BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Burza cenných papírů Praha vs. Moskevská mezibankovní měnová burza
Prague Stock Exchange vs. Moscow Interbank Currency Exchange
Anna Glatsunova 2012
1
Unicorn College © 2011 Unicorn College, V kapslovně 2767/2, Praha 3, 130 00 Název práce v ČJ: Burza cenných papírů Praha vs. Moskevská mezibankovní měnová burza Název práce v AJ: Prague Stock Exchange vs. Moscow Interbank Currency Exchange Autor:
Anna Glatsunova
Akademický rok: 2010/2011 Kontakt:
E-mail:
[email protected]
Tel.:
(+420) 774 442 923
2
1. Zadání
3
2. Abstrakt Důvodem výběru tématu „Burza cenných papírů Praha vs. Moskevská mezibankovní měnová burza“ pro moji bakalářskou práci je skutečnost, že z celého ekonomického oboru mě finanční trhy zajímají nejvíce. Tato práce se zabývá dvěma významnými kapitálovými trhy. Jedná se o českou (Burza cenných papírů Praha, a. s.) a ruskou burzu (Moskevská mezibankovní měnová burza). Záměrem je srovnání a zhodnocení jednotlivých trhů. Na základě srovnání určitých důležitých burzovních veličin práce ukazuje, v čem se jednotlivé trhy odlišují a co naopak tyto burzy úzce spojuje.
Jednotlivé
kapitoly
se
zabývají
vývojem
burzovnictví,
obecnými
ustanoveními, analýzou současného institucionálního a právního rámce českého a ruského kapitálového trhu. Dále se zaměřuje na srovnání obchodních parametrů a statistických dat zmíněných burzách (uspořádání trhů, používané obchodní systémy, typy obchodů a instrumentů, tvorbu burzovních indexů a další faktory s vlivem na konkurenceschopnost burz).
Klíčová slova:
burza,
cenný papír,
akcie,
dluhopis,
index,
tržní kapitalizace,
IPO,
emise,
emitent,
finanční deriváty.
4
3. Abstract The reason why I choose “Prague Stock Exchange vs. Moscow Interbank Currency Exchange” as a topic of my thesis is that I am interested in financial markets. This thesis describes two significant financial markets – Czech Stock Market Exchange (Burza cených papírů Praha, BCPP) and Russian Stock Market Exchange (MICEX). The goal is to compare and analyse both financial markets. By comparing various information I analyse main similarities and differences of both stock exchanges. Different parts of my work deal with history of stock exchanges, general clauses and analysis of current legal status of Czech and Russian financial markets. The other area of focus is comparison of trading specifics and statistics data of both financial markets (market organisation, used trading systems, types of deals and financial instruments, creation of stock market indexes etc.).
Key words:
Stock exchange,
Stocks,
Shares,
Bonds,
Stock market index,
Market capitalization
IPO,
Issues,
Emitents,
Financial derivates.
5
4. Prohlášení Prohlašuji, že svou bakalářskou práci na téma Burza cenných papírů Praha vs. Moskevská mezibankovní měnová burza jsem vypracovala samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce a s použitím odborné literatury a dalších informačních zdrojů, které jsou v práci citovány a jsou též uvedeny v seznamu literatury a použitých zdrojů. Jako autorka uvedené bakalářské práce dále prohlašuji, že v souvislosti s vytvořením této bakalářské práce jsem neporušila autorská práva třetích osob, zejména jsem nezasáhla nedovoleným způsobem do cizích autorských práv osobnostních a jsem si plně vědoma následků porušení ustanovení § 11 a následujících autorského zákona č. 121/2000 Sb.
V Praze dne
…….………………............ Anna Glatsunova
6
5. Poděkování Děkuji vedoucímu bakalářské práce Ing. Petru Hájkovi, Ph.D., za účinnou metodickou, pedagogickou a odbornou pomoc a další cenné rady při zpracování mé bakalářské práce.
7
Obsah 1. Zadání ............................................................................................................ 3 2.
Abstrakt ...................................................................................................... 4
3.
Abstract ...................................................................................................... 5
4.
Prohlášení ................................................................................................... 6
5.
Poděkování ................................................................................................. 7
6.
Úvod .......................................................................................................... 11
7.
Vývoj burz ..................................................................................................13 7.1.
Historické informace o původu burzovního obchodování. ................... 13
7.2. Vývoj trhu cenných papírů v České republice .......................................13 7.2.1. Historie a profil BCPP ...................................................................... 15 7.3. Vývoj trhu cenných papírů v Rusku ...................................................... 17 7.3.1. Historie a profil MICEX ...................................................................19 7.4. Shrnuti ...................................................................................................21 8.
Obecná ustanoveni ................................................................................... 23 8.1. Předmět podnikání ............................................................................... 23 8.2.
Základní kapitál ................................................................................. 24
8.3.
Členství na burze ............................................................................... 25
8.3.1. BCPP ............................................................................................... 25 8.3.2. MICEX ............................................................................................ 27 8.4. 9.
Shrnutí ............................................................................................... 30
Orgány a struktura burz ........................................................................... 33 9.1.
Orgány burzy BCPP............................................................................... 33
9.1.1. Valná hromada ................................................................................ 33 9.1.2. Burzovní komora ............................................................................ 33 9.1.3. Generální ředitel burzy ................................................................... 34 9.1.4. Burzovní výbory .............................................................................. 34
8
9.1.5. Dozorčí rada .................................................................................... 35 9.2.
Orgány burzy MICEX ........................................................................ 35
9.2.1. Valná hromada akcionářů .............................................................. 35 9.2.2. Představenstvo ............................................................................... 36 9.2.3. Výkonné organy burzy .................................................................... 37 9.2.4. Dozorčí rada ................................................................................... 38 9.3. 10.
Shrnutí ............................................................................................... 38
Institucionální a právní rámec trhů ......................................................... 40
10.1.
BCPP .................................................................................................. 40
10.2.
MICEX ............................................................................................... 43
10.3.
Shrnutí ............................................................................................... 47
11.
Srovnání vybraných obchodních parametrů BCPP a MICEX ................. 48
11.1.
Způsoby obchodování ........................................................................ 48
11.1.1. BCPP ............................................................................................... 48 11.1.2. MICEX ........................................................................................... 50 11.2.
Tržní segmenty .................................................................................. 54
11.2.1. Trhy BCPP ...................................................................................... 54 11.2.2. Trhy MICEX .................................................................................. 54 12.
Srovnání vybraných statistických údajů BCPP a MICEX ........................ 56
12.1.
Burzovní indexy ................................................................................. 56
12.1.1. Index PX ........................................................................................ 56 12.1.2. Index MICEX................................................................................. 58 12.2.
Podíl různých odvětví průmyslu v bázi indexů ................................. 59
12.3.
Ostatní statistické údaje a jejich srovnání ........................................ 62
12.3.1. Tržní kapitalizace v letech 2000-2010.......................................... 62 12.3.2. Objemy obchodů ........................................................................... 65 12.3.3. Vývoj počtu IPO ............................................................................ 67
9
13.
Závěr ......................................................................................................... 69
14.
Conclusion ................................................................................................. 71
15.
Seznam tabulek ........................................................................................ 78
16.
Seznam grafů a seznam obrázků .............................................................. 79
17.
Důležité pojmy a zkratky .......................................................................... 80
18.
Seznam použité literatury ........................................................................ 81
10
6. Úvod Jedním z předmětů, který mě během mého studia zaujal, je předmět Banky, finance a finanční trhy. Jeho cílem je poskytnout ucelené poznatky o fungování finančních trhů a bankovního sektoru. Dozvěděla jsem se, co to je finanční trh a proč je tak důležitý v oboru Ekonomika. Finanční trh je systém institucí a instrumentů, zabezpečující pohyb peněz a kapitálu (formou cenných papírů) mezi různými ekonomickými subjekty. Subjekty finančního trhu jsou často vystavovány situaci, ve které mají přebytek nebo nedostatek finančních prostředků. Systém finančního trhu představuje možnost přemístění finančních prostředků na základě poptávky a nabídky od přebytkových subjektů k deficitním. Hlavní funkcí finančního trhu je mobilizace finančních zdrojů při minimalizaci časových a finančních nákladů účastníků uzavírajících obchod. Existence finančního trhu zabezpečuje srozumitelný a přehledný mechanizmus prodeje peněžních prostředků a kapitálu. Trh cenných papírů je jednou ze součástí finančního trhu. Jednou z hlavních funkcí trhu cenných papírů je pohyb finančních zdrojů v ekonomice a tvorba cen cenných papírů. Prostřednictvím různých druhů cenných papírů jsou alokovány finanční prostředky od přebytkových subjektů k deficitním. Cenné papíry jsou dokumenty představující určitou hodnotu, majetek nebo majetkový prospěch. Jejich vydání umožňuje emitentům získání kapitálu pro jejich další fungování a rozvoj. Majiteli cenných papírů vznikají práva s těmito papíry spojená, například právo na podíl na zisku společnosti, vyplaceného formou dividend. Vznik různých cenných papírů a jejích koupě a prodej vedl k potřebě organizace trhu a vzniku subjektů, které tento trh regulují. Burza je jedním ze základních segmentů kapitálového trhu. Je to právnická osoba odpovědná za řádné fungování organizovaného trhu komodit, měn, cenných papírů a finančních derivátů. Burzy mají podstatný vliv na rozvoj ekonomiky země, ve které se nachází. V současné době mají burzy cenných papírů velmi důležitou roli v systému tržních vztahů. Jsou považovány za barometr ekonomického a politického života země. Burzovní informace patří mezi nejvíce objektivní a cenné (hodnotné). Cílem mé bakalářské práce je srovnat a na základě provedené analýzy zhodnotit rozdíly a možné silné a slabé stránky největší české a ruské burzy s cennými papíry, tedy Burzy cenných papírů Praha, a.s. (dále jen BCPP) a Moskevské mezibankovní měnové burzy (Moscow Interbank Currency Exchange, dále jen
11
MICEX). Na těchto burzách jsou zajímavé rozdíly v historii jejich vývoje a současném postavení na trhu. V obecné části proto popisují a srovnávám historický vývoj obou burz, obecná ustanovení (předmět podnikání, základní kapitál, podmínky členství a organizační struktury burz), provádím analýzu současného institucionálního a také částečně právního rámce českého a ruského kapitálového trhu. V analytické části se zaměřují na srovnání obchodních parametrů a statistických údajů burz. Stěžejní částí práce je přehledné srovnání obchodních systémů, tržních segmentů, burzovních indexů, tržní kapitalizace akcií, objemů obchodů a počtu provedených IPO.
12
7. Vývoj burz V první kapitole jsem se zaměřila na historii porovnávaných burz od jejich vzniku až do současné doby. Jde o dlouhodobý pohled na rozvoj finančních trhů v České republice a v Rusku. Srovnání historického vývoje pomáhá k porozumění současné situace na obou burzách.
7.1.
Historické informace o původu burzovního obchodování. Moderní burzy cenných papírů a principy pro komoditní burzy mají dlouhou
historii vzniku a vývoje. Starověké Řecko a starověký Řím měl zkušenost s formálním obchodováním s centrální institucí na trhu, s obecnými burzovními operacemi, s peněžním systémem i s praxí uzavírání smluv na dodávky zboží dle smluvních podmínek. V době rozkvětu římské říše nákupní centra, tzv. fora vendalia (odbytiště), byly centry prodeje zboží, které Římané dováželi z nejvzdálenějších koutů říše. V Japonsku prototyp burzovního obchodování existoval již v 1. století n. l. Přesto, že byly tyto ekonomické instituce vytvořeny národy jiných civilizací, jsou mnohé základní principy obchodování na moderní burze podobné, jako u jejích obdob v jiných kulturách. Dnešní burzy jsou bezprostředně spojeny s životem a prací lidí v západní Evropě. Po provedení analýzy forem burzovního obchodování v čase, můžeme určit osobitost psychologické, sociální a ekonomické struktury západní kultury.1
7.2.
Vývoj trhu cenných papírů v České republice Snahy o založení burzy se datují už do dob Marie Terezie. Na území dnešní
České republiky se trh s cennými papíry začal utvářet v polovině 19. století, v roce 1855 byla založena prozatímní burza v Praze. Obchodovalo se zejména s valutami a směnkami. Úspěchu však bylo dosaženo teprve v 80. letech 19. století. V březnu roku 1871 byla na základě povolení rakouského ministra zřízena Pražská burza pro zboží a cenné papíry. V dubnu téhož roku bylo zahájeno burzovní obchodování se státními dluhopisy a akciemi českých podniků. Zpočátku se na této burze obchodovalo jak s cennými papíry, tak i s komoditami. Později se pražská burza stala velmi úspěšnou v obchodu s cukrem, pro který se stala klíčovým trhem celého Rakouska-Uherska. [Miras.cz, 2011]
1
http://www.bestreferat.ru/referat-34767.html
13
Velice negativní dopad na rozvoj českého trhu s cennými papíry měl krach vídeňské burzy. Ten přišel 9. května 1873 a způsobil drtivý pád celého trhu. Největší dopad zaznamenalo strojírenství a hutnictví. Do roku 1878 se snížila výroba železa o 65 % a výroba litiny o 66 %. Přibližně 100 českých akciových společností zkrachovalo. Bankroty slabších společností však zároveň uspíšily centralizaci a koncentraci průmyslu a finančního kapitálu. Během 1. světové války byla pražská burza uzavřena a oficiální obchod byl zakázán. Burzovní obchodování bylo znovu zahájeno 3. února 1919, přičemž obchody začaly nabývat mnohem větších objemů oproti minulosti. Po první světové válce obchod s cukrem ustoupil a obchodovalo se již výlučně s cennými papíry. V létě 1923 zahraniční investoři zjistili, že se na pražské burze obchoduje s akciemi prvotřídních akciových společností, jejichž kurzy jsou podhodnoceny. Nastal prudký nárůst objemu obchodů a tržních cen akcií. Velmi příznivý vývoj na pražském trhu cenných papírů trval prakticky až do podzimu roku 1929. Velká hospodářská krize velmi nepříznivě ovlivnila českou ekonomiku: hospodářská stagnace, negativní očekávání investorů a politické napětí. To vše přispívalo k prohloubení všeobecné deprese na finančních trzích. Po překonání této krize se na pražské burze v polovině 30. let výrazně zvýšily objemy obchodů. Meziválečné období se stalo pro pražskou burzu obdobím největšího rozmachu. Svým významem dokonce překonala burzu ve Vídni. Toto období prosperity však bylo přerušeno příchodem druhé světové války. Po druhé světové válce již nebylo obchodování na burze cenných papírů v Praze obnoveno. V 50. letech byl aplikován poválečný model státního hospodářství model centrálně řízené ekonomiky, který znamenal definitivní likvidaci sekundárních trhů cenných papírů. Zavedení tohoto modelu znamenalo pro pražskou burzu konec obchodování na více než 60 let. Ke konci fungování centrálně řízené ekonomiky došlo až v roce 1989, kdy proběhla „sametová revoluce“. Státní banka Československa založila prozatímní sekundární trh v roce 1991, což posloužilo jako první krok k rozvoji tržního mechanizmu. O připuštění cenných papírů k obchodování na této burze rozhodovala Komise trhu cenných papírů, která byla složena ze zástupců Federálního ministerstva financí a SBČS. Největší objemy obchodů byly na prozatímní burze realizovány se státními dluhopisy, podílovými listy investičních fondů a bankovními dluhopisy.
14
Prozatímní sekundární trh fungoval až do zahájení obchodování na Burze cenných papírů Praha. Na úspěšnou a bohatou tradici mohlo být navázáno až po pádu komunismu, kdy se 6. dubna 1993 uskutečnily na parketu burzy první obchody a pražská burza začala psát svou novodobou historii. 7.2.1. Historie a profil BCPP Pro založení burzy cenných papírů vznikl Přípravný výbor v květnu 1991. Tato společnost byla 24. srpna 1992 přeměněna na sdružení, které se později transformovalo na obchodní společnost. Burzu cenných papírů Praha, a. s. (BCPP) založilo dvanáct československých bank a pět nezávislých obchodníků s cennými papíry. BCPP byla zapsána do obchodního rejstříku ve formě akciové společnosti 24. listopadu 1992. První obchodní seance se konala 6. dubna 1993 se sedmi cennými papíry: jeden státní dluhopis, tři obligace, dva podílové listy a jedna akcie. Objemy obchodů se pohybovaly pouze v desítkách tisíc korun. Příchodem akcií z obou vln kuponové privatizace došlo k velkému zvýšení obchodovaných emisí v letech 1993 a 1995. V té době bylo na burze skoro 2000 emisí cenných papírů. Z důvodu nízké likvidity došlo v roce 1997 k vyřazení více než 1300 emisí. V následujících letech pokračoval pokles počtu obchodovaných akciových emisí. Během prvních deseti let neproběhl na BCPP jediný úspěšný úpis nové společnosti, jež jsou zejména v USA impulsem pro rychlý rozvoj ekonomiky. [Musílek, 2011]
15
Graf 1: Počty emisí (BCPP, 1993-2011)
Počty emisí na BCPP ve vybraných letech 1993 až 2011 2000
1716 1670
1500 1000
971
1028
500
320
195
151
102
55
39
32
25
26
0 1993 1994 1995 1996 1997 1999 2000 2001 2004 2005 2006 2009 2011 Zdroj: Klíčové údaje BCPP 1993-2011.
