AWACS je šance pro české firmy

AWACS je šance pro české firmy Publication: E15 Provider: Anopress IT March 10, 2011 Zakázky v řádu stovek milionů korun mohou v příštích letech získat české zbrojařské a letecké firmy, které se zapojí do programu včasné vzdušné výstrahy a kontroly NATO. Konkrétně jde o sedmnáct letounů Boeing s typickou rotační radarovou anténou známých pod zkratkou AWACS. "Nabízí se možnost zapojení našeho průmyslu, který má dlouhodobou tradici v oblasti letectví, do modernizačních programů a provozu letecké techniky," uvedl Jiří Bednář z ministerstva obrany, který je českým zástupcem v alianční agentuře NAPMA. Podle Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR dosud projevily zájem Aero Vodochody, Česká letecká servisní a pardubická Retia. "Podílíme se na projektech pro českou armádu, zkušenosti máme i ze zahraničí. Jde například o avionické systémy či zástavby různých speciálních zařízení," řekl deníku E15 obchodní manažer pro vojenské programy České letecké servisní Václav Křížek. Letos se očekává uzavření jednání mezi českou stranou a agenturou NAPMA, zakázky se začnou realizovat od příštího roku. Podle rezortu obrany garantuje NATO téměř stoprocentní návratnost peněz, které do programu daná členská země vloží, a to formou přímého či nepřímého zapojení právě domácích firem. Česko do roku 2013 investuje do modernizace včasné vzdušné výstrahy a kontroly 170 milionů korun, každoročně zároveň přispívá devadesáti miliony na provoz a nasazení letounů AWACS. Ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) podepsal přístupové dodatky ke smlouvě loni v září, dokument vstoupil v platnost koncem minulého roku. V polovině ledna se pak země formálně stala součástí spojeneckého systému. Programu NAEWC (NATO Airborne Early Warning Control) se teď účastní sedmnáct států. Česká armáda má na mateřské letecké základně strojů AWACS v německém Geilenkirchenu pět zástupců, z nichž jeden radarový letoun pilotuje. (Pavel Otto | Praha) Co dokáže AWACS Letouny s rotační radarovou anténou o průměru devět metrů dokážou zachytit informace o případném útočníkovi do vzdálenosti 520 kilometrů. Zatímco pozemním radarům občas "ve výhledu" brání kopcovitý terén Česka, AWACS má nepřetržitý přehled o situaci ve vzdušném prostoru. Létající radary, jejichž primárním úkolem je ochrana misí NATO, umějí nahradit pozemní velitelská stanoviště a řídit a navádět na cíle stíhačky a bombardéry.

HN: Aero Vodochody je v čele tendru na dodávku letadel pro polskou armádu Publication: Mediafax - Domaci zpravy Provider: Mediafax March 4, 2011 (01:16) VODOCHODY (MEDIAFAX) - Aeru Vodochody se může podařit poprvé prodat do zahraničí lehká vojenská letadla L-159 Alca. Podle informací polského deníku Rzeczpospolita je Aero favoritem výběrového řízení na 16 cvičných či bitevních proudových letadel pro místní armádu. Informují o tom páteční Hospodářské noviny (HN). Aeru hraje do karet změna parametrů tendru. Ten nově upřednostní cenu strojů před úrovní jejich výbavy. Součástí zakázky za 9,3 miliardy korun je i pozemní vybavení, simulátor a logistická podpora. Pro Aero by to byl zásadní průlom, stroj L-159 se do zahraničí neprodal ani jediný, desítky jich má česká armáda. O vítězi zakázky se má rozhodnout ještě letos. Petr Barták, [email protected]

Hoši, co spolu loví firmy Publication: Ekonom Provider: Economia/Economia Online, a.s. March 2, 2011

INVESTIČNÍ SKUPINA PENTA Parta spolužáků začínala s importem čínských košil, dnes Penta točí miliardy v celé střední Evropě. Bylo jich pět a přitom nešlo o hrdiny slavné knihy Karla Poláčka. Kdyby spisovatel psal svůj román dnes, inspiraci pro hlavní chlapecké postavy by mohl hledat mezi pěticí zakladatelů private equity skupiny Penta - u Marka Dospivy, Jaroslava Haščáka, Jozefa Oravkina, Martina Kúšika a Juraje Herka. I u nich hrálo klíčovou roli přátelství táhnoucí se od školních let. Jen předobraz pro Pepka Zilvara z chudobince bychom hledali složitě, jelikož parta kluků z Penty pravidelně obsazuje přední místa v žebříčcích nejbohatších slovenských a českých podnikatelů. Z Moskvy do Pekingu Klíčovými osobami Penty jsou od počátku Dospiva s Haščákem. »Dospiva hraje hlavní roli z hlediska vnějších vztahů, udržování vazeb, třeba i s politiky. Haščák je hlavní ekonomický mozek,« říká zdroj týdeníku Ekonom, který s lidmi z Penty udržuje řadu let přátelské vztahy. Podle jeho slov Dospiva s Haščákem dominují i jako spoluvlastníci fondu, kteří zakladatelé Penty společně spravují a rozmnožují. Dospiva, který pochází z Kutné Hory, se s Haščákem, původem ze Staré 1/4ubovni na Slovensku, sblížil během studií na Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů. Na známou a v rámci komunistického bloku prestižní diplomatickou školu nastoupili v roce 1987. Během studia si Haščák na rok a Dospiva na dva »odskočili« do Pekingu kvůli čínštině a potom se do Moskvy vrátili institut dokončit.

V Moskvě s nimi byl i Jozef Oravkin, ten ale místo do Číny zamířil za studiem perštiny do íránského Teheránu. Kúšik byl spolužákem Oravkina ze střední školy v Bánské Štiavnici, kde byla přípravka pro zájemce o studium v zahraničí (i on chtěl do Moskvy, ale nakonec se tam nedostal, údajně kvůli strýčkovi v Americe). Mezi spolužáky je řazen i Juraj Herko, který však později z Penty odešel (byl vyplacen) a místo něho pětici v roce 2002 doplnil Jozef Špirko, který do té doby ve skupině pracoval jako investiční manažer. Na hedvábné stezce První velké peníze vydělalo duo Dospiva-Haščák ještě v rámci pobytu v Pekingu. »Nakupovali jsme bundy, hedvábné košile a podobné věci, které jsme letecky posílali do pražské Kotvy nebo do Domu módy v Bratislavě,« vzpomínal Haščák v roce 2007 ve slovenském deníku SME na pionýrská léta v byznysu. První milion prý vydělali za čtyři měsíce, mezi čtvrtým a pátým ročníkem vysoké školy. »Pracovali jsme i přes prázdniny, zboží jsme nakupovali přímo v čínských fabrikách,« dodal. Další »level« společného podnikání představovalo obchodování s cennými papíry v Bratislavě. V roce 1994 byla založena firma Penta Brokers, dodnes prezentovaná jako společný projekt v úvodu zmíněné pětice spolužáků. Ve slovenském obchodním rejstříku byli ale v prvních letech zapsáni jen čtyři (bez Oravkina, ten se v orgánech firmy objevil až v roce 1998). Penta Brokers investovala především do opcí na Bratislavské opční burze. »Na začátku jsme ještě neměli dostatek peněz, abychom kupovali přímo akciové podíly ve firmách, takže jedinou šancí byla opční burza,« vysvětloval v roce 2008 pro týdeník Ekonom Marek Dospiva. Skrze opční obchody svůj původní kapitál násobili, přičemž další zlomový okamžik přišel v roce 1997, kdy se hoši rozhodli ovládnout fondy slovenské Všeobecné úverové banky (VÚB). Po různých peripetiích se jim podařilo převzít kontrolu nad největším slovenským investičním fondem VÚB Kupónem, který měl podíly v celé řadě slovenských i českých podniků. Kýženého cíle dosáhli při průměrné ceně nakupovaných akcií na úrovni pouze 20 procent tržní hodnoty (v souvislosti s tímto obchodem je třeba připomenout, že nynější partner Jozef Oravkin byl až do roku 1998 předsedou představenstva investiční společnosti VÚB Invest). Na VÚB Kupón vydělala Penta miliardu slovenských korun, což ji katapultovalo do byznysové extraligy. A přes tyto investiční fondy se Penta dostala i na český trh. »Fondy VÚB v rámci kuponové privatizace asi třetinu portfolia investovaly v Čechách, tak jsme se dostali i k českým akciím. Od roku 1997 jsem pak polovinu času trávil v Bratislavě a druhou v Praze,« vzpomíná Dospiva. Peníze z VÚB Kupónu umožnily Pentě získávat v podnicích majoritu, restrukturalizovat je, zvyšovat tržní podíly a po tomto zhodnocení výhodně odprodávat. Tak Penta funguje dodnes. Osídlení Česka Na trhu se hlavně v 90. letech Penta etablovala jako velmi agresivní investor řazený mezi slovenské žraloky společně s J & T či Istrokapitálem. V roce 1999 se transformovala do holdingové podoby s mateřskou společností na Kypru, přičemž i na českém trhu se posléze prezentovala řadou akvizic a následných »exitů«. Za velmi úspěšný obchod je označována například investice do Severomoravských vodovodů a kanalizací (v roce 2006 Penta firmu odprodala španělské společnosti Aqualia).

Klíčovými projekty bylo ale budování sítě lékáren Dr. Max (od roku 2004), nákup sázkové kanceláře Fortuna (2005), privatizace firmy Aero Vodochody (2007), rozjezd maloobchodní sítě Žabka po vzoru polské Žabky (od roku 2008). Českou Žabku loni v prosinci Penta odprodala řetězci Tesco, ve stejné době zase koupila firmu AB Facility, která je důležitým hráčem na trhu facility managementu. Přes řadu úspěchů skupina vedená Dospivou a Haščákem zaznamenala i prohry a ostrou kritiku. Posledním známým neúspěchem je ztrátový odprodej telekomunikační firmy MobilKom provozující síť U:fon. Za kontroverzní investici (na níž ale Penta na úkor českého státu vydělala asi 3,5 miliardy korun) lze označit nákup a následný prodej zhruba 75 hektarů pozemků na pražském ruzyňském letišti. V rámci investice do firmy Aero Vodochody se Penta připravuje vložit kapitál do civilního rozvoje vodochodského letiště, což vyvolává bouři nevole okolních obcí. Při diskusích kolem Vodochod byli před loňskými volbami manažeři Penty kritizováni. Hovořilo se například o »netransparentní« vlastnické struktuře končící na Kypru, oblíbené to destinaci ruského kapitálu, přičemž byla připomenuta i moskevská studia zakladatelů firmy. Penta se sice ohradila, stále ale existuje řada lidí, kteří například připomínají, že moskevský diplomatický institut nebyl považován jen za prestižní školu s výbornou jazykovou průpravou, ale i za líheň špionů. Žraloci, nikoli tyranosauři Majitelé Penty musejí v Česku a na Slovensku i po letech vysvětlovat, že o působení KGB na vysoké škole sice věděli, ale jich se údajně nedotklo. »Týkalo se to víc Rusů, nás nechali na pokoji,« uvedl Jaroslav Haščák pro slovenský deník SME. Sám sebe přitom označil za rusofila. Jeho otec vyučoval ruštinu na gymnáziu ve Staré 1/4ubovni a doma měli prý především knihy od ruských spisovatelů. Pětice hochů z Penty měla nepochybně více než kdokoliv jiný předpoklady investovat v Rusku a v Číně, jak se v posledních letech stalo módou. Neudělala to. Do Číny se nechtěl nikdo přestěhovat a v Rusku prý cítili příliš velké riziko. »V Rusku jsme měli kancelář, ale po dvou letech jsme došli k tomu, že nám to tam mentálně nesedí. Snad i proto, že jsme to prostředí tak dobře znali. Tady jsme vypadali jako investiční žraloci, ale tam bychom museli být přímo tyranosauři,« vysvětluje Dospiva, proč se rozhodli stáhnout do střední Evropy. Partneři Penty - Skupina Penta má dnes sedm partnerů. K původní pětici Marek Dospiva, Jaroslav Haščák, Martin Kúšik, Jozef Oravkin a Jozef Špirko loni v prosinci přibyl Iain Child (předtím působil ve firmě Deloitte) a od ledna letošního roku Eduard Maták (doposud investiční ředitel Penty). - Pouze první pětice zakládajících partnerů ale spoluvlastní fond, který investuje do jednotlivých projektů. Dva noví partneři se podílejí na managementu a mají své podíly jen v rámci manažerské skupiny. - Součástí manažerské skupiny jsou všichni zakládající partneři kromě Jozefa Špirka. - Dospiva s Kúšikem jsou v Praze, ostatní převážně v Bratislavě. - Práce je rozdělena tak, že Dospiva má na starost v zásadě všechny české projekty, Kúšik rozvoj německého trhu, Oravkin oblast developmentu, Child investice do bankovnictví a masného průmyslu, Maták zdravotnické projekty, Haščák zastřešuje agendu společnosti a participuje na nejdůležitějších projektech. První milion prý vydělali za čtyři měsíce, mezi čtvrtým a pátým ročníkem vysoké školy. Klíčovými investicemi Penty v Česku jsou síť lékáren Dr. Max a Aero Vodochody. Maloobchodní síť Žabka loni v prosinci firma odprodala řetězci Tesco. Foto: Jan Rasch

Zuby máme pořád nabroušené Publication: Ekonom Provider: Economia/Economia Online, a.s. March 2, 2011 ČLÁNEK: MAREK DOSPIVA Spolumajitel investiční skupiny Penta tvrdí, že firma na dravosti nic neubrala - ale přece jen se poučila z dřívějších »divokých« dob. Letiště, obchodní sítě, lékárny i sázkové kanceláře - sotva se najde významný byznys, kde by už neměla prsty investiční skupina Penta. A tím pádem i její nejvýraznější tvář v Česku, spolumajitel společnosti Marek Dospiva. Se svými bývalými spolužáky podniká Dospiva už přes patnáct let. Kde vlastně bere dnes jednačtyřicetiletý miliardář motivaci podstupovat další a další tvrdé obchodní střety a hromadit majetek? Hodnota Penty se odhaduje na 70 miliard korun. »Činorodost máme jednak v genech, jednak mě pořád pohání snaha být lepší než konkurenti,« říká Dospiva. Teď má šanci svoji aktivitu opět prokázat. Byl to právě on, kdo své partnery v Pentě přesvědčil, že by měli jít do souboje o loterijní společnost Sazka. OTÁZKA: Proč jste se do Sazky teď pustili s takovou vervou? Nabízí se tu určitě synergie s vaší Fortunou - ale není v tom už jen určitá umanutost a posedlost? Stále věříme, že Sazka by byla dobrá investice. Před šesti lety jsme koupili Fortunu a zhruba tehdy jsme také pomohli i Sazce s vydáním dluhopisů. Pochopili jsme, že firma má velký potenciál a řadu rezerv. OTÁZKA: Je ale to neustálé přetahování o Sazku s Radovanem Vítkem či Karlem Komárkem, kteří odkoupili část dluhů Sazky, ještě racionální? Miliardy létají vzduchem, jenže hodnota firmy je dnes nejspíše nulová, nebo záporná. Sám Vítek mi několikrát řekl, že v podstatě kopíruje, co děláme my. On chtěl původně jen získat pozemek Sazky v Trutnově, protože na to měl klienta. OTÁZKA: Pokud je známo, zpočátku s vámi Vítek i kooperoval. Je pravda, že jsme s ním komunikovali. Ale v určitý moment se Vítkův a náš způsob myšlení, jak se dělá byznys, totálně rozešly. Já od počátku říkám, že chceme vstoupit do Sazky jen přátelsky, jen se souhlasem akcionářů. Jinak tam nepůjdu. V tom se nemohou shodovat naše zájmy s Vítkem či Komárkem, kteří jedou absolutně způsobem »čím hůře, tím lépe«. Skupují dluhy a sami dávají návrhy na insolvenci. Jak mohou, tak Sazku ničí.

