B. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ KE ZPRACOVÁVÁNÍ PRŮKAZŮ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV

B. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ KE ZPRACOVÁVÁNÍ PRŮKAZŮ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV Ministerstvo průmyslu a obchodu 2015

B. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ KE ZPRACOVÁVÁNÍ PRŮKAZŮ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV

ENERGETICKÝ AUDIT, ENERGETICKÝ POSUDEK A SOUVISEJÍCÍ LEGISLATIVA 1. Obnovitelnými zdroji, ve smyslu zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, jsou: a)

vodní energie, sluneční energie, větrná energie, geotermální energie, biomasa, bioplyn;

b)

vodní energie do výkonu zdroje 1 MW, sluneční energie, větrná energie, geotermální energie, biomasa, bioplyn;

c)

obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu z čistíren odpadních vod a energie bioplynu.

2. Druhotným energetickým zdrojem podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, je: a)

zdroj, používající pro výrobu energie fosilní paliva;

b)

využitelný energetický zdroj, jehož energetický potenciál vzniká jako vedlejší produkt při přeměně a konečné spotřebě energie, při uvolňování z bituminózních hornin nebo při energetickém využívání nebo odstraňování odpadů a náhradních paliv vyrobených na bázi odpadů nebo při jiné hospodářské činnosti;

c)

zdroj využívající energii vody, slunce, půdy, větru a skládkového plynu.

3. Energetickým posudkem ve smyslu zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, je: a) písemná zpráva obsahující informace o posouzení plnění předem stanovených technických, ekologických a ekonomických parametrů určených zadavatelem energetického posudku včetně výsledků a hodnocení; b)

písemná zpráva obsahující informace o dosažených efektech energeticky úsporných opatřeních;

c)

písemná zpráva o technické proveditelnosti energeticky úsporných opatřeních.

4. Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy nebo energetického hospodářství zajistí energetický posudek pro: a)

posouzení proveditelnosti zavedení výroby elektřiny u energetického hospodářství s celkovým tepelným výkonem vyšším než 5 MW, pokud je předložena dokumentace stavby podle zvláštního právního předpisu pro budování nového zdroje energie nebo pro změnu dokončených staveb u zdrojů energie již vybudovaných;

b)

posouzení proveditelnosti zavedení výroby elektřiny u energetického hospodářství s celkovým tepelným výkonem vyšším než 10 MW, pokud je

1


předložena dokumentace stavby podle zvláštního právního předpisu pro budování nového zdroje energie nebo pro změnu dokončených staveb u zdrojů energie již vybudovaných; c)

posouzení proveditelnosti zavedení výroby elektřiny u energetického hospodářství s celkovým tepelným výkonem vyšším než 15 MW, pokud je předložena dokumentace stavby podle zvláštního právního předpisu pro budování nového zdroje energie nebo pro změnu dokončených staveb u zdrojů energie již vybudovaných.

5. Stavebník je povinen v případě výstavby nové budovy plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby doložit mj.: a)

kladným závazným stanoviskem dotčeného orgánu podle § 13 zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů splnění požadavků na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni od 1. ledna 2013;

b)

kladným závazným stanoviskem Energetického regulačního úřadu splnění požadavků na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni od 1. ledna 2013;

c)

kladným nezávazným stanoviskem Státní energetické inspekce splnění požadavků na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni od 1. ledna 2013.

6. Energetický specialista je povinen neprovádět činnost podle § 6a, 7a, 9 a 9a zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů, pokud: a)

je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo je v pracovním nebo obdobném vztahu nebo má majetkovou účast v právnické osobě nebo fyzické osobě, která je vlastníkem nebo provozovatelem kotlů, rozvodů tepelné energie, klimatizačních systémů, budovy nebo její části nebo energetického hospodářství, které jsou předmětem kontroly nebo na které zpracovává energetický audit, energetický posudek nebo průkaz, nebo je osobou blízkou k výše uvedeným osobám.;

b)

má majetkovou účast u zadavatele energetického auditu;

c)

je v pracovním nebo obdobném vztahu k zadavateli energetického auditu a průkazu energetické náročnosti budovy.

7. Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie je zpracováván: a)

MPO a MŽP na 4leté období;

b)

MPO v dohodě s MŽP na 1 rok;

c)

MPO a MŽP na dvouleté období.

8. Otopné období trvá: a)

1.9. – 31.5., přičemž dodávka tepelné energie se zahájí, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod + 13 °C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat

2


zvýšení této teploty nad +13 °C pro následující den; b)

1.9. – 31.5., přičemž dodávka tepelné energie se zahájí když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod + 12 °C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +12 °C pro následující den;

c)

1.10. – 31.5., přičemž dodávka tepelné energie se zahájí, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod + 13 °C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13 °C pro následující den.

9. Teplá voda je dodávána celoročně tak, aby měla na výtoku u spotřebitele teplotu: a)

40 – 55 °C;

b)

45 – 75 °C;

c)

45 – 60 °C.

10. Regulaci cen energie provádí: a)

Ministerstvo financí v souladu se zákonem č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů;

b)

Energetický regulační úřad podle zákona o cenách č. 526/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů;

c)

Energetický regulační úřad v souladu se zákonem č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

11. Zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky ve znění pozdějších předpisů upravuje: a)

stanovení technických požadavků na všechny výrobky dovážené do ČR;

b)

stanovení technických požadavků na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem;

c)

stanovení technických požadavků na všechny výrobky dovážené ze zemí EU.