Burza cenných papírů Praha je největším organizátorem trhu s cennými papíry v České republice. Je založena na členském principu, což znamená, že přístup do burzovního systému a právo obchodovat mají pouze licencovaní obchodníci s cennými papíry, kteří jsou zároveň členy burzy. [Finance.cz, 2011] Ze zákona o podnikání na kapitálovém trhu mají oprávnění k obchodování také Česká národní banka a Ministerstvo financí ČR. O přijetí za členy BCPP rozhoduje vedení burzy na základě doporučení burzovního výboru pro členské otázky. Do listopadu roku 1993 se na BCPP obchodovalo pouze jedenkrát týdně. Z důvodu rostoucího zájmu investorů se frekvence obchodování postupně zvyšovala. Od 2. listopadu se obchodovalo v úterý a čtvrtek a od 14. března 1994 se obchodovalo v cyklu pondělí, úterý a čtvrtek. Od 19. září 1994 se na burze obchoduje každý pracovní den. Zároveň se prudce zvýšil objem obchodů. Postupem času se burza snaží zatraktivnit obchodování, aby se stala rovnocenným partnerem na globalizujícím se akciovém trhu. Usiluje o zvýšení likvidity vyřazením nekvalitních emisí a dělením trhů. Přesouvá obchody do kurzotvorného segmentu - obchodování v systémech KOBOS a SPAD. V úvodních letech významnou část ukrajoval RM-systém a SCP. Postupem času se burza stala naprosto dominantním organizátorem trhu s cennými papíry na Českém trhu.
16
Centrální depozitář cenných papírů, a.s. (CDCP), stoprocentní dceřiná společnost Burzy cenných papírů Praha, a.s., je nejvýznamnějším subjektem v oblasti vypořádání obchodů s investičními nástroji v České republice. V roce 1993 byl založen jako Burzovní registr cenných papírů, s.r.o., a v roce 1996 se transformoval na akciovou společnost s názvem UNIVYC, a.s. Krátce po přijetí zákona č. 256/2004 Sb, o podnikání na kapitálovém trhu, UNIVYC, a.s., požádal regulátora kapitálového trhu o povolení k činnosti centrálního depozitáře podle § 100 tohoto zákona. Rozhodnutím České národní banky ze dne 14. srpna 2009 získal UNIVYC, a.s., povolení k činnosti centrálního depozitáře. Na základě tohoto povolení UNIVYC, a.s., změnil obchodní firmu na Centrální depozitář cenných papírů, a.s. CDCP zajišťuje finanční vypořádání investičních nástrojů v českých korunách a v případě zúčtování obchodů s elektřinou finanční vypořádání v EUR. Vypořádání v českých korunách zabezpečuje centrální depozitář prostřednictvím platebních příkazů zasílaných do Zúčtovacího centra České národní banky (ZC ČNB). Zúčtovací bankou pro finanční vypořádání v EUR je Komerční banka, a.s. Centrální depozitář rovněž
provádí
vypořádání
investičních
nástrojů
bez
peněz
v
případě
mimoburzovních obchodů a převodů. V roce 2009 zaslal CDCP do ZC ČNB přibližně 342 tisíc příkazů, což představuje 14,3 % pokles ve srovnání s rokem 2008, v celkovém objemu 3 149 mld. Kč. To odpovídá meziročnímu poklesu o 41,2 %. Objem vypořádaných burzovních obchodů a mimoburzovních převodů s cennými papíry prostřednictvím CDCP za rok 2009 dosáhl hodnoty 2 920,4 mld. Kč a představuje 99,7% podíl všech vypořádaných obchodů a převodů na českém kapitálovém trhu. Jedná se o třetí nejnižší objem od roku 2001, což je především důsledek cenového a objemového propadu na světových kapitálových trzích. Na burzovní obchody připadá 29 % z celkového objemu transakcí vypořádaných CDCP v roce 2009, zbytek zahrnuje vypořádání mimoburzovních transakcí.
7.3.
Vývoj trhu cenných papírů v Rusku Rusko má dostatečné zkušenosti s burzovním podnikáním. Před Říjnovou
revolucí v roce 1917 se v Rusku, stejně jako po celém světě, aktivně rozvíjelo burzovní obchodování s komoditami i s cennými papíry. První burzu v Rusku založil Petr I. v Petrohradu na počátku 18. století. V Moskvě burza vznikla na konci osmnáctého
17
století a v dalších ruských městech byly burzy zakládány v polovině devatenáctého století. V Rusku, na rozdíl od jiných zemí, byly obchody s různými komoditami a cennými papíry prováděny na jedné univerzální burzovní platformě, bez rozdělení akciových a komoditních burz. Na začátku 20. století se na burzách se obchodovalo se státními dluhopisy, dluhopisy některých měst, dluhopisy jiných států, hypotečními cennými papíry, akciemi a dluhopisy vydanými bankami, pojišťovnami, dopravními společnostmi a železnicí a podniky průmyslu a obchodu.2 Po říjnové revoluci v roce 1917 byly burzy uzavřeny. V roce 1922 byly zveřejněny nařízení vlády o prodeji cenných papírů. Burzovní obchodování bylo povolené s akciemi a dluhopisy, směnkami, šeky, státními a obecními cennými papíry a dluhopisy státních a družstevních organizací. Na burze bylo umístěno také několik zahraničních cenných papírů. Ke konci období NEP však byla činnost burz ukončena. Na konci 20. století, po sedmdesátileté pauze burzovnictví v Rusku, se znovu objevily burzy a oddělení komoditních burz. V roce 1991 bylo rozhodnutím vlády RSFSR3 schváleného Nařízení o vydávání a oběhu cenných papírů, a o burzách v RSFSR. V tomto Nařízení byla podstatná část věnovaná regulaci na burze cenných papírů. V roce 1991 v Rusku existovalo kolem sta burz, z toho čtyři akciové. V roce 1992 byl přijat zákon O komoditních burzách a burzovním obchodování. Federální zákon O trhu s cennými papíry z roku 1996 podrobně popisuje úkoly a funkce, práva a povinnosti, struktury a základní operace na burze cenných papírů. 4 Rychlý vzestup obchodování na akciové burze na konci 20. století byl vystřídán s poklesem v posledních letech. V současné době obchodování s cennými papíry provádí jednotlivé burzy. Na konci roku 1999 bylo v Rusku patnáct burz s cennými papíry. Nejstabilnější postavení mají Moskevská mezibankovní měnová burza, Burza ruský obchodní systém a Petrohradská burza cenných papírů.5
http://www.uamconsult.com/book_674.html Ruská sovětská federativní socialistická republika (rusky Российская Советская Федеративная Социалистическая Республика, zkratka RSFSR) byla socialistický stát a od roku 1922 největší svazová republika Sovětského svazu. 4 http://www.bcs-express.ru/digest/?article_id=71381 2 3
5
http://www.uamconsult.com/book_674_chapter_9_1.5._Osobennosti_razvitija_birzhevogo_dela.ht ml
18
7.3.1. Historie a profil MICEX Moskevská mezibankovní měnová burza (MICEX) byla založena v roce 1992. Dnes je to přední ruská burza, na které je založen celostátní systém obchodování ve všech hlavních segmentech finančních trhů - devizové, akciové a futures, a to jak v Moskvě, tak i ve velkých finančních a průmyslových centrech Ruska. Společně se svými partnery (vypořádací dům MICEX, Národní depozitární centrum, regionální burzy, atd.) burza rovněž realizuje zúčtovací, vypořádací a depozitní služby přibližně pro 1500 organizací, členů burzy. Z hlediska celkového obratu obchodů je MICEX největší burzou v Rusku, SNS a východní Evropě. Burza cenných papírů MICEX působí jako součást skupiny MICEX, jejíž podíl na ruském akciovém trhu je vyšší než 80 %, a na mimoburzovním segmentu je kolem 60 %. Patří mezi 30 předních burz cenných papírů z celého světa. Její podíl na burzovním obratu ruských aktiv a depozitních certifikátů na akcie ruských emitentů dělá kolem 70 %. Burza cenných papírů MICEX je centrem tvorby likvidity na ruské cenné papíry a základní burzovní platformou pro mezinárodní investice do akcií a obligací ruských společností. 6 Na burze cenných papírů MICEX se každý den obchoduje s více než 1300 cennými papíry. Jsou to cenné papíry přibližně 700 ruských emitentů. Mezi největší emitenty patří takové společnosti jako OJSC Sberbank Ruska, OAO Gazprom, OJSC Rostelecom, OJSC LUKOIL, OJSC NK Rosněfť , OJSC MMC Norilsk Nickel, banka VTB, OJSC Surgutneftegaz, OJSC Tatneft, JSC RusHydro a jiné společnosti s celkovou kapitalizací kolem 20 trilionů rublů. (asi 750 miliard dolarů). Hlavním ukazatelem na ruském akciovém trhu je Index MICEX. Je počítán od roku 1997 a zahrnuje 30 nejlikvidnější akcií největších a nejrychleji se rozvíjejících ruských společností, které představují hlavní sektory ekonomiky. V rámci vývoje rodiny akciových indexů burza MICEX provádí vypočet řady odvětvových indexů (MICEX O&G, MICEX PWR, MICEX TLC, MICEX M&M, MICEX MNF, MICEX FNL, MICEX CGS, MICEX CHM) a kapitalizačních indexů (MICEX LC, MICEX MC, MICEX SC). Ukazatele na trhu obligací jsou Index obecních obligací MICEX MBI a Index korporátních obligací MICEX CBI.
6
http://www.micex.ru/group/fbmmvb/profile
19
Burza cenných papírů MICEX nabízí unikátní možnost umístění a obratu obligací. V roce 2009 došlo k umístění 162 emisí obligací 98 emitentů. Objem umístěných obligací tvořil skoro 1 trilion rublů, což je rekord za celou historii existence daného trhu na Burze cenných papírů MICEX. Burza přijala opatření k minimalizaci defaultů na trhu obligací, provedla reformu burzovních kotací obligací a zavedla přísnější požadavky na emitenty obligací, než požaduje platná legislativa. Dnes se na burze MICEX točí více než 700 emisí regionálních, korporátních a burzovních obligací více než 420 emitentů. Jejich celková nominální hodnota je 2,7 trilionů rublů. MICEX má jeden z nejmodernějších elektronických obchodních systémů na světě. Prostřednictvím globální sítě přenosu dat je k technickému komplexu burzy MICEX připojeno více než 2000 vzdálených terminálů. Ty jsou nainstalovány v kancelářích členů burzy v padesáti městech Ruska i v zahraničí. Více než 200 makléřských firem je napojeno na obchodní komplex burzy MICEX přes Internet Gateway, který umožňuje obsluhovat investory prostřednictvím vzdálených terminálů pomocí internetových technologií. Burza cenných papírů MICEX má více než 650 členů. Burza MICEX poskytuje širokou škálu služeb pro emitenty, včetně uvádění stávajících akcií na burzu, kotaci a umístění na burze primární veřejné nabídky (IPO). V roce 2009 byl zahájen Sektor – Trh inovací a investic MICEX (TII). Tento trh byl vytvořen na základě Sektoru inovačních a rostoucích společností (IRS). Hlavním úkolem tohoto Sektoru je přilákat investice do high-tech firem a podniků malé a střední kapitalizace. Prvním emitentem sektoru se stala biotechnologická společnosti JSC Institut lidských kmenových buněk. V rámci TII působí tři segmenty, určené pro společnosti s různým stupněm zralosti, kapitalizace a různými skupinami investorů: IRS sektor, sektor soukromých umístění a sektor umístění a obchodu pro neveřejné společnosti. Činnost burzy cenných papírů MICEX je zaměřena na zvýšení úrovně služeb, které poskytují organizátoři obchodů účastníkům trhu s cennými papíry a emitentům. To významně přispívá k řešení globální otázky konkurenceschopnosti finančního trhu v Rusku a vytvoření mezinárodního finančního centra v Moskvě.
20
Hlavními faktory konkurenceschopnosti ZAO Burza MICEX: 1.
Univerzální povaha služeb skupiny MICEX, která zahrnuje ZAO Burza MICEX umožňuje účastníkům trhu rychle převádět finanční prostředky mezi trhy, snižovat riziko a snižovat celkové náklady na transakce. 2. Velký počet účastníků a dosažená vysoká likvidita obchodování s „blue chips“ na ZAO Burza MICEX poskytují úzké spready, snižují náklady a lákají nové účastníky kapitálového trhu. 3. Goodwill (obchodní pověst) organizací v rámci skupiny MICEX pomáhá přilákat ZAO Burza MICEX nové emitenty a investory.
7.4.
Shrnuti Burza má za čtyři sta let své existence ve světové ekonomice za sebou dlouhou
cestu vývoje: od velkoobchodního trhu, kde se obchodovalo s homogenními komoditami, do největšího trhu, kde se provádí obchody s velkým množstvím zboží daných vlastností, bez jeho skutečného předložení, ale na základě kontraktu. Při vývoji trhu s cennými papíry sehrály burzy s cennými papíry velice důležitou roli. Burzovnictví na trhu cenných papírů je charakterizováno několika rysy spojené s výjimečností burzovního zboží, zejména - cenné papíry, stejně jako předpoklad pro odbornou přípravu přímých účastníků obchodů, přísné regulace burzovních transakcí. V současné době ve světě existuje kolem dvou set burz, které působí ve více než šedesáti zemích světa. Mezinárodní federace burz cenných papírů (dále jen FESE), se sídlem v Paříži, sdružuje 31 z nich. Obě porovnávané burzy jsou členy FESE. Historie současných burz BCPP a MICEX je velmi podobná. Je to dáno zejména tím, že jak v České republice, tak i v Rusku byla po druhé světové válce činnost burz na šedesát až sedmdesát let pozastavena. To bylo způsobeno tím, že v obou zemích byl komunistický režim a panovala centrálně řízená ekonomika, což hodně omezilo ekonomickou činnost obou zemí. Ke konci 19. století komunistický režim v obou zemích padl. Začalo období rozvoje tržní ekonomiky, burzy začaly znovu fungovat. Na začátku 20. století je historie obou burz velmi podobná. V příloze 1 jsou stručně popsány nejdůležitější události vývoje obou burz v čase. Je patrné, že jak BCPP, tak i MICEX byly založeny ve stejném roce (1992). Burza MICEX byla původně založena pro obchodování s měnami. Cílem BCPP je organizace obchodů s cennými papíry již od jejího založení. V roce 1993 se na BCPP i na MICEX začalo obchodovat se státními cennými papíry. Výpočet hlavního indexu BCPP byl zahájen o dva roky
21
dřív než vypočet hlavního indexu MICEX. Obchodní systém MICEX odpovídá úrovni nejlepších zahraničních elektronických systémů již od roku 1994. Na burze BCPP se lepší obchodní systémy zavádí později: v roce 1996 systém KOBOS, a v roce 1998 systém SPAD, který funguje do současnosti. Burza MICEX aktivně spolupracuje s předními světovými burzami, již v roce 1997 byla podepsána dohoda o spolupráci s NewYork Stock Exchange (NYSE). Dle mých zdrojů BCPP nemá podepsanou žádnou smlouvu o spolupráci s přední světovou burzou. Spolupráce se zahraničními burzami může být i jedním z důvodů, že MICEX má již od roku 1998 své webové stránky. Na BCPP byl zahájen provoz webových stránek až v roce 2007. Na konec si můžeme všimnout hlavního rozdílu, že na BCPP se nikdy neobchodovalo s měnami.
22
8. Obecná ustanoveni 8.1.
Předmět podnikání Předmětem podnikání BCPP je
a) organizovat regulovaný trh investičních nástrojů v rozsahu povolení vydaného Českou národní bankou (dále jen „ČNB“), b) zajišťovat publikování výsledků burzovních obchodů, c) poskytování informací, týkajících se investičních nástrojů, které nebyly přijaty k obchodování na regulovaném trhu, d) poskytování služeb prostřednictvím svého a jiného regulovaného, a to i zahraničního trhu, e) provozovat mnohostranný obchodní systém, f) provádět poradenskou, osvětovou a další činnost související s předmětem podnikání burzy BCPP, g) koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, h) poskytování software, i) technicko-inženýrská činnost v oblasti informační techniky, j) školící a vzdělávací činnost, k) zprostředkovatelská činnost v oblasti vzdělávání, l) vydavatelství, m) poskytovat další služby na finančním trhu podle zákona č. 256/2004 Sb. O podnikání na kapitálovém trhu. Předmětem podnikání MICEX je: a) spolupráce
s účastníky
trhu
cenných
papírů
v tvorbě
a
rozvoji
organizovaného trhu s cennými papíry, b) vytvoření podmínek pro oběh a kotaci cenných papírů emitentů, které odpovídají požadavkům zákonů a legislativním aktům Ruské federace, c) zabezpečení nutných podmínek pro fungování trhu cenných papírů v zájmu profesionálních členů trhu cenných papírů a investorů, d) zabezpečení stejných podmínek pro všechny členy burzy cenných papírů, e) spoluúčast v rozvoji infrastruktury trhu cenných papírů Ruské federace, f) zajištění otevřenosti a přístupnosti informací o stavu trhů cenných papírů, 23
g) poskytovat další služby na finančním trhu podle federálních zákonů Ruské federace. Burza MICEX určuje obsah a množství informací, které jsou obchodním tajemstvím, stejně jako pravidla ochrany těchto informací. MICEX realizuje sponzorskou,
vzdělávací
(v
Moskvě
existuje
muzeum
MICEX
věnované
burzovnímu podnikání) a charitativní činnost.
