BAKALÁŘSKÁ PRÁCE František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
Jakub Šindelář
Un ic or n Co l l eg e © 2 0 1 0 Un ic or n Co l l eg e, V K a ps lo v n ě 27 6 7/ 2, Pr ah a 3 , 1 30 0 0 Ná ze v pr ác e v ČJ :
Ná ze v pr ác e v AJ :
F r a nt iš ek Kř i žík - m od e r ní č es k ý p od n ik at el a m a na že r ( pr of es n í b i ogr af i e) F r a nt iš ek Kř i žík - m od e r n c zec h bus i nes s m a n an d m anag er ( pr of es s i o n b io gr ap h y)
A ut or :
J ak ub Š i n de l ář
Ak ad em ic k ý r ok :
20 1 0
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
1.
ZADÁNÍ
▪3▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
2.
ABSTRAKT
Cílem této práce je poskytnout čtenáři informace o osobním a především profesním životě českého elektrotechnika, vynálezce, podnikatele a manažera Františka Křižíka. Základem k napsání práce bylo nastudování literatury a její zhodnocení. Jelikož je literatura, co se hodnoty zpracování týká, značně různorodá, bylo nutné vybrat co nejrelevantnějších data a uspořádat je do logického celku. Na základě takto vybraných informací a fakt práce shrnuje celý Křižíkův život. Některé etapy a události života Františka Křižíka, především ty osobního charakteru, jsou v práci zmíněny spíše okrajově, jiným aktivitám, podnikatelským a vynálezeckým, se práce věnuje více do hloubky. Čtenář práce by měl po jejím přečtení získat základní přehled o době, ve které žil, tvořil a podnikal František Křižík, a hlubší povědomí o jeho dětství a studiích, o jeho zaměstnání u dráhy a především o Křižíkových aktivitách jako významného českého podnikatele v oboru elektrotechniky. Práce se podrobněji věnuje Křižíkovu zaměstnání u dráhy, vynálezu obloukové lampy, událostem a úspěchům s tímto vynálezem spojeným a dále především působení Křižíkovy firmy v Praze. Práce detailněji zmiňuje některé zakázky Křižíkovy firmy a úspěchy i pochybení s nimi spojené. Je nutno mít na paměti, že František Křižík byl vždy spíše elektrotechnikem a vynálezcem, než podnikatelem či manažerem. Jeho technická řešení byla téměř vždy bezchybná, ale toto bohužel nelze tvrdit o některých jeho manažerských postupech a rozhodnutích. Zde je možné nalézt jak postupy a rozhodnutí na danou dobu pokrokové, tak i občasná pochybení. Podle mého subjektivního názoru je však nutno hodnotit tato pochybení a postupy s ohledem k době. Rozhodně nemůžeme srovnávat a hodnotit tehdejší rozhodnutí a postupy podle dnešních měřítek a metodik. V neposlední řadě je třeba vyzdvihnout Křižíkovo vlastenecké smýšlení a ochotu vykonat pro svou vlast vždy to nejlepší, a to i za cenu vlastních nákladů či jiných obětí.
Klíčová slova: František Křižík, profesní biografie, student, zaměstnanec, dráha, elektřina, vynálezce, světlo, oblouková lampa, výstava, podnikatel, manažer, firma, akcionalizace, úvěr, elektrická tramvaj, elektrická dráha
▪4▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
3.
ABSTRACT
The aim of this bachelor thesis (BT) is to provide readers information about personal and professional life of electrical engineer, inventor, entrepreneur and manager František Křižík. The basis of this BT was the preparation and evaluation of the literature. Because the quality of literature is greatly varied, it was necessary to select the most relevant data and organize them into logical unit. On the basis of obtained information and facts this BT summarizes the lifetime of František Křižík. Some periods and events of the life of František Křižík, especially those of a personal nature, are at this BT mentioned rather marginally and other activities, especially business and invention activities, are mentioned more in depth. This BT should give to a reader a basic overview of the time in which lived, worked and carry business František Křižík, and also deeper awareness of his early life and studies of his employment by the railway and of his activities such as important czech electrotechnical businessman and engineer. My BT highlights his employment by the railway, the invention of arc lamp, events and achievements associated with this invention, and primarily activity of his company in Prague. We should always remember, that František Křižík was always primarily electrotechnical engineer and brilliant inventor, rather than businessman or manager. His technical solutions were almost always briliant and successfull, but this unfortunately cannot be said about some of his managerial practices and decisions. Here we can find some innovative processes and decisions but on the other side also some misconducts. In my subjective opinion we must evaluate this misconducts and procedures with regard to time. Certainly we cannot compare and evaluate this decisions and procedures by today's standards, and methodologies. Finally, it should be mentioned his patriotic mentality and willingness to do for his homeland always the best, even of his own costs and other problems.
Keywords: František Křižík, profession biography, student, employee, railway, electricity, inventor, light, arc-lamp, exhibition, businessman, manager, company, bank loan, tramway, electric railway
▪5▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
4.
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že svou bakalářskou práci na téma „František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie)“ jsem vypracoval samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce a s použitím odborné literatury a dalších informačních zdrojů, které jsou v práci citovány a jsou též uvedeny v seznamu literatury a použitých zdrojů. Jako autor uvedené bakalářské práce dále prohlašuji, že v souvislosti s vytvořením této bakalářské práce jsem neporušil autorská práva třetích osob, zejména jsem nezasáhl nedovoleným způsobem do cizích autorských práv osobnostních a jsem si plně vědom následků porušení ustanovení § 11 a následujícího autorského zákona č. 121/2000 Sb.
V Praze dne 2. května 2010
…….………………. Jakub Šindelář
▪6▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
5.
PODĚKOVÁNÍ
Děkuji vedoucímu bakalářské práce prof. Ph.D. Drahomíru Jančíkovi CSc. za účinnou metodickou, pedagogickou a odbornou pomoc a další cenné rady při zpracování mé bakalářské práce.
▪7▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
6.
OBSAH
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
Zadání ......................................................................................................................................... 3 Abstrakt ...................................................................................................................................... 4 Abstract ...................................................................................................................................... 5 Prohlášení ................................................................................................................................... 6 Poděkování ................................................................................................................................. 7 Obsah ......................................................................................................................................... 8 Úvod ........................................................................................................................................... 9 Kontext doby ............................................................................................................................ 10 Formování osobnosti Františka Křižíka ................................................................................... 12 9.1 Výchozí sociální prostředí .......................................................................................... 12 9.2 Dětství ......................................................................................................................... 13 10. křižíkova pražská studia ........................................................................................................... 15 10.1 Středoškolské studium ................................................................................................ 15 10.2 Vysokoškolské studium .............................................................................................. 16 10.3 První zaměstnání v Kaufmannově závodě v Praze ..................................................... 16 11. Vstup do praxe- impuls k technickým inovacím ..................................................................... 18 11.1 Severní Ferdinandova dráha ....................................................................................... 18 11.2 Založení rodiny a přestup k Plzeňsko-březenské dráze .............................................. 20 11.3 Další technická řešení drážní signalizace ................................................................... 21 12. vynálezectví jako předpoklad startu podnikatele ..................................................................... 22 12.1 Křižík na světové výstavě v Paříži.............................................................................. 22 12.2 Dílna v Plzni a osvětlení papírny bratrů Piette ........................................................... 24 12.3 Vynález diferenciálně regulované obloukovky .......................................................... 24 12.4 Patent a hromadná výroba obloukovek ...................................................................... 25 12.5 Elektrotechnická výstava v Paříži 1881...................................................................... 27 13. v roli podnikatele a manažera .................................................................................................. 28 13.1 Dílna v Plzni ............................................................................................................... 28 13.2 Křižíkova firma v pražském Karlíně .......................................................................... 29 13.3 Elektrická dráha v Praze ............................................................................................. 31 13.4 Elektrická železnice .................................................................................................... 35 13.5 Jubilejní pražská výstava 1891 ................................................................................... 36 13.6 V interakci s dělníky a zaměstnanci ........................................................................... 37 13.7 Akcionalizace závodu a odkaz Františka Křižíka....................................................... 38 14. Závěr ........................................................................................................................................ 41 15. Conclusion ............................................................................................................................... 43 16. Seznam použité literatury ......................................................................................................... 45 17. Seznam obrázků ....................................................................................................................... 46
▪8▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
7.
ÚVOD
Za téma mé bakalářské práce jsem si zvolil „František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie)“. Dovolím si tvrdit, že jméno František Křižík je české veřejnosti poměrně dobře známé. V mnoha městech nalezneme Křižíkovu ulici, v Praze nese toto jméno i jedna ze stanic metra linky B. Když se vysloví jméno František Křižík, většina z nás si vybaví pojmy jako „oblouková lampa“, „Křižíkova fontána“ či přízvisko „český Edison“. Bohužel je to u většiny z nás vše, co si s tímto jménem dokážeme spojit. Cílem mé práce je poskytnutí důležitých, zásadních a relevantních informací o osobním a především profesním životě českého elektrotechnika, vynálezce, podnikatele a manažera Františka Křižíka. V práci bych se rád věnoval všem etapám Křižíkova života, se zvláštním zaměřením na jeho život v roli podnikatele, manažera a vynálezce. Ve své práci se budu věnovat Křižíkovu dětství a studiím, jeho působení u dráhy a především pak jeho vynálezecké a podnikatelské kariéře. Tato práce by měla čtenáři umožnit získat hlubší povědomí o Františku Křižíkovi, především pak o jeho, již výše zmíněných, podnikatelských aktivitách. Na druhou stranu se tato práce nebude zabývat Křižíkovým životem zcela dopodrobna a některé méně zásadní události a fakta, především osobního charakteru, zde budou zmíněny jen okrajově, či zmíněny vůbec nebudou. Při zpracovávání mé práce jsem se opíral o základní literaturu pojednávající o Františku Křižíkovi. Nejvíce relevantní jsou podle mého názoru paměti samotného Františka Křižíka. Z této publikace jsem také pro svou práci čerpal nejvíce informací. Literatura, kterou jsem využíval, se v zásadních věcech a faktech většinou shoduje, ale občas se v jednotlivostech rozchází. Literatura o Františku Křižíkovi je velice široká a není téměř možné ji všechnu obsáhnout. Ve své práci jsem proto pracoval pouze s některými tituly, ale i přes to se domnívám, že práce je uceleným, logickým a skutečnosti odpovídajícím materiálem schopným čtenáři poskytnout širší informace o profesním životě Františka Křižíka.
▪9▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
8.