12. Česká technická norma se stává závazným dokumentem: a)

pokud byla vydána ve věstníku ÚNMZ;

b)

na základě smluvního vztahu mezi partnery nebo na základě legislativního dokumentu;

c)

pokud její vydání bylo oznámeno ve věstníku ÚNMZ.

13. Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce dle zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů: a)

jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování a užívání stavby včetně bezbariérového užívání stavby, ochranu

3


proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla; b)

jejichž vlastnosti zaručují, že stavba po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí a bezpečnost při udržování a užívání stavby;

c)

jejichž vlastnosti zaručují, že stavba při správném provedení splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost a hygienu.

14. Technické požadavky na stavby zahrnuté ve vyhlášce č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, jsou závazné: a)

pro právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy;

b)

pro stavební úřady, konzultanty, projektanty a pro zhotovitele;

c)

pro pracovníky stavebních úřadů.

15. Pro účely vyhlášky č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, představuje normová hodnota: a)

konkrétní technický požadavek, zejména limitní hodnota, návrhová metoda, národně stanovené parametry, technické vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení, obsažený v příslušné české technické normě, jehož dodržení se považuje za splnění požadavků konkrétního ustanovení této vyhlášky;

b)

závazný požadavek, kdy v případě odchylného řešení je třeba žádat o výjimku;

c)

konkrétní technický požadavek souvisící se základními požadavky Směrnice Rady 89/106/ES o stavebních výrobcích, které jsou definované v národní vyhlášce.

16. Průkaz energetické náročnosti budovy zpracovává energetický specialista, kterým je: a)

právnická osoba, která je držitelem oprávnění uděleného Ministerstvem průmyslu a obchodu;

b)

fyzická osoba, která je držitelem oprávnění uděleného Ministerstvem průmyslu a obchodu;

c)

právnická, která zaměstnává fyzické osoby, které jsou držitelem oprávnění uděleného Ministerstvem průmyslu a obchodu.

17. Energetický posudek obsahuje: a)

hodnocení stávající úrovně energetického hospodářství, celková výše dosažitelných energetických úspor, porovnání variant energeticky úsporného projektu, doporučení energetického specialisty;

b)

titulní list, účel zpracování podle § 9a zákona č. 406/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů, identifikační údaje, stanovisko energetického specialisty oprávněného zpracovat energetický posudek, evidenční list energetického posudku, kopii dokladu o vydání oprávnění podle § 10b zákona nebo kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Evropské unie;

4


c)

Hodnocení stávající úrovně energetického hospodářství, celkový potenciál úspor energie, návrh optimální varianty energeticky úsporného projektu vč. ekonomického hodnocení, způsob financování jednotlivých opatření, doporučení energetického specialisty, evidenční list energetického posudku.

18. Co není obsahem energetického posudku: a)

hodnocení stávající úrovně energetického hospodářství;

b)

účel zpracování energetického posudku dle § 9a zákona č. 406/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů;

c)

evidenční list energetického posudku.

19. 1 TJ je: a)

3,6 MW;

b)

277,8 MWh;

c)

0,36 GWh.

EKONOMICKÉ HODNOCENÍ OPATŘENÍ A VARIANT ÚSPOR ENERGIE 1. Z daňového hlediska se rozlišují odpisy: a)

aktivní a pasivní

b)

rovnoměrné a zrychlené

c)

progresivní a degresivní

2. Zákon o dani z příjmu dělí odepisovaný majetek do: a)

3 odpisových skupin

b)


c)


3. Peněžní tok (cash flow) projektu definujeme jako: a)

časovou řadu rozdílů mezi příjmy a výdaji, které plynou z pořízení a provozu investice v jednotlivých letech za celou dobu její předpokládané životnosti

b)

časovou řadu energetických úspor, které plynou z pořízení a provozu investice v jednotlivých letech za celou dobu její předpokládané životnosti

c)

časovou řadu rozdílů mezi investičními výdaji a energetickými úsporami v jednotlivých letech za celou dobu její předpokládané životnosti

4. Ekonomické vyhodnocení variant projektů úspor se provádí na základě stanovení hodnot těchto kritérií: a)

doby návratnosti prosté a reálné čisté

b)

současné hodnoty

5


c)

čisté současné hodnoty, vnitřního výnosového procenta a doby návratnosti prosté a reálné

5. Od jaké výše ceny movitých věcí se samostatným technicko ekonomickým určením je předmětem odepisování hmotného majetku: a)

50 tis. Kč.

b)

40 tis. Kč.

c)

30 tis. Kč.

