Azylové domy pro ženy bez domova na území města Prahy

Jabok – Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická

Absolventská práce

Klára Grombířová

Azylové domy pro ženy bez domova na území města Prahy

Katedra Sociální pedagogiky Vedoucí práce: Mgr. Martin Jelínek, Dis

Praha 2013

Prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem absolventskou práci s názvem: Azylové domy pro ţeny bez domova na územní města Prahy zpracovala samostatně a výhradně s pouţitím uvedených pramenů a literatury. Tuto práci nepředkládám k obhajobě na jiné škole. Souhlasím s tím, aby uvedená práce byla pro studijní účely zpřístupněna dalším osobám nebo institucím prostřednictvím Knihovny Jabok a v elektronické podobě prostřednictvím IS Jabok. V Praze dne

24. 4. 2013

Grombířová Klára

Toto dílo je licencováno pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Neuţívejte dílo komerčně-

Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika. Pro zobrazení

kopie této licence,

navštivte

http://creativecommons.org/licenses/by-nc-

nd/3.0/cz/ nebo pošlete dopis na adresu: Creative Commons, 171 Second Street, Suite 300, San Francisco, California, 94105, USA.

Anotace Tato absolventská práce se zabývá problematikou ţenského bezdomovectví. Jejím cílem je zmapovat azylové domy pro ţeny bez přístřeší na území hlavního města Prahy. Práce je rozčleněna do dvou částí. První část, která je rozdělena do pěti kapitol, přibliţuje obecnou problematiku bezdomovectví. Zaměřuje se na skupiny ohroţené bezdomovectvím, formy bezdomovectví a jeho příčiny. Dále uvádí typologii azylových domů a seznamuje čtenáře s pojmem azylový dům. Vyjmenuje jeho jednotlivé druhy a sluţby, které jsou v azylových domech poskytovány. Součástí první teoretické části jsou konkrétní popisy jednotlivých azylových domů. U kaţdého z nich je uveden zřizovatel, cílová skupina daného azylového domu, jaké sluţby tento dům poskytuje a kontaktní údaje. Třetí kapitola se zabývá specifiky bezdomovectví ţen. Mluví o partnerském ţivotě ţen na ulici, hygieně či těhotenství. Druhá část absolventské práce přináší ucelený přehled azylových domů, kapacitu poskytovaných lůţek, která jsou určena ţenám, uvádí, za jakých podmínek mohou být ţeny přijaty, charakterizuje přijímanou klientelu azylových domů a zmiňuje návaznou spolupráci s dalšími organizacemi. Absolventská práce rozděluje azylové domy na azylové domy pouze pro muţe, azylové domy pouze pro ţeny a azylové domy společné pro muţe a ţeny. V závěru práce se čtenáři mohou dovědět, jaké poţadavky na azylové domy a na jimi poskytované sluţby mají samotné klientky. Práce udává jejich zkušenosti s některými z nich. Ke zjištění všech potřebných informací bylo vyuţito dvou metod. Pomocí dotazníku zaslaného emailovou poštou bylo zjištěno, jakou kapacitu mají konkrétní azylové domy, či jaké jsou podmínky pro přijetí do AD. Pro zjištění subjektivních pocitů respondentek, byl určen druhý dotazník, na který odpovědělo dvacet náhodně vybraných ţen na ulici nebo klientek Farní charity na Praze 1.

Klíčová slova Bezdomovectví Ţena bezdomovkyně Azylový dům pro ţeny bez domova Azylový dům pro muţe bez domova

Annotation This graduate thesis is dealing with problems connected with women’s homelessness. Its goal is to map the asylum houses for women without shelters in the Capital City of Prague. The work is divided into two sections. First part, consisting of five chapters, the general issue of homelessness is introduced. It targets the groups endangered by homelessness, types of homelessness and its causes. Further it states the typology of asylum houses and familiarizes the reader with the concept of asylum house. It lists their specific kinds and the services provided in the asylum houses. Concrete descriptions of separate asylum houses are also a part of the first theoretical section. Next to each one of them, its organizer, the target group of the house, its services and its contact information are listed. The third chapter is dealing specifically with the women’s homelessness. It engages the issues of partnership of the women on the street, hygiene or pregnancy. The second part of the graduate thesis brings a comprehensive listing of asylum houses, their capacity of beds for women, states under which conditions the women can be accepted, characterizes the admitted clientele and mentions the consecutive cooperation with other organizations. The graduate thesis divides the asylum houses into men only houses, women only houses and houses for both women and men. In the ending of the thesis the readers may learn what requests the sole clients have for the asylum houses. The work describes their experiences with individual asylum houses. For gathering all of the needed information, two methods were used. The capacity of asylum houses or the requirements for admission to the asylum houses were found out with the help of questionnaires send through email post. For ascertaining these information from the clients themselves, a group of twenty randomly chosen women on the street and from the Parish charity in Prague 1 was assessed. Keywords: Homelessness Homeless woman Asylum house Asylum house for homeless woman Asylum house for homeless men

Poděkování Děkuji panu Mgr. Martinovi Jelínkovi za uţitečné rady při výběru zvoleného tématu a připomínky ke zpracování mé absolventské práce. Dále bych ráda poděkovala slečně Ivě Lovětínské, která mě při psaní práce podporovala, inspirovala a motivovala. Další dík jí patří za pomoc s dotazníky v organizaci Farní charita na Praze 1.

Obsah Obsah .......................................................................................................................................... 6 Úvod ........................................................................................................................................... 8 ČÁST A – BEZDOMOVECTVÍ ............................................................................................. 10 1)

Základní informace o bezdomovectví ............................................................................... 11 a)

Pojem bezdomovec/kyně, bezdomovectví .................................................................... 11

b)

Historie bezdomovectví................................................................................................. 12

c)

Skupiny ohroţené bezdomovectvím ............................................................................. 14

d)

Formy bezdomovectví ................................................................................................... 15

e)

Příčiny bezdomovectví .................................................................................................. 17

2)

Základní informace o azylových domech ......................................................................... 19 a)

Typologie azylových domů ........................................................................................... 19

b)

Pojem azylový dům ....................................................................................................... 20

c)

Druhy azylového bydlení v ČR ..................................................................................... 21

d)

Poskytované sluţby v azylových domech v ČR............................................................ 22

3)

Problematika bezdomovectví ţen na území města Prahy ................................................. 24 a)

Ţena, jako jedna ze specifických skupin, ohroţených bezdomovectvím ...................... 24

b)

Ţeny bez domova v číslech ........................................................................................... 24

c)

Partnerství jako nutnost? ............................................................................................... 25

d)

Hygiena ......................................................................................................................... 27

e)

Těhotenství .................................................................................................................... 28

4) Azylové domy pro ţeny i muţe na území města Prahy - zřizovatelé, cílová skupina, poskytované sluţby .................................................................................................................. 29 5) Azylové domy pouze pro ţeny na území města Prahy - zřizovatelé, cílová skupina, poskytované sluţby .................................................................................................................. 35 ČÁST B – AZYLOVÉ DOMY ................................................................................................ 40 6)

Dotazník pro azylová zařízení .......................................................................................... 41 a)

Výsledky dotazníkového šetření ................................................................................... 41

b)

Shrnutí dotazníku pro azylové domy ............................................................................ 51

7)

Dotazník pro klientky ....................................................................................................... 52 a)

Výsledky dotazníkového šetření ................................................................................... 52

b)

Shrnutí dotazníku pro klientky ...................................................................................... 54

Závěr......................................................................................................................................... 55 Literatura: ................................................................................................................................. 57 Přílohy ...................................................................................................................................... 60

Úvod V roce 2011 jsem nastoupila do Farní charity Praha 1 na místo terénní sociální pracovnice. Pod hlavičkou Farní charity Praha 1 vznikl program Máří. Program je reakcí na situaci v poskytování sociálních sluţeb osobám bez domova. Vzhledem k nízkému poměru ţen proti muţům ve skupině osob bez domova je většina sluţeb zaměřena na potřeby muţské části skupiny. Cílem programu Máří je napomáhat zlepšení ţivotní situace všech ţen v sociální nouzi. Intenzivní, individuální prací se snaţí předejít sociálnímu vyloučení, eventuálně zmírnit jeho dopady, kterým jsou klientky vystaveny. Klíčovou aktivitou programu je poradna poskytující poradenství ţenám v sociální nouzi. Daných sluţeb tedy můţe vyuţít jakákoli ţena, která se cítí ohroţena na své lidské důstojnosti či právech, tak jak jsou daná např. Listinou základních práv a svobod. Můţe se jednat např. o ztrátu zaměstnání, bydlení, partnera, který dosud finančně ţenu zajišťoval, návrat z léčení nebo jakékoliv jiné ohroţující situace. Jiţ dva roky s kolegou monitorujeme a navštěvujeme praţské lokality, ve kterých by se mohly ţeny ve výše popsaných ţivotních situacích nacházet. Snaţíme se s nimi navázat kontakt, informujeme je o sluţbách nejen naší organizace, poskytujeme základní sociální poradenství a v neposlední řadě svým úsilím motivujeme klientky ke změně jejich ţivotního stylu. Jelikoţ se tato práce stala nedílnou součástí mého ţivota, přivedla mě k hlubšímu zamyšlení se nad problematikou ţenského bezdomovectví. V současné době pracuji také v sociální poradně, kde se setkávám s mnoha otazníky. Při podrobnějším pohledu na bezdomovectví ţen jsem se začala zajímat nejen o rozdílné vnímání obtíţných ţivotních situací klientek, genderovou odlišnost, role, ale také o reálné moţnosti řešení jejich problémů. Při této práci se sociálním pracovníků/cím staví do cesty řada různých překáţek. Jednou, a moţná i nejčastější, z těchto překáţek je nabídnout ţenám bez domova a ţenám, jímţ bezdomovectví hrozí, vhodný azylový dům, který by jejich situaci dočasně řešil. V současné době neexistuje ţádný aktuální a ucelený seznam azylových domů. A právě tento fakt mě inspiroval k napsání absolventské práce na toto téma. Cílem mé práce bude zmapovat azylové domy pro ţeny bez přístřeší na území hlavního města Prahy. Vytvořím si tak pro svoji práci jakousi příručku sluţeb. Mou hypotézou je, ţe nabídka azylových domů nesplňuje specifické poţadavky ţen.

8

Koloběh vyhledávání adres na internetu, či telefonicky, často neposkytne veškeré potřebné informace. Jednou přijde klientka, kterou momentálně vyhodil přítel, je na ulici s dítětem a potřebuje situaci řešit akutně. Podruhé je to klientka, jejíţ podmínkou je bydlení s přítelem. Potřetí klientka, která vyţaduje azylový dům pouze pro ţeny. Proto bych ráda při výběru azylového domu nabídla tu nejschůdnější variantu. Svůj „výzkum“ jsem prováděla v azylových domech na území hlavního města Prahy a jeho otázky byly zaměřeny na specifické potřeby ţen bez domova.

9

ČÁST A – BEZDOMOVECTVÍ

10

Úvodní kapitolu jsem věnovala základním pojmům a jejich definici. Nejprve se zaměřím na pojem bezdomovec/kyně a bezdomovectví jako takové. Následně rozeberu jednotlivé skupiny, které jsou bezdomovectvím ohroţené. Poté zde podrobněji popíšu formy a příčiny bezdomovectví.