KONTEXT DOBY
V této kapitole se pokusím velmi stručně zpracovat jakýsi kontext doby Křižíkova života a nastínit vývoj hospodářství v českých zemích se zvláštním zřetelem k vývoji elektrotechnického průmyslu. Povědomí o některých historických událostech, ekonomické a politické situaci je nezbytné pro správný náhled a lepší pochopení některých událostí Křižíkova života. František Křižík se narodil 8. července 1847 a zemřel 22. ledna 1941. Své dětství prožil František Křižík v rodné Plánici a později v Klatovech. Obě dvě lokality byly mimo hlavní historické dění a tak první významnější historické události prožívá Křižík až při svých studiích v Praze. V tomto krátkém uvedení do doby života Františka Křižíka se tedy budeme zabývat dobou přibližně od roku 1848, který byl historicky velmi významný, až do vypuknutí 1. světové války roku 1914. Pokud se již nebudeme zaobírat rokem 1815, ve kterém se konal vídeňský kongres, bude pro nás velice zajímavý až rok 1848. V tomto roce docházelo ke značným nepokojům a rakouský císař Ferdinand I. vydal novou ústavu. Tato nová ústava, kromě jiného, rušila jakékoli formy poddanství, umožňovala soukromé vlastnictví a uváděla také možnost vyplacení se z poddanských povinností. Roku 1849 nový císař František Josef I. rozpustil v Kroměříži říšský sněm a vyhlásil novou, tzv. březnovou, ústavu. Tato byla následně roku 1851 císařem odvolána, ale revoluční body v podobě zrušení poddanství, zřízení obecní samosprávy a jiných zůstaly v platnosti. V červnu roku 1848 došlo k nepokojům také v Praze, kde však byly násilně potlačeny Windischgrätzovým vojskem. Od přelomu 18. a 19. Století do 70. let 19. Století probíhala v českých zemích první fáze průmyslové revoluce. Na rozdíl od západních zemí byly české země hospodářsky zaostalé a revoluce se zde prosadila jak soustředěním malých kapitálů, stejně jako na západě, tak i za účasti kapitálu zahraničního a intervence státu. Nejvýznamnější odvětví byla cukrovarnictví, pivovarnictví, mlynářství a postupně se industrializovalo textilnictví, sklářství a strojírenství. Jedním z nejdůležitějších objevů byl vynález elektromotoru, což otevřelo dveře druhé fázi průmyslové revoluce. Tuto datujeme od přelomu 70. a 80. let 19. století přibližně do 30. let 20. století. Druhá fáze průmyslové revoluce přinesla nové procesy v průmyslu, (mechanizace, racionalizace pracovních procesů…), zvětšoval se objem výroby a získávaly se nové poznatky především z oblasti elektriky. Do konce 19. století se většinou uplatňovala kusová výroba a výroba sériová nastoupila až se začátkem 20. století.
▪ 10 ▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
Elektřina byla velmi důležitá i při zavádění telegrafu, při osvětlování, v dopravě a především v průmyslové výrobě. Od 60. let 19. století se rozvíjela elektrotechnická spolková činnost a v polovině 80. let se začalo osamostatňovat i elektrotechnické vysoké školství. Elektrotechnika se integrovala do české společnosti a stala se její nedílnou součástí.
1
Právě v době druhé fáze průmyslové revoluce vznikly firmy, které položily základ elektrotechnické výroby v českých zemích. Křižíkova firma byla jednou z nich a od 80. let 19. století byla tato firma vůdčím českým elektrotechnickým podnikem, který nejen že vyráběl, ale také kladl důraz na vývoj a velmi přispěl k propagaci elektřiny v českých zemích. A právě Křižíkovi a jeho firmě se budu v následujících kapitolách věnovat podrobněji.
1
EFMERTOVÁ, Marcela. Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století: Studie k vývoji elektrotechnických borů, Praha: Libri, 1999, s. 28-29
▪ 11 ▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
9.
FORMOVÁNÍ OSOBNOSTI FRANTIŠKA KŘIŽÍKA
9.1 Výchozí sociální prostředí Rod Křižíků je znám od sedmnáctého století a na jeho počátku stojí plánický mlynář Matěj Křižík, zapisovaný též pod jménem Křížek. Jeho manželkou byla Dorota Kbelcová z Kolince. Křižíkův dědeček byl původním řemeslem také mlynář, ale protože v Plánici jeho živnost nevzkvétala, usídlil se v Nicově a pronajal si hospodu. Tam také přišel roku 1803 na svět Křižíkův otec Václav. Ten v mládí zřejmě prodělal úraz, a tak se stal ševcem, což mu umožnilo při práci sedět. Václav se vrátil do Plánice, kde si otevřel živnost. Zde potkal Marii, dceru bednáře Bohůňka. Ta byla z dobře situované rodiny, ale v době kdy se vdávala, již nebyla bohatou nevěstou, protože rodina spotřebovala většinu peněz na vzdělání jejích dvou bratrů. Přinesla však do manželství svou pracovitost, ráznost a podnikavost. Aby se jim žilo lépe, našetřili během let na kousek pole. K tomu jim nestačil výnos z řemesla, a tak pomáhali při polních pracích a na místním děkanství.
Obrázek č. 1: Rodný domek Františka Křižíka v Plánici
2
KOTTAS, Jiří. František Křižík, Praha: Horizont, 1987, s. 32
▪ 12 ▪
2
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
9.2 Dětství Jak již bylo zmíněno výše, František Křižík se narodil 8. července 1847 v Plánici. Jeho matce bylo v tu dobu již 43 let. Zde je zajímavostí, že Marie Křižíková již o jedno dítě, pravděpodobně vlivem těžké práce, přišla. Toto se stalo krátce po svatbě roku 1834 a tak se František Křižík narodil až dlouhých 13 let po této smutné události, kdy už jeho rodiče ztráceli naději. Tento vysoký věk způsobil, že Marie věděla, že už asi jiné dítě mít nebude a tak veškerou svou energii vkládala do svého jediného syna. „František se doslova a do písmene stává hlavním obsahem jejího života a jeho úspěch je konečným cílem jejího snažení.“
3
Marie se snažila vydělat peníze, aby mohla Františka zabezpečit a protože v Plánici není pekař, napadlo ji nakupovat pečivo v Klatovech, kam chodívala každý den ještě za tmy dvě hodiny tam a dvě hodiny zpět. Toto pečivo následně v Plánici rozprodávala s drobnou přirážkou a přivydělávala tak nějaké peníze do velmi skromného rodinného rozpočtu. František Křižík nastoupil do své první školy v Plánici. Původně měla škola pouze dvě třídy, ale v průběhu dostala i třídu třetí, takže František mohl první tři třídy navštěvovat doma. Po absolvování třech tříd na Plánické škole se musel František a jeho rodiče rozhodnout co bude dál. Matka rozhodla, že František půjde studovat do Klatov. „To neznamenalo jen vypravit hocha do města na studie, ale také vytrhnout celou rodinu z kořenů, vrostlých do plánických poměrů a celého dosavadního života- vystěhovat se z Plánice do Klatov. Znamenalo to opustit všechnu jistotu a pevnou životní základnu a chytat něco velmi nejistého v Klatovech.“
4
Rodina tedy pronajala chalupu a sehnala si v Klatovech malý podnájem. Otec se živil ševcováním, ale neměl zde stálé zákazníky jako dříve v Plánici. Matka nechtěla využívat úspor a tak vykonávala jakoukoli možnou práci. Přivydělávala si praním, uklízením a posluhováním. Školní rok 1856/1857 studoval František Křižík na klatovské hlavní škole. Po tomto školním roce musel on a jeho rodiče řešit další otázku. Dát chlapce na studie, nebo na řemeslo. Jeho matka se rozhodla vydat pěšky pro radu za svým bratrem, který byl hejtmanem vídeňského arzenálu. Ten jí radil, aby syna dala na studia. Křižík tedy nastoupil na klatovskou podreálku, kde se setkal s profesorem Rázkem. Ten používal velice moderní vyučovací metody, které doplňoval názornými pokusy. Právě zde můžeme nalézt Křižíkovo první nadchnutí pro elektřinu a možná i touhu po elektrickém světle.
3
KOTTAS, Jiří: c.d., s. 33
4
LEV, Vojtěch. Práce vítězí: O životě, práci a vítězství českého vynálezce Dr. Ing. Františka Křižíka podle jeho vlastního vypravování, Praha: Komenium, 1947, s. 12
▪ 13 ▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
Po dvou letech se ovšem Křižík musel opět rozhodovat co dále. Nabízela se možnost dokončit podreálku v Plzni, ale on sám i jeho matka rozhodli, že lepší, i když jistě finančně náročnější, bude jít studovat do Prahy, kde je reálka se všemi šesti třídami.
▪ 14 ▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
10. KŘIŽÍKOVA PRAŽSKÁ STUDIA Koncem září vyrazil Křižík s matkou na třídenní cestu pěšky do Prahy. Kamarádka matky Křižíkové z Plánice se provdala do Prahy za krejčího Sládka a u Sládkových měl mladý Křižík vyjednaný byt.
10.1
Středoškolské studium
František Křižík nastoupil v Praze do třetí třídy německé nižší reálky na Malé Straně. Zapsal se do školy německé, jelikož si myslel, že úroveň jeho znalosti české gramatiky je nedostatečná. Hned v prvním roce však propadl z němčiny. Ročník následně s úspěchem opakoval, ale dále přestoupil na jedinou českou pražskou reálku v Panské ulici. Zde dokončil po šesté třídě svá středoškolská studia, ale maturitní zkoušku nesložil. Jak sám Křižík uvádí ve svých pamětech: „Ne snad, že bych se zkoušky bál- ale nebylo na taxu.“
5
V průběhu středoškolských studií žil František Křižík velice skromně, až chudě. Nejprve přespával u Sládků pod krejčovským stolem, následně se několikrát stěhoval po různých známých. Obědy a ostatní stravu měl různě vyjednanou ať už v klášteře u sv. Tomáše, či u jiných lidí. Stravu získával většinou za kondice, které poskytoval dětem svých živitelů. Poznal takto spoustu, v budoucnu slavných a významných lidí, např. Karla Kovařovice- pozdějšího šéfa opery Národního divadla, P. Schwarze- pozdějšího biskupa pražského, Josefa Thomayera- pozdějšího lékaře a profesora UK, Františka Škroupa- skladatele státní hymny, malíře Antonína Chittussiho a další. V literárním kroužku se schází s Antonínem Puldou, budoucím hercem a ředitelem Národního divadla, Vendelínem Budilem, pozdějším plzeňským divadelníkem Janem Zeyerem, pozdějším známým 6
architektem a bratrem básníka Julia Zeyera a dalšími.
I zde můžeme nalézt velkou lásku Křižíkovy matky, která pravidelně jedenkrát měsíčně, někdy i častěji, chodila za synem pěšky do Prahy a přinášela mu jídlo na přilepšenou a pokud to šlo, tak i nějaké peníze, které dokázali s otcem našetřit.
5
KŘIŽÍK, František. Paměti, Praha: Technicko-vědecké vydavatelství, 1952, s. 33
6
KŘIŽÍK, František: c.d., Praha: Technicko-vědecké vydavatelství, 1952, s. 34
▪ 15 ▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
10.2
Vysokoškolské studium
Na pražskou techniku byl kvůli absenci maturitní zkoušky Křižík přijat jako mimořádný posluchač. Na technice studoval pouze dva roky, a to 1867-1869. Ve školním roce 1869/1870 došlo k rozdělení na ústav český a německý. Celkově Křižík potřeboval k získání inženýrského diplomu pouze dva a půl roku. Na technice se Křižík stal členem Akademického čtenářského spolku. Společně s tímto spolkem se Křižík zúčastnil všech tehdejších velkých demonstrací. Jak uvádí ve svých pamětech: „Pěkně jsme si zademonstrovali v květnu 1867, když přijel do Prahy císař František Josef I., aby otevřel zrekonstruovaný visutý most Eliščin. Byla to památná doba státoprávných táborů a my studenti, místo abychom šli do špalíru vítat císaře, ohlásili jsme protestní tábor na Žofíně. Tábor byl ovšem zakázán, ale my jsme se přece na Žofín dostali, a když nám policie zabránila konat schůzi, aspoň jsme „pálili Jidáše“- spálili jsme totiž hromadu výtisků vládního listu „ Pražský deník“, který proti nám velmi ostře psal. A zatím co císař otvíral most, my jsme chodili po ostrově s rozvinutým 7
praporem a zpívali „Hej, Slované!“.“
Z tohoto je již velmi zřejmé Křižíkovo vlastenecké cítění a láska k českému národu, které ho provází celý jeho život a je patrné v jeho životním díle.
