b ř ezen 2016 farnosti sv. Anežky Č eské na Spoř ilově

farnosti sv. Anežky České na Spořilově

březen 2 0 1 6

noviny

ročník XVIII

Zůstaňte V posledních dnech a týdnech se mne dotklo slovo „zůstaňte“. Nevím, jestli je to uspěchanou dobou s množstvím úkolů, při kterých se ani nestačím zastavit, cestováním, nebo mojí leností, anebo touhou dojít zas o trošku hlouběji a žít více z Jeho síly a moci. Schválně jsem si našel v Bibli citáty s tímto slovem. Některé z nich mluví o zůstávání fyzickém, vnějším od činností a námahy. Jiné mluví o zůstávání a naslouchání nebo o modlitbě. Ty nejdůležitější citáty nás vybízejí k zůstávání v Něm – v Ježíši, našem živém kmeni, v Jeho lásce. A ty poslední odkazují k zůstávání, abychom byli naplněni Boží silou, Jeho Duchem ke svědectví. A tak vám je tu nabízím a toužím aspoň trochu v této postní době nějakým způsobem „zůstat“. Hleďte, vždyť Hospodin vám dal den odpočinku. Proto vám dává šestého dne chléb na dva dny. Zůstaňte každý, kde jste, ať nikdo sedmého dne nevychází ze svého místa. (Ex 16,29) Přesto prosím zůstaňte zde i této noci, ať zvím, co bude Hospodin dále se mnou mluvit. (Num 22,19) Tehdy jim řekl: „Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte se mnou!“ (Mt 26,38) Jako si Otec zamiloval mne, tak jsem si já zamiloval vás. Zůstaňte v mé lásce. (Jan 15,9) Zůstaňte ve mně, a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstane-li při kmeni, tak ani vy, nezůstanete-li ve mně. (Jan 15,4) Hle, sesílám na vás, co slíbil můj Otec; zůstaňte ve městě, dokud nebudete vyzbrojeni mocí z výsosti. (Luk 24,49) Požehnanou postní dobu a požehnané zůstávání! + bratr Jakub

2. strana

farní noviny březen 2016


Duchovní text

Farní knihovna „Ke komu půjdeme, Pane? Jen ty máš slova života“, a přece nás cesta vede k útěku z té krvavé hory. Hrob má na sobě těžký kámen a tvůj bok je probodnut navždy. Jak tedy můžeme pochopit to tajemství, pokud nám je neodhalíš? Když se slunce chýlí už k západu, buď ještě pocestným, který objasňuje Písma a občerstvuje nás Chlebem rozlámaným v tichu. Znovu osviť srdce a mysl, aby stále viděly tvou tvář a pochopily, jak nás tvá láska dostihuje a pudí na hlubinu. Tobě, Kriste, živý Vzkříšený, sladký příteli, jenž nikdy neopouštíš, s Otcem a Duchem Svatým navždy pějeme slávu.

Ty znáš, Tomáši... Ať jsou Velikonoce i pro nás, Pane. Přijď a vstup do našich večeřadel, máme všichni a ze všeho strach, strach věřit i strach nevěřit... Strach být svobodní a velcí! Přijď a vyraz dveře našich srdcí, nedůvěru i mnohá podezření: všichni jsme obehnaní starými ohradami! Vejdi a zopakuj znovu ten pozdrav: „Pokoj všem“, neboť jsi vzkříšen; a ať tě už nikdo nezastaví: ty, svobodný zjevovat se komu chceš a kdo ti věří. Vrať se a znovu dechni svého ducha, jako Otec dechl na Adama. A země bude uvolněna z hříchu a všichni v nás uvidí Vzkříšeného. Věřit bez pýchy z věření, věřit, aniž bychom viděli a dotkli se!... Ty znáš, Tomáši, drama ateistů, tys byl nejobtížněji nazván blahoslavený! Básně Davida M. Turolda Připravil bratr Regalát

