audiovizuální výchova v ČR 2016

Filmová / audiovizuální výchova v ČR 2016

Publikace kanceláře Kreativní Evropa - MEDIA v oblasti práce s publikem Text: Pavel Bednařík Redakce: Pavlína Kalandrová Korektury: Vlaďka Chytilová Sazba, grafická úprava: Zora Mazáčová Fotografie: Libor Kočí, Marie Fišerová, archiv Aeroškoly a Academia Film Olomouc Náklad: 400 ks Publikaci vydala Kancelář Kreativní Evropa - MEDIA. Publikace je neprodejná. Jakékoliv použití textu je možné s uvedením zdroje.

Úvodem Před dvěma lety, kdy vznikla vůbec první publikace mapující oblast filmové/audiovizuální výchovy u nás, jsme si kladli otázku: jak z ničeho udělat něco. Lépe řečeno: jak z mála udělat hodně. Filmová výchova je sice již od roku 2010 ukotvena ve výchovněvzdělávacím procesu jako samostatný předmět a (nejen) Kreativní Evropa - MEDIA podporuje kromě práce s publikem také filmovou výchovu. Stále však o České republice nemůžeme hovořit jako o zemi, kde má film, televize a média své nezastupitelné místo ve školním kurikulu a v prioritách učitelů či provozovatelů kin a kde by výrazná část veřejnosti tušila, o co se jedná. Od roku 2016 se v ČR proměnilo celkové prostředí rozvoje filmové výchovy - vzkříšením nových projektů a aktivit, zánikem jiných, ale také změnami „infrastrukturními“. Na jedné straně bylo například utlumeno filmově-výchovné nasazení organizátorek z ostravského Cineportu a z nadějně vznikajícího filmového HUBu je dnes „pouhé“ kino. Na straně druhé se odehrál důležitý posun ve formalizaci a upevnění podoby původně ryze neformální pracovní skupiny a jejím oficiálním začlenění pod Národní filmový archiv. Je příznakem přechodné fáze, že se vynořují stále nové organizace a subjekty, ale také jednotlivci, kteří se v různých podobách a polohách filmové a audiovizuální výchově věnují. A je to jen dobře! Doc Alliance Films v lednu 2016 uspořádala první mezinárodní konferenci Film Literacy Lab. Kino Art zahájilo provoz svého sklepního animačního studia a transformuje se na centrum F/AV. V muzeu Montanelli proběhla první sezóna osvěžující a edukativní výstavy Na film! V této publikaci představujeme opět přehlednou mapu filmové výchovy a také aktualizovaný adresář institucí a organizací, které se F/AV věnují. Budeme rádi, pokud nám napíšete, zda je pro Vás publikace přínosná, nebo naopak co Vám v ní schází.

Pavel Bednařík, Pavlína Kalandrová

Evropa v době přerodu Rok 2015 se stal pro Evropskou komisi a velkou část vzdělavatelů v oblasti filmu a audiovize přelomovým – na sklonku jara byla schválena Koncepce filmové výchovy v Evropě (Framework for Film Education). Jedná se o oficiální dokument Evropské komise, který byl zpracován více než čtyřiceti odborníky z evropských vzdělávacích a filmových institucí, neziskového sektoru a nezávislých profesionálů z dvaceti dvou zemí. Koncepce je přelomová tím, že se jako první snaží poskytnout odpověď na otázku: co potřebuje znát student nebo obecněji člověk, kterého můžeme nazývat filmově gramotným. Jaké dovednosti si musí osvojit? Jakými zkušenostmi by měl projít? Jak detailně musí ovládat filmové řemeslo a jak hluboce by se měl zabývat filmovou historií, teorií a sledováním filmů? Veřejnou prezentací a schválením koncepce Evropskou komisí došlo k výraznému zlomu v celé oblasti filmové výchovy. V budoucnu se budou moci všichni badatelé a experti odkazovat na tento oficiální rámec filmové výchovy a rozvíjet filmovou propedeutiku a didaktiku z předložených materiálů. Členové expertní skupiny Evropské komise pro filmovou gramotnost (Film Literacy Advisory Group, FLAG) na svém posledním jednání v roce 2015 v Bruselu představili několik projektů, které navazují na cíle a priority Koncepce. Tentokrát už nejde o společný zastřešující projekt, který by navazoval na Koncepci filmové výchovy, ale dílčí aktivity a projekty, které jej rozvíjejí. Projekty byly připravovány jako zárodky žádostí v programu Kreativní Evropa – MEDIA. Z celkového zásobníku nakonec byly přihlášeny čtyři projekty, z nichž jeden je zaměřen na nové evropské filmy (Vision Kino, Německo), další na online platformu pro podporu filmové gramotnosti (Universita Tre Roma, Itálie). Přímou návaznost na Koncepci filmové gramotnosti má projekt Stezek filmové gramotnosti (Pathways of Film Literacy, Northern Ireland Screen), jehož cílem je systematický rozvoj a testování výstupů koncepce a jejich jednotlivých cílů. Tento projekt se snaží kaskádovou metodou vzdělávat vzdělavatele (učitele, lektory), aby mohli oslovit následně co nejširší počet studentů. Projekt je založen na koncepci vlastní výukové metody podepřené výběrem krátkých filmů z 10 evropských zemí. Hlavním kritériem jejich výběru bude filmová kvalita a srozumitelnost napříč osmnácti partnerskými zeměmi. Z posledních dvou let institucionální podpory projektů směřujících ke zlepšení práce s publikem a ke zvýšení filmové gramotnosti je patrné, že i nejvyšší autority nejsou zcela přesvědčené o jejich jednoznačném směřování. Na jedné straně existuje nepřeberné množství ambiciózních výzkumů (španělský FilmED), publikací (brožura Film Literacy Initiatives) a konferencí. Na straně druhé je zjevné, že řada zajímavých projektů vzniká bez evropské (mnohdy i státní a lokální) podpory. Na všech úrovních je tedy jedním z nejdůležitějších prvků pozornost věnovaná průzkumu, pátrání po různých iniciativách i mimo zorné pole očekávatelných aktivit, případně jejich soustavné mapování.

