B SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA 4

II. Nízkopodlažní varianta, energ. tř. A

Vzorový projekt nájemního domu seniorského bydlení

OBSAH: B

SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA

4

B.1

Popis území stavby a) charakteristika stavebního pozemku, b) výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (geologický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.), c) stávající ochranná a bezpečnostní pásma, d) poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod., e) vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území, f) požadavky na asanace, demolice, kácení dřevin, g) požadavky na maximální zábory zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkce lesa (dočasné / trvalé), h) územně technické podmínky (zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu), i) věcné a časové vazby stavby, podmiňující, vyvolané, související investice.

B.2 Celkový popis stavby B.2.1 Účel užívání stavby, základní kapacity funkčních jednotek a) Účel užívání stavby b) základní kapacity funkčních jednotek B.2.2 Celkové urbanistické a architektonické řešení a) urbanismus – územní regulace, kompozice prostorového řešení, b) architektonické řešení – kompozice tvarového řešení, materiálové a barevné řešení. B.2.3 Celkové provozní řešení, technologie výroby B.2.4 Bezbariérové užívání stavby B.2.5 Bezpečnost při užívání stavby B.2.6 Základní charakteristika objektů a) stavební řešení, B.2.6.a.1 Schodiště B.2.6.a.2 Výtahy B.2.6.a.3 Střešní plášť B.2.6.a.4 Fasáda B.2.6.a.5 Mezibytové stěny B.2.6.a.6 Vnitřní nenosné příčky, instalační a šachtové stěny B.2.6.a.7 Podhledy B.2.6.a.8 Podlahy B.2.6.a.9 Terasy, lodžie, pavlače, květináče B.2.6.a.10 Stínící prvky B.2.6.a.11 Tepelné izolace B.2.6.a.12 Hydroizolace B.2.6.a.13 Úpravy povrchů B.2.6.a.14 Výplně otvorů B.2.6.a.15 Klempířské konstrukce B.2.6.a.16 Zámečnické konstrukce B.2.6.a.17 Truhlářské výrobky B.2.6.a.18 Komín B.2.6.a.19 Instalační šachty B.2.6.a.20 Zábradlí B.2.6.a.21 Oplocení B.2.6.a.22 Terénní úpravy B.2.6.a.23 Zpevněné plochy B.2.6.a.24 Skladby konstrukcí b) konstrukční a materiálové řešení, c) mechanická odolnost a stabilita. B.2.6.c.1 Zřícení stavby nebo její části B.2.6.c.2 Větší stupeň nepřípustného přetvoření B.2.6.c.3 Poškození jiných částí stavby nebo technických zařízení anebo instalovaného vybavení v důsledku většího přetvoření nosné konstrukce B.2.6.c.4 Poškození v případě, kdy je rozsah neúměrný původní příčině B.2.7 Technická a technologická zařízení a) Zdravotně technické instalace 1/51

4 4 4 4 4 4 4 4 4 5 5 5 5 5 5 5 6 7 7 8 8 8 8 8 9 9 10 10 10 10 11 11 11 12 12 12 13 13 13 14 14 14 14 14 14 15 18 18 20 20 21 21 21 21

B. SOUHRNNÁ ZPRÁVA



B.2.7.a.1 Splašková kanalizace B.2.7.a.2 Dešťová kanalizace B.2.7.a.3 Vnitřní vodovod b) Vytápění B.2.7.b.1 Vnější a vnitřní výpočtové údaje B.2.7.b.2 Vnitřní výpočtové údaje místností B.2.7.b.3 Tepelná bilance potřeby tepla na vytápění a přípravu TV B.2.7.b.4 Popis technického řešení, zdroj tepla a příprava TV c) Větrání – Vzduchotechnika B.2.7.c.1 Vnější výpočtové údaje d) Elektroinstalace B.2.7.d.1 Systém napětí B.2.7.d.2 Základní údaje: B.2.7.d.3 Vnější vlivy B.2.7.d.4 Měření elektrické energie B.2.7.d.5 Rozvaděče B.2.7.d.6 Vnitřní rozvody B.2.7.d.7 Osvětlení B.2.7.d.8 Zásuvky B.2.7.d.9 Bezpečnostní obvody a požadavky plynoucí z PBŘS B.2.7.d.10 Slaboproudé rozvody B.2.7.d.11 Hlavní ochranné pospojování B.2.7.d.12 Doplňující pospojování B.2.7.d.13 Uzemnění B.2.7.d.14 Hromosvod B.2.7.d.15 Výchozí revize B.2.8 Požárně bezpečnostní řešení a) rozdělení stavby a objektů do požárních úseků, b) výpočet požárního rizika a stanovení stupně požární bezpečnosti, c) zhodnocení navržených stavebních konstrukcí a stavebních výrobků včetně požadavků na zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí, d) zhodnocení evakuace osob včetně vyhodnocení únikových cest, e) zhodnocení odstupových vzdáleností a vymezení požárně nebezpečného prostoru, f) zajištění potřebného množství požární vody, popřípadě jiného hasiva, včetně rozmístění vnitřních a vnějších odběrných míst, g) zhodnocení možnosti provedení požárního zásahu (přístupové komunikace, zásahové cesty), a) technických a technologických zařízení stavby (rozvodná potrubí, vzduchotechnická zařízení), a) posouzení požadavků na zabezpečení stavby požárně bezpečnostními zařízeními, b) rozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek a tabulek. B.2.9 Zásady hospodaření s energiemi a) kritéria tepelně technického hodnocení, b) energetická náročnost stavby, c) posouzení využití alternativních zdrojů energií. B.2.10 Hygienické požadavky na stavby, požadavky na pracovní a komunální prostředí a) Zásady řešení parametrů stavby (větrání, vytápění, osvětlení, zásobování vodou, odpadů apod.) a dále zásady řešení vlivu stavby na okolí (vibrace, hluk, prašnost apod.). B.2.10.a.1 Větrání B.2.10.a.2 Vytápění B.2.10.a.3 Osvětlení B.2.10.a.4 Zásady řešení vlivu stavby na okolí B.2.11 Ochrana stavby před negativními účinky vnějšího prostředí a) ochrana před pronikáním radonu z podloží, b) ochrana před bludnými proudy, c) ochrana před technickou seizmicitou, d) ochrana před hlukem, e) protipovodňová opatření B.3

Připojení na technickou infrastrukturu a) napojovací místa technické infrastruktury, B.3.1.a.1 Kanalizační přípojka B.3.1.a.2 Vodovodní Přípojka B.3.1.a.3 Připojení k síti NN B.3.1.a.4 Přípojka slaboproudu

21 22 23 24 24 24 24 25 26 26 30 30 30 30 31 31 32 32 33 33 33 34 35 35 35 35 35 36 36 37 40 41 41 42 42 43 43 44 44 44 44 45 45 45 45 45 46 46 46 46 46 46 46 46 46 46 47 47 47

2/51




b) připojovací rozměry, výkonové kapacity a délky.

47

B.4

Dopravní řešení a) popis dopravního řešení, b) napojení území na stávající dopravní infrastrukturu, c) doprava v klidu, d) pěší a cyklistické stezky.

47 47 47 48 48

B.5

Řešení vegetace a souvisejících terénních úprav a) terénní úpravy, B.5.1.a.1 odstranění nežádoucích materiálů a výměna znečištěné půdy B.5.1.a.2 podklad B.5.1.a.3 vegetační vrstva stanoviště b) použité vegetační prvky, c) biotechnická opatření.

48 48 48 48 49 49 49

B.6

Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana 49 a) vliv stavby na životní prostředí - ovzduší, hluk, voda, odpady a půda, 49 B.6.1.a.1 Ovzduší 49 B.6.1.a.2 hluk v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru stavby 50 b) vliv stavby na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů, ochrana rostlin a živočichů apod.), zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině, 50 c) vliv na soustavu chráněných území Natura 2000, 50 d) návrh zohlednění podmínek ze závěru zjišťovacího řízení nebo stanoviska EIA, 51 e) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů. 51

B.7

Ochrana obyvatelstva

51

B.8

Zásady organizace výstavby

51

3/51




B SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA B.1

POPIS ÚZEMÍ STAVBY a) charakteristika stavebního pozemku,

Projekt popisuje vzorové řešení určitého typu nízkopodlažního nájemního bydlení příměstského/venkovského charakteru se zaměřením na seniory. Tento projekt není navržen na žádný konkrétní pozemek, přesto v určité míře predikuje optimální možnosti umístění takových domů. Tato varianta domu je určena do příměstského/venkovského prostředí stávající urbanistické struktury i do nově vznikajícího prostředí s charakterem domu čelně orientovaným do veřejného prostoru se štítovou stěnou v otevřené stavební čáře. Pozemek pro tento druh stavby by měl být situován v docházkové dostupnosti základních služeb a dobrým dopravním napojením, především s ohledem na městskou a příměstskou hromadnou dopravu a v konfiguraci terénu vhodném pro pohyb osob s omezenou schopností pohybu a orientace.

b) výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (geologický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.), Projekt popisuje vzorové řešení. Pro osazení do reálné situace bude nutné modifikovat návrh založení stavby, velikost vsakovací galerie, apod. na základě zpracovaného inženýrskogeologického průzkumu a faktického stavu okolní zástavby. Návrh předpokládá se standardní (nesložitou) geologií.

c) stávající ochranná a bezpečnostní pásma, Projekt popisuje vzorové řešení.

d) poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod., Projekt popisuje vzorové řešení.

e) vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území, Projekt popisuje vzorové řešení.

f) požadavky na asanace, demolice, kácení dřevin, Projekt popisuje vzorové řešení.

g) požadavky na maximální zábory zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkce lesa (dočasné / trvalé), Projekt popisuje vzorové řešení.

h) územně technické podmínky (zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu), Objekt bude napojen na přilehlou komunikaci. Na základě rešerše pozemků pro vybraný charakter prostředí je uvažován posun stavební čáry od uliční 3 metry. Bytový dům bude připojen na běžné sítě technické infrastruktury – kanalizace, vodovod, silnoproud a slaboproud.

4/51




i) věcné a časové vazby stavby, podmiňující, vyvolané, související investice. Projekt popisuje vzorové řešení.

B.2

CELKOVÝ POPIS STAVBY

B.2.1

Účel užívání stavby, základní kapacity funkčních jednotek a) Účel užívání stavby

Projekt řeší novostavbu příměstského/venkovského nájemního bydlení se zaměřením na seniory. Objekt má 2 nadzemní podlaží s celkovým počtem 16 bytů. Na 1. podlaží je navrženo celkem sedm bytů. - tři jednopokojové byty, z toho 2 byty upravitelné dle vyhlášky 398/2009sb a jeden byt upravitelný dle SFRB vhodný i pro osoby s omezením pohybu, a dva dvoupokojové byty upravitelné podle vyhlášky a dva dvoupokojové upravitelné dle SFRB. Na 2. podlaží je situováno celkem 9 bytů – pět jednopokojových bytů, z toho čtyři byty upravitelné dle SFRB vhodné i pro osoby s omezením pohybu a jeden standardní s minimálním zázemím, Čtyři dvoupokojové byty upravitelné dle SFRB vhodné i pro osoby s omezením pohybu. V přízemí domu se nacházejí společné venkovní zastřešené komunikační prostory, společenská místnost, společná kuchyňka, sklad, technické zázemí a toaleta vhodná pro osoby s omezením pohybu. Na pozemku se nacházejí venkovní prostory určené ke společenskému vyžití obyvatel domu, místo pro komunitní zahrádky, parkování a venkovní skladovací přístřešky. Pod pavlačí jsou vyhrazena místa se stojany pro odkládání jízdních kol. Stavba obsahuje související technickou a dopravní infrastrukturu.

b) základní kapacity funkčních jednotek 1.NP

2

společenská místnost 1.0.6 kuchyňka 1.0.2 byt 1.1 byt 1.2 byt 1.3 byt 1.4 byt 1.5 byt 1.6 byt 1.7

1+kk 2+kk 2+kk 1+kk 2+kk 2+kk 1+kk

28,5 m 2 5,5 m 2 36,7 m 2 53.8 m 2 50,8 m 2 30,5 m 50,8 m2 53,8 m2 37,3 m2

byt 2.1 byt 2.2 byt 2.3 byt 2.4 byt 2.5 byt 2.6 byt 2.7 byt 2.8 byt 2.9

1+kk 2+kk 2+kk 1+kk 2+kk 2+kk 1+kk 1+kk 1+kk

36,7 m 2 53.8 m 2 58,8 m 2 30,8 m 50,8 m2 53,8 m2 37,3 m2 30,8 m2 30,8 m2

2.NP

B.2.2

2

Celkové urbanistické a architektonické řešení a) urbanismus – územní regulace, kompozice prostorového řešení,

Návrh bytového domu umožňuje zapojit objekt do existující struktury nebo nově vznikající struktury s otevřenou stavební čarou a dává tak možnost začlenění objektu do již vystavěného příměstského/venkovského prostředí bez negativ stavění solitérních objektů na zelené louce. Takto je umožněno dům stavět ve fungující příměstské/venkovské struktuře v dostupné vzdálenosti k občanské vybavenosti a s dobrým napojením na městskou a příměstskou hromadnou dopravu bez potřeby vytváření nových objektů vybavenosti a spojů. Objekt se zapojuje do zástavby obdobného charakteru. Od jedné sousední hranice ustupuje, čímž vytváří prostor pro průjezd automobilů do dvorní části, kde je umožněno jejich parkování, a z druhé strany dodržuje odstupovou vzdálenost od sousedního objektu. Toto řešení umožňuje navrhnout hlavní hmotu domu orientovanou do hloubky pozemku v proměnlivé délce podle konkrétní situace a kontextu včetně nároků na určený počet bytových jednotek. Ve směru k veřejnému prostoru (ulice) je umístěn hlavní vstup do budovy s průchodem do dvora, průjezd je oddělen a umístěn podél severní hranice pozemku. Dvorní část pozemku je využívána 5/51




ke společným aktivitám obyvatel jako pobytový prostor zahrady a prostor pro parkování, které je obsluhováno z přilehlé komunikace otevřeným průjezdem. Zadní část pozemku je využívána pro komunitní zahrádku, umístění venkovních sklepů, skladovacích přístřešků apod. Objekt je osazen do rovinného terénu.

b) architektonické řešení – kompozice tvarového řešení, materiálové a barevné řešení. Základní koncept návrhu objektu spočívá ve vytvoření příměstského/venkovského bytového nájemního domu pro seniory či jiné skupiny, který nabízí domácí prostředí s vysokou mírou soukromí jednotlivých obyvatel v jejich vlastních bytových jednotkách a individuálních venkovních prostorech. Na druhou stranu nabízí prostory s možností společenské interakce obyvatel domu jak v interiéru (společenská místnost, společná kuchyňka), tak v exteriéru (společná zahrada, venkovní společenská plocha) bez negativ institucionálních zařízení. Kompozice tvarového řešení a provozu domu vychází z těchto premis. Z typologického hlediska se jedná o dvoupodlažní pavlačový dům s individuálními vstupy do jednotlivých bytů přímo z venkovního prostředí a z venkovní zastřešené pavlače. Všechny byty (kromě dvou jednopokojových bytů v patře) mají navrženy vlastní venkovní prostor. V přízemí jsou to soukromé zahrádky a zápraží před vstupem do bytu, kde jsou umístěny lavičky a prostor je vymezen dřevěnými květníky, v horním podlaží potom soukromé lodžie a terasy. Samotná pavlač slouží kromě přístupu k jednotlivým bytům i jako sdílený prostor určený ke společenské interakci obyvatel domu. Předprostory vstupů do bytů tak určitým způsobem nahrazují charakter zápraží v přízemí. Základní objem navrženého objektu tvoří kompaktní hmota na půdorysu ve tvaru písmene L s jednopodlažní pavlačí orientovanou směrem do dvorní části pozemku. Na pozemek se vstupuje ze směru od ulice průchodem do dvora, v tomto místě je kompaktní hmota objektu přerušena, základní tvar půdorysu domu se sedlovou střechou je ale zachován. Průjezd automobilů na pozemek je oddělen od pěšího vstupu a je situován při severní hranici pozemku. Pod společnou střechou tak vznikají dvě oddělené hmoty s vnitřními prostory, mezi nimiž se nachází částečně zapuštěný vstup do budovy, který vytváří místo pro posezení obyvatel domu na lavičce sloužící komunikaci s procházejícími lidmi a sousedy. V průchodu jsou umístěny poštovní schránky a vyhrazen prostor pro nástěnky. V návaznosti na vstup jsou v objektu umístěna schodiště vedoucí na pavlač v 2. nadzemním podlaží, jedno v přední části objektu ve směru příchodu obyvatel a druhé v zadní části objektu. V menší hmotě domu (po levé straně od vstupní brány) se nacházejí společenské prostory objektu – společná kuchyňka, společenská místnost s propojením na venkovní pobytový prostor v zahradě, dále technická místnost a hygienické zázemí. Společenskou místnost lze prostorově členit na odpočinkovou část se sedacím nábytkem a jídelní část s propojením chodbou na kuchyňku. Je zde prostor pro knihovnu a sledování televize. Tyto prostory lze využívat nejen k setkávání obyvatel domu, ale také k příležitostným společenským nebo výukovým akcím pořádaným externími zájemci. V prostoru pod schody je situován sklad vozíčků. Hlavní hmota domu s předpokládanou jižní orientací obsahuje výhradně bytové jednotky ve dvou podlažích. Do bytů v 1. nadzemním podlaží se vstupuje individuálními vstupy přímo z venkovního prostoru přes zastřešené zápraží náležící každému z dolních bytů. Zápraží napomáhá k vytvoření vyšší osobní identity spojené s obývanou bytovou jednotkou a v přiměřené míře posiluje míru soukromí směrem ke sdíleným prostorům. Na 1. podlaží je navrženo celkem sedm bytů - tři jednopokojové byty, z toho 2 byty upravitelné podle vyhlášky 398/2009 Sb. a dva byty upravitelné dle SFRB vhodné i pro osoby s omezením pohybu, a čtyři dvoupokojové byty, z toho 2 upravitelné podle vyhlášky a dva upravitelné dle SFRB. Vstupy do bytů v 2. nadzemní podlaží jsou řešeny ze zastřešené pavlače přístupné dvěma schodišti. Šířka pavlače je navržená tak, aby umožňovala nejen komunikaci, ale i sloužila k setkávání obyvatel domu. Na stěně domu jsou připevněny úzké opěrné lavice, tak by nezabraňovaly plynulému provozu, ale zároveň vytvářely pobytová místa. Na 2. podlaží je situováno celkem 9 bytů – čtyři jednopokojové, z toho 4 byty upravitelné dle SFRB vhodné i pro osoby s omezením pohybu a jeden byt standardní s minimální prostorovým uspořádáním zázemí, a čtyři dvoupokojové upravitelné dle SFRB vhodné i pro osoby s omezením pohybu. Byty jsou navrženy ve trojím standardu. Jak je používáno výše- upravitelné dle vyhlášky 398/2009 Sb., upravitelné dle SFRB a standardní. Jistým specifikem je návrh upravitelných bytů dle SFRB. Tento standard byl dohodnut se zástupci Státního fondu pro rozvoj bydlení po konzultacích se zástupci sdružení hendikepovaných osob. Dispoziční řešení bytových jednotek upravitelných dle SFRB je v principu připraveno pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, poskytuje dostatečný prostor pro pohyb na 6/51




vozíku. Hygienické zázemí je koncipováno tak, aby vyhovovalo osobám s omezením pohybu, ale zároveň lidem dosud zcela zdravým a pohyblivým. Je upravena velikosti dveří oproti upravitelnému bytu dle vyhlášky na 800 mm, plocha obytné místnosti a jsou použity standardní zařizovací předměty, které se dají, stejně jako potřebná madla, doplnit až při akutní potřebě obyvatele bytu. Vzhledem k přímému napojení jednotek z venkovního prostoru se vstupními dveřmi nejdříve vstupuje do zádveří a dále do předsíně, z níž jsou obsluhovány ostatní místnosti - koupelna se záchodem a obývací pokoj s kuchyňským koutem, u bytů 2+kk ještě ložnice. Kuchyňská linka je vybavena dvouplotýnkou, dřezem a ledničkou. U bytů 2+kk je kuchyňská linka vybavena čtyřplotýnkou, troubou, dřezem a ledničkou. Z obývacího pokoje bytů v 1. nadzemním podlaží se vstupuje na venkovní terasu soukromé zahrádky náležící k bytu. Ke všem dvoupokojovým bytům v druhém nadzemním podlaží patří zastřešené lodžie. Jednopokojový standardní byt a jednopokojové byty upravitelné dle SFRB ve 2.NP mají před okny umístěny květníky s možností pěstování květin samotnými obyvateli bytů. Jednopokojové byty nad společenskou částí domu mají terasy situované na pavlači, v krčku. Fasády domu mají umírněný charakter a korespondují s předpokládanou příměstskou/venkovskou zástavbou. Na jižní fasádě domu se propisují ustupující terasy a lodžie a květníky mezi okny, okna jižní fasády jsou zastíněna stínícími prvky vystupujícími před rovinu fasády nad okny, kde nejsou stínícími prvky samy květníky, severní strana je určena přístupovou zastřešenou pavlačí podepřenou řadou sloupů. Sloupy procházejí přes dvě podlaží a umožňují popnutí rostlinami. Vstupy do jednotlivých bytů na severní fasádě a vstup do společenské místnosti jsou individualizovány barevnými poli se vzorem. Střecha objektu je sedlová nad tvarem do písmene L. Na jižní straně střechy jsou umístěny fotovoltaické panely. Pavlač je zastřešena přesahující pultovou střechou podepřenou řadou sloupů z válcovaných profilů. Parter je navržen jako pobytový. Je zde navržena společná zahrada s plochami parkování, které jsou přístupné přes průjezd situovaný podél krátké severní hrany hmoty domu a zakomponované do zahradních úprav dvora, prostor před společenskou místností krytý pergolou, dále prostory pro komunitní zahrádku na pěstování květin a zeleniny ve vyvýšených květináčích uzpůsobených pro osoby ve vyšším věku či s omezením pohybu i v záhonech a altán v zahradě. Na pozemku je určen prostor pro přístřešky skladování pro obyvatele domu, nebo pro zahradní pomůcky a mobiliář a stojany na kola situované při severní fasádě domu kryté pavlačí.

B.2.3

Celkové provozní řešení, technologie výroby

Navrhovaný objekt slouží pro bydlení a tomu bude odpovídat i jeho provoz. Navrhovaný objekt není výrobního charakteru. Odpady vzniklé z provozu objektu (obytná funkce) budou shromažďovány v prostoru tomu vyhrazeném v uzavíratelném, větraném výklenku na západní fasádě na úrovni terénu. Výklenek bude odvětrán na střechu objektu, kde bude opatřen větrací turbínou. Odpady budou odváženy smluvní odbornou firmou, která bude vybavena klíči od správce objektu.

B.2.4

Bezbariérové užívání stavby

Bytový dům je navržen tak, aby vycházel vstříc uživatelům ve vyšším věku, ale zároveň nevytvářel institucionální charakter stavby neopodstatněnými opatřeními, které nepřinášejí pro běžného uživatele žádaný komfort. V bytovém domě jsou navrženy byty v trojím standardu (viz výše) – upravitelné dle vyhlášky 398/2009sb., upravitelné dle SFRB a standardní. Standardní byty nejsou určeny pro osoby s omezením pohybu a orientace. V bytovém domě o 16 jednotkách jsou navrženy celkem dva upravitelné byty 1+kk a dva 2+kk dle vyhlášky, 398/2009sb. v 1. nadzemním podlaží a další byty definované požadavky SFRB vhodné pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, celkem 3 v 1. NP a při použití výtahu či plošiny 8 v podlaží druhém (a jeden byt s minimálním zázemím). V objektu je vytipován prostor pro umístění výtahu či vertikální plošiny v odpovídajícím standardu o velikosti vnitřní kabiny 1100x1400 mm.

7/51




Vstup do objektu v úrovni 1. NP je 20 mm nad úrovní chodníků, což odpovídá požadavkům pro osoby s omezenou schopností orientace a pohybu. Veškeré přístupové trasy, společné vnitřní prostory a komunikace vyhovují podmínkám vyhlášky č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Dopravní řešení bylo navrženo v souladu s vyhláškou 398/2009sb. Chodníky mají sklon 2%, na jedné straně je obrubník posazen do výše 0,08m nad niveletou chodníku, aby byla vytvořena přirozená vodící linie pro osoby nevidomé.