Na cestě do Emauz, perokresba Rembrandt van Rijn, detail

V loňském roce byl zahájen provoz naší farní knihovny, a proto bychom vás rádi začali postupně seznamovat se zajímavými autory, jejichž díla v ní naleznete. Prvním z nich je Anselm Grün, OSB (*1945), německý katolický kněz, benediktinský mnich, ekonom, filozof a teolog (žák Karla Rahnera). Je mimořádně úspěšným autorem duchovní literatury a hlavním ekonomem opatství Münsterschwarzach. Napsal okolo dvou set knih. Řada z nich byla přeložena do několika jazyků, v katalogu Národní knihovny naleznete neuvěřitelných 123 titulů přeložených do češtiny. Většinu z nich vydává Karmelitánské nakladatelství v Kostelním Vydří. Mnohé z nich pro velký zájem vycházejí opakovaně. V naší knihovně naleznete tyto tituly: Biblické obrazy o vykoupení, Blízký i vzdálený. Anselm Grün v rozhovoru s Janem Paulasem a Jaroslavem Šebkem, Buď dobrý sám k sobě, Cesty ke svobodě: duchovní život jako cvičení ve vnitřní svobodě, Dimenze víry, Duchovní terapie a křesťanská tradice: čtrnáct svatých pomocníků, Kořeny, Kříž: teologický a duchovní význam symbolu naděje, Myšlenky na každý den, O mlčení, Otcové pouště s Anselmem Grünem, Svátost nemocných, 50x Ježíš. Vidíme, že A. Grün je autor velmi plodný. Někteří kritici mu sice vytýkají, že jeho knihy jsou si dost podobné, ale řekla bych, že je to spíše stylem, kterým píše. Je v nich od všeho trochu – psychologie v úvodu, pasáže z Písma i konkrétní příběhy ze života, to vše autor propojuje docela originálními úvahami. Většinu jeho knížek jsem četla a vždy jsem v nich našla něco, co mě v dané životní situaci dokázalo povzbudit a obrátit pozornost správným směrem. Dalším zajímavým současným autorem duchovní literatury je Józef Augustyn (*1950), polský kněz, jezuita a psycholog. Zabývá se duchovním růstem, radami a vedením v různých životních situacích. Jeho knihy vycházejí v Polsku i v dalších zemích. V České republice je vydává většinou opět Karmelitánské nakladatelství. Ve farní knihovně od J. Augustyna naleznete: Čtvrthodinka upřímnosti: úvod do modlitby denního zpytování svědomí, Jak hledat a nalézat Boží vůli, Praxe duchovního vedení, Sexuální výchova v rodině a ve škole, Vedeni Bohem: praxe duchovního vedení. Třetím autorem, na kterého bych zde ráda upozornila, je významný německý filozof a katolický teolog Romano Guardini (1885–1968). S jeho osobou je často spojována obnova katolické liturgie a její centralita kolem slavení eucharistie. Tituly, které v knihovně naleznete, patří ke klasickým dílům: Modlitba Páně: odraz Kristova nitra jako poselství pro naši dobu, O posledních věcech a Odpůrce. Všechny tyto knihy naleznete ve farní knihovně v oddíle SPIRITUALITA. Doufáme, že vás alespoň něco z naší nabídky zaujalo. Připomínám, že výpůjční doba zatím není časově omezena, takže můžete číst tak pomalu, jak vám to vyhovuje. Markéta Hlasivcová Těšíme se na vaši návštěvu.

strana 3

4. strana


V

elmi početnou skupinu naší farnosti tvoří rodiny s dětmi. Některé přijíždějí na mše jen občas, mnohé zakotví natrvalo. Venda Hřebíčková představí nejen svoji rodinu, ale upozorňuje i na dvě desítky let fungující společenství maminek s malými dětmi, které se pravidelně s různou účastí schází pod kostelem.

KOLEM NÁS

FARNÍCI

Mohla bys představit sebe a vaši rodinu? Vystudovala jsem speciální pedagogiku a před mateřskou dovolenou jsem učila ve specializovaných třídách. Můj man-

ROZHOVOR S VÁCLAVOU HŘEBÍČKOVOU

žel se jmenuje Tomáš, pochází od Brna a pracuje ve firmě, která se zabývá zahradní technikou. Jsme spolu třináct let a máme tři děti. Jak jste se s mužem seznámili? Seznámili jsme se v lázních v Luhačovicích. Kromě lázeňských procedur, tanečních zábav, jsem navštěvovala pravidelně mše svaté, kam mě začal doprovázet Tomáš, tehdy ještě nepraktikující, spolu s ostatními mladými pacienty. Další čas a společné přibližování se k Bohu skrze modlitbu a Písmo prohlubovaly vzájemné

sympatie, které byly zpečetěny svatbou v kostele sv. Ludmily. Co ti dalo dvanáct let doma s dětmi? Je to opravdu dlouhá doba, kdyby člověk mohl říct, že to je jen rutina a pohoda. Ale pro mě je to každodenní retrospektiva, že bych příští den měla udělat věci jinak. Každodenní čtyřiadvacetihodinové bytí s dětmi mě často nutí k pokoře před jejich „čistým světem“ a jejich pravdou. Čím víc máme dětí, učím se být klidnější, trpělivější, některé věci přehlížet (zejména nevnímat období vzdoru u své tříleté dcery). Raduji se a užívám si jejich bezprostřední radosti a spokojenosti. Ve výchově kladu důraz, aby děti byly k sobě slušné, pomáhaly si, dělily se. Snažím se jim vštípit, že to co mají – jídlo, hračky, byt 2+1 není samozřejmost a že je potřeba být vděčný a denně děkovat. Také to, že je nutné každý den zasvětit Pánu Bohu, aby za něco stál. Jako malá si pamatuji kázání kardinála Tomáška ve vesnickém kostelíčku v Jažlovicích, kde důrazně říkal: „Ani jeden den bez Otčenáše a Zdrávas!“. Naše večerní modlitba při svíčce se soustřeďuje na poděkování za drobnosti uplynulého dne a prosby. Na kolik se nám děti podaří vychovat ve víře, ukáže čas. Pocházíš z věřící rodiny. Dostala jsi základ v ní nebo jsi prošla delším hledáním? Já pocházím z tradiční křesťanské rodiny. Novou dimenzi duchovního života jsem objevila při Charismatické obnově a přípravě na biřmování ve Vršovicích, když mi bylo šestnáct let. Manžel dostal dar víry v době, když jsme se poznali. Tvůj tatínek roky organizuje poutě na mariánské místo ve Filipově, o němž jsme psali i v našich novinách. Můj tatínek pořádá dlouhá léta různé mariánské poutě. Jejich účelem je prosba za obrácení našeho národa a víra v Pána Je-