10.3 Praze
První zaměstnání v Kaufmannově závodě v
Zde je možné nalézt rozdílná tvrzení různé literatury. V. Lev ve své publikaci „Práce vítězí“ popisuje tuto událost tak, že se jednoho dne u továrníka Kaufmanna v kanceláři zjevil statný mladý hoch, tedy Křižík. Kaufmann mu řekl, že hledá pomocného dělníka. Křižík toto místo přijal a vykonával pak těžkou dělnickou práci ve skladu. Až jednoho dne přišel Křižík s návrhem na technické vylepšení přístroje, na které dělníci sami nepřišli. Továrník Kaufmann se s ním prý dokonce vsadil o deset zlatých, pokud to dokáže. Křižík se chopil nářadí a skutečně se mu povedlo 8
přístroj vylepšit. Vyhrál deset zlatých na ruku a povýšil na místo konstruktéra. Ve zkratce tedy chudý mladý hoch, který se nebojí tvrdé práce, dokáže továrníkovi, že se v něm mýlil, prokáže své schopnosti a postoupí na jednu z nejvyšších pracovních pozic v závodě. V této publikaci je podle mého názoru líčení událostí ovlivněno a zkresleno dobou, ve které tuto publikaci Vojtěch Lev psal.
7
KŘIŽÍK, František: c. d., s. 37
8
LEV, Vojtěch: c. d., s. 49
▪ 16 ▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
Pokud budeme za věrohodnější považovat přímo Křižíkovy paměti, pak jmenování konstruktérem se událo naprostou náhodou. Křižík navštěvoval hostinec Na Kuchynce, kde byl „štamgastem“ i jistý hodinář Holub. Ten byl vedoucím výroby u továrníka Kaufmanna, ale protože se mezi nimi vyskytly neshody, chtěl od něho odejít. Nejprve za sebe však musel nalézt náhradu a tak se stalo, že mladý Křižík mohl nastoupit na své první místo. Křižík si z počátku příliš nevěřil, protože na technice byla elektrotechnika odbyta dvěma hodinovými přednáškami, ale jak brzy poznal, nevyžadovala práce v Kaufmannově závodě žádné velké znalosti. S užíváním elektrického proudu se teprve začínalo a používal se pouze proud z galvanických článků. Kaufmann začal v roce 1867 vyrábět i telegrafní přístroje. Byla to doba, kdy se hodně stavěly železniční tratě a rostla poptávka po telegrafních přístrojích a různých dalších návěstních zařízení. V českých zemích tehdy nebyla skoro žádná konkurence, ostatně nebyla ani v celém Rakousko-Uhersku, a tak se velká část přístrojů musela dovážet z Berlína, a to především od firmy Siemens & Halske. Holub velmi dobře dílnu vybavil a sám sestrojil i celokovový návěstní přístroj, který byl levnější než ostatní na trhu a tak se jich Kaufmannovi podařilo železnicím prodat poměrně velké množství. Po odchodu
Holuba
se
Křižík
stal
prakticky
technickým
ředitelem
této
Kaufmannovy
elektromechanické dílny, v níž bylo zaměstnáno asi 50- 60 dělníků. Křižík měl na starosti její vedení, zkoušení nových výrobků, kontrolu a podepisování výplatních listin a samozřejmě i vývoj nových přístrojů. Když Křižík ke Kaufmannovi nastoupil, pracovalo se na finálních dodávkách telegrafních přístrojů a signálních zvonkových přístrojů pro uherskou Východní dráhu. Ta vedla z Velkého Varaždínu do Kološvaru (dnešní Kluž). Stavba této dráhy se protáhla, mimo jiné i proto, že Kaufmannovou továrnou dodané signální zvonkové přístroje nefungovaly. Kaufmann byl proto požádán ředitelstvím dráhy o co nejrychlejší uvedení věci do pořádku. Nejprve poslal do Sedmihradska Němce Dimmera, ale ten se neosvědčil a tak ho vystřídal Křižík. Ten odjel sice s hrdostí ze svěřeného úkolu, ale taktéž s obavami, zda se mu povede vše zdárně zařídit a uvést do pořádku. Po příjezdu do Varaždínu Křižík našel Dimmera v místním hostinci a z plné moci mu svěřené Kaufmannem mu dal výpověď. Poté se Křižík vydal na dráhu, a jak velice rychle zjistil, chyba nebyla v konstrukci zvonkových přístrojů, ale v galvanických článcích, do kterých nebyla doplňována modrá skalice a tak nedávaly již téměř žádný proud. Křižík s dělníky objel na drezíně celou dráhu, doplnil skalici do článků a uvedl tak zařízení do provozu. 9
9
KŘIŽÍK, František: c.d., s. 39-45
▪ 17 ▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
11. VSTUP DO PRAXE- IMPULS K TECHNICKÝM INOVACÍM V této kapitole bych se rád zabýval působením Františka Křižíka u Dráhy, především pak u Severní Ferdinandovy dráhy a dráhy Plzeňsko-Březenské. Zmíním důležitá Křižíkova technická drážní řešení a v neposlední řadě se zmíním i o Křižíkově rodinném životě.
11.1
Severní Ferdinandova dráha
V srpnu roku 1870 byl Křižík stále ve Velkém Varaždínu a ještě tam ho zastihl dopis od továrníka Kaufmanna ve kterém ho nabádal, aby si ihned podal žádost o úřednické místo u Severní Ferdinandovy dráhy. Křižík si z dalších informací v dopise vyvodil závěr, že Kaufmann chce svého elektrotechnického podnikání zanechat a tak uposlechl jeho výzvy a poslal do Vídně na ředitelství Severní Ferdinandovy dráhy žádost o místo. Později se dověděl, že Kaufmann spojil svůj závod s vídeňskou firmou Teirich a Leopolder a vznikl tak Všeobecný ústav pro stavbu telegrafů (Allgemeine Telegraphen-Bauanstalt) a pražskou filiálku vedl a následně přebral do svého majetku jistý Almer. Křižíkova žádost o přijetí k dráze byla rychle a kladně vyřízena a Křižík byl služebně přidělen do Olomouce. Jeho plat byl stanoven celkem na 850 zlatých ročně. V Olomouci byl Křižíkovou náplní práce dozor nad signálními přístroji na nově postavené Moravsko-slezské severní dráze. Tato dráha vedla z Brna přes Nezamyslice a Přerov do Olomouce. Dále pak pokračovala přes Bruntál a Krnov až do Opavy, ovšem tento úsek byl již nazýván jako Moravsko-slezská centrální dráha. Na celé této Moravsko-slezské dráze byly používány vesměs Kaufmannovy přístroje. Docházelo zde ke stejné chybě jako na dráze Sedmihradské a totiž ke špatné údržbě galvanických článků. To uvedl Křižík bez problémů do pořádku a přibližně po půl roce byl přeložen do Brna, kde dostal na starost ještě trať Brno- Břeclav. 1. října 1871 byl Křižík jmenován definitivním dozorcem zvukových signálů III. Třídy, ale bez zvýšení platu. Křižíkovo místo bylo místo podúřednické, ovšem k tomu, aby mohl zastávat úřednické místo, musel by absolvovat přípravnou železniční školu. Byl do ní sice přijat, ovšem kvůli malému počtu míst ve škole, dlouhé čekací době a kvůli tomu, že za něj v Brně neměli náhradu, do ní nikdy nenastoupil.
▪ 18 ▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
Dopravním ředitelem Moravsko-slezské dráhy byl jmenován bývalý náměstek přednosty stanice v Brně, Haluska. Ten již z dřívější doby znal Křižíkovy úspěchy v návěstní železniční službě a tak mu nabídl, zda by nechtěl nastoupit na místo referenta pro službu telegrafní a návěstní. Křižík toto přijal pod podmínkou, že mu bude zvýšen i plat. Haluska dal Křižíkovi doporučení k vrchnímu inženýrovi Ungrovi do Vídně. Ten Křižíka přijal a 28. července 1972 ho jmenoval inženýremasistentem III. třídy. Plat má stanoven na 700 zlatých ročně, naturální byt či 140 zlatých příbytečného a diety 2 zlaté denně.
10
Křižík byl přidělen do Krnova, kde se teprve počínalo s instalací telegrafních a návěstních zařízení. Tato zařízení dodávala vídeňská firma Bela Egger, která po něm požadovala, aby pro ni navrhl konstrukci elektricky ovládaného vzdálenostního návěstidla. Zatím se totiž používala hlavně návěstidla ovládaná mechanicky, pouze pár firem se zabývalo výrobou návěstidel ovládaných elektricky. V Rakousko-Uhersku je vyráběla vídeňská firma Leopoldrova. Eggerovi bylo jasné, že výroba dokonalejších elektrických návěstidel by mu mohla přinést slušný zisk a tak slíbil Křižíkovi 1000 zlatých za výkres konstrukce nového návěstidla. Ten mu ho nedlouho poté skutečně dodal. „Byl to vkusný asi tři metry vysoký železný sloup, na jehož vrcholu bylo v plechové skříni poháněcí ústrojí. Aby byla isolována proti rychlým změnám teploty, byla skříň vyložena dřevěnými prkénky. Ze skříně vyčníval normální, otáčivý, barevný návěstní terč se svítilnou. Poháněcí ústrojí bylo na závaží, visícím na laně, vedeném uvnitř sloupu. Na dně sloupu pak bylo zařízení, které- jakmile závaží došlo až na dno- postavilo terč na zakázanou jízdu a zároveň uvedlo v činnost elektrický zvonek u nejbližšího železničního hlídače. Zvonek zvonil tak dlouho, dokud závaží nebylo znovu vytaženo. Toto zabezpečovací zařízení bylo uznáno za velké zlepšení, a poněvadž i jeho celkové provedení se zamlouvalo, bylo tohoto druhu návěstí dosti užíváno, poprvé na dráze korunního prince Rudolfa v Rakousku. Podrobný popis byl uveřejněn v „Dingler's Journalu“ a v „Elektrotechnische Zeitschrift“ v roce 1881.“
10
KŘIŽÍK, František: c.d., s. 48
11
KŘIŽÍK, František: c.d., s. 49-52
11
▪ 19 ▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
11.2 dráze
Založení rodiny a přestup k Plzeňsko-březenské
Roku 1872 bylo Křižíkovi již skoro 26 let. Jak sám uvádí ve svých pamětech, mel pohodlný život a slušně placenou práci s nadějí na postup. Roku 1872 se František Křižík rozhodl, že se ožení. Jeho vyvolenou byla Pavlína Štulíková, dcera mlynáře v Dolech u Luže. Poznal ji jako student v Praze na tanečních hodinách, ale po půl roce musela odjet domů a jejich kontakty ustaly, nicméně na sebe nezapomněli. Křižík uvádí, že byl v rodině vlídně přijat a již na druhé nebo třetí návštěvě padlo rozhodné slovo. Svatba se konala 7. října 1872. Pavlíně Křižíkové se však v Krnově nelíbilo. V Krnově tehdy žilo převážně německy mluvící obyvatelstvo a Pavlína se tam necítila dobře. Křižík s tím nemohl nic dělat, ale jednoho dne přišel za Křižíkem Bela Egger s tím, že získal zakázku od ředitelství Plzeňsko-březenské dráhy. Měl dodávat telegrafní a signální zařízení pro úsek z Plas do Žatce. Dále řekl Křižíkovi, že přístroje na ostatních úsecích dráhy, dodané firmou Sickert & Lohsier, nefungují správně a že ředitelství požaduje, aby byly vyměněny za takové, jaké se používají na Moravsko-slezské centrální dráze. Sdělil mu také, že na Plzeňsko-březenské dráze dosud nemají referenta pro elektrická zařízení a pokud by Křižík měl o místo zájem, bylo by mu určitě přiděleno. Křižík odjel do Prahy za ředitelem dráhy Ing. Karlem Hladíkem, který ho přijal a plat mu stanovil na 900 zlatých ročně, plus ostatní příspěvky. Jak Křižík, tak jeho žena z toho měli obrovskou radost. Žena byla ráda, že se dostane z německy mluvícího Krnova a Křižík se tak dostal blíž ke své rodné Plánici. V Plzni byl přidělen k provozní správě jako referent pro telegrafii a technický provoz. Jeho prvním úkolem bylo přezkoumat přístroje firmy Sickert & Lohsier. Kromě klasické nedostatečné údržby článků našel i chybu v elektromagnetech. Zrekonstruoval tedy německé přístroje, které pak fungovaly bez závady. To pozitivně zapůsobilo a Křižíkovi zajistilo rychlý služební postup. Dnem 1. ledna 1875 byl povýšen na telegrafního kontrolora s ročním platem 1020 zlatých, plus příspěvky. Po roce byl jeho plat opět zvýšen na 1140 zlatých a od 1. ledna 1880 na 1200 zlatých ročně.
