Závislák Petra Janů ČÍSLO: 1
www.ibulvar.cz
ROČNÍK: 16
CENA: 10 Kč
ATENTÁT:
STRANA 7 7
Zastupitelka v ohrožení! Celým světem otřásl v polovině ledna čin sebevražedného atentátníka v evropské části Istanbulu. Výbuch nedaleko známé Modré mešity připravil o život deset lidí a patnáct jich zranil. Krůček od smrti byla i zastupitelka pátého pardubického městského obvodu a reprezentační trenérka kin-ballu Alice Paurová (45). Na místě teroristického útoku byla pouhý den před tím. ČTĚTE NA STRANÁCH 2 A 3
KOŽEŠNÍK OBLÉKL
BAAROVOU Ostře sledovaný film režiséra Filipa Renče má svoji premiéru v Pardubicích. Luxusní kožichy, které k Lídě Baarové neodmyslitelně patřily, totiž do filmu ušil pardubický kožešník Luděk Bobb Slanař. „Vím o Lídě Baarové mnohé i o době, v níž žila. Proto jsem na nabídku produkční agentury NOGUP kývl a dále spolupracoval s předním kostýmním výtvarníkem Janem Růžičkou ,“ vysvětluje Luděk Slanař, který se dokonce zúčastnil i samotného natáčení. Více v rubrice PAPARAZZI BULVÁRU ZASAHUJÍ uvnitř listu.
téma
strana 2
BULVÁR
BULVÁR
téma
strana 3
ATENTÁT: ZASTUPITELKA V OHROŽENÍ (pokračování ze strany 1) Alice Paurová vyrazila na lednový výlet se svým manželem a přáteli. „Byla to naše svatební cesta po čtvrt století,“ prozradila Bulváru Paurová. Ačkoliv lednové teploty do Istanbulu určitě nepřilákají vyznavače sluníčka a teplého moře, návštěva čtrnáctimilionové metropole Turecka rozhodně stojí kvůli její historii za to. Ovšem v dobách bujícího terorismu to nemusí být výlet úplně bezpečný. KROK OD SMRTI Paurová svůj čas v někdejší Konstantinopoli věnovala právě prohlídkám historických míst, při kterých se zatoulala i k Modré mešitě. „Den poté, co jsme si její okolí prohlíželi, došlo k teroristickému útoku. Kdybychom neměli na dobu atentátu letenky na cestu domů, šli bychom se tam podívat i v den činu,“ vzpomíná žena. Šťastná náhoda tak znamenala, že se nebezpečí vyhnula. I když, jak sama přiznává, strach ji potom provázel i po cestě domů. „Manžel na letišti žertoval a připomínal mi explozi, ke které došlo na stejném letišti, ze kterého jsme startovali, v letadle stejné společnosti. Nebylo mi z toho zrovna dobře,“ dodala.
Alice Paurová se k Modré mešitě vydala s manželem. O den později by asi prohlídka nedopadla tak dobře.
ÚTOK STÁL ŽIVOT OSM NĚMCŮ
Atentát na instanbulském náměstí Sultanahmet spáchal osmadvacetiletý stoupenec takzvaného Islámského státu Nabil Fadli. Sebevražedný útočník přivodil explozí smrt kromě sebe deseti lidem, z nichž hned osm bylo z Německa. Čin se odehrál jen deset dní před berlínským jednáním německé kancléřky Angely Merkelové s tureckým premiérem Ahmetem Davutoglu, na kterém politička potvrdila Turecku evropskou podporu tří miliard euro pro zlepšení situace syrských uprchlíků. Těch na území Turecka pobývá více než dva a půl milionu. V EGYPTĚ JE KLID, HLÁSÍ REPORTÉR Na cestu do světa, kde nemusí být kvůli teroristům právě bezpečno, se vydal v lednu i reportér TV Prima Bohumil Roub. Pro něj se v posledních měsících uprchlické téma stalo jedním z hlavních a tak se dá říct, že jeho dovolená s partnerkou Hankou je částečně i pracovní. Oba na týden zakotvili v le-
Reportér Bohumil Roub hlá sí, že v Egyptě je v tuto chvíli bezpeč no. tovisku Hurghada. „Ceny jsou i na all inclusiv neskutečně nízké, počasí kolem 23 stupňů přes den, což nám naprosto vyhovuje, nikdy bych sem jinak nejel v parnu ani zadarmo,“ řekl Bulváru Bohumil Roub, který zaplatil za týdenní pobyt i s přítelkyní v plném komfortu 22 tisíce korun. „Jakékoli nebezpečí avizované v českých médiích je hloupost, ani u hotelu Bella Vista se podle místních nic nezměnilo, vítají tu turisty a starají se o ně stejně jako dřív,“ dodal reportér s odkazem na nedávné pobodání turistů právě v tomto hotelu. Jediné, co se v Hurghadě po teroristických útocích změnilo, je podle Rouba skladba turistů. „Dřív sem jezdi-
li hlavně Rusové, také jsme si ze začátku mysleli, že jich je tu plno, ale rozdíl mezi ukrajinštinou a ruštinou je pro nás téměř neznatelný. Všichni jsou tu Ukrajinci, pak hodně Poláků, Němci už také vymizeli,“ doplnil reportér. UPRCHLÍCI V KRAJI HORKÝM TÉMATEM Situace na Blízkém východě a masa imigrantů valící se na starý kontinent není jen evropským tématem. Velmi intenzívně hýbe i lidmi přímo v Pardubickém kraji. A to od chvíle, kdy ministerstvo vnitra ohlásilo, že by někdejší pasťák v Králíkách změnilo na ubytovací zařízení pro žadatele o azyl. Proti tomu se postavila hromada místních občanů a svůj odpor opakovaně vyjadřuje i vedení Pardubického kraje. „Pokud máme přistoupit k mezinárodním závazkům, tak integrujme, nejsem si ale jistý, že by integrace měla probíhat v malých městech typu Králík,“ uvedl hejtman Martin Netolický. „To je podle mého záležitostí velkých center, kde jsou lidé na cizince zvyklí.“
Uprchlíci možná před volbami přiblíží k sobě některé strany. Štengl z SPO si s Okamurou z SPD nad tímto tématem notovali. V Králíkách si lidé vynutili v lednu konání mimořádného zastupitelstva, které se záměrem ministerstva zabývalo a nakonec rozhodlo o vypsání referenda, v němž se občané budou moci vyjádřit, zda zařízení pro imigranty ve městě chtějí nebo ne. „Je to rozumné řešení, protože referendum, které má jasný řád, je forma, která musí být brána vážně. Je to vlastně jediná zákonná forma vyjádření názoru
občanů, všechny ostatní způsoby jsou, v úvozovkách, místní lidovou tvořivostí samosprávy,“ komentoval to hejtman s tím, že konečné rozhodnutí je i tak v rukou státu. UPRCHLÍCI JAKO VOLEBNÍ TÉMA Letos na podzim nás čekají krajské volby a dá se čekat, že uprch-
lická vlna valící se už rok na Evropu bude i jedním z témat předvolební kampaně. Jako první ho zvedla Strana práv občanů, jejíž ústřední krajská tvář, náměstek hejtmana Jaromír Dušek, se do problematiky uprchlíků už pustila na bilboardech. „Především těm lidem neříkám uprchlíci, protože to uprchlíci nejsou,“ vysvětlil Bulváru Dušek. „Jestliže je
někdo z Makedonie, Turecka, Afriky a běží za ekonomickým profitem bohaté Evropy, tak to pro mě není uprchlík, to je spíš invazní člen, který se chystá přiživit na ostatních.“ Dušek přitom přiznává, že někteří z běženců skutečně před nebezpečím prchají: „Hrstka těch, kterým se skutečně dá říkat uprchlíci, ty takto posuzujme, ovšem ti nemají zase co dělat v České republice, protože měli být umístění v první bezTématu uprchlíků se už chopil náměstek pečné zemi.“ hejtmana Jaromír Dušek. Uprchlická nota přiblížila Stranu práv občanů k dalšímu politickému subjektu, kterým je Okamurovo hnutí Svoboda a přímá demokracie. Svědčí o tom i setkání krajského předsedy strany Zdeňka Štengla, který se v prosinci v Pardubicích potkal s Tomio Okamurou. Dá se tak očekávat, že v některých regionech dokonce oba subjekty půjdou do voleb společně. (red)
BULVÁR
prezentace
strana 4
BULVÁR
prezentace
strana 5
Kontejner, pytel nebo taška? Mladí olympionici vyválčili pod dohledem Dominátora 18 medailí Vyberte si! Obyvatelé Rychnova nad Kněžnou odpad třídí už skoro dvacet let, přesněji od roku 1997. První záznamy o množství separovaného papíru, skla a plastů jsou o dva roky „mladší“. Od té doby se ale v někdejším okresním městě Královéhradeckého kraje mnohé změnilo. Přibyly další komodity separovaného odpadu a obyvatelé Rychnova mají i více možností jak odpad třídit.