Sazku známe nejlépe, naše nabídka je férová OTÁZKA: Minulý týden jste oznámili prodej obchodní sítě Žabka v Polsku. Podle našich zdrojů jste na této čtyřleté transakci vydělali několik miliard korun. Souvisí odchod ze Žabky se Sazkou? Nesouvisí. Prodej Žabky se připravoval řadu měsíců, v případě české Žabky téměř rok.

Nedostatkem peněz netrpíme, spíše naopak. Shromáždili jsme stovky milionů eur kvůli tendru na polskou společnost ENEA. Náš partner Kulczyk Investments ji ale nezískal a my se proto díváme na řadu investic, kam bychom mohli volné peníze umístit. OTÁZKA: Nezvýšíte tedy nabídku Sazce? My Sazku, vedle jejího managementu a akcionářů, známe nejlépe. A víme, že naše současná nabídka je férová a racionální. Když výkonný výbor ČSTV jako prodávající říká, že se nechce zbavit akcií, přizpůsobili jsme se a nepožadujeme změnu akcionářského podílu. OTÁZKA: Jak hodnotíte rozhodnutí ČSTV, který chce zorganizovat tendr mezi zájemci o Sazku? Účastníte se? Již začátkem února jsme prohlásili, že pro Sazku je nejdůležitější odvrácení hrozby insolvence a finanční stabilizace. Proto vítáme, že výkonný výbor ČSTV také zdůraznil, že vedení Sazky musí podniknout kroky k zabránění insolvence. My jsme připraveni na těchto krocích aktivně spolupracovat. Pokud bude vyhlášen tendr, zúčastníme se. OTÁZKA: Když jste vstup do Sazky schvalovali s partnery v Pentě, neváhali někteří? Máme sedmičlennou investiční komisi, a když záměr dostane nejméně čtyři hlasy, je schválen, jsou na něj uvolněny prostředky. OTÁZKA: Jaké jste měl skóre u komise se Sazkou? Je to interní záležitost, ale věřte mi, že jsem měl výsledek drtivý. OTÁZKA: Úspěchy i případné neúspěchy padnou na vaši hlavu? Ano. My se nebráníme osobní zodpovědnosti. OTÁZKA: Důležitým byznysem je pro Pentu zdravotnictví. Zdravotní pojišťovnu ale vlastní jen na Slovensku. Teď i česká vláda chystá zdravotnickou reformu, cítíte další šanci? Budeme se snažit vysvětlováním lobbovat za to, aby se systém, který na Slovensku funguje, v podobných mezích prosadil i v Česku. Bylo by to vítězstvím pro všechny. Soukromá pojišťovna má maximální motivaci, aby prostředky vynakládala efektivně. Cítíme, že tato vláda s celkem silným mandátem má historickou šanci s tím něco udělat. OTÁZKA: Kdyby bylo více soukromých nemocnic, akce lékařů Děkujeme, odcházíme by se nekonala? I v nemocnicích platí, že soukromý vlastník hlídá, aby se moc neutrácelo. Musí generovat zisk pro sebe, i slušně motivovat pracovníky. OTÁZKA: Vidíte prostor pro odkup některých nemocnic? Vidíme prostor začít o tom přemýšlet. OTÁZKA: Jak hodnotíte akci doktorů? Myslím, že předběhla dobu. Nejdříve měla proběhnout zdravotnická reforma, a pak se mohly zvyšovat platy. Teď by ale tím spíše měla být reforma nastartována, protože bude sílit tlak na finanční zdroje. OTÁZKA: Máte spoustu ziskových projektů - ale kdy jste si naopak posypali hlavu popelem? Bylo to při investici do telekomunikační firmy U:fon?

Ano, U:fon nenaplnil naše očekávání, vystoupili jsme z toho. Budeme teď u technologických projektů výrazně konzervativnější. Ruzyňské letiště za třicet miliard OTÁZKA: Letiště vás také stála hodně peněz a nic moc z toho nebylo - vyjma transakce s pozemky v Ruzyni. Neúspěšně jste se účastnili privatizace letišť Bratislavy, Košic, pražská Ruzyně se nakonec do privatizace ani nedostala... Tak to není. Jediné, co jsme u privatizace bratislavského a košického letiště ztratili, bylo hodně času. Vyhráli jsme tendr na Bratislavu, který ale pak Ficova vláda zrušila. Dovolili nám v konsorciu koupit košické letiště. Pak jsme mu přidali hodnotu a prodali jsme náš podíl. Bylo to ziskové, i když očekávání byla větší. Co se týče bratislavského letiště, faktem je, že nabídky pro stát už nikdy nebudou tak výhodné. S ohledem na následný vývoj leteckého průmyslu jsem ale spíše rád, že jsme to nakonec nekoupili. OTÁZKA: A Ruzyně, o jejíž privatizaci se před třemi lety hodně nahlas mluvilo? Od začátku se nepotkávalo - i v té době vyhnaných cen - očekávání s realitou. Zaznívaly absolutně nerealistické představy o 100 miliardách korun, které stát dostane. OTÁZKA: Teď by Letiště Praha stálo kolik? Bez záruky odhadu - možná 30 miliard. OTÁZKA: Pořád máte ale letiště Vodochody, proti němuž bojuje část starostů i ekologové. Před volbami do vás kvůli němu »šily« Věci veřejné, pak se stal jejích faktický šéf Vít Bárta ministrem dopravy. Měli jste příležitost si to vyříkat? Otevřeně jsme si řekli názory. Já to chápu, je to volebně velmi líbivé, chytlavé téma. Kdybych byl politik, sotva si umím představit lepší populistické téma. To je riziko, když máte takové aktivum jako Vodochody v portfoliu. OTÁZKA: Nastoupí nyní racionalita místo populismu? Volby jsou jedna velká marketingová hra, která má s realitou právního prostředí pramálo společného. Já té hře rozumím, dnes se však bez emocí pragmaticky soustředíme na to, abychom naplnili zákonné podmínky. Nevyhověl by jim například noční provoz letiště - proto jednoznačně tvrdíme, a splníme to, že budeme létat až od šesti od rána, a jen do deseti večer. Zůstává stále méně otevřených bodů, a myslím si, že během několika měsíců nezůstanou žádné. A pak nevidím důvod souhlas nedostat. OTÁZKA: Klasický private equity investor by z projektu po pěti letech odešel. Vy jste ve Vodochodech od roku 2007, jak dlouho chcete zůstat? Penta naštěstí není závislá na schválení projektu jinými investory. Držíme raději menší objem kapitálu - ale svého. Právě proto si můžeme dovolit investovat i do leteckého průmyslu, kde je mnohem delší návratnost než třeba u retailu jako Žabka. OTÁZKA: Státní letiště v Ruzyni označilo Vodochody za možnou konkurenci. Aby vás ještě nepřizvali do Českého aeroholdingu, jímž stát spojil Letiště s ČSA... Přispívat na někoho ztrátového by se nám asi nechtělo. My máme jedinou neziskovou organizaci,

nadaci Penta, a ta nám stačí. Naši manažeři vydělávají až stovky milionů korun OTÁZKA: Říkáte, že do Sazky půjdete jedině přátelsky, ve Vodochodech chcete postupovat racionální cestou... To už jako by nebyli ti žraloci, za něž jste byli dříve označováni. Je to dáno věkem? Přívlastky o žralocích jsou líbivým zevšeobecněním možná některých našich dravějších akvizic z 90. let. Tehdy jsme se nebránili ani soudním sporům a možná někdy i nepřátelským převzetím. Jenže jsme zjistili, že to stojí zbytečně moc času a energie. Takže opravdu možná i tím, že jsme starší, že jsme dozráli, že spravujeme větší hodnoty - může se zdát, že jsme si jakoby obrousili zuby. Já bych řekl, že jsme je vůbec neobrousili. Jsme tvrdí při vyjednávání smluv, cen, podmínek s managementy. Ta preciznost a dravost se jen přesunula někam jinam, kde není tolik vidět. OTÁZKA: Kde člověk pořád bere tu motivaci jít do dalších transakcí? Pro vás už asi nemůže být motivací hromadit víc peněz. Je to tedy soutěživost, třeba mezi Pentou, PPF a J&T? Co vám dává impulzy jít každý den ráno do práce a něco budovat, je jednak dáno od přírody. Buď jste činorodý, nebo ne. Ti, co se vyselektovali v Pentě, jsou činorodí už od studií. Proto jsme se už tehdy dali dohromady. Viděli jsme třeba, že jsme schopni naučit se těžké jazyky v těžkých podmínkách - v Rusku, v Číně, u kolegy Oravkina až v Íránu... Tam jste se musel zakalit. Ukázat, že vydržíte. OTÁZKA: Nicméně geny jsou jedna věc, ale stejně někdo odpadne. Zavedli jsme v rámci boje proti rentiérství vnitřní konkurenci. Když máte úspěšné projekty, získáváte v Pentě lepší pozici. A máme spoustu chytrých mladých kluků, kteří mají obrovský »drive«. Dáváme jim šanci prosadit se, a to i na partnerskou pozici, a »nehorázně zbohatnout«. Manažeři u nás vydělávají desítky až stovky milionů. A potom je tu samozřejmě vnější prostředí. Vyselektovalo se tady pár finančních skupin, které vnímáme jako konkurenci. Tím, že se snažíme vybudovat firmu středoevropského až evropského významu, se dnes porovnáváme i s konkurencí v Polsku, Maďarsku a Německu. OTÁZKA: Měli jste ovšem díky studiím skvělé předpoklady jít třeba také podnikat do Ruska. Proč jste tam nešli? Paradoxně snad právě to, že jsme tam měli spoustu známých, spolužáků, umíme dobře rusky, známe to tam - tak nás to odrazovalo. Mentálně nám to nesedělo. OTÁZKA: Kdybyste dělal to, co jste v Moskvě vystudoval, dnes byste byl diplomat. Neprobudily se ve vás staré touhy poté, co jste se přestěhoval v Praze do vily, v níž kdysi bydlíval československý ministr zahraničních věcí Bohuslav Chňoupek? Musím říci, že při vyjednávání o koupi toho domu pomohl i argument o mých někdejších studiích. Ale že bych dnes litoval, že jsem nenastoupil do diplomacie, to určitě ne. Přestože řada našich spolužáků udělala velkou kariéru a jsou na postech velvyslanců, ministrů či dokonce eurokomisařů, určitě bych s nimi neměnil. Marek Dospiva (41) Kariéra - Jediný Čech mezi pěticí spolumajitelů česko-slovenské skupiny Penta Investments, v níž spolu s lídrem skupiny Jaroslavem Haščákem drží největší podíly. - K význačným projektům, které měl či má v Pentě na starost, patří Žabka, Fortuna, Aero Vodochody, Dr. Max, TES Vsetín, AV Facility, Sazka. Vzdělání

- Je absloventem Moskevského institutu mezinárodních vztahů a Pekingské univerzity v Číně, kde studoval mezinárodní vztahy a čínštinu. Soukromí - Narodil se v Kutné Hoře, nyní žije v Praze. - Je ženatý, má dvě dcery. - Má rád krásná a výkonná auta, oblíbil si například i Ferrari Maranello 575 s výkonem 530 koní. Zajímá se o architekturu a design. Rád sportuje. Co je Penta - Dnes se prezentuje jako private equity firma (investuje soukromý kapitál do veřejně neobchodovatelných firem), přičemž ale oproti klasickým private equity fondům nadále využívá pouze kapitál svých partnerů, nikoli institucionálních investorů. - Klíčovými investicemi v Česku jsou firmy Aero Vodochody, sázková kancelář Fortuna a síť lékáren Dr. Max. - V roce 2005 rozšířila svůj byznys i do oblasti real estate. Nemovitostní projekty ale zatím realizuje především na Slovensku. - Investice Penty zatím směřují téměř výhradně na Slovensko, do Česka a Polska. - Skupina ale investovala i do maďarského masného průmyslu (v rámci budování středoevropského masného a uzenářského holdingu Carnibona). - V Pentě dnes pracuje asi 200 lidí, kteří řídí portfolio s asi 25 tisíci zaměstnanci. - Konsolidované příjmy Penty dosáhly předloni 2,2 miliardy eur, zisk 156,2 milionu eur. - Loňské výsledky firma zveřejní až v srpnu. »Sazka by byla dobrá investice. Poznali jsme, že má velký potenciál,« říká Marek Dospiva. Foto: Jan Rasch

Alky pro Polsko? Publication: Euro Provider: Euronews, a.s. February 28, 2011 AERO VODOCHODY Výrobce letadel se možná vrátí k výrobě podzvukového bitevníku L-159 Alca. Záleží na výsledku tendru polské armády na šestnáct cvičných letounů v hodnotě okolo 1,5 miliardy złotých (zhruba 9,3 miliardy korun). Polská armáda totiž nechce staré nepotřebné bitevníky nabízené českou stranou, ale nové stroje. V březnu by se měl tendr dostat do závěrečné fáze. České vlády se snaží 47 nepotřebných letadel zbavit už od července roku 2004.

Aero Vodochody by mohlo znovu vyrábět L-159 Publication: CTK - Hlavni zpravy Provider: CTK - Czech Press Agency February 24, 2011 (14:22) Aero Vodochody by mohlo znovu vyrábět L-159 Praha 24. února (ČTK) - Společnost Aero Vodochody by se po letech mohla vrátit k výrobě podzvukového bitevníku L-159. V tendru na cvičné bojové letouny pro polskou armádu totiž nabízí nové stroje typu L-159. ČTK to řekl zástupce společnosti Richard Musil. Česko tedy v zakázce

neuplatní nepotřebné bitevníky L-159, které se armáda snaží už několik let prodat. Podmínkou polské strany je dodání nových letadel. Polské ministerstvo obrany chce koupit 16 cvičných bojových letounů. Jde v současnosti o největší plánovanou investici polské armády v hodnotě okolo 1,5 miliardy zlotých (asi 9,3 miliardy korun). Letadla by měla nahradit zastaralé stroje Iskra. Ty již nevyhovují pro výcvik pilotů stíhaček F-16. O tendru hovořil v pondělí prezident Václav Klaus se svým polským protějškem Bronislawem Komorowským, který byl v Praze na státní návštěvě. Klaus upozornil na to, že ČR usiluje o tuto zakázku. Komorowski v reakci na jeho slova řekl, že Polsko uvítá "hodnotnou nabídku" ČR. Polsko tendr vyhlásilo v září, v březnu by se měl dostat do závěrečné fáze, v níž uchazeči specifikují své nabídky. Podle informací ČTK česká nabídka počítá s tím, že by se nová letadla L-159 vyráběla s polskou účastí. Do výběrového řízení se kromě Aera Vodochody, které by do Polska chtělo prodat svá letadla L-159, přihlásila také britská BAE Systems, Korea Aerospace Industries, italská Alenia Aermacchi a finská Patria Aviation. Polské ministerstvo obrany navíc chce, aby stroje šly případně vyzbrojit a používat jako lehká bojová letadla. Vítěz tendru bude také muset vytvořit offsetové programy. Česká armáda podepsala se společností Aero Vodochody v roce 1997 smlouvu o nákupu 72 strojů L159 Alca. Všechny letouny měly být dodány do roku 2002, ale tyto podmínky Aero nedodrželo a stroje dodávalo do roku 2004. Vojáci později usoudili, že tolik letounů nepotřebují a ponechají si pouze 24 z nich. O prodeji 47 letounů L-159 z výzbroje české armády rozhodla vláda v červenci 2004. Od té doby pro ně hledá kupce v zahraničí. Několik letadel je nyní ve Španělsku, kam se dostala výměnou v rámci kontraktu na dodávku dopravních letadel CASA pro české letectvo. Ministr obrany Alexandr Vondra nedávno prohlásil, že je ještě letos reálná šance na prodej až 36 strojů. Podrobnosti neuvedl, jednou ze zemí by měl být Irák. Tomáš Neřold Jakub Dospiva mkv

S Libyí to býval skvělý kšeft Publication: Mlada fronta Dnes Provider: MAFRA, a.s. February 23, 2011

Československo udržovalo v osmdesátých letech minulého století s Libyí víc než čilé obchodní vztahy. Vyvezlo do ní stovky letounů, tanků či raketometů. Dodnes tak Libye Česku dluží 4, 5 miliardy korun. Pod pískem Libyjské pouště mizí dnes letiště, ale i továrna na generální opravy českých letounů L-39 Albatros. A stejně je na tom další fabrika na výrobu náhradních dílů k tankům T-54 a T-55, kterou Československo v Libyi postavilo. Letecký projekt dosáhl v tehdejších cenách značné výše - 157 milionů dolarů, zatímco tankový 341 milionů USD. Socialistické Československo kromě toho do spřátelené socialistické džamáhíríje vyvezlo 180 albatrosů a stovky tanků z vlastní produkce. Tehdejší náčelník generálního štábu Miroslav Vacek, jenž na vojenský obchod dohlížel, hodnotí smlouvy jako velmi přínosné pro tuzemskou ekonomiku.