8.2.
Základní kapitál Základní kapitál Burzy BCPP činí 265 216 000 Kč (slovy dvě stě šedesát pět
milionů dvě stě šestnáct tisíc korun českých). Základní kapitál burzy je rozdělen na 265 216 kmenových akcií, z nichž každá má jmenovitou hodnotu 1 000 Kč (slovy jeden tisíc korun českých). Zvýšení základního kapitálu lze provést z vlastních zdrojů burzy nebo upsáním nových akcií. Snížení základního kapitálu lze provést 3 způsoby: snížením jmenovité hodnoty akcií a zatímních listů, stáhnutím akcií z oběhu na základě návrhu nebo upuštěním od vydání akcií. Snížení základního kapitálu nelze provést stáhnutím akcií z oběhu na základě losování. O zvýšení či snížení základního kapitálu rozhoduje v první řadě valná hromada. Zvýšení a snížení základního kapitálu provádí burzovní komora v souladu s usnesením valné hromady, nejvýše však o jednu třetinu dosavadní výše základního kapitálu, a to v době, kterou určí valná hromada. Burzovní komora se také musí řídit Stanovami Burzy BCPP a úpravou obsaženou v obchodním zákoníku. Základní kapitál Burzy MICEX činí 100 000 000 RUB (slovy sto milionů rublů). Je rozdělen na 100 000 kmenových akcií, z nichž každá má jmenovitou hodnotou 1 000 RUB (slovy jeden tisíc rublů). Zvýšení základního kapitálu lze provést stejně tak jako v u Burzy BCPP upsáním nových akcií, ale také dalším způsobem: zvýšením jmenovité hodnoty akcií. Snížení výše základního kapitálu lze provést snížením jmenovité hodnoty akcií, stažením určitého množství akcií z oběhu a také koupí a splácením části akcií.
24
8.3.
Členství na burze V této kapitole se chci zmínit o podmínkách členství na porovnávaných
burzách. Popíši licence a povoleni, které musí mít člen burzy. 8.3.1. BCPP Na BCPP jsou oprávněni obchodovat pouze její členové. Práva a povinnosti členů jsou upraveny Burzovními pravidly7 a ZPKT8. Přijetí za člena burzy se považuje za udělení a oprávnění kupovat a prodávat investiční nástroje. Účast člena burzy může být vázána na splnění náležitostí stanovených Burzovními pravidly nebo rozhodnutími příslušných burzovních orgánů. O přijetí za člena burzy rozhoduje burzovní komora na základě doporučení burzovního výboru pro členské otázky. Žádost o členství na burze se podává písemně. Podmínky pro přijetí za člena burzy, jakož i náležitosti žádosti a doklady, které k ní musí být přiloženy, jsou stanoveny v Burzovních pravidlech. Burza zasílá ČNB pravidelně změny v seznamu členů burzy. Členem burzy může být obchodník s cennými papíry nebo zahraniční osoba s povolením k poskytování investičních služeb, které splňují veškeré podmínky stanovené burzovními pravidly a rozhodnutími burzovních orgánů, bylo jim burzovní komorou uděleno členství na burze v souladu s Burzovními pravidly a zaplatili poplatek za udělení členství. Členství na burze opravňuje člena burzy k uzavírání burzovních obchodů. Členové burzy musí splňovat po celou dobu svého členství na burze obecné podmínky členství. Mimo povolení k poskytování investičních služeb udělené dozorovým úřadem domovského státu a sídla v členském státě Evropské unie jsou podmínkami členství splacený základní kapitál a vlastní kapitál ve výši alespoň 10 mil. Kč (nestanoví-li zákon o podnikání na kapitálovém trhu vlastní kapitál vyšší), zachovávání kapitálové přiměřenosti podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu a pohotové likvidní prostředky ve výši minimálně 5 mil. Kč (vlastní peněžní prostředky v bankách nebo v pokladně, vlastní cenné papíry obchodované na hlavním nebo vedlejším trhu burzy, vlastní krátkodobé cenné papíry vydávané Českou národní bankou, cenné papíry obchodované na hlavním nebo vedlejším trhu burzy přijaté na základě REPO operací nebo vypůjčené peněžní prostředky 7 8
ftp.pse.cz/Info.bas/Cz/Predpisy/clen.pdf Zákon č. 256/2004 Sb. O podnikání na kapitálovém trhu.
25
získané na základě REPO operací, pokud k těmto operacím byla uzavřena písemná smlouva, a dále majetkový vklad člena burzy v Garančním fondu burzy). Činnost poskytování investičních služeb musí obchodník vykonávat alespoň 1 rok před přijetím za člena s objemem obchodů s cennými papíry na vlastní a cizí účet na veřejných trzích v posledním roce před podáním žádosti o přijetí na burzu (včetně obchodů uskutečněných žadatelem prostřednictvím člena burzy na veřejném trhu) alespoň 5 mil. Kč měsíčně, své odborné činnosti v rámci obchodování s cennými papíry vykonává prostřednictvím makléře, který je jeho zaměstnancem. Makléř musí mít ke své činnosti povolení dozorového orgánu domovského státu. Žádost o udělení členství na burze musí také obsahovat reference alespoň dvou členů burzy k přijetí žadatele za člena burzy. O udělení členství na burze rozhoduje burzovní komora na návrh výboru. Při rozhodování přihlíží kromě stanoviska výboru k dalším faktorům, zejména k potřebám a kapacitním možnostem burzy. Osoba ucházející se o členství na BCPP musí prokázat splacený kapitál ve výši alespoň 10 mil. Kč a disponovat počátečním kapitálem nejméně 730 tis. EUR, musí provozovat činnost minimálně 1 rok a objem jí uzavřených nebo zprostředkovaných obchodů s investičními nástroji musí činit minimálně 5 mil. Kč za měsíc. Člen je také povinen splňovat podmínky kapitálové přiměřenosti stanovené zákonem. Pro udělení členství je třeba zaslat Burzovní komoře písemnou žádost, která splňuje požadavky stanovené burzovními pravidly. K žádosti musí být kupříkladu přiložen výpis z obchodního rejstříku, ne starší než 1 měsíc nebo údaje o osobách, jejichž podíl na základním kapitálu žadatele nebo hlasovacích právech spojených s akciemi vydaných žadatelem dosahuje 5 % a více. Komora pak žádost předá k projednání Výboru pro členské otázky a na základě jeho návrhu rozhodně o udělení členství. Člen je povinen po celou dobu členství splňovat podmínky dané burzovními pravidly. Aby mohl člen uzavírat burzovní obchody, musí být také účastníkem sdružení Garanční fond burzy, jehož majetek slouží ke krytí závazků a rizik vyplývajících z burzovních obchodů a závazků vůči burze. Pokud člen není bankou, je jeho povinností uzavřít smlouvu s clearingovou bankou, která bude provádět zúčtování prostřednictvím Clearingového centra ČNB. 26
Pokud člen neplní povinnosti z členství vyplývající, může Burzovní komora zahájit řízení o odnětí členství. Doručením rozhodnutí o odnětí členství zaniká. Členství může rovněž zaniknout doručením písemného oznámení o ukončení členství členem burze. Členové nemusí být akcionáři burzy. Podle údajů z výroční zprávy z roku 2009 je na BCPP 20 členů. V tabulce 2 je uvedena výše poplatků pojících se k žádosti o členství a za přijetí člena. Tabulka 1: Sazebník burzovních poplatků 1.
Poplatek (jednorázový) za přijetí za člena burzy (zápisné)
0 Kč
2.
Poplatek (jednorázový) za podání žádosti o členství na burze
10 000 Kč
Zdroj: zpracováno autorem dle platného Sazebníku burzovních poplatků 9.
8.3.2. MICEX Členové Burzy MICEX mohou být pouze právnické osoby, které splňují požadavky právních předpisů (legislativy) Ruské federace. Členové musí byt zařazeny do Seznamu členů Burzy v souladu s interními dokumenty Burzy MICEX. Nerovné postavení členů Burzy MICEX a taky předání práva obchodování na Burze MICEX třetím osobám je zakázáno. Členové burzy mají právo na: - provedení obchodních operací (obchodování) na Burze MICEX, v souladu s požadavky federálních zákonů a podmínky interních dokumentů Burzy MICEX. - užívaní burzovních informací s ohledem na požadavky interních dokumentů Burzy MICEX. - jiná práva stanovena zákony, předpisy Ruské federace a interními dokumenty Burzy MICEX. Členové burzy MICEX jsou povinní:
9
ftp.pse.cz/Info.bas/Cz/Predpisy/sazeb.pdf
27
- plnit požadavky zákonů, předpisů Federální komise pro cenné papíry, Stanov Burzy MICEX, pravidel provedení obchodních operací a jiných interních dokumentů Burzy, které reglementují (upravují) obchod s cennými papíry, - poctivě (svědomitě) plnit své závazky k (vůči) Burze MICEX a straně, s níž byla uzavřena dohoda, - poskytovat Burze MICEX na její žádost informace pro realizaci kontroly v souladu s interními dokumenty Burzy MICEX, - provádět včasně platby, poplatky a příspěvky vybírané Burzou MICEX za služby, které poskytuje, - platit pokuty za porušení požadavků stanovených v interních dokumentech Burzy MICEX, - plnit další povinnosti v souladu se zákony, předpisy Federální služby pro cenné papíry Ruska a dalšími předpisy Ruské federace. Jak se stát členem Burzy cenných papírů MICEX:
Uchazeč by měl být obeznámen s Pravidly pro přijetí k obchodování na Burze MICEX10 (dále jen - Pravidla pro přijetí), která upravují požadavky na uchazeče o členství na Burze MICEX.
Je důležité vědět, že členem Burzy MICEX se mohou stát pouze právnické osoby – profesionální členové trhu cenných papírů, které splňují podmínky stanovené v Pravidlech pro přijetí. Člen Burzy musí mít licenci na provozování brokerské čí dealerské činnosti nebo licenci na správu a řízení cenných papírů. Pro realizaci transakcí s finančními deriváty je k tomu potřeba další licence, a to Licence burzovního zprostředkovatele pro obchodování s futures a opcemi na burzovním trhu, kterou vydává Komise pro komoditní burzy při FSFR Ruska. K provádění operací s cizí měnou a poskytování zprostředkovatelských služeb na devizovém trhu je nezbytná Licence k provádění bankovních operací v rublech a cizí měně. Další základní podmínkou je zařazení profesionálního člena do seznamu profesionálních členů Burzy na základě schválení ředitelství Burzy MICEX. 10
www.micex.ru/articles/file/10620/rules_admission_201111011.doc
28
Uchazeč musí podat písemnou Žádost o členství na Burze MICEX, kterou upravuje příloha № 01 Pravidel pro přijetí, poskytnout soubor dokumentů uvedených v Seznamu dokumentů a taky písemný souhlas se zpracováním osobních údajů (ochrana osobních údajů).
Pro získání referencí uchazeč musí poskytnout kompetentnímu účastníkovi Burzy MICEX, který má právo na vydání referencí, kopie dokumentů dle č. 2 Pravidel pro přijetí.
O členství rozhoduje Ředitelství Burzy MICEX. Rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí se posílá uchazeči písemně. Ve zprávě o přijetí jsou uvedeny podmínky pro úhradu registračního/vstupního poplatku: číslo účtu Burzy MICEX, variabilní symbol, částka a další.
V souladu s články 04.02 a 04.05 Pravidel pro přijetí a rozhodnutím Ředitelství Burzy MICEX ze dne 24. prosince 2010 (Protokol č. 9) vstupní poplatek činí 3 mil. RUB (slovy tři miliony ruských rublů) včetně DPH na běžný účet Burzy MICEX.
Po zaplacení vstupního poplatku a splnění všech důležitých požadavků pro členství podle č. 5 Pravidel pro přijetí, člen Burzy MICEX dostává příležitost provádět obchodní transakce v obchodním systému MICEX. Právnické a fyzické osoby, které chtějí provádět transakce na finančním
trhu, by měly vyhledat zprostředkovatele - profesionální členové, které mají licenci a jsou akreditovaní na burze.
29
Graf 2: Množství členů MICEX v letech 2006 až 2009
Množství členů MICEX v letech 2006 až 2009 2500
2313 2006
2000
2119
1725
1500 1000 500 0 2006
2007
2008
2009
Zdroj: Výroční zpráva MICEX 2009
8.4.
Shrnutí Hlavním předmětem podnikání obou burz je organizace trhu s cennými
papíry. Obě burzy se věnují vzdělávací a sponzorské činnosti. BCPP provádí přednášky jak v prostorách burzy, tak i v různých vzdělávacích institucích. Například, BCPP je jedním z hlavních sponzorů vysoké školy Unicorn college. Více než deset let Skupina MICEX se podílí na pomoci nuzným a podporuje významné projekty v oblasti kultury a vzdělávání. Například, MICEX sponzoruje státní Vysokou školu ekonomickou v Moskvě, aktivně se podílí na rekonstrukci a obnovení výbavy určitých dětských nemocnic, účastní se dětských sportovních soutěží. Od roku 2002 v Moskvě existuje muzeum MICEX přímo v hlavní budově Burzy MICEX. Muzeum není otevřeno pro veřejnost. Jestli někdo chce navštívit toto muzeum, musí napsat žádost předsedovi MICEX a splnit další podmínky. Zájemci mohou navštívit virtuální muzeum, který je přístupný pro všechny na webových stránkách muzea. Pro srovnání výše základního kapitálu BCPP a MICEX je třeba převést částky na společnou měnu. Jako společná měna byla zvolena měna EUR. V tabulce 3 jsou uvedeny kurzy měn ke konci roku 2011.
30
Tabulka 2: Kurz ČNB a CBR ke dni 31. 12. 2011 Datum
CZK/EUR RUB/EUR
31. 12. 2011
25,80
41,67
Zdroj: webové stránky ČNB a CBR.
Na základě těchto kurzů částky základního kapitálu byly převedeny na EUR v tabulce 4. Výše základního kapitálu BCPP je skoro pět krát vyšší než výše základního kapitálu MICEX. Tabulka 3: Převod základního kapitálu na EUR
Název burzy
Výše základního kapitálu v národní Výše měně v EUR
základního
BCPP
265 216 000 Kč
10 279 690 EUR
MICEX
100 000 000 RUB
2 399 808 EUR
kapitálu
Zdroj: vlastní zpracování
Na BCPP a MICEX jsou oprávněni obchodovat pouze registrované členové těchto burz. Členem burz může byt pouze právnická osoba, která má odpovídající licenci a splňuje další podmínky. Žádost o členství se podává písemně. Práva a povinnosti členů BCPP jsou upraveny Burzovními pravidly a ZPKT. Člen burzy MICEX musí splňovat podmínky stanovené v Pravidlech pro přijetí, požadavky legislativy Ruské federace. Uchazeče, které splňují veškeré základní požadavky, musí byt zařazeny do Seznamu členů burzy v souladu s interními dokumenty Burzy MICEX. Stejnou podmínkou u BCPP a u MICEX je zaplacení určitých vstupních poplatků. Poplatek MICEX činí 3 mil. RUB, poplatek BCPP je 10.000 Kč. Pro převedení poplatků na společnou měnu byly použity kurzy z tabulky 3.
31
Tabulka 4: Převod poplatků na EUR Název burzy
Částka v národní měně
Částka v EUR
BCPP
10 000 Kč
388 EUR
MICEX
3 000 000 RUB
71 994 EUR
Zdroj: vlastní zpracování
Rozdíl ve výši poplatků je velmi velký. Vstupní poplatek MICEX je mnohem vyšší než poplatek na BCPP. Ale na druhou stranu pro členství na BCPP uchazeč musí splnit další finanční podmínky, například, minimální výše základního kapitálu je 10mil. Kč (387 597 EUR dle kurzu ČNB ze dne 31. 12. 2011), musí zachovat kapitálovou přiměřenosti podle ZPKT a pohotové likvidní prostředky ve výši minimálně 5 mil. Kč (193 798 EUR dle kurzu ČNB ze dne 31. 12. 2011) a jiné. Burza MICEX nevznáší takové finanční požadavky. Dalším velkým rozdílem je množství členů na BCPP a na MICEX. Na konci roku 2009 je na BCPP pouze 20 profesionálních členů, kdyžto na MICEX je jích až 2313. [Výroční zprávy MICEX a BCPP]
32
9. Orgány a struktura burz V této části popisuji organizační struktury porovnávaných burz. Informaci o organizačních strukturách a o organech burz jsem čerpala ze Stanov burz.
9.1.
Orgány burzy BCPP
-
Valná hromada
-
Burzovní komora
-
Burzovní výbory: o Výbor pro členské otázky o Výbor pro kotaci o Výbor pro burzovní obchody
-
Dozorčí rada.
