Bakalářská práce. Osobnostní předpoklady k adrenalinovým sportům

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu

Bakalářská práce

Osobnostní předpoklady k adrenalinovým sportům

Vedoucí bakalářské práce:

Zpracoval:

PhDr. Jaroslav Dvorský, Ph.D.

Michal Babuka

Praha 2013

Abstrakt Název práce Osobnostní předpoklady k adrenalinovým sportům

Cíle práce Cílem práce je zkoumat typy osobností studentů, kteří si při studiu Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy zvolili jako volitelný předmět parašutismus. Budeme se snaţit zjistit, zda u nich existují nějaké osobnostní předpoklady k adrenalinovým sportům, případně zda u nich lze nalézt nějaké osobnostní shody.

Metoda Bakalářská práce je zpracována ve formě kvantitativního výzkumu. Ke sběru dat jsme pouţili test osobnosti MMIP – 2.

Výsledky Z naměřených dat jsme zjistili, ţe u studentů, kteří si zvolili jako volitelný předmět parašutismus, existuje v určitých osobnostních škálách shoda. Zároveň ve většině sledovaných škál se jejich naměřené skóry odlišují od normy stanovené pro běţnou populaci. Z analýzy naměřených výsledků však nelze určit, zda tito studenti mají předpoklady k provozování sportovního parašutismu na jeho vrcholové úrovni.

Klíčová slova: adrenalinové sporty, extrémní sporty, osobnost.

Abstract Title Personal assamption to adrenalin sports

Goals Work objective is to analyze students personality types, who during their studies at the Faculty of Physical Education and Sport at the Charles University in Prague have chosen as an elective Parachuting. We are going to find out, if they have any sort of personal premises in to the adrenalin sports, or whether we can find among them personal compliances.

Method Bachelor thesis is processed in the form of quantitative research. For data collection we used personality test MMIP-2.

Results From data, we find that the students, who have chosen as an elective Parachuting, exist in certain personality scales consensus. At the same time in most of the rock is measured by their scores differ from the standards established for the general population. The analysis of the measured results can not be determined whether these students have the prerequisites for the operation of sport parachuting at the top level.

Key words Adrenaline sports, extreme sports, personality.

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem celou bakalářskou práci vypracoval samostatně a uvedl v ní veškerou literaturu, kterou jsem pouţil.

Michal Babuka ……………………..

Poděkování: Rád bych poděkoval vedoucímu bakalářské práce PhDr. Jaroslavu Dvorskému, Ph.D., za odborné vedení a cenné rady při zpracování diplomové práce. Panu Miloslavu Stehlíkovi CSc., za cenné rady, náměty a poskytnutí podpory při získávání dat. A v poslední řadě také absolventům kursu parašutismu za ochotu a spolupráci při testování.

Souhlasím se zapůjčením své bakalářské práce ke studijním účelům. Prosím, aby byla vedena přesná evidence vypůjčovatelů, kteří musí pramen převzaté literatury pečlivě citovat.

Jméno a příjmení:

Číslo OP:

Datum vypůjčení:

Obsah OBSAH ................................................................................................................................................................... 1 1

ÚVOD ........................................................................................................................................................... 9

2

CÍLE PRÁCE .............................................................................................................................................. 11

3

TEORETICKÁ VÝCHODISKA ................................................................................................................. 11

3.1.1 Osobnost .................................................................................................................................................. 12 3.1.2 Biologická determinace ................................................................................................................................ 13 3.1.3 Behaviorismus .............................................................................................................................................. 13 3.1.4 Kognitivní přístup ........................................................................................................................................ 14 3.1.5 Psychodynamická psychologie .................................................................................................................... 14 3.1.6 Humanistický přístup ................................................................................................................................... 15 3.2 STRUKTURA OSOBNOSTI .......................................................................................................................... 15 3.2.1 Rysy osobnosti ............................................................................................................................................. 15 3.2.2 Charakter osobnosti ...................................................................................................................................... 16 3.2.3 Schopnosti osobnosti .................................................................................................................................... 16 3.2.4 Temperament ............................................................................................................................................... 17 3.3 TYPY OSOBNOSTI ..................................................................................................................................... 18 3.3.1 Typologie podle tělesné stavby .................................................................................................................... 19 3.3.2 Jungova typologie ........................................................................................................................................ 19 3.3.3 Teorie typů osobnosti H.J. Eysenck ............................................................................................................. 19 3.4 OSOBNOST PARAŠUTISTY ........................................................................................................................ 20 3.4.1 Temperament – parašutismus ....................................................................................................................... 20 3.4.2 Schopnosti – parašutismus ........................................................................................................................... 21 3.4.3 Osobnost sportovního parašutisty ................................................................................................................ 21 3.5 EXTRÉMNÍ A ADRENALINOVÉ SPORTY ..................................................................................................... 22 3.5.1 Definice sportu ............................................................................................................................................. 22 3.5.2 Extrémní a adrenalinový sport ..................................................................................................................... 22 4

HYPOTÉZY ................................................................................................................................................ 22

5

ÚKOLY PRÁCE ......................................................................................................................................... 23

6

CHARAKTERISTIKA POZOROVANÉHO SOUBORU .......................................................................... 23

7

VÝZKUMNÝ NÁSTROJ ........................................................................................................................... 24

7.1 EMPIRICKÝ VÝZKUM ............................................................................................................................... 24 7.2 TEST OSOBNOSTI MMIP – 2..................................................................................................................... 25 7.2.1 Popis testu MMIP - 2 ................................................................................................................................... 25 7.2.2 Stanovení přijatelnosti protokolu MMIP – 2 ................................................................................................ 25 8

ORGANIZACE ŠETŘENÍ .......................................................................................................................... 26

9

VÝSLEDKY................................................................................................................................................ 27

9.1 URČENÍ VALIDITY TESTŮ ......................................................................................................................... 28 9.1.1 Vyhodnocení škály ? – nemohu říci ............................................................................................................. 28 9.1.2 Vyhodnocení škály L – lţi škála .................................................................................................................. 29 9.1.3 Vyhodnocení škály F .................................................................................................................................... 29 9.1.4 Vyhodnocení škály VRIN ............................................................................................................................ 30 9.1.5 Vyhodnocení škály TRIN............................................................................................................................. 31 9.1.6 Celkový přehled škál validity ....................................................................................................................... 31 9.2 VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH ŠKÁL ...................................................................................................... 32 9.2.1 Škála ANX – úzkost ..................................................................................................................................... 32 9.2.2 Škála HEA – zájem o vlastní zdraví ............................................................................................................. 33 9.2.3 Škála ANG – zloba....................................................................................................................................... 34 9.2.4 Škála CYN – cynismus ................................................................................................................................ 35 9.2.5 Škála ASP – antisociální chování ................................................................................................................. 36 9.2.6 Škála TPA – chování typu A ........................................................................................................................ 37 9.2.7 Škála TPA 2 – soupeřivost ........................................................................................................................... 38

7

9.2.8 Škála A – úzkost .......................................................................................................................................... 39 9.2.9 Škála Ho – hostilita ...................................................................................................................................... 40 9.2.1 Škála AGGR – radost ze zastrašování druhých ............................................................................................ 41 9.2.1 Souhrn shod jednotlivých škál ..................................................................................................................... 43 10

DISKUZE .................................................................................................................................................... 43

11

ZÁVĚR ........................................................................................................................................................ 44 11.1 VYJÁDŘENÍ K HYPOTÉZE Č. 1 .................................................................................................................... 44 11.2 VYJÁDŘENÍ K HYPOTÉZE Č. 2 .................................................................................................................... 44

12

POUŢITÁ LITERATURA .......................................................................................................................... 46

13

PŘÍLOHY – PROTOKOLY TESTŮ JEDNOTLIVÝCH PROBANDŮ..................................................... 47

8

1 Úvod Téma „Osobnostní předpoklady k adrenalinovým sportům“ jsem si zvolil z jednoho důvodu. Před osmi lety jsem se musel, v rámci svého zaměstnání, začít věnovat parašutismu. Do té doby jsem o parašutismu přemýšlel pouze jako laik, a i kdyţ v dnešní době je parašutismus celkem dostupný sport, nikdy jsem nepodnikl ţádné kroky k tomu, abych se s ním nějak blíţe seznámil. Poté, co jsem byl sám donucen najít vlastní motivaci ke skákání s padákem, začal jsem o této problematice přemýšlet hlouběji. V dnešní době mám 150 seskoků a mohl jsem pozorovat několik desítek lidí, kteří se parašutismu začali věnovat, od jejich prvních seskoků. Většina lidí, se kterými jsem spolupracoval, však byla ve stejné situaci jako já. Všichni, mimo jiné, prošli náročným psychologickým vyšetřením osobnosti a skákání s padákem bylo součástí jejich povolání. Tím byla ovlivněna i jejich motivace k samotnému parašutismu. Domnívám se, ţe lidé, kteří se dobrovolně začínají věnovat parašutismu, coţ znamená, ţe sami aktivně tuto činnost vyhledali, se dají po absolvování několika prvních seskoků rozdělit na několik skupin. Do první skupiny patří lidé, kteří chtěli pouze zjistit „o čem to je“. To znamená, ţe si pouze zaplatili základní výcvik a po absolvování několika seskoků (řádově dvou seskocích) uţ v tomto sportu dále pokračovat nehodlají. Do druhé skupiny se dají zařadit osoby, které po prvních několika seskocích dojdou k názoru, ţe parašutismus je sportem jejich ţivota. Tito dále pokračují v této činnosti a postupně se mohou začít některé sportovní disciplíně parašutismu věnovat. Do třetí skupiny bych zařadil osoby, které po absolvování základního výcviku dojdou k názoru, ţe z letadla uţ nikdy v ţivotě skákat nebudou. Vzhledem k tomu, ţe v průběhu studia na FTVS mají studenti moţnost zvolit si jako jeden z volitelných předmětů parašutismus, chtěl bych se ve své bakalářské práci zaměřit na zjištění, které osobnosti si zvolí tento volitelný předmět a zda tito studenti mají nějaké shodné osobnostní rysy, které určují, ţe mají potřebu věnovat se parašutismu. Vzhledem k tomu, ţe v dnešní době je tento sport otevřen široké veřejnosti, pro zařazení do základního výcviku je potřeba splnit pouze nejnutnější formální náleţitosti. Je velmi pravděpodobné, ţe se instruktor základního výcviku můţe v rámci jednoho kurzu setkat s celou řadou rozličných osobností. Znalost jednotlivých typů mu můţe výrazně pomoci při 9

předání důleţitých znalostí a dovedností svým svěřencům, coţ výrazně ovlivní jak jejich bezpečnost, tak i to, zda v tomto sportu budou dále pokračovat.

10

2 Cíle práce Cílem této práce je zjistit, jaký typ osobností z řad studentů FTVS si volí jako povinně volitelný předmět parašutismus. Ze získaných poznatků o měřených osobách se pokusit zjistit, zda u nich dochází k nějaké osobnostní shodě a v případě, ţe ano, zda je tato shoda předurčuje k tomu, ţe vyhledávají adrenalinové sporty.

3 Teoretická východiska Parašutismus je v dnešní době řazen mezi takzvané adrenalinové sporty. I kdyţ za poslední desetiletí došlo k výraznému zlepšení technického vybavení, i v současné době občas v médiích můţeme zaznamenat zprávy, ze kterých se dozvíme, ţe došlo k váţnému zranění parašutisty nebo dokonce k jeho úmrtí. Ve většině případů se následným vyšetřováním zjistí, ţe nehoda nebyla způsobena závadou na vybavení, ale chybou pilota. Lidský faktor tedy významně ovlivňuje bezpečnost tohoto sportu. Řepka & kol. (1980) uvádí, ţe člověk není vybaven pro létání ani volný pád ve fyzikálním smyslu slova. Pro výskok z letadla letícího vysoko nad zemí musí tedy překonávat instinktivní odpor k hloubce a tato psychická bariéra můţe být u některých lidí nepřekonatelná. V dnešní době je toto sportovní odvětví otevřené široké veřejnosti, a pokud zájemce splní několik poţadavků, můţe se přihlásit do základního výcviku. Z tohoto je patrné, ţe samotný instruktor, který je zodpovědný za základní výcvik, nemá velkou moţnost ovlivnit, s jakými typy lidí bude během kurzu pracovat. Ani samotný uchazeč si nemá šanci vytvořit přesnou představu o tom, co ho při výskoku z letadla čeká a jestli tuto, pro něj naprosto novou situaci, zvládne. Toto vše se ukáţe aţ při samotném praktickém seskoku. V České republice se můţe do základního parašutistického výcviku přihlásit kaţdý, kdo splňuje náleţitosti předpisu V-PARA-1, který vydává Úřad pro civilní letectví. V tomto je mimo jiné uvedeno, ţe do základního parašutistického výcviku mohou být zařazeni uchazeči, kteří splňují následující podmínky: -

drţitel Osvědčení zdravotní způsobilosti II. třídy ICAO;

-

dovršení věku 15 let v den prvního seskoku;

-

osoby mladší 18 let musí předloţit úředně ověřený písemný souhlas rodičů nebo jejich zákonných zástupců;

-

předloţit písemnou přihlášku do výcviku opatřenou vlastnoručním podpisem.

11

Výše uvedený předpis dále určuje, na základě jakých poţadavků jsou jednotliví parašutisté zařazováni do jednotlivých parašutistických kategorií. Kategorie A, B, C, D, jsou udělovány na základě ţádostí po splnění veškerých podmínek a přezkoušení, tak jak jsou stanoveny v předpise. Parašutistický ţák zařazený do praktického výcviku, který zatím nesplnil podmínky pro udělení kategorie A, provádí seskoky padákem podle osnovy zvoleného druhu výcviku. Veškerou jeho činnost řídí a kontroluje přidělený instruktor, který ţáka přezkušuje před provedením seskoku. Tento předpis klade na instruktora parašutismu velkou zodpovědnost za jeho svěřence i následujícími opatřeními, kdy nařizuje, ţe parašutista kategorie A a B (aţ do splnění kategorie C) musí provádět seskoky pod dohledem instruktora. Parašutistický ţák kategorie Ţ a parašutista kategorie A musí mít vepsána jména svých trvale přidělených instruktorů (maximálně dva) v záznamníku seskoků. Ve zcela výjimečných případech můţe trvale přidělené instruktory dočasně zastoupit jiný instruktor, avšak jen po vzájemné domluvě s trvale přidělenými instruktory a po převzetí informací o dosaţené úrovni výcviku přebíraného parašutisty. Z tohoto je patrné, ţe při základním výcviku parašutistů se můţe sejít velké mnoţství rozdílných osobností. Instruktor by měl být schopen přizpůsobit svůj výklad jednotlivým ţákům tak, aby je byl schopen co nejlépe provést jejich prvními seskoky a nezavřel jim svým přístupem dveře k tomuto krásnému sportu. Dále je také důleţité, aby jednotliví instruktoři byli seznámeni s tím, jaké typy osobností vyhledávají adrenalinové sporty a jaký individuální přístup pro ně volit. Z tohoto důvodu je nutné si blíţe vymezit některé pojmy.

3.1.1 Osobnost Studiem osobnosti se psychologové intenzivně zabývají zhruba více neţ sto let. Za tuto dobu nebyla vytvořena jednotná definice osobnosti, která by byla jednotně přijata širokou odbornou veřejností. Dle Drapely (1997) můţeme teorie osobnosti rozmístit na osu, která spojuje zcela opačné názory. V prvním případě teoretici „já“ vnímají jako něco, co skutečně existuje a co má skutečné účinky. V druhém případě behavioristé pokládají osobnost za pouhou odvozeninu z chování, jeţ samo je jediným přímo pozorovatelným a měřitelným jevem.

