NÁVRH VYHLÁŠKA ze dne
2016,
kterou se mění vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu, ve znění vyhlášky č. 31/2014 Sb. a vyhlášky č. 233/2014 Sb. Česká národní banka stanoví podle § 142 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb. a zákona č. 258/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o spotřebitelském úvěru: Čl. I Vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu, ve znění vyhlášky č. 31/2014 Sb. a vyhlášky č. 233/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 5 a § 6 odst. 5 písmeno c) zní: „c) doklad o bezúhonnosti vydaný cizím státem každé osoby podle písmene a) a každé osoby podle písmene b),“. 2. V § 5 odstavci 1 a § 11 odstavci 1 se text „2 až 4“ nahrazuje textem „2 až 5“. 3. V § 5 se doplňují odstavce 5 a 6, které včetně poznámky pod čarou č. 23 znějí: „(5) Pokud žadatel hodlá v souvislosti s výkonem činnosti podle § 8 odst. 1 písm. b) zákona poskytovat spotřebitelský úvěr podle zákona o spotřebitelském úvěru, přikládá rovněž doklady o výši počátečního kapitálu23) a doklady o jeho původu. (6) Pokud poskytovatel platebních služeb malého rozsahu žádá podle § 42 zákona o rozšíření rozsahu platebních služeb, podává žádost na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce. Součástí žádosti jsou přílohy podle odstavce 4, u nichž v souvislosti s rozšířením rozsahu platebních služeb dochází ke změně. Pokud je předmětem žádosti rozšíření registrace o poskytování spotřebitelského úvěru podle zákona o spotřebitelském úvěru, přikládá rovněž doklady podle odstavce 5. ______________ 23)
§ 3 odst. 1 písm. k) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.“.
4. V § 11 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Pokud žadatel hodlá v souvislosti s výkonem činnosti podle § 46 odst. 2 písm. d) zákona poskytovat spotřebitelský úvěr podle zákona o spotřebitelském úvěru, přikládá rovněž doklady o výši počátečního kapitálu23) a doklady o jeho původu. (6) Pokud vydavatel elektronických peněz malého rozsahu žádá podle § 58a zákona o rozšíření rozsahu platebních služeb, podává žádost na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce. Součástí žádosti jsou přílohy podle odstavce 4, u nichž
v souvislosti s rozšířením rozsahu platebních služeb dochází ke změně. Pokud je předmětem žádosti rozšíření registrace o poskytování spotřebitelského úvěru podle zákona o spotřebitelském úvěru, přikládá rovněž doklady podle odstavce 5. “. 5. V § 55 odst. 2 písmeno d) zní: „d) popis skutečnosti, na základě které se osoba stává osobou ovládající platební instituci, pokud dochází k ovládnutí.“. 6. V § 57 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Pokud žadatel v žádosti nedokládá splnění některého požadavku z důvodu přednostní aplikace mezinárodní smlouvy, která je součástí českého právního řádu, označí tuto mezinárodní smlouvu, včetně ustanovení, jehož aplikace se dovolává.“. 7. V Příloze č. 4 k vyhlášce č. 141/2011 Sb. tabulky 2, 5c a 5d znějí: „2. Specifikace předmětu podání žádost o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu oznámení změny údajů uvedených v žádosti o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu žádost o rozšíření registrace
5c. Poskytování spotřebitelského úvěru
Hodláte v souvislosti s výkonem činnosti podle § 8 odst. 1 písm. b) zákona poskytovat spotřebitelský úvěr? ANO NE Pokud ANO, vyplňte tabulku 5d. 5d. Údaje o kapitálu (v tis. Kč) Výše počátečního kapitálu celkem z toho splacený základní kapitál splacené emisní ážio povinné rezervní fondy ostatní fondy vytvořené z rozdělení zisku, které lze použít výhradně k úhradě ztráty uvedené v účetní závěrce rozdíl nerozděleného zisku z předchozích období uvedený v účetní závěrce ověřené auditorem a schválené příslušným orgánem platební instituce, o jehož rozdělení příslušný orgán nerozhodl, a neuhrazené ztráty z předchozích období včetně ztráty za minulá období
2
8. V Příloze č. 7 k vyhlášce č. 141/2011 Sb. tabulky 2, 5c a 5d znějí: „2. Specifikace předmětu podání žádost o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu oznámení změny údajů v žádosti o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu žádost o rozšíření registrace
5c. Poskytování spotřebitelského úvěru
Hodláte v souvislosti s výkonem činnosti podle § 46 odst. 2 písm. d) zákona poskytovat spotřebitelský úvěr?