1) Základní informace o bezdomovectví a) Pojem bezdomovec/kyně, bezdomovectví I kdyţ ve své podkapitole píšu o termínu bezdomovec/kyně, můţeme se setkat také s mnoha jinými označeními např. člověk bez domova, osoba bez přístřeší, ţena/muţ v sociální nouzi, člověk, který je na ulici. Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách označuje bezdomovce/kyně jako osoby bez přístřeší, a také jako osoby v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Já jsem si vybrala pojem bezdomovec/kyně, proto se ho pokusím co nejlépe vysvětlit. Kdyţ se zamyslím nad tím, co slyším, přijdu na to, ţe jsou to dvě slova spojená dohromady. Jedná se o předloţku bez a podstatné jméno domov. Uţ tato dvě samotná slova vypovídají o tom, v jaké situaci se člověk nachází. Bezdomovci/kyně jsou fenoménem dnešní doby. Pravdou je, ţe určitá část společnosti si představí pod takto označenou osobou člověka, který je špinavý a páchne. Člověka, který je často pod vlivem alkoholu, povaluje se a přespává na veřejných prostranstvích, na lavičkách a často obtěţuje kolemjdoucí osoby svým ţebráním. Jelikoţ tento termín prošel širokou škálou proměn, ráda bych uvedla různé definice od několika autorů. Podle organizace FEANTSA je pro lidi, kteří jsou zahrnováni do kategorie bezdomovec/kyně, klíčová absence uspokojivého bydlení. Tady bych se však pozastavila nad tím, tak jako spoustu jiných autorů/ek (Průdková, Novotný), ţe domov přece není tvořen pouze tím, ţe máme střechu nad hlavou. To, ţe někde bydlíme, neznamená, ţe se tam cítíme doma. Odkazuju se tak na osoby, které jsou ve výkonu trestu nebo osoby ţijící v ubytovnách, azylových domech. A nelze opomenout ani děti v dětských domovech. Avšak v další z definic je pojednáváno o bezdomovcích/kyních také tak, ţe: „Bezdomovec je člověk, kterého z různých důvodů postihlo společenské vyloučení a ztráta

11

bydlení nebo který je touto ztrátou ohroţen, ţije na veřejných místech, či v neadekvátních, a nebo nejistých bytových podmínkách.“1 Tuto definici uvádějí ve své knize Bezdomovectví jiţ výše zmiňovaná autorka Průdková a autor Novotný. Definici citují z internetových stránek. Jejich dovětek za definicí spočívá v tom, ţe ne kaţdý si uvědomuje, ţe bezdomovec/kyně je člověk, kterému chybí domov. Bezdomovcem je člověk, který postrádá místo, ve kterém je jeho rodina, zázemí. Kde se učí různým sociálním a hygienickým návykům, kde relaxuje, kde je v bezpečí, kde má útočiště a je to místo, ke kterému se váţí emoce. V současné době se na zmíněných stránkách nachází tato definice: „Termínem bezdomovec je označována osoba, nemající domov či moţnost dlouhodobě vyuţívat nějaké přístřeší. Termín Bezdomovectví pak označuje způsob ţivota této osoby a existenci tohoto jevu. Bezdomovectví je nejvíc patrné v chudších a odlehlejších částech velkoměst a většinou je spolu s dalšími negativními faktory, doprovázeno sociální izolovaností a psychickým strádáním.“2 Autorka Vacínová však definuje bezdomovectví takto: „ Bezdomovectví je společenský jev, kterému předcházejí jednání a procesy vedoucí ke ztrátě zázemí, ţivotních jistot a ke společenskému vyloučení.“3 Jak je z těchto definic patrné, je moţné chápat bezdomovce/kyně a bezdomovectví různými způsoby. Můţeme tedy o nich mluvit jako o lidech, kteří ţijí v neadekvátních podmínkách, ve kterých nemůţou ţít běţný lidský ţivot a nemůţou se tak sociálně a profesně rozvíjet nebo mluvíme o osobách bez bydliště, kteří přespávají na lavičkách v parcích či v lesích.

b) Historie bezdomovectví

V jedné z knih pojednávající o ţivotě osob bez přístřeší jsem se dočetla, ţe první příklad bezdomovectví, o němţ víme, byl vlastně trest vyhnanství Kaina, který se prohřešil

1

Průdková,Novotný;str.10

2

Estranky.Bezdomovci. eStránky.cz[online]. © 2013 [cit. 2012-12-03]Dostupné z: http://www.bezdomovci.estranky.cz/clanky/definice-bezdomovectvi.html 3

Vacínová;str.128

12

bratrovraţdou. Tento typický biblický příběh Kainova prohřešku je jednou z ukázek trestu vyloučeného jedince z komunity. První skupiny lidí, které odmítají usedlý typ ţivota pracujících, se objevují v raném novověku. Tyto jedinci se začínají toulat a odmítají být vázáni k půdě svého pána. Získávají nálepku tuláků či vagabondů a jejich osudy často končí vraţdou, vězením či popravou. Z dostupných zdrojů jsem se dověděla, ţe dnešní forma bezdomovectví vznikla koncem 19. století v důsledku průmyslové revoluce. Obyvatelstvo začalo migrovat a výskyt bezdomovců/kyň se začal zvyšovat. V padesátých letech, za totalitního reţimu začala být chudoba „zakázaná“. Tento reţim zrušil charitativní organizace, neboť jejich existence by připouštěla existenci chudoby, kterou komunistický reţim popíral. „Lidé bez domova sice existovali, ale jako by tomu tak nebylo. Reţim nařizoval, ţe kaţdý občan se musí zdrţovat v místě svého trvalého bydliště, zaručoval právo na práci a zároveň se práce stala povinností. Jedinci neschopni ţít tímto způsobem se museli skrývat, jinak zakusili represivní opatření. Občan odmítající pracovat byl potrestán vězením podle trestního zákona za trestní čin za příţivnictví.“4 „Za éry komunismu se pojem bezdomovectví nepouţíval, přestoţe bezdomovci existovali. Šlo převáţně o osoby, které nemohly či nechtěly bydlet u rodičů a vlastní rodinu nezaloţily, dále o ty jedince, kteří prošli ústavní výchovou, a o lidi rozvedené. Bylo však nemyslitelné, aby někdo přeţíval na ulici, minulý reţim to jednoduše nedovolil.“5 Po pádu totalitního reţimu se zrušila zákonná povinnost pracovat. „Snad nikdo nebyl připraven na změnu ţivotního stylu a ne kaţdý se s ní dokázal vyrovnat. Ne kaţdý se dokázal přizpůsobit změně politicko-ekonomické situace a poradit si s nově nabytou svobodou, která od člověka vyţaduje odpovědnost, a také se zvýšením nároků, které na něj byly kladeny.“6 Přešlo se na systém, ve kterém byl kaţdý člověk nucen, hledat si zaměstnání sám, podílet se na svém zabezpečení sám. Tento okamţik je povaţován za zrod bezdomovectví v dnešní podobě. V devadesátých letech byla problematika bezdomovectví ponechána církevním a 4

Marek; str. 54

5

Průdková, str. 9

6

Průdková, str. 9

13

neziskovým organizacím. Po roce 2000 začala veřejná správa spolupracovat s neziskovým sektorem. Bezdomovectví se začalo vnímat jako sociální problém

c) Skupiny ohrožené bezdomovectvím

Lidé, kteří jsou nejvíce ohroţováni bezdomovectvím, uţ také řadíme do skupiny potenciálních bezdomovců/kyň. Jedná se o lidi, kteří byli propuštěni z výkonu trestu či ústavní výchovy. Velkou hrozbu také představují půjčky a zadluţování se. Lidé se často stávají ručiteli a ručí svým majetkem. Ve chvíli, kdy se člověk stává ručitelem, visí nad ním hrozba jménem dluh, jehoţ nemoţnost splácení, mnohdy lichvářských úvěrů, znamená ztrátu bydlení v rámci exekuce. Dále sem patří lidé s niţší schopností se přizpůsobovat, lidé, kteří mají sníţenou fyzickou a psychickou výkonnost z důvodu nemoci. Další skupinou, která je ohroţena bezdomovectvím, jsou osoby v důchodovém věku, a to

díky

nedostačujícím

úsporám,

nízkých

důchodům,

následkem

osamocení

či

dezorientovanosti v prostoru a čase. Moţná je také diskriminace na základě pohlaví, věku, rasové příslušnosti, či náboţenském vyznání. Skupinu ohroţenou bezdomovectvím tvoří také ţeny. Jedná se o ţeny vdané i svobodné, bezdětné i matky. Dle údajů statistických výkazů Českého statistického úřadu, případně publikace Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a ČSÚ „Ţeny a muţi v číslech“ z r. 2000, hodnotící ekonomické postavení ţen v českém národním hospodářství, jsou průměrné odměny ţen a muţů, zastávajících stejné pozice v zaměstnání, niţší téměř o třetinu na nejlépe placených profesích. Rozdíly v příjmech muţů a ţen jsou dány také tím, ţe zastoupení ţen na jednotlivých pozicích v zaměstnání je velmi nerovnoměrné, jelikoţ v lépe placených pozicích a postaveních jsou zaměstnáni zejména muţi. Proto se tak ţeny stávají zranitelnějšími a závislejšími. Další diskriminovanou skupinou na území ČR jsou tělesně a mentálně znevýhodnění jedinci, jelikoţ na trhu práce pro ně není vytvořen dostatečně velký prostor. Co se týče cizinců, etnických minorit a jejich izolovanosti z pozice odlišnosti jazykové a kulturní, mají zde také horší podmínky pro práci, bydlení a vzdělání.

14

„Jako další osoby, které jsou ohroţené bezdomovectvím, můţeme označit osoby, jeţ nejsou schopny převzít odpovědnost za vlastní ţivot. Patří zde například: lidé neschopní vytvořit si interpersonální vztahy, často trpící duševními defekty mladí lidé, kteří se ocitli mimo svoji rodinu, na útěku mladí lidé opouštějící v 18 letech dětské domovy osamělé ţeny s malými dětmi nebo těhotné ţeny vyhnané rodiči osamělí staří lidé lidé se zdravotním postiţením alkoholici drogově závislí patologičtí hráči propuštění vězni lidé AIDS pozitivní cizinci na útěku“7

d) Formy bezdomovectví Osoby bez domova lze rozdělit do tří skupin: zjevné bezdomovectví skryté bezdomovectví potenciální bezdomovectví Zjevné – zjevné bezdomovectví je z těchto skupin nejnápadnější. Do této skupiny, která je majoritní společností nejvíce vnímána, patří dobře viditelní/é a rozpoznatelní/é bezdomovci/kyně. A právě proto, ţe pro laickou společnost je toto jediná ukázka ţivota bezdomovců/kyň, vznikají o bezdomovectví zkreslené představy. Přestoţe v praxi pracujeme se všemi skupinami, tato skupina bezdomovců/kyň vyuţívá sociální sluţby v nejvyšší míře. Zjevné bezdomovce/kyně rozpoznáme na první pohled. Jsou to lidé, kteří přeţívají velkou část svého ţivota na veřejných prostranstvích. Poznáme je tak, ţe jejich oblečení je špinavé, 7