9.1.1. Valná hromada Valná hromada je nejvyšším orgánem burzy. Právo účastnit se valné hromady má každý akcionář. Dalšími oprávněnými jsou členové dozorčí rady, generální ředitel a zástupce ČNB. Řádná valná hromada musí být burzovní komorou svolána minimálně jednou do roka tak, aby se konala nejpozději 30. června každého roku. O svolání mimořádné valné hromady mohou písemně zažádat akcionáři burzy, kteří v souhrnu vlastní alespoň 3 % podíl. Valná hromada rozhoduje o nejdůležitějších otázkách fungování burzy, například o zvýšení nebo snížení základního kapitálu nebo o změně stanov. Valná hromada je usnášeníschopná, jsou-li přítomni akcionáři, kteří mají akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 30 % základního kapitálu burzy. To je v současných podmínkách, kdy vídeňská burza vlastní přes 90 % pražské burzy, v podstatě automatické. 9.1.2. Burzovní komora Burzovní komora je statutárním orgánem burzy, řídí její činnost a jedná jejím jménem. Má tři členy, které rovněž volí valná hromada, funkční období je opět 5 let. Do kompetence Burzovní komory spadá mimo jiné schvalování burzovních indexů a harmonogramu burzovních dnů. Zejména ale rozhoduje o přijetí investičních nástrojů na regulovaný trh. Burzovní komora zasedá minimálně jednou za dva měsíce, návrh na její svolání podává předseda nebo pověřený člen komory. Členové burzovní komory ručí za závazky burzy společně a nerozdílně, 33
rozsah ručení je omezen rozsahem povinnosti členů k náhradě škody. Je stanoveno, že členové burzovní komory nesmí provádět vůči burze konkurenční činnost podnikáním ve stejném nebo podobném oboru, ve kterém podniká burza. 9.1.3. Generální ředitel burzy Generální ředitel burzy řídí běžný provoz burzy, podepisuje účetní výkazy, schvaluje organizační, pracovní a mzdový řád burzy, účastní se zasedání valné hromady, burzovní komory a burzovních výborů a vykonává usnesení burzovní komory. Jeho práva a povinnosti jsou podrobněji upravena v Burzovních pravidlech. Může být členem burzovní komory a členem burzovního výboru. Za svou činnost odpovídá burzovní komoře. 9.1.4. Burzovní výbory Burzovní komora má pravomoc zřídit k výkonu činností burzovní výbory, a to jak stálé, tak dočasné, a při jejich zřízení schválit jejich statut. Burzovní výbory se řídí mj. Burzovními pravidly. Členem burzovního výboru se může stát člen burzovní komory, odborník na problematiku kapitálového trhu, finanční investor, emitent cenného papíru a jiný odborník, dále generální ředitel a zaměstnanec burzy. Burzovní výbory se scházejí většinou jednou za měsíc. Burzovní komora zřídila tři burzovní výbory. Burzovní výbor pro členské otázky předkládá burzovní komoře návrhy na rozhodnutí ohledně členství na burze, projednává návrhy Burzovních pravidel vztahujících se k členství na burze a poskytuje součinnost při dozoru nad činností členů burzy. Burzovní výbor pro kotaci předkládá burzovní komoře strategii pro přijímání cenných papírů k obchodování na oficiální trh a z ní vycházející návrhy Burzovních pravidel, vydává návrh na rozhodnutí o přijetí cenného papíru k obchodování, kontroluje plnění povinností emitenta cenných papírů přijatých k obchodování na burze a zveřejňuje o těchto emitentech získané informace. Burzovní výbor pro burzovní obchody působí v oblasti obchodování na burze a vypořádání burzovních obchodů, schvaluje časový harmonogram burzovního dne a projednává otázky týkající se burzovních indexů.
34
9.1.5. Dozorčí rada Dozorčí rada je šestičlenná. Členy volí a odvolává valná hromada. Funkční období je pětileté a člen může být znovuzvolen. Dozorčí rada má, podle zákona a stanov burzy, za úkol dohlížet na výkon působnosti burzovní komory a uskutečňování činnosti burzy. Zejména kontroluje účetní zápisy, její členové mohou nahlížet do všech záznamů, týkajících se činnosti burzy a zastupovat burzu vůči členům burzovní komory v řízení před soudy nebo jinými orgány.
9.2.
Orgány burzy MICEX
-
Valná hromada akcionářů
-
Představenstvo
-
Výkonné organy burzy o Ředitelství o Generální ředitel o Burzovní rada o Burzovní výbory
-
Dozorčí rada. Jedním z hlavních požadavků, který je kladen na burzu cenných papírů, je
právní forma neziskové partnerství, a.s. a také výše vlastního kapitálu v rublech nejméně11 120 000 000 RUB. 9.2.1. Valná hromada akcionářů Nejvyšším řídícím orgánem burzy je valná hromada akcionářů. Akcionář se účastní valné hromady prostřednictvím svého zástupce. Burza je povinna provádět řádnou valnou hromadu akcionářů burzy každý rok. Řádná valná hromada akcionářů se koná ne dříve než dva měsíce a nejpozději do šesti měsíců po skončení účetního roku. Mimořádná valná hromada akcionářů se koná na základě rozhodnutí Ředitelství dle vlastního návrhu nebo dle požadavku Dozorčí rady, auditora anebo akcionáře, který vlastní minimálně 10 procent akcií Burzy MICEX. Valná hromada akcionářů řeší následující problémy: změny ve Stanovách Burzy, reorganizace Burzy, zvýšení základního kapitálu, jmenování generálního 11 Požadavky na výši vlastního kapitálu jsou stanoveny v Normativech přiměřenosti vlastních zdrojů, schválených příkazem (nařízením)Federální služby pro cenné papíry Ruska dne 24. 04. 2007 № 07-50/pz-n, v Metodice výpočtu vlastního zdrojů profesionálních členů trhu cenných papírů, která byla schválena příkazem (nařízením) dne 29. 09. 2005 №05-43/ pz-n.
35
ředitele a další. Rozhodnutí valné hromady může být uznáno bez svolání schůze, akcionáři mohou probírat všechny otázky a hlasovat dálkově. Rozhodnutí přijaté dálkovým hlasováním je platné za podmínky, že všechny informace o jeho provedení budou rozeslány všem akcionářům. 9.2.2. Představenstvo Představenstvo zajišťuje celkové řízení burzy. Členové Představenstva burzy jsou voleni valnou hromadou akcionářů burzy. Představenstvo většinou hlasů všech členů volí ze svých členů předsedu představenstva a jednoho nebo více místopředsedů na dobu do příští řádné valné hromady akcionářů burzy. Předseda a jeho zástupce může být znovu zvolen na neomezené množství funkčních období. Představenstvo může zřídit stálé a dočasné výbory pro hlavní činnost burzy a pro řešení aktuálních běžných problémů. Představenstvo burzy vytváří poradní orgán – Burzovní radu a schvaluje její sbor. Burzovní rada je tvořena z pracovníků burzy, členů trhu, emitentů, ředitelů akciových investičních fondů, penzijních fondů, akciových podílových fondů, pojišťoven a ostatních organizací, které chtějí vytvořit spravedlivý trh s cennými papíry a nezávislých odborníků. Kvantitativní složení Burzovní rady určuje Představenstvo a členů nesmí být méně než pět. Pořadí vzniku Burzovní rady, její pravomoci, požadavky pro členy, jejich práva, povinnosti a odpovědnosti, jakož i další otázky týkající se Burzovní rady, jsou určeny v Předpisech pro Burzovní radu, které byly schváleny Představenstvem Burzy. Představenstvo je oprávněno přijímat rozhodnutí, když se zasedání účastní alespoň polovina z celkového počtu členů Představenstva. Představenstvo může přijímat rozhodnutí dálkovým hlasováním. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas Předsedy představenstva. Představenstvo řeší tyto otázky: určení priorit Burzy, svolání roční a mimořádné valné hromady, umístění dluhopisů a jiných cenných papírů, určení ceny (hodnoty) majetku a cenných papírů, schválení rozpočtu Burzy MICEX, doporučení k výši odměny vyplácené členům Dozorčí rady, auditorům, doporučení o výši dividendy z akcií a její výplatu, schvalování interních dokumentů Burzy (například pravidla provedení obchodů s různými typy cenných papírů na Burze, pravidla pro přijetí členů na Burzu, pravidel kotace a oběhu cenných papírů, 36
dokumenty trvalých a dočasných pracovních orgánů Představenstva a jiných dokumentů) a další. Předseda představenstva svým jménem podepisuje pracovní smlouvu s generálním ředitelem burzy. 9.2.3. Výkonné organy burzy Běžnou činnost burzy řídí generální ředitel burzy, který je jediným výkonným orgánem burzy. Ředitelství burzy je kolegiálním výkonným orgánem burzy. Generální ředitel je členem ředitelství a vykonává funkci předsedy ředitelství. Ředitelství a generální ředitel burzy jsou odpovědní valné hromadě a představenstvu burzy. Počet členů ředitelství určuje představenstvo burzy. V ředitelství nesmí být méně než tři členové, a to včetně generálního ředitele burzy. Představenstvo burzy volí ředitelství na dobu dvou let z kandidátů navržených generálním ředitelem burzy. Generální ředitel burzy bez plné moci jedná jménem burzy, zastupuje její zájmy, realizuje transakce z účtu burzy, vydává příkazy a pokyny, přijímá rozhodnutí ve věcech sociálního zabezpečení zaměstnanců burzy, organizuje schůzky valné hromady a představenstva, umožňuje sestavení výroční zprávy a její prezentaci na schůzce ředitelství burzy pro předběžné hodnocení a řeší další problémy. Do kompetence ředitelství burzy patří i další otázky: přijetí cenných papírů k obchodování na burze, vymezení ke dni zahájení obchodování různých druhů cenných papírů, předběžné posouzení výroční zprávy a další otázky. 9.2.3.1.
Burzovní výbory MICEX
Skupina MICEX má různé burzovní výbory, které jsou roztříděny do tří skupin: •
Výbory MICEX-RTS, a. s.:
o
Výbor pro devizový trh,
o
Výbor pro REPO a půjčky cenných papírů,
o
Výbor pro trhy s deriváty, 37
o
Výbor pro vypořádání a zúčtování operací,
o
Výbor pro informační a technologické služby, •
Výbory Burzy MICEX, a. s.:
o
Výbor pro cenné papíry,
o
Výbor pro listing cenných papírů,
o
Výbor pro trh kolektivního investování,
o
Výbor pro cenné papíry s pevným výnosem,
o
Indexní výbor,
o
Výbor pro informační a technologické služby, •
Výbor pro rozvoj Trhu inovací a investic při Koordinační radě TII
MICEX – Rada odborníků. 9.2.4. Dozorčí rada Kontrolu nad finanční a ekonomickou činností burzy MICEX realizuje Dozorčí rada. Členové rady jsou voleni valnou hromadou na dobu do příští řádné valné hromady. V Dozorčí radě nemohou být členové představenstva a správní rady burzy. Kontrola finanční a ekonomické činnosti burzy se provádí na základě výsledků hospodaření za rok, a také kdykoliv na základě podnětu dozorčí rady burzy, nebo z rozhodnutí valné hromady, představenstva nebo na žádost akcionáře/ů burzy, které drží v souhrnu nejméně 10 procent akcií s hlasovacím (volicím) právem. Spolehlivost údajů obsažených ve výroční zprávě burzy a roční účetní závěrce musí být ověřena dozorčí radou. Dozorčí rada vytváří shrnutí k výroční zprávě a roční účetní závěrky Burzy. Bez závěrečných dokumentů od Dozorčí rady výroční zpráva nemůže být předem schválena Představenstvem Burzy ani Valnou hromadou akcionářů.
9.3.
Shrnutí Obě burzy mají právní formu akciové společnosti, proto mají velmi
podobnou organizační strukturu. Jako akciová společnost i burza má své jednotlivé orgány. Nejvyšším orgánem je valná hromada, burzovní komora (představenstvo u 38
MICEX) přebírá roli statutárního orgánu a dozorčí rada vykonává dozorové a kontrolní činnosti. Burzovní výbory fungují jako poradní orgány burzovní komory (představenství). V čele burzy stoji generální ředitel. Na pražské burze jsou 3 burzovní výbory: burzovní výbor pro členské otázky, burzovní výbor pro kotaci a burzovní výbor pro burzovní obchody. U Skupiny MICEX je těchto výborů mnohem víc.
39
10. Institucionální a právní rámec trhů Trhy cenných papírů jsou nejvíce regulovaná odvětví v ekonomikách vyspělých států. Mezi nejdůležitější účely regulace trhu cenných papírů patří:
ochrana investorů,
zabezpečení důvěryhodnosti,
podpora transparentnosti. Trhy cenných papírů jsou náchylné k tržním selhávání - z tohoto
předpokladu vychází teorie finanční regulace kapitálových trhů. Tržní selhávání se projevují jak informační asymetrií, tak i zápornými externalitami. Efektivní fungování trhů cenných papírů předpokládá dokonalou informovanost účastníků. Avšak na neregulovaných trzích cenných papírů dochází k tomu, že různí účastníci disponují více či méně kompletními soubory kurzotvorných informací, což se ve finanční ekonomii označuje jako informační asymetrie. Úplné informace jsou rozhodujícím předpokladem efektivního fungování trhů cenných papírů a také základem rovnoprávného postavení finančních investorů. Podle Teorie finanční regulace je nutné, aby státní regulace omezila informační asymetrii stanovením pravidel zacházení s neveřejnými informacemi, informačních povinností emitentů a důsledným vynucováním stanovených povinností a pravidel. Regulace trhu cenných papírů se taktéž snaží zabránit šíření záporných externalit. Vzhledem k tomu, že na trzích cenných papírů lze realizovat obrovské peněžní transakce za minimálních transakčních nákladů, patří investiční bankovnictví mezi velice atraktivní odvětví, kde lze provádět (často i na anonymní bázi) rozsáhlé nelegální transakce. Státní regulace trhu cenných papírů z ekonomických důvodů se snaží minimalizovat výskyt nelegálních obchodů. V této části popisuji systém regulace trhu cenných papírů v České republice a v Rusku.
10.1. BCPP Na sekundárním kapitálovém trhu v České republice působí dva velcí organizátoři trhu s investičními nástroji. Roli organizátora burzovního trhu přebírá Burza cenných papírů Praha, a.s.), organizátorem mimoburzovního trhu je RMSystém, a.s. Burze se blíže věnují následující kapitoly. RM-Systém, a.s. vznikl v roce 1993. Jedná se o plně elektronický trh s investičními instrumenty, který na 40
rozdíl od burzy není založen na členském principu, ale na principu zákaznickém. To přináší zákazníkům možnost jednoduchým způsobem obchodovat na sekundárním trhu. V roce 1993 bylo ministerstvem financí zřízeno Středisko cenných papírů jako instituce na podporu rozvoje kapitálového trhu, která plní úkoly stanovené především v zákoně č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. Jeho základním úkolem je vedení evidence zaknihovaných cenných papírů a jejich majitelů. K zajištění vypořádání burzovních obchodů založila v roce 1993 burza jako svou dceřinou společnost Burzovní registr cenných papírů, s.r.o. V roce 1996 její činnost převzala společnost UNIVYC, a.s., která dále rozšířila rozsah poskytovaných produktů a služeb. V roce 2009 krátce po přijetí zákona č. 256/2004 Sb, o podnikání na kapitálovém trhu, UNIVYC, a.s., požádal regulátora kapitálového trhu o povolení k činnosti centrálního depozitáře podle § 100 tohoto zákona. Rozhodnutím České národní banky ze dne 14. srpna 2009 získal UNIVYC, a.s., povolení k činnosti centrálního depozitáře. Na základě tohoto povolení UNIVYC, a.s., změnil obchodní firmu na Centrální depozitář cenných papírů, a.s. Základní kapitál této společnosti činí 100 mil Kč a jejím stoprocentním akcionářem je burza. Od roku 2006 je členem Evropské asociace centrálních depozitářů cenných papírů. Regulaci a dohled nad celým finančním trhem, tedy i nad kapitálovým trhem i burzou vykonává od 1. 4. 2006 Česká národní banka. Dohled nad kapitálovým trhem dříve vykonávala Komise pro cenné papíry, která byla zřízena dne 1. 4. 1998. Spolu s ministerstvem financí vytváří Česká národní banka legislativu zajišťující řádné fungování trhu. V oblasti dohledu nad trhem je důležitý zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje působnost a pravomoci České národní banky při výkonu dohledu nad kapitálovým trhem a některá práva a povinnosti subjektů, které na tomto trhu působí. Nejvýznamnějším právním předpisem v oblasti kapitálového trhu je zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZPKT), jenž se věnuje i oblasti týkající se burzy. Důležitý je též zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že právní úprava burzy a jejího fungování je v České republice poměrně volně formulována, vydává burza své vlastní předpisy, které jsou závazné pro všechny, kdo na burze působí. Mezi takové předpisy patří Stanovy Burzy cenných papírů Praha, a.s. (dále jen Stanovy
41
burzy12), Burzovní pravidla, Poplatkový řád a Sazebník burzovních poplatků, Pravidla Garančního fondu burzy, Statut a Řád Burzovního rozhodčího soudu. Dále sem patří předpisy společnosti UNIVYC, a.s. Na počátku devadesátých let minulého století bylo ministerstvo financí jediným dozorovým úřadem nově vynikajícího finančního trhu v České republice. V tomto období měl rozhodující postavení bankovní a pojistný sektor, ostatní sektory buď vůbec neexistovaly, nebo se teprve začaly postupně rozvíjet. Na počátku devadesátých let můžeme uspořádání finančního dohledu přirovnat k jednotnému modelu finančního dohledu, avšak netradičně umístěného v rámci ministerstva financí. Tento přístup nebyl v souladu s požadavky na nezávislý charakter dozorové instituce. Státní dozor nad kapitálovým trhem vykonávalo ministerstvo financí až do konce března 1998, kdy vznikla Komise pro cenné papíry – personálně a operačně nezávislý dohledový úřad pro kapitálový trh, který byl však finančně závislý na státním rozpočtu. Komise pro cenné papíry byla ke konci března 2006 zrušena a veškeré pravomoci finančního dohledu (včetně dozoru pojišťovacího, dozoru v oblasti penzijního připojištění i dozoru nad družstevními záložnami) převzala centrální banka. V České republice tedy od dubna 2006 existuje model finančního dohledu v rámci centrální banky. Výkon dohledu nad finančním trhem je v rámci České národní banky organizačně zajišťován funkcionálním způsobem třemi sekcemi (sekce regulace a analýz finančního trhu, sekce licenčních a sankčních řízení, sekce dohledu nad finančním trhem), usilujícími o sladění dříve odlišných dohledových přístupů vůči jednotlivým sektorům. Státní regulace a dohled trhu cenných papírů vychází z ustanovení zákonů o dohledu nad kapitálovým trhem (1998), o cenných papírech (1992), o podnikání na kapitálovém trhu (2004), o kolektivním investování (2004), o dluhopisech (1990), o bankách (1992), obchodního zákoníku (1991) a různých dalších předpisů a vyhlášek. ČNB při výkonu dohledu nad kapitálovým trhem posiluje důvěru investorů a emitentů investičních nástrojů v kapitálový trh tím, že přispívá k ochraně investorů a rozvoji kapitálového trhu a podporuje osvětu v této oblasti. 12
: http://ftp.pse.cz/Info.bas/Cz/Predpisy/stanovy.pdf
42
Mezi základní nástroje ČNB patří:
udělování licencí, povolení a předběžných souhlasů k příslušným činnostem na kapitálovém trhu včetně kontroly dodržování podmínek stanovených udělenými licencemi a povoleními,
získávání informací potřebných pro výkon dohledu a jejích vymáhání, ověřování jejich pravdivosti, úplnosti a aktuálnosti,
kontrola plnění povinností daných příslušnými zákony,
rozhodování o právech a povinnostech právnických a fyzických osob podle příslušných zákonů,
kontrola plnění informačních povinností osob podléhajících státnímu dohledu,
kontrola plnění povinností osob vyplývajících ze zákazu využívat důvěrné informace a oznamování podezření ze spáchání trestního činu za zneužívání informací v obchodním styku,
uložení předběžného opatření,
uložení opatření k nápravě a sankce včetně pokut.