6. Doba hodnocení je stanovena jako: a)

nominální doba stanovená vyhláškou respektující dobu, po kterou trvají účinky a nároky z realizovaného opatření

b)

nejmenší násobek dob životností instalovaných zařízení v hodnoceném projektu úspor

c)

doba rovnající se nejdelší době životnosti z instalovaných zařízení hodnoceného projektu úspor

7. Co je anuita? a)

roční hodnota úroku z úvěru

b)

splátka úvěru, jejíž výše se v průběhu času nemění a skládá se z roční splátky a ročního úroku

c)

poměr mezi splátkou a úrokem

8. Daňové odpisy se stanovují: a)

dle zákona č. 586/1992 Sb. o dani z příjmů v platném znění

b)

dle zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví

c)

dle interních předpisů vlastníka dlouhodobého majetku

9. Reálná doba návratnosti je: a)

doba, za kterou se vrátí vynaložené investiční prostředky

b)

doba, za kterou se vrátí vynaložené diskontované investiční prostředky

c)

doba, za kterou diskontovaný součet ročních toků hotovosti je roven vynaloženým investičním prostředkům

10. Roční anuita je: a)

součet ročních splátek a úroků z investičního úvěru a je konstantní

b)

součet měsíčních splátek investičního úvěru za časové období jednoho roku

c)

součet úroků z investičního úvěru za časové období jednoho roku, který se každoročně mění

6


HODNOCENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV 1. Při tepelně technických výpočtech hodnotíme skladbu konstrukce: a) z vnitřní strany b) z vnější strany c)

nezáleží na pořadí

2. V tepelně technických výpočtech se tloušťka vrstvy hodnocené konstrukce uvádí: a) v milimetrech b) v centimetrech c)

v metrech

3. Tepelný odpor konstrukce (vrstvy) je dán: a) poměrem tloušťky vrstvy a hodnoty odporu při přestupu tepla b) poměrem tloušťky vrstvy a návrhové hodnoty součinitele tepelné vodivosti c)

poměrem hodnoty součinitele tepelné vodivosti k tloušťce vrstvy

4. Součinitel prostupu tepla konstrukce je dán: a) reciprokou hodnotou tepelného odporu konstrukce b) reciprokou hodnotou tepelného odporu konstrukce a tepelných odporů při přestupech tepla na vnitřní a vnější straně konstrukce c)

součinem tepelného odporu a součinitele přestupu tepla na vnitřní straně konstrukce

5. Návrhové hodnoty součinitele tepelné vodivosti stavebních materiálů uvádí: a) prospekty výrobců tepelně izolačních materiálů b) ČSN 73 0540 – část 3 c)

ČSN EN ISO 13790

6. Návrhová hodnota součinitele tepelné vodivosti hlavně zahrnuje: a) vliv tloušťky vrstvy b) vliv objemové hmotnosti, vlhkosti a nehomogenity stavebních hmot c)

návrhová hodnota tepelné vodivosti je konstanta bez dalších vlivů

7


7. Při hodnocení tepelně technických vlastností stavebních konstrukcí hodnotíme konstrukce podle kriterií uvedených: a) ve vyhlášce o energetické náročnosti budov b) v zákoně č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií c)

v ČSN 73 0540 – část 2

8. Stavební hmoty se stejnou hodnotou objemové hmotnosti: a) mají stejnou hodnotu součinitele tepelné vodivosti b)

mají různou hodnotu součinitele tepelné vodivosti

c)

není důležité, lze je vzájemně zaměňovat

9. ČSN 73 0540 – část 2 uvádí pro hodnocení konstrukcí v ustáleném teplotním stavu: a) požadované a doporučené hodnoty tepelných odporů konstrukcí b) požadované a doporučené hodnoty součinitelů prostupu tepla konstrukcí c)

pouze požadavky na vnitřní a vnější povrchové teploty konstrukcí

10. Kriteriální hodnoty součinitelů prostupu tepla konstrukcí zajišťují: a) požadavek na snižování tepelných toků konstrukcí a nemožnost povrchové kondenzace na povrchu konstrukce za daných vstupních podmínek b) nemožnost kondenzace vodní páry uvnitř konstrukce c)

je to pouze stanovené kriterium bez vlivu na tepelné ztráty konstrukcí

11. ČSN 73 0540 – část 2 vydaná v roce 2011 uvádí: a) pouze požadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla pro budovy bez ohledu na jejich energetickou náročnost b) i doporučené hodnoty součinitelů prostupu tepla pro pasivní budovy c)

uvádí tyto hodnoty pouze pro budovy vytápěné elektrickým proudem

12. Tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí se hodnotí: a) pouze z hlediska prostupu tepla v ustáleném a neustáleném teplotním stavu b) z hledisek prostupu tepla, prostupu vlhkosti a prostupu vzduchu c)

vypočte se pouze součinitel prostupu tepla konstrukce a tepelný odpor 8


13. Průměrná hodnota součinitele prostupu tepla obálky budovy se stanoví: a) jako průměrná hodnota součinitelů prostupu tepla konstrukcí b) jako průměrná hodnota součinitelů prostupu tepla plných konstrukcí, bez hodnot součinitelů prostupu tepla výplní otvorů c)

jako součet hodnot měrných tepelných ztrát jednotlivých konstrukcí tvořících obálku hodnocené budovy (zóny) se započtením vlivu tepelných vazeb mezi konstrukcemi

