BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2012 Alena Zmrzlá

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2012

Alena Zmrzlá

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD

Ústav ošetřovatelství

Alena Zmrzlá

Možnosti sester pečovat o chronickou ránu metodou vlhkého hojení Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Lenka Mazalová

OLOMOUC 2012

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jsem uvedené bibliografické a elektronické zdroje.

Olomouc 27.4. 2012

…………………………… podpis

Děkuji vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Lence Mazalové za připomínky, rady a návrhy, kterými přispěla k napsání mé práce.

ANOTACE

Příjmení a jméno autorky: Zmrzlá Alena Instituce:

UPOL, Fakulta zdravotnických věd

Název práce:

Možnosti sester pečovat o chronickou ránu metodou vlhkého hojení

Vedoucí práce:

Mgr. Lenka Mazalová

Počet stran:

91

Počet příloh:

2

Rok obhajoby:

2012

Klíčová slova:

chronické rány dekubity bércové vředy vlhké hojení moderní trendy v hojení chronických ran

Bakalářská práce se zaměřuje na využití moderních metod v léčbě chronických ran. Teoretická část nás uvádí do problematiky prevence a léčby chronických ran a popisuje také možnosti vzdělávání sester v této oblasti. Je zde uveden souhr téměř všech možností využití moderních krycích prostředků vlhkého hojení ran a jejich rozdělení do specifických skupin. Praktická část se zaměřuje na vzdělávání sester a porovnání jejich znalostí a možností využívat formu vlkého hojení, i které prostředky se nejčetněji využívají ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb. Klíčová slova: chronické rány, dekubity, bércové vředy, vlhké hojení, moderní trendy v hojení chronických ran

This Bachelor Work focuses on use of modern methods in treatment of chronic wounds. The theoretical part introduces the issue of prevention and treatment of chronic wounds and deals with the options of education of nursing staff in this area. The Work provides summary of most available methods of utilization of modern wet wound management dressings and their division into specific groups. The practical part concentrates on nurse education and comparison of their knowledge and possibilities of using the method of wet wound management and lists the products which are most frequently used in hospitals and social care facilities.

Key words: Chronic wounds, decubitus, ulcus cruris, modern materials of wet wound management, modern trends in treatment of chronic wound

OBSAH ÚVOD……………………………………………………………………………… 8 1. TEORETICKÁ ČÁST…………………………………………………………..

10

1.1 CHRONICKÉ RÁNY…………………………………………………………

10

1.1.2 Charakteristika chronické rány……………………………………………….

10

1.1.3 Rozdělení chronických ran podle etiologie…………………………………..

10

1.1.4 Proces hojení chronických ran………………………………………….……. 13 1.1.5 Faktory nepříznivě ovlivňujíci proces hojení chronických ran………………

14

1.1.5.1 Celkové faktory……………………………………………………….……

14

1.1.5.2 Místní faktory………………………………………………………….…..

16

2. KOMPETENCE SESTER V OŠETŘOVÁNÍ CHRONICKÝCH RAN….…..

18

2.1 Vzdělání v oblasti chronických ran v České republice……………….………... 18 3. MODERNÍ TRENDY V HOJENÍ RAN A DEFEKTŮ…….………….………

21

3.1 Obecné zásady při ošetřování chronických ran………………….……………..

22

3.2 Pracovní postupy při ošetřování chronických ran……………………………...

22

3.3 Přehled vlhkého krytí ran a jejich způsob účinku……………………………… 23 3.4 Přehled vlhkého krytí ran podle podle typu materiálu……………....…………. 25 3.5 Přehled prostřeků vlhkého krytí ran z hlediska zhodnocení rány……………… 26 4. KAZUISTIKA………………………………………………………………….

28

5. PRAKTICKÁ ČÁST……………………………………………………………

31

6

5.1 Cíl práce………………………………………………………………………... 31 5.2 Metodika průzkumného šetření………………………………….…….……….

32

5.3 Vyhodnocení výsledků průzkumného šetření………………………..………… 33 5.4 Diskuse…………………………………………………………………………

80

ZÁVĚR…………………………………………………………………………….

84

LITERATURA A PRAMENY……………………………………………………

86

SEZNAM ZKRATEK……………………………………………………………..

89

SEZNAM OBRÁZKŮ…………………………………………………………….

90

SEZNAM PŘÍLOH………………………………………………………………..

91

7

ÚVOD Ve své práci jsem se zaměřila na rozdíly v používání moderních materiálů vlhkého hojení ran ve zdravotnických zařízeníc a v zařízeních sociálních služeb. Bude zajímavé zjistit, jaký způsob léčby ošetřující personál upřednostňuje, a které materiály nejvíce používá. Chronické rány byly a jsou ještě i dnes velkým problémem, protože jejich léčba vyžaduje od pacientů (klientů) většinou velkou trpělivost. Často musí snášet chronické bolesti, omezení v pohybu, někdy je třeba absolvovat návštěvy v ambulancích kožních nebo chirurgických lékařů, kam mají problém se dopravit. Nemluvě o tom, že většina pacientů (klientů) trpí chronickou ránou desítky let, kdy si nemohli dovolit podstoupit např. nějakou operaci, např. operace šedého zákalu nebo mají jiné problémy, které bývají časté u seniorů. Pokud bychom se ještě zamysleli i nad kvalitou života těchto lidí nejen v oblasti jejich zdraví, ale i v oblasti sociální, kdy nemohli např. vykonávat své zaměstnání, a pokud ano, tak s obtížemi. Když si uvědomíme i společenské omezení, že si nemohou dovolit navštívit kulturní zařízení, pokud je rána ve stadiu, kdy zapáchá a hodně secernuje, nebo nemohou cestovat, sportovat atd. Není tedy divu, že najdeme v jejich životě i psychické problémy jako třeba osamocenost, která může vést až k depresím. Zdravotníci by si měli uvědomovat všechny tyto aspekty a snažit se svým pacientům (klientům) co nejlépe pomoci. V tom případě, musíme mít informace a znalosti o nových možnostech léčby a předávat je. Za moderní léčbu chronických ran považujeme metodu vlhkého hojení ran. Pro sestry a lékaře tato metoda není žádnou novinkou a používá se stále častěji. Výrobci těchto materiálů se snaží hledat stále nové technologie a vyrábějí dokonalejší krycí materiály. Produktů je na trhu mnoho různých druhů a je třeba naučit se, kdy a na jakou ránu se určitý druh vlhkého krytí aplikuje. Proto se sestry školí v této problematice, aby byly specialistky v této oblasti. Jsou však závislé na lékaři, který musí napsat recept na správný druh vlhkého krytí ran. Lékař volí někdy osvědčený konzervativní (klasický) způsob léčby. Záměrem této práce je zjištění, jaký zájem mají sestry o tuto problematiku, jaké mají možnosti v oblasti vzdělávání, a kterému způsobu vzdělávání dávají přednost. S chronickými ranami se sestry setkávají ve zdravotnických zařízeních různých odděleních, ale nejvíce na odděleních gerontologie, kde jsou dlouhodobě nemocní, na anesteziologicko-resuscitačnich odděleních, na neurologii nebo i v agenturách domácí péče, stejně jako v zařízeních sociálních služeb. V současnosti se ošetřování metodou vlhkého hojení ran věnuje velká pozornost. Sestry se vzdělávají, stávají se z nich specialistky – konzultantky pro léčbu ran. Mají často na starost

8

několik oddělení, kde konzultují a doporučují další postupy v léčbě. Většinou školí své kolegyně a jejich znalosti a zkušenosti se dostávají do povědomí většiny sester. Mám zkušenost ze zařízení sociálních služeb, kde pracují často starší sestry, které se s vlhkým hojením ran ve škole nesetkaly. Situace se zlepšuje, proto jsem se rozhodla udělat dotazníkové šetření, abych mohla doložit, jaké vědomosti sestry mají o produktech vlhkého hojení ran a také, jakým způsobem je získávají.

9

1. TEORETICKÁ ČÁST

Teoretická část je zaměřena na krátký úvod do problematiky vzniku chronických ran, jejich definici, prevenci, etiologii vzniku, faktory, které ovlivňují vznik chronických ran a na jejich léčbu. 1.1 CHRONICKÉ RÁNY 1.1.2 Charakteristika chronické rány „Jako chronickou ránu označujeme sekundárně se hojící ránu, která i přes adekvátní terapii nevykazuje po dobu 6-9 týdnů tendenci k hojení.“1 1.1.3 Rozdělení chronických ran podle etiologie Bércový vřed žilní etiologie Jedná se o poruchu látkové výměny v kůži a podkoží, důsledkem bývá chronická žilní nedostatečnost. Tím, že je porušený tok žilní krve k srdci, dochází ke snížení množství krve z jednotlivých částí systému, krev se městná, dochází ke stagnaci krve v dolních končetinách a k přetížení žilního systemu. Negativně je ovlivněn metabolismus v kůži a podkoží v důsledku edému, kdy dochází k zadržování tekutin, ke zvyšování onkotického tlaku, a tím je poškozen i lymfatický systém. Může dojít k zánětům a kožním změnám. Při delším trvání zánětu ve venulách a arteriolách je riziko vzniku bércového vředu.2 Centrální venozní insuficience (CVI) vzniká v důsledku ztráty elasticity žilní stěny a nedomykavosti chlopní v povrchovém systému, mohou být

STRYJA, Jan. Repetitorium hojení ran. Semily : GEUM s.r.o., 2008. 17 s. ISBN 978-80-86256-60-3 GUNTER MUDR, Germann, et al. Kompendium rán a ich ošetrovania . HARTMANN-RICO s.r.o. Bratislava : CMC Medical Information D-89522 Heidenheim, 1999. 123 s. ISBN 3-929870-19-3. S.73 1 2

10

postižené i hluboké žíly a spojky mezi těmito systémy. I když ještě není toto postižení závažné, může dojít ke vzniku vředu i po poranění kůže. Další příčinou CVI, může být PTS s dekompenzovanými subfasciálními žilami.3 Bércový vřed tepenného původu Příčina bývá hlavně při obliterující ateroskleróze velkých a středních cév. Léze ve vnitřní vrstvě intimy vyvolá agregaci trombocytů a to má za následek proliferaci svalových buněk médie do intimy, ty produkují protein a proteoglykany, které se díky kumulaci lipidů mění v aterosklerotické pláty. Jejich přítomnost způsobuje stenózu nebo uzavření tepny. Stupeň ischemie závisí na rozsahu stenózy. Příčinou jsou dědičné dispozice, ale důležitými rizikovými faktory jsou jiné diagnózy jako hypertenze, diabetes mellitus, hypothyeróza, nefropatie, poruchy metabolismu lipidů, trombofílie, plicní insuficience i nesprávný způsob života jako je stres, kouření, alkoholismus, nadváha, obezita. I jeden z těchto faktorů může znásobit provděpodobnost toho, že dojde k ischemii DK nebo uzávěru tepen v DK.4 Diabetický vřed Významné místo mezi chronickými komplikacemi při diabetes mellitus zaujímá syndrom diabetické nohy, protože změny na cévách a periferních nervech probíhají nepozorovaně a na základě neuropatií i bezbolestně a proto se mohou tyto změny vyvíjet několik let. Může vzniknout i situace, kdy je noha natolik ohrožená, že jediným opatřením pro záchranu života je amputace.5 Proleženina “Proleženina je poškození kůže v důsledku lokálního působení tlaku.”6 Tento tlak utlačuje drobné cévy a část tkáně není dostatečně prokrvena a zásobena kyslíkem. Následkem toho dojde k nahromadění toxických produktů látkové výměny ve tkáních, rozšíří se cévy a tvoří se edém. Pokud trvá tlak, nastává s přibývající hypoxií ireverzibilní odumírání kožních buněk a tvoří se nekróza. Poškození probíhá v závislosti

GUNTER MUDR, Germann, et al. Kompendium rán a ich ošetrovania . HARTMANN-RICO s.r.o. Bratislava : CMC Medical Information D-89522 Heidenheim, 1999. 123 s. ISBN 3-929870-19-3. S.74 3

Tamtéž s.75 CMC Medical Information D-89522 Heidenheim, 1999. 123 s. ISBN 3-929870-19-3. S.73 s. 77-78 6 Tamtéž s.81 4

5

na délce a síle tlaku. Největší poškození vzniká na místech, kde tlak těla a protitlak naléhají na kostní prominence. Kromě toho může proleženina vzniknout i následkem působení tahu po podložce, kde vznikají smykové síly, které způsobí posouvání kožních vrstev proti sobě, natažením a také tlakem na cévy. Pokud nezabráníme dalšímu působení tlaku, aby se obnovilo zásobování krví, není možnost léčby a všechna další opatření jsou zbytečná.7 Chronická posttraumatická rána Tyto rány vznikají primárně, důsledkem nedostatečného léčení nebo mohou být komplikace při léčbě způsobeny infekcí, kontaminací, kontuzí měkkých částí nebo vzniklou nekrózou.8 Chronická rána způsobena zářením Záření vede k poškození kůže a podkoží, protože dojde ke zhoršenému prokrvení kůže i podkoží a tím k atrofii. Při ztrátě podkoží dochází k pevnému spojení kůže s hlubšími strukturami, dochází také k fibrotizaci tkaniva a trombotizaci arteriol a venul. Následkem toho dojde k poruše výživy a vzniku vředů. Ty se mohou zvrhnout v maligní bujení během 4 až 40 let.9 Nádory Růst nádorů vede k celkovému postižení integrity kůže a může vyústit ke vzniku vředů. Řeší se radikálně podle rozsahu a možností, s ohledem na prognózu.10

CMC Medical Information D-89522 Heidenheim, 1999. 123 s. ISBN 3-929870-19-3. S.73 s.81 Tamtéž s.81 8 Tamtéž s. 85 9 GUNTER MUDR, Germann, et al. Kompendium rán a ich ošetrovania . Hartmann-Rico s.r.o. Bratislava : CMC Medical Information D-89522 Heidenheim, 1999. 123 s. ISBN 3-929870-19-3. S.73 s. 89 10 Tamtéž s 91 6 7

12

Lymfedém

Příčinou chronické rány na bérci je otok způsobený zhoršeným odtokem lymfy. Lymfedém je otok, který je způsoben sníženou kapacitou lymfatického systému, kdy je snížen transport mízní tekutiny, protože je v převaze krevní kapilární filtrace. Lymfatické kapiláry se splétají do sběrných silnějších kolektorů a vedou lymfu do venózního systému. Jedná se o poškození lymfatických cest. Primární lymfedém se manifestuje do 35 let věku. Sekundární lymfedém vzniká při přerušení lymfatických drah, zánětu, nebo traumatech, radioterapii, přítomnosti parzitů nebo při těžkém poškození žilního systému. Podle místa vzniku se rozlišuje distální nebo proximální otok. Vyšetřovací metodou je lymfoscintigrafie nebo lymfografie, která se provádí ambulantně. Lymfedém může předcházet chronické ráně.11

1.1.4 Proces hojení chronických ran

Hojení ran probíhá nezávisle na rozsahu ve třech fázích, které se navzájem překrývají. (viz obr.č.1)

Obr. č. 1 Fáze hojení 12 Proces hojení chronické rány probíhá ve třech fázích a zahrnuje šest kroků.