"Libyjci nešetřili na ničem a smenšími či většími prodlevami vždy platili. To se ovšem po listopadu 1989 změnilo. Proto ten dluh,“ vysvětluje armádní generál. Ovelkorysosti vojenských investic v Libyi svědčí i to, že Čechoslováci postavili moderní letiště i s opravárenskou fabrikou uprostřed pouště. Komplex měl dokonce vlastní protiletadlovou obranu. "A to vše ve vysoké - i z dnešního hlediska - kvalitě,“ říká Vacek. S dodanými zbraněmi přijížděly z Československa stovky vojenských instruktorů, kteří Libyjce zaškolovali na novou techniku. A další desítky libyjských techniků se naopak učily v leteckých opravnách v Trenčíně. "Byl jsem pak trochu v šoku, když jsem zjistil, že oni tyhle draze zaučené odborníky posílali k pěším jednotkám, zatímco k letounům nakomandovali jako mechaniky kluky z ulice. Ale do toho jsme se jim nemíchali,“ vzpomíná Vacek. Stejně ho udivila žádost, aby Trenčín opravoval libyjské letouny, přestože v té době Čechoslováci dokončili v poušti servisní závod. Praha to Libyjcům jen připomněla, ale žádosti vyhověla. K perličkám studia Libyjců na vojenské akademii v Brně patřila krádež kozy, kterou pak upekli na koleji ve vaně, kde si rozdělali ohniště. Incident vyřešil libyjský plukovník, který přijel na inspekci, svérázně a tvrdě: své studenty si zval po jednom do místnosti, kde dostali od plukovníkova bodyguarda výprask. Podobnou zkušenost má jeden z českých vojáků v základní službě, jemuž byl před odchodem do civilu nabídnut finančně výhodný kontrakt. "Jeden z Libyjců mi při školení usnul v lavici a já udělal chybu, že jsem to oznámil jejich seržantovi. Za trest zmlátil vojáka holí téměř do bezvědomí, takže ho museli kamarádi odnést na ošetřovnu, kde se týden zotavoval.“ "Mentalitu Libyjců jsem nikdy nepochopil, ale už tenkrát platilo, že nabízeli výhodný kšeft, takže jsme leccos tolerovali či přehlíželi,“ vzpomíná Vacek. V určitou dobu dosáhl počet československých vojenských instruktorů v Libyi šesti set. Přičemž další stovky odborníků stavěly letiště nebo opravárenské závody na letadla a tanky. V Libyi měli navíc početné zastoupení (až 500) čeští lékaři se zdravotními sestrami. Česká exkluzivita v Libyi je fuč Náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa připomíná i některé další investice - například cementárny. "S embargem Evropské unie ale tohle vše padlo. Po něm pak Libyi obchodně obsadila především Itálie, Francie či Velká Británie. Někdejší česká exkluzivita je - snad s výjimkou cementáren - fuč,“ konstatuje Tlapa. Aero Vodochody se dokonce pokoušelo obnovit v Libyi opravárenský závod na letouny L-39 Albatros, které džamáhíríja od Československa kdysi koupila. Několikaměsíční jednání nakonec zkrachovala. "Tu fabriku dnes zanáší pouštní písek,“ uzavírá debatu o kdysi nadějném kontraktu jeden z manažerů Aera. Čechoslováci odjížděli do Libye dobrovolně kvůli nezvykle vysokým výdělkům. Přinášeli však i oběti. Při výcviku libyjských letců zahynuli při pádu letounů například tři českoslovenští piloti. Československo nebylo jedinou zemí, která se činila na vyzbrojování Libye. Vedle albatrosů a ruských stíhaček MiG stály na letecké základně Ogba nedaleko Tripolisu i francouzské mirage. Snažila se i Čína, Polsko a samozřejmě Sovětský svaz - jen on vyvezl tehdy do pouštního státu zbraně za 4,6miliardy dolarů. Bezmála stejné číslo figuruje i s úroky v dokumentech českého ministerstva financí. Nejde nicméně o dolary, ale koruny. *** S dodanými zbraněmi přijížděly z Československa stovky vojenských instruktorů, kteří Libyjce zaškolovali na novou techniku. Autor: Jan Gazdík

Český výrobce letecké techniky Aero Vodochody plánuje uzavřít svoji dceřinou společnost ve Velké

Publication: CIA: Tydenni prehled - Nove investice a strategie Provider: Ceska informacni agentura (CIA) February 18, 2011 (ČIA, 11.2.) Český výrobce letecké techniky Aero Vodochody plánuje uzavřít svoji dceřinou společnost ve Velké Británii Rotortech Aero Composites. Jak uvedl pro server ct24.cz prezident společnosti Ladislav Šimek, výroba bude převedena z Rotortechu do Aera. Cílem je tak snížit náklady společnosti.

Průmyslová špionáž z dob komunismu může stát Česko miliardy Publication: iHNed.cz - Ceska republika Provider: Economia/Economia Online, a.s. February 17, 2011 (10:23) Komunistická rozvědka prováděla průmyslovou špionáž ve velkých zahraničních firmách, místní podniky pak kopírovaly jejich patenty. Za to by stát mohl platit miliardová odškodnění. Česká republika by mohla i po letech platit vysoké odškodné za práci bývalé komunistické vědeckotechnické rozvědky. Firmy ze zemí někdejších nepřátel, současných spojenců, zejména Německa, Francie, Británie, Japonska či Spojených států, by se mohly chtít i po letech domáhat náhrady škody za ukradená know-how, zneužité patenty a okopírované technologie. Část archivu komunistické rozvědky zůstává právě kvůli riziku soudů či arbitráží stále v režimu utajení. Československá StB a její vědecko-technické rozvědky (VTR) se zajímala mimo jiné o americkou firmu Westinghouse, která nyní usiluje o dostavbu dalšího bloku Jaderné elektrárny Temelín. Své složky měly u Státní bezpečnosti i velké světové firmy, jako jsou Siemens, IBM, Hewlett Packard, Toshiba, Mitsubishi či General Electric. Informace pod zámkem "Materiály vědecko-technické rozvědky, tedy záležitosti průmyslové špionáže, byly až na výjimky předány Archivu bezpečnostních složek," odpověděl na dotaz týdeníku Ekonom Úřad pro zahraniční styky a informace. Týdeník Ekonom proto požádal Archiv bezpečnostních složek o zpřístupnění některých vytipovaných svazků VTR; vedle dokumentů plných obecných informací, korespondence či výstřižků z odborných publikací vydal archiv i svazky vedené právě na firmy Westinghouse a Siemens. A potvrdilo se, že jejich veřejně přístupná část je nekompletní. U všech chyběl základní svazek, většina podsvazků a některé místa v dokumentech byla začerněna. "Například využití cizích patentů ke kopírování a výrobě vlastních produktů je nepochybně porušením práva průmyslového vlastnictví," říká právník Martin Boháček, expert na právo průmyslového a duševního vlastnictví z pražské Vysoké školy ekonomické. Podle právníka Boháčka by se po více než dvaceti letech měla na podobné případy vztahovat promlčecí lhůta, navíc se technika za dvacet let dramaticky proměnila a drtivá většina nelegálně získaných technologií musí být z dnešního hlediska zastaralá. Existují však právní výklady, podle nichž promlčecí lhůta běžet nemůže, když postižený ani netuší, že byl poškozen. A právě to by se mohlo týkat západních firem, kterým komunistická rozvědka kradla technologie, kopírovala výrobky a socialistické hospodářství pak podle nich buď vyrábělo, či se o to pokoušelo.

Větší než malá škoda Co konkrétně utajené části archivů obsahují, nelze odhadnout. Ti, kdo obsah dokumentů znají, o tom zase nemohou mluvit. "Když ukradnete nějakou technologii a podle ní začnete něco vyrábět, tak ta původní firma má i po těch letech právo vás zažalovat. A čím je ta doba delší, tím je ta suma samozřejmě větší. To by naše hospodářství asi neuneslo. To je důvod, proč se to nedá zveřejnit," říká bývalý ředitel české rozvědky, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Karel Randák. Kupříkladu Tesla Piešťany v minulosti vyráběla kopii amerického počítačového čipu Intel 8080A pod nápadně shodným označením Tesla MHB 80880A, které se pak uplatnily prakticky ve všech osmibitových počítačích vyráběných v bývalém Československu. Rozvědka brala takřka cokoli, co mohlo pomoct socialistickému hospodářství - od obranného průmyslu po věci běžné spotřeby. Z ukradených technologií, vědeckých postupů či okopírovaných patentů těžila řada firem jako Aero Vodochody, JZD Slušovice, Tesla Rožnov, Tesla Žilina, Tesla Lanškroun, ČKD polovodiče a další. Výsledky špionáže směřovaly i do vědeckých institucí: Ústavu organické chemie a biochemie, Vysoká škola chemicko-technologická či Fakulty elektrotechniky ČVUT.

Autor je šéfkomentátorem týdeníku Ekonom Více informací najdete v aktuálním vydání tádeníku Ekonom

Průmyslová špionáž může stát Česko miliardy Publication: Hospodarske noviny Provider: Economia/Economia Online, a.s. February 17, 2011

Hrozící arbitráže AUTOR: Robert Břešťan Česká republika by mohla i po letech platit vysoké odškodné za práci bývalé komunistické vědeckotechnické rozvědky. Firmy ze zemí někdejších nepřátel, současných spojenců, zejména Německa, Francie, Británie, Japonska či Spojených států, by se mohly chtít i po letech domáhat náhrady škody za ukradená know-how, zneužité patenty a okopírované technologie. Část archivu komunistické rozvědky zůstává právě kvůli riziku soudů či arbitráží stále v režimu utajení. Československá StB a její vědecko-technické rozvědky (VTR) se zajímala mimo jiné o americkou firmu Westinghouse, která nyní usiluje o dostavbu dalšího bloku Jaderné elektrárny Temelín. Své složky měly u Státní bezpečnosti i velké světové firmy, jako jsou Siemens, IBM, Hewlett Packard, Toshiba, Mitsubishi či General Electric. Informace pod zámkem "Materiály vědecko-technické rozvědky, tedy záležitosti průmyslové špionáže, byly až na výjimky

předány Archivu bezpečnostních složek," odpověděl na dotaz týdeníku Ekonom Úřad pro zahraniční styky a informace. Týdeník Ekonom proto požádal Archiv bezpečnostních složek o zpřístupnění některých vytipovaných svazků VTR; vedle dokumentů plných obecných informací, korespondence či výstřižků z odborných publikací vydal archiv i svazky vedené právě na firmy Westinghouse a Siemens. A potvrdilo se, že jejich veřejně přístupná část je nekompletní. U všech chyběl základní svazek, většina podsvazků a některé místa v dokumentech byla začerněna. "Například využití cizích patentů ke kopírování a výrobě vlastních produktů je nepochybně porušením práva průmyslového vlastnictví," říká právník Martin Boháček, expert na právo průmyslového a duševního vlastnictví z pražské Vysoké školy ekonomické. Podle právníka Boháčka by se po více než dvaceti letech měla na podobné případy vztahovat promlčecí lhůta, navíc se technika za dvacet let dramaticky proměnila a drtivá většina nelegálně získaných technologií musí být z dnešního hlediska zastaralá. Existují však právní výklady, podle nichž promlčecí lhůta běžet nemůže, když postižený ani netuší, že byl poškozen. A právě to by se mohlo týkat západních firem, kterým komunistická rozvědka kradla technologie, kopírovala výrobky a socialistické hospodářství pak podle nich buď vyrábělo, či se o to pokoušelo. Větší než malá škoda Co konkrétně utajené části archivů obsahují, nelze odhadnout. Ti, kdo obsah dokumentů znají, o tom zase nemohou mluvit. "Když ukradnete nějakou technologii a podle ní začnete něco vyrábět, tak ta původní firma má i po těch letech právo vás zažalovat. A čím je ta doba delší, tím je ta suma samozřejmě větší. To by naše hospodářství asi neuneslo. To je důvod, proč se to nedá zveřejnit," říká bývalý ředitel české rozvědky, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Karel Randák. Kupříkladu Tesla Piešťany v minulosti vyráběla kopii amerického počítačového čipu Intel 8080A pod nápadně shodným označením Tesla MHB 80880A, které se pak uplatnily prakticky ve všech osmibitových počítačích vyráběných v bývalém Československu. Rozvědka brala takřka cokoli, co mohlo pomoct socialistickému hospodářství - od obranného průmyslu po věci běžné spotřeby. Z ukradených technologií, vědeckých postupů či okopírovaných patentů těžila řada firem jako Aero Vodochody, JZD Slušovice, Tesla Rožnov, Tesla Žilina, Tesla Lanškroun, ČKD polovodiče a další. Výsledky špionáže směřovaly i do vědeckých institucí: Ústavu organické chemie a biochemie, Vysoká škola chemicko-technologická či Fakulty elektrotechniky ČVUT. Autor je šéfkomentátorem týdeníku Ekonom Více informací najdete v aktuálním vydání tádeníku Ekonom