14. Tepelná vazba mezi konstrukcemi je: a) vazba pouze mezi vnějšími konstrukcemi budovy b) vazba mezi konstrukcemi tvořících obálku hodnocené budovy (zóny) včetně výplní otvorů c)

vazba mezi konstrukcemi obálky budovy a vytápěcím systémem

15. Výpočtem stanovená hodnota součinitele prostupu tepla: a) zahrnuje vlivy tepelných mostů v konstrukci b) tepelné mosty se nehodnotí, jsou zahrnuty v návrhové hodnotě součinitele tepelné vodivosti c)

tepelné mosty jsou pro hodnocení tepelně technických vlastností nepodstatné

16. Výrazné tepelné mosty v konstrukcích: a) hodnotí se výpočtem pomocí teplotních polí b) nehodnotí se, nemají výrazný vliv c)

stačí jejich vliv zohlednit procentní přirážkou

17. Při hodnocení tepelně technických vlastností plných konstrukcí se zadávají: a) pouze tloušťka vrstvy a součinitel tepelné vodivosti b) tloušťka vrstvy, tepelná vodivost, měrné teplo, objemová hmotnost a faktor difúzního odporu c)

tloušťka vrstvy, tepelná vodivost, měrné teplo, objemová hmotnost a faktor difúzního odporu, spárová průvzdušnost a solární propustnost

18. Kondenzace vodní páry v konstrukci: a) návrh skladby konstrukce neovlivňuje b) množství kondenzátu musí být menší než množství vypařené vlhkosti c)

množství kondenzátu musí být menší než množství vypařené vlhkosti spolu se splněním požadavků ČSN 73 0540 na max. obsah kondenzátu 9


v konstrukci 19. Tepelně akumulační vlastnosti konstrukce ovlivňují: a) tepelnou stabilitu vnitřního prostředí v místnosti (budově) b) nemají na tepelnou stabilitu vnitřního prostředí vliv c)

na hodnocení energetické náročnosti budovy nemají vliv

20. Na tepelně akumulační vlastnosti má rozhodující vliv: a) vnější vrstva konstrukce bez ohledu na její hmotnost b) vnitřní vrstva konstrukce, její hmotnost a tloušťka c)

pouze tepelně izolační vrstva

21. Požadované a doporučené hodnoty součinitelů prostupu tepla jsou v ČSN 73 0540 část 2 u některých konstrukcí uváděny pro těžké a lehké konstrukce: a) lehká konstrukce je konstrukce s celkovou plošnou hmotností do 200 kg/m2 b) lehká konstrukce je konstrukce s plošnou hmotností vrstev od vnitřního líce k tepelně izolační vrstvě do 100 kg/m2 c)

všechny jednovrstvé konstrukce

22. Požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla pro těžké vnější stěny je: a) 0,30 W/m2K b) 0,80 W/m2K c)

1,15 W/m2K

23. Doporučená hodnota součinitele prostupu tepla pro ploché střešní konstrukce je: a) 0,25 W/m2K b) 0,16 W/m2K c)

0,75 W/m2K

24. Požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla pro výplň otvoru ve vnější stěně je: a) 1,50 W/m2K b) 1,20 W/m2K c)

0,90 W/m2K

25. Požadované a doporučené hodnoty součinitelů prostupu tepla uvedené v ČSN 73 0540 - část 2 jsou platné pro budovy s převažující návrhovou vnitřní teplotou: 10


a) 22 – 26 °C b) 18 - 22 °C c)

pouze pro obytné budovy s vnitřní návrhovou teplotou 0 °C

26. ČSN 73 0540 - část 2 uvádí i doporučené hodnoty součinitelů prostupu tepla pro pasivní domy. Tyto hodnoty se pohybují pro vnější stavební konstrukce v rozsahu: a) Upas,20 = 0,10 – 0,18 W/m2K b) Upas,20 = 0,30 – 0,50 W/m2K c)

Upas,20 ≤ 0,05 W/m2K

27. Hodnoty součinitele prostupu tepla u oken s izolačními trojskly jsou v rozmezí: a) U = 1,20 W/m2K a více b) U = 0,85 – 1,10 W/m2K c)

U = méně než 0,30 W/m2K

28. U obvodových konstrukcí se vzduchovými dutinami se hodnotí: a) pouze vliv uzavřených vzduchových dutin b) vzduchové dutiny se zanedbávají c)

hodnotí se pouze otevřené (větrané) vzduchové dutiny

29. Pro návrh hodnoty součinitele prostupu tepla se sousední vytápěné byty považují za prostory s rozdílem teplot: a) do 10 °C b) do 5 °C c)

do 15 °C

30. Průměrný součinitel prostupu tepla konstrukcemi obálky budovy se hodnotí: a) pro prostor s převažující návrhovou vnitřní teplotou 18 – 22 °C b) pro budovu jako celek bez ohledu na vnitřní návrhové teploty c)

pouze pro prostory s vnitřní návrhovou teplotou 20 °C

31. Budovy s převažující návrhovou vnitřní teplotou 20 °C jsou: a) pouze obytné budovy b) obytné budovy a ubytovací budovy 11


c)

obytné budovy, občanské budovy s převážně dlouhodobým pobytem lidí, jako školské, administrativní, ubytovací, veřejně správní, stravovací a zdravotnické

32. Požadovaná hodnota průměrného součinitele prostupu tepla obálky budovy se stanoví: a) pro každý posuzovaný případ metodou referenční budovy b) pro každý posuzovaný případ metodou referenční budovy, pro nové obytné budovy však splněním nejvyšší přípustné hodnoty 0,5 c)

již se nehodnotí

33. Při výpočtu hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla obálky budovy se tepelné toky mezi vnitřními prostory s rozdílnou vnitřní výpočtovou teplotou stanoví pomocí: a) teplotního redukčního činitele b) tepelný tok je stejný jako u vnějších konstrukcí c)

tepelné toky konstrukcemi mezi vytápěnými a temperovanými místnostmi se zanedbávají