10.2. MICEX Organizace obchodování jako druh profesionální činnosti na trhu s cennými papíry je podřízena státní regulaci, která je určena prameny práva, nařízením o organizaci obchodování s cennými papíry schválené Usnesením FSFT 09. 10. 2007 № 07-102/pz-n (dále jen Nařízení o organizaci obchodování). Činnost organizace obchodování na burze s cennými papíry se rozumí jako poskytování služeb, které přímo přispívají k uzavírání občansko-právních obchodů s cennými papíry mezi členy trhu (federální zákon O trhu s cennými papíry). Profesionální účastník trhu s cennými papíry, který se zabývá organizací obchodů na trhu cenných papírů, je tvůrcem trhu. Jak bylo uvedeno výše, existují dva typy organizátorů obchodování - burzy a mimoburzovní (OTC) obchodní platformy. Zákon neumožňuje kombinaci burzovní činnosti s činností organizátora mimoburzovního trhu. Právní forma organizátora mimoburzovního trhu může být buď uzavřená akciová společnost (a.s.) nebo neziskové partnerství. 43
Donedávna organizátor trhu s cennými papíry v Rusku mohl mít právní formu pouze neziskové partnerství. Toto omezení bylo změněno v roce 2002. Od té doby mohou mít burzy cenných papírů v Rusku právní formu a.s. V současné době mají největší organizátory obchodování na trhu cenných papírů v Rusku mají status akciové společnosti: Burza MICEX, a.s. a Burza RTS, a.s. Obchodování na burze mohou vést pouze k profesionální účastníci trhu s cennými papíry - brokeři, dealeři, stejně jako organizace, které mají licenci k provádění bankovních operací. Burza (stejně jako organizátor mimoburzovních obchodů) pořádá obchody pouze pro své členy (pro organizátory, kteří jsou registrováni
jako
neziskoví
partneři)
nebo
akreditované
účastníky
trhu
(organizátory, kteří jsou registrováni jako akciové společnosti). [Nařízení o organizaci obchodů 3.4]. Mezi hlavní dokumenty, které upravují činnost profesionálních členů trhu cenných papírů v Ruské federaci, patří:
Federální zákon ze dne 22. 04. 1996 № 39-FZ O trhu s cennými papíry;
Federální zákon ze dne 05. 03. 1999 № 46-FZ O ochraně práv a zákonných zájmů investorů na trhu cenných papírů;
Postup při udělování licencí na profesionální činnosti na trhu cenných papírů, který byl schválen Usnesením FSFT Ruska dne 06. 03. 2007 № 07-21/pz-n (dále jen Licenční řízení);
Standardy přiměřenosti profesionálních členů trhu s cennými papíry, a také investičních, podílových fondů a penzijních fondů, které byly schválené nařízením FSFT Ruska dne 24. 04. 2007 № 07-50/pz-n (dále jen Kapitálovou přiměřenost);
Nařízení o expertech finančního trhu, která byla schválena usnesením FSFT Ruska dne 20. 04. 2005 № 05-17/pz-n (dále jen Nařízení o expertech);
Nařízení o vnitřní regulaci profesionálního člena trhu cenných papírů, které bylo schváleno usnesením FSFT Ruska dne 21. 03. 2006 № 06 - 29/pz-n (dále jen Nařízení o vnitřní regulaci);
Nařízení o hlášení profesionálních účastníků trhu s cennými papíry, které bylo schváleno FSFT Ruska dne 11. 12. 2001 FCS Ruska № 33, № 109n Ministerstvo financí (dále jen Nařízení o hlášení); 44
a další. Nutnou a nezbytnou podmínkou pro provedení operací s cennými papíry s
právy člena (na právech člena) je licence profesionálního účastníka trhu s cennými papíry. Za tímto účelem byl vyvinut a aplikuje se postup pro udělování licencí, včetně otázek o licenčních požadavcích a podmínkách; pro přezkumné řízení, vydávání a popírání licencí; odebrání licence a zrušení licence. V souladu s federálními právními předpisy „O trhu cenných papírů“ a prezidentským dekretem № 314 ze dne 9. 5. 2004. „O systému a struktuře federálních orgánů výkonné moci“ je regulátorem trhu cenných papírů Federální služba pro finanční trhy (FSFT Ruska). Struktura, postavení a funkce daného orgánu byly objasněny v nařízení vlády Ruské federace № 206 ze dne 9. 4. 2004. „Problematika Federální služby pro finanční trhy“ (dále jen Nařízení № 206), № 317 ze dne 30. června 2004. „Schválení Federální služby pro finanční trhy“ a federální zákon „O trhu s cennými papíry“ (ve znění ze dne 29. června 2004). Těmito dokumenty bylo stanoveno, že FSFT Ruska je federální výkonný orgán a plní funkci kontroly a dohledu nad finančními trhy. FSFT Ruska je klíčovým prvkem při provádění regulačních funkcí, které jsou definovány v kapitole 10 federálního zákona „O trhu cenných papírů“, a to:
zavedení závazných požadavků na činnost profesionálních účastníků trhu s cennými papíry a její normy,
státní registrace emisí (dodatečných emisí) cenných papírů, prospektů cenných papírů a sledování dodržování podmínek emitenty,
udělování licencí profesním účastníkům trhu s cennými papíry,
vytvoření systému pro ochranu práv vlastníků a sledování dodržování jejich práv ze strany emitentů a profesionálních účastníků trhu s cennými papíry,
zákaz a přerušení činnosti osob, které podnikají na kapitálovém trhu bez licence,
a jiné. FSFT Ruska je v přímém podřízení premiéra Ruské federace. Úřad
vykonává svou činnost i prostřednictvím svých územních orgánů.
45
V názvu a seznamu funkcí regulátora je široké spektrum regulací, které nejsou omezené pouze na trh s cennými papíry, ale vymezují finanční trh. Procesy transformace institucí na trhu cenných papírů v Rusku a vytvoření nového regulačního systému byly prováděny na základě přístupu k tvorbě takového národního finančního systému, ve kterém plní funkci regulátora úřad - megaregulátor finančního trhu. Prezidentský dekret № 314 nejen zrušil a předal novému státnímu orgánu (FSFT Ruska) funkce, které existovaly dříve v systému orgánů vlády Federální komise pro trh cenných papírů (FCSM Ruska). Novému regulačnímu úřadu byly předány některé oblasti jiných státních struktur. Od Ministerstva financí Ruské federace byla k FSFT Ruska přesunuta funkce kontroly a dohledu nad formací a investováním penzijních fondů, od zrušeného Ministerstva pro ochranu hospodářské soutěže politiky Ruské federace kontrola nad komoditními burzami a trhy s deriváty, od Ministerstva práce a sociálního rozvoje dohled nad soukromými penzijními fondy. Vytvoření systému regulace trhu v Rusku, založeného na myšlence megaregulovaní, je zákonitým důsledkem vzniku finančních trhů s vysokým stupněm centralizace. V tomto případě je zavedení jednotného orgánu dozoru viděno odborníky jako opodstatněný krok. FSFT Ruska však ještě není mega-regulátor v plném smyslu slova, protože z regulace jsou vyjmuty pojišťovny (jsou uvedeny pod jurisdikci Federální služby pro dohled nad pojišťovnictvím Ruska), auditoři (Ministerstvo financí) a komerční banky (Ruská centrální banka). Vedle národních regulačních úřadů jsou ve světě vytvořeny a aktivně působí i mezinárodní regulátoři finančního trhu a sdružení národních regulátorů. Těmi jsou Basilejský výbor pro bankovní dohled, Mezinárodní asociace pojistných dozorů (IAIS), Asociace národních číslovacích agentur (ANNA) a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO). Účelem posledně uvedené je organizování celosvětové spolupráce mezi regulátory trhů cenných papírů, regulátory a zpracovateli standardů a regulátory a účastníky trhu. IOSCO realizuje tyto úkoly v oblasti norem, zveřejňování informací, unifikace účetnictví a stanovení obecných zásad regulace trhu s cennými papíry atd.
46
10.3. Shrnutí Systém regulace českého a ruského trhu s cennými papíry v současnosti je velmi podobný. V obou zemích finanční trh reguluje pouze jedna instituce. Výkon dohledu nad finančním trhem je v České republice zajišťován ČNB. V Rusku tuto funkci plní FSFT. Finanční trh je v obou zemích regulován velkým počtem zákonů a právních norem.
47
11. Srovnání vybraných obchodních parametrů BCPP a MICEX V
této
části
se
budu
zabývat
vybranými
obchodními
parametry
srovnávaných burz. Prvním parametrem bude způsob obchodování, dalším pak tržní segmenty. Zejména ze srovnání způsobů obchodování vyplynou i druhy instrumentů obchodovaných na vybraných burzách.
11.1. Způsoby obchodování 11.1.1.
BCPP
Pražská burza rozlišuje šest obchodních skupin. Pro tyto skupiny jsou vymezeny příslušné způsoby obchodování. Tyto skupiny a způsoby obchodování jsou popsány tabulkami 5 a6. V tabulkách je uvedeno, který způsob je pro danou obchodní skupinu kurzotvorný. Tabulka 5: Obchodní skupiny
Obchodní skupina
Instrumenty zařazené do skupiny
1
Všechny akcie a dluhopisy, kromě akcií obchodovaných ve SPAD a emisí listinných akcií a dluhopisů
2 3 8 9 0
Listinné akcie a dluhopisy Vybrané akcie zařazené k obchodování ve SPAD Investiční certifikáty Futures Warranty
Zdroj: Zpracováno autorem dle BCPP Tabulka 6: Typy obchodů
Obchodní skupina 1 2 3 8 9 0
Aukční režim Ano Ano (kurz)
Kontinuální režim
SPAD
Ano (kurz) Ano
Ano (kurz)
Blokové obchody
Obchody s účastí specialisty
Futures obchody ve SPAD
Ano Ano Ano Ano (kurz) Ano (kurz)
Ano
Ano
Ano (kurz)
Zdroj: Zpracováno autorem dle BCPP
SPAD obchody 48
Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů (SPAD) je založen na činnosti tvůrců trhu. Jejich úkolem je zajišťovat dostatečnou likviditu. Počet emisí, pro které může tvůrce trhu vykonávat tuto činnost, není omezen. S emisemi, které jsou zařazeny do SPAD, není možné uzavírat blokové obchody. Výjimku tvoří obchody, které svým objemem překračují limit stanovený burzou, a blokové obchody uzavírané s nečleny. Ve SPAD jsou obchodovány jen vybrané emise, zpravidla ty nejlikvidnější. V současnosti je zde obchodováno 14 emisí akcií. Ve SPAD se uzavírá přibližně 90 % všech burzovních obchodů pražské burzy. Automatické obchody - Aukční režim Aukční režim funguje jiným způsobem. Nejprve dojde k soustředění všech objednávek týkajících se dané emise k jednomu časovému okamžiku. Na jejich základě je určena aukční cena a míra alokace, na pražské burze i kód stavu trhu. Aukční cena je učena tak, aby bylo dosaženo co největšího objemu obchodů. Dalším kritériem je minimální převis nabídky nebo poptávky. Automatické obchody - Kontinuální režim Obchody jsou v rámci kontinuálního režimu uzavírány průběžně. Dochází zde k párování objednávek a k nákupu a prodeji na základě cenové a časové priority. Na pražské burze navazuje kontinuální režim na aukční režim. Středem povoleného rozpětí je závěrečný kurz aukce. Pokud ten není dostupný, je středem závěrečný kurz předchozího burzovního dne. Blokové obchody Blokové obchody pražská burza definuje jako takové, kde alespoň na jedné straně vystupuje člen burzy. Tyto obchody se dále dělí na Blokové obchody a Blokové obchody členů burzy s nečleny. Blokové obchody je možno uzavírat jak na vlastní účet, tak na účet zákazníka. Předmětem obchodu je jedna emise investičního instrumentu. Je dohodnuta buď cena za 1ks, nebo celkový objem obchodu při stanoveném počtu kusů a termínu vypořádání. Cena dohodnutého obchodu nemusí nijak odrážet aktuální kurz instrumentu a není nijak omezena, pokud příslušným výborem není stanoveno jinak. Jediné, co blokové obchody na pražské burze musí splňovat, je podmínka minimálního objemu obchodu. Ta je pro akcie a podílové listy stanovena na 1 Kč. Pro dluhopisy je určena minimální částka 49
na 10 000 Kč. Cena a množství instrumentu obchodovaného pomocí blokových obchodů nevstupuje do výpočtu kurzu tohoto instrumentu. Blokové obchody tudíž nejsou kurzotvorné. Obchody s účastí specialisty Tento typ obchodů se využívá pro tituly, pro které není možné zajistit dostatečný počet tvůrců trhu pro obchodování ve SPAD. Je určen pro obchodování s investičními certifikáty a warranty. Název je odvozen od principu těchto obchodů. Pro každý takto obchodovaný investiční instrument je určen specialista, jehož úkolem je zajišťování dostatečné likvidity. Specialistou může být každý člen burzy, pokud o tom s burzou uzavře smlouvu. Futures obchody Trhu s futures se mohou zúčastnit pouze takoví členové burzy, kteří splňují podmínky pro obchodování s deriváty stanovené zákonem a burzou. Podobně jako v případě obchodů za účasti specialisty, je zde třeba tvůrců trhu, kteří jsou povinni kotovat všechny futures série, které mají na starosti. 11.1.2.
MICEX
Na burze MICEX je povoleno obchodování s emisními cennými papíry v průběhu jejich umístění a oběhu, stejně jako i s jinými cennými papíry, včetně podílových listů investičních fondů a hypotečních certifikátů. Přijetí cenných papírů k obchodování u tvůrce trhu probíhá cestou jejich zařazení do Seznamu cenných papírů přijatých k obchodování (dále jen Seznam). Tento seznam obsahuje následující části: -
Cenné papíry, které byly přijaty k umístění;
-
Kotační seznam A prvního stupně;
-
Kotační seznam A druhého stupně;
-
Kotační seznam B;
-
Kotační seznam V;
-
Kotační seznam I;
-
Seznam nekotovaných cenných papírů.
Do Seznamu (včetně sektoru TII) mohou být zahrnuty: 50
-
cenné papíry, které byly přijaty k obchodování na burze MICEX bez procedury listingu (cestou začlenění do sekce Seznam nekotovaných cenných papírů);
-
cenné papíry přijaté k obchodování na burze MICEX na základě listingu (cestou začlenění do sekcí Kotační seznam A prvního stupně, Kotační seznam A druhého stupně, Kotační seznam B, Kotační seznam V, Kotační seznam I).