Propojeni s Evropou Vedle podpory filmové výchovy se Kreativní Evropa - MEDIA věnuje také podpoře práce s publikem, tedy oblasti, která je z mnoha důvodů od filmové osvěty neoddělitelná. Oblast vrací do hry kina a jejich nezastupitelnou roli v zaangažování a formování (budoucích) diváků kvalitních evropských filmů. Zajímavým inovativním projektem angažujícím zejména mladé publikum je Scope 100, do něhož se v Česku zapojila distribuční společnost Aerofilms. Scope 100 navazuje na první kolekci Scope 50 a nabízí divákům/účastníkům možnost nahlédnout do distribuční kuchyně a aktivně vybrat film, který nemá českého distributora a také zapojit se do distribuční a marketingové kampaně filmu. V průběhu prvních ročníků byly „diváky pro diváky“ vybrány dva tituly, norský snímek Slepá (Eskil Vogt, 2015) a francouzský film Realita (Quentin Dupieux, 2016).

KineDok (podpora 150 000 EUR) systematicky rozšiřuje netradiční prostory setkání s dokumentárním filmem (galerie, kavárny, čajovny, komunitní centra) a pečlivou dramaturgií a doprovodnými besedami s tvůrci a odborníky na dané téma oslovuje zcela nové publikum. Doc Alliance Academy (podpora 79 085 EUR) je naopak více teoreticky založeným souborem metodologie a pečlivé dramaturgické práce, poskytované pomocí online platformy školám a učitelům. Metodika je postavena na pečlivém výběru dokumentárních filmů a materiálů (pracovních a učebních listů, videoukázek), které jsou konzultovány s předními odborníky na didaktiku. Preciznost se promítla také do přípravy a průběhu konference Film Literacy Lab (podrobná reportáž je ke stažení na stránkách projektu).

Podobně jako Aerofilms i Asociace českých filmových klubů se zapojila do ambiciózního celoevropského projektu CinEd, za kterým stojí Institut français. Projekt za pomoci partnerů ze sedmi evropských zemí zpřístupňuje archivní i současné evropské filmy pomocí online platformy a vytváří k nim pedagogické materiály, které jsou k dispozici zapojeným učitelům. Materiály budou publikovány v osmi jazycích včetně češtiny a angličtiny a zaměřují se na děti a mládež ve věkových kategoriích od 6 do 19 let.

I další české organizace a instituce podaly vlastní žádost v oblasti práce s publikem a filmové výchovy, nebo se staly partnery celoevropských projektů v rámci aktuální výzvy v roce 2016. Je totiž stále více zjevné, že bez zahraniční inspirace a zejména spolupráce a pevné vazby na partnery mimo Českou republiku nebudeme schopni F/AV rozvíjet a formulovat.

CinEd získal výraznou finanční podporu programu Kreativní Evropa - MEDIA a vzhledem k silnému zázemí Francouzského institutu lze očekávat akcent na francouzskou kinematografii, ale také zapojení nemalého know how francouzských institucí (Cinemathèque française, CNC).

www.daacademy.org www.kinedok.net www.acfk.cz/cined www.scope100.cz

Je patrné, že se v průběhu posledních dvou let rozrostlo povědomí o programu Kreativní Evropa a jeho podpoře aktivitám souvisejícím s prací s publikem a filmovou výchovou. I přes ne příliš výhodné kofinancování (40%) se v roce 2015 realizovaly dva rozsáhlé a ambiciozní projekty - KineDok pořádaný Institutem dokumentárního filmu (IDF) a Doc Alliance Academy (Doc Air).

Filmová výchova v ČR 2015/2016 Vzrůstající potenciál mezinárodních projektů a celoevropských ambicí se bohužel výraznějším způsobem neodráží v domácím prostředí. V průběhu posledních tří let se stabilizovala podpora projektům filmové/audiovizuální a mediální výchovy z národních institucí (Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kinematografie), většina aktivit je založena na vícezdrojovém financování, případně na propojení s jinou sférou činnosti, jako jsou festivaly (Animánie, Dny evropského filmu, Academia Film Olomouc), distribuce evropských filmů (Scope 100, CinEd) nebo provozování kina (Kino Aero, kino Dukla Jihlava, Kino Art Brno, Městská kina Uherské Hradiště, kino Jitřenka Semily, Kino Máj Uherský Brod). Klíčovou roli ve vytváření informačního zázemí i materiální a metodické podpoře zastává i nadále Národní filmový archiv, který se i s ohledem na impuls od spolku Free Cinema Pofiv začal v roce 2014 této podpoře věnovat. NFA je vedle Státního fondu kinematografie momentálně nejdůležitějším aktérem na poli filmové výchovy, ačkoliv u obou institucí dochází k náročnému a složitému vymezování role, celkové strategie a kompetencí a organizačního i finančního zázemí, které mohou pro podporu F/AV zajistit. O ambici filmového archivu věnovat se seriózně podpoře F/AV svědčí také rozhodnutí přijmout od ledna 2016 dosud neformální pracovní skupinu pro filmovou výchovu jako oficiální orgán NFA. (Více viz. kapitola Pracovní skupina pro F/AV). Důležitou roli NFA podtrhuje také provozování informačního portálu o filmové/audiovizuální výchově www.filmvychova.cz. Portál již třetím rokem plní důležitou roli informační, poradní a orientační, nabízí základní informace a novinky (reportáže, pozvánky, upozornění, termíny), poskytuje právní pomoc, nabízí katalog filmů využitelných ve výuce nebo aktualizovaný přehled organizací věnujících se F/AV. V průběhu posledních let se vytvořila síť pevně ukotvených a stabilních organizací a iniciativ, které můžeme dnes již řadit mezi klíčové pro rozvoj F/AV. Animánie v Plzni dokázala využít jak léta nastřádaných zkušeností, tak období, kdy byla Plzeň evropským městem kultury. Kromě každodenní nabídky kurzů, workshopů a programů pro školy v Plzni a okolí se rozšiřuje zejména na podzimním festivalu mezinárodní záběr organizace. Bezesporu důležitým krokem je také nové zázemí v prostorách kulturně-vzdělávacího centra Jižní předměstí (Moving Station), kam se Animánie přesunula na konci roku 2015 a kde připravuje také první Mezinárodní letní soustředění.