žíše s prosbou o přímluvu Matičky Boží Panny Marie. Je to za prvé Mariánská pouť do Filipova. Poutě tam trvají mnoho let, ale organizovaná je teprve pět let s účastí kolem devadesáti poutníků z celé Prahy, kteří prakticky naplní dva autobusy. Další je Mariánská pouť Prahou, která se pravidelně koná už deset let. Procesí pěti nazdobených Madon starou Prahou s účasti kolem stovky lidí. Mariánské poutě Polabí se účastní biskupové královehradecké diecéze a asi 300 lidí. Místem je sada Ostrov-Úmyslovice u Poděbrad. V procesí se nese dvanáct až patnáct krásných madon; a do Staré Boleslavi k Palladiu země české jezdí pražští poutníci každou poslední sobotu v měsíci autobusem již 21 let. Určitě se všichni, kdo mají zájem o poutě, můžete se na mě obrátit na mobil 775160607. Již několik let jsi v naší farnosti zodpovědná za společenství maminek s dětmi. Jak to s ním aktuálně vypadá, co je náplní a kdy se scházíte? Do spořilovské farnosti jsem přišla z Vršovic před patnácti lety, když jsem se sem přistěhovala, po roce přijel Tomáš z Kuřimi u Brna a založili jsme rodinu. Hned jsem navázala kontakt se společenstvím maminek, které se pravidelně scházely s dětmi pod kostelem. Bylo nás tehdy šest až deset. Společně jsme se modlily, povídaly, děti si hrály. Postupně děti odrůstají a maminek, které by chtěly sdílet své starosti a radosti a třeba si i s dětmi zazpívat, ubývá. To je škoda, pamatuji se, že před dvaceti lety se pod kostelem scházelo kolem patnácti maminek s několikanásobným množstvím dětí a vzpomínáme na tuto dobu dodnes. Nyní hrozí, až nastoupím do práce, že se dvacetiletá tradice rozpadne. Proto se touto cestou obracím na všechny maminky,

strana 5

které jsou na mateřské dovolené a mají pocit, že nikam nepatří nebo jim schází společenství, aby se nebály ozvat. Scházíme se ve středy v deset hodin v klubovně nebo střídavě u někoho z nás v bytě, na jaře máme slíbenou k dispozici farní zahradu. Na konci měsíce oslavíme Velikonoce. Jak je doma prožíváte? Jednou z akcí společenství maminek s dětmi byla i křížová cesta na Petříně, bude i letos? Blíží se Velikonoce. S našimi dětmi se snažíme plnit postní cestičku. Každý den si barvíme jeden kamínek ze čtyřiceti za nějakou maličkost, kterou jsme obětovali Pánu Ježíši a na kříž lepíme srdíčka. Na Velký pátek se chystáme spolu s modřanskými maminkami na Petřín na křížovou cestu. Je to i pro malé děti velký zážitek, kdy jednotlivá zastavení střídá kytarový doprovod s písněmi. Sraz je v deset hodin dole u lanovky. Přeji sobě i vám všem, aby postní doba byla zdrojem milosti a pevnějšího spojení s Ježíšem. Připravila Michaela Tučková

6. strana



se konal v sále pod kostelem v pátek 5. února po mši svaté. Sešel se celkem hojný počet farníků všech ročníků. Asi nejstarší byl pan Eduard Marek (skautsky Hroznýš), další v pořadí byl zřejmě pan Václav Roubal, milý terciář seniorského věku. Přítomné byly i děti školního a předškolního věku, určitě více děvčátek. Abychom také něco dělali, byly za zvuků reprodukované hudby nacvičovány a provozovány židovské moderní kolové tance, které nás učila Irena Karlová. Také se zpívaly lidové písně za doprovodu houslí pana Josefa Bauera. Myslím, že otec Řehoř Mareček by byl jistě potěšen. Tanec i zpěv pomohl ke sblížení zúčastněných, i těch kdo jen přihlíželi. I tak se dá prožívat společná radost. Nejdůležitější ze všeho byly vzájemné rozhovory, na které jindy není tolik času. Prostě probíhalo tolik potřebné sdílení. Dobrot slaných i sladkých byly rovněž plné stoly. Nabídnuto bylo víno jak v hroznech, tak v tekutém stavu. Postrádali jsme sice pana Pavla Popelku, který byl „jednička“ v nabízení vinného moku, ale někteří aktivní mladí mužové jej docela zdatně zastoupili. Ve středu se začneme připravovat a těšit na Velikonoce, na právě prožité slavení masopustu ale nezapomeneme. Patří k životu, a to k životu křesťana především. Eva a Jiří Petrusovi

Masopustní karneval Letošní karneval navštívilo asi 40 dětí se svými rodiči či prarodiči. Úvodní slovo a pozdravení měl otec Jakub. S mnoha dětmi se přivítal osobně a sklonil poklonu rodičům v jejich vynalézavosti při výrobě masek. Následoval masopustní průvod masek s paní Pavlou Kuschmitzovou (Broučkovou). Přinesla dětem krásně malované a vyrobené masky. Medvěd, kůň, kozel, beran, šašek a další. Paní Broučková nám všechny své vyrobené masky představila a vysvětlila jejich důležitost v masopustním průvodu. Dětem jsme zatleskaly do rytmu a slavnostní procesí se za doprovodu potlesku prošlo sálem. Najednou začala hrát královská hudba a velká pohádková taneční skupina v podobě vedoucích Šnečků a pomocníků ze Sardinek a mi-

foto Čáslavkovi

Farní masopust

strana 7

nistrantů se ladně pohybovala po pódiu. Všechny děti se přidaly, ale pak nastalo tajemné ticho, protože čarodějnice a čaroděj nám začarovali naše princezny. Děti v sále byly překvapené, ale přislíbily pomoc. Začalo velké soutěžení a hledání čarovné formule. Za každou splněnou soutěž získaly jedno slovo. Na konci soutěžení již měly tu správnou kouzelnou větu. Chůva princezen dětem prozradila, že jejich velké úsilí při soutěžích pozorovali i čaroděj s čarodějnicí. A moc se jim to líbilo: „Vidíte děti, co se vám podařilo? Čaroděj i čarodějnice se usmívají, už vůbec nechtějí škodit! Vy jste jim ukázaly, jaké je to být hodný a chtít pomoci ostatním. Teď už nezbývá nic jiného než vrátit radost i našim princezničkám!“ Příště se budeme zase těšit na krásné masky, šikovné děti a na spoustu legrace, tancování a zpívání. Veronika Koběrská

