BAŤÁK STUDENTSKÝ ČASOPIS SPŠ ZLÍN
DVOUMĚSÍČNÍK ZÁŘÍ - ŘÍJEN
Milí spolužáci, učitelé a ostatní pracovníci školy, přesunuli jsme se ze slunných pláží, letních párty, z pohorských vycházek, brigád a různých dalších výletů opět do školních lavic. Za celou redakci Vás vítám v novém školním roce 2011/2012 a přeji, aby se Vám dařilo i letos co nejlépe. Doufáme, že jste si v létě odpočinuli, navštívili nějaká zajímavá místa a zažili spoustu zážitků, a to i přes to, že letošní léto bylo na počasí poněkud pochmurné, přirovnala bych to k citaci Vladislava Vančury v knize Rozmarné léto: „Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným.“ Samozřejmě vítáme prváky a věříme, že si co nevidět zvyknou na prostory školy, najdou si nové přátele a bude se jim dařit. V tomto školním roce nás čeká i mnoho mimoškolních aktivit, které nám budou připravovat firmy ekonomických lyceí. Než se ovšem vrhnete do učení, mrkněte na naše nové číslo školního časopisu, kde najdete spoustu zajímavého čtení jako například srovnání škol v ČR a v Libyi, výlet do Prahy, rozhovory s žáky prvního ročníku a mnoho dalších článků. :-D red: Irena Jurčíková
ŠKOLA V ČR X ŠKOLA V LIBYI I přesto, že se drtivá většina studentů v ČR do školy netěší a připadá jim hrozné vracet se po dvou měsících klidu a zábavy opět do školních lavic, měli by si uvědomit, že na tom nejsou zase až tak špatně. Většina si ani neuvědomuje, jak dobře se tu mají. Bez žádného většího rizika jedou autobusem do školy, ve třídě si povídají s kamarády a přes malé úsilí zvládnou hravě i učení. O takové situaci mohou studenti v Libyi jen snít. Školy v Libyi se mají otevřít až v polovině září kvůli důsledkům šestiměsíčního vojenského konfliktu v jejich zemi. „Odstranili jsme Kaddáfího prvky z učebního procesu. Mnoho prvků bylo pro studenty povinných a sloužilo na oslavování Kaddáfího.“ sdělil ministr rady pro vzdělání Sulajmán as-Sahlí. Školy by se podle něj měly opět v zemi otevřít 17. září. Neupřesnil však, jestli tomu tak bude i v oblastech, které jsou i nadále pod nádvládou Kaddáfího věrných. Po začátku revoluce zaměřené na ukončení Kaddáfího 42-leté vlády v Libyi zřídili vzbouřenci komisi slouženou z expertů na vzdělání, aby odstranili z učebních osnov Kaddáfího osobní teorie, upřesnil as-Sahlí. Na libyjských školách bude v současnosti možné vyučovat víc západních jazyků včetně angličtiny a francouzštiny, které byly za Kaddáfího vlády často zakazované.
Režim Muammara Kaddáfího zřídil ve škole v hlavním městě Libye provizorní márnici s kapacitou 450 těl. "Márnice byla vytvořena ve škole hned vedle nemocnice Sebiá (největší nemocnice v Tripolisu). Má kapacitu 450 těl," cituje agentura AFP ředitele Mezinárodní federace pro lidská práva Suhajra Belhassena.
Studenti v Libyi a taky mnoha dalších zemí světa mají ke studiu hrozné podmínky, važme si prosím toho, co máme, i když nám škola někdy přináší starosti a povinnosti, nejsme na tom zase tak špatně. Pomocné informace: www.idnes.cz www.novinky.cz
ZNIČENÁ ŠKOLA VE ZLITÁNU
Vnímáme konec prázdnin?
Konec prázdnin přináší mnoho změn pro všechny školou povinné. Začínají jim povinnosti, starosti, učení a zkoušení, prostě vše nepříjemné spojené se školou. Zároveň ale mnoho studentů tvrdí, že se těší na nový školní rok, a to především proto, že vplují do pevného režimu, který jim přes prázdniny chybí. Možná to zní paradoxně, ale mnoho z nás prostě režim ke svému životu potřebuje. Pevná doba vstávání, aktivit během dne, jídla a nakonec i usínání je pro naše tělo i mysl vlastně šetřením energie, odpočinkem. Jasně daná struktura dne nám usnadňuje život. Jsou-li tělo i mysl nastaveny na ranní stávání, nedělá nám problém ráno vstát. Zkuste si ale vstát v šest ráno po čtrnáctidenní dovolené, kdy jste vstávali v devět. Rozhodně to pro vaše tělo bude náročnější, nebude se vám chtít, budete mít pocit, že prostě nevstanete. Po několika dnech vstávání se situace uklidní, tělo si zvykne. Proto někteří lidé vstávají pravidelně i o víkendu. Mají nastaveny hodiny, které prostě tělo dodržuje. Dalším fenoménem konce prázdnin je snaha dohnat to, co jsme přes prázdniny zanedbali.