Vedle Animánie probíhá pod patronací kin řada dalších festivalů, které jsou zaměřeny na dětského diváka a rozvíjejí jeho ranou filmovou gramotnost (Malé oči, Bio Oko). Velmi populární jsou také letní aktivity a příměstské tábory, které filmovou kulturu nabízejí nenásilnou formou a rozšiřují tak nabídku aktivit v době letních prázdnin. Vedle tradičního Aertěku je pořádá také krutón, z.s., podobné plány má také Zlínský filmový festival. Zřejmě největší podporu a odezvu, spojenou také s největší praxí a zkušenostmi, má výuka animace pro děti a mládež. Svou pevnou pozici si na tomto poli vydobyla pražská Aeroškola, která své aktivity rok od roku rozšiřuje, podobný záběr má také Ultrafun,který organizuje mimo jiné animační programy pro Muzeum Karla Zemana. Dokumentární film je předmětem výuky i aktivit Jednoho světa na školách, který zůstává nejrozšířenějším projektem na českých základních a středních školách. Na rok 2016 připravují organizátoři sadu audiovizuálních lekcí se zaměřením na základy dokumentárního filmu. Nově se zaměřuje na dokument také Doc Alliance Academy a Centrum dokumentárního filmu v Jihlavě, které nabízí zázemí jak badatelům a zájemcům o dokumentární kinematografii, tak místním školám. O vzrůstajícím zájmu o filmovou gramotnost a metody, jak přistupovat k filmové tvorbě a filmovému průmyslu z pohledu pedagogického, svědčí vzrůstající počet konferencí, seminářů a kolokvií. Kromě již tradičního Kolokvia o filmové výchově na festivalu Animánie v Plzni s bohatou domácí i zahraniční účastí se v lednu 2015 uskutečnila konference Filmová výchova pro 21. století pořádaná ve spolupráci s FAMU a o rok později (15. 1. 2016) proběhla v Praze konference Film Literacy Lab, pořádaná spolkem Doc Air a festivalovou platformou Doc Alliance Films. Jednodenní mezinárodní konference sloužila k setkání zástupců sedmi festivalů, kteří jsou součástí platformy Doc Alliance. Zároveň však měla také představit, jak se věnují práci s dokumentárním filmem a jak vypadají edukační programy na partnerských festivalech. Profesionální pořadatelské zázemí poskytlo prostor k zevrubným diskusím o rozdílech a podobnostech přístupů profesionálů z jednotlivých zemí a festivalů s různou tradicí a zkušenostmi. Hlavním hostem měl být britský lektor Ian Wall, zakladatel iniciativ Film Education a The Film Space, z rodinných důvodů však svou účast na poslední chvíli odřekl.

Netradičním způsobem, jak nenásilně oslovit publikum a zapojit je do prospěšného zájmu o filmové médium a přirozené prostředí, ve kterém se každodenně pohybujeme, je projekt My Street Films. Jeho patronem je také spolek Doc Air, jedná se však o úspěšně převzatý projekt ze Spojeného království. Se sloganem „Každá ulice má svůj příběh, ale ne každá má svůj film“ se (většinou) mladí lidé zapojují do formulování příběhu konkrétního místa ve svém okolí a nenásilnou formou v podobě workshopů s významnými dokumentaristy se také učí adekvátním profesionálním dovednostem. My Street Films se výrazněji rozběhl v roce 2015, v roce 2016 začal naplňovat strategii dalšího rozvoje, která zahrnuje cílené oslovení škol a dlouhodobou spolupráci se školami a institucemi v regionech. Asi nejočekávanější událostí uplynulé sezóny bylo otevření zatím dočasné výstavy a podoby Národního filmového muzea nazvaného Nafilm! Samotný koncept zaměřený na několik fenoménů filmového jazyka, vyprávěcích postupů a kulturních vzorců byl bezpochyby výjimečně zpracován a muzeum si tak v prostorách muzea Montanelli po dobu více než 5 měsíců vytvořilo značné renomé a reputaci. A to zejména díky neutuchající vynalézavosti, kterou projevily provozovatelka galerie a iniciátorky instalace, Adéla Mrázová a Tereza Křížkovská. Nafilm v současnosti hledá prostory pro stálý provoz filmového muzea. www.filmvychova.cz www.animanie.cz www.aeroskola.cz www.c-d-f.cz www.aertek.cz www.mystreetfilms.cz www.nafilm.org

Financování V minulosti probíhající diskuse o nedostatečných finančních prostředcích na podporu filmové a mediální výchovy jsou dnes již minulostí. Zavádění a rozvoj F/AV v ČR jsou stejně jako jinde na vhodně rozdělených dotačních prostředcích závislé, ovšem stávající zdroje pro existující a nově se rodící aktivity nejsou malé. Nejedná se sice o systémové prostředky, které jsou do filmové výchovy a zázemí investovány v zemích, jako jsou Dánsko, Francie, Polsko nebo Spojené království, na samotné aktivity však bylo v roce 2015 vyčleněno zhruba 4 500 000 korun. Komise Odboru médií a audiovize MKČR (dále OMA) rozdělila v roce 2015 na oblast filmové výchovy 2 420 000 korun, rada Státního fondu kinematografie rozdělila částku 1 248 000 korun z původně alokovaných 2 500 000 korun. Vzhledem k převisu financí nad žádostmi je patrné, že problém v oblasti financí není palčivý, ale chybí hlavně strategie a systémová řešení.. Ve výzvě roku 2015 na Státním fondu kinematografie se přihlásilo celkem osm subjektů včetně Aeroškoly, Asociace českých filmových klubů, Národního filmového archivu, sdružení Free CInema, Doc Air nebo Člověk v tísni. Nejvyšší částku (450 000 korun) získal Člověk v tísni na projekt „Rozvíjení filmové gramotnosti žáků a studentů: dokumentární filmy ve výuce a ve volném čase“. Bohužel celá polovina žadatelů podporu nezískala (NFA, Doc Air, AČFK, Fresh Films). Mezi hlavní výtky expertů a hodnotitelů patřily nedostatky, jako je nezkušenost lektorů, nejasně popsaná zpětná vazba účastníků či nedostatečná přínosnost projektu pro cílovou skupinu. Problematická je však spíše kodifikace základní terminologie a neexistence jakékoliv odborné literatury k tématu, která by definovala základní rámec pro diskusi o filmové/audiovizuální výchově. Vzhledem k této terminologické a institucionální nepřesnosti OMA řadí některé projekty, podpořené na SFK v oblasti filmové výchovy do oblasti Výchovy k mediální gramotnosti (My Street Films) a neexistuje také vazba garance vzájemné podpory obou institucí. Tuto situaci by mohla alespoň částečně změnit připravovaná strategie SFK, která zahrnuje také strategii podpory oblasti filmová/audiovizuální výchova. Očekávaný termín dokončení strategie je konec roku 2016.