B.2.5

Bezpečnost při užívání stavby

V objektu nebudou používána žádná výrobní zařízení, která by mohla být nebezpečná. Každý uživatel objektu je povinen dodržovat pravidla bezpečnosti, zvláště udržovat pořádek a čistotu, řídit se návody k používání jednotlivých osazených předmětů, dodržovat pravidla slušného chování, dodržovat pravidla protipožární ochrany. Majitel objektu musí zajistit častými kontrolními prohlídkami funkčnost jednotlivých prvků a předmětů. Předepsané technické, bezpečnostní i protipožární prohlídky, zkoušky a revize budou zajištěny majitelem stavby. Hlavní uzávěr vody, a elektrická rozvodná skříň musí být označeny. Manipulace s těmito zařízeními je povolena pouze oprávněným osobám. Vlezy do prostoru střechy jsou navrženy jednak ze zastřešeného venkovního prostoru spojujícího dva objemy stavby v 2.NP krytým otvorem ze štítové stěny tohoto krčku, v druhém případě z krátké štítové stěny objektu. Charakter střechy, resp. mezistřešní prostor nevyžaduje žádnou pravidelnou údržbu. U výlezu jsou osazeny kotevní oka pro osazení, resp. zabezpečení žebříku. Skládací hliníkový žebřík, bude společně s dalšími bezpečnostními prvky uskladněn v prostoru technické místnosti, odkud se v případě nutnosti použije. Podle ustanovení zákona č. 183/2006 Sb. „o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)“ a „vyhlášky 268/2009 Sb. ze dne 12. srpna 2009 o technických požadavcích na stavby jsou definovány nezbytné požadavky na stavby a bezpečnost provozu stavby při jejím užívání. Navrhovaná stavba je navržena v souladu s výše uvedenými předpisy, musí být i tak provedena. Zejména aby při jejím užívání a provozu nedocházelo k úrazu uklouznutím, pádem, nárazem, popálením, zásahem elektrickým proudem, výbuchem uvnitř nebo v blízkosti stavby nebo k úrazu způsobeným pohybujícím se vozidlem. Požadavky na bezpečnost při provádění staveb jsou podrobně popsány v kapitole B.8.

B.2.6

Základní charakteristika objektů a) stavební řešení,

Konstrukce domu je stěnová zděná z tvarovek z keramického betonu (např.: Liapor ) se železobetonovými stropy. Pří vnějším plášti je zdivo doplněno o ETICS z MW. Konstrukce pavlačí a lodžií je řešena jako ocelová konstrukce místně kotvená a podepřená sloupy z válcovaných profilů. Základové konstrukce jsou tvořeny vyztuženými základovými pasy. Střecha je sedlová na půdorysu písmene L. Konstrukční řešení objektu, vodorovných a svislých konstrukcí je podrobněji popsáno v odstavci B.2.6.b - konstrukční a materiálové řešení. Níže je soupis stavebního řešení. B.2.6.a.1 Schodiště V objektu se nacházejí dvě přímočará schodiště s dvěma rameny a mezipodestou. Konstrukce je schodnicová, ocelová s prefabrikovanými železobetonovými stupni (vibrolisovavý beton s bílým cementem, alt. teracové stupně). Jednotlivé stupně budou ukládány do přivařených ocelových západek a fixovány pomocí pružného lepidla. B.2.6.a.2 Výtahy V objektu není primárně počítáno s využitím výtahu. Je zde pouze vytipováno místo možného umístění výtahu, nebo vertikální plošiny, při vstupu do objektu (např. osobní elektrický trakční výtah s výbavou pro osoby se sníženou schopností pohybu, bez strojovny, nosnost výtahu je 630 kg (8 osob), rychlost 0.63 m/s., výtahová šachta vnitřní rozměr 1600 x 1750 mm, kabina je 8/51




neprůchozí o rozměrech 1100 x 1400 mm. Stěny šachty jsou tvořeny ocelovou konstrukcí z uzavřených profilů, zakryto cementotřískovými deskami; výtah, resp. vertikální plošina, není evakuační) B.2.6.a.3

Střešní plášť

Střecha objektu je navržena sedlová, dvouplášťová, ve spádu 30 resp. 18°. Konstrukci tvoří dřevěné vazníky se styčníkovými deskami s prolisovanými trny uložené na věnce podélných obvodových stěn. Plechová skládaná krytina (např. Satjam Roof, Classic) je položena na střešních latích 60/40mm, které jsou ukotveny do kontralatí. Latě společně s kontralatěmi vytváření větranou vzduchovou mezeru tl. 60mm, která je od podstřešního prostoru oddělena pojistnou hydroizolací, tvořenou difúzně otevřenou fólií. Provětrávaní je realizováno nasáváním u okapu, štěrbinou opatřenou mřížkou proti hmyzu a výdechem na vrcholu střechy tvořeného provětrávacím hřebenáčem. Spodní líc střešní konstrukce s tepelnou izolací je tvořen následovně: na spodní příruby vazníku budou pomocí nekorodujících vrutů upevněny mezerovitě prkna, která vytvoří i ztužující záklop. Na tento záklop bude volně položena minerální tepelná izolace. Ze spodní strany záklopu bude provedena parozábrana přichycená sponkováním , popř. lepidlem na parozábrany. Každá jednotlivá sponka bude přelepena páskou. Jednovrstvý sádrokartonový podhled (EI 15) z desek se zvýšenou požární odolností (desky RF tl. 12,5mm) bude proveden na roštu z CD profilů kolmého na osy vazníků a kotveného k prkenému záklopu pomocí stavěcích třmenů či přímých závěsů. Do vzniklé instalační mezery je vložena minerální izolace. Výlez na střechu je zajištěn z mezistřešního prostoru z technologické lávky, která v nutném rozsahu spojuje výlez se vstupem do mezistřešního prostoru. Střecha nad krčkem je navržena následovně: na podpůrných vaznících RHS 200 x100x6,3, resp. vlašských krokvích, leží OSB deska, kontaktní difúzně otevřená folie, větraná vzduchová mezera – kontralatě, latě a skládaná plechová krytina. Zastřešení pavlače v 2. nadzemním podlaží (podél dlouhé hrany objektu) tvoří ocelová konstrukce z válcovaných profilů HEB, (v příčném směru HEB 160 a v podélném směru krajní nosníky HEB 120 a střední HEB 140) podepřena sloupy probíhajícími před pavlačí, na tyto vodorovné profily jsou položeny a fixovány trapézové plechy výšky 50 mm a zasypány vrstvou kačírku, 20 mm přes vlnu, tj. v průměru 40 mm v ploše, k tlumení hluku způsobeného dopadajícím deštěm. Střešní trapézové plechy budou od výrobce opatřeny polyesterovým povlakem v tl. 25 μm a odstínu RAL dle výběru architekta. Kotevní systém bude proveden zvolen vhodně s ohledem na vodotěsnost a pohledovost (kotvení v pravidelných rozpalech). Na střeše je vytvořena zábrana z L profilu k zadržení kačírku. V pásu 300 mm od kraje střechy je trapézový plech překonzolován přes ocelovou konstrukci, v tomto pruhu již není kačírek. Mezi poslední stropnicí a okrajem střechy jsou přivařeny žiletkové výložníky pro uchycení háků okapu. Sklon střechy nad pavlačí plynule přechází i nad koncovou část podélného křídla, resp. obytná část půdorysně vybočuje ze zaběhnuté šířky zděného traktu a srovnává se tak s hranou pavlače. Ocelová střecha z trapézových plechů je ze spodního líce zateplena stříkanou PUR pěnou s uzavřenou strukturou buněk, parozábranou na roštu a SDK protipožárním podhledem. Světlá výška v těchto prostorech (vstupní prostor a koupelna) je snížena na 2250 mm. Střecha je odvodněna vnějšími svody z titanzinku. Na jižní straně střechy jsou umístěny fotovoltaické panely.

B.2.6.a.4

Fasáda

Fasáda objektu je řešena jako kontaktní zateplovací plášť s minerální izolací v celém jejím rozsahu, certifikovaný jako ucelený systém (ETICS) se třídou reakce na oheň A1, jak je požadováno dle normy ČSN 73 0835 č. 9.4.2. Použity budou fasádní desky s podélnou orientací vláken (např. Isover TF Profi) v tloušťkách 240 mm. Příprava podkladu stejně jako způsob lepení a kotvení bude odpovídat technologickému předpisu výrobce. Povrchová vrstva bude tvořena jemnozrnnou silikátovou omítkou zrnitosti 1,5mm.

9/51




Sokl výšky 180mm nad úroveň podlahy v 1. NP, provedený z mozaikové omítky bude lícovat s povrchem fasády. Izolační materiálem budou desky extrudovaného polystyrenu, kladené k hydroizolační vrstvě po obvodu základových pasů až do nezámrzné hloubky 800 mm pod úrovní upraveného terénu. Barva fasády je navržena v odstínech bílé s barevnými poli individualizujícími vstupy do jednotlivých jednotek. B.2.6.a.5

Mezibytové stěny

Mezibytové dělicí stěny jsou tvořeny zděnými nosnými stěnami z tvarovek z keramického betonu tloušťky 200 mm (např.: Liapor KM 200 AKU). Mezibytové stěny splňují akustické a tepelně technické požadavky platných norem. V mezibytových stěnách nepovedou žádné technické instalace vyjma elektrorozvodů k vypínačům. Krabice pro jednotlivé vypínače nesmí být zasekávány půdorysně proti sobě resp. musí být dodržen rozestup min 250mm.

B.2.6.a.6

Vnitřní nenosné příčky, instalační a šachtové stěny

Příčky jsou navrženy vyzděné příčky z keramického betonu (např.: Liapor KM 115 AKU) s váženou laboratorní neprůzvučností Rw= 48 dB (omítkami)). Dveřní otvory budou osazeny systémovými překlady. Příčky jsou pružně ukončeny pod stropem, resp. provede se akustické dotěsnění pomocí vložení minerální izolace + fixace PUR pěnou. Instalační a jiné předstěny a obezdívky van jsou navrženy z porobetonového zdiva (např. Ytong). Stěny mezi ložnicí a ostatními obytnými místnostmi téhož bytu budou s akustickým útlumem min. 42 dB. B.2.6.a.7

Podhledy

Podhledy jsou v místnostech WC a koupelen, zádveří (kromě zádveří 1.7.1), některých předsíní a místně nad kuchyněmi, kde je vedeno pod stropem VZT potrubí a v 1.NP v hygienickém zázemí společenské části. Navrženy jsou SDK podhledy na kovové konstrukci s jednoduchým opláštěním z impregnovaných SDK desek tl. 12,5 mm. Konstrukce dřevěné střechy je oddělena SDK s požární odolností dle PBŘ nad byty v druhém nadzemním podlaží.

B.2.6.a.8 Podlahy Podlahy jsou navržené jako těžké plovoucí. Nášlapné vrstvy v obytných místnostech jsou navrženy z dřevěných vlysů nižší kategorie. U kuchyňských koutů bude jiný materiál nášlapné vrstvy v prostoru u linky – vinyl, tzn.: pruh začínající 1,5 m od zdi směrem k lince, ale pouze k prvním rektifikačním nožičkám, pod linkou bez finální nášlapné vrstvy. V prostorách s mokrým provozem a v předsíních bytů jsou navrženy keramické dlažby. V 1. NP v prostoru průchodu je podlaha navržena z betonové dlažby různých formátů, určující odlišnou míru soukromí jednotlivých prostorů komunikace a zápraží bytů. Ve vstupních prostorech do společenské části objektu, v hygienickém a technickém zázemí a ve společné kuchyňce je navržena nášlapná vrstva z keramické dlažby, ve společenské místnosti je navržena nášlapná vrstva z dřevěných vlysů. V technické místnosti bude nášlapná vrstva ve spádu směrem k podlahové vpusti. Schodiště je schodnicové ocelové s prefabrikovanými železobetonovými stupni (vibrolisovavý beton s bílým cementem, alt. teracové stupně) uloženými do pružného lepidla. Při přechodu mezi jednotlivými materiály ve společných prostorech budou použity přechodové lišty. Pouze v rámci bytových jednotek řešíme přechody s větší precizností. Přechody dokonale provedeme ve stejné nivelitě tak, aby nebylo nutné používat přechodové lišty (budou použity skryté L-úhelníky). Na podlaze pavlačí a lodžií ve 2.NP je finální nášlapná vrstva tvořena použitými PZD panely. PZD panely budou přeprané s ohledem na jejich výrobní přesnost a stav (neoprýskané). V případě nutnosti bude jejich povrch před aplikací uzavíracího penetračního nátěru přebroušen. 10/51




. B.2.6.a.9

Terasy, lodžie, pavlače, květináče

Terasy na zahrádkách bytů v 1. np budou řešeny jako dřevěné paluby. Dřevěná prkna (předpoklad tuzemská borovice). K montáži prken budou použity nerezové vruty skrz předem předvrtaných a zahlubených prken do svlaků s osovou vzdáleností max. 450mm, resp. dle systému dodavatele, tak aby terasa jako celek vykazovala únosnost 3,0kN/m2. Svlaky budou loženy přes gumové podložky (zamezení vlhkosti) na zhutněném štěrkovitém podkladu frakce 8/16mm resp. betonových patnících či dlažbě uložených do maltového či štěrkového lože. V objektu jsou navrženy lodžie v 2. NP, místně částečně předstupují před jižní fasádu. Konstrukci pavlače i lodžií tvoří sloupky HEB 160, k nimž jsou v podélném směru přichyceny nosníky UPE 200 (mezi sloupy a průvlaky je tuhý styk pro zajištění podélné tuhosti konstrukce), do nichž jsou na pozici sloupů vloženy a připevněny příčné distanční a ztužující profily UPE 200; na podélné nosníky UPE 200 jsou připevněny železobetonové prefabrikované desky PZD tl. 90 mm, s vylehčením čtyřmi podélnými dutinami o průměru 38 mm, šířka pásu je 300 mm a délka dle potřeby od 300mm až do 3 metrů. Ze strany kryté plechem do výšky desky. Z horní strany je na podélné nosníky UPE 200 připevněna konstrukce zábradlí. Jednotlivé PZD desky budou ukládány do lože z trvale pružného lepidla, resp, na terče z lepidla. K srovnání budou použity platové klínky, které budou po vytvrdnutí lepidla odstraněny.

Lodžie na západní fasádě je konstruována jako trapézový plech zalitý betonem položený na probíhající tepelně zaizolovaný věnec. Konstrukci krčku mezi krátkým a dlouhým objektem tvoří systém sloupů z válcovaného profilu HEB 160, na nichž v podélném směru leží průvlaky z válcovaných nosníků IPE 200 (mezi sloupy a průvlaky je tuhý styk pro zajištění podélné tuhosti konstrukce), na něž jsou příčně položeny a fixovány stropničky ze zdvojeného válcovaného profilu IPE 100 nesoucí prefabrikované železobetonové desky PZD osazené do cementového lože. Stropničky jsou u objektu osazeny na válcovaný profil L 160x100x12, který je kotven k železobetonovým věncům nad nosným zdivem, a to prostřednictvím prvků Isokorb Schock QS, případně prostřednictvím atypických konzolových ocelových prvků s omezeným tepelným mostem. Povrchová úprava ocelových prvků žárovým zinkováním Mezi třemi dvojicemi oken na jižní fasádě jsou kotveny květináče – ocelová konstrukce na šířku okna, hloubky cca 350 mm, s prostorem na květináč, opláštěná cementotřískovými deskami.

B.2.6.a.10

Stínící prvky

Nad okny bytů na jižní fasádě, které nejsou stíněné přesahem střechy, lodžie nebo květináči, jsou navrženy stínící prvky – ocelová obdélníková konstrukce na šířku okna, hloubky 350 mm, rám s lamelami. Okna bytů na východní (2 okna) a západní (2 okna) fasádě jsou zastíněna venkovními roletami. B.2.6.a.11

Tepelné izolace

Návrh dodržuje požadované hodnoty součinitele prostupu tepla dle normy ČSN 73 0540-2:2011 Tepelná ochrana budov ve všech základních konstrukcích tepelné obálky. Svislé zděné konstrukce z tvarovek z keramického betonu (např. Liapor KM) mají samy o sobě dobré tepelně izolační vlastnosti a v kombinaci s přidanou izolací z exteriéru dosahuje obálka budovy doporučené normové hodnoty při zachování celkové tloušťky obvodového pláště 460mm. K izolaci fasád systémem ETICS použijeme z protipožárních důvodů desky z minerálních vláken, po obvodu budovy izolaci z nenasákavého extrudovaného polystyrenu. V souvrství podlahy

11/51




1. NP jsou navrženy pěnové polystyreny příslušných vlastností. Stropy ve 2.NP jsou seshora zaizolovány minerální izolací, doplňkovou vrstvu tepelné izolace tvoří minerální rohože vkládané do instalační mezery nad sádrokarton.

B.2.6.a.12

Hydroizolace

Hydroizolace střechy v kapitole B.2.6.a.3 Střešní plášť. Hydroizolační souvrství na základové desce je uvažováno jako dvouvrstvé s podkladním SBS asfaltovým pásem s nosnou vložkou ze skelné tkaniny – bodově přitaveným k podkladu a svrchním SBS asfaltovým pásem s nosnou vložkou z polyesterové rohože, který bude plnoplošně natavený k podkladnímu pásu. Uvažovaná hydroizolační skladba splňuje požadavky na bariéru proti střednímu radonovému indexu. Po upřesnění lokality bude proveden kontrolní rozbor pro ověření radonového indexu pozemku a případně se návrh hydroizolace upřesní. B.2.6.a.13

Úpravy povrchů

Na svislých a vodorovných hranách budou osazeny nárožní profily resp. profily s okapničkou, nároží okenních otvorů musí být zpevněno diagonálně kladenými pásy perlinky. Návaznost omítek na dřevěné rámy bude provedena pomocí paropropustných lišt (např. systém Apu). Soklový XPS bude po nakotvení zpevněný (perlinka do tmelu). Barva fasády je navržena odstínu bílé, vstupy do jednotlivých bytů jsou individualizovány barevnými poli se vzorem. Vnitřní zděné konstrukce budou opatřeny jádrovou vápenocementovou omítkou se štukováním tl. 15 mm s výmalbou. V omítkách na hranách a při návaznosti na jiné materiály budou použity podomítkové nárožní a zakončovací profily. V omítkách přes dva různé materiály bude použito výztužné rabicové pletivo. Omítky budou po dokončení v první fázi opatřeny penetračním nátěrem bílou minerální barvou, před finálním nátěrem budou opraveny a začištěny veškeré nerovnosti, nestejnorodosti a případné praskliny v omítkách. Sádrokartonové podhledy budou se standardní úpravou s výmalbou (povrchové zpracování typu Q2 – Q3), rovněž s použitím nárožních a zakončovacích profilů. Veškeré spáry v sádrokartonech budou bandážovány. Veškeré sádrokartony ve vlhkých prostorech budou použity impregnované. Koupelny a WC budou po celém obvodě opatřeny keramickým obkladem do výše dveří (horní úroveň zárubně dveří). Obklady budou prováděny s rohy vyztuženými lištami a povrch obkladů bude slícován s povrchem štuků. Vnitřní nátěry stěn a stropů budou disperzní v neutrálních barvách. V prostoru schodišť a veřejných chodeb bude proveden otěru vzdorný hladký nátěr. Nároží stěn bude chráněno podmítkovými lištami. Kovové konstrukce vnější budou žárově zinkovány. Dřevěná okna a dveře budou opatřena lazurovacím lakem. B.2.6.a.14

Výplně otvorů

Okna

Okna jsou navržena dřevěná (typ EUROOKNO) s izolačními trojskly s celkovým průměrným Uw=0,8 W/m2K, rámy tl. 92mm a zasklením Ug=0,5 W/m2K, faktor prostupu světla g=50. Vstupní dveře jsou navrženy s parametry Ud=1,1 W/m2K. Rámy budou osazeny 150 mm od líce zdiva se standardním způsobem kotvení a vyplněním spáry PUR pěnou. Všechny spáry oken s napojením na vnitřní i vnější omítky musí být opatřeny přechodovými lištami ( např. systém Apu). Okna s prosklením níže než 0,85 m nad podlahou (francouzská okna a okna s výškou parapetu 600mm) budou z bezpečnostního skla a bude před ně 12/51




osazeno zábradlí z ocelových válcovaných profilů. Okna v úrovni terénu (v 1.NP) budou provedena se zvýšeným stupněm bezpečnosti – bezpečnostní zasklení s fólií. Vnitřní parapety budou z MDF desek s nákližkem a budou opatřeny bílým laminem, které bude u parapetu použito i z jeho bočních stran. Dveře

Požadavky na dveře jsou dány jejich umístěním – požární odolnost na hranici požárních úseků, akustické vlastnosti u vstupů do pokojů a bytů, tepelně-technické vlastnosti u dveří do nevytápěného nebo částečně vytápěného prostoru. Hlavní vstupní dveře z ulice jsou součástí brány tvořené ocelovou konstrukcí z uzavřených tenkostěnných profilů žárově zinkovaných a ohýbaných plechů v přůřezu tvaru U, s bezpečnostním zámkem. Budou opatřeny samozamykacím zámkem, bude napojen na systém domácího telefonu a bude sloužit jako elektronický vrátný (u dveří z ulice). Dveře budou doplněny madlem. Dveře do společenské části objektu z průchodu budou dřevěné dvoukřídlé, prosklené izolačním bezpečnostním sklem s bočním světlíkem, výšky 1970 mm, se standardním zámkem a prahovou spojkou s přerušeným tepelným mostem. Dveře budou určené pro četné používání. Na prosklení bude kontrastní označení pro handicapované (dle vyhlášky č.398/2009 ). Dveře budou doplněny madlem. Venkovní vstupní dveře do bytů budou plné dřevěné s bočním světlíkem, v předepsané požární odolnosti dle PBŘS, bezpečnostní (třída bezpečnosti III) s bezpečnostním zámkem a kováním. Akustický útlum dveří bude min. 32 dB. Osazení dveří bude v ocelové zárubni pro bezpečnostní dveře (třída bezpečnosti III). Výška dveří je 1970 mm. Vnitřní dveře v bytech budou dřevěné, bezfalcové, v ocelové zárubni se stínovou drážkou, bez prahu. Dveře budou plné. Výška vnitřních dveří 1970 mm. Dveře mezi ložnicí a ostatními obytnými místnostmi téhož bytu budou s akustickým útlumem min. 27 dB. V bytech 2.8 a 2.9 budou skládací dřevěné dveře mezi předsíní a obytnou místností, výšky 1970 mm. Dveře bytů upravitelných podle vyhlášky č.398/2009 budou opatřeny madly. Dveře ústící do CHÚC v 1. NP z objektu se společenskou místností budou opatřeny samozavíračem. Dveře uvnitř ve společných prostorech odpovídají standardem vnitřním dveřím bytu, jsou opatřeny okopovým plechem.