Setkání otců na Hostýně Ve dnech 12. až 14. února se na Hostýně sešlo sedmdesát otců (plus čtyři kněží), aby společně strávili víkend v modlitbách. Především za sebe navzájem a za své rodiny. V pátek večer jsme začínali mší svatou. Další byla v sobotu i v neděli. Během páteční noci se muži střídali po 30 minutách na adoraci v kapli. Součástí programu byla i krásná křížová cesta po zastaveních ve sněhu (Panna Maria Sněžná je tedy i na Moravě – dole pod vrchem bylo v ony dny sucho!). Motto setkání bylo velmi vhodně vybráno z druhé kapitoly Sirachovce: Důvěřuj Bohu, on se tě ujme, choď cestou přímou a doufej v něho. Formačních přednášek se zhostil otec františkán Šebestián Smrčina (o překážkách našeho odevzdání se Bohu), P. Kamil Obr (o Božím povolávání u některých biblických postav) a P. Petr Bulvas (inspirující pohledy na pár starozákonních postav otců). Na probíraná témata jsme diskutovali v moderovaných skupinkách, v nichž jsme se také společně modlili. Dále k nám promluvil otec Josef Červenka, a to zejména na téma Roku milosrdenství. Ten nás také svou promluvou hezky disponoval k projití Svatou branou v místní bazilice. Velkou službou našich kněží byl také mnohahodinový maraton svátostí smíření. Více informací, textů a nahrávek najdete na webu www.modlitbyotcu.cz. Naše spořilovská skupinka čítá k dnešnímu dni sedm členů a bude se i nadále scházet každou druhou středu ve 20 hodin v učebně pod kostelem. Příští setkání budou 2., 16. a 30. března. Zve Tomáš Audy, 603 316 931

8. strana



strana 9

Ministrantské setkání

35 let historie Cyrilometodějské pouti 1982 – 2016

13. února se naši ministranti zúčastnili ministrantského setkání v kostele sv. Prokopa na Žižkově. Začalo prohlídkou kostela, následoval nácvik a rozdělení funkcí při mši svaté a poté samotná mše svatá. Po ní se hrála krátká hra venku, následoval oběd, po něm přišel na řadu malý testík, svačinka a ministrantský fotbal. Ministrantů se celkem sešlo okolo čtyřiceti. Setkání se velmi povedlo a všem se moc líbilo. Po přátelské promluvě s organizátorem této akce otcem Bernardem jsme došli k závěru, že by se v budoucnu mohlo toto setkání uskutečnit i v naší farnosti. Jan Petrus

V roce 1981 byl otec kardinál Tomášek na jedné z návštěv v Římě a odtud nás prostřednictvím vatikánského rozhlasu vyzval, abychom putovali na místa spojená s cyrilometodějskou tradicí, především na Velehrad, Levý Hradec a do Říma. Když se vrátil, navštívilo ho několik nás, františkánských terciářů a přednesli jsme mu následující návrh: Řím je pro nás zatím nedostupný, ale obě další místa, Velehrad a Levý Hradec, spojíme jednou poutí o jedenácti (nebo více) etapách (asi 330–340 km). Vyjdeme z Levého Hradce v únoru a každý měsíc ujdeme o víkendu dvě etapy, tak abychom před 5. červencem byli na Velehradě. Otec kardinál souhlasil a doporučil nám pouť začít mezi 14. únorem (úmrtní den sv. Cyrila) a 19. únorem (den, kdy na Levém Hradci byl zvolen sv. Vojtěch prvním českým biskupem).

Pouť do Filipova v letošním roce 2016 Již několik let pražští poutníci odjíždějí na mariánskou pouť do Filipova. Ti, kteří této pouti využili, si přinesli do svých domovů nezapomenutelné zážitky a jistě si vyprosili hojnost Božích milostí. Všichni museli přinést nějakou oběť. Odjezd dvou autobusů byl již ve 24 hodin od nového kostela Neposkvrněného početí Panny Marie ve Strašnicích, neboť Filipovská slavná mše sv. je ve 4 hodiny ráno. Letos 13. ledna uplynulo 150 let od zjevení Panny Marie ve Filipově. Právě o čtvrté ranní se zázračně uzdravila na smrt nemocná Magdalena Kadetová, které se zjevila Maria na hlavě s korunkou. Jako královna s korunkou na hlavě se zjevila pouze ve Filipově. Letošní rok je rokem Božího milosrdenství. Na pouť odjížděly dva plné autobusy s poutníky z různých farností celé Prahy. Vezli jsme s sebou do procesí pět nazdobených Madon – lurdskou, filipovskou, Imakulátu a Rosu Mysticu. Duchovní doprovod zajišťovali trvalí jáhnové V. Slavíček z Kladna a Z. Dubský od sv. Ignáce v Praze. Závěrem chci poděkovat všem, kteří pomáhali při zajišťování poutníků. Nebýt této pomoci, neodjel by nás takový počet. Též děkuji všem, kteří slíbili, že pozvání budou šířit dál, aby v příštím roce odjely tři autobusy. Přidáte se i Vy? Pojeďte. Panna Maria vás s láskou zve. Vlastislav Sixta