Vacínová;str.133

15

otrhané, zapáchající, často nepřiměřené velikosti. Mají velká zavazadla, jelikoţ všechny svoje věci přenášejí s sebou. Můţeme je vidět, jak vybírají koše, sbírají nedopalky od cigaret, ţebrají o peníze. Téměř všichni tito lidé vyuţívají sociální sluţby a vědí, kam si zajít pro jakou pomoc. Existují však také ti, kteří pomoc odmítají. Dokáţou se postarat sami o sebe, bez pomoci ostatních. Dle Hartla jsou bezdomovci jedinci, kteří nemají moţnost uchýlit se mimo veřejný prostor. Skryté – tento druh bezdomovectví je nejhůře rozpoznatelný a sledovatelný. Proto zde také nelze jednoznačně určit, o jak velkou skupinu se jedná. Jsou to lidé čistě oblečení a na první pohled je nelze rozeznat. Tato skupina opovrhuje zjevnými bezdomovci/kyněmi. „ Patří sem osoby, které v zimních měsících hledají pomoc a ubytování v azylových domech, ale po krátké době opět odcházejí, jinak se na sociální pracovníky příliš neobracejí.“8 Vlastimila a Ilja Hradečtí ve své knize píší, ţe skrytí bezdomovci často mění svá bydliště, a to přináší potíţe s policií, potíţe zdravotní a potíţe s úřady. Protoţe je pro tuto skupinu lidí nereálné ţít delší dobu ve squatech, opuštěných domech či stanech, opouštějí tato místa a uchylují se do veřejných ubytoven. Potenciální – patří zde lidé, kteří zatím bydlení mají, avšak to je nejisté. Bydlí v bytech s velkou skupinou lidí nebo naopak v holobytech. Často si můţou zaplatit ze svých příjmů náklady svého bydlení, ale nezbývají jim prostředky na ţivobytí. Bezdomovectví těmto lidem vlastně hrozí a je pro ně aktuální. „Jsou to lidé, kteří se mohou ze dne na den ocitnout na ulici a někdy je jen otázkou času, kdy se to stane. Potenciálními bezdomovci jsou tak i mladí lidé, kteří prošli ústavní výchovou a nemají moţnost návratu do rodiny (odcházejí do ţivota a v případě potíţí se nemají kam obrátit), lidé propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, z psychiatrické léčebny nebo z terapeutické komunity, na které nikdo nečeká a nemají kam jít. Dále samozřejmě lidé ţijící v podnájmu (zvláště nebyla – li sepsána řádná nájemní smlouva), rozvedení, nezaměstnaní a ti, kteří pracují pouze příleţitostně a nelegálně, lidé závislí na návykových látkách, patologičtí

8

Haasová;str.11

16

hráči a další. Největším problémem, potencionálních bezdomovců je zřejmě nedostupnost vlastního bydlení, “9 o které často ani neusilují.

e) Příčiny bezdomovectví Příčin je celá řada. Je moţné je rozdělit na vnější a vnitřní. Ty vnější jsou výsledkem ekonomicko-politické situace a společenského klimatu. Spadá sem vysoká míra nezaměstnanosti, nedostatečné finanční zabezpečení ve stáří a nemoci, diskriminace příslušníků etnických minorit, chudoba. Do této skupiny také patří ta část bezdomovců/kyň, která byla po dosáhnutí plnoletosti propuštěna ze zařízení ústavní výchovy. Nelehká situace čeká také na osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody. Vnitřní příčiny „zahrnují materiální, vztahové a osobní podmínky jednotlivců a rodin. Pod materiálními podmínkami si lze představit např. nízký příjem, ztrátu zaměstnání, zadluţenost, ztrátu bydlení atd.“10 Pokud lidé z majoritní společnosti zahlédnou na ulici nějakého/ou muţe či ţenu bez domova, většina z nich si poloţí otázku, jak se tam dostal/a? V mnoha případech můţe být odpověď na tuto otázku taková, ţe si za to určitě mohou sami. Jelikoţ mám tu zkušenost, ţe spousta lidí o této problematice mluví a často se mě i ptají, jak to tedy s těmito lidmi na ulici ve skutečnosti je? Zda-li je to jejich problém, a zda-li opravdu mají moţnost se z ulice dostat? Můj názor je ten, ţe smůla chodí ve třech, jak tvrdí české pořekadlo. Nikdo z nás neví, co se můţe stát, ale kaţdý z nás zaţil, ţe kdyţ se něco kazí, tak trojnásobně. Člověk najednou přijde o dům, o bydlení, o partnera/ku a ocitne se na ulici. Jako kontaktní pracovníky/ce nás zajímají první dny na ulici takového člověka. Chceme vědět, jak tyto první dny konkrétní člověk zvládá, jak se cítí, jaké má potřeby. Z vlastní zkušenosti vím, ţe pokud se nám podaří zkontaktovat člověka na ulici během prvních dní, je to obrovská výhra, neboť čím déle na ulici jsou, tím více a více narůstá nedostatek vůle a motivace cokoliv dělat. Jejich sebevědomí a sebehodnocení klesá, jelikoţ v jejich hlavách kolují myšlenky typu: „ Takto jsem skončil/a, nic jsem nedokázal/a.“ A fakta 9

Haasová;str.11

10

Průdková, Novotný;str.16

17

jako gamblerství a alkohol jsou většinou důvodem nebo důsledkem toho, proč lidé na ulici jsou. Jako nejčastější příčina bezdomovectví je často uváděna ztráta zaměstnání. A jak uţ jsem říkala, nezaměstnaný člověk o sobě začne pochybovat a ztrácí vlastní sebeúctu, sebedůvěru. Autorka Štěchová rozděluje příčiny bezdomovectví na objektivní a subjektivní. „Mezi objektivní příčiny patří: změny na trhu práce změněná struktura rodiny nedostatečná podpora bydlení pro osoby propuštěné z ústavního zařízení, se zdravotním znevýhodněním či sociálně slabé11 Mezi subjektivní příčiny řadí tyto příčiny: nezaměstnanost nízká úroveň vzdělání problémy v oblasti sociálních vztahů závislost na návykových látkách zdravotní postiţení“12

11

Štěchová;str.34

12

Štěchová;str.34

18

Ve své druhé kapitole nejdříve uvedu typologii azylových domů. Seznámím čtenáře s pojmem azylový dům. Vypíšu zde jeho jednotlivé druhy a sluţby, které jsou v azylových domech poskytovány.

2) Základní informace o azylových domech

„Azyl – (asylum) útočiště, útulek. Na určitých místech některá náboţenství vnímala přítomnost nadpřirozených sil, které mohly člověka v krajní nouzi ochránit. Kdyţ se tam člověk uchýlil, přestaly se na něj vztahovat světské zákony a poddal se ochraně bohů. Tato místa byla přesně definována stejně jako to, kterým osobám je moţné azyl poskytnout, případně jaké rituály musí ţadatel o azyl podstoupit. Azylový dům – ubytovací zařízení pro osoby bez přístřeší, jeţ by těm klientům, kteří jsou pro změnu ţivotního stylu motivováni, mělo umoţnit integraci do společnosti. Proto v některých azylových domech klienti procházejí tzv. integračními stupni, tj. fázemi pobytu, během nichţ si klient klade postupně náročnější cíle. Ve většině azylových domů je délka pobytu klienta omezena na několik měsíců.“13

a) Typologie azylových domů

Typologie azylových zařízení v ČR podle Haasové: Haasová rozlišuje sedm typů azylových zařízení, či spíše azylových aktivit, protoţe některé jsou poskytovány souběţně. Rozsah, kvalita a cena sluţeb se liší dle moţností, nároků a filozofie příslušného provozovatele. „Noclehárny – poskytují ubytování na jednu noc, moţnost osprchování, jídlo, a to vše za symbolickou cenu. Vyţaduje se bezproblémové chování klienta/ky. Ten/Ta ráno zařízení opouští.

13

Matoušek;str.30

19

Denní centra – nabízejí jednoduché jídlo, čaj, sociální poradenství, moţnosti hygieny. Pro potřeby pravidelných klientů/ek můţe toto zařízení slouţit jako příjemce jeho/jejich sociálních dávek, které se mu po dohodě pak vyplácejí. Ty se mu/jí pak po dohodě vyplácí. Jde o zařízení s vlastními pravidly pro vstup. Azylové domy – umoţňují přechodný déle trvající pobyt. Od klientů/ek se očekává spolupráce, účast na sociálních programech, komunitách, výcviku dovedností. Platí se zde smluvní částka za pobyt. Zařízení na půli cesty – určeno osobám, které se pohybují mezi závislostí na institucích a nezávislým ţivotem ve vlastním bytě. Důvody bývají jak osobnostní, tak objektivní (např. osoby z dětských domovů). Zařízení se skládá z několika bytů. Své záleţitosti si obyvatelé/ky spravují samostatně, ale pod dohledem sociální/ho pracovnice/íka. Chráněné byty – tento typ zařízení navazuje na předchozí stupně. Celý systém musí být otevřený, od počátku aţ do konce, aby se klienti/ky mohli/y dostat do sociální nezávislosti. Krizová lůžka – jedná se o lůţka, která jsou určena pro případ, ţe se osoby v důsledku mimořádných událostí ocitnou bez střechy nad hlavou a je nutné je krátkodobě ubytovat (např. matky, které utíkají s dětmi od agresivního partnera). Ubytovny pro matky s dětmi – slouţí těm matkám nebo otcům, kteří nemají dlouhodobě zajištěné bydlení a jsou v nouzi.“14 Lidem, kteří ztratili svůj domov, je třeba zajistit základní zázemí. Lidé, kteří ţijí na ulici, potřebují místo k odpočinku, potřebují lékařskou pomoc, jídlo, oblečení, obuv a v neposlední řadě prostor pro vlastní hygienu a očistu. Za jednu ze sluţeb orientovaných na plnění základních potřeb jsou povaţovány všechny formy azylového bydlení.

b) Pojem azylový dům Azylové domy začaly vznikat po roce 1990, a to převáţně ve velkých městech. Zřizují a provozují je hlavně neziskové a charitativní organizace.

14

Haasová;str:29

20

Podle zákona o sociálních sluţbách č. 108/2006 Sb., je azylový dům jednou ze sedmnácti druhů sluţeb sociální prevence. „Azylové domy poskytují pobytové sluţby na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení.“15 „Jsou pobytové sluţby pro osoby, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Jsou různého druhu, např. azylové domy pro rodiče s dětmi, azylové domy pro ţeny, pro muţe, případně i pro osoby mladší 18 let. Vedle poskytnutí ubytování je vţdy nezbytné poskytnout také podporu, která vede k vyřešení nepříznivé sociální situace, a to především prostřednictvím sociální práce.“16 Poskytují pobytové sluţby na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení, prostřednictvím poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutím ubytování a pomoci při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záleţitostí (§ 57).

c) Druhy azylového bydlení v ČR

Na území ČR jsou poskytovány tři druhy azylového bydlení: krátkodobé azylové ubytování střednědobé azylové ubytování dlouhodobé azylové ubytování Krátkodobé – je přístupné nejširší škále osob a slouţí pouze po dobu trvání krizové situace. Mluvíme tedy o řádu dnů, maximálně týdnů. Je zde niţší standard bydlení neţ standard, který poskytuje ubytování na delší dobu. Mnohdy se jedná o vícelůţkové pokoje, kde člověk nemá tolik soukromí, a ne všechna zařízení nabízejí nepřetrţitý provoz. „ Různé

15

108/2006Sb.

16

MPSV. Ministerstvo práce a sociálních věcí. MPSV.cz [online].[cit.2013-04-10]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/soc/ssl/obcane/priklad5

21

organizace tento typ sluţby nazývají odlišně, nejčastěji „azylová ubytovna“ nebo prostě jen „azyl“. „17 Střednědobé – tento typ ubytování počítá s tím, ţe zde klient/ka zůstává několik týdnů aţ měsíců. Během této doby se očekává, ţe se krizová situace vyřeší a on/ona se bude moci vrátit k soběstačnosti. Zařízení poskytuje vyšší standard, coţ znamená samostatné pokoje a větší soukromí. Ne všechny organizace mají takto velký rozdíl mezi krátkodobým a střednědobým azylem. Důvodem můţe být nedostatek prostoru. Od klienta/ky se očekává, ţe se zapojí do individuálního programu, který vede k její maximální soběstačnosti. Tím je také pobyt podmíněn. Klient/ka je aktivně veden/a ke spolupráci na řešení svých problémů. Dlouhodobé – poskytuje ubytování na několik měsíců aţ let. Pomáhá klientům/kám s nácvikem dovedností a připravuje je na návrat k samostatnosti a odpovědnosti za vlastní jednání. Tento druh azylového bydlení se nejvíce podobá přirozenému bydlení. Člověk zde má největší svobodu.

d) Poskytované služby v azylových domech v ČR

„Sluţba podle odst.1 § 22 vyhlášky č. 505/2006 Sb. obsahuje tyto základní činnosti: a)poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy - vytvoření podmínek pro samostatnou přípravu nebo pomoc s přípravou stravy - zajištění nebo poskytnutí stravy odpovídající věku, zásadám racionální výţivy a potřebám dietního stravování b) poskytnutí ubytování - ubytování po dobu zpravidla nepřevyšující 1 rok - umoţnění celkové hygieny těla - vytvoření podmínek pro zajištění úklidu, praní a ţehlení osobního prádla, výměny loţního prádla

17

Matoušek;str.323

22

c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záleţitostí - pomoc při vyřizování běţných záleţitostí vyplývajících z individuálních plánů - pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, včetně uplatňování zákonných nároků a pohledávek“18

18

§ 22 vyhlášky č. 505/2006 Sb

23

Celá třetí kapitola bude zaměřena na ţenu bezdomovkyni a specifika, která tato problematika přináší, jako jsou např. hygiena, partnerství na ulici, těhotenství. Uvedu zde i konkrétní čísla, týkající se počtu ţen bezdomovkyň na území hlavního města Prahy.