12

Drapela (1997) osobnost definuje jako dynamický zdroj chování, identity a jedinečnosti kaţdé osoby. Přičemţ výraz chování zahrnuje procesy myšlení, emoce, rozhodování, tělesné činnosti, sociální interakci atd. Podobně k tomuto problému přistupoval Allport (1937), který zdůrazňoval, ţe osobnost je něco a dělá něco. Naopak Sullivan (1953) pokládal osobnost za pouhý vzorec opakovaně se vyskytujících interpersonálních situací. Nakonečný (1993) z psychologického hlediska povaţuje za osobnost kaţdého od chvíle, kdy jeho psychika začne vykazovat specificky lidskou formu fungování. V současné době v psychologii můţeme sledovat několik základních přístupů, které v následujících odstavcích stručně charakterizujeme.

3.1.2 Biologická determinace Cakirpaloglu (2012) uvádí, ţe biologická determinace zahrnuje vrozené potenciály a tendence, které zahajují a regulují psychiku a projevy osobnosti. Vychází přitom z teorie Freuda, podle kterého biologickému základu osobnosti dominují dva hlavní pudy: sexuální a agresivní. Jedná se o primitivní a nevědomé činitele, jejichţ cílem je naplnění předem daného biologického programu. Egoistická povaha sexuálních a agresivních tendencí často bývá v rozporu s normami dané kultury a společnosti. Vrozený egoismus kaţdého lidského jedince je nutno přeměnit v sociálně přijatelný altruismus, který charakterizuje dospělou a zralou osobnost. Tento cíl představuje hlavní náplň výchovy a dalších socializačních mechanismů.

3.1.3 Behaviorismus Tento směr vznikl na počátku 20. století ve Spojených státech amerických. Jeho zakladatelem je americký psycholog J. B. Watson (1878-1958). Tento směr se zaměřuje především na pozorovatelné projevy – chování. Pauknerová (2006). Přínosem tohoto směru bylo to, ţe usiloval o zásadní zvědečtění psychologie, a to redukcí jejího předmětu na studium chování. Tím, ţe se vzdal studia proţívání, však rezignoval na moţnost pochopení příčin chování a vysvětlení jeho smyslu. Plháková (2006).

13

3.1.4 Kognitivní přístup Sociálně – kognitivní psychologie se začala formovat v 60. letech 20. století a je spojena se jmény svých nejvýznamnějších představitelů A. Bandury a W. Mischela. Tento přístup v sobě integruje poznatky behaviorismu a od něj odvozených teorií sociálního učení na jedné straně a poznatky kognitivní psychologie na straně druhé. V tomto přístupu je osobnost definována jako koherentní psychologický systém, jehoţ stavebními jednotkami jsou základní kognitivní a emoční procesy. Pomocí těchto jednotek analýzy jsou vysvětlovány jak koherence a fungování osobnosti jako celku, tak rozdíly mezi lidmi. Veškeré psychologické mechanismy mají sociální základy, vyvíjejí se v sociálním a kulturním kontextu a jsou aktivovány sociálním prostředím. Blatný & kol. (2010)

3.1.5 Psychodynamická psychologie Tato část zahrnuje psychologické směry, které jdou pod povrch vědomí a pokoušejí se analyzovat podvědomé či nevědomé aktivity psychického ţivota. Psychodynamická psychologie nejprve vznikala na základě potřeb terapeutické praxe, ale postupně se rozrostla v obecnou koncepci lidské psychiky i duševního vývoje. Její součástí je psychoanalýza, Adlerova individuální psychologie, kulturní psychoanalýza a řada dalších směrů, které vycházejí z předpokladu, ţe zkušenosti v raném dětství rozhodujícím způsobem ovlivňují další vývoj jedince. Současná psychodynamická psychologie povaţuje za hlavní zdroj psychopatologie poruchy mezilidských vztahů. Jak jiţ bylo uvedeno, jednou ze součástí psychodynamické psychologie je psychoanalýza, za jejíhoţ zakladatele je povaţován Sigmund Freud. Ten povaţoval za základní dynamické síly psychického dění nevědomé popudy sexuální a agresivní, které se společnost snaţí potlačovat a ovládat. Internalizace sociálních norem vede k tomu, ţe jsou pudové impulzy odsunuty z vědomí do nevědomí, odkud nadále ovlivňují chování a proţívání. Podle Freuda tedy v lidském psychickém ţivotě hraje významnou úlohu interakce mezi nevědomými silami a obrannými mechanismy. Plháková (2006).

14

3.1.6 Humanistický přístup Toto pojetí chápe kaţdého člověka jako bytost s vrozenou schopností vyvíjet se směrem k vyšší sociální zralosti a funkcionalitě. Hybná síla tohoto vývoje je kaţdému organismu dána jeho biologicky zakotvenou aktualizační tendencí a jejími subtendencemi k uspokojení bazálních potřeb a k vývoji psychických funkcí self. Jedinec je chápán jako jedinečná bytost individuálních schopností rozvoje s jistými potřebami, které shrnul A. Maslow – včetně potřeb fyziologických – v tzv. pyramidě potřeb. Dle této teorie pak vyrovnané uspokojení daných potřeb poskytuje smysl ţivota. Nykl (2012)

3.2 Struktura osobnosti Podle většiny autorů se struktura osobnosti skládá z rysů, charakteru schopností a temperamentu.

3.2.1 Rysy osobnosti Balcar (1983) rysy osobnosti popisuje jako duševní vlastnosti či dimenze osobnosti, které jsou popisnými prvky osobnostní struktury. Jejich prostřednictvím můţe být popsána osobnost určitého jedince (např. vytrvalý, druţný, upřímný), coţ v určité míře umoţní předpovědět jeho chování a proţívání v různých situacích. Předpověď je tím přesnější, čím více je známo, jak se v kaţdé dané situaci určité vlastnosti uplatňují. Rysy osobnosti jsou tedy pro kaţdého člověka příznačné a relativně stálé a předpokládá se, ţe je lze v zásadě vztáhnout ke struktuře organismu a jeho vztahům vůči okolí. R.B. Cattell (1965) člení rysy osobnosti na povrchové a pramenné. Povrchové vyjadřují určité propojení a trsy, které vytvářejí určité způsoby chování, jako je např. zvědavost nebo altruizmus. Jedná se tedy o popisné termíny pro vnější projevy osobnosti. Pramenné rysy, které jsou označovány také jako faktory osobnosti, jsou psychologickými příčinami těchto behaviorálních trsů, jako např. introverze – extraverze, dominance – submise – jde tedy o vnitřní determinanty. Předpokládá se, ţe kaţdý jedinec má několik základních rysů, na jejichţ základě lze vysvětlit způsoby jeho chování. Šnýdrová (2008) 15

3.2.2 Charakter osobnosti Pojmem charakter se v psychologii označuje souhrn získaných vlastností určující psychosociální bytí kaţdé osobnosti. Charakter reguluje vztah člověka vůči své osobě, ostatním lidem, společenským skupinám, institucím a přírodě. Jeho komplexní jádro sestává z různých druhů hodnot, především etických, morálních, estetických apod. Tyto získané dispozice osobnosti se utvářejí v dlouhodobém procesu sociálního učení. Cakirpaloglu (2012) Allport (1961) charakter představuje jako psychologický konstrukt o konkrétním člověku hodnoceném vnějšími pozorovateli. Dále odlišuje charakter od osobnosti, kdy charakter chápe jako zhodnocenou osobnost, zatímco osobnost je charakter, kterému je odebrána hodnota. V souladu s touto teorií je člověku přidělen charakter, který můţe být dobrý nebo špatný. Charakter jako obecný pojem zahrnuje specifické morální, etické, estetické a další hodnoty. Neméně významné jsou také další získané dispozice, zejména postoje či zájmy, které určují specifický osobnostní profil kaţdého člověka. Cikarpaloglu (2012) Charakter představuje psychologický konstrukt jedinečného souhrnu získaných osobnostních vlastností, které zabezpečují důslednost v etickém a morálním projevu člověka. Cikarpaloglu (2012)

3.2.3 Schopnosti osobnosti Šnýdrová (2008) definuje schopnosti jako psychické vlastnosti, které umoţňují člověku naučit se různým činnostem a vykonávat je. Kaţdá schopnost se projevuje v různých činnostech a naopak pro vykonávání kaţdé činnosti člověk potřebuje určité předpoklady, vlohy, schopnosti, případně nadání a talent. Člověk se rodí s určitými vrozenými a zděděnými předpoklady, které se v průběhu jeho ţivota více či méně rozvíjejí. Biologický vrozený předpoklad pro utváření schopností se nazývá vloha. Za předpokladu, ţe jsou vytvořeny příznivé podmínky (společenské, výchovné), se 16

vlohy mění na schopnosti, které nositeli umoţňují vykonávat různé činnosti. Schopnosti nejsou vrozené, ale rozvíjejí se na základě vloh záměrným i bezděčným působením prostředí. Podnětově bohaté prostředí umoţňuje rozvíjet a formovat i průměrné vlohy v dosti rozvinuté schopnosti. Šnýdrová (2008) Mimořádné schopnosti můţeme označovat pojmy nadání a talent, kdy nadání tvoří soubor dobře rozvinutých schopností, které umoţňují jedinci výborný výkon v odpovídajícím druhu činnosti. Talent představuje ještě vyšší stupeň rozvinutých schopností a je předpokladem pro vynikající výsledky v určité oblasti. Mimořádně rozvinutý talent je označován jako genialita. Šnýdrová (2008) Thorndik (1983) rozlišuje následující hlavní druhy schopností: - abstraktní – projevují se v dovednosti vyuţívání pojmů, verbálních a jiných symbolických prostředků, - praktické – projevují se v dovednosti zacházet s konkrétními předměty - sociální - projevují se v dovednosti chápat lidi a vyjít s nimi.

3.2.4 Temperament V současné psychologii označujeme pojmem temperament ty psychologické charakteristiky osobnosti, jeţ jsou vrozené (dědičné), můţeme u nich identifikovat biologický základ a týkají se formální (stylistické, průběhové, dynamické) nikoli obsahové stránky. Blatný & kol. (2010) I přes značnou shodu ohledně uţívání pojmu temperament existují názorové rozdíly na to, jaký rozsah osobnostních charakteristik, splňujících podmínky vrozenosti a biologické determinovanosti, by měl být pod tento pojem zahrnut. V zásadě se jedná o dvě odlišná teoretická stanoviska. První navazuje na názor G. Allporta (1937), který temperament definoval jako individuální rozdíly v emocionální oblasti osobnosti. Podle této teorie by pojmem temperament měly být označovány pouze emocionální charakteristiky osobnosti. Blatný & kol. (2010) Podle druhého názoru se pojem temperament vztahuje na formální či stylistické aspekty chování jako celku. Blatný & kol. (2010) 17

Uţ v antice se filozofové snaţili vymezit hlavní charakteristické rozdíly mezi lidmi, které byly dány způsobem jejich proţívání a chování. Antický lékař Galenos (129 – 199 n.l.), který vycházel ze starších řeckých vzorů, popsal čtyři základní typy temperamentových vlastností. Jejich funkci vykládal v intencích řeckého filozofického uvaţování čtyř základních ţivlů jako rozdíl kvantitativních poměrů mezi čtyřmi základními druhy „tělesných šťáv“ – krev, hlen, ţluč a černá ţluč. K těmto byly přiřazeny i názvy jednotlivých typů temperamentu, ze kterých se vychází dodnes. Jedná se o následující typy – sangvinik, flegmatik, cholerik, melancholik. Současná psychologie se však snaţí překonat jednostranný pohled na povahové vlastnosti jednotlivých typů. Mikšík (2007) Jednotlivé typy temperamentu můţeme popsat následovně: Sangvinik – obecně je optimistický, ţivý, vnímavý, všímavý, přizpůsobivý, lehce se vyrovnává s těţkostmi, iniciativní, podnikavý, pohodový, výřečný. Jeho slabiny jsou citová plytkost, lehkomyslnost, nerozváţnost, přehnaná odvaha, nesoustředěnost, nestálost, sklon k rozptylování se. Mikšík (2007) Flegmatik – obecně je vyrovnaný, klidný, chladnokrevný, trpělivý, rozváţný, neunáhluje se, je vytrvalý. Jeho slabiny jsou nedostatek vášně, lhostejnost, nevšímavost, nepruţnost, je pomalý, apatický či fanatický, pohodlný, váhavý, málo výřečný. Mikšík (2007) Cholerik – obecně je charakteristický silou a hloubkou citových proţitků a reakcí, vášnivý, oduševnělý, ţivý, vnímavý, schopný volního vypětí, zásadový, citově zabarvené projevy. Jeho slabiny – explozivně hněvivý, mrzutý, snadno citově podráţděný, nerovnoměrně proţívající, nespokojený, impulzivní, výbušný a prudký, netrpělivý. Mikšík (2007) Melancholik – obecně je citlivý, s hlubokými, stálými a vytrvalými city, hlubokomyslný, váţný. Jeho slabiny – přecitlivělost, malomyslnost, je pesimistický, tichý, trudomyslný, smutný, staţený, skleslý a nevýrazný, roztrţitý, úzkostný. Mikšík (2007)

3.3 Typy osobnosti V dnešní době můţeme v psychologii sledovat několik přístupů k určování typu osobnosti. Několik hlavních stručně shrneme v následující části práce.

18

3.3.1 Typologie podle tělesné stavby Německý psychiatr E. Kretschmer (1888-1964) v roce 1921 ve své knize „Tělesná stavba a charakter“ konstatoval, ţe existuje statistická souvislost mezi tělesnou stavbou a onemocněním schizofrenií nebo maniodepresivní psychózou. Zkoumal průběh nemoci svých pacientů a dal do souvislosti jejich zdravotní problémy s jejich tělesnou stavbou těla. Celkem popsal tři typy tělesné stavby. Pyknický – urostlý, zakulacený. Leptosomní typ – tenký, hubený. Atletický typ. Kretschmer předpokládal, ţe existuje souvislost mezi tělesnou stavbou a charakterem osob. Jeho teorii později zčásti potvrdil svým rozsáhlým výzkumem americký psycholog W.H. Sheldon, který popsal tři hlavní typy, které odpovídají Kretschmerovým typům tělesné stavby. Kern (1999)

3.3.2 Jungova typologie Jungova typologie vychází z rozlišování mezi postoji jedince, který je zaměřený buď na svůj intrapsychický svět, v tomto případě se jedná o introverzi. Nebo zda je jedinec zaměřený na své okolí, jedná se o extraverzi. Tyto postoje jsou přítomny v kaţdém jedinci, liší se však v tom, který z nich má větší vliv. Jung navíc rozlišuje typ osobností na základě poměrné síly čtyř psychických funkcí: Kdy myšlení zkoumá, co vnímaný předmět je. Cítění oceňuje hodnotu předmětu. Smyslové vnímání zahrnuje veškerou smyslovou zkušenost. Intuice poznává skrytý význam předmětu. Drapela (1997)

3.3.3 Teorie typů osobnosti H.J. Eysenck Ve své teorii Eysenck uvádí, ţe pro pochopení většiny chování člověka stačí postihnout tři superrysy osobnosti. Tyto superrysy nazývá typy. Dále přikládá velký význam genetickým faktorům ve vývoji osobnosti, přičemţ však neignoruje vlivy prostředí a situační. Má však za to, ţe rysy a typy osobnosti jsou hlavně ovlivněny dědičností. Pro vymezení základních typů osobnosti Eysenck nalezl dvě základní dimenze rysů, které označil pojmy – introverze x extraverze a instabilita x stabilita. Pomocí faktorové analýzy bylo zjištěno, ţe obě dimenze jsou na sobě statisticky nezávislé. Na základě kombinace vysokých a nízkých skórů na kaţdé dimenzi lze rozdělit lidi do čtyř skupin, typů. Charakteristika jednotlivých typů vyplývá se série adjektiv v následujícím schématu. Mikšík (2007) 19

Obrázek č. 1 – grafický přehled typů osobnosti dle H.J.Eysencka

Zdroj -http://www.spektrumzdravi.cz/typologie-osobnosti-napovi-kdo-jste

Oba typy dimenzí jsou rozloţeny normálně a jsou kontinuální. Z tohoto důvodu jimi lze postihnout velký rozsah individuálních rozdílů. Většina lidí se pohybuje blíţe středu mezi krajními hodnotami obou typů dimenzí. Popisy rysů v krajních polohách jsou pro relativně extrémní jedince. Mikšík (2007)

3.4 Osobnost parašutisty V kapitole 3.2.4. jsme popsali základní rozdělení osobností: sangvinik, cholerik, flegmatik a melancholik. V této kapitole popíšeme jaké osobnostní typy, či jaké vlastnosti, jsou pro sportovní parašutismus nejvhodnější.