A vše začalo takto: V pátek odpoledne 19. února 1982 přesně v den tisíciletého výročí zvolení svatého Vojtěcha pražským biskupem, sloužil otec kardinál František Tomášek na Levém Hradci slavnou mši svatou. Koncelebroval ji kanovník (pozdější biskup) Jan Lebeda a dvacet pět kněží. Mezi četnými účastníky jsme byli také my, první poutníci na Velehrad. Měli jsme i speciální poutnické vybavení: tzv. archu (tj. tlumok s Písmem svatým a cihlou, do které je vyryto C+M+P 1+9+8+2). Po mši svaté asi v 18 hodin nás vyšlo šest poutníků od kostela sv. Klimenta na první pouť do Roztok a potom přes Prahu až do Písnice. Od této první etapy vedeme evidenci a dokumentaci každého ročníku v poutnické kronice, kde jsou nejen podpisy účastníků a stručné informace o průběhu cesty, včetně ušlých kilometrů, ale také fotografie a pohlednice z procházených míst. Na začátku této naší tradice je u první

10. strana


etapy prvního ročníku zapsáno motto: „Raduj se v Pánu. Svou cestu svěř Pánu, v Něho důvěřuj a dá ti, po čem touží tvé srdce.“ A my jsme v té době především toužili po svobodě pro církev i naši vlast a za to se i na každé etapě modlili. Druhý den (v sobotu) jsme putovali 19 km do Velkých Popovic. Zde v kostele Panny Marie Sněžné jsme byli v neděli na mši svaté, a odtud pokračovali k Sázavě a v dalších etapách Posázavím až do Žďáru nad Sázavou a potom do Tišnova, kde se k nám přidali další poutníci. A dále přes Jedovnici (kde byl právě kaplanem P. Jan Peňáz) a Buchlovické vrchy na Velehrad, kam jsme došli po jedenácti etapách opět v počtu šesti (celkem 341 km). O této pouti jsme předem informovali naše přátele na severní Moravě. Přidali se s vlastním nápadem, že vyjdou také v únoru, ale ze Studénky (z místa narození tehdy jediného českého biskupa, otce Tomáška), a budou dodržovat stejný program. Na závěr jsme se sešly obě poutní větve (česká i moravská) ve velehradské bazilice na mši svaté v neděli 27. června v 10 hodin. Po mši sv. jsme se společně pomodlili desátek růžence v kapli u hrobu arcibiskupa A. C. Stojana a vyfotografovali u sochy Božského srdce Páně před bazilikou – a tuto tradici dodržujeme dodnes. Jak to pokračovalo? Obdobně jsme vyšli v následujícím i dalších letech – pokaždé po jiné trase. Otec kardinál Tomášek nás poutníky každý rok přijal v arcibiskupském paláci, poděkoval nám za naši angažovanost a požehnal do dalšího ročníku. Také nám schvaloval naše duchovní témata a zpravidla nám také poslal svůj list, který jsme četli na Levém Hradci i na Velehradě. CMP sloužila i jako „seznamka“, neboť na tyto poutě chodilo z různých míst i mnoho mladých. A tak jsme přispěli i k založení dalších poutnických rodin. V roce 1989 se většina „levohradeckých“ poutníků zapojila do přípravy i vlastní organizace poutě do Říma na kanonizaci svaté Anežky. Mimo jiné duchovní program pro účastníky poutě v průběhu cesty do Říma


s t r a n a 11

i zpět měl stejný program i strukturu jako poutě na Velehrad. I v následujících letech svobody putování z Levého Hradce na Velehrad pokračovalo, bylo možné o nich psát a inzerovat je. V roce 2002 pak došlo k „ reorganizaci“ CMP. Po dohodě s P. Peňázem jsme závěrečné (moravské) etapy pouti přesunuli na srpen, takže na Velehrad připutujeme vždy v sobotu po 20. srpnu společně se stovkami účastníků různých větví moravské pouti na Velehrad. A naopak řada účastníků z Moravy se zúčastňuje zahájení CMP na Levém Hradci. Poslední 34. ročník (2015) měl 17 etap a trasa měřila 432 km. Duchovní téma bylo „Rodina“ a to především v návaznosti na připravovaný synod o rodině. Průvodním slovem k zamyšlení nám byla katecheze svatého otce Františka, který se tomuto tématu podrobně věnoval. Vlastnímu zahájení předcházely ještě dvě „akce“. V sobotu 24. ledna vyrazilo 25 poutníků již po čtvrté na „nultou etapu“ a to z Prahy na Levý Hradec. Druhou, také již tradiční akcí je setkání poutníků – veteránů (tj. těch, kteří CMP chodili již v minulém století) v předvečer zahájení CMP. Letos se nás sešlo v kostele svatého Václava v Praze Vršovicích dvacet. Mši svatou sloužil poutník z našich řad P. Jiří Barhoň. Na zahájení CMP přišlo do kostela sv. Klimenta na Levém Hradci na svátek svatého Cyrila v sobotu 14. února téměř 90 poutníků. Mši svatou sloužil člen Sekulárního františkánského řádu P. Jiří Korda, farář v Praze Lhotce; koncelebrovali P. Jan Peňáz, děkan ze Křtin a předseda Matice Velehradské a P. Kamil Vrzal, farář z Uhlířských Janovic. Po mši svaté padesát pět poutníků vyrazilo pěšky podle Vltavy do kostela Panny Marie Královny Míru ve Lhotce. V dalších deseti etapách (vždy o třetím víkendu od března do července) jsme putovali po trase Bojanovice – Nalžovice Petrovice – Milevsko – Sepekov – Jindřichův Hradec – Kunžak – Jemnice – Moravské Budějovice – Hrotovice – Temelín do Moravského Krumlova. V závěrečných pěti srpnových etapách jsme putovali současně jako jeden z proudů 15. moravské poutě na Velehrad, a to po trase Moravský Krumlov – Židlochovice – Moutnice – Žarošice – Kyjov. Na Klimentku jsme se setkali s dalšími proudy poutníků a s nimi pak pokračovali přes Boršice na Velehrad, kde jsme zakončili společnou mší svatou a také setkáním u sochy Božského srdce Páně s poutníky sesterské větve CMP, která vyšla 22. února ze Španělské kaple v Novém Jičíně po tradiční trase přes Svatý Hostýn a Štípu. Jubilejní 35. ročník Cyrilometodějské pouti jsme zahájili v sobotu 13. února na Levém Hradci mší svatou v 9.30. Pokračovat budeme dalšími etapami od března do července vždy o třetích víkendech v měsíci po trase Praha (Hloubětín) – Úvaly – Kouřim – Zásmuky – Malešov – Golčův Jeníkov – Chotěboř – Žďár nad Sázavou – Slavkovice – Křižanov – Velká Bíteš – Veverská Bitýška – Brno Rajhrad – Židlochovice – Moutnice – Žarošice – Kyjov – Klimentek – Boršice. Zakončení bude na Velehradě v sobotu 20. srpna. Naše sesterská, moravská větev Cyrilometodějské pouti začala jako obvykle v Novém Jičíně ve Španělské kapli 21. února ve 13 hodin. Duchovní téma: Milosrdenství, především v návaznosti na Rok milosrdenství vyhlášený svatým otcem Františkem. František Reichel, 725 939 385, [email protected]