Vojsko čeká na nové stroje, Aero už zahájilo práce Publication: Lidove noviny (Vybrane rubriky) Provider: NEWTON Media, a.s. February 17, 2011 VODOCHODY/PRAHA Největší přítěž české armády? Bezpochyby hangár plný zakonzervovaných letounů L-159. Kvůli nákupu dopravních letounů CASA nyní ale čtyři jednomístné bitevníky z haly

zmizely. "Stroje upravujeme pro českou armádu,“ vysvětluje Richard Musil ze společnosti Aero Vodochody. Práce probíhají v utajeném režimu. Ze čtyř strojů L-159 Alca by po opravě měly vzniknout dva letouny v dvojmístné verzi, které musela letecká základna v Čáslavi odevzdat v rámci výměny za dopravní letoun CASA. Na konci loňského listopadu tak vcelku mladé letouny z roku 2007 přelétly do španělské Sevilly. Aktuální práce na bitevnících si vyžádají 200 milionů, ministerstvo obrany je zaplatí ze svého rozpočtu. Stroje nelétají Armáda přitom Alky potřebuje co nejdříve, protože pro starší model L-39 z náměšťské základny platí už dva měsíce zákaz provozu. Čeští vojenští piloti proto mají omezené možnosti tréninku. "Vyšetřování prosincové nehody letounu L-39 nebylo uzavřeno, o výsledcích nelze spekulovat, a tak nadále platí zákaz létání z rozhodnutí náčelníka generálního štábu,“ vysvětluje jeho mluvčí Jan Šulc. Stejný osud potkal i stroje CASA. Po technickém problému nemohou od začátku února opustit stojánku letiště v Praze-Kbelích. Armáda si tak nyní musí vystačit jen se starými antonovy. A nové dopravní letouny CASA válčí i na jiné frontě. Podle právníků Evropské komise by se měla v nejbližších dnech dostat před unijní soud žaloba na českou vládu. Tu komisaři obvinili, že při nákupu letounů bez soutěže porušila pravidla EU, a navíc zneužila peníze daňových poplatníků. "Zatím to tu ale nemáme, jediná nově přijatá žaloba na Českou republiku se týká používání názvu pomazánkového másla,“ telefonuje z Lucemburku vládní zmocněnec Martin Smolek. Autor: ost

Aero stěhuje výrobu kompozitů z Anglie do Česka Publication: E15 Provider: Anopress IT February 16, 2011 Odolena Voda l Největší český výrobce letecké techniky Aero Vodochody ukončí v polovině dubna výrobu kompozitních materiálů ve Velké Británii. Důvodem jsou vysoké mzdové požadavky tamějších zaměstnanců a nová strategie rozvoje výroby, sdělil mluvčí firmy Richard Musil. Výrobní program, který nepodléhá britskému vojenskému tajemství, se už přesouvá do továren Aera ve Vodochodech. Majitel Aera skupina Penta anglickou továrnu koupila na podzim roku 2007 v přepočtu za stovky milionů korun. Šlo o její vůbec první akvizici v západní Evropě. Aero dosud dalo podle Musila do výroby kompozitů, tedy velmi lehkých a zároveň pevných materiálů, přes deset milionů korun a ve Vodochodech plánuje investovat dalších 105 milionů korun. Anglická dceřiná firma Rotortech Aero Composites podle Musila splnila všechny zakázky a ukončila kontrakty. "V Aeru jsme schopni provádět stejnou výrobu s nižšími náklady a samozřejměvýrazně efektivněji," uvedl prezident společnosti Ladislav Šimek. Britská dceřiná společnost byla od roku 2007 dodavatelem pro Aero Vodochody při výrobě vrtulníků Sikorsky S-76. Firma Aero loni na podzim otevřela ve Vodochodech vývojově- výrobní pracoviště kompozitových dílů pro letecký průmysl. Jeho hlavní úlohou je výzkum, vývoj, prototypová a nízkobjemová produkce. Aero Vodochody funguje už od roku 1919 a nyní zaměstnává kolem 1200 lidí. Zaměřuje se především na spolupráci s předními leteckými výrobci v rámci mezinárodních kooperačních projektů. Předloni firmě klesl zisk na 279 milionů korun z 401,6 milionu korun v roce 2008.

čtk, jik --Výroba lehkých kompozitních materiálů má být v Čechách výrazně levnější než ve Velké Británii --Foto - Stomilionová investice. Aero plánuje vložit ve Vodochodech do výroby kompozitů 105 milionů korun. Loni na podzim už firma otevřela část pracoviště. Na snímku je autokláv k vytvrzování kompozitních materiálů Foto čtk

Ekonomika ČT24 - Nové projekty Aera Vodochody Publication: CT24 - monitoring Provider: Anopress IT February 9, 2011 (21:47) Moderátor (David Borek): Tak, a pojďme se posunout dál, protože budeme probírat český letecký průmysl, který přežil otřesy posledních let, ale zřejmě bude potřebovat ještě další technicky vzdělanou pracovní sílu. Přinejmenším takový názor zaznívá v největší firmě v tomto oboru v tuzemsku, konkrétně v Aeru Vodochody. Moderátor (David Borek): Výroba kokpitů pro americký vrtulník Black Hawk, spolupráce s Brazilci na vývoji nového vojenského dopravního letounu, nebo společné výcvikové středisko, kde by se uplatnily zatím neprodané stroje L159. To jsou některé z nových projektů Aera. Víc v rozhovoru s prezidentem společnosti Ladislavem Šimkem. Redaktor (Libuše Bautrová): Ladislav Šimek šéfuje největšímu českému výrobci letecké techniky od září 2009. Pár měsíců před tím už ale působil v Aeru jako viceprezident pro strategii, a ještě před tím v jedné z dceřiných společností v Technometře Radotín. Má za sebou také zkušenosti z vedoucích funkcí ve firmách Drinks Union, Nemak Europe, Kabelovna Děčín a dalších. Je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze, studoval také ve Spojených státech. Do pozice prezidenta Aera ho vyslal vlastník společnosti skupina Penta. Nová doba si žádá nové muže. Zaměření společnosti na kooperace ale zůstává. Redaktor (Libuše Bautrová): Pane prezidente, stojíme tady v jedné z hal, kde se montují téměř kompletní vrtulníky pro firmu Sikorsky. Co znamená kompletní, co jim chybí? Host (Ladislav Šimek):

To, co tady vidíte, je tak zvaný green aircraft, to znamená téměř kompletní vrtulník před instalací motoru a ostatních dynamických částí a před instalací interiéru. Ta se potom vyrábí ve Spojených státech na základě specifikace, konkrétní specifikace, konkrétního zákazníka. Redaktor (Libuše Bautrová): Kolik se jich tady ročně vyrobí? Host (Ladislav Šimek): V roce 2008 jsme jich vyrobili 56, což byl rekordní rok. V současné době se roční výroba pohybuje kolem 20 kusů. Redaktor (Libuše Bautrová): Je to tak, že se na tom nějak odrazila krize? Host (Ladislav Šimek): Krize určitě měla významný vliv na tuto techniku, protože se jedná o civilní program a civilní programy byly obecně postižené výrazně více, než programy vojenské. V neposlední řadě se tady na tom odrazil i přechod na novou verzi D. Redaktor (Libuše Bautrová): Kdo jsou hlavně zákazníci pro tyhle stroje? Host (Ladislav Šimek): Koneční uživatelé jsou zejména ropné společnosti, které je používají pro přepravu na ropné plošiny. Dále je používán pro EMS, to znamená služby spojené se zdravotními službami. Dále velmi jako VIP helikoptéry. Redaktor (Libuše Bautrová): A vy jste ale podepsali ještě další smlouvu s firmou Sikorsky, a ta se týká i nějakého vojenského programu, konkrétně Black Hawk. O co jde? Host (Ladislav Šimek): Ano, to byl významný krok, protože jsme se jako jedna z velmi mála neamerických společností dostali do amerického vojenského programu. V tomto případě připravujeme výrobu kokpitů pro známý Black Hawk. Dodávky jsou plánovány na srpen letošního roku. Nicméně, my si stanovili velmi ambiciózní cíl, první dodávku urychlit na 17. června, což je něco, co je v leteckém byznysu poměrně ojedinělé. Redaktor (Libuše Bautrová): Vloni jste také oznamovali další významnou kooperaci, a to s brazilskou firmou Embraer. O co tam jde? Host (Ladislav Šimek): My se podílíme, nebo budeme podílet na mezinárodním vojenském programu. Myslím si, že to je úspěch celé České republiky, kterých mnoho není. My se budeme podílet nejen jako výrobní partner, ale i jako partner pro vývoj nového vojenského dopravního letounu.

Redaktor (Libuše Bautrová): Co se tady zatím vyvíjí v Aeru? Host (Ladislav Šimek): V tuto chvíli pracujeme například na civilním programu pro kanadský letoun CSeries. Aero v tomto případě vyvíjí náběžnou hranu, což je přední část křídla. Redaktor (Libuše Bautrová): Vývojové středisko, které jste vloni v Aeru otevřeli, a které by se mělo zabývat kompozitními materiály, jak se dá chápat tato aktivita? Pokud vím, tak vy máte firmu, která se zabývá stejným programem v Británii, je to firma Rotortech. Znamená to, že se jí třeba chcete zbavit? Host (Ladislav Šimek): Zavřeme ji. V současné době provádíme převod výrobního programu ze společnosti Rotortech do Aero Vodochody. Redaktor (Libuše Bautrová): To znamená, že to nebyla efektivní, ta výroba, která byla v Británii? Host (Ladislav Šimek): Nebyla úplně ideálně posazená do oblasti s velmi vysokými mzdovými náklady. A my tady v Aeru jsme schopni tuto samou výrobu provádět jednak s nižšími náklady a samozřejmě výrazně efektivněji. Redaktor (Libuše Bautrová): Není to tak dramaticky dávno, co se tady montoval každý den jeden MiG. To byla ale jiná doba a Aero mělo několikanásobně víc zaměstnanců. Dnes se ve Vodochodech pracuje hlavně na kooperacích, ale všestranně zajímavá je také spolupráce s českou armádou. I když vedení vodochodské firmy finanční efekt nesděluje, jedná se přinejmenším o desítky milionů ročně. V Aeru se jednak servisují letouny, které vojáci používají, jednak se zdejší zaměstnanci starají o několik desítek letadel L-159, které armáda objednala, zaplatila, ale nepotřebuje. Společně s Aerem pro ně hledají kupce, ale to se léta nedaří. Redaktor (Libuše Bautrová): V poslední době, když se mluví o vaší společnosti, tak je to většinou v souvislosti s těmi nešťastnými L-159, které tady vidíme zabalené. Kolik jich tady máte, ty, které armáda nepotřebuje? Host (Ladislav Šimek): Já myslím, že nejsou nešťastné. Myslím, že se jim daří dobře. A je jich tady necelá čtyřicítka. Redaktor (Libuše Bautrová): Jak se o ně musíte starat? Co to všechno obnáší? Host (Ladislav Šimek): Staráme se o ně s mateřskou péčí. To je nejmodernější způsob uskladnění, v ochranné atmosféře, který téměř zabraňuje fyzickému stárnutí.

Redaktor (Libuše Bautrová): Říkáte, že ty L-159 nejsou nešťastné stroje. Tak, je teď nějaká šance je někde prodat? Host (Ladislav Šimek): Uvidíme, jako asi nejreálnější šanci, uplatnit je v Iráku, kde jednání už jsou ve finální fázi. Jak dopadnou, samozřejmě nechceme předvídat. A jinak existují projekty v několika dalších zemích. Redaktor (Libuše Bautrová): Kdy by se to mělo rozhodnout, kolik by se v Iráku dalo prodat těch strojů? Host (Ladislav Šimek): Těch termínů, kdy se to mělo rozhodnout, už bylo mnoho. A protože irácká vláda potřebuje nutně zajištění výcviku pilotů po odchodu amerických vojsk, který je plánován na konec letošního roku. Redaktor (Libuše Bautrová): Takže to taky není žádná jistota? Host (Ladislav Šimek): Není. Redaktor (Libuše Bautrová): Mluvilo se také o Maďarsku, o Polsku a o některých dalších zemích. Tam pokračují nějaká jednání? Host (Ladislav Šimek): Ano, rozhodnutí nelze očekávat dříve, než v polovině roku, v druhé polovině roku. Redaktor (Libuše Bautrová): Co když z toho zase nic nevyjde, jak dlouho mají šanci ty stíhačky tady zůstat a starat se o ně? Host (Ladislav Šimek): My rozvíjíme ještě další myšlenky. Myslíme si, že velmi reálným je projekt společného výcvikového centra, jehož služby by využívaly například armády sousedních států. Možnosti, jak by se poskytovaly případné služby, těch je mnoho, například by to mohl být prodej letových hodin. Každé Ministerstvo obrany v téhleté, na tomto kontinentu šetří peníze, a právě tenhleten projekt by umožnil významným způsobem šetřit z rozpočtů těchto zemí. Redaktor (Libuše Bautrová): Tak úplně konkrétně, budeme vědět třeba do konce letošního roku, jestli takové výcvikové středisko společné vznikne? Host (Ladislav Šimek): Já samozřejmě v to můžu doufat, ale určitě Vám to neslíbím.

Redaktor (Libuše Bautrová): To vlastně Vy můžete jenom zprostředkovávat, ale ve finále to podepisuje armáda. Host (Ladislav Šimek): Těch možností, skutečně, jak uspořádat takový vztah, je více a nechtěl bych předbíhat, protože ta jednání, ta jednání ještě neproběhla. Tak, kromě toho, že tady přebalujete L-159, tak ty, které armáda používá, tak také servisujete. Co to všechno obnáší? Je to práce permanentní, na celý rok, a nebo je to jen takové nárazové? Redaktor (Libuše Bautrová): Host (Ladislav Šimek): V průběhu provozu letadla, stejně jako třeba u automobilu, je nutné, provádět určité periodické práce, které tady běžně provádíme. A kromě toho samozřejmě zajišťujeme to, že letouny jsou v nejnovějším standardu vojenské techniky, to znamená, že každoročně provádíme určité upgrady a modernizace tak, aby ty letouny nezastarávaly morálně. Redaktor (Libuše Bautrová): Dovedli byste tady v Aeru dnes ještě vyrobit úplně celý nový stroj L-159. Hovořilo se také o tom, že by armáda 2 takové potřebovala, pokud by je vyměnila za španělskou Casu. Host (Ladislav Šimek): Samozřejmě, jsme schopni vyrobit nová letadla, a to nejen L-159. Ty odborníky, které na to potřebujeme, máme. Máme, zachovali jsme si schopnosti leteckých mechaniků, inženýrů a dalších profesí, jak pro vývoj, tak pro modernizace a provoz letadel. Samozřejmě je to otázka kapacit, nicméně ty schopnosti tady máme.