V Rychnově nad Kněžnou kombinují jak kontejnerový, tak pytlový sběr tříděného odpadu. Po městě je rozmístěno 69 sběrných hnízd s obvyklým „obsazením“. Jsou tu modré kontejnery na papír, žluté na plasty a zelené zvony a kontejnery na sklo. Těch mají v Rychnově hned několik typů. „Máme zvony o objemech 1,1 a 1,5 m3 a také několik plechových kontejnerů na sklo. Ty jsou už ale staré a opotřebované a rádi bychom je vyměnili za nové zvony,“ říká Gabriela Marková z odboru výstavby a životního prostředí Městského úřadu v Rychnově nad Kněžnou. Šanci na výměnu Rychnovští mají. Město je totiž zapojeno do systému EKO-KOM a to přináší několik výhod, mimo jiné i výhodné pořízení nových kontejnerů na tříděný odpad. „Už mnoho let realizujeme projekt sběrných nádob, kdy obcím a městům na neomezenou dobu bezplatně zapůjčujeme kontejnery. Rychnov nad Kněžnou už tento projekt zná, nádoby z něj také využívá,“ připomíná Jiří Záliš, regionální manažer Autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a.s. Obyvatelé Rychnova nad Kněžnou mají možnost kromě kontejnerového sběru využít také ten pytlový. Do barevných pytlů třídí lidé žijící v rodinných domcích, odpad je svážen jednou za měsíc. Na sídlištích
jsou naopak daleko praktičtější právě kontejnery, které se v případě papíru a plastů sváží jednou týdně, sklo pak jednou za měsíc. „Snažíme se také lidem na sídlištích zpříjemnit třídění odpadů, a tak jsme ve spolupráci se společností EKOKOM nakoupili sady tzv. separačních tašek,“ dodává Gabriela Marková. Sady obsahují tři kusy barevně odlišených tašek, vyrobených z recyklovaného materiálu, do kterých mohou domácnosti odpad třídit. Tašky lze pak pohodlně odnést na nejbližší sběrné místo a znovu je použít. Radnice vychází vstříc i zahrádkářům „Majitelům domů se zahradami či samostatných zahrádek jsme zapůjčili 770 kompostérů a v lokalitě rodinných domů na Sibiři jsme navíc rozmístili dalších více než šedesát nádob na bioodpad. Svážíme ho v období od dubna do listopadu,“ doplňuje Marková s tím, že do budoucna chce radnice svoz bioodpadu rozšířit i do dalších částí města. Kromě toho je po Rychnově rozmístěno 7 šedých kontejnerů na kovové obaly, 8 červených kontejnerů na drobné elektro a také sedm bílých a jeden velký oranžový kontejner na textil. Za rok 2014 obyvatelé Rychnova vytřídili 131 tunu papíru, 138 tun plastů, 124 tuny
Celkově 18 cenných kovů – tři zlaté, šest stříbrných a devět bronzových – vydolovali na Hrách VII. olympiády dětí a mládeže závodníci Pardubického kraje. Na sportovištích v Ústeckém kraji se nejvíce dařilo biatlonistům, kteří zařídili 10 medailí. Role vlajkonoše se se ctí zhostil legendární gólman a olympijský vítěz Dominik Hašek. Mladé závodníky přímo v dějišti olympiády podpořil i krajský radní pro sport a cestovní ruch René Živný.
skla a 7,5 tuny nápojových kartonů. Informace o systému třídění odpadů jsou občanům Rychnova nad Kněžnou k dispozici na webových stránkách města nebo v Rychnovském zpravodaji. Pro děti se pak konají besedy. Město se účastní také soutěže obcí v třídění odpadů Čistá obec, kterou organizuje EKO-KOM, a.s., s dalšími partnery. V roce 2014 Rychnov nad Kněžnou získal první cenu v dílčí soutěži v nejvyšší dosažené výtěžnosti zpětného odběru elektrozařízení – v naplněnosti tzv. Wintejneru malými a velkými domácími spotřebiči.
„Atmosféra byla na všech kolbištích skvělá a pranic se nelišila od té na světových olympiádách. Klobouk dolů před výkony našich mladých závodníků, v některých případech je k velké olympiádě jenom krůček,“ nechal se slyšet Živný, sám aktivní sportovec.
Šťastlivec nalezl „poklad století“ Opravdový poklad jako z pohádky objevil v listopadu na území Pardubického kraje náhodný nálezce. V zemi bylo po staletí ukryto více než 400 kusů celých mincí, přes 300 zlomků a několik střepů keramické nádoby, do které byly mince uloženy.
v Královéhradeckém kraji rozšiřují sběrné sítě V Královéhradeckém kraji lidem slouží téměř šestnáct tisíc barevných kontejnerů pro sběr tříděného odpadu. Donášková vzdálenost z domu k tzv. sběrnému místu se rok od roku zkracuje. A do třetice ještě jedna dobrá zpráva – obce a města v regionu nezahálí a i nadále počty sběrných hnízd zvyšují. Využívají k tomu i tzv. projekt sběrných nádob, který realizuje autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a.s. Díky tomuto projektu si mohou obce požádat o bezplatné výpůjčky barevných kontejnerů pro sběr plastů, papíru a skla. Tuto možnost v letošním roce využilo čtyřicet obcí po celém Královéhradeckém kraji. Díky projektu v kraji přibylo dalších 239 kontejnerů. Největší zájem EKO-KOM, a.s., zaznamenal na Trutnovsku. „V okrese Trutnov v roce 2015 o bezplatnou výpůjč-
Zlatou medaili si na Cínovci vystřílel biatlonista Matěj Teo Költö, ve skikrosu si pro nejcennější kov dojel Jakub Vlk a v šachách nenašel přemožitele Ondřej Švanda. Zaskvěly se také biatlonové štafety – chlapecká si v závodě na 3x3 kilometry dojela pro stříbro, dívčí brala bronz.
ku sběrných nádob požádalo patnáct měst a obcí, dohromady jsme do tohoto regionu poslali šestaosmdesát kontejnerů,“ konstatoval Ing. Jiří Záliš, regionální manažer EKO-KOM, a.s. Ve většině měst a obcí kontejnery použili na rozšíření stávající sběrné sítě, nebo obměnili nádoby stávající. Třeba v Horní Olešnici udělali obojí. „Rozšířili jsme síť i vyměnili staré za nové. Máme teď místo pěti sběrných hnízd osm,“ shrnula starostka Horní Olešnice Marcela Linková. A hned dodala, že s budováním sběrné sítě v Olešnici ještě neskončili. „Rádi bychom ještě rozšířili počet kontejnerů na papír, na třech stanovištích nám chybí. A chceme také uzamykatelné kontejnery na kovy. Teď sběr kovového odpadu řešíme mo-
bilním sběrem dvakrát do roka.“ V Horní Olešnici letos z projektu sběrných nádob pořídili patnáct nových kontejnerů, o tři více mají už jen v Mladých Bukách. „K těmto osmnácti kontejnerům jsme teď v další etapě pořídili dalších čtrnáct. Sběrná hnízda máme po obci rozmístěná po 150–200 metrech. Třídění tak nikoho neobtěžuje, lidé to mají ke kontejnerům opravdu jen kousek,“ popsala stav v Mladých Bukách starostka Mgr. Lucie Potůčková. Dvanáctku nových kontejnerů mají také v Bernarticích, v dalších obcích žádali jednotky kusů. Třeba město Hostinné posílilo sběrnou síť o sedm sběrných nádob, v Dolním Dvoře jich mají dalších pět, po čtyřech kontejnerech dostali v Malých Svatoňovicích nebo v Pilníkově.