3) Problematika bezdomovectví žen na území města Prahy

a) Žena, jako jedna ze specifických skupin, ohrožených bezdomovectvím

V této podkapitole se budu zabývat odlišností ţivota muţů a ţivota ţen na ulici. Uvedu počty bezdomovců / bezdomovkyň na území hlavního města Prahy a důvody které činí ţenu náchylnější ke ztrátě bydlení. Rozeberu specifika bezdomovectví muţů a bezdomovectví ţen. Zmíním se o tom, jaká úskalí přináší role ţeny ve společnosti. Abych mohla mluvit o rozdílech mezi muţi a ţenami v rámci bezdomovecké skupiny, je potřeba uvést, v jakém počtu se tito lidé na ulici objevují.

b) Ženy bez domova v číslech

Podle zprávy ze sčítání bezdomovců v roce 2010, které proběhlo na základě zadání Magistrátu hl. města Prahy a bylo provedeno Mgr. Zuzanou Šnajdrovou a Mgr. Petrem Holpuchem bylo na území hl. města Prahy sečteno přibliţně 4 000 osob bez přístřeší. Ve skupině dominují muţi (78 %) oproti ţenám (22 %). U ţen je průměrný věk 43 let, u muţů 44 let. Nejvíce zastoupenou věkovou skupinou je kategorie od 46 do 55 let (28 %), nejméně osoby nad 65 let (2 %) – platí pro obě pohlaví. „Běţné bydlení“ (placené ubytovny), jako místo pro přespávání, uvedly ţeny téměř dvakrát častěji neţ muţi (28% u ţen, 15 % u muţů). Největší část uţivatelů sociálních sluţeb tvoří kategorie muţů a ţen ve věku 46–55 let, konkrétně 27% (tj. 237) muţů a 32% (tj. 81) ţen. Z kategorie mezi 36–45 lety je pak zastoupeno 23% ţen a 25%, coţ činní tuto kategorii druhou nejvyšší.

24

Pokud tato čísla srovnáme s rokem 2006, kdy bylo zjištěno, ţe podíl ţen mezi bezdomovci v Praze byl 14 % a podíl muţů 86 %, zjistíme, ţe počet ţen na ulici stoupá. Celkem bylo v roce 2006 sečteno 3096 osob bez přístřeší na území hlavního města Prahy, z toho bylo 2662 osob muţského pohlaví a 434 osob ţenského pohlaví. Předpokládá se však, ţe u ţen je převaţující bezdomovectví skryté, čemuţ nasvědčuje i fakt, ţe je na veřejných místech potkáváme jen velmi zřídka a informace o jejich počtech nejsou vţdy zcela přesné. Jana Haasová, autorka knihy Jak ţijí v Olomouci ţeny bez domova, uvádí, ţe tento fakt souvisí s tím, ţe ţeny bez domova odsuzuje společnost mnohem více neţ muţe. Ţeny proto ukrývají své stigma i za cenu utrpení.

c) Partnerství jako nutnost? „S bezdomovectvím ţen souvisí faktická nerovnoprávnost muţů a ţen ve společnosti. Ţenu bezdomovkyni hodnotí společnost mnohem přísněji, neţ muţe bezdomovce.“19 „Přestoţe jsme daleko od toho, abychom se domnívali, ţe ţivot na ulici je pro muţe snadný, je jistě pravda, ţe pro ţeny je ţivot na ulici rozhodně těţší. Pokud nic jiného, tak je pro ţeny z různých důvodů nebezpečnější. Ţeny jsou zranitelnější, pokud jde o fyzické napadení. Jsou vystaveny riziku otěhotnění v důsledku násilného či konsensuálního sexuálního styku.“20 Na tuto citaci bych ráda navázala. Budu psát o ţenách, které v tomto důsledku vidí partnera pro ţivot na ulici jako nutnost. Pravdou zůstává, ţe většina ţen na ulici ţije s muţem. Tak situaci hodnotím ze svých zkušeností. Muţů je na ulici mnohem více, proto jejich poptávku po ţenách nelze uspokojit. Muţ, který ţije s ţenou má v rámci komunity bezdomovců/kyň vyšší status. Tento fakt je vnímaný jako „doklad jeho muţství“ (společností je vnímaný jako „úplný“ jelikoţ má vztah se ţenou, coţ je v naší společnosti „norma“). Ţeně často nezáleţí na tom, jak její partner vypadá, ale vyhledává muţe s vyšším společenským statusem v rámci subkultury lidí bez domova. Vyhledávají muţe, kteří mají nějaké přístřeší nebo známosti, které občas něčím přispějí. Tíhnou k muţům, kteří chodí na sběr, tedy zkrátka k těm, kteří mají pořád co nabídnout. „Ona mu za to třeba pak uklidí na tom squatě, nebo 19

Průdková,Novotný;str.24

20

Renzetti, Curran;str.297

25

podrţí mu, kdyţ má potřebu. Proto toho chlapa je ta ţenská taková další věc v tom vztahu, kterou on pouţívá.“21 Z vlastní praxe vím, ţe spousta ţen na ulici vnímá partnerství s muţem jako nutnost. Svého druha povaţují za někoho, kdo se jich ujal, zachránil je. Všechno jim vysvětlil a naučil je se v tomto světě pohybovat. „ V partnerských vztazích zpravidla funguje genderové rozdělení rolí a dělba práce. Muţ zajišťuje bezpečné místo k přespání, zajišťuje jídlo peníze. Ţena se stará o místo kde přespávají, uklízí a připravuje jídlo. Část klientek uvedla, ţe je muţi vnímají jako sluţky.“22 Co se týče homosexuálních vztahů u ţen bez domova, nikdy jsem se s tímto faktorem nesetkala a netroufám si říct, zda-li by tato ţena byla jednoznačně ze společnosti bezdomovců/kyň vyloučena. I kdyţ je partnerství pro ţenu velká hodnota, je to také moţná příčina jejího bezdomovectví. Domácí násilí je specifický problém, a to proto, ţe se většinou odehrává beze svědků, mezi dvěma osobami, které jsou spojeny intimním vztahem, a tudíţ se velmi obtíţně prokazuje. Kdyţ si kladu otázku proč je násilí pácháno ve větší míře na ţenách, musím říct, ţe se mé názory vnitřně bijí. Napadá mě myšlenka diskriminace ţen a uznávání patriarchátu společností, z čehoţ můţe plynout tento fakt. Na druhou stranu mám pocit, ţe ţeny dobrovolně umocňují některé stereotypy společnosti svým chováním. Často nakonec obviňují sami sebe. Od kamarádek slýchají názory typu: „ Přece neopustíš tak skvělého chlapa, jenom kvůli jednomu úletu.“ Dalším faktem také je, ţe ţeny chtějí za kaţdou cenu často udrţet rodinu pohromadě a jsou schopny domácí násilí chápat jako „úděl ţeny“. Nechají se uklidnit tím, ţe muţ vydělává spoustu peněz a je schopný uţivit rodinu nebo od rozhodnutí od manţela/partnera odejít ustoupí kvůli vyhroţování sebevraţdou. V knize ABC Feminismu je dále uvedeno, ţe důvody k tomu, aby ţena neopustila pachatele, jsou individuální. Mě konkrétně velmi zaujala tato slova: „ Podle tradičního vnímání ţenské role a zaţitých společenských chování bývá partnerský vztah často chápán jako investice, které by se ţeny neměly vzdávat („jednou sis ho vybrala, tak trp“….“správná

21

Mikulášek;str.33

22

Mikulášek;str.33

26

ţenská má vydrţet trochu té bolesti“…“hezky papej, nebo si tě nikdo nevezme, zůstaneš na ocet a nikdy se nevdáš“…atd.“23 Kaţdá ţena má svou strategii, jak se násilí bránit. Ať uţ je to poslušnost, sebeponiţování nebo odveta, vţdy je jedinou snahou napadené tuto situaci přeţít. Ţeny, které skončily na ulici, protoţe opustily manţela/partnera, kvůli jeho násilnostem, často nevěděly o moţnostech, které mají (vykázání násilníka z bytu). Ţenám ţijícím na ulici je často přiřazovaná role promiskuitní osoby. V důsledku této nálepky bývají často cílem sexuálního zneuţívání.

d) Hygiena

„V naší společnosti jsou ţeny socializovány více neţ muţi k tomu, aby si cenili soukromí, zejména co se týče vykonávání základních hygienických potřeb. Proto například močení na veřejnosti je pro ţeny nejen prakticky, ale i psychicky obtíţnější. Stejný dopad má na ţeny bez domova mytí ve veřejné umývárně nebo sprchování ve společnosti dalších lidí v zařízeních pro bezdomovce/kyně. A jak poznamenává Golden (1992,s.160): „Kaţdá ţena si dokáţe ţivě představit ten neskutečně silný pocit poníţení v případě, ţe by na ulici dostala menstruaci.““24 Jejich situace je v tomto případě náročnější. Jelikoţ nemají přístup ke sprchám, vloţkám či tampónům, většina z nich by zcela jistě uvítala mnohem lepší dostupnost. Na potíţe s nedostupností hygieny navazuje další problém, a to antikoncepce. Nedostatek finančních prostředků k získání prášků, injekcí, kondomů ţeny bez domova nutí ke krádeţím.

