Atelier T-plan, s.r.o., Na Šachtě 9, Praha 7, 170 00
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA
DUCHCOV NÁVRH zpracováno v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění, přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění
listopad 2008
Atelier T-plan, s.r.o. Na Šachtě 7, 170 00 Praha 7
RNDr. Libor Krajíček jednatel a ředitel společnosti Ing. Petra Halounová hlavní projektant Ing. arch. Karel Beránek hlavní projektant
KOLEKTIV ZPRACOVATELŮ Ing. Petra Halounová Ing. arch. Karel Beránek, CSc. Ing. Miloslav Gloser Ing. Milan Šobr Ing. Marie Wichsová, Ph.D. RNDr. Renata Eisenhammerová Mgr. Bohdan Baron
Zakázka č. 2007 006 listopad 2008
Kresba na obálce pochází z dokumentace „Duchcov – regulační plán historického jádra – koncept z r. 1991.
OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI: A. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ ... 1 A.1 Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem............................................................................................................ 1 A.2. Širší vztahy .................................................................................................................. 1 B. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ A POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ......................... 2 C. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY .................. 6 C.1. Komplexní zdůvodnění navrhovaného řešení ............................................................. 6 C.1.1. Bydlení a smíšené využití území ........................................................................... 6 C.1.2. Rekreace................................................................................................................ 7 C.1.3. Občanské vybavení ............................................................................................... 8 C.1.4. Veřejná prostranství............................................................................................. 11 C.1.5. Výroba.................................................................................................................. 12 C.1.6. Dopravní infrastruktura ........................................................................................ 16 C.1.6.1. Silniční doprava............................................................................................. 16 C.1.6.2. Železniční doprava ........................................................................................ 18 C.1.6.3. Letecká doprava............................................................................................ 19 C.1.6.4. Veřejná autobusová doprava ........................................................................ 19 C.1.6.5. Doprava v klidu.............................................................................................. 20 C.1.6.6. Nemotorová rekreační doprava..................................................................... 20 C.1.7. Energetika a spoje ............................................................................................... 21 C.1.7.1. Energetika ..................................................................................................... 21 C.1.7.2. Spoje ............................................................................................................. 23 C.1.7.3. Omezení navržených rozvojových ploch stávající energetickou a spojovou infrastrukturou ............................................................................................... 24 C.1.8. Vodní hospodářství .............................................................................................. 25 C.1.8.1. Hydrologické předpoklady vodohospodářského řešení................................. 25 C.1.8.2. Vodohospodářská bilance ............................................................................. 26 C.1.8.3. Přehled vodohospodářských opatření v síti vodních toků a vodních ploch ... 27 C.1.8.4. Vodní toky a vodní plochy ............................................................................. 34 C.1.8.5. Kanalizace..................................................................................................... 39 C.1.8.6. Vodovod pitné vody....................................................................................... 44 C.1.8.7. Zdroje technologické vody pro průmysl......................................................... 48 C.1.8.8. Ohrožení města Duchcova povodněmi ......................................................... 49 C.1.9. Odpadové hospodářství....................................................................................... 52 C.1.10. Dobývání nerostů............................................................................................... 53 C.1.11. Ochrana přírody a krajiny, ÚSES....................................................................... 55 C.1.11.1. Přírodní prostředí ........................................................................................ 55 C.1.11.2. Ochrana přírody a krajiny, územní systém ekologické stability (ÚSES)...... 57 C.1.12. Asanační zásahy v území .................................................................................. 60 C.1.12.1. Staré zátěže ................................................................................................ 60 C.1.12.2. Asanace v rozvojových lokalitách................................................................ 60 C.1.13. Rekultivace ........................................................................................................ 61 C.1.13.1. Terénní uspořádání krajiny v zájmovém území města................................ 61 C.1.13.2. Rekreační vodní nádrž v prostoru odkaliště Fučík ...................................... 61 C.1.13.3. Odkalovací nádrž ........................................................................................ 62 C.1.13.4. Řešení dna rekreační vodní nádrže ............................................................ 63 C.1.13.5. Řešení Duchcovského koridoru .................................................................. 63 C.1.13.6. Terénní uspořádání řešeného území včetně zakládaných výsypek............ 64 C.1.13.7. Rekultivační záměry v širším zázemí řešeného území ............................... 64 C.2. Návrh řešení požadavků civilní ochrany.................................................................... 65 C.3. Vyhodnocení důsledků řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území....... 65
C.3.1. Kvalita a ochrana ovzduší.................................................................................... 66 C.3.2. Radonové riziko ................................................................................................... 68 C.3.3. Hluk...................................................................................................................... 68 C.4. Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování ...................................................... 69 D. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ............................................................................................................................... 70 E. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA ......... 72 E.1. Zemědělský půdní fond ............................................................................................. 72 E.2. Plochy lesů ................................................................................................................ 72 E.3. Využití půdního fondu ................................................................................................ 73 E.4. Tabulka záborů ZPF a PUPFL................................................................................ 73 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ........................................................................................ 75 Příloha č. 1: Zpráva o projednání návrhu územního plánu města Duchcov Příloha č. 2: Vyhodnocení stanovisek a připomínek k návrhu územního plánu města Duchcov projednaného na společném jednání s dotčenými orgány dne 26.9.2007 Příloha č. 3: Vyhodnocení stanovisek a připomínek k vyhodnocení vlivů ÚP města Duchcov na udržitelný rozvoj území projednaného písemnou formou doplněného jednání s dotčenými orgány
OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI: 1. 2. 3.A 3.B 4.A 4.B 5. 6. 7. 8.
Koordinační výkres Koncepce dopravní infrastruktury Koncepce vodního hospodářství – Kanalizace Koncepce vodního hospodářství – Zásobování vodou Koncepce energetiky a spojů Koncepce zásobování plynem a teplem Koncepce ÚSES Stanovená záplavová území Výkres širších vztahů Výkres předpokládaných záborů půdního fondu
1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 50 000 1 : 5 000
Grafická dokumentace s výjimkou výkresu širších vztahů je zpracována na podkladě katastrální mapy 1 : 2880 poskytnuté katastrálním úřadem Teplice a aktualizované na základě požadavků pořizovatele ÚPD. Výkres širších vztahů je zpracován na podkladě RZM 1 : 50 000.
A. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ Návrh územního plánu města Duchcov navazuje na Urbanistickou studii města Duchcov prohlášenou za Koncept ÚP, která zajistila první krok v procesu pořizování platné územně plánovací dokumentace. US vychází z neschváleného Návrhu ÚP města Duchcov (z roku 1998), který slouží jako územně plánovací podklad (ÚPP), přehodnocuje a aktualizuje jeho obsah, v souladu se změnami, ke kterým došlo po jeho zpracování, a to jak na vlastním území města, tak i v širším okolí. Návrh ÚP má za úkol tuto US (koncept ÚP) zaktualizovat a upravit dle nového stavebního zákona.
A.1 Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem ÚP je zpracován v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky. Konkrétní záměry PÚR, které se dotýkají území Duchcova jsou OB6 Rozvojová oblast Ústí nad Labem, OS8 Rozvojová osa Ústí nad Labem-Most-Chomutov-Karlovy Vary-Cheb-hranice ČR a SOB 6 Specifická oblast Mostecko. Všechny záměry jsou ÚP respektovány. ÚP je zpracován v souladu s rozpracovaným Konceptem ÚP VÚC Ústeckého kraje, jehož projednávání bylo zahájeno v lednu 2006, a zohledňuje další zpracovanou ÚPD a ÚPP, včetně územních plánů okolních obcí. Z těchto podkladových materiálů vyplynula řada požadavků na řešení nadmístní problematiky dopravní a technické infrastruktury, rozvojových ploch pro ekonomický rozvoj, ochrany krajiny a přírody a další požadavky, které ÚP zohledňuje a v odůvodněných případech zahrnuje do koncepce řešení. Na úseku dopravního řešení se jedná konkrétně o přeložku komunikace II/254 (severní obchvat Duchcova) v trase Litvínov – Teplice s jejím převedením do sítě silnic I. třídy (I/27) a využití trasy stávající železniční vlečky pro realizaci prodloužení železniční trati přes Duchcov a Ledvice ve směru na Bílinu v systému TRAM-TRAIN. V souladu s Konceptem ÚP VÚC byla dále upravena návaznost prvků ÚSES. Zásadní význam má využití dnešního odkaliště Fučík, umístěného na rozhraní správního území obcí Duchcov a Ledvice, v jehož prostoru se uvažuje zřízení rekreační nádrže Ledvického rybníka s možnou vazbou na budoucí jezera Maxim a Most, a stejně tak i řešení navazující výsypky Pokrok, kde dochází k postupné rekultivaci pro další využití území. V dalších etapách územně plánovací dokumentace ÚK je velmi žádoucí zásadním způsobem zdůraznit budoucí vazbu Ledvického rybníka na jezera Maxim a Most. Krajinné řešení navazující na tuto rozsáhlou vodní plochu (až 13 km2) a na to navazující nové ekonomické aktivity mohou nepochybně výrazně pozměnit tvářnost centrálního prostoru Ústeckého kraje. S těmito záměry souvisí i návaznost na ÚP obce Lahošť (řešení přeložky silnice II/254 – obchvat Lahoště) a ÚP obce Ledvice (železniční trať Duchcov – Ledvice – Bílina; realizace rekreační vodní nádrže v prostoru odkaliště Fučík; silnice propojující jižní část Duchcova a Ledvice, po západní hraně navržené nádrže).
A.2. Širší vztahy Území Duchova vytváří přechodové pásmo mezi střední částí pánve, silně postiženou těžbou uhlí i průmyslovou činností, a relativně stabilizovanější a hospodářsky silnější východní teplicko – ústeckou částí pánve. Sídelní útvar Duchcov se proto významně orientuje na východ, zejména k nedalekému městu Teplice. Méně intenzivní vztahy spojují Duchcov s mosteckým prostorem, nejen kvůli prostorovým překážkám vytvořeným těžbou uhlí, ale i vzhledem k hospodářsky slabší povaze území, s charakteristickou monofunkčností pracov1
ních příležitostí. Kromě toho má mostecká oblast méně výhodné komunikační vazby k vnitrozemí republiky i k SRN. Ty budou ještě podpořeny dokončením výstavby dálnice D8, dostavbou úseků na rychlostní silnici I/13, uvažovaným zvýšením významu vodní dopravy po Labi a ve vzdálenějším časovém horizontu možná i výstavbou vysokorychlostní tratě VRT. Těžební činnost ve střední části pánve se blíží k útlumové fázi vývoje. Řešenému území relativně blízký důl Most ukončil svou činnost a připravuje se jeho rekultivace formou zatopení. Časový horizont činnosti dolu Bílina, který odpovídá usnesení vlády ČR č. 444/1991 o územně ekologických limitech povrchové těžby (ÚEL), je podle docilovaných těžeb odhadován na období let 2035 – 2040. Provoz na vnější výsypce Pokrok bude ukončen již cca v roce 2015 a veškeré skrývkové hmoty pak budou ukládány do vnitřní výsypky lomu. Následující zamýšlená náročná a dlouhodobá rekultivace tohoto prostoru směřuje k obnovení krajiny s výraznou rekreační funkcí regionálního významu, která by se opírala o cca 1000 ha rozsáhlou vodní plochu ve zbytkové jámě dolu Bílina – jezero Maxim. Ta by mohla být propojena zálivem či kanálem s vodní nádrží, navrhovanou v ÚP, ve stávajícím odkališti Fučík Elektrárny Ledvice. Budou-li záměry jednou takto uskutečněny, vznikne zcela nová kvalita krajiny se soustavou rozsáhlých vodních ploch, ke kterým by město Duchcov mělo vynikající přístup. V okolí jezera Maxim, na vnitřní výsypce i vnější výsypce Pokrok vznikne prostor, který by mohl být využit též pro založení rozsáhlých rekreačně – sportovních ploch. Výstavba komunikační sítě bude perspektivně směřovat ke zdůraznění i obnově vztahů Duchcova ke střední části pánevního prostoru, zejména k městu Most. K významnému zlepšení krajinného rámce řešeného území dojde po realizaci rekultivace značné části výsypky Pokrok a postupně po rekultivaci odkaliště Fučík. Dá se přepokládat vznik relativně konsolidovaného pásu Ledvice – Duchcov – Osek na pomezí prostoru, ve kterém budou ještě dlouhodobě působit vlivy těžby. V souvislosti s navrhovaným dopravním řešením, obnovením železniční trati z Duchcova přes Ledvice do Bíliny a s paralelním vedením nové silniční komunikace, dojde též k lepšímu zpřístupnění již rekultivovaných částí výsypky Pokrok v jihozápadním zázemí města. Nové dopravní řešení umožní obrátit pozornost k intenzivnějšímu využití přilehlých částí výsypky Pokrok, kde by mohl být realizován sportovní areál s těsnou vazbou k navrhované rekreační vodní nádrži (Ledvický rybník). Jednou z možností, vzhledem k rozloze, morfologickým a geologickým podmínkám dotčené plochy, by mohlo být například zřízení rozsáhlého golfového hřiště, vytvoření plochy pro vzlet a přistání ultralehkých letadel, či možnost vzniku dalších zařízení netradičních sportovišť s vysokými prostorovými nároky.
B. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ A POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU Dne 5. prosince 2006 schválilo zastupitelstvo města Duchcov návrh Zadání „Územního plánu města Duchcov“ plnící funkci souborného stanoviska, které stanovuje následující požadavky na obsah dokumentace: Posouzení obou variant severního obchvatu města a uvedení v soulad s ÚP obce Lahošť a Konceptem ÚP VÚC Ústeckého kraje
Obě varianty přeložky II/254 (severní obchvat) byly posouzeny v rámci ÚPP (Návrhu ÚP města Duchcov). ÚP vymezuje v souladu s nadřazenou ÚPD a Studií přesměrování silnice I/27 do trasy Litvínov-Duchcov-Teplice (Valbek spol s.r.o., 2006) invariantní trasu koridoru přeložky II/254 s napojením na stávající II/254 severozápadně od obce Lahošť v parametrech silnice I. třídy (koridor přesměrované silnice I/27).
2
Upřesnění a stabilizace trasy komunikace podél jižního okraje zastavěného území města, pro obsluhu průmyslových areálů a navrhovaného rekreačního areálu v prostoru odkaliště Fučík
ÚP zpřesňuje trasu „jižního propojení“ v parametrech silnice III. třídy (III/25612), vedenou částečně ve stopě původně sledované tzv. „průmyslové komunikace“, od ulice Želénské podél navrhované rekreační nádrže, dále po patě výsypky Pokrok a po okraji lokality „V Domcích“, se zaústěním do Osecké ulice.
Prověření možnosti rekonstrukce a rehabilitace funkčního využití objektu původního železničního nádraží v centru města Duchcov
V souvislosti se záměrem prodloužení železniční trati v trase Duchcov – Ledvice – Bílina se uvažuje o obnovení funkce starého železničního nádraží v historickém centru města Duchcov, v kombinaci s dalším funkčním využitím. Tento záměr je však podmíněn kompletní rekonstrukcí objektu.
Posouzení záměru využití a prodloužení železniční trati Duchcov – Ledvice – Bílina v systému TRAM-TRAIN
V trase stávající železniční vlečky je navržena výstavba železniční trati s prodloužením přes Ledvice a napojením na stávající železniční trať č. 130 směr Bílina. Uvažovaná trasa respektuje záměr jak realizace rekreační nádrže Ledvického rybníka, tak postupné rekultivace výsypky Pokrok.
Posouzení trasy východního silničního obchvatu (přeložka II/258) v souladu se záměry těžby oxyhumolitu v lokalitě Křinec
ÚP respektuje ložisko oxyhumolitu v lokalitě Křinec. Nejsou známy záměry na rozšíření ložiska v budoucnu. Trasa navrhovaného východního obchvatu v souběhu s železniční tratí č. 130 je respektována v původní trase s napojením na navrhovanou přeložku silnice II/254 – přesměrovanou I/27.
Prověření možnosti komunikačního propojení v kategorii silnice II. třídy v trase Duchcov – Braňany – Most, navazující na „jižní propojení“ města
ÚP vymezuje silniční propojení v kategorii silnice II. třídy, navazující na navrhované komunikační spojení Duchcov – Ledvice, jako územní rezervu. Jeho realizace je podmíněna postupnou rekultivací výsypky Pokrok, po jejímž jižním okraji je nová komunikace navrhována.
Prověření podmínek prostorového propojení a zpřístupnění nových rekultivovaných ploch v prostoru výsypky Pokrok
ÚP respektuje napojení a zpřístupnění nových rekultivovaných ploch dle Souhrnného plánu sanace a rekultivace území dotčeného těžbou dolu Bílina (R-PRINCIP Most, s.r.o., 2006) s návazností na „jižní propojení“ a výhledově na silniční spojení Duchcov – Most. Zároveň doporučuje zpřesnění v rámci navrhované územní studie výsypky Pokrok.
Prověření podmínek a nároků zavlečkování průmyslových areálů v jižní okrajové části města
Možnost zavlečkování průmyslových areálů v jižní části Duchcova a jeho efektivnost úzce souvisí s perspektivností využití těchto prostorů, vzhledem k postupné degradaci a opouštění stávajících areálů a preferenci silniční dopravy.
Posouzení a návrh cyklistických a pěších tras, v návaznosti na stávající síť , napojení na „MO-DO“ a propojení v ose Osek – Duchcov – Ledvice – Bílina
ÚP vymezuje nové cyklistické a pěší trasy regionálního a lokálního charakteru rozvíjející stávající síť tras a stezek s návrhem napojení Duchcova na nadregionální dálkovou cyklistickou stezku č. 25 „MODO“ (Most – Doksy).
Posouzení záměru na reali- Od původního záměru výhledové realizace areálu občanského vybavení severně od stávající vlečky v lokalitě Agroterm se upustilo vzhlezaci areálu občanského
3
vybavení v lokalitě Agroterm
dem ke konfliktům s limity využití území (ochranné pásmo železniční vlečky, nadzemního elektrického vedení a VTL plynovodu). S plochami pro občanské vybavení se uvažuje v přilehlé lokalitě (plocha P1), která je navržena jako smíšená obytná.
Respektování dokončeného rozšíření areálu domu s pečovatelskou službou
ÚP respektuje realizovaný objekt domu s pečovatelskou službou navazující na původní areál jako stabilizovaný.
Ověření stavu a perspektivy využití průmyslových areálů v jižní části města (KOVOSREAL, VITRABLOK, PUROKLIMA, GLAVUNION)
Byl prověřen současný stav areálů v rámci jižní průmyslové zóny Duchcova a byla navržena vhodná opatření k optimalizaci jejich využití, především v průmyslových areálech Puroklima a Glavunion, které ztratily svoji původní funkci a význam a dnes mají rysy brownfields.
Posouzení záměru na přemístění bývalého areálu ČSAD a zahrádkářské kolonie z centra města a uvolnění pro parkovou plochu
ÚP upouští od původního návrhu ÚPP přemístit dnes již bývalý areál ČSAD (areál firmy Woodcity, s.r.o.) do lokality U Cihelny, kde je znám záměr na situování jiného závodu a navrhuje přemístění provozovny Woodcity do některého z brownfields v jižní průmyslové části města. Zároveň se uvažuje s přemístěním zahrádkářské kolonie a realizací souvislého propojení parkových ploch podél západního břehu rybníka Barbora. ÚP vymezuje nové plochy, uvažované pro přemístění kolonie.
Respektování záměru na rozšíření areálu Technických služeb a zřízení sběrného dvora
ÚP respektuje realizovaný sběrný dvůr v areálu Technických služeb jako stabilizovaný.
Aktualizace záměru zřízení rekreační nádrže Ledvický rybník v prostoru odkaliště Fučík s odpovídajícím zázemím občanské vybavenosti v přilehlém prostoru (Duchcovský koridor), včetně realizace pietního parku při Duchcovském viaduktu
V otázce řešení prostoru odkaliště Fučík byl respektován záměr města Duchcova a obce Ledvice na zřízení rekreační nádrže a postupným navážením stabilizátu na dno a svahy budoucího rybníka pro vytvoření podmínek k výstavbě silniční komunikace, tras technické infrastruktury a umístění areálu občanského vybavení jako rekreačnímu zázemí nádrže. Lokalizace areálu občanského vybavení na severním břehu budoucího rybníka (Duchcovský koridor) byla přehodnocena a byl navržen alternativní prostor pro jeho umístění v průmyslovém areálu bývalého Glavunionu. Záměr revitalizace pietního parku u Duchcovského viaduktu souvisí s celkovou regenerací jižní části města, přilehlé k centru Duchcova (MPZ) a jeho propojením s budoucí rekreační nádrží, které se bude uskutečňovat právě přes navrhovaný park.
Aktualizace hranice městské památkové zóny v centrální části města Duchcov a posouzení záměru na její rozšíření
Současný stav velké části objektů v rámci MPZ je alarmující a je nutná rekonstrukce objektů. ÚPP počítal s rozšířením hranice MPZ jižním, západním a severním směrem. Tento námět je dosud zvažován Státním památkovým ústavem.
Aktualizace tras vedení elektrické sítě, systému CZT, plynovodní sítě, telekomunikačních kabelů a radioreléových tras
Trasy technické infrastruktury byly aktualizovány dle uskutečněných přeložek či nových realizací a byly navrženy trasy nové, vyplývající z nových záměrů.
4
Podmínky a nároky vodního hospodářství a sítí technické infrastruktury Aktualizace vodohospodářských poměrů v území a byly aktualizovány v souladu se změnami, ke kterým v řešeném území došlo od dokončení ÚPP a aktualizovány o nové záměry. tras vedení kanalizační a vodovodní sítě s návrhem nezbytných úprav Zpřesnění technických podmínek stavby Ledvického rybníka z hlediska vodního hospodářství
ÚP respektuje původní záměr realizace vodní nádrže Ledvický rybník v prostoru odkaliště Fučík a aktualizuje podmínky stavby v souladu se změnami v řešeném území a z nich vyplývajícími novými územními nároky.
Areál firmy Kovosreal je zatížen přítomností nyní zavezené zbytkové Prověření stavu odvedení jámy bývalého důlního díla, v němž musí být pravidelně odčerpávána podzemních důlních vod v areálu firmy KOVOSREAL voda, aby nedocházelo k zatápění stávajících objektů. ÚP navrhuje řešení odvodnění areálu. Prověření a zpřesnění vodohospodářského řešení v prostoru ložiska Křinec
V rámci ÚP byly posouzeny možnosti odčerpávání vody, které bude nutno řešit po ukončení těžby v tomto prostoru.
Zhodnocení lokalit nově navržené zástavby z hlediska napojení na dopravní a technickou infrastrukturu
U všech lokalit, kde je evidován nový záměr zástavby, je řešeno napojení na dopravní a technickou infrastrukturu, v souladu s funkčním využitím a potřebami dotčeného území.
ÚP vychází z Návrhu ÚP města Duchcov z roku 1998 jako z územně Aktualizace Návrhu ÚP města Duchcov z roku 1998 plánovacího podkladu (ÚPP), prověřuje, aktualizuje a zpřesňuje záměry vymezené v ÚPP a předkládá nové záměry v souladu se změnami, (ÚPP) ke kterým od zpracování ÚPP došlo. Aktualizace záměrů v souladu s Konceptem ÚP VÚC Ústeckého kraje
V průběhu zpracování ÚP byl plně respektován rozpracovaný Koncept ÚP VÚC Ústeckého kraje, na jehož základě byly aktualizovány záměry, uvedené v ÚPP, zejména v otázce vedení trasy severního obchvatu města, železničního propojení v trase Duchcov – Ledvice – Bílina v trase, navazující na stávající vlečku, a vymezení ÚSES na regionální úrovni.
Respektování aktualizovaných limitů využití území
Limity využití území stanovené příslušnými zákony jsou vymezeny v grafické části Odůvodnění územního plánu města Duchcov – v koordinačním výkrese.
Respektování požadavků, vyplývajících z Návrhu ÚP města Duchcova, požadavků na ochranu krajiny, přírody a na územní systémy ekologické stability, na ochranu kulturních památek a požadavků, vyplývajících z dalších právních předpisů
ÚP respektuje veškeré stávající plochy zeleně v rámci města a vymezuje nové, především v prostoru bývalého areálu garáží ČSAD a přilehlé zahrádkářské kolonie, pro propojení parkových ploch podél nábřeží rybníka Barbora. ÚSES byl aktualizován, v souladu s Konceptem ÚP VÚC Ústeckého kraje. Stávající chráněná území a nemovité kulturní památky jsou respektovány.
Vypracování vyhodnocení
Bylo vypracováno vyhodnocení odnětí ze ZPF pro všechny nově navr-
5
odnětí ze ZPF pro nově navrhované plochy
hované plochy. Vyhodnocení odnětí z PUPFL se týká pouze navrhované přeložky II/258 a přesměrované I/27.
Vymezení veřejně prospěšných staveb
ÚP vymezuje veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a plochy pro asanaci.
C. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY C.1. Komplexní zdůvodnění navrhovaného řešení Základní koncepcí územního plánu města Duchcov je zkvalitnění narušeného životního prostředí sídla a okolní krajiny, což je podmínkou pro další rozvoj území, jakož i posílení a stabilizace funkce sídla v širších vztazích. ÚP vytváří předpoklady pro dlouhodobý hospodářský, obchodní a turistický rozvoj území sídla koncepcí dopravní a technické infrastruktury. Dopravní řešení (realizace přeložky II/254 – přesměrovaná I/27, zamezení průjezdu nákladní dopravy historickým centrem města pro zlepšení životních podmínek ve městě, obnovení historické vazby mezi Duchcovem a Ledvicemi, narušené těžbou uhlí) posiluje polohu sídla v rámci celého kraje a umísťuje jej do strategické polohy při jedné z nejvýznamnějších dopravních tras tohoto regionu. Duchcov tvoří jedinečný útvar, charakteristický různorodou skladbou zástavby a funkčního využití jednotlivých ploch. ÚP vytváří koncepční předpoklady pro využití kulturněhistorického potenciálu města rozsáhlou kultivací a zhodnocením památkově chráněného území, které by se postupně mělo opět stát těžištěm Duchcova. Koncepce ÚP klade velký důraz na zachování kompaktnosti města koncentrací a intenzifikací stávajících ploch v zastavěném území. Počítá s průběžnou modernizací, přestavbou i dostavbou proluk v zástavbě, s respektováním stávajících významných prostorotvorných prvků města, zejména zámku se zámeckou zahradou, vodní plochy Barbora a dalších prvků. Pro zajištění rozvojových potřeb města ÚP vymezuje zastavitelné plochy především pro výstavbu rodinných domů, kterými bude doplněna tato deficitní kategorie bydlení a současně se projeví příznivý vliv na sociální skladbu obyvatelstva města. Potřeba nových lokalit pro bydlení souvisí i s uvažovaným mírným nárůstem počtu obyvatel, vzhledem ke zvyšování atraktivity Duchcova zlepšením dopravního napojení a posílením rekreačního zázemí města perspektivní rekultivací výsypky Pokrok, zbytkové jámy lomu Bílina na jezero Maxim a zřízením rekreačního areálu Ledvického rybníka s vazbou na budoucí jezera Maxim a Most. ÚP vymezuje nové plochy s rozdílným způsobem využití, které nejsou stanoveny ve vyhlášce č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Jedná se o plochy zeleně (dále podrobněji členěné), které byly vymezeny proto, aby mohl být v ÚP řešen systém sídelní a krajinné zeleně s podmínkami, které zaručují jejich ochranu zejména před zastavěním.
C.1.1. Bydlení a smíšené využití území Stávající obytná zástavba má v centrální části města historický charakter, západně od ulice Teplické převažují rodinné domy z počátku 20. století a sídliště s panelovými domy. Současný stav objektů, zejména v historickém jádru města, je v mnoha případech velmi špatný a je nutná jejich rekonstrukce či asanace pro odvrácení rizika degradace, která by 6
měla značné negativní důsledky pro celý Duchcov, především pro charakter vlastní MPZ. V rámci rekonstrukce je nutno řešit i nevyhovující sítě technické infrastruktury. Historické jádro Duchcova bylo v minulých letech devastováno především v důsledku vyhlášené stavební uzávěry (z roku 1979). Postupně se vylidňovalo, jak chátral stavební a zejména bytový fond a jak postupně bytovou funkci přebírala nová sídliště v severní části města. Jednotlivé plochy a domy jsou postupně privatizovány, což by mohlo být jednou z možností řešení tohoto stavu. MPZ byla na území historického jádra vymezena v roce 1992 a její rozsah zůstal beze změn až do dnešní doby. V ÚPP se uvažuje o rozšíření MPZ jižním směrem, k areálu Technických služeb a do prostoru Duchcovského viaduktu a severním směrem podél Teplické ulice. Tento záměr je dosud zvažován Státním památkovým ústavem. Po realizaci navrhované vodní nádrže se tato část města stane významným propojovacím článkem mezi Duchcovem a novou rekreační zónou, čímž se posílí i šance na její oživení, kultivaci a udržení vyššího standardu bydlení. Vymezení nových ploch obytné zástavby v ÚP vychází z předpokladu mírného nárůstu počtu obyvatel, mj. též v souvislosti s realizací vodní nádrže Ledvický rybník. Ze současného zájmu ze strany občanů a již realizovaných stavebních záměrů je evidentní, že nová výstavba nyní směřuje k lokalizaci v severní části města. Nejvýznamnější plochou jsou lokality V Domcích, (při ul. Osecké) a Zahradnictví - Agroterm (při ul. Teplické). ÚP respektuje lokalitu V Domcích II, která je ve výstavbě, jako stabilizovanou. Výstavba na severním okraji Duchcova je v podstatě jen dostavbou již zahájených nebo připravovaných realizací, v souladu s evidovanými zájmy města, přičemž ÚP se snaží spíše posilovat jižní část města (zejména zóna od současné hranice MPZ až k Duchcovskému viaduktu), formou intenzifikace a oživení stávající, vesměs historické zástavby, která disponuje velkým potenciálem. ÚP tedy směřuje k preferenci rekonstrukce těchto opuštěných a zanedbaných objektů či bytů před zástavbou nových volných ploch v okrajových částech Duchcova, s cílem zamezit nadměrnému rozvolňování města a oslabování pozice historického jádra a naopak posílit vnitroměstské vazby a jeho kompaktnost. ÚP vypouští původní záměr ÚPP na výstavbu RD v lokalitě Plemple – Na Náplavce, z důvodu nevyhovujících geologických podmínek. Terén, složený z jílů, spraší, písků a částečně závalové uhelné hmoty, je nasypán bez hutnících prací, jeho únosnost je velmi nízká a nevhodná pro zakládání. Rekultivovaný, dnes zemědělsky obhospodařovaný prostor pod Václavskou výsypkou není dopravně dostupný a vyžadoval by značné investice do sítí dopravní i technické infrastruktury.
C.1.2. Rekreace Současné rekreační zázemí Duchcova je soustředěno především v severní části města, kde téměř na městskou zástavbu navazuje lesnaté území ve směru na Osek, v prostoru rybníka Leontýny a Kravského rybníka, krajinářsky řešená Bažantnice a Václavská výsypka s bezprostřední pěší dostupností ze všech částí obytné zástavby města. Tyto rekultivované lesy se budou postupně upravovat na lesoparky. Uvnitř zástavby slouží pro každodenní rekreaci zámecká zahrada a upravené parkové plochy v centru města, které jsou navrženy k rozšíření po přemístění bývalého areálu ČSAD (dnes firma Woodcity, s.r.o.) a zahrádkářské kolonie. Velmi vyhledávanou formou rekreace obyvatel města jsou zahrádkářské kolonie. V řešeném území, převážně na okraji zástavby, se nachází pět soustředěných zahrádkových osad a několik drobnějších ploch s tímto využitím. ÚP jejich umístění respektuje. Výjimkou je již dříve zmíněná zahrádkářská kolonie mezi Smetanovými sady a rybníkem Barborou. Jejím uvažovaným přemístěním by bylo možné rozšířit pás veřejně přístupné parkové zeleně na
7
nábřeží rybníka Barbory. Pro přemístění osady se jako vhodné uvažují plochy na severním okraji města, v prostoru mezi rybníkem Leontýna a Kravským rybníkem. Oproti severní stabilizované rekreačně využívané části území představuje jižní část území zdevastovanou krajinu postiženou těžbou uhlí, která prochází postupnou rekultivací. Proto zde ÚP vymezuje rozsáhlý rekreační areál v prostoru odkaliště Fučík, jehož jádrem bude vodní nádrž Ledvický rybník o rozloze cca 73 ha. Ze západní strany bude na tento areál navazovat rekultivovaná výsypka Pokrok s návrhem krajinářských úprav, se sítí pěších a cyklistických stezek, naučných stezek, vyhlídek s atraktivními pohledy na město a okolí, případně zřízení sportovních ploch s vysokými prostorovými nároky (golfové hřiště, plochy pro vzlet a přistání ultralehkých letadel). Obě tyto lokality jsou navrženy k posouzení územní studií, která by zpřesnila tyto záměry. Rekultivace krajiny, postižené těžební a průmyslovou činností je významným krokem k vytvoření nového atraktivního příměstského prostředí a vzhledem k rozsahu takto poškozené krajiny je nezbytná pro zajištění perspektivního rozvoje města a zajištění jeho pozice v rámci sídelní struktury.
C.1.3. Občanské vybavení Kultura Město Duchcov disponuje značným množstvím významných kulturně historických památek i provozovaných kulturních zařízení. Existující kulturní hodnoty města jsou významným opěrným bodem pro udržení a posílení pozice Duchcova v rámci širší sídelní soustavy. K tomu přispívají tradiční kulturní aktivity, jako např. Casanovské slavnosti nebo akce ke Dnům evropského dědictví. Díky cenným kulturně-historickým památkám byla v Duchcově vyhlášená městská památková zóna a později i národní kulturní památka zámek Duchcov. Trvalým úkolem je udržování těchto hodnot a rozvíjení kulturních tradic Duchcova, mimo jiné zkvalitňováním provozu existujících zařízení, jako například obnova a zpřístupnění poničeného zámeckého kostela Zvěstování P. Marie, zpřístupnění pavilonu v zámecké zahradě s Reinerovou freskou či Heymannovy kaple v Havířské ulici. Námětem pro budoucnost je připomenutí památek, dokumentujících historii těžby uhlí na Duchcovsku (např. ztvárnění míst katastrofických událostí, uplatnění historických technických zařízení, vybudování muzea těžby uhlí, aj.). Přehled nemovitých kulturních památek na území města Duchcov: Číslo rejstříku
Památka
čp.