Původ mincí se datuje k 10. století. „Hodnota tohoto nálezu je nevyčíslitelná, je to totéž, jako kdybychom chtěli penězi ocenit Svatováclavskou korunu, přesto má nálezce nárok na zákonnou odměnu,“ řekl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Unikátnost nálezu ocenili i odborníci z Východočeského muzea v Pardubicích, ve kterém bude vzácný
poklad na podzim vystaven formou krátkodobé expozice. „Z numismatického hlediska jej lze beze vší skromnosti označit za ‚nález století‛, neboť vzhledem k jeho rozsahu, úplnosti a výtečnému dochování nalezených mincí nemáme z území střední Evropy k dispozici nic podobného,“ ocenil poklad numismatik muzea Petr Vorel.
„Velkej čáp“ dal akademii zelenou V sídle Fotbalové akademie České republiky (FAČR) na Strahově bylo slavnostním podpisem stvrzeno vybudování krajské fotbalové akademie v Pardubicích. Pod memorandum se podepsali hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, primátor Pardubic Martin Charvát a předseda FAČR Miroslav Pelta. Cílem je sjednotit výchovu čtrnáctiletých a patnáctiletých talentů z regionu pod dohledem místních trenérských špiček. Pro hráče budou v akademiích připraveny profesionální podmínky – vzdělávání, trénink, stravování i pitný režim. „Chceme, aby mladí fotbalisté měli veškerou nejen fotbalovou, ale i
vzdělávací podporu a aby mladí talenti z našeho kraje neodcházeli do jiných regionů. V memorandu jsme se zavázali, že v roce 2016 poskytneme dotaci na náklady spojené s akademií ve výši půl milionu korun, v dalších letech 1,5 milionu korun,“ nastínil obsah dohody hejtman Netolický.
Fotbalová asociace si od vzniku akademií slibuje zastavení propadu českého fotbalu, který postupně vyklidil pozice mezi nejlepšími evropskými týmy a zařadil se do průměru. „Doufám, že se nám i díky akademiím podaří najít nové Nedvě-
dy, Čechy a Rosické,“ vyhlásil jasně předseda asociace Pelta.
strana 6
prezentace
BULVÁR
Mladí cestáři si vyzkoušeli zimní techniku
Práce cestářů jako atraktivní povolání, tak se představili krajští silničáři té úplně nejmladší populaci. Už počtvrté totiž chrudimské cestmistrovství uspořádalo akci pro děti z mateřských škol s názvem Mladí cestáři. Kluci, ale i holky, si vyzkoušeli nejen zimní techniku, ale užili si také doprovodný program. Třeba sáňkování na dovezeném sněhu. Na letošní ročník Mladých cestářů zamířilo více než 400 dětí z mateřských škol z Chrudimi a okolí. Je to téměř dvojnásobný počet než třeba v loňském roce. V rozsáhlém areálu cestmistrovství si děti prohlédly techniku zimní údržby, zásahová vozidla a další techniku a nástroje, které silničáři ke své práci využívají. Otevřena byla i opravárenská dílna nebo třeba sklad soli, jehož zdi děti pokreslily křídami.„Mladí cestáři jsou velmi povedená akce a zájem o ni pořád stoupá. Někdo si možná říká, proč silniční techniku ukazujeme malým dětem. Ale sáhněme si do vlast-
ního svědomí, kdo z nás nechtěl už od malička jezdit s náklaďákem?,“ ptá se náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu Jaromír Dušek, pod jehož záštitou se akce koná. „Nejsem malý kluk, ale sám jsem si prezentaci nové techniky užil. Přál bych si, aby nejen ona, ale především lidé, kteří s ní pracují, letošní zimu zvládli na jedničku,“ dodal ještě Dušek. Vystaveny byly radlice, šípové pluhy a zásahová vozidla. V opravárenské dílně pak různé nářadí včetně závěsného jeřábu. V jídelně děti mohly malovat obrázky s tématem zim-
BULVÁR
„Jsem závislák,“
strana 7
prozradila Bulváru Petra Janů
ní údržby a také se ohřát při malé svačince. „Den otevřených dveří pro děti z mateřských škol je především o hře, za měsíc se už budeme prezentovat více odborně. Chystáme totiž podobnou akci pro žáky 8. a 9. tříd
základních škol. Společně s technickými školami je chceme inspirovat ke studiu oborů, které u nás najdou uplatnění,“ dodává ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec.
Stojím ve dveřích šatny, kam mě poslali, že teď je ta vhodná chvíle na rozhovor. Daleko za zády hluk slušně rozjetého silničářského plesu, na krku foťák a v ruce diktafon. „No, co potřebujete?“ překvapí mě strohou otázkou zpěvačka. Vysvětluju, že jdu na ten domluvený rozhovor. „Počkejte, já myslela, že jde o rozhovor na pódiu, tohle je pro noviny a já se teď musím rozezpívat,“ odhaluje mi trapný omyl. „Na jak dlouho to máte?“ Jen dořeknu, že tak na dvacet minut, málem ji klepne. „Proboha, o čem si chcete dvacet minut povídat…?“ Nakonec jsme si s Petrou Janů povídali po vystoupení. Nahraný rozhovor má jednadvacet minut, dobrých deset minut jsme mluvili off record. A Petra nebyla vůbec strohá. Naopak, byla velmi fajn. To, že jste obdivuhodná, jak zpíváte, jak se pohybujete na podiu, to posloucháte neustále, vaše postava a cvičení se rozebírá v každém rozhovoru. Chci se ale potom, co jsem vás sledoval při vystoupení, zeptat na jinou věc – vás to zpívání baví stejně jako v době, kdy jste byla malá holka a zpívala jste při vytírání schodů, že jo? No, jéžiš. Baví, určitě. Teď mě to baví dokonce daleko víc, protože jsem vyměnila kapelu, mám mladý kluky, je to současnej zvuk, energie a tak. Strašně mě to baví. Jsem ráda, že jsem se k tomuhle kroku, já konzerva, odhodlala, jsem ráda, že jsem to udělala. Co vám muzika, vystupování, pódium a diváci, co vám to dává? Řeknu vám to asi takhle – mě muzika a publikum dostaly ze všech malérů, který jsem kdy prožila. Lidi jdou třeba z koncertu a říkají, že přicházeli se špatnou náladou nebo ve špatném rozpoložení a odcházejí s dobrou náladou, povznešený a s úsměvem. A že by to takhle mělo fungovat. Vůbec přitom netuší, že já jsem třeba přijela úplně hotová nebo mi někdo umřel nebo se mi stalo něco strašnýho a ty lidi mě z toho dostali. To je taková vzájemná výměna energií a vzájemná pomoc. Umělci většinou říkají, že jim je třeba špatně, ale vylezou na pódium a rázem je to pryč. Nikdy jsem tomu nevěřil, dokud jsem nezjistil, že to mám taky, ovšem
150619_INZ_1_2_kompletni_sluzby_276x204_KN.indd 1
rozhovor
21.10.15 13:28
ne na pódiu, ale na kole. Vy jste na pohybu už taky trochu závislá. Máte to tedy tak, že vystoupení nebo posilovna vám vyplavuje endorfiny a dává zapomenout na starosti? Určitě. U tý muziky je to jednodušší, protože tam máte danej nějakej rytmus, baví vás to, tak se tam tak vrtíte a je to přirozený. Když chodím do posilovny, tam mám trenérku, která mě morduje, tu horní polovinu těla, tu dolní polovinu těla, tu břicho a tak dál… Musím přiznat, že jsem se stala, jak říkáte, závislákem a když delší dobu necvičím, tak mi to schází. Připadám si jak kynutej knedlík a jsem otrávená. Jsem sama sobě protivná. Takže závislák jsem. Jestli jsem dobře počítal, máte nějakých pětadvacet alb, jste trojnásobná Zlatá slavice, muzikály jsem přestal po nějakým šestým počítat… …čtrnáct jich bylo. …do toho teď ještě velká tour s Věrou Špinarovou. A tady zpíváte na plese. Je něco, co vám tahle menší vystoupení přinášejí nebo je to jenom… …pro prachy? (smích) Ne, tyhle společenský akce patřej k naší práci, je to o setkávání s lidmi a pro mě je to zajímavej sociologickej průzkum, protože lidi se ples od plesu lišej. Zpívala jsem plesy už jako mladá holka, vlastně jsem na nich začínala. Na nich jsem si projezdila Českej ráj a okolí a hrozně mě bavilo pozorovat lidi, to jaký jsou.