B.2.6.a.15 Klempířské konstrukce Budou všechny vyrobeny z titanzinkového plechu. Kromě výrobků v přímém kontaktu s asfaltovými hydroizolacemi. Tyto výrobky budou vyrobeny z nerezu. TiZn může být barevný dle architektonického návrhu. Oplechování kolem oken, parapety, oplechování atik a římsy bude barevně sjednoceno. Oplechování parapetů bude zakončeno pod omítkou. Pro návrh a provádění platí ČSN 73 3610 a technický předpis výrobce. B.2.6.a.16

Zámečnické konstrukce

Zámečnické konstrukce budou podrobněji specifikovány v dalším stupni projektu. Zámečnické konstrukce ve vnějším prostředí budou opatřeny žárovým zinkováním ponorem, chráněné proti korozi a uzemněné dle platných ČSN. B.2.6.a.17 Truhlářské výrobky Budou řešeny dle platných ČSN. Lavice budou navrženy z dřevěného masivu lakované bezbarvým lakem. Madla na schodištích budou dřevěná lakovaná bezbarvým lakem. Vnitřní parapety budou z MDF desek s nákližkem a budou opatřeny bílým laminem, které bude u parapetu použito i z jeho bočních stran. Prahy vstupních dveří do bytů budou dubové. Květníky v parteru - dřevěný venkovní květník, bez povrchové úpravy, smrkové dřevo, impregnovaný, vyrobeny na zakázku o rozměrech š. 400 x d.900 x v.800

13/51



B.2.6.a.18


Komín

V navrhovaném objektu se nenachází žádné komíny. Vytápění objektu a ohřev TUV je zajištěn elektrickými přímotopy a decentralizovanými boilery. B.2.6.a.19

Instalační šachty

Instalační šachty jsou součástí požárního úseku bytu, v úrovni stropů přebetonované, s požárními klapkami, revidovatelné prostřednictvím dvířek na úrovni podlahy. Revizní dvířka tedy jsou již bez požární odolnosti. Vnitřní odběrná místa požární vody resp. hydrantové skříně jsou navrženy v 1. NP umístěny v prostoru pod schodišťovými rameny. Jsou tedy vystaveny venkovním klimatickým podmínkám a není možné je trvale ochránit proti zamrznutí. Z tohoto důvodu je přívod k hydrantovým skříním řešen jako suchovod s hlavním ventilem umístěným hned za vstupem do objektu. Suchovod má vypouštěcí místo v šachtě bez dna (vypuštění do drénu) umístěné v chodbě vstupu. Šachta bude opatřena víkem pro zadláždění. B.2.6.a.20

Zábradlí

Venkovní zábradlí je navrženo z prvků z ohýbaných plechů tvaru písmene U vložených mezi ocelovými pásnicemi, žárově zinkováno. Je takto provedeno na schodištích, pavlači i lodžiích. Výplně z ohýbaných plechů se liší dimenzemi prvků a šířkami mezer, aby zajistili potřebné krytí nebo naopak prostupnost na specifických místech v objektu. Zábradlí je navrženo do výšky 1000 mm nad podlahou. Opatřeno dřevěnými madly. V prostoru zadního schodiště je zábradlí doplněno nerezovou lankovou sítí až k zastřešení, aby chránilo schodiště před povětrnostními vlivy. Na zábradlí pavlače jsou místně kotveny květináče. Okna s parapetem 600 mm nad podlahou budou doplněna venkovním vodorovným ocelovým zábradlím z válcovaných prvků, žárově zinkovaných do výšky 850 mm nad podlahou. B.2.6.a.21

Oplocení

Vstupní brána a brána vjezdu jsou koncipovány jako zábradlí - ocelová konstrukce z uzavřených tenkostěnných profilů žárově zinkovaných a vyplněných prvky z ohýbaných plechů v průřezu do tvaru U. Součástí jsou neotvíravé části v 1. nadzemním podlaží. Další oplocení pozemku se v tomto příkladu předpokládá ze všech stran pozemku, kde objekt nestojí na hranici pozemku, poplastované pletivo výšky 2m, s brankou, jejíž konstrukce navazuje na koncept konstrukce vstupu na západní fasádě domu, stejně jako brána vjezdu při severní hranici pozemku, výška brány 2 m.. B.2.6.a.22

Terénní úpravy

Vzorový projekt je navržen v obecné rovině bez konkrétního terénu a bez rozdílných výškových úrovní. B.2.6.a.23

Zpevněné plochy

Vzorový projekt ve své základní formě počítá s vlastním venkovním prostorem, dvorem, který je navržen jako místo pro společné posezení pod přístřeškem, parkování osobních vozidel a další společné aktivity, jako je například komunitní zahradničení. Na dvorku za objektem v místě vyústění průjezdu pro osobní automobily pokračuje zpevněná plocha z pojízdné betonové dlažby vjezdu až k prvním dvěma parkovacím stáním určeným pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, kde je použit stejný povrch. Další parkovací místa v řadě mají povrch z plastové zatravňovací dlažby. Příjezdová komunikace k těmto stáním má povrch z pojízdné betonové dlažby se zatravňovacími mezerami. Řada parkovacích stání je přerušena prostupy z betonové pochozí dlažby. Před výstupem ze společenské místnosti objektu do dvora je navržena plocha z velkoformátové betonové dlažby. Plocha mezi jednotlivými objemy domu je zpevněná, zastřešená, je zde použita maloformátová betonová dlažba, stejně tak jako na cestě podél severní fasády obsluhující byty a vedoucí do zadní části pozemku, kde obsluhuje komunitní zahrádku ve zvýšených květináčích a přístřešky pro skladování. Zápraží před vstupy do bytů jsou zdůrazněna použitím velkoformátové podélné dlažby.

14/51



B.2.6.a.24


Skladby konstrukcí

Skladby stěn W01

OBVODOVÁ STĚNA - ETICS silikátová omítka 5 mm - minerální izolace 240 mm ( např. Isover TF) tvarovka z keramického betonu 200 mm (např. Liapor KM 200 6 MPa) - vnitřní omítka 15 mm W02 VNITŘNÍ NOSNÉ ZDI - vnitřní omítka 15 mm - tvarovka z keramického betonu 200 mm ( např. Liapor KM 200 AKU ) - vnitřní omítka 15 mm W03 SOKL OBVODOVÉ ZDI - mozaiková omítka 5 mm - XPS 100 mm - PUR lepidlo (PERI BOND) 10mm - hydroizolace modif. asf. pás 5 mm - penertace - vápenocementové jádro 10mm - tvarovka z PTH 30 Profi (P15) 300 mm - vnitřní omítka 15 mm W04 SKLADBA SDK STĚNY NEZATEPLÉNÉHO ZÁDVEŘÍ - Bezpečností SDK příčka BT2 na dvojité konstrukci 2XR-CW 50 s dvouvrst. oplášť., s vložkou z ocel. PL. 2x1mm, s minerální izolací tloušťky 2x50mm o minimální obj. 15kg/m3 Desky 2x RD(H2) 12,5 z každé strany celková tloušťka 155mm Skladba střechy S01 DVOUPLÁŠŤOVÁ STŘECHA - Skládaná plechová krytina (např. Satjam Roof classic,satmat, grafitová) - Latě 60/40 - Kontralatě 60/40 – (větraná mezera) - poj. hydroizolace, dif. otevřená folie - mezistřešní prostor s dřev.vazníky - minerální izolace λD 0.039 Wm-1K-1 - prkenný záklop na spodním líci vazníků s mezerami (záklopeno 65%) - parozábrana - Instalační mezera, min. rohož - SDK podhled na roštu z přímých závěsů, resp. stavěcích třmenů, - požadovaná odolnost 15min jednovrstvý RF

40mm 40 mm - mm - mm 400mm 24mm 60 mm 12,5 mm

S01‘ SKLADBA STŘECHY NAD SPOJOVACÍM KRČKEM - Skládaná plechová krytina (např. Satjam Roof classic,satmat, grafitová) - Latě 60/40 40mm - Kontralatě 60/40 - (větraná mezera) 40 mm - poj. hydroizolace, dif. otevřená folie - mm - záklop OSB desky 3/N 4-PD 15mm S02 SKLADBA STŘECHY NAD PODÉLNOU PAVLAČÍ - Kačírek 20 mm přes vlnu, tj. v průměru 40mm v ploše - Trapézový plech v RAL 50 mm - Ocelové profily S03 SKLADBA STŘECHY NAD PODÉLNOU PAVLAČÍ V ČÁSTI NAD KONCOVÝM BYTEM kačírek 20 mm přes vlnu, tj. v průměru 40mm v ploše - Trapézový plech v RAL – kotvení plechu o nosné ocelové kci bude provedeno pomocí závitořezných vrutů s těsnící podložkou v horní vlně přes distanční podložku. Veškeré spáry na TR plechu budou při pokládce BYTYLovým střešním tmelem. - ocelová konstrukce - 2x antikorozní nátěr - v oceli vloženy dř trámky pro snažší kotvení SDK roštu 15/51

20 mm 50 mm



-


stříkaná izolace tvrdá pěna s uzavřenou strukturou buněk PUREX NG-0430 nebo IZOPIANOL 03/35N Stříkanou pěnou budou utěsněny veškeré netěsnosti mezi střešním pláštěm a fasádou. Ocelové kotvy SDK profilu apod vzduchová mezera

250 mm

50 mm

-

-

Dvouúrovňový křížový rošt na rychlozávěsech parozábrana JUTAFOL N Al 170. K profilu bude parozábrana lepena oboustanně lepící páskou. Po obvodě bude ukončena parotěsným nalepením pomocí oboustranně lepící butylkaučukové pásky a utažením pomocí UD profilu k hrubé stavbě jednoúrovňový SDK rošt na stavěcích třmenech Opláštění sádrokartonovou protipožární deskou Rigips 2x RF(DF)12,5 mm penetrace a výmalba v kvalitě a odstínu dle požadavku architekta

-

30 mm 25mm

Skladby podlah P01 PODLAHA PŘÍZEMÍ - nášlapná vrstva - cementový litý potěr - separační PE folie - podlahový EPS 100 F - hydroizolace 2 x modif. asf. pás - podkladní beton armovaný - zahutněný násyp na rostlé zemině P01a PODLAHA PŘÍZEMÍ - vinyl - nášlapná vrstva – vinyl + lepidlo - cementový potěr (cemix 020) - cementový litý potěr - separační PE folie - podlahový EPS 100 F - hydroizolace 2 x modif. asf. pás - podkladní beton armovaný - zahutněný násyp na rostlé zemině P02 PODLAHA BYTY - nášlapná vrstva - betonová mazanina - separační PE folie - minerální kročejová izolace - monolitický železobeton - stěrková omítka s použitím adhezního můstku P02a PODLAHA BYTY - vinyl - nášlapná vrstva – vinyl + lepidlo - cementový litý potěr (cemix 020) - betonová mazanina - separační PE folie - minerální kročejová izolace - monolitický železobeton - stěrková omítka s použitím adhezního můstku P03 PODLAHA NEZATEPLENÉ ZÁDVEŘÍ - Nášlapná vrstva – keramická dlažba + lepidlo - samonivelační stěrka - železobet. deska , zapušť. do horních pásnic ocel. nosníků - Ocelové válcované profily P04 PODLAHA PAVLAČ, LODŽIE - PZD (šířka 300mm), vylehčené otvory - tmelové lože (terče) SikaBond -T2 - Ocelové profily

16/51

20 mm, resp. 15 (dřevěné vlysy, ker. dlažba) 50 mm, resp. 55 - mm 240 mm 10 mm 150 mm 150 mm 3mm 17mm 50 mm - mm 240 mm 10 mm 150 mm 150 mm 20 mm, resp. 15 (dřevěné vlysy, ker. dlažba) 50 mm, resp. 55 - mm 40 mm ( např. isover T-N) 180 mm 3mm 3mm 17mm 50 mm - mm 40 mm ( např. isover T-N) 180 mm 3mm 17mm 3mm 100mm 90 mm




Skladby exteriér V01 PŘÍJEZDOVÁ CESTA, a pojezdová plocha - Betonová dlažba, 100x150 v případě použití „mezerovité betonové zatravňovací dlažby“ budou spáry vyplněny směsí písku a zemního substrátu. - kladecí vrstva ze štěrkodrti frakce 4-8mm - drcené kamenivo fr. 8-16mm - drcené kamenivo fr. 16-32mm - štěrkopísek 0-8mm - zhutněná zemní pláň (modul přetvárnosti 30 MPa) V02 CHODNÍKY KOLEM OBJEKTU - Betonová dlažba, 400x400, resp. 100x150, tl. 40, resp. 60 - kladecí vrstva ze štěrkodrti frakce 4-8mm - drcené kamenivo fr. 8-16mm - zhutněná zemní pláň (modul přetvárnosti 30 MPa)

80 mm 30 mm 100 mm 200 mm 100 mm 40 mm / 60 mm 30 mm 200 mm -

V03 DŘEVĚNÁ TERASA NA TERÉNU - Dřevěný pochozí rošt - materiál dle specifikace architektra, kotven do systémových svlaků. Rozteč svlaků max 450mm a upravena dle dodavatele v závislosti na splnění únosnosti systému dřevěné terasy jako celku min 2,5kN/m2. - dřevěný pochozí rošt je dodáván jako systémový celek, včetně všech kotevních a upevňovacích prostředků. Kotvení pochozího roštu je provedeno jako skryté kotvení. - zhutněné a do roviny srovnané drcené kamenivo fr. 8-16mm - drcené kamenivo fr. 16-32mm - nasypaná zhutněná zemina - Separační geotextilie Filtek 300 g/m2 - zhutněná zemní pláň (modul přetvárnosti 30 MPa) celková tloušťka konstrukce Pozn.: Celý systém návrhu dřevěné terasy, bude dodavatelem konzultován a upraven dle ověřených geologických poměrů přímo na stavbě - únosnost systému dřevěné terasy jako celku min 2,5kN/m2. Architekt upřesní materiál a profilaci nášlapného prkna. Předpokládá se dodávka a realizace specializovanou firmou, která použije systémové nekorodující kotvení, dostatečně únosné svlaky, provede přípravu podloží, včetně případného odvodnění systémem plošné drenáže, atd. Okraj lože terasy bude po obvodě zpevněn proti propadávání a vysypávání štěrku betonovým pasem ze ztraceného bednění. Čelo terasy pak bude po obvodě zakryto prknem ze shodného materiálu. Schodišťové stupně budou ze systémových schodnic dle dodavatele, ze stejného materiálu. V04

TRÁVNÍK - osetí Veškeré plochy dotčené stavební činností budou zatravněny. zemní substrát a osetí travním semenem původní odtěžená ornice, prosetá a zbavená od nečistot a plevelů - přesná toušťka stávající zemní pláň bude zbavéná zbytků stavebního materiálu, kamení, starého porostu a vytrvalých plevelů. celková tloušťka konstrukce - Pozn.: Veškeré venkovní terénní úpravy je nutno koordinovat s požadavky architekta -

V05 MLAT V06

Písčitojílovitá směs P-Z Štěrkodrť ( 0-8 ) Štěrkodrť

80 mm

100 mm 100 mm 300 mm 580 mm

50 mm 200 mm 250 mm

50 mm 50 mm 150 mm

ZATRAVŇOVACÍ PLASTOVÉ DÍLCE, pojezdová plocha - zatravňovací plastové dílce vyplněné rašelinovým substrátem - vyrovnávací vrstva kameniva, frakce 4-8mm promíchaná v poměru 70%+30%. 70% = štěrk, 30% = humus (rašelinový substrát s hlínou) - drcené kamenivo fr. 8-16mm - drcené kamenivo fr. 16-32mm - štěrkopísek 0-8mm - zhutněná zemní pláň (modul přetvárnosti 30 MPa) 17/51




b) konstrukční a materiálové řešení, Konstrukčně se jedná o zděný bytový dům o dvou částech. První část má obdélný půdorys 54,4 m x 7,8 m a výšku 9 m nad terénem (2 NP+podkroví), podélný nosný stěnový systém s příčnými stěnami v osové vzdálenosti 4,5-5,0 m, v krajním travé 6,5 m a podélnými stěnami v osové vzdálenosti cca 7,4 m. Druhá část má obdélný půdorys cca 13,5 m x 5,5 m, výšku rovněž cca 9 m nad terénem (2 NP+podkroví), podélný nosný stěnový systém s příčnými stěnami v osové vzdálenosti cca 6,4 m a podélnými stěnami v osové vzdálenosti cca 5,0 m. Stěny jsou navrženy z keramického betonu (např.: přesných tvárnic Liapor) o tloušťce 200 mm (obvodové zdivo a vnitřní ztužující zdivo); stropy jsou navrženy jako monolitické z betonu C20/25 s výztuží z oceli B500B, tloušťka nosné desky 180 mm. Střešní konstrukce je tvořena sedlovými prkennými vazníky, základové konstrukce jsou zhotoveny z vyztužených základových pasů, s předpokládanou šířkou 600 mm (upřesnění v realizačním projektu na základě inženýrskogeologického průzkumu). Ke zděné stavbě jsou připojeny ocelové konstrukce krčku (mezi krátkým a dlouhým objektem), OK kryté pavlače (podél vnitřní strany dlouhého objektu) a OK lodžie (na vnější straně dlouhého objektu). Konstrukci krčku mezi krátkým a dlouhým objektem tvoří systém ocelových válcovaných sloupů, na nichž v podélném směru leží válcované průvlaky, na něž jsou příčně položeny a fixovány zdvojené nosníky z válcovaných profilů nesoucí prefabrikované železobetonové desky. Nosnou konstrukci střechy krčku tvoří po vlašsku orientované ocelové vaznice, které jsou položeny na štítové zdi a které dále nesou střešní plášť. Konstrukci pavlače i lodžií tvoří ocelové válcované profily - sloupy, k nimž jsou v podélném směru přichyceny nosníky, do nichž jsou vloženy a připevněny příčné distanční a ztužující profily; podélné nosníky nesou příčně pokládané prefabrikované železobetonové desky. Z horní strany je na podélné nosníky připevněna konstrukce zábradlí.

c) mechanická odolnost a stabilita. Upozornění: Statický výpočet je proveden pouze jako orientační pro rámcové ověření dimenzí hlavních nosných prvků a není vztažen k žádné stavbě a místu. Pro každý konkrétní případ je nutné zpracovat samostatný statický výpočet, který bude zohledňovat místní a konkrétní konstrukční podmínky navrhované stavby (zejména základové a klimatické poměry, skutečně použité materiály apod.). V závislosti na místních a konstrukčních podmínkách je třeba zvážit i případnou nutnost další dilatace objektu. Nosnou konstrukci objektu tvoří zděné stěny navržené z tvarovek z keramického betonu (např.: Liapor)M200 P 12 MPa AKU na tenkovrstvou maltu TVM M 15 MPa. Stropy jsou navrženy jako spojité monolitické, částečně křížem vyztužené (= stropy s přibližně čtvercovým půdorysem), z betonu C20/25 s výztuží z oceli B500B, tloušťka nosné desky 180 mm. Základové konstrukce jsou navrženy z vyztužených základových pasů šířky 600 mm (upřesnění v realizačním projektu na základě inženýrsko-geologického průzkumu). Střešní konstrukce je tvořena sedlovými prkennými vazníky se styčníkovými deskami s prolisovanými trny, v osové vzdálenosti cca 1 m, zakryté deskami z vodovzdorné překližky, případně prkny na pero a drážku. Sedlové vazníky rovněž nesou sádrokartonový podhled a tepelnou izolaci stropů nad 2.NP. Návrh střešní konstrukce včetně dimenzí prvků vazníků je předmětem realizačního projektu. Ke zděné stavbě jsou připojeny ocelové konstrukce krčku (mezi krátkým a dlouhým objektem), kryté pavlače (podél vnitřní strany dlouhého objektu) a lodžie (na vnější straně dlouhého objektu). Konstrukci krčku mezi krátkým a dlouhým objektem tvoří systém sloupů z válcovaného profilu HEB 160, na nichž v podélném směru leží průvlaky z válcovaných nosníků IPE 200 (mezi sloupy a průvlaky je tuhý styk pro zajištění podélné tuhosti konstrukce), na něž jsou příčně položeny a fixovány stropničky ze zdvojeného válcovaného profilu IPE 100 nesoucí železobetonové prefabrikované desky PZD. Stropničky jsou u objektu osazeny na válcovaný profil L 160x100x12, který je kotven k věncům nad nosným zdivem, a to prostřednictvím prvků např.: Isokorb Schock QS, případně prostřednictvím atypických konzolových ocelových prvků s omezeným tepelným mostem. Nosnou konstrukci střechy krčku tvoří po vlašsku orientované ocelové vaznice z uzavřeného profilu RHS 200x100x6,3, které jsou položeny na štítové zdi a které dále nesou střešní plášť. Konstrukci pavlače i lodžií tvoří sloupky HEB 160, k nimž jsou v podélném směru přichyceny nosníky UPE 200 (mezi sloupy a průvlaky je tuhý styk pro zajištění podélné tuhosti konstrukce), do nichž jsou na pozici sloupů vloženy a připevněny příčné distanční a ztužující prvky z profilu UPE 200; na podélné nosníky UPE 200 jsou připevněny železobetonové prefabrikované desky PZD tl. 90 mm. Z horní strany je na podélné nosníky UPE 200 připevněna konstrukce zábradlí.

18/51




Stabilita a tuhost objektu je zajištěna v příčné rovině příčnými nosnými zděnými stěnami, v podélné rovině obvodovými nosnými stěnami a ve vodorovných rovinách tuhými monolitickými stropy. Stabilita a tuhost střešní konstrukce je zajištěna v příčné rovině sedlovými vazníky a v podélné a vodorovné rovině deskami z vodovzdorné překližky (případně prkny na pero a drážku) přišroubovanými k horním pásnicím vazníků. Tuhost připojené ocelové konstrukce krčku mezi krátkým a dlouhým objektem je zajištěna v podélném směru rámovým systémem (mezi sloupy a průvlaky je tuhý styk pro zajištění podélné tuhosti konstrukce), v příčném směru se konstrukce opírá o zděné stavby a ve vodorovné rovině je tuhost zajištěna ve stropní konstrukci železobetonovými prefabrikovanými deskami. Stabilita a tuhost pavlačové konstrukce je zajištěna v podélném směru tuhými styky mezi sloupy a průvlaky, stabilitu v příčném směru zajišťuje kotvení do stěn stavby a ve vodorovné rovině je tuhost zajištěna ve stropní konstrukci železobetonovými prefabrikovanými deskami. Stavba je uvažována pro následná proměnná zatížení: užitné zatížení A – 1,5 kN.m-2 (byt), 3,0 kN.m-2 (balkon, schodiště, pavlač, spojovací krček), sněhová oblast: IV – 2,0 kN.m-2, větrová oblast: II – 25 m.s-1. Podrobnější specifikace stavebně konstrukčního řešení a statické posouzení Nosnou konstrukci objektu tvoří zděné stěny z tvarovek z keramického betonu např.přesných tvárnic Liapor M200 P 12 MPa AKU na tenkovrstvou maltu TVM M 15 MPa. Detail uložení stropní desky na stěnu tl. 200 mm musí zajistit centrické zatížení stěny nesmí dojít k přenosu ohybového momentu ze stropní desky na stěnu, včetně vyloučení excentricity uložení. Požadovaný detail je možno konstruovat například položením deformovatelných pásků (PPS) o šířce 60 mm a výšce 10 mm podél okrajů stěn, mezi tyto pásky (tj. na střed stěny) bude položena betonová mazanina z betonu pevnosti C20/25, jejímž prostřednictvím dojde k centrickému přenosu zatížení do nosných stěn z následně prováděné stropní konstrukce. Konkrétní řešení určí realizační projekt. Stěny jsou opatřeny pozedními věnci, k nimž budou ve 2. NP kotveny střešní vazníky. Stropy jsou navrženy jako spojité monolitické z betonu C20/25 s výztuží z oceli B500B (spojitý strop na rozpon 4,5 m: horní výztuž 10 mm po 125 mm a dolní výztuž 10 mm po 150 mm; strop na rozpon 5,0 m: horní výztuž u vnitřní podpory 10 mm po 125 mm, horní výztuž u krajní podpory 12 mm po 200 mm (konstrukčně) a dolní výztuž 12 mm po 125 mm; strop na rozpon 6,6 m bude vyztužen křížem: horní výztuž 16 mm po 200 mm a dolní výztuž 16 mm po 125 mm, tloušťka nosné desky 180 mm. Střešní konstrukce je tvořena sedlovými prkennými vazníky se styčníkovými deskami s prolisovanými trny, v osové vzdálenosti cca 1 m, zakryté deskami z vodovzdorné překližky, případně prkny na pero a drážku. Sedlové vazníky rovněž nesou sádrokartonový podhled a tepelnou izolaci stropů na 2.NP. Návrh střešní konstrukce včetně dimenzí prvků vazníků a dimenze pozedních věnců je předmětem realizačního projektu. Základové konstrukce jsou tvořeny vyztuženými základovými pasy. Ke zděné stavbě jsou připojeny ocelové konstrukce krčku (mezi krátkým a dlouhým objektem), kryté pavlače (podél vnitřní strany dlouhého objektu) a lodžie (na vnější straně dlouhého objektu). Konstrukci krčku mezi krátkým a dlouhým objektem tvoří systém sloupů z válcovaného profilu HEB 160, na nichž v podélném směru leží průvlaky z válcovaných nosníků IPE 200 (mezi sloupy a průvlaky je tuhý styk pro zajištění podélné tuhosti konstrukce), na něž jsou příčně položeny a fixovány stropničky ze zdvojeného válcovaného profilu IPE 100 nesoucí prefabrikované železobetonové desky PZD osazené do cementového lože. Stropničky jsou u objektu osazeny na válcovaný profil L 160x100x12, který je kotven k železobetonovým věncům nad nosným zdivem, a to prostřednictvím prvků Isokorb Schock QS, případně prostřednictvím atypických konzolových ocelových prvků s omezeným tepelným mostem. Nosnou konstrukci střechy krčku tvoří po vlašsku orientované ocelové vaznice z uzavřeného profilu RHS 200x100x6,3, které jsou položeny na štítové zdi a které dále nesou střešní plášť. Konstrukci pavlače i lodžií tvoří sloupky HEB 160, k nimž jsou v podélném směru přichyceny nosníky UPE 200 (mezi sloupy a průvlaky je tuhý styk pro zajištění podélné tuhosti konstrukce), do nichž jsou na pozici sloupů vloženy a připevněny příčné distanční a ztužující profily UPE 200; na podélné nosníky UPE 200 jsou připevněny železobetonové prefabrikované desky PZD tl. 90 mm. Z horní strany je na podélné nosníky UPE 200 připevněna konstrukce zábradlí. Stabilita a tuhost objektu je zajištěna v příčné rovině příčnými nosnými zděnými stěnami, v podélné rovině obvodovými nosnými stěnami a ve vodorovných rovinách tuhými monolitickými stropy. Stabilita a tuhost střešní konstrukce je zajištěna v příčné rovině sedlovými vazníky a v podélné a vodorovné rovině deskami z vodovzdorné překližky (případně prkny na pero a drážku) přišroubovanými k horním pásnicím vazníků. Tuhost připojené ocelové konstrukce krčku mezi krátkým a dlouhým objektem je zajištěna v podélném směru rámovým systémem (mezi sloupy a průvlaky je tuhý styk pro zajištění podélné tuhosti konstrukce), v příčném směru se konstrukce opírá o zděné stavby a ve vodorovné rovině je tuhost zajištěna ve stropní konstrukci železobetonovými prefabrikovanými deskami. Stabilita a tuhost pavlačové konstrukce je zajištěna v podélném směru rámovým systémem (tuhými styky mezi sloupy a průvlaky), stabilitu v příčném směru zajišťuje kotvení do stěn stavby a ve vodorovné rovině je tuhost zajištěna ve stropní konstrukci železobetonovými prefabrikovanými deskami.