3.4.1 Temperament – parašutismus Řepka & kol. (1980) uvádí, ţe u všech typů osobností lze do jisté míry překonat jejich negativní vlastnosti a posílit jejich klady. Jako nejméně vhodný typ osobnosti pro sportovní 20

parašutismus autoři uvádějí melancholika, který vyţaduje stálou péči a podporu ze strany instruktora či trenéra.

3.4.2 Schopnosti – parašutismus Pro sportovní parašutismus jsou jako stěţejní schopnosti uvedeny schopnost vnímat zrakem barvy a pohyb, schopnost cítit přesnou pozici nebo pohyb těla a jeho jednotlivých částí a to i v případě, kdy není moţná plná zraková kontrola. Dále se jedná o rychlost, vytrvalost, sílu, obratnost, koordinaci pohybů, obecnou nebo specifickou reakční dobu na jednoduché nebo sloţité podněty, statickou a dynamickou rovnováhu a další psychomotorické schopnosti. Řepka & kol. (1980) Z intelektových schopností jsou pak důleţité schopnost a rychlost učení a transferu naučených dovedností do nových podmínek. Schopnost řešení problémů a schopnost tvořivých řešení. Řepka & kol. (1980)

3.4.3 Osobnost sportovního parašutisty Vzhledem k charakteru parašutismu, který je řazen k tzv. rizikovým sportům, vyplývají nároky na osobnost sportovce, který musí být schopen zvládnout obtíţné a proměnlivé podmínky prostředí (fyzikální zákonitosti), které jsou spojené s nepříjemnými subjektivními pocity. Dále musí, při ostrosti vnímání, vynikat vysokou aktivní pozorností. Jeho senzorickomotorické reakce nesmí být stereotypní, ale naopak se musí tvořivě přizpůsobovat okamţitým podmínkám a to zejména v případech reálného nebezpečí, jako je závada na padáku nebo náhlá změna přírodních podmínek (poryv větru, atd.) Řepka & kol. (1980) Mezi stěţejní vlastnosti parašutisty patří smělost, odvaha a schopnost riskovat, vyrovnanost, citově emoční zralost a stabilita s vyvinutým sebeuvědoměním (vědomí vlastních předností a nedostatků), sebedůvěra se spoléháním více na sebe neţ na druhé, smysl pro realitu. Řepka & kol. (1980) Do intelektových vlastností je zařazena bystrost přesahující běţný průměr, samostatnost v rozhodování, nezávislost a nekonvenčnost. Dále je vhodná optimálně nastavená agresivita a dominance. Vše vyţaduje svědomitost, vytrvalost a sebeovládání. Řepka & kol. (1980)

21

3.5 Extrémní a adrenalinové sporty

3.5.1 Definice sportu V minulosti byl sport charakterizovaný jako dobrovolná, (převáţně) pohybová činnost, motivovaná snahou po dosaţení maximální výkonnosti, která se rozvíjí v tréninku a demonstruje v soutěţích. Dovalil & kol. (2009) Rada Evropy definuje sport jako „veškeré formy tělesné aktivity, které, provozovány příležitostně nebo organizovaně, usilují o vyjádření nebo vylepšení fyzické kondice a duševní pohody, utvoření společenských vztahů či dosažení výsledků v soutěžích na všech úrovních.“ Komise evropských společenství. (2007)

3.5.2 Extrémní a adrenalinový sport Extrémní nebo také adrenalinový sport lze charakterizovat jako sport, ve kterém se účastníci pohybují ve vysokých rychlostech, výškách nebo musí vykonávat extrémně vysokou fyzickou námahu při ovládání vysoce specializovaného zařízení. Opravdové extrémní sporty jsou označovány jako volnočasové nebo rekreační činnosti, kdy v případě provedení chyby následuje váţná nehoda, která můţe mít za následky váţná zranění nebo v nejhorším případě i smrt účastníka. Jednou z dalších charakteristik extrémních sportů je skutečnost, ţe většinou se týkají více individuálních sportů neţ sportů kolektivních. Koudelková A., & Kosová J. Mezi extrémní sporty patří například paragliding, horolezectví, parašutismus, rally, potápění, freediving, motokros, rafting na divoké vodě.

4 Hypotézy 1. Domníváme se, ţe studenti, kteří si zvolili povinně volitelný předmět parašutismus, mají ve sledovaných škálách osobnostní shody.

22

2. Domníváme se, ţe studenti, kteří si zvolili povinně volitelný předmět parašutismus, mají osobnostní předpoklady k parašutismu dle odborné literatury.

5 Úkoly práce 1. Výběr vhodného testu k měření osobnosti 2. Stanovení hodnotících kritérií; 3. Provedení osobnostního testu; 4. Vyhodnocení provedených testů; 5. Analýza získaných dat a jejich porovnání.

6 Charakteristika pozorovaného souboru Našeho výzkumu se zúčastnilo celkem 13 osob. Jednalo se o smíšenou skupinu muţů a ţen. Průměrná věková hranice byla 23 let, ve věkovém rozmezí 20 aţ 25 let. Všichni probandi byli studenty vysoké školy – UK FTVS, kteří aktivně provozovali sport v různých odvětvích sportovních činností, ne však v oblasti parašutismu nebo jiných forem létání. Všichni probandi absolvovali teoretickou přípravu z parašutismu v rámci zimního semestru. Výuka probíhala blokovou formou a byla ukončena závěrečným teoretickým testem. Samotné praktické seskoky proběhly dne 27.4.2013 na letišti Příbram. Kritériem pro přijetí do závěrečného praktického kurzu bylo úspěšné zvládnutí teoretického testu, zvládnutí praktických dovedností (základní manipulace s padákem) a zdravotní způsobilost doloţená prohlídkou u leteckého lékaře. Všichni probandi se celého kurzu i našeho výzkumu účastnili dobrovolně a aktivně. Samotný výzkum a jeho vyhodnocení bylo provedeno anonymně, kdy jednotliví účastníci místo jména pouţívali osobní PIN kód.

23

7 Výzkumný nástroj 7.1 Empirický výzkum Empirický výzkum pracuje s konkrétními údaji o procesech a jevech sociálních skutečností, které byly získány pomocí určitých metod výzkumu a technik sběru dat. Reichel (2009) Hendl (2006) definuje výzkum jako systematické zkoumání přírodních nebo sociálních jevů za účelem získat poznatky, které vysvětlují a popisují svět kolem nás, který je charakterizován kombinací následujících znaků:

-

jde o proces shromaţďování údajů (dat);

-

je systematický;

-

problematizuje a syntetizuje dosavadní znalosti;

-

zahrnuje kritickou analýzu;

-

vede ke zvyšování znalostí.

Etapy a prvky výzkumu lze rozdělit na následující fáze: 1. Vymezení problému a volba přístupu – tato část by měla obsahovat dvě hlavní rozhodnutí a to volbu oblasti výzkumu a volbu základní metodologie. Hendl (2006) 2. Plán výzkumu – v této etapě by měly být konkretizovány jednotlivé volby a aspekty výzkumu. Jsou upřesněny volby a metody pro získání dat a určeny jednotlivé kroky, jak tyto metody vyuţít. Hendl (2006) 3. Sběr dat – získaná data obsahují informace o řešené výzkumné otázce. Hendl (2006) 4. Analýza dat a interpretace – získaná data se mohou částečně analyzovat jiţ v průběhu jejich získávání. Nejzásadnější zpracování se však provádí aţ po skončení dotazovací akce. Provádí se např. screening dat. Dále se mohou počítat popisné charakteristiky a aplikovat statistické testy. Výsledky se interpretují vzhledem k posuzovaným hypotézám, ve vztahu k výsledkům jiných výzkumů nebo se vztahují k jiným výzkumům či teoriím. Hendl (2006) 5. Zpráva o výzkumu – jedná se o vhodnou interpretaci závěrů a doporučení, které byly získány v předcházejících krocích. Hendl (2006) 24

7.2 Test osobnosti MMIP – 2 7.2.1 Popis testu MMIP - 2 Minnesota Multiphasic Inventory – 2 (MMIP – 2) je širokospektrý, celosvětově pouţívaný test, který vychází z Minnesotského multifázového osobnostního inventáře, který byl poprvé uveřejněn v roce 1940 S.R. Hathawaym a C. McKineyem. Původní test byl svými autory nazván Minnesota Personality Schedule. Netík (2002) Test MMIP byl vytvořen na podkladě vyšetření 800 psychiatrických pacientů a 700 normálních osob. Původní verze MMIP měla 550 poloţek, které se dotýkaly 26 oblastí. Test je schopen rozlišit patologickou a normální orientaci vývoje jednotlivých sloţek osobnosti a umoţňuje i stanovení nozologického charakteru změny. Svoboda (1999) Test osobnosti MMIP – 2 patří mezi nejrozšířenější a nejrenomovanější metody, pomocí kterých lze zjistit důleţité osobnostní vlastnosti psychopatologie. Šnorek (2006) V České republice byla vyvinuta počítačová verze tohoto testu, která umoţňuje jeho vyhodnocení pouze za pomoci speciálního softwaru. Tato verze zároveň poskytuje základní informace, které jsou nutné pro jeho interpretaci. Landa (2011) MMIP – 2 obsahuje celkem 567 otázek, na které vyšetřovaná osoba odpovídá v záznamovém listu zakříţkováním moţnosti „S (souhlasím)“ nebo „N (nesouhlasím)“, coţ odpovídá často pouţívanému formátu odpovídání, který je označován jako „dichotomické poloţky“´. Zdravý člověk potřebuje pro vyplnění testu zhruba šedesát aţ devadesát minut. Landa (2011)

7.2.2 Stanovení přijatelnosti protokolu MMIP – 2 K posouzení, zda můţe být vyhodnocený protokol přijat jako validní, je pouţíváno pět základních škál: ? škála („nemohu říci“): Skór této škály představuje míru validity testu a informuje o kooperativě vyšetřovaného jedince. Test není validní, pokud je dosaţen skór 10 a více.

25

L škála: Skládá se z patnácti poloţek a je indikátorem defenzivity. Tzn. identifikuje osoby, které se pokoušejí úmyslně vyhnout upřímným odpovědím na otázky v testu. Test nelze interpretovat, pokud je dosaţen skór 80 a více. F škála: Skládá se ze šedesáti poloţek a je ukazatelem málo frekventovaných odpovědí. Její poloţky byly vyselektovány pro stanovení neobvyklých nebo netypických způsobů odpovědi. Test nelze interpretovat, pokud je dosaţen skór 110 a více. VRIN – inkonsistence variabilních odpovědí – test není validní, pokud je dosaţen skór 80 a více. TRIN – inkonsistence variabilních odpovědí – test není validní, pokud je dosaţen skór 80 a více. Netík (2002)

8 Organizace šetření Jako výzkumný nástroj jsme si zvolili test osobnosti MMIP – 2, který je blíţe popsaný v kapitole 7.2. Všichni probandi se sešli na letišti Příbram dne 27.4.2013. Po formálním zahájení kurzu ve 14:00 hodin byli seznámeni s předmětem výzkumu. Všichni souhlasili, ţe se výzkumu zúčastní. Všichni probandi dostali přidělený osobní PIN (PRIB 101 aţ PRIB 113), který pouţili pro vyplnění dotazníku, aby byla zaručena jejich anonymita. Pro praktický výzkum byla zajištěna samostatná učebna, ve které byli pouze probandi a technická obsluha notebooků. Samotný dotazník byl vyplňován na notebookách, kdy kaţdý účastník kurzu měl k dispozici notebook a po základním vysvětlení jak postupovat při vyplňování dotazníku, pracoval samostatně. Pro vyplnění dotazníků nebyl dán ţádný časový limit, takţe kaţdý z probandů pracoval podle vlastního tempa. Všechny testy byly vyplněny v časovém intervalu od 45 do 90 minut. Vyhodnocení dotazníků bylo provedeno později elektronicky. Následně byly vytištěny jednotlivé protokoly, ze kterých šlo odečíst hodnoty jednotlivých zájmových škál. Vyhodnocením jednotlivých testů jsme zjistili, ţe všechny testy jsou validní a mohou být pouţity k další analýze. 26

Na základě odborné literatury jsme si vybrali následující škály:

-

ANX – úzkost

-

HEA – zájem o vlastní zdraví

-

ANG – zloba

-

CYN – cynismus

-

ASP – antisociální chování

-

TPA – chování typu A

-

TPA 2 – soupeřivost

-

A – úzkost

-

Ho – hostilita

-

AGGR – agresivita

Hodnoty jednotlivých škál jsou vyjadřovány v tzv. T skórech. Nízká úroveň T skór 44 a méně, normální úroveň 45 aţ 57, mírně zvýšená úroveň 58 – 64, významně zvýšená úroveň 65 – 89, extrémně zvýšená 90 a více. Šnorek (2006)

9 Výsledky V této kapitole uvádíme konečnou podobu naměřených dat, která jsou pro lepší přehlednost zobrazena v grafech a zapsána v tabulkách. V této části je na místě upozornit, ţe naměřená data nelze zobecnit pro širší spektrum populace. Naměřená data mohou být vyhodnocena pouze v rámci sledované skupiny probandů.

27

9.1 Určení validity testů Tabulka č. 1 – přehled škál, které určují validitu provedených testů PIN ? PRIB 101 PRIB 102 PRIB 103 PRIB 104 PRIB 105 PRIB 106 PRIB 107 PRIB 108 PRIB 109 PRIB 110 PRIB 111 PRIB 112 PRIB 113

L 2 1 1 0 1 0 0 0 3 1 0 0 1

F

VRIN

41 37 54 29 46 34 42 46 54 46 50 37 41

41 48 53 74 45 91 85 54 54 54 43 57 46

TRIN 54 58 65 62 40 40 40 67 36 71 39 62 35

53 63 68 73 52 64 58 46 64 58 53 48 53

V tabulce č. 1 jsou uvedeny hodnoty jednotlivých škál, které určují, ţe provedený test je validní. Probandi vystupují místo pod svými jmény pod přidělenými PIN – kódy, které jsou uvedeny ve sloupci PIN.