Jaký jsou tady? Tady jsou senzační. To říkáte určitě všude. Ne, ne, ne. Někde jsou takoví, že čekají až začne tančit pan ředitel a jsou takoví studený. Já miluju lidi, který jdou na ples a začnou hned od začátku tancovat. Z ničeho si nic nedělaj, nemusej si dát pár panáků, aby si šmrcnuli křápem, jak říkám. Mám ráda spontánní lidi a když se to sejde jako tady, tak je to příjemný. Vždycky jsem kolegům říkal, aby nepokládali otázku, jak se dotyčnému hraje v Pardubicích a když už, tak ať ji do rozhovoru použijí jen v případě, kdy ten zpovídaný řekne něco neočekávaného, třeba, že lidi jsou tady nějaký chcíplí a akustika stojí za prd… No, ten zvukař by dneska zasloužil naplácat. Kam tedy jezdíte méně ráda, kde se to takhle dá říct? To se nedá takhle paušalizovat. Je to podle toho, jak se sejdou lidi. Někdy je to těžší práce, někdy lehčí. Senzační region je třeba severní Morava. Tam sice nejsou žádný peníze, jsou tam velký sociální problémy, ale publikum je tam naprosto bezkonkurenčně nejlepší. Třeba Brno, to už je složitější, ale zase třeba Mikulov nebo Znojmo, tam pijou víno, tam je to báječný. Brňáci, ty jsou takoví… Je s nima trochu práce. Zajímavý jsou taky jižní Čechy. I když tam mám chalupu, mám ráda jižní Čechy i Jihočechy, tak jsou tam některý místa… Třeba ve Veselí nad Luž-
nicí se mi jednou stalo, že skončila písnička a já jsem jim musela říct, že je konec. Oni tam seděli, čučeli, tak jsem jim musela říct, že už ta písnička skončila. To bylo strašný. A sem do Pardubic teda jezdíte ráda? A co vám na to mám říct, jasně, že sem jezdím ráda… (smích) Víte co, upřímně, moc si nepamatuju, jaký je kde publikum. Beru to kus od kusu a buďto je to senzační nebo řeknu, hele, kluci, to s nima byla práce, co? Ale konec je většinou takovej, že přidávám, když je to koncert, tak mám standing ovations. Takhle to funguje. Nemáte někdy na tom pódiu chuť být na druhé straně a třeba takhle na plese si jít zatancovat? Ne. Od mládí jsem na plesy chodila jenom zpívat. Spíš jsem chodila na diskotéky. No jo, vždyť vy jste vlastně původně rockerka, co byste taky na plese dělala… Teď jsem zase rockerka (smích). POKRAČOVÁNÍ ROZHOVORU NA WWW.IBULVAR.CZ Připravil: Miloš Spáčil
strana 8
PLES MÉDIÍ A CHARITY Roman Línek, vicehejtman Pardubického kraje, s manželkou Šárkou B: Jednoduché, elegantní a hlavně super doplňkem je černá kožešina. Za mě za 1. R: Sice černé, ale střih je úžasný. Další plus za světlé punčochy a nápaditou kabelku.
Lukáš Blažek, zasnoubený právník, se svojí budoucí manželkou B: Černá klasika, ale za mě v pořádku. R: Krásné šaty na dokonalé postavě...
strana 9
módní policie
Jak se dají spojit média a charita? Jednoduše. Na tanečním parketu. Už popáté ožil pardubický ABC klub akcí, na níž chybět rovná se společensky zemřít. Novináři tančili o sto šest a zahanbit se nenechalo ani charitativní SKP-centrum. A na místě byla i kamera východočeské televize V1, která pořádala „malou východočeskou STAR DANCE“. A jak to vše dopadlo? Podívejte se na hodnocení našich módních policistů.
Jiří Skalický, poslanec, s manželkou B: Dáma a gentleman při tanci. I v každém okamžiku. R: Vyladěni do detailu.
Jan Řehounek, náměstek pardubického primátora, s manželkou B: Krásný manželský pár. Dokonalá kombinace barev... R: Moc se mi to líbí...
Tomáš Zdechovský, europoslanec, s manželkou B: V pořádku, jen mi vadí punčochy a otevřená špička lodiček... Na to příště pozor! R: Na ples médií za mě za jedničku, dala bych s hvězdičkou, kdyby nebyly černé silonky...
PLES SILNIČÁŘŮ Kdy je pardubický ABC klub fakt na prasknutí? Když silničáři plesají! Když zrovna nesolí, umí to silničáři se svými manželkami opravdu rozjet. Však podívejte se sami.
René Živný, radní Pardubického kraje, s manželkou B: Pár k pohlednání :-) R: Paní Živná je opravdová dáma... Saša Krejčíř, pardubický podnikatel vracející se do politiky, s manželkou Janou B: Bílá barva paní Janu rozsvítí a psaníčko v kovové barvě... Super! R: Paní Krejčířová těžce vybočuje z černého davu :-)
Miroslav Neměc, ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje, s manželkou a přátelé – manželé Vodehnalovi B: Kravata, motýlek, večerní dlouhá toaleta, koktejlky... Všechny možnosti, jak se vhodně obléknout na ples, jsou vyčerpány. Za jedna! R: Nemám námitek ani připomínek.
Stále zamilovaní. Tomáš Doubrava, ředitel Deníku východní Čechy, s půvabnou manželkou v nákrčníku B: Velká večerní róba patří na správný ples... Chválím... R: Opravdu extravagantní doplněk :-)
Jiří Hájek, pardubický zastupitel, s manželkou Majkou B: Paní Hájková je dáma a moc dobře ví... R: Hezké, ale černé... Jiří Pscheidt, spolumajitel advokátní kanceláře JELÍNEK & Partneři, s partnerkou Aničkou B: Hezké saténové šaty v lososové barvě... Pán má dobře padnoucí oblek... Všechno super, jen bych pozměnil kabelku. R: Jsou tak mladí a hezcí. Jak na maturitním plese :-)
Jozef Koprivňanský, podnikatel, s partnerkou Danielou B: Večerní toaleta paní Daniely je super, věčná klasika a báječně ladí s košilí partnera. R: Pěkný pár. Tyhle šaty paní Daniele prostě sluší :-)
Martin Kolovratník, poslanec, s manželkou Luckou B: Taneční pár jak se patří... R: Trochu extravagance na plese médií neuškodí, ale škoda, že zase jen černá.
Zprava: Ivo Toman, exhejtman Pardubického kraje, s manželkou Míšou a Ladislav Valtr, starosta města Choceň, s manželkou B: Míša Tomanová má krásné šaty a chválím i boty v tělové barvě. Super! Dlouhá stříbrná večerní róba s šálou je také moc hezká, jen už bych byl opatrnější s doplňky... R: Jen doufám, že ani jedna z dam nemá silonky...
Jakub Rychtecký, náměstek pardubického primátora, s manželkou Veronikou B: Flitrové krátké šaty v šedé barvě ladí s kravatou... :-) R: Krátké retrošatičky mě baví... A šedá Veronice fakt sekne. :-)
Pavel Svoboda, šéf Zdravotnické záchranné služby, Pardubického kraje B: Černý elegantní smoking... R: Sekne mu to. Petr Tomášek, vládce pardubické střelnice, s manželkou Ivou B: Jak jsem říkal, pravá kožešina je luxusním doplňkem na společenské akce... R: Elegantní...
BULVÁR
publicistika
strana 10
TŘI KRÁLOVÉ Čtyřicet tisíc V POČAPLECH pro Tomáše
inzerce
Reporter
Nebojím se chtít víc
www.porter.cz
TREFA Peter Draisaitl,
Slzy jen z dojetí, žádný patos, jen nehrané veselí, radost z hudby a možnosti pomoci. Tak to vypadalo na Help JAM Festu, který hostil pardubický ABC klub. Výtěžek z akce, celých 40 tisíc korun, věnují pořadatelé na rekonstrukci vnitřních prostor domu Tomáši Vagenknechtovi, známému hudebníkovi (a také bývalému starostovi Chrasti u Chrudimi), který skončil po těžké autohavárii na vozíku. „Děkuji všem, kteří mi s realizací pomohli, ale i těm, co jen přišli pobejt, pro Tomáše to byla obrovská vzpruha v jeho nelehkém boji. Takhle totiž může skončit každý z nás a jakákoli pomoc či podpora je potom znát i při rekonvalescenci,“ uvedl pro Bulvár producent akce, reportér TV Prima Bohumil Roub.