42484 / 5-4817
kostel evangelický
43440 / 5-2571
kostel sv. Vavřince
43989 / 5-5273
kaple Heymannova kaple
Havířská
43990 / 5-5274
kaple P. Marie Pomocné
na hřbitově
43220 / 5-2590
kaple sv. Jana Nepomuckého
u rybníka
85726 / 5-4811
socha sv. Jana Nepomuckého
zámecký park, pův. Bílinská ul.
47721 / 5-4810
socha sv. Václava
Osecká
43097 / 5-2585
sloup se sochou sv. Vavřince
nám. Jiřího z Poděbrad
43158 / 5-2583
sloup se sousoším Nejsvětější Trojice
nám.
47667 / 5-2592
sloup se sousoším Nejsvětější Trojice
u hřbitova
43479 / 5-2589
sloup - trojboký sloup s reliéfy
u hřiště
43988 / 5-5272
pomník - památník duchcovského viaduktu
Masarykova
8
Ulice,nám./umístění
Číslo rejstříku
Památka
čp.
Ulice,nám./umístění
50999 / 5-5902
pomník a pohřebiště katastrofy na dole Svěží Štěstí
Rybniční
54634 / 5-3561
pomník důlní katastrofy - 2 obelisky
připraveno k restaurování
42297 / 5-2588
pomník katastrofy na dole Dölinger
v parku
54537 / 5-2591
socha
u rybníka, za tratí
50994 / 5-5901
socha - busta Bedřicha Smetany
sady Bedřicha Smetany
50993 / 5-5901
socha - busta Ludwiga van Beethovena
sady Bedřicha Smetany, pův. v zámeckém parku
51000 / 5-5903
socha Walthera von der Vogelweide
Tyršova, park Obránců míru
42378 / 5-2584
kašna se sochou sv. Floriána
nám.
43423 / 5-3
železniční most - viadukt
u nádraží
43992 / 5-5276
jiná obytná stavba
čp.7
Masarykova
43993 / 5-5277
fara
čp.8
nám. Republiky
43991 / 5-5275
jiná obytná stavba
čp.13
Husova
51199 / 5-5912
měšťanský dům s dvorním objektem
čp.17
G. Casanovy
42647 / 5-2582
zámek
čp.116
102261
škola
čp.793 Horská cesta, Osecká
42857 / 5-2587
střední škola - gymnasium
čp.909
Masarykova, Městské příkopy, Osecká?
Školství Ve městě fungují čtyři mateřské školy a tři základní školy. Vzhledem ke specifice skladby obyvatel města je věnována zvláštní pozornost školství pro děti a mládež, vyžadující speciální péči. Současný stav existujících zařízení je přiměřený potřebám. Územní a urbanistické požadavky v tomto ohledu nebyly vyjádřeny. Duchcov je charakteristický značným počtem studijních míst ve středních školách a odborných učilištích. K dispozici je střední odborné učiliště (SOU stavební), střední průmyslová škola (zaměření geodézie a TZB) a gymnázium (kulturní památka). O zřízení další střední školy zaměřené na obnovu památek (předpoklad cca 120 studentů) se uvažuje v budově starého železničního nádraží na Nám. Legií. Po její rekonstrukci, v souvislosti se záměrem na znovuobnovení provozu na železniční trati přes město Duchcov v původní trase, se počítá s prostory pro školní zařízení v cca 70% celkové plochy objektu, přičemž navrhovaný rozsah je 4NP. Součástí objektu by měly být i komerční služby a restaurace, která by zároveň pokrývala potřeby školního stravovacího zařízení. V sousedním objektu je navržena výstavba ubytovacího zařízení pro studenty (internát, cca 60 lůžek) a několika služebních bytů. Zdravotnictví a sociální zařízení Jediným zdravotnickým zařízením v Duchcově, které je v současné době v provozu, je městská nemocnice. Budova polikliniky v Bílinském předměstí je v havarijním stavebně technickém stavu, její rekonstrukce je neodkladná. Dřívější záměr na výstavbu nové polikliniky není reálný a není dále sledován. Ve stávajícím objektu se uvažuje o náhradním funkčním využití, konkrétně o realizaci startovních bytů pro mladé rodiny a zřízení městského úřadu (odbor sociální péče a zdravotnictví, městská policie).
9
Na úseku sociální péče je v provozu tzv. azylový dům v rekonstruovaném objektu v Nádražní ulici, otevřený v roce 2005 a rekonstruovaný dům se sociálními malometrážními byty ve Skladištní ulici. ÚP respektuje jako stabilizované rozšíření areálu domu s pečovatelskou službou u sadů B. Němcové o nový objekt, který byl dokončen v roce 2005. Starší objekt DPS v Teplické ul. 84 je v současné době bez využití. Kapacity DPS jsou naplněny a město neuvažuje o realizaci dalšího zařízení. Sport a rekreace Na území města funguje několik organizací, nabízejících sportovní aktivity na lokální i mezinárodní úrovni. Sportovní zařízení celoměstského typu jsou dostatečně dimenzovaná. Žádoucí je však doplnit nenáročné sportovně rekreační vybavení pro každodenní sportovní aktivitu v bezprostřední blízkosti místa bydliště. ÚP doporučuje dovybavit v tomto ohledu historickou a starší část města (zřízení parkových ploch se sportovně-rekreačním využitím na nábřeží rybníka Barbory). Doplnění takovéto vybavenosti je zapotřebí také v oblasti severního panelového sídliště (doplnění a zkvalitnění sportovních a dětských hřišť ve vnitroblocích). Tyto záměry je nutno zpřesnit a doplnit v rámci podrobnějších stupňů územně plánovací dokumentace. Urbanistický počin zásadního významu bude znamenat rekultivace odkaliště Fučík a výsypky Pokrok, která poskytne rozsáhlé plochy pro sport a rekreaci. Po přemístění bývalého areálu ČSAD (dnes areál firmy Woodcity), do jižní průmyslové části města a následně přemístění zahrádkářské kolonie do prostoru mezi rybník Leontýna a Kravský rybník, vznikne při rybníku Barbora plocha, navržená v ÚP pro parkovou úpravu, s objektem občanského vybavení a přilehlými drobnými sportovně-rekreačními plochami (půjčovna kol / kolečkových bruslí, dětská hřiště, minigolf, doplňkově restaurační zařízení). Blízkost vodní plochy vytváří předpoklady pro vznik zařízení pro vodní sporty, např. malé přístaviště lodí. Po realizaci rekreační nádrže Ledvického rybníka v prostoru odkaliště Fučík a sanaci východní části bývalého průmyslového areálu Glavunion, zde vznikne plocha pro občanské vybavení a sportovně-rekreační zázemí přilehlé nádrže. Toto umístění je optimálnější oproti původní lokalizaci na severním břehu rybníka, v prostoru tzv. Duchcovského koridoru, vytvořeném z navrstveného stabilizátu, a to jak z prostorového, tak i technického hlediska. Ostatní služby a komerční vybavenost V posledních letech se změnila situace v územním rozložení a rozsahu obchodů a poskytovaných služeb. Zlepšil se stav v jižní části města, kde se nově vzniklá zařízení soustřeďují kolem ulice Husovy, rozšířil se počet zařízení také na Teplické ulici. Problémem je naopak situace severního, počtem velmi kapacitního sídliště, které je po stránce obchodů a služeb slabě vybaveno a navíc některá z existujících zařízení nefungují dostatečně. V průběhu prací na Návrhu ÚP města Duchcov se objevily záměry na realizaci dvou obchodních zařízení marketového typu při Osecké ulici, na místě bývalé školní jídelny a na části pozemku porcelánky Royal Dux Bohemia, a.s. Vzhledem ke kontroverznosti návrhů především z hlediska jejich situování v bezprostřední blízkosti městské památkové zóny ÚP navrhuje prověřit tyto záměry územní studií. ÚPP vymezoval rezervní plochu občanského vybavení mezi ulicí Teplickou a trasou železniční vlečky, při vstupu do Duchcova ve směru od Teplic po II/254 jako posílení této radiály ve směru na Teplice. Plocha se však dostává do konfliktu s limity využití území, konkrétně s ochranným pásmem železniční vlečky (návrhově železniční trati), ochranným pásmem nadzemního elektrického vedení a VTL plynovodu. Z tohoto důvodu ÚP od záměru upouští a uvažuje o částečném využití pro občanské vybavení v rámci přilehlé plochy, vymezené pro smíšené obytné využití (plocha P1 „Agroterm – zahradnictví“).
10
Stejně tak již ÚP neuvažuje o výstavbě objektu občanského vybavení při ul. Osecké, vedle areálu nemocnice, vzhledem ke skutečnosti, že tato plocha je využívána jako vzletová a přistávací dráha pro helikoptéry záchranné letecké služby. V prostoru bývalé kotelny v ul. Bydžovského (plocha P4) je respektován záměr na smíšené obytné využití (bydlení v kombinaci s občanským vybavením) a při Osecké ulici (plocha P3) záměr na výstavbu polyfunkčního domu. Z obecnějšího hlediska ÚP doporučuje podporovat rozvoj vybavenosti, obchodu a služeb v urbanisticky významných prostorách. Zejména se jedná o historické centrum Duchcova, rozšířené až k náměstí Legií, dále ulici Teplickou a Oseckou. Další rozvoj rozsahu a úrovně služeb a komerční vybavenosti je však závislý na vývoji životní úrovně a koupěschopnosti obyvatel města.
C.1.4. Veřejná prostranství Vzhledem k tomu, že má Duchcov zhoršené životní prostředí v důsledku těžby uhlí, zejména povrchové, která probíhala v jeho bezprostředním sousedství, má velký význam pro jeho obyvatele parková a uliční zeleň veřejných prostranství, která zvyšuje atraktivitu sídla a nabízí rekreační vyžití a odpočinek. Proto ÚP navrhuje sídelní zeleň k rozšíření a uvažuje s obnovou a dosadbou stávající zeleně. Je třeba také věnovat zvýšenou pozornost uplatnění vody uvnitř města. Zámecká zahrada Jedná se o největší a nejhodnotnější plochu veřejně přístupné zeleně. V barokním období jedna z nejhodnotnějších českých barokních zahrad s vynikajícím gravitačním uplatněním tekoucí (stříkající) vody byla v 60. letech 20. století částečně odtěžena povrchovým uhelným lomem a následně v 70. letech rekonstruována v původní rozloze. I když výsadby z tohoto období jsou již značně vzrostlé a nezřídka i hodnotné, je rozdíl mezi původní a novou částí zahrady dosud značně patrný. Z toho důvodu je průběžně řešeno prostorové sjednocení celé zahrady včetně žádoucích dosadeb, přesadeb i probírek, účinnějšího uplatnění vody a dalších žádoucích zásahů. Smetanovy sady a sady Boženy Němcové ÚP oba parky v plném rozsahu respektuje, předpokládá jejich další účelné zhodnocování včetně potřebných dosadeb a přesadeb, obměny dožilých či dožívajících stromů a keřů, úpravy travnatých ploch, cest a doplnění vybavenosti (odpočívadel). Předpokládá rovněž jejich propojení s nevelkým parkem Obránců míru mezi evangelickým kostelem a Lípovou ulicí. Pěší propojení obou parků je nutno plně respektovat i přes již realizovanou výstavbu dalšího objektu domu s pečovatelskou službou. Doporučuje se vybudování pěší cesty ze sadů Boženy Němcové přes sportovní areál do Bažantnice. Park Obránců míru Park Obránců míru se doporučuje upravit jak v dosadbě stromů a keřů, tak i v řešení cest a vybavenosti. Spolu s upravenou plochou se stromy u evangelického kostela a uvedenými pobytovými travnatými plochami po přemístění bývalého areálu ČSAD (dnes firma Woodcity, s.r.o.) by měl vytvořit souvislý rekreační pás podél rybníka Barbora ke Smetanovým sadům. Další rozšíření tohoto zeleného pásu lze realizovat po vymístění zahrádkářské kolonie u Smetanových sadů.
11
Ve svém dosavadním rozsahu jsou rovněž respektovány i sady při Máchově promenádě s kaplí sv. Barbory při Lípové ulici s tím, že obdobně jako parky předchozí vyžadují místní odborné zásahy do porostů včetně potřebných dosadeb i dílčích úprav pěších cest, travnatých ploch a vybavenosti (odpočívadel). Obdobné zásady platí i pro parčíkovou úpravu podél Lípové ulice v úseku mezi ulicí Masarykovou a parkovištěm aut. Dokončení si vyžaduje i drobná parčíková úprava na náměstí Jiřího z Poděbrad. V prostoru Duchcovského viaduktu se uvažuje o obnově pietního parku západně od trasy dnešní železniční vlečky, kterým výhledově povede jedna z hlavních přístupových cest k rekreačnímu areálu Ledvického rybníka. Rovněž obdobně, zpravidla však ještě ve značně výraznějším a naléhavějším rozsahu platí tyto zásady i pro další drobné parkové úpravy v zastavěné části města, ať již jde o drobný parčík na Náměstí Legií, zanedbanou parčíkovou plochu západně, přilehlou k bývalé nádražní budově na témže náměstí (kde by bylo vhodné obnovit i dětské hřiště) či o neupravenou nevelkou plochu zeleně na souběhu ulic Bezručovy a Mostecké. Zároveň se předpokládá postupné zhodnocování tzv. sídlištní zeleně v severozápadní části města mezi zámeckou zahradou a Bažantnicí, včetně lokalizace dětských hřišť. Nejrozsáhlejší zelenou plochou, kterou ÚP vymezuje nově, je prostor podél západního břehu rybníka Barbora, kde se v současné době nachází bývalý areál ČSAD (dnes firmy Woodcity, s.r.o.) a zahrádkářská kolonie. ÚP uvažuje s přemístěním bývalého areálu ČSAD do jižní průmyslové části města, na území některého již nevyužívaného výrobního areálu, tzv. brownfields. Přilehlá v současné době využívána zahrádkářská kolonie, jejíž umístění v blízkosti historického jádra města není optimální, se přesune na severní okraj města, do prostoru mezi rybník Leontýna a Kravský rybník, kde je k dispozici větší plocha pro potencionální rozvoj a lokalizace v klidové zóně je navíc adekvátnější funkci zahrádkářské kolonie. Záměr přemístění je v souladu se zájmy města a umožní žádoucí propojení Sadů B. Němcové a Sadů Obránců Míru s realizací menšího objektu občanského vybavení a přilehlými drobnými sportovně-rekreačními plochami.
C.1.5. Výroba Stávající výrobní plochy jsou převážně soustředěny na jižním okraji Duchcova ve vazbě na historické jádro města. Jen malá část výrobních zařízení je rozptýlena v městské zástavbě, výjimečně se nacházejí i v přilehlé krajině. Původní přímá návaznost hlavní průmyslové zóny na železniční trať Teplice – Duchcov – Bílina, byla přerušena těžbou a dřívější trať dnes slouží pouze pro zavlečkování průmyslových areálů. Současné silniční napojení výrobních areálů Kovosreal, Puroklima a Vitrablok je nevyhovující, má rušivý vliv na obytné prostředí historického jádra. Jedním ze základních návrhů dopravního řešení ÚP je proto potvrzení a zpřesnění již tradičního záměru na výstavbu tzv. „jižního propojení“. Tato komunikace zajistí obsluhu uvedených průmyslových podniků těžkou silniční dopravou ze strany odvrácené od města. Stávající vstupy do podniků budou sloužit pouze pro lehkou dopravu a osoby. Jednotlivé výrobní podniky v Duchcově procházejí v současných ekonomických podmínkách složitým vývojem. Menší část z nich byla modernizována a prosperuje (Kovosreal, Vitrablok), ve větší míře se naopak projevuje útlum, rušení některých výrob, probíhá proces hledání nových vlastníků a programů výroby nebo jiného využití areálů, z nichž některé mají povahu brownfields (Puroklima, Glavunion, bývalé skladiště cihel na východním okraji města). Pro všechny změny je nutné zajistit dodržení zásady, že nové využití nesmí negativně ovlivňovat svojí technologií a vnějšími důsledky prostředí města. I když stávající zintenzifikované výrobní plochy by poskytly pro budoucí potřeby rozvoje dostatek prostoru, ÚP vymezuje novou plochu (plocha Z7), na východním okraji Duchcova v přímé návaznosti na bývalý průmyslový areál, pro záměry, které by měly větší územní požadavky a plochu menšího rozsahu pro nerušící výrobu (plocha Z8). Pro obě rozvojové plo-
12
chy jsou již známy záměry na jejich využití. Dopravní obsluha tohoto území by byla zajištěna napojením na silniční komunikaci Želénská. Také napojení těchto návrhových ploch na technickou infrastrukturu bylo posouzeno jako technicky dobře řešitelné. ÚP počítá se zachováním soustředění výrobních a skladovacích zařízení v jižní průmyslové zóně města, kde vhodnou regulací a intenzifikací stávajících podniků lze získat vnitřní územní rozvojové rezervy. ÚP věnuje pozornost problematice nefunkčních či opuštěných areálů (Glavunion, Puroklima) a navrhuje možnosti jejich využití v budoucnu. Respektována je poloha bývalého areálu Intes Union, nyní podniku For G. ÚP doporučuje nerozšiřovat toto průmyslové území s ohledem na rekreační význam severovýchodního okraje města. Problematika nejvýznamnějších průmyslových areálů na území města je specifikována v následujícím textu: Kovosreal Výrobní program závodu je zaměřen na kovové obaly, kovový nábytek, zpracování a povrchovou úpravu plechů. Závod Duchcov má v současné době cca 60 zaměstnanců. Území závodu má plochu 4,7 ha, přimyká se k historickému centru města. Zvláštností území je cca 1 ha velká zbytková jáma po povrchové těžbě uhlí, původně zatopená vodou, dnes zasypaná, kolem které vyrostly nekoordinovaně výrobní i doprovodné objekty. Zastavěná plocha závodu činí pouze 19% z celkové rozlohy pozemku. V rámci areálu jsou situovány objekty několika dalších firem: Václav Mazáč – servis pneu prvků; Vitra Č.V.L.F., s.r.o.; Antonín Šíp – palety; Elektron plus, s.r.o.; Kovos kotle, s.r.o.; Konfekce Duchov, s.r.o.; LBL CZ, s.r.o. – rekultivace; Martin Břečka Barvex; TP – technik, s.r.o.; Kovos družstvo Teplice – lakovna. ÚP navrhuje gravitační odvádění vod z oprámu do Ledvického rybníka, jako jediné možné trvalé řešení problému zatápění podzemních prostor objektů, a doporučuje zpracování generelu závodu, který by vedl k postupné intenzifikaci zástavby tohoto území, zlepšil vazby k historickému jádru Duchcova a vyřešil dopravní napojení na plánovanou jižní obslužnou komunikaci. Puroklima, s.r.o. Původní závod býval monopolním výrobcem kovových dětských vozítek, v posledních letech se výrobní program orientoval na klimatizační zařízení, vzduchotechniku, výrobu čističek vzduchu, výrobu kovodílů a různých dřevěných součástí. V současné době areál není využíván. Území závodu má celkovou plochu 3,6 ha, z toho je zastavěná plocha 33%. Závod přiléhá těsně k historické části města nekvalitní zástavbou. Po dlouhou dobu byl kolizním bodem provoz galvanovny a na ní navazující neutralizační stanice odpadních vod. Do budoucna může areál Puroklimy poskytnout prostor pro rozšíření provozu firmy Vitrablok, jejíž stávající areál, umístěný v těsné blízkosti, se v horizontu několika let, v souvislosti s potenciální územní expanzí, jeví jako kapacitně nedostačující. Vitrablok, a.s. Duchcov Nosným dlouhodobým programem je výroba stavebních skleněných tvárnic, skla a skleněných prvků pro osvětlení, přičemž cca 96% výrobků je určeno pro export. Vitrablok a.s. byl původně majetkově spojen s akciovou společností Glavunion se sídlem v Teplicích a jejím prostřednictvím s belgickou firmou Glaverbel, od roku 1999 patří italské firmě SEVES. Závod byl v minulosti dílčím způsobem modernizován a v posledních několika letech zaznamenal výrazné zvýšení objemu výroby. V současné době má Vitrablok cca 250 zaměstnanců. Pozemek provozu má rozsah 5,68 ha, z čehož zastavěná plocha tvoří cca 30%. Vitrablok přiléhá k Bílinské ulici v historické části města, z jihu je závod zavlečkován. Napojení na budoucí „jižní propojení“ nebude činit technické obtíže a pro další provoz firmy je jeho realizace velmi
13
žádoucí, vzhledem k nevyhovujícímu stavu železniční vlečky a neadekvátními parametry pro nákladní automobilovou obsluhu ze stávající komunikace. Firma připouští do budoucna možnost dalšího rozšíření výroby, s čímž je spojené rozšíření vlastního areálu, případně jeho opuštění a vyhledání jiné lokality s vhodnějšími územními podmínkami. ÚP navrhuje využít přilehlý areál firmy Puroklima, který je v současné době v likvidaci a neexistuje pro něj žádný konkrétní záměr využití. Jeho ideální poloha v přímé návaznosti na stávající areál firmy Vitrablok a rozsah využitelné plochy by představovaly ideální řešení a poskytly by dostatečnou rezervu pro expanzi. Porcelánová manufaktura – Royal Dux Bohemia, a.s. Závod je tradičním výrobcem figurálního ozdobného a okrasného porcelánu, již od roku 1853. Výroba je prakticky řemeslného charakteru a je určena z 50% na export. Území závodu, které má rozsah 1,75 ha a zastavěnost 85%, leží v centrální části města. Závod je vybaven komorovými pecemi, vytápěnými zemním plynem. V posledních letech došlo k útlumu výroby a tím i ke snížení počtu zaměstnanců z 320 (v roce 2002) na současných 100, s výrazným podílem externí spolupráce. Charakteristickým rysem je vysoce kvalifikovaný personál, zahrnující malířky, retušérky a návrhářky designu. Vzhledem k poklesu výroby má firma v úmyslu redukovat plochu areálu a hodlá větší část pozemku prodat. Objevil se záměr na využití budoucí rozvojové plochy pro výstavbu velkoprodejního zařízení marketového typu. ÚP navrhuje tento záměr prověřit územní studií. Garáže ČSAD Prostor bývalých garáží ČSAD o rozloze 1,05 ha je situován nevhodně uvnitř MPZ, na nábřeží rybníka Barbora. Až do roku 1999 byl v majetku ČSAD, následně byl navrácen městu. Provoz byl nejdříve redukován, později zcela zrušen. Dnes se zde nachází provozovna firmy Woodcity, s.r.o., která se zabývá výrobou a prodejem dřevěných palet. Vzhledem k záměru na uvolnění tohoto prostoru pro parkové plochy, se navrhuje přemístění areálu do jižní průmyslové části města, do některého z brownfieldů. Technické služby města Duchcov Předmětem činnosti Technických služeb je zajišťování údržby a úklidu města. Podnik má pozemek o výměře 1,5 ha, jeho poloha je stabilizována na jižním okraji centrální části Duchcova, také počet pracovníků (cca 70) odpovídá i budoucím potřebám města. V roce 2006 došlo k rozšíření areálu jihozápadním směrem k patě výsypky Pokrok a zřízení sběrného dvora, který dosud městu chyběl. ÚP respektuje tuto plochu jako stabilizovanou. Kovovýroba ForG, s.r.o. Bývalý areál firmy Intesunion, a.s. v izolované poloze na severním okraji města při silnici na Nové Sady. Na pozemku o rozloze 1,8 ha jsou situovány provozy několika firem: Kovovýroba ForGero (výroba stojanů pro sklárny, cca 40 zaměstnanců), barvírna firmy Glavunion a Sklárny. Unient Duchcov Areál městského zahradnictví při Teplické ulici o rozloze 2,8 ha je v současné době v provozu, nicméně do budoucna se uvažuje o demolici stávajících objektů skleníků a nové bytové výstavbě v kombinaci s občanským vybavením (plocha P1). Jatky Duchcov, s.r.o. Plocha zařízení 0,6 ha, s objekty administrativy, výrobní halou, hospodářským a technologickým zázemím. Počet zaměstnanců je v současnosti cca 25, provoz obsluhuje území až
14
do vzdálenosti 100 km (Žatec, Praha, Plzeň, Liberec). Areál je obsluhován po silnici z ulice Želénské. Poloha zařízení i kapacitní charakteristiky se pokládají za stabilizované. Glavunion V minulosti byl Glavunion nejrozsáhlejší průmyslový podnik v Duchcově, ale nyní je již několik let mimo provoz. Nový majitel podniku zrušil tradiční sklářskou výrobu. Areál je rozprodán a využíván jako skladové a výrobní zařízení. V rámci areálu se nachází objekty firmy LIMBA – truhlářství, čítající administrativní a výrobní budovu na výrobu nábytku (celkem cca 40 zaměstnanců), uvažuje se o jejím rozšíření, dále firma Požární uzávěry Zrůbecký, s.r.o. (2 budovy, 5 zaměstnanců) a skladovací prostory firmy Vitrablok, a.s. Vzhledem k neperspektivnosti areálu a k potřebě posílení vazby města na novou rekreační nádrž na místě původního odkaliště Fučík, navrhuje ÚP redukci výrobní funkce a po nezbytné sanaci území využití východní části pro novou zástavbu, kombinující občanské vybavení a bydlení. Narozdíl od ÚPP, který vymezuje plochu sportovně-rekreačního zázemí na severním svahu nádrže, na tzv. Duchcovském koridoru, který je postupně formován vrstvením stabilizátu, řešení dle ÚP představuje vhodnější podmínky jak pro zakládání staveb, tak i pro následné zapojení nových objektů do městské struktury. Svařovna kolejí ČD Zařízení je částečně umístěno na území bývalého nádraží ČD, jeho další vývoj je závislý na potřebách ČD. Problémem jsou ne zcela vyhovující prostorové parametry závodu vzhledem ke značným nárokům na délky svařovaných kolejí (300 m). Ráz průmyslového území má také prostor bývalého nádraží ČD, který je dnes využíván jako nádraží pro provoz vleček. Zavlečkování výrobních areálů se však nejeví jako efektivní, naopak stále nabývá na intenzitě silniční nákladní přeprava. Do budoucna se uvažuje s prodloužením železniční trasy v trase stávající vlečky přes Ledvice do Bíliny, s využitím pro osobní dopravu. Budova bývalého nádraží bude-li rekonstruována může být využita částečně ke své původní funkci, v kombinaci se školským zařízením a doplňkovými službami (restaurace, komerční zařízení) apod. Negativním rysem této železniční stavby je, že tvoří výraznou bariéru vztahu mezi Bílinským předměstím a budoucí rekreační nádrží, která vznikne na místě rekultivovaného odkaliště Fučík. Problém zamezení bariérového efektu kolejiště je jen těžko řešitelný, posílení vazby města na rekreační nádrž bude možné přes upravený prostor Duchcovského viaduktu a nově též přes původní areál firmy Glavunion, navržený k redukci a novému funkčnímu využití. Wienerberger, Cihlářský průmysl, a.s., sklad Duchcov Bývalý mezisklad firmy byl situován na pozemku ve východní části města, severně od ulice Želénská (silnice II/258), v současné době je provoz ukončen, pozemek je určen k prodeji. Pozemek má charakter brownfield. Pro případnou lokalizaci průmyslových aktivit poskytuje poměrně rozsáhlou plochu, s možností rozšíření východním směrem, kde je vymezena nová plocha pro výrobu. Původní vlečka, obsluhující tento areál, dnes není využívána, nicméně v případě potřeby, vyplývající z nové průmyslové činnosti, by mohla být znovu uvedena do provozu. Dřevovýroba Vlk Areál navazuje na bývalý skladištní prostor firmy Wienerberger, oproti minulosti je jeho rozsah redukován o cca 50% do severní části původního pozemku.
15
Elektroprim Koutník, s.r.o. a Dřevozpracující průmysl Oba areály se nachází na východním okraji města, na hranici řešeného území. Poloha je stabilizovaná, provoz v současné době funguje.
C.1.6. Dopravní infrastruktura C.1.6.1. Silniční doprava Návrh přestavby silnic II. a III. třídy vychází z konceptu ÚP VÚC Ústeckého kraje, u silnic II. třídy z projednaného oborového krajského dokumentu „Studie rozvoje a modernizace silnic II. a III. třídy v Ústeckém kraji“ (dále pouze „Studie rozvoje silnic“), u silnice I/27 ze zpracované studie „Přesměrování silnice I/27 do trasy Litvínov – Duchcov – Teplice“ (Valbek, spol. s r.o., 11/2006) Silnice II/254 Lom – Duchcov – Teplice V regionálních souvislostech představuje hlavní spojení Litvínova s Teplicemi. Pro prostor Duchcova je hlavní komunikační osou pro každodenní přepravní vztahy především k jádrovému prostoru Teplice – Ústí nad Labem. Průchod silnice centrální částí Duchcova s přimknutou obytnou zástavbou je kolizní, výhledově nepřijatelný a vyžaduje zásadní koncepční přestavbu. Návrh přestavby silnice II/254 Lom – Teplice a budoucího dopravního uspořádání nadřazené silniční struktury řešeného území Duchcova je koordinován se záměry přestavby silnice I/27, která byla prověřena v rámci zpracované studie „Přesměrování silnice I/27 do trasy Litvínov – Duchcov – Teplice“ a v rámci návrhu ÚP města částečně s ohledem na místní podmínky směrově korigována. Silnice I/27 je v úseku Litvínov – Dubí navržena k přesměrování do stopy silnice II/254 Litvínov – Lom - Duchcov – Teplice (- MÚK Úžín) s částečným využitím stávající trasy a koridoru navrhované přeložky silnice II/254 severozápadně od Duchcova. Stávající úsek silnice I/27 Lom – Dubí, který je již v současné době svými přepravními výkony na úrovni silnice II. třídy, je navržen k přeřazení do sítě silnic II. třídy (č. 254). Trasa v úseku severovýchodně od Lomu – Duchcov využívá v minulosti realizovanou silnici jako náhradu za silnici zrušenou postupující těžbou beze změny. V prostoru Duchcova je silnice vedena od křižovatky se silnicí III/25612 a stávající II/254 v nové trase severního obchvatu, mimoúrovňově přechází nad stávající celostátní tratí č. 130 a obnoveným spojením pro lehkou kolejovou dopravu, dále mimo řešené území západně obchází zástavbu obce Lahošť a severně od ní se napojuje do stopy stávající silnice II/254. Mimo řešené území, severně od železniční tratě, je navrhována křižovatka nové trasy silnice I/27 s přeložkou silnice II/258. Návaznost komunikační sítě Duchcova na přeložku silnice I/27 (II/254), procházející po severozápadním okraji města, bude zajištěna v křižovatkovém uzlu Duchcov, západ okružní křižovatka se stávající silnicí III/25612 Duchcov – Osek a Duchcov, sever – okružní křižovatka s přeložkou silnice II/258. V širších souvislostech navazující úsek ve směru na Teplice umožní přímou návaznost na přeložku silnice I/13 s vazbou na dálnici D8 – MÚK Úžín.
16
Silnice II/258 Duchcov – Hostomice – Žalany – Řehlovice – Trmice Umožňuje napojení Duchcova na silnici I/13 E442 ve směru na Bílinu, v opačném směru na Teplice a Ústí nad Labem. Stávající průtah centrální částí města je značně kolizní a vyžaduje zásadní přehodnocení s cílem odvedení dopravy mimo centrum města. V této souvislosti je v nadřazené územně plánovací dokumentaci a ve schválené „Studii rozvoje silnic“ dlouhodobě sledován záměr přeložky silnice se severním obchvatem města. Silnice je v průjezdném úseku centrální částí Duchcova navrhována k přeložení do nové severovýchodní obchvatové trasy, vedené vně v souběhu s železniční tratí č. 130, s napojením na navrhovanou přeložku přesměrované silnice I/27 jihozápadně od Lahoště. Silnice je navrhována jako dvoupruhová v kategorii S 9,5. Silnice III/25612 Duchcov – Osek Zajišťuje každodenní obsluhu a mezisídelní přepravní vztahy. Z hlediska dispozičního uspořádání je trasa stabilizovaná, z hlediska přepravní funkce částečně přehodnocena v souvislosti s navrhovanou přestavbou silnic II/254 a II/258 a odvedením obou silnic do nových tras mimo centrální část města. V koncepci uspořádání sítě je navrženo prodloužení silnice III/25612 ve stopě silnice II/254 v úseku křižovatka se silnicí I/27 (II/254) - lokalita V Domcích (ul. Osecká) s navazující novou trasou silnice III. třídy, tzv. „jižní propojení“, vedenou jižním okrajem zastavěné části Duchcova mezi zámeckou zahradou a patou výsypky Pokrok. Trasa dále pokračuje mezi okrajem zástavby a budoucí rekreační nádrží Ledvický rybník a napojuje se na stávající silnici II/258 na východním okraji Duchcova (ul. Želénská), návazně do trasy přeložky silnice II/258. Silnice III. třídy, částečně ve stopě tzv. „průmyslové komunikace“, umožní odvedení průjezdné dopravy mimo centrum města s možnými návaznostmi na komunikační síť zpřístupňující vnitřní prostor města ( ul. P. Bezruče, ul. Mostecká, Sv. Čecha a další) a novými vstupy do průmyslových areálů lokalizovaných v jižní a jihovýchodní okrajové části města. Silnice současně zajišťuje přímou návaznost na nové aktivity v prostorech bývalé výsypky Pokrok, přímé zpřístupnění rekreačních ploch nádrže Ledvický rybník a přímou návaznost na nové komunikační propojení Duchcov – Ledvice, případně výhledově Duchcov - Most. Silnice III. třídy Duchcov – Ledvice V koordinaci s postupnou rekultivací výsypky Pokrok a odkaliště Fučík je navrženo obnovení komunikačního propojení Duchcov – Ledvice, v minulosti zrušené velkoplošnou těžbou hnědého uhlí. Nové komunikační propojení v úrovni silnice III. třídy je vedeno v nové trase, navazující na ul. Sv. Čecha a „jižní propojení“ (silnici III/25312) v malé okružní křižovatce. Silnice je dále vedena v souběhu s navrhovaným lehkým kolejovým propojením Duchcov – Ledvice po jihozápadním okraji rekreační nádrže Ledvický rybník s napojením do koncové silnice III/25319 v Ledvicích. Silnice vhodně obsluhuje oblast rekreační nádrže Ledvický rybník, využívá koridor navrhované tratě a prostorově logicky obnovuje spojení obou sousedících sídel. Silnice II. (případně III.) třídy Duchcov – Braňany – Most / Lom Sledovaná jako územní rezerva, výhledově navazuje na silniční spojení Duchcov – Ledvice, vede v dílčím úseku podél vodního kanálu mezi rekreační nádrží Ledvický rybník a bu-
17
doucím jezerem. Po ukončení těžby v lomu Bílina zajišťuje regionální spojení v ose Duchcov – Most a současně umožňuje zpřístupnit budoucí rozvojové prostory s návaznostmi. Výhledové silniční spojení bude ve fázi projektové přípravy navrhováno v souladu s ČSN 736101 Projektování silnic a dálnic v parametrech, vyhovující mimo jiné i požadavkům a potřebám jednotek požární ochrany. Místní komunikace S diferencovaným přepravním významem a dopravním režimem zajišťují obsluhu a zpřístupnění jednotlivých místních částí, lokalit, objektů a pozemků. Přehodnocením a koncepčními změnami silnic II. a III. třídy současně dochází k zásadním změnám přepravní funkce vnitřních páteřních silnic a místních komunikací města. Stávající úseky silnic II/254 a II/258, procházející centrální částí Duchcova, jsou po realizaci přeložek a odvedení tranzitní dopravy mimo město navrženy k převedení do sítě místních komunikací obslužných funkční třídy C (MO-C) s doporučenou dílčí přestavbou uličních profilů, s upřednostněním městské funkce ulic a se zrovnoprávněním podmínek pro bezpečný nemotorový pohyb. Ostatní komunikace jsou podle místních podmínek a přepravní funkce doporučeny k dispoziční úpravě jako obslužné komunikace funkční třídy C a zklidněné funkční třídy D1 (obytná ulice). Navrhovaná přestavba a dispoziční úpravy místních komunikací budou ve fázi projektové přípravy řešeny v souladu s ČSN 736110 Projektování místních komunikací a s TP 103 Navrhování obytných zón. Technické parametry a provozní podmínky budou navrženy tak, aby mimo jiné splňovaly potřeby a požadavky jednotek požární ochrany. Pro zajištění provázanosti sítě místních komunikací s vnějším systémem, pro zkvalitnění prostorových podmínek v síti a zajištění přístupnosti nových rozvojových aktivit jsou navrhovány dílčí přeložky a dostavba sítě místních komunikací. Pro napojení ulice Sv. Čecha na navrhované jižní propojení – silnici III. třídy je sledován nový propojovací úsek v úrovní místní komunikace obslužné – prodloužení ulice Sv. Čecha s napojením do navrhované malé okružní křižovatky silnice III. třídy. C.1.6.2. Železniční doprava Celostátní železniční trať č. 130 Chomutov – Teplice – Ústí nad Labem S železniční zastávkou Duchcov je výhledově stabilizovaná. Pro svoji excentrickou polohu s omezenou pěší dostupností z centrální části města je využitelná především pro dálková spojení. V každodenním přepravním systému se nemůže výrazněji uplatnit. Regionální trať Oldřichov – Duchcov, staré nádraží Je v celém úseku dosud funkční s odpovídajícím právním režimem. Stavebně technický stav tratě je však zanedbaný a umožňuje provoz pouze omezeně pro nákladní dopravu. Železniční stanice Duchcov, staré nádraží je v dezolátním stavu a mimo provoz. Osobní doprava je na této trati v současné době zcela vyloučena. Trať má s ohledem na příznivý průchod centrální částí Duchcova optimální předpoklady pro její obnovu, prodloužení a zprovoznění pro každodenní osobní dopravu v přepravním rameni (Teplice -) Oldřichov u Duchcova – Duchcov – Ledvice - Bílina. Železnice by se tak stala součástí integrovaného dopravního systému osobní přepravy Ústeckého kraje.