9.1.1 Vyhodnocení škály ? – nemohu říci Graf č. 1 – grafické znázornění výsledků škály ? – nemohu říci - jednotlivých probandů PRIB 101 – PRIB 113

28

Graf č. 1 znázorňuje hodnoty škály ? – nemohu říci, kterou dosáhli jednotliví probandi PRIB 101 aţ PRIB 113. Pokud by proband dosáhl na této škále 10 a více bodů, daný test by nebyl validní.

9.1.2 Vyhodnocení škály L – lži škála Graf č. 2 – grafické znázornění výsledků škály L – lţi škála - jednotlivých probandů PRIB 101 – PRIB 113

Graf č. 2 znázorňuje hodnoty škály L – lţi škála, kterou dosáhli jednotliví probandi PRIB 101 aţ PRIB 113. Pokud by proband dosáhl na této škále 80 a více bodů, daný test by nebylo moţné interpretovat.

9.1.3 Vyhodnocení škály F Graf č. 3 – grafické znázornění výsledků škály F – jednotlivých probandů PRIB 101 – PRIB 113

29

Graf č. 3 znázorňuje hodnoty škály F, kterou dosáhli jednotliví probandi PRIB 101 aţ PRIB 113. Pokud by proband dosáhl na této škále 110 a více bodů, daný test by nebylo moţné interpretovat.

9.1.4 Vyhodnocení škály VRIN Graf č. 4 – grafické znázornění výsledků škály VRIN – jednotlivých probandů PRIB 101 – PRIB 113

Graf č. 4 znázorňuje hodnoty škály VRIN, kterou dosáhli jednotliví probandi PRIB 101 aţ PRIB 113. Pokud by proband dosáhl na této škále více neţ 80 bodů, daný test by nebyl validní.

30

9.1.5 Vyhodnocení škály TRIN Graf č. 5 – grafické znázornění výsledků škály TRIN – jednotlivých probandů PRIB 101 – PRIB 113

Graf č. 5 znázorňuje hodnoty škály TRIN, kterou dosáhli jednotliví probandi PRIB 101 aţ PRIB 113. Pokud by proband dosáhl na této škále více neţ 80 bodů, daný test by nebyl validní.

9.1.6 Celkový přehled škál validity Graf č. 6 – souhrnné grafické zobrazení škál určující validitu jednotlivých testů – probandů PRIB 101 – PRIB 113

Graf č. 6 znázorňuje v procentech souhrnné hodnoty všech škál, které určují validitu jednotlivých testů. Limit validity je 100 %. 31

Ze všech uvedených grafů je patrné, ţe ţádná škála, která je určující pro validitu jednotlivých testů, nebyla u ţádného z probandů překročena. Z toho vyplývá, ţe všechny testy je moţné dále analyzovat.

9.2 Vyhodnocení jednotlivých škál Tabulka č. 2 – přehled zájmových škál jednotlivých probandů PIN PRIB 101 PRIB 102 PRIB 103 PRIB 104 PRIB 105 PRIB 106 PRIB 107 PRIB 108 PRIB 109 PRIB 110 PRIB 111 PRIB 112 PRIB 113

ANX HEA ANG CYN ASP TPA 58 66 46 56 59 48 65 58 66 48 50 69 58 53 66 56 50 57 73 70 71 76 76 82 58 46 62 52 48 46 85 91 82 74 69 80 77 55 70 56 65 66 58 57 54 48 65 66 53 46 47 68 65 66 58 55 54 48 52 37 41 55 56 50 53 40 58 68 75 54 69 61 46 48 63 54 65 51

TPA 2 53 65 53 71 46 59 51 59 83 35 36 59 47

A Ho 47 54 61 55 70 64 77 72 51 51 81 73 85 60 65 54 58 63 51 47 47 47 61 56 54 55

AGGR 43 46 40 64 45 68 30 33 81 33 54 54 54

V tabulce č. 2 jsou uvedeny hodnoty zájmových škál. Probandi vystupují místo pod svými jmény pod přidělenými PIN – kódy, které jsou uvedeny ve sloupci PIN.

9.2.1 Škála ANX – úzkost Škála ANX – úzkost je zaměřena - na oblast vnitřních symptomů. Při dosaţení skóru 65 a více klienti sdělují obecné symptomy úzkosti. Při dosaţení skór 60 aţ 64 klienti sdělují pouze některý ze symptomů úzkosti.

32

Graf č. 7 – souhrnné grafické zobrazení škály ANX – úzkost – probandů PRIB 101 – PRIB 113

Hodnoty jednotlivých škál jsou vyjadřovány v tzv. T skórech: -

nízká úroveň T skór 44 a méně;

-

normální úroveň 45 aţ 57;

-

mírně zvýšená úroveň 58 – 64;

-

významně zvýšená úroveň 65 – 89;

-

extrémně zvýšená 90 a více. Šnorek (2006)

Tabulka č. 3 – četnost škály ANX

Škála

četnost: nízká úroveň

četnost: normální úroveň

ANX

1

2

četnost: mírně četnost: četnost: významně zvýšená extrémně zvýšená úroveň úroveň zvýšená úroveň 6

4

0

9.2.2 Škála HEA – zájem o vlastní zdraví Škála HEA – zájem o vlastní zdraví - je zaměřena na oblast vnitřních symptomů. Při dosaţení skóru 65 a více klienti sdělují tělesné symptomy a zájem o vlastní tělo. Pří dosaţení skóru 60 aţ 64 klienti sdělují jen některý ze symptomů.

33

Graf č. 8 – souhrnné grafické zobrazení škály HEA – zájem o vlastní zdraví – probandů PRIB 101 – PRIB 113



-


-


-


-


Tabulka č. 4 – četnost škály HEA

Škála



HEA

0

8

četnost: mírně zvýšená úroveň 1

četnost: významně zvýšená úroveň

četnost: extrémně zvýšená úroveň

3

1

9.2.3 Škála ANG – zloba Škála ANG – zloba - sleduje oblast vnějších agresivních tendencí. Při dosaţení skóru 65 a více, klienti sdělují dráţdivost, popudlivost a podobně. Při dosaţení skóru 60 aţ 64 klienti sdělují jen některý ze symptomů.

34

Graf č. 9 – souhrnné grafické zobrazení škály ANG – zloba – probandů PRIB 101 – PRIB 113



-


-


-


-


Tabulka č. 5 – četnost škály ANG

Škála



ANG

0

5

četnost: mírně zvýšená úroveň



2

6

0

9.2.4 Škála CYN – cynismus Škála CYN – cynismus - sleduje oblast vnějších agresivních tendencí. Při dosaţení skóru 65 a více klienti nikomu nevěří, vykazují cynické mínění a misantropické postoje. Při dosaţení skóru 60 aţ 64 klienti sdělují jen některý ze symptomů.

35

Graf č. 10 – souhrnné grafické zobrazení škály CYN - cynismus – probandů PRIB 101 – PRIB 113



-


-


-


-


Tabulka č. 6 – četnost škály CYN

Škála






CYN

0

10

0

3

0

9.2.5 Škála ASP – antisociální chování Škála ASP – antisociální chování - sleduje oblast vnějších agresivních tendencí. Při dosaţení skóru 65 a více klienti sdělují antisociální rysy osobnosti. Při dosaţení skóru 60 aţ 64 klienti sdělují jen některý ze symptomů.

36

Graf č. 11 – souhrnné grafické zobrazení škály ASP – antisociální chování – probandů PRIB 101 – PRIB 113



-


-


-


-


Tabulka č. 7 – četnost škály ASP

Škála



ASP

0

6

četnost: mírně zvýšená úroveň 0



7

0

9.2.6 Škála TPA – chování typu A Škála TPA - chování typu A (energičtí, soutěţiví, netrpěliví, neradi čekající) – sleduje oblast vnějších agresivních tendencí. Při dosaţení skóru 65 a více klienti sdělují energičnost, dráţdivost apod. Při dosaţení skóru 60 aţ 64 klienti sdělují jen některý ze symptomů.

37

Graf č. 12 – souhrnné grafické zobrazení škály TPA – chování typu A – probandů PRIB 101 – PRIB 113



-


-


-


-


Tabulka č. 8 – četnost škály TPA

Škála



TPA

2

4

četnost: četnost: významně mírně zvýšená zvýšená úroveň úroveň 1

6

četnost: extrémně zvýšená úroveň 0

9.2.7 Škála TPA 2 – soupeřivost Škála TPA – 2 – soupeřivost – sleduje oblast vnějších agresivních tendencí. Při dosaţení skóru 65 a více klienti sdělují energičnost, dráţdivost apod. Při dosaţení skóru 60 aţ 64 klienti sdělují jen některý ze symptomů.

38

Graf č. 13 – souhrnné grafické zobrazení škály TPA – 2 – soupeřivost – probandů PRIB 101 – PRIB 113



-


-


-


-


Tabulka č.9 – četnost škály TPA – 2

Škála






TPA 2

2

5

3

3

0

9.2.8 Škála A – úzkost Škála A – úzkost. Při dosaţení skóru méně neţ 45 dané osoby nevykazují problémy s úzkostí. Jedná se o velmi klidné typy.

39

Graf č. 14 – souhrnné grafické zobrazení škály A – úzkost – probandů PRIB 101 – PRIB 113



-


-


-


-


Tabulka č. 10 – četnost škály A

Škála






A

0

5

3

5

0

9.2.9 Škála Ho – hostilita Škála Ho – hostilita – reflektuje poruchy regulace chování. Při dosaţení skóru 64 a více se jedná o osobu cynickou, zlostnou a hostilní.

40

Graf č. 15 – souhrnné grafické zobrazení škály Ho – hostilita – probandů PRIB 101 – PRIB 113



-


-


-


-


Tabulka č. 11 – četnost škály Ho

Škála






Ho

0

8

3

2

0

9.2.10

Škála AGGR – radost ze zastrašování druhých

Škála AGGR – radost ze zastrašování druhých. Tato škála sleduje psychopatologickou stránku osobnosti. Tyto znaky jsou zjištěny při dosaţení skóru 65 a více. Interpretace nízkých skórů je u této škály nejednoznačná.

41

Graf č. 16 – souhrnné grafické zobrazení škály AGGR – radost ze zastrašování druhých – probandů PRIB 101 – PRIB 113



-


-


-


-


Tabulka č. 12 – četnost škály AGGR

Škála



AGGR

5

5




1

2

0

42

9.2.11

Souhrn shod jednotlivých škál

Tabulka č. 13 – četnost škál – celkový přehled

Škála


ANX HEA ANG CYN ASP TPA TPA 2 A Ho AGGR

1 0 0 0 0 2 2 0 0 5

četnost: normální úroveň 2 8 5 10 6 4 5 5 8 5

četnost: mírně četnost: významně zvýšená zvýšená úroveň úroveň 6 4 1 3 2 6 0 3 0 7 1 6 3 3 3 5 3 2 1 2

četnost: extrémně zvýšená úroveň 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0

10 Diskuze V této bakalářské práci jsme se zabývali osobnostními předpoklady k adrenalinovým sportům. Jako reprezentativní adrenalinový sport jsme zvolili parašutismus. V práci jsme chtěli zjistit, zda osoby, které si dobrovolně zvolí tento sport, mají nějaké osobnostní shody a předpoklady k adrenalinovým sportům. Měření jsme prováděli na 13 studentech FTVS UK, kteří si dobrovolně zvolili jako povinně volitelný předmět parašutismus. Samotné měření jsme provedli dne 27.4.2013 na letišti Příbram, během praktického kurzu parašutismu. Jako výzkumný nástroj jsme pouţili osobnostní test MMIP – 2. Na základě rešerše v odborné literatuře jsme si určili 10 škál, které jsme chtěli sledovat a dále porovnat. U sledovaných škál jsme zjišťovali, zda se odlišují od hodnot běţné populace. Dále jsme určili průměrné hodnoty naměřených škál a porovnali jsme jednotlivé studenty, jaké úrovně dosahují v porovnání s průměrem skupiny a úrovní, kterou dosahuje běţná populace. Analýzou získaných dat jsme zjistili, ţe u pěti sledovaných škál (ANX – úzkost, ANG – zloba, ASP – antisociální chování, TPA – chování typu A, A – úzkost), více jak polovina studentů dosáhla mírně nebo významně zvýšené úrovně oproti běţné populaci. V dalších třech (HEA – zájem o vlastní zdraví, CYN – cynismus, Ho – hostilita) více jak polovina studentů dosáhla úrovně, která odpovídá běţné úrovni populace. Ve dvou škálách (TPA -2 – 43

soupeřivost, AGGR – agresivita) více jak polovina studentů dosáhla úrovně niţší neţ je průměrná úroveň běţné populace. V dané práci se nám podařilo určit, ţe některé osobnostní faktory byly u sledované skupiny studentů rozdílné, neţ je běţné u průměrné populace. Vzhledem k tomu, ţe studenty FTVS UK nelze do průměrné populace zařadit, nepodařilo se nám určit, nakolik a zda je sledované osobnostní faktory předurčují k tomu, aby si volili adrenalinové sporty. V tomto případě by bylo moţné porovnat výsledky širší skupiny studentů FTVS UK, kteří si předmět parašutismus zvolili, s ostatními studenty FTVS UK, kteří tak neučinili. V práci se dále nepodařilo zjistit, zda testovaní studenti mají osobnostní předpoklady pro provozování sportovního parašutismu na vrcholové úrovni. Pro ověření této hypotézy by sledované hodnoty musely být porovnány s výsledky, které dosahují parašutisté na vrcholové úrovni.

11 Závěr 11.1 Vyjádření k hypotéze č. 1 Provedeným měřením a vyhodnocením výsledků pozorované skupiny jsme zjistili, ţe v jednotlivých osobnostních škálách dochází u studentů k následujícím shodám dosaţení úrovně T skórů. Ve škálách HEA, CYN a Ho, se naměřené hodnoty pohybovaly v rozsahu od 46 do 91 T skórů, přičemţ ve škále HEA- zájem o vlastní zdraví - osm studentů dosáhlo T skóru v rozmezí 46 aţ 57 T skórů, coţ odpovídá normální úrovni populace. Normální úrovně populace dále dosáhlo 10 studentů ve škále CYN – cynismus a osm studentů ve škále Ho – hostilita. Ve škálách ANX – úzkost, ANG – zloba, ASP – antisociální chování, TPA – chování typu A, A – úzkost, byla u většiny studentů zjištěna mírně nebo významně zvýšená úroveň těchto škál oproti běţné populaci. Ve škále AGGR – agresivita pět studentů mělo naměřené hodnoty, které odpovídají normální úrovni populace, pět studentů mělo úroveň této škály sníţenou pod normální úrovní populace, jeden student mírně zvýšenou a dva významně zvýšenou. Přesný přehled četnosti u jednotlivých škál viz. kapitola 9.2.11 tabulka č. 13.

11.2 Vyjádření k hypotéze č. 2 Analýzou získaných dat jsme zjistili, ţe u pěti sledovaných škál více jak polovina studentů dosáhla vyšší nebo významně vyšší hodnoty neţ běţná populace. Jednalo se o následující 44

škály: ANX – úzkost, ANG – zloba, ASP – antisociální chování, TPA – chování typu A, A – úzkost. V dalších třech sledovaných škálách HEA – zájem o vlastní zdraví, CYN – cynismus, Ho – hostilita, více jak polovina studentů dosáhla hodnot, které odpovídají průměru běţné populace. Pouze ve dvou škálách TPA -2 – soupeřivost, AGGR – agresivita – dosáhla více jak polovina studentů hodnot menších, neţ které odpovídají průměru běţné populace. Vzhledem k tomu, ţe se nepodařilo přesněji určit rozsah jednotlivých škál, které mají vliv na schopnosti parašutisty, není moţné z provedeného měření blíţe určit, zda jednotliví studenti mají osobnostní předpoklady ke sportovnímu parašutismu na nejvyšší výkonnostní úrovni.