strana 11
publicistika
hlavní trenér HC Dynamo Pardubice
foto: Jan Pospíšil
Malá vesnička Počaply poblíž Pardubic má své krále. Štěstí, zdraví a dlouhá léta vyšla vinšovat trojice Lucka Tomášková, Anička Václavková a Milan Plecháček. Tři králové zastavili, kde mohli – nápis K+M+B na mnoha staveních je toho důkazem :-) A na závěr nechyběl tradiční ovar od místního mistra řezníka Františka Metzla. (red)
BULVÁR
S mužstvem jste strávil první týden. Je jasné, že na nějaké obšírné hodnocení je ještě brzy, ale jaký dojem zatím na vás mužstvo udělalo? Vidím u něj zájem se do něčeho pustit, pracovat. To je základ všeho. První týden byl tak naplněný, že jsem ještě neměl moc času se s týmem pořádně seznámit. Zatím mužstvo neznám tak dobře, nevím, co se tady dělo před rokem dvěma. Takže na to teď nemůžu pořádně odpovědět. Jaká byla první opatření, která jste po svém nástupu do funkce zavedl? Předně jsme museli změnit věci, o kterých jsem byl přesvědčený, že musí být změněny. Vím, že to pro hráče není zrovna jednoduché. Hodně jsme měnili herní systém, nyní nás čeká práce na jeho zdokonalení a stabilizaci. Teď je nejdůležitější, aby tým věřil tomu, že ta nová cesta může fungovat. Vypadá to, že hráči na mě zatím reagují dobře.
nemáme moc možností kam sáhnout. Zatím některé hráče sledujeme, určitě potřebujeme nějaké další kusy, ale v téhle fázi sezony to není nic jednoduchého. Jinak je samozřejmé, že posílení mužstva řešíme s panem Rohlíkem společně. S Pardubicemi jste podepsal víceletou smlouvu. Letošní cíl je jasný, ale jakou máte vizi do dalších let? Vidím tu potenciál do budoucna. Ten tu vždycky byl. Víceméně jenom z toho důvodu jsem nabídku trénovat Dynamo přijal. Nevím, proč bych měl dělat něco, co by nemělo nějaký smysl. Potenciál mužstva a jeho budoucnost byly velmi důležité, když jsem smlouvu s Pardubicemi zvažoval.
Fanoušci často láteří, že Dynamo potřebuje posílit svůj kádr. Máte někoho vyhlédnutého, rozebíral jste případné posily s generálním manažerem Rohlíkem? Hrajeme to na málo lidí a především
S německou reprezentací jste se jako hráč zúčastnil třech olympiád, Světového poháru i sedmi mistrovství světa. Jaká je vaše nejsilnější vzpomínka z té doby? Všechny reprezentační turnaje měly něco. Všechny byly zajímavé, ale přece jenom ten můj top je účast na třech olympiádách. Je to jednou za čtyři roky, výjimečná událost pro každého sportovce.
Být či nebýt, ptal se Hamlet. Stavět či nestavět, ptali se regionální politici. Konšelé města a kraje si lámali hlavy s tím, zda napumpovat stovky milionů do nového terminálu pardubického civilního letiště. Zvlášť v době, kdy Rusové
kvůli Putinovi sedí doma na zadku a počty cestujících odbavených v Pardubicích prudce padly. V devatenáctém století se vedení města složitě rozhodovalo o tom, jestli do Pardubic pustit pekelný stroj s vagóny. Nakonec tak
Senátorka si hlídá
„módku“ Pozorně si prohlédněte oči místopředsedkyně Senátu Miluše Horské. Jak bedlivě hlídá objektiv naší Módní policie. Přestože na zahájení plesu médií a charity měla vedle sebe hnedle dva fešáky, naše „módka“ jí nedala spát a při zahájení dokonce řekla, že ji snad tolik nezdrbneme jako loni. Nejenom, že jsme ji, my rošťáci, do aktuální „módky“ nedali, ale ještě jsme v archivu zjistili, že jsme ji loni vůbec nezdrbli. Ani loni paní senátorka v naší Módní policii z mediálně charitativního plesu nebyla. Nicméně je dobře, že si nás hlídá, i my ji sledujeme okem bedlivým. A tentokrát zdrbávat nebudeme, paní Miluši to fakt sluší...
Martinové si plácli - terminál bude
Martin a Martin, Charvát a Netolický. Padla shoda a terminál na letišti bude.
Gian-Luca, fotoreportér, Řím, Itálie „Jsem nepřetržitě v pohybu. Denně vidím desítky lidí v nejrůznějších situacích a zachytit správný okamžik je výzva, napětí, adrenalin. Pro nejlepší záběr je třeba udělat vše a nebát se chtít víc. Využít momentu překvapení, být nečekaný, silný, dobrý. Jako Porter.“
Tak tohle bude opravdu lepší než přílet mezi staré oprýskané armádní úly...
udělalo a my dnes víme (a Chrudimáci taky), jak prozíravé rozhodnutí to bylo. Snad bude prozíravá i shoda dvou Martinů a jejich rad, tedy hejtmana Martina Netolického a primátora Martina Charváta a Rady Pardubického kraje a Rady města Pardubic. Vedení obou sa-
mospráv se totiž domluvila na tom, že stavět se terminál bude. A ještě letos. Investice má svoje podmínky, jako třeba oponenturu projektu, ale terminál zkrátka bude. Kraj dokonce ze svých peněz ještě letos na stavbu uvolní třicet milionů korun.
strana 12
BULVÁR
publicistika
GURMÁN Strach
podobně jako kuře. Oddělit prsíčka, stehna a ze skleletu vařit bažantí vývar.
STAHOVÁNÍ BAŽANTA Se šípkovou nebo se zelím? S kůží nebo bez kůže? Co myslivec, to názor! Nejjednoduší stažení bažanta je naříznout nožem kůži pod krkem a vést řez až k ocasu. Potom ručně bažanta snadno stáhnete za tři minuty a je v podstatě hotovo. Ale nemáte kůži. Kdo chce škubat, křupavá kůžička ho nemine. Já osobně volil první variantu, je fakt rychlá a nejméně kompliko-
vaná. Bažantí maso je velmi jemné a má tendenci se vysušovat. Proto se obaluje do slaniny. Pokud budete shánět dobrou slaninu, vybírejte maďarskou nebo slovenskou.
PRSA Vygooglujte si svůj recept u bažantích prsou, ale za zmínku stojí bažant se slaninou v brusinkové omáčce.
PORCOVÁNÍ BAŽANTA Pokud bažanta stáhnete, otázka zní - co s ním? Nejsnažší variantou je vycpat ho slaninou, zabalit do alobalu a strčit do trouby. Efektivní variantou je bažanta naporcovat
STEHNA Pečení bažantích stehýnek není složité, jen je třeba obalit nohy kvalitní slaninou, zakrýt alobalem nebo uzavřít do pekáče. Příloha je jen věcí fantazie :-)
BAR-MANka
Pivní ambasáda
publicistika
CO NA TO KRYCHLIČ?
Václav Kulhánek se v posledních otázkách loňského roku zmínil o tom, že Vánoce a Nový rok stráví v USA, ve svém domě poblíž San Franciska. Zeptali jsme se ho tedy, jak si prázdniny užil. Jak už bývá u Krychliče zvykem, ve svém vyprávění udělal menší odbočku a označil začátek letošního roku za „divný“. Ve druhé otázce zase pan Kulhánek dementoval zprávu o tom, že ho v lednu na kole porazilo auto. Skutečnost byla trošku jiná, jak si budete moci přečíst. A nakonec jsme se Krychliče zeptali, jak je na tom se zimními sporty.
VÝVAR Bažantí skelety osolte, položte je na pečící papír a strčte je na chvilku do trouby. Maso bude krásně čisté a vývar se nebude špinit. Posléte je přendejte do vody, přidejte kořenovou zeleninu, bobkový list, nové koření, pepř, chilli papričku a vývar pomaličku táhněte přes celou noc. Dopoledne přes plátno přeceďte, připravte si nudle, na másle orestujte kořenovou zeleninu, přidejte bažantí maso a? Dobrou chuť!
z mysliveckého plesu Myslivecké plesy patří mezi nejlepší a také nejnavštěvovanější akce sezóny. Myslivci se umí skvěle bavit, dobře napít a když nechají flinty doma, dokážou se i pěkně pohádat či poprat. Tahákem mysliveckých plesů je tombola. Sice to ve výdejně vypadá jako na pohřebišti, ale odnést si domů bažanta nebo táhnout domů divočáka - to je prostě zážitek sám o sobě. Ale řada lidí se zděsí právě představou, co já s tím bažantem budu doma dělat... Slepice, kachny a husy už naše děti na dvorku jen tak nespatří a babičku, která opeřence škube, už vůbec ne. Inspirace a hlavně zkušenosti chybí....