Do kotačního seznamu "A" se zařazují pouze akcie. Seznam, změny a dodatky k němu schvaluje generální ředitel burzy. V případě, že cenné papíry jsou zahrnuty/vyloučeny do/ze seznamu z iniciativy Burzy, stejně jako změny a dodatky k němu jsou schvalovány ředitelstvím Burzy. Organizátor obchodů je povinen oznámit FSFT o zařazení/vyloučení cenných papírů do/ze seznamu. Seznam musí obsahovat tyto informace: -
druh, kategorii (typ) cenných papírů;
-
individuální státní registrační číslo emise (dodatečné emise) cenných papírů (pokud existuje);
-
individuální identifikační číslo emise (dodatečné emise) burzovních obligací (v případě zařazení do seznamu burzovních obligací);
-
jméno emitenta;
-
jmenovitou hodnotu cenného papíru;
-
celkový počet cenných papírů v této emisi;
-
další informace.
Přijetí cenných papírů k obchodování u organizátora obchodování (s výjimkou burzovních obligací) probíhá za následujících podmínek: -
musí být provedena registrace prospektu cenných papírů;
-
státní registrace zprávy o výsledcích emise (dodatečné emise) cenných papírů emitenta, nebo musí být podáno oznámení o výsledcích emisi Federální službě (dodatečné emise) cenných papírů (s výjimkou ruských depozitních certifikátů, stejně jako případů umístění cenných papírů na 51
trzích organizátora obchodů nebo zahrnutí cenných papírů do kotačního seznamu "B" a "I"); -
emitent cenných papírů musí dodržovat (respektovat) všechny požadavky legislativy Ruské federace o cenných papírech a předpisy federálního výkonného orgánu trhu s cennými papíry, včetně nařízení o zveřejnění (otevření) informací na trhu s cennými papíry, a správcovské společnosti podílového investičního fondu (které řídí hypoteční krytí) – požadavky legislativy Ruské federace o investičních fondech (právní předpisy Ruské federace týkajících se hypotéčních cenných papírů), a další předpisy. Typy forem provedení obchodů na MICEX. Aukce je forma provedení obchodů, kterou lze použít při umístění a
manipulaci s cennými papíry za účelem stanovení optimální ceny. Obchody, které se konají na burze MICEX formou Aukce, se skládají z období shromáždění žádostí a období uspokojení těchto žádostí na základě emisních dokumentů a jiných dokumentů upravujících pořadí umístění a provozu příslušné emise cenných papírů se specifikacemi stanovenými v Pravidlech pro provedení obchodů. Diskrétní aukce je forma provedení obchodů na Hlavním trhu za podmínek stanovených v odst. 2.6. „Uzavření obchodů na hlavním trhu“ Pravidel pro provedení obchodů. Při Diskrétní aukci se cena cenného papíru používá ke stanovení hranice omezující výkyvy cen cenných papírů, dle Pravidel pro provedení obchodů Konkurz na stanovení sazby kupónu je forma provedení obchodů, kterou lze použít jak při uvádění nových emisí, tak i při oběhu dluhopisů (obligací) za účelem stanovení sazby kuponu. Obchody, které se konají formou Soutěže pro stanovení kupónové sazby (dále jen - soutěže), jsou složené z období shromáždění žádostí a období uspokojení těchto žádostí na základě emisních dokumentů a jiných dokumentů upravujících pořadí umístění a provozu příslušné emise cenných papírů se specifikacemi stanovenými v Pravidlech pro provedení obchodů. Postup provedení obchodů
52
Organizátor je povinen provádět obchody v souladu s požadavky, které jsou stanoveny v Pravidlech pro provedení obchodů a dokumentech, schválených organizátorem obchodování. Hlavní obchodní seance probíhá od 9 do 19 hodin místního času (MSK). Po 19. hodině MSK je organizátor obchodů rovněž oprávněn provádět obchody v dalších obchodních seancích. Způsob provedení a realizace obchodů je určen organizátorem obchodů včetně následujících požadavků: -
Obchody mohou být realizovány na základě podání adresné nebo bezadresné žádosti člena burzy. V tomto případě adresní žádost je žádost, která je určena (informace o ní je otevřena) všem členům. Všechny ostatní žádosti jsou bezadresné.
-
Obchody mohou být provedeny na základě žádostí, jejichž cena může být změněna, nebo na základě žádosti, jejíž cenu nelze změnit. Organizátoři obchodů mohou dodatečně stanovit jinou klasifikaci žádostí, které se předkládají uchazečům. Stanovení povinností na základě výsledků transakcí, které byly provedeny u organizátora, se provádí zúčtovací (clearingovou) organizací.
-
Organizátor obchodů musí vést evidenci podaných žádostí členy, stejně jako evidenci transakcí provedených v obchodním řízení u organizátora obchodů. Seznam žádostí členů musí obsahovat určité údaje stanovené v Pravidlech provedení obchodů.
-
Pro výpočet tržní hodnoty a uznání kotace cenných papírů za obchodní den se berou v úvahu obchody, které byly uzavřené na trzích organizátora obchodů během hlavní obchodní seance. Tržní obchody jsou prováděny formou aukce na základě bezadresní žádosti za standardních podmínek stanovených organizátorem obchodů a taktéž i jiné obchody provedené na trzích organizátora obchodů odpovídající požadavkům organizátora v určité chvíli.
-
Pro výpočet tržní hodnoty a uznání kotace cenných papírů mohou být brány v úvahu obchody uskutečněné formou aukce během hlavní obchodní seance s použitím adresných žádostí v určitých případech. 53
11.2. Tržní segmenty 11.2.1.
Trhy BCPP
Základní rozdělení trhů pražské burzy se odvíjí od způsobu jejich regulace. Primárně jsou rozděleny na regulované a neregulované. Rozdíl mezi těmito druhy trhů spočívá v tom, že podmínky pro instrumenty obchodované na regulovaných trzích jsou přímo definovány zákonem. Naproti tomu podmínky pro umístění titulu na neregulovaný trh stanovuje pouze samotná burza. Regulovaný (oficiální) trh pražské burzy je tvořen dvěma segmenty – hlavním a volným trhem. Na těchto trzích jsou instrumenty rozděleny zejména podle úrovně informací poskytovaných daným emitentem. Na volný trh jsou umisťovány emise takových emitentů, kteří nejsou schopni či ochotni vyhovět informačním kritériím hlavního trhu. Dalšími kritérii jsou prestiž emitenta nebo kvalita a likvidita cenného papíru. Neregulovaným trhem je trh MFT. Jak bylo řečeno výše, pravidla pro přijetí instrumentu stanovuje burza. Pravidla pro provozování tohoto trhu jsou upravena v § 69-73 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (dále ZPKT). 11.2.2.
Trhy MICEX
MICEX, a. s. provádí organizaci obchodování na burzovním trhu MICEXRTS, Trhu s deriváty FORTS, Devizovém trhu, Peněžním trhu, Trhu zboží a na mimoburzovním trhu burzy MICEX. Burzovní trh MICEX-RTS je trhem pro obchodování a akciemi, podílovými listy, dluhopisy a depozitními certifikáty. Trh cenných papírů MICEX-RTS se skládá ze tří sektorů trhu: hlavní trh, standard a classica. -
Sektor Hlavním trh je nejlikvidnější burzovní trh s centrálním
kontrahentem a plným předběžným deponováním. V sektoru Hlavní trh obchody se provádí s akciemi, dluhopisy, depozitními certifikáty a podílovými listy. Zahrnuje různé způsoby obchodování, včetně Hlavního obchodního režimu (anonymní bezadresné obchody), Režimu vyjednávacích obchodů, Režimu REPO operací, Režimu umístění a zpětného odkupu cenných papírů, stejně jako mnoho dalších speciálních režimů. Výpočty v Hlavním obchodním režimu probíhají v den uzavření obchodu (T +0). 54
-
Sektor Standard je burzovní trh s akciemi a podílovými listy s
centrálním kontrahentem při výpočtu T +4. Vedle hlavní burzovní seance obsahuje i večerní burzovní seanci od 19:00 do 23:50 -
Sektor Classica je klasický adresný trh akcií, dluhopisů, obligací a
podílových listů bez předběžného 100 % deponování papírů a s možností vypořádání (výpočtu) obchodů v amerických dolarech. Trh FORTS je vytvořen pro obchodování s futures a opcemi. Devizový trh je organizovaným trhem pro obchodování s měnami. Peněžní trh je trhem státních cenných papírů. Na Trhu zboží probíhají obchody s elektrickou energii, železnými kovy, stavebním materiálem, farmaceutickými výrobky a jiným zbožím. Mimoburzovní trhy představuje informační server, na kterém jsou zveřejněné informace o mimoburzovních obchodech. Mimoburzovním obchodem je obchod s cennými papíry ze Seznamu, který byl uzavřen na trzích jiného tvůrce trhu. Na burze MICEX je vytvořen Systém pro sběr informací o mimoburzovních transakcích.
55
12. Srovnání vybraných statistických údajů BCPP a MICEX 12.1. Burzovní indexy Burzovní index je ukazatelem vývoje určitého trhu jako celku, slouží ke sledování vývoje trhu v čase a jeho vývojovým tendencím. Burzovní index odráží současný stav vývoje trhu a dlouhodobý vývoj trhu s jeho tendencemi, proto jej lze také použít jako určité měřítko úspěšnosti dlouhodobého vývoje investorova portfolia z hlediska výnosů. Každý burzovní či mimoburzovní trh má svůj vlastní index pro jednotlivé druhy cenných papírů obchodovaných na daném trhu. Za nejdůležitější jsou považovány indexy akciové. [Wikipedia, 2011] Akciový index je ukazatel na akciovém trhu, ukazuje průměrnou hodnotu změny cen akcií. Změna hodnoty akciového indexu udává, jak se změnily ceny akcií, které tvoří index. Akciové indexy jsou využívány k posouzení stavu na trhu nebo na určitém tržním segmentu a k posouzení chování trhu. [DAMONEY, 2011] 12.1.1.
Index PX
Index PX je oficiálním indexem Burzy cenných papírů Praha. Ještě v roce 2005 burza vypočítávala tři tržní indexy, a to PX-50, PX-D a PX-GLOB, a tři oborové indexy. Od 20. 3. 2006 však burza namísto indexů PX-50 a PX-D používá pouze index PX. První výpočet indexu PX se uskutečnil 20. března 2006, kdy se stal nástupcem indexů PX 50 a PX-D. Index PX převzal historické hodnoty staršího indexu PX 50 a spojitě na ně navázal. Výpočet indexu PX 50 byl zaveden ve shodě s metodologií IFC (International Finance Corporation) doporučenou pro tvorbu indexů na vznikajících trzích. Index PX je cenovým indexem, dividendové výnosy se ve výpočtu nezohledňují. Index je kalkulován v době obchodování v rámci cenotvorných segmentů, tj. od 9.25 do 16.00 hodin v intervalu 1 minuty. Báze indexu se aktualizuje 4× ročně. Počátečním dnem výpočtu indexu se stal 5. duben 1994, k němuž byla sestavena báze obsahující 50 nejvýznamnějších akciových emisí a nastavena výchozí hodnota indexu na 1 000 bodů. Později neustále počet emisí v bázi indexu klesal. Změny v bázi indexu a její aktualizace byly prováděny podle pravidel Komise pro správu burzovních indexů.
56
Následující graf 3 ukazuje vývoj Indexu PX od roku 1994. Od roku 2002 hodnoty Indexu postupně rostou až do roku 2007. Od konce roku 2007 Index zaznamenává klesající tendenci až do prvního čtvrtletí roku 2009, kdy minimální roční hodnota činila 628,5 bodu. Tato hodnota odpovídá úrovni roku 2004. Od počátku druhého čtvrtletí 2009 nastalo oživení trhu a index si do konce třetího čtvrtletí připsal téměř 85 % zisk: dosáhl svého ročního maxima ve výši 1 195,7 bodu. Index PX v posledním burzovním dni roku 2009 dosáhl hodnoty 1 117,3, a připsal si tak meziroční nárůst ve výši 30,19 %. Vývoj na kapitálovém trhu v roce 2010 nese všechny průvodní jevy postkrizového období. Hlavní index pražské burzy PX sice v roce 2010 zaznamenal nárůst o 9,62 %, ale objemy obchodů na akciovém trhu dosáhly pouze hodnoty 389,87 mld. Kč. [Klíčová data BCPP 19932011] Tržní kapitalizace k poslednímu obchodnímu dni (30. prosinci 2010) činila 1,39 bil. Kč. Přes tento optimistický nárůst tržní kapitalizace je nutné konstatovat, že na trhu zdaleka nepůsobil „předkrizový“ počet investorů a že i ti, kteří se na trh vrátili, neobchodovali tak intenzivně. [PSE.cz, 2011] V roce 2011 index klesl o 31,8% [vlastní výpočty] Hodnota indexu klesla z počáteční výše 1232,4 na 840,8 bodů (nejnižší hodnota Indexu PX v roce 2011 podle www.bloomberg.com). Objemy obchodů na BCPP v roce 2011 oproti loňskému roku klesli skoro o 19 mil. Kč. Graf 3: Vývoj Indexu PX od roku 1994
Zdroj: oficiální webové stránky BCPP [www.bcpp.cz, 2012]
Nejvyšší historická hodnota indexu BCPP je 1589 bodů (29. října 2007). Minimální hodnota je 316 bodů (8. října 1998). 57
12.1.2.
Index MICEX
Index MICEX je cenový, vážený podle tržní kapitalizace (free-float) kompozitní index ruského trhu cenných papírů. Obsahuje 30 nejlikvidnějších akcií největších a nejrychleji se rozvíjejících ruských společností. Ekonomické aktivity těchto společností patří mezi základní odvětví hospodářství, jež jsou prezentovány na Burze MICEX, a. s. Index MICEX se vypočítává od 22. září 1997. Výpočet probíhá v reálném čase v rublech. Pravidla
výpočtu
Indexu
MICEX
poskytují
jasný
a
transparentní
mechanismus pro vytvoření základní báze indexu. Čtvrtletně je publikován list čekajících, který tvoří seznam cenných papírů - kandidátů pro zařazení do indexu při příští revizi základní báze výpočtu indexu. Výběr akcií, které mají být zahrnuty do indexu MICEX se provádí za účasti Indexného výboru na Burze MICEX, a. s. To je poradní orgán, složený z předních analytiků ruského finančního trhu a zástupců odborného společenství. Index MICEX je indexem cenných papírů, který se používá k pozastavení obchodů s akciemi na Burze cenných papírů v souladu s pravidly obchodování s cennými papíry Burzy MICEX, a. s., a to v případech stanovených v právních předpisech o organizaci obchodování na trhu s cennými papíry, která byla schválena Usnesením FSFT Ruska dne 28. prosince 2010 10-78/pz-n N (ve znění pozdějších předpisů). Informace o aktuální hodnotě Indexu zveřejňuje burza v reálném čase s frekvencí jednou za sekundu. Informace o hodnotě Indexu ke konci obchodního dne se zveřejňují každý den do jedné hodiny po ukončení obchodování s cennými papíry v hlavním obchodním režimu. Báze pro výpočet indexu je přezkoumána burzou každých šest měsíců. Schválení parametrů akcií zahrnutých do báze Indexu, stejně jako schválení listů čekajících probíhá čtvrtletně. Jsou také povolené mimořádné změny v bázi výpočtu Indexu a/nebo parametrů akcií. Publikované hodnoty Indexu MICEX nejsou revidovány.
58
Následující graf 4 ukazuje vývoj Indexu MICEX od 1998 do současnosti. Stejně jako u Indexu PX, hodnoty Indexu MICEX vykazují růst až do roku 2008. Během světové finanční krize v roce 2008 hodnoty Indexu MICEX klesly skoro o 73 %. [vlastní výpočty na základě údajů z www.bloomberg.com] Za jeden rok hodnota indexu klesla na úroveň roku 2004. Od roku 2009 index začíná znovu růst až do začátku doku 2011, kdy jeho nejvyšší hodnota činí 1865,30 bodů. V roce 2011 hodnoty indexu klesly přibližně o 25 %. Nejnižší hodnota Indexu MICEX v roce 2011 činí 1242,57. Je velice zajímavé, že i přes prudké výkyvy hodnot indexu během finanční krize roku 2008, neklesly na burze MICEX objemy obchodů. Na grafu 8 je přehledně zobrazen neustálý růst obchodů na burze MICEX. Graf 4: Vývoj Indexu MICEX od roku 1998
Zdroj: oficiální webové stránky MICEX [www.micex.ru, 2012]
Nejvyšší historická hodnota Indexu MICEX činí 1970,46 bodů (12. prosince 2007). Minimální hodnota je 18,53 bodů (5. října 1998).
12.2. Podíl různých odvětví průmyslu v bázi indexů Na oficiálních webech porovnávaných burz jsou zveřejněné seznamy společností, které tvoří bázi indexů. V těchto seznamech jsou názvy společností a jejich podíl na indexu. Podíly podniků jsou vypočítávány podle tržní kapitalizace. Podniky s vysokou tržní kapitalizací mají vetší podíl na indexu než podniky, jejichž tržní kapitalizace je nižší. Na základě informací ze seznamů k hlavním indexům burz jsem společnosti, které tvoří tyto seznamy, roztřídila podle odvětví jejich působení.