ANO NE Pokud ANO, vyplňte tabulku 5d.
5d. Údaje o kapitálu (v tis. Kč)
Výše počátečního kapitálu celkem z toho splacený základní kapitál splacené emisní ážio povinné rezervní fondy ostatní fondy vytvořené z rozdělení zisku, které lze použít výhradně k úhradě ztráty uvedené v účetní závěrce rozdíl nerozděleného zisku z předchozích období uvedený v účetní závěrce ověřené auditorem a schválené příslušným orgánem platební instituce, o jehož rozdělení příslušný orgán nerozhodl, a neuhrazené ztráty z předchozích období včetně ztráty za minulá období
„
Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2016. Guvernér:
3
ODŮVODNĚNÍ vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu, ve znění vyhlášky č. 31/2014 Sb. a vyhlášky č. 233/2014 Sb. A. OBECNÁ ČÁST 1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů Předkládaný materiál obsahuje návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu, ve znění vyhlášky č. 31/2014 Sb. a vyhlášky č. 233/2014 Sb. (dále jen „návrh vyhlášky“). Návrh vyhlášky se předkládá v návaznosti na zákon č. 258/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o spotřebitelském úvěru. Součástí tohoto návrhu zákona je rovněž změna zákona o platebním styku, kterou se nově stanoví požadavek na minimální výši a průhledný a nezávadný původ počátečního kapitálu a přísnější požadavky na právní formu poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu, pokud mají poskytovat spotřebitelský úvěr. V návaznosti na doplnění těchto požadavků do zákona je nutné provést odpovídající úpravy žádosti o registraci poskytovatele platebních služeb malého rozsahu a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu ve vyhlášce č. 141/2011 Sb. 2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním Návrh vyhlášky je v souladu se zmocněním uvedeným v ustanovení § 142 zákona č. 284/2009 Sb. o platebním styku, ve znění zákona č. 258/2016 Sb. (dále jen „zákon“), k provedení § 37 odst. 4 a § 54 odst. 4 tohoto zákona. 3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie Navrhovaná vyhláška není transpozičním předpisem. Předkládaný návrh vyhlášky je slučitelný s právem Evropské unie. 4. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny Zákon o platebním styku s vydáním prováděcího předpisu výslovně počítá. V oblasti licenční jde pouze o dílčí úpravu zohledňující podmínky, za kterých poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu mohou poskytovat spotřebitelský úvěr podle zákona o spotřebitelském úvěru. 5. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí 4
Navrhovaná úprava nebude mít dopad na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty. Z navrhovaných změn nevyplývají zvýšené náklady ani pro ČNB, neboť ČNB je již dnes orgánem, který vydává oprávnění k výkonu příslušné činnosti. Návrh vyhlášky nemá dopad na podnikatelské prostředí, případné administrativní a jiné náklady vyplývají již přímo ze zákona. Předkládaný návrh vyhlášky nemá žádné negativní sociální dopady, ani nemá žádné dopady na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, ani na osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny. Předkládaný návrh vyhlášky nemá žádné negativní dopady na životní prostředí. 6. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace Navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, která by byla diskriminační. 