BULVÁR
Pokud nechcete bažanty stahovat, máme pro vás jiné řešení. foto: Bohumil Roub Pokud vyhrajete divočáka, zavolejte SOS – myslivce :-) S tím vám fakt neporadím. Lovu zdar!
Jak jste si užil Nový rok a Vánoce v San Francisku? Bylo to nádherné, přesně takové, jaké jsem to očekával. Naštěstí se nám na západním pobřeží vyhnuly sněhové kalamity, které na začátku ledna řádily třeba kolem New Yorku. Jinak jsme byli v Kalifornii i na pár výletech. Na loňský rok si skutečně nemůžu stěžovat. Skeptický jsem ale při pohledu na ten nový rok. Začal špatně i pro mě. Denně někdo umírá, buďto z okruhu lidí, které jsem znal, nebo ze slavných osobností. Ti různí rockeři, David Bowie… Hned jak jsem tu zprávu slyšel, vzpomněl jsem si, jak jsem minule v Bulváru mluvil o Miloslavu Ransdorfovi. Asi ta jeho smrt byla taková z nenávisti, že se nad něčím rozčílil. Infarkt či mrtvici ale nemůže dostat každý. Musí mít k tomu srdce a mozek. Proto jsem si myslel, že by to u něj nehrozilo. (úsměv)
Říká se, že pardubického cyklistu nezastaví žádné počasí. Kolo je vaším oblíbeným způsobem dopravy. Vyrážíte na něm, i když mrzne? Ano, jel jsem i v noci, jak bylo patnáct stupňů pod nulou. Zima mi není, vždycky se nabalím, akorát mi mrzne nos. Slyšel jsem, že někdy v lednu se o mně psalo, že mě srazilo auto na ulici Palackého. To mi bylo divné, protože by to auto muselo jet po cyklostezce, po silnici tam nejezdím. Bylo to jinak, mého zlatého přítele porazilo auto. Mně se nic takového nestalo, byla to novinářská kachna. Nepátral jsem po tom, protože to je pitomost. Jinak jezdím na kole i v takovém počasí, protože dobré duše mi schovávají suché pečivo pro moji drůbež a zvířátka musí žrát, i když je deset pod nulou. Ale jezdím opatrně. Starám se zhruba o 150 hladových krků, sedmdesát slepic a pak ještě oko-
APARAZZI P BULVÁRU ZASAHUJÍ
postrach pardubických kaváren a barů
Barmanka po stopách pivních speciálů
Naše Barmanka není rozhodně žádná kabelka, a tak se nebojí nahodit křivák a vyrazit tam, kde teče proudem tekutý chléb. Čtvrtá cenová ji zrovna neláká, a tak si řekla, že se vydá po stopách pivních speciálů. Na cestě po Smilovce narazila na hospodu se vznešeným názvem Pivní ambasáda. Příchod do této provozovny však už tak vznešený nebyl. První, co ji při příchodu cvrnklo do nosu, bylo pivo. Co by se taky od pivnice dalo čekat, že. Rozhodně ale nečekala, že bude pivo vnímat skutečně všemi smysly. Na čepu osm druhů piv, samé speciály. Od jedenáctky po osmnáctku, po které už vám vlastně přestane vadit, že budete smrdět jak po pivní lázni a obsluha je tak Hodnocení pomalá, že než se stihnete opít, Výběr piv: stihnete dřív vystřízlivět. Dobře Ostatní nápoje: se sedí akorát na zahrádce. Což je Atmosféra: v zimě tak trochu problém. Obsluha: Na baru naši Barmanku tak Hudba: udrželo jen pivo a hudba. Od rockových balad po rockové Celkové hodnocení: pecky. Prostě k pivu ideál.
U Toulavé pípy
O kus dál, za Pernštýnským náměstím naproti Automatickým mlýnům, také sídlí podnik, který se pyšní pivními speciály. Točí sice jen tři druhy, i tak si ale každý vybere. Ať jde v zimě na štědrovečerní vánoční speciál, nebo v létě na Mordýře. U Toulavé pípy najde na stole nejen podtácky a popelník, pro větší společnost nebo třeba jen pro dva jsou připraveny i stolní hry. A ať je víkend nebo všední den, obsluha je usměvavá a zůstane s hosty, dokdy jen budou chtít. Když jí pak budou sympatičtí, dostanou také panáka a k němu nějaký veselý příběh. K posezení s přáteli či k prvnímu, druhému nebo třetímu rande navíc někdy jako bonus přidají živou hudbu z harmoniky nebo kytary. Z Toulavé pípy prostě jen tak neodejdete. Když už se k tomu ale rozhodnete, vždycky se najde někdo, kdo si s vámi dá panáka - světlušku na cestu – a kdo vám, Hodnocení pokud jste žena, podrží dveře. Výběr piv: Pivnice U Toulavé pípy není náOstatní nápoje: zvem ani prostředím tak nóbl, jako Atmosféra: Pivní ambasáda. Barmanka ale po Obsluha: této návštěvě už rozhodně ví, kam Hudba: na pivní speciály zajít. Míň je někdy Celkové hodnocení: opravdu víc.
(pokračování ze strany 1) „Byl jsem na natáčení v jedné pražské vile a byl to opravdu velký zážitek,“ dodává kožešník. Luděk Slanař byl VIP hostem i na slavnostní premiéře filmu ve Slovanském domě v Praze, kde nechyběla česká smetánka v čele s prezidentem Milošem Zemanem. A kde jsou luxusní kožešinové modely k vidění? Na krámku v Pernštýnské ulici v Pardubicích. Tak se zastavte. (red)
I ZDE JE BULVÁR K DOSTÁNÍ BULVÁR DOPORUČUJE NÁVŠTĚVU TĚCHTO PODNIKŮ:
Kožešiny - Luděk Slanař, Pernštýnská ulice 34, Pardubice, tel: +420 774 377 177, email:
[email protected] PARDUBICKÝ PERNÍK PAVEL JANOŠ, Věry Junkové 306, Pardubice, tel: +420 466 261 167, email:
[email protected] ČÍNSKÁ RESTAURACE U BÍLÉHO KONÍČKA, Pernštýnské nám. 60, Pardubice, tel: +420 466 513 243, email:
[email protected] ČOKOLÁDOVNA BAJER, Zelenobranská 2, Pardubice, tel.: +420 775 936 333, email:
[email protected] CAFÉ BAJER, třída Míru 763, Pardubice, tel.: +420 466 511 265, email:
[email protected] Caffetteria, třída Míru 450, Pardubice, tel.: +420 722 569 034, email:
[email protected] Pierre Coffee & Cocktails, třída Míru 95, Pardubice, tel.: + 420 777 270 612, www.pierre-pardubice.cz
strana 13
Městský útulek Pardubice
areál Veterinární kliniky Štrossova 239, 530 03 Pardubice tel.: 466 610 530 www.utulekpardubice.cz
Chcete nás???
lo stovky dalších ptáčat, takže si nemohu dovolit se nechat něčím porazit. Kdo by se mi pak o ně postaral? A co vy a zimní sporty? Provozoval jste některé? Když vidím v různých televizních pořadech, jak to vypadalo dříve, hned vzpomínám na své dětství a mládí. Vedle domu, kde jsem vyrůstal, je řeka. Na tu, když zamrzla, jsme chodili bruslit. Měli jsme brusle na kličku, jezdil jsem i na lyžích. S babičkou jsme jako děti vždycky chodily sáňkovat na Nemošickou stráň. Na hory jsem jezdil se školou. Jediné z toho, co se mi na tom líbilo, bylo to, jak jsme si večer sedli někam na vytopené schody nebo na chodbu a zpívali jsme. Někdo měl kytaru, já si zapisoval písničky. To bylo krásné.