59
V tabulce 9 jsou uvedeny součty podílů společností, které tvoří bázi Indexu PX, dle oboru podnikání. Tabulka 7: Podíl různých odvětví průmyslu v bázi Indexu PX Obor podnikání Finanční služby Výroba paliva
Telekomunikace
Energetika
BCPP
11,17%
20,79%
22,59%
Obor podnikání Obchod
Strojírenství
Ostatní
BCPP
0,21%
7,24%
37,79%
0,21%
Zdroje: Vlastní zpracování
V tabulce 10 jsou uvedeny součty podílů společností, které tvoří bázi Indexu MICEX, dle oboru podnikání. Tabulka 8: Podíl různých odvětví průmyslu v bázi Indexu MICEX Obor podnikání Finanční služby
Doprava
Výroba paliva
Telekomunikace
MICEX
0,31%
53,42%
6,14%
14,93%
Obor podnikání Hutnictví a metalurgie Chemický průmysl Energetika
Obchod
MICEX
1,95%
12,59%
5,15%
5,69%
Zdroje: Vlastní zpracování
Pro přehlednější zobrazení byly vytvořeny grafy 3 a 4 dle dat z tabulek 9 a 10.
60
Graf 5: Podíl různých odvětví průmyslu v bázi Indexu PX
BCPP 0,21% 0,21%
7,24% Finanční služby 37,79%
22,59%
Vyroba paliva Telekomunikace Energetika
20,79%
Obchod
11,17%
Strojírenství Ostatní
Zdroje: Vlastní zpracování
Z grafu 3 je zřejmé, že největší podíl na Indexu PX tvoří odvětví finančního průmyslu. Do finančního průmyslu patří Komerční banka, Erste Group Bank a The Vienna Insurance Group (VIG). Nejnižší podíl mají společností z odvětví strojírenství a obchodu. Graf 6: Podíl různých odvětví průmyslu v bázi Indexu MICEX
MICEX 5,15%
5,69% 1,95% 0,31%
14,93% 12,59%
Finanční služby Doprava Vyroba paliva Tekekomunikace
6,14%
Hutnictví a metalurgie
53,42%
Chemický průmysl Energetika Obchod
Zdroje: Vlastní zpracování
Z grafu 4 je jasné, že největší podíl na Indexu MICEX mají podniky z odvětví výroby paliva. K tomu odvětví patří národní a nadnárodní společnosti jako Gazprom, a. s., Lukoil, a. s., Novatek, a. s. a další.
61
Při srovnání grafů 3 a 4 lze zpozorovat společné a odlišné rysy v odvětvích průmyslu bází Indexu PX a Indexu MICEX. U obou Indexů bázi tvoří společnosti ze stejných odvětví, jako například odvětví finančních služeb, výroba paliva, telekomunikace a energetika. Odlišností jsou odvětví jako strojírenství a chemický průmysl. V bázi Indexu PX nejsou zastoupeny společnosti z odvětví chemického průmyslu a hutnictví a metalurgie. V bázi Indexu MICEX není žádná strojírenská společnost. Z grafů je patrné, že bázi Indexu MICEX tvoří společnosti z většího počtu oborů než bázi Indexu PX.
12.3. Ostatní statistické údaje a jejich srovnání 12.3.1.
Tržní kapitalizace v letech 2000-2010
Tržní kapitalizace vyjadřuje tržní hodnotu akciové společnosti. Je to celková tržní hodnota všech jí vydaných akcií. Vypočítá se jako součin počtu vydaných akcií a aktuální ceny akcií na trhu. [Wikipedia, 2011]13 Burza cenných papírů Praha, a.s. poskytuje pouze údaje o tržní kapitalizaci akcií a podílových listů, nikoliv o tržní kapitalizaci dluhových a jiných instrumentů. Proto jsem porovnávala pouze tržní kapitalizaci akcií. K provedení srovnání tržní kapitalizace akcí jsem použila statistické údaje z dostupných dokumentů, které jsou zveřejněné na webových stránkách burz. Ty představují klíčové statistické údaje za celou dobu existence burz. Jak už bylo uvedeno výše, burza BCPP poskytuje statistické údaje pouze o akcích a podílových listech. V dokumentu od MICEX jsou zveřejněné statistické informace o každém investičním instrumentu zvlášť a pak i celkové údaje o jednotlivých trzích.
13
http://cs.wikipedia.org/wiki/Tr%C5%BEn%C3%AD_kapitalizace
62
Tabulka 9: Kurzy měn k 31. 12. 20XX podle kurzu ČNB a CBR Rok
CZK/EUR RUB/EUR Rok
CZK/EUR RUB/EUR
2000
35,0900
26,1400
2006
27,4950
34,6965
2001
31,9800
26,4900
2007
26,6200
35,9332
2002
31,6000
33,1098
2008
26,9300
41,4411
2003
32,4050
36,8240
2009
26,4650
43,3883
2004
30,4650
37,8104
2010
25,0600
40,3331
2005
29,0050
34,1850
Zdroj: Zpracováno autorem dle údajů na webových stránkách ČNB a CBR
V tabulce 13 je zobrazen vývoj tržní kapitalizace akciového trhu BCPP, a.s. a MICEX, a.s. Údaje jsou uvedeny v eurech, aby bylo možné provést srovnání. V této tabulce srovnávám pouze celkové tržní kapitalizace akcí. Částky byly přepočítány dle kurzu, který uvádí ČNB a CBR (centrální banka Ruska) k poslednímu dni let 2000 až 2010. Tyto kurzy jsou uvedeny v tabulce 12. Hodnoty jsou uvedeny v milionech EUR, proto zde při přepočtu dochází k mírnému zkreslení. Tučně jsou zvýrazněny údaje za rok 2007. V roce 2007 byla tržní kapitalizace nejvyšší jak na BCPP tak i na MICEX.
63
Tabulka 10: Tržní kapitalizace akcií (v mil. EUR) Rok
BCPP
MICEX
2000
12 621,66 €
18 054 705,43 €
2001
10 639,49 €
26 708 191,77 €
2002
15 127,78 €
34 567 711,07 €
2003
19 888,38 €
58 242 450,58 €
2004
32 029,35 €
73 513 900,94 €
2005
45 882,19 €
95 940 032,18 €
2006
57 901,33 €
318 845 416,68 €
2007
69 184,18 €
425 986 831,12 €
2008
40 539,62 €
302 200 472,48 €
2009
48 875,19 €
283 628 766,28 €
2010
55 387,27 €
330 546 375,06 €
Zdroj: Vlastní zpracování (zpracováno autorem dle BCPP a MICEX)
V tabulce 13 můžeme vysledovat růstovou tendenci tržní kapitalizace akcií na obou burzách mezi roky 1999 až 2007. Od roku 1999 do roku 2007 se celková tržní kapitalizace na BCPP více než zpětinásobila. Na burze MICEX růst celkové tržní kapitalizace akcí do roku 2007 probíhal mnohem rychleji. Její hodnota v roce 2007 je víc než třiadvacetinásobek hodnoty z roku 2000. Prudký nárůst byl v letech 2005 až 2007. Důvodem tak silného růstu na MICEX může být zlepšení ekonomiky Ruska v těchto letech za vlády Vladimira Putina. Poté, v roce 2008, však zaznamenaly obě burzy velký pokles. Hlavním důvodem tohoto poklesu je celosvětová finanční krize roku 2008. V tomto roce se tržní kapitalizace BCPP vrátila téměř na úroveň roku 2004. Na MICEX pád byl o něco slabší, pokles hodnoty tržní kapitalizace akcí se zastavil na úrovni roku 2006. Data z tabulky 13 byla použita jako výchozí pro graf 3.
64
Graf 7: Vývoj tržní kapitalizace akcií BCPP a MICEX v letech 2000 až 2010 (v mil. EUR) 450 000 000,00 €
80 000,00 €
400 000 000,00 €
70 000,00 €
350 000 000,00 €
60 000,00 €
300 000 000,00 €
50 000,00 €
250 000 000,00 € 200 000 000,00 € 150 000 000,00 €
40 000,00 €
MICEX
30 000,00 €
BCPP
100 000 000,00 €
20 000,00 €
50 000 000,00 €
10 000,00 €
0,00 € 1998
2000
2002
2004
2006
2008
2010
0,00 € 2012
Zdroj: zpracováno autorem dle BCPP a MICEX
Z grafu 3 je zřejmé, že vývojový trend tržní kapitalizace akcií je na obou burzách velmi podobný. Nejvyšších hodnot bylo na obou burzách dosaženo v roce 2007, stejně jako u indexů obou burz. Podobně jako indexy i tržní kapitalizace zaznamenala v roce 2008 prudký pokles. Pokud se podíváme zpět na grafy 3 a 4 indexů PX a MICEX, zjistíme, že v těchto letech byly i trendy indexů podobné. 12.3.2.
Objemy obchodů
V této kapitole budou porovnána data týkající se celkového objemu obchodů na BCPP a MICEX v letech 2000-2010. Pro srovnání objemu obchodů v jednotlivých letech byly použity údaje ze statistických dokumentů burz. Protože v daných dokumentech je používán odlišný způsob třídění cenných papírů, k provedení srovnání byly zvoleny celkové součty objemů obchodů všech instrumentů. Hodnoty objemů obchodů v těchto dokumentech jsou dány v národní měně. Pro přehledné srovnání částky byly převedeny na eura dle kurzů z tabulky 12. V tabulce 14 jsou uvedena data celkových objemů obchodů v miliardách EUR za rok 2000 až 2010. Tučně je zvýrazněna nejvyšší hodnota na BCPP v roce 2007. Do roku 2007 objemy obchodů na BCPP postupně stoupaly, ale od roku 2007 v dalších letech hodnota objemů klesá. Hodnoty celkových objemů obchodů na MICEX naopak po celou dobu vykazují růst, až na mírný pokles v letech 2001 a 2002.
65
Tabulka 11: Objemy obchodů na MICEX a BCPP (údaje jsou v mld. EUR) Rok
MICEX
BCPP
Rok
MICEX
BCPP
2000
161,44 €
7,53 €
2006
1 500,07 €
30,87 €
2001
116,65 €
4,03 €
2007
2 974,69 €
38,05 €
2002
110,54 €
6,25 €
2008
3 615,91 €
31,64 €
2003
233,00 €
7,94 €
2009
4 054,13 €
17,53 €
2004
422,25 €
15,74 €
2010
4 357,29 €
15,56 €
2005
733,92 €
35,90 €
Zdroj: zpracováno autorem dle BCPP a MICEX
Z údajů v tabulce 14 lze vyčíst, že objemy obchodů na MICEX jsou mnohem vyšší než objemy na BCPP, proto jsou vytvořeny dvě vertikální osy vyjadřující objemy obchodů. Na základě dat z tabulky 12 byl vytvořen graf 8. Protože hodnoty MICEX jsou mnohem vyšší než hodnoty BCPP, v grafu jsou dvě vertikální osy. Na levé ose jsou hodnoty MICEX, kterým odpovídá zakřivení červené čáry MICEX. Na pravé straně jsou hodnoty BCPP, které odpovídají zakřivení modré čáry BCPP. Graf 8: Vývoj objemu obchodů na BCPP a MICEX (údaje jsou v miliardách EUR) 5 000,00 €
40,00 €
4 500,00 €
35,00 €
4 000,00 €
30,00 €
3 500,00 € 3 000,00 €
25,00 €
2 500,00 €
20,00 €
2 000,00 €
15,00 €
1 500,00 €
MICEX BCPP
10,00 €
1 000,00 €
5,00 €
500,00 € 0,00 €
0,00 € 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Zdroj: zpracováno autorem dle BCPP a MICEX
Použití dvou os na grafu umožňuje vidět trend vývoje objemů vedle sebe. Lze říct, že v letech 2000 až 2007 objemy obchodů na obou burzách stoupaly. Od 66
roku 2007 na BCPP je zaznamenán klesající trend. Evidentně světová finanční krize z roku 2008 měla velký vliv na investiční obchodování na českém burzovním trhu, proto objemy obchodů značně klesly. Pouze za 3 roky od roku 2007 hodnota objemů BCPP klesla až na úroveň roku 2004, což je velmi znatelný pokles. Čára MICEX ukazuje na grafu opačný vývoj od roku 2007 než čára BCPP. Z toho vyplívá, že krize v roce 2008 neměla žádný vliv na vývoj rostoucího trendu objemů obchodování na MICEX. V letech 2007 až 2010 čára MICEX stále roste, tj. objemy obchodů na burze MICEX jsou každým rokem vyšší. 12.3.3.
Vývoj počtu IPO
Initial Public Offering je první primární úpis akcií. Pro tento pojem se v praxi běžně používá zkratka IPO. IPO je proces, při kterém společnost poprvé vstupuje na burzu a nabízí své akcie široké veřejnosti. Důvodů, proč společnosti chtějí realizovat IPO, je několik. Jedním z hlavních důvodů pro provedení IPO je potřeba navýšit kapitál společnosti, tedy získat dodatečné finanční zdroje. V této části srovnávám vývoj počtu IPO v letech 2002 až 2010 na BCPP a MICEX. Data, která jsou použita v tabulce 13, jsem čerpala z výročních zpráv BCPP a z oficiálních webových stránek MICEX. Na webových stránkách MICEX je zveřejněn seznám všech provedených IPO na burze MICEX za celou dobu její existence. Z tohoto seznamu jsem sečetla počet společnosti, které provedly IPO, podle jednotlivých let. Z tabulky je vidět, že maximální dosažený počet IPO na BCPP činí 2, kdyžto na MICEX je maximální počet provedených IPO 15. Tabulka 12: Vývoj počtu IPO na BCPP a MICEX v letech 2002 až 2010 Roky
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
MICEX
1
1
2
3
6
15
0
1
5
BCPP
0
0
1
2
2
2
1
0
1
Zdroj: výroční zprávy BCPP a oficiální web MICEX14
Pro přehlednější zobrazení jsem vytvořila graf 9 podle dat z tabulky 13.
14
http://www.micex.ru/markets/stock/emitents/guide/1006
67
Graf 9: Vývoj počtu IPO na BCPP a MICEX v letech 2002 až 2010 16 14 12 10 MICEX
8
BCPP
6 4 2 0 2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Zdroj: vlastní zpracování
Z grafu je patrné, že v roce 2007 byl na MICEX proveden největší počet IPO za celou historii. Je pozoruhodné, že i tržní kapitalizace byla v roce 2007 na MICEX (graf 7) nejvyšší za celou dobu existence burzy. To vypovídá o tom, že na ruském trhu byly v té době příznivé ekonomické podmínky. Předpokládám, že důvodem poměrně prudkého růstu celkové tržní kapitalizace na MICEX v roce 2007 byl právě vysoký počet provedených IPO ve stejném roce. Na straně BCPP nejvyšší hodnota počtu provedených IPO za rok nepřevyšuje 2. Důvodů pro nízký počet IPO na BCPP může být několik:
ztráta důvěry investorů z neúspěšných dob kuponové privatizace,
nedostatečná likvidita,
nedostatečná vládní podpora IPO,
vliv bankovního sektoru,
a další.
68
13. Závěr Ze srovnání obou burz je zřejmé, že jsou si v mnohém podobné. Zejména v historickém vývoji. Určité významné historické události se sice udály v rozdílnou dobu, ale prodlevy mezi těmito událostmi nebyly moc velké. Hlavním společným milníkem je pro obě burzy skutečnost, že byly založeny ve stejném roce. Podstatným rozdílem je skutečnost, že na BCPP se nikdy neobchodovalo s měnami. Hlavním předmětem podnikání obou burz je organizace trhu s cennými papíry. Obě burzy se také věnují vzdělávací a sponzorské činnosti. Organizační struktura burz je podobná, jak je uvedeno v příslušné kapitole, zejména proto, že jsou obě akciovými společnostmi. Výše základního kapitálu BCPP je skoro pětkrát vyšší než výše základního kapitálu MICEX. Velké rozdíly mezi oběma trhy panují v oblasti poplatků a tržních segmentů. Rozdíl ve výši poplatků je velmi značný. Vstupní poplatek MICEX je mnohem vyšší než poplatek na BCPP. Na druhou stranu, pro členství na BCPP musí uchazeč splnit také další finanční podmínky. Například je požadována minimální výše základního kapitálu a zachování kapitálové přiměřenosti podle ZPKT. Burza MICEX nevznáší takové finanční požadavky. Dalším velkým rozdílem je množství členů na BCPP a na MICEX. Na konci roku 2009 je na BCPP pouze 20 profesionálních členů, kdyžto na MICEX je jich až 2313. Systém regulace českého a ruského trhu s cennými papíry v současnosti je velmi podobný. V obou zemích finanční trh reguluje pouze jedna instituce. Výkon dohledu nad finančním trhem je v České republice zajišťován ČNB, v Rusku tuto funkci plní FSFT. Finanční trh je v obou zemích upravován velkým počtem zákonů a právních norem. Na základě provedené analýzy a srovnání burz BCPP a MICEX lze podotknout, že vývoj obou burz byl velmi podobný do finanční krize v roce 2008. Ze srovnání tržní kapitalizace akcií obou trhů byly trendy na obou burzách v přibližně stejném období rostoucí, obě burzy dosáhly maxima tržní kapitalizace akcií v roce 2007. Od té doby je trend klesající. Pokles je ovšem rychlejší, než byl někdejší růst. Od roku 2009 burzy vykazují mírný rostoucí trend tržní kapitalizace akcí. Od tohoto roku se na BCPP se snižují objemy obchodů, kdyžto objemy 69
obchodů MICEX vykazují rostoucí tendenci. Dalším podstatným rozdílem je množství provedených IPO. Celkový počet IPO na MICEX je o hodně větší než celkový počet IPO provedených na BCPP. Řešením problému s nízkým IPO na BCPP může být silnější vládní podpora a úprava požadavků na provedení IPO.