34. Na stanovení hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla obálky budovy mají vliv plochy výplní otvorů: a) nevýrazný b) plocha výplní otvorů má zpravidla výrazný vliv c)

vzhledem k současným tepelně technickým vlastnostem výplní otvorů se vliv oken nehodnotí

35. Při stanovení průměrného součinitele prostupu tepla obálky budovy se tepelné vazby mezi konstrukcemi: a) nezapočítávají b) započtou se hodnotou přirážky podle ČSN 73 0540 - část 4 c)

zohlední se přirážkou 10 % k hodnotě součinitele prostupu tepla

36. Tepelná vazba mezi konstrukcemi je vyvolána: a) vzájemným sáláním ploch protilehlých konstrukcí b) zvýšeným tepelným tokem v oblasti styků konstrukcí c)

vyšším prouděním vzduchu v koutech místnosti.

37. Zvýšený tepelný tok v oblasti styků konstrukcí je způsoben: a) větší vnější ochlazovanou plochou proti vnitřní ohřívané ploše 12


b) vyšší vlhkostí větší plochy vnějších vrstev konstrukcí c)

vyšší tepelný tok u styků konstrukcí neexistuje

38. Rozhodující veličinou pro hodnocení konstrukcí v ustáleném teplotním stavu je: a) tepelná jímavost vnitřní vrstvy b) tepelný odpor konstrukce a součinitel prostupu tepla konstrukce c)

tepelně akumulační vlastnost konstrukce

39. Jaký je vzájemný vztah mezi součinitelem prostupu tepla a vnitřní povrchovou teplotou: a) čím je vyšší hodnota součinitele prostupu tepla, tím je i vyšší vnitřní povrchová teplota b) čím je nižší hodnota součinitele prostupu tepla, tím je vyšší vnitřní povrchová teplota c)

vzájemný vztah mezi těmito hodnotami neexistuje

40. Musí navržené dodatečné tepelné izolace konstrukcí: a) splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti podle ČSN 73 0540 b) zpracovatel PENB se tím nemusí zabývat c)

je to pouze věcí projektanta, který si skladby konstrukcí upraví

41. Vnitřním prostředím je: a) prostředí uvnitř zóny, které je definováno návrhovými hodnotami teploty, relativní vlhkosti vzduchu a požadované intenzity osvětlení uvnitř zóny, b) prostředí uvnitř zóny, které je definováno návrhovými hodnotami teploty, relativní vlhkosti vzduchu, objemového toku výměny vzduchu a požadované intenzity osvětlení uvnitř zóny, c)

prostředí uvnitř zóny, které je definováno návrhovými hodnotami teploty, rychlostí proudění vnitřního vzduchu a požadované intenzity osvětlení uvnitř zóny,

42. Obálka budovy je: a) soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé budovy nebo zóny, které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru, sousední nevytápěné budově nebo sousední zóně budovy vytápěné na nižší vnitřní návrhovou teplotu, 13


b) soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé budovy nebo zóny c)

soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé budovy nebo zóny, které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru, sousední nevytápěné budově na nižší vnitřní návrhovou teplotu,

43. Hranice hodnocené zóny jsou: a) na vnějším povrchu konstrukcí tvořících obálku hodnocené zóny b) na vnitřním povrchu konstrukcí tvořících obálku hodnocené zóny c)

hranice zóny se volí podle návrhu projektanta

44. Do jedné hodnocené zóny se zahrnují prostory s vnitřní vytápěcí teplotou: a) od 15 do 25 °C b) vnitřní výpočtové teploty jednotlivých místností se neliší o více než 4 K c)

na rozdílu vnitřních výpočtových teplota nezáleží

45. Vnitřní výpočtová teplota obytných budov je podle ČSN EN ISO 13790 a) 23 °C b) 20 °C c)

18 °C

46. Větší změnou dokončené budovy je: a) změna dokončené budovy na více než 50 % celkové plochy obálky budovy, b) změna dokončené budovy na více než 25 % celkové plochy obálky budovy, c)

změna dokončené budovy na více než 25 % celkové plochy obálky budovy vyjma otvorových výplní,

47. Vnitřní výpočtová teplota zóny se pro nebytové budovy např. školy stanoví: a) stejně jako u obytných budov teplotou 20 °C b) jako vážený průměr teplot místností v hodnocené zóně c)

ze součinu objemů a vnitřních výpočtových teplot místností zóny děleno celkovým objemem místností zóny