12. strana


Hospodaření farnosti – rok 2015 NÁKLADY

VÝNOSY Dílčí náklady

Kancelářské potřeby 85 193,00

Nákup drobného majetku (2x přenosný mikrofon, 2 lavice, hasící přístroje, sklokeramická varná deska)

22 374,00

Liturgické potřeby

Tisk farních novin Potřeby na opravu – kostel Potřeby na opravu – fara

20 188,00 33 963,00

52 458,00

1 815,00 347,00

3 251,00

2 904,00 19 737,00 133 707,00

Spotřeba plynu – fara

40 375,00

Spotřeba el. energie – kostel

34 057,00

Spotřeba el. energie – fara

10 747,00

Vodné stočné – fakturace společná

44 804,00

1 416,00

Náklady na pohoštění, dárky

12 830,00

Telefonní služby

1 428,00

Zahradnické služby

63 253,00

Ostatní služby: svoz odpadu, výroba klíčů, údržba účetního programu, přeprava osob do Bechyně, odborná vyjádření BOZP, výroba a montáž polic a nástěnek

20 897,00

Tisk letáků, pozvánek, přání, barevný tisk plánu Spořilova

13 399,00

Tisk stolních kalendářů

22 901,00

Kniha o otci Řehořovi Poštovné

36 300,00 55 300,00 762,00

Odvod vyhlášených sbírek na Arcibiskupství pražské

78 343,00

Odvod do svépomocného fondu

36 255,00

Odvod sbírky na Ukrajinu

27 200,00

Odvod sbírek na provincii

66 051,00

Příspěvek na Gen 21

10 000,00

Bankovní poplatky Ostatní drobné náklady Účetní odpisy CELKOVÉ NÁKLADY

Dílčí výnosy

Výnosy celkem 60 200,00

Kostelní sbírky

362 550,00

Vyhlášené kostel. sbírky – Arcibiskupství pražské

78 343,00

Vyhlášené kostel. sbírky – františkánská provnicie

66 051,00

Účelová sbírka na Ukrajinu

27 200,00

Vybráno na knihu o otci Řehořovi Přijaté dary na KT i farní noviny Dobrovolný vstup na koncert Zapůjčení sálu Dary na humanitární a charitní činnost

54 000,00 39 970

239 336,00

9 266 1 000 144 300 44 800

CELKOVÉ VÝNOSY

887 680,00

ÚČETNÍ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK

+ 9 199,00

Ludmila Masnerová, bratr Regalát

174 082,00

18 386,00

Opravy, údržba (údržba topného systému)

strana 13

Tržby za církevní výkony

Dary na provoz od drobných dárců

16 680,00

Drobná spotřeba materiálu (květiny, svíčky, sáčky do vysavače, potřeby pro děti, elektromateriál, vánoční výzdoba aj.) Spotřeba plynu – kostel

107 567,00

7 310,00

Duchovní literatura Tarsicius – časopis pro ministranty

Náklady celkem 2 788,00

Nákup majetku (přenosné varhany, ornát, kuchyňská linka, nájezdy pro vozíčkáře, mikrofon, gril, dělící mříž)