POSTŘEHY Z MOZAIKY Prosincový sloupek jsem uvedl větou „Vánoce berou za kliku..." Ten nynější můžu tedy začít slovy: Vánoce za sebou dveře definitivně zabouchly, a Nový rok už je stačil zase otevřít. A to dokořán. Co nám tento přelom roku stačil přinést? Je toho požehnaně! Poslední koncert Psích Vojáků a Filipa Topola ve filmu „Takový barevný vocas letící komety" už je k dostání i na kotoučcích DVD. Stejně tak fenomenální počin Roberta Křesťana a Druhé trávy, slavící čtvrt století na scéně, v trojkombinaci CD + DVD + zpěvník, s názvem „Live in concert". Z knižní prózy musím vyzdvihnout druhotinu Dory Čechové, povídkovou sbírku „Padaná letní jablka". I v poezii zůstanu doma a připomenu novinku již kultovního českého básníka J. H. Krchovského, jehož ďábelský talent ve sbírce „Já už chci domů" doslova kvete. Závěrem nemohu nezmínit dvě publikace přímo z naší stáje: Asi nejočekávanější kniha posledních měsíců, a v tuto chvíli jednoznačně nejprodávanější kniha v Mozaice, je druhé, rozšířené vydání publikace historika Jiřího Kotyka – Hana a Václav Krupkovi. Srovnatelnému zájmu se těší vícejazyčná kniha fotografií tří pardubických fotografů s názvem „Pardubický kraj v proměnách času". Pokud bude na pozoruhodné novinky celý tento rok podobně bohatý, máme se na co těšit. Uvidíme se, v Mozaice... Richard Horák, knihkupec
Rusty – kříženec, velice hodný
Standa – starší kříženec jezevčika
Monty – středně starý kříženec, vhodný spíše na zahradu
Nero – kříženec pravděpodobně dobrmana a rottweilera ve věku cca 5 - 6 let
strana 14
inzerce
BULVÁR
BULVÁR
strana 15
sport
„Tréninky s Brücknerem?
Občas nuda, ale výsledky jsme měli,“ vzpomíná brankářská legenda Luboš Přibyl Luboš Přibyl je členem Klubu ligových brankářů. V 348 utkáních naší nejvyšší soutěže odcházel ve 107 případech ze hřiště nepřekonán. S velkým fotbalem začínal v dresu pražské Slavie. V ní, s roční přestávkou kvůli vojně v Chebu, zůstal sedm let. Když ho v sezoně 90/91 z pozice gólmanské jedničky vystrnadil Zdeněk Jánoš, odešel do Olomouce, kde o něj stál Karel Brückner. S Olomoucí si zahrál i čtvrtfinále poháru UEFA proti Realu Madrid. Nejdelší část kariéry pak strávil v Brně, kde v současnosti trénuje brankáře. S profesionálním fotbalem se loučil v dresu Hradce Králové. Jako člen realizačního týmu vyhrál dva ligové tituly se Slávií v éře kouče Karla Jarolíma, v roce 2009 také krátce působil u gólmanů české reprezentace. „Uvidíme, zázemí vypadá zajímavě. Ale trenér teď bude mít velmi těžkou pozici, přišla mu spousta nových hráčů,“ řekl stříbrný medailista z Mistrovství Evropy hráčů do 19 let v roce 1983 o změnách ve fotbalové Slavii. Jak jste se ocitl v létě 1983 ve Slavii? Měl jste tenkrát i jiné nabídky? Měl jsem nabídky od všech pražských týmů. Tenkrát jsem nastupoval do Prahy do školy. Pro Slavii mě chtěl trenér Máčala, přebudovával tenkrát mužstvo, sázelo se na mladé. V podobný čas přišli do mužstva i Luboš Kubík nebo Pavel Medynský, viděl jsem tam největší šanci chytat. Je otázkou, jestli jsem tenkrát neměl spíše vzít nabídku druholigového Xaverova, možná bych ten vývoj měl postupnější a dostal víc příležitostí. Ve Slavii se změnil trenér, přišli noví brankáři, zvýšila se konkurence a já byl v pozici třetího čtvrtého gólmana. Tak jsem se aspoň soustředil na dodělání školy. V lednu 1991 jste pak šel nejdříve na hostování do Olomouce, které se později změnilo v přestup. Za tři roky jste si se Sigmou zahrál Pohár UEFA a poznal jste se i s trenérskou legendou Karlem Brücknerem. Jak na toto období vzpomínáte? Po vojně v Chebu jsem se vrátil zpět do Slavie a opět jsem chytal. Jenže postupem času mě vystřídal nebožtík Zdeněk Jánoš. Pak jsem v lednu 1991 dostal nabídku z Olomouce, kam mě chtěl Karel Brückner. Sigma na tom nebyla dobře, vypadalo to na boj o záchranu, ale dokázali jsme se nakonec vydrápat až na třetí místo a do evropských pohárů. Brückner hodně dbal na taktiku, věnoval jejímu nacvičování hodně času na trénincích. Nebylo to moc záživné, ale výsledky to přineslo. Postupem času jsme si na to zvykli a nevadilo nám to. Uměl nás na soupeře připravit. Jinak byl charakteristic-
Po skončení kariéry jste se stal trenérem brankářů ve Slavii, zažil jste společně s Karlem Jarolímem největší úspěchy, vyhrál dva ligové tituly, ale i nepříjemné chvíle, kdy nebylo jasné, kdo je majitelem, nechodily výplaty… Ještě jsem hrál za Hradec Králové, když mě Karel Jarolím, tehdy kouč Slo-
Nový trenér
Třetí výměnu trenérů v letošním ročníku zažily v lednu hokejové Pardubice. Peter Draisaitl se ujal Dynama v těžké době, změnil herní styl a první dva zápasy na lavičce Pardubic vyhrál. Pozitivní je, že příznivci nijak nedávali novému šéfovi střídačky „sežrat“ jeho předchozí angažmá u regionálního rivala. Snad je to konečně ten impulz, na který všichni příznivci čekali!
Vítězné derby
ký tím, že měl zhruba 13 hráčů, na kterých stavěl, měl rád hodně úzký kádr, což už je dnes asi nemyslitelné. Pak následovalo Brno, vaše nejdelší ligové angažmá. V roce 1996 jste chytal v utkání proti Slavii, na které přišlo na stadion Za Lužánkami přes 44 tisíce diváků. Pro někoho z mé generace je nepředstavitelné, že by tolik lidí přišlo v Česku na fotbal. Proč tenkrát fotbal fanoušky v Brně tak lákal? Brno bylo specifické. Nevím, jestli by dnes, kdyby kapacita stadionu byla podobná, přišel stejný počet lidí. V té době i na zápasy s týmy z chvostu tabulky chodilo patnáct sedmnáct tisíc lidí. Fanoušci tam byli naučení chodit už z dřívější doby, byla tam tradice. Většinu času jsme podle mě hráli pěkný, útočný fotbal. Měli jsme na to hráče, většinou odchovance Zbrojovky – Libora Doška, Petra Švancaru, Milana Pacandu, Pavla Holomka a další. Doufám, že se v Brně podaří postavit nový stadion, třeba pro dvacet tisíc lidí. Pak se uvidí, jestli tehdejší návštěvy byly spojené s herním projevem a jmény, které za tehdejší tým hrály, nebo s tím místem. Současné sídlo na Srbské si fanoušci Zbrojovky nevzali za své.
PLUSY & MÍNUSY
vácka, oslovil s nabídkou dělat trenéra brankářů. Nejdříve jsem to odmítnul, po sezoně ale byla situace v Hradci nejasná, neměl jsem smlouvu a Karel mě oslovil znova, tentokrát už z pozice kouče Slavie. Seznámili jsme se spolu v osmdesátých letech ve Slavii. Karel má rád lidi, kterým může věřit, a jsou loajální. Já jsem to splňoval. Období u sešívaných mám spojené s krásnými zápasy, Ligou mistrů… Pak ty další věci. Vždycky se to týká peněz. Zažil jsem v Brně, že klub šel do konkurzu, jsem jeden z mála hráčů, kteří zažili, že klub řídil správce konkurzní podstaty. Něco podobného se pak stalo i při angažmá v Hradci, kde jsme taky necelého půlroku nedostali výplatu. Takže to pro mě nebylo nové, měl jsem také výhodu, že jsem měl kam sáhnout. Ale pro mladé hráče to bylo velmi těžké. Paradoxní bylo, že jsme tenkrát měli natolik charakterní a kvalitní mužstvo, že jsme jaro zvládli dobře. Kluci táhli za jeden provaz a hráli koukatelný fotbal. Rozšířenou verzi rozhovoru najdete na ibulvar.cz
Stranu připravuje sporťák:
LUKÁŠ ZITKA
Po čtyřech porážkách v derby se konečně zvedl pardubický hokejový kůň a vítězně ržál. Letošní sezonou těžce zkoušení fanoušci tak konečně mohli slavit těsnou výhru 3:2, které zařídil dvěma góly obrozený snajpr Petr Sýkora.