7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 8. Zhodnocení korupčních rizik Vyhláška je navrhována v návaznosti na návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o spotřebitelském úvěru, jehož součástí je i změna zákona o platebním styku. Návrh vyhlášky je v souladu s rozsahem zmocnění podle zákona o platebním styku. Předmětná úprava nepřesahuje kompetence ČNB. ČNB vykonává v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance, dohled nad subjekty finančního trhu a má dostatečné nástroje pro kontrolu dodržování zákonů a dalších právních předpisů, jakož i podmínek, za nichž bylo povolení vydáno, resp. provedena registrace. ČNB je správním orgánem a je kompetentní rozhodovat ve věcech, které spadají do její působnosti. Působnost a odpovědnosti jednotlivých útvarů při výkonu dohledu jsou v ČNB stanoveny vnitřním předpisem, organizační struktura ČNB je k dispozici veřejnosti na jejích internetových stránkách. Pro výkon činnosti ČNB jsou nastaveny odpovídající kontrolní mechanismy, které jsou pravidelně ověřovány a aktualizovány. Právní předpisy, které upravují povolovací řízení, jsou uveřejněny na internetových stránkách ČNB. Na internetových stránkách bude možné nalézt výklady a odpovědi na časté dotazy týkající subjektů podle zákona o platebním styku. Potenciální korupční riziko může vzniknout v rámci rozhodování o udělení povolení, ale je zcela minimální s ohledem na nastavené kontrolní mechanismy v rámci ČNB a možnost zákonného přezkumu rozhodnutí ČNB. Kritéria pro vydání povolení činnosti jsou vymezena přímo zákonem. Vyhláška kromě náležitostí, které již stanoví zákon, stanoví výčet příloh, kterými se splnění daného kritéria doloží. Při splnění těchto kritérií vzniká žadateli nárok na vydání povolení. Řízení ve věci žádosti o udělení povolení se řídí správním řádem. Neúspěšný žadatel má právo podat rozklad, který přezkoumává bankovní rada ČNB. Proti pravomocnému rozhodnutí ČNB je možná obrana ve správním soudnictví. U navrhované vyhlášky nebyla po jejím vyhodnocení podle metodiky CIA (Corruption Impact Assessment) korupční rizika zjištěna.
5
9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu Navrhovaná právní úprava nemá žádný dopad na bezpečnost nebo obranu státu. 10. Konzultace Návrh vyhlášky byl konzultován s Ministerstvem financí, které uplatnilo pouze jednu doporučující připomínku k odůvodnění vyhlášky a té bylo vyhověno. Návrh vyhlášky nepodléhá konzultaci s Evropskou centrální bankou podle Rozhodnutí Rady č. 98/415/ES ze dne 29. června 1998 o konzultacích vnitrostátních orgánů s Evropskou centrální bankou k návrhům právních předpisů. Předkládaný návrh neobsahuje řešení, která by představovala zvýšené riziko z hlediska proveditelnosti a vynutitelnosti. Na základě čl. 3.8 písm. g) Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) nebylo u vyhlášky provedeno samostatné hodnocení dopadů regulace, neboť toto hodnocení je obsaženo již v RIA k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o spotřebitelském úvěru. Současně nejsou v návrhu identifikovány nové dopady a návrh prováděcího právního předpisu není zpracován nad rámec provedené RIA k uvedenému návrhu zákona. Na základě návrhu ČNB (Plán vyhlášek na rok 2016) rozhodl ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu dne 31. prosince 2015 (čj. 16982/2015-OHR), že se u této vyhlášky neprovede hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA). B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST K článku I Návrh vyhlášky se předkládá v návaznosti na návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o spotřebitelském úvěru. Součástí tohoto návrhu zákona je změna zákona o platebním styku, kterou se stanoví požadavky na výši a původ počátečního kapitálu a přísnější požadavky na právní formu poskytovatele platebních služeb malého rozsahu a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu v případě, že mají poskytovat spotřebitelský úvěr. K bodu 1 Navrhovaná úprava sjednocuje okruh osob, za které se dokládají přílohy k prokázání jejich důvěryhodnosti v případě, že kvalifikovanou účast na platební instituci nebo instituci elektronických peněz nabývá právnická osoba. K úpravě okruhu osob již došlo v předchozí novele této vyhlášky, kdy v souvislosti s prokázáním splnění podmínky důvěryhodnosti osob s