45

12 Použitá literatura Blatný, M., & kol. (2010). Psychologie osobnosti. Praha: GRADA Cikirpaloglu, P. (2012). Úvod do psychologie osobnosti. Praha: GRADA Dovalil, J., & kol. (2009). Výkon a trénink ve sportu. Praha: Olympia Drapela, V.,J., (1997). Přehled teorií osobností. Praha: Portál Hendl, J. (2006). Přehled statistických metod zpracovávání dat. Praha: Portál KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. (2007). Bílá kniha o sportu. Brusel Koudelková, A., &., Kosová, J., Sport Studies Fundamental Terminology in English. Praha: Univerzita Karlova Landa, L. (2011). Psychické poruchy u lidí závislých na psychostimulanciích a THC: možnosti a meze psychoterapie. (Diplomová práce). Dostupné z https: //is.muni.cz/th/70449/ff_m/DP_Landa.txt Kern, H. (1999), Přehled psychologie. Praha: Portál Mikšík, O. (2007), Psychologická charakteristika osobnosti. Praha, Karolinum Nakonečný, M. (1993). Základy psychologie osobnosti. Praha: Management Press Netík, K. (2002). Příručka Minnesota Multiphasic Personality Inventory – 2. Praha: Testcentrum, Nykl, L. (2012) Carl Ransom Rogers a jeho teorie. Praha: GRADA Pauknerová, D. (2006). Psychologie pro ekonomy a manažery. Praha: GRADA Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. Praha: GRADA Reichel, J. (2009). Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: GRADA Řepka, M., & kol. (1980). Sportovní parašutismus. Praha: Naše vojsko Svoboda, M. (1999). Psychologická diagnostika dospělých. Praha: Portál Šnorek, V. (2006). Možnosti a meze interpretace Roschachovy metody a MMIP-2. Dostupné z https: //cmps.ecn.cz/pd/2006/texty/pdf/snorek.pdf Šnýdrová, I. (2008). Psychodiagnostika. Praha: GRADA

46

13 Přílohy – Protokoly testů jednotlivých probandů MMPI-2 Jméno :

101

PRIB

Příjmení :

10.3.1988 Narozen(a) : Datum vyšetření :

Věk :

26.4.2013

Welshův kód -19 Goldbergův index

1+2-74068/359

25

F-K index

39

Klienti, kteří mají zvýšenou pouze škálu 1 (Hypochondrie) budou prezentovat dlouhou historii vágních tělesných symptomů a potíží. Jejich přehnané stesky budou primárně odrazem somatizačního procesu, i kdyby měli nějaké objektivní tělesné stavy. Své stesky mohou užívat k ovládání a manipulaci s druhými. Vzdor svým tělesným symptomům, nesdělují žádný typ emocionálního distresu. Neuvažují psychologicky a investují jen malé úsilí, aby porozuměli svým psychickým problémům či problémům jiných. Obtížně chápou vztahy svých tělesných symptomů se svým psychickým fungováním.Tento vzorec prezentuje stabilní, chronický způsob adjustace, který je obtížné měnit. Standardní validizační škály ? Nemohu říci L Lži škála F F škála K K škála Fb F škála - závěr testu Fp Vzácnost - psychopatologie VRIN Inkonsistence variabilních odpovědí TRIN Inkonsistence souhlasných odpovědí S Škála nadměrně pozitivní sebeprezentace FBS Škála validity symptomu

2 3 1 20 1 2 7 8 28 10

2 41 41 52 47 51 54 53 47 48

X

Standardní klinické škály Hs Hypochondrie D Deprese

11 25

66 63

X

47

Hy Pd Mf Pa Pt Sc Ma Si

Konverzní hysterie Psychopatie Maskulinita - Femininita Paranoia Psychastenie Schizofrenie Hypomanie Sociální introverze

19 18 21 10 9 8 11 29

46 54 42 50 56 50 40 52

Restrukturované klinické škály RCd Demoralizace RC1 Somatické stesky RC2 Nízké pozitivní emoce RC3 Cynismus RC4 Antisociální chování RC6 Persekuční myšlenky RC7 Dysfunkční negativní emoce RC8 Abnormní prožitky RC9 Hypomanická aktivace

1 6 6 13 5 2 2 1 4

45 59 52 70 61 52 46 44 39

Harris - Lingoes Subscales D1 Subjektivní deprese D2 Psychomotorická retardace D3 Tělesné dysfunkce D4 Mentální těžkopádnost D5 Sklíčenost Hy1 Popření sociální úzkosti Hy2 Potřeba náklonnosti Hy3 Apatie - zneklidněnost Hy4 Somatické stesky Hy5 Inhibice agrese Pd1 Rodinný nesoulad Pd2 Problémy s autoritou Pd3 Sociální nevzrušitenost Pd4 Sociální odcizení Pd5 Sebeodcizení Pa1 Persekuční myšlenky Pa2 Přecitlivělost Pa3 Naivita Sc1 Sociální odcizení Sc2 Emocionální odcizení Sc3 Nedostatek ego kontroly, kognitivní Sc4 Nedostatek ego kontroly, konativní Sc5 Nedostatek ego kontroly, defektní inhibice Sc6 Bizarní senzorické zážitky Ma1 Amorálnost Ma2 Psychomotorické zrychlení Ma3 Nevzrušitelnost Ma4 Rozpínání ega Si1 Ostýchavost / sebevědomí Si2 Sociální vyhýbavost Si3 Odcizení sobě a druhým

10 8 5 3 1 5 2 3 5 3 1 3 4 3 2 3 1 3 1 0 0 1 0 3 0 2 7 0 5 3 6

56 64 68 53 41 54 33 52 61 45 47 50 47 45 47 54 44 43 46 29 44 40 44 51 31 43 63 35 51 44 55

48

X

X

X

Wiener - Harmon subškály D-O Deprese, zjevná D-S Deprese, skrytá Hy-O Hysterie, zjevná Hy-S Hysterie, skrytá Pd-O Psychopatie, zjevná Pd-S Psychopatie, skrytá Pa-O Paranoia, zjevná Pa-S Paranoia, skrytá Ma-O Hypomanie, zjevná Ma-S Hypomanie, skrytá

12 13 7 12 4 14 5 5 2 9

60 59 56 39 46 62 58 42 39 44

Obsahové škály ANX Úzkost FRS Strachy OBS Nutkavost DEP Deprese HEA Zájem o vlastní zdraví BIZ Bizarní psychické aktivity ANG Zloba CYN Cynismus ASP Antisociální chování TPA Chování typu A LSE Nízká sebeúcta SOD Sociální nepohoda FAM Problémy v rodině WRK Poruchy pracovního výkonu TRT Negativní postoje k terapii

7 5 2 2 12 2 0 13 10 6 7 7 2 3 2

58 56 46 43 66 47 46 56 59 48 59 47 48 45 41

Komponenty obsahových škál FRS1 Generalizovaná bázlivost FRS2 Mnohočetné obavy DEP1 Nedostatek puzení DEP2 Dysforie DEP3 Sebeznehodnocování DEP4 Suicidální myšlenky HEA1 Gastrointestinální symptomy HEA2 Neurologické symptomy HEA3 Obecný zájem o zdraví BIZ1 Psychotická symptomatika BIZ2 Schizotypální charakteristiky ANG1 Explozivní chování ANG2 Iritabilita CYN1 Misantropické přesvědčení CYN2 Nedůvěřivost ASP1 Antisociální postoje ASP2 Antisociální chování TPA1 Netrpělivost TPA2 Soupeřivost LSE1 Sebepochybnosti LSE2 Submisivita

2 3 1 0 0 0 1 4 3 0 2 0 0 11 2 8 2 1 3 3 4

59 54 43 39 44 48 57 76 67 43 52 38 40 61 45 57 66 45 53 54 73

49

X

X X

X

X

SOD1 SOD2 FAM1 FAM2 TRT1 TRT2

Introverze Plachost Rodinný nesoulad Odcizení rodině Nízká motivace Nesdílnost

PSY-5 AGGR Agresivita PSYC Psychoticismus DISC Nedostatečná sebekontrola NEGE Negativní emocionalita/neuroticismus INTR Introverze/nízká pozitivní emocionalita Osobnostní charakteristiky MDS Škála distresu v manželství Ho Hostilita AAS Škála manifestního návykového chování APS Škála návykového potenciálu A Úzkost R Potlačení Es Síla Ego MAC-R MacAndrewova škála alkoholismu revidovaná O-H Nadměrná kontrola hostility Do Dominance Re Sociální odpovědnost Mt Vysokoškolská maladjustace GM Maskulinní role GF Femininní role PK Posttraumatická stresová porucha - Keane PS Posttraumatická stresová porucha - Schlenger

5 2 1 0 1 1

49 48 48 44 45 48

5 4 15 8 16

43 45 56 51 57

2 21 3 20 5 20 35 18 18 17 22 10 29 24 1 6

51 54 65 52 47 52 47 48 64 47 48 52 34 44 40 46

X

Počet odpovědí ANO : 175 Počet odpovědí NE : 390 Počet odpovědí NEVÍM : 2

MMPI-2 Jméno :

102

PRIB

Příjmení :

22.7.1990 Narozen(a) :

Datum vyšetření :


50

26.4.2013

5'+-37246890/1 29

Věk :

F-K index

23

Je k dispozici jen málo informací o empirických korelátech zvýšení škály 5 (Maskulinita - Femininita). Nedostatek údajů odráží fakt, že škála 5 nebyla mezi původními klinickými škálami a tak se nedostala do raného klinického výzkumu MMPI. Jen King a Kelley v roce 1977 a Tanner v roce 1990 zkoumalibehaviorální koreláty kódového typu, v němž je škála 5 jedinou z vysoce skórujících škál.Navíc, škála 5 má často vysoký skór pouze u normálních universitně vzdělaných mužů s liberálními názory v humanitní oblasti a u nepokrytých homosexuálů, kteří se nepokoušejí skrývat své homoerotické chování. Prvně zmíněná skupina se jen vzácně dostane do centra zájmu většiny klinických badatelů a posléze zmíněná skupina se teprve začíná uznávat a posuzovat. Psychometrické kvality MMPI škály 5 jsou takové, že ženy v ní mají jen obtížně vysoký skór (pro většinu žen je neobvyklý vyšší T skór než 60). Tito klienti se popisují jako sebejistí, lehkomyslní a troufalí. Snadno vytvářejí vztahy k druhým a působí na ně dobrým dojmem. Mají dobré somatické zdraví a prožívají jen málo psychických problémů. King a Kelley našli, že studenti - ambulantní pacienti universitních center duševního zdraví s kódovým typem Hrot 5 byli obecně normálními studenty bez závažnější psychopatologie, navzdory tomu, že vyhledávali terapii. Standardní validizační škály ? Nemohu říci L Lži škála F F škála K K škála Fb F škála - závěr testu Fp Vzácnost - psychopatologie VRIN Inkonsistence variabilních odpovědí TRIN Inkonsistence souhlasných odpovědí S Škála nadměrně pozitivní sebeprezentace FBS Škála validity symptomu

1 2 4 13 1 1 8 10 24 14

1 37 48 38 47 45 58 63 42 58

Standardní klinické škály Hs Hypochondrie D Deprese Hy Konverzní hysterie Pd Psychopatie Mf Maskulinita - Femininita Pa Paranoia Pt Psychastenie Sc Schizofrenie Ma Hypomanie Si Sociální introverze

7 21 25 21 35 11 16 17 18 30

49 55 58 54 73 53 56 53 53 53

51

X

X


9 6 8 5 6 1 9 2 13

65 59 59 46 66 47 63 47 58


10 5 4 3 2 5 5 5 2 6 4 4 4 3 4 0 3 6 4 0 3 3 0 6 3 3 4 3 3 4 6

56 49 59 53 48 54 45 61 48 68 74 58 47 45 56 40 58 57 59 29 63 53 44 62 54 48 44 54 43 50 55

Wiener - Harmon subškály D-O Deprese, zjevná D-S Deprese, skrytá Hy-O Hysterie, zjevná Hy-S Hysterie, skrytá Pd-O Psychopatie, zjevná

13 8 7 18 9

63 39 56 53 60

52

X

X

X X

X

Psychopatie, skrytá Paranoia, zjevná Paranoia, skrytá Hypomanie, zjevná Hypomanie, skrytá

12 1 10 7 11

53 44 62 58 51


10 5 4 8 8 1 6 9 7 12 9 7 10 11 6

65 56 53 58 58 44 66 48 50 69 64 47 74 61 52

Komponenty obsahových škál FRS1 Generalizovaná bázlivost FRS2 Mnohočetné obavy DEP1 Nedostatek puzení DEP2 Dysforie DEP3 Sebeznehodnocování DEP4 Suicidální myšlenky HEA1 Gastrointestinální symptomy HEA2 Neurologické symptomy HEA3 Obecný zájem o zdraví BIZ1 Psychotická symptomatika BIZ2 Schizotypální charakteristiky ANG1 Explozivní chování ANG2 Iritabilita CYN1 Misantropické přesvědčení CYN2 Nedůvěřivost ASP1 Antisociální postoje ASP2 Antisociální chování TPA1 Netrpělivost TPA2 Soupeřivost LSE1 Sebepochybnosti LSE2 Submisivita SOD1 Introverze SOD2 Plachost FAM1 Rodinný nesoulad FAM2 Odcizení rodině TRT1 Nízká motivace TRT2 Nesdílnost

1 4 5 2 1 0 1 3 2 0 0 3 3 4 5 6 1 3 5 6 1 5 2 5 5 4 0

51 59 68 56 51 48 57 65 58 43 40 62 58 42 59 51 54 58 65 71 49 49 48 72 103 61 40

Pd-S Pa-O Pa-S Ma-O Ma-S

53

X

X

X

X

X

X

X X

X X

PSY-5 AGGR PSYC DISC NEGE INTR

Agresivita

6

46

Psychoticismus Nedostatečná sebekontrola Negativní emocionalita/neuroticismus Introverze/nízká pozitivní emocionalita

3 12 15 16

42 47 65 57

Osobnostní charakteristiky MDS Škála distresu v manželství Ho Hostilita AAS Škála manifestního návykového chování APS Škála návykového potenciálu A Úzkost R Potlačení Es Síla Ego MAC-R MacAndrewova škála alkoholismu revidovaná O-H Nadměrná kontrola hostility Do Dominance Re Sociální odpovědnost Mt Vysokoškolská maladjustace GM Maskulinní role GF Femininní role PK Posttraumatická stresová porucha - Keane PS Posttraumatická stresová porucha - Schlenger

7 22 0 21 15 25 34 16 13 18 22 19 30 30 10 15

76 55 42 55 61 63 45 43 46 51 48 67 36 61 54 57

X

X

X


MMPI-2 Jméno :

103

PRIB

Příjmení :

20.5.1988 Narozen(a) :



54

26.4.2013

80+-7294/5163 65

Věk :