Možná se nám to zdá absurdní, ale mnoho lidí vnímá konec prázdnin jako určitý předěl. Proto se na něj musí připravit. Předěly bývají ideální dobou na změny. Všimli jste si, kolik lidí začíná chodit cvičit od prvního září? Kolik lidí začíná s dietou, přestává kouřit či začíná zdravě žít od prvního září? Velký vliv na rozhodnutí mají určitě předcházející dovolené a slunce, proč by si člověk trochu neulevil, když má dovolenou, proč by měl držet dietu na pláži a proč by si neměl zapálit, když má konečně pár dní volno? A právě konec prázdnin je ideální dobou na nový začátek. Podobným předělem v roce už je jen Nový rok, který láká stejně předsevzetími, změnami, novými plány.
Mnoho lidí pociťuje koncem srpna jakousi nostalgii z konce léta. Pravda je, že se zkracujícími se dny a snižujícími se teplotami se skutečně nálada může zhoršovat. Začíná období sezónních depresí, které se s přibývající zimou vyskytují častěji. Neměli bychom tedy v tom "našem novém režimu" zapomínat na relaxaci a odpočinek, podzimní slunce a pohyb. Začátek školního roku je pro všechny zúčastněné trochu hektický, trochu nervózní a uchvátaný. Je nutné zařídit spousty věcí, vstřebat hodně informací a připravit tělo na režim. Pokusme se alespoň brát právě ten režim jako něco pozitivního, co našemu tělu i mysli prospívá, co nám nedovolí prolenošit celý den a co nás motivuje k lepším výkonům. Vždyť právě režim nám dává tu kouzelnou možnost o víkendu ho zase pěkně porušovat. ZDROJ : http://lucymaroszova.blog.cz
ROZHOVORY S PRVÁKY Jak se daří letošním prvákům? Zvykli si už na prostředí naší školy? Našli si kamarády? To vše a další informace pro Vás zjišťovala naše redakce. :-D
Tereza Stachová 1.C
-
-
-
Marek Poslušný 1. E 1. Jak se ti líbí na naší škole? - Je to tady vynikající 2. Byli jste už na adaptačním kurzu? Jak se ti to líbilo? - Bylo to super 3. Jaký máte kolektiv? Našel sis už kamarády? - Mám dobré spolužáky 4. Je to pro tebe hodně velký rozdíl než na základce? - Ano, je to velký rozdíl 5. Jací se ti zdají být učitelé? - Jak kteří, někteří jsou dobří a jiní až tak ne…
-
1. Jak se ti líbí na naší škole? Líbí se mi hodně 2. Byli jste už na adaptačním kurzu? Jak se ti to líbilo? Ano byli a bylo to skvělé 3. Jaký máte kolektiv? Našla sis už kamarády? kolektiv se zlepšuje a mám už kamarády 4. Je to pro tebe hodně velký rozdíl než na základce? Ano je a velmi velký 5. Jací se ti zdají být učitelé? Mají pochopení
Václav Františák 1. H 1. Jak se ti líbí na naší škole? - je to tady dobré 2. Byli jste už na adaptačním kurzu? Jak se ti to líbilo? - Nic moc, bylo tma hodně zima a taky postele byly rozpadlé 3. Jaký máte kolektiv? Našel sis už kamarády? - Super, hodně si spolu rozumíme 4. Je to pro tebe hodně velký rozdíl než na základce? - Ano, je to opravdu velký rozdíl
Red: Milena Urbanová Markéta Výmolová
Výlet do Prahy – 4.G 5.9. - 7.9. 2011 Jak už bývá na všech školách zvykem a SPŠ není výjimkou, i naše třída se vydala na začátku školního roku do centra naší republiky, turisty a známými lidmi opěvované „matičky Prahy“. V České republice největší a také nejvíce hektické město, se sídly mnoha státních institucí jako je parlament, vláda, prezident nebo Česká národní banka je již od dávných dob středem veškerého důležitého dění. Její historie je překypující a dalo by se o ní napsat opravdu dlouhý článek.