18
Zprovoznění tratě je podmíněno zásadní rekonstrukcí tratě v úseku Oldřichov u Duchcova - Duchcov, staré nádraží včetně zásadní přestavby a rekonstrukce železniční stanice a nádražní budovy Duchcov, staré nádraží. Historická nádražní budova s polyfunkčním využitím pro rozvoj školství by představovala zásadní impuls pro celkovou obnovu a zkultivování této části města. Pro maximální obsluhu přilehlého území je v řešeném území navrhována nová zastávka Husova Výšina. Pro regionální kolejové propojení Duchcov – Ledvice, návazně Bílina je navrhována nová navazující trať pro lehkou kolejovou dopravu, vedená částečně v souběhu s navrhovanou silnicí III. třídy kolem rekreační nádrže Ledvického rybníku, s napojením do koncové tratě v Ledvicích (v současné době vlečková kolej), dále s návazností na železniční trať č. 130 směr Bílina. Je doporučeno prověřit toto řešení samostatnou územní studií, která však přesahuje rámec vymezený pro ÚP Duchcova. Projekt na obnovu a dostavbu Duchcovské tratě má zásadní podporu sdružení pro obnovu tratě a zástupců města Duchcova. Projekt se vhodně zařazuje do celkové strategie Ústeckého kraje na rozvoj lehké kolejové dopravy pro osobní přepravu v systému TRAMTRAIN. Rozsah rekonstrukce stávající tratě včetně přestavby starého nádraží Duchcov a stabilizace trasy nového kolejového propojení jsou podmíněny zpracováním podrobnější technické dokumentace. Vlečka z žst. Duchcov, staré nádraží do areálu bývalého skladiště cihel Vlečka z žst. Duchcov, staré nádraží do areálu Glavunion Vlečka z žst. Duchcov, staré nádraží do areálu Vitrablok Stávající vlečky jsou v současné době téměř nevyužívané nebo zcela mimo provoz. V souvislosti s rozvojovými aktivitami a navrhovanou přestavbou tratě v úseku Oldřichov – Duchcov mají výhledové předpoklady pro znovu zapojení do provozního režimu a využití pro nákladní dopravu obsluhující jižní rozvojové a průmyslové lokality města. C.1.6.3. Letecká doprava Plocha pro vzlet a přistání helikoptér ZLS, umístěná v prostoru nemocnice Duchcov, je v současné době neoficiálním heliportem užívaným pro účely nemocnice Duchcov a záchranné letecké služby. Pro zajištění plnohodnotných potřeb letecké záchranné služby je výhledově nezbytná územní ochrana této plochy. Pro zkvalitnění podmínek a zařazení do oficiální sítě heliportů je nezbytné získání statutu heliportu. Podmínkou pro zařazení plochy do sítě heliportů je splnění všech podmínek předpisu MD ČR - L14. Posouzení a návrh úprav musí být zpracován v úrovni projektové dokumentace a projednán dle stavebního zákona v rámci územního a stavebního řízení. C.1.6.4. Veřejná autobusová doprava Autobusová doprava na území města Duchcova je z hlediska plošného rozprostření linek a zastávek stabilizovaná, umožňující relativně příznivou pěší dostupnost do 8 – 10 minut z převážné části obytných území. V souvislosti s celkovou přestavbou centrálního prostoru Duchcova a provozní organizací dopravce ČSAD jsou zrušeny již neužívané autobusové garáže ČSAD.
19
C.1.6.5. Doprava v klidu Výhledově je nutné očekávat zvyšující se nároky na parkování a stání vozidel, jež vyplývá z rostoucího stupně automobilizace, celkového rozvoje města a nových ekonomických a rekreačních aktivit. Parkování a garážování osobních automobilů trvale žijících obyvatel by mělo být u individuální zástavby i výhledově zajišťováno na vlastních pozemcích, mimo veřejné plochy a komunikace, u bytových domů na dispozičně a architektonicky vymezených a upravených maloplošných parkovacích stáních. V místech výrazné koncentrace nároků na parkování vozidel trvale žijících obyvatel, tj., především sídliště - lokalita V bažantnici je nezbytné řešit dispoziční vymezení a architektonickou úpravu stání a maloplošných parkovacích ploch pro osobní automobily, které je vhodné situovat dle místních podmínek mimo průjezdné profily komunikací tak, aby vhodně dotvářely veřejný prostor. Zvláštní detailní pozornost je nezbytné věnovat podmínkám pro parkování a krátkodobé stání na ostatních veřejných prostranstvích a komunikacích se soustředěnějšími nároky. To se týká především centrálního prostoru města, kde jsou s ohledem na vyšší koncentraci vozidel potřebné dílčí dispoziční, stavebně technické a architektonické úpravy s citlivostí pro detail a zachování tradičního charakteru a prvků daných prostorů. Nároky na parkování a stání osobních vozidel v blízkosti nových rekreačních aktivit v prostoru navrhované rekreační nádrže Ledvický rybník je nezbytné řešit v detailu a koordinaci s celkovým návrhem a uspořádáním nástupních a pobytových prostorů. Lze předpokládat, že hlavní objemy parkovacích stání budou soustředěny při příjezdové komunikaci vedené nově v jižní okrajové části Duchcova; jižní propojení – silnice III. třídy. Přestavbou a obnovením provozu Duchcovské tratě s obnovením funkce starého nádraží Duchcov bude žádoucí vymezení vhodných parkovacích ploch a stání v prostoru nám. Legií s přímou návazností na železnici – jedna z podmínek pro uplatňování systému P+R. Problematiku dopravy v klidu v jednotlivých specifických oblastech bude vhodné řešit podrobněji samostatnou dokumentací s cílem částečného rozšíření kapacit na volných plochách, u stávajících stání ploch a prostranství s návrhem stavebních, architektonických úprav, případně regulačních opatření. C.1.6.6. Nemotorová rekreační doprava Řešené území Duchcova má s ohledem na atraktivitu krajiny a přírody Podkrušnohoří i nové rekreační aktivity po ukončení těžby hnědého uhlí příznivé předpoklady pro rozvoj pěší a cykloturistiky s návaznostmi na značené trasy a stezky širšího prostoru. V této souvislosti jsou navrhovány lokální a regionální cyklistické a pěší trasy a stezky. V regionálních souvislostech je navrhováno nové jižní propojení Duchcova a jeho rekreačních prostorů s nadregionální dálkovou cyklistickou stezkou č. 25 „MO-DO“ Most – Doksy. Podmínkou je zpracování podrobné studie a vymezení napojovací stezky. V koordinaci s projektem „Cykloturistické trasy okolím Duchcova“ (Klub českých turistů, 2004) je navrženo propojení sídel Osek - Duchcov korigovanou cyklistickou trasou CT 231, nově vedenou přes Osek a Duchcov do prostoru Všechlap, kde se napojuje na stávající trasu. Ve směru na Teplice je v návaznosti na trasu č. 231 v Duchcově navržena cyklistická trasa č. 3083, která zpřístupňuje rekreační centrum Oldřichov – Barbora a dále Teplice. V lokálních souvislostech jsou dále navrhovány a postupně připravovány následující pěší a cyklistické trasy a stezky: − Pěší a cyklistická stezka od západního okraje Duchcova s návazností na historickou cestu do Oseka (korigovaná cyklistická trasa č. 231). 20
− − − − −
Pěší a cyklistická stezka od severního okraje Duchcova (sídliště) k železniční zastávce Háj u Duchcova. Pěší a cyklistická stezka od severního okraje Duchcova, navazující na stávající stezku kolem Klášterského potoka, k nádraží ČD. Okružní pěší a cyklistická stezka kolem navrhované rekreační nádrže Ledvický rybník s návaznostmi na prostor a turistické značené trasy Ledvic a Duchcova. Pěší a cyklistická stezka Duchcov – Ledvice. Pěší a cyklistická stezka vedená ze západního okraje Duchcova (korigovaná trasa č. 231) po jižním okraji města v souběhu s jižním propojením – silnice III. třídy a s návazností na okružní stezky kolem rekreační nádrže a spojení Duchcov – Ledvice.
Územní vymezení a stabilizace vybraných navrhovaných cyklistických a pěších tras a stezek je podmíněna detailním prověřením v úrovni územní studie. Hlavním cílem navrhovaných nemotoristických tras a stezek je jejich vymezení v samostatné trase s maximální segregací od motorové dopravy, návazností na atraktivní cíle a zastávky hromadné dopravy a doplnění potřebnou vybaveností, mobiliářem a službami.
C.1.7. Energetika a spoje C.1.7.1. Energetika Energetická koncepce města je založena na dodávkách elektřiny a zemního plynu z centrálních zdrojů, přičemž elektřina je vyráběna z domácích primárních zdrojů a zemní plyn je dovážen ze zahraničí. Zemní plyn se používá pro vytápění a to jak individuálně tak pro výrobu dodávkového tepla. Rostoucí ceny energií způsobují návrat k využívání hnědého uhlí v lokálním vytápění. Tento jev v době teplotních inverzí značně ovlivňuje kvalitu přízemní vrstvy atmosféry. Řada stávajících panelových objektů je zásobována trojcestně (elektřina, plyn, CZT). Jedná se o chybný přístup k energetickým koncepcím před rokem 1989. Výhledově bude nutné nahradit vaření na plynu elektřinou a částečně vymístit uliční plynovody. Změna na dvojcestné zásobování energiemi nebude představovat územní nároky, nicméně se jedná o složitou problematiku, kterou je třeba řešit zpracováním technicko-ekonomické studie. Elektřina je do území přiváděna vysokým napětím z hladin 10 a 35 kV. Dokončuje se unifikace na hladinu 22 kV bez nároků na zábor území. Vedení velmi vysokého napětí 110 kV má z hlediska řešeného území tranzitní charakter. Rozvody vysokého napětí jsou v intravilánu města realizovány jako kabelové, mimo intravilán pak venkovním vedením. Zemní plyn je dodáván z vysokotlakého plynovodu Teplice – Duchcov s propojením na Podkrušnohorský plynovod. Místní středotlaká a nízkotlaká síť je napájena ze dvou vysokotlakých distribučních regulačních stanic. Nízkotlakou síť posilují dvě středotlaké regulační stanice. Podstatná část bytových domů je zásobována dodávkovým teplem z výtopny Osecká, která spaluje zemní plyn. Celý systém byl modernizován, do jednotlivých domů jsou zavedeny primární rozvody a umístěny kompaktní výměníkové stanice. Na úrovni územního plánu je třeba upozornit na možnost využití odpadního tepla z elektrárny Ledvice pro uvedenou výtopnu v době případné energetické krize. Konverze plynu za teplo z ELE se investičně nedotkne konečných odběratelů tepla. Tuto problematiku je třeba řešit komplexně na úrovni zpracování územního energetického konceptu.
21
Koncepční změny energetické síťové infrastruktury nejsou navrhovány. Požadavky na výhledový zábor území ze strany provozovatelů sítí nebyly vzneseny.
Energetická koncepce rozvojových ploch Energetická koncepce rozvojových ploch je založena zásadně na dvojcestném zásobování energiemi a na dostupnosti jednotlivých energetických médií. Jednotlivé rozvojové plochy mají navrženu jednu z níže uvedených energetických koncepcí: • elektřina v elektrizačním stupni A + zemní plyn • elektřina v elektrizačním stupni B + dodávkové teplo • elektřina v elektrizačním stupni B + ekologická paliva nezávislá na sítích Výjimečně jednocestné zásobování (pouze elektřina, elektrizační stupeň C) je možné pouze tam, kde to umožní kapacita elektrorozvodných sítí, druh vytápění určí dodavatel elektřiny. Poznámka : elektrizační stupeň A – elektřiny je využíváno pro svícení a běžné spotřebiče připojitelné na zásuvku elektrizační stupeň B – využití elektřiny jako u stupně A a dále pro akumulační ohřev vody a vaření elektrizační stupeň C – využití elektřiny jako u stupně B a dále pro vytápění
Použití uhlí je podmíněno instalací ekologických kotlů. Snižující se cena slunečních kolektorů a tím i jejich rychlá ekonomická návratnost, umožňuje v rozptýlené zástavbě využívání sluneční energie pro ohřev vody a vytápění na začátku a konci topné sezóny (nízkoteplotní topné systémy). Dostupnost energetických médií a energetická koncepce rozvojových ploch: Označ. plochy
Zásobování elektřinou
Zásobování plynem
Zásobování teplem
47 RD
z nové TS č.41
rozšíření stl sítě
na bázi plynu
Z2
1 RD
ze stávající sekundární sítě
ze stávající ntl sítě
na bázi plynu
Z3
2 RD
ze stávající sekundární sítě
ze stávající ntl sítě
na bázi plynu
Z4
1 - 2 RD
sekundární přípojkou
přípojka z ntl sítě
na bázi plynu
Z5
zahrádky
x
x
bez energetických nároků
Z6
4 - 8 RD
ze stávající sekunderní sítě
x
ekologická paliva nezávislá na sítích
Z7
výrobní, skladovací plochy
z nové TS č.43
rozšíření stl sítě
na bázi plynu
Z8
výrobní, skladovací plochy
ze stávající sekundární sítě
ze stávající stl sítě
na bázi plynu
Z1
Výstavba
Z9
rekreační nádrž
x
x
x
P1
40 RD
ze stávající TS č.27
rozšíření stl sítě
na bázi plynu
P2
sídelní zeleň
x
x
x
P3
polyfunkční dům
ze stávající TS č.9
x
napojení na stávající rozvody tepla
P4
občanské vybavení, bydlení
ze stávající TS č.9
x
napojení na stávající rozvody tepla
22
Označ. plochy
Výstavba
Zásobování elektřinou
Zásobování plynem
Zásobování teplem
P6, P7
občanské vybavení, sport
ze stávající TS č.18
rozšíření stl sítě
na bázi plynu
P8
občanské vybavení (nádraží, škola, internát, restaurace, služby)
ze stávající sekundární sítě, případně samostatný vývod z trafostanice č. 21
ze stávající ntl sítě
na bázi plynu
P9
občanské vybavení, bydlení
z nové TS č.42
ze stávající stl sítě
na bázi plynu
P10
výrobní, skladovací plochy
ze stávající TS č.26
ze stávající stl sítě
na bázi plynu
C.1.7.2. Spoje Telefonizace je zajištěna ze stávající rekonstruované místní telekomunikační sítě nebo z dynamicky se rozvíjejících bezdrátových sítí mobilních operátorů. Televizní a rozhlasový signál veřejně-právních stanic je přijímán ze stávajících vzdušných sítí a kabelových sítí. Další možnosti nabízí NET a satelitní příjem. Telekomunikace V Nerudově ulici byla postavena a zprovozněna v červenci 1997 nová digitální ústředna RSU o kapacitě 2480 přípojek, která svojí kapacitou plně postačí pokrýt požadavky na zavedení telefonu. Rovněž byla modernizována místní telekomunikační síť. Další telekomunikační možnosti nabízí i rozvíjející se síť GSM (provoz bezdrátových telefonů). Řešeným územím prochází následující dálkový telekomunikační kabel, který je zakreslen v grafické příloze. Telefonizace rozvojových ploch bude s ohledem na místní telekomunikační síť řešena v dalších stupních projektové dokumentace. V ústředně je třeba vytvořit kapacitní rezervu pro 374 telefonních přípojek. V tabulce je uvedena rezerva počtu telefonních přípojek pro jednotlivé rozvojové plochy. Rozvoj. plocha
Funkce, výstavba
Počet telefonních přípojek
Z1
47 RD
75
Z2
1 RD
2
Z3
2 RD
3
Z4
1- 2 RD
3
Z5
zahrádky
0
Z6
4 - 8 RD
8
Z7
výrobní, skladovací plochy
10
Z8
výrobní, skladovací plochy
4
Z9
rekreační nádrž
0
P1
40 RD
64
P2
sídelní zeleň
0
P3
polyfunkční dům
38
P4
občanské vybavení, bydlení
48
vybavenost, restaurace, sport
10
P6, P7
23
Rozvoj. plocha
Funkce, výstavba
Počet telefonních přípojek
P8
vybavenost, soc. bydlení 25 b.j., služby, administrativa
45
P9
občanská vybavenost, bydlení
30
výrobní, skladovací plochy
10 374
P10 celkem
Televize a rozhlas Televizní signál je přijímán z vysílačů Buková hora (Ústí n.L.), Jedlová hora (Chomutov), Praha a Klínovec v dostatečné kvalitě. Vysílač (převaděč), okres
Program
Číslo kanálu
Výkon (kW)
RKS Mahlerovy sady, Praha
ČT 1
51
10
RKS Mahlerovy sady, Praha
Premiéra
24
10
RKS Mahlerovy sady, Praha
ČT 2
41
10
RKS Mahlerovy sady, Praha
Nova
37
10
RKS Cukrák, Praha
Nova
1
30
RKS Cukrák, Praha
ČT 1
26
50
RS Klínovec, Karlovy Vary
ČT 1
38
5
RS Klínovec, Karlovy Vary
Nova
7
0,5
RKS Buková hora, Děčín
ČT 1
33
20
RKS Buková hora, Děčín
ČT 2
50
0,1
RKS Buková hora, Děčín
Nova
12
10
RKS Jedlová hora, Chomutov
ČT 1
52
6
RKS Jedlová hora, Chomutov
ČT 2
35
5
Ve městě je provozována síť kabelové televize. Její rozšiřování bude věcí poptávky po této službě. Další možnosti příjmu signálu televizních stanic je přes satelitní vysílání a NET. Rozhlasový signál veřejně právního rozhlasu je v řešeném území přijímán v pásmech VKV a SV v dostatečné kvalitě. Radioreléové trasy Řešeným územím prochází tři radioreléové trasy. Trasy Buková hora - Jedlová hora a Bukov - Jedlová hora provozuje a.s. České radiokomunikace Praha. Provozovatelem trasy Bouřňák - Červený vrch - Policie Louny je MV ČR. C.1.7.3. Omezení navržených rozvojových ploch stávající energetickou a spojovou infrastrukturou Rozvojová plocha Z3 určená pro výstavbu 2 RD je diagonálně protnuta ochranným pásmem o celkové šířce 21 m. Umístění 2 RD při dodržení ochranného pásma je velmi problematické.
24
Č. rozvojové plochy
Rozvojová plocha
Omezující stávající stavba
Omezení
Z1
47 RD
vysokotlaký plynovod
bezpečnostní pásmo 20 m na obě strany
Z4
1 - 2 RD
vysokotlaký plynovod
bezpečnostní pásmo 20 m na obě strany
P9
občanská vybavenost, bydlení
středotlaký plynovod
ochranné pásmo 1 m na obě strany
P9
občanská vybavenost, bydlení
kabel vysokého napětí
ochranné pásmo 1 m od krajního vodiče
P9
občanská vybavenost, bydlení
VTL regulační stanice
bezpečnostní pásmo 10 m
2 RD
dvojité venkovní vedení vysokého napětí
ochranné pásmo 7 m od krajního vodiče, šířka vedení 7 m
Z3
C.1.8. Vodní hospodářství C.1.8.1. Hydrologické předpoklady vodohospodářského řešení Posuzované území je zčásti jednoznačně určeno, avšak více než polovina plochy je ve stavu prvotního přetváření důlní a průmyslovou činností. Doly Bílina zde rekultivačně uzavírají rozsáhlou výsypku Pokrok. ČEZ - Elektrárna Ledvice postupně vyplňuje zbytkovou jámu Fučík plavením popílku a od r. 1996 i ukládáním produktu z odsiřování kouřových plynů stabilizátu. Stanovení hranic povodí, příslušného recipientu není proto zcela přesné zejména v prostoru budované výsypky. Recipientem posuzovaného území je dnešní zbytkové koryto Ledvického potoka. Přesto byly na základě dosavadních výsledků stavby a rekultivací výsypky Pokrok a předpokladů o vývoji v prostoru odkaliště Fučík i v okolí Ledvic odhadnuty plochy odpovídajících povodí. Byl vzat v úvahu i další možný vývoj báňských postupů severního křídla dolu Bílina. Takto pojaté plochy již odpovídají budoucímu přetvoření krajiny, jejíž dominantou bude z vodohospodářského i krajinného pohledu v relativně blízké budoucnosti vodní nádrž Ledvický rybník, nově vytvořená v prostoru dnešního odkaliště Fučík. Proto zcela podstatná část posuzovaného prostoru přísluší povodí, ukončenému profilem hráze této nádrže. Jeho plocha je 1 050 ha, zatímco plocha druhého povodí, jehož závěrný profil je na Ledvickém potoce před jeho vstupem do propustku pod tratí ČD Teplice – Bílina, je pouze 70 ha. Toto druhé povodí je také z hlediska vodohospodářského posuzování na úrovni územního plánu nejen co do velikosti, ale zejména vzhledem k jeho poloze a působení, nepodstatné a v dalších úvahách ho pouštíme se zřetele. Posuzované povodí je ohraničeno od severovýchodu a severu přeložkou Klášterského potoka, jejímž účelem bylo a dosud je praktické vyloučení přítoku povrchových vod ve směru od Krušných hor do dobývacího prostoru Dolu Bílina. Zde jsou zásadní prvotní širší vodohospodářské vztahy mezi pojednávaným územím a jeho blízkým i vzdálenějším okolím. Tento na počátku Loučenský potok vstupuje na pojednávané území od jihozápadu na úrovni města Osek a z území vystupuje na úrovni obce Lahošť. Bude ve funkci po dobu životnosti dolu. S těžbou hnědého uhlí se až donedávna ve vazbě na vládou stanovené limity těžby počítalo až do roku 2030. V současné době však nelze vyloučit pokračování těžby i výrazně přes tuto časovou hranici. Existence přeložky Klášterského potoka celé pojednávané území výrazně ovlivňuje především tím, že sem přivádí ze dříve nepříslušných povodí povrchové vody. V případě, že na těchto povodích dojde ke kritické srážce, převádí přeložka nad pojednávané území vodní příval. Nabude-li tento příval extrémní hodnoty, může být část tohoto území zatopena. Ani po ukončení těžby však k likvidaci přeložky Klášterského potoka pravděpodobně nedojde. Má již dnes v podkrušnohorské krajině svoje pevné místo a bude asi trvale funkční pro lepší zvládání dešťových přívalů. Avšak posouzení daného území z hlediska povodňových stavů, zpracované pro město Duchcov Vodohospodářskými projekty Teplice v srpnu
25
1998 (z.č.40.06/98) prokazuje, že ochrana poskytovaná městu Duchcovu přeložkou Klášterského potoka je poměrně omezená na průtoky nižších hodnot. Při přívalech blížících se již dvacetiletým průtokům nelze vyloučit zátopu zejména v jižní části Duchcova. V této souvislosti je třeba se vší vážností poukázat na často až katastrofální vývoj srážkové činnosti v Evropě v posledním desetiletí, zejména od roku 2000. Pokud jde o severočeský region, nelze nepřipomenout stoletou povodeň na Liboucheckém potoce v roce 1987 a více než stoletou povodeň na blízké Dubské Bystřici v roce 2002. Rozhodně se nedá spoléhat na to, že se přeložce Klášterského potoka musí i v budoucnu obdobná krizová situace vyhnout. C.1.8.2. Vodohospodářská bilance a) Vstupy plocha vlastního podpovodí ...................................................................1 050 ha z toho plocha s jednotnou kanalizací, převádějící dešťové vody na ČOV Želénky ....................................................................................... ............180 ha z toho plocha stávajících rybníků a navržené vodní nádrže ............................. .....91 ha odhadovaný průměrný dlouhodobý koeficient ročního odtoku ................ 0,20 průměrná roční srážka ........................................................................... 590 mm průměrný roční odpar z volné hladiny .................................................... .730 mm plocha provozní hladiny navržené nádrže Ledvice ..........………….. .......70 ha odhadovaný max. vsak do podloží a boků navržené vodní nádrže ..........3 l/s přítok z toků příslušných původnímu Ledvickému potoku Qa, Osecký potok a Hájský potok .................................................................... ............150 l/s přeložka Klášterského potoka nad soutokem s Oseckým potokem Qa .......... ...........................................................................................................241 l/s průměrný průtok nádrží Všechlapy Qa .................................................... 649 l/s b) Bilance Dlouhodobý průměrný přítok z vlastního podpovodí: vodní plochy……91. 0,59.104 .0,35................................................536 900 m3 /r resp ..........................17 l/s ostatní plochy ............. (1050 - 180 - 91) . 0,59 . 0,20 . 104………919 200 m3 /r resp…………………..29 l/s přítoky z původního podpovodí (Osecký potok a Hájský potok)… 4 730 400 m3 /r resp.…………….……150 l/s dotace z přeložky Klášterského potoka Bažantnici, Barboru a Plemple ..... 946 000 m3 /r resp.…………....... 30 l/s přítoky do navržené vodní nádrže celkem…………………………...6 902 700 m3 /r resp.………... ... .. 219 l/s roční odpar ze všech rybníků 91 . 0,73 . 104…………………… 664 300 m3 /r resp.……….. ... ..… 21 l/s vsak do podloží a boků…………………………………………… - 94 700 m3 /r resp.………… ..... 3 l/s dlouhodobý průměrný průtok v profilu hráze nádrže………… 6 086 400 m3 /r resp ... ... ... ... ... 193 l/s Z bilance tedy vyplývá, že z hlediska dlouhodobých průměrných hydrologických hodnot bude při obnovení původní sítě toků nádrž dostatečně dotovaná a průtočná. Pro extrémní suchá období a období přechodná se uvažuje případná možnost zlepšení průtoků nádrží dotací z vodního díla Všechlapy:
26
průměrný průtok v profilu hráze……………………………………….. 649 l/s hygienické minimum pod hrází……………………………………………… 65 l/s trvalé odběry pro ČEZ Elektrárnu v Ledvicích a jiné odběratele……… 20 l/s mimořádné odběry pro ČEZ Elektrárnu v Ledvicích až………………… 500 l/s možnost minimálních odběrů pro navrženou nádrž…………………… 30 - 50 l/s možnost maximálních odběrů pro navrženou nádrž (v době mimo mimořádné odběry ČEZ - ELE) až………………………………… 500 l/s (maxima možná a vhodná zejména v době vyšších a přívalových průtoků) Poznámka: Ve stanovisku ČEZ, a.s. Elektrárna Ledvice ke konceptu ÚP Duchcov-Ledvice (1998) se konstatuje, že napájení nádrže Ledvice z doplňkového zdroje - přivaděče průmyslové vody Všechlapy -ELE bude možné až po ukončení životnosti ELE. Předpokládáme možnost změny tohoto stanoviska v období uvažované realizace nádrže, tj. na úrovni roku 2025. Podstatnější pro řešení však budou technické a kvalitativní poměry na nádrži Všechlapy v této době. Pokud se zde nepodaří vytvořit podmínky pro kvalitu vody vyhovující dotaci do Ledvického rybníka,nelze s odběrem vody z nádrže Všechlapy počítat.