12
KŘIŽÍK, František: c.d., s. 55
▪ 20 ▪
12
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
11.3
Další technická řešení drážní signalizace
Protože návěstidlo, které navrhl pro Belu Eggera bylo velice úspěšné, Křižík se začal zabývat i zdokonalením konstrukce zvonkových signálů. Prosazoval, aby místo galvanických článků byly zavedeny magnetoinduktory. Aby dokázal jejich výhody v praxi, provedl demonstraci přímo na traťovém úseku mezi nákladním nádražím a osobní zastávkou v Plzni. Další vývoj v železniční signalizaci směřoval od mechanického ovládání všech prvků, k plně elektrickému ovládání. To mělo být prováděno elektromotory. První takové elektrodynamické stavědlo postavila berlínská firma Siemens & Halske v Přerově. Výhoda spočívala v tom, že všechny výhybky a zabezpečovací zařízení se ovládaly z jednoho místa. Křižík toto studoval a následně zkonstruoval vlastní takovou soustavu se silnými solenoidy. Tato soustava byla chráněna několika patenty (rakouský patent č. 5236 z 1. prosince 1900 a několika dalšími). Je podrobně popsána ve spisu Adolfa Prasche „Das elektrische Blocksignal systém Křižík“ a v dalších. Na světové výstavě v Paříži roku 1900 byl tento automatický blokový systém vystaven v malém 13
modelu.
13
KŘIŽÍK, František: c.d., s. 57
▪ 21 ▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
12. VYNÁLEZECTVÍ JAKO PŘEDPOKLAD STARTU PODNIKATELE Křižíkův život byl se světlem, myšleno elektrickým, velmi úzce spjat. Jeho vynález obloukové lampy je pro mnohé jediná, či jedna z mála, informace kterou o Křižíkovi vědí. Málokdo již ovšem ví, že Křižík byl představou elektrického světla fascinován již od dětství. Když byl Křižík malý, často pozoroval otce, který si na svou práci svítil petrolejovou lampou. Ta vydávala slabé světlo a otci se tak nepracovalo příliš dobře. Až jednoho dne, to Křižík ještě navštěvoval školu v Klatovech, mu profesor Rázek ukázal pokus, který Křižíka ovlivnil téměř na celý život. Profesor Rázek spojil dva Bunsenovy články drátem, ten se v zápětí rozžhavil a shořel. Při tom vydal velmi jasné světlo, podobné světlu blesku. „Profesor, vida chlapcův údiv, dodal: „Kdyby to drát vydržel a nepřepálil se žárem, bylo by možné tímto způsobem svítit.““
14
Tuto větu si Křižík ve svém životě mnohokrát zopakoval a dovedla ho až k vynálezu lampy, která ke svícení využívala elektrického proudu.
12.1
Křižík na světové výstavě v Paříži
Koncem léta roku 1878 se Křižík vydal, společně se svým šéfem inspektorem Reichertem, na světovou výstavu do Paříže. Na této výstavě se Křižík nejvíce zajímal o elektřinu a to především o elektrické světlo. Sensaci na výstavě budila oblouková lampa ruského vynálezce Jabločkova. Byla známá pod jménem Jabločkovova svíčka. V té době se vedly pře o výhodách a nevýhodách elektrického a plynového osvětlení ulic, a tak v Paříži byla Avenue de l'Opéra osvětlena velkými skleněnými koulemi které ukrývaly právě tyto Jabločkovovy svíčky. Vedlejší Rue du 4. Septembre byla osvětlena plynovými hořáky. Nevýhoda Jabločkovovy svíčky spočívala v umístění uhlíků vedle sebe a v jejich propojení můstkem z dřevěného uhlí, který po zapnutí shořel. Díky tomu nebylo možné lampu zhasnout a následně opět rozsvítit. Jedna takováto svíčka hořela přibližně tři čtvrtě hodiny, takže pokud bylo třeba osvětlit ulici na tři hodiny, musely být v jedné skleněné kouli umístěny hned čtyři takovéto svíčky.
14
LEV, Vojtěch: c. d., s. 31
▪ 22 ▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
Po konci výstavy se ukázalo, že elektrické osvětlení bylo šestkrát dražší než osvětlení plynové. I přes tuto skutečnost byla Jabločkovova lampa největším hitem výstavy. Již na výstavě samotné se objevily lampy, které ji napodobovaly, např. Jaminova či Debrunova. Obrázek č. 2: Jabločkovova svíčka
Po návratu z Paříže se Křižík ihned začal věnovat zdokonalení Jabločkovovy lampy. Prvním problémem bylo nestejnoměrné hoření uhlíků a tím snižování svítivosti. Toto Křižík vyřešil skloněním uhlíků šikmo na sebe a jejich regulací elektromagnety. Takto zdokonalenou lampu si dal ještě v roce 1878 v Rakousku patentovat, nicméně nikdy jí veřejně či komerčně nevyužil. Křižík ji totiž místo dynamem napájel pouze Bunsenovými články, takže lampa svítila velmi slabě.
15
EFMERTOVÁ, Marcela: c.d., Praha: Libri, 1999, s. 40
▪ 23 ▪
15
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
12.2
Dílna v Plzni a osvětlení papírny bratrů Piette
Po návratu z Paříže se na Křižíka obrátili bratři Julius a především Ludvík Piette. V Plzni vlastnili továrnu na výrobu barevného hedvábného papíru, který se používal na výrobu papírových květin. Jejich problémem bylo, že za špatného světla, a to i za použití plynového osvětlení, nebylo dobře možné v továrně rozeznat jednotlivé barvy, což byl při výrobě barevných papírů zásadní problém. L. Piette se s tímto problémem svěřil Křižíkovi a ten mu poradil mu, aby v továrně zavedl elektrické osvětlení. Piette souhlasil, ovšem pod podmínkou, že celá instalace nepřekročí cenu 1200 zlatých a hodinové náklady na uhlíky 10 krejcarů. Takto nastavené podmínky neslibovaly zisk, nicméně přesto Křižík nabídku přijal. Lákala ho možnost experimentovat na kvalitním a výkonném zařízení, a tak ze Schuckertova závodu objednal velké dynamo a obloukovku s regulací vzdálenosti uhlíků pomocí hodinového strojku od firmy Siemens. Tuto technologii v továrně úspěšně roku 1879 instaloval a Ludvík Piette byl s osvětlením spokojen. Po nějaké době ovšem přišel se žádostí, aby Křižík dokonale osvětlil všechny části výrobní haly a instaloval v továrně druhou lampu. Křižík mu chtěl vyhovět, ovšem bylo mu jasné, že na dvě lampy bude potřebovat vyšší napětí, kterého lze dosáhnout např. zvýšením otáček dynama. Vyšší napětí nebyl až tak zásadní problém, na rozdíl od regulace obloukovky. Lampa od Siemense nebyla k tomuto uzpůsobena a tak se Křižík snažil vyřešit problém sám. František Křižík dosud prováděl své pokusy ve svém volném čase v drážních prostorách. Až v prosinci roku 1881 si najal dvě místnosti v plzeňském domě U Zvonu a zřídil si tam laboratoř. Energii do této laboratoře dodávalo dynamo, které umístil v nedaleké továrně Josefa Klotze vybavené parním strojem, který mu dynamo poháněl. Energii vedl dráty přes několik dvorů a zahrad. V této své laboratoři trávil Křižík většinu svého volného času, včetně nocí.
12.3
Vynález diferenciálně regulované obloukovky
Křižíkovi bylo jasné, že hlavní problém dosavadních obloukových lamp spočívá v hoření uhlíků. Uhlík napojený na kladný pól stejnosměrného proudu totiž hoří rychleji, uhlíky se tak od sebe vzdalují a světlo slábne. Zprvu se vzdálenost uhlíků regulovala ručně, ale postupem času byly zkonstruovány regulátory samočinné. Většinou byly tyto samočinné regulátory založeny na principu využívajícím pružinu a hodinový strojek.
▪ 24 ▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
„Křižíkův diferenciální regulátor byl poměrně jednoduchý, ale tak přesný, že se do jednoho obvodu mohlo zapojit několik obloukovek, aniž by kolísání odběru proudu jedné lampy způsobovalo blikání ostatních. Principem regulace bylo užití kónického železného jádra, procházejícího dutinou dvou diferenciálně zapojených cívek. Regulace tak byla prováděna přímo elektrickým proudem pomocí solenoidu, do něhož byl vtahován železný roubík zmíněného kónického tvaru. Dvojkuželový tvar roubíků měl rozhodující vliv na rovnoměrnost posunu uhlíků.“
16
Obrázek č. 3: Křižíkův regulátor obloukové lampy
12.4
Patent a hromadná výroba obloukovek
A Ludvík Piette umožnil Křižíkovi experimentovat v jeho továrně a tak když se Křižík rozhodoval požádat o patent, nazval lampu Piette-Křižíkova. Ludvík Piette měl velmi dobré zahraniční styky, kterými velmi pomohl Křižíkovi jak se získáním zahraničních patentů, tak s následným prodejem lamp v cizině.
