AUDITY Audity představují nezávislý zdroj informací a týkají se všech podnikových procesů, které tvoří systém zabezpečování jakosti podniku.Audity znamenají tedy systematický, nezávislý a dokumentovaný proces pro získání důkazů a pro jeho objektivní hodnocení s cílem stanovit rozsah, v němž jsou splněna kritéria auditu. Na základě informací poskytnutých audity musí vedení přistoupit k nezbytným opatřením vedoucím ke zlepšení fungování systému jakosti s cílem zlepšit úroveň plnění požadavků zákazníka a plnění realizovat při co nejmenší spotřebě a využívání zdrojů. Hlavním cílem každého auditu musí být zjišťování faktů, nikoli chyb! Konkrétně lze cíle auditů definovat následovně: •
Zjistit, zda podnik má vybudovaný systém jakosti
•
Zjistit, zda dokumentovaný systém jakosti a jeho jednotlivé prvky, procesy, výrobky nebo služby či pracovníci odpovídají požadavkům příslušných norem či směrnic specifikující požadavky na systém managementu jakosti
•
Zjistit, zda je dokumentovaný systém jakosti uveden v život
•
Ověřit, zda reálné procesy probíhají v souladu s dokumentovaným systémem stále a za všech okolností
•
Ověřit, zda implementace systému jakosti je účinná, tzn. Zda systém jakosti plní svůj základní cíl – vytvoření podmínek pro splnění požadavků zákazníka
•
Poskytnout jasnou a přesnou formulaci zjištěných neshod doložených objektivními důkazy
•
Podat návrh nápravných opatření nebo doporučení ke zlepšení
DRUHY AUDITŮ 1)
Audit jakosti výrobků
- prověření způsobilosti určitého výrobku plnit požadavky zákazníka (ověření reálné úrovně plnění parametrů funkčnosti, spolehlivosti, bezpečnosti, technické úrovně apod., provádějí se různé testy, měření, zkoušky spolehlivosti apod.) 2)
Audit jakosti procesů
- podrobně vyhodnotit efektivnost, stupeň inovací a vhodnost pracovních postupů a procesů, jejichž výsledkem jsou výrobky. Při tomto auditu je nutné, aby v týmu auditorů byl odborník pro prověřovaný proces 3)
Audit pracovníků
- management podniku by měl touto formou identifikovat a odstranit organizační překážky, které pracovníkům brání ve zvyšování využití jejich schopností a kvalifikace 4)
Audit systému jakosti
- cílem je vyhodnocení úrovně a účinnosti jakosti prověřovaného podniku. Porovnávacím etalonem je norma ČSN EN ISO 9001:2001 Rozlišujeme: úplný audit, dílčí audit, následný audit DRUHY A ROZSAH AUDITŮ
Druh auditu
Auditorská strana
Interní -prováděný první sranou
Náš podnik,
Externí aktivní
Náš podnik,
Auditovaná strana Náš podnik
Úplný, dílčí, následný
Náš dodavatel
Úplný, dílčí, následný
Náš podnik
Úplný, dílčí, následný
Externí pracovník
Externí pracovník Externí pasivní - prováděný druhou stranou - prováděný třetí stranou
Náš zákazník Externí nezávislá organizace
Rozsah auditu
FÁZE AUDITU 1) Plánovací fáze 2) Přípravná fáze 3) Fáze realizace auditu 4) Fáze následné kontroly a zakončení
METODY AUDITU 1) Metody plánování auditu Před prováděním auditu musí mít auditor jasno, v jakém pořadí bude procházet jednotlivé prověřované útvary (pracoviště) 2) Metody shromažďování důkazů Mohou být kvalitativní a kvantitativní informace – na jejich základě se vyhodnotí míra shody. Způsoby jam auditor získá fakta a objektivní důkazy mohou mít podobu: •
Přímého pozorování činností a podmínek v prověřované oblasti
•
Měření kritických znaků jakosti
•
Zkoušení, vzorkování
•
Rozhovorů s pracovníky (kladení přímých otázek)
•
Přezkoumání dokumentace systému managementu jakosti
•
Přezkoumání technické a výrobní dokumentace
•
Přezkoumání záznamů o jakosti