C.1.8.3. Přehled vodohospodářských opatření v síti vodních toků a vodních ploch Navržená vodní nádrž Ledvický rybník Pro zahájení prací na zřízení vodní nádrže je rozhodující postup ukládání popelovin a stabilizátu v prostoru zbytkové jámy Fučík. V současné době jsou popeloviny převážně na úrovni 185 m n.m. Dno rybníka se odvíjí ode dna koryta Ledvického potoka pod hrází budoucí nádrže, určeného měřením na úrovni 196,203 m n.m. Uvažuje se s vytvořením oddělovací a současně těsnící vrstvy na popílkovém dnu v tloušťce 0,6 m - 1 m. Potom konečná úroveň popílkové (stabilizátové) výplně zbytkové jámy bude na úrovni 195,20 až 195,50. Postup plnění zbytkové jámy (odkaliště) Fučík je závislý na mnoha provozních faktorech, z nichž patrně nejdůležitější je požadovaný výkon, resp. výroba elektrické energie. Neméně důležitá je použitá technologie odsiřování a její podíl na celkovém výkonu ELE. Nezanedbatelné je i využívání produktu odsiřování - stabilizátu jako druhotné suroviny. Proto dle sdělení ČEZ,a.s. ELE není v současné době dost dobře možné zodpovědně sestavit harmonogram plnění zbytkové jámy a ukončení plnění. Tvar a parametry navržené vodní nádrže Řešení vyplývá z potřeby vytváření nové krajiny po ukončení průmyslové činnosti v prostoru zbytkové jámy Fučík a v jejím okolí a z výškových vazeb mezi městem Duchcovem a obcí Ledvice. Dále vyplývá z vodohospodářské bilance a z požadavků na vytvoření ekologicky optimálně funkční a tudíž i rekreačně cenné nádrže. Na základě podrobného předběžného průzkumu území se dospělo ke stanovení jednoznačné úrovně provozní hladiny, a to na kótě 200,00 m n.m. Tato kóta vyplývá především ze vzájemného výškového vztahu mezi budoucí vodní nádrží a dnes již zasypaným oprámem na nádvoří podniku Kovosreal. Oprám jakožto pozůstatek bývalého povrchového důlního díla je hydraulicky propojen s důlními chodbami, směřujícími v uhelné sloji pod město Duchcov. Sloj a chodby jsou silně zvodnělé a dotují prostor oprámu vodou v množství řádově 10 l/s. V současné době, po zřejmě nevhodně provedeném zaplnění oprámu zeminou, došlo k zatápění suterénních prostor v objektech podniku Kovosreal. Důsledkem je trvalé intenzivní, nákladné čerpání vody ze sklepa hlavní budovy Kovosrealu. Na dolním okraji nádvoří firmy je terén na kótě 205 m n.m. Doporučená kóta bezpečného gravitačního odvedení vod dle hydrogeologických posouzení je 202,00 m n.m. Vzdále27
nost mezi oprámem a budoucím rybníkem Ledvice je 1 100 m. Dosažitelný sklon nivelety budoucího otevřeného koryta Ledvického potoka je tudíž pouze 1,8 ‰. Lze ho akceptovat, ale jen z nouze. S umístěním hladiny navržené vodní nádrže Ledvice na vyšší úrovni proto nelze uvažovat. Na stejné kótě 200,00 m n.m. by ve vzdálené budoucnosti (2050 až 2080) měla být umístěna hladina jezera Maxim, které vznikne zatopením zbytkové jámy dolu Bílina. Propojení jezera s navrženou vodní nádrží Ledvický rybník by zajistilo přímý přístup města Duchcova i obce Ledvice k rekreační vodní ploše o rozloze 10 km2. V té době již bude navazující krajina nepochybně v plném rozsahu rekultivována. V blízkosti Duchcova a Ledvic bude tato rekultivace na tak vysokém stupni, že již nebude od běžné krajiny laicky rozeznatelná. Lze snadno domyslet atraktivitu Ledvického rybníka jako významného nástupního prostoru k jezeru Maxim. Tato krajinná představa by se měla trvale udržovat i přesto, že je vytvoření jezera Maxim ještě mnoho desetiletí vzdálené. Pro město Duchcov i obec Ledvice je více než významná pro dobu, kdy se těžby uhlí a patrně i těžkého průmyslu (chemie) a energetiky zbavené Podkrušnohoří stane turisticky mimořádně zajímavou oblastí střední Evropy. Jde o to, aby ve vzdálené budoucnosti byl Duchcov se svým historicky atraktivním jádrem (atraktivita v rozsahu celé staré zástavby!) přístavem v těsné blízkosti velkého vnitrozemského jezera, které by optimálně mělo sahat až po město Most. To v případě, že se zdaří dosáhnout provázanosti jezera Maxim ve zbytkové jámě dolů Bílina s jezerem Most ve zbytkové jámě lomu Most – Kopisty. Město Duchcov by v kterékoliv časové etapě mělo aktivně spolupracovat s bílinskými doly, s mosteckými doly a s ledvickou elektrárnou (v jakékoliv budoucí struktuře těchto podniků) na postupném vytváření předpokladů pro budoucí propojení Ledvického rybníka s jezerem Maxim - Most. Lépe řečeno, vzájemnou spoluprací by mělo být zajištěno, aby v žádném případě nedošlo při těžbě uhlí a jeho energetickém či jiném využití ke vzniku prakticky nevratných negativních řešení. Podrobnosti jsou v odstavci „Možnosti navázání vodní nádrže Ledvice na budoucí jezero Maxim.“ Kóta dna v místě napojení Ledvického rybníka na původní koryto Ledvického potoka, která bude současně nejnižší kótou výpustného kbelu nádrže, je 196,20 m n.m. Odtud vyplývá maximální hloubka nádrže u hráze 3,8 m. Při zcela minimálním sklonu dna rybníka 3 ‰ potřebném pro jeho plynulé odvodnění při občasném vypouštění, lze počítat v nejvzdálenějších místech s hloubkou nejméně 1,7 m (rozdíl výšek dna 3,8 - 1,7 = 2,1 m). To se přirozeně netýká hloubky u rekreačních pláží, kde pozvolný sklon dna umožní bezpečný přístup dětem a neplavcům. Vzhledem k potřebě zachytit splaveniny a vytvořit vhodné podmínky pro předčištění vody je navrženo při omezených možnostech výškového rozvinutí rozdělení nádrže na dvě části. První část, jejíž plocha bude cca 3 ha, bude sloužit k předčištění vody Oseckého potoka a nového Liptického potoka, resp. vody přitékající z odvodňovací soustavy od západní paty výsypky Pokrok. Předčištěním se rozumí především sedimentace nerozpuštěných látek a případně částečné biologické a biochemické odbourání znečištění, neseného dotačními toky. Druhá část, jejíž plocha bude cca 70 ha je vlastní víceúčelová nádrž s převažující rekreační funkcí. Vhodné bude vytvoření dělící a převodní hráze v délce cca 350 m, která odřízne západní záliv od hlavní vodní plochy. V koruně hráze bude vyhlouben převodní kanál, který nasměruje předčištěnou vodu přímo k duchcovské pláži. Hráz bude současně možno využít jako atraktivní procházkovou cestu vzhledem k nezbytnosti zajistit trvalou možnost údržby
28
hráze i příkopu. V rámci rekultivací je možné vytvořit na hrázi alej z vodomilných stromů a tím dosáhnout zvláštní krajinné atraktivity nádrže. Délka břehů po obvodu je cca 3,25 km. Délka duchcovské rekreační pláže se předpokládá cca 550 m a délka ledvické rekreační pláže cca 350 m. Celková délka pláží cca 900 m, představuje tedy méně než třetinu z celkové délky břehů. To je optimální poměr, kdy zatížení nádrže rekreačními aktivitami běžného typu bude z vodohospodářského hlediska i z hlediska ekologického únosné. Je třeba dbát na to, aby úseky břehů, které nebudou věnovány rekreačním účelům byly vysloveně klidové což je důležité jak pro účastníky rekreace, tak zejména pro faunu a floru rybníka a jeho břehových částí. Uvedené řešení je poněkud komplikováno. Odbor výstavby městského úřadu v Duchcově územním rozhodnutím ze dne 17.11.1998 povolil uzavření dna odkaliště Fučík na kótě +196,30 m n.m. včetně jílového těsnění. Vydal však později změnu tohoto rozhodnutí, kde se povoluje plavení na kótu + 196,30 m n.m., přičemž těsnění a úprava dna nádrže o mocnosti až 1 m se v tomto rozhodnutí již neuvádějí. Z toho, co je naznačeno výše pokud jde o sklon dna nádrže však vyplývá, že bude-li chápána kóta 196,3 m n.m. jako střední hodnota uprostřed plochy budoucího dna, lze při stejných, resp. vyšších uložených kubaturách materiálů přistoupit v místě odtoku na ukončení ukládání popelovin na úroveň + 195,20 m n.m., což dovolí vytvořit požadovanou tloušťku těsnění a pískového pokryvu po celé ploše dna rybníka. Proto uvádíme nadále střední kótu dna ukládání materiálů z ELE ve středu plochy, při generelním sklonu ve směru od přítoku Oseckého potoka do odkaliště ČEZ a.s. ELE FUČÍK, ke zbytkovému korytu Ledvického potoka 196, 30 m n.m. Je však nutno poznamenat, že ELE trvá na posledním rozhodnutí MÚ – SÚ Duchcov, a počítá tedy se zaplavením odkaliště Fučík na úroveň 196,30 v celé jeho ploše. V této souvislosti je třeba vzít v úvahu i možnost využít pro formování dna nádrže popílkový stabilizát. Ten je již dlouhodobě a úspěšně využíván pro realizaci jižního duchcovského komunikačního koridoru. V cit. stanovisku ČEZ,a.s.ELE z května 1998, str. 4, je konstatováno, že výsledky sledování a vyhodnocování režimu vod v okolí ze stabilizátu budovaného koridoru nezaznamenávají negativní ovlivnění chemického obrazu vod. To je velmi důležité, pozitivní zjištění ve vztahu k podzemním vodám. Pokud by se obdobné výsledky prokázaly při sledování ovlivnění vody nad vrstvou stabilizátu, bylo by možné uvažovat s budováním dna nádrže přímo ze stabilizátu. Tedy i v potřebném sklonu dna. Na základě zkušeností z jiných obdobných nádrží lze navíc oprávněně předpokládat, že po poměrně rychlém usazení jemné vrstvičky kalu na dně nádrže vyluhovací účinek na vrstvu stabilizátu stejně velmi významně poklesne. Jinou otázkou je ovšem dlouhodobý vliv vody na pevnostní charakteristiky stabilizátu. Pokud se tedy ukáže vytvoření konečného dna Ledvického rybníka ze stabilizátu jako účelné a žádoucí, bude nezbytné dlouhodobě experimentálně všestranně ověřit působení vody z dotačních toků na stabilizát. Úpravy břehové části však v každém případě budou vyžadovat použití překryvných zemin a alespoň v plážové (plavecké) oblasti překryv písky nebo štěrkopísky. Zdroje vody pro nádrž Ledvice Jak vyplývá již z vodohospodářské bilance, jde o následující zdroje vody: Osecký potok a Hájský potok jsou potoky, které před zřízením přeložky Klášterského potoka směřovaly do pojednávaného prostoru, byly zdrojem vody pro rybníky v údolní nivě
29
Liptického potoka. Tyto vody posléze převzal Ledvický potok, do jehož zbytkového koryta bude napojen výtok z navrhované nádrže. Má-li být zajištěna dostatečná dotace Ledvické nádrže, je nezbytné v odpovídajícím předstihu provést vodohospodářské, správní a po nich i technické kroky k obnově jejich toku v plném rozsahu přes soustavu stávajících rybníků situovaných severně od Duchcova ve směru k Duchcovu, tj. jednak k upravené patě rekultivované výsypky Pokrok a přes Zámeckou zahradu a po spojení obou toků do Ledvického rybníka. Nový Liptický potok, resp. odvodňovací soustava která se postupně vytváří u západní paty rekultivované výsypky Pokrok. Zaústění rovněž do předřazené nádrže dílčího předčištění. Převod z rybníků východně od Duchcova, resp. regulovaně z přeložky Klášterského potoka. Tyto vody procházejí Vinduškovým rybníkem, Bažantnicí, trubním převodem pod Teplickou a dalšími ulicemi a ústí do rybníka Barbora v Duchcově. Přelivem ve hrázi rybníka (silnice Duchcov - Želénky) vtékají do Valdštejnské stoky a ústí v prostoru u Duchcovského viaduktu do Oseckého potoka. V tomto návrhu je zahrnuto obnovení převodu z Barbory přes Plemple a odtud trubním převodem k levému okraji duchcovské pláže, zatímco k pravému okraji pláže přitéká voda předčištěná ve vstupním rybníku. Vzhledem k potřebě zavedení čerstvé a v letním období povrchově předehřáté vody právě k pláži bude zřejmě v budoucnu žádoucí převádět vodu z Barbory výhradně přes Plemple. Průtok Novou Valdštejnskou stokou by se omezil převážně na dešťové vody z jižní části města Duchcova. Prvotní předčištění vody je v tomto případě zajištěno v rybnících Barbora a Plemple. Zásadním předpokladem funkčnosti tohoto systému je však kvalitní a včasná údržba těchto rybníků, zejména jejich pravidelné odbahňování. Přívod z nádrže Všechlapy. Úvaha využití tohoto zdroje vyplynula při zpracování územní dokumentace v roce 1998 ze značné rozlohy a objemu navrhovaného Ledvického rybníka a potřeby zajistit jeho funkci i v obdobích dlouhodobě nízkých srážek v příslušných přímých povodích. Po získání předběžných informací z Povodí Ohře, s.p. Chomutov se tehdy jevilo toto řešení jako v zásadě možné. Optimální pak bylo nerealizovat zcela nový přívod, ale využít dosavadní plně funkční vodovod, zřízený z VD Všechlapy pro ČEZ, a.s. ELE. Jde o trubní vedení DN 1000 mm, v prostoru mezi VD Všechlapy a Želénkami zčásti nově převložkované plastovým potrubím na DN 900. Statický přetlak v tomto trubním řadu je dán okamžitou hladinou vody ve VD Všechlapy (dále VD). Zde jsou uvedeny tyto rozhodující úrovně: Minimální hladina stálého nadržení ...........................................................
208,10 m n.m.
Maximální hladina stálého nadržení............................................................
211,60 m n.m.
Úroveň bezpečnostního přelivu ..................................................................
213,20 m n.m.
Hladina v nádrži Ledvice ………………………………………………………
200,00 m n.m.
Je tedy zřejmé, že i při nejnižší provozní úrovni lze zajistit tlakovým trubním přívodem převod vody z VD do navrhované nádrže při minimálním statickém přetlaku 0,81 MPa. Převáděné množství by záviselo především na dohodách mezi zúčastněnými partnery, tedy městem Duchcovem a obcí Ledvice na jedné straně a dále PO Chomutov jako provozovatelem VD a ČEZ-ELE jako provozovatelem průmyslového vodovodu. Dále bude přirozeně záviset na technickém řešení. Volba trasy je vcelku jednoznačná. Napojení přípojky je optimální v šachtě přívodu ČEZ a.s. ELE v revizní šachtě průmyslového vodovodu Š 19 v Želénkách. Délka úseku st. vodovodu DN 1000 částečně vyvložkovaného na DN 900 je 1340 m. Délka nové části přípojky vody z nádrže Všechlapy pro nádrž Ledvice, vedená pokud možno v souběhu resp. ve společné rýze s novou duchcovskou jižní kmenovou stokou je
30
1130 m. Z hydrotechnického posouzení vyplývá, že při minimálním stavu hladiny ve VD Všechlapy a přípojce DN 600 lze zajistit průtok 200 l/s. Přípojka DN 700 je schopna za stejných podmínek převést průtok až 500 l/s. Vzhledem k nutnosti zajistit stálé odběry ČEZ,a.s. ELE a hygienické minimum pod VD je vyšší přítok do nádrže Ledvice již zcela mimo diskusi. Předběžně se uvažuje o potřebě trvalého přítoku v rozmezí 30 - 50 l/s s tím, že tyto i vyšší intervence by připadaly v úvahu výslovně jen za příznivých podmínek na VD. Přívod by byl zcela uzavřen, pokud by na ČEZ,a.s. ELE došlo k havarijnímu stavu v dodávce průmyslové vody z Labského vodovodu. Je však třeba konstatovat, že ve “Stanovisku ČEZ, a.s. ELE ke konceptu ÚP z května 1998“ je v rozporu s předběžným projednáním záměru uvedeno, že “napájení rekreační nádrže z doplňkového zdroje - přivaděče průmyslové vody Všechlapy - ELE bude možné až po ukončení životnosti ELE“. Toto stanovisko se s ohledem na nové záměry rozvoje ELE (nový zdroj 660 MW) výrazně potvrzuje. Vzhledem k tomu, co je uvedeno výše se toto stanovisko jeví jako neúměrné. V provozu ELE převažují jednoznačně období, kdy je užívána voda pouze z Labského vodovodu. Zřejmě by tedy bylo možné v této záležitosti v příhodném čase s ELE jednat a patrně i dosáhnout podstatné změny citovaného stanoviska ELE. V této souvislosti je třeba se zmínit o stavu, který nastane po úplném ukončení činnosti ČEZ, a.s. ELE. Potom by mohl být trubní převod v úseku mezi VD Všechlapy a navrhovanou nádrží využíván podstatně intenzivněji. Popřípadě by mohlo dojít k převzetí v té době pravděpodobně nevyužívaného průmyslového vodovodu nebo jeho části pro účely dotace navrhované nádrže. Výše uvedené úvahy však budou mít smysl pouze při splnění dvou základních předpokladů : • V celém povodí nádrže Všechlapy budou splaškové i průmyslové odpadní vody řádně předčištěny tak, aby voda vtékající do nádrže splňovala zákonné normy kvality povrchových vod. Tento stav dosud (06/2007) zdaleka nenastal. Z informací získaných na ODŽP magistrátu v Teplicích vyplývá, že je pro dosažení výrazného zlepšení kvality vody v nádrži zcela nezbytné zajistit úplné odvedení veškerých splaškových vod z obcí Oldřichov/Jeníkov, Lahošť a Všechlapy/Zabrušany páteřní stokou na ČOV Želénky. Tato čistírna by se ve vazbě na zvýšení množství splaškových vod intenzifikovala. SVS a.s. s tímto řešením ve výhledu počítá. V současné době však nelze upřesnit dobu realizace. Není však vyloučené, že by se tento rozpracovaný záměr mohl uskutečnit před rokem 2025, tedy případně dříve, než dojde k realizaci a zprovoznění nádrže Ledvice. Pokud jde o obce na horním toku Bouřlivce (Mikulov, Hrob, Mlýny, Verneřice), je dle ODŽP oprávněný předpoklad, že zbytkové znečištění vypouštěných předčištěných odpadních vod zvládne samočistící schopnost Bouřlivce. • Z nádrže Všechlapy budou odstraněny veškeré sedimenty, které nyní vyplňují značnou část užitného objemu nádrže. Dle informací správce nádrže – PO Chomutov se jedná o nebezpečné kaly. Půjde tedy nejen o technicky i finančně náročné odtěžení, ale také o finančně značně náročné uložení tohoto odpadu na odpovídající řízenou skládku. V současnosti (2005) je toto řešení velmi nepravděpodobné. Pokračování neúnosného stavu by však mohlo vést eventuelně až k úplnému zaplnění nádrže, až do přeměny nádrže Všechlapy na pouhý mokřad. Bude tedy zřejmě velmi záležet na potřebách rezervní vody pro ČEZ – ELE ve vazbě na uvažovanou stavbu velkokapacitního bloku 660 MW, zda v zájmu obnovy užitného objemu nádrže jako rezervy provozní vody pro ELE dojde k odtěžení kalu a k jisté modernizaci nádrže (sedimentační přednádrž …).
31
Technické podmínky stavby vodní nádrže v prostoru odkaliště Fučík Základní podmínkou úspěšné realizace nádrže je vytvoření kvalitního dna a boků nádrže s maximálním omezením možných úniků vody do podloží. To plně váže na konečný výběr vhodné varianty těsnění dna, s potřebou ověření dlouhodobého ovlivnění vody v nádrži při případném použití stabilizátu, jak je uvedeno výše. Neméně důležité je řešení vlastního hrázového objektu. Je nezbytné vzít na vědomí, že hráz bude v každém případě realizována v dlouhodobě konsolidovaných výsypkách, situovaných po obou stranách konce původního koryta Ledvického potoka, nebo nad ním. Bude proto zcela nezbytné provést před zahájením projekčních prací velmi podrobný geotechnický průzkum a jeho vyhodnocení, aby byl vybrán optimální profil hráze. Předběžně se jeví jako optimální využít pro vytvoření hráze v zásadě již stabilizované části výsypky, tvořící okraj odkaliště Fučík minimálně na úrovni 201,00 m n.m. Výsledky posouzení sítě toků v prostoru Duchcova z hlediska průtoku stoleté povodně, provedené pro město Duchcov ve Vodohospodářských projektech Teplice spol. s r.o. v roce 1998 vedou k návrhu zvýšení hráze a břehů Ledvické nádrže případně až na úroveň 202,00 m n.m. Vždy s bezpečnostním přelivem dimenzovaným pro průtok 25 m3/s. Provozní hladina se prozatím uvažuje v úrovni 200,00 m n.m. i pro vyšší úrovně koruny hráze. Bude-li na základě geotechnického (ale i ekonomického) posouzení vytvoření takové protipovodňové ochrany přípustné resp. možné, byl by objem zadržené povodňové vlny cca 1,1 až 1,5 mil. m3. Výrazně by se tak zvýšila protipovodňová ochrana Hostomic na Bouřlivci a dále na středním a dolním toku Bíliny. Současně je nutno zdůraznit, že zjištění o možných důsledcích případného protržení hráze přeložky Klášterského potoka při průtoku přívalových vod vyšších hodnot (Q50 a výše) vyžaduje přijmout některá neodkladná technická ověření. Na jejich základě případně i investiční opatření na straně PO Chomutov, Severočeských dolů - DB, eventuelně i ČEZ, a.s. ELE. Konkrétně jde zejména o úpravu údolní nivy Oseckého potoka tam, kde došlo stavbou výsypky Pokrok k nadměrnému navýšení terénu pod jižním okrajem Duchcova (úsek od podniku Kovosreal až po odkaliště Fučík). Tato opatření musí plynule navázat na nádrž Ledvice, včetně výše popsaných úprav této nádrže. Možnosti navázání vodní nádrže Ledvice na budoucí jezera Maxim / Most Zatopení objemné zbytkové jámy o ploše cca 10 km2 a takto vytvoření jezera (Maxim) je možno očekávat někdy mezi léty 2060 až 2080. Naproti tomu je již příprava a realizace zatopení lomu Most-Kopisty o ploše 3,1 km2 úkolem současnosti. Případné propojení obou jezer ve vzdálené budoucnosti by nebylo jednoduché, je však technicky možné. Proto je třeba mít výhledově na zřeteli i toto krajinné řešení, které by mělo mimořádný nadregionální význam z hlediska turismu a s ním svázané ekonomiky. Vzhledem k reálné možnosti propojení Ledvického rybníka na jezero Maxim a přes něj tedy případně i na jezero Most je na místě zahrnout tento výhledový scénář do širších vztahů ÚP města Duchcova. Jde o to, aby v dalším vývoji nebylo opomenuto nic, co by tuto významnou vizi mohlo podepřít. Naopak je třeba, aby město Duchcov svými zástupci ve zmíněném dlouhodobém horizontu a ve spolupráci s dalšími zainteresovanými městy (Bílina, Most, Litvínov, Mariánské račice, Lom, Osek), představiteli Ústeckého kraje a zejména kompetentními představiteli Severočeských dolů a.s., dolů Bílina, MUS a.s. Most a ČEZ a.s. – Elektrárny Ledvice zabránilo všemu, co by mohlo budoucímu propojení Ledvického rybníka s jezerem Maxim znemožnit. Do ukončení těžby DB může dojít k mnoha změnám, které se budou týkat postupu lomu, užité technologie těžby skrývky a uhlí a zakládání skrývkových zemin. Některé z těchto změn mohou budoucí propojení Ledvického rybníka s jezerem Maxim komplikovat. Komunikační propojení provozů DB s montážním místem Jana lze považovat za jednu z prvních
32
takových změn. Daleko nejvýznamnější z hlediska zájmů města Duchcova pokud jde o propojení nádrže Ledvice s budoucím jezerem Maxim/Most je však způsob stavby (zakládání) vnitřní výsypky dolu Bílina. Aby bylo v budoucnu reálné nízkonákladové propojení Ledvického rybníka s jezerem Maxim, je třeba splnit tyto základní podmínky: • Zajistit stejnou úroveň hladin Ledvického rybníka a jezera Most a posléze pokud možno společné hladiny jezer Maxim a Most, tedy úroveň 200,00 m n.m. Propojení těchto jezer přes zdymadlo lze však rovněž akceptovat. • Při dalším postupu DB (severního křídla) zachovat koridor mezi výsypkou Pokrok a vnitřní výsypkou DB pro vytvoření obousměrného plavebního kanálu mezi jezerem Maxim a Ledvickým rybníkem o šířce dna alespoň 12 m (2 x 6 m). • K údržbě tohoto kanálu a navazujících svahů výsypek včetně odvodnění pat svahů je třeba počítat dalších minimálně 2 x 8 m odstupu od břehu kanálu. Je tedy minimální potřebná šířka koridoru pro záliv v úrovni dna plavebního kanálu 28 m. Pro případné další budoucí prostorové potřeby je žádoucí uvažovat s šířkou koridoru ve dně 40 m. • Konečná niveleta hrubého dna takto vytvořeného zářezu by neměla převýšit úroveň 201,00 m n.m. Přitom naopak postupné přechodné vytváření zatěžovacích zásypů o výšce alespoň 5 m nad touto úrovní by výrazně přispělo k dlouhodobé konsolidaci podloží koridoru a je tedy žádoucí. • Podmínkou úspěšného krajinného řešení i spolehlivé funkce propojovacího zálivu (plavebního kanálu) je spolehlivá stabilita svahů výsypek po obou stranách koridoru, včetně jejich řádného odvodnění až po patu svahů. Závěrným profilem jezera Maxim / (Most) by pak byla hráz navrhované nádrže Ledvice s korunou v úrovni 201,00 až 202,00 m n.m. Recipientem přetoku z jezera by se stal Ledvický potok. Ten by pak převáděl dlouhodobý průměrný průtok v hodnotě asi 500 až 700 l/s do Bouřlivce. Zaústění Bouřlivce do řeky Bíliny v říčním km 30,639 Bíliny je na kótě 187,67 m n. m. Jezero Maxim by za uvedených předpokladů svojí retenční schopností (více než 10 mil. m3 ) vytvářelo zcela bezpečnou protipovodňovou ochranu celé oblasti. Při propojení s jezerem Most, jehož plocha na provozní úrovni bude 3,11 km2 by retenční schopnost spojených nádrží mohla být v optimálním případě (hladiny na stejné úrovni) ještě asi o 3 mil. m3 vyšší. Je však nutno konstatovat, že této vizi již v současnosti neodpovídají rozvojové plány stavby vnitřní výsypky severního křídla dolu Bílina. Zářez pod západní patou výsypky Pokrok, ve kterém byly původně situovány uhelné dopravníkové výtahy, má být na základě těchto plánů již v roce 2010 zasypán až na úroveň 206,00 m n.m. Ovšem s tím, že na tuto úroveň plynule navazují svahy převýšené vnitřní výsypky. Pokud se městu Duchcovu jednáním s vedením DB nepodaří dosáhnout změny této koncepce, bude cesta pro budoucí propojení Ledvického rybníka s jezerem Maxim a Most v budoucnu ekonomicky výrazně zkomplikována, případně již natrvalo uzavřena. Kvalita vody v tocích Dosavadní posouzení kvality vody v pojednávaných tocích a vodních plochách zařazuje tyto vody do kvality druhé až třetí třídy, přičemž kvalita třetí třídy převažuje. Pro rekreační využití navrhované nádrže je nezbytné dosažení alespoň druhé třídy kvality. Tohoto cíle lze dosáhnout v zásadě především vyloučením jakéhokoliv znečišťování vody a půdy v povodí toků, tedy v povodí Oseckého a Hájského potoka, přeložky Klášterského potoka i v celém vlastním povodí Ledvického rybníka. Při využití vody z nádrže Všechlapy
33
půjde i o povodí Bouřlivce. Jak je uvedeno výše, rozhodující je úplné odvedení veškerých splaškových vod z obcí Oldřichov/Jeníkov, Lahošť a Všechlapy/Zabrušany páteřní stokou na ČOV Želénky. C.1.8.4. Vodní toky a vodní plochy Síť vodních toků a vodní plochy v Duchcově jsou ve své historické i novější podobě v zásadě na úrovni, kterou je zbytečné zásadním způsobem měnit, nebo jsou tyto změny buď urbanisticky nebo ekonomicky těžko možné, případně vůbec nereálné. Pouze v případě odvodnění jižní části Duchcova považujeme takovou změnu za zcela nezbytnou. Pro úplnost však uvedeme všechny případy, kde by mohla vzniknout dříve či později diskuse o potřebě případných změn. Vodohospodářské řešení Zámecké zahrady V zásadě by měl být zachován a pečlivě udržován dnešní systém až do doby, než bude možno zajistit vyšší průtoky plným převedením Oseckého a Hájského potoka do navrhované nádrže v prostoru odkaliště Fučík. Tehdy bude také možné zvýšit průtok přes Zámeckou zahradu. Potom by patrně bylo vhodné navrhnout některé úpravy, případně rozšíření vodních kanálů parkem. Vytváření dalších vodních ploch považujeme zejména z ekonomického hlediska za problematické. Mělo by se omezit nejvýše na oživení drobné zahradní architektury. Pokud by se přece jen uvažovalo s doplněním vodních ploch, neměly by být v žádném případě příliš rozsáhlé. Z vodohospodářského hlediska je důvodem nesnadná údržba větších vodních ploch, potřeba zamezit dalším ztrátám vody odparem v povodí navrhované nádrže a zejména blízkost nově navrhované atraktivní vodní plochy, kterou bude Ledvický rybník. Odvedení podzemních (důlních) vod v prostoru u podniku Kovosreal Vytvořením výsypky Pokrok došlo k přehrazení toku podzemní vody, ať to byla zcela původní cesta kvartérními vrstvami do údolní nivy Ledvického potoka, tedy sestup z úrovně 205,00 m n.m. na úroveň 195,00 m n.m., nebo později po hlubinných důlních rozrážkách cesta přes kvartérní vrstvy do narušené uhelné sloje a k čerpacím stanicím hlubinných dolů. V poměrně nedávné době pak tok těchto vod k důlní čerpací stanici na dně povrchového dolu Pokrok a posléze do odkaliště Fučík. Od prakticky hermetického uzavření těchto cest výsypkou Pokrok a po ukončení čerpání z vrtů, situovaných u paty této výsypky došlo velmi rychle k zatopení oprámu, který byl jako pozůstatek povrchové těžby uhlí situován v areálu nynějšího závodu Kovosreal (v roce 1998 Kovos) v jižní části Duchcova, ve vzdálenosti necelých 200 m od centra Duchcova. Jeho dno na úrovni 192,00 m bylo původně suché. Voda v oprámu postupně vystoupala natolik, že přímo ohrozila provoz kotelny umístěné v suterénu budovy podniku Kovos. Bylo nezbytné zahájit čerpání vody do Oseckého potoka, jehož koryto probíhá bezprostředně za oplocením továrního dvora. Toto čerpání trvá i nadále. Uvádí se, že se do Oseckého potoka denně čerpá až 1000 m3, resp. 11,6 l/s vody. Z řady posouzení a také z kvality vody typické pro vody prošlé slojí vyplývá jednoznačně vazba na důlní díla, která jsou situována pod městem Duchcovem. Je zřejmé, že další zvýšení úrovně hladiny těchto vod, popřípadě přehrazení jejich cesty vodotěsným uzavřením oprámu by mělo za následek nastoupání hladiny vody v kvartérních vrstvách, v nichž jsou založeny objekty v jižní, event. i centrální části Duchcova. Důsledkem by bylo zatopení sklepů a zamokření základových konstrukcí a zdí zastižených budov. Posléze výrony nejspíše do původního koryta Oseckého potoka v Mostecké ulici.
34
Takové situaci bylo žádoucí zabránit. Z dostupných posudků se jeví jako optimální doporučení odvést tyto podzemní vody z prostoru podniku Kovosreal na úrovni 202,00 m, nejvýše však na úrovni 203,00 m. Podnik Kovos provedl v roce 1999 stoupací zkoušku, aby jistil možnosti pokud jde o omezení čerpání vody. Časový průběh zkoušky (T-H křivka) není sice přesně popsán, ale tendence byla stále stoupající a po cca dvou měsících byl dán opět pokyn k čerpání, z obavy o stav suterénních konstrukcí budov závodu, které se počaly zatápět. Pozitivním zjištěním bylo vymizení okrového kalu, který se zřejmě mohl v nepatrně proudící vodě usadit, nebo v prostředí pouze vodním vůbec nevznikal. Vzorek vody č. V-1037, provedený laboratoří DOS - VGP v Oseku vykazuje tyto hodnoty: pH ...................... 6,7 CHSK CR ............. 34,00 mg O2/l BSK5 ................... 5,40 mg O2/l Fe ....................... 1,95 mg/l 2SO4 ................... 725,00 mg/l rozp. látky ........... 1500,00 mg/l NEL .................... 45,00 pg/l Vzhledem k tomu, že voda prochází slojí, je tento výsledek přes částečnost rozboru odpovídající. Je zřejmé, že trvalý stav, kdy nynější podnik Kovosreal je nucen bez vlastního zavinění čerpat tak značné množství vody je zcela nevhodný. V návrhu ÚP zpracovaném v roce 1998 byly doporučeny následující postupy (citace): • založení kapacitního drénu na dně oprámu, ve vazbě na uhelnou sloj. Poté vyplnění oprámu jílovitými výsypkovými zeminami až na úroveň 202,00 m n.m. a vytvoření další plošné dvouetážové drenáže na této úrovni. Spodní i vrchní drenáž se napojí na Osecký potok, jehož niveleta bude v nově vytvořené údolní nivě úměrně snížena. Následně se vyplní zeminou i zbytek oprámu a terén se urovná. Sanace musí mít charakter stavebních prací (hutnění), aby i horní drenážní etáž byla trvale funkční. Potom lze ovšem počítat též s odpovídajícím využitím obnoveného pozemku • propojení oprámu s Oseckým potokem, jehož niveleta bude v nově vytvořené údolní nivě úměrně snížena jako v předchozím případě. Dno napojení kanálu na oprám bude na úrovni 202,00 m. n. m. Na tuto kótu by se natrvalo vystavila hladina vody v oprámu. Břehy takto vytvořené nádrže by se vhodným způsobem upravily a rekultivovaly, a na nádvoří podniku KOVOS by tak vznikla zajímavá vodní plocha, ke které by bylo možno vhodným způsobem přiřadit nové tovární objekty. Toto řešení by bylo investičně nepoměrně méně náročné než předchozí návrh a představitelé podniku KOVOS s ním souhlasí. V dalším vývoji bude proto vhodné sledovat právě tuto variantu. (konec citace) Bohužel je nutno konstatovat, že v období od roku 1998 do současnosti (06/2007) k úpravě údolní nivy u paty výsypky Pokrok nedošlo a doporučené varianty tedy nebylo možno realizovat. Oprám na nádvoří podniku Kovosreal byl mezitím na základě stavebního povolení MÚ–SÚ Duchcov č.j. VŽP – 216/328/00/Pú zasypán. Jak bylo zasypání skutečně provedeno jsme nezjistili, ale z hydrogeologického posouzení firmy Jiří Svoboda-P.M.V.P. PrahaRadotín vyplývá, že při zavážení nebyla vedena dokumentace o použitých materiálech. Patrně ani nebyly realizovány drény, doporučené v návrhu ÚP z r. 1998. Jednoznačně však narůstají potíže podniku Kovosreal. V jižním okraji oprámu bylo nutno vytvořit čerpací studnu a k ní vést odvodňovací příkop. V automatickém provozu se čerpá v průměru 8-10 l/s do Oseckého potoka. Kromě toho se po uzavření oprámu vzdula voda do sklepa hlavní budovy. Hladina zde stoupá až 0,2 m nad úroveň podlahy. Firma zde byla nucena zavést odčerpávání vody v množství cca do 2 l/s. Zmokřením zdí je zde do značné míry ohrožena statika budovy, kromě dalších negativ, které voda a vlhkost v budově obecně způsobuje.