Katolický týdeník


3 039,00 1 503,00 13 333,00 878 481,00

Zpráva o osmém setkání pastorační rady Pastorační rada se sešla v úterý 23. 2. 2016 na svém pravidelném jednání. Rada se nejprve věnovala zhodnocení předchozího období, hlavně adventu a slavení Vánoc. V uplynulém období se ustálil pravidelný čas modliteb Taizé a kromě jiných, již tradičních společenství vzniklo i nové modlitební společensví otců. Byla prodloužena služba stávajícím akolytům. Pro nemocné a starší farníky je tu možnost podávání svátostí, a to jednak prostřednictvík kněží nebo akolytů. Díky manželům Matajovým se rozvíjí pomoc v podobě odvozu na bohoslužby. Jiří Mataj informoval radu o stávající situaci ohledně pomoci uprchlíkům. Zhruba v polovině března by měly dorazit první uprchlické rodiny, které budou hledat své nové bydliště v Praze. Nejprve stráví zhruba měsíc na společném místě, kde si budou zvykat na nové prostředí a učit se česky, a někdy v květnu by se pak tyto rodiny měly přestěhovat do nových domovů. Naše farnost je připravena postarat se o jednu nebo dvě rodiny, ovšem díky poměrně široké nabídce pomoci v Praze zatím nebylo rozhodnuto. Následně se rada věnovala přípravám na Velikonoce. Podrobnosti o bohoslužbách, duchovních a kulturních akcích se vždy včas objeví v nedělních ohláškách, ve farních Novinách, na internetových stránkách a na facebooku. K jednání bylo připraveno i několik techických bodů, jako je např. oprava eletrických rozvodů v kostele, úprava kůru apod. Podrobnosti jsou součástí zápisu z jednání rady. Další jednání proběhne dne 10.5. Klára Konvalinová, kontakt: [email protected]

14. strana


11. března přednáška Jiřího Zajíce Výchova ve společnosti ovládané médii

proběhne pod vedením bratra Regaláta a bratra Šimona. Téma: Ikony a život víry. Duchovní obnova bude zároveň malým uvedením do světa ikony, pojatým z více stran. Již v pátek večer začne pracovat malá ikonopisecká dílna pro přihlášené. Promluvy bratra Regaláta v sobotu mají za cíl prohloubit porozumění ikonám, jež může napomoci duchovnímu životu křesťana. Výroba ikon vzešla z podnětu mládeže, která již naplnila tento pilotní kurz. V případě zájmu bude po dohodě otevřena další dílna. Maximální počet účastníků je deset. Program: Pátek – mše svatá, úvod, adorace; sobota – 8.45 úvodní modlitba, 9.00 první přednáška, adorace, zpovídání, občerstvení, 11.00 druhá přednáška, adorace, zpovídání, 12.15 mše svatá, 13.00 společný oběd a následná diskuze.

BOHOSLUŽBY VE SVATÉM TÝDNU 18.00

Velký pátek

18.00, 23.00 křížová cesta

Bílá sobota

20.00

Velikonoční pondělí

Příležitost ke svátosti smíření v týdnu 16. až 18.3. od středy do pátku vždy od 16–18 hodin, v průběhu duchovní obnovy 18.3 a 19.3. – v sobotu při mši bude také udělena svátost nemocných. Denně 9–18 hodin u PM Sněžné (do Zeleného čtvrtku). Ve středu 16.3. v 15.15 místo výuky náboženství křížová cesta pro všechny děti, jejich rodiče i ostatní farníky. Od 16 hodin svátost smíření pro děti.

Bdění v Getsemanech a u Božího hrobu Zveme srdečně všechny, kdo by chtěli bdít v Getsemanské zahradě a u Božího hrobu, aby se zapsali do tabulky, zároveň je tato služba důležitá, aby mohl zůstat otevřený kostel pro modlitbu a bylo zajištěné hlídání. Bdění bude od Zeleného čtvrtku až do Bílé soboty i přes den. Časy denního bdění a otevření kostela upřesníme dle zájmu o hlídání kostela. Využijme tento vzácný čas!

25. března křížová cesta s dětmi na Petříně Na Velký pátek vás srdečně zveme na každoroční křížovou cestu s dětmi na Petříně, kterou pořádáme ve spolupráci s modřanskými matkami. Společně projdeme všechna zastavení s prosbami, čtením a písničkami. Sraz v 10 hodin na Újezdu u stanice lanovky. Gábina Holejšovská, 721 833 922.

Ve l i k o n o č n í p o h l e d n i c e p r o Ta r t u

18.–19. března postní farní obnova

Neděle Zmrtvýchvstání Páně

strana 15

Svátost smíření

Na první pohled může téma tohoto mého příspěvku působit poněkud uměle. Není snad výchova něčím, co se opírá o po staletí jasný systém morálních zásad a současně o generacemi ověřené postupy, které je třeba hlavně důsledně uskutečňovat? Určitě je na takové námitce mnoho pravdivého. Jistě, že jakákoliv výchova musí probíhat na nosném základu hodnot, které celkem není třeba vymýšlet, neboť se na nich po tisíce let shodují více méně všechny civilizace na naší planetě (dokonce včetně té současné naší západní). Poněkud problematičtější je to s těmi výchovnými postupy – zejména máme-li dosahovat žádoucích výsledků. Mé zkušenosti s výchovou od počátku 90. let (po dvaceti letech výchovné praxe dětského vedoucího turistického oddílu v „reálném socialismu“) mně čím dál tím jasněji ukazovaly, že se tu musíme vyrovnávat se zcela novými faktory. A ty od nás – rodičů a vychovatelů – vyžadují dobré porozumění tomu, co se vlastně děje, a z toho vycházející schopnost i přiměřeně reagovat. A nejen reagovat, ale též účinně mnohému předcházet. Právě tomu se budu ve své přednášce věnovat. Jiří Zajíc