Stereotypní chování majoritní společnosti upevňuje typické vlastnosti, které se k ţenám a muţům vztahují. „Jako typicky ţenské vlastnosti můţeme uvést, ţe ţeny jsou bezmocné, citově zaloţené, emocionální, empatické, jemné, milovnice dětí, mírné, náladové, nelogické, nerozhodné, 23

Huňková;str.109

24

Renzetti, Curran;str.297

27

nesamostatné, něţné, ohleduplné, parádnice, pasivní, pečlivé a opatrné, plné porozumění, poslušné, povolné, přitaţlivé a dráţdivé, příjemné, přívětivé, senzibilní, slabé, soucitné, šarmantní, taktní, touţící po jistotě, úzkostné, vyţadující ochranu, zaměřené na rodinu, závislé, ţvanivé.“25 Pro názornost bych uvedla případ klientky Mirky, která chodí do zařízení, ve kterém pracuji. Vţdy, kdyţ k nám přijde špinavá, rozcuchaná, zapáchající a má moţnost se čistě obléknout, učesat a opláchnout, odchází jako znovuzrozená. To, ţe vypadá k světu, jí zvyšuje sebevědomí a cítí se lépe. Tyto stereotypy posloucháme jiţ od útlého mládí ze strany rodičů, společnosti, médií, knih aj. Říkají nám, jaké chování od nás společnost očekává, a tím nás k danému chování směřují.

e) Těhotenství

Jak jsem jiţ zmiňovala, ţeny bez domova jsou vystavovány velkému riziku nechtěného otěhotnění, které můţe být důsledkem sexuálního zneuţívání či nedostatku financí na antikoncepci. Přesný počet těchto ţen není přesně znám. Ročně evidují pracovníci a pracovnice center sociálních sluţeb asi desítku těhotných klientek. Jedná se však o ty, které tato centra pravidelně navštěvují. Počet těch, jeţ řeší své těhotenství pouze v bezdomovecké komunitě tak nelze zjistit. Dle dostupných informací lze říci, ţe existují tři typy matek bezdomovkyň – matka, která se ihned po porodu dítěte vzdá, matka, která se rozhodne dítě si ponechat, avšak z důvodu nedůstojných podmínek pro ţivot dítěte je matce její dítě odebráno orgánem OSPOD a matka, která se rozhodne svůj ţivot od základu změnit, dostat se z ulice a o své dítě se postarat. Protoţe jsem se ve své praxi setkala s klientkou, která byla těhotná, měla dluh na zdravotním pojištění a neměla kartičku pojištěnce, ráda bych zde uvedla, ţe ani jedna z těchto skutečností nezabraňuje klientce v pravidelných návštěvách lékaře během těhotenství. Lékař/ka je povinen/ná, dle slov zaměstnance VZP, poskytnout těhotné ţeně, která má trvalý pobyt na území ČR zdravotnickou péči. 25

Karsten;str 24,25

28

V následujících dvou kapitolách se zaměřím na konkrétní popis jednotlivých azylových domů. U kaţdého z nich uvedu jeho zřizovatele, cílovou skupinu, poskytované sluţby a kontakt.

4) Azylové domy pro ženy i muže na území města Prahy -

zřizovatelé, cílová skupina, poskytované služby

Azylové bydlení pro matky s dětmi Praha 12 Zřizovatelem je městská část Praha 12. Zajišťuje pomoc matkám (otcům) s dětmi, kteří se nacházejí v nepříznivé ţivotní situaci, zaviněné ztrátou bydlení. Dočasně řeší ubytování a dává moţnost a čas klientovi/ce k tomu, aby zváţil/a další kroky, které chce učinit k vyřešení své situace. Cílovou skupinou této sluţby jsou matky a otcové s dětmi do 18-ti let, kteří mají trvalé bydliště na území MČ Praha 12 a ocitli se v krizové situaci. Další klientelou mohou být osoby s trvalým bydlištěm na MČ Praha 12, kteří byli postiţení ţivelnou pohromou např. poţárem. „Poskytované sluţby: poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy vytvořením podmínek pro samostatnou přípravu stravy, kuchyně jsou vybaveny nádobím, elektrospotřebiči a dalšími pomůckami nutnými pro přípravu a uchování stravy. poskytnutí ubytování ve vybaveném pokoji pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záleţitostí, coţ v sobě obsahuje např. vyplňování nejrůznějších ţádostí, dotazníků, kontaktování úřadů, sepisování dopisů pro úřady.26“ Ubytování a stravování je za úhradu. Adresa: 26

SOCSLUZBYMC12. Sociální sluţby městské části Praha 12. socsluzbymc12.info [online]. [cit. 2012-12-05]. Dostupné z: http://www.socsluzbymc12.info/?page_id=73

29

Azylové bydlení pro matky s dětmi, Olbramovická 703, 142 00 Praha 4, tel.: 241 713 575, http://www.socsluzbymc12.info/

Azylový dům La Strada Zřizovatelem je La Strada o.p.s. Je organizací, která se věnuje problematice obchodování s lidmi a jejich vykořisťování. Cílovou skupinou jsou oběti nucené práce, včetně prostituce a lidé, z jejichţ práce měli jiní výdělky. Poskytované sluţby: ubytování - moţnost ubytování ve dvou azylových bytech, v jednom pro ţeny, v druhém pro muţe. Zprostředkování bydlení na ubytovně nebo ve specializovaném zařízení. finanční a materiální pomoc včetně financí na stravu sociální poradenství zprostředkování právního/pracovního poradenství/zastupování zdravotnická/psychologická pomoc Sluţby jsou poskytovány zdarma, některé i anonymně. Adresa: Azylový dům La strada, Bořivojova 1007/105, 130 00 Praha 3, tel.: 222 721 810, http://www.strada.cz/cz/

30

Azylový dům sv. Terezie Zřizovatelem azylového domu je Arcidiecézní charita Praha. Pomáhá lidem řešit nelehké ţivotní situace. Větší část klientely tvoří lidé bez domova. Nízkoprahové denní centrum poskytuje moţnost vysprchovat se a výměnu oblečení. Za menší poplatek je zde nabízena polévka, chléb, čaj a káva (k dnešnímu dni 16. 3. 2013 je aktuální cena za polévku 8Kč). Další sluţbou je krátkodobé ubytování na noclehárně, dlouhodobější v Azylovém domě a sociální poradenství. Cílovou skupinou jsou dospělí muţi a ţeny, nacházející se v obtíţné sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Sluţby se poskytují za úhradu. Poskytované sluţby: ubytování aţ na 6 měsíců strava hygiena šatník sociální poradenství poradenství při hledání zaměstnání Adresa: Azylový dům sv. Terezie, Pernerova 336/20, 186 00 Praha 8, tel.: 222 313 738, http://praha.charita.cz/sluzby/svterezie/

Azylový dům Šromova

Zřizovatelem je Centrum sociálních sluţeb Praha. Azylový dům poskytuje pobytovou sluţbu a pomáhá jejím uţivatelům maximálně se zapojit do sociálního i kulturního ţivota, který je společností povaţován za běţný.

31

Cílovou skupinou jsou ţeny, muţi, páry, samoţivitelé/ky s dětmi, rodiny s dětmi, které se nacházejí v dlouhodobě nepříznivé sociální situaci a ztratily bydlení. Poskytované sluţby: právní a sociální poradenství ubytování (maximálně 12 měsíců) hygiena moţnost přípravy vlastní stravy Ubytování a praní za úhradu. Adresa: Azylový

dům

Šromova,

Šromova

862,

198

00

Praha

14,

tel.:

281 914 376,

http://www.csspraha.cz/azylovy-dum-sromova

Azylové ubytování – o.s. Společnou cestou Zřizovatelem je Společnou cestou o.s.. Je to sdruţení, které hledá nové formy prevence a řešení sociálně negativních společenských jevů. Při poskytování svých sluţeb klade důraz na komplexní sociální, zdravotní i výchovnou pomoc, která vede k překonání obtíţných sociálních situací. Cílovou skupinou jsou matky nebo úplné rodiny s nezaopatřenými dětmi bez přístřeší nebo bezpečného zázemí, které jsou ohroţeny fyzickým, psychický nebo sexuálním násilím. Poskytované sluţby: ubytování odborné sociální poradenství sociálně aktivizační sluţby pro rodiny s dětmi Ubytování za úhradu.

32

Adresa: Azylové ubytování o.s. Společnou cestou, Donovalská 2331, 149 00 Praha 11, tel.: 272 950 984, http://www.spolcest.cz

Centrum sociálních služeb B. Bureše Zřizovatelem azylového domu je Armáda spásy. Poskytuje muţům a ţenám bez přístřeší ubytovaní na přechodnou dobu a snaţí se napomáhat při opětovném začlenění se do společnosti. Cílovou skupinou jsou muţi a ţeny bez přístřeší, starší 18 let, fyzicky soběstační, kteří nemají aktuální zákaz v dalších zařízeních Armády spásy. „Poskytované sluţby: ubytování ve 2 – 3 lůţkových pokojích a jednom 4 lůţkovém pokoji podmínky pro umoţnění celkové hygieny těla podmínky pro zajištění úklidu, praní osobního prádla, výměny loţního prádla poskytnutí stravy – moţnost odebírat za úhradu stravu zajištění podmínek pro přípravu stravy pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záleţitostí pomoc při vyřizování běţných záleţitostí vyplývajících z individuálních plánů pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, včetně uplatňování zákonných nároků a pohledávek.“27 Ubytování, strava, hygiena, praní poskytovány za úhradu.

27

ASP. Armáda spásy Praha. armadaspasypraha.cz [online]. Copyright © 2013 [cit. 2013-01-02]. Dostupné z: http://www.armadaspasypraha.cz/?page_id=122

33

Adresa: Centrum sociálních sluţeb B. Bureše, Tusarova 60, 170 00 Praha 7, tel.: 220 184 001, http://www.armadaspasypraha.cz/

Dům Naděje Praha – Záběhlice Zřizovatelem azylového domu je Naděje o.s., která buduje a provozuje síť sluţeb. Tyto sluţby jsou zaloţeny na křesťanských principech a jsou určeny osamělým, zdravotně postiţeným, společensky vyloučeným nebo jinak znevýhodněným lidem. Cílovou skupinou jsou zdravotně soběstační/é muţi a ţeny, kteří splňují nárok na starobní nebo invalidní důchod a přišli o bydlení. Poskytované sluţby: ubytování maximálně po dobu jednoho roku strava sociální poradenství doprovod zdravotní péče křesťanská duchovní sluţba vzdělávací a volnočasové aktivity Pobyt a strava jsou sluţby poskytované za úhradu. Adresa: Dům Naděje Praha – Záběhlice, K Prádelně 2, 106 00 Praha 10, tel.: 272 660 460, http://www.nadeje.cz/

34

5) Azylové domy pouze pro ženy na území města Prahy -

zřizovatelé, cílová skupina, poskytované služby Azylový byt Proxima Sociale Zřizovatelem je občanské sdruţení Proxima Sociale, které vytváří podmínky pro změnu ţivotní situace matek s dětmi, prostřednictvím poskytnutí ubytování a programu podpory. Cílovou skupinou jsou těhotné ţeny a matky s dětmi, jejichţ obtíţná situace vedla ke ztrátě bezpečného ţivotního prostoru (domova, bytu). Např.: vlivem neplacení nájemného, rozvodové situace, násilí v rodině, těhotenství, nefunkční rodinné prostředí apod. „Poskytované sluţby: odborné sociální poradenství zaměřené na zvládnutí problému a rozšíření sociálních dovedností sociální intervence při řešení základních sociálních problémů (bydlení, zaměstnání) krizové a situační intervence uţivatelkám téţ poskytujeme v případě potřeby doprovodnou činnost při styku s úřady a realizujeme s nimi volnočasové aktivit.“28 Ubytování za úhradu. Adresa: Azylový byt Proxima Sociale, Rakovského 31/38, 143 00 Praha 12, tel.: 277 007 288, http://www.proximasociale.cz/

Azylový dům ACORUS Zřizovatelem je občanské sdruţení ACORUS. Poskytuje ţenám a ţenám s dětmi, které jsou ohroţeny domácím násilím, přechodné bydlení a odbornou pomoc.