Naše cesta započala časným vstáváním, abychom byli včas shromážděni na vlakovém nádraží ve Zlíně, odkud nás vlak Šohaj odvážel do Prahy. Zde nás přivítalo ne příliš slunečné počasí. Po trochu zmateném hledání našeho budoucího hotelu a následného uložení věcí, nás čekal Petřín. Pouhý hodinový rozchod na zhlédnutí všeho, co nabízí okolí Petřínské rozhledny nestačí, nýbrž zvládli jsme toho dost. Na vrchol podobizny Eiffelovy věže z roku 1891 se lze dostat po zaplacení vstupného pouhých 50 Kč a vyšlapání 299 schodů. Nutno konstatovat, nic pro člověka se strachem z výšek, jelikož četnost opravovaných schodů téměř u vrcholu nepůsobí zrovna důvěryhodně. Pohled na Prahu však stojí za překonání sama sebe, či nepřízně počasí, které však může přispět k zajímavé atmosféře vašich fotek. Na jedné straně Strahovský stadion, koleje i klášter, na druhé pohled na centrum s Národním divadlem, Karlovým mostem, Hradčany a v pozadí Žižkovský vysílač a ve velké dáli Říp.
Absolvujete-li tento výšlap, naskýtá se vám jedinečná možnost, podívat se i pod rozhlednu, kde je mimo jiné hlavně muzeum známého světoběžníka a vynálezce českého Járy Cimrmana. Zajisté jediné exponáty na světě s velmi vtipnými popisy jednotlivých předmětů, jako je například u miniatury věže „ Původní podoba pařížské rozhledny, než Cimrman inženýru Eiffelovi poradil, aby roztáhl nohy“, přijdou nám obyčejným lidem velmi humorné. Mezi další velmi navštěvovaná místa na tomto kopci je nedaleké zrcadlové bludiště, které však s ostatními aktivitami nestihnete za pouhou hodinu stejně jako my. V odpoledních hodinách jsme se vydali, již za mírného deště, který se v průběhu společné aktivity proměnil v pořádný liják, na Vyšehrad, kde jsme měli možnost si i projít za tohoto velmi ponurého počasí místní hřbitov. Zde leží kromě slavných spisovatelů, jako byl Karel Čapek, K. H. Mácha nebo J.K. Tyl i velmi známí čeští herci, pro naši generaci už trochu historické filmografie, jako byl například komik Vlasta Burian.
Vzhledem k nepřízni počasí jsme měli zbytek odpoledne a večera vlastní program, který většina z nás využila k poznávání nočního života a možností zde je opravdu nespočet, kde se člověk může nejen dobře najíst, ale i napít. Dalšího dne nám povětrnostní podmínky opravdu přály. První významnou zastávkou bylo Staroměstské náměstí, kde jsme se dozvěděli něco málo o orloji a historii radnice. Následovala procházka Pařížskou ulicí směrem k židovským synagogám.
Poté jsme se za slunečného a teplého počasí vydali na cestu, kterou šel Karel IV. v rámci své korunovace. Kouzlo, jaké mohl mít Karlův most v době po své výstavbě, již asi těžko okusíme. Davy turistů a po obou stranách spousta prodejců a malířů karikatur vám opravdu nepřijde jako nějaká historie, spíše se snažíte prodrat na druhý konec, aby to šílenství bylo konečně za vámi. U Pražského hradu se nám podařilo, tedy aspoň hrstce z nás vidět slavnou výměnu hradní stráže, určitě by to zanechalo větší dojem, kdyby mohl být člověk blíž této události. Katedrála sv. Víta bylo jediné místo, kde jsme si udělali představu i o tom, jak taková významná a historická budova vypadá uvnitř a že je to opravdu skvost. Při zpáteční cestě jsme scházeli po starých zámeckých schodech, po pravé straně jsme mohli obdivovat nádhery podzámeckých zahrad, popř. milovníci vína se mohli zajít podívat na Svatováclavskou vinici. Dále naše cesta pokračovala prohlídkou Valdštějnské zahrady a následně Čertovky na Kampě. Zde se naše prohlídka starým pražským městem zakončila a zbývající čas jsme využili k osobnímu programu. Večer jsme se zúčastnili divadelního představení „Jakub a jeho pán“, které uvádělo divadlo Bez Zábradlí. Jelikož se jedná o velmi dobře zpracovanou verzi komedie, v divadle se snad nenašel jediný člověk, kterého by nerozesmál humor v podání pánů Bartošky a Heřmánka. Poslední den jsme strávili pouze návštěvou Technického muzea, kde snad každý našel oblast, co ho zajímá. V třípatrové hale se rozkládá historie dopravních prostředků od lokomotiv přes letadla, kola, motocykly, lodě a automobily od nejdochovanějších exponátů až po moderní verze. Člověk si tak dokáže představit, jaký obrovský posun lidé dokázali za relativně krátkou dobu. V podzemní části se nachází vojenství, v patrech pak architektura, tiskařství a oddělení astronomie, které má neobyčejně dobře udělanou koncepci výstavy. Dokonce se nám podařilo zhlédnout hostující výstavu Technického muzea v Brně, které zde zrovna lákalo k návštěvě.