19/51




Stavba je uvažována pro následná proměnná zatížení: užitné zatížení A – 1,5 kN.m-2 (byt), 3,0 kN.m-2 (balkon, schodiště, pavlač, spojovací krček), sněhová oblast: IV – 2,0 kN.m-2, větrová oblast: II – 25 m.s-1. Pro realizační projekt musí být zpracováno samostatné statické posouzení zahrnující mj. i konkrétní podmínky stavby, zejména základové a klimatické poměry, konkrétní použité materiály apod. Stavba spadá do II. až III. geotechnické kategorie, v předstihu proto musí být zpracován inženýrskogeologický průzkum a základová spára musí být následně přejata inženýrským geologem. Zakrývané konstrukce musí být před zakrytím zkontrolovány statikem. Ocelové konstrukce spadají podle ČSN EN 1990, příl. B do Třídy následků CC2, do Výrobní kategorie PC1 a PC2, do Kategorie použitelnosti SC1. Tomu podle ČSN EN 1090-2+A1 odpovídá Třída provedení EXC2. Kontrolu a údržbu ocelových konstrukcí je nutno provádět v souladu s ČSN 73 2604. Seznam použitých norem a podkladů: - Soubor ČSN EN (Eurokódy) o 1990 ed.2 Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí (5.2015) o 1991-1-1 Eurokód: Zatížení konstrukcí. Obecná zatížení – objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb (3.2004) o 1991-1-3 ed.2 Eurokód: Zatížení konstrukcí. Obecná zatížení – zatížení sněhem (6.2013) o 1991-1-4 ed.2 Eurokód: Zatížení konstrukcí. Obecná zatížení – zatížení větrem (4.2013) o 1992-1-1 ed.2 Eurokód: Navrhování betonových konstrukcí. Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby (7.2011) o 1993-1-1 ed.2 Eurokód: Navrhování ocelových konstrukcí. Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby (7.2011) o 1996-1-1+A1 Eurokód: Navrhování zděných konstrukcí. Obecná pravidla pro vyztužené a nevyztužené zděné konstrukce (11.2013) - ČSN 73 2604 – 2012: Ocelové konstrukce-Kontrola a údržba ocelových konstrukcí pozemních a inženýrských staveb - ČSN EN 1090-2+A1 – 2012: Provádění ocelových a hliníkových konstrukcí – část 2: Technické požadavky na ocelové konstrukce - Košatka, P., Broukalová, I.: Navrhování zděných konstrukcí, příručka k ČSN EN 1996-1-1. ČKAIT, Praha: 2010. ISBN 97880-87438-02-2 - Procházka, J. a spol.: Navrhování betonových konstrukcí, příručka k ČSN EN 1992-1-1 a ČSN EN 1992-1-2. ČKAIT, Praha: 2010. ISBN 978-80-87438-03-9 - Macháček, J., Vraný, T., Wald, F., Sokol, Z.: Navrhování ocelových konstrukcí podle ČSN EN 1993-1 a ČSN EN 1993-1-8. ČKAIT, Praha: 1999. ISBN 978-80-87093-86-3 - Drbohlavová, L., Hanzlová, H.: Betonové a zděné konstrukce v architektuře 1, Česká technika, Praha 2011. ISBN 978-8001-04888-7 - Lorenz, K. (2003): Nosné konstrukce II, ČVUT Praha - Studnička, J., Holický, M., Marková, J. (2007): Ocelové konstrukce 2, ČVUT Praha - Eliášová, M., Sokol, Z. (2008): Ocelové konstrukce, ČVUT Praha - Vraný, T., Jandera, M., Eliášová, M. (2009): Ocelové konstrukce 2, ČVUT Praha - Uživatelská příručka Spiroll, Prefa Brno, a.s., verze uveřejněná v červnu 2015 - Stropní desky PZD, technický list, Pozemní stavby Třebíč, s.r.o., verze uveřejněná v červnu 2015 - Ověření výpočtu bylo pro výukové účely FA ČVUT provedeno programem FIN2D společnosti FINE, s.r.o., licence č. 4084/1 (Pospíšil) a 4331/1 (FA ČVUT). Konstrukční část je zpracována ve formě standardního statického posudku.

B.2.6.c.1 Zřícení stavby nebo její části V dokumentaci jsou navržena opatření a postupy, při jejichž dodržení bude provedení stavby bezpečné a trvalé. Ze známých informací nevyplývá, že by při daném způsobu užívání byla ohrožena stabilita stavby nebo zdraví lidí. Konstrukce je navržena tak, aby i v případě, že dojde k poruše jednoho prvku, nebude ohrožena stabilita celé konstrukce. B.2.6.c.2 Větší stupeň nepřípustného přetvoření Ve stavebně konstrukčním řešení jsou uvedena doporučení, pro správné řešení jednotlivých konstrukcí. Nastavené principy je nutné dodržet, nejenom rozsahově, ale i technologicky a v návaznosti prací. Technologická kázeň dodavatele je předpokladem pro

20/51




správné provedení prací, které nebude mít za následek přetížení a nepřípustné přetvoření nebo dokonce destrukci části konstrukce. Stropní konstrukce je navržena jako monolitická. Železobeton svých charakterem je schopen přenášet větší než uvažované zatížení, aniž by došlo k jeho náhlému kolapsu. Tzn., že v případě přetížení konstrukce, je možné porušení konstrukce signalizováno v předstihu větším stupněm nepřípustného přetvoření. Naopak větší stupeň nepřípustného přetvoření je možný jen při přetížení konstrukce. V takovém případě je možno dané přetížení odstranit. B.2.6.c.3

Poškození jiných částí stavby nebo technických zařízení anebo instalovaného vybavení v důsledku většího přetvoření nosné konstrukce Konstrukce stavby je technologicky náročná a při nedodržení některých zásad při výstavbě by mohlo dojít k většímu přetvoření konstrukce nepřípustnému pro určitá technická zařízení. V objektu se však nenachází žádné technologické zařízení, citlivé na vibrace, změnu polohy, náklon, apod. B.2.6.c.4 Poškození v případě, kdy je rozsah neúměrný původní příčině Konstrukce je navržena odolná proti nežádoucím vlivům a poškození. Při dodržení předepsaných postupů nemůže v konstrukci dojít k poškození, při kterém je rozsah tohoto poškození neúměrný původní příčině.

B.2.7

Technická a technologická zařízení a) Zdravotně technické instalace

Část "Zdravotně technické instalace" řeší vnitřní rozvody kanalizace a vodovodu. Návrh kanalizačních a vodovodních přípojek je pouze modelový a bude součástí příslušných inženýrských objektů. B.2.7.a.1 Splašková kanalizace Likvidace odpadních vod z jednotlivých bytových jednotek bude realizována pomocí stoupaček umístěných v jádrech. Vnitřní stoupačky splaškových vod jsou svedeny na úroveň 1. NP, kde přecházejí do ležaté splaškové kanalizace vedené pod podlahou 1.NP. Dešťové vody budou ze střech svedeny pomocí vnějších dešťových svodů, které budou na úrovni terénu osazeny lapači střešních splavenin. Potrubí dešťové kanalizace bude pod podlahou vedeno v min. spádu 1% a dále napojeno na voštinový vsakovací objekt. Dešťové vody z balkónů a teras nebudou odváděny, neboť se jedná o malé plochy. Odkanalizování jednotlivých prostor bude řešeno stoupačkami umístěnými v instalačních jádrech a zařizovací předměty budou na tyto stoupačky napojeny přes jednoduché odbočky. Připojovací potrubí nesmí být vedeno v mezibytových stěnách. Sklon splaškové ležaté kanalizace pod objektem bude min. 2%.

Obecně Materiálem kanalizace bude PVC potrubí. V kritických místech budou kanalizační stoupačky opatřeny zvukovou izolací. Do ležatého rozvodu budou stoupačky přecházet přes 2x K45° a redukci na větší profil. Na stoupačkách, před převedením do ležatého rozvodu a na vytipovaných místech, budou osazeny čistící kusy 1,0m nad čistou podlahou. Všechny stoupačky budou vyvedeny nad střechu a ukončeny ventilační hlavicí. Stoupačky, které nebudou přecházet přes všechna podlaží budou opatřeny přivzdušňovací hlavicí. B.2.7.a.1.1

Bilance splaškových odpadních vod

Bilance splaškových odpadních vod vychází z bilance potřeby vody Denní potřeba vody 3 840 l/den Max. denní potřeba 4 953,6 l/den Max. hod. potřeba 474,72 l/hod Roční potřeba vody 1 401,6 m3/rok

21/51



B.2.7.a.2


Dešťová kanalizace

Dešťové vody jsou z objektu vyvedeny do prostoru parkování na vlastním pozemku, kde budou vsakovány ve voštinovém vsakovacím tělese, jehož velikost je součástí bilancí. Na dešťových svodech budou na úrovni terénu osazeny lapače střešních splavenin. Na dešťovou kanalizaci budou taktéž napojeny podélné odvodňovací žlaby umístěné na patách průjezdu objektem. Bilance dešťových odpadních vod

B.2.7.a.2.1

Bilance dešťových vod

Nový stav Rostlý terén Plocha střechy Komunikace-dlažba Komunikace-zatravňovací dlažba

441,9 m2 700,7 m2 269,9 m2 157,9 m2

Množství dešťových vod Qd=(0,07007.0,9+0,02699.0,8+0,01569.0,6+0,04419.0,1).160=0,098488.160=15,76 l/s Roční bilance dešťových vod Qr=590,9 m3/rok Předpokládáme průměrný koeficient infiltrace 2.10-5 m/s. Optimální voštinové vsakovací těleso pro danou situaci je cca 100 m2. Takovéto těleso má vsakovací schopnost 2 l/s. Výpočet retenční vsakovací nádrže F (m2) 1 = 700,7 F (m2) 2 = 0 F (m2) 3 = 269,9 F (m2) 4 = 156,9 F (m2) 5 = 0 F (m2) 6 = 0 F (m2) 7 = 0 F (m2) 8 = 441,9 koef. 1 0,9 koef. 2 0,5 koef. 3 0,8 koef. 4 0,6 koef. 5 0,4 koef. 6 0,7 koef. 7 0,3 koef. 8 0,1 odtok (l/s) 2 n-letý déšť Fr (m2) =

10 (zadávat dešťě 1,2,5,10,20,50,100) 984,88

odtok =

Doba trvání deště (min) 10 15 20 25

Intenzita deště (l/s.ha) 308 247 204 0

Obj. srážky v čase m3/ha 185 222 245 0

Odvodňovací plocha (Pred celkem) m2 985 985 985 985 22/51

Odtok množství l/s 30 24 20 0

Obj. srážky v čase na Pred m3 18 22 24 0

Odtok z ret. nádrže (20l/s) m3 1,20 1,80 2,40 3,00

2 Prázdnění nádrže m3 17,0 20,1 21,7 -3,0


II. Nízkopodlažní varianta, energ. tř. A 30 35 40 45 50 55 60 70 80 90

153 0 124 0 104,5 0 91,1 0 0 65,4

100

0

Vzorový projekt nájemního domu seniorského bydlení 275 0 298 0 314 0 328 0 0 353

985 985 985 985 985 985 985 985 985 985

15 0 12 0 10 0 9 0 0 6

27 0 29 0 31 0 32 0 0 35

3,60 4,20 4,80 5,40 6,00 6,60 7,20 8,40 9,60 10,80

23,5 -4,2 24,5 -5,4 24,9 -6,6 25,1 -8,4 -9,6 24,0

0

985

0

0

12,00

-12,0

Minimální objem retence je tedy 25,1m3. Navrženo je tedy vsakovací těleso o ploše 100m2 a mocnosti 0,3m, což je jedna vrstva voštin. Toto těleso má objem 30m3. Doba vsaku návrhového deště je 25 700:7 200=3,57 h. Vyhovuje normové hodnotě. Upozorňujeme na to, že koeficient infiltrace je pouze odhadnutý a velikost vsakovacího tělesa bude uzpůsobena místním poměrům dle skutečnosti. B.2.7.a.3

Vnitřní vodovod

Přípojka vody pro budovu bude přivedena do prostoru toalety, kde bude umístěn hlavní uzávěr vody a celá vodoměrná sestava. Od uzávěru bude potrubí požárního a užitkového vodovodu vedeno odděleně. Potrubí požárního vodovodu bude vedeno k požárním hydrantům umístěným na jednotlivých podlažích u schodišť. Rozvod studené vody bude dále veden podlahou k jednotlivým, instalačním jádrům. Mezi objekty bude potrubí vedeno v kolektoru. Za vstupem do jader budou stoupačky opatřeny kulovým uzávěrem s vypouštěním. Potrubí bude dále vedeno do jednotlivých bytových jednotek, které budou napojeny přes uzavírací armaturu a podružný vodoměr. Od vodoměru bude rozvod vedený k jednotlivým zařizovacím předmětům. Ohřev vody v bytových jednotkách bude realizován v elektrických boilerech o objemu 125 l. Příkon těchto zásobníků je 2 kW a budou umístěny nad pračkami. Obecně Materiálem rozvodu vody bude pro požární vodovod ocelové pozinkované potrubí. Materiálem rozvodu užitkové vody bude plastové potrubí (např. Hostalen). Všechny rozvody užitkové vody budou v celé délce opatřeny návlekovou izolací. Stoupačky a technologická zařízení budou opatřeny uzavíracími armaturami s vypouštěním. Venkovní výtok bude realizován v nezámrzném provedení Kemper. B.2.7.a.3.1

Bilance potřeby vody

Bytové jednotky 24osob…………………..…160 l/os.den….….………..….3 840 l/den Celkem 3 840 l/den Maximální denní potřeba vody Qmax=3 840.1,29=4 953,6 l/den Maximální hodinová spotřeba vody Q=4 953,6.2,3/24=474,72 l/hod=0,132 l/s Roční potřeba vody 1 401,6 m3/rok Potřeba vody pro požární hydranty je 0,6 l/s 23/51




b) Vytápění Projekt byl zpracován podle platných předpisů a ČSN za předpokladu montáže odbornými pracovníky. Projekt byl zpracován v rozsah dokumentace pro stavební povolení. Případné změny nebo doplňky je třeba předem projednat a dohodnout s projektantem. Po skončení montáže celého zařízení je nutné zprovoznění autorizovaným technikem, který proměří výkonové parametry a provede správné nastavení regulačních elementů pro požadovanou distribuci vzduchu.

B.2.7.b.1 Vnější a vnitřní výpočtové údaje Kvůli absenci polohy bytového domu byly pro výpočet tepelných ztrát převzaty hodnoty pro výpočet PENB, který vychází z průměrné lokality v ČR. Po stanovení přesné lokality budoucí výstavby bytového domu je nutné přepočítat tepelné ztráty na konkrétní návrhové podmínky stanovené dle ČSN EN 12831 Výpočet tepelného výkonu: - oblastní teplota dle ČSN EN 12831 te - průměrná teplota v otopném období - počet dnů v otopném období - střední denní venkovní teplota pro začátek a konec otopného období - Index průvzdušnosti

nestanovena nestanovena nestanovena nestanovena min. 0,6 h-1a lepší

B.2.7.b.2 Vnitřní výpočtové údaje místností Na základě normy ČSN 73 0540-3 byly uvažovány následující vnitřní výpočtové teploty ve vytápěných místnostech: Společenské prostory a zázemí 11°C Pobytové místnosti 20°C Koupelny 24°C Chodby a společné komunikace venkovní teplota B.2.7.b.3 Tepelná bilance potřeby tepla na vytápění a přípravu TV Tepelné ztráty domu byly stanoveny v souladu s výpočtem energetické náročnosti budovy podle vyhlášky č. 78/2013 Sb. a ČSN 730540-2 a podle EN ISO 13790, EN ISO 13789 a EN ISO 13370. Pro upřesnění tepelné ztráty domu dle budoucí vybrané lokality je nutné tepelné ztráty vypočíst dle ČSN EN 12 831 pro výpočtové hodnoty uvedené výše.

Účel užívání objektu: Počet bytových jednotek Předpokládaný počet osob

Bytový dům 16 24

Energetická třída Měrný tepelný tok prostupem obálkou budovy Ht: Průměrný součinitel prostupu tepla budovy U,em:

A 457 W/K 0,22 W/m2K

Celková tepelná ztráta objektu dle lokality v rozsahu

14,6 až 17,4 kW

Dodaná energie na vytápění a přípravu TV za rok:

30,1 MWh

Dodaná energie na vytápění za rok EP,H: Dodaná energie na přípravu TV za rok EP,W:

119,597 GJ/ 33,221 MWh/35 kWh/m2 91,943 GJ/ 25,540 MWh/ 27 kWh/m2

24/51




B.2.7.b.4 Popis technického řešení, zdroj tepla a příprava TV Zdrojem tepla v objektu budou lokální elektrické přímotopy pod okny v každé místnosti o nominálním výkonu 500W a maximálním výkonu 1,5kW. V prostoru zádveří a koupelen bytových jednotek bude elektrické podlahové vytápění, které bude v případě koupelny doplněno o elektrický sušák na ručník s výkonem max. 200W. Výkon elektrického podlahového vytápění v zádveří a koupelnách bude cca. 300W. Řízení elektrických přímotopů a el. podlahového vytápění bude řízeno pomocí digitálních prostorových termostatů umístěných na stěně ve výšce vypínačů vedle dveří do místnosti.

B.2.7.b.4.1

Společné prostory, kuchyně, chodby, sklepy, technické zázemí

V těchto prostorech budou umístěny lokální elektrické přímotopy pod jednotlivými okny. Tyto elektrické přímotopy budou řízeny na základě termostatu umístěného na tělese. Celkově přehled el. těles: 28 ks el. přímotopy pod okna pro bytové prostory, každý o výkonu max. 1500 W 17 ks el. sušáků ručníků do koupelen, každý o výkonu max. 200 W 34 ks el. podlahového topení, každé o výkonu max. 300 W 1ks el. přímotop do technické místnosti max. 1000W

B.2.7.b.4.2

Příprava TV

Teplá voda v objektu bude připravována decentrálně. V každé bytové jednotce bude umístěný nástěnný el. bojler o objemu 125l. El. bojler bude mít v sobě el. patronu o výkonu 2 kW. Celkem bude v domě osazeno 17 el. bojlerů. Z toho 16 pro bytové jednotky a jeden pro společenské prostory, péče ubytování a technickou místnost. Z tohoto bojleru bude odebírána voda pro úklid.

B.2.7.b.4.3

Regulace otopné soustavy

Viz. bod B.2.7.b.4 – pomocí prostorových termostatů

B.2.7.b.4.4

Bezpečnost a hygien, ochrana živ. Prostředí

Navržené zařízení nemá žádný negativní vliv na životní prostředí. Žádné znečisťující látky nebudou vypouštěny do ovzduší ani nehrozí kontaminace zeminy. B.2.7.b.4.5

Protihluková opatření

Instalací a provozem navrženého zařízení nevznikne vyšší hladina hluku, než povolují hygienické normy. Stavební akustika a pronikání akustického tlaku do přilehlých místností je minimální a neuvažuje se! B.2.7.b.4.6

Protipožární opatření

Z hlediska protipožárních úprav bude instalace provedena dle ČSN 73 0872. Jednotlivé rozvody jsou instalovány v jednom požárním úseku. Instalací nedojde k porušení citované normy. B.2.7.b.4.7 B.2.7.b.4.7.1

Požadavky na profese Stavba:

V rámci stavebních profesí bude nutno zajistit následující práce: - připravit prostupy pro elektro - začištění prostupů B.2.7.b.4.7.2

Elektro (silnoproud) a regulace

zajistí projektant elektro -Napájení elektrických přímotopů do krabice se zásuvkou k jednotlivým přímotopům Celkem: 28 ks el. přímotopy pod okna pro bytové prostory, každý o výkonu max. 1500 W 25/51




17 ks el. sušáků ručníků do koupelen, každý o výkonu max. 200 W 34 ks el. podlahového topení, každé o výkonu max. 300 W 1ks el. přímotop do technické místnosti max. 1000W -Určení pozic prostorových termostatů v souladu rozmístěním vypínačů světel a zásuvek

c) Větrání – Vzduchotechnika Projekt byl zpracován podle platných předpisů a ČSN za předpokladu montáže odbornými pracovníky. Projekt byl zpracován v rozsahu dokumentace pro stavební povolení. Případné změny nebo doplňky je třeba předem projednat a dohodnout s projektantem. Po skončení montáže celého zařízení je nutné zprovoznění autorizovaným technikem, který proměří výkonové parametry a provede správné nastavení regulačních elementů pro požadovanou distribuci vzduchu. Výše navržený systém větrání je zpracován na uvedené parametry objektu. V případě nedodržení skladeb konstrukcí nebo nedostatečné vzduchotěsnosti stavby nemusí být zaručeno správné fungování systému, zejména ve vazbě na relativní vlhkost interiéru v zimním období. Projektant si pak vyhrazuje právo nepřevzít záruku za správné fungování systému.

B.2.7.c.1 Vnější výpočtové údaje Kvůli absenci polohy bytového domu byly pro výpočet tepelných ztrát převzaty hodnoty pro výpočet PENB, který vychází z průměrné lokality v ČR. Předpokládané parametry: Index průvzdušnosti normální tlak vzduchu Teplotní a hydrometrické parametry vnějšího vzduchu: teplota suchého teploměru: zima entalpie vzduchu: relativní vlhkost vzduchu zima absolutní vlhkost vzduchu zima

min. 0,6 h-1a lepší 97,5 kPa

- 12°C léto zima - 12,5 Kj/kg 99 % léto 1,04 g/kg léto

Účel užívání objektu: Počet bytových jednotek Předpokládaný počet osob

B.2.7.c.1.1

+ 32°C léto + 56 Kj/kg 31 % 9,3 g/kg Bytový dům 16 24

Garantované výměny vzduchu

Dle ČSN EN 15251 – II. TŘÍDA

Vlhkost v obytné části není garantována. 26/51




Vzduchové množství na jednotlivé části budovy Byt 2+KK Trvalé větrání

min. 50m3/h

Nárazové větrání Přívod vzduchu Obývací pokoj Ložnice

100m3/h 50m3/h

Odtahy vzduchu Kuchyň Koupelna

90m3/h 60m3/h

Celkem 150m3/bytovou jednotku

Byt 1+KK Trvalé větrání

min. 50m3/h

Nárazové větrání Přívod vzduchu Obývací pokoj

120m3/h

Odtahy vzduchu Kuchyň Koupelna

72m3/h 54m3/h

Celkem 126m3/bytovou jednotku. Společenská místnost 106 + kuchyň 102+ WC 104 Trvalé větrání

min. 53m3/h

Nárazové větrání Přívod vzduchu Společenská místnost se zázemím

123m3/h

Odtah vzduchu Technická místnost 103 WC Kuchyň 102

15m3/h 36m3/h 72m3/h

Celkem 123m3/větrací zónu

B.2.7.c.1.2

Popis technického řešení

Upozornění: Veškeré materiály, dimenze potrubí, mřížek, žaluzií, ventilátorů atd. v této zprávě jsou uváděny jako orientační. Přesnější dimenze a návrhy budou stanoveny v prováděcí dokumentaci.