28

PROXIMASOCIALE. proximasociale.cz [online]. [cit. 2013-02-03]. Dostupné z: http://www.proximasociale.cz/byt.php#co-nabizime

35

Cílovou skupinou azylového domu jsou ţeny a ţeny s dětmi, které jsou aktuálně ohroţeny domácím násilím. „Poskytované sluţby:

poskytnutí ubytování - pobyt v azylovém domě po dobu maximálně 1 roku pomoc při zajištění stravy - vytvoření podmínek pro samostatnou přípravu stravy, případně pomoc při přípravě (k dispozici je společná kuchyň s běţným kuchyňským vybavením a přístroji) základní sociální poradenství - poskytování informací o způsobech řešení, zvládání nebo kompenzace obtíţné sociální situace, o právech, povinnostech a nárocích vyplývajících ze systému sociálního zabezpečení, o právních aspektech krizové situace a odborných sluţbách.“29 Ubytování a stravování je za úhradu. Adresa: neveřejná, moţnost volání nonstop linky – 283 892 772, http://www.acorus.cz/

Azylový dům pro ženy Amortova Zřizovatelem je Centrum sociálních sluţeb Praha, které poskytuje dočasné ubytování ţenám, které se nacházejí v nepříznivé ţivotní situaci a hrozí jím sociální vyloučení. Cílovou skupinou jsou ţeny starší 18-ti let, které se nacházejí v dlouhodobě nepříznivé sociální situaci a ztratily bydlení. Poskytované sluţby: sociální poradenství ubytování (max. 3 měsíce)

29

ACORUS. Acorus, občanské sdruţení. acorus.cz [online]. © 2011 [cit. 2013-01-03]. Dostupné z: http://www.acorus.cz/cz/sluzby/azylovy-dum.html

36

hygiena(včetně vyuţití pračky,ţehličky a sušáku na prádlo) moţnost přípravy vlastní stravy ve společné kuchyňce pomoc při základních dovednostech na PC Ubytování a praní za úhradu. Adresa: Azylový dům pro ţeny, Amortova 1281/7, 143 00 Praha 12, tel.: 734 280 424, http://www.csspraha.cz/

Azylový dům pro matky s dětmi – Otevřené srdce Zřizovatelem je občanské sdruţení Otevřené srdce. Jeho posláním je provozovat zařízení pro pomoc sociálně potřebným občanům. Cílovou skupinou jsou matky s dětmi v krizové sociální situaci. „Poskytované sluţby: socioterapie sociálně právní poradenství mediace při konfliktu mezi rodiči, nebo jinými rodinnými příslušníky sepsání ţalob k soudu v rozsahu rodinného práva sociální podpora a provázení pomoc při hospodaření s finančními prostředky pomoc mladým matkám při péči o děti pomoc při umístění dětí do škol a školek v nutných případech pomoc dětem s přípravou do školy není-li toho matka schopna Pro děti kulturní akce, sport, Den dětí, Mikuláš, Vánoce Ubytování za úhradu. Délka pobytu max. jeden rok. Adresa : Azylový dům pro matky s dětmi, Za Papírnou 7, 170 00 Praha 7, tel. : 272766694, http://azylovydum.sweb.cz/

37

Dům Gloria Zřizovatelem je Arcidiecézní charita Praha. Azylový dům poskytuje přechodné ubytování ţenám a matkám, které nejsou sami schopny řešit svoji bytovou situaci. Cílovou skupinu tvoří ţeny a matky s nezletilými dětmi. „Poskytované sluţby: zajišťují dočasný pobyt v bezpečném prostředí poskytují zázemí, odbornou pomoc a podporu při řešení tíţivé sociální situace umoţňují ţenám, aby mohly sobě a svým dětem zajišťovat základní ţivotní potřeby s vyuţitím odborných metod podporují kompetence klientky k samostatnému a odpovědnému rozhodování o sobě a svých dětech, a také o způsobu ţivota, jaký chce vést (vedení domácnosti, zvládání rodičovské role, výběr a získání zaměstnání, hospodaření s penězi, smysluplné vyuţívání volného času a dalších).“30 Ubytování a praní za úhradu. Adresa: Dům Gloria, Renoirova 7, 152 00 Praha 5, tel.: 251 552 453, http://praha.charita.cz/sluzby/adgloria/

Dům Naděje Praha – Vršovice Zřizovatelem je Naděje o.s., která buduje a provozuje síť sluţeb. Tyto sluţby jsou zaloţeny na křesťanských principech a jsou určeny osamělým, zdravotně postiţeným, společensky vyloučeným nebo jinak znevýhodněným lidem. Cílovou skupinou jsou ţeny od 18-ti let v nepříznivé sociální situaci, která je spojená se ztrátou bydlení. Poskytované sluţby: ubytování (max. 1 rok) sociální poradenství 30

ACHP. Arcidiecézní charita Praha. charita.cz [online]. © 2013 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://praha.charita.cz/sluzby/adgloria/

38

psychologické poradenství moţnost přípravy teplé stravy křesťanská duchovní sluţba Ubytování a strava za úhradu. Adresa: Dům Naděje Praha – Vršovice, Rybalkova 31, 101 00 Praha 10, tel.: 271 741 360, http://www.nadeje.cz/

Kolpingův dům – azylový dům pro matky s dětmi Zřizovatelem je Kolpingovo dílo České republiky o.s.. Azylový dům pro matky s dětmi poskytuje pomoc matkám v tísni a umoţňuje jim návrat do běţného ţivota. Cílovou skupinou tohoto zařízení jsou matky s dětmi v nepříznivé sociální situaci, které projeví zájem o nabízenou sociální sluţbu a jejichţ zdravotní stav umoţňuje pobyt kolektivu. Poskytované sluţby: ubytování (zpravidla na dobu 1-2 let) sociální poradenství vytvoření podmínek pro samostatnou přípravu stravy sociálně terapeutický, výchovná, vzdělávací a aktivizační činnost Úhrada za ubytování a pouţívání vlastních spotřebičů. Adresa: Kolpingův dům, Bohnická 32/3, 181 00 Praha 8, tel.: 283 851 547, http://www.kolpingpraha.cz/cs/azylovy-dum/

39

ČÁST B – AZYLOVÉ DOMY

40

6) Dotazník pro azylová zařízení a) Výsledky dotazníkového šetření Svým dotazníkem jsem pomocí emailové pošty oslovila azylové domy na území hlavního města Prahy. Z celkového počtu čtrnácti dotazovaných subjektů jich čtrnáct vyplnilo a vrátilo dotazník zpět. Na základě poskytnutých informací jsem zjistila, ţe z počtu 14-ti azylových domů, jsou čtyři určeny pouze ţenám (Dům Naděje Praha – Vršovice, AD pro ţeny Amortova, AD Gloria, AD Acorus) a tři matkám s dětmi (azylový byt Proxima Sociale, Kolpingův dům, AD Otevřené srdce). Dalších devět azylových domů poskytuje ubytování ţenám i muţům. Mezi nejčastější klientelu AD, které jsou určeny ţenám, patří samostatně ţijící ţeny, ţeny v důchodovém věku a ţeny s dětmi. Pro klientky se závislostí je určeno pět z oslovených zařízení. Kapacita lůţek se liší a mění spolu s velikostí azylových domů. Ţádné z oslovených zařízení neumoţňuje ubytování ţeny s jejím domácím zvířetem.

Azylový dům ACORUS Klientela: -

samostatně ţijící ţeny

-

starší ţeny/ţeny v důchodovém věku

-

ţeny s dětmi

Podmínky pro přijetí: -

sluţba je poskytována osobám soběstačným v základní sebeobsluze (není nutná pomoc jiné osoby)

-

osobám, jeţ nemají ţádný dluh v Acorusu

-

osobám, jimţ nebyl v posledních 6 měsících ukončen pobyt z důvodu porušení smlouvy o pobytu

41

-

osobám, které nejsou pod zjevným vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek

-

osoby, které netrpí závaţným onemocněním, které vyţaduje pobyt ve zdravotnickém zařízení, duševní poruchou, která narušuje kolektivní souţití a akutním závaţným infekčním onemocněním

Kapacita lůţek pro ţeny: -

8 lůţek + 1 lůţko krizové

Spolupráce s dalšími organizacemi: -

s ostatními azylovými doby, poradnami, intervenčními centry,OSPOD

Centrum sociálních služeb B. Bureše Klientela: -


-

starší ţeny/ţeny důchodovém věku

-

ţeny se závislostí


platným dokladem totoţnosti

-

posudek od lékaře na tiskopise AS

-

zajištěný finanční příjem (zaměstnání, důchod, sociální dávky)

-

osobám starším 18-ti let

-

fyzická soběstačnost

-

podání ţádosti osobně bez objednání Po – Pá: 10:00 – 12:00


28 lůţek

42


není uvedena

Azylový dům pro ženy Amortova Klientela: -


-


-



sluţba je poskytována osobám starším 18-ti let

-

osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení

-

přednostně pak ČR občanství

-

soběstačnost

-

příjem na hrazení poplatků za ubytování

-

platný doklad totoţnosti

-

bezinfekčnost

-

soběstačnost


25 lůţek


AD Rybalkova, AD Záběhlice, denní centrum U Bulhara, Arcidiecézní charita, Armáda spásy, Rosa, Acorus, Sananim, sociální kurátoři MČ, ÚP, mezinárodní

43

vězeňské společenství, RIAPS, ADOS, AD Šromova, loď Hermes, intervenční centra, nemocnice, věznice, PL Bohnice, Proxima Sociale

Dům Gloria Klientela: -


-

ţeny s dětmi


ţeny splňující cílovou skupinu – klientky nejen z Prahy, ale z celé ČR, také cizinky s legálním pobytem v ČR

-

volná kapacita

-

osobní pohovor


20 lůţek


AD hlavního města Praha a Středočeský kraj, úřady městských částí, krajské úřady, mateřská a kulturní centra, Klokánek, místní farnost, sponzorské organizace, nadační fondy, odborné poradny, mateřské školky, základní školy, střední školy a učiliště, Host, Střep

Kolpingův dům – azylový dům pro matky s dětmi

Klientela: -

ţeny s dětmi

44

-

ţeny po léčbě závislostí


ţena bez přístřeší

-

bez prostředků na běţný podnájem

-

bez zkušeností v péči o domácnost a dítě

-

zadluţenost nebo jiné sociální problémy


22 lůţek včetně dětí


Host, OSPOD, Sananim, Střep, SAD

Azylový dům La Strada

Klientela: -

samostatně ţijící, která se stala obětí obchodu s lidmi (nucené práce, prostituce)


nabídku dostane kaţdá klientka, pokud není kapacita, řeší se tato situace přesunem do jiné organizace

Počet lůţek pro ţeny: -

3 lůţka

Spolupráce s jinými organizacemi: -

charita, Diakonie, azylové domy pro matky s dětmi, Naděje, cizinecké organizace, dluhové poradny

45

Azylový dům pro matky s dětmi – Otevřené srdce Klientela: -

ţeny s dětmi


sluţba je určena pro osoby s ČR občanstvím nebo povolením k pobytu, přednostně však s trvalým bydlištěm v Praze

-

osoby, které mají v péči alespoň jedno dítě mladší 15-ti let

-

platné osobní doklady a doklady dětí

-

musí souhlasit s dodrţováním domovního řádu a podmínkami smlouvy


56 lůţek


OSPOD, azylové domy

Azylový byt Proxima Sociale Klientela: -

ţeny s dětmi


sluţba je určena matkám s dětmi bez přístřeší, které mají zajištěný příjem nebo hotovost na část pobytu


3 lůţka

Spolupráce s jinými organizacemi:

46

-

není uvedena

Azylové ubytování – o.s. Společnou cestou Klientela: -

ţeny s dětmi


sluţba se poskytuje osobám s trvalým pobytem na hl. m. Prahy, které pečují o nezaopatřené dítě/děti

-

bez akutní závislosti na návykových látkách

-

bez závaţného psychického či jiného např: infekčního onemocnění, které neumoţňuje pobyt v AD

-

nutné je písemné podání ţádost – mejlem, poštou, či v kanceláři AD, rozhovor se sociální/m pracovníkem/cí

-

doporučení OSPOD či jiné organizace


29 lůţek


OSPOD,

nestátní

neziskové

organizace,

školská

zařízení,

pedagogicko

–

psychologické poradny

Azylové bydlení pro matky s dětmi Praha 12 Klientela: -

ţeny s dětmi

Podmínky pro přijetí:

47

-

trvalé bydliště na území městské části Praha 12

-

spolupráce s odborem sociálních věcí ÚMČ Praha 12

-

maximální počet dětí ubytovaných spolu s matkou - 2


12 lůţek


ÚMČ Praha 12, Proxima Sociale, organizace, jejichţ zřizovateli jsou městské části hl.m. Prahy