Zelený čtvrtek


8.30, 10.30 8.30

S dětmi jsme připravily tradiční velikonoční pohlednice. Jejich zakoupením u vchodu do kostela přispějeme na katolickou školu v estonském městě Tartu. Do takto označené pokladničky můžeme dávat i peníze, které ušetříme tím, že si v postní době něco odepřeme. Peníze pomohou dobré věci, a jestliže těžkosti spojené se sebepřemáháním obětujeme za nějaké problémy, pomůžeme zároveň podruhé. Klára Kudrnová

3. dubna v 17 hodin představení Knoflíková válka Srdečně zveme nejen děti na představení Knoflíková válka, které zahrají v sále našeho kostela v neděli 3. dubna v 17 hodin členové Dismanova rozhlasového dětského souboru, děti ve věku 6 až 13 let, v režii jen o málo starších asistentů DRDS. Jednoho dne se na dveřích velranského kostela objeví nápis FŠICY VELRAŇÁCI SOU XYNDL a vypuknou sveřepé boje mezi Loverňáky a Velraňáky, kluky ze dvou sousedních vesnic. Uřezané kšandy, límce a knoflíky, přátelství i nepřátelství na život a na smrt, klukovské příběhy plné humoru mezi školou, kostelem a domácími povinnostmi francouzské vesnice na počátku 20. století ožívají na jevišti v podání Dismanova rozhlasového dětského souboru. Podle literární předlohy Luise Pergauda Knoflíková válka, která nese podtitul Román mého dvanáctého věku, pro DRDS volně upravil Josef Tuček, výprava Barbora Veselá, režie Josef Tuček a Magdalena Podrazilová. PS: A nepište na dveře našeho kostela

16. strana


Křížová cesta během postu 23.3. v 15.15 místo výuky STANE vždy v pátek v 17.15 pod náboženství křížová cesta pro SE patronací farních společenství: všechny děti, jejich rodiče i ostatní 26.2. – skautky, A. Čížková; 4.3. – farníky. Od 16 hodin svátost smíření senioři, A. Zikešová; 11.3. – M. Čížek či pro děti. J. Baxant; 18.3. – sbor, M. Štromerová; 25.3. v 10 hodin křížová cesta s dětmi 25.3. ve 23 hodin starší mládež – M. Čížek na Petříně 28.2. od 15.30 do 17.30 probíhá Škola kontemplativní modlitby.

2.3. ve 20 hodin modlitební setkání otců v učebně náboženství 2.3. ve 21 hodin společenství nejen manželů v učebně náboženství 3.3. tichá adorace v 17.30 v kostele 4.3. ministrantská schůzka 6.3. dětská kytarová mše pod vedením R. Koběrského, zkouška v 9 hodin v sále pod kostelem. 11.3. od 19 hodin v sále kostela přednáška Jiřího Zajíce na téma Výchova ve společnosti ovládané médii. 12.3 cyklus Biblických hodin vedených prof. Jozefem Nagyem v 9.30 v učebně náboženství pod kostelem. Vchod z boku kostela. 13.3. od 15.30 do 17.30 Škola kontemplativní modlitby 13.3. v 18 hodin modlitební setkání Taizé 16.3. ve 20 hodin modlitební setkání otců v učebně náboženství 16.3. ve 21 hodin společenství nejen manželů v učebně náboženství. Během setkání proběhne netradiční křížová cesta v kruhu před oltářem. Zveme všechny, kdo se chtějí pomodlit křížovou cestu s novými podněty. 18.3. ministrantská schůzka 18.–19.3. farní duchovní obnova na téma: Ikony a život víry 19.3. III. etapa CMP po trase Tuklaty – Kouřim – Toušice, 23 km 20.3. IV. etapa CMP, Toušice – Zásmuky – Malešov, 24 km

27.3. zveme na kůr všechny, kteří si chtějí zazpívat na Boží hod velikonoční na dětské mši svaté. Zkouška se bude konat ve středu 23.3. od 18 hodin v sále pod kostelem. V neděli je generální zkouška od 9 hodin. Vilma Petrusová 27.3. zkouška na zpívání malých dětí pod vedením Zuzky Krušinové proběhne v neděli od 10 hodin pod kostelem. 30.3. ve 20 hodin modlitební setkání otců v učebně náboženství 30.3. ve 21 hodin společenství nejen manželů v učebně náboženství 3.4. dětská kytarová mše pod vedením R. Koběrského, zkouška v 9 hodin v sále pod kostelem. 3.4. v 17 hodin v sále představení Knoflíková válka nejen pro děti v podání Dismanova dětského rozhlasového souboru 9.4. sobotní cyklus Biblických hodin v učebně náboženství 10.4. od 15.30 do 17.30 Škola kontemplativní modlitby 11.4. od 19 hodin proběhne velikonoční koncert smíšeného pěveckého sboru Byzantion. Pravidelný úklid kostela v 8 hodin, tentokrát v pátek 4.3., 18.3 a 1.4. Při ranních mších o 3., 4. a 5. neděli postní projdou tzv. skrutinii naši katechumeni Robert Pafko a Helena Pávová, kteří budou pokřtěni na Bílou sobotu. Zastupitelstvo městské části Praha 4 požaduje na Magistrátu hl. m. Prahy vyjmutí lokality Spořilova ze zón placeného stání.

stránky farnosti http://www.farnost-sporilov.cz/, číslo účtu farnosti 68349399/0800 Náklad na výtisk: 12 Kč. Číslo vyšlo 28. 2. 2016. Redakce: Michaela Tučková – [email protected], Magdalena Martinovská – [email protected]

b ř ezen 2016 farnosti sv. Anežky Č eské na Spoř ilově

Recommend Documents