Výběrová řízení - AERO Vodochody a.s. Publication: Obchodni vestnik Provider: Economia/Economia Online, a.s. February 2, 2011 Oznámení o vyhlášení výběrového řízení v rámci Operačního programu Podnikání a inovace VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY a k prokázání splnění kvalifikace 1. Název veřejné zakázky »Rekonstrukce a napojení přípojek inženýrských sítí - teplovod« 2. Identifikační údaje zadavatele AERO Vodochody a.s. Sídlo: U Letiště 374, Odolena Voda, 250 70 Dolínek

IČ: 00010545 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze oddíl B, vložka 449 (dále též jen »zadavatel«). Zadavatel nenaplňuje zákonnou definici veřejného ani dotovaného zadavatele ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále též jen »zákon«). 3. Kontaktní místo a kontaktní osoba 3P Consulting, s.r.o. Římská 12, Praha 2, PSČ 120 00 Tel.: +420 725 816 308 Fax: +420 274 783 219 E-mail: [email protected] (dále též jen »kontaktní místo«) Kontaktní osoba: Ing. Jana Hajduová 4. Druh veřejné zakázky a zadávacího řízení Tato zakázka je veřejnou zakázkou na služby podle ustanovení § 10 zákona a bude částečně financována z veřejných prostředků, a to ze strukturálních fondů Evropského společenství v programovém období 2007 až 2013. Tato zakázka je zadána jako zakázka podle § 12 zákona 137/2006 Sb. a dále dle ustanovení Pravidel pro výběr dodavatelů, stanovených agenturou Czechinvest pro projekty financované z OPPI. 5. Předmět veřejné zakázky Rekonstrukce přípojek inženýrských sítí - teplovod - a jejich napojení na objekty č. 39, 40, 41, 42, 57 a 58, jež jsou součástí výrobního areálu AERA Vodochody. 6. Zadávací dokumentace Dokumentace bude zájemcům poskytnuta na základě jejich žádosti doručené na emailovou adresu kontaktního místa nejpozději 5 dnů před uplynutím lhůty k podání nabídek. Na základě včas podané žádosti bude zadávací dokumentace zaslána zájemci nejpozději do 2 dnů od doručení emailové žádosti zadavateli. Žádosti zájemce podané opožděně nebude vyhověno. 7. Lhůta a místo pro podání nabídky Nabídku v rámci této zakázky je možné dodat nejpozději do 14.3.2011 do 10 hodin. Nabídku je nutné doručit ve stanovené lhůtě na adresu kontaktního místa zadavatele. V Odolene Vodě dne 26.1.2011 za AERO Vodochody, a.s. Ing. Ladislav Šimek 363479-05/11

UPDATE: Středočeská ČSSD ukázala, že souhlasí s výstavbou letiště Vodochody, tvrdí opoziční ODS Publication: Mediafax - Politika Provider: Mediafax January 18, 2011 (14:26)

STŘEDOČESKÝ KRAJ (MEDIAFAX) - (Zprávu jsme rozšířili o 8., 9. a 10. odstavec s dalšími podrobnostmi.) Středočeská ODS se bouří proti tomu, že hejtman David Rath (ČSSD) a rada kraje stáhli z programu jednání vyjádření Středočeského kraje k dokumentaci EIA týkající se letiště ve Vodochodech. Opoziční občanští demokraté v úterý uvedli, že tím dalo vedení kraje najevo, že není proti stavbě. Stažením vyjádření z programu jednání nevyužil kraj možnost uplatnit v zákonné lhůtě svoje námitky k předložené dokumentaci EIA, která zkoumá dopady případného rozšíření vodochodského letiště na životní prostředí. Krajský zastupitel za ODS a zároveň místostarosta Kralup nad Vltavou Libor Lesák k tomu řekl, že se tak stalo i přes odpor obcí v okolí letiště a negativní vyjádření výboru kraje pro životní prostředí a zemědělství. Výbor se záměrem rozšíření letiště nesouhlasil už při předběžném projednávání v roce 2009. Tehdy uvedl proti projektu třináct námitek. Rada kraje s ohledem na doporučení výboru se záměrem také nesouhlasila, ale ze všech výhrad výboru nakonec uplatnila jen jednu. Na rozšíření letiště reagovali také lidé z okolních obcí a hlavně Sdružení obcí proti letišti Vodochody. Ministerstvo životního prostředí obdrželo k projektu téměř 800 připomínek. Akciová společnost Letiště Vodochody nakonec předložila dokumentaci loni v listopadu, těsně po komunálních volbách. "Myslím si, že tuto dobu zvolila záměrně, protože věděla, že se mění místní samosprávy a obce mají ze zákona na vyjádření jen třicet dní," konstatoval Lesák. Navíc z připomínek k dokumentaci podle Lesáka jasně vyplývá, že se společnost Letiště Vodochody se všemi námitkami dodatečně nevypořádala a že má projekt značné nedostatky. Zejména v oblasti vlivu na životní prostředí, bezpečnosti provozu a zdraví lidí. Projekt navíc neřeší otázky bezpečnosti vzhledem k blízkosti atomového reaktoru v Ústavu pro jaderný výzkum v Řeži, tvrdí Lesák. Výbor pro životní prostředí a zemědělství proto Rathovi a radě doporučil nesouhlasit s předloženou dokumentací. Vedení kraje to však neakceptovalo a na ministerstvo životního prostředí žádné vyjádření za kraj neposlalo. "Krajští radní ze sociální demokracie tak opakovaně prokázali, jak upřímný mají zájem o blaho svých občanů. Můžeme se jen dohadovat, zda jde o lhostejnost, neschopnost, nebo podporu něčích ekonomických zájmů na úkor kvalitního životního prostředí a zdraví značné části středočeských obyvatel,“ dodal Lesák. Sdružení obcí proti Letišti Vodochody vzniklo spojením celkem čtrnácti obcí z regionů Kralupska a Odoleny Vody, kde žije zhruba třicet tisíc obyvatel. Ti se bojí negativních dopadů na svůj život v případě plného zprovoznění letiště Vodochody. Prostor kolem plánovaného letiště je hustě osídlený, kromě jaderného reaktoru je v oblasti několik chemiček, ropná rafinérie, centrální tankoviště ropy a sklady kapalného plynu. V současnosti má letiště Vodochody statut neveřejného mezinárodního letiště, od roku 2008 ho provozuje společnost Letiště Vodochody. Jeho klienty jsou především letecké školy, které zde provádějí výcvik pilotů, privátní klientela se soukromými letouny a také zákazníci mateřské společnosti Aero Vodochody. Zatímco v roce 2009 se na letišti uskutečnilo více než 9600 pohybů letadel, v loňském roce už to bylo přes deset tisíc. Vlastníkem společnosti Aero Vodochody je investiční skupina Penta. Tomáš Paták, [email protected]

Letišti ve Vodochodech chybí povolení pro plašení kavek Publication: iDNES.cz - Praha Provider: MAFRA, a.s. January 16, 2011 (15:32) Letiště ve Vodochodech má problém. Chybí mu totiž povolení od středočeského kraje, aby mohlo plašit kavky a havrany, kteří v blízkosti letiště hnízdí a létají. Přitom ptáky v okolí letiště musí provozovatelé plašit ze zákona. Mohlo by totiž dojít ke kolizi s letadly. Kuptofoto.cz Havrani a kavky nedaleko letiště ve Vodochodech. foto: Radek Cihla, MF DNES V okolí letiště Aero Vodochody žijí desetitisíce kavek obecných, které tu zimují. Obrovská hejna musí správa letiště ze zákona plašit a na to je potřeba povolení. Kavky jsou navíc silně ohroženy a přísně chráněné. Jejich plašení musí letišti povolit kraj. A právě toto povolení letiště ve Vodochodech nemá. "Bez povolení se s takovými zvířaty nesmí manipulovat ani je plašit. Pokud to někdo dělá, určitě to není v pořádku a porušuje zákon," myslí si ornitolog z České společnosti ornitologické, který nechce být jmenován. CHRÁNĚNÉ KAVKY Kafka je silně ohrožený druh. V ČR o stupeň vyšší ochranu než havrani. Nad nimi jsou jen kriticky ohrožení medvědi, vlci nebo orli skalní. "Kavka je silně ohrožený druh, stejně jako čáp černý, bobr evropský, vydra říční nebo ledňáček," vysvětluje Lukáš Viktora z České společnosti ornitologické. Letiště přiznalo, že povolení na plašení ptáků nemá. Prý o něj ale zažádalo. "Povolení na kavky nemáme, ale už jsme o ně na krajském úřadě zažádali," připouští ředitel letiště Martin Kačur. Letiště: ptákům neubližujeme Povolení plašit havrany správa letiště má, to ale nestačí. "Havrany ze zákona plašit musíme, s nimi jsou v hejnu i kavky. Jinak to ani dělat nejde," říká Kačur. "Neděláme nic špatného, na rozhánění ptáků používáme sokoly. Nijak kavky nezabíjíme ani se jim nesnažíme ubližovat, děláme jen svou práci," vysvětluje ředitel letiště. Na povolení se čeká až dva měsíce a krajský úřad prozatím o ničem neví. "Zatím žádnou takovou žádost nemáme, možná je v podatelně. Vyřízení takového povolení trvá asi padesát dnů," říká mluvčí krajského úřadu Markéta Vítková. Podle ní se musí k žádosti vyjádřit každý, kdo se o problém zajímá, třeba obyvatelé okolních obcí, občanská sdružení a podobně. Teprve pak se všechno vyhodnotí a povolení se buď vydá, nebo ne. "Přestupek by byl, kdyby se dokázalo, že s havrany plaší správa letiště i kavky," dodává Vítková. Hejna kříží nové letové trasy

Další komplikací jsou nové letové trasy, které by mohly začít fungovat při rozšíření provozu letiště (na novou podobu letiště se podívejte zde) a křižovat dráhy havranů a kavek. "Je skoro jasné, že by mohlo dojít ke kolizím s letadly. Ráno létají ptáci do Prahy, kde hledají potravu, na večer se vracejí zpět," myslí si ornitolog Lukáš Viktora. Nové Letiště ve Vodochodech má ročně pojmout až 3,5 milionu cestujících. Podle správy zařízení létají letadla v určité výšce, kde se už havrani nepohybují. "Havrani jsou také jedni z nejchytřejších ptáků, takže se letadlům úspěšně vyhýbají," doplňuje ředitel Kačur. Hejno je obrovské, donutit ptáky zimovat jinde může být složité. "Jsou tady zvyklí a řídí se podle stálých orientačních bodů. To by spíš nocoviště zaniklo, kdyby se o to někdo snažil," dodává Viktora. Podle ornitologů je nocoviště staré několik set let. Hejny se zabývá i ministerstvo životního prostředí. "Podle našich informací se mezi zhruba dvěma tisíci připomínkami objevila i upozornění na nocoviště havranů a kavek. Budeme se tím určitě zabývat," řekl mluvčí ministerstva Petr Kučera.

Vojsko chce udat letouny. Už zase Publication: Lidove noviny (Vybrane rubriky) Provider: NEWTON Media, a.s. January 14, 2011 Alexandr Vondra touží být prvním ministrem, který vyřeší otázku desítek přebytečných bitevníků L-159 VODOCHODY/PRAHA Ministr obrany Alexandr Vondra má jasný plán. Ještě letos by chtěl svou armádu zbavit obrovské zátěže - 36 nepotřebných letadel L-159. Podobné vize měla ale většina jeho předchůdců. Ti neuspěli. "Jsme tak daleko, jako jsme ještě nikdy nebyli. Je tu naděje, že se nám podaří v letošním roce tento velký úkol vyřešit,“ řekl sebevědomě Vondra. Dodal, že velmi vážně jedná se dvěma zeměmi, jednou z nich má být Irák. To přitom není žádné překvapení. Už loni v květnu dorazila na pražské ministerstvo obrany delegace z Bagdádu, jednání se točila hlavně kolem letounů L-159. Irák totiž vypisuje výběrové řízení na dodávky podzvukových strojů pro svou nově se rodící armádu a české bitevníky jsou prý velkým favoritem. S tím souhlasí i oslovení odborníci. Dřívější obchody zkrachovaly na nesouhlasu americké strany, která do strojů dodala důležité součástky. Tak se třeba stroje nedostaly do latinské Ameriky. Irák je však úplně jiný případ. "Spojené státy jsou největším dodavatelem materiálu pro tamější armádu. Pokud se Vondra domluvil s Američany, má odprodej velkou šanci na úspěch,“ myslí si letecký publicista Michal Zdobinský. Ministerstvo však odmítá sdělit, kolik chce prodejem vydělat. Generální sekretář resortu Jan Vylita jen prozradil, že za odprodej 36 letounů a 1400 vojenských bytů v Praze by ministerstvo chtělo dohromady získat jednu a půl miliardy korun. "I kdyby ale letouny prodali pod cenou, bude to lepší, než kdyby pořád zůstaly odstavené,“ dodává Zdobinský. Podle něj se roky strávené ve vodochodském hangáru na atraktivitě bitevníků nepodepsaly. "Stroje pochopitelně stárnou, ale v jejich kategorii lehkých podzvukových bitevníků moc konkurentů nemají,“ vysvětluje Michal Zdobinský. V halách podniku Aero Vodochody nyní na zájemce čeká přes čtyřicet nepotřebných armádních strojů L-159. Obchody vylepší aukce Odprodej bitevníků by měl být nejviditelnějším důsledkem nové strategie

využití nepotřebného vojenského materiálu. "Celý proces chceme do roku 2012 zdynamizovat,“ stanovil si včera Alexandr Vondra jeden z cílů. Ministerstvo obrany se dlouhodobě potýká s nezájmem kupců, především tedy o nemovitosti. Obchody by chtěla obrana zefektivnit urychleným vyřazováním či pořádáním aukcí. *** Ministerstvo obrany by letos chtělo vydělat prodejem nepotřebného majetku čítajícího přes 750 tisíc položek 2,2 miliardy korun. Nejvíc má přinést odprodej 1400 vojenských bytů v Praze a 36 zakonzervovaných letounů L-159. Autor: ONDŘEJ STRATILÍK

Generálním ředitelem ČEB bude od února Tomáš Uvíra Publication: CTK - Hlavni zpravy Provider: CTK - Czech Press Agency January 7, 2011 (18:20) Generálním ředitelem ČEB bude od února Tomáš Uvíra Zprávu jsem aktualizovali v celém textu o informace serveru České pozice. Změnili jsem titulek. -------------------Praha 7. ledna (ČTK) - Generálním ředitelem České exportní banky (ČEB), kterou vlastní stát, bude od února Tomáš Uvíra (42). Podle informací serveru Česká pozice se na tom dohodli premiér Petr Nečas a ministr financí Miroslav Kalousek. O novém šéfovi ČEB politici jednají už od srpna 2010. "Bývalý vrchní ředitel ministerstva financí (MF) Tomáš Uvíra bude nominován za náš resort na ředitele ČEB," řekl serveru vysoce postavený zdroj z MF. Uvíra byl kandidátem na funkci ministra financí ČR ve vládě Jana Fischera, jako nestraník byl navržen za ODS. V letech 1993 až 1996 byl postupně zaměstnancem První slezské banky a České národní banky. Od roku 1996 do 1998 byl nuceným správcem Velkomoravské banky. Rok působil jako poradce ministra školství Eduarda Zemana (ČSSD), poté pracoval jako finanční ředitel Středočeské plynárenské. Mezi roky 2005 a 2007 byl viceprezidentem pro řízení finančního úseku Aero Vodochody. Od roku 2007 Uvíra pracoval na MF. Podle informací České pozice se náměstkem Uvíry má stát současný člen dozorčí rady ČEB Luboš Vaněk, úředník z ministerstva průmyslu a obchodu. Vaněk bude mít na starosti především komunikaci s pojišťovnou EGAP, která je akcionářem ČEB. Novým ředitelem odboru exportního a projektového financování České exportní banky (ČEB) se v lednu stal Martin Frelich (39). Ve funkci nahradil Petra Kolíska, který na konci loňského roku z ČEB odešel. ČTK to sdělil mluvčí ČEB Jiří Pekárek. "Frelich bude se svým týmem zodpovědný za péči o stávající klienty, hledání nových obchodních příležitostí na exportních trzích a komplexní zpracování jednotlivých obchodních případů," uvedl Pekárek.