Azylový dům sv. Terezie Klientela: -


-

starší ţeny/ţeny vdůchodovém věku


sluţba je poskytována osobám s platnými doklady

-

s finančním příjmem (nutnost platby)

-

soběstačnost

-

dodrţování řádu a individuální plánování


3 lůţka azylový dům, 11 noclehárna


Armáda Spásy, Naděje, Diakonie, Arcidiecézní charita, úřady, zdravotnická zařízení

48

Azylový dům Šromova Klientela: -


-


-

ţeny s dětmi

-



sluţba je poskytována osobám s občanstvím EU, přednostně ČR

-

platný průkaz totoţnosti

-

sluţba je poskytována osobám, které přicházejí z jiného zařízení, vůči kterému nemají ţádný dluh

-

s příjmem, který zabezpečí hrazení poplatku za ubytování

-

soběstačnost

-

svéprávnost

-

maximálně čtyřčlenná rodina


6 lůţek


Komunitní centrum Motýlek, Host

Dům Naděje Praha – Záběhlice Klientela: -


49


sluţby jsou poskytovány invalidním či starobním důchodkyním

-

soběstačnost

-

dobrý zdravotní stav


15 lůţek


SSSP, Armáda Spásy, charita, městské části, ÚP, Magistrát hl.m. Prahy

Dům Naděje Praha – Vršovice Klientela: -


-



příjem na pokrytí nákladů na bydlení

-

soběstačnost

-

věk minimálně 18 let

-

ţena v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení


30 lůţek


Acorus, Střep, CSSP

50

Na internetových stránkách jsem našla několik dalších zařízení, které poskytují ubytování matkám s dětmi. Těmto nalezeným zařízením jsem se jiţ dále podrobně nevěnovala, protoţe matky s dětmi nespadají do mé cílové skupiny. Avšak pro objektivitu a dokreslení situace azylových domů na území města Prahy jsem jich pár uvedla.

b) Shrnutí dotazníku pro azylové domy Jak uţ bylo řečeno, toto dotazníkové šetření probíhalo pomocí emailové pošty. Informace, které jsem šetřením získala, jsou dostatečné pro zpracování mé absolventské práce. Všechny oslovené azylové domy ochotně spolupracovaly a poskytly mi potřebné informace. Překvapilo mě, ţe velká část azylových domů je určena matkám s dětmi. Díky informacím, které mi oslovené subjekty poskytly, jsem zjistila, ţe kapacita lůţek určená ţenám, které se ocitly v nepříznivé ţivotní situaci je 236. Z jiţ dříve zmiňovaných výzkumů však vyplývá, ţe v ulicích hlavního města Prahy ţije cca 436 ţen bez přístřeší. Coţ znamená, ţe téměř pro polovinu ţen bezdomovkyň azylová lůţka na území hlavního města Prahy neexistují, jelikoţ zbytek azylových zařízení, kterým jsem se v mé práci podrobně nevěnovala, je určen pouze matkám s dětmi. U azylových domů, které uvádím v kapitole č. 4 s názvem Azylové domy pro muţe i ţeny, u kterých není jasně uvedeno, zda-li je moţné společné bydlení párů, jsem tuto informaci telefonicky ověřovala. V azylovém domě Cenrum B. Bureše v Tusarově ulici, jehoţ zřizovatelem je Armáda spásy bydlí ţeny a muţi striktně odděleně. V azylových domech Naděje mají moţnost páry ţít společně.

51

Dále mě pak zajímalo, zdali azylové domy a sluţby v nich poskytované vyhovují samotným klientkám. Pro zjištění těchto informací jsem si určila vzorek dvaceti náhodně vybraných ţen na ulici nebo klientek Farní charity na Praze 1. Dotazník obsahoval dvacet otázek. Při osobním kontaktu jsem se ţen doptávala na jejich věk, který v průměru vychází na 52 let. Ústně jsem kladla také doplňující otázky pro větší objektivitu zjištěných odpovědí.

7) Dotazník pro klientky a) Výsledky dotazníkového šetření První otázkou jsem zjišťovala, jak dlouho respondentky ţijí na ulici. Tuto dobu jsem rozdělila do tří časových úseků, a to: a) 0 – 1 rok b) 2 – 5 let c) 5 a více let. Z dvaceti dotazovaných respondentek jich devět ţije na ulici maximálně jeden rok. Šest dalších uvádí délku pobytu na ulici v rozmezí dvou aţ pěti let. Déle neţ pět let pak ţije na ulici pět respondentek. Druhá kladená otázka směřovala ke zjištění, zdali dotazované ţeny vyuţily/vyuţívají azylového bydlení, jeho návazných sluţeb a o jaký konkrétní azylový dům na území hlavního města Prahy se jednalo/jedná. Všech dvacet dotazovaných respondentek odpovědělo na danou otázku kladně. Nejčastěji vyuţívaným azylovým domem byl podle zaznamenaných odpovědí Dům Naděje Praha - Vršovice. Ten vyuţilo nebo vyuţívá devět dotazovaných. Druhým nejčastěji vyuţívaným zařízením bylo Centrum B. Bureše v ulici Tusarova na Praze 7, které zřizuje Armáda spásy. Azylový dům sv. Terezie vyuţívají/vyuţily dvě respondentky. Tři zbylé dotazované uvedly tato zařízení: Kolpingův dům, azylový byt Proxima Sociale a Azylový dům v Záběhlicích. Spokojenost s ubytováním v azylových domech jsem zjišťovala v otázce číslo tři. Ze zjištěných odpovědí vyplývá, ţe jedenáct z dvaceti dotazovaných ţen bylo/je s ubytováním

52

spokojených. Čtyři ţeny s ubytováním nebyly/nejsou spokojeny. A pět respondentek uvedlo, ţe jsou/byly s ubytováním jak spokojeny, tak nespokojeny. Některé z ţen uvedly při otázce s čím konkrétně byly/jsou či nebyly/nejsou spokojeny více moţností. Nejčastějším důvodem spokojenosti bylo vybavení azylového domu (např. přístup k PC, mikrovlnná trouba, vařič, pračka, televize), to označilo ve svých odpovědích osm z dvaceti dotazovaných ţen. S personálem a spolubydlícími bylo spojeno sedm ţen a dvě byly spokojeny se sociálním poradenstvím, které azylový dům poskytoval/poskytuje. V ostatních uváděných odpovědích byl zmiňován např. personál, spolubydlící, zařízení pokojů, které uvedlo sedm ţen. Oproti tomu uvedlo nespokojenost s obyvateli azylových domů pět respondentek, s personálem dvě respondentky a s hygienickými podmínkami také dvě. Ve čtvrté otázce uváděly dotazované ţeny míru spokojenosti s hygienickými podmínkami, které azylové domy poskytují. Sedmnáct z nich uvedlo, ţe podmínky pro specifické potřeby ţen (např. oddělené sprchy, sprchy se závěsem, soukromí při hygieně) jsou dostatečné. Dvě ţeny z celkového počtu dvaceti respondentek uvedly, ţe jim při kaţdodenní hygieně nevyhovuje soukromí a počet sprch. Jedna ţena uvedla moţnosti obě. Záporně hodnotí nedostatek času při sprchování. S jakými sluţbami jsou/byly respondentky v azylových domech spokojeny či nespokojeny, jsem se dozvěděla v otázce číslo pět. Spokojenost se sluţbami uvádí dvanáct respondentek. Jako nejčastější důvod spokojenosti uvedlo osm ţen přístup sociální/ho pracovnice/ka k řešení jejich problémů. Dvě ţeny byly/jsou spokojeny s radami psychologa/ţky. Pomoc při chodu domácnosti uvedly taktéţ dvě ţeny. Ostatní respondentky uvedly spokojenost např. s jídlem, hygienou nebo s moţností vyuţití PC. Nespokojených bylo pět ţen. Nejčastějším důvodem nespokojenosti pak byl přístup zaměstnanců/kyň, a to ve dvou případech, a častý úklid, chování klientů/ek azylových domů ve čtyřech případech. Dvě respondentky na tuto otázku odpověděly ano i ne. Rovněţ i zde uváděly dotazované více moţností. Šestá otázka zjišťovala, podle jakých kritérií si dotazované ţeny nejčastěji vybírají azylový dům. Sedm z dvaceti ţen si vybírá azylový dům dle aktuální nabídky volných míst. Pro pět respondentek je důleţitá lokalita a dostupnosti MHD. Tři dotazované chtějí bydlení s partnerem. Pro další tři jsou důleţitá doporučení. A po dvou ţenách uvádí, ţe hledají azylový dům pouze pro ţeny, nebo ţe jim ubytování dohodla jiná organizace. V této otázce některé ţeny uvedly opět více odpovědí.

53

Zda-li v současné době ţeny vyuţívají azylový dům, jsem se dozvěděla v otázce číslo sedm. Šestnáct z dvaceti dotazovaných v současné době azylový dům nevyuţívá a pouze čtyři ano. Ze závěrečné otázky vyplývá, ţe mezi nejčastější důvody pro opuštění azylového domu je nedostatek financí, který uvedly čtyři respondentky nebo lepší bydlení, které uvedly tři respondentky. Mezi ostatními zmíněnými důvody se objevuje nemoţnost ubytování se psem, přehnaný dohled zaměstnanců/kyň azylových domů a nemoţnost ubytování s partnerem. Alespoň jeden z těchto důvodů uvádí devět respondentek. Také v této otázce uváděly ţeny více moţností.

b) Shrnutí dotazníku pro klientky

Musím konstatovat, ţe výsledky tohoto pro mne byly velmi překvapující. Ze své pozice terénní sociální pracovnice ve Farní charitě na Praze 1 jsem měla pocit, ţe ţeny, bydlící v azylových domech, které jsou určeny ţenám i muţům, musí čelit nepříjemným naráţkám, a proto budou vyhledávat spíše azylové domy pouze pro ţeny. Další mou domněnkou bylo, ţe prioritou ţen bude moţnost ubytování s partnerem. Ţádná z těchto dvou domněnek se však v dotazníkovém šetření výrazně neprojevila. Ano, mezi bezdomovkyněmi najdeme ţeny, které přednostně vyhledávají azylový dům určený pouze ţenám nebo azylový dům, ve kterém mohou ţit společně s partnerem, avšak větší počet ţen je vděčných za jakýkoliv azylový dům, který jim umoţní zjednodušit jejich nelehkou ţivotní situaci prostřednictvím poskytnutého ubytování či sluţeb. Většina z nich pak projevila spokojenost jak s ubytováním, tak i se sluţbami, které dané azylové domy poskytují.

54

Závěr Má absolventská práce přináší mnoho teoretických informací, týkajících se problematiky ţenského bezdomovectví. Tyto informace jsem z velké části čerpala z odborné literatury. Ve své teoretické části vysvětluji základní pojmy problematiky bezdomovectví a definuji

pojem

bezdomovec/bezdomovkyně.