Auditor ověřuje platnost získaných informací a dokládá je objektivními důkazy. 3) Technika kladení otázek Potřebné informace má auditor získat od osoby, která prověřovanou činnost vykonává. Je ale vhodné dotázat se i osoby. Která vykonává činnost bezprostředně navazující na činnost prověřovanou, nebo nadřízeného. Pokud se objeví rozpor, je třeba dalšího prověření a získání dalších objektivních důkazů. Při vlastním kladení otázek musí auditor klást otázky tak, aby dostal odpovědi na to: JAK
CO
PROČ
KDY
KDE
KDO
CO KDYŽ
A odpovědi doplnit požadavkem UKAŽ !!! V zásadě si auditor při kladení otázek musí neustále pamatovat, že jeho úlohou je: položit správnou otázku a pak pozorně naslouchat
NÁSTROJE AUDITU 1) Vývojový diagram 2) Matice prvků činnosti Tento nástroj slouží k odhalení slabých a silných stránek činností, jako vodítko při kladení otázek, pro záznam zjištěných skutečností. Matice prvků činnost je založena na principu, který říká, že většina činností se dá rozložit na čtyři prvky: a) OSOBA (někdo, kdo činnost realizuje) b) PŘEDMĚT (něco, co se během činnosti transformuje – tj. materiál, výrobky apod.) c) ZAŘÍZENÍ (prostředky realizace transformace) d) INFORMACE 3) Kontrolní seznamy Kontrolní seznamy jsou soubory otázek seřazené v logickém sledu tak, aby pokryly celou prověřovanou oblast. Kontrolní seznamy při auditech slouží jako: •
Vodítko pro systematický sběr informací, pro přezkoumání všech souvislostí
•
Formulář pro záznam zjištění o prověřované oblasti
•
Doklad o auditu
•
Nástroj vyhodnocení výsledků auditu
Kontrolní seznamy připravuje auditor v přípravné fázi. 4) Záznamy o neshodě Tento formulář slouží ke komplexnímu dokumentování neshody, tzn. K popisu neshody, záznamu návrhu okamžitého opatření a vyhodnocení jeho účinnosti, návrhu nápravného opatření formulovaného auditorem, k záznamu nápravného opatření a termínu jeho implementace, který předkládá odpovědná osoba z prověřovaného útvaru, k záznamu o následné kontrole zavedení a efektivnosti nápravného opatření a k uzavření řešení neshody.
VLASTNOSTI AUDITORA Vlastnosti a schopnosti Žádoucí
Nežádoucí
-
dobrý úsudek
-
nesoudnost
-
vnímavost
-
nedostatek vnímavosti
-
píle
-
lenost
-
vytrvalost
-
nedostatek vytrvalosti
-
ukázněnost
-
neukázněnost
-
diplomatičnost
-
hádavost
-
trpělivost
-
netrpělivost
-
poctivost
-
nepoctivost
-
umění naslouchat jiným
-
hluchota
-
zájem
-
nezájem
-
schopnost komunikovat
-
neschopnost komunikovat
-
profesionalita
-
neprofesionalita
-
vyjadřovací schopnosti
-
-
žádný strach před neoblíbeností
nedostatek vyjadřovacích schopností
-
povrchnost
-
lidskost
-
nadutost
-
přímost
-
uhýbavost
-
dochvilnost
-
nedochvilnost
-
nezávislost
-
závislost
CERTIFIKACE Certifikaci můžeme definovat jako „činnost třetí strany, kterou prokazuje dosažení přiměřené důvěry, že náležitě identifikovaný výrobek, proces, kvalifikace personálu či systém jakosti je ve shodě s předepsanou normou“. Výsledkem certifikačního procesu je udělení či neudělení osvědčení o dosažení shody. Úroveň systému jakosti, resp. procesu, výrobku, personálu mohou posuzovat a osvědčení o shodě vydávat pouze nestranné a nezávislé společnosti, tzv. certifikační orgány, které musí splňovat velmi náročná kritéria, stanovená ČSN EN 45011- 45013, kterými se musí řídit, aby byly uznávány na národní nebo evropské úrovni za způsobilé a spolehlivé při certifikaci systému jakosti, výrobků, nebo pracovníků. Uznávání způsobilosti certifikačních orgánů mohou provádět pouze tzv. akreditační orgány. (akreditace – oficiální uznání, že laboratoř, zkušebna, nebo certifikační orgán jsou způsobilé vykonávat stanovené činnosti a splňují požadavky nezávislosti, způsobilosti a nezaujatosti). Certifikace systému jakosti má 5 etap: 1) Úvodní etapa 2) Předaudit 3) Certifikační audit 4) Kontrolní audit 5) Reaudit
Vývojový diagram postupu certifikace systému jakosti