Frelich má sedmiletou zkušenost z korporátního bankovnictví, přičemž převážnou část tohoto období působil jako šéf regionálního týmu Raiffeisenbank. "Posledních pět let strávil v manažerských pozicích ve finančním holdingu CTY GROUP, kde řídil projekty především z oblasti energetiky a strojírenství," podotkl Pekárek. Frelich vystudoval elektrotechnickou fakultu Českého vysokého učení technického v Praze. Absolvoval půlroční stáž se zaměřením na finance a bankovnictví v Bostonu a několik dalších v Londýně, Vídni a Budapešti. ČEB je specializovaná bankovní instituce pro státní podporu vývozu přímo a nepřímo vlastněná státem. Vznikla v roce 1995. Poskytuje a financuje vývozní úvěry za lepších úrokových podmínek, než nabízejí komerční banky. beh vju jap

STALO SE 2010: Přehled nejdůležitějších ekonomických událostí v únoru Publication: Mediafax - Ekonomika Provider: Mediafax December 27, 2010 (15:27) PRAHA (MEDIAFAX) - Agentura Mediafax přináší přehled nejdůležitějších události v ekonomice v únoru roku 2010. 1. 2. 2010 Slovenští autodopravci vstoupili do časově neomezené stávky, podle listu SME se k nim připojili i polští dopravci. Novým předsedou představenstva a generálním ředitelem společnosti Telefónica O2 Czech Republic se stal Luis Antonio Malvido. Ministerstvo pro místní rozvoj navrhlo zrušit živnostenské oprávnění cestovní kanceláře Sunny days. 2. 2. 2010 Slovenští autodopravci ukončili většinu protestů. Finanční skupina AXA vstoupila na český bankovní trh. Tripartita se dohodla na 38 bodech strategie pro východiska z ekonomické krize. ČEZ oznámil, že v tomto roce hodlá zvýšit produkci elektřiny. 3. 2. 2010 Akcionáři společnosti Cadbury schválili převzetí firmy potravinářským gigantem Kraft Foods.

Server iDnes.cz informoval, že Škoda Auto vymění šéfa, předsedovi představenstva Reinhardu Jungovi skončí v září jeho tříletý kontrakt a na jeho místo přijde z Číny šéf tamějšího Volkswagenu Winfried Vahland. Japonská automobilka Toyota ohlásila problémy, které má jejich hybridní vůz Prius s brzdami; ministr dopravy USA vyzval občany, aby přestali jezdit jejími vozy. Dopravci na Slovensku kvůli zákroku policie zrušili stávku a podali žalobu do Štrasburku. 4.2.2010 Společnost New World Resources (NWR) vydala dluhopisy za 700 milionů eur. Aero Vodochody získala kontrakt na dodávku kokpitů do bojových vrtulníků Black Hawk. Sazka vykázala za rok 2009 nejvyšší tržby ze sázkové a loterijní činnost ve své historii. Stavební společnost Hochtief CZ se dostala z insolvenčního řízení. Pojišťovny oznámil, že za rok 2009 odhalily podvody za více než 600 milionů korun. Ministr pro místní rozvoj oznámil, že kvůli případu cestovní kanceláře Sunny days chce novelu zákona o cestovním ruchu. Řecké odbory začaly plánovat stávky proti úsporným opatřením vlády. 5. 2. 2010 Odborové centrály daly vládě ultimátum kvůli zdanění platových benefitů, hrozí časově neomezenou stávkou. Šéf japonské automobilky Toyota se omluvil za problémy vozů firmy. Poslanecká sněmovna schválila dluhopisový program na pokrytí rozpočtového deficitu za rok 2009. 6. 2. 2010 7. 2. 2010 8. 2. 2010 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR oznámilo, že lednová nezaměstnanost stoupla na 9,8 procenta. Protipirátská společnost BSA odhadla, že firem stíhaných za softwarové pirátství v tomto roce přibude. Valná hromada Českých aerolinií (ČSA) dala managementu firmy mandát k jednání o přesunu charterových letů ke společnosti Travel Service. Přípravy stávek proti úsporným opatřením řecké vlády oznámily i odboráři státních zaměstnanců. Evropská komise schválila poskytnutí státní garance na půjčku 400 milionů eur od Evropské investiční banky pro automobilku Saab.

Vláda schválila soubor opatření proti hospodářské krizi, tzv. exit strategy, která je soupisem vládních návrhů na cestu z krize; dokument se zabývá primárně korupcí a zlepšováním podnikatelského prostředí. Spolu s touto strategií vláda schválila i 38 bodů východisek z krize, na nichž se dohodla Tripartita. 9. 2. 2010 Český statistický úřad uvedl, že meziroční inflace v Česku v lednu klesla na 0,7 procenta proti prosincovému jednomu procentu. Japonská automobilka Toyota začala po celém světě svolávat na 436 tisíc hybridních vozů. Řecko ve snaze konsolidovat svůj rozpočtový deficit navrhlo v rámci důchodové reformy zakázat předčasný odchod do důchodu. Automobilka Opel požádala o garance za 2,7 miliardy eur na restrukturalizaci. Vítězi 6. ročníku ankety Zlatý Měšec 2010 - Nejlepší finanční instituce se staly Fio, družstevní záložna, Allianz pojišťovna, Allianz penzijní fond, ŠkoFIN a Raiffeisenbank. 10. 2. 2010 Stávka státních zaměstnanců v Řecku omezila leteckou dopravu, uzavřela úřady i školy. Proti protestujícím demonstrantům použila policie sílu. Společnost ČEPS oznámila, že česká přenosová soustava elektrické energie je na hranici bezpečné hodnoty instalovaného výkonu, další zdroje ji mohou ohrozit; ČEPS varovala, že bude zdroje odstavovat z provozu. Novým prezidentem Ukrajiny se stal Viktor Janukovyč, po svém zvolení oznámil, že země potřebuje zahraniční pomoc, aby mohla stabilizovat ekonomiku. Zakladatel firmy Alwil Software Eduard Kučera byl vyhlášen Podnikatelem roku za rok 2009. 11. 2. 2010 Ministři financí zemí eurozóny se dohodli na pomoci Řecku. Původní plán hovořil o tom, že Mezinárodní měnový fond poskytne pouze experty, nikoliv fondy. Českým drahám se na zakázku za tři čtvrtě miliardy korun přihlásil jediný zájemce. Firma uvedla, že za rok 2009 dosáhla poprvé zisk. 12. 2. 2010 Mezinárodní měnový fond nabídl Řecku i finanční pomoc. Americký vlastník německé automobilky Opel, firma General Motors, nepřesvědčila německé ministerstvo ohledně svého plánu na restrukturalizaci Opelu. Akcionáři Spykeru schválili nákup automobilky Saab. Warren Buffett se stal největším akcionářem zajišťovny Munich Re. 13. 2. 2010 Slovenští autodopravci oznámili přípravu nových protestů a další žaloby.

14. 2. 2010 Problémová firma Dubai World nabídla věřitelům splacení 60 procent dluhu v následujících sedmi letech. Podle ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Tošovského by mohla v roce 2011 stoupnout cena elektrické energie, pokud sněmovna neprojedná novelu zákona o sluneční energii. Většina Němců se vyslovila pro vyloučení Řecka z eurozóny. 15. 2. 2010 Předseda představenstva ruské ocelářské společnosti Novolipetsk Steel (NLMK), Vladimir Lisin je podle hodnocení časopisu Finance nejbohatším Rusem. Evropská komise dala Řecku čas do konce února, aby exekutivě Evropské unie sdělilo podrobnosti ohledně skrývání reálného stavu svých veřejných financí. Komise také oznámila, že chce kvůli Řecku rozšířit pravomoci statistického úřadu Evropské unie Eurostat. Kraft Foods získala více než 90 procent akcií britské firmy Cadbury. 16. 2. 2010 Řecko dostalo od eurozóny měsíc na zavedení dalších úsporných opatření. Vedení energetické společnost ČEZ se rozhodlo vyhovět žádosti ČEPS a zastavit připojování nových fotovoltaických elektráren. K rozhodnutí ČEZu se připojila i společnost E.ON. Řečtí farmáři po třiceti dnech ukončili blokádu hlavního pohraničního přechodu s Bulharskem. 17. 2. 2010 Odborový svaz (VC) letecké společnosti Lufthansa schválil 94procentní většinou čtyřdenní stávku. 18. 2. 2010 Česká skupina PPF se dohodla na koupi ruského obchodního řetězce Eldorado. Americká mediální skupina CME oznámila koupi bulharské bTV za 400 milionů dolarů. Skončila lhůta pro zaplacení kupní ceny za vydraženou Pilu ve Ptení, vydražitel však částku neuhradil. V Německu začala výstavba plynovodu, který má spojit Českou republiku s plynovodem Nord Stream. Americký prezident Barack Obama jmenoval komisi pro řešení rostoucího rozpočtového deficitu USA. Energetický a průmyslový holding (EPH) koupil polský důl Silesia. 19. 2. 2010 Americká centrální banka (Fed) zvýšila diskontním sazbu z 0,5 na 0,75 bodu. 20. 2. 2010 Země eurozóny oznámily, že Řecku poskytnou půjčku až 25 miliard eur.

Piloti německé letecké společnosti Lufthansa nabídli zaměstnavateli během víkendu další jednání. 21. 2. 2010 Vedení německé Lufthansy nabídlo pilotům záruky zaměstnání do roku 2012. Letiště Praha oznámilo, že kvůli plánované stávce německých pilotů zrušilo 20 letů. 22. 2. 2010 Piloti německé Lufthansy vstoupili do stávky. Jen v první den bylo zrušeno 30 letů Lufthansy z a do Česka. Večer odbory stávku přerušily. Společnost RWE oznámila záměr prodávat elektrickou energii domácnostem. Generálním ředitelem vydavatele tištěného a internetového ekonomického zpravodajství v České republice a na Slovensku Economia se stal s okamžitou platností Petr Babický. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže povolil spojení rakouské společnosti Strabag SE a firmy Viamont DSP. Odborové hnutí společnosti British Airways, které sdružuje palubní personál letadel, schválilo 81procentní většinou vyhlášení stávky. 23. 2. 2010 I přes přerušení stávky pilotů Lufhansy bylo zrušeno deset letů mezi Prahou a Frankfurtem. Dubajská vláda poskytla holdingu Dubai World pět miliard dolarů na pokrytí dluhů. Slovenské aerolinky Seagle Air zaznamenaly problémy i v Česku, Seagle Air Czechia se dostala do insolvenčního řízení. Mediální společnost CME oznámila, že novým finančním ředitelem bude David Sach. Odborový svaz dopravy se rozhodl, že vyhlásí stávku, reagoval tak na zařazení zaměstnaneckých benefitů do horní sazby daně z přidané hodnoty. Stávka získala plnou podporu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) i odborového svazu Kovo (OS KOVO). Řečtí komunisté protestovali proti úsporným opatřením vlády, zablokovali i akciovou burzu. Nizozemská automobilka Spyker se stala vlastníkem švédského Saabu. Automobilka Hyundai získala souhlas Moravskoslezského kraje s výrazným rozšířením továrny a stavbou nové haly na výrobu převodovek. 24. 2. 2010 Odborový svaz KOVO vyzval své členy k solidární podpoře stávky dopraváků. Stávka v Řecku zastavila leteckou dopravu a uzavřela ministerstva. ČSA musely zrušit kvůli stávce jeden let do Atén. Podle Asociace českých cestovních kanceláří a agentur stávka omezila asi 500 českých turistů v zemi. Evropská komise začala vyšetřovat úvěr, který Českým aeroliniím poskytla společnosti Osinek.

Generální ředitel Českého rozhlasu Richard Medek oznámil svou rezignaci. 25. 2. 2010 Výrobce baget Apetit Food skončil v úpadku. Mladoboleslavská Škoda Auto oznámila záměr snížit výrobu Octavií téměř o čtvrtinu. Čínské úřady nedaly souhlas s koupí automobilky Hummer. Nejvyšší správní soud zrušil verdikt, podle něhož firma Ježek nemusí kvůli chybě v zákonu platit sociální pojistné za první polovinu roku 2007. Ve Francii již třetí den stávkovali letečtí dispečeři, francouzská letiště zrušila další lety. Vláda ustoupila dopravním odborářům, zdanění zaměstnaneckých benefitů zmizí ze zákona o dani z přidané hodnoty. 26. 2. 2010 Slovenská policie odhalila největší daňový podvod v historii země, skupina podvodníků připravila stát o 44,88 milionu eur. České dopravní odbory odložily stávku. Energetický gigant ČEZ oznámil, že na rok 2010 již prodal 53 procent elektřiny. Americká automobilka General Motors oznámila, že bude dál hledat kupce pro firmu Hummer. Společnost RWE Transgas oznámila, že ve druhém čtvrtletí 2010 zdraží zemní plyn o 2,9 procenta. Ruský milionář, majitel Národní rezervní banky Alexandr Lebeděv a britské vydavatelství Independent News & Media, požádali britský antimonopolní úřad o souhlas s prodejem deníku The Independent. Viceprezidednt USA Joe Biden představil nová finanční pravidla pro dohled nad finančními poradci. Dana Rybáková, David Vandrovec, [email protected]

Události - Aero Vodochody se budou podílet na výrobě nového vojenského letadla Publication: CT 1 - monitoring Provider: Anopress IT December 20, 2010 (19:20) Moderátor Aero Vodochody má šanci podílet se na výrobě nového typu vojenského letadla. Velký dopravní stroj KC 390, který má nahradit slavný americký Hercules vyvíjí brazilská firma. Podle informací ČT chtějí obě společnosti podepsat smlouvu už počátkem roku.

Autor Určitě rychlejší než slavný vojenský letoun Hercules. Pouze to se zatím dá říci o novém proudovém dopravním letadle KC 390. Takhle vypadá na počítačových animacích. Jeho prototyp má být hotový v˙roce 2014. Přesto už si brazilské letectvo objednalo 28 těchto letadel. Konkrétní zájem má také Portugalsko, Chile, Kolumbie nebo Argentina. Jan Čadil, šéfredaktor, Letectví a kosmonautika: Letoun šanci uspět má a právě proto i brazilská vláda společně s˙výrobcem podniká kroky už v˙této fázi, kdy je vlastně připravována stavba prototypu a uzavírají kontrakty. Autor První letouny KC 390 dostane brazilská armáda v˙roce 2018. Proudové dopravní letadlo uveze až 80 vojáků nebo 23 tun materiálu. Jan Čadil, šéfredaktor, Letectví a kosmonautika: Letoun bude vlastně plnit nejenom tu funkci transportního stroje, ale předpokládá se i jeho duální role například při doplňování paliva. Autor Plánuje se ale i využití pro civilní účely. V˙Česku se mají vyrábět čtyři součástky tohoto stroje. Všechny dveře, náběžné hrany křídel, rampa nebo zadní část trupu. Stroje se pak budou montovat v˙Brazílii. Ladislav Šimek, prezident, Aero Vodochody: Celý český letecký průmysl by se do toho měl zapojit formou subdodávek. Autor Projekt podporuje i české ministerstvo obrany. Jiří Šedivý, 1. náměstek ministra obrany: Je dobré, že za nějakých osm, deset let bude na trhu další hráč. To znamená další alternativa. Autor Cena jednoho nového letadla se bude pohybovat zhruba okolo 50 milionů dolarů. Aero Vodochody se také bude podílet na vývoji nového dopravního letounu. Konkrétně půjde o část křídla.