35
Naplnily se také obavy, vyjádřené v návrhu ÚP z roku 1998. Podzemní voda vzdutá po nevhodném zasypání oprámu již pronikla do sklepů asi patnácti domů v Bezručově ulici a tyto domy výrazně znehodnocuje. Přitom bohužel neexistuje jiné okamžité řešení, než zvýšit intenzitu čerpání na dvoře Kovosrealu (prohloubení čerpací studny), případně i v suterénu hlavní budovy Kovosrealu. Zde však je při zvýšeném čerpání nejistá otázka stability hlavní budovy. I tak zřejmě nezbude, než zavést čerpání ve sklepích postižených domů. Báňské projekty Teplice zpracovaly v září 2006 studii s názvem „ Úprava režimu spodních vod lokality Duchcov-jihozápadní okraj (KOVOS)“ (zak.č. 1898/ST, arch.č. ZR-9-07006, vodohospodářská část Ing. Kubizňák, hydrogeologie Jiří Růžička). Na základě podrobného hydrogeologického posouzení je tu navržena sanace ve dvou etapách. První etapa zahrnuje vytvoření hloubkového drénu po polovině obvodu dřívějšího hnědouhelného malolomu v prostoru podniku. Drén je ukončen v čerpací jímce s plně automatizovaným provozem tří ponorných čerpadel. Drenážní voda by se čerpala do Oseckého potoka v Mostecké ulici. Hladina v jímce se předpokládá v úrovni 202,50 až 203,80 m n.m. Je oprávněný předpoklad, že by toto relativně snadné a ekonomicky přístupné (4 mil. Kč) mělo problémy se zatápěním sklepů vyřešit. Ve druhé etapě je navrženo gravitační odvedení vod z jímky do Ledvického potoka. Návrh respektuje existenci uložiště popelovin ve zbytkové jámě Fučík. Podrobnosti viz kapitola Převod Oseckého potoka do Ledvického rybníka. Je ovšem třeba poznamenat, že kvalita vody čerpané nyní z tohoto prostoru neodpovídá zejména pokud jde o sírany a železo zákonným předpisům vázaným na vypouštění vody do toků. Dosud čerpaná voda odtéká do odkaliště Fučík. Mísí se zde s vodami z elektrárny a není vyloučeno, že se znečišťující látky vážou též na uložené popeloviny. Na konci zpětného průtoku v ELE projdou veškeré odpadní vody čistírnou, jejíž výsledky jsou příznivé. Zřízení Ledvické nádrže v prostoru odkaliště Fučík může tedy přinést v tomto směru problémy. Je nejisté, že pouhé zařazení předrybníka o ploše 3 ha postačí zajistit naředění a částečné předčištění tak značného množství (10 l/s) znečištěné vody. Nelze tedy do budoucna vyloučit nutnost úpravy této vody. Na druhé straně vyrovnaný gravitační odtok vod může dle obecných zkušeností nezanedbatelně přispět ke zlepšení kvality vody vypouštěné z drenážního systému bývalého oprámu. Převod Oseckého potoka do Ledvického rybníka Dolní rameno Oseckého potoka, procházející u paty rekultivované výsypky Pokrok, je vedeno v prostoru u podniku Kovosreal v nově vytvořeném terénu, který zde má úroveň cca 205,00 m n.m. V dalším pokračování však terén stoupá až na cca 209,00 m n.m. Proto v úseku dlouhém cca 880 m, tj. až k odkališti Fučík je Osecký potok převáděn kanalizací. Má-li se realizovat opatření, popsané ve výše uvedeném odstavci, potom je nezbytné provést zásadní terénní úpravy pro gravitační povrchové odvodnění. Když vezmeme v úvahu zjištění, plynoucí z povodňového rizika přívalových vod do hodnoty Q100, je možné pouze jediné řešení. Mezi jižním okrajem Duchcova a patou výsypky Pokrok je třeba vytvořit v délce cca 880 m novou údolní nivu v šíři dna cca 15-20 m, s mírnými sklony svahů, zejména na straně výsypky pro udržení její stability. V její ose bude vedeno nové kapacitní koryto Oseckého potoka s niveletou dna na úrovni, umožňující převzetí drenážních (důlních) vod z jižní části Duchcova. Přebytky zeminy při vytváření údolní nivy a hloubení nového koryta (případně z prostoru oprámu na nádvoří Kovosrealu) se deponují a následně využijí při rekultivačních a stavebních úpravách spojených s realizací navrhované nádrže v prostoru odkaliště Fučík, případně jiným způsobem. Dle výše uvedené studie BPT je ve druhé etapě navrženo gravitační odvedení vod z jímky do Ledvického potoka. Návrh plně respektuje existenci uložiště popelovin ve zbytkové jámě Fučík, které obchází. Toto řešení kombinuje otevřené příkopy na počátku a konci
36
trasy a kanalizační převod ve středu trasy, kde je nutno podejít deponii ornice Jana. Celková délka trasy je 2 600 m, z toho kanalizace (štola) 520 m. Investiční náklady tohoto řešení jsou odhadnuty na 77 mil. Kč. Je zřejmé, že toto řešení nezohledňuje nebezpečí, které vytváří nekapacitní přeložka Klášterského potoka v prostoru pod Oseckým nádražím. Tedy v současné době možnost protržení koryta a průtok v úrovni Q100 = 40 m3/s, resp. po úpravě koryta průtok v úrovni Q100 = 25 m3/s údolím Oseckého potoka pod patou výsypky Pokrok, se zaplavením části jižního Duchcova. Pro převod takového množství by musela mít převodní štola při velmi malém sklonu nivelety dna masivní profil. Náklady by pak byly úměrně vyšší a realizace štoly v daném horninovém prostředí by patrně byla značně náročná. Zůstáváme proto u výše uvedeného původního doporučení, vytvořit u paty výsypky Pokrok údolní nivu s otevřeným korytem obnoveného Oseckého potoka. Převaha nákladů zde půjde na vrub odtěžení, přemístění a uložení přibližně 30 000 m3 zeminy. Celkové náklady by tedy měly být přibližně stejné, jako v návrhu BPT. Poměrně vysoké náklady na řešení ve variantě námi doporučované i ve variantě BPT zřejmě odsunou realizaci až do doby, kdy by mohlo dojít na realizaci Ledvického rybníka (2025). Potom by mělo být jednoznačně přijato řešení bližší přírodě, tedy vytvoření údolní nivy s novým korytem Oseckého potoka, které současně spolehlivě zabezpečí část jižního Duchcova proti povodním a bude natrvalo provozně podstatně jednodušší. V námi doporučené variantě by pak došlo k výraznému poklesu nákladů vzhledem k tomu, že by zemina odtěžovaná z prostoru údolní nivy byla bezprostředně velmi účelně užita při stavbě Ledvického rybníka. Pokud jde o stav koryta Oseckého potoka od podniku Kovosreal výše proti toku, je třeba odstranit zatrubnění úseku u Technických služeb. Je totiž nutno předpokládat, že v případě přívalového průtoku může dojít k částečnému či úplnému ucpání potrubí a k vybřežení vody. Ve zbývajících částech toku však jde o nově upravené kapacitní koryto, které postupně splývá s krajinou. Bylo by ovšem možné v účelné míře doplnit stromy jako doprovodnou břehovou zeleň. Tím by se přirozené začlenění koryta do krajiny ještě dále urychlilo a zvýraznilo. Samozřejmostí je trvalá péče o stav dna a břehů toku. Převod Oseckého potoka do rybníka Barbora Jde o historické řešení, kdy je jedna větev Oseckého potoka, procházející pod východní zdí Zámecké zahrady za výstupem z parku zaústěna do podzemního kanálu. Tím prochází v délce cca 430 m pod hlavní komunikační osou města Duchcova a ústí do rybníka Barbora. V předchozích letech bylo provedeno vyčištění a nejnutnější úpravy tohoto kanálu. V současné době tedy údajně nebezpečí havárie nehrozí a kanál je až do nádrže Barbora funkční. Převod vody z rybníků východně od přeložky Klášterského potoka a z této přeložky do rybníků Barbora a Plemple Běžnou údržbu a péči vyžaduje první úsek, od regulačního objektu na přeložce Klášterského potoka až po vyústění z Bažantnice do podzemního kanálu. Stav zatrubněné části kanálu je dobrý, bylo by však i zde zapotřebí provést důkladnou revizi, a to především v úseku Teplické ulice, kde je silný dopravní provoz. V každém případě je třeba provést vyčištění resp. obnovu přívodního kanálu do rybníka Barbora a dále kolem Barbory do rybníka Plemple.
37
Vyčištění a úpravy rybníků Barbora a Plemple Na rekonstrukci převodu dle předchozího odstavce by měly bezprostředně vázat úpravy obou rybníků v centru města. Do značné míry jde o práce na úrovni běžné údržby (čištění a odstranění bahna), což je v současné době zapotřebí především u rybníka Plemple. Velmi důležité bude provedení těchto standardních prací před zahájením napouštění nádrže v prostoru odkaliště Fučík. Vycházíme z předpokladu, že voda z Barbory a Plemple bude v optimálním případě převáděna k duchcovské pláži Ledvického rybníka. Potom musí oba rybníky fungovat jako předstupeň pro předčištění vody. Pravidelná péče o ně musí být proto při provozu navrhované rekreační nádrže Ledvice samozřejmostí. Převod z rybníka Plemple do navrhované Ledvické nádrže Pro dobrou funkci navržené nádrže, jejíž plocha přesahuje 70 ha, je žádoucí zajištění přítoku čerstvé vody z více stran. Jednou ze tří praktických možností je převod vody z Plemple. Šlo by o optimální řešení. Při řádném provozování rybníků Barbora a Plemple by se k duchcovské pláži přiváděla dobře předčištěná a přitom v letní sezóně povrchově ohřátá voda. Realizace převodu se významně usnadní, pokud se změní východní část areálu Glavunionu na účelové zázemí Ledvické nádrže, jak je to pojato v tomto návrhu ÚP. Trubní převod by pak bylo možno bez problémů zčásti uložit do komunikace, která má předělit dnešní areál Glavunionu v pokračování ulice mezi hřbitovem a rybníkem Plemple. Ve stejné trase by se položil též přívod pitné vody pro objekty služeb návštěvníkům, umístěné v blízkosti pláže. Po nově vytvořeném svahu nad Ledvickou nádrží bude pak převod veden k duchcovské pláži a zaústěn do nádrže. Počítá se s převodem 30 až 50 l/s, čemuž odpovídá při daném sklonu území profil DN 300 - 400. Tento převod včetně nového odběrného objektu na Plemple nahradí dosavadní převod, který však je zatím používán též k částečnému odkanalizování prostoru sklárny i odkanalizování městských jatek. To bude nutno v detailu dořešit. Vodohospodářské řešení prostoru Křinec Vodní plocha v prostoru Křinec má svůj původ v dávné povrchové důlní činnosti, při níž vznikla terénní proláklina. V ní je v současné době vystavena hladina na úrovni cca 213 m n.m. Nelze vyloučit dotaci tohoto prostoru z přeložky Klášterského potoka. Setrvalé systematické snižování hladiny zajišťují nyní Doly Bílina. Ty pokračují v blízkosti tohoto prostoru v těžbě oxyhumolitů, která dle sdělení kompetentního pracovníka DB nepochybně překročí časovou úroveň r. 2025. Udržováním hladiny vody v Křinci se zajišťuje i blízké dobývání. Poloha stavebních objektů, které v průběhu důlní činnosti a po ní vznikly v těsné blízkosti ložiska by vedla v případě přerušení čerpání vody k zatápění sklepů eventuelně i výše položených částí budov a k narušení stavebních konstrukcí (Dům soustředěné pečovatelské služby, Tyršova ulice, zamokření sadů B.Němcové). Po ukončení těžby oxyhumolitů bude otázka odvodnění prostoru Křince velmi aktuální. V rámci zpracování územní studie byla posouzena možnost gravitačního odvedení vody z tohoto prostoru při udržování hladiny vody na úrovni 213,00 m n.m. Jediným možným recipientem pro ten případ je Ledvický rybník na úrovni 200,00 m n.m. Délka převodu DN 300 pro převádění vody v množství do 5 l/s je 1900 m. Při minimálním sklonu dna potrubí 3 %o je maximální hloubka uložení potrubí až 12 m a hloubka mezi 8 - 10 m převažuje po celé délce trasy. Je zřejmé, že realizace gravitačního převodu je ekonomicky neúnosná.
38
Pro vzdálenější výhled po ukončení těžby oxyhumolitů, tedy patrně dále než do roku 2025 je možné realizovat v zásadě dvojí řešení: • Prvním je trvalé čerpání vody, což je v každém případě za současných podmínek nepoměrně ekonomičtější, než investičně zajistit gravitační odvodňování. • Druhou možností je zabezpečit speciálním způsobem objekty proti podzemní vodě, nebo v případě nízké finanční hodnoty některých objektů tyto likvidovat. Zabezpečení podzemních prostor proti podzemní vodě lze moderními a v zásadě jednoduchými metodami provést po odpovídajícím předchozím průzkumu bez problémů a natrvalo. Půjde tedy o to, porovnat na základě výsledků průzkumu ekonomickou vhodnost obou řešení. Toto řešení doplnit po řádném přezkoumání vstupních podmínek a výsledných dopadů o částečné vyplňování terénní deprese Křince inertními materiály (zeminy, stavební sutě). Je ovšem třeba poznamenat, že kvalitou tyto vody nevyhovují zákonným předpisům. Z toho hlediska by bylo nepochybně výhodnější druhé řešení, kdy lze po vyrovnání terénu a hladiny podzemní vody ve vazbě: přeložka Klášterského potoka - Křinec - Barbora očekávat výrazné snížení odváděného množství vody z prostoru Křinec. Potom nelze zcela vyloučit ani jisté zlepšení kvality této vody. Ideální, ale málo pravděpodobné by bylo ukončení stoupání hladiny vody v sanovaném prostoru Křince, případně gravitační převod vody, patrně v podstatně omezeném množství a v lepší kvalitě do nádrže Barbora. C.1.8.5. Kanalizace Stávající technický stav a nová řešení Kanalizace města Duchcova je jednotná. Kanalizace v prostoru nad kanalizačním sběračem jdoucím na ČOV v Želénkách je v zásadě v dobrém stavu. V devadesátých letech byla realizována rozsáhlejší rekonstrukce v Teplické ulici. V jižní části Duchcova, pod kanalizačním sběračem, tedy pod komunikací Duchcov Želénky je situace nepoměrně horší. Převažují zde ještě původní zděné stoky, které jsou vesměs ve velmi špatném stavu. Proto bude nezbytná jejich postupná kompletní rekonstrukce. Po obvodu jižního okraje Duchcova však byly již dříve zřízeny nové kanalizační sběrače. Ty podchycují převážnou většinu stok a převádějí odpadní vody na čerpací stanici v prostoru u Duchcovského viaduktu. Odsud jsou odpadní vody přečerpávány do kanalizačního sběrače a převáděny na ČOV v Želénkách. Čerpání z jižní části Duchcova nelze ukončit, pokud nebude vytvořen nový terén mezi jižním okrajem Duchcova a navrhovanou nádrží. Z toho důvodu byla již dříve uvažována pro jižní část města (pod kmenovou stokou) koncepce oddílné kanalizace, vedoucí k výraznému omezení čerpání splaškových vod a nárazového zatěžování ČOV balastními vodami. V této souvislosti je nutno připomenout potřebu využití dokončené nové Valdštejnské stoky pro podchycení převažujícího množství dešťových vod. Praktická realizace tohoto záměru vyžaduje zpracování souhrnného řešení kanalizace jižní části a postupné realizační projekty ucelených úseků vždy současně obou kanalizací – dešťové a splaškové, včetně přípojek. Konečným řešením odkanalizování jižní části Duchcova by však měl být jižní kmenový sběrač. Potom by nebylo nutno v jižní části Duchcova realizovat nákladnou oddílnou kanalizační síť. Šlo by o kanalizační stoku (DN 600) v délce 2200 m jednotné kanalizace, s odlehčením dešťových vod o vysokém stupni naředění do Ledvického potoka, případně i před ČOV Že-
39
lénky do Bouřlivce. Sklon dna stoky je však na samém okraji únosnosti - 1,79 %o. Je to dáno těmito vstupními podmínkami: dno kanalizace v prostoru Mostecké ulice .....................................202,44 m n.m. dno na vstupu kanalizace do ČOV Želénkách .................................198,50 m n.m. rozdíl ................................................................................................. 3,94 m Je tedy zřejmé, že představa tohoto gravitačního propojení za těchto krajních podmínek vyžaduje zajistit odpovídající automatiku proplachování. Realizace jižního kmenového sběrače měla být dle ÚPP významně usnadněna stavbou druhé části duchcovského dopravního koridoru a současně koridoru inženýrských sítí metodou ukládání stabilizátu v režii ELE. Cílem bylo vytvoření spolehlivého stabilního podloží kanalizace v navržené trase jižní kmenové stoky. Pro tento účel měla být pro stoku vytvořena etáž, kde měla niveleta stabilizátu probíhat v rovnoměrném sklonu od úrovně +199,5 m n.m. před patou náspu dráhy ČD do úrovně 201,50 před Duchcovským viaduktem. Šířka této etáže by z pracovních důvodů měla být alespoň 8 m. Technickým a ekonomickým přínosem tohoto řešení by kromě vyloučení trvalého čerpání odpadních vod z jižní části Duchcova bylo kanalizační podchycení horní části Želének (mimo pojednávané území) a podchycení odpadních vod, které budou později vznikat při rozvoji rekreačních aktivit v prostoru kolem navrhované Ledvické nádrže (šatny, WC, restaurační podniky všeho druhu). Neřešení těchto náležitostí bývá obvykle nakonec nejvážnějším problémem každé rozvinuté rekreace. Realizace kanalizace jako takové se neočekávala dříve, než po roce 2010. Celá záležitost však byla zcela aktuální již v období, kdy se ELE rozhodovala, jak bude naloženo s produktem odsíření – stabilizátem. Trasu etáže pro převedení jižní kmenové stoky bylo třeba projekčně zahrnout do projektu stavby svahů mezi jižním okrajem Duchcova a odkalištěm Fučík. To se bohužel nestalo. V průběhu přípravy stavby svahů ze stabilizátu ELE údajně kontaktovala SČVK a.s. s žádostí o technické upřesnění resp. projekt vedení kmenové stoky po nově zřizovaných svazích ze stabilizátu. SČVK resp. SVS však údajně neprojevily o toto řešení zájem. Tím se stalo, že vedení etáže pro jižní kmenovou stoku s kótami dna potrubí 199,5 až 201,50 po svazích, které byly až dosud ze stabilizátu vytvořeny, není dle názoru pracovníků ELE reálné. Pokud by byl přece jen zájem vrátit se k této myšlence, bylo by nezbytné bez jakéhokoliv odkladu zpracovat koncept resp. projekt stoky a předložit ho ELE k zapracování do další stavby svahů ze stabilizátu - „koridor 3“. S jeho realizací se však počítá již od roku 2006 (!) do r. 2013. Pokud by se záměr jižní kmenové stoky do stavby „koridoru 3“ nezapracoval, byla by realizace jižní kmenové stoky značně ztížena, ne-li znemožněna. Ovlivnění ČOV v Želénkách ČOV v Želénkách byla uvedena do provozu v r. 1973. Je řešena jako mechanickobiologická bez primárního usazování, bez lapáku štěrku a s lapákem písku s nízkou účinností. V současné době jsou na ni přiváděny odpadní vody z měst Duchcova a Oseka a obcí Háj (výkrmna selat) a Zabrušany . ČOV byla v roce 1984 intenzifikována tak, že usazovací nádrž byla využita jako aerační nádrž, takže vznikly dvě čistící jednotky bez primárního usazování. Přebytečný kal se odpouští do zahušťovací kalové jímky. Ze zahušťovací jímky se čerpá do uskladňovací nádrže. Surový kal se stabilizuje na ČOV v Bystřanech. ČOV v Želénkách byla dle údajů SČVK projektována na kapacitu 15 000 EO při průměrném průtoku 75 l/s. Skutečný průtok v letech 1990 - 1996 byl 45-67 l/s, s klesající tendencí,
40
takže v roce 1996 byl průměrný průtok 45,9 l/s. Průměrný čistící efekt v tomto období byl 7496 %. Při prověrce ČOV, kterou provedla ČIŽP v Ústí nad Labem dne 2.7.1998 je uváděna skutečná (využitá) kapacita dle EO při specifickém zatížení 60 g/EO/den 12 500 EO. Dále se tu uvádějí tyto hodnoty (údaje poskytly SČVK, a.s. Teplice): Množství odpadních vod : rok 1996 • průměrný přítok (l/s) ..................................... 45,9 • maximální přítok (l/s) .................................... 90,0 3 3 868 • prům.denní množství (m /d) ......................... 3 roční množství vyp. odp. vod (m /r) .............. 1 411 853 •
rok 1997 46,6 90,0 3 968 1 433 879
Údaje o kvalitě odpadních vod: průměrné koncentrace přítoku (mg/l) • BSK5 .............................................…………. • CHSK ...........................................…………. • NL ..................................................………… • N - NH4 ...........................................……….. • Pcelk .................................................………..
183 539 262 26 6,6
243 812 466 30 9
22,0 101,0 34,0 22,7 4,0
19,5 122,0 34,4 25,7 3,9
maximální koncentrace vypouštěného znečištění (mg/l) • BSK5 ..............................................………. 29,0 • CHSK ..............................................………. 133,8 • NL ..................................................………. 33,0 39,3 • N - NH4 ...........................................………. 5,3 • Pcelk .................................................…….…
30,7 145,0 32,0 37,0 4,8
průměrná koncentrace vypouštěného znečištění (mg/l) • BSK5 ..............................................………… • CHSK ..............................................……….. • NL ..................................................……….. • N - NH4 ...........................................………... • Pcelk .................................................………...
Limity množství vypouštěných odpadních vod • • • • •
průměrný průtok .............................................................. maximální průtok .............................................................. prům. denní množství ...................................................... max. denní množství ..................................................... množství vypouštěných odp. vod za rok .............................
75 l/s 90 l/s 7 397,3 m3/d 7 500,0 m3/d 2,7 mil. m3/r
Pro porovnání je průměrné denní množství odpadních vod z Duchcova odpovídající dodané pitné vodě v r. 1997 2 320 m3. Tato hodnota zahrnuje i ztráty ve vodovodní síti, kropení
41
zahrad ap. Skutečný přítok z dodané pitné vody by tedy mohl být až o 30 % nižší. Uvedené číslo ovšem nepostihuje objem vod dešťových a drenážních. Limity vypouštěného znečištění: průměrná koncentrace (mg/l) • BSK5 ........................................................ • CHSK ....................................................... • NL .......................................................... • N-NH4 ....................................................... • Pcelk ...........................................................
30 ---30 -------
maximální koncentrace (mg/l) • BSK5 ........................................................ • CHSK ....................................................... • NL ........................................................... • N-NH4 ...................................................... • Pcelk ..........................................................
35 150 35 25 5
Souhrnně lze na základě posouzených informací (r. 2005) konstatovat, že pokud jde o kapacitu, má ČOV v Želénkách ještě určité rezervy. Pokud jde o kvalitu předčištění, plní v řadě ukazatelů jen těsně stanovené limity, případně je nepatrně překračuje. Vzhledem ke kladnému zhodnocení provozu při prověrce ČIŽP bude zřejmě zlepšení výsledku ČOV závislé na případné její další modernizaci, ale nepochybně též na úpravách oblastní kanalizační sítě (omezení přítoku balastních vod zejména na kanalizačním přivaděči mezi Osekem a Duchcovem ap.). S odvoláním na základní koncepci tohoto návrhu ÚP je nutno konstatovat, že počet obyvatel města Duchcova zůstává přibližně na úrovni dnešního stavu. Průmyslová výroba doznala v poslední době značný útlum a bude patrně problematické dosáhnout obnovení produkce na dřívější úrovni. V návrhu ÚP z r. 1998 byly určené plochy pro rozvoj průmyslu na jižním okraji města. Předpokládáme však, že pokud se vůbec nová průmyslová výroba rozvine, půjde buď opět např. o sklářství, nebo lehké strojírenství. Těžko lze předpokládat větší rozvoj průmyslu, který by produkoval vysoce zatížené odpadní vody. Počítáme též s tím, že všechny nově vznikající podniky budou při vysoké ceně vody vzhledem k potřebě snížení výrobních nákladů technologické vody důsledně recirkulovat. Závěrem lze tedy jednoznačně konstatovat, že v období uvažované v ÚP k negativnímu ovlivnění ČOV v Želénkách se strany města Duchcova nedojde. Kromě toho se v rozvojových plánech počítá s výraznou intenzifikací ČOV ve vazbě na odkanalizování obcí Oldřichov-Jeníkov, Lahošť, Všechlapy a Zabrušany. Přitom by se nepochybně zvažovala i rezervní kapacita pro rozvoj města Duchcova. Kanalizační připojení rozvojové výstavby Rodinné domky v prostoru severního předměstí Lokalita Pokrok („V Domcích“), lokalita bytové výstavby V Bažantnici Splaškové vody budou ve smyslu zpracované „Dokumentace k územnímu rozhodnutí pro výstavbu rodinných domků v lokalitě Duchcov-Pokrok“ zaústěny do splaškové kanalizace ve správě SČVK DN 300 v prostoru nové zástavby nad Zámeckou zahradou, případně kde 42
to umožní výškové poměry přímo do hlavního sběrače DN 400 přivádějícího vody ve směru od Oseka. V obou lokalitách budou dešťové a splaškové vody odděleny. Je žádoucí, aby dešťové vody byly do maxima využity v prostorách zástavby těchto rodinných domků. Snaha majitelů rodinných domků v tomto směru se dá vzhledem k vývoji cen vody předpokládat. Pro odvodnění místních komunikací se počítá se zřízením samostatné dešťové kanalizace, vyústěné do Oseckého potoka v severní části Zámeckého parku. Do této kanalizace je také možné v případě potřeby připojit dešťovou kanalizaci rodinných domků. Pokud jde o lokalitu V Bažantnici, jedná se o jediný rodinný domek na okraji Bažantnice, v blízkosti stávající zástavby. Zde lze dešťové vody svést do koryta procházejícího Bažantnicí a převádějícího vodu z Vinduškova rybníka do rybníka Barbora. Splaškové vody lze napojit do kanalizace ve správě SČVK DN 300, vzdálené od okraje stavební parcely 30 m. Rodinné domky v lokalitě Vinduška Splaškové vody se převedou do hlavního sběrače DN 400 Osek – ČOV Želénky. Dešťové vody do přeložky a Kláštěrského potoka a do Vinduškova rybníka. Rodinné domky v lokalitě Nové Sady V předchozích letech byla realizována splašková kanalizace, který převádí splaškové vody nejprve gravitačně a potom přečerpáním do kanalizačního systému města. Trasa je vedena od Nových Sadů ve směru ke Kravskému rybníku a kolem něho dále až k okraji zástavby města Duchcova u křížení silnice Duchcov – Háj s přeložkou Klášterského potoka. Tím je odkanalizování Nových sadů vyřešeno. To platí dle vyjádření SČVK i pro nově navržené rozšíření zástavby rodinnými domky v tomto prostoru. SČVK však jednoznačně požaduje oddělení dešťových vod, které v žádném případě nesmějí být do nové splaškové kanalizace vypouštěny. Rodinné domky v lokalitě Agroterm Jednotnou kanalizaci z tohoto okrsku lze bezproblémově připojit na relativně novou kanalizační stoku v Teplické ulici. I zde však bude žádoucí dešťové vody oddělit a do maxima využít přímo u domků. Nejvhodnější bude zřízení oddílné kanalizace a převedení a zaústění dešťových vod do kanálu, protékajícího Bažantnicí ve směru k rybníku Barbora. Odkanalizování průmyslového areálu na jižním okraji Duchcova Z hlediska odkanalizování je žádoucí přednostně řešit rekonstrukce a novou průmyslovou výstavbu v prostorách podél komunikace Duchcov - Želénky, kde je možné napojení na hluboko založený kanalizační sběrač. Sem by měly být převáděny především vody splaškové. Dešťové vody budou zaváděny přechodně do dnešního jižního obvodového sběrače tak, aby mohly být případně později bezproblémově zavedeny do převodu Plemple-Ledvický rybník. Vypouštění průmyslových odpadních vod vyžaduje vždy zvláštní dohodu s provozovatelem kanalizace. Vzhledem k vysoké ceně vody se předpokládá recirkulace vod a dle jejich povahy případně jejich speciální předčištění před vypouštěním do sběrače, ve smyslu zásad pro vypouštění odpadních vod do kanalizace, stanovených SČVK. Odkanalizování současných průmyslových objektů, situovaných mimo vazbu na hlavní kanalizační sběrač je již dnes v zásadě zajištěno do vybudovaných jižních obvodových sběračů, zaústěných do centrální čerpací stanice odpadních vod u Duchcovského viaduktu. Napojení jednotlivých nových staveb Napojení jednotlivých staveb v severní části města na kanalizaci bude prakticky vždy bez zásadních potíží. V jižní části vzhledem ke špatnému stavu kanalizace by mohlo dojít
43
k potřebě rekonstruovat příslušný úsek kanalizace dříve, než dojde k vlastnímu napojení rekonstruovaného objektu. C.1.8.6. Vodovod pitné vody Současná a návrhová potřeba vody Počet obyvatel Současný stav 9 000 obyvatel se v období uvažovaném v ÚP do roku 2 025 pravděpodobně nezmění, jako s rezervou lze uvažovat velmi mírné navýšení počtu obyvatel na cca 9 200. Současná potřeba vody Trend výrazného snižování potřeby vody ve vazbě na růst její ceny se v roce 1997 projevil ve skutečných fakturovaných odběrech takto: domácnosti ............................................................................................... ostatní odběry ..........................................................................................
446 040 m3/r 161 024 m3/r
celkem ....................................................................................................
607 064 m3/r
Skutečně dodané množství, měřené na výstupu z vodojemů zahrnuje též ztráty v síti a v r. 1997 vykazovalo tyto hodnoty: odběr z vodojemu “ Chmelnice” v Oseku ................................................. odběr z vodojemu “ Hudcovská výšina” ................................................... odečet - odběr ze sítě Duchcova pro Želénky .........................................
260 568 m3/r 647 111 m3/r 30 490 m3/r
celkem .............................................................................................……
877 189 m3/r
resp. ..............
27,82 l/s
Poznámka : údaje poskytly SČVK, a.s. Teplice
Celkové ztráty v systému činily tedy zřejmě 270 125 m3/r (30,8 %), což svědčí především o dožitém fondu sítě v jižní části města. V tomto se situace v roce 2005 prakticky nezměnila. Poměr odběru z vodojemů “Chmelnice” a “Hudcovská výšina” ............... vyjádřeno v průměrných průtocích ............…
27 : 73 % 7,51 : 20,22 l/s
Potřeba vody na obyvatele a den: fakturovaná .............................................................................................. včetně ztrát ............................... 1,308 x 131,4 ......................................
131,4 l/ob/d 171,9 l/ob/d
Toto skutečné množství je o více než třetinu nižší než množství, uvažované v územních průzkumech. Naproti tomu ostatní odběry (průmysl) množství uvažované v průzkumech o třetinu překračují. Dle vyjádření SČVK je možno vycházet při výpočtu potřeby vody z hodnoty 130 l/obyvatele a den. 44
Při jejím odhadu vycházíme ze základního předpokladu stagnace počtu obyvatel města, resp. zvýšení počtu obyvatel bude z hlediska vodohospodářské bilance zanedbatelné. Dojde však ke zkvalitňování bytového fondu, veřejných provozoven, institucí i závodů. Přesto, pokud se uskuteční další zdražení vody, lze dle dosavadních výsledků těchto inflačních postupů čekat stále ještě spíše velmi mírný pokles spotřeby vody. Po roce 2010 předpokládáme s ohledem na zvyšující se kvalitu bydlení opět velmi mírné zvýšení odběrů vody. Neočekáváme však s ohledem na další růst cen, že bude v průměru vyšší než přibližně 5 % dnešního stavu u obyvatelstva a přibližně 10 % v průmyslu. Na druhé straně předpokládáme, že budou postupně provedeny významné části rekonstrukcí vodovodní sítě v jižní části Duchcova a ztráty se sníží alespoň na polovinu dnešní hodnoty. Z těchto odhadů vyplývá předpokládaná budoucí potřeba vody takto: m3/r m3/r m3/r m3/r l/s
domácnosti .........................................................................................… ostatní odběry ....................................................................................... celkové ztráty ....................................................................................... potřeba vody celkem .............................................................................. resp. ..............
470 000 180 000 100 000 750 000 24
Poměr odběru z vodojemů “Chmelnice” a “Hudcovská výšina” ............. vyjádřeno v průměrných průtocích .............
27 : 73 % 6,48 : 17,52 l/s
Potřeba vody fakturovaná na obyvatele (9 200 obyvatel) a den: ...........................…. fakturované odběry průmyslu ……………………………………………. odběr na obyvatele včetně ztrát 1,15 x 140 .....................................… fakturované odběry průmyslu včetně ztrát 1,15 x 493 ……………….
140 493 161 567
l/ob/d m3/d l/ob/d m3/d
Z bilance vyplývá, že při vcelku reálném naplnění trendu růstu i inovace rozvodné sítě lze po roce 2010 očekávat stav buď stejný jako v roce 2005, nebo stav, při kterém bude v Duchcově dosaženo určitého zvýšení kapacitní rezervy rozvodné sítě. Průměrná potřeba vody ve vybraných návrhových lokalitách • • • •
V Domcích, 47 RD, byt.dům + OV ...………........................…… Vinduška, 3 RD …………………………………………………… Agroterm, cca 40 RD + OV …...............................................…. Nové Sady, cca 7 RD ……...........................................………. Nové odběry celkem .…….……………………………………….
m3/d 26,0 0,4 32,5 0,9
l/s 0,30 0,005 0,38 0,01 0,695
Uvedená čísla však ve skutečnosti představují jen částečné navýšení celkové potřeby pitné vody. V podstatě se neočekává zvýšení počtu obyvatel a proto podstatná část vypočteného navýšení odběrů je pouze přesunem míst odběrů vody při zkvalitňování bytového fondu města Duchcova. V následujícím výpočtu se prokazuje, že toto navýšení vyvolané rozvojovou výstavbou rodinných domků zásobování Duchcova pitnou vodou prakticky neovlivní.
45
Krytí potřeb města Duchcova ze zdrojů Způsob zásobování, přívody Město Duchcov je zásobováno: • •
Z vodojemu “Chmelnice” v Oseku 2x 1500 m3, 294,11 / 289,11 m n.m. řadem DN 300. Tento vodojem je zásoben kromě místních zdrojů ze severoflájské větve dálkového zásobního rozvodu. Z vodojemu “Hudcovská výšina” 2x 125 m3, 270,99 / 267,59 m n.m. řadem DN 250 Tento vodojem je zásoben přes vodojem Hudcov z dálkového vodovodu Přísečnice a přes vodojem Střelná ze severoflájské větve dálkového zásobního rozvodu.
Město Duchcov je tedy pokud jde o zdroje bezpečně zajištěno ze dvou hlavních zdrojů krušnohorské oblasti. Tlakové poměry • Min. stat. přetlak pásma od VDJ “Chmelnice” • Max. stat. přetlak pásma od VDJ “Chmelnice” • Min. stat.přetlak pásma od VDJ “Hudcovská výšina” • Max.stat.přetlak pásma od VDJ “Hudcovská výšina”
289,11 - 230,00 = 59,11 m vsl. 294,11 - 230,00 = 64,11 m vsl. 267,59 - 225,00 = 42,59 m vsl. 270,99 - 225,00 = 45,99 m vsl.
Výjimku tvoří osada Nové Sady s nejvyšší kótou terénu 243,00 m n.m., zásobená z VDJ “Chmelnice”. Zde je minimální statický přetlak 46,11 m vsl., maximální statický přetlak 51,11 m vsl. Kapacita přivaděčů při návrhové průtočné rychlosti 1,5 m/s DN 250 ....................... 70 l/s DN 300 ....................... 110 l/s Denní průtokové maximum Denní průměrná potřeba, obyvatelé a ostatní odběry (3.1.2.) tj. Hodinové maximum: Qh = Qp . kd . kh = 19,25 . 1,35 . 2,1 =
607 064 m3/r 19,25 l/s 54,57 l/s
Lze konstatovat, že pokud jde o zásobování vodou, potom oba dosavadní přívody i každý přívod samostatně pro období platnosti ÚP při prakticky nezměněném stavu obyvatel a spíše utlumeném průmyslu kapacitně plně vyhoví. Z výpočtu je patrné, že lze i v hodinové špičce zajistit zásobování celého města i pokud bude k dispozici pouze jediný přivaděč DN 250 z vodojemu “Hudcovská výšina”. Naopak, úsporné odběry, vyvolané vysokou cenou vody vytvořily v přívodech i v rozvodné síti jednoznačně dostatečné rezervy i pro případný budoucí, tímto ÚP neuvažovaný úměrný rozvoj města.