27/51




Celý objekt bude větrán větracími jednotkami s rekuperací tepla (např. ATREA DUPLEX EC4 180), které jsou určeny pro komfortní větrání s rekuperací tepla. Jednotky budou umístěny pod stropem v podhledu v prostoru WC v každé bytové jednotce. Celkem bude v domě instalováno 17 větracích jednotek o rozměrech 830x585x280mm. Základní popis větracích jednotek: Jednotky jsou určeny pro komfortní větrání všech typů bytových staveb, zvlášť vhodné jsou pro nízkoenergetické a pasivní rodinné domy a byty vícepodlažních bytových domů. Ve skříni jednotky z bílého lakovaného plechu s polyuretanovou izolací (U = 0,95 Wm-2K-1) bez tepelných mostů, je vestavěn protiproudý rekuperační výměník z plastu, dva radiální ventilátory s elektronickým EC řízením, filtr přívodního vzduchu s třídou filtrace G4, předfiltr odpadního vzduchu, automaticky řízená klapka by-passu, regulační modul a připojovací svorkovnice. Vývod kondenzátu je osazen dle montážní polohy jednotky. Připojovací hrdla jsou standardně kruhová pro připojení flexibilního potrubí Ø 160mm. Otevírací dveře s rychlouzávěry zajišťují přístup ke všem agregátům. Ovládání jednotky je zabezpečeno ovladačem CP 19, umístěným na stěně v hlavní obytné místnosti. Jednotka pracuje trvale v rovnotlaku, tedy množství vzduchu odváděného z objektu se rovná množství vzduchu do objektu přiváděného. Ventilátory pracují v nastavených vzduchových množstvích, regulace každého ventilátoru pak srovnává okamžitý výkon EC ventilátoru tak, aby rovnotlak byl zaručen. B.2.7.c.1.2.1

Sání čerstvého vzduchu e1 a výfuk odpadního vzduchu i2 pro větrací jednotku

Sání čerstvého vzduchu je řešeno prostupem přes severní obvodovou stěnu objektu pro každou bytovou jednotku. Uzavírací klapka KEL se servopohonem je instalována přímo do tvarovky umístěné na fasádě objektu. Výfuk odpadního vzduchu je tažen v podhledu k severní obvodové stěně, kde je vyfouknut. Trasu e1 a i2 i s tvarovkami je nutné ještě dodatečně izolovat tepelnou izolací a to min. tl. 80mm, aby nedocházelo k velkému prochlazování prostoru kolem těchto vedení a nedocházelo ke kondenzaci vodních par. Potrubí e1 a i2 bude provedeno z pružných hadic SONOVAC pr. 160mm s izolací tl. 50mm. Celkem tedy bude potrubí zaizolované min. 130mm minerální izolace. Při umístění tvarovek výfuku a sání na severní fasádě je nutné umístit tvarovky tak, aby vzdálenost na osu mezi tvarovkami výfuku a sání byla nejméně 2,5m. U bytů 1.7, 2.7, 2.8, 2.9 řešen rozdílně. 1.7 - výfuk na severní fasádu, sání z východní fasády; 2.7 - sání z východní fasády, výfuk bude procházet stropem do prostoru krovu a vyveden na východní štít, který je vzdálen zhruba 8,5 m od hranice pozemku. Min. vzdálenost na severní fasádě mezi výfukem a sáním musí být na fasádě 2,5m. Na patě stoupacího potrubí výfuku bude osazen Tkus s napojením kondenzátu do kanalizace. Stoupací potrubí bude provedeno ze spiro potrubí. 2.8 + 2.9 - sání ze severní fasády v prostoru koupelny, výfuk povede přes jádro do podstřešního prostoru k severnímu štítu. Min. vzdálenost na severní fasádě mezi výfukem a sáním musí být na fasádě 2,5m. Pro výfuk bude v jádru bude instalována stoupačka ze spiro potrubí, na patě bude osazena tvarovka T-kusu s napojením odbod kondenzátu přes zápachovou uzávěru do kanalizace. B.2.7.c.1.2.2

Přívod čerstvého vzduchu e2

Přívod čerstvého vzduchu do obytných místností je realizován pomocí ohebných hadic s hlukovou izolací např. Sonoflex MI pr. 160mm vedených pod stropem. Rozvody budou provedeny ve snížených podhledech instalovaných na WC a zádveřích v jednotlivých bytových jednotkách a chodbách. Přívod vzduchu bude proveden pomocí dýz s dalekým dosahem umístěných pod stropem. B.2.7.c.1.2.3

Odsávání odpadního vzduchu i1

Místnosti soc. zařízení a kuchyně (v případě společenské místnosti – WC, tech. místnosti a kuchyně) jsou větrány podtlakově. Hygienická výměna je zajištěna samostatným ventilátorem umístěným ve větrací jednotce, spouštěným ručně externími signály z jednotlivých míst (WC a kuchyně) – nárazové větrání. Pro více informací o regulaci VZT jednotky je třeba přečíst technický list výrobce VZT jednotky. Při odsávání se vzduch z jednotlivých odsávacích míst spojí a přivede se na rekuperační výměníky ve VZT jednotce, kde dojde k předání tepelné energie se střední účinností cca 80%. Rozvody odpadního vzduchu jsou vedeny flexibilním potrubím např. SONOFLEX MI pr. 125 a 160mm (vedení ve snížených podhledech) spojovaném plechovými tvarovkami. Jako sací elementy jsou použity talířové odtahové ventily pr. 125 a 160m. Z jednotky odchází znečištěný vzduch ven z objektu přes protidešťovou žaluzii umístěnou na fasádě objektu. Nad sporákem budou osazeny cirkulační digestoře s uhlíkovým filtrem. V objektech s řízeným větráním není možné instalovat klasické kuchyňské digestoře s přímým odtahem z objektu, vzhledem k požadavku na rovnotlaké větrání a vzduchotěsnost objektů.

B.2.7.c.1.3

Měření a regulace systému v objektu

Jednotky budou vybaveny vestavěnou digitální regulací. 28/51




Jednotky standardně obsahují vestavěný digitální modul, umístěný ve vestavěné rozvodnici. Systém je možné ovládat: – regulátorem řady CP 19 RD (programovatelný digitální ovladač) – centrálním řídícím systémem signály 0 – 10 V pomocí čidel CO2. Regulátor CP 19 RD umožňuje jednoduché ovládání všech provozních režimů a interiérové teploty. Provoz je možný buď na základě programu, nebo manuálním nastavením. Systém umožňuje komfortní automatické sepnutí větrání impulsy z WC, koupelny nebo kuchyně. Standardní regulace umožňuje i využívání dalších automatických funkcí (např. periodické provětrávání). Regulace a řízení VZT jednotky budou upřesněny v dalším stupni prováděcí projektové dokumentace.

B.2.7.c.1.4

Protihluková opatření

Instalací a provozem navrženého VZT zařízení nevznikne vyšší hladina hluku, než povolují hygienické normy. Na všech přívodních a odtahových větvích (od zdroje hluku) jsou instalovány tlumiče hluku (tepelně a zvukově izolační potrubí SONOFLEX). Minimální délka potrubí musí být 2m. Stavební akustika a pronikání akustického tlaku z vzduchotechnických zařízení do přilehlých místností je minimální a neuvažuje se! B.2.7.c.1.5

Ochrana životního prostředí

Navržené zařízení nemá žádný negativní vliv na životní prostředí. Žádné znečisťující látky nebudou vypouštěny do ovzduší ani nehrozí kontaminace zeminy při poškození potrubí. B.2.7.c.1.6

Protipožární opatření

Jednotlivé rozvody VZT jsou instalovány v jednom požárním úseku. Instalací nedojde k porušení citované normy. Pro další informace o požární bezpečnosti je třeba se řídit požární zprávou zejména pro vzdálenosti tvarovek sání a výfuku na fasádě objektu. Z pohledu požární bezpečnosti nesmí být porušeny požadavky ČSN 73 0802, ČSN 73 0804 PBS, ČSN 73 0810 PBS a ČSN 12 7010. Dále je také nutné dodržet požadavky požární zprávy.

B.2.7.c.1.7 B.2.7.c.1.7.1

Požadavky na profese Stavba:

- Provést prostupy konstrukcí pro nasávací a výfukovou tvarovku na fasádě objektu, dále prostupy pro podlahové kanály přes příčky, prostupy přes stěny pod stropem pro pružné rozvody VZT - Provést zákryty a snížené podhledy - Připravit prostupy v obvodové stěně a stropech B.2.7.c.1.7.2

Elektro (silnoproud) a regulace zajistí projektant elektro

- Jednotka smí být připojena pouze do pevného rozvodu, který je pravidelně ve lhůtách dle normy ČSN 331500 "Elektrotechnické předpisy. Revize elektrických zařízení" revidován. - Jednotka smí být provozována v rozsahu teplot větracího vzduchu do +45°C při max. relativní vlhkosti vzduchu do 80 % v prostředí základním, bez nebezpečí požáru nebo výbuchu hořlavých plynů a par. V případě nebezpečí přechodného vniknutí těchto plynů a par do potrubního systému (např. lepení podlah, nátěry) musí být zařízení včas předem vypnuto. - Přívod 230 V k větrací jednotce, která je samostatně jištěna v domovním rozvaděči – doporučené jištění jistič 10A/ char. C) - Příprava elektroinstalace vč. jištění - není součástí této PD – řeší projekt elektro B.2.7.c.1.7.3

ZTI, kanalizace

- Osazení vtoku se zápachovou uzávěrkou s odvodem do kanalizace v jednotlivých WC (doporučuji typ HL21,HL 136) umístěného nejlépe na stěně, výškově pod jednotkou. Provedení viz systémové podklady výrobce. 29/51



B.2.7.c.1.8


Montáž

- Montáž vzduchotechniky bude prováděna odbornou firmou s odborně vyškolenými pracovníky, zaškolenými v předpisech o bezpečnosti práce. V průběhu montáže budou dodržovány obvyklé montážní postupy a montážní předpisy výrobců jednotlivých zařízení. Všechny kovové součásti rozvodů a zařízení budou při montáži vodivě pospojovány pro potřebu uzemnění. Po dokončení montáže proběhne oživení vzduchotechnických zařízení, jejich vyregulování na projektované parametry a přeměření jejich výkonů a hlučnosti. - Po provozních zkouškách provede dodavatel poučení provozovatele (správy budovy) o obsluze a údržbě vzduchotechniky. Přejímka nových zařízení může proběhnout až po úplném dokončení plně provozuschopných zařízení, včetně izolací a podmiňujících instalací navazujících profesí. - Obsluha vzduchotechnických zařízení bude z technické místnosti. Bude spočívat v ovládání a v kontrole chodu jednotlivých zařízení a dále v kontrole dosahovaných parametrů a stavu zařízení. Bude prováděna zaškoleným personálem.

d) Elektroinstalace Projektová dokumentace řeší silnoproudou a slaboproudou elektroinstalaci, uzemnění a hromosvod pro vzorový projekt nájemního domu seniorského bydlení - Nízkopodlažní variantu energ. tř. A, varianta s elektrickým přímotopným vytápěním a fotovoltaickými panely. Připojení k síti NN je podrobněji popsáno v odstavci B.3 Připojení na technickou infrastrukturu. Projektová dokumentace je zpracovaná v rozsahu pro stavební povolení. Projekt je zpracován v rozsahu pro stavební řízení a v souladu s platnými předpisy. Není určen k provádění stavby. Projekt předpokládá, že provádění se bude řídit platnými předpisy a technickými předpisy výrobců jednotlivých materiálů. Elektroinstalace, rozváděče a hromosvod budou realizovány autorizovanou prováděcí firmou. Na všechny použité materiály a výrobky musí být vydáno ES prohlášení o shodě. Při všech elektroinstalačních pracích musí být dodržovány bezpečnostní předpisy na ochranu zdraví pracovníků.

B.2.7.d.1 Systém napětí Napěťové soustavy provozního napájení

3+PEN / 3+N+PE, 50 Hz, 400 V / TN-C-S 1+PEN / 1+N+PE, 50 Hz, 230 V / TN-C-S

B.2.7.d.2 Základní údaje: Instalovaný příkon: 187 kVA Soudobý příkon: 73 kVA. Roční spotřeba elektrické energie ve vysokém tarifu byla odhadnuta na 25 MWh. Roční spotřeba elektrické energie v nízkém tarifu byla odhadnuta na 100 MWh. Jistič před elektroměrem 125A třífázový – nepřímé měření. Předpisy a normy Projektová dokumentace je zpracována dle platných předpisů, norem ČSN a katalogů výrobků platných v době zpracování projektové dokumentace. Jedná se zejména o tyto normy: ČSN 33 2000-4-41 ed.2, ČSN 33 2000-4-43 ed.2, ČSN 33 2000-1 ed.2, ČSN 33 2000-5-51 ed.3, ČSN 33 2000-5-54 ed.2, ČSN 33 2000-7-701 ed.2, ČSN 33 2130 ed.2, ČSN EN 62305 – 1 až 4, ČSN 73 0802 a další. Dojde-li v době mezi ukončením tohoto projektového řešení a zahájením realizace ke změnám norem a předpisů ČSN, je nutné, aby investor zajistil revizi tohoto projektového řešení.

B.2.7.d.3

Vnější vlivy

30/51




Vnější vlivy působící na instalovaná elektrická zařízení jsou definovány v ČSN 33 2000-5-51 ed.3. K tomu, aby byly zajištěny základní podmínky bezpečnosti při provozní spolehlivosti, je třeba vybrat a instalovat elektrická zařízení v souladu s požadavky definovanými touto normou. Ve všech vnitřních prostorech (místnostech) jsou vnější vlivy v souladu s článkem NA 512.2.5 ČSN 33 2000-5-51 ed.3 považovány za normální, kromě BA3 (starší a nepohyblivý lidé). Ve venkovních zvlášť nebezpečných prostorách jsou vnější vlivy dle ČSN 33 2000.5-51 ed.3 AA3+AA4 teplota okolí -25 °C až 40 °C AB8 atmosferická. vlhkost 15 až 100% při –50°C až 40°C AD3 výskyt vody vodní tříšť Ostatní vnější vlivy ve venkovních prostorách jsou v souladu s čl. NA 512.2.5. ČSN 33 2000-5-51 ed.3 považovány za normální. Ve venkovních nebezpečných prostorách pod přístřeškem jsou vnější vlivy dle ČSN 33 2000.5-51 ed.3 AA3+AA4 teplota okolí -25 °C až 40 °C AB8 atmosferická. vlhkost 15 až 100% při –50°C až 40°C Ostatní vnější vlivy ve venkovních prostorách jsou v souladu s čl. NA 512.2.5. ČSN 33 2000-5-51 ed.3 považovány za normální. Ochrana před nebezpečným dotykovým napětím Ochrana před nebezpečným dotykem dle ČSN 33 2000-4-41 ed.2: čl. 411 - Ochrana automatickým odpojením od zdroje: čl. 411.2 - Ochrana základní (před nebezpečným dotykem živých částí) čl. 411.3 - Ochrana při poruše (před nebezpečným dotykem neživých částí)

B.2.7.d.4 Měření elektrické energie Měření elektrické energie celého objektu bude provedeno třífázovým elektroměrem (pro dvojsazbové nepřímé měření) v elektroměrovém rozváděči ER. B.2.7.d.5 B.2.7.d.5.1

Rozvaděče Pojistková skříň PS

Předpokládá se typ SS100/NVE1P-C DCK ( např.: Holoubkov (š320x v600 x h220 mm)). V nové pojistkové skříni PS bude umístěna sady pojistek s hodnotou pojistek 160A. Ze sady pojistek v pojistkové skříni bude provedeno propojení s elektroměrovým rozváděče ER kabelem 3x CYA 50 + CYA 50 žl/z. B.2.7.d.5.2

Rozváděč elektroměrový ER

Rozváděč bude zapuštěný ve stěně chodby u vstupu do objektu. Vždy bude použit takový typ rozváděčů, který bude v provedení dle připojovacích podmínek konkrétní distribuční společnosti (PRE distribuce, EON distribuce, ČEZ distribuce). Předpokládá se typ např. NR212/PVD7M/160A (968 x 570 x 242 mm). Je nutné provést úpravu zakrytováním s požárními dveřmi s EI30 DP1. Rozváděč bude zapuštěný ve stěně chodby u vstupu do objektu. Jako hlavní jističe před elektroměrem je použit jistič např. LVN-125B-3 OEZ Letohrad. Hlavní rozváděč objektu, bytové rozváděče, rozváděč společenské místnosti jsou plastového nebo oceloplechového provedení. Ve všech rozváděčích bude rozdělěn vodič PEN na samostatné vodiče N a PE. Byly vytipovány skříně: RH – hlavní rozváděč objektu např. rozváděč skříňový (např.: KS Schrack) 2000x800x400mm. Přívod z rozváděče ER je proveden kabelem 3x CYA 50 + CYA 50 žl/z + CYKY-O 5x1,5 (HDO). V rozváděči budou instalovány podružné 3fázové elektroměry pro jednotlivé byty a nebytové prostory, např. typ Elektroměr DTS 353C 3x80A CZ CEJCH, přímé měření 0,25-80A, úředně ověřený. Dále zde budou jističe pro jednofázové a třífázové zásuvky ve společných prostorech objektu, které jsou kromě jističů navíc jištěny proudovými chrániči pro snížení možnosti úrazu elektrickým proudem. Pro společné prostory zde budou instalovány jističe světelných obvodů. Všem jisticím prvkům v rozváděčích jsou předřazeny kombinované svodiče např. typ 1 a 2, typ FLP-B+C MAXI/4, SALTEK pro dvoustupňovou komplexní zónovou ochranu proti přepětí. Třetí stupeň ochrany je možné dle potřeby instalovat přímo v zásuvkách u důležitých spotřebičů. 31/51




V rozváděči bude instalována i technologie fotovoltaiky – rezervováno cca 150 modulů pro technologii, není předmětem projektu. V rozváděči RH jsou instalovány spínací hodiny MAR-16-001-A230 pro spínání osvětlení v zahradě dle požadovaného časového programu. Dále je zde instalován napájecí zdroj pro systém elektronického domovního vrátného. RB1 až RB16, RSM – bytové rozváděče, společenská místnost – rozváděč plastový s plechovými dveřmi, zapuštěný, typ WUH-4 SCHRACK, š359, v714, h91 Nad silovým rozváděčem bude umístěný bytový/pro jednotku RACK WUH-2 (359x464x91). Všem jisticím prvkům v rozváděčích jsou předřazeny kombinované svodiče např. typ 1 a 2, např. typ FLP-B+C MAXI/4, SALTEK pro dvoustupňovou komplexní zónovou ochranu proti přepětí. Třetí stupeň ochrany je možné dle potřeby instalovat přímo v zásuvkách u důležitých spotřebičů. Rozváděče Rbx a RSM jsou s rozváděčem RH propojeny kabelovými vedeními CYKY-J 4x10mm2 a CYKY-O 5x1,5 (převedeno na fázi ovládání z HDO). V rozváděčích bude rozdělen vodič PEN na samostatné vodiče N a PE. Jednofázové zásuvky jsou kromě jističů navíc jištěny proudovými chrániči pro snížení možnosti úrazu elektrickým proudem. Dále v rozváděčích budou instalovány jističe a proudové chrániče, stykače apod. pro jednotlivé vývody, které jsou popsány v kapitole vnitřní rozvody. Dodavatel musí provézt ověření návrhu všech rozváděčů dle ČSN 61439 a ČSN 62208. UR – telefonní účastnický rozváděč, plastový, 100 párový, IP54, zapuštěný ve stěně objektu, např. typu MIS 1b (319 × 205 × 135 mm). RACK objektu – slaboproudý RACK objektu např. TRITON 19" stojanový rozvaděč 42U (š600x h800x v1970) umístěný v technické místnosti.

B.2.7.d.6 Vnitřní rozvody Elektrické rozvody budou provedeny výhradně kabely s měděnými vodiči uloženými v podlaze, stropu místností, pod omítkou ve svislých a vodorovných drážkách. Kabely uložené v podlaze budou chráněny proti mechanickému poškození. Ihned po položení chráněného kabelu na podlahu je nutné ho zatřít vrstvou cementové malty. Elektrické rozvody pro světelné spotřebiče jsou provedeny kabely CYKY-J 3x1,5 mm2, CYKY-O 3x1,5 mm2, CYKY-O 2x1,5 mm2, CYKY-O 5x1,5 mm2 a CYKY-O 7x1,5 mm2. Elektrické rozvody pro jednofázové zásuvky se provedou kabely CYKY-J 3x2,5 mm2. V každém bytě bude instalován samostatný zásuvkový obvod pro lednici, myčku, mikrovlnnou troubu, pračku a další dva zásuvkové obvody pro zásuvky v pokojích. Elektrický obvod pro elektrický sporák (varnou desku, popř. troubu) se provede kabelem CYKY-J 5x2,5 mm2. Elektrické obvod pro připojení el. přímotopů (technologie vytápění) se provede kabelem CYKY-J 3x1,5 mm2. Elektrické obvod pro připojení el. podlahového topení (technologie vytápění) se provede kabelem CYKY-J 5x1,5 mm2 (spínání přes relé v rozváděči). Elektrické obvod pro připojení el. boilerů se provede kabelem CYKY-J 3x2,5 mm2.(spínání přes stykač v rozváděči). Elektrický obvod digestoře pro odsávání zplodin od sporáku v kuchyni je proveden ze zásuvkového obvodu kuchyně kabelem CYKY-J 3x1.5 mm2. Elektrické obvod pro připojení bytových boxů (VZT) se provede kabelem CYKY-J 3x2,5 mm2.. Elektrický obvod pro připojení RACKU se provede kabelovým vedením CYKY-J 3x2,5 mm2 . Elektrický obvod pro připojen výtahu se provede kabelem CYKY-J 5x6. Barevné označování vodičů a žil odpovídá ČSN 33 0165. B.2.7.d.7 Osvětlení Volba svítidel v interiérech bytů není provedena, je ponechána na estetickém cítění investora. Předpokládá se užití LED svítidel. Musí být však respektovány požadavky na osvětlenost prostorů a na bezpečnost uživatelů i bezpečnost požární. Na vstupních chodbách bytů a sociálkách byla vytipována jednotná svítidla pro celý objekt. Pro osvětlení komunikačních prostorů domu (pavlačí), vstupů byla vytipována svítidla, která ve vhodném počtu a rozmístění vyhovují požadavkům ČSN EN 12 464-1.

