Senátní návrh ZÁKON ze dne ……………. 2016, kterým se mění zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o místním referendu Čl. I Zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 142/2012 Sb. a zákona č. 58/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Koná-li se hlasování současně s volbami do zastupitelstev obcí, do zastupitelstev krajů, Parlamentu České republiky, do Evropského parlamentu nebo republiky, koná se ve stejnou dobu, která je stanovena pro konání nepoužije.“.
v místním referendu do některé z komor s volbou prezidenta voleb; věta první se
2. V § 27 odst. 7 se za slovo „okrskové“ vkládají slova „komise, okrskové volební komise“. 3. Za § 55 se vkládá nový § 55a, který zní: „§ 55a Souběh místního referenda a voleb nebo krajského referenda (1) Koná-li se místní referendum společně v tytéž dny s volbami do některé z komor Parlamentu České republiky, do Evropského parlamentu, do zastupitelstev krajů, do zastupitelstev obcí nebo s volbou prezidenta republiky, plní okrskové volební komise zřízené podle příslušného volebního zákona rovněž úkoly okrskových komisí pro místní referendum. Koná-li se místní referendum na návrh přípravného výboru, může přípravný výbor v souladu s § 21 odst. 1 delegovat do okrskové volební komise jednoho člena, popřípadě náhradníka, a to ve lhůtě stanovené pro delegování členů okrskové volební komise příslušným volebním zákonem. Tento člen okrskové volební komise plní také úkoly člena okrskové volební komise podle příslušného volebního zákona a má nárok na zvláštní odměnu člena okrskové volební komise poskytovanou v souladu s příslušným volebním zákonem. (2) Koná-li se místní referendum společně v tentýž den s krajským referendem, plní okrskové komise zřízené podle zákona upravujícího krajské referendum rovněž úkoly okrskových komisí pro místní referendum. Koná-li se místní referendum na návrh přípravného výboru, může přípravný výbor v souladu s § 21 odst. 1 delegovat do okrskové
volební komise jednoho člena, popřípadě náhradníka, a to ve lhůtě stanovené pro delegování členů zákonem upravujícím krajské referendum. Tento člen okrskové komise plní také úkoly člena okrskové komise podle zákona upravujícího krajské referendum a má nárok na zvláštní odměnu člena okrskové komise poskytovanou v souladu se zákonem upravujícím krajské referendum. (3) Koná-li se místní referendum společně v tytéž dny s volbami nebo s krajským referendem, probíhá informování voličů a oprávněných občanů podle příslušného zvláštního zákona a podle tohoto zákona. (4) K ukončení činnosti okrskové volební komise nebo okrskové komise dojde tehdy, jsou-li splněny podmínky pro ukončení jejich činnosti pro všechny souběžně konané volby nebo referendum. (5) Při souběhu místního referenda a voleb nebo krajského referenda jsou hlasovací lístky a úřední obálky pro místní referendum a pro jednotlivé druhy voleb nebo krajské referendum odlišeny barevně. Barva hlasovacího lístku je shodná s barvou úřední obálky pro příslušný druh voleb a pro referendum. V místnosti, kde se sčítají hlasy, mají právo být přítomny osoby stanovené příslušným zvláštním zákonem a tímto zákonem. Na tyto osoby se vztahuje zákaz poskytování informací podle § 26 a podle příslušného zvláštního zákona. (6) Při souběhu voleb nebo krajského referenda s místním referendem jsou společné a) volební místnost a místnost pro hlasování vybavená podle příslušného zvláštního zákona a tohoto zákona, b) hlasovací schránka a volební schránka, c) přenosná hlasovací schránka a přenosná volební schránka. (7) Náklady na zajištění volební místnosti a jejího vybavení podle odstavce 6, které vyžadují současně příslušný zvláštní zákon a tento zákon, se hradí ze státního rozpočtu, konáli se místní referendum v souběhu s volbami, nebo z rozpočtu kraje, koná-li se místní referendum pouze v souběhu s krajským referendem nebo jedná-li se o vybavení, které vyžadují současně pouze zákon upravující krajské referendum a tento zákon.