ŠTINCLOVÁ, Jana. Co lze očekávat od lymfodrenáží. Interní medicína pro praxi. 2009, 11, 9, s. 422423. Dostupný také z WWW: <www.internimedicina.cz/pdfs/int/2009/09/13.pdf>. ISSN :18035256. 12 www.hartmann.info : cz76223.html [online]. 1999 [cit. 2011-03-08]. Www.hartmann.info. Dostupné z WWW: <www.hartmann.cz>. 11

13

Exsudativní – zánětlivá fáze (fáze čistící) Tato fáze trvá asi tři dny. V důsledku dilatace cév dochází k exsudaci krevní plazmy do intersticia, a tím se podpoří migrace leukocytů a pomocí fagocytózy dochází k čištění rány. Uvolňují substance, které stimulují buňky pro další fáze. Prvním cílem je zastavit krvácení, které vytvoří uzávěr cév. Po vazokonstrikci dochází působením vazoaktivních látek k silnému prokrvení a k eliminaci škodlivin. Fagocytóza začíná 2 - 4 dny po poranění, jde o první fázi čištění. Migrace leukocytů se zastavuje po třech dnech. Proliferační – granulační fáze V této době převažuje proliferace buněk a dochází k vytváření nových cév a tím k výživě tkání kyslíkem a živinami. Tato fáze začíná čtvrtý den. Nové kapiláry jsou málo odolné, proto se musí chránit před traumatizací. Do rány se dostávají fibroblasty, které pocházejí z tkaniva poraněného místa. Jako výživný substrát slouží aminokyseliny, které vznikají při rozkladu krevní sraženiny. Fibroblasty vyživují fibrinovou síť a nakonec vznikne lososově červený, lesklý povrch, který světčí a správnám hojení. Mezi šestým a desátým dnem od poranění dozrávají kolagenová vlákna, rána kontrahuje a dochází k epitelizaci. Epitelizační fáze Z granulačního tkaniva vycházejí chemické signály pro proces epitelizace z okrajů rány. Tyto buňky potřebují vlhkou skluznou plochu. Epitelizace z okrajů neprobíhá rovnoměrně. Na tvorbu výběžků z okraje rány navazuje fáze hrubnutí jednovrstevného epitelu posouváním buněk přes sebe. Zvyšuje se také epitelových ploch.

odolnost

13

1.1.5 Faktory nepříznivě ovlivňující proces hojení chronických ran

1.1.5.1 Celkové faktory Celkový stav organismu, přidružené choroby, základní příčina a její léčba, to vše má vliv hlavně při léčbě chronických ran. Musíme tedy eliminovat nebo kompenzovat tyto nepříznivé faktory. GUNTER MUDR, Germann, et al. Kompendium rán a ich ošetrovania . Hartmann-Rico s.r.o. Bratislava : CMC Medical Information D-89522 Heidenheim, 1999. 123 s. ISBN 3-929870-19-3. S.73 s.24-34 13

14

Základní příčina se podílí významně na hojení. Pokud ji lze odstranit, je tendence k hojení dobrá. Pokud je základní příčinou např. maligní proces, který nelze odstranit, rána progreduje. Přidružená onemocnění, která bývají častá u starších klientů, se negativně podílejí na hojení. Jsou to většinou ischemická choroba srdeční, hypertenze, respirační onemocnění, diabetes mellitus, autoimunní onemocnění, malabsorpční syndromy, nádorová onemocnění a další. Tyto choroby zasahují do různých fyziologických funkcí, které se kumulují a mohou způsobovat další fyzické i psychické změny a také jsou potom důvodem ke zvýšenému užívání léků, které mají další vedlejší účinky.14 Věk hraje velkou roli v procesu hojení ran, protože fyziologické stárnutí zpomaluje většinu funkcí, i proces hojení ran. Stav výživy a hydratace je také důležitý faktor pro správné hojení ran. Nedostatek bílkovin, minerálů a stopových prvků inhibuje hojivý proces. Dehydratace poškozuje buněčné funkce. S poruchami výživy se můžeme setkat u kachektických pacientů, ale i u obézních lidí, u kterých může dojít např. k dehiscenci rány. Některé léky mají nepříznivý vliv na hojení ran, například cytostatika, imunosupresiva, antikoagulancia nebo léky s protizánětlivým účinkem. Hematologické poruchy jako je např. anémie, nedostatek hemoglobinu způsobuje tkáňovou hypoxii, poruchy hemokoagulace nebo nedostatek erytrocytů. Imunita je důležitá, aby nedocházelo k náchylnostem k bakteriálním, virovým nebo plísňovým onemocněním. Nádorová onemocnění mají špatný vliv na imunitní systém, protinádorová léčba, radioterapie nebo chemoterapie a další. Nedostatek spánku nepříznivě zasahuje do buněčného dělení. Psychický stav, stresy způsobují zvýšenou sekreci glukokortikoidů, které mají protizánětlivý účinek a tlumí tvorbu granulační tkáně. Pacient není motivovaný ke spolupráci, když je nespokojený, v depresi, v úzkosti nebo ve strachu. Systémová infekce je spojena se zánětem a nepříznivě ovlivňuje aktivitu fibroblastů.

14

Bureš, I. (2006). Léčby rány. Praha 5: Galén. mn. (2006).s.14

15

Závislosti jako je například abúzus alkoholu, kouření, drogy mají negativní vliv na hojení ran. Způsob života, například nezájem nebo neschopnost pečovat o ránu, nedostupnost krycích prostředků atd.15 Pooperační komplikace negativně působí na proces hojení ran, například trombóza, trombembolická choroba, pooperační pneumonie, peritonitida, urémie atd. Následky akutního šoku spojené se ztrátou krve, nedostatkem tekutin, popáleniny a další, které způsobují poruchu mikrocirkulace, hypoxii, zvýšenou permeabilitu kapilár, perfúzní poruchy16 1.1.5.2 Místní faktory

Porucha krevního zásobení způsobuje sníženou perfúzi kyslíku. Obtížně se bude hojit defekt, kde vznikl arteriální uzávěr. Hloubka rány určuje, jak dlouho se bude rána hojit. K vytvoření vaskularizace granulační tkáně, pokud budou zasaženy svaly, šlachy, kosti, bude potřeba více času než u rány povrchové. Velikost rány je také závislá na délce léčby. Spodina rány se musí hodnotit vizuálně. Pokud na ní lpí nekróza, krevní sraženiny, fibrinové povlaky nebo je v ráně velká sekrece, to vše brání hojení. Lokalizace rány má nepříznivý vliv na hojení, pokud je nad kostními výčnělky, nad klouby nebo tam, kde je malá vrstva podkožního tuku.

Peof. MUDr. Gunther Germann, Doc. MUDr. Pavel Brychta, CSc. a další. (1999). Kompendium rán a ich ošetrovania. Heidenheim, Slovensko: HARTMANN-RICO s.r.o 15

16

STRYJA, Jan. Repetitorium hojení ran. Semily : GEUM s.r.o., 2008. 17 s. ISBN 978-80-86256-60-3

16

Okraje rány pokud jsou zavalité, podminované, mohou být vhodným místem pro bakteriální flóru. Špatnou tendenci k hojení mají také rány s kalózními okraji. Mikrobiální infekce se projeví zvýšenou sekrecí, zarudnutím, napětím, bolestí, zápachem. Vždy se naruší průběh hojení. Stáří rány určuje průběh a délku hojení. Dlouhodobě otevřené rány se hojí pomaleji. Hypoxie rány, pokud je mírná, stimuluje angiogenezi, to se využívá u hydrokoloidů. Dostatečný přísun kyslíku je nutný pro buňky na okrajích rány, kde začíná epitelizace. Výrazná hypoxie snižuje rezistenci k infekci sníženou fagocytární schopností leukocytů. Teplota rány je velmi důležitá. Rána pro správné hojení potřebuje, udržovat normální tělesnou teplotu. Pokud se rána zchladí např. studeným obkladem a sníží se v ráně teplota jen o dva stupně, dojde k poškození tkáně a hojení se zpomalí. Cizí tělesa mohou být zdrojem infekce, jsou také příčinou dráždění v ráně. Macerace kůže v okolí může být způsobena vytékajícím sekretem, exsudátem, potem, inkontinencí. Mokvající kůže je náchylná k infekcím. Kvalita ošetření ran je závislá na vědomostech ošetřujících a znalostech účinků vlhkého krytí. Hlavním předpokladem kvalitního ošetřování je určení příčiny, správné zhodnocení rány, záleží také na vhodném způsobu aplikace a výběru vlhkého krytí. To se dělí na typy podle účinku a aplikuje podle fáze, ve které se rána nachází. 17

17

Bureš, I. (2006). Léčby rány. Praha 5: Galén. mn. (2006).s.15 17

2. KOMPETENCE SESTER V OŠETŘOVÁNÍ CHRONICKÝCH RAN 2.1 Vzdělávání v oblasti chronických ran v České republice

Stěžejním zákonem, který se vztahuje k nelékařským profesím je zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění (dále jen „zákon o nelékařských zdravotnických povoláních“). Zde jsou v §5 rozpracovány podmínky k odborné způsobilosti k výkonu povolání všeobecné sestry. V roce 2011vyšla v platnost od 1. března nová vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků (dále jen „vyhláška o činnostech“). Zde jsou v části druhé, v §4 uvedeny činnosti zdravotnických pracovníků po získání odborné způsobilosti. Paragraf 4, odstavec g) uvádí, že všeobecná sestra může hodnotit a ošetřovat poruchy celistvosti kůže a chronické rány a ošetřovat stomie, centrální a periferní žilní vstupy. 18 Z uvedeného plyne, že ošetřování chronických ran je v kompetenci všeobecné sestry již po ukončení kvalifikačního studia. Zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních v §55 až §60 stanoví podmínky specializačního vzdělávání všeobecných sester. Vyhláška č. 55/2011 Sb., v §54 stanoví činnosti všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí. Jednotlivé typy specializací a kompetence jsou rozpracovány v §55 až 67. Vyhláška 55/2011 Sb., rozebírá činnosti zdravotnických pracovníků po získání specializované způsobilosti a odráží nařízení vlády č. 31/2010 Sb., o oborech specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí. Podle nařízení vlády č. 31/2010 Sb., je oborem specializačního vzdělávání mimo jiné i „Ošetřovatelská péče v interních oborech“ s označením odbornosti specialistů „Sestra pro péči v interních oborech“. Dle vyhlášky č. 55/2011 je v §60 rozpracována kompetence sestry pro péči v interních oborech v odstavci a), bod 7. Zde se uvádí, že sestra pro péči v interních oborech bez odborného dohledu a bez indikace lékaře může hodnotit a ošetřovat chronické rány i doporučovat vhodné krycí materiály. Stejná kompetence se v §61 vztahuje pro odbornost specialistů s označením „Sestra pro péči v chirurgických

Heger, L. (2011). Vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, částka 20, s.484 18

18

oborech“. Specializační vzdělávání je ukončeno atestační zkouškou a všeobecné sestry tak získají specializovanou způsobilost a výše zmíněnou kompetenci. Pokud jde o hojení ran, mohou všeobecné sestry po kvalifikačním studiu, případně všeobecné sestry s jinou specializovanou způsobilostí než je obor Ošetřovatelská péče v interních oborech a Ošetřovatelská péče v chirurgických oborech, využít certifikovaný kurz „Specializovaná ošetřovatelská péče o chronické rány a defekty“. Certifikovaný kurz a podmínky jeho realizace jsou ustanoveny v §61 až §64 zákona 96/2004 Sb., zákona o nelékařských povoláních. Certifikovaný kurz provádí akreditované zařízení, kterému byla udělena akreditace a jeho absolvováním získávají zdravotničtí pracovníci zvláštní odbornou způsobilost pro úzce vymezené činnosti, kde prohlubují získanou odbornou nebo specializovanou způsobilost. Certifikovaným kurzem nelze nahradit získání odborné nebo specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání.19 Obsah certifikovaného kurzu je dán akreditovaným vzdělávacím programem. Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských oborů v Brně - katedra ošetřovatelství a porodní

asistence,

je

akreditovaným

pracovištěm

pro

teoretickou

výuku

u

certifikovaného kurzu „Specifická ošetřovatelská péče o chronické rány a defekty“. Tyto kurzy jsou určeny pro všeobecné sestry. Kurzy zahrnují část teoretickou s ukázkami různých materiálů a část praktickou s výcvikem na akreditovaných pracovištích.20 Katedra dermatologie při Institutu postgraduálního studia vzdělávání zdravotníků v Praze pořádá kurzy pro lékaře zaměřené na problematiku chronických ran. Katedra ošetřovatelství na Lékařské fakultě MU nabízí také certifikované kurzy s tímto zaměřením všeobecným sestrám.21 Osvojenými prvky vzdělávání nejsou jen informace o procesu hojení a péči o chronickou ránu, ale také postupy komplexní péče s ohledem na další parametry jako jsou sledování nutrice, hodnocení bolesti aj. Do výuky jsou také zařazeny nové diagnostické postupy. Na konci kurzu musí absolventi vypracovat seminární práci, obhájit ji a absolvují teoretickou zkoušku, případně test. Záleží na podmínkách stanovených akreditovaným vzdělávacím programem. Další možnou formou vzdělávání v oblasti chronických ran jsou kongresy, sympozia nebo konference provázené workshopy, kde vysoce odborná sdělení a

Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče, §61 20 http://www.nconzo.cz/web/vzdelavani/176 21 POSPÍŠILOVÁ, Alena. Vzdělávání v oblasti chronických ran v České republice. Sestra. 2006, 6, s. 1618. Dostupný také z WWW: . 19

19

mimořádně kvalitní přednášející přispívají k edukaci a zvýšení znalostí zúčastněných zdravotníků. Jinou formou vzdělávání jsou krajské semináře pořádané klinikami, které se léčbou ran zabývají podrobně. Tyto akce jsou určeny praktickým lékařům. Souběžně jsou také pořádány akce pro všeobecné sestry a sestry v domácí péči. Rozšiřovat znalosti si mohou sestry i z mnoha knižních publikací, odborné literatury a odborných časopisů. Vzdělávat mohou i společnosti, které produkty vyrábějí. Toto vzdělávání probíhá v ucelených cyklech, je spojeno z praktickými ukázkami a s nácvikem ošetřování ran na klinických pracovištích. Vzdělávání je garantováno přednášejícími - specialisty na léčbu chronických ran. Elektronické vzdělávání (e-learning) je jednou z nových možností studia, kdy je možné vzdělávat se z domu a usměrňovat si tak čas pro studium.22 Konečným cílem všech vzdělávacích aktivit je týmová spolupráce a jednotné doporučené postupy. Ty sestrám umožní účastnit se ošetřovatelské péče společně s lékaři i nutričními terapeuty a jinými členy celého týmu. 23

POSPÍŠILOVÁ, Alena. Vzdělávání v oblasti chronických ran v České republice. Sestra. 2006, 6, s. 1618. Dostupný také z WWW: . 23 POKORNÁ, Andrea; MRÁZOVÁ, Romana. Nové trendy ve výuce sester k získání zvláštní odborné způsobilosti k péči o chronické rány a defekty. Sestra. 2009, 11, s. 52-52. Dostupný také z WWW: . 22

20

3. MODERNÍ TRENDY V HOJENÍ RAN A DEFEKTŮ Základní předpoklady zdárného hojení jsou ve vyčištění spodiny rány od cizího materiálu a nekrotických tkání (débridement), aby mohlo dojít k fyziologickému hojení rány. „Profesor dermatologie a vnitřního lékařství Gary Sibbald, BSc, MD, z University of Toronto, roku 2000 stanovil jako cíle débridementu: odstranění mrtvé tkáně, obnovení bakteriální rovnováhy a podpora hojení rány. Mezi obecně přijímaná pozitiva débridementu patří: odstranění vlastní nekrotické tkáně - zdroje bakteriálních endotoxinů a exotoxinů, odstranění bakteriální zátěže, zmenšení zánětlivé reakce okolí, zmenšení sekrece z rány a lepší dostupnost růstových faktorů v ráně. “24 Pod odumřelou tkání se shromažďuje hnisavý exsudát a ten zvyšuje projevy zánětu a bolesti. Podobně působí na reparační proces šedozelené povlaky nebo žlutavě zbarvené fibrinové povlaky. Dalším důležitým předpokladem dobrého hojení ran je vytvoření vlhkého prostředí v ráně. Je prokázáno „ za vědecký základ moist wound healing lze považovat práce Wintera z r. 1961, který prokázal, že ve vlhkém prostředí dojde k hojení rány signitifikantně rychleji, než v prostředí suchém. Tuto skutečnost potvrdily i pozdější práce Turnera z r. 1990“. Dalším faktorem k ovlinění léčby je výměna plynů a vodních par. U hlubokých ulcerací se doporučuje obvaz, který navodí hypoxický účinek, aby se snížilo pH, kdy se aktivuje granulogeneze a angiogeneze. Tyto účinky mají hlavně hydrokoloidy, hydropolymery a hydrogely. U povrchových ran se hodí aplikovat prostředky, které zachovávají výměnu plynů, např. pěnové krytí, polyuretanové filmy nebo síťové materiály. Udržování stabilní teploty je také jedním z významých předpokladů pro fázové hojení, protože ochlazením rány se zpomaluje hojení a rána stagnuje už při snížení teploty o dva stupně Celsia. U všech, ale zvlášť u hospitalizovaných nemocných, je důležitá nepropustnost krycích materiálů, aby nedošlo k nozokomiální infekci. Bezpečnost ve smyslu senzibilizace a iritace je u těchto materiálů ověřena, zatím nejsou žádné zprávy o vedlejších účincích, že by obsahovaly alergizující složku.

24STRYJA, Jan. Význam débridmentu v léčbě ran. Medical tribune : Medicína po promoci. 2009, 6, s. 6-

8. Dostupný také z WWW:
21

Jednoduchá aplikace a snímatelnost, aby se nepoškodila nová granulační tkáň je také významná vlastnost krytí, která obsahují neadhezivní komponenty, např. silikonový povlak. Jedním z důležitých inhibičních faktorů je také bolest, která vyvolá stresový stav u nemocného. Vlhké krytí má většinou i analgetický účinek. 25 3.1 Obecné zásady při ošetřování chronických ran Zásady při ošetřování ran jsou stejné u různých etiologií, vždy je hlavním kritériem stádium rány. Příčinu je třeba řešit systémově. Intervaly převazů jsou závislé na množství sekrece, ale i na fixaci krytí, také na tom, jestli rána např. stagnuje. V tom případě se frekvence převazů zkracuje nebo se také může změnit typ krytí. U pacientů, kteří mají cukrovku bývá frekvence převazů častější a léčba delší. U ulcerace dolních končetin, pokud je příčina v žilní nedostatečnosti, je důležitou součástí léčby i kompresivní bandáž krátkotažným obinadlem. 3.2 Pracovní postup při ošetřování chronických ran Krytí, které je přischlé se snímá pomocí infúzního roztoku např. Fyziogickým roztokem, Ringerovým roztokem, Aquou pro injekcione. Dále dezinfekčními roztoky např. Dermacynem, Prontodermem, aj. nebo pitnou teplou vodou. Zhodnocení rány je prvořadé, hodnotí se příčina, lokalizace, stáří, spodina, rozsah, zápach, sekrece, okraje nebo bolest. Jako obklad můžeme přiložit sterilní komprese gázy namočené v Prontosanu, Prontodermu, Octenilinu wound irrigation, Dermacinu aj. asi na 20 minut. Pokud použijeme Prontoderm foam můžeme ho aplikovat do rány a nechat dokud se nevstřebá. Pokud je to možné, je přínosná i fotodokumentace, která by se měla pořídit nejlépe na začátku terapie, v průběhu ošetřování i na konci léčby. Záznam do dokumentace při každém převazu je samozřejmý.

25 POSPÍŠILOVÁ, Alena; ŠVESTKOVÁ, Sabina . Prostředky k čištění rány. In . Léčba chronických ran.

Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně. Brno, Vinařská 6 : Mikada, 2001. s. 45-46. ISBN 80-7013-348-1.

22

Okolní kůži ošetřujeme tak, že používáme na těsné okolí rány ochranné krémy, které obsahují zinek, např. Kožní ochranný krém Menalind Profesional nebo Abena SkinCare. Pro ošetření suché okolní kůže můžeme použít Menalind profesional oil spray. Do rány aplikujeme terapeutické krytí, je možná i kombinace jednotlivých typů. Jako sekundární absorpční doplňující krytí přiložíme např. Zetuvit, Surgipad, VliWazel. Ránu fixujeme dle její lokality elastickým obinadlem Peha - Crep nebo celoplošnou náplastí. 26 3.3 Přehled prostředků vlhkého krytí ran a jejich způsob účinku

Prostředky k čištění rány Enzymatické prostředky jsou jednou možnou metodou débridementu. Obsahují hydrolyzující enzymy, ty působí na nekrózu a odstraňují ji. Jsou to např. Iruxol mast nebo Fibrolan mast. Gelové prostředky aplikované na suchou spodinu ji hydratují, nekróza změkne a odlouí se např. Nu-gel, Flamigel, Hydrosorb gel aj. Mokrá terapie – TenderWet má účinek osmolytický, kdy dochází ke zvlhčování rány a nekrózy a k jejímu odlučování. Do rány je postupně uvolňován Ringerův roztok, který je součástí polyakrylátového polštářku a navíc se zde uplatňuje tělísko, které je uvnitř poštářku a to nasává exsudát. Dochází k proplachování a nasávání nežádoucích látek. DenderWet se používá se k čištění rány, může se použít i ve fázi granulace, protože navíc podporuje tvorbu granulační tkáně. Antibakteriální a antiseptické prostředky, které vyhovují požadavkům moderní terapie např. Bactroban ung. Je to mast, která je velmi účinná na Gram negativní i Gram pozitivní mikroby. Odstranění zeleně zbarvených povlaků, které bývají zapříčiněny Gram negativní mikrobiální flórou, lze dosáhnout opakovaným používání Garamycinu, který obsahuje kolagenový nosič, který se resorbuje a gentamycin je uvolňován do rány. Kolagen stimuluje neovaskularizační proces. Prostředek, který má antibakteriální účinek, je Dermazin mast, která obsahuje Sulfadiazin argent.

KOUTNÁ, Markéta; ŠEFLOVÁ, Lenka. Výběr terapeutických krytí v jednoduchém přehledu(podle stadia chronických ran). Medicína pro praxi. 2010, 7, 4, s. 189-195. Dostupný také z WWW: <www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2010/04/10.pdf>. ISSN 1214-8687 26

23

K dalším prostředkům s účinkem antiseptickým a bakteriostatickým patří Betedine mast a roztok, obsahuje povidon jod. Prostředky s kyselinou hyaluronovou, která stimuluje hojení a je obsažena v Ialugen krému, který ještě také obsahuje Sulfadiazin argent, ten má bakteriocidní účinek. Hydroaktivní krytí je polopropustné z pěnové polyuretanové hmoty překryté polyuretanovým filmem. V gelové hmotě je superabsorpční systém, který umožňuje absorpci exsudátu, současně také chrání před vysycháním v ráně. Také tady dochází ke snížení pH, které snižuje množení mikrobů. Používá se na rány s velkou sekrecí. Hydrokoloidní krytí vytváří vlhké prostředí, potřebné k hojení ran. Je dvouvrstevné, kde horní vrstva je pěnová, polyuretanová pro vodu nepropustná. Vnitřní vrstva obsahuje pektin, želatinu a karboxymetylcelulózu. Účinek spočívá v tom, že vnitřní vrstva reaguje se sekretem v ráně vytváří gelovou hmotu a ta zajišťuje mikroklima příznivé pro fázové hojení. Krytí je téměř nepropustné pro kyslík a vodní páry, proto dochází k hypoxickému prostředí s nízkou hodnotou pH, a tím se povzbuzuje angiogeneze a granulace. Jsou to např. Granuflex, Hydrocoll aj. Alginátové krytí je vyrobeno z mořských řas, ty jsou bohaté na alginátová vlákna, které dobře absorbují sekret, ve kterém jsou obsaženy zbytky odumřelých buněk, hnis, bakterie. To znamená, že má čistící efekt, proto se používá výhradně na rány s velkou sekrecí. Neadherují k ráně, ale mění se v gel. Hydropolymerové krytí je jinou formou, která podporuje hojení ran. Je to polopropustný syntetický hydropolyuretanový obvaz. Zevní vrstva je polyuretan, střední je z netkané textilie, která absorbuje sekret a spodní vrstva nasává sekret ze spodiny rány. Vyčerpaná kapacita hydropolymerového krytí se projeví puchýřem jako u hydrokoloidů. Absorpční krytí s aktivním uhlím je nedráždivá pletenina nebo netkaná textilie nasátá aktivním uhlím. Má velkou absorpční schopnost, proto se přikládá na rány silně secernující a zapáchající. Pěnová polyuretanová krytí jsou indikována u ran, kde je třeba, aby byla zachována fyziologická výměna plynů a par. Příznivě ovlivňuje granulaci a epitelizaci. Má dvě vrstvy, spodní nasává sekret, horní je zhuštěná a chrání ránu. Pěnová silikonová krytí jsou adhezivní, měkká a mají spodní vrstvu silikonovou. Nelepí se k ráně a nasávají sekret. Silikon potencuje schopnost drenáže v obvazu.