Dočteme

se

v ní,

jaké

jsou

příčiny

bezdomovectví a jaká skupina obyvatel je bezdomovectvím ohroţena. Velká část mé práce je pak zaměřena na jednu konkrétní skupinu, a to ţeny bezdomovkyně. Problematika ţenského bezdomovectví je podrobně rozvedena ve třetí kapitole. Nejrozšířenější formou bezdomovectví ţen je bezdomovectví skryté, a to proto, ţe ţenu bezdomovkyni dokáţe nejlépe chránit před většinovou společností. Ve své práci také poukazuji na důleţitost partnerského vztahu, který jim poskytuje bezpečí a ochranu. Z poznatků získaných při psaní absolventské práce jsem zjistila, ţe ţivot na ulici provází typicky genderové rozdělení rolí v práci, při získávání financí a při zajišťování obţivy. Specifickým problémem ţenského bezdomovectví jsou pak otázky spojené s hygienou, menstruací a těhotenstvím. V druhé kapitole teoretické části, podrobněji popisuji azylové domy, které se nacházejí na území hlavního města Prahy. Povědomí o větší části těchto zařízení jsem získala díky svému zaměstnání terénní sociální pracovnice. Ostatní azylové domy jsem vyhledala na internetových stránkách. Uvedená zařízení jsem oslovila pomocí emailové pošty s ţádostí o zaslání konkrétních informací, které se vztahují k jejich azylovému domu. Na základě těchto informací jsem rozdělila azylové domy do dvou skupin – azylové domy pro ţeny i muţe a azylové domy pouze pro ţeny. Původním plánem mé absolventské práce bylo oslovit pouze ta zařízení, která jsou určena jen ţenám. Následně se však ukázalo, ţe tato zařízení tvoří jen malou část azylových domů na území hlavního města Prahy. Z mé dosavadní praxe terénní sociální pracovnice vyplývalo, ţe ţeny bez domova hledají ubytování buď v azylových domech, které jsou určeny pouze ţenám, a nebo vyhledávaly ty azylové domy, kde je jim umoţněno bydlení společně s partnerem. Největší motivací k napsání této absolventské práce, byla vidina jakési příručky, která bude pomáhat v práci nejen mně, ale také mým kolegyním a kolegům. Z dotazníkového

55

šetření vyplynulo, ţe kaţdý azylový dům má své vlastní podmínky pro přijetí a také svou preferovanou cílovou skupinu. Cíl, který jsem si stanovila na začátku absolventské práce, a to zmapovat azylové domy na území hlavního města Prahy, byl naplněn ve třetí a poté praktické části mé absolventské práce. Zde je uveden ucelený seznam azylových domů na území hlavního města Prahy, jejich cílové skupiny, podmínky pro přijetí a adresy s kontakty na jednotlivá zařízení. Svou hypotézu, ţe nabídka azylových domů nesplňuje specifické poţadavky ţen, jsem si ověřovala na výpovědích náhodně oslovených ţen bezdomovkyň či klientek Farní charity na Praze1. Samotná práce s klientkami byla velmi příjemná. Mnohé odpovědi pro mě byly překvapující, a to z toho důvodu, ţe jsem byla přesvědčená o tom, ţe specifickým poţadavkům ţen, není v azylových domech vyhověno. Dotazníkové šetření bylo zvoleno vhodně a informace pro mě byly kompletní. Na základě těchto informací musím konstatovat, ţe se má hypotéza nepotvrdila, coţ mě ale jako terénní sociální pracovnici velmi těší. Nemilým zjištěním však byl fakt, ţe většině z dotazovaných chybí na ubytování v azylových domech finance. Zde se tedy nabízí otázka, zda-li je moţné, vytvořit na trhu práce vhodná pracovní místa pro lidi bez domova. Ale to uţ je však dalším moţným tématem pro moji bakalářskou práci

56

Literatura: HRADECKÁ V., HRADECKÝ, I. Bezdomovství – extrémní vyloučení. Praha: Naděje, 1996. 85 s. ISBN 80-902292-0-4. HRADECKÝ, I. a kol. Definice a typologie bezdomovectví. Praha: Naděje, 2007. 52 s. ISBN 978-80-86451-13-8. MAREK, J.; STRNAD, A.; HOTOVCOVÁ, L. Bezdomovectví : v kontextu ambulantních sociálních služeb. Praha: Portál, 2012. 175 s. ISBN 978-80-262-0090-1. MATOUŠEK, O. a kol. Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál, 2008. 384 s. ISBN 978-80-7367-502-8. MATOUŠEK, O. a kol. Slovník sociální práce. Praha: Portál, 2003. 272 s. ISBN 807178-549-0. MATOUŠEK, O. a kol. Sociální práce v praxi. Praha: Portál, 2005. 345 s. ISBN 80- 7367002-X. MATOUŠEK, O. a kol. Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. Praha: Portál, 2007. 185 s. ISBN 978-80-7376-310-9. PRŮDKOVÁ, T.; NOVOTNÝ, P. Bezdomovectví. Praha: Triton, 2008. 93 s. ISBN 978-807387-100-0. SBORNÍK UNIE KATOLICKÝCH ŢEN. Žena v církvi a ve společnosti III. Praha: Pastorační středisko pro UKŢ, 2005. 101 s. ŠTĚCHOVÁ, M. a kol. Bezdomovectví a bezdomovci z pohledu kriminologie. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2008. 111 s. ISBN 978-807338-069-4. VACÍNOVÁ, T. a kol. Vybrané psychologické aspekty terénní sociální práce. Ústí nad Labem, 2006. ISBN 80-7044769-9. HUŇKOVÁ;Markéta. ABC Feminismu. Nesehnutí - 2004;Brno. KARSTEN, Hartmut. Ženy – muži : Genderové role, jejich původ a vývoj. 1. Vyd. b.m. Portál, 2006. 184 s. ISBN: 80-7367-145-X CLAIRE M. REZZETI, Daniel J. Curran. Ženy, muži a společnost. Praha:Karolinum,2003. ISBN 80-246-0525-2. ZÁKON č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších změn a doplňků.

57

Elektronické zdroje: ACORUS. Acorus, občanské sdruţení. acorus.cz [online]. © 2011 [cit. 2013-01-03]. Dostupné z: http://www.acorus.cz/cz/sluzby/azylovy-dum.html ACHP. Arcidiecézní charita Praha. charita.cz [online]. © 2013 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://praha.charita.cz/sluzby/adgloria/ ASP. Armáda spásy Praha. armadaspasypraha.cz [online]. Copyright © 2013 [cit. 2013-0102]. Dostupné z: http://www.armadaspasypraha.cz/?page_id=122 BEZDOMOVCI. eStránky.cz[online]. © 2013 [cit. 2012-12-03]Dostupné z: http://www.bezdomovci.estranky.cz/clanky/definice-bezdomovectvi.html CSSP. Centrum sociálních sluţeb Praha. csspraha. [online]. © 2008 [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: z http://www.csspraha.cz/ FEANTSA. European Federation of National Organisations Working with the Homeless (Evropská federace národních sdruţení pracujících s bezdomovci). feantsa.org [online]. Copyright © 2011 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.feantsa.org. FCH. Farnícharita Praha 1. Programmari.cz [online]. © 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.programmari.cz/ KOLPING. Azylový dům pro matky s dětmi. Kolpingpraha.cz [online]. 2013 [cit. 2013-0109]. Dostupné z: http://www.kolpingpraha.cz/cs/azylovy-dum/ LASTRADA. La Strada Česká republika. Strada.cz [online]. © 2012 [cit. 2012-12-01]. Dostupné z: http://www.strada.cz/cz/

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. MPSV: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. MPSV, 2009 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ OS. Občanské sdruţení otevřené srdce. azylovydum.sweb.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-013]. Dostupné z: /http://azylovydum.sweb.cz/ PĚNKAVA, Pavel. Konference 04 – Pavel Pěnkava – Část 2. [online]. 2010 [cit. 2013-0211]. Dostupný z: http://www.youtube.com/watch?v=BnnQnEfEvg&feature=player_embedded PROXIMASOCIALE. proximasociale.cz [online]. 2013 [cit. 2013-02-03]. Dostupné z: http://www.proximasociale.cz/byt.php#co-nabizime

58

SOCSLUZBYMC12. Sociální sluţby městské části Praha 12. socsluzbymc12.info [online]. 2012 [cit. 2012-12-05]. Dostupné z: http://www.socsluzbymc12.info/?page_id=73 SPOLCEST. Azylový dům společnou cestou. Spolcest.cz [online]. 2012 [cit. 2012-12-05]. Dostupné z http://www.spolcest.cz WIKIPEDIE. Listina základníh práv a svobod. Wikipedia.org [online]. © 2013-03-10 [cit. 2013-01-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Listina_z%C3%A1kladn%C3%ADch_pr%C3%A1v_a_svobod

59

Přílohy Příloha č. 1 Dotazník Dobrý den, ráda bych Vás poprosila o vyplnění krátkého dotazníku. Jeho účelem je zmapovat specifické potřeby uţivatelek azylového bydlení, a také spokojenost se sluţbami, které tato zařízení na území hlavního města Prahy poskytují. Zjištěné informace pak budou součástí absolventské práce studentky Vyšší odborné školy sociálně pedagogické a teologické v Praze, Kláry Grombířové. Dotazník je anonymní a můţete v něm vyjádřit Vaše hodnocení azylových domů a podněty ke změně poskytovaných sluţeb. Děkuji za Váš čas, který jste věnovala jeho vyplnění. 1. Jak dlouho žijete na ulici? a) 0 – 1 rok b) 2 – 5 let c) 5 a více let 2. Využila jste někdy azylového bydlení a služeb, které byly v tomto zařízení poskytovány? a) ano (o jaký azylový dům a sluţby se jednalo………………………………… …………………………………………………………………………………….. ) b) ne 3. Splnilo ubytování v azylovém domě Vaše očekávání? a) ano (s čím jste byla spokojená: ........................................................................... ………………………………………………………………………………… ) b) ne (s čím jste nebyla spokojená: ………………………………………………. …………………………………………………………………………..…….. )

60

4. Poskytnul azylový dům dostatečné podmínky pro specifické hygienické potřeby žen? (Např: oddělené sprchy, sprchy se závěsem, soukromí při hygieně). a) ano b) ne (uveďte konkrétní příklady) ………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………….... 5. Splnily služby v azylovém domě Vaše očekávání? a) ano (s čím jste byla spokojená) ........................................................................... ………………………………………………………………………………… b) ne (s čím jste nebyla spokojená) ………………………………………………. …………………………………………………………………………..…….. 6. Podle jakých kritérií jste si azylový dům vybírala? (Např: lokalita, možnost ubytování s partnerem, čistota zařízení apod.) …………………………………………………………………………………………... ………………………………………………………………………………………....... …………………………………………………………………………………………... 7. Využíváte v současné době azylový dům? a) ano b) ne 8. V případě, že jste na předchozí otázku odpověděla ne, uveďte jaký byl Váš důvod pro opuštění azylového domu? …………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………...

61

Příloha č. 2 Grafické znázornění dotazníkového šetření

1. Jak dlouho žijete na ulici?

25% 45% 0 - 1 rok 2 - 5 let 5 a více let

30%

2. Využila jste někdy azylového bydlení a služeb, které byly v tomto zařízení poskytovány? O jaký azylový dům se jednalo?

14% 10%

43%

AD Naděje Praha - Vršovice Centrum B. Bureše

33%

AD Sv. Terezie Ostatní

pozn. na tuto otázku všechny respondentky odpověděly kladně

62

3. Splnilo ubytování v azylovém domě Vaše očekávání?

20%

55%

Ano Ne

25%

Ano i ne

4. Poskytnul azylový dům dostatečné podmínky pro specifické hygienické potřeby žen? (Např: oddělené sprchy, sprchy se závěsem, soukromí při hygieně).

5% 14%

Ano Ne

81%

Ano i ne

63

5. Splnily služby v azylovém domě Vaše očekávání?

10%

25% Ano Ne

65%

Ano i ne

6. Podle jakých kritérií jste si azylový dům vybírala? (Např: lokalita, možnost ubytování s partnerem, čistota zařízení apod.)

15% Aktuální volná místa 45%

14%

Ostatní(lokalita,MHD)

25%

Možnost ubytování s partnerem Doporučení

64

7. Využíváte v současné době azylový dům?

20%

Ano Ne 80%

8. V případě, že jste na předchozí otázku odpověděla ne, uveďte jaký byl Váš důvod pro opuštění azylového domu?

12%

Nedostatek financí

38%

12%

Lepší bydlení Nemožnost ubytování se psem

38% Nemožnost ubytování s partnerem

65

Azylové domy pro ženy bez domova na území města Prahy

Recommend Documents