46
Stav rozvodné sítě ve stávající zástavbě města Stav rozvodné sítě ve městě je analogický stavu kanalizace. Znamená to, že značně lepší poměry jsou v severní části města s novější a novou zástavbou než v zastaralé jižní části, kde jsou často provozovány rovněž ještě původní trubní řady. Provozovatel SČVK počítá s tím, že dle svých ekonomických možností bude provádět výměny těchto trubních řadů. Bylo by vždy optimální spojení rekonstrukce vodovodních řadů s rekonstrukcí kanalizace v ucelených systematicky připravených úsecích. Jako akci zásadního významu má provozovatel v dlouhodobém programu vybudování hlavního propojovacího řadu od Teplické ulice paralelně s bývalou tratí ČD Teplice - Duchcov až ke sklárně u rybníka Plemple. Tento řad DN 150 vytvoří kapacitní propojení hlavního vodovodního okruhu městem a bude schopen zcela bezpečně zásobit pitnou vodou i průmyslovou zónu, vzhledem k jejím dle zatímního předpokladu patrně značně omezeným požadavkům. Vodovodní připojení nové výstavby •
• • •
•
Rodinné domky v lokalitě „V Domcích“ se připojí na hlavní přivaděč DN 300, probíhající podél komunikace Duchcov-Háj ve směru od Oseka. Rodinný domek na okraji Bažantnice se napojí na stávající řad DN 80 ve správě SČVK, vzdálený 50 m od okraje parcely. Rodinné domky v lokalitě Vinduška se napojí na hlavní řad DN 300 v komunikaci Duchcov - Osek Rodinné domy v lokalitě Agroterm se připojí na hlavní přivaděč DN 250 v Teplické ulici. Rodinné domky v lokalitě Nové Sady jsou připojeny na nový přívodní řad DN 110 – DN 90, napojený na hlavní přivaděč DN 300 jdoucí podél komunikace Duchcov-Háj ve směru od Oseka. Toto připojení plně postačí krýt potřebu i rozšířené zástavby dle tohoto návrhu ÚP. Případné další rekonstruované domy ve stávající zástavbě se připojí na dosavadní městskou vodovodní síť
Požární zabezpečení nové výstavby Nové výstavbové lokality budou prvotně požárně zabezpečeny zřízením uličních řadů o minimálních profilech DN 80 s požárními hydranty osazenými ve vzdálenostech nejvýše 200 m. Jak vyplývá ze situace a z výše uvedeného odstavce, jsou všechny rozvojové lokality vhodně umístěny v blízkosti hlavních přivaděčů. Nejnižší statický přetlak v potrubí u posledního hydrantu v nejvýše položené lokalitě Nové sady je 0,46 MPa. Uvedené hodnoty plně vyhovují požadavkům ČSN 73 0873 - Požární bezpečnost staveb, zásobování požární vodou. Zásobování průmyslového areálu na jižním okraji Duchcova pitnou vodou Ani před útlumem průmyslové činnosti, ke kterému v Duchcově v období po r. 1989 došlo, nebyly se zásobováním průmyslového areálu pitnou vodou problémy. Situace se ještě dále zlepší, pokud bude vybudován řad DN 150 z Teplické ulice až k průmyslovému areálu. Napojení jednotlivých nových závodů bude jen rutinní stavební záležitostí.
47
C.1.8.7. Zdroje technologické vody pro průmysl Dosavadní stav a výhled zásobování užitkovou vodou V předchozím období byl průmysl ve městě Duchcově zásobován vodou z rybníků Barbora a Plemple. V současné době jsou tyto odběry vzhledem k útlumu průmyslové výroby značně omezeny, resp. přerušeny. Rovněž současné zabahnění těchto nádrží využití vody omezuje. V budoucnu se však opět počítá s odběrem vody z těchto zdrojů pro průmyslové účely. I zde však bude vždy požadováno zavedení recirkulačního užívání vody, zejména proto, že bude vysoce žádoucí převádět co možná největší množství vody z těchto rybníků do navrženého Ledvického rybníka. Obří pramen Zvláštním zdrojem vody, který je městu Duchcov částečně k dispozici i když je na katastru obce Lahošť, je Obří pramen v Lahošti. Za jistých okolností by mohl být tento zdroj využit pro město podstatně intenzivněji. Obří pramen v době před historickými průvaly do dolů duchcovské části uhelné pánve (Döllinger 1879, Viktorin1887, 1892, Gizela 1897) vytékal v Lahošti jako mohutný zdroj s teplotou vody kolísající údajně mezi 11 a 27 oC. Jeho vydatnost kolísala v závislosti na vodních srážkách mezi 27 až 42 l/s. To postačovalo k pohonu mlýna, teprve potom vtékal do Bouřlivce. Prudký rozvoj těžby uhlí v prostoru mezi Duchcovem a Osekem počínající v 19. století si vynutil čerpání velikých objemů vody na každé hloubené šachtě. Vlivem takto narušené hydraulické rovnováhy se již před rokem 1876 postupně snižovala vydatnost a přelivná výška Obřího pramene. Koncem června 1878, tedy o málo dříve než sedm měsíců před döllingerskou katastrofou, zapadl pramen úplně. Průvaly se projevily katastrofálně nejen na dolech, ale i na teplických termách. Snaha po nápravě resp. zmírnění škod na obou stranách vedla k vytvoření tzv. systému reparativní ochrany, který byl dohodnut v roce 1895. Tento systém s určitou úpravou funguje dodnes a prozatím nelze očekávat, že by se měl měnit. Hladina termálních vod v Teplicích a ryolitových vod v duchcovské oblasti pánve se udržuje čerpáním na vzájemně dohodnutých úrovních. V průběhu sedmdesátých a osmdesátých let tohoto století byla úspěšně provedena sanace průvalových míst Döllinger, Viktorin a Gizela a jediným nezastupitelným kontrolním a čerpacím místem je od té doby Obří pramen. Jako náhrada za původní čerpání vody z Dölllingeru do koupaliště města Duchcova, dohodnutého mezi městem a doly v rámci částečného narovnávání důlních škod bylo zřízeno výtlačné potrubí z Obřího pramene na koupaliště města Duchcova, situované poblíž místa, kde býval důl Döllinger. Vodoprávním rozhodnutím OkÚ-RŽP v Teplicích č.j. ŽP 448/231/ /K01/94/Ně ze dne 15.3.1994, které je dosud v platnosti je stanoveno (dílčí citace): − důlní voda bude vypouštěna jednak samostatným výtlačným řadem do Bouřlivého potoka … − provozovatel čerpací stanice umožní užívání důlních vod : ...provozovateli koupaliště v Duchcově v maximálním množství 25 000 m3 za rok z množství uvedeného v bodě 2) tak, že voda bude využívána ve 2. a 3. čtvrtletí roku… Toto rozhodnutí zakládá trvalou povinnost majitele Obřího pramene, kterým je v současné době MUS, a.s. Most. a jejích případných právních nástupců vůči městu Duchcovu. V roce 2004 byla provedena zásadní modernizace této čerpací stanice. Došlo ke zrušení a úplné likvidaci podzemní čerpací stanice. Do šachty, jejíž dno bylo mírně prohloubeno
48
byla osazena tři ponorná čerpadla Grundfos o výkonu 3 x 85 l/s. Tato čerpadla čerpají ryolitové vody přímo do Bouřlivce. Pro čerpání vody na duchcovské koupaliště je osazeno čerpadlo Grundfos o výkonu 27 l/s. Výtlak od tohoto čerpadla byl v rámci rekonstrukce upraven tak, že toto čerpadlo pracuje zcela nezávisle na uvedených hlavních čerpadlech do samostatného výtlačného potrubí. Výkon čerpadla je také výrazně vyšší než v původním řešení. Obě tyto skutečnosti nyní zásobování duchcovského koupaliště značně zlepšují. Čerpací stanice je plně automatizována. Řízena a kontrolována je dálkově radiem z dispečinku dolu Centrum v Dolním Jiřetíně. Kromě toho je tu ve smyslu příslušných bezpečnostních předpisů zajištěna denní kontrola kvalifikovaným pracovníkem. Čerpání na duchcovské koupaliště se provádí na základě telefonického požadavku kompetentního pracovníka provozovatele koupaliště, v rámci limitu stanoveného citovaným vodohospodářským rozhodnutím. Čerpání nad limit podléhá úměrné úhradě provozních nákladů. Rekonstrukce čerpací stanice Obří pramen umožnila též postupný vzestup hladiny ryolitových vod v rámci limitů, stanovených MZ ČR – Českým inspektorátem Lázní v Praze. Od krokového zvyšování hladiny, které reflektuje nové poměry na zdroji Pravřídlo v Teplicích se očekává příznivé ovlivnění režimu tohoto přírodního léčivého zdroje. V současné době je hladina na Obřím prameni udržována na dohodnuté střední úrovni 199,00 m n.m. Pro udržování této hladiny se v závislosti na srážkách čerpá měsíčně 135 až 170 tis. m3 vody přibližně 16o C teplé. Dlouhodobý denní průměr čerpaného množství za období 1998 až 2003 v přepočtu na rovnoměrný odběr v průběhu 24 hod je 69,5 l/s. V roce 2005 byl denní průměr v přepočtu na rovnoměrný odběr v průběhu 24 hod 55,6 l/s. Přes zvýšený minerální obsah (660 mg/l) by voda byla vhodná k použití jako kvalitní užitková voda, zejména pokud by se jednoduchou úpravou obsah solí snížil. Jiné využití než pro duchcovské koupaliště se prozatím nenašlo. Je však zřejmé, že voda z Obřího pramene, vypouštěná do Bouřlivce výrazně a setrvale napomáhá i v současné době zlepšit kvalitu vody v nádrži Všechlapy. Při případném převodu vody z nádrže Všechlapy do Ledvického rybníka význam tohoto zlepšování kvality ještě podstatně vzroste. Blízkost tohoto vydatného, kvalitního a spolehlivého vodního zdroje s relativně nízkými náklady na čerpání může být významným momentem pro zavedení výrobní technologie, která se bez značného množství vody neobejde. To by mohlo motivovat případného nového investora v duchcovské průmyslové zóně. Je tedy žádoucí při jednáních s případnými zájemci o podnikatelský prostor v Duchcově tuto možnost uvádět a zdůrazňovat. Výtlačné potrubí z Obřího pramene pro duchcovské koupaliště Výtlačné potrubí mezi Obřím pramenem a Duchcovským koupalištěm bylo po kolaudaci převzato městem Duchcovem od tehdejších SHD k provozování a je v majetku města. Jeho celková délka je 2 350 m, profil DN 150 PVC. Současná minimální hladina v šachtě Obřího pramene je v úrovni 198,50 m n.m. Úroveň výtoku do koupaliště je 223,00 m n.m. Geodetická výtlačná výška je tedy 24,5 m, celková výtlačná výška čerpadla při optimálním průtoku 25 l/s je při tlakové ztrátě 64,5 m = 99 m. Trasa je vedena ve veřejné komunikaci pouze v počátku trasy v Lahošti a v Jeníkově, dále jde při polních cestách v lukách až ke koupališti. C.1.8.8. Ohrožení města Duchcova povodněmi Vstupní údaje Návrh ÚP zpracovaný v roce 1998 byl doplněn o aktuální materiál týkající se rozsahu zátopy, která by mohla v řešeném prostoru vzniknout při povodni na úrovni stoletého přívalu (povodeň s pravděpodobností opakování 1 x za 100 let). 49
Pro zjištění pravděpodobného průběhu povodně a rozsahu zatopení zadal MÚ Duchcov vypracování samostatné dokumentace Vodohospodářským projektům Teplice, spol. s r.o., ze které byla do tohoto návrhu ÚP převzata přehledná pravděpodobnostní mapa zatopení zpracovaná v měřítku 1 : 5 000 a základní zjištění, obsažená v průvodním posouzení. Podklady pro zpracování pravděpodobného průběhu povodně Podkladem pro zpracování byla hydrologická data ČHMÚ v Ústí n/L - Kočkově, zaměření charakteristických resp. kritických profilů a zaměření podélných profilů na tocích v pojednávaném prostoru. Metoda zpracování Na základě uvedených podkladů byly vypracovány konzumční křivky zaměřených profilů a zjištěna výsledná hladina při průtoku Q100. Byly zjištěny kritické úseky, kde nastane vybřežení a vypracována pravděpodobnostní mapa zatopení. Výsledky posouzení •
Od doby vyprojektování a realizace přeložky Klášterského potoka se výrazně změnily oficiální hodnoty průtoku Q100. Dnešní hodnoty zahrnují negativní vliv totálního odlesnění horní části Krušných hor. Jde o tyto rozdíly:
km 1,8 Bažantnice km 5,0 žel. zast. Osek •
•
•
• •
Q100 -hodnota r. 56 40 m3/s 26,7 m3/s
Q100 -hodnota r. 98 56 m3/s 40 m3/s
Poznamenáváme, že jde o hodnoty IV tř. přesnosti, kdy se odchylky od průměru mohou pohybovat v mezích až ± 60%. Pro zpracování posouzení byla užita průměrná hodnota. Některé úseky koryta přeložky Klášterského potoka mají dle zaměření podélného profilu velmi malý, dokonce i nulový sklon. V těchto úsecích koryto neprovede nebo jen ztěží provede i původní úředně stanovené průtoky. Kritický úsek přeložky Klášterského potoka je pod železniční zastávkou Osek. Zde se přes okraj koryta přelije 25 m3/s z protékajících 40 m3/s. Je však otázka, zda by nezpevněná část pravobřežní hráze náporu přelévající se vody odolala. Spíše se dá očekávat než vyloučit její protržení. Potom by směřoval původní údolnicí Oseckého potoka v krajním případě i celý přítok 40 m3/s z přeložky Klášterského potoka. Předpokládaný průběh rozlití je zřejmý z mapy 1 : 5 000. Jsou tu vyznačeny čtyři možné oblasti rozlití: Oblast 1: V první fázi se část přívalu rozlije do prostoru rybníků pod přeložkou (Hájský 1, Hájský 2, U dubu). Hlavní proud však půjde korytem a údolnicí Oseckého potoka. Až po komunikaci k výsypce Pokrok je údolnice zalesněná a v počáteční fázi umožní jistou terénní retenci. Vzduje se u propustku DN 800 v komunikaci jdoucí k výsypce Pokrok. Lze očekávat poměrně rychlé ucpání propustku plaveninami z lesa, propustek DN 800 by však i bez ucpání nepřevzal více než nejvýše 1,8 m3/s. Po vyplnění terénní deprese za hrází komunikace dojde k přelévání přes asfaltovou vozovku. Nelze vyloučit protržení komunikace, jejíž násep zřejmě není na zatížení dynamickým vodním tlakem stavěn. V dalším průběhu kolem zahrádkářské kolonie by mělo nově vybudované koryto Oseckého potoka příval do 25 m3/s zvládnout, případ-
50
•
•
•
ně dojde i zde k rozlití do terénu. Kolize nastává opět u objektu Technických služeb. Vážnou překážkou zde tvoří zatrubněný úsek koryta v délce cca. 100 m. Voda vybřeží v každém případě, lze však předpokládat také rychlé ucpání trub. Příčina dalšího rozsáhlého rozlití před terénním převýšením až na úroveň 209,00 souvisí s vytvořením tělesa výsypky Pokrok. Výsypka zde dosahuje zmíněné výškové úrovně a převedení Oseckého potoka do odkaliště Fučík bylo realizováno kanalizací DN 600. Tato kanalizace může samozřejmě převést jen nepatrnou část z průtoku 25 m3/s a lze opět předpokládat její ucpání. Potom se bude voda vzdouvat do té doby, než překoná v některém místě terénní zlom. Pak může dojít k zaříznutí vodního proudu a postupnému nebo i velmi rychlému uvolnění zatopeného prostoru, s následným zatopením odkaliště. Největší rozsah škod očekáváme v prostoru od objektu Technických služeb po Mosteckou ulici, zejména v okrsku garáží. Dojde i k zatopení ČS splaškových vod. Pokud dojde k vytvoření hlubokého podélné rýhy u paty výsypky Pokrok, lze předpokládat vznik nestability svahu této výsypky. Tedy i poměrně rozsáhlé sesuvy svahu, vyžadující velmi nákladnou sanaci. Oblast 2: Navazuje na oblast 1. Zde vzhledem ke konfiguraci terénu předpokládáme rozlití ve vazbě na zvýšení hladiny rybníka U dubu při zvýšeném toku od Hájských rybníků. Pro ten případ jsme hypoteticky stanovili max. průtok 1,5 m3/s. Je naznačeno rozlití nejdříve do prostoru nad převodní kanál do zámecké zahrady a Barbory. Na konci volného kanálu, resp. na začátku trubního kanálu ve směru na Barboru by voda kterou kanál nepřevede přecházela do parku a zde už vcelku neškodně by směřovala k původnímu korytu Oseckého potoka v Mostecké ulici, kde se napojí na zátopovou oblast 1. Vzniklé škody by měly být poměrně malé - usazeniny splavenin a ronové rýhy menšího rozsahu, zejména tam kde není terén chráněn travním porostem. Oblast 3: Koryto jdoucí Bažantnicí převádí příval 1,6 m3/s. Na tuto kapacitu nestačí zatrubněná část tohoto převodu vody do Barbory a navíc nelze vyloučit částečné nebo úplné ucpání trubního kanálu. V první fázi nastane vzdutí v Bažantnici. Pokud bude objem přívalové vody vyšší, dojde k přetoku přes oplocení do ulice Družby a odtud do Teplické ulice. Proud se pravděpodobně zeširoka rozlije a bude generelně směřovat Teplickou ulicí a dále ulicí Masarykovou na náměstí. Odtud bude již soustředěněji směřovat k původnímu korytu Oseckého potoka v Mostecké ulici, kde se napojí na zátopovou oblast 1. Nepředpokládáme zde výraznější škody, splaveniny jen v rozsahu usazenin v ulicích. Může dojít k zatopení suterénních prostor domů situovaných v těsné blízkosti vodního proudu. Oblast 4 : V případě, že rybníky Barbora a Plemple nepojmou v době přívalu vodu přicházející ve zvýšené míře oběma přívody a dojde k zahlcení nové Valdštejnské stoky, dimenzované pouze na dvouletý příval, přelije se voda v blízkosti odběrného objektu přes hráz, kterou tvoří vozovka. Voda poteče pravděpodobně v ose Valdštejnské stoky a bude se spojovat s dešťovou vodou z bočních ulic. V prostoru u ČS splaškových vod naváže na oblast 1. Nepředpokládáme zde výraznější škody, splaveniny jen v rozsahu usazenin v ulicích, případně i zatopení suterénních prostor domů situovaných v těsné blízkosti vodního proudu.
Opatření pro zajištění protipovodňové ochrany •
•
V ÚPP bylo doporučeno realizovat přechodné převedení části přívalových vod kolem odkaliště Fučík. Tento převod dosud realizován nebyl. Doporučená úprava nivelety údolní nivy s kapacitním korytem Oseckého potoka rovněž nebyla dosud realizována. Je velmi žádoucí provést tuto úpravu co nejdříve. Úpravou údolnice budou zajištěny podmínky i pro odvodnění oprámu v prostoru Kovosrealu. Je velmi žádoucí nahrazení trubního převodu v prostoru u Technických služeb kapacitním otevřeným korytem.
51
•
•
Je nezbytné posoudit těleso komunikace, směřující na horní část výsypky Pokrok s propustkem v ní vloženým a případně tuto komunikaci upravit jako hráz, aby při jejím přelití nedošlo k jejímu protržení. Tím by se vytvořil nad komunikací poldr, schopný částečného snížení objemu průtoku níže po toku. Je nezbytné posoudit stav koryta přeložky Klášterského potoka nad posuzovaným územím z hlediska případných usazenin a překážek v toku a přijmout případná opatření. V úseku pod nádražím Osek, v blízkosti odběrního objektu pro Osecký potok upravit pravobřežní hráz tak, aby zde vznikl zpevněný bezpečnostní přeliv na kapacitu až 25 m3/s. Tím vyloučit protržení hráze.
Pro zátopovou oblast 3 považujeme za účelné prověřit stav převodního kanálu do Barbory a zabezpečit ho proti vnitřnímu ucpání (vtokové česle).
C.1.9. Odpadové hospodářství Koncepce odpadového hospodářství města vychází z Plánu odpadového hospodářství (dále POH) Ústeckého kraje (Krajský úřad v Ústí n.L., 2004) a z Plánu odpadového hospodářství obce (CREDUS s.r.o., 2005). Duchcov donedávna disponovalo zařízením k nakládání s odpady - skládkou Nelson II na inertní odpad (S-IO), která je již v současné době sanována a rekultivována. Žádné jiné zařízení k nakládání s odpady na území k.ú. Duchcov, Hrdlovka a Liptice není. Nově byl v roce 2006 realizován sběrný dvůr v areálu Technických služeb města Duchcov, čímž došlo ke zvýšení úrovně nakládání s odpady ve městě. Ve městě Duchcov je dle Hlášení o produkci odpadů - výkazu za rok 2006 - produkováno téměř 2000 tun směsného komunálního odpadu a téměř 1700 tun objemného odpadu. Odděleným sběrem jsou sbírány složky: papír, plastové PET lahve, sklo (bílé i barevné dohromady), avšak zatím v relativně malém množství (sklo a papír do 20 tun, papír jen 10 tun za rok). Pro separovaný odpad je ve městě zřízeno celkem 37 hnízd (stanovišť pro kontejnery), pro PET lahve, pro papír a pro sklo. Celkem je rozmístěno 100 ks kontejnerů. Každá ze složek je odvážena odděleně k její následné recyklaci. Papír a plasty jsou v současné době předávány Severočeským sběrným surovinám a.s. (donedávna částečně firmě Loukota, Teplice), sklo je sváženo firmou PBO Litvínov. Svoz objemného odpadu je organizován ze 4 stanovišť ve městě (z toho 3 stanoviště jsou stálá: v ulici Bílinské, ulici Osecké a Horské cestě). Tříděný sběr i svoz zbytkového komunálního odpadu provádějí Technické služby města Duchcova, s.r.o. Sběr a svoz nebezpečného odpadu zprostředkovávají Technické služby města Duchcova, s.r.o. u firmy Celio a.s. Litvínov, a to vždy 2x do roka (v dubnu a v říjnu). Zbytkový komunální odpad odvážejí Technické služby města Duchcov, s.r.o. na skládku Celio a.s. (skládka má velkou životnost, cca 30 let). Cíl postupného snižování BRKO (biologicky rozložitelných komunálních odpadů) v odpadech ukládaných na skládky (stanovený POH celorepublikovým, krajským i města Duchcova) je možno docílit pouze za předpokladu třídění kompostovatelné frakce a za předpokladu využití kompostárny PITTERLING Chudeřice (vzdálené cca 7,5 km). Výhledově se uvažuje o zřízení zařízení na zneškodnění a zpracování odpadu (dřevního odpadu, dřevoštěpky, kompostování odpadu apod.) v prostoru bývalé inertní skládky Nelson II. Do dalšího období je třeba zefektivnit separovaný sběr využitelných komodit – především obalů - ve městě. Toho se docílí optimalizací počtu stanovišť a lokalit i zvýšením výtěžnosti. Posílením separovaného sběru a správnou evidencí je možno zvýšit též výnosy od EKO-KOMu. Doporučuje se zpracovat studie optimalizace rozvoje separovaného sběru (zónace města podle potenciálu produkce odpadů), včetně volby strategie nakládání s biologicky rozložitelnými odpady.
52
C.1.10. Dobývání nerostů Řešené území je součástí duchcovsko-bílinské oblasti. Od centrální části severočeské pánve je tato oblast oddělena vnitřními výsypkami lomů Bílina a Pokrok. Ložisko hnědého uhlí prakticky po celém obvodě Duchcova se stalo předmětem hornické činnosti v území, již od počátku 19. století. Mělké uložení uhelné sloje na východní straně města umožnilo povrchové dobývání od prvopočátku. Na západní a jižní straně částečná hlubinná těžba byla v 50. letech minulého století nahrazena lomovou. V současné době provádějí těžbu uhlí Doly Bílina, ve vymezeném prostoru mezi Duchcovem, Bílinou, Braňany a Libkovicemi. Těžební fronta postupuje západním směrem o šířce 6 kilometrů na Libkovice. Roční postupy jsou cca 100 m, dno jámy je v současné době cca 200 m hluboko od okolního terénu a stále se zahlubuje. Nadložní zeminy se ukládají na vnější výsypku Pokrok a do vlastní těžební jámy. Hranice těžby i ukládání skrývkových hmot na vnější výsypku Pokrok, je vymezena územně ekologickými limity těžby - ÚEL (Vládní usnesení č. 444/1991). Výsypka dolu Pokrok bezprostředně na západní straně města je dosypána a vysvahována do konečné podoby, včetně zahájení rekultivačních prací. Další rozšiřování výsypky je směrem severním a západním. Znamená to, že na dohodnuté linii se spojí s vnější Oseckou výsypkou v prostoru osady Pokrok a dále bude sypána k bývalému hlubinnému dolu Alexander. Rozsah a výška je stanovena ve smyslu Vyhlášky 104/1988 Sb. Českého báňského úřadu ze dne 20. května 1988, podle které se povoluje hornická činnost, tedy i sypání tělesa výsypky za podmínek stanovených příslušným Krajským úřadem. Doly Bílina dávají v současné době najevo snahu získat souhlas kompetentních orgánů s prodloužením těžby, což by si vyžádalo překročení stanovených ÚEL v prostoru těžby i při ukládání skrývkových hmot na vnější výsypku Pokrok. V prostoru mezi Duchcovem a Ledvicemi se nachází zbytková jáma lomu J. Fučík, která je využívána pro plavení popílku a ukládání produktu odsíření z elektrárny Ledvice, tzv. stabilizátu. ÚP navrhuje tuto lokalitu k rekultivaci a zřízení rekreačního areálu, jehož jádrem by byla vodní plocha Ledvický rybník na místě dnešního odkaliště. Hydrogeologie oblasti byla ovlivněna vnitřními výsypkami, nevýrazněji v západní části města, kde výsypka Pokrok zamezila přirozenému odvodnění spodních vod směrem jihozápadním a způsobila zvýšení její hladiny v areálu průmyslových podniků v jižní části Duchcova. Vzniklý problém, který se projevoval nejvýrazněji zatopením oprámu na pozemku závodu Kovosreal, byl nevhodně řešen zasypáním vodní plochy, neboť nadále trvá problém stálého zvyšování hladiny podzemních vod, která musí být pravidelně odčerpávána. Celé území Duchcova se nachází v ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů (II. stupně IIC) lázeňského místa Teplice. V prostoru koupaliště na bývalém dole Döllinger byl tzv. první průval termálních vod do dolů Duchcovska. Z hlediska obecného zájmu tato oblast vyžaduje zvláštní pozornost a při řešení výstavby je třeba respektovat podmínky a omezení vyplývající z této skutečnosti. Z hlediska zakládání staveb v sídelním útvaru Duchcov je nutné, kromě obecně platné ČSN 73 1001, respektovat minulou hornickou činnost, provozovanou hlubinným i lomovým způsobem. Plochy, pod kterými byla v minulosti provozována hlubinná hornická činnost, musí být prioritně řešeny ve smyslu Horního zákona a z něho vyplývajících nařízení, tedy zakládání staveb na poddolovaném území. Prostory se zvýšeným rizikem vlivů minulé hornické činnosti na zástavbu jsou zobrazeny v grafické dokumentaci ÚP a podrobně komentovány v etapě koncept ÚP. Z důvodů existence složitých základových poměrů na území města se v rozvojových i ve vybraných stabilizovaných plochách doporučuje provedení inženýrsko-geologického prů-
53
zkumu. Tento podklad by se stal výchozím materiálem pro stanovení limitů ovlivňujících rozvoj a pro návrh stavebně-technických opatření v území. Dobývací prostory a ochranné pilíře ÚP eviduje na území Duchcova vyhlášená výhradní ložiska hnědého uhlí, jejich příslušná chráněná ložisková území (CHLÚ) a dobývací prostory. Výhradní ložiska nerostných surovin: Nerost
Organizace
Duchcov – Pokrok 2 Háj u Duchcova – 1. máj
Plocha v km2 hnědé uhlí 4,60353 hnědé uhlí 6,87279
3078300
Hrdlovka – Alexander
hnědé uhlí 14,6236
3075700 B 3 318980
Bílina – Velkolom M. Gorkij hnědé uhlí 26,83 Duchcov – Václav oxyhumolit 0,316122
Severočeské doly,a.s., Chomutov Mostecká uhelná společnost, a.s., Most Mostecká uhelná společnost, a.s., Most Severočeské doly,a.s., Chomutov SD – Humatex, a.s.
Č. ložiska
Název
3075600 3078600
Výhradní ložiska Duchcov – Pokrok 2 (č. l. 3075600) a Háj u Duchcova – 1. máj (č. 3078600) byla navržena na odpis zásob a vyřazení z evidence zásob. Chráněná ložisková území: Číslo CHLÚ 07560000 07570000 07860000
Název CHLÚ Duchcov Bílina Háj
Č.j. návrhu 13/07/1998 29/04/1997 -
Č.j. rozhodnutí 830/1843/98 830/364/97 -
Číslo ložiska 3075600 3075700 3078600
CHLÚ Háj (č. 07860000) a Duchcov (č. 07560000) byla dle Konceptu ÚP VÚC Ústeckého kraje navržena ke zrušení. Na území sídelního útvaru Duchcov jsou evidovány celkem čtyři dobývací prostory, které byly stanoveny pro těžbu hnědého uhlí hlubinným i povrchovým způsobem. Jedná se o tyto dobývací prostory: Číslo DP 30049 30098 30040 30057
Název DP Bílina Duchcov I Hrdlovka Duchcov
Nerost hnědé uhlí oxyhumolit hnědé uhlí hnědé uhlí
Č.j. rozhodnutí FMPE-31/1938/76 1145/02 MP32.1./252/64 MHPR ČR-25-5-92
Č.j. OBÚ 7853/76-10.1.77 1896/02 4371/64-2.7.64 OBÚ-1909/92/Zch
Plocha v km2 26,83 0,316122 14,6236 2,82801
Dobývací prostor Hrdlovka Byl stanoven pro těžbu hnědého uhlí výnosem. Těžbu provozoval důl Alexander. V plochách majících vztah k městu Duchcovu jsou pouze zastavené doly Prokop I a II, jejichž těžba byla ukončena na začátku minulého století. Hlubinná těžba je tedy vyloučena.
54
Dobývací prostor Duchcov Byl stanoven pro těžbu hnědého uhlí. Těžbu provozoval lom Pokrok, prakticky po celé západní straně města včetně zásahu do zámecké zahrady. Svojí plochou obsáhl téměř celou západní stranu města. Dobývání lomu Pokrok však bylo v roce 1963 omezeno stanoveným ochranným pilířem, který v podstatě respektoval východní stranu lomu. Po ukončení těžby byl celý prostor zasypán vnitřní převýšenou výsypkou, která se bude rozšiřovat severozápadním směrem. Po změně palivoenergetické koncepce a na žádost Městského úřadu v Duchcově došlo ke změně dobývacího prostoru, zmenšeného o plochu města Duchcova. V základních rysech je respektován ochranný pilíř, stanovený v roce 1963. Dobývací prostor byl změněn rozhodnutím státní báňské správy č. j. 2778/93 ze dne 6. srpna 1993 a je evidován pod číslem dobývacího prostoru 30057. Zrušením dobývacího prostoru je statut ochranného pilíře bezpředmětný. Lomová těžba i v tomto zbylém dobývacím prostoru je vyloučena. Dobývací prostor Duchcov I Byl stanoven pro těžbu oxyhumolitu. Těžbu provozuje malý povrchový důl u stávajícího nádraží ČD. Těžba je prováděna sezónně. Podle současného odhadu životnost dolu může být až do roku 2030 – 2040. DP Duchcov I byl součástí dobývacího prostoru Želénky, jehož těžbu provozoval povrchový důl Václav a Julius Fučík. Povrchový důl Václav je zasypán výsypkou, která prošla procesem rekultivace. Povrchový důl Julius Fučík je částečně zasypán, plocha rekultivována, severní část zůstala nezasypána a blokována pro ukládání stabilizátu z elektrárny Ledvice (v předchozí době deponován elektrárenský popílek). 30.5. 2002 byl DP Želénky transformován na dva dobývací prostory výhradního ložiska oxyhumolitů Duchcov – Václav se stanoveným DP Duchcov I a výhradní ložisko oxyhumolitu Želénky – Červený vrch se stanoveným DP Zabrušany (č. 30099).
C.1.11. Ochrana přírody a krajiny, ÚSES C.1.11.1. Přírodní prostředí Město Duchcov disponuje v současné době poměrně rozsáhlými plochami zeleně, rekreačními a vodními plochami. Uvnitř městské zástavby jsou vymezeny dva významné krajinné prvky, zámecká zahrada a rybník Barbora. Největší plochy zeleně jsou soustředěny do severní a východní části města, jejichž význam je potvrzen i zařazením do ÚSES. Jedná se o lesní porosty v severozápadní části území směrem na Osek, v prostoru Václavské výsypky a soustava rybníků podél Klášterského potoka (Kravský rybník, Leontýna, Vinduškův rybník), které poskytují možnost bezprostřední pěší dostupnosti ze všech částí obytné zástavby Duchcova. Současný stav přírodního prostředí města Duchcov lze charakterizovat následujícím způsobem: • Duchcov má výrazně zhoršené životní prostředí v důsledku těžby uhlí, zejména povrchové, která probíhala v jeho bezprostředním sousedství a která přispěla k vysokému znečištění ovzduší, vod a půdy, postihující celé rozsáhlé území Severočeské hnědouhelné pánve. • Rozsah veřejně přístupné zeleně je větší než je běžně požadováno. To však neznamená, že by tento rozsah měl být plánovitě snižován, neboť v tak narušeném prostředí je vyšší rozsah rozhodně přínosem. Jde tedy především o to, aby další případné rozšiřování ploch zeleně bylo zvažováno s ohledem na možnosti kvalitní údržby.
55
•
• •
V bezprostředním zázemí sídla je dostatek lesnicky rekultivovaných ploch se vzrostlejšími porosty, které lze upravovat do formy přitažlivých bezprostředně dostupných příměstských lesoparků. Jak Duchcovu, tak i nedalekým Ledvicím, všestranně prospěje vybudování navržené rekreační vodní nádrže mezi Duchcovem a Ledvicemi. Mimořádnou pozornost je nutno věnovat jak současnému, tak i navrhovanému uspořádání terénu, vzhledem k převažujícímu rozvrácení jeho původního stavu, včetně narušení jeho základních krajinných vztahů (přirozený tok vod, provětrávání území, uspořádání krajinného obrazu).