UPDATE: Zástupci obcí okolo Letiště Vodochody předali ministerstvu nůši připomínek Publication: Mediafax - Politika Provider: Mediafax December 10, 2010 (10:37)

PRAHA (MEDIAFAX) - (Zprávu jsme rozšířili o poslední dva odstavce s dalšími podrobnostmi.) Zástupci obcí, které nesouhlasí s rozšířením Letiště Vodochody, předali v pátek na ministerstvu životního prostředí nůši svých připomínek ke studii EIA. Ta vyhodnocuje vliv případného zvýšení kapacity letiště na životní prostředí. Proutěnou nůši plnou připomínek od každé obce předal starosta Kralup nad Vltavou Petr Holeček (nez.). Předání na ministerstvu se účastnili i bývalý mluvčí vlády a stávající starosta Líbeznic Martin Kupka (ODS) nebo poslanec za středočeský region Marek Šnajdr (ODS). "Naším cílem dneska bylo předat výhrady, které k letišti máme. Ministerstvo se z našeho pohledu zachovalo vstřícně - slíbilo nám, že veškeré naše podněty pečlivě posoudí. Měli jsme se také setkat přímo s ministrem Pavlem Drobilem (ODS), ten se nakonec omluvil kvůli cestě do rodného regionu," řekl Kupka. Marek Šnajdr doplnil, že nehrálo až tak roli, že místo ministra přijal delegaci zástupců obcí náměstek. "Daleko důležitější je obsah toho, co se povedlo předat. Sám jsem si argumenty protestujících pečlivě zhodnotil, konzultoval je i s dopravními experty a souhlasím s kritikou obcí. Z jejich strany se nejedná pouze o diverzní akci na zastavení jakékoliv investice," řekl Šnajdr. Dodal, že podle něj letiště v případě rozšíření vzhledem k okolní zástavbě nedokáže splnit hlukové limity pro svůj provoz a není řešena ani otázka návaznosti místní dopravy na nový provoz. "Jediná instituce neřekla, jak by tento problém řešila," uvedl Šnajdr. V neposlední řadě podle něj letiště nemůže vyhovět ani bezpečnostním limitům kvůli zásobníkům plynu v nedalekých Kralupech. Obcím sdruženým v iniciativě Stop Letišti Vodochody se nelíbí plánované rozšíření tohoto zatím neveřejného mezinárodního letiště, jehož klienty jsou především letecké školy, které zde provádějí výcvik pilotů, privátní klientela se soukromými letouny a také zákazníci mateřské společnosti Aero Vodochody. V roce 2009 se na letišti uskutečnilo přes 9 600 pohybů letadel, což představuje více než stoprocentní nárůst oproti provozu roku 2008. Za prvních deset měsíců letošního roku se uskutečnilo už 10 455 pohybů letadel, což představuje oproti předešlému roku nárůst o 38 procent. Vlastníkem společnosti Aero Vodochody je investiční skupina Penta. Do budoucna má letiště v úmyslu přepravit až 3,5 milionu cestujících ročně a denně odbavit 48 letadel. Představitelé společnosti slibují nižší ceny za letenky, nové možnosti cestování a vysoký standard služeb. Společnost se hodlá orientovat především na nízkonákladové aerolinky a plný provoz plánuje spustit na přelomu let 2012 a 2013. Právě z tohoto důvodu je nutné rozšíření letiště. Zuzana Fojčíková, [email protected]

V Kralupech budou debatovat o EIA k letišti ve Vodochodech Publication: Mediafax - Regiony Provider: Mediafax December 3, 2010 (14:09) KRALUPY NAD VLTAVOU (MEDIAFAX) - V Kralupech nad Vltavou budou v úterý diskutovat o studii vyhodnocující vlivy na životní prostředí (EIA) k možnému rozšíření letiště ve Vodochodech. Akci pořádá iniciativa STOP letišti Vodochody.

"Veřejnou debatu pořádá iniciativa proto, že 12. prosince vyprší možnost podání připomínek k této v pořadí druhé studii, kterou vlastník letiště předložil po téměř dvou letech od první. Ta byla připomínkována 725 negativně zaměřenými podáními," uvedla mluvčí Kralup Lenka Procházková. Iniciativa Stop letišti Vodochody představuje 16 obcí regionu poblíž letiště a devět občanských sdružení. Na debatě budou hovořit nejen starostové měst a obcí, ale především odborníci, kteří pro Iniciativu Stop letiště EIA studovali a připomínkovali. Iniciativa ve spolupráci s občanskými sdruženími a okolními obcemi regionu připravuje také hromadné předání všech připomínek na ministerstvo životního prostředí. Předání se uskuteční koncem příštího týdne. "Už nyní můžeme potvrdit i osobní setkání s ministrem životního prostředí, který zástupce iniciativy přijme na osobní schůzce. Bližší informace zveřejníme v pondělí 6. prosince," řekla Procházková. V současnosti má letiště Vodochody statut neveřejného mezinárodního letiště, od konce roku 2008 ho provozuje společnost Letiště Vodochody. Jeho klienty jsou především letecké školy, které zde provádějí výcvik pilotů, privátní klientela se soukromými letouny a také zákazníci mateřské společnosti Aero Vodochody. V roce 2009 se na letišti uskutečnilo přes 9 600 pohybů letadel, což představuje více než stoprocentní nárůst oproti provozu roku 2008. Za prvních deset měsíců letošního roku se na letišti Vodochody uskutečnilo už 10 455 pohybů letadel, což představuje oproti předešlému roku nárůst o 38 procent. Vlastníkem společnosti Aero Vodochody je investiční skupina Penta. Do budoucna má letiště v úmyslu přepravit až 3,5 milionu cestujících ročně a denně odbavit 48 letadel. Představitelé společnosti slibují nižší ceny za letenky, nové možnosti cestování a vysoký standard služeb. Společnost se hodlá orientovat především na nízkonákladové aerolinky a plný provoz plánuje spustit na přelomu let 2012 a 2013. Právě z tohoto důvodu je nutné rozšíření letiště. Zuzana Fojčíková, [email protected]

Maďarsko zvažuje nákup českých letadel L-159 Publication: Novinky.cz - Ekonomika Provider: NEWTON Media, a.s. November 26, 2010 Maďarsko zvažuje nákup českých letadel L-159 Maďarsko má podle deníku Magyar Hírlap zájem o letadla L-159 Alca z Aero Vodochody. Maďarští piloti gripenů podle něj momentálně trénují na pronajatých L-159 v českém vzdušném prostoru. České ministerstvo obrany Novinkám potvrdilo, že nabídlo Maďarsku, že odprodá přebytečné stroje L-159, které nevyužívá. ,,Pro výcvik pilotů by bylo mnohem lepší, kdyby mohli létat v maďarském vzdušném prostoru," cituje deník nejmenovaného zástupce maďarského ministerstva obrany. Jednání o nákupu těchto letadel pro potřeby maďarské armády údajně začala ještě před letošními dubnovými parlamentními volbami v Maďarsku. V jednáních prý pokračují i zástupci nové maďarské vlády. České ministerstvo obrany potvrdilo, že přebytečné stroje L-159 Maďarům nabídlo. "Maďarsko v současné době intenzivně řeší otázku výcviku svých vojenských pilotů. Vzhledem k tomu, že jeho

letectvo nedisponuje pokročilými cvičnými letouny, je letoun L-159 jednou z možných alternativ," uvedl mluvčí obrany Vladimír Lukovský. Ve svém vyjádření dále napsal: "Maďarské letectvo od roku 2004 využívá pronajatý tovární stroj L159B společnosti Aero Vodochody a.s. Toto řešení je však považováno jako překlenovací. Za českou stranu byla proto Maďarsku učiněna nabídka na odprodej nadpočetných letounů L-159 z výzbroje AČR. Vzhledem k tomu, že v této době je tato nabídka předmětem jednání obou stran, není možné ji stejně jako vlastní průběh jednání blíže komentovat." Tématem jednání je podle Magyar Hírlap především cena letadel L-159. ,,Hledáme kompromis, který bude přijatelný pro výrobce i pro armádu," cituje deník další zdroj z maďarského ministerstva obrany. Dvoumístná verze L-159B FOTO: Archiv Práva, Zástupci maďarského a českého ministerstva obrany měli naposled jednat o nákupu letadel L-159 na leteckém dni v Kecskemétu. Maďarsko by podle deníku mohlo koupit česká letadla za velmi výhodnou cenu.

HN: Zakázka na letadla Casa se Česku prodraží o 200 milionů korun Publication: Mediafax - Domaci zpravy Provider: Mediafax November 18, 2010 (07:27) PRAHA (MEDIAFAX) - Česko si za letadla Casa připlatí 200 milionů korun. Důvodem je výměna pěti českých letounů L-159, která je součástí tříapůlmiliardového kontraktu a na níž stát přijde o 200 milionů korun, píší ve čtvrtek Hospodářské noviny. České ministerstvo obrany původně tvrdilo, že směňované bitevníky se vyberou z letadel, které armáda vyřadila. Realita je však podle listu jiná - ministerstvo vezme dva L-159 z těch strojů, na kterých se nyní cvičí piloti. Místo nich však armáda bude potřebovat náhradu a koupí nové letouny L159. "Loni v květnu podepsalo ministerstvo za tímto účelem smlouvu v hodnotě 200 milionů korun," potvrdil HN mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Kontrakt připadl podle listu společnosti Aero Vodochody, již ovládá finanční skupina Penta. "K objasnění této dosud neznámé součásti zakázky se zatím nikdo nemá. Resort obrany své vyjádření neposlal," uvádí deník s tím, že bývalá ministryně obrany Vlasta Parkanová (TOP 09), která resortu šéfovala v době, kdy se kontrakt dojednával, uvedla, že o dalších nákladech ve výši 200 milionů korun nic neví. Tána Vocu, [email protected]

Penta předložila ,,přátelštější,, variantu přestavby letiště ve Vodochodech Publication: iDNES.cz - Praha Provider: MAFRA, a.s. November 9, 2010 (17:21) Společnost Aero Vodochody slibuje, že rozšíření letiště nebude pro okolní obce tak zatěžující, jako by bylo podle původní varianty projektu. Nepočítá s nočním provozem, změnily se příletové a odletové koridory a firma slíbila napojení letiště přímo na dálnici bez průjezdu sousedními obcemi. Kuptofoto.cz O letiště ve Vodochodech se vede již několikaletý spor místních obyvatel a investorem. foto: iDNES.cz . Prohlédni fotky . Přehraj video Okolní obce proti letišti dlouhodobě protestují. Proti se postavily třeba radnice v Panenských Břežanech, Bašti, Klíčanech, Měšicích nebo Kralupech. S letištěm nesouhlasí dokonce ani Český rybářský svaz nebo Aeroklub Kralupy. Kvůli plánům vyhlásily obce referenda. V nich jej naposledy odmítli obyvatelé Klecan (o referendu čtěte zde). Společnost Aero Vodochody ale na ministerstvo životního prostředí předložila nový plán ke schválení v takzvaném procesu EIA. Ten posuzuje vliv staveb na životní porostředí. Již dříve projekt ministerstvo smetlo ze stolu a společnosti vrátilo. Do druhé studie EIA zapracovalo letiště různé připomínky včetně technických námitek. Nová studie už nepočítá například s nočním provozem. "Zároveň došlo k úpravě odletových a příletových koridorů tak, aby minimalizovaly dopad hluku na obyvatele z přilehlých obcí," tvrdí mluvčí společnosti Martin Danko. Umožnily to podle něj nové předpisy v letovém provozu, které byly přijaty v době projednávání první verze studie. Studie navíc předpokládá jiné vyřešení dopravní zátěže, společnost podle ní při zprovoznění mezinárodního letiště vybuduje dálniční napojení, tak aby doprava neproudila přes sousední obce. VIDEO: Podívejte se, jak bude vypadat konkurence ruzyňského letiště Pro zobrazení videa musíte mít zapnutou podporu JavaScriptu Letiště zároveň rozeslalo novou dokumentaci všem dotčeným orgánům státní správy a samosprávy, které mohou novou studii připomínkovat. Na zaslání připomínek na ministerstvo mají měsíc. Pak si úřad nechá na studii vypracovat nezávislý oponentní posudek.

Finální stanovisko ministerstva očekává letiště nejpozději do konce prvního pololetí příštího roku. Letiště Vodochody hodlá v budoucnu odbavovat ročně 3,5 milionu cestujících především nízkonákladových aerolinií, nepravidelných a privátních letů. Ostrý provoz by měl být zahájen na přelomu let 2012 a 2013. Letiště chce konkurovat zejména pražské Ruzyni. Podle lidí letiště zničí život v okolí Lidé kritizují hluk už nyní. V některých lokalitách překračuje povolené limity. Loni vzlétlo a přistálo ve Vodochodech devět a půl tisíce letadel, letos to bylo za necelý rok již deset a půl tisíce letadel. Obyvatele obcí děsí také nárůst dopravy, zhoršení ovzduší, znehodnocení majetku a především riziko možné havárie. U letiště se navíc vyskytuje největší kolonie havranů v České republice a blízko ranveje stojí chemička v Kralupech nad Vltavou. Rozšíření letiště ve Vododchodech děsí obyvatele okolních obcí.

Letiště Vodochody předložilo dokumentaci EIA ke svému rozšíření Publication: Mediafax - Ekonomika Provider: Mediafax November 9, 2010 (15:38) VODOCHODY (MEDIAFAX) - Společnost Letiště Vodochody předložila ministerstvu životního prostředí k posouzení takzvanou dokumentaci EIA, která zkoumá dopady případného rozšíření vodochodského letiště na životní prostředí. V úterý o tom informoval vlastník společnosti, investiční skupina Penta Posouzení vlivu na životní prostředí je povinnou součástí přípravy projektu. Společnost do studie zapracovala i připomínky, které dostala v průběhu zjišťovacího řízení projektu rozvoje letiště. "Dokumentaci jsme rozeslali na všechny dotčené orgány státní správy a samosprávy, které mají měsíc na dodání připomínek ministerstvu. Poté si ministerstvo životního prostředí nechá na studii vypracovat nezávislý oponentní posudek. Finální stanovisko ministerstva k záměru očekáváme kvůli zákonem stanoveným lhůtám nejpozději do konce prvního pololetí příštího roku," uvedla společnost provozující letiště ve Vodochodech. V současnosti má letiště Vodochody statut neveřejného mezinárodního letiště, od roku ho provozuje společnost Letiště Vodochody. Jeho klienty jsou především letecké školy, které zde provádějí výcvik pilotů, privátní klientela se soukromými letouny a také zákazníci mateřské společnosti Aero Vodochody. V roce 2009 se na letišti uskutečnilo přes 9 600 pohybů letadel, což představuje více než stoprocentní nárůst oproti provozu roku 2008. Za prvních deset měsíců letošního roku se na letišti Vodochody uskutečnilo už 10 455 pohybů letadel, což představuje oproti předešlému roku nárůst o 38 procent. Vlastníkem společnosti Aero Vodochody je investiční skupina Penta. Filip Sušanka, [email protected]

AERO Vodochody a.s. Publication: CEKIA - Firemni monitor Provider: Ceska kapitalova informacni agentura, a.s. (CEKIA) September 14, 2010 Aero Vodochody se bude podílet na výrobě brazilského dopravního letadla KC-390.

Aero Vodochody je v polském tendru na bojové letouny Publication: Novinky.cz - Ekonomika Provider: NEWTON Media, a.s. September 7, 2010 Aero Vodochody je v polském tendru na bojové letouny Český výrobce letadel Aero Vodochody se v Polsku přihlásil do tendru, v němž chce ministerstvo obrany koupit 16 cvičných bojových letounů. Zakázka má podle různých zdrojů hodnotu miliardu až 1,45 miliardy zlotých (6,3 miliardy až 9,1 miliardy korun). Polská armáda chce koupit letadla, která nahradí zastaralé stroje Iskra. Ty již nevyhovují pro výcvik pilotů stíhaček F-16. "Aero Vodochody se tendru zúčastní se svým L-159, letounem, který byl již při vývoji pojat jako výcvikový právě pro F-16," uvedla mluvčí Aera Daniela Mayerová. Podrobnosti nabídky nechce firma zatím prozrazovat. Polské ministerstvo obrany bude nabídky firem otevírat 4. října. Polský stát požaduje, aby dodavatel cvičných bojových letounů vytvořil offsetové programy v hodnotě podobné ceně zakázky. Polské ministerstvo obrany nemá zájem jen o samotná letadla, ale také například o systém výcviku pilotů a školení pozemního personálu. První dvě letadla chce Polsko získat koncem roku 2013, poslední o dva roky později. Aero Vodochody se loni v Polsku ucházelo o koupi výrobce helikoptér PZL Świdnik, získala ho ale italsko-britská firma AgustaWestland.