48. Pravidlem pro jednozónový výpočet je, že: a) všechny prostory hodnocené zóny jsou vytápěny jedním systémem 14


vytápění b) v zóně mohou být různé systémy vytápění c)

místnosti v hodnocené zóně nemají lokální topidla

49. Pravidlem pro jednozónový výpočet je, že: a) místnosti zóny mají pouze přirozené větrání a jsou propojeny dveřmi b) nejméně 80 % podlahové plochy prostor hodnocené zóny je obsluhováno jedním systémem větrání c)

na množství systémů větrání nezáleží, hlavně že jsou místnosti větrané

50. U stropních konstrukcí pod půdním prostorem je hranice zóny vedena: a) na spodním povrchu stropní konstrukce b) na horním povrchu tepelně izolační vrstvy ve stropní konstrukci umístěné jako vnitřní vrstva bez ohledu na další kontaktní vrstvy stropu c)

na horním povrchu stropní konstrukce

51. Energeticky vztažná plocha je: a) podlahová plocha místností v hodnocené zóně b) vnější půdorysná plocha všech prostorů s upravovaným vnitřním prostředím v celé budově, vymezená vnějšími povrchy konstrukcí obálky budovy c)

plocha mezi vnitřními povrchy konstrukcí obálky budovy

52. Obestavěný prostor budovy se po provedení dodatečných tepelných izolací: a) nemění, zůstává stejný b) mění se, po provedení dodatečných tepelných izolací se zvětší objem budovy c)

není rozhodující

53. Vnitřní tepelné zisky vznikají: a) pouze produkcí tepla přítomnými osobami b) produkcí tepla přítomnými osobami a produkcí tepla od spotřebičů c)

vnitřní tepelné zisky se nehodnotí

54. Při hodnocení vnitřních tepelných zisků: a) se počítá s dobou pobytu osob a dobou provozu spotřebičů b) s dobou pobytu osob a dobou provozu spotřebičů se nepočítá 15


c)

počítá se pouze s dobou pobytu osob

55. Solární tepelné zisky: a) jsou významné při hodnocení energetické náročnosti budov b) v letním období jsou významné, ale v topném období jsou tak malé, že se nehodnotí c)

v budovách s okny s izolačními trojskly se nemusí hodnotit

56. Solární tepelné zisky jsou při stejné ploše zasklení: a) nejvyšší u oken s izolačními trojskly b) nejvyšší u oken s jedním sklem c)

na provedení zasklení oken nezáleží

57. Koeficient solární propustnosti zasklení je ovlivněn: a) pouze počtem skel b) počtem skel a počtem a provedením reflexních vrstev c)

pouze vzduchovou nebo plynovou vrstvou mezi skly

58. Měrný tepelný tok větráním se v energetickém hodnocení: a) nehodnotí, okna jsou tak těsná, že k tepelným ztrátám okny nedochází b) hodnotí, tepelné ztráty větráním jsou v energetickém hodnocení významné c)

hodnotí se pouze u domů s nucenou strojní výměnou vzduchu

59. Přirozené větrání vzniká: a) pouze netěsností obvodového pláště budovy b) netěsností obvodového pláště budovy včetně okenních spár a otevíráním oken c)

pouze otevíráním oken

60. Blower door test: a) je měření difuzních toků přes parotěsné vrstvy b) je měření těsnosti obvodového pláště budovy při vytvořeném podtlaku či přetlaku v objektu c)

je měření součinitele prostupu tepla výplní otvorů

61. Těsnost obálky budovy je dána intenzitou výměny vzduchu: 16


a) hodnotou při přetlaku či podtlaku 50 Pa b) hodnotou při přetlaku či podtlaku 100 Pa c)

na tlakovém spádu nezáleží, hodnota je konstantní

62. Hodnota těsnosti obálky budovy je požadována nejnižší: a) u pasivních budov a budov s nulovou spotřebou energie b) u pasivních budov na těsnosti obálky budovy nezáleží c)

u pasivních budov je netěsnost budov přípustná

63. Požadované hodnoty těsnosti obálky budovy n50 jsou uvedeny: a) v ČSN EN ISO 13790 a dalších legislativních dokumentech b) v zákonu 183/2012 Sb. (stavební zákon) c)

v zákonu č. 406/2000 Sb. o hospodaření s energií

64. Násobnost výměny vzduchu v budově: a) není pro energetické hodnocení důležitá b) výrazně ovlivňuje energetickou náročnost budovy c)

v energetickém hodnocení se neuvažuje

65. Násobnost výměny vzduchu pro energetické hodnocení obytných budov je podle ČSN 730540: 2011 v rozmezí: a) n = 0,3 – 0,6 h-1 b) n = 0,1 – 0,3 h-1 c)

n = 0,8 – 1,0 h-1

66. Účinnost výroby energie zdrojem tepla v referenční budově ve vyhlášce č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov uvažuje hodnotou: a) 90 % b) 80 % c)

85 %

67. Hodnocení energetické náročnosti výměnou vzduchu se provádí pro: a) obestavěný prostor budovy b) pro vzduchový objem budovy stanovený jako 80 % podíl celkového objemu budovy c)

hodnocení se podle velikosti oken a délky okenních spár 17


68. Činitel teplotní redukce je závislý na: a) teplotním rozdílu mezi hodnoceným prostorem a okolím vztažený k základnímu rozdílu teplo vnitřního a venkovního prostředí b) ploše konstrukcí mezi vytápěným a nevytápěným prostorem c) součiniteli prostupu tepla konstrukcí mezi vytápěným a nevytápěným prostorem 69. Výpočet měrné tepelné ztráty HT se provádí: a) pro všechny vnější konstrukce b) pro všechny teplosměnné konstrukce tvořící obálku budovy (zóny). c)