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o krajském referendu Čl. II Zákon č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 142/2012 Sb. a zákona č. 58/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 se věta třetí nahrazuje větou „Koná-li se hlasování v krajském referendu současně s volbami do zastupitelstev obcí, do zastupitelstev krajů, do některé z komor Parlamentu České republiky, do Evropského parlamentu nebo s volbou prezidenta republiky, koná se ve stejnou dobu, která je stanovena pro konání voleb; věta první se nepoužije.“. 2. V § 27 odst. 7 se za slovo „okrskové“ vkládají slova „komise, okrskové volební komise“. 2
3. V § 28 odstavec 1 zní: „(1) Koná-li se krajské referendum společně v tytéž dny s volbami do některé z komor Parlamentu České republiky, do Evropského parlamentu, do zastupitelstev krajů, do zastupitelstev obcí nebo s volbou prezidenta republiky, plní okrskové volební komise zřízené podle příslušného volebního zákona rovněž úkoly okrskových komisí pro referendum. Konáli se krajské referendum na návrh přípravného výboru, může přípravný výbor v souladu s § 21 odst. 1 delegovat do okrskové volební komise jednoho člena, popřípadě náhradníka, a to ve lhůtě stanovené pro delegování členů okrskové volební komise příslušným volebním zákonem. Tento člen okrskové volební komise plní také úkoly člena okrskové volební komise podle příslušného volebního zákona a má nárok na zvláštní odměnu člena okrskové volební komise v souladu s příslušným volebním zákonem.“. 4. V § 28 odst. 3 se slova „okrskové komise a zvláštní okrskové komise“ nahrazují slovy „okrskové volební komise“. 5. V § 28 se na konci odstavce 4 doplňují věty „V místnosti, kde se sčítají hlasy, mají právo být přítomny osoby stanovené příslušným volebním zákonem a tímto zákonem. Na tyto osoby se vztahuje zákaz poskytování informací podle § 26 a podle příslušného volebního zákona.“. 6. V § 28 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Náklady na zajištění volební místnosti a jejího vybavení podle odstavce 5, které vyžadují současně příslušný volební zákon a tento zákon, se hradí ze státního rozpočtu.“.
ČÁST TŘETÍ Účinnost Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
3
DŮVODOVÁ ZPRÁVA A. Obecná část 1. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku Tzv. volební senát Nejvyššího správního soudu setrvale interpretuje § 5 odst. 1 větu druhou zákona o místním referendu tak, že „je-li místní referendum vyhlášeno společně s volbami, koná se po oba dva dny voleb. ... Smysl ustanovení totiž spočívá v tom, aby voliči, kteří chtějí volit ve volbách i v místním referendu, nemuseli eventuálně vážit do volebního objektu dvojí cestu. ... Zásadní je i aspekt informovanosti a připravenosti občanů, pro které je společný termín srozumitelný a příhodný.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci místního referenda v Praze 7, sp. zn. Ars 2/2012 ze dne 31. října 2012). Nejvyšší správní soud v řadě svých rozhodnutí označil souběžné konání místních referend s volbami za vhodné vzhledem k předpokladu, že to povede k vyšší účasti na hlasování, a tedy i k platnosti a závaznosti rozhodnutí přijatého v místním referendu (§ 48 zákona o místním referendu), a kromě toho i z důvodů „hospodárnosti a časové organizace referenda“ a již zmíněné srozumitelnosti a příhodnosti pro občany obce – srov. již zmíněný rozsudek sp. zn. Ars 2/2012, jímž přímo Nejvyšší správní soud z těchto důvodů vyhlásil místní referendum v Praze 7 v termínu prvního kola prezidentských voleb v lednu 2013, anebo rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 