24

Síťová krytí bývají z gázy s velkými oky, z bavlny nebo z viskózy. Používají se hlavně u povrchových ran, protože jsou permeabilní pro vodu a plyny. Jsou impregnovány masťovými základy. Některé jsou doplněny jódem nebo silikonem, to jim dodá příslušné účinky. Transparentní

polyuretanové

filmy

jsou

vyrobeny

z polyuretanu,

který

je

transparentní. Mají schopnost propouštět kyslík a vodní páry a současně držet vlhko v ráně. Chrání povrch před kontaminací. Používají se také jako sekundární krytí, protože mají samolepící schopnost. Hydrogelová krytí mají vysoký obsah vody a výraznou absorpční kapacitu. Po aplikaci vytvoří hned požadované klima, podporují granulaci, ale i epitelizaci. Umožňují monitorizaci, protože jsou transparentní. Při výměně jsou šetrná k nově se tvořící tkáni. Mnohé z těchto uvedených prostředků můžeme zařadit do několika skupin vzhledem k mechanismu účinku. Správně zvolené krytí podle fáze hojení rány významně snižuje náklady na léčbu tím, že zkracuje dobu hojení a snižuje frekvenci převazů, ale hlavně snižuje bolest v ráně a zvyšuje kvalitu života nemocných. 27 3.4 Přehled vlhkého krytí ran podle typu materiálu Hydrogely – Nu-gel, Prontosan gel, Askina gel, Hydrosorb gel, Purilon gel, Intra Site gel, SupraSorp gel, Curity gel, Octenilin gel, Granugel, Flamigel, Hemagel, Hypergel (převazy za 2 - 3 dny) Hydrokoloidy - Suprasorb-H, Comfeel Ulcer dresing, Askina Hydro, Hydrocoll (převaz za 2 - 7 dnů, dle sekrece) Mokrá terapie – TenderWet 24, TenderWet, TenderWet Active, TenderWet Active cavity, TenderWet Duo (převazy 12 - 24 hod. dle typu) Antiseptické roztoky – Braunol, Betadine, Dermacyn (převazy 2-3 krát denně) Absorpční krytí s aktivním uhlím – Actisorb Plus, Vliwaktiv Ag, Askina Carbosorb, Tegasorb, Carbonet (převazy za 2 - 4 dny) Antiseptika – Inadine, Bactigras, Iodosorb, Braunovidon, SuprasorbX-PHMB (převazy za 1 - 4 dny)

POSPÍŠILOVÁ, Alena; ŠVESTKOVÁ, Sabina . Prostředky k čištění rány. In . Léčba chronických ran. Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně. Brno, Vinařská 6 : Mikada, 2001. s. 46-57. ISBN 80-7013-348-1. 27

25

Polymery – Mepilex, Biatain, Suprasorb P, Allevyn, Mepilex Border, Tielle, Tielle Xtra, Pera Foam (převazy za 2 - 7 dnů), Polymery s Ag – Mepilex Ag, Askina Calgitrol Ag, Biatoin Ag (převazy za 2 dny) Algináty Hydrofiber – Sorbalgon, Kaltostat, Suprasorb A, Melgisorb, Askina Sorb, Algisite M, Aquacel (převazy za 2 - 4 dny) Algináty s Ag Hydrofiber – Silvercel, Melgisorb Ag, Tegaderm alg. AG, Suprasorb A Ag, Aquacel Ag (převazy dle sekrece 2-3krát denně) Obvazy se stříbrem – Acticoat, Silvercel, Suprasorb A Ag, Melgisorb Ag, Tegaderm Ag, Aquacel Ag, Algisite Ag, Atraumann Ag (převazy za 2 dny) Neadherentní obvaz, - Adoptik, Askina SilNet, Mepitel One, Release, Atraumann, Na Ultra, Bionect, Hydrotull (převazy za 2 - 7 dnů) Tenké polyuretany-Adoptic, Askina Silnet, Mepitel One (převazy za 4 - 7 dnů) Polymery s Ag – Mepilex Ag, Askina Calgitrol Ag, Biatoin Ag (převazy za 2 dny) Algináty Hydrofiber – Sorbalgon, Kaltostat, Suprasorb A, Melgisorb, Askina Sorb, Algisite M, Aquacel (převazy za 2 - 4 dny) Většina krytí se může vzájemně kombinovat. Nekombinují se antiseptika, krytí s aktivním uhlím, polymery s Ag a hydrokoloidy.28 3.5 Přehled vlhkého krytí ran z hlediska zhodnocení rány

Ránu hodnotíme podle fáze, ve které se nachází, to je prioritní. Musíme zhodnotit spodinu rány, jestli je čistá, granulující nebo zánětlivá, infikovaná nebo nekrotizující, rozpadlá. Záleží i na tom, jak rána secernuje, jestli málo, středně nebo silně, jakou barvu má exsudát, jestli si pacient stěžuje na bolest v ráně, všímáme si i okolí rány. Pacient si může také stěžovat na celkové potíže. Rána může být nekrotická, kdy je cílem odstranit nekrózu,

která

se

provádí

několika

způsoby:

chirurgickým

debridementem,

enzymatickým debridmentem např. (Fibrolan, Iruxol mast), mokrou terapií (TenderWet), aplikací hydrogelů např (Flamigel, Suprasorb G, Hydrosorb, Nu-gel, Askina gel). Nekróza může být povrchová suchá, kdy je třeba zvlhčit, aby změkla, nebo může být

KOUTNÁ, Markéta; ŠEFLOVÁ, Lenka. Výběr terapeutických krytí v jednoduchém přehledu(podle stadia chronických ran). Medicína pro praxi. 2010, 7, 4, s. 189-195. Dostupný také z WWW: <www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2010/04/10.pdf>. ISSN 1214-8687 Začátek formuláře Konec formuláře 28

26

nekróza na ráně, která je hluboká, zapáchající. Je třeba co nejdříve odstranit nekrózu a aplikovat obvazy z aktivním uhlím a stříbrem např. (Actisorb Plus, Askina Calgitrol Ag, Carboflex). Na infikovaou ránu, kdy cílem je odstranit známky infekce jak lokální, tak celkové, je třeba přiložit antiseptické obvazy např. (Inadine, Braunovidon, Atraumann Ag, Bactigras), nebo mokrou terapii (TenderWet). Další možností může být rána silně povleklá fibrinem, hnisem, bakteriemi a silně exsudující, kde se musí aplikovat algináty, aby se zmírnila secernace (Suprasorb A, Algisite M, Sorbalgon, Tegaderm) tam je třeba přiložit savé krytí. Pokud rána secernuje středně, můžeme přiložit hydrogely s alginátem (např. NU-gel), nebo hydropolymery např (Askina, Touch). U rány granulující je cílem podpora růstu granulačních a epitelizačních buněk. Pokud rána secernuje velmi slabě, můžeme aplikovat hydrokoloidy např. (Granuflex, Hydrocoll). Epitelizující ránu musíme podpořit k hojení a udržet vlhkost, použijeme tedy Hydrokoloidy, např. (Granuflex, Suprasorb H, Tegasorb, Hydrocoll), hydrogely např. (Suprasorb G, Hydrosorb), filmová krytí např. (Bioclusive, Tegaderm, Opsite), u mírně secernující rány se mohou použít hydropolymery, např. (Askina Touch), hydrokoloidy (Granuflex, Suprasorb H, Hydrocoll).29 Kromě znaků typických pro zjištění stádia rány nebo její fáze, existují ještě další okolnosti ovlivňující proces hojení rány. Je to např. mobilita pacienta, kdy záleží na fixaci materiálu nebo frekvenci převazů. V případě inkontinentního pacienta lze předpokládat, že bude komplikovanější hojení, pokud je rána v místě, kde se může převaz poškodit nebo potřísnit močí. Je zde riziko kontaminace a následné infekce. Také záleží i na ročním období, v létě při 30 stupňových teplotách, se velmi špatně hojí rány. Důležitá je také hloubka rány i lokalita, protože na některých místech se velmi špatně fixuje krytí, aby se na ráně udrželo. Spolupráce pacienta nebo rodiny a jejich důvěra i respektování postupů léčby, to vše hraje velkou roli pro hojení rány. Také mentalita pacienta a snaha o dodržení všech pokynů ošetřujícího je velmi důležitá. Léčba vyžaduje i systémový přístup podle příčiny. Při stagnaci rány se zkracují intervaly převazů nebo se může změnit typ krytí z hlediska materiálu. Změny v intervalu převazů nebo typu krytí ovlivňuje hlavně množství sekrece. U pacientů s cukrovkou platí zvýšené sledování.30

RADECKÁ, Ivana . Léčba chronických ran-moderní materiály ll. Sestra. 2007, 7-8, s. 48-49. Dostupný také z WWW: 30 KOUTNÁ, Markéta. Krok za krokem v základech hojení ran. Florence. 2011, VII, 1, s. 34-36. Dostupný také z WWW: . 3O ZMRZLÁ, Alena. Na bércový vřed stačily tři měsíce léčby. Medical tribune : Tématická příloha MT. 2007, III., 3, s. 5-5. Dostupný také z WWW: . 29

27

4. KAZUISTIKA Klientka z Domova pro seniory v Sokolnicích, věk 78 let. Od jejích 28 let léčena pro otevřený bércový vřed žilního původu. Po celou dobu používaná klasická metoda ošetřování ran. O ránu pečovala sama, pod dohledem praktického lékaře. Před příchodem do Domova pro seniory v Sokolnicích, ošetřována agenturou domácí péče. V domově pro seniory o ránu pečovaly všeobecné sestry. Dg: bércový vřed žilního původu Vzhled rány na začátku terapie vlhkou metodou: Bércový vřed velikosti 9 x 5 cm na pravé dolní končetině. Byl částečně nekrotický, žlutě povleklý, zapáchající. Okolí je zarudlé. Viz. obr. č.1. Obr. č. 2: Počátek terapie – 5. 9. 2006

(zdroj: archiv autorky) Průběh ošetřování vlhkou terapií: 5. září se k léčbě použil TenderWet 24, Atraumann Ag, Sorbalgon, do okolí Menalind kožní ochranný krém a bavlněné krytí rány. Dále se přiložila bandáž krátkotažným obinadlem. TenderWet se vyměňoval každý den, Atrumann Ag

a

Sorbalgon po třech dnech. 2. října se objevuje zlepšení stavu, rána se čistí, nezapáchá, nekroza je rozpuštěna, dochází k částečné granulaci. Pokračuje se v aplikaci TenderWet, Atraumann Ag. TenderWet se vyměňoval každý den, Atrumann Ag po třech dnech. Do 28

okolí se aplikuje Menalind kožní ochranný krém, bavlněné krytí a bandáže. Stejným postupem je defekt ošetřován denně až do 13. října. Obr. č. 3: Fotografie z 12. 9. 2006

(zdroj: archiv autorky) 13. října se přešlo k používání Hydrocoll ob den. Rána je čistá, částečně epitelizovaná. Okolí je klidné. 26. října je patrné výrazné zlepšení, terapie zůstává za pomocí HydroCollu ob den. Obr. č. 4: Fotografie z 17. 10. 2006

(zdroj: archiv autorky)

29

1. listopadu zjišťujeme, že se rána výrazně zmenšila (velikost defektu 1x1 cm), aplikujeme Perma Foam. 1. prosince po třech měsících léčby je ulcerace zhojena, končetina byla nadále jen promazávána a také se pokračovalo v bandážování.“31 Obr. č. 5: Fotografie z 1. 12. 2006

(zdroj: archiv autorky) Metodou vlhkého hojení byla léčba velmi úspěšná, trvala pouze po dobu tří měsíců, kdy se bércový vřed na pravé dolní končetině úplně vyhojil. Od roku 2006 do roku 2009 byl bérec dolní končetiny zhojený.

ZMRZLÁ, Alena. Na bércový vřed stačily tři měsíce léčby. Medical tribune : Tématická příloha MT. 2007, III., 3, s. 5-5. Dostupný také z WWW: .tamtéž 31

30

5. PRAKTICKÁ ČÁST

5.1 Cíle práce Cíl č. 1 Cílem bakalářské práce bylo zjištění rozdílů ve využití metody vlhkého hojení ran ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociálních služeb. Cíl č. 2 Druhým cílem bylo zjistit, jaké prostředky pro vlhké hojení ran se používají ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociálních služeb nejčetněji. Cíl č. 3 Třetím

cílem

bylo,

popsat

rozdíly

v

možnostech

ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociálních služeb.

31

vzdělávání

sester

5.2 Metodika průzkumného šetření Problematika v oblasti vlhkého hojení ran byla zjišťována pomocí dotazníkového průzkumného šetření vzhledem k možnosti oslovení většího počtu respondentů. Toto šetření bylo anonymní. Šetření probíhalo v měsíci únoru a březnu 2011 v pěti zdravotnických zařízeních a v pěti zařízeních sociálních služeb. Dotazník obsahuje celkem 20 otázek. Byl rozdělen na část týkající se průzkumného šetření v oblasti problematiky hojení ran a část identifikační. Byly použity otázky typu uzavřené, polootevřené a otevřené, na které se mohly respondentky vyjádřit vlastními slovy. Bylo rozdáno celkem 100 dotazníků. Návratnost byla 65 (65%) dotazníků. Pro neúplnost vyplnění muselo být 7 dotazníků vyřazeno. Průzkumného šetření se tedy účastnilo 58 respondentek. 22 respondentek bylo ze zdravotnických zařízení, 36 respondentek bylo ze zařízení sociálních služeb. Respondentky jsou všeobecné sestry. Data byla zpracována do tabulek a grafů, zjištěné výsledky dotazníkového šetření jsou uvedeny v absolutní četnosti a v procentech. Pro názornost zjištěných dat, byly zvoleny dva typy grafů. V absolutních hodnotách, všechny respondentky, byl zvolen typ grafu koláčový. Pro rozlišení odpovědí dle typu zařízení, případně v otázkách s více možnostmi odpovědí, byl použit graf sloupcový, který umožňuje přeledné srovnání. Všechna data byla zpracována pomocí programu Microsoft Office Excel 2007.

32

5.3 Vyhodnocení výsledků průzkumného šetření Otázka č. 1. Setkala jste se ve své praxi, na vašem pracovišti, s metodou vlhkého hojení? Celkový počet 58 (100%) respondentek se s metodou vlhkého hojení ran setkaly. Z tabulky č. 1 i z grafu č.1 vyplývá, že ze zdravotnických zařízení bylo 22 (38%) oslovených respondentek a 36 (62%) oslovených respondentek bylo ze zařízení sociálních služeb. Tabulka č. 1: Setkání sester s metodou vlhkého hojení ran ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociálních služeb:

Odpovědi

Zdravotnická zařízení

Zařízení sociálních služeb

Absolutní počet

ano

22 (38%)

36 (62%)

58 (100%)

ne

0 (0%)

0 (0%)

0 (0%)

Zdroj: Vlastní práce autora

Graf č. 1: Setkání sester s metodou vlhkého hojení ran ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociálních služeb:

0%

0%


33

Otázka č. 2: Kolik se vyskytuje na vašem oddělení chronických ran měsíčně? V tabulce č.2 i v grafu č.2 jsou uvedeny odpovědi respondentek ze zdravotnických zařízení

i ze zařízení sociálních služeb. Zde vyplnilo dotazník 58

(100%) respondentek. 15 (26%) uvedlo, že se na jejich oddělení vyskytuje 0 – 2 chronických ran měsíčně. Stejný počet 15 (26%) respondentek označilo i počet ran 3 – 4 měsíčně. 14 (24%) respondentek uvedlo výskyt ran 5 – 6 chronických ran měsíčně a jiných 14 (24%) uvedlo, že se na jejich oddělení vyskytuje 7 a vice chronických ran měsíčně. Tabulka č. 2: Výskyt chronických ran měsíčně celkem: Počet ran měsíčně

Absolutní počet

Relativní počet v %

0-2

15

26

3-4

15

26

5-6

14

24

7 a více

14

24

Celkem

58

100


Graf č. 2: Výskyt chronických ran měsíčně celkem:


34

V tabulce č.2a i v grafu č.2a jsou uvedeny odpovědi respondentek ze zdravotnických zařízení. Zde vyplnilo dotazník 22 (100%) respondentek. Nejvíce respondentek 11 (50%) uvedlo, že se na jejich oddělení vyskytuje 7 a více ran měsíčně. Na druhém místě označilo 9 respondentek (41%) počet ran 5-6 měsíčně. Na třetím místě 2 respondentky (9%) uvedly výskyt ran 3-4 měsíčně. Žádná z respondentek (0%) neuvedla výskyt počtu ran v rozmezí 0-2. V tabulce č. 2a i v grafu č. 2a jsou uvedeny odpovědi respondentek ze zařízení sociálních služeb. Zde vyplnilo dotazník 36 (100%) respondentek. Nejvíce respondentek 15 (42%) uvedlo, že se na jejich oddělení vyskytuje měsíčně 0 - 2 chronické rány. Na druhém místě označilo 13 respondentek (36%) počet ran 3 - 4 měsíčně. Na třetím místě 5 respondentek (14%) uvedlo výskyt ran 5 - 6 měsíčně a 3 respondentky (8%) uvedly, že se měsíčně na jejich oddělení vyskytne 7 a vice chronických ran. Tabulka č. 2a: Výskyt chronických ran měsíčně ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociálních služeb:

Počet ran měsíčně 0-2 3-4 5-6 7 a více

Zdravotnická zařízení 0 (0%) 2 (9%) 9 (41%) 11 (50%)

Zařízení sociálních služeb 15 (42%) 13 (36%) 5 (14%) 3 (8%)


Graf č. 2a: Výskyt chronických ran měsíčně ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociálních služeb:

35

Otázka č. 3: Máte na vašem oddělení ošetřovatelský standard pro ošetřování

chronických ran? Z celkového počtu 58 (100%) respondentek ze zdravotnických zařízení i ze zařízení sociálních služeb odpovědělo 47 (81%), že mají na svém oddělení ošetřovatelský standard. 11 (19%) respondentek odpovědělo, že na svém oddělení ošetřovatelský standard nemají. Tabulka č. 3: Ošetřovatelské standardy pro ošetřování chronických ran: Ošetřovatelské standardy

Absolutní počet

Počet standardů v %

ano

47

81

ne

11

19


Graf č. 3: Ošetřovatelské standardy pro ošetřování chronických ran:


36

Tabulka č.3a a graf č.3a nám ukazují, že ze zdravotnických zařízení z celkového počtu 22 (100%) respondentek odpovědělo 17 (77%), že ošetřovatelský standard mají, 5 (23%) respondentek odpovědělo, že ošetřovatelský standard nemají. Z tabulky č.3a a grafu č.3a můžeme vidět, že ze zařízení sociálních služeb z počtu 36 (100%) respondentek odpovědělo 30 (83%) respondentek , že ošetřovatelský standard mají, 6 (17%) respondentek odpovědělo, že ošetřovatelský standard nemají. Tabulka č. 3a: Ošetřovatelské standardy pro ošetřování chronických ran: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb Ošetřovatelský standard ano ne

Zařízení sociálních služeb 30 (83%) 6 (17%)

Zdravotnická zařízení 17 (77%) 5 (23%)


Graf č. 3a: Ošetřovatelské standardy pro ošetřování chronických ran: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb


37

Otázka č. 4: Kdo ošetřuje na Vašem oddělení chronické rány? Z tabulky č.4 i z grafu č.4 vyplývá, že z celkového počtu 58 (100%) ze zdravotnických zařízení i ze zařízení sociálních služeb 16 (18%) respondentek odpovědělo, že ošetřující sestry, 15 (16%) odpovědí, bylo, že chronické rány ošetřují sestry konzultantky, z 25 (28%) odpovědí vyplývá, že lékaři ošetřují chronické rány a 34 (34%) bylo odpovědí, že rány ošetřují všechny sestry. Respondentky měly možnost volit více odpovědí. Tabulka č. 4: Pracovníci, kteří ošetřují chronické rány celkem: Zdravotničtí pracovníci Ošetřující sestra

Absolutní počet odpovědí 16

Počet odpovědí v % 18

Sestra konzultantka

15

16

Lékař

25

28

Všechny sestry

34

38


Graf č. 4: Pracovníci, kteří ošetřují chronické rány celkem:


38

Z tabulky č. 4a i z grafu č. 4a vyplývá, že ve zdravotnických zařízeních na otázku, kdo ošetřuje chronické rány na jejich oddělení, z celkového počtu 22 (100%) respondentek bylo 12 (54%) odpovědí, že ošetřující sestry, 15 (68%) odpovědí, potvrzuje, že ošetřující jsou konzultantky, z 12 (54%) odpovědí vyplývá, že rány ošetřují lékaři a z 8 (36%) odpovědí, plyne, že všechny sestry ošetřují chronické rány. V zařízeních sociálních služeb na otázku, kdo ošetřuje chronické rány na jejich oddělení, z celkového počtu odpovědí 36 (100%) byly 4 (11%) odpovědí, že ošetřující sestry, žádná odpověď, že by ošetřovaly konzultantky, z 13 (36%) odpovědí vyplývá, že rány ošetřují lékaři a z 26 (72%) odpovědí, vyplynulo, že chronické rány ošetřují všechny sestry. Respondentky měly možnost volit více odpovědí. Tabulka č. 4a: Pracovníci, kteří ošetřují chronické rány: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb Zdravotničtí pracovníci Ošetřující sestra Sestra konzultantka Lékař Všechny sestry

Odpovědi ze zdravotnický zařízení 12 (54%) 15 (68%) 12 (54%) 8 (36%)

Odpovědi ze zařízení sociálních služeb 4 (11%) 0 (0%) 13 (36%) 26 (72%)


Graf č. 4a: Pracovníci, kteří ošetřují chronické rány: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb


39

Otázka č. 5: Kdo by měl podle Vás ošetřovat na Vašem oddělení chronické rány? Z tabulky č.5 i z grafu č.5 je vidět, že podle názoru 58 (100%) respondentek ze zdravotnických zařízení i zařízení sociálních služeb, kteří odpověděli na otázku, kdo by měl ošetřovat chronické rány je: 9 (13%) odpovědí, preferuje ošetřující sestry, 22 (31%) odpovědí, že by to měly být konzultantaky, 4 (6%) odpovědi preferují lékaře, kteří by měli ošetřovat chronické rány a odpovědí, že by měly ošetřovat chronické rány všechny sestry bylo 35 (50%). Respondentky měly možnost volit více odpovědí. Tabulka č. 5: Pracovníci, kteří by měli ošetřovat chronické rány: Zdravotničtí pracovníci

Absolutní počet 9

Absolutní počet v % 13

Sestra konzultantka

22

31

Lékař

4

6

Všechny sestry

35

50

Ošetřující sestra


Graf č. 5: Pracovníci, kteří by měli ošetřovat chronické rány:


40

Z tabulky č.5a i z grafu č.5a vyplývají názory respondentek v počtu 22 (100%) zezdravotnických zařízení. Odpověděly na otázku, kteří pracovníci by měli ošetřovat chronické rány takto: odpovědí pro ošetřující sestru bylo 8 (36%), že by sestry konzultantky měly ošetřovat chronické rány bylo 12 (54%) odpovědí, pro lékaře byly 2 (9%) odpovědi a 3 (13%) odpovědí bylo pro to, že by všechny sestry, měly ošetřovat chronické rány. Názory respondentek v počtu 36 (100%) ze zařízení sociálních služeb, jsou na otázku, kteří pracovníci by měli ošetřovat chronické rány takové: odpověď pro ošetřující sestru byla 1 (3%), že by sestry konzultantky měly ošetřovat chronické rány bylo 10 (28%) odpovědí, pro lékaře byly 2 (6%) odpovědi a 32 (89%) odpovědí bylo pro to, že by všechny sestry, měly ošetřovat chronické rány. Respondentky měly možnost volit více odpovědí. Tabulka č. 5a: Pracovníci, kteří by měli ošetřovat chronické rány: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb Odpovědi


Ošetřující sestra Sestra konzultantka Lékař Všechny sestry

8 (36%) 12 (54%) 2 (9%) 3 (13%)



Graf č. 5a: Pracovníci, kteří by měli ošetřovat chronické rány: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb


41

Otázka č. 6: Jaká metoda v ošetřování chronické rány se na Vašem oddělení

používá nejčastěji ? Z tabulky č. 6 i z grafu č.6 je patrné, že z celkového počtu respondentek 58 (100%), bylo 46 (79%) odpovědí, že na jejich oddělení upřednostňují metodu vlhkého hojení, klasickou metodu upřednostňuje jen 12 (21%) oddělení. Tabulka č. 6: Nejčastější metody v ošetřování chronických ran: Metoda

Absolutní počet

Absolutní počet v %

Klasická

12

21

Vlhké hojení

46

79

Zdroj: Vlastní práce autora:

Graf č. 6: Nejčastější metody v ošetřování chronických ran:

Zdroj: Vlastní práce autora:

42

Z tabulky č.6a a grafu č.6a je patrné, že z celkového počtu 22 (100%) respondentek ze zdravotnických zařízení 4 (18%) odpověděly, že používání klasické metody je na jejich oddělení častější, 18 (82%) respondentek odpovědělo, že na jejich oddělení je častější použití metody vlhkého hojení ran. V zařízeních sociálních služeb z počtu 36 (100%) respondentek odpovědělo 8 (22%), že je častější metoda klasická a 28 (78%) respondentek odpovědělo, že na jejich oddělení je častější metoda vlhkého hojení ran. Tabulka č. 6a: Nejčastější metody v ošetřování chronických ran: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb

Metoda Klasická Vlhké hojení



Zdroj: Vlastní práce autora.

Graf č. 6a: Nejčastější metody v ošetřování chronických ran: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb


43

Otázka č. 7: Máte možnost používat na vašem oddělení metodu vlhkého hojení? Tabulka č. 7 a graf č. 7 odpovídá na otázku jestli mají respondentky možnost, používat metodu vlhkého hojení ran. Z celkového počtu respondentek 58 (100%) ve zdravotnických zařízeních i v zařízeních sociálních služeb odpovědělo 34 (59%) respondentek, že vždy mají tuto možnost, 22 (38%) jich odpovědělo, že někdy používají tuto metodu, 2 (3%) odpověděly, že ve vyjímečných případech mají tuto možnost a žádná neodpověděla, že by vůbec neměly možnost použít metodu vlhkého hojení. Tabulka č. 7: Možnosti používání metody vlhkého hojení: Možnosti

Absolutní počet


Vždy

34

59

Někdy

22

38

Vyjímečněně

2

3

Vůbec ne

0

0


Graf č. 7: Možnosti používání metody vlhkého hojení:


44

Jak znázorňuje tabulka č.7a a graf č.7a vidíme, že z celkového počtu 22 (100%) odpovědí respondentek z oddělení ve zdravotnických zařízeních 19 (86%) jich odpovědělo, že vždy mají možnost použít metodu vlhkého hojení ran, 3 (14%) odpověděli, že někdy mají tuto možnost a žádná neodpověděla, že by měla tuto možnost jen vyjímečně nebo vůbec. Zcelkového počtu 36 (100%) odpovědí respondentek z oddělení v zařízeních sociálních služeb jestli mají možnost používat metodu vlhkého hojení ran vždy odpovědělo15 (41%), někdy odpověděo 19 (52%), vyjíměčně odpověděli 2 (7%) a žádná neodpověděla, že by vůbec nemohla použít metodu vlhkého hojení ran. Tabulka č. 7a: Možnosti používání metody vlhkého hojení: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb Možnosti Vždy Někdy Vyjímečněně Vůbec ne Zdroj: Vlastní práce autora

Zdravotnická zařízení 19 (86%) 3 (14%) 0 (0%) 0 (0%)

45


Graf č. 7a: Možnosti používání metody vlhkého hojení: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb


46

Otázka č. 8: Znáte výhody léčby vlhkou metodou? Na otázku znalostí výhod metody vlhkého hojení ran, jak znázorňuje tebulka č. 8 a graf č.8 odpovědělo ano 54 respondentek (93%) a ne na tuto otázku odpověly pouze 4 (7%). z celkového počtu respondentek 58 (100%). Tabulka č. 8: Znalosti respondentek v oblasti výhod metody vlhkého hojení: Znalosti výhod

Absolutní počet


Ano

54

93

Ne

4

7


Graf č. 8: Znalosti respondentek v oblasti výhod metody vlhkého hojení:


Z tabulky č. 8a a z grafu č. 8a vyplývá, že na otázku znalostí výhod metody vlhkého hojení ran, respondentky ze zdravotnických zařízení z celkového počtu 22 (100%) odpověděly: ano odpovědělo 20 (91%) respondentek a ne na tuto otázku odpověly pouze 2 (6%) respondentky.