pouze pro vnitřní konstrukce

70. Při výpočtu měrné tepelné ztráty HT se lineární tepelné vazby: a) nezapočítávají b) započítávají c)

mohou i nemusí se započítat

71. Lineární tepelná vazba mezi konstrukcemi je: a) ovlivněna návrhem a provedením detailů styků konstrukcí b) solárním zářením mimo topnou sezónu c)

vnitřními tepelnými zisky

72. Požadavky na požadované a doporučené hodnoty lineárních tepelných vazeb ČSN 73 0540: a) neuvádí b) jsou uvedeny v ČSN 06 0210 c)

uvádí

73. Bodové tepelné vazby vznikají: a) pouze v ploše obvodových konstrukcí b) např. v místě styku stropní a stěnové konstrukce c)

v budově se nevyskytují

74. Hodnocení energetické náročnosti budovy se dle ČSN EN ISO 13790 doporučuje provádět: a) roční metodou b) měsíční metodou 18


c)

denostupňovou metodou

75. Referenční budova je: a) skutečná budova téhož druhu, stejného geometrického tvaru a velikosti včetně prosklených ploch a částí, stejné orientace ke světovým stranám, stínění okolní zástavbou a přírodními překážkami, stejného vnitřního uspořádání a se stejným typickým užíváním a stejnými uvažovanými klimatickými údaji jako hodnocená budova, avšak s referenčními hodnotami vlastností budovy, jejích konstrukcí a technických systémů budovy, b) výpočtově definovaná budova téhož druhu, stejného geometrického tvaru a velikosti včetně prosklených ploch a částí, stejné orientace ke světovým stranám, stínění okolní zástavbou a přírodními překážkami, stejného vnitřního uspořádání a se stejným typickým užíváním a stejnými uvažovanými klimatickými údaji jako hodnocená budova, avšak s referenčními hodnotami vlastností budovy, jejích konstrukcí a technických systémů budovy, c)

výpočtově definovaná budova téhož druhu, stejného geometrického tvaru a přírodními překážkami, stejného vnitřního uspořádání a se stejným typickým užíváním a stejnými uvažovanými klimatickými údaji jako hodnocená budova, avšak s referenčními hodnotami vlastností budovy, jejích konstrukcí a technických systémů budovy,

76. Energetické hodnocení budovy podle vyhlášky se stanovuje: a) z naměřených hodnot spotřeby energie za poslední 3 topná období b) pouze výpočtem podle metodiky uvedené ve vyhlášce o energetické náročnosti budov c)

jako vážený průměr naměřených hodnot spotřeby energie a vypočtené spotřeby energie

77. Vnější klimatické podmínky pro výpočet energetické náročnosti budovy jsou: a) dle lokality zvolené pro hodnocenou budovu a referenční pro referenční budovu. b) nevýznamné při stanovení energetické náročnosti. c)

stejné pro hodnocenou i referenční budovu

78. Jedním z ukazatelů energetické náročnosti u nových budov je: a) tepelný odpor konstrukce b) průměrný součinitel prostupu tepla konstrukcemi c)

tepelná jímavost konstrukce 19


79. Celková primární energie za rok je: a) součin dodané energie na vytápění a hodnoty faktoru primární energie b) součtem obnovitelné a neobnovitelné energie c)

pouze elektrická spotřebovaná v budově

80. Faktor neobnovitelné primární energie je: a) koeficient, kterým se násobí složky dílčích dodaných energií po jednotlivých energonositelích b) koeficient, který udává množství neobnovitelné energie c)

koeficient, kterým se násobí složky celkových dodaných energií včetně solární energie

81. Ukazatele energetické náročnosti u nové budovy jsou: a) součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí b) neobnovitelná primární energie za rok, celková dodaná energie za rok a průměrný součinitel prostupu tepla c)

dílčí dodané energie pro technické systémy vytápění, chlazení a větrání

82. Dílčí dodaná energie na vytápění se stanoví: a) z množství spotřebované energie na vytápění b) jako součet vypočtené spotřeby energie na vytápění a pomocné energie na provoz technického systému pro vytápění c)

stanoví se z tepelných ztrát budovy denostupňovou metodou

83. Celková dodaná energie do budovy je: a) součet dílčích dodaných energií po jednotlivých energonositelích b) celková primární energie c)

měrná potřeba energie na vytápění a přípravu teplé vody

84. Celková primární energie je: a) součet součinů dodané energie po jednotlivých energonositelích a příslušných faktorů primární energie b) součet součinů dodané energie na vytápění a přípravu teplé vody a příslušných faktorů primární energie c)

součet součinů dodané energie po jednotlivých energonositelích a faktoru primární energie na vytápění 20


85. Typickým užíváním budovy je: a) obvyklý způsob užívání budovy v souladu s podmínkami vnitřního prostředí pro účely výpočtu energetické náročnosti budovy, b) není definováno c)

obvyklý způsob užívání budovy v souladu s podmínkami vnitřního a venkovního prostředí a provozu stanovený pro účely výpočtu energetické náročnosti budovy,