3/2014 ze dne 2. října 2014 ve věci místního referenda ve Štětí. Obdobně judikují i krajské soudy, srov. usnesení Krajského soudu v Praze ve věci místního referenda v Milovicích vyhlášeného v termínu komunálních voleb (usnesení ze dne 30. července 2010, sp. zn. 44 A 62/2010, publ. pod č. 2158/2010 Sb. NSS.), nebo usnesení Krajského soudu v Praze ve věci místního referenda v obci Jíloviště vyhlášeného souběžně s volbami do krajských zastupitelstev (usnesení ze dne 13. září 2012, č. j. 50 A 15/2012 – 71) a další. Ve zmíněném rozsudku Nejvyššího správního soudu ve věci místního referenda ve Štětí volební senát dokonce výslovně upřednostnil zájem na co největší účasti občanů na hlasování, a tedy konání místního referenda ve dvou dnech souběžně s volbami, před městem tvrzenými důvody o finanční úspoře, koná-li se místní referendum v jednom dni a mimo termín voleb. Je přitom zřejmé, že argument obcí o vyšších nákladech na konání místního referenda ve dvou dnech spolu s volbami je pravdivý. K tomu ovšem přispívá právě platný zákon o místním referendu, jenž zcela nelogicky při souběhu voleb a místního referenda vyžaduje ustavení zvláštních okrskových komisí pro místní referendum na straně jedné a okrskových volebních komisí na straně druhé, samostatné hlasovací místnosti, samostatné volební, resp. hlasovací urny a další vybavení, jež musí být v případě souběhu místního referenda a voleb nehospodárně zdvojováno, a to vše na náklady obcí. Nadto oddělené hlasování ve volbách a místním referendu, v jiných místnostech a dokonce i v jiných budovách, do značné míry maří účel, pro který soudy ve věcech místního referenda upřednostňují jejich konání souběžně s volbami. Nic přitom nebrání tomu, aby hlasování ve volbách a v místním referendu probíhalo před týmiž okrskovými komisemi, v týchž prostorách, do téže hlasovací urny, včetně přenosné, jak to předpokládá obdobné ustanovení § 28 zákona o krajském referendu. Nedostatku v právní úpravě si byl vědom i volební senát Nejvyššího správního soudu, který ve zmíněném rozsudku ve věci místního referenda ve Štětí konstatoval, že pokud by upřednostnil argumentaci obcí o vyšších nákladech na souběžné konání místního referenda a komunálních voleb (v porovnání s náklady na samostatně organizované místní referendum), vedlo by to – v rozporu s úmyslem zákonodárce – k úplné nemožnosti vyhlásit místní referendum v termínu 4
s volbami: „Přes rozdílné složení komisí pro místní referendum a pro volby a přes odlišná procedurální pravidla, jimiž se tyto komise řídí, je však vítané, aby hlasování v místním referendu a v komunálních volbách probíhalo v jedné místnosti.“ Beze změny zákona o místním referendu to však zřejmě není možné. Jednoduchá technická novela zákona o místním referendu tak povede ke snížení finanční zátěže obecních rozpočtů a současně lépe naplní účel zákona o místním referendu, jak jej setrvale interpretují volební soudy v čele s Nejvyšším správním soudem. 2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a dopady navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, rozvíjí demokratický princip tím, že důsledněji upravuje participaci obyvatel samosprávných celků na správě samosprávných celků. 3. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s právem Evropské unie a jejím souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána Navrhovaná právní úprava neodporuje právu EU ani závazkům plynoucím z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. 4. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí, zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, zhodnocení korupčních rizik Vyčíslení nákladů společné okrskové volební komise a okrskové komise pro referendum Navržená úprava vychází z toho, že náklady spojené s volbami budou hrazeny ze státního rozpočtu a náklady spojené s místním/krajským referendem budou hrazeny z rozpočtu příslušné územní samosprávy. Výjimku představují náklady na vybavení volební místnosti, která bude nově společná jak pro volby, tak pro referendum, a zvláštní odměna za funkci člena ve společné okrskové volební komisi. Navrhuje se, aby stát platil náklady na volební místnost a její vybavení, které je totožné pro volební i hlasovací místnost (zejména nájem, zástěny, volební schránky). Požaduje-li zákon o místním referendu další náležitosti (úřední obálky, hlasovací lístky, výtisk zákona o místním/krajském referendu), budou se hradit z rozpočtu samosprávy. Z pohledu státního rozpočtu tak nedojde k žádné změně (dané vybavení by bylo nutné i tak zaplatit pro účely voleb) a z pohledu samosprávy dojde k úspoře. Jedná-li se o souběh krajského a místního referenda, je navrhovaná obdobná úprava s tím, že společné vybavení bude hrazeno z rozpočtu kraje. V souvislosti s navrhovaným modelem financování odměn členů okrskové volební komise dojde k navýšení nákladů na volební prostředky uvolňované ze státního rozpočtu (kapitola Všeobecná pokladní správa), ale pouze o zvláštní odměnu podle volebních zákonů pro člena, který bude do společné okrskové volební komise delegován přípravným výborem. Vzhledem k tomu, že vyčíslení nákladů je závislé na počtu referend, které se v budoucnu vyhlásí, konkrétní vyčíslení není možné. Demonstrativně se nicméně uvádí vyčíslení nákladů hrazených ze státního rozpočtu pro rok 2014 a 2015 (údaje Ministerstva vnitra), jako by již byla (hypoteticky) navrhovaná úprava v daných letech zavedena. Vycházelo se přitom z následujících předpokladů: 5
- všechna referenda se konala na návrh přípravného výboru (tj. ne na návrh zastupitelstva); - referenda se konala na návrh pouze jednoho přípravného výboru (tj. nejednalo se o společné konání místního referenda podle § 16 zákona o místním referendu); - počet volebních okrsků byl totožný s počtem volebních okrsků pro volby do zastupitelstev obcí v roce 2014; - člen delegovaný přípravným výborem by nebyl předsedou ani zapisovatelem okrskové volební komise (tj. náleží mu zvláštní odměna podle volebních zákonů ve výši 1 300 Kč). Rok 2014: Konalo se 41 místních referend a žádné krajské referendum. Celkově referendum probíhalo v 707 okrscích. Náklady na státní rozpočet by tak činily 919 100 Kč. V této souvislosti nutno říct, že v roce 2014 proběhly volby do Evropského parlamentu (květen) a volby do zastupitelstev obcí a do jedné třetiny Senátu (říjen). Rok 2015: Konalo se 10 místních referend a žádné krajské referendum. Celkově referendum probíhalo v 87 okrscích. Náklady na státní rozpočet by tak činily 113 100 Kč. V souvislosti s takto nastaveným modelem je nutné rovněž uvést, že s ohledem na úpravu delegování do okrskových volebních komisí podle volebních zákonů, není dopředu předvídatelné, kolik členů bude okrsková volební komise mít (počet je závislý na počtu zaregistrovaných kandidátních listin pro volby). Je proto možné, že počet členů okrskové volební komise bude větší, než kdyby byla okrsková komise zřízena zvlášť podle zákona o místním/krajském referendu. Nicméně zastupitelstvo může tento faktor zohlednit při stanovování výše zvláštní odměny, která se stanovuje v době (nejpozději 25 dnů přede dnem hlasování), kdy již bude počet členů okrskové volební komise znám (delegace musí být učiněna nejpozději 30 dnů přede dnem voleb). Dopady do dalších vyjmenovaných zájmových sfér jsou již samotným obsahem návrhu vyloučeny. B. Zvláštní část K čl. I Návrh změny zákona o místním referendu je při souběhu voleb a referenda (popř. referend) postaven na koncepci jedné okrskové komise. Touto komisí je okrsková volební komise, jíž zákon