16
EFMERTOVÁ, Marcela: c.d., Praha: Libri, 1999, s. 40
▪ 25 ▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
Piette s Křižíkem podali žádost o patent ve všech státech Evropy, v Anglii a jejích koloniích a dokonce i v Americe. Žádosti bylo všude vyhověno, kromě Německa. Tam vznesla firma Siemens & Halske námitku a dožadovala se potvrzení závislosti Piette-Křižíkovy lampy na lampě Siemensově. Křižíkovi se ovšem v literatuře podařilo nalézt a následně prokázat že diferenciální princip byl použit již mnohem dříve a tak byl Křižíkovi v dubnu 1882 udělen samostatný říšskoněmecký patent s číslem 16297 se zpětnou platností od 7. dubna 1880. Průběžně také Křižík hledal závod, který by vyráběl jeho lampy ve velkém. Nakonec Křižík poskytl svůj patent Sigmudu Schuckertovi, který měl firmu v Norimberce. Ten elektrické osvětlení v Německu vydatně propagoval a roku 1882 v něm instaloval první elektrické veřejné osvětlení, a to právě v ulicích Norimberka. Schuckert, který měl na starost výrobu pro Německo a Rusko, se velmi osvědčil, a hned první rok se mu podařilo prodat 5 000 lamp. Celkově za dobu trvání patentu takto vyrobil a prodal 55 000 obloukových lamp Křižíkova systému. Výrobu obloukovek pro Anglii, Francii, Belgii a Ameriku přenechal Křižík firmě The Pilsen- Joel and General Electric Light Company, vzniknuvší z Pietteho podnětu roku 1882 v Londýně. Za patent zaplatila Křižíkovi 310 000 zlatých. Výroba pro tyto země nakonec činila odhadem 150 000 kusů. Křižík si vyhradil pouze výrobu a prodej lamp pro Rakousko a ve své dílně U Zvonu v Plzni jich vyrobil na 3 000.
17
O výnosy se Křižík s Piettim a Schuckertem dělili tak, že polovina náležela Křižíkovy a Piette se Schuckertem měli každý po čtvrtině. Jen výnosy ze Schuckertovy výroby zajistili Křižíkovi na několik let roční příjem cca 15 000 zlatých. To, že takto získal poměrně značný kapitál, umožnilo Křižíkovi začít se elektrotechnice věnovat naplno a začít s vlastním podnikáním. Obrázek č. 4: Křižíkova diferenciálně regulovaná obloukovka
17
KOTTAS, Jiří: c.d., s. 60
▪ 26 ▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
12.5
Elektrotechnická výstava v Paříži 1881
Na této výstavě se dostalo Křižíkovi nejvyššího vyznamenání a obdržel za svou lampu zlatou medaili. Byla to jediná zlatá medaile, kterou Rakousko-Uhersko na výstavě získalo. Na této výstavě vystavoval i Thomas Alva Edison svou elektrickou žárovku. Ta ale v té době zdaleka nedosahovala tak jasného světla, jako Křižíkova oblouková lampa. Zajímavé je jak tuto výstavu popisuje ve své knize Práce vítězí V. Lev. Ten uvádí, že vždy večer proměnilo několik desítek obloukových lamp šero na schodišti v bílý den.
18
Na rozdíl od toho Křižík
sám ve svých pamětech uvádí, a můžeme to nalézt i v jiných publikacích, že na schodišti byly umístěny pouze čtyři obloukové lampy, stejně jako v samotném rakousko-uherském pavilonu.
19
František Křižík následně získal zlatou medaili i na výstavě v Mnichově roku 1882 a byl rovněž vyznamenán i na výstavě ve Vídni roku 1883. Všechna tato ocenění byla pro Františka Křižíka velmi důležitá. Navyšovala jeho symbolický kapitál, jeho prestiž tím jistě velmi stoupla a toto vše mu samozřejmě v jeho budoucích podnikatelských aktivitách velmi prospělo a jeho jméno tím jistě nabylo na zvučnosti a věhlasu.
18
LEV, Vojtěch: c. d., s. 67
19
KŘIŽÍK, František: c.d., s. 70
▪ 27 ▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
13. V ROLI PODNIKATELE A MANAŽERA Křižík byl i přes své úspěchy stále zaměstnán u dráhy. Jak mu ovšem přibývalo práce, byl nucen si vzít neplacenou dovolenou. Tak učinil nejprve na rok 1882 a následně i na rok 1883. Jakmile nastoupil dovolenou, začal budovat svou firmu.
13.1
Dílna v Plzni
Křižíkova dílna U Zvonu byla pro jeho potřeby již malá, a tak se přestěhoval do budovy bývalého plzeňského cukrovaru. Elektrickou energii stále odebíral z Piettiho papírny. Ve svém závodě zprvu zaměstnával tři dělníky, kteří se věnovali převážně výrobě obloukovek. Křižík si zaměstnance vybíral velice pečlivě a jako jedny z prvních přetáhl z plzeňské firmy Bruj zámečníky bratry Heřmánky. Ti se s ním později i stěhovali i do Prahy. Již zde lze vidět Křižíkův cit pro výběr a chování se ke svým zaměstnancům. Křižík v Plzni provedl osvětlení živého obrazu v plzeňském divadle při příležitosti oslav narozenin císaře Františka Josefa a také osvětlení jeho obrazu vystaveného na náměstí. Křižík byl také požádán, aby v červnu roku 1881 provedl slavnostní osvětlení Hradčanského náměstí a hradního nádvoří při příležitosti návštěvy korunního prince Rudolfa s chotí Štepánkou. Křižík vše zajistil, ale akce byla na poslední chvíli zrušena a Křižík stihl za jediný den vše přemístit a osvětlit Hybernskou ulici. Dále prováděl různá další dílčí osvětlení. Například ve Stýblově knihkupectví v Praze, pokusně osvětlil Staroměstské náměstí, instaloval osvětlení i ve Vídni a při přestavbě Národního divadla po požáru se také svítilo jeho elektrickými lampami. Roku 1883 dal Křižík výpověď u dráhy a rozhodl se přestěhovat do Prahy. S Plzní se těžko loučil, strávil zde jedenáct let života, hojně se zde účastnil společenského života a čtyři z jeho šesti dětí se narodily právě zde.
▪ 28 ▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
13.2
Křižíkova firma v pražském Karlíně
Do Prahy se Křižík přestěhoval v prosinci 1883 a bezprostředně poté začal hledat vhodné prostory pro svou firmu. Jeho přítel a ředitel Daňkovky Ing. rytíř Bleyle mu pronajal budovu tzv. Staré Daňkovky a již v lednu 1884 začal práci v nových prostorách. Křižík v nich zřídil moderní laboratoř, do které investoval nemalé peníze. Začínal pracovat se sedmi dělníky a jedním mistrem v dílně a se třemi úředníky v kanceláři. Zpočátku se Křižíkova firma zabývala pouze výrobou obloukovek. O stavbě dynam Křižík zatím neměl dostatečné znalosti. Postupně zavedl výrobu všech součástí nutných pro elektrifikaci, aby ji firma mohla provádět kompletně. Křižíkův přístup ke stavbě elektrických strojů byl velmi pionýrský. Nejprve prostudoval několik strojů od konkurence, nakreslil si schéma a víceméně metodou pokusomyl stanovoval další parametry, jako například sílu drátů potřebných na vinutí rotorů a magnetů. Jak sám Křižík ve svých pamětech přiznává, nešetřil přitom na materiálu a tak mohl jen těžko konkurovat ostatním výrobcům. První větší zakázku získal v letech 1885-1886. Při přestavbě restaurační budovy na Žofíně dodal hlavní lustr (250 žárovek), dva menší lustry (109 žárovek) a cca 100 menších svítidel. Toto vše bylo napájeno pomocí čtyř dynam poháněných třemi plynovými motory. Dále Křižíkova firma zřídila osvětlení Staroměstské radnice, Stavovského divadla a také kompletně vybavila městskou elektrárnu na Žižkově. Roku 1890 již Stará Daňkovka kapacitně nestačila a tak se firma stěhovala do nedaleké budovy bývalé Fišlovy olejny, takzvané Fišlovky. V té době již Křižík zaměstnával 150 dělníků, 30 montérů, 4 mistry a 14 úředníků. Křižík specializoval především na kompletní řešení osvětlení, včetně výroby a dodávky dynam. Musel však vyrábět i jednotlivé elektroinstalační materiály, takže se v jeho závodě například i oplétaly dráty. V bývalé Fišlově olejně působil Křižíkův závod pouhé čtyři roky. Vzhledem k rozšiřování závodu bylo třeba budov s větší kapacitou i jiným uspořádáním. Křižík již dříve toužil po vlastní střeše nad hlavou, a tak již roku 1892 koupil v Karlíně za 130 000 zlatých novou budovu. V ní zřídil v přízemí kanceláře a do prvního patra se nastěhoval sám se svou rodinou. Na pozemcích za touto budovou pak Křižík nechal postavit hlavní a vedlejší tovární budovy. Roku 1894 se tedy začalo pracovat v nových prostorách, ovšem hned 29. července téhož roku zachvátil nové budovy požár. Křižík se snažil zachránit především skladiště, kde bylo množství materiálu a to se mu skutečně s pomocí hasičů a všech ostatních zúčastněných podařilo. Hlavní budova však vyhořela celá a na ostatních shořely veškeré krovy a střechy.
▪ 29 ▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
Křižíkovi tak vznikla škoda cca 40 000 zlatých, a přestože pojistka byla uzavřena na výši 200 000 zlatých, vyplatila mu pojišťovna pouhých 20 000 zlatých. I v této situaci si Křižík dokázal poradit. Výrobu rozdělil do dvou zbylých budov a za tři měsíce stihl nechat vše opravit a znovu vybavit, takže se od listopadu mohlo začít v hlavní budově znovu pracovat. I když bylo vše velice komplikované a Křižíka to stálo hodně vlastních prostředků, nepropustil v této situaci ani jednoho zaměstnance. Od roku 1895 se již výroba rozvíjela. Zde lze jmenovat některé z významných projektů, které závod uskutečnil. Především se stavěly elektrárny a to v Praze, Plzni, Prostějově, Pardubicích, Hradci Králové, ale i v Podgórze, Travniku, Sisaku a v mnohých jiných městech. Pro elektrárnu v pražských Holešovicích dodal Křižíkův závod roku 1904 největší alternátor s výkonem 3000 koňských sil.
20
Kromě elektráren se závod stále věnoval kompletnímu zřizování elektrického osvětlení jak pro veřejný, tak pro soukromý sektor. První světovou válku Křižík přečkal bez větších problémů, ale i on se musel zčásti podílet na výrobě šrapnelů. Roku 1914, když Křižíkův karlínský závod slavil 30 let své existence, vydali zaměstnanci závodu pamětní spis, kde stručně shrnují, co vše podnik za 30 let vykonal. Dovolím si na tomto místě jeho část odcitovat, jelikož je zde v souhrnu obsaženo to nejpodstatnější z projektů, které závod provedl. „Za 30 let jsme dodali a zařídili 112 městských elektráren a obecních instalací, 13 elektrických drah, 16 výstav, 15 nádraží, 156 různých ústavů a veřejných budov, 40 velkostatků a zámků, 77 cukrovarů a rafinerií, 31 pivovarů, 7 lihovarů, 16 pil, 51 mlýnů, 16 továren na papír a celulosu, 41 tkalcoven a přádelen, 34 železných hutí a dolů, 24 chemických továren, 67 strojíren a 195 jiných závodů. Pro tyto práce jsme vyrobili na 800 dynam, 1800 motorů, 4000 obloukovek, do osvětlovacích zařízení jsme instalovali na 100 000 žárovek a elektrickým zařízením jsme vybavili na 400 motorových vozů.