32/51




Kromě požadavku na osvětlenost prostoru musí být respektovány i požadavky na bezpečnost uživatelů i bezpečnost požární. Svítidla umístěná na hořlavém podkladě musí být k tomuto použití určená nebo musí být podložena nehořlavou lignátovou podložkou přesahující obvod svítidla alespoň 5 mm. Svítidla v místnostech jsou ovládána spínači. U vstupu do domu, na chodbách a garážích jsou svítidla ovládána pomocí snímače pohybu. Pro případ výpadku elektrického proudu jsou použita na společných chodbách a schodištích kombinovaná svítidla s nouzovým modulem s autonomností 1 hod. Nouzové osvětlení bude připojeno ze světelných obvodů a bude připojeno na nespínanou fázi (mimo spínače svítidel/snímače pohybu - přívod do svítidel vybavených nouzovým modulem - CYKY-J 5x1,5mm2). Nouzová svítidla jsou na chodbách navržena dle ČSN EN 1838 a splňující EN 60598-2-22 – požadavky na nouzová svítidla. Nouzové osvětlení slouží pro osvětlení únikových cest, osvětlení překážek a vyznačení směru úniku podél únikové cesty. Předpokládaný typ kombinovaných svítidel s nouzovým modulem ve společných prostorech na chodbách typu např. AURA_4 LED-5L02A10K75_072 4000 AURA 4, 5 X LED MODUL L02A10, 37W, D-420MM, SKLO TRIPLEX MAT. B.2.7.d.8 Zásuvky Instalační zapuštěné spínače 230V/10A např.: typ Tango firmy ABB se umístí ve výšce 0,9 až 1,2 m od podlahy. Jednofázové zapuštěné zásuvky 230V/16A např.: typ Tango firmy ABB se umístí ve výšce 0,2-0,4 m nad konečnou úrovní podlahy, v kuchyni a koupelnách 1,2m nad konečnou úrovní podlahy. Zásuvky pro PC a TV budou chráněny třetím stupněm přepěťové ochrany. Pokud požadujeme chránit některé další zásuvky před přepětím, pak použijeme zásuvky s přepěťovou ochranou třetího stupně. Většina zásuvek je zapojena průběžně. Zásuvky pro PC a TV jsou řešeny jako komplex pro tři silové dvojzásuvky a jednu slaboproudou dvojnásobnou RJ45 zásuvku a jednu slaboproudou zásuvku TV+R+SAT např.: v provedení Tango ABB. Vývod pro sporák je ukončen sporákovou přípojkou. Vývody pro technologie budou připojeny k dané technologii. Odbočení se provede pomocí svorek WAGO v odbočných krabicích s víčkem. B.2.7.d.9 Bezpečnostní obvody a požadavky plynoucí z PBŘS V objektu bude instalováno CENTRAL STOP tlačítko. Při zmáčknutí tohoto tlačítka dojde k vypnutí všech obvodů napájených z rozváděče RH. V rozváděči RH bude předřazen vypínač s napěťovou spouští, který vypne patřičné přívody do těchto rozváděčů při aktivaci tlačítka. V žádném prostoru nebude množství izolace a hořlavých částí elektroinstalace větší nežli 0,2 kg/m3 obestavěného prostoru. Průchody kabelů a potrubí požárními stěnami a stropy budou utěsněny ucpávkami s požární odolností shodnou s odolností konstrukce, kterou prochází v souladu s ČSN 73 0810, včetně případných požárních manžet na hořlavých potrubích. V případě stěn musí odpovídat požární odolnost s kritérii EI vyššímu požadavku z příslušných stěn, v případě stropu požární odolnosti, s kritérii EI, požadované požární odolnosti pod stropem. Prostupy požárně dělícími konstrukcemi budou utěsněny dle ČSN 730802 čl. 8.6, čl. 11.1 a ČSN 730810 čl. 6.2. Kabelové ucpávky, apod. se požaduji, pokud kabelový svazek či jiný el. rozvod prostupuje jedním otvorem a má izolace šířící požár a jejich celková hmotnost přesahuje 1,0 kg.m-1. Rozvaděče se označí tabulkou, zakazující použít pro hašení vodu (obsah značení elektroinstalace). Označí se hlavní vypínač elektrického proudu. Pro účely kontroly se označí veškeré prvky PBŘS, detailněji viz PBŘS. Vyhláška č. 23/2008 Sb. stanovuje povinnou instalaci hlásičů kouře v každém bytě na každém patře domu. Pro tento účel byl pro vybrán hlásič kouře Busch-Rauchalarm firmy ABB Elektro-Praga. Přístroj je napájen z dodávané baterie a je nezávislý na síti nn.

B.2.7.d.10 B.2.7.d.10.1

Slaboproudé rozvody Elektronický domovní vrátný

V bytovém domě bude instalován systém elektronického digitálního domovního audio/video vrátného např. firmy ALCAD.

33/51




Byl vytipován např. MAN-500 hlasový modul pro digit. systém, 1ks MLN-500 modul prázdný, 2ks vstupní panel s 11 jednostranými tlačítky, 2ks CMO-012 zápustná instalační krabice, 1 ks CEM-001 oddělovač zápustných krabic, a ABR-021 elektronický zámek kompaktní. Tato zařízení jsou umístěna u vstupu do bytového domu. V rozváděči společné spotřeby RH v 1.NP bude umístěn napájecí zdroj ALS-020 pro napájení celého systému. V jednotlivých bytech a nebytových prostorech budou instalovány TET-002 telefony digitální + APX-011 přídavný zvonek (aplikace: bytový zvonek ALCAD). Na chodbách bude celkem 5ks DIV-064 rozbočovačů a 1ks RVE-017 komponent pro ukončení linky v nejvyšším patře. Systém elektronického domovního vrátného je proveden speciálním izolovaným kabelem 2x1 mm2 (CAB-307). Tímto kabelem bude propojen hlasový modul umístěný u vstupu do objektu s napájecím zdrojem umístěným v RH v 1.NP. Z napájecího zdroje umístěného v 1.NP budou také propojeny rozbočovače umístěné na chodbách jednotlivých patrech. Z těchto rozbočovačů pak budou připojeny domovní bytové telefony. Domovní bytový telefon bude dále propojen se zvonkovým tlačítkem bytu umístěným u vstupních dveří do bytu/ nebytového prostoru kabelem CYKY-O 2x1,5. Kabelové vedení systému domovního telefonu bude vedeno v ohebných plastových trubkách, musí být odděleno od silové elektroinstalace. V případě změny audio systému na videosystém je nutné vyměnit vstupní hlasový modul a bytové audio telefony za příslušné video komponenty. B.2.7.d.10.2

Slaboproudé rozvody PC a TV

Slaboproudé počítačové/telefonní rozvody v objektu budou provedeny formou strukturované kabeláže, která spočívá v přivedení dvou kabelů UTP Cat. 6 z PATCH panelu umístěného v RACKu v 1.NP do každého bytu / nebytového prostoru. Kabely UTP Cat. 6 budou přivedeny do RACKu bytů / nebytových prostorů. Ze střechy bude provedeno propojení s RACKem v 1.NP 7x koaxiálním kabelem 75 ohmů od TV antén (z toho jsou 4ks koaxiálního kabelu určeny jako rezerva pro možné připojení satelitů). Na střeše budou umístěny TV antény. Návrh antén, ani jejich vhodné umístění na střeše není předmětem projektu. Předpokládá se užití např. 2ks TV antény (BU-116_ anténa UHF, kanál 21-60, G=12,5 dBd, LTE verze) a dále FM anténa (FM-102_ anténa FM, 87,5-108 MHz, kruhová). Z antén umístěných na střeše budou svedeny 3ks koaxiálního kabelu 75 ohmů (+ 4ks rezerva pro případnou budoucí instalaci satelitních antén). V RACKu bude umístěna i STA. Návrh STA není předmětem projektu, ale předpokládá se např. užití ONE-118_ programovatelný DVB-T zesilovač, XGHS-2_ rozbočovač 1/2, 3.8 dB a 2ks XGVS-12_ rozbočovač 1/12, 13 dB. Z RACKu bude přiveden koaxiální kabel 75 ohmů do každého bytu a nebytového prostoru. Koaxiální kabely budou přivedeny do RACKů bytů a nebytových prostorů. Použité koaxiální kabely 75 ohmů musí splňovat podmínky, že jejichž minimální útlum stínění musí být větší než 80 dB, útlum při frekvenci 862 MHz musí být menší než 20 dB a musí být použity konektory, aby rozvod z hlediska vyzařování splňoval podmínku 20 dB/pV. Pro všechny anténní svody je nutné instalovat svodiče přepětí. Pro koaxiální přívody z TV antény a satelitu např. FX-090 F75 SALTEK. Přepěťové ochrany budou připojeny na pomocnou svorkovnici PE, která je spojena s HOP vodičem CYA6 žl/z. Antény na střeše musí být chráněny oddálenými hromosvody. Rozvody slaboproudu musí být odděleny od silnoproudé instalace. Veškerá slaboproudá instalace musí být provedena v plastových ohebných trubkách, ve stupačce bude vedena v kabelovém žebříku. Slaboproudé počítačové rozvody v bytech a nebytových prostorech budou provedeny formou strukturované kabeláže, která spočívá v propojení všech jednotlivých slaboproudých komunikačních zásuvek RJ45 s PATCH panelem umístěným v RACKu bytu / nebytového prostoru. Přívody technologií zde budou provedeny strukturovanou kabeláží ze RACKu domu. Všechny PC obvody budou provedeny kabelem UTP Cat. 6. Přes rozbočovač v RACKu bytu budou připojeny hvězdicovitým způsobem všechny TV+R+SAT zásuvky bytu. Instalace bude provedena koaxiálním kabelem 75 ohmů. B.2.7.d.11 Hlavní ochranné pospojování Hlavní ochranné pospojování bude provedeno v ekvipotenciální svorkovnici HOP typu EPV-SK (s krytem) SEZ Dolný Kubín, umístěné v těsné blízkosti ER v 1NP připojením vývodu uzemnění, přívodu přívodního vodiče PEN, kovových prvků energetických rozvodů vodičem CYA 25 mm2 a vodičem CYA 50 mm2 pro připojení pomocných ekvipotenciálních svorkovnic hlavního ochranného pospojování (PHOP).

34/51




B.2.7.d.12 Doplňující pospojování Na chodbě jednotlivých pater bude instalována pomocná ekvipotenciální svorkovnice (např. SV 95 SEZ Dolný Kubín) hlavního ochranného pospojování (PHOP) umístěná v instalační krabici např. KO100E, ze které bude vodičem CYA10 žl/z připojeno uzemnění jednotlivých bytových rozváděčů RBx a rozváděče RSM. Jednotlivé PHOP na patrech budou propojeny pomocí vodiče CYA 50 žl/z a připojeny na HOP. Provést pospojování ochranné svorky PE rozváděče RH s kovovou kostrou technologií VZT, UT, chlazení apod.. Spojení provést vodičem CYA 10 žl/z. B.2.7.d.13 Uzemnění Uzemňovací soustava bude zhotovena jako základový zemnič páskem FeZn 30x4 mm uloženým po obvodě objektu u dna základu. Vývody pro hromosvodové svody a ekvipotenciální svorkovnici HOP jsou provedeny drátem FeZn 10 a jsou k pásku ve výkopu přivařeny. Sváry vývodů se důkladně izolují protikorozním nátěrem. Zemní odpor zemniče musí vyhovovat jak podmínkám pro hromosvod, tak i podmínkám pro silová elektrická zařízení.

B.2.7.d.14 Hromosvod Objekt bude chráněn před bleskem dle ČSN EN 62305-1 až 4. Zvolena třída ochrany LPS II. Na objektu bude instalována jímací hřebenová soustava s pomocnými jímači přesahující hřeben střechy o 0,5m na koncích budovy, v lomení střechy v levé části budovy pak s doplněnou jímací tyčí přesahující hřeben střechy o 2,5m. Na okraji rovné střechy nad chodbou bude instalováno jímací vedení na ploché střechy. Jímací a svodové vedení bude provedeno drátem AlMgSi 8. V případě požadavku instalace antén (tv, wifi apod.) nebo satelitů nebo jiných zařízení (např. VZT) na střeše je zapotřebí doplnit hromosvod o oddálené hromosvody tak, aby ochranný úhel oddáleného hromosvodu pokrýval prostor instalované TV antény, satelitu nebo zařízení a byla dodržena dostatečná vzdálenost "s". Oddálený hromosvod spojit s jímacím nebo svodovým vedením. Anténní systém v tomto případě nesmí být spojen se systémem hromosvodu. Pro anténní svody je nutné instalovat svodiče přepětí. Kovové konstrukce technologií, které vstupují do budovy ze střechy, budou chráněny také oddáleným hromosvodem – nesmí být spojeny se systémem hromosvodu, budou však přizemněny v dolní části konstrukce. Kovové konstrukce technologií, které nevstupují do budovy ze střechy a kovové konstrukce na střeše, budou spojeny se systémem hromosvodu. Z jímací soustavy ze střechy bude provedeno 8 svodů (3 z vnitřní strany a 5 z venkovní), pokud možno co nejrovnoměrněji rozmístěných. Navíc bude spojena jímací a svodová soustava se sousedními budovami, pokud sousední budovy existují. Svodové vedení drátem AIMgSi 8 je vedeno po stěnách objektu k vývodům zemniče. Na ploché střeše je svod připevněn přilepenými systémovými certifikovanými podpěrami pro hromosvod od výrobce střešní krytiny, popř. typu PV 21c Tremis vzdálenými od sebe 1 m. Svodový drát je k zateplené konstrukci objektu přichycen podpěrami např. PV17 pp pro upevnění do konstrukce na hmoždinku až ke zkušební svorce SZb, umístěné ve výšce 2m nad okolním terénem. Svody od zkušební svorky k zemniči jsou provedeny drátem FeZn10.

B.2.7.d.15 Výchozí revize Před uvedením do provozu musí být provedena výchozí revize elektroinstalace a hromosvodu dle ČSN 33 1500 a ČSN 33 20006 a vystavena zpráva z výchozí revize. Bez tohoto dokumentu nesmí být elektroinstalace a hromosvod zprovozněny.

B.2.8

Požárně bezpečnostní řešení

Základní dispoziční řešení: Objekt je navržen jako součást řadové uliční zástavby. Jedná se o objekt se dvěma nadzemními podlažími bez podsklepení. Objekt je půdorysného tvaru L o největších rozměrech 54,37 x 18,04 m se zastřešením sedlovou střechou. Objekt se skládá ze dvou hmot vzájemně spojených pavlačí a objektovým schodištěm zajišťujícím přístup do 2. NP na obou koncích objektu. Objekt bude sloužit pro bydlení osob v seniorském věku (od 65 a více let), kde tyto osoby budou ubytovány ve vlastních domácnostech – bytech, kde jednotlivé pokoje jsou přístupny z okolního terénu na úrovni 1. NP a ze společné pavlače ve 2. NP objektu.

35/51




V úrovni 1. NP se nachází jednotlivé pokoje pro seniory s kuchyňkou a vlastním hygienickým zázemím o velikostních kategoriích 3x 1+KK a 4x 2+KK. Dále se v 1. NP nachází vstupní hala se společenskou místností, kuchyňka, technická místnost, úklid a WC. Pod schodištěm do 2. NP je umístěn sklad, kde budou umístěny vozíčky. Ve 2. NP jsou umístěny pouze obytné pokoje pro seniory obdobně jako v 1. NP, kde se celkově nachází pokoje velikostní kategorie 5x 1+KK a 4x 2+KK. U dvou vybraných pokojů je navíc připojeno vstupní zádveří umístěné na společné podestě schodiště. Obě podlaží jsou propojena přímočarými schodišti, které jsou umístěny na krajích objektu přístupné ze společné pavlače. Základní stavební řešení: Konstrukční systém objektu je stěnový s nosnými stěnami z tvarovek z keramického betonu tl. 200 mm (např.: Liapor KM 200 6 MPa), požárně dělící kce z tvarovek z keramického betonu tl. 200 mm (např.: Liapor KM 200 AKU). Nenosné kce uvnitř objektu jsou provedeny rovněž jako zděné. Zádveří u vybraných pokojů na úrovni 2. NP je provedeno z SDK kcí. Stropní konstrukci nad 1. NP je tvořena pomocí ŽB desky tl. 180 mm. Kce venkovní pavlače je provedena pomocí ocelových nosníků s připevněnými železobetonovými PZD deskami tl. 90 mm. Kce není ze spodního líce opláštěna. Objektové schodiště je provedeno jako ocelové. Zastřešení objektu sedlovou střechou je provedeno pomocí dřevěných vazníků, které jsou ze spodního líce opatřeny SDK podhledem. Střešní krytina je provedena ze skládaného profilového plechu. Základní požárně technická charakteristika objektu: Počet užitných podlaží: 2x NP Požární výška objektu: h= 2,950 m Konstrukční systém objektu: dle ČSN 73 0802 čl. 7.2.8 a) se jedná o konstrukční systém nehořlavý. Objekt bude řešen dle ČSN 73 0835 kap. 9 – zařízení sociální péče – domy s pečovatelskou službou, kde návrh dle této kapitoly nejvíce odpovídá navrženému charakteru objektu (jedná se o bytový dům pro seniory, případná sociální péče je poskytována v jednotlivých domácnostech).

a) rozdělení stavby a objektů do požárních úseků, Objekt bude rozdělen na samostatné požární úseky v souladu s požadavky ČSN 73 0835 a ČSN 73 0833 a norem souvisejících. Samostatné požární úseky budou tvořit: 1.NP: - společenská místnost se vstupní halou, skladovým a hygienickým zázemím - technická místnost – místnost s technologiemi pro fotovoltaiku - sklad pro vozíčky - každá bytová jednotka 2.NP: - každá bytová jednotka Pozn: instalační prostory budou součástí PÚ bytů a budou v místě prostupů požárně utěsněny a VZT bude vybavena pož. klapkou v souladu s požadavky ČSN 73 0835 a ČSN 73 0872.

b) výpočet požárního rizika a stanovení stupně požární bezpečnosti, Požární riziko, stupeň požární bezpečnosti, posouzení velikosti PÚ:

N1.01- 07 – BYTY Při určení SPB je možno dle ČSN 73 0835 čl. 9.3.1 vycházet z pv = 40 kg.m-2 a = 1. Pak byty jsou zařazeny do II.SPB. N1.08 – SPOLEČENSKÁ MÍSTNOST SE VSTUPNÍ HALOU, KUCHYŇKOU A HYGIENICKÝM ZÁZEMÍM PÚ je dle výpočtu na konci této zprávy zařazen do II.SPB (pv = 15,63 kg.m-2, a = 1,05; b = 0,56; c = 1,0) Mezní velikost PÚ je vyhovující. N1.09 – TECHNICKÁ MÍSTNOST PRO FOTOVOLTAICKÉ ZAŘÍZENÍ 36/51




Místnost pro fotovoltaické zařízení - požární úseky technické místnosti je zařazen dle tab. 8 ČSN 73 0802 do II.SPB. (pv = 19,71 kg.m-2, a = 0,81; b = 0,87; c = 1,0) N1.10 – SKLAD PRO VOZÍČKY PÚ je dle výpočtu na konci této zprávy zařazen do II.SPB (pv = 54,94 kg.m-2, a = 1,05; b = 0,85; c = 1,0) Mezní velikost PÚ je vyhovující. N2.01- 09 – BYTY Při určení SPB je možno dle ČSN 73 0835 čl. 9.3.1 vycházet z pv = 40 kg.m-2 a = 1. Pak byty jsou zařazeny do II.SPB. Výpis pož. úseků 1.NP OZN.

Požární úsek

S[m2]

Součinitel a b

pv[kg.m2] τe [min]

SPB

Položka - výpočet

c

N1.01-07

byt

---

1

--

1

40

II

ČSN 73 0835 čl. 9.3.1

N1.08

společ. místnost

45,3

1,05

0,56

1

15,63

II

Výpočtová část

N1.09

techn. místnost

10,35

0,81

0,88

1

19,71

II

Výpočtová část

N1.10

sklad vozíčků

10,15

1,05

0,85

1

54,94

II

Výpočtová část

Součinitel a b

SPB


c

pv[kg.m2] τe [min]

1

--

1

40

II

ČSN 73 0835 čl. 9.3.1

Součinitel a b

pv[kg.m2] τe [min]

SPB


c

1

1

7,5

I

ČSN 73 0802

2NP OZN.

Požární úsek

N2.01-09

byt

S[m2]

---

Schodiště, výtahy, šachty OZN.

NÚC

Požární úsek

pavlačová chodba

S[m2]

---

--

U žádného z PÚ není překročena mezní velikost PÚ, u bytů se mezní velikost neurčuje.

c) zhodnocení navržených stavebních konstrukcí a stavebních výrobků včetně požadavků na zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí, Tab. 12 ČSN 73 0802 Pol. 1.

Stavební konstrukce

I.

II.

III.

a) v podzemních podlažích

30DP1

45DP1

60DP1

b) v nadzemních podlažích

15+

30+

45+

60+

90+

120DP1 180DP1

c) v posledním nadzemním podlaží

15+

15+

30+

30+

45+

60DP1

30DP1

45DP1

60DP1

90DP1 120DP1 180DP1 180DP1


15DP1

30DP1

30DP1

45DP1

60DP1

90DP1

90DP1


15DP3

15DP3

30DP3

30DP3

45DP2

60DP1

90DP1


15DP3

15DP3

15DP3

30DP3

30DP3

45DP2

60DP1

1) v podzemních podlažích

30DP1

45DP1

60DP1

90DP1 120DP1 180DP1 180DP1

2) v nadzemních podlažích

15+

30+

45+

d) mezi objekty 2.

3.

IV.

V.

VI.

VII.

Požární stěny a požární stropy, viz 8.2 a 8.3, 90DP1 120DP1 180DP1 180DP1 90DP1

Požární uzávěry otvorů v požárních stěnách a požárních stropech, viz 8.5.1,

Obvodové stěny, viz 8.4.1 a 8.4.10, a) zajišťující stabilitu objektu nebo jeho části

37/51

60+

90+

120DP1 180DP1




3) v posledním nadzemním podlaží

15+1)

15+

30+

30+

45+

60DP1

90DP1

15+2)

15+

30+

30+

45+

60DP1

90DP1

151)

15

30

30

45

60DP1

90DP1


30DP1

45DP1

60DP1


15

30

45

60

90

120DP1 180DP1

b) nezajišťující stabilitu objektu nebo jeho části (bez ohledu na podlaží) 4. 5.

Nosné konstrukce střech, viz 8.7.2 Nosné konstrukce uvnitř požárního úseku, které zajišťují stabilitu objektu, viz 8.7.1 a 8.7.2


90DP1 120DP1 180DP1 180DP1

151)

15

30

30

45

60DP1

90DP1

6.

Nosné konstrukce vně objektu, které zajišťují stabilitu objektu (bez ohledu na podlaží), viz 8.7.3

151)

15

15

30

30DP1

45DP1

60DP1

7.

Nosné konstrukce uvnitř požárního úseku, které nezajišťují stabilitu objektu, viz 8.7.5

151)

15

30

30

45

45DP1

60DP1

8.

Nenosné konstrukce uvnitř požárního úseku, viz 8.8.1

-

-

-

DP3

DP3

DP2

DP1

9.

Konstrukce schodišť uvnitř požárního úseku, které nejsou součástí chráněných únikových cest, viz 8.9

-

15DP3

15DP3

15DP1

30DP1

45DP1

45DP1

30DP2

30DP2

30DP1

30DP1

45DP1 60DP1

90DP1

15DP2

15DP2

15DP1

15DP1

30DP1

30DP1

45DP1

-

-

15

15

30

30DP1

45DP1

10.

Výtahové a instalační šachty, viz 8.10 až 8.13 a) šachty evakuačních a požárních výtahů a šachty ostatní (např. instalační), jejichž výška přesahuje 45 m podle položky 1

1) požárně dělící konstrukce 2) požární uzávěry otvorů konstrukcích

v požárně dělících

podle položky 2

b) šachty ostatní (výtahové,instalační apod.), jejichž výška je 45 m a menší 1) požárně dělící konstrukce 2) požární uzávěry otvorů konstrukcích 11.

v požárně

dělicích

Střešní pláště, viz 8.15

Hodnoty s označením: 1) Musí být splněny v těch případech, kde se počítá se snižující součinitelem c2 až c4; v ostatních případech se jejich splnění pouze doporučuje podle 8.1.2. Pokud není dosaženo u položky 3a3) a položky 4 požární odolnost 15 minut, posuzují se tyto konstrukce jako zcela požárně otevřené plochy (požadavek se týká položky 4 jen v případě, že nosná konstrukce střechy je současně střešním pláštěm). 2) Pouze se doporučují; pokud není dosaženo u položky 3b) požární odolnosti 15 minut, posuzují se tyto konstrukce jako zcela požárně otevřené plochy. 3) Konstrukce označené křížkem (+) viz 8.1.3.

Svislé požárně dělící a nosné konstrukce: Konstrukční systém objektu je stěnový s nosnými stěnami z tvarovek z keramického betonu tl. 200 mm (např.: Liapor KM 200 6 MPa), požárně dělící kce z tvarovek z keramického betonu tl. 200 mm (např.: Liapor KM 200 AKU). Požární odolnost těchto stěn je REI 120 DP1 pro obvodové kce, případně R 120 DP1 u stěn zajišťujících stabilitu objektu – vyhovuje pro všechny PÚ. Požadavek na požární odolnost EI 30 skladu vozíčků je splněn navrženou zděnou kcí. Zádveří u vybraných pokojů na úrovni 2.NP je provedeno z SDK kcí dle certifikované skladby katalogu výrobce s požární odolností EI 15. Nenosné kce uvnitř objektu jsou provedeny rovněž jako zděné, kde vzhledem k tomu, že nemají charakter požárně dělících stěn, není na ně kladen požadavek na požární odolnost. V souladu s ČSN 73 0835 čl. 9.4.1 budou na fasádě objektu vytvořeny požární pásy provedené dle ČSN 73 0802 (zajištěno ve všech případech). Na případné zateplení objektu bude užito v souladu s ČSN 73 0835 čl. 9.4.2 kontaktního zateplovacího systému z minerální vaty – třída reakce na oheň A1. Vodorovné požárně dělící konstrukce: Stropní konstrukci nad 1.NP je tvořena pomocí ŽB desky v tl. 180 mm, kde je pro desku tl. 150 mm při osové vzdálenosti výztuže od povrchu ve dvou směrech 30 mm zajištěna požární odolnost REI 180 DP1 – vyhovuje pro všechny PÚ (požadavek REI 30).