Nová akademie
Mládežnický hokej v Pardubicích už několik let patří do Akademie Českého svazu ledního hokeje. Od letošního září se podobným přízviskem budou moci chlubit i u mladých fotbalistů. V lednu zástupci města i kraje podepsali s šéfem svazu Miroslavem Peltou memorandum o vzniku Regionální fotbalové akademie pro talentované hráče ve věku do 14 a 15 let.
Velká Pardubická
Dopingový nález u vítěze letošní Velké pardubické byl potvrzený i analýzou vzorku B, kterou udělali vědci ve Velké Británii. Poprvé v historii slavného dostihu se tak stalo, že byl vítěz diskvalifikován. Zdrcený žokej Matěj Stromský po vyhlášení výsledku testu ukončil kariéru. Alespoň trochu utěšit může Stromského závěr vyšetřovací komise, podle kterého Nikas nedostal nedovolené látky záměrně. Dodatečně se vítězem letošního ročníku stal žokej Pavel Kašný s Ribelinem.
strana 16
NÁZOR Filipa Sedláka
Pardubice jsou s letectvím těsně spjaty již historicky. Asi většina lidí si myslí, že bychom měli mít letištní terminál, který umožní větší rozvoj letiště a naše město se tak více dostane do povědomí. Již před pár lety se přišlo s cenou za nový terminál okolo 400 mil. korun. Další roky probíhalo typické handrkování s nulovým výsledkem, během kterého došlo k 60procentnímu poklesu cestujících. Když byla současná radniční parta zvolena a rozdělila si posty v akciovkách, naneslo se, proč máme mít terminál za 400, když ho v Karlových Varech postavili za 120. A tak naši mocní jeli na výzvědy do Varů. Slavně se vrátili s tím, že terminál bude levnější. Pak pár měsíců pomlka a výsledkem byla cena 300 mil. ovšem s tím, že se nepostaví některé části projektu. Nebudu tím marnit čas, ale když by někdo spočítal kolik, bude stát dostavba do té původní podoby projektu, tak bych se nedivil, pokud bychom se přes původních 400 mil. dostali. Přesně podle hesla nechci tu slevu zadarmo.
styl
VTIP HANKY K.
OČIMA MILOŠE SPÁČILA
Občas se člověk přistihne, kterak mu zdánlivě banální životní situace přivodí záchvat nostalgie a sentimentu. Dospělému člověku. Někdo to má při tklivých hollywoodských filmech, jiný, když mu jeho první auto odvážejí do šrotu. Mně se to přihodilo letos v polovině ledna při vyhazování vánočního stromku. A nebylo to ani tak proto, že jsem za jedličku, která nám doma ozdobená stála necelý měsíc, vyplázl skoro sedm stovek. Ve svém dospělém věku jsem Vánoce nikdy nijak zvlášť neprožíval. Ty tam byly pocity rozechvění nad očekávanou nadílkou dárků, to tam bylo sledování skla panelákových dveří, jestli se za ním nemihne bílá šmouha značící, že v obýváku řádí Ježíšek. Prostě svátky byly o snaze stihnout v krátké době nestihnutelné, pak se nacpat do obleku a žaludek zprznit oblíbeným bramborovým salátem. Vánoce a Silvestr většinou utekly rychle a o to horší byla pak adaptace zase na pracovní tempo. To se pochopitelně změnilo s dětmi. Sice se i nyní snažím stihnout nestihnutelné a s amatérismem ateistům vlastním se modlím, aby vybrané dárky nebyly vyprodané nebo aby je pošta stihla doručit. Ale to dětské nadšení mi vrátilo radost z magických světýlek a vůně jehličí v obýváku. Jenže svátky skončily, já odstrojoval stromek a posílal tu krásnou jedličku obloukem z balkónu dolů a přitom jsem si uvědomil, že to možná byly poslední Vánoce, kdy alespoň někdo doma věří na Ježíška. Nejmladší ratolest jde v září do školy a kdo ví, jestli příště ještě bude malovat Ježíškovi, jakou že panenku si to přeje...
[email protected]
Lednovou Kočkou krásná sedmnáctka Tereza Naší novou Kočkou je Pardubačka Tereza, která v polovině února oslaví osmnáctiny. Tuhle slečnu můžete potkat na SOŠ Cestovního ruchu v Pardubicích, kde studuje. Jejím velkým koníčkem je, jak prozradila, tancování. „Asi dva roky jsem pomáhala svojí trenérce s malými dětmi a teď mám prvním rokem svou třídu. Trénuji děti od 6 do 9 let,“ svěřila se Bulváru. Děti k tancování vede i ve sportovně-relaxačním centru Křídla Duše, které má společně se svojí maminkou. A jaká Tereza je? Tvrdí o sobě, že společenská, občas paličatá a náladová a sama sebe řadí ke sportovním typům. Takže potkat ji můžete na kole nebo na kolečkových bruslích.
BULVÁR, společenský magazín pro Pardubický kraj
BULVÁR
SEX
ve hvězdách Beran - Během těchto dní bude pro vás téměř nemožné ovládnout všechny své touhy a dlouhodobě potlačované instinkty, které budou lomcovat vaším tělem jako třes, a nenechat se strhnout přívalem vášni. Býk - Možná se cítíte být nezkušenými v erotických hrách, ale je ve vás nekonečná touha po poznávání nových a vzrušujících zkušeností. Blíženci - Nyní vám nebude nic chybět k naprosté spokojenosti nejen s okolním světem, ale i se sebou samým, a štěstí vám bude nakloněno i v srdečních záležitostech. Rak - Přesně víte, po čem toužíte a nic vás nedokáže odradit od vašich záměrů a jejich naplnění. Lev - Vaše sexuální fantazie nezná hranic, zkoušíte stále objevovat něco nového, ale také velmi rádi splníte jakýkoliv sexuální požadavek a touhu milované osoby. Panna - Za hlavu hodíte téměř všechny své povinnosti a budete natolik zaslepeni láskou a rozpálení vášní, že vás nic neodradí od toho, abyste se zcela oddali naplnění svých tužeb. Váhy - Vaše současná zdrženlivost skončila. Nenechte se ovlivnit názory jiných a vykročte na novou životní cestu. Štír - Za vším se skrývá nenasytná a neutuchající touha po smyslnosti. Dejte otevřeně najevo, po čem toužíte v hloubi svého srdce. Střelec - Víte, že máte v sobě talent, nadání a bylo by na škodu neukázat svou šikovnost a zručnost v tom, co vám přináší hluboký pocit uspokojení, nadšení a velké radosti. Kozoroh - Nyní bude váš sexuální život a erotika téměř na bodu mrazu. Jedinou útěchou vám ale může být fakt, že vám tato abstinence erotiky pouze prospěje. Vodnář - Už jen pohled na vás bude prozrazovat vaše vnitřní rozpoložení a lesk ve vašich očích nenechá nikoho na pochybách, jakými myšlenkovými pochody se momentálně zabýváte ve své mysli. Ryby - Vaše žádostivost a impulzivnost je přímo nezadržitelná a nepřekáželo by vám ani opakované zakázané uvolnění potlačovaných vášní.
Ročník 16, číslo 1, vychází 29. 1. 2016
Adresa redakce: Evropské vydavatelství, s.r.o., Semtín 80, 533 53 Pardubice. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, +420 777 100 388, e-mail:
[email protected], web: www.ibulvar.cz, facebook: www.facebook.com/BulvarPardubice. IČO: 69168741. Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Šéfredaktor: Miloš Spáčil. Redaktoři: Filip Appl, Lukáš Zitka, Kate Fuks (karikatury), Richard Horák (kultura), Miriam Mičková, Renata Říhová a Luděk Bobb Slanař (módní policisté). Grafika, zlom: Tomáš Kocourek. Jazykové korektury: Iva Málková. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Produkce: Leona Šolcová. Inzerce: centrální telefon a fax, e-mail:
[email protected] Předplatné zajišťuje: A.L.L. production spol. s r.o., F. V. Veselého 2635/15, 193 00 Praha 9 tel: +420 234 092 851 (call centrum), http://www.predplatne.cz. Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: PNS a. s. Cena výtisku: 10,-Kč. Evidenční číslo: MK ČR E 10824, ISSN 1213-6956 Názory spolupracovníků nemusejí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme. Periodicita: měsíčník.