Formování a cíle pracovní skupiny Pracovní skupina pro filmovou/audiovizuální výchovu byla v hrubých obrysech narýsována na festivalu Podzimní sklizeň plzeňské Animánie v listopadu 2014. Výsledkem dvoudenního kolokvia bylo zmapování tří klíčových oblastí (financování, metodika a PR a propagace filmové/audiovizuální výchovy), definování základních problémů a nedostatků, ale také možností a příležitostí. V letech 2015 a 2016 proběhla další čtyři jednání pracovní skupiny: • leden 2015 - konference „Filmová výchova pro 21. století“ (Ponrepo, Praha) • květen 2015 - seminář „Od praktických zkušeností k didaktice“ (Ponrepo, Praha) • listopad 2015 - „Kolokvium o filmové/audiovizuální výchově“ (Festival Animánie, Plzeň) • leden 2016 - konference „Film Literacy Lab“ (Cafe Era Svět, Ponrepo, Praha) Dynamika činnosti zpočátku odpovídala „samozvanosti“ této pracovní skupiny, která neměla žádný oficiální status – jednalo se o pravidelné setkávání všech zájemců o filmovou/audiovizuální i mediální výchovu. Postupně se však dařilo formulovat krátkodobé i dlouhodobé cíle a priority, mezi které patřilo například: • pravidelná setkání orgánu (2-3x ročně) • oficiální statut pracovní skupiny (při NFA, MKČR nebo MŠMT) • stabilní a jasně definovaný počet členů • stanovení dlouhodobých, střednědobých a krátkodobých cílů • definování jednotlivých zájmových skupin a jejich potřeb • zajištění stabilního zázemí a finanční jistoty Většina těchto priorit je také součástí materiálů věnovaných etablování filmové/audiovizuální výchovy, které si nechala vypracovat OMA, případně Státní fond kinematografie. Podpora umělecké výchovy obecně i samostatné filmové výchovy je ostatně také součástí vládou schválené Státní kulturní politiky na léta 2015-2020 (s výhledem do roku 2025).1 Přímá podpora činnosti pracovní skupiny nebo očekávané jednání mezi MKČR a MŠMT na nejvyšší úrovni z tohoto závazku ovšem zatím nevyplynula. Z výše uvedených priorit pracovní skupiny se podařilo naplnit většinu – zásadním momentem posouvajícím statut pracovní skupiny do nové roviny je její začlenění pod činnost Národního filmového archivu. Souhlas vedení NFA také znamená jinou vyjednávací pozici pracovní skupiny, její profesionalizace a oficializace však předpokládá několik důležitých kroků, mimo jiné jmenování zástupců jednotlivých oblastí jako jejích právoplatných členů.

Na posledním jednání byly jasně definovány oblasti zájmu, které by měly být ve výkonném orgánu zastoupeny a také osobnosti nominované za tyto oblasti. Jsou to následující: 1/ Národní filmová instituce: Národní filmový archiv 2/ Národní vzdělávací instituce: Národní ústav pro vzdělávání 3/ distribuce, kino 4/ předškolní vzdělávání 5/ základní školství 6/ střední školství + gymnázia 7/ střední odborné školství 8/ vysoké školství filmové (FF/FAMU) 9/ vysoké školství pedagogické 10/neformální vzdělávání 11/ základní umělecké školství Jednotlivé oblasti i jejich zástupci nemohou mít nárok na mandatorní účast v pracovní skupině – základní úskalí spočívá v tom, že jednotlivé oblasti nemají profesní asociace a nemohou tedy do pracovní skupiny delegovat své zástupce. Vzhledem k neformálnímu charakteru vzniku pracovní skupiny budou i nadále její jednání přístupná všem zájemcům. Nejbližšími cíli pro rok 2016 jsou zformulování vlastního statutu, schválení konečného počtu členů a vyprofilování cílů a priorit skupiny. Problematickou otázkou zůstává financování PS, které vzhledem k neexistujícímu rámci nespadá do hodnocených kritérií v podpoře iniciativ filmové výchovy.

1 „Od roku 2010 je nepovinným předmětem pro základní školy a gymnázia také Filmová výchova. V tuto chvíli však tomuto předmětu chybí metodika, výukové materiály i vyškolení učitelé. Proto se filmová výchova na školách prosazuje jen velmi složitě. Na rozdíl od jiných oblastí umění, které si v základním a středním školství našly své místo ať už v samostatných předmětech (český jazyk a literatura, hudební výchova apod.), o filmu jako součástí české kultury se neučí. Proto bychom rádi podporou metodické přípravy a výukových materiálů a přístupem k českým filmům, které jsou ve správě státu, filmovou výchovu podpořili. Tvoříme tím také budoucí generaci vzdělaných diváků.“, Důvodová zpráva, str. 14