20
KOTTAS, Jiří: c.d., s. 69
▪ 30 ▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
Zelektrisovali jsme podle časového postupu tyto obce: Jindřichův Hradec, Písek, Žižkov, Karlín, Poděbrady, Prostějov, Nový Bydžov, Plzeň, Pardubice, Horažďovice, Tábor, Prahu Ledeč, Vodňany, Chrudim, Klatovy, Nekoř, Červený Kostelec, Uhlířské Janovice, Turnov, Vysoké Mýto, Polskou Ostravu, Motyčín, Přerov, Hořice, Plaňany, Hradec Králové, Poličku, Chotěboř, Skuteč, Českou Třebovou, Chlumec nad Cidlinou, Luhačovice, Kolín, Staňkov, Lubáň, Řevnice, Třebechovice, Litovel, Bezděkov, Lošany, Čachrov, Českou Křemži, Věrovany, Sány, Čistěves, Lužany, Střebeř, Pouchov, Kukleny, Vlčkovice, Plačice, Urbanice, Praskačku, Velké Prosenice, Radslavice, Dražice, Vsetín. Ze zahraničních obcí: Podgórze v Haliči, Travnik v Bosně, Sisak a Petrinji v Charvátsku, Kimpolung v Bukovině. V oboru městských elektrických drah jsme postavili r. 1891 první elektrickou dráhu v Čechách na trati Letná – Stromovka v Praze a roku 1896 elektrickou dráhu Praha – Libeň – Vysočany, později elektrickou lanovou dráhu na Letnou. Pro pražské elektrické dráhy jsme dodali přes 300 motorových vozů a roku 1905 jsme postavili elektrickou místní dráhu Tábor – Bechyně. Na vídeňské městské dráze jsme roku 1906-8 konali úspěšné pokusy s elektrickou lokomotivou, a na železniční trati Nusle – Trnová pokusné jízdy s akumulátorovými vozy roku 1899. Dále jsme zřídili v letech 1908-9 elektrické dráhy města Plzně, elektrickou místní dráhu v Dubrovníce atd. .“
13.3
21
Elektrická dráha v Praze
I přesto, že Křižík již opustil práci u dráhy, koleje v jeho životě hrály důležitou roli i nadále. Již roku 1879 viděl na světové výstavě v Berlíně miniaturní elektrickou dráhu, kterou zde postavila firma Siemens & Halske. Tato trať využívala spodního vedení, kde byl vodič umístěn mezi kolejemi. Křižík sledoval dění kolem elektrické dráhy, nechal se inspirovat postavením první tramvajové trati v Berlíně–Lichtenfelde, a roku 1883 poprvé vyzkoušel Siemensovu tramvaj ve Vídni. Křižík byl přesvědčen, že elektrický pohon by se velmi dobře osvědčil i na železnici a toto dokládal nejen technickými, ale i ekonomickými výpočty. Dříve se však naskytla příležitost prezentovat české veřejnosti elektrickou tramvaj. V roce 1891 se v Praze konala Jubilejní výstava a při této příležitosti postavil Křižík elektrickou dráhu od bývalé lanovky na Letné, poblíž Letenského zámečku, Oveneckou ulicí a dále na Výstaviště. Později tuto dráhu prodloužil až k Místodržitelskému letohrádku ve Stromovce.
21
KŘIŽÍK, František: c.d., s. 148
▪ 31 ▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
Obrázek č. 5: Křižíkova tramvaj z Letné do Stromovky
Provoz na této dráze byl zahájen 18. 7. 1891 a ukončen roku 1896. Křižík na dráze v praxi vyzkoušel i jiný typ vedení, ovšem např. roku 1895 musel na provoz dráhy ze svého doplatit téměř 3000 zlatých. Křižík také ze svých zdrojů uhradil celou pořizovací cenu dráhy, která byla 75 000 zlatých. Tato dráha byla však spíše zábavního charakteru a například přes zimu vůbec nejezdila.
22
Křižík se však počátečním neúspěchem nenechal odradit. V Praze v té době fungovala koňská tramvaj, která zahájila provoz roku 1875. Roku 1892 požádala Libeň, zda by mohla být koňská tramvaj prodloužena až do Libně. Ředitelství dráhy si ovšem kladlo za podmínku, že Libeň na toto musí přispět částkou 20 000 zlatých. To se představitelům Libně zdálo hodně a tak se s žádostí obrátili na Františka Křižíka.
22
KOTTAS, Jiří: c.d., s. 47
▪ 32 ▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
Křižík dlouho projekt promýšlel, sledoval jaké množství lidí v tu kterou denní dobu cestuje z Karlína do Libně a zpět a dospěl tak k závěru, že by tento projekt mohl být ekonomicky výhodný. Naplánoval trať vedoucí přibližně od dnešního Masarykova nádraží, Karlínem do Libně a dále až do Vysočan. Celkem měřila 7748 metrů. Provoz na této dráze byl zahájen roku 1896 a jen pro představu, jízdné se pohybovalo od 10 do 20 haléřů, podle počtu ujetých stanic. Dráha byla velice úspěšná a jen za prvních pět měsíců přepravila 410 272 osob. Na dráze jezdilo 12 motorových, 5 vlečných a 3 nákladní vozy a dráha byla v provozu od šesti hodin ráno do deseti hodin večer. Celkem za devět a půl měsíce provozu roku 1896 vydělala dráha 92 680 korun. Dráha stále přepravovala více pasažérů a tak roku 1897 vydělala 176 265 korun, roku 1901 vydělala 235 835 korun a roku 1905 vydělala 244 498 korun. Tuto dráhu Křižík financoval z vlastních prostředků, které mu ovšem nestačily a byl nucen si vzít půjčku ve výši 600 000 zlatých. Roku 1900 potřeboval prostředky na investici do svého závodu a tak dráhu zakcionalizoval. Cena dráhy byla odhadnuta na 933 500 zlatých, takže po odečtení půjčky zbylo 400 000 zlatých (800 000 korun) do základního kapitálu nově vzniklé akciové společnosti Elektrická drobná dráha Praha – Libeň – Vysočany. Za rok 1901 byla aktiva oceněna na 2 094 032 Korun a čistý zisk za tento rok byl 160 850 Korun. Od srpna 1907 přešla tato dráha do majetku pražské obce.
23
Křižík se snažil prosadit v Praze elektrizaci stávající koňské dráhy, ale nebylo mu to umožněno. Přišel tedy se strategií, kdy hodlal stavět elektrické dráhy na pražských předměstích, které tehdy tvořily samostatné obce. Dohodl se s obcemi Královské Vinohrady a Žižkov na výstavbě dráhy vedoucí od Muzea k Olšanským hřbitovům. Křižík nabídl vinohradské obci přenechání koncese na provozování dráhy i celého projektu dráhy, který již zpracoval. Toto vše nabídl zdarma, pouze pod podmínkou, že celá stavba dráhy bude zadána jeho podniku a to podle rozpočtu schváleného ministerstvem železnic. Toto mu bylo zaručeno a tak ve smlouvě byla již jako koncesionář uvedena vinohradská obec. Na druhou stranu zůstává faktem, že provozování dráhy by Křižíkovi na dlouhou dobu umrtvilo kapitál, který by do stavby musel vložit, a také to, že ke stavbě bylo potřeba provést mnoho přípravných prací a výkup pozemků, na což by Křižík bez úvěru neměl prostředky. Všechny tyto práce takto tedy hradila Vinohradská obec. Také zde byly problémy ze strany pražských zástupců, kteří si nepřáli, aby dráha byla v rukou jednotlivce. Jízda na této dráze byla zahájena 25. června 1897.
23
KŘIŽÍK, František: c.d., s. 174
▪ 33 ▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
V Praze zůstával stále problém elektrizace koňské dráhy. Ve finále ji Praha od Ottletovy společnosti vykoupila za přemrštěných 2 700 000 zlatých. Křižík nezatrpkl vůči pražské obci a tak když bylo vypsáno výběrové řízení na elektrickou výzbroj vozů pro novou dráhu, udělal vše, aby zakázku získal. Bohužel kvůli ostré konkurenci, kterou tvořily firmy Kolben, Suchánek a Ženevská elektrotechnická společnost, byly ceny nastaveny velmi nízko. Takto tedy Křižíkova firma získala velmi slušný zdroj zaměstnanosti, ale o velkém zisku se zde nedalo hovořit. Denní tisk tehdy 24
označil nabídky za tak nízké, že lze hovořit o morálním, ale určitě ne o materiálním prospěchu.
Křižík musel také bojovat s nekalou konkurencí. V. Suchánek byl zástupcem firmy Singer & Co. a chtěl prosadit, aby pražské tramvaje používaly americké motory, kterých byl výhradním dodavatelem. Využíval svých známostí v městské radě a snažil se i působit na zaměstnance elektrických drah, aby Křižíkovy motory schválně poškozovali. Jako vozový mistr však působil u pražských elektrických drah bývalý Křižíkův zaměstnanec Kabeláč, který ho o všem informoval. Křižík požádal tři nezávislé experty o testy motorů a všechny vyzněly pro jeho motory. Americké motory nestačily na kopcovitý terén v Praze a spalovaly se.
25
Další nepříliš radostnou událostí byl bankrot podnikatele Munze, pro kterého Křižík postavil tramvaj v Rijece a Opatii, zřídil osvětlení v jeho hotelu a dodal mu několik motorových vozů. Na této zakázce Křižík prodělal 150 000 korun. Zajímavostí je, že Křižík vybudoval roku 1905 i elektrickou dráhu přes Karlův most, jako náhradu za zrušenou koňku. Zde nemohl použít horního vedení, a tak zde zkonstruoval vedení pozemní, Tato trať zde ovšem fungovala pouze dva roky a roku 1907 byla zrušena, pravděpodobně z technických důvodů. Problém byl v odizolování vedení i za deště, sněhu a bláta.
24
KŘIŽÍK, František: c.d., s. 180
25
KŘIŽÍK, František: c.d., s. 181
▪ 34 ▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
13.4
Elektrická železnice
Křižík věděl, že na velkých drahách, které provozuje stát, nebude se svými projekty úspěšný. Panovala zde ostrá konkurence, Křižík byl stoupencem především stejnosměrného proudu, který se na velké dálky nedá přenášet, a tak se soustředil spíše na kratší, lokální dráhy. Křižík propagoval elektrickou železnici jako daleko ekonomičtější, než železnici parní. Dokládal to schopností parní železnice vypravit maximálně dva vlaky v jednom směru denně, vysokou mrtvou váhou parních souprav a jejich neschopností překonávat strmější stoupání. Díky tomu se musely stavět delší tratě a vzhledem k lokomotivě s tendrem bylo nutné budovat i delší nástupiště, odstavné koleje atd., což bylo ekonomicky nevýhodné. Toto vše by se dalo elektrickým pohonem eliminovat. I lokomotiva, resp. motorový vůz, může pojmout cestující. Vyšší akcelerace by umožnila zřízení většího počtu zastávek na trati. Elektrické vozy také mohou zdolávat větší stoupání, takže by odpadla nutnost stavět tratě s množstvím serpentin a vzhledem k nižší náročnosti vypravování vlaků by bylo možné vypravit více spojů s menší náročností na pracovní sílu. Roku 1893 žádal Křižík o povolení výstavby trati z Cartlí přes Vyšší Brod na Lipno. Tato žádost ale byla vídeňským ministerstvem železnic zamítnuta. Roku 1898 žádal o povolení stavby tratě ze Svatoňovic do Úpice, ale tentokráte ho zamítl zemský sněm království Českého. Křižík byl ovšem houževnatý a předchozí neúspěchy ho neodradily. Žádal tedy o povolení zkoušek elektrické železnice na vlastní náklady. K těmto zkouškám zvolil dráhu Praha – Dobříš. Roku 1899 byl zahájen provoz z Nuslí do Modřan, který byl později prodloužen až do Měchenic. Ekonomická stránka věci byla velmi výhodná. Náklady na jednu jízdu činily 1,3 Koruny, ovšem jízdné by při naplněném voze vyneslo celých 16 korun. Jediným problémem zůstávalo, že Křižík zatím používal pouze akumulátorového vozu.