38/51




Kce venkovní pavlače je provedena pomocí ocelových nosníků s připevněnými železobetonovými PZD deskami tl. 90 mm. Požární odolnost ocelových nosníků na požadavek R15 je zajištěna pomocí statického výpočtu, kce pavlače provedená z PZD desek taktéž splňuje požadovanou požární odolnost REI 15 dle katalogu výrobce. Případné zateplení vodorovných konstrukcí bude provedeno ve všech případech z materiálu třídy reakce na oheň A1 alt. A2. Požární uzávěry otvorů: Vybrané požární uzávěry ústící na společnou pavlač na úrovni 2. NP a do příčně větraného průjezdu na úrovni 1. NP budou provedeny dle ČSN 73 0835 čl. 9.4.3 s požární odolností EI 30 DP3 C, v posledním užitném podlaží je postačující požární uzávěr EI 15 DP3 C, kde samozavírače nejsou vyžadovány u vstupů do bytových jednotek a u technických místností, kde se předpokládá trvalé uzavření dveří. Ostatní požární uzávěry ústící mimo únikové cesty (technická místnost v 1. NP) jsou provedeny s pož. odolností EW 30 DP3. Pravidla pro umístění samozavíračů jsou stejná, jak je uvedeno výše. Za součást požárního uzávěru (konstrukce se stejnou požární odolností) se považuje i dveřní nadsvětlík, případně část příčky vedle požárního uzávěru, pokud plocha těchto konstrukcí není větší nežli 1,5 násobek otevíratelného požárního uzávěru, nejvýše však 6 m2. Pakliže bude otvor větší, bude neotevíratelná část vykazovat stejnou požární odolnost jako příčka. Povrchové úpravy stavebních hmot: Na povrchové úpravy stavebních konstrukcí nesmí být použity stavební hmoty s indexem šíření plamene is větším nežli: 100 mm.min-1 u stěn 75 mm.min-1 u podhledů Na podlahy budou použity podlahové krytiny třídy reakce na oheň nejméně Cfl-s1 (např. keramická dlažba nebo krytiny z PVC splňující výše uvedený požadavek).

Nosná konstrukce střechy, střešní plášť: Zastřešení objektu sedlovou střechou je provedeno pomocí dřevěných vazníků, které jsou ze spodního líce opatřeny SDK podhledem. Střešní krytina je provedena ze skládaného profilovaného plechu. Požární odolnost nosné kce střechy je zajištěna instalovaným SDK podhledem provedeným v certifikované skladbě dle katalogu výrobce s požární odolností EI 15. Stejně tak je zajištěna i požární odolnost střešního pláště. Avšak vzhledem k tomu, že na tomto střešním plášti budou umístěny panely fotovoltaiiky bude mít tento plášť klasifikací BROOF (t3) – nešířící požár po povrchu.

Konstrukce schodišť: Konstrukce schodiště je provedena jako ocelová, kde není kladen požadavek na požární odolnost vzhledem k možnosti variantního úniku osob z jednotlivých částí objektu. V prostoru skladu pro vozíky bude kce schodiště ze spodního líce opatřena SDK podhledem v certifikované skladbě dle katalogu výrobce s požární odolností EI 30. Těsnění prostupů instalací: Prostupy rozvodů a instalací (např. vodovodů, kanalizací, plynovodů), technických a technologických zařízení, elektrických rozvodů (kabelů, vodičů) apod., mají být navrženy tak, aby co nejméně prostupovaly požárně dělícími konstrukcemi. Konstrukce ve kterých se vyskytují tyto prostupy musí být dotaženy až k vnějším povrchům prostupujících zařízení a to ve stejné skladbě a se stejnou požární odolností jakou má požárně dělící konstrukce. Požárně dělící konstrukce může být případně i zaměněna (nebo upravena) v dotahované části k vnějším povrchům prostupů za předpokladu, že nedojde ke snížení požární odolnosti a ani ke změně druhu konstrukce (DP1 apod.). Prostupy musí být také navrženy a realizovány v souladu se statí 11 ČSN 730802, v případě vzduchotechnických zařízení v souladu s ČSN 730872 a dalšími ustanoveními souvisícími s prostupy v ČSN 730872. POZNÁMKA Je-li ve zděné, betonové, sendvičové či jiné požárně dělicí konstrukci v době výstavby vynechán montážní otvor např. pro potrubí, potom po instalaci potrubí musí být otvor dozděn, dobetonován či jinak zaplněn výrobky třídy reakce na oheň A1 nebo A2 a to až k potrubí tak, aby byla zajištěna celistvost konstrukce a její požární odolnost až k vnějšímu povrchu potrubí. Pokud však skladba požárně dělící konstrukce nezaručuje požární utěsnění prostupujících rozvodů a instalací, musí být bez ohledu na použitý materiál prostupujících zařízení a jejich rozměry (např. průřezovou plochu) zajištěno utěsnění podle 7.5.8 ČSN EN 13501-2.

39/51




U dále uvedených prostupů požárně dělícími konstrukcemi se kromě úpravy dle odstavce výše zabraňuje šíření požáru hmotou (výrobkem) potrubí a vnitřním prostorem potrubí, nebo jiného prostupujícího zařízení. Toto těsnění prostupů se zajišťuje pomocí manžet, tmelů a jiných výrobků (dále jen manžet) jejichž požární odolnost je určena požadovanou odolností požárně dělící konstrukce, za postačující se v posuzovaném objektu považuje odolnost do 45 minut; kanalizační potrubí, třídy reakce na oheň B až F, světlého průřezu přes 8 000 mm2 tj. DN 100 mm ( jde-li o vertikální polohu potrubí, nebo přes 12 500 mm2, jde-li o horizontální polohu potrubí s odchylkou do 15° tj. DN 126 mm (EI-UU nebo EI-CU) potrubí s trvalou náplní vody nebo jiné nehořlavé kapaliny, třídy reakce na oheň B až F, světlého průřezu přes 15 000 mm 2 tj. DN 138 mm (EI-UC) potrubí sloužící k rozvodu stlačeného či nestlačeného vzduchu či jiných nehořlavých plynů včetně vzduchotechnických rozvodů, třídy reakce na oheň B až F, světlého průřezu přes 12 000 mm2 tj. DN 123 mm nebo průřez 109 x 109 mm (EI-UC) kabelových a jiných elektrických rozvodů tvořených svazkem vodičů, pokud tyto rozvody prostupují jedním otvorem, mají izolace (povrchové úpravy) šířící požár a jejich celková hmotnost je větší než 1,0 kg.m-1 (ustanovení se netýká vodičů a kabelů podle 12.9.2 a), b) ČSN 73 0802 či 13.10.2 a), b) ČSN 73 0804, vodičů a kabelů které nešíří požár dle ČSN EN 50266 a zařízení navrhovaných podle ČSN 730848) – u CIKY kabelů v zásuvkových a světelných okruzích se pohybuje hmotnost izolace 0,15 kg.m-2 tj. utěsněno certifikovaným systémem (tmely) musí být více jak 6 kabelů ve svazku. Pokud požárně dělící konstrukcí prostupuje vedle sebe více potrubí podle bodů a) nebo b) a jsou většího světlého průřezu než 2 000 mm2 tj. DN 50 mm, přičemž jejich vzájemná osová vzdálenost je menší než 300 mm, musí být všechna tato potrubí utěsněna manžetami. Jestliže se jedná o prostupy podle tohoto článku, musí být kromě tohoto zaplnění konstrukce až k vnějšímu povrchu potrubí provedeno i utěsnění manžetou vyhovující 7.5.8 ČSN EN 13501-2; tím se zajistí, že ani vnitřním otvorem potrubí či jeho hořlavou hmotou nedojde k šíření požáru. Kromě toho může toto těsnění manžetou zajistit i lepší těsnost styku mezi vnějším povrchem potrubí a požárně dělicí konstrukcí. Prostupy realizované pomocí manžet a tmelů musí být zřetelně označeny štítkem s informacemi dle §9, vyhl. č. 23/2008 Sb. Taktéž bude zpracován seznam prostupů instalací, které je nutno těsnit certifikovaným systémem což bude naznačeno do výkresové dokumentace skutečného provedení. Potrubí, která mají menší světlé průřezové než které je nutno těsnit pomoci manžet a tmelů nebo mají třídu reakce na oheň A1, A2, se nemusí klasifikovat podle 7.5.8 ČSN EN 13501-2, avšak musí být upraveny podle odstavce 1 a 2 tohoto bodu (tj. dozděny a dobetonovány až po vnější povrch potrubí). Při hodnocení hmotnosti s limitem 1,0 kg.m-1 podle bodu ad) se započítávají jen látky (izolace), které mohou hořet.

d) zhodnocení evakuace osob včetně vyhodnocení únikových cest, Zhodnocení možnosti provedení požárního zásahu: Možnosti bezprostředního provedení event. požárního zásahu jak uvnitř, tak i vně objektu nejsou zvláštním způsobem omezeny, v tomto směru není nutno přijímat zvláštní opatření. Požární zásah bude veden pomocí jednotlivých otvorů ve fasádách objektu. Zhodnocení únikových cest: Z objektu je možno na úrovni 1. NP z jednotlivých bytových jednotek unikat přímo na volné prostranství, stejně jako z PÚ společenské místnosti. V úrovni 2. NP je zajištěn únik osob z bytových jednotek pomocí venkovní pavlači, která je na obou stranách objektu opatřena jednoramenným schodištěm s vyústěním na volný terén v úrovni 1. NP. V souladu s ČSN 73 0835 čl. 9.5.3. je únik osob z objektu zajištěn pomocí více nechráněných únikových cest přes společnou pavlač, která je pomocí jednoramenných schodišť na krajích objektu vyústěna na úrovni 1. NP na volný terén. V úrovni 1. NP je únik osob zajištěn přímo na volné prostranství. V souladu s ČSN 73 0802 čl. 9.5.3. není délka více únikových cest větší než 35,0m – skutečnost 29,0m. Šířka únikových cest musí být min. 1,1 m, dveře na těchto cestách musí být min. šířky 0,9 m – vyhovuje. V objektu se neuvažuje s výskytem osob neschopných samostatného pohybu. Provedení ÚC:

40/51




Požární uzávěry (jakož i dveře uzávěry bez požární odolnosti) vyskytující se na únikových cestách musí mít ve směru úniku osob kování, které umožní po vyhlášení poplachu (nebo po jinak vzniklém ohrožení) otevření uzávěru ručně či samočinně (bez užití jakýchkoliv nástrojů), ať již uzávěr je běžně zamčený, zablokovaný či jinak zajištěný proti vloupání apod. Dveře se musí otevírat ve směru úniku, s výjimkou dveří z místnosti nebo funkčně ucelené skupiny místností, u kterých úniková cesta (byt, tech. mísnosti) a s výjimkou východových dveří na volné prostranství pokud jelikož neuniká více jak 200 osob. Dveře, jimiž prochází úniková cesta, nesmí mít prahy, s výjimkou dveří z místností nebo funkčně ucelené skupiny místností dle ČSN 73 0802 čl. 9.10.2. viz výše. Východové dveře (případně jakékoli dveře uzamykatelné ve směru úniku) z objektu na volné prostranství budou vybaveny klikou s panikovou funkcí z důvodů možnosti zamykání proti nepovolenému vstupu osob z venkovního prostranství v nočních hodinách. Podlaha na obou stranách východových dveří na venkovní prostranství, jimiž prochází úniková cesta, musí být do vzdálenosti dveřního křídla na stejné výškové úrovni, s výjimkou dveří na volné prostranství, za nimiž může být podlaha (chodník) snížena až o 180 mm. NÚC bude vybavena nouzovým osvětlením.

e) zhodnocení odstupových vzdáleností a vymezení požárně nebezpečného prostoru, Odstupové vzdálenosti od objektu jsou hodnoceny pomocí výpočtu dle hustoty tepelného toku pro jednotlivé požárně otevřené plochy jednotlivých PŮ ve fasádách. Hodnocena je vždy největší požárně otevřená plocha v každé fasádě. Kce jsou hodnoceny ve všech případech jako požárně uzavřené. Odstupy od objektu:

PU

N1.08

BYT

Varianta

stavební objekt hustotou tep. toku

stavební objekt hustotou tep. toku

Výška [m]

Délka [m]

Otevř. plocha 2 [m ]

% otev. ploch [%]

Zatíž. pvyp -2 [kg.m ]

Pr.in. t.toku -2 [kW.m ]

Odst. d [m]

Odst. ds [m]

VÝCHODNÍ (společenská místnost)

2,40

3,60

8,64

100,00

15,63

60,82

2,45

0,75

ZÁPADNÍ (společenská místnost)

1,40

1,95

2,73

100,00

40,00

101,87

1,95

0,78

SEVERNÍ (pokoj)

2,10

1,65

3,46

100,00

40,00

101,87

2,21

0,95

VÝCHODNÍ (pokoj)

1,80

1,80

3,24

100,00

40,00

101,87

2,14

0,90

VÝCHODNÍ (pokoj)

1,80

0,90

1,62

100,00

40,00

101,87

1,48

0,68

JIŽNÍ (pokoj)

2,40

1,80

4,32

100,00

40,00

101,87

2,46

1,08

ZÁPADNÍ (pokoj)

1,80

1,80

3,24

100,00

40,00

101,87

2,14

0,90

Odstup

Požárně nebezpečný prostor od objektu nezasahuje do požárně otevřených ploch sousedních objektů, stejně tak by neměl objekt ležet v PNP objektů sousedních. Při každém návrhu však je nutno odstupové vzdálenosti řešit podrobně vzhledem k rozdílné zástavbě, do které může být objekt navržen. PNP nemá přesahovat hranici pozemku investora akce, vyjma veřejného prostranství (ulice), kde přesah PNP není nutno řešit a je v souladu s ČSN 73 0802.

f) zajištění potřebného množství požární vody, popřípadě jiného hasiva, včetně rozmístění vnitřních a vnějších odběrných míst, Vnější odběrná místa: Požadovaná min. dimenze vnějšího vodovodu pro posuzovaný PÚ je DN 100. Max. požadovaná vzdálenost hydrantů od objektu je 150 m, max. vzájemná vzdálenost hydrantů je 300 m. Odběr vody z vnějších hydrantů Q = 6 l/s při v = 0,8 m/s. Stávající podzemní hydranty jsou umístěny v uvedených dimenzích, a to na vodovodu na stávajícím vodovodním řadu, na který je objekt napojen. Vnitřní odběrní místo: jako vnitřní odběrní místa jsou navrženy hydrantové systémy D19 v s tvarově stálou hadicí délky 30 m a uzavíratelnou proudnicí.

41/51




Zásadní požadavky na vnitřní odběrní místa dle ČSN 73 073 čl.6.1 Kromě případů uvedených v 4.4 položce b) musí být v objektech osazeny hadicové systémy, napojené na vnitřní vodovod. Hadicové systémy musí být trvale pod tlakem s okamžitě dostupnou plynulou dodávkou vody. Pro návrh rozvodné vodovodní sítě se počítá se současným použitím nejvýše dvou hadicových systémů na jednom stoupacím potrubí. Při více stoupacích potrubích v objektu se uvažuje se současným zásobováním vodou nejvýše tří vnitřních odběrních míst čl 6.7 Nejodlehlejší místo požárního úseku může být od vnitřního odběrního místa vzdáleno nejvýše 40 m, pro hadicový systém s tvarově stálou hadicí. čl 6.8 Vnitřní rozvod vody se dimenzuje tak, aby i na nejnepříznivěji položeném přítokovém ventilu nebo kohoutu hadicového systému (u jakéhokoliv typu), byl zajištěn přetlak (hydrodynamický) alespoň 0,2 MPa a současně průtok vody z uzavíratelné proudnice v množství alespoň Q = 0,3 ls-l. čl 6.9 Rozvodná potrubí k dodávce vody do hadicových systémů mohou být provedena i z hořlavých hmot a pokud jsou trvale zavodněna, mohou volně (bez další ochrany) procházet také prostory s požárním rizikem. Avšak vzhledem k tomu, že rozvodná potrubí jsou vedena v CHÚC budou proveden z nehořlavých hmot – ocelová. čl 6.11 Jmenovitá světlost potrubí DN, které napájí vnitřní odběrní místa, nesmí být menší než jmenovitá světlost těchto zařízení

g) zhodnocení možnosti provedení požárního zásahu (přístupové komunikace, zásahové cesty), Příjezdové komunikace: dle ČSN 730802 čl. 12.2.2 se za přístupovou komunikaci se považuje nejméně jednopruhová silniční komunikace se šířkou vozovky nejméně 3,00 m. Příjezd jednotek HZS k objektu je pomocí stávajících a nově budovaných komunikací až k bezprostřední blízkosti objektu. Ve všech případech je zajištěn dojezd jednotek HZS do vzdálenosti kratší než 20 m ke vchodům do objektu Nástupní plochy, zásahové cesty: Vzhledem k požární výšce objektu není nutno zřizovat nástupní plochy a vnitřní zásahové cesty.

a) technických a technologických zařízení stavby (rozvodná potrubí, vzduchotechnická zařízení), Elektroinstalace: V objektu se nenachází žádné zařízení sloužící k požárnímu zabezpečení objektu. V objektu bude instalováno pouze nouzové osvětlení ve společných prostorech únikových chodeb, které je vybaveno autonomním náhradním zdrojem elektrické energie s funkční schopností 15 minut. Hlavní rozvaděč elektrické energie bude označen.

Za vstupem do objektu budou instalována tlačítka TOTAL STOPU (vypíná všechna zařízení v objektu). Uvedené řešení je provedeno v souladu s požadavky ČSN 73 0848. Vzduchotechnika: V budovách se v rámci vzduchotechnického zařízení řeší větrání převážné většiny protostorů v objektu. Prostupy VZT potrubí procházející PÚ obytných buněk budou bez ohledu na průřez opatřeny vždy požárními klapkami v souladu s ČSN 73 0835 čl. 9.6. Ostatní prostupy vzduchotechnického potrubí požárně dělicími konstrukcemi požárních úseků musí být zabezpečeny požárními klapkami, kromě případů, kdy průřez prostupujícího potrubí má plochu nejvýše 40 000 mm2 a jednotlivé prostupy nemají ve svém souhrnu plochu větší než 1/100 plochy požárně dělicí konstrukce, kterou vzduchotechnická potrubí prostupují, vzájemná vzdálenost prostupů musí být nejméně 500 mm. Osazení požárních klapek, nebo případná izolace potrubí bude řešena dle ČSN 73 0872 a ČSN 73 0835 a bude zapracována do projektu VZT. VZT potrubí bude navrženo z nehořlavých hmot. Požární odolnost chráněného vzduchotechnického potrubí a požárních klapek Stupeň požární bezpečnosti požárního úseku I. II. III. IV. Požární odolnost vzduchotechnického zařízení 15 15 30

V. 30

45

Otvory pro výfuk vzduchu budou nejméně 1,5 m od 42/51




- východů z únikových cest na volné prostranství, - otvorů pro přirozené větrání stávajících schodišť, - nasávacích otvorů vzduchotechnického zařízení, Otvory pro sání vzduchu budou: - vzdáleny vodorovně alespoň 1,5 m a svisle alespoň 3 m od požárně otevřených ploch obvodových stěn, Další požadavky na VZT zařízení z hlediska PO jsou uvedeny v ČSN 73 0872 a podrobně je řeší projekt VZT. Vytápění: Vytápění je v objektu navrženo pomocí fotovoltaických panelů umístěných na střeše objektu, které následně zajišťují vytápění objektu pomocí elektrických přímotopů umístěných v jednotlivých obytných místnostech. Žádné další požadavky nejsou na tento systém vytápění kladeny.

a) posouzení požadavků na zabezpečení stavby požárně bezpečnostními zařízeními, Stanovení počtu, druhů a způsobu rozmístění hasicích přístrojů Počet PHP je určen dle ČSN 73 0802, ČSN 73 0833, ČSN 73 0804 přílohy I a dle vyhl. č. 23/2008 Sb V PÚ N1.08 – společenská místnost se zázemím budou dle výpočtové části umístěny celkem 2 ks PHP PG6 s hasicí schopností 21A. V PÚ N1.09 – technická místnost s plynovými kotli je vybavena 1 ks PHP S5 s hasící schopností 55B. Dále bude objekt vybaven PHP v souladu s požadavky vyhlášky pro bytové domy, a to: - jeden PHP PG6 s hasící schopností 21A pro hlavní domovní rozvaděč - 1 ks PG6 s hasicí schopností 21A na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy všech podlaží domu, přičemž se do této plochy nezapočítávají plochy bytů (tyto PHP lze použít pro případný požární zásah ve skladu vozíků) Elektrická požární signalizace: v souladu s ČSN 73 0802 čl. 6.6.9 a ČSN 73 0875 čl. 4.2.2 a ČSN 73 0835 není nutno v posuzovaných prostorech instalovat systém EPS – v objektu se uvažuje s max. 24mi projektovanými osobami Stabilní hasicí zařízení: v souladu s ČSN 73 0802 čl. 6.6.10 není nutno SHZ instalovat. . Samočinné odvětrávací zařízení: SOZ není dle ČSN 73 0802 čl. 6.6.11 nutno instalovat. Nouzové osvětlení: ve schodišťovém prostoru je instalováno NO, jenž bude mít autonomní záložní zdroj elektrické energie funkční po dobu min. 15 minut. Toto NO bude provedeno dle ČSN EN 1838. Systém autonomní detekce a signalizace: V souladu s vyhl. č. 23/2008 Sb. bude zařízením autonomní detekce a signalizace vybaven každý byt, a to v části vedoucí směrem do únikové cesty tj. v předsíni bytu. Toto zařízení bude instalováno i u společenské místnosti v 1.NP tvořící PÚ N1.08.

b) rozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek a tabulek. V posuzovaném objektu bude instalováno značení únikových cest a směrů úniků z jednotlivých částí objektu v souladu s Nařízením vlády č.11/2002 Sb., (částka 6/2002 Sb.), a to piktogramy ve fotoluminiscenčním provedení. Piktogramy budou provedeny dle ČSN ISO 3864. Dále budou označeny uzávěry elektrické energie, vody a plynu a výtah značkou „Nepoužívat výtah v případě požáru“.

43/51



B.2.9


Zásady hospodaření s energiemi a) kritéria tepelně technického hodnocení,

Tepelně technické posouzení jednotlivých stavebních konstrukcí objektu bylo vypracováno v souladu s požadavky ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov. Všechny stavební konstrukce splňují požadované parametry této normy, resp. jsou navrhovány v nízkoenergetickém standardu.

b) energetická náročnost stavby, Bytový dům je navrhován v energetické třídě. Při návrhu byly optimalizovány obvodové konstrukce pro dosažení energetické úrovně A. Energetickou náročnost objektu řeší samostatná část PD – PENB který je přílohou.

c) posouzení využití alternativních zdrojů energií. Tato modelová varianta dosahuje energetické úrovně A díky využití obnovitelného zdroje - energie slunečního záření aktivním i pasivním způsobem. 112 kusů fotovoltaických panelů (1 x 1,6 m) je umístěno na jižní části sedlové střechy o sklonu 30°. Celková aktivní plocha FV panelů 179 m2 se podílí na pokrytí třetiny roční spotřeby energie na provoz budovy. Pasivní energetické zisky jsou podmíněny orientací většiny okenních otvorů s přirozeným zastíněním na jih. Účinnost obou těchto systémů je závislá na poloze objektu v sídle (zastínění okolními budovami, svahem, vegetací) a samozřejmě polohou vůči světovým stranám. Odchylka od jižního směru by neměla překračovat 35° směrem východním a 40°na západ.