47

Na otázku znalostí výhod metody vlhkého hojení ran z celkového počtu 36 (100%) respondentek ze zařízení sociálních služeb bylo 34 (94%) odpovědí ano a 2 (6%) odpovědi ne. Tabulka č. 8a: Znalosti respondentek v oblasti výhod metody vlhkého hojení: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb

Odpověď ano ne




Graf č. 8a: Znalosti respondentek v oblasti výhod metody vlhkého hojení: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb


48

Otázka č. 9: Jaké materiály vlhkého hojení nejčastěji používáte? Z celkového počtu respondentek 58 (100%) a jejich odpovědí v tabulce č.9 a v grafu č. 9 vyplývá, že nejčastěji používané materiály jsou Hydrogely v 54 (39%) odpovědích, Tyly jsou také často používané, odpovědí bylo 31 (22%), v 17 (12%) odpovědích vidíme, že se používají Algináty a Hydrokoloidy, Polyuretany se podle respondentek používají nejméně, na ty bylo 12 (9%) odpovědí a jiné matriály byly obsaženy v 9 (6%) odpovědích. Respondentky měly možnost volit více odpovědí. Tabulka č. 9: Nejčastější použité materiály: Materiály

Absolutní počet


Hydrogely

54

39

Algináty

17

12

Polyuretanové pěny

12

9

Hydrokoloidy

17

12

Tyly

31

22

Jiné

9

6


Graf č. 9: Nejčastější použité materiály:


49

V tabulce č. 9a i v grafu č.9a 22 (100%) respondentek ze zdravotnických zařízení odpovědělo, že nejčastěji používané materiály jsou Hydrogely, které označilo 20 (90%) respondentek, Tyly označilo 12 (54%) respondentek, Hydrokoloidy

11

(50%), Algináty 8 (36%), Polyuretany 5 (22%) respondentek. V zařízeních sociálních služeb jsou nejčastěji používané: Hydrogely, které označilo 34 (94%) respondentek, Tyly označilo 19 (25%), Algináty 9 (25%), jiné materiály označilo 9 (25%) respondentek, Polyuretany 7 (19%) a Hydrokoloidy 6 (16%) respondentek. Tabulka č. 9a: Nejčastější použité materiály: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb

Produkty Hydrogely Algináty Polyuretanové pěny Hydrokoloidy Tyly Jiné Zdroj: Vlastní práce autora

Zdravotnická zařízení 20 (90%) 8 (36%) 5 (22%) 11 (50%) 12 (54%) 0 (0%)

50

Zařízení sociálních služeb 34 (94%) 9 (25%) 7 (19%) 6 (16%) 19 (44%) 9 (25%)

Graf č. 9a: Nejčastější použité materiály: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb


51

Otázka č. 10: Které používáte nejčastěji? Vyjmenujte: Z tabulky č. 10 a grafu č. 10 vyplývá, že celkový počet 58 (100%) respondentek odpovědělo, že nejčastěji se používají Tyly- Inadine vychází z 12 (20%) odpovědí, Atraumann Ag z 8 (14%) odpovědí, Atraumann z 6 (100%) odpovědí. Také používají Mokrou terapii - TenderWet, pro, který bylo 6 (10%) odpovědí. Respondentky měly možnost volit více odpovědí. Tabulka č. 10: Nejčastější používané produkty: Názvy produktů

Absolutní počet


GranuFlex

5

9

Mepilex

2

3

Inadine

12

20

Askina gel

4

7

Prontosan

2

3

NU- gel

3

5

Braunovidon

2

3

TenderWet

6

10

Sorbalgon

5

9

Atraumann Ag

8

14

Hydrocoll

3

5

Grasolind

3

5

Hydrosorb

4

7

Atraumann

6

10

Bactigras

3

5


52

Graf č. 10: Nejčastější používané produkty:


53

Tabulka č. 10a potvrzuje, že z celkového počtu 22 (100%) respondentek ze zdravotnických zařízení, odpověděly, že nejčastěji se používají Tyly – Inadine odpovědělo 7 (32%), Atraumann Ag odpověděly 4 (18%) respondntky. Ze zařízení sociálních služeb, ze 36 (100%) respondentek byly také odpovědi podobné. Nejčastěji se používají Tyly – Inadine 5 (14%)odpovědí respondentek, Atraumann Ag zodpověděly 4 (11%) respondentky, Algináty – Sorbalgon zodpověděly také 4 (11%)respondentky. Tabulka č. 10a: Nejčastější používané produkty: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb

Názvy produktů GranuFlex Mepilex Inadine Askina gel Prontosan NU- gel Braunovidon TenderWet Sorbalgon Atraumann Ag Hydrocoll Grasolind Hydrosorb Atraumann Bactigras Zdroj: Vlastní práce autora.



3 (13%) 1 (4%) 7 (32%) 3 (13%) 1 (4%) 2 (9%) 2 (9%) 3 (13%) 2 (9%) 4 (18%) 2 (9%) 1 (4%) 3 (13%) 3 (13%) 3 (13%)

2 (5%) 1 (3%) 5 (14%) 1 (3%) 1 (3%) 1 (3%) 0 (0%) 3 (8%) 4 (11%) 4 (11%) 1 (3%) 2 (5%) 1 (3%) 3 (8%) 0 (0%)

54

Otázka č. 11: Se kterým produktem jste nejvíce spokojeni? Vyjmenujte: Z tabulky č.11 a z grafu č.11 vyplývá, že celkového počtu odpovědí od 58 (100%) respondentek je největší spokojenost s Tyly – Inadine 8 (14%) odpovědí a s Mokrou terapií – TenderWet 6 (10%) odpovědí. Respondentky měly možnost volit více odpovědí. Tabulka č. 11: Největší spokojenost s produkty: Produkty

Absolutní počet


GranuFlex

3

5

Mepitel

1

2

Mepilex

1

2

Inadine

8

14

Prontosan

2

3

TenderWet

6

10

Sorbalgon

3

5

Atraumann Ag

4

7

Atraumann

3

5

Dermacyn

3

5

Hydrosorb gel

3

5


55

Graf č. 11: Největší spokojenost s produkty:


56

Tabulka č. 11a nám potvrzuje, že celkový počet 22 (100%) respondentek ze zdravotnických zařízení preferuje Tyly - Inadine, což zodpověděly 4 (18%). Převládá TenderWet, který patří do kategorie Mokrá terapie, který preferuje 5 (22%) respondentek. Ze zařízení sociálních služeb, kde je 36 (100%) respondentek, preferují 4 (11%) respondentky Tyly – Inadine. Tabulka č. 11a: Největší spokojenost s produkty: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb

Produkty GranuFlex Mepitel Mepilex Inadine Prontosan TenderWet Sorbalgon Atraumann Ag Atraumann Dermacyn Hydrosorb gel Zdroj: Vlastní práce autora.

Zdravotnická zařízení 2 (9%) 1 (4%) 1 (4%) 4 (18%) 1 (4%) 5 (22%) 1 (4%) 2 (9%) 2 (9%) 1 (4%) 1 (4%)

57

Zařízení sociálních služeb 1 (3%) 0 (0%) 0 (0%) 4 (11%) 1 (3%) 1 (3%) 2 (5%) 2 (5%) 1 (3%) 2 (5%) 3 (8%)

Otázka č. 12: Z jakého zdroje znáte výhody vlhkého hojení? Z celkového počtu respondentek 58 (100%) největší počet 45 (72%) uvedlo, že zná výhody hojení ran vlhkou metodou ze seminářů, 27 (46%) uvedlo, že zná tuto metodu z odborných časopisů, 16 (27%) respondentek od sester specialistek, 8 (14%) od kolegyň a 3 (5%) od lékařů nebo z jiných zdrojů. Respondentky měly možnost volit více odpovědí. Tabulka č. 12: Zdroj znalostí vlhkého hojení ran: Zdroj

Absolutní počet


Ze školy

5

9

Od lékařů

3

5

specialistky

16

27

Od kolegyň

8

14

časopisů

27

46

Ze seminářů

45

72

Jiné zdroje - firmy

3

5

Od sestry

Z odborných


Graf č. 12: Zdroj znalostí vlhkého hojení ran: 5% 9%

5%

27%

Ze školy

72%

Od lékařů

14%

Od sestry specialistky Od kolegyň Z odborných časopisů Ze seminářů

46%


58

Tabulka č. 12a i graf č. 12a znázorňuje, že z celkového počtu respondentek 22 (100%) ze zdravotnických zařízení, 16 (72%) respondentek zná metodu vlhkého hojení ran ze seminářů. 10 (45%) respondentek zná metodu vlhkého hojení ran od sester specialistek, 8 (36%) z odborných časopisů, 4 od kolegyň, jen 3 (14%) ze školy a žádná neuvedla, že zná metodu vlhkého hojení ran od lékaře. Tabulka č. 12a a graf č.12a znázorňuje, že z celkového počtu respondentek 36 (100%) ze zařízení sociálních služeb 29 (80%) se nejvíce vzdělávají v této oblasti na seminářích, 19 (52%) respondentek z odborných časopisů, 6 (16%) od specialistek, 3 (8%) od lékařů a jen 2 (5%) uvedly, že znají tuto metodu ze školy a 2 (5%) z jiných zdrojů. Tabulka č. 12a: Zdroj znalostí vlhkého hojení ran: : Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb

Zdroj Ze školy Od lékařů Od sestry specialistky Od kolegyň Z odborných časopisů Ze seminářů Jiné zdroje - firmy Zdroj: Vlastní práce autora.

3 (14%) 0 (0%)


10 (45%) 4 (18%)

6 (16%) 4 (11%)

8 (36%) 16 (72%) 1 (5%)

19 (52%) 29 (80%) 2 (5%)


59

Graf č. 12a: Zdroj znalostí vlhkého hojení ran: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb


60

Otázka č. 13: Zúčastnil(a) jste se někdy semináře na téma vlhké hojení ran?

Z celkového počtu 58 (100%) respondentek, většina 49 (84%) se aspoň jednou zúčastnila semináře na téma vlhké hojení a 9 (16%) respondentek uvedlo, že se nezúčastnily žádného semináře. Tabulka č. 13: Účast na seminářích na téma vlhké hojení ran: Účast

Absolutní počet


Ano

49

84

Ne

9

16


Graf č. 13: Účast na seminářích na téma vlhké hojení ran:


61

Tabulka č.13a a graf č.13a zobrazuje účast respondentek aspoň na jednom semináři na téma vlhké hojení ran. Respondentek ze zdravotnických zařízení je 22 (100%) a ze zařízení sociálních služeb je 36 (100%) Ze zdravotnických zařízení se zúčastnilo jen 16 (73%) respondentek, ze zařízení sociálních služeb se zúčastnilo 33 (91%).

Tabulka č. 13a: Účast na seminářích na téma vlhké hojení ran: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb Účast


ano ne

16 (73%) 6 (27%)


Graf č. 13a: Účast na seminářích na téma vlhké hojení ran: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb


62

Otázka č. 14: Pokud ano, kolik hodin celkem obsahovaly všechny semináře, kterých jste se zúčastnila. V předcházející otázce bylo zjištěno, že z celkového počtu 58 (100%) respondentek se semináře nezúčastnilo 9 respondentek, musíme v otázce 14 počítat jen s počtem respondentek 49 jako se (100%). V tabulce 14 a v grafu 14 je vidět, že ve zdravotnických zařízeních i v zařízeních sociálních služeb převládá jednodenní vzdělávání na seminářích. 4-8 hod seminář upřednostňuje 25 (52%) repondentek, 8 (15%) dává přednost 9 -12hodin na semináři, 7 (15%) dává přednost zřejmě dvou až třídennímu semináři, 6 (12%) jich upřednostňujíe 17 -24 hodin na seminářích, 2 (4%) mají zájem o tříhodinové semináře a 1 má zájem o seminude, kotare trvají 13 -16 hodin. Tabulka č. 14: Počet hodin vzdělávávání na seminářích: Hodiny

Absolutní počet


1-3hod.

2

4

4-8hod.

25

52

9-12hod

8

15

13-16hod

1

2

17-24hod

6

12

Více hod

7

15


63

Graf č. 14: Počet hodin vzdělávávání na seminářích:


Tabulka č. 14a i graf č.14a zobrazují, že ve zdravotnických zařízeních, kde odpovědělo 16 (100%) respondentek převládá zájem o jednodenní 4 -8 hodinové vzdělávání na seminářích, což upřednostňuje 9 (56%) repondentek, 2 (12%) dávají přednost 9 - 12 hodinovému semináři, 2 (12%) volí 17 – 24 hodinové semináře a 3 (20%) preferuje více hodin na semináři. Graf č. 14a: Počet hodin vzdělávávání na seminářích: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb Počet hodin 1-3hod. 4-8hod. 9-12hod 13-16hod 17-24hod Více hod Zdroj: Vlastní práce autora.

Zdravotnická zařízení 0 (0%) 9 (56%) 2 (12%) 0 (0%) 2 (12%) 3 (20%)

64

Zařízení sociálních služeb 4 (12%) 16 (48%) 5 (15%) 1 (3%) 4 (12%) 3 (9%)

Graf č. 14a: Počet hodin vzdělávávání na seminářích: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb


65

Otázka č. 15: Máte zájem o další vzdělávání v této oblasti? Z celkového počtu 58 (100%) se nám v tabulce č.15 a v grafu č.15 jednoznačně ukazuje, že zájem o další vzdělávání v oblasti vlhkého hojení má 55 respondentek, což je 95%. Jen 3 (5%) označily v dotazníku, že nemají zájem o vzdělávání. Tabulka č. 15: Zájem respondentek o vzdělávání: Zájem respondentek

Absolutní počet


Ano

55

95

Ne

3

5


66

Graf č. 15: Zájem respondentek o vzdělávání:


67

Z tabuky č.15a i grafu č.15a je zřejmé, že zájem o další vzdělávání v oblasti vlhkého hojení ran má ve zdravotnických zařízeních 19 (86%) sester a nezájem o vzdělání v oblasti vlhkého hojení ran potvrdily jen 3 (14%) sestry z celkového počtu 22 (100%) respondentek. V zařízeních sociálních služeb označilo v dotazníku 36 (100%) respondentek, že mají zájem o vzdělávání a není žádná, která by neměla zájem o vzdělávání. Tabulka č.15a: Zájem respondentek o vzdělávání: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb Zájem


ano ne

19 (86%) 3 (14%)


Graf č.15a: Zájem respondentek o vzdělávání: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb


68

Otázka č. 16: Jaké možnosti vzdělávání v oblasti hojení ran dáváte přednost? Z tabulky č. 16 vyplývá, že z celkového počtu 58 (100%) respondentek, dává 50 (86%) respondentek přednost odborným seminářům, 27 (46%) respondentek dává přednost konzultacím se sestrou specialistkou, 18 (31%) preferují odborné časopisy a 8 (13%) jich raději volí vícedenní semináře, jiné možnosti nebyly navrženy. Respondentky měly možnost volit více odpovědí. Tabulka č. 16: Preferované možnosti vzdělávání: Upřednostňované možnosti

Absolutní počet


Odborné časopisy

18

31

Odborné semináře jednodenní

50

86

Odborné semináře vícedenní

8

13

Konzultacím s sestrou specialistkou

27

46

Jiné možnosti-jaké

0

0


Graf č. 16: Preferované možnosti vzdělávání:


69

V tabulce č. 16a i v grafu č. 16a vyčteme jaké preferují respondentky vzdělávání. Celkový počet respondentek

22 (100%) ze zdravotnických zařízeních,

kotare odpovídaly ne tuto otázku preferuje 18 (82%) jednodenní semináře, 13 (59%) jich preferuje konzultace se specialistkou, 7(32%) respondentek volí odborné časopisy a 5 (22%) respondentek raději absolvuje vícedenní semináře. V zařízeních sociálních služeb, kde odpovídá 33 (100%) respondentek, také převládají jednodenní semináře, které upřednostňuje 32 (89%) respondentek, 14 (39%) jich dává přednost konzultantce, 11(30%) respondentek preferuje odborné časopisy a 3 (8%) upřednostňují vícedenní semináře. Tabulka č. 16a: Preferované možnosti vzdělávání: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb Upřednostňované možnosti


Odborné časopisy

7 (32%) 18 (82%) 5 (22%) 13 (59%) 0 (0%)

Odborné semináře jednodenní Odborné semináře vícedenní Konzultacím s sestrou specialistkou Jiné možnosti-jaké Zdroj: Vlastní práce autora.