Praha jako taková někomu vyhovuje, ale přece jenom pro nás z menšího města je tamější život příliš hektický. Na závěr bych chtěla říci, že výlet ve čtvrtém ročníku není pouze poslední společnou akcí třídy za dobu svých studii, ale i příjemnou tečkou za všemi společně prožitými akcemi a určitě i milou vzpomínkou na naše mládí.
PŘEDPLATNÉ DO MĚSTSKÉHO DIVADLA ZLÍN I v letošním školním roce máte možnost koupit si předplatné do zlínského divadla na 4 představení, která se budou konat postupně v průběhu roku. Letos Vás čekají tyto divadelní inscenace:
Určitě neváhejte a navštivte tyto hry. Romance pro křídlovku se Vám bude hodit do povinné četby a z ostatních budete mít skvělý kulturní zážitek. Cena předplatného činí 360 Kč. Peníze odevzdávejte paní Vaškové.
Mozart, Kluka, Moličre, Veselý: JUAN tom Stoppard: NA FLÁMU František Hrubín: ROMANCE PRO KŘÍDLOVKU Jaroslav Žák, Hana Burešová: ŠKOLA ZÁKLAD ŽIVOTA
STÁTNÍ SVÁTKY ZÁŘÍ- ŘÍJEN V tomto čísle se budeme věnovat i dvěma státním svátkům, které nás v nejbližší době čekají. Spousta lidí se o státní svátky ani nezajímá, důležité pro ně je, že mají volno v práci, a ve škole. Myslím, že ale nikomu neuškodí, když si tenhle článek přečte a něco se o nich dozví, vždyť bychom přeci měli vědět, komu vděčíme za pár dní volna. Na konci září nás čeká svátek sv. Václava-Den české státnosti, který připadá na 28.9. neboť toho dne byl zabit svým bratrem český Kníže sv. Václav. Svátek sv. Václava byl do 31. prosince 1951 památným dnem. V roce 1929 vyvrcholily v tento den oslavy Svatováclavského milénia za účasti prezidenta T. G. Masaryka. Tomáš Garrigue Masaryk byl hlavním řečníkem v předvečer svátku 27. září 1929 na Václavském náměstí v Praze, kde předal čestnou standartu Svatováclavskému jezdeckému pluku. Velkou událostí konanou k oslavě tohoto svátku je pravidelná Národní svatováclavská pouť ve Staré Boleslavi.
Další svátek nás čeká přesně za měsíc, tedy 28. 10. kdy si připomínáme vznik samostatného Československa. Tento rok to bude už 93 let, co Československo vzniklo po první světové válce jako jeden z nástupnických států. Tento den, uděluje prezident republiky ve Vladislavském sále Pražského hradu, stáyní vyznamenání. Den vzniku samostatného Československého státu, patří k nejvýznamnějším státním svátkům s dlouhou tradicí.