86. Jiná než větší změna dokončené budovy je: a) změna na nejvýše 25 % plochy konstrukcí obálky budovy b) pouze výměna oken c)

provedení dodatečných tepelných izolací stěnových konstrukcí

87. Požadavky na energetickou náročnost při větší změně a při jiné než větší změně jsou splněny, pokud: a) hodnoty ukazatelů neobnovitelné primární energie a průměrného součinitele prostupu tepla jsou vyšší než hodnoty těchto ukazatelů pro referenční budovu b) hodnoty ukazatelů neobnovitelné primární energie a průměrného součinitele prostupu tepla jsou nižší nebo rovné hodnotám pro referenční budovu c)

jsou splněny požadované hodnoty součinitelů prostupu tepla podle ČSN 73 0540

88. Přístavby navyšující původní energeticky vztažnou plochu o více než 25 % se považují: a) za budovu stejného stavebního provedení s možností výpočtu jednozónovou metodou b) při stanovení požadovaných hodnot ukazatelů energetické náročnosti budovy za odlišné zóny s požadavky platnými pro nové budovy c)

při stanovení požadovaných hodnot ukazatelů energetické náročnosti budovy za odlišné zóny s požadavky platnými pro větší změny budovy

89. Požadavky na energetickou náročnost při změně technických systémů budovy jsou splněny jestliže: a) účinnost technických systémů je nižší než požadované hodnoty ukazatelů referenční budovy b) nehodnotí se, rozhodující je provedení dodatečných tepelných izolací c)

účinnost technických systémů je rovno nebo vyšší než požadované hodnoty ukazatelů referenční budovy 21


90. Klasifikační třídy energetické náročnosti se stanovují: a) pro celkovou dodanou energii, neobnovitelnou primární energii, dílčí dodané energie a průměrný součinitel prostupu tepla b) pro dodanou energii na vytápění či chlazení c)

pro jednotlivé dílčí dodané energie podle jednotlivých energonositelů

91. Hranice klasifikačních tříd je stanovena: a) z referenční hodnoty klasifikovaného ukazatele energetické náročnosti budovy b) z celkové dodané energie porovnáním s požadovanými hodnotami na pasivní domy a domy s téměř nulovou spotřebou energie c)

z vypočtené celkové spotřeby energie vyjádřené v kWh/m2,a

92. Hranice klasifikačních tříd při změně dokončené budovy: a) je proti klasifikačním třídám pro nové budovy snížena na 80 % b) je proti klasifikačním třídám pro nové budovy zvýšena o 20 % c)

je stejná

93. Budova je při energetickém hodnocení vyhovující jestliže: a) jsou ukazatele energetické náročnosti vyšší, než jsou tyto ukazatele u referenční budovy b) jsou tyto ukazatele lepší nebo max. rovné ukazatelům u referenční budovy c)

pouze tehdy, jestliže splňuje požadavky na pasivní budovu

94. Budova s téměř nulovou spotřebou energie je: a) budova, s velmi nízkou energetickou náročností, jejíž spotřeba energie je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů b) budova, jejíž spotřeba celkové vypočtené energie je do 10 kWh/m2,a c)

budova navržená podle hodnot součinitelů prostupu tepla platných pro pasivní budovy

95. Dodaná energie je: a) součtem vypočtené spotřeby energie. Výpočet dodané energie se provede výpočtovou metodou s intervalem výpočtu nejvýše jednoho roku a po jednotlivých zónách. b) součtem vypočtené spotřeby energie a pomocné energie. Výpočet 22


celkové dodané energie a dílčích dodaných energií se provede výpočtovou metodou s intervalem výpočtu nejvýše jednoho měsíce a po jednotlivých zónách. c) součtem vypočtené spotřeby energie. Výpočet celkové dodané energie a dílčích dodaných energií se provede výpočtovou metodou s intervalem výpočtu nejvýše jednoho měsíce a po jednotlivých zónách. 96. Průkaz energetické náročnosti budovy při větší změně dokončené budovy: a) obsahuje detaily provedení dodatečných tepelných izolací b) obsahuje stanovení doporučených technicky, ekonomicky a funkčně vhodných opatření pro snížení energetické náročnosti budovy mimo opatření již zahrnutých do větší změny dokončené budovy c)

je to povinnost projektanta

97. Technická vhodnost doporučeného opatření pro snížení energetické náročnosti budovy se dokládá: a) projektovou dokumentací b) souhrnnou technickou zprávou dokumentující navržená opatření c)

technickou možností jeho instalace, funkční vhodností s ohledem na jiné základní funkce stavby a na sousední stavby a ekonomickou vhodností s dosažením prosté doby návratnosti kratší než doba životnosti doporučeného opatření

98. Dodaná energie na chlazení se u referenčního rodinného domu: a) hodnotí b) nehodnotí c)

hodnotí se pouze tehdy, jestliže u navrženého rodinného domu není splněno kriteriu vzestupu teploty vnitřního vzduchu podle ČSN 73 0540

99. Hodnoty faktoru primární energie jsou pro referenční budovu: a) stejné jako pro navrženou budovu b) u referenční budovy jsou faktory primární energie upravené c)

jsou dány pouze pro vytápění

100. Grafické znázornění průkazu energetické náročnosti budovy doporučená opatření na snížení energetické náročnosti: a) neobsahuje, jsou uvedena v technické zprávě b) obsahuje a jsou uvedena i v protokolu c)

opatření navrhuje projektant a uvádí je pouze v projektové 23


dokumentaci

24

B. ZKUŠEBNÍ OTÁZKY PRO ENERGETICKÉ SPECIALISTY OPRÁVNĚNÉ KE ZPRACOVÁVÁNÍ PRŮKAZŮ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV

Recommend Documents