Kina a filmová výchova Od roku 2015 je možné také zaznamenat zvýšenou iniciativu samostatných kin jako institucí, které mají v popisu práce poskytování filmových zážitků, zábavy a osvěty filmovým divákům. Dlouhodobě se filmově-výchovným aktivitám věnují kina Aero, Světozor a Oko v Praze, z jejich inciativy vznikla úspěšně fungující organizace Aeroškola. V roce 2015 se však probudilo k životu několik projektů, které rozšířily snahy o etablování F/AV mimo hlavní město. Jednou z nich byl filmový hub a kino Cineport v ostravské Dolní oblasti Vítkovic. Ambiciózní projekt zafinancovaný z velké části ze soukromých zdrojů měl za cíl propojovat filmový průmysl, výchovné a osvětové aktivity a rozměr kulturní turistické atrakce. Slavnostní otevření nově a velkoryse zrekonstruovaného prostoru proběhlo v květnu 2015, slibně se vyvíjející komunitu kolem kina a filmového centra ovšem brzy narušily personální a organizační vztahy mezi vedením Cineportu a Provozu Hlubina. Prostory i nadále fungují jako artové kino, nicméně původní koncept byl po odchodu koordinátorů opuštěn. Kromě tradičního promítacího, a nově i komunitního prostoru Národního filmového archivu, kina Ponrepo, kde je realizována většina filmově-výchovných a vzdělávacích aktivit NFA, nově vzniká podhoubí také v Brně. Brněnské kino Scala bylo skupinou lidí kolem distribuční společností Aerofilms zachráněno před zavřením a v současnosti funguje jako univerzitní kino Masarykovy univerzity, která jej používá také jako občasný přednáškový sál. Po několika letech zkušeností nového týmu se také probudilo k životu Kino Art, které realizuje festival Brněnská 16 a v roce 2015 se rozhodlo transformovat sklepní prostory na ateliér pro animační workshopy a proměnit program směrem k filmově výchovným aktivitám. Všechny tyto iniciativy jsou logickým vyústěním zvýšeného zájmu o filmovou/audiovizuální výchovu mezi českými provozovateli kin a pedagogy a lektory. Jejich osud je až příliš často svázán s existenčními problémy a neexistující formou dostatečné finanční a metodické podpory. Zásadní roli v podpoře kin tak sehrává zejména síť Europa Cinemas, která poskytuje kinům podporu pro uvádění evropské tvorby (v ČR se jedná o 30 kin). Vedle „evropského“ kritéria totiž také sleduje hledisko práce s mladým publikem. Část poskytovaných financí tak mohou, či dokonce mají provozovatelé použít na aktivity spojené s filmovou výchovou či prací s mladým divákem. Aktivity kin zapojených do sítě Europa Cinemas jsou rozmanité. Filmově výchovné programy a zaměření na práci s publikem sahají od projekcí pro předškolní děti, základní či střední školy s lektorským úvodem (kino Mat) až po rozsáhlé a kompaktní aktivity zahrnující např. pořádání festivalů a soutěží nebo kurzy filmové historie a jazyka (Jablonec nad Nisou, Uherský Brod, Uherské Hradiště, Semily). Ani v českých podmínkách se však nesetkáme se samostatnými centry filmové výchovy: rodí se buď velmi těžko, nebo mají jepičí život. Bez výhodných investičních garancí, pevných vazeb na školy a vzdělávací instituce a velkorysé plánování jsou většinou tato centra odsouzena k brzkému zániku, slevování z původních záměrů nebo „krizové“ transformaci. Jednou z nemnoha výjimek v rámci fungujících regionálních center filmové výchovy je jihlavské Centrum dokumentárního filmu, které si dokázalo vytvořit synergické vazby na vedení města i provoz místního kina Dukla.

Festivaly (a distributoři) se probouzejí V případě Centra dokumentárního filmu, stejně jako v dalších několika případech se filmově-vzdělávací a osvětové aktivity odvíjejí od rozvoje konkrétního festivalu. Centrum dokumentárního filmu vzniklo jako další podpůrný projekt Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě, a to až patnáct let po jeho založení. Samotný vznik centra byl také otázkou mnoha etap realizace a zajišťování finančních zdrojů, nicméně vazba na dnes již tradiční festival pomohla prosazení tohoto projektu. CDF dnes funguje jako přednášková a projekční platforma pro školy, specializovaná knihovna a videotéka a také regionální centrum F/AV. Odlišnou cestou se vydal také festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc, který v roce 2015 oslavil výročí 50. let od prvního ročníku a je tak nejstarším českým kontinuálně fungujícím festivalem. Organizátoři festivalu a zástupci Univerzity zareagovali na zvýšenou poptávku po populárních formátech přírodovědných dokumentů BBC ve 3D a uvedli do kin v roce 2015 v omezené distribuci film Pidiobři 3D (Little Giants, BBC 2014). Tento snímek se setkal s velkým úspěchem u diváků, zejména pak v rámci školních představení. Nejedná se ve světovém kontextu o ojedinělý trend – konvergence formátů (kina, televize) dopomohla k popularitě fenoménu uvádění televizních formátů do kin a v čele s BBC slaví nemalé úspěchy. Synergický efekt zafungoval i v případě kina Metropol v Olomouci. Pro něj se jednalo o vůbec nejúspěšnější film roku 2015, i s tímto cílem vedení kina vstupovalo do koprodukce distribučního uvedení. V roce 2016 navazuje AFO na tuto úspěšnou spolupráci plánovaným uvedením nového dílu série Earth (Země) s názvem Divoká Afrika (Wild Africa 3D). Na vlnu této renesance přírodovědných a popularizačních dokumentů v kinech reagují také další distributoři – společnost Aerofilms pro rok 2016 nachystala k uvedení dvojici filmů Příběh lesa (Jacques Perrin, Jacques Cluzaud 2015) a Nebe a led (Luc Jacquet, 2015). Velkou příležitost v distribučních profilech kin i nedostatečné nabídce filmů pro děti a mládež pocítili klasičtí filmoví distributoři (např. Aerofilms s irskou Písní moře), ale také nezávislí producenti a distributoři. Producentka Petra Ptáčková, absolventka Fakulty multimediální komunikace UTB ve Zlíně se rozhodla uvést do kin a škol pásma animovaných filmů pro základní a mateřské školy pod názvem Animáčky. V roce 2016 uvedla její společnost Artnok už druhé stejnojmenné pásmo a do budoucna plánuje zařadit i filmy zahraniční provenience. www.dokument-festival.cz www.c-d-f.cz www.aeroskola.cz www.artnok-film.cz www.aerofilms.cz www.afo.cz

Závěrem Filmová a audiovizuální výchova se v posledních letech dostává do stále větší pozornosti komerčních i nekomerčních subjektů v oblasti produkce, distribuce, kinoprovozu a organizátorů festivalů. Je jen otázkou času, kdy vznikne silná, vlajková inciativa nebo skutečně komerčně úspěšný projekt, který poukáže na skutečnost, že i vzdělávání a výchova může mít výrazný obchodní rozměr. Z přehledu iniciativ je patrné, že zatím málokdo pustil ze zřetele zodpovědnost za cílového diváka a vytváření pozitivních návyků a udržování uměleckých standardů. Druhý aspekt, který bude nejbližší období vyžadovat, je systematická práce na přesvědčování a osvětě u politické reprezentace a klíčových úředníků. Na regionální úrovni může jít o stimulaci rozvoje center, jako je jihlavské CDF, na celostátní úrovni o aktivní politiku směřující k pochopení významu kinematografie a audiovizuální edukace a její nutné finanční podpory i motivace zainteresovaných osobností a subjektů. Prvním krokem by tak mohlo být zmapování stavu F/AV na základních a středních školách v ČR.