Počet instalovaných panelů: 112 ks Sklon panelů: 30° Jmenovitý výkon jednoho panelu: 265 Wp Celkový instalovaný výkon: 29680 Wp Predikovaná roční výroba: 29 500 kWh Výroba podle jednotlivých měsíců (Em) v kWh

44/51




B.2.10 Hygienické požadavky na stavby, požadavky na pracovní a komunální prostředí a) Zásady řešení parametrů stavby (větrání, vytápění, osvětlení, zásobování vodou, odpadů apod.) a dále zásady řešení vlivu stavby na okolí (vibrace, hluk, prašnost apod.). Níže uvedené požadavky a návrhy řešení jsou podrobně řešeny v samostatných oddílech této projektové dokumentace nebo výše viz odstavec B 2.7 Technická a technologická zařízení. B.2.10.a.1 Větrání Cílem vzduchotechnického zařízení je navrhnout vhodná technická opatření tak, aby ve všech objektech byly splněny požadavky na mikroklima a v souladu s požadavky platných vyhlášek, předpisů a norem. Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Vyhláška vlády č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci Zákon č. 458/2000 Sb., ve znění 262/2002 Sb., 151/2002 Sb., 278/2003 Sb., 356/2003 Sb., 670/2004 Sb., 342/2006 Sb., 186/2006 Sb., 296/2007 Sb., 124/2008 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) Zákon č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 137/2004 Sb. o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných ČSN 12 7010 „Navrhování vzduchotechnických a klimatizačních zařízení“ ČSN 73 0872 „Požární bezpečnost staveb. Ochrana staveb proti šíření požáru vzduchotechnickým zařízením“ ČSN 73 41 08 ‚‚Šatny. umývárny a záchody‘‘ Dimenzování množství větracího vzduchu pro jednotlivá zařízení bylo provedeno dle výměn, popř. množství vzduchu na osobu, předepsaných hygienickými předpisy, doporučenými standardy ČSN EN 12831, DIN1946, ASHRAE Standard 62.2 2004, RUR 14449 EN a dle ČSN 73 6058 Hromadné garáže. Množství větracího vzduchu v jednotlivých prostorách je uvedeno v projektu části Vzduchotechnika. U odvětrání kuchyní, koupelen a WC je uvažováno s maximální současností chodu 70%. Hladiny hluku

B.2.10.a.2

- ve vnitřním chráněném prostoru stavby: LA = 40 dB(A) – obytné místnosti – ve dne LA = 30 dB(A) – obytné místnosti – v noci - ve venkovním chráněném prostoru stavby: LA = 50 dB(A) denní doba LA = 40 dB(A) noční doba

Vytápění

B.2.10.a.3 Osvětlení Na základě výpočtů doby oslunění a činitele denní osvětlenosti obytných místností lze konstatovat, že: - všechny byty budou prosluněny ve smyslu požadavku článku 4.3. ČSN 734301, - obytné místnosti bytů budou mít vyhovující denní osvětlení podle ČSN 730580-2 Denní osvětlení obytných budov. Ve všech objektech je dle požadavků vyhlášky č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby, § 11, odst. (1), řešeno umělé osvětlení v souladu s normovými hodnotami. Umělé osvětlení vnitřních obytných prostor je řešeno dle požadavků ČSN 73 4301 Změna Z1.

45/51




B.2.10.a.4 Zásady řešení vlivu stavby na okolí Objekt bude splňovat Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Veškerá technická zařízení umístěna na konstrukcích budovy budou od těchto konstrukcí oddilatována. Části vzduchotechnických potrubí budou akusticky izolovány, rychlosti proudění vzduchu v potrubí a distribučních elementech budou voleny tak, aby proudění vzduchu nezpůsobovalo nadměrný hluk. Pro zamezení přenosu hluku do stavební konstrukce bude potrubí v prostupu stěnou obaleno minerální vlnou a začištění omítky musí být provedeno tak, aby nemohlo dojít k přenosu vibrací. Uvedená opatření zajistí dodržení hygienických limitů pro hlučnost ve větraných místnostech i ve venkovním prostoru. Provoz objektu je ohledně hlučnosti nenáročný a bude minimálně zatěžovat okolí, více viz posouzení stacionárních zdrojů hluku.

B.2.11 Ochrana stavby před negativními účinky vnějšího prostředí a) ochrana před pronikáním radonu z podloží, Na základě průzkumu pro stanovení radonového indexu pozemku, který bude proveden v konkrétní lokalitě ve smyslu vyhlášky č.499/2005 Sb. a podle ,,Metodiky pro stanovení radonového indexu pozemku, se provede aktualizace stávajícího návrhy, případně se navrhnou další nutná opatření. Předpokládá se dodržení obecných zásad při zakládání – kvalitní provedení celistvé hydroizolace. Doporučuje se zajištění neporušenosti základové desky a utěsnění prostupů instalačních vedení vedoucích do objektu ze země. Po zahájení výkopových prací bude proveden kontrolní rozbor pro ověření radonového indexu pozemku

b) ochrana před bludnými proudy, Ochrana před bludnými proudy je zajištěna stavebním řešením elektroinstalace.

c) ochrana před technickou seizmicitou, ¨V návrhu se objekt nenachází v území s technickou seismicitou.

d) ochrana před hlukem, Provoz objektu je ohledně hlučnosti nenáročný a bude minimálně zatěžovat okolí. Stejně tak v blízkosti objektu se nepředpokládá žádný výrazný zdroj hluku, který by narušoval provoz v objektu. Hluk, otřesy, vibrace - obvodové a vnitřní dělící konstrukce jsou navrženy dle požadavků normy ČSN 73 0532 Akustika - ochrana proti hluku v budovách a souvisící akustické vlastnosti stavebních výrobků – Požadavky. Pro výstavbu musí být používány pouze stavební materiály, na které bylo vydáno prohlášení o shodě a které zajistí dané akustické vlastnosti konstrukcí. Při provádění stavby musí být také dodržovány ustanovení vyhlášky č. 272/2011 Sb. a doporučení akustické studie. Dodavatel zpracuje návrh opatření při výstavbě, včetně hlukového posouzení stavební výroby – oplocení staveniště, nepoužívat stroje s dynamickými rázy, minutkové nasazení strojů apod.

e) protipovodňová opatření je předpoklad, že řešené území leží mimo lokalitu záplavových území ve smyslu zákona č.254/2001 Sb., proto nejsou navržena žádná protipovodňová opatření.

B.3

PŘIPOJENÍ NA TECHNICKOU INFRASTRUKTURU

Modelový projekt předpokládá, že v dané lokalitě se nachází plně vyvinutá městská technická infrastruktura a jsou zde tedy dostupné veškeré inženýrské sítě, na které bude budovaný objekt napojen novými přípojkami.

a) napojovací místa technické infrastruktury, B.3.1.a.1 Kanalizační přípojka Nový objekt bude napojen jednou novou splaškovou kanalizační přípojkou. Tato přípojka bude napojena na stávající kanalizační stoku. Napojení bude provedeno na nově vysazenou kanalizační vložku. 46/51




Veřejné části kanalizační přípojky bude zakončena na pozemku (v průjezdu) revizní šachtou a její dimenze je KT200. Minimální sklon přípojky je 2%. Splašková kanalizace je od šachty vedena podél objektu pod zpevněnou či částečně zpevněnou plochou. Dešťové vody jsou z objektu vyvedeny do prostoru parkování na vlastním pozemku, kde budou vsakovány ve voštinovém vsakovacím tělese, jehož velikost je součástí bilancí. Na dešťových svodech budou na úrovni terénu osazeny lapače střešních splavenin. Na dešťovou kanalizaci budou taktéž napojeny podélné odvodňovací žlaby umístěné na patách průjezdu objektem. Krytí přípojky musí být min. 1,8m. Zemní práce budou prováděny strojně a začištěny ručně. Kanalizace bude kladena do otevřeného výkopu opatřeného příložným bedněním. B.3.1.a.2 Vodovodní Přípojka Objekt bude napojen novou vodovodní přípojkou DN 50, která bude napojena na veřejný vodovodní řad. Napojení bude provedeno univerzálním navrtávacím pasem a dále osazeným šoupětem se zemní soupravou. Dimenze vodovodní přípojky bude DN 50 a materiálem bude PE potrubí D63. Přípojka bude v objektu ukončena vodoměrnou sestavou. Na prostupu pod nosnou stěnou bude opatřeno chráničkou. Krytí přípojky nesmí klesnout pod 1,5m. Potrubí bude uloženo na pískové lože a opatřeno obsypem. Před započetím zemních prací zajistí dodavatel vytyčení jednotlivých podzemních vedení tak, aby nedošlo k jejich poškození. B.3.1.a.3 Připojení k síti NN Z distribuční sítě lokality bude přivedeno distribuční vedení do nové pojistkové skříně, která bude umístěna na venkovní stěně objektu u vstupu. Předpokládá se typ SS100/NVE1P-C DCK např.: Holoubkov (š320x v600 x h220 mm). V nové pojistkové skříni PS bude umístěna sady pojistek s hodnotou pojistek 160A. Ze sady pojistek v pojistkové skříni bude provedeno propojení s elektroměrovým rozváděče ER kabelem 3x CYA 50 + CYA 50 žl/z. Elektroměrový rozváděč bude umístěn uvnitř budovy v přízemí. Vždy bude použit takový typ rozváděčů, který bude v provedení dle připojovacích podmínek konkrétní distribuční společnosti (PRE distribuce, EON distribuce, ČEZ distribuce). B.3.1.a.4 Přípojka slaboproudu Síť O2 bude kabelovým vedením TCEPKPFLE 35x4x0,8 přivedena z účastnického rozváděče O2 (UR) umístěného u vstupu do objektu do RACKu v 1.NP. Před zapojením do patch panelu budou v RACKu pro telefonní linky umístěny 2ks 10-ti párových KRONE LSA rozpojovacích svorkovnic s přepěťovými ochranami CLSA DLS SALTEK. Do RACKu bude přiveden i přívod všech případných dalších fixních sítí. Na vstupech všech slaboproudých systémů by měly být instalovány ochrany proti přepětí.

b) připojovací rozměry, výkonové kapacity a délky. Předpokládané připojovací rozměry byly uvedeny v předchozím odstavci. Délky uváděny nebudou, neboť se jedná o vzorový projekt bez znalosti přesného trasování sítí.

B.4

DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ a) popis dopravního řešení,

Hlavní přístupovou trasu k objektu tvoří přilehlá komunikace. V souvislosti se zřízením nového vjezdu průjezdem do zadní části pozemku jsou navrženy úpravy chodníku, tedy snížení obruby a provedení konstrukce chodníku umožňující pojíždění. Komunikace na pozemku budou přiměřeně začleněné do zahradní úpravy dvora, v jehož části budou použity zatravňovací plastové dlaždice pod většinu parkovacích stání, betonová dlažba s mezerami pro zatravnění jako povrch komunikace obsluhující tato stání. Komunikace navazující na průjezd bude z pojízdné betonové dlažby, ostatní zpevněné plochy z betonové dlažby..

b) napojení území na stávající dopravní infrastrukturu, Komunikační dostupnost a obsluha navrhovaného objektu bude zajištěna připojením sjezdu na přilehlou obousměrnou či jednosměrnou pozemní komunikaci.

47/51




c) doprava v klidu, Na pozemku se nachází celkem 8 parkovacích míst, z toho dvě pro osoby s omezením pohybu a orientace. Požadavky na řešení dopravy v klidu v ČR jsou definovány zejména na základě normy ČSN 73 6110 (2006)+Z1 (2010) – Projektování místních komunikací. V této modelové situaci seniorského nízkopodlažního domu příměstského/vesnického typu lze přistupovat jako k ukazateli základního počtu odstavných a parkovacích stání – domov důchodců. Tedy požadavek 5 lůžek na 1 stání. Protože se předpokládá, obyvatelé budou primárně využívat možnosti městské a příměstské hromadné dopravy. V objektu je: předpokládaný počet osob v 16 bytových jednotkách 24 lůžek N = O0 . ka + P0 . ka . kp Základní počet odstavných stání…………………O0  5stání 5 lůžek na / 1 stání O0 = 5stání

Součinitel vlivu stupně automobilizace………….. ka = 1,00 (400 vozidel / 1000 obyvatel) Součinitel redukce počtu stání (určený charakterem území a stupněm úrovně dostupnosti)……………k p = 1 (nižší kvalita obsluhy území veřejnou dopravou ve městě nad 50 tis. obyvatel) N = 5 . 1,00 + 0 .1,00 . 1,0 = 6 stání parkovacích (z toho minimálně 1 stání bude vyhrazeno pro osoby s omezenou schopností pohybu). V dvorní části objektu je navrženo celkem 8 parkovacích stání a jsou dodrženy požadavky o počtu stání, která svými parametry splňují požadavky na odstavná stání pro vozidla přepravující osobu těžce pohybově postiženou. Návrh tedy splňuje požadavky normy.

d) pěší a cyklistické stezky. Nové pěší a cyklistické stezky nejsou navrhovány, ani dotčeny.

B.5

ŘEŠENÍ VEGETACE A SOUVISEJÍCÍCH TERÉNNÍCH ÚPRAV a) terénní úpravy,

V místech rostlého terénu bude na hrubé terénní úpravy navezena skrytá ornice do kóty ČUT. Plochy budou zatravněny, není-li uvedeno jinak. B.5.1.a.1

     

B.5.1.a.2



odstranění nežádoucích materiálů a výměna znečištěné půdy

terény budou upraveny v souladu s ČSN 18915 Práce s půdou. plochy zasažené stavbou je nutno před zpracováním podkladu vyčistit od všech nežádoucích materiálů (staveništní zbytky, obaly, těžko rozložitelné rostlinné části,), a to jak v nadzemní, tak podzemní úrovni půdu (podklad) znečištěnou (tuky, oleji, a dalšími látkami ohrožující rostliny) je nutno vyměnit půdu nevhodnou pro založení vegetačních prvků je nutno vyměnit, pokud není možné docílit potřebných vlastností opatřeními pro zlepšení půdy zhutněný podklad je nutno rozrušit v místech nepropustných pro vodu navezená ornice bude prostá nečistot, hrud atp. a její kvalita musí být odsouhlasena (nejlépe bude proveden agrochemický rozbor), navážky podkladu nesmí být jílovité a obsahovat části větší jak 3 cm podklad

pláň podkladu nemá před rozrušením půdy vykazovat na měřící linii v délce 4 metrů prohlubně vetší než 5 cm od považované roviny 48/51



 


před rozprostřením vegetační vrstvy je nutno podklad po celé ploše rozrušit kypření musí být stejnoměrné, musí dosahovat nejméně do hloubky 15 cm a musí také napravit zhutnění způsobené použitím nářadí a strojů je nutné zabránit zhutnění v hlubších vrstvách půdy. podklad budoucích osazovaných ploch je nutno chemicky odplevelit a následně (po reakci plevelů na herbicid) jej rozrušit a urovnat.

 

vegetační vrstva stanoviště

B.5.1.a.3

      

tloušťku vegetační vrstvy půdy je nutno přizpůsobit nárokům zakládané vegetace a stanovištním podmínkám. mocnost vegetační vrstvy činí celoplošně min. 25 cm výšková odchylka rozprostřené vrstvy může činit maximálně 2-3 cm. způsob a postup rozprostření a druh použitého nářadí nesmí narušit stav uložení podkladu. po vzejití plevelů je nutné provést chemické odplevelení (postřik herbicidem na široko) následuje celkové urovnání hrabáním a odstranění zbytků plevelů, kořenů a kamenů nad 3 cm. plochy pro trávník budou upraveny jemnými terénními úpravami a dostatečně uváleny dle ČSN 18917 Zakládání trávníků.

b) použité vegetační prvky, Část pozemku za domem je navržena jako pobytový prostor zahrady s parkováním. Parkovací stání jsou navržena tak, aby co nejvíce splynula s řešením zahrady, jsou použity plastové zatravňovací dlaždice a betonová pojízdná dlažba s mezerami pro zatravnění a mezi jednotlivými stáními jsou navrženy stromy s malou korunou. Podél domu při jeho severní fasádě vysazujeme popínavé rostliny. Na pozemku jsou vyhrazena místa komunitních zahrádek, kde je možné ve zvýšených květináčích pěstovat zeleninu, ovoce nebo okrasné rostliny, v zadní části pozemku jsou vyhrazeny prostory na pěstování v záhonech nebo vysazování stromů. Parter bude doplněn mobiliářem a dřevěným altánem přiléhajícím k fasádě domu.

c) biotechnická opatření. Zvláštní biotechnická opatření nejsou navrhována. Při práci s půdou a při zakládání jednotlivých vegetačních prvků bude pracováno v souladu s: ČSN 83 9011 / 2006 – TECHNOLOGIE VEGETAČNÍCH ÚPRAV V KRAJINĚ – Práce s půdou ČSN 83 9021 / 2006 – TECHNOLOGIE VEGETAČNÍCH ÚPRAV V KRAJINĚ – Rostliny a jejich výsadba ČSN 83 9031 / 2006 – TECHNOLOGIE VEGETAČNÍCH ÚPRAV V KRAJINĚ – Trávníky a jejich zakládání ČSN 83 9041 / 2006 – TECHNOLOGIE VEGETAČNÍCH ÚPRAV V KRAJINĚ – Technicko-biologické způsoby stabilizace terénu ČSN 83 9051 / 2006 – TECHNOLOGIE VEGETAČNÍCH ÚPRAV V KRAJINĚ – Rozvojová a udržovací péče ČSN 83 9061 / 2006 – TECHNOLOGIE VEGETAČNÍCH ÚPRAV V KRAJINĚ – Ochrana stromů, porostů a vegetačních ploch při stavebních pracích ČTN 46 4902-1 / 2001 – Výpěstky okrasných dřevin

B.6

POPIS VLIVŮ STAVBY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A JEHO OCHRANA a) vliv stavby na životní prostředí - ovzduší, hluk, voda, odpady a půda,

B.6.1.a.1 B.6.1.a.1.1

Ovzduší Ochrana ovzduší proti prašnosti v průběhu výstavby

Stavební výroba produkuje do ovzduší tuhé (prachové) a plynné emise, které je proto zapotřebí vhodnými opatřeními účinně snižovat. Mezi primární zdroje znečisťování prašností patří výrobny betonových a maltových směsí, manipulace se sypkými 49/51




jemnozrnnými materiály, demolice apod., sekundární zdroje tvoří odhumusované odkryté plochy, volné skládky, nezpevněné komunikace aj. Při vlastní výstavbě a při budování zařízení staveniště jsou navržena tato opatření: Pozemek stavby bude oplocen do výše 2,0 m. Je optimalizován rozsah sejmutí ornice (humusu), zemní práce budou prováděny v rozsahu nezbytně nutném. Převoz jemnozrnného materiálu (ornice apod.) bude prováděn na „zaplachtovaných“ korbách nákladních automobilů. Při výjezdu ze staveniště je umístěna čistící zóna pro automobily. Prováděcí firmou musí být minimalizován rozsah jízdy vozidel po nezpevněném terénu. Budou v největší možné míře využívána kontejnerizovaná sypká a prašná staviva. Další sypké hmoty na staveništi budou skladovány převážně v krytých skládkách, bude zamezeno prašnosti, např. pravidelným kropením prostoru staveniště, deponií zemin a stavebních komunikací, při bourání pak vytvářením vodních clon, kropením konstrukcí vodou, budováním síťových clon apod. Při vytápění objektů zařízení staveniště a při zahřívání konstrukcí prováděných v zimním období musí být dávána přednost elektrickým topným zařízením. B.6.1.a.2 hluk v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru stavby Limitní hladiny hluku vycházejí z ustanovení zákona 258/2000Sb., ochraně veřejného zdraví, dále z nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Jsou hodnoceny hlukové poměry v chráněných venkovních prostorech plánovaných staveb a staveb ovlivněných záměrem. Hlukový limit v posuzovaném chráněném venkovním prostoru je stanoven takto: Pro hluk ze silniční dopravy LAeq,T = LAz + K1 = 55 dB v denní době LAeq,T = LAz + K1 + K4 = 45 dB v noční době Pro hluk z ostatních zdrojů LAeq,T = LAz = 50 dB v denní době LAeq,T = LAz + K4 = 40 dB v noční době Předpoklad je, že lokalita není atakována v současné době nadměrným hlukem z dopravního provozu či dalších zdrojů hluku v okolí. Limity pro hluk ve venkovním chráněném prostoru jsou dodrženy (v noci není překročen limit 45 dB/A/ a v denní době není překročen limit 55 dB/A/a to s velkou rezervou) - Objekt bude vybaven okny s Rw´ na úrovni 30 dB a to ve všech obytných místnostech. - Dopravní obsluha nebude zdrojem hluku pro chráněná místa ve venkovním prostoru. Limity pro hluk z dopravní obsluhy nebudou překročeny. Není třeba vůči hluku z dopravní obsluhy přijímat jakákoliv protihluková opatření. - Stavební činnost nebude pro venkovní chráněná místa zdrojem nadměrného hluku, pokud budou dodržena protihluková opatření popsaná v hlukové studii. Je třeba dodržet hlučnost jednotlivých stavebních strojů, jejich minutové nasazení v pracovním dni na úrovni uvedené ve výpočtu a další opatření, která jsou obsahem příslušné části hlukové studie.

b) vliv stavby na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů, ochrana rostlin a živočichů apod.), zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině, Při výstavbě budou vybrané stávající stromy zabezpečeny dle ČSN 83 9061 Technologie vegetačních úprav v krajině - Ochrana stromů, porostů a vegetačních ploch při stavebních pracích (ČSN DIN 18 920). Zabezpečení bude posouzeno před započetím prací individuálně, bude zvolena účinná ochrana kořenové zóny, ochrana proti mechanickému poškození nebo jiných nežádoucích vlivů. Veškeré výkopové práce a terénní modelace budou prováděny v souladu s výše zmíněnou normou. Při výstavbě bude maximální snaha chránit plochy nesouvisející se stavbou.

c) vliv na soustavu chráněných území Natura 2000, Navržená stavba nemá na soustavu chráněných území Natura 2000 žádný vliv.

50/51




d) návrh zohlednění podmínek ze závěru zjišťovacího řízení nebo stanoviska EIA, Jedná se o podlimitní záměr, který nepodléhá zjišťovacímu řízení.

e) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů. Ochranná pásma dotčená stavbou: • V území se nachází ochranná pásma běžných inženýrských sítí. • V lokalitě se nepředpokládá výskyt archeologických památek. • V blízkosti místa výstavby se nenachází žádná kulturní památka. Podrobné podmínky pro provádění stavby v blízkosti jednotlivých sítí stanoví ve svých vyjádřeních správci dotčených sítí, tyto podmínky budou muset být do dokumentace zapracovány.

B.7

OCHRANA OBYVATELSTVA

V případě nutnosti ochrany obyvatelstva je třeba uvažovat s evakuací. Objekt nemá nosné konstrukce, které by byly schopny odolávat účinkům nadměrných mechanických vlivů. Zároveň nelze uvažovat s lokálním zesílením těchto konstrukcí, protože objekt je primárně navržen bez suterénu a nadzemní podlaží není vhodné pro CO, neboť jej nelze plynotěsně uzavřít. Objekt tedy není vhodný pro zřízení improvizovaného úkrytu CO.

B.8

ZÁSADY ORGANIZACE VÝSTAVBY

Obvod staveniště je převážně určen pozemkem pro stavební záměr, resp. prostorem pro stavební práce, tj. plochou na které se budou budovat navrhované přípojky a dále nezbytnou plochou po jejich obvodu pro pohyb pracovníků a techniky. Dočasný zábor bude nutný pro provedení rozvodu plynu, přípojky vodovodu, kanalizace, dopravního připojení a dále pro vysvahování stavební jámy. Po obvodu staveniště se provede oplocení a práce mimo oplocení se budou provádět jako „dočasné zábory“. Oplocení bude s uzavíratelnou a uzamykatelnou vjezdovou bránou na staveniště. Budou odstraněny stromy a keře určené ke kácení, ostatní budou ochráněny. Nebo se odstraní stávající stavba, která koliduje s navrhovaným záměrem. To vše až dle skutečnosti. Vytěžená zemina bude dočasně deponována v zadní části pozemku. Část bude zpětně použita na architektonickoterénní úpravy. Manipulační plocha je v rámci staveniště na pozemcích záměru, Vertikální dopravu bude zajišťovat věžový otočný jeřáb. Po ukončení hrubé stavby a demontáži jeřábů budou vertikální dopravu zajišťovat stavební výtahy. Pro horizontální dopravu budou použity přepravní mechanismy k odvozu odpadu a zásobování materiály nákladními automobily. Na stavbě budou dále použity běžné stavební stroje – rypadlo, nakladač, autojeřáb, autodomíchávač, čerpadlo na betonovou směs, ponorný vibrátor, pásový dopravník, svářečky, řetězová a okružní pila, stavební míchačka, válec, vrátek, vrtačka a ostatní drobné nástroje. Stavební práce jsou navrženy v tradičních technologiích. V průběhu výstavby nedojde k výraznému omezování pěšího a silničního provozu v blízkosti stavby. V Praze, 16. 9. 2015

Ing. Zdeněk Rieger doc Ing. arch. Michal Kohout, Ing. arch. David Tichý, Ph.D, Ing. arch. Zuzana Lyčková, Ing. arch. Veronika Lípová Ing. arch. Miroslav Ščudla Ing. Lukáš Roubíček Ing. Martin Pospíšil, Ph.D Ing. Tomáš Jouda Ing. Petr Fůsek Jan Drahoš Ing. Jiří Kolman

51/51


B SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA 4

Recommend Documents