Již zmíněnou velmi cennou devizou pro zvýšení a zkvalitnění příležitosti hodnotného využívání volného času obyvatel jsou k městu přilehlé rekultivované, značně již vzrostlé lesy. Podle potřeby je lze relativně snadno postupně upravovat v parkové lesy. Tyto úpravy spočívají zejména v: • Jejich zpřístupňování záměrně utvářenými a navzájem propojovanými pěšími cestami s cílem vytváření různě dlouhých, namáhavých i zájmově utvářených okruhů, • Rozvolnění souvislých lesních porostů v místech plánovaného rekreačního pobytu (louky pro slunění, louky pro volné hry, plochy s tělovýchovným posláním, plochy pro zimní sporty, apod.), • Postupná přeměna jednotvárné a nevhodné skladby lesních porostů ve skladbu přirozenější a danému využití lépe odpovídající, • Záměrné řešení tvarové a barevné působivosti okrajů lesa, lesních palouků, okrajů cest, solitérních stromů, stromových a keřových skupin v zájmu zvýšení estetické a psychické působivosti úpravy a její pokud možno celoroční přitažlivosti, • Řešení úprav příměstské (lesoparkové) zeleně v nedílné souvislosti s uplatněním vody, neboť ta je v teplých a suchých údobích rekreačně ještě přitažlivější než zeleň. Hodnotné, rekreačně využitelné vodní plochy a toky jsou právem chápány jako krystalizační jádrová území současné i budoucí rekreace v krajině. V rámci navrhovaného žádoucího využívání příměstské krajiny mají zatím nedoceňovaný význam pěší propojovací cesty, zejména historická pěší cesta mezi Duchcovem a Osekem, navržená pěší cesta mezi sídlištěm, Leontýnou a nádražím ČD i hlavní propojovací cesty v uvedených lesoparkových úpravách. ÚP respektuje prostor Bažantnice s tím, že bude vhodně udržován a upravován. Jedná se o krajinářsky upravené území s plochami neorganizované tělovýchovy. Ve spojení s rekultivovanou rekreačně využívanou vodní plochou Leontýna je vyhledávaným místem klidové i aktivní rekreace obyvatel z přilehlé obytné zástavby včetně kapacitního sídliště. Dubový lesík na severním okraji Bažantnice je cennou ekologicky stabilizující plochou. V jižní části města se uvažuje o realizaci zeleného pásu, oddělujícího průmyslovou zónu města od nové vodní nádrže, na upraveném svahu z postupně naváženého stabilizátu. Ke zkvalitnění přírodního prostředí Duchcova přispěje postupná rekultivace okolní krajiny (výsypky Pokrok a odkaliště Fučík) narušené povrchovou těžbou. ÚP uvažuje o krajinářských úpravách se sportovně-rekreačním využitím, především v části bezprostředně navazující na zastavěné území a zřízení rekreačního areálu Ledvického rybníka.
56
C.1.11.2. Ochrana přírody a krajiny, územní systém ekologické stability (ÚSES) Z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny ve smyslu zákona č. 460/2004, tj. úplného znění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, není v řešeném území registrováno žádné zvláště chráněné území, pouze dva registrované významné krajinné prvky (VKP): • rybník Barbora (poměrně mělký rybník, zhruba 11 ha, v zastavěné části města, v cenném litorálním pásmu zastoupen orobinec úzkolistý, hnízdí zde celoročně vodní ptactvo, při jarním a podzimním tahu ptactva též vzácnější druhy) • zámecká zahrada, která byla před cca 30 lety téměř z poloviny odtěžena, později rekultivována (ve starší části – porosty dubu letního, lip, javorů (mléč i klen), jasanů ztepilých, habrů, jírovců maďalů, bříz, vrb) Podél lesní cesty, která propojuje pěší cestu a silnici na Osek, severně od rybářského areálu, se nachází státem chráněná jilmová alej (památné stromy chráněné ze zákona). U tohoto prvku lze předpokládat komplexnější ochranu, mj. též z důvodu, že leží při okraji plochy určené pro přesnější vymezení regionálního biocentra. Generel lokálního územního systému ekologické stability pánevní oblasti okresu Teplice zpracoval Doc. Horký v roce 1994. Tento generel byl promítnut v roce 1998 do zpracovávaného ÚPP. Plán ÚSES zpracovaný na OŽP v Teplicích je v současné době závazným podkladem pro zpracování systému ÚSES v předkládaném ÚP. Odchylky od původního generelu jsou nepodstatné. Podstatné je kromě převzetí ÚSES na lokální úrovni též zapracování vyšší – nadregionálně-regionální úrovně, tj. ÚTP a nadřazené ÚPD, tj. ÚP VÚC Ústeckého kraje. Vzhledem k tomu, že je třeba uvést daný plán lokálního ÚSES s nadřazeným regionálním ÚSES, bylo vymezení, kategorizace a číslování prvků uvedeno v soulad s Konceptem ÚP VÚC Ústeckého kraje a ÚTP. V grafické dokumentaci je v místech vedení prvků regionálních území s vymezenými lokálními centry ponecháno dvojí značení těchto prvků ÚSES, které jsou vymezeny v rámci systému lokálního, ale které jsou zároveň součástí systému regionálního ÚSES. Podle dosavadního plánu ÚSES na lokální úrovni prochází územím severně od Duchcova podél Klášterského potoka regionální biokoridor (RBK). Další prvky na regionální úrovni – regionální biocentra (RBC) území Duchcova obklopují ze severu (V od Háje u Duchcova) a severozápadu (Dubina). Lokální biocentra a doplňková centra jsou ponechána v dosavadním vymezení dle plánu lokálního ÚSES z roku 1994. Pouze regionální biokoridor vedený z LBC 2 (stávajícího RBC Duchcovské rybníky) na východ podél Loučenského potoka považujeme za lokální biokoridor (LBK). Vzhledem k potřebě převzít ÚSES na nadřazené nadregionálně – regionální úrovni, jsme provedli návrh změn již v rámci tohoto ÚP. Na místo lokálního biocentra (LBC 2) plánu lokálního ÚSES jsme vymezili (na podkladě ÚP VÚC Ústeckého kraje) v části této plochy (hranice plochy je vedena mírně odlišně od LBC 2) regionální biocentrum Duchcovské rybníky (č. 1348 – dle ÚTP). Dosavadním vymezením v rámci tohoto ÚP vznikla plocha pro toto regionální biocentrum o velikosti cca 57 ha, tedy plocha více než dvojnásobná, než by byla minimální rozloha biocentra v tomto území. Propojení regionálními biokoridory je vedeno jednak podél Klášterského potoka ve směru na východ až jihovýchod - regionálním biokoridorem (RBK) č. 563, spojujícím regionální biocentra: Duchcovské rybníky (č. 1348) – Husův vrch (č. 1698), jednak na sever – regionálním biokoridorem (RBK) č. 562 lesnatým územím s četnými vodními plochami východně od Háje u Duchcova, který spojuje RBC Duchcovské rybníky (č. 1348) – a RBC Domaslavické údolí (č. 1346). Přesnější vymezení prvků ÚSES (aktualizovaného plánu lokálních ÚSES se zapracováním vyšší nadregionálně-regionální úrovně) bude provedeno v rámci územních plánů Duchcova i okolních obcí. Bude třeba podrobněji zohlednit průchodnosti biokoridorů ve vazbě na
57
vedení liniových staveb, stávajících silnic II. třídy i železničních tratí, ale též v závislosti na dopravních stavbách nových. Lokální biocentrum LBC 2 je z převážné části součástí RBC 1348 Duchcovské rybníky. Lokální biocentra LBC3 a LB4 jsou ponechány (na východě území je veden regionální biokoridor lokálním biocentrem LB4). V území jsou rovněž doplňková centra DBC2 (na severovýchodní hranici řešeného území) a uvnitř zastavěného území, resp. na jihozápadním okraji zastavěného území jsou dva doplňkové prvky – DBC3 a DBC4. Stručné charakteristiky a návrhy vyplývající z generelu ÚSES jsou obsaženy v připojené tabulce prvků ÚSES. Prvky ÚSES v dotčeném území budou následující (číslování dle dosavadních podkladů – ÚTP nadregionálního a regionálního ÚSES a dle zapracovaného generelu ÚSES, 1994): Tabulka prvků ÚSES: Číslo prvku dle plánu lokálního ÚSES
Název prvku dle plánu lokálního ÚSES
Návrhy prvků ÚSES
LBC 2
Číslo prvku dle regionálního ÚSES
Název prvku dle regionálního ÚSES
součástí RBC č. 1348
Stručný popis prvku
vzrostlý lesní porost vlhkomilnějšího charakteru, součástí je státem chráněné stromořadí – jilmová alej
LBC 3a
cenné ekologicky stabilní plochy dochovaných dubových lesíků, cenné vodní plochy přírodního charakteru s vegetačními doprovody (Leontýna)
LBC 3b
Vinduškův a Kravský rybník – ekologicky relat. stabilní plochy s vegetačními doprovody
DBC 2
doplňující místní biocentrum zahrnující rekultivované lesíky s travnatými plochami
DBC 3
Zámecká zahrada – registrovaný VKP
doplňující místní biocentrum Zámecká zahrada, z poloviny dochované, z poloviny nově rekonstruovaná parkově upravená zahrada s hodnotnými starými porosty
DBC 4
Rybník Barbora – registrovaný VKP
doplňující místní biocentrum rybník Barbora s cenným litorálním pásmem a hnízdištěm ptactva
LBC 4
RBK 2
Propojuje LC 2, LC 3 a LC 4,
součástí RBK č, 563 vedeného východním směrem
RBK č. 563
rozsáhlé biocentrum s rozdílně hodnotnými lesními porosty (cennější je SZ cíp – dubový lesík J od želez.stanice)
RBK č. 563
část. RBK č. 563 Duchcovské rybníky – Husův vrch
RBK je veden Z – V směrem (propojení Krušných hor s Českým středohořím) – v řešeném území především podél Klášterského (Loučenského) potoka
LBK 1
založení LBK podél Oseckého potoka
Pozn.: LBK 1 je navrhován v UP města Duchcov, není obsažen v generelu ÚSES
58
Na pozemcích s požadavky na ochranu přírody a na pozemcích zahrnutých do ÚSES nebudou umisťovány stavby pro bydlení, rekreaci, výrobu či skládky. Při upřesnění vymezení RBC Duchcovské rybníky (č. 1348) je třeba minimalizovat střety, vyplývající z průchodu přesměrované silnice I. třídy regionálním biocentrem.
59
C.1.12. Asanační zásahy v území C.1.12.1. Staré zátěže Řešené území je zatíženo několika starými zátěžemi. Jde zejména o: • bývalý areál ČSAD (dnes firma Woodcity,s.r.o.), Tyršova ulice (ropné látky) – jde o nejvýznamnější starou zátěž způsobenou mnoho desítek let provozovanou čerpací stanicí pohonných hmot bez dostatečného technického zabezpečení proti úniku ropných látek, v důsledku jejíhož provozu došlo ke kontaminaci půd a podzemních vod. Území je již částečně sanováno. • areál Severočeské plynárenské a.s. – sanuje se • areál Limba – dřevařská výroba, původně sklárny, pravděpodobné kontaminace • areál býv. společnosti TDV (v jižní části Duchcova). V území také v minulosti existovalo několik bývalých divokých skládek odpadů. Nebezpečnost těchto lokalit spočívá v možném obsahu závadných látek ve vztahu k povrchovým a podzemním vodám. V roce 1994 zpracovala firma Intel Ústí n.L. pasportizaci skládek okresu Teplice. V pasportizaci z roku 1994 bylo uvedeno celkem 7 lokalit na k.ú. Duchcov (z nichž pouze 1 – bývalá skládka průmyslového odpadu se jevila jako potencionálně nebezpečná, její plocha činila cca 15 000 m2, kubatura 3000 m3). Na k.ú. Hrdlovka byly evidovány 2 lokality, z nichž obě byly klasifikovány jako potencionálně nebezpečné – jedna z důvodu velikosti (30 000 m2 a kubatury 45 000 m3 a z důvodu uložených obalů od olejů, druhá z důvodu blízkosti Oseckého potoka a vnějšího OP teplických termálních vod). V pasportizaci INGEO z r. 2000 (projekt: pro MŽP ČR „Zhodnocení rizikovosti uzavřených skládek na životní prostředí“), která byla zpracována pro celou ČR, se objevují v rámci okresu Teplice z řešeného území 2 lokality (obě klasifikoval jako bývalé skládky o nízkém riziku ve vztahu k životnímu prostředí): • Hrdlovka – Nelson II, na výsypce, kterou TS překryly skládkou, • Duchcov – družstvo Kovos – projekt konstatoval nutnost dořešit otázku přítoku olejových vod a provést sanaci a rekultivaci skládky i bývalé těžebny. C.1.12.2. Asanace v rozvojových lokalitách V rámci ÚP jsou v zastavěném území navrženy asanační a sanační zásahy, zejména v souvislosti s uvažovanou změnou funkčního využití v rozsahu stávajících průmyslových a výrobních areálů. Nejvýraznější zásahy se týkají jižního sektoru města, kde je soustředěna průmyslová činnost. Pro další rozvoj města je nezbytným předpokladem realizace vodní nádrže Ledvického rybníka v prostoru dnešního odkaliště Fučík. Vzhledem k neperspektivnosti využití některých průmyslových a výrobních areálů jsou navrženy následující úpravy: • Areál Puroklima: rozšíření firmy Vitrablok do stávajícího nevyužívaného areálu původní firmy Puroklima, včetně asanace opuštěných objektů • Areál bývalého skladiště cihel (plocha P10): území má v současné době charakter brownfield, po opuštění firmou Wienerberger, Cihlářský průmysl, a.s. Do budoucna se počítá i nadále s průmyslovým využitím, nicméně pro zvýšení atraktivity pro případného investora je nutné plochu dovybavit chybějícími sítěmi technické a dopravní infrastruktury, případně prověřit nutnost sanace dotčeného po-
60
•
•
•
zemku. Na tuto plochu navazuje návrhová výrobní plocha „ul. Želénská – sever (plocha Z7). Zahradnictví – Agroterm (plocha P1, P2): v současné době je plocha, navržená v ÚP pro smíšenou obytnou zástavbu s doplňující izolační zelení, zastavěna objekty skleníků. Do budoucna se předpokládá vymístění této funkce a sanace plochy pro nové funkční využití. Bývalý areál ČSAD (plocha P7): dnešní areál je ke své původní funkci nevyužíván, nachází se zde provozovna firmy Woodcity, s.r.o. ÚP navrhuje jeho přemístění a uvolnění prostoru pro parkové úpravy. Vzhledem k charakteru původního funkčního využití pozemku a s tím související evidované kontaminaci bude nutná jeho celková asanace. K dotčené lokalitě přiléhá areál zahrádkářské kolonie, kde se předpokládá přemístění a rovněž realizace parkových úprav, pravděpodobně již bez nutnosti výraznějších sanačních zásahů. Areál Glavunion: v souvislosti s útlumem výroby navrhuje ÚP redukci areálu a využití východní části území pro novou zástavbu, s funkčním využitím občanská vybavenost, případně doplňkově bydlení. Vzhledem k dlouhodobému průmyslovému využívání se předpokládá kontaminace pozemku a z toho vyplývající nutná sanace.
C.1.13. Rekultivace C.1.13.1. Terénní uspořádání krajiny v zájmovém území města Převažující část krajiny v zájmovém území města byla a dosud je mimořádně narušována těžbou uhlí a na ni navazující výsypkovou činností, energetickými provozy apod. Stále se měnící terénní uspořádání musí být regulováno tak aby nedocházelo k závažným a trvalým narušením důležitých krajinných vztahů, zejména gravitačního přítoku a odtoku vod, žádoucího provětrávání území apod. Provoz vnější výsypky lomu Bílina – Pokrok, který v minulosti dlouhodobě nepříznivě ovlivňoval životní prostředí Duchcova, se již od města značně vzdálil západním směrem a na stabilizovaných částech výsypky se postupně provádí základní rekultivace. Rozsah a výška výsypky na západním okraji administrativního území města je stanovena Vyhláškou 104/1988 Sb. Českého báňského úřadu ze dne 20. května 1988. Vymezení výsypky odpovídá usnesení vlády ČR č. 444/1991 o územně ekologických limitech povrchové těžby (ÚEL). Provoz na vnější výsypce Pokrok bude ukončen cca v roce 2015. V zájmovém území města dosud přetrvává závažný problém terénního utváření a následného využití zbytkové jámy povrchového lomu Fučík mezi Duchcovem a zbylou částí obce Ledvice. Do jeho zbytkové jámy byl po léta plaven popílek z elektrárny Ledvice a byly ukládány odpady z úpravny uhlí Ledvice. Na jižním okraji Duchcova v současnosti probíhá realizace tzv. koridoru utvářeného ze stabilizátu – technologicky upravené tuhnoucí směsi z odsířených bloků elektrárny Ledvice. Východní část zbytkové jámy zaplnila lesnicky rekultivovaná vnitřní výsypka. C.1.13.2. Rekreační vodní nádrž v prostoru odkaliště Fučík Výška hladiny rekreační vodní nádrže Ledvického rybníka je navržena na kótě 200,00 m n.m. s tím, že současná hráz musí být navýšena na 201,00 až 202,00 m n.m. (povodňová rezerva) a přitom je nutno počítat s možností vytváření vln až do výše 0,8 – 1 m. Hlavním argumentem pro stanovení kóty 200,00 m n.m. je nezbytnost přirozeného (gravitačního) odvodnění jihozápadní části Duchcova. V důsledku přerušeného přirozeného odtoku podzemních vod zde došlo k trvalému výraznému zvýšení jejich hladiny, zatápění sklepních 61
prostorů, znehodnocování ploch zamokřením, podmáčením základů, atd.. Jejich zvýšená hladina je i příčinou trvalého přítoku těchto vod do malé zbytkové jámy po povrchové těžbě uhlí v areálu firmy Kovosreal, která byla v nedávné době zasypána. Odtud musí být podzemní vody trvale čerpány. Přesto postupně dochází ke znehodnocování rozsáhlých ploch, včetně staveb a zařízení, na nich umístěných. Průměrný denní objem čerpaných vod dosahuje 1 000 m3. Předpokládaná kóta čerpání vody ze zbytkové jámy Kovosreal je příslušnými odborníky stanovena na 202 m n.m. s maximálním přípustným zvýšením max. na 203 m. Má-li navržená rekreační nádrž optimálně plnit svoje poslání a být všestranně přínosnou součástí budoucí hodnotně rekultivované a přirozeně fungující krajiny, měla by tedy v maximální možné míře vyhovovat následujícím požadavkům, ze kterých vyplývají konkrétní charakteristiky a parametry nádrže: • zajistit přirozený (gravitační) přítok a odtok vody, včetně přirozeného odtoku veškeré vody při vypouštění nádrže. • zajistit dostatečný přítok čisté vody, protože jak nedostatečný přítok, tak i zhoršená čistota přitékající vody, podporují či vyvolávají ve vodních nádržích eutrofizační procesy spojené se zarůstáním vod řasami a vodními rostlinami, jejich následným odumíráním a rozkladem. • dno rybníka tvarovat se záměrem dosažení hloubky vody větší než 3 m na převážné části rybníka. Současně jde i o dosažení přiměřeně velkých ploch s hloubkou vody od 0,1 do 1,5 m pro děti a neplavce v místech budoucích pláží a mělkých vodních okrajů mimo pláže pro vytvoření podmínek pro vznik ekologicky i stabilizačně hodnotného litorálního pásma. • v místech navržených pláží uplatňovat mírné vysvahování terénu (cca do 4 %) • zajistit možnost nerušeného a pohodlného pěšího a cyklistického spojení kolem celé rekreační vodní plochy • zmírněním svažitosti břehů dosáhnout zvýšení jejich stability proti abrazi a zajištění jejich opravitelnosti v případě narušení. • směrovat přítok čisté vody do oblastí pláže C.1.13.3. Odkalovací nádrž Navržená odkalovací přednádrž o rozloze cca 3 ha má zachytit zeminu splavovanou zejména při zvýšených průtocích (při přívalových deštích) potoky, které budou svádět vodu z povodí výsypky Pokrok. Z odkalovací nádrže je voda vedena v navrženém korytě podél oddělující hrázky k duchcovské pláži, kde má výrazně napomáhat ke zvýšení místní čistoty vody. Ze stejného důvodu je k této pláži sváděna i přepadová voda z rybníka Plemple. Pokud to bude alespoň částečně možné, bude využito přívodu vody z Všechlapské zdrže. Veškerá voda z rekreační vodní nádrže bude odváděna Ledvickým potokem. Předností navržené odkalovací přednádrže je zachytávání vody z obou potoků, do nichž bude sváděna všechna voda z výsypky Pokrok. Navíc je nádrž přístupná z komunikace, což umožňuje uplatnění mechanizace při jejím čištění od splavenin. Vybudování trasy svedení Oseckého potoka do odkalovací přednádrže si vyžádá nezbytný zásah do terénu. Předpokládá se přívod otevřeným záměrně prohloubeným korytem v zájmu gravitačního odtoku vod z jihozápadní části Duchcova. Trasa probíhá v místech deponovaných spraší, které budou odtěženy a využity při rekultivaci okolí nádrže. To významně přispěje i ke zlepšenému provětrávání města Duchcova a odtoku studeného znečištěného ovzduší města ve směru k rybníku v době teplotních inverzí ovzduší.
62
C.1.13.4. Řešení dna rekreační vodní nádrže Od prvotního návrhu na vybudování rekreační vodní plochy ve zbytkové jámě Fučík byla vždy nádrž řešena jako přirozeně (gravitačně) vypustitelná, přičemž kótu vypustitelnosti stanovilo měření na úrovni 196,20 m n.m. tak, aby voda z nádrže mohla přirozeně odtéci Ledvickým potokem. Vyplnění prostoru odkaliště na tuto kótu předpokládá též současná technologie ukládání stabilizátu. Řešení nádrže jako plně přirozeně vypustitelné jednoznačně preferují závěry „Studie parametrů rekreační nádrže Fučík“, vypracované Hydrologickým ústavem Čs. akademie věd České Budějovice v dubnu 1992, přičemž se předpokládá nutnosti jejího relativně častého vypouštění. Řešení nádrže jako přirozeně nevypustitelné v sobě skrývá závažné riziko, spočívající ve velice obtížném odstranění škodlivých látek, pokud budou zaneseny do nádrže a usadí se ve spodní vrstvě vody. Při splavení a usazení živných látek by byla podporována i eutrofizace vody v nádrži. V rámci realizace vodní nádrže doporučujeme: • řešit výšku dna v nejhlubší části u hráze na kótě 196,20 m n.m. To zaručuje jak přirozenou vypustitelnost, tak i dostatečnou hloubku nádrže – 3,8 m vody při normální hladině u hráze a více než 3 m hloubku vody v převážné části nádrže. • zmírnit klesání dna od okrajů nádrže Pokud se dosud předpokládalo, že zbytková jáma Fučík bude v povoleném rozsahu zaplněna plaveným popílkem, bylo nezbytně nutno počítat s pokrytím popílku oddělovací izolační vrstvou, aby po napuštění nádrže nedocházelo k vyluhování škodlivin do vody. Uvažovalo se s 0,75 – 1,0 m vrstvou jílovitých zemin, překrytých štěrkopískem a pískem o mocnosti 0,1 m. S vrstvou pokrytí 0,6 – 1,0 m je počítáno i nyní při uplatnění stabilizátu. Prokáže-li se však, že ze stabilizátu nebudou škodliviny do vody vyluhovány, bylo by možné izolační vrstvu vynechat. Pokrytí dna štěrkopískem a pískem je však potřebné ve vrstvě 0,1 m realizovat. V tom případě by byl u hráze stabilizát ukládán na kótu 196,10 m n.m. a dále s odečtením 0,1 m na štěrkopísek a písek. C.1.13.5. Řešení Duchcovského koridoru Takzvaný „duchcovský koridor“ je považován za jednu z nejdůležitějších potřeb dalšího fungování a rozvoje města. Jde o rovinatý pás, navazující na dochované terénní uspořádání těžbou uhlí nenarušeného území jižního okraje města. Má šířku cca 70 – 80 m a svažitost kolem 2 – 3 %. Od něj je terén vysvahován k okraji rekreační vodní plochy v různě sklonitém svahu. Tato sklonitost je ovlivněna zejména rozdílným výškovým uspořádáním okraje Duchcova – nadmořská výška u Duchcovského viaduktu je udávána 208,5 m n.m., výška v areálu Vitrablok dosahuje až 223 m n.m. Řešení terénu ovlivňuje i výškové řešení trasy „jižního propojení“ a komunikace propojující Duchcov s Ledvicemi. Poměrně prudší svahy do 10 % bylo nutno uplatnit mezi severovýchodním břehem výběžku rybníka a přilehlými okraji Duchcova, kde je největší výškový rozdíl mezi hladinou nádrže a okrajem duchcovské zástavby (dosahuje až 23 m). Duchcovský koridor je nezbytný: •
pro vybudování silnice, tzv. „jižní propojení“, která umožňuje zlepšit dopravní obslužnost průmyslové zóny města v jeho jižní části (zásobování přes město je po zdejších úzkých ulicích mimořádně obtížné a obtěžující).
63
• • •
•
pro obnovu historického komunikačního propojení Duchcova a Ledvic pro dopravní dostupnost budoucích rekreačních areálů pro inženýrská podzemní i nadzemní vedení, jejichž průchod městem by byl velmi nesnadný, nákladný a obtěžující. Jde např. o výhledově možný přívod tepla z elektrárny Ledvice, o trasy plynovodu, VVN, o vedení gravitační kanalizace z Duchcova na ČOV v Želénkách, a další v současnosti ještě nenárokovaná vedení. jako obecně krajinářsky a urbanisticky potřebné zázemí jižního okraje Duchcova.
V současnosti je realizována první etapa koridoru, nezbytná pro výstavbu silniční komunikace. Další etapa zmírňuje velmi příkré a nedostatečně stabilní svahy s největším výškovým rozdílem ve východní části budoucí nádrže. Realizace této projekčně připravené etapy je nezbytná z důvodu zajištění stability břehů nádrže i vybudování hodnotného komunikačního propojení mezi Ledvicemi a Duchcovem, sloužícího zároveň dopravní dostupnosti budoucích rekreačních ploch. Bez jejího vybudování nelze realizovat výhledový gravitační odtok splaškových vod z Duchcova na ČOV v Želénkách, ani další již zmíněné inženýrské sítě. Bez této etapy nelze v této části rovněž zajistit stabilitu břehů rekreační vodní nádrže, jejich odolnost vůči vodní abrazi a jejich opravitelnost při poškození. C.1.13.6. Terénní uspořádání řešeného území včetně zakládaných výsypek Základním záměrem ÚP v řešení terénního uspořádání území je sladění různých, často protichůdných požadavků na utváření, rekultivaci a využití území do pokud možno všestranně přijatelného uspořádání. Kromě uvedeného navrženého utváření a využití zbytkové jámy Fučík jde zejména o utváření a následné využití zdejších výsypek, tj. vnitřní výsypky v lomu Bílina (mimo řešené území) a vnější výsypky Pokrok. ÚP vychází z předpokladu, že již založené části obou výsypek, jejich rozsah a výškové uspořádání jsou v souladu se schválenými POPD a že je s nimi v souladu i jejich současné pokračující zakládání a tvarování. V průběhu další etapy bude věnována pozornost rekultivaci těchto výsypek, tvarování svahů, způsobu zúrodnění povrchových vrstev a výslednému využití. Vzniklé plochy budou využity pro lesnickou a zemědělskou rekultivaci, v určitých částech území však ÚP navrhuje přehodnocení tohoto řešení a zvažuje lokalizaci sportovně – rekreačních aktivit, v návaznosti na novou vodní nádrž na místě dnešního odkaliště Fučík. Tento záměr by vytvořil předpoklady pro realizaci rozsáhlého areálu pro volný čas, nejen pro vlastní město Duchcov, ale i jako zázemí širšího okolí. Podkladem pro ÚP Duchcova byl Souhrnný plán sanace a rekultivace území dotčeného těžbou dolu Bílina (R-PRINCIP Most, s.r.o., 2006), který zpracovateli poskytly Severočeské doly, a.s. – Doly Bílina. C.1.13.7. Rekultivační záměry v širším zázemí řešeného území Stejně jako vlastní řešení území je i širší zázemí mimořádně narušeno důsledky těžby uhlí a výsypkového hospodářství. V zázemí města bude po několik desetiletí probíhat těžba uhlí v jednom z největších severočeských povrchových lomů Bílina a bude zde zakládána vnitřní výsypka ve zbytkové jámě tohoto lomu a vnější výsypka Pokrok na severně přilehlých plochách. I když toto zázemí se již nachází mimo území, řešené v ÚP, a bude rekultivováno až v dlouhodobém horizontu, nelze v rámci komplexního přístupu k řešení zadaného úkolu jeho budoucí problematiku pominout. Proto byly sledovány i ty důležité širší vztahy a souvislosti, pro jejichž uplatnění je v řešeném území nutno vytvořit odpovídající předpoklady.
64
Jde především o odtok vod z více než 1 000 ha jezera Maxim, které by mělo vyplnit gigantickou zbytkovou jámu lomu Bílina o rozloze cca 12 km2 a hloubce cca 200 m. Jde rovněž o využití plánovaného cca 300 m širokého koridoru mezi lomem Bílina a výsypkou Pokrok, jak pro vedení komunikace propojující Duchcov a Ledvice s územím a osídlením ve směru k Mostu a s rekreačním zařízením na uvažovaném jezeru Maxim, tak i pro vedení vodního kanálu spojujícího plánovanou rekreační nádrž v prostoru odkaliště Fučík s budoucím jezerem Maxim. Cenný je i přírodní gravitační charakter uvažovaného vodního toku, který by rovněž gravitačně sváděl vodu z výsypky Pokrok. Koridor může mít samozřejmě obdobný význam i pro další potřebná propojení a vedení.
C.2. Návrh řešení požadavků civilní ochrany Požadavky civilní ochrany k územnímu plánu obce vychází ze zákona č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a specifikovány jsou § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb. Město Duchcov má zpracovaný Havarijní plán, který je každoročně aktualizován ve spolupráci s Integrovaným záchranným systémem. a) Řešené území není ohroženo průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní. b) Město Duchcov neleží v zóně havarijního plánování. c) Stálý úkryt město nemá k dispozici. V případě mimořádné události s rizikem kontaminace nebezpečnými látkami a nebo účinky pronikavé radiace může obyvatelstvo využít přirozené ochranné vlastnosti staveb s doporučením úprav zamezujících jejich proniknutí. d) V případě evakuace bude obyvatelstvo ubytováno ve školských, restauračních a ubytovacích zařízeních. e) V případě nutnosti skladování materiálu lze zřídit provizorní skladovací prostory a výdejní střediska ve školských a obchodních zařízeních. f) Na území Duchcova se nebezpečné látky vyskytují v prostoru dvou čerpacích stanic a areálu jatek – vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěné a zastavitelné území obce zajišťují vlastní subjekty. g) Veškeré záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události řídí a provádí IZS. Pro varování obyvatelstva město používá varovný signál poplachové sirény, která je umístěna v Duchcově u nemocnice. Systém varování obyvatelstva částí obce, které nejsou pokryty dosahem poplachové sirény, bude zajištěn prostřednictvím rozhlasových zařízení vozidel Policie ČR, případně prostřednictvím místního rozhlasu. h) Ochranu před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území zajišťují přednostně jednotlivé subjekty, v jejichž areálu jsou takové látky skladovány. i) Nouzové zásobování obyvatelstva vodou zajišťují SčVK Teplice. Případně jsou k dispozici rovněž cisterny, jejichž provoz zajišťují Technické služby města Duchcov,s.r.o. Nouzové zásobování elektrickou energií by mělo být zajištěno v rozsahu významných objektů občanského vybavení, vybavených vlastními zdroji el. energie v souladu s platnými normami ČSN a předpisy v oboru.
C.3. Vyhodnocení důsledků řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Celé území Teplicka patří mezi ekologicky nejvíce postižené oblasti nejen České republiky, ale i střední Evropy. Je součástí oblasti s vysokou koncentrací průmyslu, těžby hnědého
65
uhlí, energetické výroby a s tím spojenými problémy kvality životního prostředí. Vliv na znečištění ovzduší mají jak zdroje místní, v oblasti SHP, tak zdroje na území Německa a Polska.
C.3.1. Kvalita a ochrana ovzduší Na území města Duchcov se ze zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO1 – eviduje KÚ Ústí nad Labem) vyskytují dva zdroje: Vitrablok a.s. (výroba skleněných tvárnic) a Kotelna United Energy a.s. (výtopna pro sídliště při ulici Osecká). Významně je stav znečištění ovzduší ovlivňován polohou v severočeské hnědouhelné pánvi a dálkovým přenosem škodlivin (zejména větry západního kvadrantu: vliv dolů – prach, vliv tepelných elektráren (zejména SO2, NOx) chemických závodů (zejména SO2, NOx, CO) – Chemopetrol Litvínov, Česká rafinérská a.s.). Tabulka zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší – REZZO 1 – na území města Duchcov a v jeho okolí skutečnost roku 2006 (v tunách): Znečišťovatel REZZO 1
Druh paliva
TZL
SO2
NOx
CO
org. látky
168
7484
3717
59
145
Chemopetrol a.s., Litvínov
hnědé uhlí prachové hnědé uhlí prachové, těžký topný olej, zemní plyn, jiné plynné palivo
202
8409
6346
1164
416
Česká rafinérská a.s., Litvínov
zemní plyn a jiná plynná paliva
5
1138
347
157
5
United Energy a.s. kotelna Duchcov – dříve United Energy
zemní plyn
0
0
3
0
0
Vitrablok a.s., Duchcov
zemní plyn
22
58
117
0
2
KAUČUK, a.s. Litvínov
Zemní plyn
0
0
14
1
0
ČEZ a.s., Ledvice 1
U Elektrárny Ledvice (největšího producenta emisí v nejbližším okolí Duchcova) poklesly od roku 1993 roční emise SO2 z 35000 tun na cca 7500 tun, emise NOx 7000 tun na cca 3700 a emise tuhých částic z více než 11000 tun na méně než 200 tun. Ze středních zdrojů znečišťování ovzduší – REZZO 2 (eviduje Magistrát Teplice) se na území města Duchcova vyskytuje 14 zdrojů (jejich přehled obsahuje US města Duchcov, 2004). Vzhledem k tomu, že v případě energetických zdrojů kategorie REZZO 2 převažuje topné médium zemní plyn, nejde o zdroje významné (emise NOx, ostatní zanedbatelné). Největším ze středních zdrojů je Porcelánová manufaktura Royal Dux Bohemia, a.s., dále firma UNIENT, s.r.o. – zahradnictví, vytápění dřevem. Dále existují některé malé zdroje znečišťování ovzduší evidované (některé zpoplatněné) Městským úřadem v Duchcově. Město Duchcov je napojeno na plyn, podíl plynofikovaných objektů je velký. Relativně velké množství objektů (domů i bytů) je na bázi zemního plynu (cca 91 % - dle statistických údajů Sčítání lidů, domů, bytů, 2001). Problémem však je, že řada plynofikovaných domácností nadále disponuje kotli na pevná paliva a z důvodu zdražování plynu tyto kotle využívá (a topí převážně na málo kvalitní hnědé uhlí).