Zachrání film českou demokracii? Eugen Liška – filmový scenárista Tak tu máme červenec. Skončil školní rok a začal festival v Karlových Varech. Nenapadlo by mne tyto dvě události dávat do souvislosti, kdybych zkraje tohoto roku nenavštívil mezinárodní konferenci „Filmová výchova ve 21. století“, kterou uspořádal Národní filmový archív (NFA). Zatímco dnes už bývalý ministr školství rozdával v mateřských školkách stavebnice Merkur, aby podpořil svoji kampaň „rok technického vzdělávání“, sešlo se v pražském kině Ponrepo několik desítek pedagogů a vyprávěli o tom, co dětem napříč Evropou dává setkání s filmem a uměním obecně. Nic proti stavebnicím ve školkách, nepochybuji o tom, že technické vzdělávání v Česku potřebuje povzbudit. Jenže ono eufemisticky řečeno „povzbudit“ potřebuje celé české školství. A bohužel to vypadá, že na jakýsi životodárný impuls čeká i celá naše demokratická společnost. V téhle tristní situaci se filmová výchova nebo také výchova k audiovizuální gramotnosti může na první pohled jevit jako nadbytečný luxus. Záleží však na úhlu pohledu. Jakkoliv byla vystoupení zahraničních lektorů na konferenci NFA velmi zajímavá, troufnu si tvrdit, že nejvíce inspirativním okamžikem bylo představení nové metodiky tuzemské filmové výchovy. Právě ta je totiž důvodem, kvůli kterému se vyplatí brát filmovou výchovu i ve světle chybějících pracovních míst u soustruhů vážně. Zásadní bod nové koncepce, kterou připravují lektoři NFA, totiž tvoří odklon výuky od „o čem to bylo“ (tedy od klasické školometské otázky: „Co tím chtěl básník říci?“) k „o čem si myslím, že to bylo.“ Cílem tohoto přístupu je nikoliv studentům a žákům filmy „vysvětlovat“, nýbrž učit je uchopit vlastní zážitek ze setkání s uměleckým dílem a současně umět svůj názor vyjádřit tak, aby jejich projev jednak odpovídal tomu, co si oni sami myslí, a současně byl srozumitelný i ostatním. Dá se předpokládat, že pokud se člověk naučí správně formulovat svůj názor, bude se v životě schopen lépe vyjadřovat. Někomu se tato dovednost může zdát příliš „soft“, ale já osobně jsem přesvědčen, že pro zdraví demokratické společnosti je schopnost interpretovat dění kolem nás a vést (veřejnou) debatu podstatně důležitější než počet plastových výlisků, které denně sjedou z výrobního pásu. Jedná se však o dovednost, kterou nás (stejně jako dovednosti manuální) musí někdo naučit. A pokud se tomu lze naučit při sledování filmu, proč ne?! Ostatně těžko můžeme přehlížet

fakt, že žijeme ve stále víc audiovizuální kultuře. A tuto kulturu skrze internet, chytré telefony, ale třeba i reklamní obrazovky ve veřejném prostoru sdílíme všichni napříč generacemi a sociálními vrstvami. Audiovizuální gramotnost by měla patřit k naší výbavě stejně jako gramotnost literární (ale třeba také finanční). Filmové umění je navíc důležitou součástí naší dnešní kulturní identity. Umění obecně „atakuje“ svého příjemce, zmocňuje se jeho pozornosti a zcela přirozeně v něm generuje nějaký druh reakce. A také vyvolává potřebu tuto vnitřní reakci sdílet. Lze se také domnívat, že rozšíření audio-vizuální výchovy do osnov škol (v současnosti je akreditována pouze jako nepovinný předmět) by také pomohlo provětrat „osvědčené“ metody, kterými se naše základní a střední školství zmocňuje literatury, výtvarného umění a humanitních disciplín obecně. Film navíc (zvlášť v dnešní době široce sdílených digitálních technologií) není disciplínou elitářskou - má tisíce různých podob a jeho publikum je rozmanité, takže filmovou výchovu lze na odpovídající úrovni vyučovat na jakémkoliv typu vzdělávacího zařízení – včetně mateřských školek a učilišť. A aby byl spokojen i pan exministr - film je svým způsobem velmi technická disciplína. Že film skutečně může být užitečným nástrojem při výchově k demokracii, dokládá příklad Severního Irska. Audiovizuální výchova je zde povinnou součástí učebních osnov od přelomu století. Když jsem se zeptal iniciátora této reformy Bernarda McCloskeyho, jak se jim to podařilo, odpověděl, že jim přála komplikovaná doba: „Naše společnost prošla vyčerpávajícím obdobím vzájemné nenávisti. Pochopili jsme, že své děti musíme naučit vidět svět jinak.“ V Česku bomby (zatím) nevybuchují, ale že by mezi námi panovala nějaká velká pohoda, to se taky říct nedá. Žijeme v poměrně napjaté době latentní krize. Naše společnost se stále víc a víc polarizuje za bezradného přihlížení našich politických reprezentantů a bohužel často také za jejich aktivního přispění. Schopnost dobrat se vzájemné shody ve strategicky důležitých otázkách je prakticky nulová. Nebo lze snad vysvětlit jinak, proč naše společnost nedokázala za poslední desetiletí vygenerovat životaschopné reformy školství, důchodů, zdravotnictví? Proč v Evropě místo aktivní role jen nerozhodně přešlapujeme? Proč dvacet pět let od Sametové revoluce hovoříme o „únavě“ z demokracie? A tak se nad rozdělanou stavebnicí Merkur ptejme sami sebe: Neměli bychom se v „roce techniky“ začít v první řadě učit tomu, jak se spolu domluvit? Publikováno v Lidových Novinách, 4. 7. 2015