o místním referendu svěřuje při souběhu voleb s referendem také úkoly okrskové komise pro referendum (obdobné řešení se vztahuje k souběhu obou druhů referend, a to s prioritou okrskové komise pro krajské referendum). Z hlediska terminologického zde tudíž nefiguruje „okrsková komise pro referendum“ o sobě, nýbrž „okrsková volební komise“ (plnící úkoly okrskové komise pro referendum). Z konstrukce jednotné komise je zřejmé, že všichni členové komise jmenovaní podle příslušného volebního zákona plní jak úkoly okrskové volební komise, tak úkoly okrskové komise pro referendum. Pokud jde o člena delegovaného přípravným výborem podle zákona o místním referendu, je nutné v zájmu právní jistoty a předcházení interpretačním nesnázím jednoznačně stanovit, že plní též úkoly podle příslušného volebního zákona – poslední věta v doplňovaném § 55a odst. 1. Obdobné řešení se uplatňuje také u souběhu referend v § 55a odst. 2. Byla zvažována případná námitka, že se jedná o nepřímou novelu volebních zákonů, z povahy věci se však nelze vyhnout tomu, že zvolené řešení nebude vzhledem ke svému vztahu k materiím dvou nebo více zákonů sídlit mimo zákon, k němuž se také vztahuje. 6
Obdobným způsobem se řeší souběh odměňování členů komise. Navrhuje se následující model: - Všichni členové komise budou mít nárok na odměnu podle příslušného volebního zákona. Tato odměna se hradí ze státního rozpočtu. (V případě souběhu s krajským referendem půjde o odměnu podle zákona o krajském referendu hrazenou z rozpočtu kraje.) - Všichni členové komise budou mít nárok na zvláštní odměnu podle zákona o místním referendu. Tato odměna se hradí z rozpočtu obce. K praktickému naplnění tohoto modelu se upravuje: - v § 27 odst. 7 zákona o místním referendu se výslovně zmiňuje okrsková volební komise, aby nebylo pochyb o tom, že její členové mají nárok na odměnu podle zákona o místním referendu, a že odměnu hradí příslušný obecní úřad. (Další zásahy do § 27 nejsou nutné, neboť se zde jinak používá obecný pojem „komise“ bez dalšího upřesnění.) Pokud jde o zdroj odměny, není nutné se mu věnovat, postačuje stávající § 51, podle něhož hradí náklady spojené s konáním místního referenda obec; - upravit nárok člena okrskové volební komise delegovaného přípravným výborem na odměnu podle příslušného volebního zákona. Zdrojem odměny bude státní rozpočet podle volebního zákona. V zákonu o místním referendu se výslovně stanoví, že jde o odměnu „poskytovanou v souladu s příslušným volebním zákonem“; Pokud jde o odměnu člena delegovaného přípravným výborem v případě souběhu voleb s místním i krajským referendem zároveň, platí, že člen jmenovaný podle zákona o krajském referendu bude z pohledu zákona o místním referendu členem okrskové volební komise a bude tudíž mít nárok na odměnu také podle § 27 odst. 7 zákona o místním referendu. Obdobně to platí i pro člena jmenovaného podle zákona o místním referendu. Při souběhu voleb, místního i krajského referenda budou tudíž všichni členové mít nárok na odměnu podle volebního zákona a podle obou zákonů o referendu. V otázce podmínek delegování člena okrskové volební komise přípravným výborem, se staví najisto, že může být jmenována oprávněná osoba podle § 21 zákona o místním referendu (tedy osoba oprávněná volit do zastupitelstva obcí, a je možné, aby touto osobou byl i občan jiného členského státu EU). Vzhledem k odlišnému stanovení lhůt pro delegaci se zde však použije lhůta stanovená příslušným volebním zákonem (kde je delší odstup od konání voleb). Obdobné úpravy se provádí ve vztahu k souběhu místního a krajského referenda. Modifikaci vyžadují pravidla přítomnosti osob v místnosti, kde okrsková komise sčítá hlasy. V zákoně o místním referendu bylo zapotřebí doplnit odkaz na případná oprávnění podle zvláštního