Výrobce letadel Aero Vodochody dosáhl v loňském roce zisku 279 milionů korun Publication: Mediafax - Ekonomika Provider: Mediafax July 15, 2010 (11:38) PRAHA/ VODOCHODY (MEDIAFAX) - Největší výrobce letecké techniky v České republice, společnost Aero Vodochody, dosáhl v loňském roce zisku 279 milionů korun. Společnost hospodářské výsledky oznámila ve čtvrtek. Celkové loňské tržby společnosti dosáhly 2,9 miliard korun. Firma si udržuje ziskovost od ukončení restrukturalizace v roce 2007, kdy společnost koupila investiční skupina Penta.

Na hospodářském výsledku se významně podílely především kooperační programy, například výroba a prodej vrtulníků Sikorsky. Z ostatních kooperací se na tržbách podílel program Alenia C-27J, kdy je vyráběna celá střední část křídla pro vojenský transportní letoun Spartan, dále výroba kanónových dveří letounu F/A-18 pro Boeing, podsestavy letounů Airbus pro koncern EADS nebo dveře na dopravní letouny Embraer pro francouzský Latecoere. Vojenský program se na tržbách podílel z přibližně 17 procent, a to zejména díky pokračujícímu dlouhodobému partnerství se vzdušnými silami Armády ČR a podpoře všech letounů vyrobených v Aeru a sloužících v řadě armád po celém světě. "Aero se v roce 2009 potýkalo s nepříznivou situací na leteckém trhu. Prakticky všechny oblasti civilního leteckého programu byly zasaženy výrazným snížením poptávky. Aeru se však podařilo na tento negativní výkyv zareagovat odpovídajícím způsobem. Proběhlo významné snižování nákladů, a díky dalším aktivitám se podařilo udržet ziskovost na slušné úrovni a rovněž položit základ dlouhodobé konkurenceschopnosti," prohlásil prezident společnosti Ladislav Šimek. V roce 2009 podepsalo Aero první risk-sharingový projekt s belgickou společností Sonaca. Aero se tak podílí na vývoji náběžné hrany křídla letounu CSeries kanadského výrobce Bombardier. Významným úspěchem pro Aero byl rovněž nový kontrakt z února 2010 na dodávku pilotní kabiny pro americký bojový vrtulník Black Hawk. V roce 2009 Aero investovalo do obnovy strojního parku a technologií celkem 129 milionů korun. Aero Vodochody, založené před 91 roky, je největším výrobcem letecké techniky v České republice. Zaměřuje se především na spolupráci s předními leteckými výrobci v rámci mezinárodních kooperačních projektů - například Sikorsky Aircraft Corporation (vrtulník S-76C a UH-60M Black Hawk), Alenia Aeronautica (střední část křídla letounu C-27J Spartan), Sonaca (vývoj části křídla pro nový letoun Bombardier CSeries), Latecoere (podsestavy Embraer 170/190), Saab (závěsníky JAS-39 Gripen), Spirit Aerosystems (díly a podsestavy B767) či EADS (podsestavy A320/340). V rámci svého vojenského programu je Aero dlouholetým partnerem několika armád, zejména Vzdušných sil Armády České republiky. Do skupiny Aero patří i výrobce podvozků Technometra Radotín, jejíž výroba byla v roce 2009 převedena do Aera, britský výrobce kompozit Rotortech Aero Composites, slovenské středisko oprav, testování a servisu leteckých motorů Clerex Investments a Letiště Vodochody. Filip Sušanka, [email protected]

Společnosti Aero Vodochody loni klesl zisk Publication: Novinky.cz - Ekonomika Provider: NEWTON Media, a.s. July 15, 2010 Společnosti Aero Vodochody loni klesl zisk Českému výrobci letecké techniky Aero Vodochody loni klesl zisk na 279 miliónů korun z předloňských 401,6 miliónu Kč. Celkové tržby se meziročně snížily z 4,2 miliardy na 2,9 miliardy korun. Společnost se v roce 2009 potýkala s nepříznivou situací na leteckém trhu a čelila výraznému snížení poptávky, sdělila mluvčí firmy Daniela Mayerová. Výrobce letecké techniky hospodaří se ziskem od ukončení restrukturalizace v roce 2007, kdy společnost koupila investiční skupina Penta. Na loňském hospodářském výsledku se významně podílely především takzvané kooperační programy, například výroba a prodej vrtulníků Sikorsky. Dále šlo o program Alenia C-27J, kdy je vyráběna celá střední část křídla pro vojenský transportní letoun Spartan, výroba kanonových dveří letounu F/A-18 pro Boeing, podsestavy letounů Airbus pro koncern EADS nebo dveře na dopravní letouny Embraer pro francouzský Latecoere.

Vojenský program se na tržbách podílel přibližně 17 procenty, a to zejména díky pokračujícímu dlouhodobému partnerství se vzdušnými silami Armády ČR a podpoře všech letounů vyrobených v Aeru a sloužících v řadě armád po celém světě. Prezident společnosti Ladislav Šimek upozornil na to, že Aero Vodochody se loni muselo vyrovnat s nepříznivou situací na leteckém trhu. "Prakticky všechny oblasti civilního leteckého programu byly zasaženy výrazným snížením poptávky, Aeru se však podařilo na tento negativní výkyv zareagovat odpovídajícím způsobem. Proběhlo významné snižování nákladů, díky úspěšnému nastartování aktivit v oblasti ´lean management´ se podařilo udržet ziskovost na slušné úrovni a rovněž položit základ dlouhodobé konkurenceschopnosti," dodal.

Aero Vodochody má nové viceprezidenty, Philippa Michela a Dala Free Publication: Mediafax - Ekonomika Provider: Mediafax July 12, 2010 (15:11) PRAHA (MEDIAFAX) - Novými viceprezidenty Aero Vodochody se v červnu stali Philippe Michel (výkonný viceprezident) a Dale Free (viceprezident pro Business Development a prodej). Oba noví viceprezidenti budou působit v divizi Aerostructures, uvedla firma v pondělí. Hlavním úkolem nových viceprezidentů je podpořit expanzi Aera na zahraničních trzích, zlepšit vnitřní koordinaci v divizi Aerostructures a podpořit prodej. Francouz Philippe Michel přišel do Aera ze společnosti Goodrich Aerostructures, předního světového dodavatele systémů a služeb leteckému a vojenskému průmyslu, kde působil na pozici Sales & Marketing Manager. Má 14 let zkušeností ve spolupráci se společnostmi zabývajícími se finální výrobou letadel a leteckými servisními centry z celého světa. Angličan Dale Free přišel ze společnosti Claverham Group, specializující se na inovativní ovládací systémy a podporu leteckému a vojenskému průmyslu, kde pracoval na pozici Business Development Manager od roku 2002. Aero Vodochody je největším výrobcem letecké techniky v České republice. Zaměřuje se především na spolupráci s předními leteckými výrobci v rámci mezinárodních kooperačních projektů - např. Sikorsky Aircraft Corporation (vrtulník S-76C a UH-60M Black Hawk), Alenia Aeronautica (střední část křídla letounu C-27J Spartan), Sonaca (vývoj části křídla pro nový letoun Bombardier CSeries), Latecoere (podsestavy Embraer 170/190), Saab (závěsníky JAS-39 Gripen), Spirit Aerosystems (díly a podsestavy B767), EADS (podsestavy A320/340) atd. V rámci svého vojenského programu je Aero dlouholetým partnerem několika armád, zejména Vzdušných sil Armády České republiky. Aero loni slavilo 90. výročí svého založení, a řadí se tak mezi nejstarší výrobce letecké techniky na světě. Do skupiny Aero patří i výrobce podvozků Technometra Radotín, jejíž výroba byla v roce 2009 převedena do Aera, britský výrobce kompozit Rotortech Aero Composites, slovenské středisko oprav, testování a servisu leteckých motorů Clerex Investments a Letiště Vodochody. Dana Rybáková, [email protected]

Aero Vodochody podepsalo v Alžírsku kontrakt na opravu a údržbu svých letadel L-39 Albatros, která Publication: CIA: Tydenni prehled - Nove investice a strategie Provider: Ceska informacni agentura (CIA) June 4, 2010 (ČIA, 2.6.) Aero Vodochody podepsalo v Alžírsku kontrakt na opravu a údržbu svých letadel L-39 Albatros, která používá alžírská armáda. Podrobnosti ani finanční výši zakázky představitelé firmy nesdělili. Alžírská armáda má v současné době ve své flotile celkem 73 albatrosů.

E15: Bitevníky L-159 míří do servisu, pak do Afghánistánu Publication: Mediafax - Ekonomika Provider: Mediafax May 17, 2010 (01:26) PRAHA (MEDIAFAX) - Armáda se pouští do modernizace osmi bitevníků L-159, s nimiž počítá pro nasazení v Afghánistánu. Informuje o tom pondělní vydání ekonomického deníku E15. Armáda se pouští do modernizace bitevníků i přesto, že bez podpory Poslanecké sněmovny, která posílení naší zahraniční mise není zatím nakloněna, je bojové nasazení letounů vyloučeno. Podle důvěryhodných zdrojů deníku E15 blízkých vzdušným silám bude první prototyp vybavený novými komunikačními, navigačními a dalšími přístroji dokončen ještě letos a modernizace letounů přijde na stovky milionů korun. ,,Snahou je předvést stroje v reálných bojových situacích, k tomu je jejich upgrade nezbytný. Afghánská armáda má o bitevníky zájem. Byli bychom rádi, kdyby NATO tento obchod zaplatilo, podobně jako to udělalo u dopravních vrtulníků, které jsme blízkovýchodní zemi dodali,,, vysvětlil strategii ministerstva obrany vysoce postavený důstojník. Za 12 strojů Mi-17 a Mi-24 dostalo Česko 600 milionů, další stamiliony získal za jejich generální opravy státní podnik LOM Praha. V případě L159 by na obchodu profitovalo Aero Vodochody ovládané finanční skupinou Penta. O prodej nepotřebných letounů Afghánistánu usiluje ministerstvo obrany už déle. Jeho plány však narážejí na odpor ČSSD a komunistů. Levice přitom odmítá i návrh vlády z letošního února posílit českou vojenskou účast o 55 vojáků a dva dělostřelecké radary. ,,Po volbách se horké hlavy zklidní a bude větší prostor pro naslouchání logickým argumentům,,, doufá ministr Martin Barták. O vyslání bitevníků do Afghánistánu by byl podle informací deníku E15 doplněn až další návrh zahraničních misí na příští dva roky. To znamená, že rozhodnutí bude na nové vládě a sněmovně. ,,Faktem je, že bitevníky by se musely modernizovat, i kdybychom je do blízkovýchodní země neposílali. Během příštího roku by mělo být dokončeno všech osm letounů,,, uvedl Tomáš Soušek z magazínu ATM, který se věnuje armádní technice. Jako o hotové věci hovoří o misi piloti. Na tři tisíce vojáků ze zemí NATO teď ve vojenských prostorech Libavá a Brdy absolvuje cvičení Létající nosorožec, zaměřené právě na situace v Afghánistánu. ,,S L-159 se na nasazení v této zemi připravujeme. Až padne politické rozhodnutí, můžeme vyrazit,,, řekl pilot Jakub Štefánek. ,,V Afghánistánu se přesunují konvoje s jídlem, materiálem. Vojáci doprovázejí i civilisty, kteří tam staví třeba školy či nemocnice. A ze vzduchu je střeží letouny,,, dodal.

Zatímco nadzvukové stíhačky slouží zpravidla k ochraně bombardérů a k vzdušným soubojům, české podzvukové letouny jsou pro úkoly v afghánských horách, tedy k útokům na pozemní cíle, mnohem vhodnější. A jejich provoz je i výrazně levnější. ,,Pokud by se politické strany na vyslání L-159 do Afghánistánu dohodly, trvalo by však minimálně dva roky, než by piloti a pozemní personál byli na misi dokonale připraveni,,, dodal Soušek. Podle materiálu, o němž už v únoru jednala vláda, ministerstvo zvažuje nasazení šesti letounů a stovky vojáků pro jejich obsluhu. Libor Popela, [email protected]

Aero Vodochody jedná o spolupráci s Ryanair a JetAir Publication: CIA: Czech AM - CZ Provider: Ceska informacni agentura (CIA) May 14, 2010 Aero Vodochody jedná o spolupráci s Ryanair a JetAir Společnost Penta Investments jedná s několika leteckými nízkonákladovými linkami o případné spolupráci na letišti Aero Vodochody. Uvedl to na tiskové konferenci partner Penty Marek Dospiva. Dodal, že zájem létat na letiště Vodochody přichází především od těch, co nelétají do Česka. Zatím Penta jedná například s JetAir nebo Ryanair. (ČIA)

Kontrakt s USA vytvoří v Aeru stovky míst Publication: Lidove noviny (Vybrane rubriky) Provider: NEWTON Media, a.s. March 15, 2010 PRAHA Společnost Aero Vodochody vytvoří stovky nových pracovních míst díky kooperaci na americkém vojenském vrtulníku Black Hawk. Aero rovněž jedná o dalších zakázkách zejména pro společnosti z Evropy. Ve svém dnešním vydání to píše týdeník Profit s odkazem na rozhovor s prezidentem společnosti Ladislavem Šimkem. Aero nedávno získalo zakázky za více než čtyři miliardy korun, v nichž největší objem představuje právě Black Hawk. „Ročně vyrobíme přes 40 kokpitů těchto legendárních amerických vojenských vrtulníků pro firmu Sikorsky Aircraft Corporation,“ řekl týdeníku Šimek. Aero první kokpity dodá v polovině roku 2011. Kontrakt je uzavřen do roku 2017 s možností prodloužení o dalších pět let. Šance se podle týdeníku otevírají rovněž pro řadu domácích subdodavatelů. „Podíl subdodávek bude více než poloviční,“ uvedl Šimek. Aero podle něj již definitivně vzdalo projekt malého dopravního letadla Ae 270 Ibis, který byl loni ukončen. „Pro Aero tento projekt není přínosný, nejevil se ekonomicky rentabilním,“ dodal. Společnost Aero Vodochody loni podle Profitu snížila zisk, který byl předloni přibližně 400 milionů korun. Tržby poklesly ze čtyř miliard korun, když hlavním důvodem bylo snížení prodejů vrtulníků S-76 zhruba o polovinu na 27 kusů. „Pokles tržeb naštěstí částečně kompenzoval rozvoj nových programů, například závěsníky pro nadzvukové stíhačky JAS-39 Gripen švédské společnosti Saab,“ uvedl Šimek. Aero nyní zaměstnává necelých 1100 zaměstnanců, spolu s dceřinými společnostmi zde pracuje asi 1200 osob. Autor: čtk

Any redistribution of this information is strictly prohibited. Copyright © 2001 - 2011 Internet Securities, Inc. (trading as ISI Emerging Markets), all rights reserved. A Euromoney Institutional Investor company.