Přehled doporučení Evropské komisi (EC) Výstup průzkumu Screening Literacy Report (2012) 1/ EC by měla vytvořit model filmové výchovy v Evropě, včetně porozumění filmu jako umělecké formy, kritického vnímání, přístupu k národnímu dědictví, světovému a populárnímu filmu a tvořivých dovedností. Zároveň doporučujeme Evropské komisi adoptovat revidovanou definici filmové výchovy navrženou v této zprávě: „Je to úroveň porozumění filmu, schopnost vědomého a zvídavého vybírání filmových děl, kompetence ke kritickému sledování a analýze jejich obsahu, kinematografických kvalit a technických aspektů; a schopnost zacházet s jeho jazykem a technickými prostředky při tvorbě pohyblivých obrazů.“ 2/ EC by měla podnítit instituci pracovní skupiny pro filmovou výchovu (Film Literacy Advisory Group, FLAG), aby navrhla takový model a aby byla poradním orgánem v dalších krocích jednotlivých doporučení. 3/ Nalezli jsme řadu hodnotných strategických přístupů a nástrojů, které by mohli zástupci jednotlivých zemí zdárně využívat, těžit z nich a přiučit se jim. Navrhujeme zřízení samostatného fondu, který pomáhá národním agenturám a organizacím adaptovat strategické přístupy z jiných zemí a teritorií a podporovat profesionální rozvoj klíčových pracovníků, jejich setkávání a další vzdělávání. 4/ Členské státy by se měly utvrdit v tom, že klíčové programy a předměty mediální výchovy (s výraznou složkou výchovy filmové) jsou uplatňovány na primárním i sekundárním stupni škol; a také by měly zajišťovat přehledy a statistiky zavádění volitelného předmětu filmová výchova a mapovat vývoj v této oblasti. 5/ EC by měla zajistit poradenství pro efektivní zapojování filmu do národních kurikulí a vznik pedagogických a didaktických postupů, které dopomohou k zapojení do výuky mateřského jazyka, umění nebo nových médií/ICT. 6/ EC by měla zvážit způsoby podpory pro nové členské státy založené na příkladech úspěšných evropských vzdělavatelů v oblasti neformálního vzdělávání.

7/ Členské státy by měly propagovat partnerství napříč sektory průmyslu, vzdělávání, národních agentur a orgánů státní správy. Tato partnerství by měla hledat způsoby garance vzdělávacích benefitů z jakékoliv investice veřejných peněz ve filmových produkcích. Podpora by měla zahrnovat zajištění materiálů obohacujících výuku a konkrétně: přístup k produkčním materiálům, zapojení filmařů do vzdělávacích akcí, snížení poplatků za vzdělávací projekce apod.) 8/ EC by měla vytvořit směrnice pro využití materiálů z národních a regionálních filmových archivů a ošetření autorských práv na jejich užití ve školách, včetně jasných pravidel a instrukcí v oblasti poplatků a autorského práva. 9/ Doporučujeme zvážit podporu vzdělávacích komunitních programů pro dospělé, zaměřených na rozmanité skupiny, seniory, migranty a etnika, například formou překladů titulků. 10/ EC by měla sponzorovat společně s filmovým průmyslem Evropskou banku online zdrojů a materiálů vycházejících z příkladů dobré praxe. 11/ Členské státy by měly zahrnout mediální výchovu (s významným podílem výchovy filmové) do programů vzdělávání učitelů. 12/ EC by měla zajistit poradenství v oblasti doškolování profesionálů v celé EU. 13/ EC by měla prozkoumat modely spolupráce akreditovaného doškolování a vzdělávání ve spolupráci s programem Media Mundus. 14/ EC by měla financovat výzkum v oblasti finančních zdrojů pro filmovou a mediální výchovu pro zajištění minimální provize, modelů kofinancování a strategií pro efektivní řízení finančních zdrojů.

Instituce v oblasti filmové/ audiovizuální výchovy v ČR

Kontaktní osoba / Contact Person

Role kontaktní osoby / Contact Person Position

Osobní e-mail / Personal e-mail

Telefon / Phone

Webové stránky / Website

Karolína Kálaziová Martina Voráčková Petra Ptáčková

projektová manažerka / project manager metodička a lektorka / methodologist, educator jednatelka společnosti / executive director

[email protected] [email protected] petra@artnokfilm.cz

(+420) 724 102 012 (+420) 733 544 104 (+420) 724 410 004

www.animanie.cz

Fakulta sociálních věd UK / Faculty of Social Sciences, Charles University

koordinátorka projektu / project coordinator ředitel / director koordinátorka vzdělávacích aktivit / coordinator of educational activities ředitel / director koordinátorka projektu / project coordinator koordinátorka projektu / project coordinator profesor mediálních studií / media studies professor

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] tabakov@dafilms.com natalie@dafilms.com [email protected]

(+420) 572 501 989 (+420) 774 101 658 (+420) 775 292 023 (+420) 226 200 429, 777 787 930 (+420) 604 214 295 (+420) 724 069 546 (+420) 724 831 982

www.acfk.cz/cined/

Jeden svět na školách / One World at Schools My Street Films Doc Alliance Academy -

Eva Paroulková Šimon Bauer Iva Honsová Karel Strachota Diana Tabakov Natálie Ostrouchova Jan Jirák

Free Cinema Pofiv o.p.s.

Co je to film? / What is Cinema?