70

Zařízení sociálních služeb 11 (30%) 32 (89%) 3 (8%) 14 (39%) 0 (0%)

Graf č. 16a: Preferované možnosti vzdělávání: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb


71

Otázka č. 17: Kolik hodin jste věnoval(a) vzdělávání v této oblasti za poslední rok? V tabulce č. 17 i v grafu č. 17 máme vyčísleno vzdělávání. Z celkového počtu 58 (100%) respondentek se v posledním roce

18 (31%) respondentek věnovalo

vzdělání 4-8 hodin, 16 (27%) respondentek se věnovalo vzdělání 1 - 3 hodiny, 6 (10%) respondentek se věnovalo vzdělání 17-24 hodin, 5 (9%) respondentek se věnovalo vzdělání 9-12 hodin, ale dalších 5 (9%) respondentek se věnovalo vzdělání vice než 24 hodin, 1 respondentka (2%) se vzdělávala 13-16 hodin a 7 (12%) respondentek neabsolvovalo žádné vzdělávání za poslední rok. Tabulka č. 17: Počet hodin věnovaných vzdělání za poslední rok: Počet hodin

Absolutní počet


0hod.

7

12

1-3hod.

16

27

4-8hod.

18

31

9-12hod.

5

9

13-16hod

1

2

17-24hod.

6

10

Více hod.

5

9


Graf č. 17: Počet hodin věnovaných vzdělání za poslední rok:

Zdroj:Vlastní práce autora.

72

Jak ukazuje tabulka č. 17a

i graf č. 17a vidíme, že respondentky ze

zdravotnických zařízení z celkového počtu 22 (100%) se za poslední rok věnovaly vzdělávání, v počtu : 6 (27%) 4 - 8 hodin, 4 (18%) 17 - 24 hodin, jiné 4 (18%) vice než 24 hodin, , 3 (14%) se věnovaly vzdělání 9 - 12 hodin, 1(4%) se vzdělávala 1 - 3 hodiny jiná 1 se věnovala vzdělání 13 - 16hodin a 3 se nevzdělávaly za poslední rok vůbec. V posledním roce se v zařízeních sociálních služeb, kde odpovědělo 33 (100%) respondentek 15 (41%) věnovalo vzdělání 1-3 hodin, 12 (33%) respondentek se věnovalo vzdělání 4-8 hodin, 4 (11%) se nevzdělávaly, 2 (5%) se věnovaly vzdělání 912 hodin, 2 (5%) se vzdělávaly 17-24 hodin a 1 (3%) více než 24 hodin. Tabulka č. 17a: Počet hodin věnovaných vzdělání za poslední rok: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb Počet hodin 0hod. 1-3hod. 4-8hod. 9-12hod. 13-16hod 17-24hod. Více hod. Zdroj:Vlastní práce autora.

Zdravotnická zařízení 3 (14%) 1 (4%) 6 (27%) 3 (14%) 1 (4%) 4 (18%) 4 (18%)

73

Zařízení sociálních služeb 4 (11%) 15 (41%) 12 (33%) 2 (5%) 0 (0%) 2 (5%) 1 (3%)

Graf č. 17a: Počet hodin věnovaných vzdělání za poslední rok: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb

Zdroj:Vlastní práce autora.

74

Otázka č. 18: Ve kterém zařízení pracujete? Tabulka č.18 a graf č.18 nám uvídí, že z celkového počtu 58 (100%) respondentek ve zdravotnických zařízeních pracuje 22 (38%) respondentek a v zařízeních sociálních služeb pracuje 36 (62%) respondentek. Tabulka č. 18: Typ zařízení: Typ zařízení

Absolutní počet



22

38


36

62


Graf č. 18: Typ zařízení:


75

Otázka č. 19: Kolik let pracujete jako sestra? V tabulce č.19 vidíme, že z celkového počtu 58(100%) respondentek, převládá delší praxe, 35(60%) respondentek pracuje 16 a více let, 11(19%) respondentek pracuje 11-15 let, 6(11%) respondentek pracuje 6-10let, 3 (5%) respondentek pracuje 4-5 let, a 3(5%) respondentek pracuje 1-3 roky. Tabulka č. 19: Počet let praxe: Počet let praxe

Absolutní počet


1-3

3

5

4-5

3

5

6-10

6

11

11-15

11

19

16 a více

35

60


Graf č. 19: Počet let praxe:


76

Z tabulky 19a i z grafu 19a můžeme vyčíst, že z počtu 22(100%) respondentek ze zdravotnických zařízení pracuje 15(68%) respondentek 16 a vice let, 2(9%) pracuje 6-10 let, 3(14%) respondentek pracuje 4 - 5 let, a 2(9%) respondentek pracuje 1-3 roky. Z počtu 36(100%) respondentek v zařízeních sociálních služeb pracuje 20(56%) respondentek 16 a vice let, 11(30%) respondentek pracuje 11-15 let, 4(11%) respondentek pracuje 6-10 let, a 1(3%) respondentek pracuje 1-3 roky. Tabulka č. 19a: Počet let praxe: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb Počet let praxe


1-3 4-5 6-10 11-15 16 a více Zdroj: Vlastní práce autora.

2 (9%) 3 (14%) 2 (9%) 0 (0%) 15 (68%)

Zařízení sociálních služeb 1 (3%) 0 (0%) 4 (11%) 11 (30%) 20 (56%)

Graf č. 19a: Počet let praxe: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb


77

Otázka č. 20: Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Z tabulky č.20 a z grafu č. 20 je zřejmé, že respondentek, které vystudovaly SZŠ je 30 (57%), SZŠ se specializací je 21 respondentek (30%), respondentek se vzděláním VOŠz je 5 (8%), vysokoškolské vzdělání s titulem Bc. mají 2 respondentky (5%) a s vysokoškolským vzděláním s titulem Mgr. se nezúčastnila žádná respondentka. Tabulka č. 20: Nejvyšší dosažené vzdělání: Vzdělání

Absolutní počet


SZŠ

30

52

SZŠ +PSS

21

36

VOŠz

5

9

Bc.

2

3

Mgr.

0

0


Graf č. 20: Nejvyšší dosažené vzdělání:


78

V tabulce č.20a i v grafu č.20a zjišťujeme, jaké dosáhly respondentky vzdělání. Ze zdravotnických zařízení v počtu 22 respondentek (100%), které vystudovaly SZŠ je 9 (41%) respondentek, SZŠ se specializací má 11 respondentek (50%), VOŠz vystudovaly 2 respondentky (9%), vysokoškolské s titulem Bc. a vysokoškolské s titulem Mgr. nemá žádná respondentka. Respondentek, ze zařízení sociálních služeb, které vystudovaly SZŠ je 21(58%), respondentek se SZŠ se specializací je 10 (28%), stadium na VOŠz absolvovaly 3 (9%) respondentek, vysokoškolské vzdělání s titulem Bc. vystudovaly 2 respondentky (5%) respondentek, a vysokoškolské s titulem Mgr. nemá žádná. Tabulka č. 20a: Nejvyšší dosažené vzdělání respondentek: Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb

Zařízení sociálních Nejvyšší vzdělání


služeb

9 (41%) 11 (50%) 2 (9%) 0 (0%) 0 (0%)

21 (58%) 10 (28%) 3 (9%) 2 (5%) 0 (0%)

SZŠ SZŠ +PSS VOŠz Bc. Mgr. Zdroj: Vlastní práce autora.

Graf č. 20a: Nejvyšší dosažené vzdělání respondentek v %. Zdravotnická zařízení / Zařízení sociálních služeb


79

5.5 Disuse Dalo se očekávat, že se všechny sestry někdy setkaly s metodou vlhkého hojení, což se potvrdilo. Kromě tří sester, téměř všechny znaly některé výhody vlhkého materiálu, dokonce většinou znaly i skupiny, do kterých se jednotlivé krycí materiály zařazují. Nejznámější a nejčetněji používané jsou tyly a hydrogely. Otázka zjišťující jaké zdroje využívají respondentky ke vzdělávání v problematice hojení ran ukazuje, že největší část respondentek, 45 (72%), se v této problematice vzdělává na odborných seminářích. Současně velká část respondentek uvedla, že také využívá informace z odborných časopisů a od sestrer specialistek. Z dalších odpovědí vyplývá, že sestry se v toot problematic chtějí nadále vzdělávat a nejvíce preferují semináře v délce jednoho školícího dne. Z dalších zjištěných výsledků vyplývá, že minimální část respondentek zná problematiku vlhkého hojení ran ze školy nebo od lékařů. Nabízí se otázka, v jaké míře je zahrnuta tato problematika v současném vzdělávání všeobecných sester a zdravotnických asistentů. Problematikou vzdělávání všeobecných sester se zabývá celá řada prací. Například v práci autorky Lady Pavlové je uveden fakt, že 66,67 % respondnetek má středoškolské vzdělání bez specializace.32 Také autorka Barbora Vincourová ve své práci uvádí, že 85 respondentek (76%), také má středoškolské vzdělání bez specializace.33 Podobný výsledek byl potvrzen i v mé bakalářské práci, kdy středoškolské vzdělání uvedlo celkem 57 % respondentek. A pomaturitní specializační stadium uvedlo 30% respondentek. Dotazníky byly směřovány na zařízení s dlouhodobou péčí (zařízení sociálních služeb a oddělení následné péče) na kterých pracují spíše sestry s dlouholetou

32 PAVLOVÁ,

Lada . Umíme správně posoudit riziko vzniku dekubitů?. Brno, 2009. 84 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Dostupné z WWW: http://theses.cz/id/y6bt82/ 33

VINCOUROVÁ, Barbora. Fotodokumentace, její využití a přínosy pro obor ošetřovatelství.. Č. Bud., 2009. bakalářská práce (Bc.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta

80

praxí, jak vyplývá z výsledků otázky č. 19. V této otázce uvedlo praxi 16 a více let 60% respondentek. Neočekávaný byl jeden výsledek dotazníku ze sociálního zařízení, kdy jako jediná z respondentek uvedla, že mají v jejich zařízení 3-4 chronické rány za půl roku, nemají na oddělení ošetřovatelský proces. Používají klasické krytí, jen někdy mají možnost použít metodu vlhkého krytí (ze skupiny Hydrogelů), výhody léčby vlhkým krytím respondentka nezná a za poslední rok věnovala vzdělání v této oblasti 1-3 hodiny. Z toho může vyplývat, že používají určitě jiné metody, které jsou nedílnou součástí v prevenci a léčbě chronických ran, např. použití antidekubitní pomůcek, efektivní polohování, racionální výživa, dobrý pitný režim a další, včetně psychické kondice. Určitě tento výsledek závisí také na skladbě klientů a jejich kondici a rizikovosti k možnosti vzniku chronické rány. Na druhou stranu v některých případech je několik společných jmenovatelů, které svědčí o opaku, kdy se prevence a léčba nedaří. 15 (26%) respondentek uvedlo, že mají měsíčně 7 a více chronických ran . V jedenácti případech (23%) nemají na oddělení ošetřovatelský standard pro ošetřování ran. U dvou z těchto případů, kdy se léčba nedaří překvapivě ošetřuje rány sestra konzultantka. Jen u třech z těchto patnácti používají výhradně klasickou metodu hojení. Pět z nich se nikdy nezúčastnily žádného semináře na téma vlhké hojení a tři z těchto pěti se žádným jiným způsobem nevěnovaly vzdělání v této oblasti za poslední rok. Z celého šetření vyplývá, že léčba moderními materiály je úspěšnější, to potvrzuje kolegyně Radecká, která se ve své bakalářské práci věnuje také této problematice, kdy některé její otázky jsou zaměřeny na výsledky léčby klasickým a moderním způsobem, kdy píše “rány ošetřované moderními materiály měly úspěšnost léčby 42,31 %, zatímco ošetřování klasickými materiály bylo úspěšné pouze ve 3,85 %.“34 Kolegyně Radecká také zastává názor, že by měla být sestrám specialistkám uznána větší kompetence ve výběru a rozhodování, který materiál použít. Také si 34

RADECKÁ, Ivana . Moderní materiály v léčbě kožních defektů. Brno, 2006. 90 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Dostupné z WWW: http://is.muni.cz/th/101037/lf_b/

81

myslí, že by se měli praktičtí lékaři zúčastňovat školení v této oblasti a podle toho ordinovat.35 Mám zkušenost, že někteří lékaři už nechávají rozhodovat sestru specialistku a ordinují produkty vlhkého hojení na její doporučení. Pokud, ale nechtějí nebo nemají možnost spolupracovat se setrou specialistkou, měli by podle mého názoru absolvovat semináře na toto téma a častěji ordinovat léčbu produkty vlhkého hojení, protože tato léčba je v mnoha případech efektivnější. Pro pohodlí pacientů, kteří často tvrdí, že mají menší bolesti v ráně, léčba je rychlejší, je také nižší frekvence převazů. Další důvod je ekonomický, většinou je léčba kratší a v některých případech i kratší hospitalizace. To dokazuje i výše popsaná kazuistika. Sestry by měly být členkami multidisciplinárního týmu, pečujícího o klienty nebo pacienty, ale zatím není zcela určeno a definováno do jaké míry může sestra zasahovat do léčby chronických ran. V agenturách domácí péče je většina pacientů, kteří mají chronickou ránu a často je ošetřování a rozhodnutí jaké krytí zvolit v kompetenci sestry. V sociálních zařízeních většinou také. V nemocnicích, jak částečně vyplývá i z šetření rozhodují někdy specialistky, v jiných zařízeních zase sestry plní jen ordinace lékařů. Cílem bakalářské práce bylo zjištění rozdílů ve využití metody vlhkého hojení ran ve zdravotnických a v sociálních zařízeních. Ve zdravotnických zařízeních se používá metoda vlhkého hojení ran v 70% a klasická metoda hojení ran ve 30%. V sociálních zařízeních se používá metoda vlhkého hojení ran v 49%, klasická metoda hojení ran v 51%. Druhým cílem bylo zjistit, jaké prostředky pro vlhké hojení ran používají jednotlivá zařízení nejčetněji. Ve zdravotnických zařízeních se nejčetněji používají hydrogely v 39% a tyly v 22%. V sociálních zařízeních se nejčetněji používají také hydrogely v 34% a tyly v 20%. Což je srovnatelné. To souvisí i z otázkou znalostí produktů. Třetím

cílem

bylo,

popsat

rozdíly

v

možnostech

vzdělávání

sester

ve zdravotnických zařízeních a sociálních zařízeních v této problematice. Sestry

35

RADECKÁ, Ivana . Moderní materiály v léčbě kožních defektů. Brno, 2006. 90 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Dostupné z WWW: http://is.muni.cz/th/101037/lf_b/

82

pracující ve zdravotnických zařízeních , se zúčastnily seminářů na téma vlhké hojení ran v se 73% . Nejvíce se upřednostňuje ve vzdělání forma jednodenních seminářů u 18 respondentů. Sestry mají zájem o další vzdělávání v oblasti vlhkého hojení ran v 86%. Vzdělávávání sester pracujících v zařízeních sociálních služeb je srovnatelné se zdravotnickými zařízeními. Semináře na téma vlhké hojení ran zúčastnilo 91% sester. V zařízeních sociálních služeb se také upřednostňuje ve vzdělání forma jednodenních seminářů u 32 respondentek. Zájem o další vzdělávání v oblasti vlhkého hojení ran je 100%.