26
Díky pozitivním zkouškám na trati Nusle – Měchenice získal Křižík i další zakázku. Tou byla stavba trati z Tábora do Bechyně. Křižík vypracoval projekt, ve kterém zvýšil maximální stoupání dráhy z 25% na 35%, čímž se na kolejnicích ušetřilo téměř 200 tun oceli, a navýšil počet zastávek ze šesti na jedenáct. S tratí byla spojena i výstavba elektrárny v Táboře, která v denních hodinách bude napájet trať a večer, když se trať nebude používat, bude sloužit městu k napájení osvětlení a jiným účelům. Provoz na této trati byl zahájen 21. června 1903 a náklady na vybudování činily pouze cca 2 795 000 Korun. Na trati byl využíván motorový vůz, který také dodal Křižíkův závod.
26
KŘIŽÍK, František: c.d., s. 187
▪ 35 ▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
I když se jednalo o první železniční trať tohoto typu v Rakousko-Uhersku, dosahoval vůz velmi vysoké maximální rychlosti 30 km/h a i v největších stoupání jeho rychlost neklesala pod 15 km/h. Roku 1903 dosáhla trať zisku 9303 korun a roku 1904 to bylo již 15 000 korun. To Křižíka motivovalo a snažil se o prodloužení tratě až do Týna nad Vltavou. Toto bylo zamítnuto. Křižíka také velmi lákalo řešení elektrifikace vídeňské městské dráhy. Zde byl nucen zřídit filiálku, postavil speciální lokomotivu a celkové náklady tak činily 280 000 korun. Všechny testy proběhly bez problémů, ovšem ve finále rada rozhodla o odmítnutí projektu. Jako důvod uvedla blíže nespecifikovaný pomalý rozjezd, ale jasně to byla pouze výmluva. Křižík byl tedy nucen roku 1908 veškeré zařízení demontovat a odvézt do Karlína. Lokomotivu, jejíž pořizovací hodnota byla 80 000 korun, nakonec převzalo ministerstvo železnic, ovšem vyplatilo za ni Křižíkovi pouze 35 000 korun. Celkově Křižík opět prodělal, a to celých 245 000 korun.
27
Z tohoto všeho je vidět Křižíkova posedlost elektrifikací a neúmorná snaha vylepšovat, a to i přesto, že ho to stálo nemálo úsilí i vlastních prostředků. Křižík si však vzhledem ke svým ostatním aktivitám a ziskovým zakázkám jeho firmy mohl dovolit investovat prostředky do nových projektů, na kterých měl osobní zájem. V tomto směru bych ho označil za opravdového nezmara a průkopníka české elektrotechniky.
13.5
Jubilejní pražská výstava 1891
Výstavnictví mělo u nás dlouhou tradici, vždyť první průmyslová výstava v Evropě byla uspořádána v pražském Klementinu již roku 1791, a tak od roku 1883 usilovala pražská Obchodní komora o pořádání velké průmyslové výstavy, ale bohužel neúspěšně. Křižík jakožto člen Obchodní komory jako první roku 1888 navrhl ustavení výstavního výboru. Sám Křižík a několik dalších soukromníků v kavárně slavnostně upsali dohromady cca 3000 zlatých na pořádání výstavy. Toto úsilí bylo korunováno úspěchem a podařilo se prosadit, že sama Obchodní komora poskytla na pořádání výstavy 14 000 zlatých a pražská městská rada slíbila 60 000 zlatých plus výstavbu výstavního pavilonu na vlastní náklady. Výboru také byla schválena subvence 100 000 zlatých.
28
Bylo rozhodnuto, že výstava se bude konat roku 1891, tedy přesně sto let od první průmyslové výstavy.
27
KŘIŽÍK, František: c.d., s. 187-198
28
KOTTAS, Jiří: c.d., s. 73
▪ 36 ▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
Roku 1890 se na staroměstské radnici uskutečnila schůze, které předsedal kníže Karel Schwarzenberg. Za předsedu generálního výboru byl zvolen kníže Karel Kinský a sám Křižík byl zvolen místopředsedou výkonného výboru, předsedou stavebního výboru a členem výboru instalačního. Je jasné, že výstava se stala další manifestací českého národa, stejně jako např. otevření Národního divadla. Zde se velkou měrou zasadil místodržitel hrabě František Thun, který díky svému postavení organizátorům pomohl překonat odmítavý postoj Rakousko-Uherských úřadů. Výstava se nakonec bez vážnějších problémů uskutečnila a byla doslova velkolepá. Navštívilo ji 2 432 000 návštěvníků. Finančně výstava dokonce vydělala, a tak i po investici do vydání díla „Sto let práce“, která činila 120 000 zlatých, odevzdal výstavní výbor pražské komoře celých 25 000 zlatých jako základ pro výstavy budoucí.
29
S Jubilejní výstavou je také samozřejmě spojena slavná Křižíkova fontána. „Ta byla zespodu osvětlována proměnlivými barevnými světly. Zdrojem světla byly obloukovky a barvy se vytvářely filtry, které dělníci vyměňovali. Bylo to nebezpečné, protože stísněné prostory u obloukovek pod fontánou byly plné kouře. Naštěstí se nikomu nic vážného nestalo.“
13.6
30
V interakci s dělníky a zaměstnanci
František Křižík vycházel se svými zaměstnanci velmi dobře. Vážil si jich a snažil se jim zajistit co nejlepší podmínky k práci. Jak již bylo zmíněno výše, i v krizových situacích se snažil zaměstnance nepropouštět a to někdy i za cenu nulového zisku, či dokonce vlastních nákladů. Vždy se snažil zajistit jim práci, a to i přes to, že to pro něho nebylo vždy výhodné. Odměnou za toto vše mu byla jejich věrnost a oddanost i v dobách, kdy nebylo práce mnoho. Velmi výstižně to dokládá vyjádření Křižíka samotného: „Poměr mezi mými dělníky a mnou byl vždy upřímný a mohu říci i přátelský, a sociální boje, pokud zasáhly do naší továrny, měly vždy klidný průběh. Na začátku devadesátých let minulého století počínalo dělnictvo v Rakousku s oslavami Prvního máje jako dělnického svátku, při čemž proklamovalo svoje požadavky, zejména zavedení osmihodinové pracovní doby. Když mělo i v Praze po prvé dojít k zastavení práce na prvního máje, zavolal jsem si několik nejstarších dělníků a řekl jim, že jim dobrovolně poskytnu všechno, co dělnictvo jinde získá, k tomu že nepotřebují stávkovat, a nakonec jsem jim řekl, že si přeju, aby na prvního máje přišli všichni do práce. A skutečně, na prvního máje u nás v továrně nikdo nescházel. 29
KŘIŽÍK, František: c.d., s. 138
30
MUŽÍK, Pavel. KŘIŽÍK: život a dílo, Brno: Elektromanagement, 1994, s. 23
▪ 37 ▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
Ale já jsem dal v devět hodin odpískat konec práce. Řekl jsem dělníkům, že když oni uposlechli mé výzvy, nechci, aby byli postaveni vůči svým soudruhům z ostatních továren do nepříznivého světla: „Jděte proto domů, máte dnes prázdno, ovšem placené.“
31
Ve své firmě zaměstnával Křižík skutečné kapacity v oboru, nebo se jimi někteří z jeho zaměstnanců prací u něho ve firmě stali a mnoho z nich se později uplatnilo jako vedoucí továren, správcové elektráren či profesoři vysokých škol.
13.7
Akcionalizace závodu a odkaz Františka Křižíka
První světová válka znamenala pro Křižíkovy závody nutnost změn. Jak je již zmíněno výše, byl Křižík nucen část své výrobní kapacity přeorientovat na výrobu šrapnelů a jiné výzbroje, protože v době války upadal zájem trhu o jeho výrobky. Obce a města neměla prostředky na elektrifikaci, doprava se také nerozšiřovala, banky držely kapitál a úvěry neposkytovaly. Křižík nechtěl za války zcela zastavit výrobu elektrických zařízení, bál se totiž, že by potom jen těžko začínal znova. Dalším problémem bylo, že banky nejen že nepůjčovaly peníze, ale snažily se vymáhat dříve poskytnuté úvěry co nejrychleji zpět. Křižíkův závod byl podnikem, který často využíval cizí kapitál, a to především v podobě bankovních úvěrů. Rakousko-Uhersko bylo hospodářsky velmi vyčerpané a vznikaly nové skupiny těch, kteří na válce zbohatli. Rozvíjely se nové trendy ve výrobě a jedním z nich byla i velkosériová výroba. Křižíkova firma se vždy orientovala na výrobu zakázkovou, ze které občas vznikla série. O jediné skutečné velkosérii můžeme hovořit pouze v případě výroby elektroměrů, kde Křižík získal monopol. Křižíkův závod dělil několikrát v jeho historii od akcionalizace jen kousek, ale pokaždé se tomu podařilo zabránit vhodným úvěrem. „Rok 1917 tedy znamenal jen příliš velké nakupení nepříznivých okolností. Spolu s Křižíkovou únavou, vyvolanou neustálým bojem o záchranu svých podniků, vznikla situace, v níž ke skutečnému zakcionalizování došlo. Závod má tehdy přes tisíc zaměstnanců a Křižík již prakticky neumí takový kolos řídit. Doma se cítí jen v konstrukční kanceláři a v těch dílnách, kde zná převážnou část dělníků. Zcela se mu odcizuje obchodní politika a s ní i obchodní oddělení jeho závodů.
31
KŘIŽÍK, František: c. d., s. 147
▪ 38 ▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
Člověku uvyklému přímému jednání se zákazníkem, které se nakonec vždy vyvine v debatu o zvláštních technických požadavcích, je anonymní způsob moderního obchodování něčím zcela odlehlým a na jeho vkus pramálo zajímavým.“
32
Na tomto místě si dovolím ještě citovat Křižíka samotného, jelikož z jeho krátkého popisu akcionalizace je jasně patrné, že se s tímto osudem svého závodu nesmiřoval lehce. Ve svých pamětech Křižík akcionalizaci popisuje takto: „ Zůstal jsem tedy opět samostatný a překonával jsem i těžká léta válečná. Teprve ke konci války, roku 1917, zahájil jsem nové jednání o akcionisování svého závodu prostřednictvím Pražské úvěrní banky a tak od 1. ledna 1918 převzala můj podnik akciová společnost „Českomoravské elektrotechnické závody Fr. Křižík“ a já jsem byl zvolen za předsedu správní rady. Můj přínos do společnosti byl však oceněn nízko: po převzetí pasiv mého závodu jsem obdržel 430 000 Korun v akciích nové společnosti. Brzy poté prodala nová společnost kolínský závod továrně na plechové obaly a reklamní plakáty „Ferrina“, kdežto kolínská elektrárna byla prodána za více než dva a pul milionu Kč Elektrárenskému svazu středočeských okresů v Kolíně. Následovalo získání Bergmannových a Chaudoirových závodů v Podmoklech, odstoupení jejich části společnosti AEG i prodej továrních budov v Karlíně firmě Siemens a spol. Leč o těchto osudech někdejšího závodu nehodlám již psát...“
33
Zde se patří ještě dodat, že akcie nového podniku, které Křižík obdržel, byly neprodejné. Křižík toto prohlédl až dodatečně a stáhl se zcela do svého soukromí. Křižík ještě po akcionalizaci nějakou dobu do podniku docházel a někdy i pracoval ve zkušebně, postupem času si však zařídil malou laboratoř u sebe doma a do podniku přestal docházet zcela. Ve své domácí laboratoři se však i nadále zabýval modely regulátorů a rozhlasových tlampačů. Debatoval s profesory, vědci a průmyslníky, neustále sledoval dění na poli vědy a speciálně pak elektrotechniky. Dne 24. prosince roku 1937 vystoupil společně s Dr. Lesným, prof. Dr. Matouškem a Dr. K. Čapkem v rozhlase, kde přednesl „Pozdrav všem lidem dobré vůle“. Svá slova adresoval profesoru Einsteinovi.