kvalifikovanou účastí v § 3 odst. 5 písm. b) a § 6 odst. 5 písm. b) došlo k nahrazení pojmu „osoba, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu“ pojmem „vedoucí osoba“. Pojem vedoucí osoba je definován v zákoně o platebním styku. Pro účely vyhodnocení důvěryhodnosti právnické osoby, která hodlá nabýt kvalifikovanou účast na platební instituci nebo instituci elektronických peněz, svou šíří lépe vystihuje různé možnosti řízení činnosti společnosti a je proto vhodnější. Platné znění vyhlášky v § 3 odst. 5 písm. c) a § 6 odst. 5 písm. c) neodráží plně výše uvedenou změnu provedenou v předchozí novele vyhlášky. Tím došlo k tomu, že všechny vedoucí osoby právnické osoby, která má kvalifikovanou účast na žadateli, dokládají vybrané 6
údaje z přílohy č. 2 (Dotazník k posouzení vedoucí osoby platební instituce, instituce elektronických peněz a jiných osob), avšak pokud jde o doklad o bezúhonnosti vydaný cizím státem, měla by jej dokládat pouze osoba, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu této právnické osoby. Ponechání stávajícího znění by nenaplnilo plně požadavek zákona, pokud jde o důvěryhodnost právnické osoby, jejíž součástí je i prověření bezúhonnosti právnické osoby a vedoucích osob této osoby, a to i z hlediska jejích případných aktivit v zahraničí, pokud právnická osoba v zahraničí podnikala nebo její vedoucí osoba se po stanovenou dobu v zahraničí zdržovala. Není důvod některé osoby z tohoto požadavku na doložení dokladu o bezúhonnosti vydaným cizím státem vylučovat. K bodům 2 až 4, 7 a 8 Zákon o platebním styku umožňuje, aby poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu mohli poskytovat spotřebitelský úvěr podle zákona o spotřebitelském úvěru, pokud jsou splněny zákonné podmínky pro jeho poskytování. Bylo proto nutné rozšířit ve vyhlášce výčet příloh a skutečností souvisejících s poskytováním spotřebitelského úvěru a dokládajících zákonné předpoklady pro poskytování této služby. Jde zejména o prokázání, že počáteční kapitál dosahuje minimálně výši stanovenou zákonem, např. účetní závěrkou) a doložení původu tohoto kapitálu. V případě, že poskytovatel platebních služeb malého rozsahu a vydavatel elektronických peněz malého rozsahu následně žádá o rozšíření rozsahu platebních služeb, musí předložit aktualizované přílohy obsahující informace související s požadovanou činností, pokud u nich dochází ke změně, nicméně aktualizovaný obchodní plán by měl předložit vždy. Pokud poskytovatel platebních služeb malého rozsahu a vydavatel elektronických peněz malého rozsahu hodlá rozšířit registraci o poskytování spotřebitelského úvěru, musí k žádosti přiložit k doklady týkající se splnění výše počátečního kapitálu a jeho původu. V návaznosti na provedené změny bylo nutné upravit i vzory tiskopisů týkajících se žádosti o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. K bodu 5 Jde o změnu, která reaguje na skutečnost, že zákon o obchodních korporacích opouští dosavadní pojetí rozlišování mezi tzv. faktickým koncernem a smluvním koncernem a že ovládací smlouvu ani smlouvu o převodu zisku již nově zákon o obchodních korporacích neupravuje. Současně se tím dává úprava v tomto ustanovení do souladu s ostatním textem vyhlášky. K bodu 6 Do společných ustanovení v § 57 byl nově přidán odstavec 8, který reaguje na možnost žadatele se sídlem mimo členský stát využít aplikace mezinárodní smlouvy, která je součástí českého právního řádu a z které vyplývá povinnost umožnit této osobě podnikání za stejných podmínek jako osobám se sídlem v České republice. V takovém případě je nutné však uvést tuto mezinárodní smlouvu, včetně ustanovení, jehož aplikace se žadatel dovolává. K článku II Účinnost vyhlášky je stanovena ke dni nabytí účinnosti zákona č. 258/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o spotřebitelském úvěru. 7