83

ZÁVĚR

Bakalářská práce je zaměřena na využití moderních metod v léčbě chronických ran ve zdravotnických a v zařízeních sociálních služeb. Teoretická část se zabývá uvedením do problematiky prevence a léčby chronických ran a je zde také popsáno jaké jsou možnosti vzdělávání sester v této oblasti. V práci je zdůrazněno, jak je důležité nejprve popsat a zhodnotit ránu podle etiologie vzniku a podle fáze, ve které se nachází. Jsou zde shrnuty, téměř všechny možnosti využití moderních krycích prostředků vlhkého hojení a jejich rozdělení do specifických skupin, které jsou doporučené na určitou fázi v průběhu hojení rány. Praktická část je zaměřena na průzkum porovnání znalostí sester a jejich možností využívat formu vlkého hojení ran ve zdravotnických a v zařízeních sociálních služeb. Metodou dotazníkového šetření je možno odpovědět na cíle této práce, jaké jsou možnosti vzdělávání sester a jaké jsou rozdíly v péči o chronické rány ve zdravotnických zařízeních a v sociálních zařízeních i které prostředky se nejčetnějí využívají. Ve využití metody vlhkého hojení v nejčetněji používaných prostředcích k léčbě je minimální rozdíl mezi zdravotnickými zařízeními a zařízeními sociálních služeb. Z celého šetření také vyplývá, že se častěji vyskytuje chronická rána v nemocnicích než v sociálních zařízeních. I když to nebylo cílem této práce, přesto všechno o co se zdravotníci v této oblasti snaží, vede právě k tomu, aby našli nejlepší cestu k prevenci vzniku chronických ran, a pokud vzniknou, aby jejich léčba byla co nejefektivnější. Lze se domnívat se, že je tady možnost šetření s cílem, najít příčiny, proč vznikají chronické rány ve zdravotnických zařízeních častěji než v zařízeních sociálních služeb. Pokud by tomu tak opravdu bylo, je málo pravděpodobné, vzhledem na cíle této práce, že by sestry ze zdravotnických zařízení ošetřovaly nesprávně svoje pacienty. Určitě by se musely otázky v dotazníkovém šetření směřovat i na další příčiny vzniku

84

chronických ran, jako je např. momentální medicínská diagnóza, akutní bolest, psychický stav,

nechutenství a jiné aspekty vyplývající z diagnózy u pacientů v

nemocnicích, kdy skutečně výše popsané problémy mohou urychlit riziko vzniku rány nebo zpomalit léčbu chronické rány. Stejně jako u klientů v zařízeních sociálních služeb by se měly brát v úvahu kritéria jiná, např. věk, který hraje velkou roli, geriatrické choroby jako zpomalený metabolismus, deprese, inkontinence, diabetes mellitus a další.

85

Literatura a prameny 1. Boldis, Petr.: Bibliografické citace dokumentů podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2 [on line]. Poslední aktualizace 11.11.2004 [cit. 2010-12-13]. Dostupné z URL: 2. BUREŠ, I. (2006). Léčby rány. Praha 5: Galén. mn. (2006).s.14 - 15 3.GUNTHER Germann - Brychta, a kol. (1999). Kompendium rán a ich ošetrovania. Heidenheim, Slovensko: HARTMANN-RICOs.r.o. 4. GUNTER Germann, et al. Kompendium rán a ich ošetrovania. HARTMANN-RICO s.r.o. Bratislava : CMC Medical Information D-89522 Heidenheim, 1999. 123 s. ISBN 3-929870-19-3. s. 2334, s. 73-91 5. HRADISKÁ, Andrea. Kompresivní léčba. Sestra. 11/2009, ročník 19, Praha: Mladá fronta, ISSN 12100404, s. 53-54. 6. CHLADKOVÁ, Lucie. Moderní trendy v hojení ran a dekubitů : Přednosti systému V.A.C.. Diagnóza v ošetřovatelství. 2009, 6, s. 4-4. Dostupný také z www: 7. KOUTNÁ, Markéta; ŠEFLOVÁ, Lenka. Výběr terapeutických krytí v jednoduchém přehledu(podle stadia chronických ran). Medicína pro praxi. 2010, 7, 4, s. 189-195. Dostupný také<www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2010/04/10.pdf>. ISSN 1214-8687 8. KOUTNÁ, Markéta. Krok za krokem v základech hojení ran. Florence. 2011, VII, 1, s. 34-36. Dostupný také http://www.florence.cz/osetrovatelstvi/archiv-cisel/florence-c-1-2011 9. MOUDRÁ, Jana. Praktické zkušenosti s laserovou terapií při léčbě dekubitů. Sestra : Hojení ran. 2008, 18, 11, s. 6-6. Dostupný také z WWW: http://www.zdn.cz/archiv/sestra-priloha/?id=2499 10. PAVLOVÁ, Lada . Umíme správně posoudit riziko vzniku dekubitů?. Brno, 2009. 84 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Dostupné z WWW: http://theses.cz/id/y6bt82/ 11. PODRAZILOVÁ, Petra. Maggot terapie aneb léčba larvami. Diagnóza v ošetřovatelství. 2009, 5, 4, s. 15-16. Dostupný také z WWW: . ISSN 1801-1349

86

12. POKORNÁ, Andrea; MRÁZOVÁ, Romana. Nové trendy ve výuce sester k získání zvláštní odborné způsobilosti k péči o chronické rány a defekty. Sestra. 2009, 11, s. 52-52. Dostupný také z WWW: http://www.zdn.cz/archiv/sestra/?id=3563&year=2009 13. POSPÍŠILOVÁ, Alena. Vzdělávání v oblasti chronických ran v České republice. Sestra. 2006, 6, s. 16-18. Dostupný také z WWW: http://www.zdn.cz/magazine/issue-home?id=2743 14. OSPÍŠILOVÁ, Alena; ŠVESTKOVÁ, Sabina . Prostředky k čištění rány. In . Léčba chronických ran. Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně. Brno, Vinařská 6 : Mikada, 2001.s.4557. ISBN 80-7013-348-1 15. RADECKÁ, Ivana . Léčba chronických ran-moderní materiály ll. Sestra. 2007, 7-8, s. 48-49. Dostupný také http://www.zdn.cz/archiv/sestra/?id=2636&year=2007 16. RADECKÁ, Ivana . Moderní materiály v léčbě kožních defektů. Brno, 2006. 90 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Dostupné z WWW: http://is.muni.cz/th/101037/lf_b/ 17. STAŇKOVÁ, M., (Sestra, 2003, roč.13, č.2, s. 58). Jak na dekubity? ISSN 1210–0404. 18. STRYJA, Jan. Repetitorium hojení ran. Semily : GEUM s.r.o., 2008. 17 s. ISBN 978-80-86256-60-3 19. STRYJA, Jan. Význam débridmentu v léčbě ran. Medical tribune : Medicína po promoci. 2009, 6, s. 6-8. Dostupný také z WWW: . ISSN :1803-5256. 21. VINCOUROVÁ, Barbora. Fotodokumentace, její využití a přínosy pro obor ošetřovatelství.. Č. Bud., 2009. bakalářská práce (Bc.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta 22. ZMRZLÁ, Alena. Na bércový vřed stačily tři měsíce léčby. Medical tribune : Tématická příloha MT. 2007, III., 3, s. 5-5. Dostupný také z WWW: . 23. ŽIVICKÁ , Mária ; KMINIAK , Radoslav ; MIKULEC , Igor . V.A.C. terapie - komfort pre pacienta a sestru. Sestra a lekár v praxi. 2009, 8, č.5-6,, s. s.31-32. ISSN 1335-9444

87

www.hartmann.info : cz76223.html [online]. 1999 [cit. 2011-03-08].www.hartmann.info. Dostupné z WWW: www.hartmann.cz

http://cz.hartmann.info/27032.php

http://www.nconzo.cz/web/vzdelavani/176 http://www.sbirka.cz/POSL4TYD/NOVE/11-055.htm

88

Seznam zkratek

CVI

centrální venózní insuficiance

DK

dolní končetiny

PTS

posttraumatický syndrom

BMI

Body Mass Index

CRP

C-reaktivní protein

89

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č.1 - Fáze hojení……………………………………………………...

13

Obrázek č.2 - Počátek terapie – 5. 9. 2006........................................................

28

Obrázek č.3 - Fotografie z 12. 9. 2006..............................................................

29

Obrázek č.4 - Fotografie z 17. 10. 2006............................................................

29

Obrázek č.5 - Fotografie z 1. 12. 2006..............................................................

30

90

91

SEZNAM PŘÍLOH 1. Dotazník 2. Žádosti o umožnění realizace dotazníkového šetření

92

Dotazník Vážené kolegyně a kolegové Studuji 4. ročník bakalářského studia Ošetřovatelství kombinovaná forma na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. Obracím se na vás a prosím o vyplnění dotazníku, který je součástí mé bakalářské práce na téma „Možnosti sester pečovat o chronické rány metodou vlhkého hojení“. Chtěla bych touto formou zjistit, jaké prostředky pro vlhké hojení ran používají jednotlivá zařízení nejčetněji a popsat rozdíly v možnosti vzdělávání sester v nemocnicích a domovech pro seniory v této problematice. Dotazník je anonymní a dobrovolný. Veškeré získané údaje budou použity pouze pro potřeby bakalářské práce Děkuji za spolupráci, ochotu a váš čas. Alena Zmrzlá č. 1 Setkal(a) jste se ve své ošetřovatelské praxi na vašem pracovišti s metodou vlhkého hojení ran ? a) Ano b) Ne č. 2 Kolik se vyskytuje na Vašem oddělení chronických ran měsíčně?

a) b) c) d)

0-2 3-4 5-6 7a více

č. 3 Máte na Vašem oddělení ošetřovatelský standard pro ošetřování chronických ran?

a) Ano b) Ne

93

č.4 Kdo ošetřuje na Vašem oddělení chronické rány?

a) Ošetřující sestra b) Sestra konzultantka c) Lékař d) Všechny sestry

č.5 Kdo by měl podle Vás, ošetřovat na Vašem oddělení chronické rány?

a) Ošetřující sestra b) Sestra konzultantka c) Lékař d) Všechny sestry

č..6. Jaká metoda ošetřování chronické rány se na Vašem oddělení používá nejčastěji ? . a) Klasická b) Vlhké hojení c) Chirurgická d) Jiná (uveďte jaká) _____________ ______ č. 7. Máte možnost používat na vašem oddělení metodu vlhkého hojení?

a) Vždy b) Někdy c) Vyjímečněně d) Vůbec ne

94

č. 8. Znáte výhody léčby vlhkou metodou?

a) Ano b) Ne pokud jste zvolil(a) odpověď ano, vyjmenujte prosím tyto výhody:

č. 9. Jaké materiály vlhkého hojení nejčastěji používáte?

a) Hydrogely b) Algináty c) Polyuretanové pěny d) Hydrokoloidy e) Tyly f)

Jiné

č. 10. Se kterým obvazem jste nejvíc spokojeni?

č. 11. Z jakého zdroje znáte výhody vlhkého hojení? a) Ze školy b) Od lékařů c) Od sestry specialistky d) Od kolegyň e) Z odborných časopisů f)

Ze seminářů

g) Jiné zdroje-které?

95

č. 12. Zúčastnil(a) jste se někdy semináře na téma Vlhké hojení?

a) Ano b) Ne

č. 13.Pokud ano kolik celkem hodin obsahovaly všechny semináře, kterých jste se zúčastnil(a)?

a)1-3hod. b) 4-8hod. c) 9-12hod. d) 13-16hod. e) 17-24hod. f) Více hod.

č. 14. Máte zájem o další vzdělávání v této oblasti? a) Ano b) Ne č. 15. Pokud ano, kolik hodin celkem obsahovaly semináře, kterých jste se zúčastnila? č. 16. Jaké možnosti vzdělávání v oblasti hojení ran dáváte přednost?

a) Odborné časopisy b) Odborné semináře jednodenní c) Odborné semináře vícedenní d) Konzultacím s sestrou specialistkou e) Jiné možnosti-jaké

96

č.17. Kolik hodin jste věnoval(a) vzdělávání v této oblasti za poslední rok?

a) 0hod. b) 1-3hod. c) 4-8hod. d) 9-12hod. e) 13-16hod. f) 17-24hod. g) Více hod.

č. 18. Ve kterém zařízení pracujete? a) Zdravotníké zařízení b) Zařízení sociálních služeb č. 19. Kolik let pracujete jako sestra?

a) 1-3 b) 4-5 c) 6-10 d) 11-15 e) 16 a více č. 20. Jaké je vaše nejvyšší dosažané vzdělání? a) SZŠ b) SZŠ + PSS c) VOŠz d) Bc. e) Mgr.

97

98

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2012 Alena Zmrzlá

Recommend Documents