32
KOTTAS, Jiří: c. d., s. 78
33
KŘIŽÍK, František: c. d., s. 150
▪ 39 ▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
František Křižík získal ve svém životě mnohá vyznamenání a ocenění. Zde vyjmenujeme alespoň pět nejdůležitějších a nejvýznamnějších. •
1883- Řád Františka Josefa I.
•
1891- Řád železné koruny, jmenován císařským radou
•
1905- jmenován doživotním členem panské sněmovny
•
1906- čestný doktorát technických věd
•
1927- stává se nositelem významné ceny techniků, ceny Hanuše Karlíka
Roku 1923 umírá jeho manželka Pavlína. Křižíkovi je v roce 1930 operován šedý zákal na jednom oku. Postupem času se zákal vyskytl i na druhém oku, ovšem Křižík již operaci odmítl. Toto se mu bohužel stalo osudným. Při vstávání se chtěl opřít o noční stolek, ale protože viděl pouze na jedno oko, minul ho a upadl. Pádem si přivodil vnitřní zranění, jimž odpoledne, 22. ledna 1941 podlehl. A tak je 27. ledna 1941 František Křižík pohřben na vyšehradském Slavíně, vedle virtuosa Jana Kubelíka. František Křižík byl prvním technikem pohřbeným na Slavíně. Jeho pohřeb se stal zároveň i manifestací proti okupaci. Řada osobností vědy a techniky se na něm sešla, aby mlčky protestovala proti okupaci českých zemí nacistickými vojsky. Obrázek č. 6: František Křižík
▪ 40 ▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
14. ZÁVĚR Ve své práci jsem se pokusil zmínit všechna důležitá fakta a okamžiky Křižíkova života. Literatura zabývající se jeho osobou je poměrně široká a na zásadních faktech se většinou shoduje. Pokud budeme ovšem literaturu a Křižíkův život studovat důkladněji, nalezneme občas v literatuře tvrzení poněkud odlišná. Tyto jednotlivé niance lze přisoudit například tomu, že publikace byly psány v různé době, některé se více zaměřují na technickou stránku, jiné naopak na osobní, některé jdou do větších podrobností, jiné jsou naopak stručnější. Osobně bych za nejrelevantnější publikaci považoval paměti samotného Františka Křižíka. Při zpracovávání mé práce jsem se snažil objektivně porovnat jednotlivá fakta, tak jak jsou uváděna v literatuře, a na základě tohoto porovnání uvést v práci podle mého ta nejvěrohodnější. Výsledkem mé práce by tedy měla být profesní biografie Františka Křižíka, obsahující co nejrelevantnější a nejdůležitější informace o jeho především profesním, ale i osobním životě. Pokud bych měl práci nějak charakterizovat, pak asi jako ideální materiál pro získání hlubšího povědomí o Františku Křižíkovi, ovšem obsahující především fakta nejzásadnější a pro jeho profesní i osobní život nejdůležitější. Při psaní práce jsem si samozřejmě na Františka Křižíka a jeho počínání vytvořil vlastní názor. Podle mne se jedná o opravdového velikána české elektrotechniky, který je možná často lehce opomíjen. Pokud budu hovořit o Křižíkově elektrotechnickém nadání, jeho nápadech, vynálezech a veškerém počínání v oboru, nelze mu skoro nic vytknout. Jeho řešení byla úžasně jednoduchá, avšak téměř vždy spolehlivá. Na druhou stranu, je zde i stránka podnikatelská, která, alespoň podle mého názoru, úplně ideální nebyla. František Křižík byl velmi velkorysý, dobrosrdečný a velmi silně vlastenecky smýšlející muž. Tyto jeho ušlechtilé vlastnosti mu ovšem byly mnohokráte spíše na škodu a občas měl i obyčejnou smůlu. Z jeho manažerských schopností bych vyzdvihl práci se zaměstnanci, které si vychoval, naučil je všemu potřebnému a snažil se, aby u něho v podniku byli spokojení. Ti mu toto vraceli v podobě bezproblémových a dobrých pracovních výkonů.
▪ 41 ▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
Bohužel toto snažení muselo být někdy vykoupeno nepříliš ekonomickým jednáním Františka Křižíka samotného. Jeho přijímání některých nepříliš výhodných zakázek, kterými spíše pouze zajistil práci zaměstnancům, aby nemusel žádného propustit, nebylo dle mého názoru příliš dalekozraké. Stejně tak jeho láska k vlasti, pro kterou chtěl vykonat vždy vše nejlepší, ovšem ne vždy to pro něho bylo výhodné. Je však třeba mít na paměti také Křižíkovy ziskové zakázky, díky kterým si mohl občas dovolit proinvestovat prostředky v projektech, na kterých měl osobní zájem. Toto jeho občasné nepříliš ekonomické chování, ale i jiné faktory jako například doba, vznik jiných firem a s tím spojená konkurence, zavádění nových trendů ve výrobě a Křižíkovo nepřizpůsobení se jim, nakonec donutilo Františka Křižíka k postupnému zadlužení své společnosti a následné nutnosti její akcionalizace, která pro něho znamenala konec podnikatelské dráhy. Podle mého názoru není relevantní srovnávat tehdejší podnikání s dnešním a hledat chyby, které jsou dnes zřejmé. Je třeba brát ohled na dobu a na to, že Křižíkovou prací a zároveň i největší vášní byla elektrotechnika a ekonomická stránka věci byla u něho vždy až ta druhá. Jsem si vědom, že tento názor je velmi subjektivní a mnozí s ním nemusí souhlasit. Proto je na každém, aby si obrázek o Františku Křižíkovi vytvořil sám. Já se mu k tomu pokusím pomoci touto prací, která je založena na co nejrelevantnějších datech a snad i, až na tento závěr, oproštěna od osobních názorů.
▪ 42 ▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
15. CONCLUSION In my bachelor thesis (BT) I have tried to mention all the important facts and instants of Křižík’s life. Literature about František Křižík is relatively broad. The most important facts are mostly the same, but sometimes we can find in the literature some differences. These individual differences can be attributed to, for example, that the publications were written at different times, some are more focused on the technical page, others prefer the personal, some go more into details, other are more briefer. I personaly consider the most relevant memoirs of František Křižík which was written by himself. In my BT, I have tried to objectively compare individual facts, as they are cited in the literature, and on the basis of this comparison use in my BT work the most relevant data. The result of my work should therefore be a profession biography of František Křižík, containing the most relevant and most important information about his professional and also personal life. If I can somehow characterize my BT, probably as an ideal material for obtaining a deeper awareness of František Křižík, containing primarily the most important facts for his professional and personal life. In the course of writing I've created a custom view about František Křižík and his activities. In my opinion was František Křižík really a genius and giant of czech electrical engineering and he is perhaps sometimes overlooked. If I talk about Křižík’s electotechnical talent, his ideas, inventions, and all activities in the field, nothing can be reproached him. His solution was wonderfully simple and almost always reliable. On the other hand, there's also a page of the business, which, at least in my opinion, is not so ideal. František Křižík was very generous, kind-hearted and very patriotically minded man. These noble qualities were sometimes not to good for him and occasionally he had only bad luck. From his managerial skills I can highlighted the personal management. He New how to work with his staff and they returned him it back in the form of seamless and good manpower. Unfortunately, this effort was sometimes redeemed by some uneconomic acts. His admission of some onerous contracts, which rather only ensure work for staff, wasn’t in my opinion too long-sighted. Similarly, his love for the homeland, for which he would like to always do all the best, but it was not always good for himself.On the other side we must remember his profitable contracts. He could invest some extra money in projects in which he had a personal interest.
▪ 43 ▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
This occasional uneconomic behaviour, but also other factors such as period, competition, introduction of new trends in production and Křižík’s failure to adapt, forced Křižík to the end of business. In my opinion, is not relevant to compare the business today and that time and look for mistakes which are clear today. We must remember, that Křižík’s work and also the biggest passion was electrical engineering and the economic page was always the second one. I am aware that this opinion is very subjective and many people may not agree with it. Therefore it is to each to create his own opinion of František Křižík. I will try to help him by this BT, which is based on the most relevant data and perhaps, apart from this conclusion, free from personal opinions.
▪ 44 ▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
16. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. EFMERTOVÁ, Marcela. Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století: Studie k vývoji elektrotechnických borů. 1. vydání. Praha: Libri, 1999. 211 s. ISBN 80-85983-99-0 2. GUTWIRTH, Václav. Příklad Františka Křižíka: o jeho životě, díle a době. 1. vydání. Praha: F. Borový, 1941. 179 s. 3. KOTTAS, Jiří. František Křižík. 1. vydání. Praha: Horizont, 1987. 93 s. ISBN 40-009-87 4. KŘIŽÍK, František. PAMĚTI. Praha: Technicko-vědecké vydavatelství, 1952. 256 s. 5. LEV, Vojtěch. Práce Vítězí: O životě, práci a vítězství českého vynálezce Dr. Ing. Františka Křižíka podle jeho vlastního vypravování. 2. vydání. Praha: Komenium, 1947. 127 s. 6. MUŽÍK, Pavel. KŘIŽÍK: život a dílo. 1. vydání. Brno: Elektromanagement, 1994. 40 s.
▪ 45 ▪
Bakalářská práce František Křižík- moderní český podnikatel a manažer (profesní biografie) František Křižík- modern czech businessman and manager (profession biography)
17. SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 2: Rodný domek Františka Křižíka v Plánici
http://mapin.uhlava.cz/spolecne/turisticke_cile_obr.php?idp=840&lang=cz&typ=nahled Obrázek č. 2: Jabločkovova svíčka
http://www.odbornecasopisy.cz/imagesold/e0107611.jpg Obrázek č. 3: Křižíkův regulátor obloukové lampy
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/45/Krizik_Arc_lamp.jpg Obrázek č. 4: Křižíkova diferenciálně regulovaná obloukovka
http://zsnyrany.cz/weby/200607/obrazky/obloukova_lampa.jpg Obrázek č. 5: Křižíkova tramvaj z Letné do Stromovky
http://www.spvd.cz/cz/praha/vystava_2006/1891.jpg Obrázek č. 6: František Křižík
http://www.mestobechyne.cz/user_data/web/info/osobnosti/krizik.jpg
▪ 46 ▪