Jiří Forejt

ředitel společnosti / executive director

[email protected]

(+420) 723 744 883

www.freecinema.cz

Jeden svět na školách / One World in Schools

Ester Pěkná Kateřina Svatoňová David Čeněk Oldřich Zámostný

koordinátorka projektu / project coordinator vedoucí katedry / head of department metodika a didaktika FAV, výuka / methodologist, educator dramaturg / programmer

[email protected] [email protected] david.cenek@ff.cuni.cz [email protected]

(+420) 226 220 438, 777 782 063 (+420) 606 447 053 (+420) 221 619 227 (+420) 224 915 765, 602 308 162

www.jsns.cz

Kino MAT - MAT CLUB s.r.o. / MAT Cinema

Základy dokumentárního filmu / Elements of Documentary Cinema akreditace Učitelství audiovizuální a intermediální kultury pro střední školy / Subject Teaching of Audiovisual and Intermedia Culture for High Schools Léto dětských filmů / Summer of Films for Children

Kina Jablonec nad Nisou / Jablonec nad Nisou Cinema

Festival studentských filmů Dej (si) příležitost / festival of student films

Kateřina Nermuťová

koordinátor, produkční / project coordinator

[email protected]

(+420) 725 030 990

www.kinajablonec.cz

Kino Jitřenka Semily / Semily Cinema

Ondřej Šír

ředitel kina / cinema director

[email protected]

(+420) 606 024 095

www.kinosemily.cz

Pavlína Kalandrová

ředitelka kanceláře / executive director

[email protected]

(+420) 606 622 201

www.kreativnievropa.cz

Tereza Bonaventurová

šéfka sekce filmové výchovy / Head of Film Education Dpt.

terka@krutonfilm.cz

(+420) 722 657 237

www.krutonfilm.cz

Městská kina Uherské Hradiště / Municipal Cinemas, Uherske Hradiste

Programy pro děti a mládež / programme for children and youth podpora projektů FAV a práce s publikem / support of film literacy and audience development projects Letní pobytové filmové workshopy, příměstský tábor, volnočasové workshopy, přednášky a workshopy na školách, metodika pro učitele/Summer Camps, workshops, lectures Film a škola, Zlatý fond, ad. / individual projects

Josef Korvas

ředitel kina / cinema director

[email protected]

(+420) 602 576 147

www.mkuh.cz

Mezinárodní filmový festival Zlín / Zlin Film Festival

Filmový příměstský tábor / Film Summer Camp

Markéta Pášmová

manager projektu, vedoucí tábora / manager, head of the camp

[email protected]

(+420) 725 051 432

www.zlinfest.cz

Ministerstvo kultury ČR / Ministry of Culture Czech Republic

Odbor médií a audiovize / Department of Media and Audiovisual Arts

[email protected] terezie.krizkovska@nafilm.org adela.mrazova@nafilm.org [email protected] [email protected] [email protected]

(+420) 606 639 055 (+420) 723 219 582 (+420) 603 195 998 (+420) 778 522 717 (+420) 605 844 090 (+420) 737 513 537

Linda Arbanová

-

[email protected]

(+420) 608 960 016

www.tarantula.ruk.cuni.cz/KVV-1.html

Pro-OKO z.s.

NaFilM: Národní filmové muzeum / National Film Museum initiative Podpora filmové výchovy / Support of Film Literacy pracovní skupina pro FAV / Work Group for FE Rámcové vzdělávací programy, obor filmová/audiovizuální výchova / Educational Framework, film/audiovisual education subject Filmová výchova v rámci programů učitelství VV a učitelství pro 1. stupeň ZŠ / Film Education in the framework of teachers programme of fine arts education for 1st grade festival Malé oči / Little Eyes Festival

referentka odboru / department secretary organizace a produkce / organisation, production organizace a produkce / organisation, production ředitelka sekce neaudiovizuálních sbírek, výzkumu a informací poradce / supervisor vedoucí odboru / head of department

www.mkcr.cz

NaFilM, z.s.

Kristýna Gardášová Terezie Křížkovská Adéla Mrázová Tereza Czesany Dvořáková Pavel Bednařík Markéta Pastorová

Olga Svitáková

koordinátorka festivalu / festival coordinator

[email protected]

(+420) 731 031 458

www.facebook.com/maleoci/?fref=ts

Společnost pro podporu a rozvoj kina Aero z.s.

Aeroškola podpora projektů FAV / support of FE activities

Ultrafun, z.s.

workshopy animace / animation workshops

Univerzita Palackého Olomouc / Palacky University Olomouc

Academia Film Olomouc Katedra divadelních, filmových a mediálních studií / Departmend of film, media and theatre semináře pro učitele a studenty, letní školy / seminars for teachers and students, summer schools

koordinátorka projektu / project coordinator tajemnice / board secretary vedoucí výzkumu / head of research organizace a propagace spolku / head of organisation ředitel festivalu / festival director

[email protected] katerina.vojkuvkova@fondkinematografie.cz marek.loskot@fondkinematografie.cz [email protected] [email protected] [email protected]

(+420) 608 960 016 (+420) 725 818 467 (+420) 608 821 863 (+420) 251 098 270, 732 523 662 (+420) 604 944 923 (+420) 775 095 485

www.aeroskola.cz

Státní fond kinematografie / State Fund of Cinematography

Linda Arbanová Kateřina Vojkůvková Marek Loskot Zuzana Bukovinská Pavla Šnajdarová Matěj Dostálek Jakub Korda

vedoucí katedry / head of department

[email protected]

(+420) 731 476 294

www.filmadivadlo.cz

Jaroslav Pinkas

metodik, lektor, odborný pracovník / methodology assistant, educator

[email protected]

(+420) 725 108 537

www.dejepis21.cz

Název subjektu / Organisation Name

Název aktivity / Project Title

Animánie, z.s.

Animánie

Artnok film

Animáčky - krátké filmy pro děti / Short Films for Children

Asociace českých filmových klubů / Association of Czech FIlm Clubs

CinEd

Centrum dokumentárního filmu

Centrum dokumentárního filmu / Centre of Documentary Film

Člověk v tísni, o.p.s. / People in Need Doc Air, z.s.

Katedra filmových studií FF UK / Department of Film Studies, Charles University

Kancelář Kreativní Evropa - MEDIA / Creative Europe Desk CZ - MEDIA Krutón, z.s.

Národní filmový archiv / National Film Archive Národní ústav pro vzdělávání / National Institute for Education Pedagogická fakulta UK / Paedagogical Faculty, Charles University

Univerzita Palackého Olomouc / Palacky University Olomouc Ústav pro studium totalitních režimů / Institute for Research of Totalitarian Regimes

www.artnokfilm.cz

www.c-d-f.cz www.jsns.cz www.mystreetfilms.cz www.daacademy.org www.fsv.cuni.cz

www.film.ff.cuni.cz www.mat.cz

www.nafilm.org www.vzdelavani.nfa.cz www.filmvychova.cz www.nuv.cz

www.fondkinematografie.cz www.ultrafun.eu www.afo.cz