F-K index

25

Symptomy a chování Jedinci s kódovým typem 1-8/8-1 projevují sklon k dlouhodobým psychickým problémům. Chovají pocity hostility a agrese, ale nedokáží je vyjádřit mírným, adaptivním způsobem. Často jsou buď inhibovaní a "natlakovaní", nebo nadměrně útoční a hrubí. Lze je charakterizovat pocity nešťastnosti, deprese, zmatenosti a roztržitosti. Mnoho jedinců s tímto profilem projevuje oploštělé afekty. Osobnostní charakteristiky: U těchto jedinců budou pravděpodobně v daném symptomovém vzorci hrát roli dlouhodobé osobnostní charakteristiky. Sdělují pocity sociální inadekvátnosti a nedostatek důvěry k ostatním. Jsou izolováni a odcizeni a mohou sdělovat výskyt nomádského životního stylu. Predikce či dispozice: Někteří jedinci s tímto vzorcem jsou diagnostikováni jako schizofrenní. Bizarní somatické stesky mohou terapii velmi komplikovat. Někteří medicínští pacienti s tímto profilem nejsou schizofrenní, ale mají závažné, chronické, neobvyklé a neléčitelné symptomy. Standardní validizační škály ? Nemohu říci L Lži škála F F škála K K škála Fb F škála - závěr testu Fp Vzácnost - psychopatologie VRIN Inkonsistence variabilních odpovědí TRIN Inkonsistence souhlasných odpovědí S Škála nadměrně pozitivní sebeprezentace FBS Škála validity symptomu

1 6 6 12 1 2 10 11 19 14

1 54 53 36 47 51 65 68 37 58


6 21 18 21 23 8 18 27 19 40

46 55 44 53 47 45 58 68 55 66

Restrukturované klinické škály RCd Demoralizace

12

72

55

X

X X

X X X

RC1 RC2 RC3 RC4 RC6 RC7 RC8 RC9

Somatické stesky Nízké pozitivní emoce Cynismus Antisociální chování Persekuční myšlenky Dysfunkční negativní emoce Abnormní prožitky Hypomanická aktivace

5 4 11 3 1 11 2 13

56 45 64 52 47 67 47 58


11 4 6 6 5 3 1 5 4 4 4 1 3 5 5 2 5 1 9 3 2 8 1 6 1 4 4 7 7 4 11

59 43 76 70 68 41 29 61 57 52 74 34 40 55 60 50 72 34 81 59 57 86 51 62 39 53 44 78 59 50 71

Wiener - Harmon subškály D-O Deprese, zjevná D-S Deprese, skrytá Hy-O Hysterie, zjevná Hy-S Hysterie, skrytá Pd-O Psychopatie, zjevná Pd-S Psychopatie, skrytá Pa-O Paranoia, zjevná Pa-S Paranoia, skrytá

15 6 11 7 9 12 3 5

67 31 65 27 60 53 51 42

56

X

X X X X

X

X X

X

X

X

X X X

Hypomanie, zjevná Hypomanie, skrytá

7 12

58 55


7 4 8 12 6 1 6 13 7 9 11 9 13 13 13

58 53 66 65 53 44 66 56 50 57 68 52 84 65 70

1 3 4 4 2 0 0 4 1 0 1 0 4 9 4 6 1 3 3 5 4 5 3 8 1 5 3

51 54 62 72 59 48 44 76 49 43 46 38 65 56 54 51 54 58 53 65 73 49 56 90 56 66 64

4 4

40 45

Ma-O Ma-S

Komponenty obsahových škál FRS1 Generalizovaná bázlivost FRS2 Mnohočetné obavy DEP1 Nedostatek puzení DEP2 Dysforie DEP3 Sebeznehodnocování DEP4 Suicidální myšlenky HEA1 Gastrointestinální symptomy HEA2 Neurologické symptomy HEA3 Obecný zájem o zdraví BIZ1 Psychotická symptomatika BIZ2 Schizotypální charakteristiky ANG1 Explozivní chování ANG2 Iritabilita CYN1 Misantropické přesvědčení CYN2 Nedůvěřivost ASP1 Antisociální postoje ASP2 Antisociální chování TPA1 Netrpělivost TPA2 Soupeřivost LSE1 Sebepochybnosti LSE2 Submisivita SOD1 Introverze SOD2 Plachost FAM1 Rodinný nesoulad FAM2 Odcizení rodině TRT1 Nízká motivace TRT2 Nesdílnost PSY-5 AGGR Agresivita PSYC Psychoticismus

57

X X

X

X X X X

X

X

X

X X

X X

DISC Nedostatečná sebekontrola NEGE Negativní emocionalita/neuroticismus INTR Introverze/nízká pozitivní emocionalita

13 12 13

50 59 50


7 29 1 18 21 15 31 14 7 16 21 19 30 28 14 21

76 64 50 47 70 41 40 38 25 44 46 67 36 55 61 65

X

X

X

X

X


MMPI-2 Jméno :

104

Příjmení :

PRIB

19.6.1990 Narozen(a) :


Welshův kód 5 Goldbergův index

58

26.4.2013

9*"8'+7-1603/24:5 43

Věk :

F-K index

23

Symptomy a chování U tohoto profilu jsou pravděpodobné závažné psychické poruchy. Tyto osoby mohou projevovat sociální stažení se a izolaci. Mohou se cítit zvláště nepříjemně v heterosexuálních vztazích a vykazují špatné sexuální přizpůsobení. Často mohou být pokládáni za hyperaktivní, emocionálně labilní, agitované a excitované. Mohou být hlasití a excesívně žvaniví. Jsou typicky nerealističtí v sebeocenění, velikášští, vychloubační a vrtošiví. Jejich chování lze charakterizovat popřením problémů. Mohou být vágní a rozvláční. Sdělují pocity méněcennosti a inadekvátnosti, mají nízkou sebeúctu a omezeně se angažují v soutěživých nebo na výkon orientovaných situacích. Osobnostní charakteristiky Jedinci s tímto kódovým profilem jsou pokládáni za egocentrické a infantilní co do svých očekávání od druhých. Mají sklon požadovat hodně pozornosti a když jejich požadavkům není vyhověno, stávají se hostilními a rozmrzelými. Zdá se, že mají odpor k emocionální angažovanosti a že se jí dokonce obávají. Vyhýbají se hlubším vztahům. Typicky se nejsou schopni zaměřit na problémy a jsou považováni za podivné, neobvyklé a autistické. Někdy se objeví nevýpravné myšlení, bizarní řeč (zvukové asociace, neologismy, echolálie), bludy a halucinace. Predikce či dispozice Nejobvyklejší diagnózou je schizofrenní porucha nebo těžká osobnostní porucha. Mohou se např. vyskytovat těžké poruchy myšlení a tito jedinci mohou být zmatení, rozpačití, dezorientovaní, vykazují pocity nereálnosti a mají obtíže v myšlení a koncentraci. Osoby s tímto kódovým profilem mohou tvrdit, že nepotřebují žádnou odbornou pomoc a nemusejí ochotně vstupovat do psychologického zacházení. Ačkoli někteří z nich potřebují uspět a cítí tlak k výkonu, jejich skutečný výkon bude nejspíše průměrný. Standardní validizační škály ? Nemohu říci L Lži škála F F škála K K škála Fb F škála - závěr testu Fp Vzácnost - psychopatologie VRIN Inkonsistence variabilních odpovědí TRIN Inkonsistence souhlasných odpovědí S Škála nadměrně pozitivní sebeprezentace FBS Škála validity symptomu

0 0 15 10 5 10 9 12 14 13

0 29 74 32 61 101 62 73 31 55

Standardní klinické škály Hs Hypochondrie D Deprese Hy Konverzní hysterie Pd Psychopatie

12 17 21 19

57 47 50 47

59

X X X

X X

Mf Pa Pt Sc Ma Si

Maskulinita - Femininita Paranoia Psychastenie Schizofrenie Hypomanie Sociální introverze

19 11 21 31 32 29

38 53 60 71 94 52


10 10 1 12 3 7 14 9 20

67 71 34 67 52 77 75 72 72


9 4 3 2 4 1 4 4 8 3 0 3 2 8 7 6 3 1 6 1 3 3 8 13 6 11 3 7 6 2 11

53 43 51 47 61 29 41 56 73 45 38 50 33 70 70 68 58 34 68 39 63 53 98 88 78 88 38 78 55 39 71

60

X X

X X X X X X X

X

X

X X X

X

X X X X X

X


12 5 10 11 12 7 8 3 16 16

60 27 63 36 69 32 68 34 90 70


13 4 11 10 14 9 7 20 15 15 6 7 4 17 10

73 53 77 62 70 67 71 76 76 82 57 47 54 73 63

Komponenty obsahových škál FRS1 Generalizovaná bázlivost FRS2 Mnohočetné obavy DEP1 Nedostatek puzení DEP2 Dysforie DEP3 Sebeznehodnocování DEP4 Suicidální myšlenky HEA1 Gastrointestinální symptomy HEA2 Neurologické symptomy HEA3 Obecný zájem o zdraví BIZ1 Psychotická symptomatika BIZ2 Schizotypální charakteristiky ANG1 Explozivní chování ANG2 Iritabilita CYN1 Misantropické přesvědčení CYN2 Nedůvěřivost ASP1 Antisociální postoje ASP2 Antisociální chování TPA1 Netrpělivost TPA2 Soupeřivost LSE1 Sebepochybnosti LSE2 Submisivita

1 3 4 2 2 0 2 5 3 3 6 1 4 12 8 14 1 5 6 2 4

51 54 62 56 59 48 70 88 67 64 77 46 65 64 73 75 54 71 71 49 73

61

X

X X X X

X X X X X X X X

X

X X X X X X X X X X

SOD1 SOD2 FAM1 FAM2 TRT1 TRT2

Introverze Plachost Rodinný nesoulad Odcizení rodině Nízká motivace Nesdílnost

4 2 2 0 2 5

45 48 54 44 50 80


Agresivita Psychoticismus Nedostatečná sebekontrola Negativní emocionalita/neuroticismus Introverze/nízká pozitivní emocionalita

10 10 18 13 6

64 61 66 61 34


4 35 4 22 26 15 25 29 11 15 19 19 35 24 22 23

61 72 72 57 77 41 29 75 39 41 40 67 46 44 73 67

X

X

X X X X X

X

X X


MMPI-2 Jméno :

105

PRIB

Příjmení :

11.2.1991 Narozen(a) :



62

26.4.2013

6913:47025#8 44

Věk :

F-K index

22

Standardní validizační škály ? Nemohu říci L Lži škála F F škála K K škála Fb F škála - závěr testu Fp Vzácnost - psychopatologie VRIN Inkonsistence variabilních odpovědí TRIN Inkonsistence souhlasných odpovědí S Škála nadměrně pozitivní sebeprezentace FBS Škála validity symptomu

1 4 2 12 1 3 3 8 28 10

1 46 45 33 47 60 40 52 42 45


5 12 18 14 28 9 7 3 13 20

40 35 40 39 35 47 38 29 43 38


0 2 3 5 1 1 7 2 10

43 45 41 51 47 50 60 49 57

Harris - Lingoes Subscales D1 Subjektivní deprese D2 Psychomotorická retardace D3 Tělesné dysfunkce

3 3 3

36 36 50

63

X

X

D4 D5 Hy1 Hy2 Hy3 Hy4 Hy5 Pd1 Pd2 Pd3 Pd4 Pd5 Pa1 Pa2 Pa3 Sc1 Sc2 Sc3 Sc4 Sc5 Sc6 Ma1 Ma2 Ma3 Ma4 Si1 Si2 Si3

Mentální těžkopádnost Sklíčenost Popření sociální úzkosti Potřeba náklonnosti Apatie - zneklidněnost Somatické stesky Inhibice agrese Rodinný nesoulad Problémy s autoritou Sociální nevzrušitenost Sociální odcizení Sebeodcizení Persekuční myšlenky Přecitlivělost Naivita Sociální odcizení Emocionální odcizení Nedostatek ego kontroly, kognitivní Nedostatek ego kontroly, konativní Nedostatek ego kontroly, defektní inhibice Bizarní senzorické zážitky Amorálnost Psychomotorické zrychlení Nevzrušitelnost Rozpínání ega Ostýchavost / sebevědomí Sociální vyhýbavost Odcizení sobě a druhým

Wiener - Harmon subškály D-O Deprese, zjevná D-S Deprese, skrytá Hy-O Hysterie, zjevná Hy-S Hysterie, skrytá Pd-O Psychopatie, zjevná Pd-S Psychopatie, skrytá Pa-O Paranoia, zjevná Pa-S Paranoia, skrytá Ma-O Hypomanie, zjevná Ma-S Hypomanie, skrytá Obsahové škály ANX Úzkost FRS Strachy OBS Nutkavost DEP Deprese HEA Zájem o vlastní zdraví BIZ Bizarní psychické aktivity ANG Zloba CYN Cynismus ASP Antisociální chování

64

0 0 5 4 1 2 4 2 1 4 3 1 1 3 4 1 0 0 0 1 2 1 4 4 2 2 4 4

38 35 52 38 45 46 51 57 36 46 46 43 46 57 45 47 29 45 36 50 47 42 55 45 48 40 50 51

4 8 4 14 4 10 2 7 4 9

42 35 48 40 49 42 49 47 48 46

7 2 5 2 4 2 7 9 4

58 41 58 44 46 49 62 52 48

X

Chování typu A Nízká sebeúcta Sociální nepohoda Problémy v rodině Poruchy pracovního výkonu Negativní postoje k terapii

5 3 5 3 7 3

46 50 43 51 54 45


0 2 1 0 0 0 0 0 2 0 2 1 4 7 2 4 0 3 1 1 2 4 1 3 0 1 0

42 44 46 40 44 48 45 40 57 42 55 48 66 55 49 49 46 59 43 45 61 45 40 60 45 46 40

5 5 13 13 9

45 55 61 63 38

1 16 0 24 7 17 41

48 51 43 64 51 40 62

TPA LSE SOD FAM WRK TRT



Osobnostní charakteristiky MDS Škála distresu v manželství Ho Hostilita AAS Škála manifestního návykového chování APS Škála návykového potenciálu A Úzkost R Potlačení Es Síla Ego

65

X

MAC-R MacAndrewova škála alkoholismu revidovaná O-H Nadměrná kontrola hostility Do Dominance Re Sociální odpovědnost Mt Vysokoškolská maladjustace GM Maskulinní role GF Femininní role PK Posttraumatická stresová porucha - Keane PS Posttraumatická stresová porucha - Schlenger

18 13 19 25 6 38 34 5 11

54 40 53 55 46 59 53 48 53


MMPI-2 Jméno :

106

Příjmení :

PRIB

20.7.1990 Narozen(a) :



26.4.2013

84*71"23'6+-90/:5

Věk :

F-K index

33

Symptomy a chování Pro jedince s tímto kódovým typem jsou charakteristické závažné psychické problémy. Nezdá se, že by zcela zapadali do společnosti. Jsou pokládáni za zvláštní, výstřední, nekonformní a v odporu vůči autoritě. Mohou přijmout neobvyklou víru či politické názory a chovají se výstředním, nevypočitatelným a nepredikovatelným způsobem. Někteří jedinci s tímto vzorcem se stahují do fantazie či mlátí kolem sebe ve vzteku, aby se ochránili proti zraňování. Jsou pravděpodobné problémy s ovládáním impulsů. Jsou pokládáni za zlostné, dráždivé a rozmrzelé. Typicky antisociálně agují. Může se vyskytovat kriminalita nebo sexuální deviace. Jsou charakteristické excesívní pití a abúzus drog. Mnoho osob s tímto kódovým typem je obsedantně ovládáno sexuálními myšlenkami. Mohou se obávat, že nebudou schopni sexuálního výkonu nebo si mohou dopřát antisociální pohlavní styky v pokusu demonstrovat