70
14. Conclusion When comparing BCPP and MICEX, you can find many similarities. Even history of both stock exchanges is very similar. That is because of the most significant historical events forming financial market happened in both Czech Republic and Russian Federation in close time period. Both stock exchanges were even founded in the same year. One of the main differences is that there never was a currency market in Prague. The main area of business of both stock exchanges is organizing stock market. Both are supporting education and sponsoring various causes. Organizational structure of both is similar, mainly because both are joint-stock companies. The capital of BCPP is almost five-times higher then the capital of MICEX. Significant differences of both stock markets are in the area of fees and market segments. Entrance fee on MICEX is way higher than entrance fee on BCPP, but BCPP has other financial requirements on its members. The minimal amount of capital and capital adequacy is set. MICEX stock exchange have none of these additional requirements. Another big difference is the number of stock exchange members on BCPP and MICEX. At the end of 2009 there were just 20 professional members of BCPP and up to 2313 on MICEX. Control system of Czech and Russian stock exchange market quite similar too. In both countries, there is one central control institution. It is Czech National Bank in Czech Republic and FSFT (Federal Services for Financial Markets) in Russia. Financial markets are regulated by many laws in both countries. On bases of my analysis and comparison of BCPP and MICEX stock exchanges, you can see that development on both exchanges was similar up to the financial crisis in 2008. From comparison of the market capitalization of stocks on both markets is obvious, that trends were growing in about the same time period. Both stock exchanges reached maximum of the market capitalization of stocks in 2007. Since that, the trend was declining faster then was the previous grow. Since 2009 exchanges show moderate growth of the market capitalization trend. Volume of trades is decreasing on BCPP since that, but has growing tendencies on MICEX. Another significant difference is the amount of IPOs (Initial Public Offering). Total 71
count of IPOs on MICEX is way higher than on BCPP. The way to attract more IPOs to BCP could be stronger government support and revision of requirements needed to meet for the IPO.
72
Příloha 1: Vývoj burz v čase Rok
Událost na BCPP
Událost na MICEX
1992
Vznik Burzy cenných papírů Praha, a. s.
Banka Ruska a přední komerční banky založily burzu MICEX, která zahájila činnost na nákup a prodej valut za ruské rubly
1993
Založení Burzovního registru cenných papírů, s.r.o.
Na MICEX zahájení aukce a obchodování s vládními krátkodobými obligacemi
Zahájení obchodování se 7 emisemi cenných papírů Uvedení 622 emisí akcií z 1. vlny kuponové privatizace na burzovní trh Uvedení 333 emisí akcií z 1. vlny kuponové privatizace na burzovní trh 1994
Zahájení výpočtu oficiálního burzovního indexu PX 50
MICEX uvedla obchodní systém nové generace, který podle svých parametrů odpovídal úrovni nejlepších zahraničních elektronických systémů
1995
Uvedení 674 emisí akcií z 2. vlny kuponové privatizace na burzovní trhy
MICEX a regionální burzy předních finančně-průmyslových regionů Ruska založily Asociaci ruských měnových burz (ARMB)
Zavedení 2 souhrnných indexů PX-GLOB a PXL a 19 oborových indexů Zavedení nového členění burzovních trhů na hlavní a vedlejší (původně kotovaný trh) a volný trh (původně nekotovaný trh) 1996
Zahájení obchodování v systému KOBOS (průběžné obchodování při proměnlivé ceně) s 5 emisemi akcií a 2 emisemi obligací
Byla založena nebankovní kreditní společnost ZAO Vypořádací dům pro organizaci hotovostních výpočtů mezi účastníky burzovního trhu
Burzovní registr cenných papírů, s.r.o. se transformoval na
Na základě MICEX a regionálních burz byl vytvořen vnitrostátní burzovní
73
akciovou společnost s názvem UNIVYC, a.s.
systém pro provedení obchodů s cennými papíry a jinými finančními nástroji Na MICEX bylo zahájeno obchodování s měnovými futures na USD
1997
Vyřazení 1301 nelikvidních emisí akcií z volného trhu burzy
MICEX a Banka Ruska založily nekomerční partnerství Národní depozitní centrum (SDC) s cílem zabezpečit výpočty cenných papírů na burzovním akciovém trhu Zahájení obchodování s akciemi předních ruských emitentů Byl spuštěn systém elektronických lotových obchodů s měnami (SELO) Zavedení Indexu MICEX Podepsána dohoda o spolupráci mezi MICEX a NYSE (NewYork Stock Exchange)
1998
Zahájení obchodování v systému SPAD (Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů)
Otevření oficiální webové stránky Burzy MICEX, zahájení přenosu burzovních kotací v reálném čase Podepsán memorandum mezi MICEX a CME – Chicago Mercantile Exchange o spolupráci po organizaci obchodů s ruským rublem V rámci protikrizových opatření Banka Ruska začala provádět na měnovém trhu MICEX speciální obchodní seance (SOS) pro obsluhování mezinárodních obchodních vztahů (export-import)
1999
Zavedení nového, kontinuálně propočítávaného, indexu PX-D, zahájení kontinuálního výpočtu PX 50
Byla uvedena jednotná (společná) obchodní seance (JOS) na americký dolar USD v SELO. Byl ukončen proces formování celonárodního ruského devizového trhu Na Burze MICEX začal fungovat trh korporátních obligací předních ruských emitentů Na základě návrhu MICEX a předních komerčních bank byla založena Národní
74
měnová asociace (NMA) Začal fungovat systém on-line obchodování s akciemi 2000
Startoval proces vytváření jednotného finančního prostoru SNS. Na základě návrhu MICEX byla založena Mezinárodní asociace burz (MAB) 15 zemí SNS. Burza MICEX se stala vedoucí akciovou platformou v Rusku, na kterou připadá převážná část burzovního obratu cenných papírů
2001
Přijetí burzy za přidruženého člena Federace evropských burz (FESE)
Burza MICEX spolu s Mezinárodním měnovým výborem pod dohledem Výkonného výboru SNS, Mezinárodní banky a Mezinárodní asociace burz SNS začaly přípravy projektu integrovaného devizového trhu zemí SNS
2002
Zahájení obchodování s první zahraniční akciovou emisí ERSTE BANK
MICEX se stala členem Mezinárodní federace burz (FESE)
2003
Na MICEX byly zahájeny REPO operace s cennými papíry Zahájení obchodování s podílovými listy investičních fondů. V rámci reorganizace burzovního podniku MICEX byla založena ZAO Burza cenných papírů MICEX jako dceřiná společnost
2004
Řádné členství burzy ve FESE v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie Udělení statutu definované zahraniční burzy americkou Komisí pro cenné papíry a burzy (US SEC) a zařazení pražské burzy do prestižního seznamu neamerických burz bezpečných pro investory
15 16
Na burze MICEX proběhlo spojení JOS 16 a SELO v jednotné (společné) obchodní sekce. Tímto byl dokončen proces vytváření jednotného (společného) národního měnového trhu v Rusku. Na MICEX začal fungovat peněžní trh a to - burza začala obsluhovat depozitní obchody (transakce) Banky Ruska s kreditními organizacemi (úvěrovými institucemi)
www.mab.micex.ru http://www.micex.ru/markets/currency/trades/principles Jednotná obchdoní seance mezibankovních měnových burz (dále JOS)
75
Zahájení obchodování s první primární akciovou emisí ZENTIVA
S účastí NSD17 v Moskvě byla založena Asociace centrálních depozitářů Euroasie MICEX podepsala dohodu o spolupráci s London Stock Exchange a s Shanghai Stock Exchange
2005
Objemy obchodů v průběhu roku poprvé překročily biliónovou hranici, celkový objem obchodů za rok 2005 dosáhl 1041,2 mld. korun
Na Burze cenných papírů MICEX bylo zahájeno obchodování s akciemi, korporativními (korporačními) a obecními (městskými, magistrátními) dluhopisy, se kterými se dříve obchodovalo na MICEX MICEX a NASDAQ Stock Exchange podepsali memorandum o spolupráci V rámci Skupiny MICEX byl založen Národní clearingový centrum (Bank National Clearing Centre, NCC18), který se specializuje na organizaci vypořádání a zúčtování burzovních obchodů
2006
Poslední den výpočtu indexů PX 50 a PX-D, které jsou nahrazeny souhrnným indexem PX.
Na Burze cenných papírů MICEX bylo zahájeno obchodování s akciemi velké (významné) ruské společnosti Gazprom, o. a. s.
Zahájení obchodování s investičními certifikáty
Na MICEX bylo zahájeno obchodování s futures
Zahájení obchodování s futures
Byla organizována činnost úvěrových operací Banky Ruska (zajištěné úvěrování), a taky nového segmentu trhu státního dluhu – státní spořitelní (úsporné) dluhopisy19
Začátek obchodování s warranty na oficiálním volném trhu
Na Burze cenných papírů MICEX bylo zahájeno obchodování s hypotečními obligacemi MICEX podepsala dohodu o spolupráci s Deutsche Börse Group 2007
Licence pro Energetickou burzu Praha (obchodování od 17. 7.
Světová federace burz stvrdila MICEX jako svého afilovaného člena.
http://www.nsd.ru/en/ National Settlement Depositary http://www.nkcbank.com/viewCatalog.do?menuKey=36 , http://www.micex.ru/group/nkc/profile 19 http://www.micex.ru/markets/state/bonds/profile 17
18
76
2007) Byl zahájen provoz internetových stránek www.px.cz 2008
Majoritním akcionářem Burzy cenných papírů Praha se stala burza Wiener Börse AG, jejíž podíl na základním kapitálu burzy činí 92,739 %. [Miras.cz, 2011]
2009
UNIVYC, a.s., změnil obchodní firmu na Centrální depozitář cenných papírů, a.s.
2011
MICEX se stala majoritním akcionářem druhé největší ruské burzy RTS
Zdroj: vlastní zpracování
77
15. Seznam tabulek Tabulka 1: Sazebník burzovních poplatků ..................................................... 27 Tabulka 2: Kurz ČNB a CBR ke dni 31. 12. 2011 ............................................ 31 Tabulka 3: Převod základního kapitálu na EUR ........................................... 31 Tabulka 4: Převod poplatků na EUR ............................................................ 32 Tabulka 5: Obchodní skupiny ....................................................................... 48 Tabulka 6: Typy obchodů.............................................................................. 48 Tabulka 7: Podíl různých odvětví průmyslu v bázi Indexu PX .................... 60 Tabulka 8: Podíl různých odvětví průmyslu v bázi Indexu MICEX ............. 60 Tabulka 9: Kurzy měn k 31. 12. 20XX podle kurzu ČNB a CBR................... 63 Tabulka 10: Tržní kapitalizace akcií (v mil. EUR) ........................................ 64 Tabulka 11: Objemy obchodů na MICEX a BCPP (údaje jsou v mld. EUR) 66 Tabulka 12: Vývoj počtu IPO na BCPP a MICEX v letech 2002 až 2010 ......67
78
16. Seznam grafů a seznam obrázků Graf 1: Počty emisí (BCPP, 1993-2011) .......................................................... 16 Graf 2: Množství členů MICEX v letech 2006 až 2009 ................................ 30 Graf 3: Vývoj Indexu PX od roku 1994 .......................................................... 57 Graf 4: Vývoj Indexu MICEX od roku 1998 ..................................................59 Graf 5: Podíl různých odvětví průmyslu v bázi Indexu PX ........................... 61 Graf 6: Podíl různých odvětví průmyslu v bázi Indexu MICEX .................... 61 Graf 7: Vývoj tržní kapitalizace akcií BCPP a MICEX v letech 2000 až 2010 (v mil. EUR) ..............................................................................................................65 Graf 8: Vývoj objemu obchodů na BCPP a MICEX (údaje jsou v miliardách EUR) ......................................................................................................................... 66 Graf 9: Vývoj počtu IPO na BCPP a MICEX v letech 2002 až 2010 ............ 68
79
17. Důležité pojmy a zkratky SBČS - Státní banka československá BCPP - Burza cenných papírů Praha, a. s. KOBOS - Kontinuální Burzovní Obchodní Systém SPAD - Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů SCP – Středisko cenných papírů CDCP - Centrální depozitář cenných papírů, a.s. ČNB – Česká národní banka MBI - Index obecních obligací MICEX MBI CBI - Index korporátních obligací MICEX CBI. NYSE - NewYork Stock Exchange FESE - Mezinárodní federace burz cenných papírů MICEX - Moskevská mezibankovní měnová burza, a. s. ZPKT - zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu CNB - Centrální banka Ruska ARMB - Asociaci ruských měnových burz MAB - Mezinárodní asociace burz Listing (kotace) – přijetí k obchodování Deponovat – uložit, ukládat, dávat do úschovny/depozitu. Kontrahent – smluvní strana
80
18. Seznam použité literatury REJNUŠ, Oldřich. Teorie a praxe obchodování s cennými papíry. Praha : Computer press, 2001. 257 s. CIPRA, Tomáš. Matematika cenných papírů. Praha : HZ, 2000. 241 s. MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. Praha : Ekopress, 2011. 520 s. KOSTOLANY , André. Peníze a burza : umění, jak přijít k bohatství . Liberec : Mirage, 2007. 289 s. VESELÁ, Jitka. Burzy a burzovní obchody. Praha : Oeconomica, 2005. 189 s. REJNUŠ, Oldřich. Peněžní ekonomie : (finanční trhy). Brno : Akademické nakladatelství CERM, 2010. 354 s. LIŠKA, Václav. IPO kmenové akcie a jejich primární emise. Praha : HZ, 2001. 169 s. КРИНИЧАНСКИЙ, К. В. Рынок ценных бумаг. Москва: Дело и сервис, 2007. 512 s.
Internetové zdroje: [Bloomberg.com, 2011] Bloomberg [online]. 2011 [cit. 2011-05-13]. RTS Cash Index. Dostupné z WWW:
. [Bloomberg.com, 2011] Bloomberg [online]. 2011 [cit. 2011-05-13]. Prague Stock Exchange Index. Dostupné z WWW: < http://www.bloomberg.com/apps/quote?ticker=PX:IND>. [Brandpedia.ru, 2011] Brandpedia.ru [online]. 2011 [cit. 2011-05-13]. RTS. Dostupné z WWW: . [ets.kz, 2011] ETS commodity exchange [online]. 2011 [cit. 2011-05-13]. . Dostupné z WWW: . [Finance.cz, 2011] Finance [online]. 2011 [cit. 2011-05-13]. Burza cenných papírů Praha. Dostupné z WWW: . [Miras.cz, 2011] Miras.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-24]. Miras.cz. Dostupné z WWW: . [Patria.cz, 2011] Patria online [online]. 2011 [cit. 2011-05-13]. Koblic (BCPP). Dostupné z WWW: . [PSE.cz, 2011] PSE [online]. 2011 [cit. 2011-05-13]. Burzovní indexy. Dostupné z WWW: < http://www.pse.cz/dokument.aspx?k=Burzovni-Indexy>. [Wikipedia, 2011] Wikipedia [online]. 2011 [cit. 2011-08-10]. Burzovní index. Dostupné z WWW: . [bcpp.cz, 2011] PX Prague stock exchange [online]. 2011 [cit. 2011-08-10]. Výroční zprávy . Dostupné z WWW: .
81
[bcpp.cz, 2011] PX Prague stock exchange [online]. 2011 [cit. 2011-08-11]. Tržní kapitalizace akciového trhu ke dni 11.8.2011. Dostupné z WWW: . IPO. MICEX Stock Exchange [online]. 1.01.2012 [cit. 2012-01-01]. Dostupné z: MICEX-RTS Stock Exchange. Hlavní stranka [online]. 26.12.2011 [cit. 2012-01-01]. Dostupné z: Indexy. MICEX-RTS Stock Exchange [online]. 26.12.2011 [cit. 2012-01-01]. Dostupné z: [DAMONEY, 2011] DAMONEY миллион шаг за шагом [online]. 2011 [cit. 2011-08-10]. Что такое индекс РТС и ММВБ? Индекс S&P и Доу Джонса. Dostupné z WWW: . [fese.be, 2011] FEDERATION OF EUROPEAN SECURITIES EXCHANGES [online]. 2011 [cit. 2011-08-16]. Observer Members . Dostupné z WWW: .
Výroční zprávy: Výroční zprávy : Současný vývoj na kapitálovém trhu. In Výroční zpráva Burzy cenných papírů Praha 2010. Skupina CEE Stock Exchange Group Praha : Burza cenných papírů Praha, 2011. s. 140. Výroční zprávy : Profil společnosti. In Výroční zpráva Burzy cenných papírů Praha 2010. Skupina CEE Stock Exchange Group Praha : Burza cenných papírů Praha, 2011. s. 140.
82