Jeho oslavám, věnuje prezident republiky, velkou pozornost. Památku prvního Československého prezidenta, Tomáše Garrigue Masaryka, připomíná položením věnce u jeho sochy na Hradčanském náměstí a sv. Václava, patrona českého národa a ochránce české země, položením kytice u jeho sochy na Václavském náměstí. Doufám tedy, že jste se aspoň trošku poučili a přeji vám krásné prožití těchto svátků.
red: Karolína Rybová
Vzpomínka na prázdniny Chtěla bych se s Vámi podělit o jednu kuriózní vzpomínku, kterou jsem zažila o letošních prázdninách. S celou rodinou a dalšími přáteli jsme byli na dovolené v Chorvatsku, která byla opravdu vydařená. Užívali jsme si krásné čisté moře , slunné počasí a spoustu zábavy. V zátoce, kde jsme byli ubytovaní, byl přístav s trajekty převážejícími auta. Jezdily tam dva malé a jeden velký třípatrový trajekt. Chodívali jsme se koupat na pláž blízko přístavu, a tak jsme měli možnost sledovat trajekty a užívat si vln, které rozvířily.
Jednou odpoledne, když jsme se vrátili z pláže a chystali se obědvat, tak jsme najednou uslyšeli mohutné troubení a křik z pláže. A potom přišla obrovská rána. Samozřejmě jsme se hned šli podívat, co se stalo. Z dálky jsme viděli ten třípatrový trajekt, ale nebyl v přístavu jako obvykle, ale přímo v pláži, kde jsme před půl hodinou byli i my. Čím víc jsme se přibližovali, tím víc lidí běželo s křikem a pláčem proti nám. Někteří byli ve velkém šoku, jiní propukali v hysterii. Až jsme to konečně uviděli, obrovský trajekt narazil přímo do pláže, kde si lidé užívali letních radovánek. Všichni byli v naprostém šoku, jeden člověk měl otřes mozku, jeden zlomený nos a naše paní domácí měla podřená záda, ale k žádnému vážnému zranění naštěstí nedošlo. Ovšem hrůza v očích všech přihlížejících byla děsivá. Trajekty totiž v této oblasti už rok neměly jezdit, a také měly špatné motory a vůbec jen levné technické zařízení. Protože náš pan domácí byl s touto okolností obeznámen a jeho manželka na tom byla z nehody psychicky dost špatně, ze vzteku začal házet popelnice a židle na auta vyjíždějící z jiného trajektu, možná aby si trošku ulevil a
myslel, že se jim tím nějak pomstí. Byla to zkrátka velmi zvláštní podívaná. Začali se sepisovat různé papíry s policisty a hodně dlouho trvalo, než se věci s vyprošťováním trajektu vůbec daly do pohybu. Nejdříve přijel menší trajekt a postupně převážel auta z nabourané lodi. Začali se tam sjíždět různé chorvatské televize a dělat rozhovory, a to většinou s nejvíce hysterickými účastníky nehody.
Trajekt se podařilo vyprostit až druhý den ráno s velkým potleskem všech přihlížejících. Ještě odpoledne v ten den se první odvážlivci opět šli koupat na rozbouranou pláž a život zátoky se vrátil do starých kolejí. Ale myslím, že některým se ještě mnohokrát vybaví obraz velké lodi, která se řítí přímo na ně. A žádný hezky pocit to teda není. I když jsme na dovolené zažili mnoho různých zážitků, tuto vzpomínku asi nic nepřekoná.
Studentské firmy Třetím ročníkům ekonomického lycea přibude spousta nových předmětů. Jedním z nich je také aplikovaná ekonomie. V tomto předmětu, který probíhá v rámci projektu Junior Achievement, si žáci osvojují vedení vlastní firmy. Jak to vlastně probíhá? Třída založí firmu, je zvolen prezident a rozdělí se posty na ostatních odděleních. Aplikovanou ekonomii má ekonomické lyceum dvě hodiny týdně. V těchto dvou hodinách zasedne rada, ve které studenti debatují o financích, akcích a nápadech. Cílem předmětu je naučit se účtovat vzniklé hospodářské operace a umět zacházet s penězi. Studenti získají znalosti o finančním rozhodování a účtování bank, znalosti z oblasti ekonomie a marketingu.
Tento rok vznikly 4 firmy, protože každá třída byla rozdělena na polovinu. Jistě se můžeme těšit na spoustu zajímavých akcí, držíme všem firmám palce, aby se jim vyvedly všechny jejich plány. O aktivitách jednotlivých firem vás budeme průběžně informovat.
red: Romana Kaňovská
Chceme oslovit všechny pisálky, amatérské spisovatele a žurnalisty a vůbec všechny, kteří by měli zájem psát články do školního časopisu, tak ať neváhají a hlásí se u redaktorů ve 3.D nebo u paní učitelky Talákové. Budeme rádi za každý nový příspěvek nebo nápad, který nám poskytnete.