66

23

svou sexuální adekvátnost. Mohou být sociálně stažení a izolovaní.Někteří jedinci s tímto vzorcem mají období sexuálních obsesí. Často nedůvěřují druhým a vyhýbají se blízkým vztahům. Předpokládá se, že mají zhoršenou schopnost empatie a nedostatečné základní sociální dovednosti. Osobnostní charakteristiky Centrálním problémem těchto osob je špatné sebepojetí. Považují se za odmítnuté a ztroskotance a mají hluboké pocity nejistoty. Predikce či dispozice Jedinci s tímto kódovým typem mají v anamnéze slabou výkonnost a marginální adjustaci. Nejobvyklejší diagnózou jsou těžké poruchy osobnosti antisociálního, paranoidního a schizoidního typu nebo i schizofrenní porucha.Protože tyto osoby přijímají jen malou odpovědnost za své chování, mají sklon nereagovat dobře na psychologické zacházení. Mají tendenci racionalizovat a obviňovat druhé za své potíže. Svět vidí typicky jako odmítající a ohrožující a tak mohou narážet na problémy při vývoji terapeutického vztahu. Standardní validizační škály ? Nemohu říci L Lži škála F F škála K K škála Fb F škála - závěr testu Fp Vzácnost - psychopatologie VRIN Inkonsistence variabilních odpovědí TRIN Inkonsistence souhlasných odpovědí S Škála nadměrně pozitivní sebeprezentace FBS Škála validity symptomu

0 1 18 12 17 4 3 10 14 25

0 34 91 33 101 67 40 64 24 82

X


23 32 36 34 26 16 32 42 18 32

82 78 76 91 30 69 86 92 56 56

X X X X


21 17 11 13 8 4 12 4 18

99 89 73 78 81 66 74 57 76

X X X X X X X

Harris - Lingoes Subscales D1 Subjektivní deprese D2 Psychomotorická retardace D3 Tělesné dysfunkce D4 Mentální těžkopádnost D5 Sklíčenost Hy1 Popření sociální úzkosti Hy2 Potřeba náklonnosti Hy3 Apatie - zneklidněnost

17 4 9 10 7 5 1 12

75 42 93 89 78 52 25 87

X

67

X X X

X X

X X X

X

X X X X X

Hy4 Hy5 Pd1 Pd2 Pd3 Pd4 Pd5 Pa1 Pa2 Pa3 Sc1 Sc2 Sc3 Sc4 Sc5 Sc6 Ma1 Ma2 Ma3 Ma4 Si1 Si2 Si3

Somatické stesky Inhibice agrese Rodinný nesoulad Problémy s autoritou Sociální nevzrušitenost Sociální odcizení Sebeodcizení Persekuční myšlenky Přecitlivělost Naivita Sociální odcizení Emocionální odcizení Nedostatek ego kontroly, kognitivní Nedostatek ego kontroly, konativní Nedostatek ego kontroly, defektní inhibice Bizarní senzorické zážitky Amorálnost Psychomotorické zrychlení Nevzrušitelnost Rozpínání ega Ostýchavost / sebevědomí Sociální vyhýbavost Odcizení sobě a druhým

13 3 5 5 5 9 11 6 4 2 10 5 7 10 5 10 0 5 3 3 4 1 14

89 44 83 73 53 78 92 71 63 35 88 81 95 98 77 81 34 60 39 54 48 33 86

X


25 7 25 11 20 14 9 7 9 9

87 31 94 32 96 61 75 47 66 46

X

Obsahové škály ANX Úzkost FRS Strachy OBS Nutkavost DEP Deprese HEA Zájem o vlastní zdraví BIZ Bizarní psychické aktivity ANG Zloba CYN Cynismus ASP Antisociální chování TPA Chování typu A LSE Nízká sebeúcta SOD Sociální nepohoda FAM Problémy v rodině WRK Poruchy pracovního výkonu

18 14 11 27 26 5 12 18 10 13 15 4 13 27

85 76 80 101 91 59 82 74 69 80 89 39 82 97

X X X X X

68

X X X X X

X X X X X X

X

X X X X

X X X X X X X

TRT

Negativní postoje k terapii

17

85

X


5 8 9 5 6 4 4 9 6 0 5 4 7 14 4 8 2 6 3 7 4 2 1 6 2 9 1

72 71 94 78 98 138 97 93 89 42 76 76 85 76 60 64 86 81 59 80 78 37 40 78 66 98 48

X X X X X X X X X



9 8 17 24 18

68 65 78 85 64

X X X X

Osobnostní charakteristiky MDS Škála distresu v manželství Ho Hostilita AAS Škála manifestního návykového chování APS Škála návykového potenciálu A Úzkost R Potlačení Es Síla Ego MAC-R MacAndrewova škála alkoholismu revidovaná O-H Nadměrná kontrola hostility Do Dominance Re Sociální odpovědnost Mt Vysokoškolská maladjustace

9 31 6 26 26 18 27 20 9 11 16 32

92 73 95 70 81 43 35 60 26 24 25 89

X X X X X

69

X X X X

X X X X

X X X

X X X X

GM GF PK PS

Maskulinní role Femininní role Posttraumatická stresová porucha - Keane Posttraumatická stresová porucha - Schlenger

20 25 30 44

29 23 89 93

X X X X


MMPI-2 Jméno :

107

PRIB

Příjmení :

10.6.1991 Narozen(a) :



Věk :

26.4.2013

70"8'+264-9/351

22

F-K index

50

Klienti s kódovým typem 1-7/7-1 prezentují široké rozpětí tělesných steskům jež odrážejí konstantní tenzi a úzkost, stejně jako obecnou bolest a nepohodu. Jejich somatizační rysy jsou odolné vůči intervenci či změně. Zcela běžně se vyskytuje intelektualizace. Často se cítí nejistí, inhibovaní, méněcenní a vinni. Jsou obtěžováni obsedantními myšlenkami a jsou znepokojeni tím, že by se mohli zbláznit. Také manifestují depresivní rysy a mohou sdělovat poruchy spánku.V interpersonálních vztazích jsou ostýchaví, introvertní a drží se v ústraní. Mají obavy o své interpersonální dovednosti. Standardní validizační škály ? Nemohu říci L Lži škála F F škála K K škála Fb F škála - závěr testu Fp Vzácnost - psychopatologie VRIN Inkonsistence variabilních odpovědí TRIN Inkonsistence souhlasných odpovědí S Škála nadměrně pozitivní sebeprezentace

70

0 3 16 11 4 0 3 9 14

0 42 85 31 57 39 40 58 24

X X

X

Škála validity symptomu

14

55


7 25 23 24 33 14 31 34 16 50

44 63 49 62 48 63 83 77 50 83

19 7 11 8 5 2 18 7 9

94 60 73 61 66 55 91 71 54

X

16 6 4 6 8 0 7 5 6 2 0 3 0 8 9 3 5 4 8 4 2 5 7 10 2 5 0 2 13 6

72 53 57 68 84 18 51 60 62 36 40 54 17 72 82 56 70 45 79 71 59 67 90 81 50 60 18 48 87 62

X

FBS

Restrukturované klinické škály RCd Demoralizace RC1 Somatické stesky RC2 Nízké pozitivní emoce RC3 Cynismus RC4 Antisociální chování RC6 Persekuční myšlenky RC7 Dysfunkční negativní emoce RC8 Abnormní prožitky RC9 Hypomanická aktivace Harris - Lingoes Subscales D1 Subjektivní deprese D2 Psychomotorická retardace D3 Tělesné dysfunkce D4 Mentální těžkopádnost D5 Sklíčenost Hy1 Popření sociální úzkosti Hy2 Potřeba náklonnosti Hy3 Apatie - zneklidněnost Hy4 Somatické stesky Hy5 Inhibice agrese Pd1 Rodinný nesoulad Pd2 Problémy s autoritou Pd3 Sociální nevzrušitenost Pd4 Sociální odcizení Pd5 Sebeodcizení Pa1 Persekuční myšlenky Pa2 Přecitlivělost Pa3 Naivita Sc1 Sociální odcizení Sc2 Emocionální odcizení Sc3 Nedostatek ego kontroly, kognitivní Sc4 Nedostatek ego kontroly, konativní Sc5 Nedostatek ego kontroly, defektní inhibice Sc6 Bizarní senzorické zážitky Ma1 Amorálnost Ma2 Psychomotorické zrychlení Ma3 Nevzrušitelnost Ma4 Rozpínání ega Si1 Ostýchavost / sebevědomí Si2 Sociální vyhýbavost

71

X X X

X X X X

X X X

X X X X X X X X X

X X

Si3

Odcizení sobě a druhým

13

82

X


18 7 12 11 14 10 5 9 11 5

72 31 65 32 78 42 60 56 73 31

X


15 6 13 16 8 6 9 11 9 10 12 20 6 22 10

77 53 87 75 55 62 70 56 65 66 76 36 60 86 65

X

Komponenty obsahových škál FRS1 Generalizovaná bázlivost FRS2 Mnohočetné obavy DEP1 Nedostatek puzení DEP2 Dysforie DEP3 Sebeznehodnocování DEP4 Suicidální myšlenky HEA1 Gastrointestinální symptomy HEA2 Neurologické symptomy HEA3 Obecný zájem o zdraví BIZ1 Psychotická symptomatika BIZ2 Schizotypální charakteristiky ANG1 Explozivní chování ANG2 Iritabilita CYN1 Misantropické přesvědčení CYN2 Nedůvěřivost ASP1 Antisociální postoje ASP2 Antisociální chování TPA1 Netrpělivost TPA2 Soupeřivost

3 3 4 6 4 0 1 3 0 1 4 2 6 8 3 8 1 5 2

60 49 64 85 80 48 58 57 41 51 69 58 79 58 54 64 66 74 51

72

X X

X

X X

X X X X

X X

X X

X X

X X

LSE1 LSE2 SOD1 SOD2 FAM1 FAM2 TRT1 TRT2

Sebepochybnosti Submisivita Introverze Plachost Rodinný nesoulad Odcizení rodině Nízká motivace Nesdílnost

6 5 13 6 4 0 4 3

74 87 81 83 66 45 65 66



1 8 8 22 21

30 65 41 81 73


4 22 2 27 29 15 27 18 14 16 17 26 22 35 29 33

64 60 60 73 85 34 35 54 44 42 28 79 32 56 88 80

X X X X X X X

X X X

X X

X X

X X


MMPI-2 Jméno :

108

PRIB

Příjmení :

14.12.1990 Narozen(a) :



73

26.4.2013

6018/5792:3#4 66

Věk :

F-K index

23


0 4 5 10 3 1 10 7 27 15

0 46 54 28 54 46 67 46 41 57


10 16 17 10 33 12 14 18 14 31

50 44 38 28 48 56 48 50 45 55


7 7 8 6 2 0 5 2 13

62 60 61 54 52 44 55 49 64


7 8 3

47 64 50

74

X

X

X

X



Wiener - Harmon subškály D-O Deprese, zjevná D-S Deprese, skrytá Hy-O Hysterie, zjevná Hy-S Hysterie, skrytá Pd-O Psychopatie, zjevná Pd-S Psychopatie, skrytá Pa-O Paranoia, zjevná Pa-S Paranoia, skrytá Ma-O Hypomanie, zjevná Ma-S Hypomanie, skrytá Obsahové škály ANX Úzkost FRS Strachy OBS Nutkavost DEP Deprese HEA Zájem o vlastní zdraví BIZ Bizarní psychické aktivity ANG Zloba CYN Cynismus ASP Antisociální chování

75

5 2 2 4 3 5 1 1 3 2 1 3 0 5 4 2 2 2 7 1 7 1 5 3 1 8 0 12

63 47 32 38 52 58 29 48 54 31 36 53 41 70 45 51 50 59 79 50 68 42 60 39 42 65 27 79

8 8 8 9 3 7 4 8 6 8

51 35 57 27 46 28 56 51 55 43

7 7 11 5 9 0 5 7 9

58 56 80 52 57 43 54 48 65

X

X

X X

X X X

X X

X

X


10 9 6 1 17 10

66 65 45 45 75 65


3 4 3 1 1 0 0 6 0 0 0 2 2 7 0 8 1 3 3 5 3 3 3 1 0 6 0

60 53 58 47 53 48 45 75 41 42 41 58 53 55 37 64 66 59 59 69 70 41 57 48 45 78 40

2 4 14 10 9

33 52 65 57 38

3 18 0 20 16 18 35

59 54 43 52 65 43 50





76

X X

X X

X

X

X X

X

X

X


20 12 16 20 15 26 31 10 12

60 37 42 38 61 39 43 56 54


MMPI-2 Jméno :

109

PRIB

Příjmení :

29.5.1991 Datum vyšetření :

Narozen(a) :


26.4.2013

9'+-46/5780:312

Věk :

F-K index

65

Klienti, kteří mají zvýšenou pouze škálu 9 (Hypomanie) jsou impulsivní, agující osoby s historií kriminálních a interpersonálních problémů. Jsou extravertní, otevření a sociabilní ve svých interpersonálních vztazích, ale tyto vztahy nemají skutečnou hloubku či intimitu. Jsou odbojní a hostilní a mají obtíže s kontrolou svým impulsů. Jsou velikášští, hyperaktivní, žvaniví a ne depresivní. Věří také, že mají dobrou paměť, úsudek a koncentraci.Tito klienti mají dobré tělesné zdraví a neunaví se snadno. Mohou prokazovat manické rysy, jež by měly být pečlivě zkoumány. Jejich myšlenkové procesy se mohou v průběhu akutních hypomanických fází stát bizarními a oni sami krajně útočnými, pokud jsou jejich velikášské plány přerušeny. Jsou-li manické rysy průkazné, je indikována psychofarmakologická intervence. Standardní validizační škály

77

22

? L F K Fb Fp VRIN TRIN S FBS

Nemohu říci Lži škála F škála K škála F škála - závěr testu Vzácnost - psychopatologie Inkonsistence variabilních odpovědí Inkonsistence souhlasných odpovědí Škála nadměrně pozitivní sebeprezentace Škála validity symptomu

3 6 5 14 2 2 2 10 20 6

3 54 54 37 50 53 36 64 32 35


3 12 17 20 32 10 9 11 24 21

37 35 38 55 46 50 46 45 73 40


4 2 0 10 3 1 5 3 18

54 45 29 68 57 50 55 53 76

4 4 2 1 3 6 4 1 2 2 2 3 6 7 5 4 2 3 3 1 2 2

39 42 43 43 53 59 38 45 46 36 57 54 60 67 63 61 50 40 56 39 59 48

Harris - Lingoes Subscales D1 Subjektivní deprese D2 Psychomotorická retardace D3 Tělesné dysfunkce D4 Mentální těžkopádnost D5 Sklíčenost Hy1 Popření sociální úzkosti Hy2 Potřeba náklonnosti Hy3 Apatie - zneklidněnost Hy4 Somatické stesky Hy5 Inhibice agrese Pd1 Rodinný nesoulad Pd2 Problémy s autoritou Pd3 Sociální nevzrušitenost Pd4 Sociální odcizení Pd5 Sebeodcizení Pa1 Persekuční myšlenky Pa2 Přecitlivělost Pa3 Naivita Sc1 Sociální odcizení Sc2 Emocionální odcizení Sc3 Nedostatek ego kontroly, kognitivní Sc4 Nedostatek ego kontroly, konativní

78

X

X

X X

X

X

Sc5 Sc6 Ma1 Ma2 Ma3 Ma4 Si1 Si2 Si3

Nedostatek ego kontroly, defektní inhibice Bizarní senzorické zážitky Amorálnost Psychomotorické zrychlení Nevzrušitelnost Rozpínání ega Ostýchavost / sebevědomí Sociální vyhýbavost Odcizení sobě a druhým