zákona. Pokud jde o zákaz poskytovat informace o průběhu voleb (např. § 16 odst. 8 zákona o volbách do Parlamentu České republiky), resp. o výsledcích referenda (§ 26 zákona o místním referendu), je formulován pro volby a pro referenda odlišným způsobem. V zákonech o referendu se vztahuje na všechny osoby oprávněné být přítomny v místnosti, kde komise sčítá hlasy. Ke sjednocení úpravy je vhodné v zákoně o místním referendu v návaznosti na úpravu oprávnění k přítomnosti v místnosti, kde se sčítají hlasy, stanovit, že zákazy poskytovat informace podle zákona o referendu a příslušného zvláštního zákona se vztahují na všechny osoby oprávněné k přítomnosti. Zvažována byla též otázka, zda v souvislosti s pravidly sdílení volebních místností a místností pro hlasování a taktéž volebních a hlasovacích schránek jsou zapotřebí některá další upřesňující pravidla týkající se třeba nakládání s obsahem schránek, kdy by podle volebních zákonů měly být vyloučeny jiné než úřední obálky vydané pro hlasování ve volbách, jak stanovuje například § 40 odst. 3 zákona o volbách do Parlamentu České republiky (vice versa § 41 odst. 3 zákona o místním referendu). Vyloučení však lze vnímat relativně ve vztahu ke 7
sčítání hlasů ve volbách, resp. referendu, takže samotné pravidlo o vyloučení „neúředních obálek“ v tom kterém zákoně může zůstat beze změny. Volební zákony a zákony o místním a krajském referendu stanovují také odlišná pravidla subordinace komise orgánům veřejné moci a odlišná pravidla výkonu kontroly. Z povahy věci (rozdílu mezi výkonem státní správy u voleb a výkonem samosprávy u referenda) lze s dostatečnou právní jistotou rozlišit hranici ingerence orgánů veřejné moci. Např. kontrolu upravenou vůči okrskové volební komisi volebními zákony nelze vztáhnout na konání místního referenda. Není tudíž zapotřebí tuto záležitost upravit zvláštním ustanovením. Aby se předešlo pochybnostem ohledně zdroje úhrady nákladů na souběžně konané volby a referendum, resp. referenda, navrhuje se doplnit v rámci § 55a odst. 7, pravidlo, které jednoznačně stanoví, že náklady na volební místnost a její vybavení, pokud je vyžadováno současně volebním zákonem i zákonem o místním referendu, se hradí ze státního rozpočtu. Dochází-li k souběhu místního referenda výlučně s krajským referendem, nese náklady na společné vybavení kraj. Vybavení, které se pořizuje pouze z důvodu konání místního referenda, hradí obec podle obecného ustanovení § 51. Při souběhu voleb, krajského referenda a místního referenda se z rozpočtu kraje budou hradit náklady, které souvisí s vybavením požadovaným souběžně zákony o místním a krajském referendu, nikoli však již volebním zákonem (srov. text „nebo jedná-li se o vybavení, které vyžadují současně pouze zákon upravující krajské referendum a tento zákon“, který se týká právě případů „trojsouběhu“). Toto řešení také odpovídá § 28 odst. 6 doplňovanému do zákona o krajském referendu, kde při souběhu voleb a krajského referenda hradí kraj náklady, které nesouvisejí s vybavením společným pro volby a referendum. Na úhradu nákladů, které souvisejí výlučně s volbami nebo krajským referendem, nikoli s místním referendem, se použije obecná úprava příslušného volebního zákona nebo zákona o krajském referendu. K čl. II Do zákona o krajském referendu jsou změny provedené v zákoně o místním referendu promítnuty obdobným způsobem. Dílčí odlišnosti pramení jednak z legislativně technických důvodů (zákon o krajském referendu již v § 28 upravuje souběh referenda s volbami), jednak ze skutečnosti, že zde není nutné upravovat souběh krajského referenda s místním referendem. K čl. III Účinnost zákona je navrhována tak, aby změny byly k dispozici co nejdříve.
V Praze dne 14. července 2016
Milan Štěch, v. r. předseda Senátu
8