1 4 2 6 7 4 2 0 8

50 56 50 65 66 61 40 27 65


5 7 3 14 9 11 5 5 7 17

45 31 46 40 64 47 60 39 59 76


5 0 6 4 4 3 3 16 9 10 2 2 7 8 6

53 36 62 49 46 53 47 69 65 66 47 29 63 56 54

Komponenty obsahových škál FRS1 Generalizovaná bázlivost FRS2 Mnohočetné obavy DEP1 Nedostatek puzení DEP2 Dysforie DEP3 Sebeznehodnocování DEP4 Suicidální myšlenky HEA1 Gastrointestinální symptomy HEA2 Neurologické symptomy HEA3 Obecný zájem o zdraví BIZ1 Psychotická symptomatika BIZ2 Schizotypální charakteristiky

0 0 2 2 0 0 0 2 1 0 3

42 35 52 55 44 48 45 52 49 42 62

79

X X

X X

X

X X X X

ANG1 ANG2 CYN1 CYN2 ASP1 ASP2 TPA1 TPA2 LSE1 LSE2 SOD1 SOD2 FAM1 FAM2 TRT1 TRT2

Explozivní chování Iritabilita Misantropické přesvědčení Nedůvěřivost Antisociální postoje Antisociální chování Netrpělivost Soupeřivost Sebepochybnosti Submisivita Introverze Plachost Rodinný nesoulad Odcizení rodině Nízká motivace Nesdílnost

PSY-5 AGGR Agresivita PSYC Psychoticismus DISC Nedostatečná sebekontrola NEGE Negativní emocionalita/neuroticismus INTR Introverze/nízká pozitivní emocionalita Osobnostní charakteristiky MDS Škála distresu v manželství Ho Hostilita AAS Škála manifestního návykového chování APS Škála návykového potenciálu A Úzkost R Potlačení Es Síla Ego MAC-R MacAndrewova škála alkoholismu revidovaná O-H Nadměrná kontrola hostility Do Dominance Re Sociální odpovědnost Mt Vysokoškolská maladjustace GM Maskulinní role GF Femininní role PK Posttraumatická stresová porucha - Keane PS Posttraumatická stresová porucha - Schlenger

1 1 10 6 8 1 1 6 1 1 0 1 4 1 2 1

48 46 64 72 64 66 44 83 45 52 30 40 66 55 52 48

11 6 14 5 4

81 59 65 46 24

4 24 1 19 12 14 34 22 15 18 20 9 34 27 9 13

64 63 51 49 58 31 48 66 48 49 38 51 52 30 54 56

X X X

X

X X X

X


MMPI-2 Jméno :

110

Příjmení :

PRIB

15.1.1990 Narozen(a) :


80

26.4.2013

Věk :

23


9+-875/13026:4

F-K index

45

Klienti, kteří mají zvýšenou pouze škálu 9 (Hypomanie) jsou impulsivní, agující osoby s historií kriminálních a interpersonálních problémů. Jsou extravertní, otevření a sociabilní ve svých interpersonálních vztazích, ale tyto vztahy nemají skutečnou hloubku či intimitu. Jsou odbojní a hostilní a mají obtíže s kontrolou svým impulsů. Jsou velikášští, hyperaktivní, žvaniví a ne depresivní. Věří také, že mají dobrou paměť, úsudek a koncentraci.Tito klienti mají dobré tělesné zdraví a neunaví se snadno. Mohou prokazovat manické rysy, jež by měly být pečlivě zkoumány. Jejich myšlenkové procesy se mohou v průběhu akutních hypomanických fází stát bizarními a oni sami krajně útočnými, pokud jsou jejich velikášské plány přerušeny. Jsou-li manické rysy průkazné, je indikována psychofarmakologická intervence. Standardní validizační škály ? Nemohu říci L Lži škála F F škála K K škála Fb F škála - závěr testu Fp Vzácnost - psychopatologie VRIN Inkonsistence variabilních odpovědí TRIN Inkonsistence souhlasných odpovědí S Škála nadměrně pozitivní sebeprezentace FBS Škála validity symptomu

1 4 5 15 2 1 11 9 30 11

1 46 54 40 50 46 71 58 45 47


7 18 23 12 34 9 14 18 21 27

49 48 49 37 51 47 57 58 65 49

Restrukturované klinické škály

81

X

X

X

RCd RC1 RC2 RC3 RC4 RC6 RC7 RC8 RC9

Demoralizace Somatické stesky Nízké pozitivní emoce Cynismus Antisociální chování Persekuční myšlenky Dysfunkční negativní emoce Abnormní prožitky Hypomanická aktivace

Harris - Lingoes Subscales D1 Subjektivní deprese D2 Psychomotorická retardace D3 Tělesné dysfunkce D4 Mentální těžkopádnost D5 Sklíčenost Hy1 Popření sociální úzkosti Hy2 Potřeba náklonnosti Hy3 Apatie - zneklidněnost Hy4 Somatické stesky Hy5 Inhibice agrese Pd1 Rodinný nesoulad Pd2 Problémy s autoritou Pd3 Sociální nevzrušitenost Pd4 Sociální odcizení Pd5 Sebeodcizení Pa1 Persekuční myšlenky Pa2 Přecitlivělost Pa3 Naivita Sc1 Sociální odcizení Sc2 Emocionální odcizení Sc3 Nedostatek ego kontroly, kognitivní Sc4 Nedostatek ego kontroly, konativní Sc5 Nedostatek ego kontroly, defektní inhibice Sc6 Bizarní senzorické zážitky Ma1 Amorálnost Ma2 Psychomotorické zrychlení Ma3 Nevzrušitelnost Ma4 Rozpínání ega Si1 Ostýchavost / sebevědomí Si2 Sociální vyhýbavost Si3 Odcizení sobě a druhým Wiener - Harmon subškály D-O Deprese, zjevná D-S Deprese, skrytá Hy-O Hysterie, zjevná Hy-S Hysterie, skrytá Pd-O Psychopatie, zjevná Pd-S Psychopatie, skrytá Pa-O Paranoia, zjevná Pa-S Paranoia, skrytá

82

5 5 7 5 2 1 4 4 10

56 54 57 51 52 50 52 57 57

9 4 5 5 2 3 5 5 4 3 2 0 1 4 4 1 2 4 2 0 5 2 5 5 2 6 3 3 7 4 5

53 42 64 63 47 39 43 60 54 44 57 26 24 51 58 46 50 45 51 29 81 48 77 60 50 65 39 54 61 50 55

12 6 9 14 5 7 1 8

59 26 59 40 52 28 45 51

X X

X X X

X

X

X

Hypomanie, zjevná Hypomanie, skrytá

13 8

80 43


7 6 6 3 8 4 5 7 5 2 5 8 3 9 7

58 53 62 47 55 56 54 48 52 37 55 50 51 58 56


2 4 1 0 2 0 1 3 1 0 3 3 1 5 2 5 0 1 0 1 3 5 3 2 1 1 2

54 53 46 40 62 48 58 57 49 42 62 67 46 49 49 53 46 44 35 45 70 49 57 54 55 46 57

PSY-5 AGGR Agresivita

2

33

Ma-O Ma-S

83

X

X

X

PSYC Psychoticismus DISC Nedostatečná sebekontrola NEGE Negativní emocionalita/neuroticismus INTR Introverze/nízká pozitivní emocionalita Osobnostní charakteristiky MDS Škála distresu v manželství Ho Hostilita AAS Škála manifestního návykového chování APS Škála návykového potenciálu A Úzkost R Potlačení Es Síla Ego MAC-R MacAndrewova škála alkoholismu revidovaná O-H Nadměrná kontrola hostility Do Dominance Re Sociální odpovědnost Mt Vysokoškolská maladjustace GM Maskulinní role GF Femininní role PK Posttraumatická stresová porucha - Keane PS Posttraumatická stresová porucha - Schlenger

3 8 14 11

49 41 65 44

4 13 1 24 7 18 32 17 16 16 25 16 36 33 15 17

64 47 51 64 51 43 44 51 51 42 55 63 55 50 64 60

X


MMPI-2 Jméno :

111

PRIB

Příjmení :

2.4.1991 Narozen(a) :



84

26.4.2013

49-1872/5360 50

Věk :

F-K index

22


0 5 2 23 0 2 3 8 34 9

0 50 43 58 43 51 39 53 53 46


5 20 19 21 24 8 5 8 19 24

56 53 46 64 49 45 54 55 61 45


0 4 5 6 2 1 1 2 11

43 53 49 49 48 47 43 47 54


6 5 5

45 49 68

85

X

X



3 0 6 5 3 0 4 2 3 6 6 1 2 2 4 2 1 1 1 0 4 1 5 8 2 2 5 5

53 35 60 45 52 40 52 56 50 61 60 42 50 51 48 50 39 51 40 44 54 39 58 69 48 39 55 52


8 12 2 17 7 14 3 5 6 13

51 55 44 51 54 62 51 42 54 59

Obsahové škály ANX Úzkost FRS Strachy OBS Nutkavost DEP Deprese HEA Zájem o vlastní zdraví BIZ Bizarní psychické aktivity ANG Zloba CYN Cynismus ASP Antisociální chování

0 2 2 1 7 3 3 10 8

41 47 46 40 55 50 56 50 53

86

X


3 3 6 1 5 5

40 48 44 44 49 49


0 2 1 0 0 0 1 3 2 0 2 1 1 8 2 8 0 0 0 2 1 5 1 0 1 1 1

43 50 43 39 44 48 57 65 58 43 52 46 46 53 45 57 42 39 36 49 49 49 41 42 56 45 48

8 3 15 1 13

54 42 56 38 50

3 16 1 18 5 24 41

56 47 50 47 47 61 57





87

X


19 15 19 23 7 43 26 4 7

51 53 54 51 47 60 50 45 48


MMPI-2 Jméno :

112

PRIB

Příjmení :

20.8.1991 Narozen(a) :



Standardní validizační škály ? Nemohu říci L Lži škála F F škála K K škála Fb F škála - závěr testu Fp Vzácnost - psychopatologie VRIN Inkonsistence variabilních odpovědí

88

Věk :

26.4.2013

5-13908/462:7

22

F-K index

41

0 2 8 12 4 3 9

0 37 57 36 58 57 62

X

TRIN S FBS

Inkonsistence souhlasných odpovědí Škála nadměrně pozitivní sebeprezentace Škála validity symptomu

7 18 9

48 36 46


12 15 24 17 29 8 8 17 19 32

59 43 55 45 60 45 38 52 55 55


4 9 5 8 6 4 7 4 15

52 68 49 55 66 62 58 54 62

5 2 4 1 2 4 4 4 6 4 1 2 3 6 5 4 1 2 6 0 2 0 2 8 4 5 4 2

42 33 59 41 48 48 41 56 65 52 47 42 40 60 60 59 44 39 68 29 57 34 58 70 62 58 44 48

Harris - Lingoes Subscales D1 Subjektivní deprese D2 Psychomotorická retardace D3 Tělesné dysfunkce D4 Mentální těžkopádnost D5 Sklíčenost Hy1 Popření sociální úzkosti Hy2 Potřeba náklonnosti Hy3 Apatie - zneklidněnost Hy4 Somatické stesky Hy5 Inhibice agrese Pd1 Rodinný nesoulad Pd2 Problémy s autoritou Pd3 Sociální nevzrušitenost Pd4 Sociální odcizení Pd5 Sebeodcizení Pa1 Persekuční myšlenky Pa2 Přecitlivělost Pa3 Naivita Sc1 Sociální odcizení Sc2 Emocionální odcizení Sc3 Nedostatek ego kontroly, kognitivní Sc4 Nedostatek ego kontroly, konativní Sc5 Nedostatek ego kontroly, defektní inhibice Sc6 Bizarní senzorické zážitky Ma1 Amorálnost Ma2 Psychomotorické zrychlení Ma3 Nevzrušitelnost Ma4 Rozpínání ega

89

X

X

X

X X

X

Si1 Si2 Si3

Ostýchavost / sebevědomí Sociální vyhýbavost Odcizení sobě a druhým

5 5 9

51 55 65


8 7 8 16 8 9 4 4 9 10

51 35 58 48 57 41 55 38 65 47


7 5 7 3 13 6 8 12 13 10 4 9 5 11 8

58 56 63 46 68 58 75 54 69 61 51 52 57 61 58

Komponenty obsahových škál FRS1 Generalizovaná bázlivost FRS2 Mnohočetné obavy DEP1 Nedostatek puzení DEP2 Dysforie DEP3 Sebeznehodnocování DEP4 Suicidální myšlenky HEA1 Gastrointestinální symptomy HEA2 Neurologické symptomy HEA3 Obecný zájem o zdraví BIZ1 Psychotická symptomatika BIZ2 Schizotypální charakteristiky ANG1 Explozivní chování ANG2 Iritabilita CYN1 Misantropické přesvědčení CYN2 Nedůvěřivost ASP1 Antisociální postoje ASP2 Antisociální chování

1 4 1 2 0 0 0 6 2 2 3 4 2 8 4 11 2

51 59 43 56 44 48 44 99 58 57 58 71 52 53 54 66 66

90

X

X

X X X

X

X

X X

TPA1 TPA2 LSE1 LSE2 SOD1 SOD2 FAM1 FAM2 TRT1 TRT2

Netrpělivost Soupeřivost Sebepochybnosti Submisivita Introverze Plachost Rodinný nesoulad Odcizení rodině Nízká motivace Nesdílnost


3 4 2 0 6 3 4 0 1 3

58 59 49 42 52 56 66 44 45 64


8 8 15 14 11

54 56 56 63 46


4 23 3 26 15 18 33 23 14 16 21 11 36 30 11 15

61 56 65 67 61 48 43 60 50 44 46 54 47 61 56 57

X

X X


MMPI-2 Jméno :

113

PRIB

Příjmení :

22.4.1993 Narozen(a) :



91

26.4.2013

791/3824650 28

Věk :

F-K index

20


1 3 3 18 0 1 2 8 28 10

1 41 46 48 43 45 35 53 47 48


5 16 20 15 22 8 12 9 17 22

50 45 48 45 44 45 58 48 53 42


2 4 3 9 2 1 4 4 12

47 53 41 58 48 47 51 54 56


4 5 3

39 49 51

92

X



2 2 5 5 1 3 5 0 4 5 4 3 1 3 2 0 2 2 3 1 2 2 5 6 3 2 1 7

47 48 54 45 43 52 60 38 58 54 50 51 45 58 39 41 49 57 53 51 47 47 58 57 54 39 34 58


6 10 4 16 6 9 3 5 6 11

47 47 49 48 52 41 51 42 54 51

Obsahové škály ANX Úzkost FRS Strachy OBS Nutkavost DEP Deprese HEA Zájem o vlastní zdraví BIZ Bizarní psychické aktivity ANG Zloba CYN Cynismus ASP Antisociální chování

2 0 4 3 4 5 5 12 12

46 40 53 46 48 55 63 54 65

93

X


7 3 1 0 7 1

51 48 32 41 53 38


0 0 2 1 0 0 2 1 0 1 3 2 3 9 3 10 2 2 2 1 2 1 0 0 0 1 0

43 40 49 48 44 48 70 42 40 50 58 54 58 56 49 63 66 52 47 44 57 35 33 42 44 45 40


8 7 16 4 10

54 53 59 44 43

1 22 1 16 10 17 42

46 55 50 42 54 46 59




94

X

X


14 17 17 20 13 42 25 6 4


Translated and Adapted by Permission. Copyright © 1942, 1943 (renewed 1970), 1989 by the Regents of the University of Minnesota, Minneapolis, MN, U.S.A. All rights reserved. Copyright of the Czech edition by Testcentrum 2002.

95

38 60 47 43 57 59 47 48 44

Bakalářská práce. Osobnostní předpoklady k adrenalinovým sportům

Recommend Documents