66
Z uvedených důvodů jsou některé plochy města (zejména v zimních měsících a v inverzních polohách – v údolích s přítomností vodotečí a vodních ploch) postihovány lokálním znečištěním – zvýšenou imisní zátěží. Mezi emitenty škodlivin do ovzduší patří též silniční doprava, emitující oxidy dusíku, prach aj. škodliviny (územím prochází silnice II. třídy: II/254, II/258). K lokálnímu zvyšování imisních zátěží (zejména škodlivinami CO, NOx, těžkými kovy, prachem aj.) dochází především v důsledku emisí mobilních zdrojů znečišťování ovzduší dopravy, zejména při výše uvedených silnicích II. třídy, které probíhají centrem města. Územní plán předpokládá přeložku silnice II/254 – přesměrovaná I/27 (severního obchvat) a přeložku II/258 (východní obchvat), tím dojde k odlehčení v centrální části města. Na imisní stanici hygienické služby v Teplicích je překračována limitní roční průměrná koncentrace benzo(a)pyrenu ze skupiny polyaromatických uhlovodíků (PAH), které mají karcinogenní účinky na lidský organismus. Nedokonalé spalování fosilních paliv (z mobilních zdrojů zejména vznětové motory spalující naftu) je hlavní příčinou. Je pravděpodobná rovněž vysoká koncentrace BaP, NOx aj. v Duchcově (při ulici Teplické), kde měření těchto škodlivin dosud není prováděno. Hodnocení stavu znečištění ovzduší vychází z imisních limitů pro znečišťující látky (Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, v platném znění). Objektivní stanovení míry znečištění ovzduší by mohlo dát konkrétní měření koncentrací jednotlivých škodlivin, žádná měřící lokalita se však v řešeném území nevyskytuje. Nejbližší stanice ČHMÚ jsou v Teplicích, Krupce, Všechlapech, Komáří Vížce nebo v Oseku (v některých však s neúplnými řadami měření nebo pouze s měřením některých škodlivin). Problematická (a v regionu nadlimitní) škodlivina – polétavý prach - suspendované částice frakce PM10 – na stanici ČHMÚ v Teplicích je překračována v denních i průměrných ročních průměrech. Z imisních ročenek ČHMÚ: „Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2005“ a „Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech“ (ČHMÚ, 2006) dle vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vyplývá, že na území města Duchcov dochází k překračování některého z limitů pro ochranu zdraví (a to zejména prašného aerosolu – suspendovaných částic frakce PM10 - dochází nejen k překračování limitní hodnoty, ale též meze tolerance) a v některých částech území též k překračování cílového limitu benzo(a)pyrenu. K překračování limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace v řešeném území nedochází. Koncentrace oxidů síry a oxidů dusíku a CO nejsou v současné době na území města měřeny. V minulosti (do roku 2002) probíhalo měření, které bylo z důvodu zastaralosti a poruchovosti ukončeno. V současné době je prováděno na základě zadání Severočeských dolů a.s., Dolů Bílina měření Výzkumným ústavem pro hnědé uhlí, a.s. Most, Laboratoří imisních a emisních měření. Za každý měsíc jsou vystavovány protokoly o autorizovaném měření, (denní průměrné koncentrace suspendovaných částic PM10 ve volném ovzduší). Jen v ojedinělých případech (několika dnech do měsíce, zejména v zimním období) dochází k překračování hodnoty 50 µg/m3, která je limitním denním průměrem. (Průměrnou měsíční hodnotou je cca 30 µg/m3 -průměr za 2. polovinu 2004, průměr 1. poloviny roku 2005 je cca 34 µg/m3). Protokoly jsou zasílány a k dispozici na Městském úřadě v Duchcově. V budoucnosti se předpokládá další zlepšování kvality ovzduší v řešeném území. Významnou měrou přispěje ke zlepšení kvality ovzduší v řešeném území především regulace zdrojů znečišťování ovzduší (zvláště velkých a velkých zdrojů, které leží mimo území města Duchcov), která je prováděna na podkladě Programu snižování emisí znečišťujících látek v Ústeckém kraji (zpracovala firma Tebodin Praha) a Plánů snížení emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidu dusíku ze stávajících zvláště velkých spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.
67
S problematikou širších vztahů na úseku hygieny životního prostředí souvisí záměr vyplývající z obnovy zdrojů ČEZ, a.s.. V roce 2006 byl schválen Záměr stavby pro Nový zdroj 660 MW v Elektrárně Ledvice. Zpracováván je Koncepční projekt, po něm bude následovat zpracování dokumentace pro územní řízení včetně zpracování Posouzení vlivů na životní prostředí. Projekt obnovy uhelných zdrojů skupiny ČEZ byl zahájen v roce 2005 analýzou procesu změn. První opatření ke snížení CO2 se začala realizovat v roce 2006. Konkrétní výsledky těchto opatření se projeví v průběhu období 2008–2012. V současné době má ELE instalovaný výkon 330 MW, do roku 2012 se předpokládá po výstavbě nového bloku 660 MW a odstavení 2 starších bloků celkových 770 MW. Realizací nového bloku v Elektrárně Ledvice vstoupí ČEZ,a. s., do skupiny provozovatelů nejmodernějších bloků s nejvyšší účinností a s velmi nízkými emisemi škodlivin. Odsiřovací zařízení bude pracovat na principu standardní mokré vápencové vypírky. Kromě snižování emisí u zvláště velkých a velkých zdrojů (a to i mimo řešené území města) bude docházet ke snižování imisní zátěže též v důsledku převedení části dopravních zátěží (silniční dopravy) mimo město Duchcov.
C.3.2. Radonové riziko Radonové riziko je jedním z faktorů ovlivňujících hygienickou kvalitu životního prostředí. Kritérium radonového rizika je uplatňováno především v rámci posouzení hygienické kvality bydlení. K prvotnímu stanovení pravděpodobné rizikovosti ploch slouží prognózní mapy radonového rizika 1 : 200 000 (ÚÚG, 1990). Stupeň rizika je zde odhadován na základě typu a propustnosti geologického podloží a některých dalších faktorů. Řešené území je charakterizováno v odvozené mapě radonového rizika ČR první kategorií, tj. nízkým rizikem (v sedimentech neogénu), s tektonickou poruchou severozápadně od Duchcova, na které je možno předpokládat rizikovost vyšší). Mapy radonového rizika nelze užít pro stanovení radonového rizika v jednotlivých objektech, protože skutečná radiační zátěž stavebního pozemku je vždy ovlivněna lokální situací (např. různá propustnost půd, lokální anomálie uranu v horninách, antropogenní uranová kontaminace). V konkrétních lokalitách bývají zjišťovány skutečné objemové aktivity radonu v ovzduší měřením. Preventivní měření radonu je prováděno před novou výstavbou, dodatečná měření by se měla provádět u starších objektů (zejména ve školských a zdravotnických zařízeních a vytipovaných objektů obytných). Povinností stavebníků je dokládat ke stavebnímu řízení měření radonu (na stavebním úřadu). Z měření radonu před novými výstavbami, event. přestavbami objektů vychází převážně nízké až střední riziko. U objektů se středním rizikem bývá měřením při kolaudaci kontrolována účinnost protiradonových opatření. Měření radonu ve stávající zástavbě provádí Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
C.3.3. Hluk Hluk ze silniční dopravy Hluk ze silniční dopravy je dán intenzitou dopravy, podílem těžké nákladní dopravy, vychází z druhu zástavby, povrchu vozovky, příčného a podélného uspořádání silnice. Podle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. v platném znění, o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací se nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb (s výjimkou
68
hluku z leteckého provozu) stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo dle přílohy č. 3 uvedeného nařízení. V území neexistuje žádné měření hlukové zátěže z dopravy. Nejzatíženější jsou v Duchcově silnice č. II/254 (Lom – Duchcov – Teplice) a II/258 (Osek – Duchcov – Bílina). Pro centrální zastavěnou část Duchcova (ulici Teplickou a Oseckou) jsme v nejužších místech průtahu silnice II/254 zpracovali orientační výpočet hluku. Výpočet vychází z průměrných denních intenzit dopravy (dle ŘSD ČR, 2005) v dotčených úsecích silnic. Ve směru na Teplice i na Osek dochází na fasádě nejtěsněji přimknutých domů u silnice II/254 v Duchcově k překračování limitů. (Např.v lokalitě Speciální školy v ulici Osecké nebo řadová zástavba podél ulice Teplické ukazují orientační výpočty nadlimitní hluk přes 70 dB jde o hodnoty nadlimitní i při uvažování limitu pro starou zátěž.). Urbanistická studie (2006) ukazovala na problém nadlimitní zátěže lokality „V domcích“ při ulici Osecké (II/256) a ukazovala průběh limitní izofony. Řešení problémů této lokality, která již není předmětem návrhu, se již netýká návrhové části územního plánu. Vzhledem k tomu, že díky severnímu obchvatu Duchcova bude převedeno část dopravní zátěže mimo zastavěné části Duchcova, bude možno předpokládat, že nadlimitní hluková zátěž v uváděných lokalitách bude v tomto horizontu pravděpodobně již menším problémem. Určitou výjimkou bude ovlivnění jižního cípu osady „Nové Sady“. Hluková studie by měla prověřit případnou potřebu protihlukových opatření. Hluk z železniční dopravy ÚP navrhuje obnovení bývalé trati na Ledvice v systému lehké kolejové dopravy, především pro osobní dopravu. Vzhledem k předpokládanému charakteru dopravy nelze po zprovoznění – obnovení trati předpokládat nadlimitní hluk. Dle zkušeností z obdobných hlukových studií doporučujeme u novostaveb s obytnou funkcí odstup minimálně 30 m od osy železniční trati. Hluk z výroby Problémem hluku z blízkého těžebního prostoru hnědého uhlí je předmětem, kterému je věnována pozornost, hluk je v území měřen. Měření akustického tlaku ve venkovním prostoru je prováděno na základě dohody Města Duchcova a Severočeských dolů a.s. Měření provádí akreditovaná laboratoř VÚHU, a.s. Most v noční době na 3 lokalitách ve městě (ul. Mlýnská, Horská cesta, V. Soboty). Naměřené hodnoty jsou (s výjimkou okamžitých hodnot, které měly většinou jiné příčiny než hluk zakladače) v rámci norem. Do budoucna je předpoklad dalšího snižování hlučnosti, neboť zakladač se od města Duchcova bude postupně vzdalovat směrem na Bílinu, kde je těžitelné ložisko. V současné době je pouze upravován terén pro následně prováděnou rekultivaci. Hluk z dalších výrobních provozů umístěných uvnitř zástavby města by neměl překračovat hranice pozemků. V území se vyskytují některé hlučné výrobní činnosti (např. dřevovýroba), které jsou umístěny v zastavěném území města a vyžadovaly by vymezení ochranných pásem z titulu nadměrné hlučnosti.
C.4. Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování Obecně lze konstatovat, že cíle územního plánování vycházejí z reálného posouzení možností při usměrňování a ovlivňování vývoje urbanizace sídel, rozvoje ekonomických čin69
ností a funkčního využití venkovské a přírodě blízké krajiny. Územní plán musí jednak chránit nesporné přírodní, krajinářské a rekreační hodnoty prostředí a současně umožnit ekonomicky přijatelný a sociálně pozitivní územní rozvoj. Konkrétně to znamená uměřeně využívat potenciál území, domýšlet důsledky tohoto využití a navrhovat omezující opatření pro dosažení udržitelnosti budoucího rozvoje. Výše uvedené cíle dosahuje ÚP konkrétním navrhovaným řešením a v jeho rámci případnými preferovanými variantami na úseku řešení rozvojových ploch, dopravní a technické infrastruktury. Na území města Duchcov je jednou z hlavních náplní celkového řešení posílení jeho funkce a potenciálu, spočívajícím především ve využití sídelních, kulturních, historických a navrhovaných sportovně – rekreačních hodnot. Speciální pozornost je věnována prostoru odkaliště Fučík a postupně rekultivované výsypky Pokrok. Realizace předloženého záměru, spolu s řešením dopravní infrastruktury v širším měřítku by sídlu přinesla možnost perspektivního rozvoje, spolu s postupným zlepšováním všech složek životního prostředí, jež bylo vlivem intenzivní těžby uhlí dlouhodobě poškozováno. V souvislosti s potřebami, předpokládaným rozvojem a zvyšujícím se významem města jsou navrženy nové plochy a objekty, doplňující stávající zástavbu a respektující její charakter a měřítko. S maximální citlivostí se ÚP snaží řešit problematiku rozvoje technické infrastruktury, která zasahuje do tohoto území, zejména na úseku vodního hospodářství a energetiky. Nejvýraznějším faktorem, který může ovlivnit energetickou koncepci města, je plánované rozšíření Elektrárny Ledvice. Ochrana přírodního a krajinného prostředí je považována za prvořadý veřejný zájem, jehož případné převážení jiným veřejným zájmem je přípustné pouze ve výjimečných, náležitě odůvodněných případech.
D. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Ústeckého kraje uplatnil dne 14.9.2007 požadavek na posouzení územního plánu města Duchcov z hlediska vlivů na životní prostředí se zaměřením na vlivy záměrů, které by mohly představovat negativní ovlivnění složek životního prostředí: • vybudování severního obchvatu města (přesměrovaná silnice č. I/27 v trase přeložky II/254) • vybudování východního obchvatu města (přeložka silnice II/258) • vybudování jižního silničního propojení • rozvojová výrobní plocha – průmyslová výroba (zastavitelná plocha Z7) • obnovení původní železniční trati Duchcov – Ledvice pro osobní dopravu • převod Oseckého potoka do Ledvického rybníka, převod z rybníka Plemple do Ledvického rybníka • rekultivace prostoru výsypky Pokrok • rekultivace odkaliště Fučík – realizace rekreačního areálu s využitím odkaliště Fučík jako rekreační vodní nádrže (Ledvický rybník) Na základě tohoto požadavku bylo v únoru 2008 zpracováno Vyhodnocení vlivů územního plánu města Duchcov na udržitelný rozvoj území dle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. a přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb., které bylo s dotčenými orgány projednáno písemnou formou.
70
Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Ústeckého kraje vydal dne 21.4.2008 souhlasné stanovisko k Vyhodnocení vlivů územního plánu města Duchcov na životní prostředí při respektování podmínek prostorových a funkčních regulativů uvedených ve vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí v navazujících územních řízeních. Podmínky souhlasného stanoviska: 1. Veškeré nově navržené plochy nesmí zhoršit kvalitu životního prostředí a veřejného zdraví v obci i v okolí. 2. Při konkretizaci záměrů na jednotlivých dílčích plochách postupovat v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., v platném znění. 3. Pro podrobné zhodnocení dopadů jednotlivých záměrů v navrhovaných dílčích plochách zpracovat pro každý určitý záměr akustickou a rozptylovou studii, které posoudí únosnost jednotlivých aktivit pro dané území, stanoví jejich limity a případně navrhnou konkrétní opatření pro eliminaci, minimalizaci, případně kompenzaci pro jejich výstavbu a provoz. 4. Pro odkanalizování území je nutné respektovat opatření ve způsobu odvádění dešťových vod s přednostním využitím zasakování či retence. 5. Při realizaci záměrů uvedených v územním plánu je nutno postupovat v souladu se zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu, o ochraně přírody a krajiny, o ochraně ovzduší. 6. Minimalizovat střety vyplývající z průchodu nových silničních staveb prvky ÚSES (jedná se o přeložku silnice II/254 – severní obchvat Duchcova protínající regionální biocentrum RBC Duchcovské rybníky a o přeložku silnice II/258 – východní obchvat Duchcova křížící regionální biokoridor, resp. lokální biocentrum). 7. V rámci projektové přípravy a následné realizace obchvatu Duchcova, silničního a železničního propojení mezi Duchcovem a Ledvicemi zajistit veškerá potřebná technická opatření vylučující kontaminaci vody a půdy, pokud by došlo k havárii motorových vozidel, zejména vozidel přepravujících nebezpečné látky. 8. V rámci projektové přípravy protipovodňového opatření na úpravu údolní nivy a koryta Oseckého potoka zpracovat podrobné geotechnické posouzení počátečního úseku toku v délce cca 880 m a u zatrubněného úseku u podniku Technických služeb. Respektování geotechnických doporučení by mělo vyloučit nebezpečí vzniku sesuvů svahů výsypky. 9. Po dosažení shody týkající se realizace propojení Ledvického rybníka s jezerem Maxim bude nezbytné provést geotechnickou prognózu stability zářezu v trase plavebního kanálu a komunikace v něm vedené. Na základě tohoto posouzení je třeba důsledně postupovat při stavbě vnitřní výsypky lomu Bílina a výsypky Pokrok v doteku s trasou budoucího napojení mezi Ledvickým rybníkem a jezerem Maxim. 10. Pro zajištění realizace jižního kmenového sběrače, který umožní gravitační převedení odpadních vod z jižní části Duchcova na ČOV v Želénkách, je nutné sladění zájmů se záměry elektrárny Ledvice (ukládání stabilizátu). 11. Pro rozvoj výrobních a komerčních funkcí preferovat regeneraci stávajících, nevyužívaných ploch, tzv. brownfields.
71
12. Zpracovat speciální studie zaměřené na návrh vhodné druhové skladby zeleně z hlediska biologického, ale též z hlediska nároků na její kvalitní údržbu týkající se sídelní zeleně veřejných prostranství a rekultivovaných ploch.
E. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Řešené území je zařazeno do obilnářské výrobní oblasti, podoblasti 3, která zahrnuje území s výraznou klimatickou heterogenitou, v nadmořské výšce 450 – 550 m n.m., s průměrnými až slabě podprůměrnými podmínkami pro pěstování obilovin, krmných plodin, řepky a ve vyšších polohách lnu. Terénní podmínky jsou komplikovanější, jedná se o členitější terén s vyšším podílem produkčně horších půd. Z klimatického hlediska je území charakterizováno dvěma klimatickými regiony. Klimatický region T1 je charakterizován jako teplý a suchý, s průměrnou teplotou 8 – 9°C, průměrným úhrnem srážek < 500 mm. Pravděpodobnost suchých vegetačních období je 40 – 60%, vláhová jistota 0 – 2. Zahrnuje nejsušší oblast Čech. Klimatický region T2 je oblast teplá, mírně suchá, pravděpodobnost suchých vegetačních období 20- 30%, vláhová jistota 2 – 4, průměrná roční teplota 8 – 9°C, průměrný roční úhrn srážek 500 – 600 mm.
E.1. Zemědělský půdní fond V zájmovém území – k.ú. Duchcov, Hrdlovka a Liptice je zastoupena převážně jen IV. třída přednosti v ochraně ZPF, popř. nehodnocené plochy mimo ZPF – území dolů a výsypek, resp. pozemky určené pro plnění funkcí lesa (PUPFL). Nejvíce ploch vlastního města a ploch obklopujících zastavěná území města spadá do IV. třídy přednosti v ochraně ZPF (nejvíce jsou zde zastoupeny hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách, zpravidla středně těžké, slabě až středně štěrkovité až kamenité, dočasně zamokřené). Plochy pro bydlení, které jsou navrhovány v rámci předkládaného územního plánu, leží ve IV. třídě přednosti v ochraně.
E.2. Plochy lesů V lesních porostech převládají z 90 % listnáče (buk, dub), v 10 % jehličnany. Věková skladba je převážně z mladých porostů použitých při rekultivacích vytěžených ploch. Lesy jsou zde pouze v kategorii lesů zvláštního určení. Celé území spadá do imisního pásma C, tzn. s životností smrkových porostů 41 – 60 let. Navržené urbanistické záměry představují zábor lesní půdy hospodářského lesa v rozsahu cca 1,48 ha, který vzniká vymezením východního obchvatu města na silnici II/258 a přesměrované I/27 v k.ú. Duchcov. K žádnému dalšímu dotčení lesních porostů nebo lesních pozemků nedojde.
72
E.3. Využití půdního fondu Po rozpadu Státního statku Bílina patří zemědělská půda Pozemkovému fondu ČR. Rozsáhlé pozemky se nedaří pronajímat a leží proto ladem. Státní lesy se transformovaly na Lesy ČR. V řešeném území vykonává odbornou lesní správu Lesní správa Litvínov se sídlem v Oseku. Značně perspektivní nárůsty zemědělské i lesní půdy spojené s projekty rekultivací si vyžádají změny v organizaci péče o zemědělskou a lesní půdu. Plošně nejrozšířenější kulturou jsou ostatní plochy (61,5% celkové výměry k.ú. Duchcov, Hrdlovka a Liptice), což je dáno polohou výsypek a odkalovacích nádrží. Zemědělská půda zaujímá 17,5 % celkové výměry, zornění činí 51,97 %. Lesní půda zaujímá 7,5 % půdního fondu, což je hluboko pod celorepublikovým průměrem (33 %). Převážná část urbanistických záměrů se odehrává v rámci zastavěných ploch Duchcova, nebylo zde shledáno jako nutné expandovat sídelní plochy do okolní volné krajiny. Záměrem je intenzifikace a kultivování stávajícího sídelního prostředí (využití proluk, sanace devastovaných ploch aj.) Celkem představují navržené urbanistické záměry v prostoru k.ú. Duchcov, Hrdlovka a Liptice vynětí 65,69 ha půdy (z toho 16,03 ha zemědělské - orné půdy). Všechny plochy navržené pro vynětí leží v k.ú. Duchcov. Nárůst zemědělské i lesní půdy představují rekultivace výsypek a odkališť. Předpokládá se, že realizací rekultivačních programů se v budoucnosti získá několik set hektarů zemědělských a lesnických ploch.
E.4. Tabulka záborů ZPF a PUPFL
Ozn.
Lokalita
Výměra (ha)
ZPF – kultura Zahrada Sad (ha) (ha)
TTP (ha)
Ochrana ZPF Třída Výměra ochrany (ha)
PUPFL (ha)
ZPF (ha)
Orná (ha)
7,55 0,15 0,28 0,37 0,88 2,86 12,09
0 0 0,28 0 0,88 2,86 4,02
0 0 0 0 0,39 0 0,39
0 0 0,28 0 0 2,86 3,14
0 0 0 0 0,49 0 0,49
0 0 0 0 0 0 0
IV IV IV IV IV IV IV
7,4 0,15 0,28 0,37 0,88 2,65 11,73
0 0 0 0 0 0 0
5,09 0,4 5,49
0 0 0
0 0 0
0 0 0
0 0 0
0 0 0
-
0 0 0
0 0 0
3,65
3,65
3,65
0
0
0
IV
3,57
0
0,53
0,53
0
0,53
0
0
IV
0,46
0
2,27 6,45
0 4,18
0 3,65
2,27 2,8
0 0
0 0
IV IV
2,27 6,3
0 0
9,22
0
0
0
0
0
-
0
0
IV IV V IV
7,41 0,65 0,03 0,84
0,43 1,05
BYDLENÍ, SMÍŠENÉ OBYTNÉ PLOCHY B1 B2 B3 B4 B5 B6 Celkem
Pokrok - V Domcích Vinduška Ul. Jabloňová Bažantnice Nové Sady Agroterm
VÝROBA P1 Ul. Želénská – sever P2 Ul. Želénská - jih Celkem ZELEŇ, REKREACE Z1 Z2 Z3 Celkem
Zahrádkářská kolonie Izolační zeleň Agrotem Park (ZK)
REKULTIVACE V1
Ledvický rybník
DOPRVNÍ INFRASTRUKTURA D1 D2
Severní obchvat Východní obchvat
9,77 1,79
7,21 0,62
7,1 0,02
0 0
0 0
0,11 0,6
D3
Jižní obchvat
19,47
0
0
0
0
0
73
0
Ozn.
Lokalita
Výměra (ha)
ZPF – kultura Zahrada Sad (ha) (ha)
PUPFL (ha)
Orná (ha)
0,18
0
0
0
0
0
IV
0,18
0
0,86 0,37
0 0
0 0
0 0
0 0
0 0
IV
0 0,07
0 0
Celkem
32,44
7,83
7,12
0
0
0,71
IV V
9,15 0,03
1,48
ZÁBORY CELKEM
65,69
16,03
11,16
5,94
0,49
0,71
IV V
27,18 0,03
1,48
D4 D5 D6
Místní komunikace obslužná Silnice III. třídy Regionální dráha dostavba
74
TTP (ha)
Ochrana ZPF Třída Výměra ochrany (ha)
ZPF (ha)
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK aj. BN c.k. CD CO CO ČBÚ ČD ČEZ ČHMÚ ČIZP ČOV ČS ČSAD ČSN DB DBC DN DOS – VGP DOSS DPD DPS ELE EO FMPE HZS KO KÚ LBC LBK MěÚ mj. MP MPZ MŠ MÚ MUS MZ ČR MŽP NOx NP ODŽP OkÚ OP OV OŽP PO POH POPD PUPFL RBC RBK
a jiné byty nájemní císařsko-královský cenzová domácnost oxid uhelnatý civilní ochrana Český báňský úřad České dráhy České energetické závody, a.s. Praha Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí čistírna odpadních vod čerpací stanice Česká autobusová doprava česká/československá státní norma Doly Bílina (Severočeské doly, a.s. Chomutov) doplňkové biocentrum jmenovitá světlost potrubí Duchcovská obchodní společnost – vrtný průzkum Osek dotčené orgány státní správy dálková pasová doprava (v důlním provozu) dům s pečovatelskou službou Elektrárna Ledvice ekvivalentní obyvatel Federální Ministerstvo paliv a energetiky Hasičský záchranný sbor komunální odpad Krajský úřad lokální biocentrum lokální biokoridor Městský úřad mimo jiné Ministerstvo průmyslu městská památková zóna mateřská škola Městský úřad Mostecká uhelná společnost, a.s. Ministerstvo zdravotnictví České republiky Ministerstvo životního prostředí oxidy dusíku nadzemní podlaží Odbor dopravy a životního prostředí Okresní úřad ochranné pásmo občanská vybavenost Odbor životního prostředí Povodní Ohře s.p. Chomutov plán odpadového hospodářství plán otvírky a přípravy dobývání pozemky určené k plnění funkce lesa regionální biocentrum regionální biokoridor
75
RD REZZO ŘSD SČVK SHP SO2 SOU SÚ SÚ SVS TS TZB TZL ÚP VÚC ÚP ÚPD ÚPN ÚPP US ÚSES ÚTP VD VKP VN VOC VPS ZPF ZŠ ZÚR ŽP
rodinné domy registr zdrojů znečišťování ovzduší (1, 2, 3 – velké, střední, malé zdroje) Ředitelství silnic a dálnic Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Teplice Severočeská hnědouhelná pánev oxid siřičitý střední odborné učiliště sídelní útvar stavební úřad Severočeská vodárenská společnost, a.s. Technické služby technické zařízení budov tuhé znečišťující látky územní plán velkého územního celku územní plán územně plánovací dokumentace územní plán územně plánovací podklad urbanistická studie územní systém ekologické stability územně technický podklad vodohospodářské dílo významný krajinný prvek vysoké napětí těkavé organické látky veřejně prospěšné stavby zemědělský půdní fond základní škola zásady územního rozvoje životní prostředí
76
PŘÍLOHA Č. 1
ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA DUCHCOV ZPRÁVA O PROJEDNÁNÍ NÁVRHU
ORGÁN PŘÍSLUŠNÝ K POSOUZENÍ NÁVRHU: Krajský úřad Ústeckého kraje Odbor územního plánování a stavebního řádu Velká Hradební 3118/48 400 02 Ústí nad Labem POŘIZOVATEL ÚPD: Městský úřad v Duchcově Nám. Republiky č. 5, 419 01 Duchcov POVĚŘENÁ ÚŘEDNÍ OSOBA POŘIZOVATELE: jméno : Kvasničková Květuše funkce : vedoucí odboru výstavby a ŽP DATUM ZPRACOVÁNÍ: 2006-2008
Příloha: Návrh územního plánu – www.duchcov.cz Vyhodnocení vlivů ÚpmDuchcov na udržitelný rozvoj území vč. posouzení KÚ, odbor ŽP Odůvodnění ÚpmDuchcov Kopie dokladů k Návrhu ÚP města Duchcov
OBSAH:
(dle § 12 vyhlášky č. 500/2006 Sb.)
1. ÚVOD 2. VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM 3. SDĚLENÍ O ZOHLEDNĚNÍ PŘIPOMÍNEK SOUSEDNÍCH OBCÍ 4. SDĚLENÍ, JAK BYLY ZOHLEDNĚNY VÝSLEDKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ, POKUD BYLO POŽADOVÁNO V ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 5. SDĚLENÍ, JAK BYLO ZOHLEDNĚNO STANOVISKO KOMISE V PŘÍPADĚ NEGATIVNÍCH VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA LOKALITU S PRIORITNÍMI TYPY STANOVIŠŤ NEBO S PRIORITNÍMI DRUHY 6. VYJÁDŘENÍ RADY OBCÍ, POKUD BYLO VYDÁNO, A POŘIZOVATELE, JAK BYLO TOTO VYJÁDŘENÍ ZOHLEDNĚNO
STANOVISKO
7. SDĚLENÍ O ZOHLEDNĚNÍ STANOVISEK DOTČENÝCH ORGÁNŮ 8. ZÁVĚR
1. ÚVOD Zastupitelstvo města Duchcov rozhodlo o pořízení územního plánu města Duchcov na základě schválené Urbanistické studie plnící funkci souborného stanoviska dle § 20, zák. č. 50/1976 Sb. v platném znění a dne 5. prosince 2006 schválilo návrh Zadání ÚP města Duchcov. V období od tohoto usnesení až do 31.12.2006 byl územní plán pořizován podle stavebního zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Po nabytí účinnosti zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) od 1.1. 2007 pořizování pokračovalo v souladu s tímto zákonem. V souladu s přechodnými ustanoveními nového stavebního zákona bylo postupováno již podle jednotl.ustanovení spolu s vyhl. č. 500/2006 Sb. příloha č. 7. Pořizovatelem územního plánu je Městský úřad Duchcov, jehož 2 úředníci splňují kvalifikační požadavky stanovené v § 24 stavebního zákona., zpracovatelem T-plan. s.r.o., se sídlem Praha, jež byl zpracovatelem původního ÚP města Duchcov a Ledvice z r. 1998, kde zadavatelem byl Okresní úřad Teplice. Zastupitelstvo určilo svým usnesením č. V/2 dne 12.4.2007 Určeného zastupitele, kterým je pan Mgr. Zbyněk Šimbera ( místostarosta města). Návrh byl zpracován v souladu s přechodnými ustanoveními nového stavebního zákona, byl projednán dle ust. § 50 SZ,upraven v souladu se stanovisky dotčených orgánů. Dle stanoviska Krajského úřad, odbor ŽP a Z byla dle § 19 odst. 2 SZ zpracována dokumentace Vhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a byla předmětem řízení dle zák. č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění a po té opět projednána s dotčenými orgány a sousedními obcemi. Původní dokumentace (grafika + text beze změn).
Poté byl projednán s krajským úřadem, dotčenými orgány a sousedními obcemi v souladu s § 50 stavebního zákona a upraven dle výsledku projednání. Nyní je krajskému úřadu předkládán k posouzení podle §51 stavebního zákona. Územní plán je zpracován pro správní území města Duchcov.tj. katastrální území Duchcov, 2. VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM 1. Soulad s politikou územního rozvoje: Podle Politiky územního rozvoje schválené usnesením vlády č. 561 ze dne 17.5. 2006 se řešené území nachází v rozvojové oblasti OB6 Rozvojová oblast Ústí nad Labem. Pro tuto oblast jsou v PÚR stanovena kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: a) zlepšovat podmínky pro příznivé životní prostředí, b) chránit lázeňské funkce Teplic, c) podporovat využívání „brownfields“. Tato kritéria územní plán splňuje( viz Odůvodnění…). Územní plán je v souladu s politikou územního rozvoje. 2. Soulad s ÚPD vydanou krajem: Platnou územně plánovací dokumentací vydanou krajem jsou 2. změny a doplňky ÚP VÚC SHP, schválené Zastupitelstvem Ústeckého kraje dne 12.12. 2001, upravené ve smyslu ust. § 187 odst. 7 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). V této dokumentaci jsou vymezené plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury a ÚSES. Územní plán je v souladu s platnou územně plánovací dokumentací Ústeckého kraje. 3. SDĚLENÍ O ZOHLEDNĚNÍ PŘIPOMÍNEK SOUSEDNÍCH OBCÍ Se správním územím města Duchcov sousedí města a obce Zabrušany, Ledvice, Háj u Duchcova, Jeníkov, Lahošť. Územní plán není v rozporu se záměry sousedních obcí vyplývajících z jejich platných, popř. rozpracovaných územně plánovacích dokumentací. V souladu s § 50 odst. 2 stavebního zákona bylo sousedním obcím 15 dnů předem oznámeno místo a doba konání společného jednání o návrhu změny. Zároveň byly vyzvány k uplatnění svých připomínek ve lhůtě do 30 dnů ode dne společného jednání. Žádná ze sousedních obcí neuplatnila k návrhu změny své připomínky. 4. SDĚLENÍ, JAK BYLY ZOHLEDNĚNY VÝSLEDKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ, POKUD BYLO POŽADOVÁNO V ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoje území bylo zpracováno- viz. dokument Odůvodnění… a Vyhodnocení vlivů…se závěrečným stanoviskem Krajského úřadu Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, ze dne 21.4.2008 č.j. 1413/06/ZPZ-stanSEA č.ev.68934/2008.
5. SDĚLENÍ, JAK BYLO ZOHLEDNĚNO STANOVISKO KOMISE V PŘÍPADĚ NEGATIVNÍCH VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA LOKALITU S PRIORITNÍMI TYPY STANOVIŠŤ NEBO S PRIORITNÍMI DRUHY ÚP nemá negativní vliv na lokalitu s prioritními typy stanovišť ani na lokalitu s prioritními druhy. 6. VYJÁDŘENÍ RADY OBCÍ, POKUD BYLO VYDÁNO, A STANOVISKO POŘIZOVATELE, JAK BYLO TOTO VYJÁDŘENÍ ZOHLEDNĚNO Pro správní území obce s rozšířenou působností Teplice, ve kterém se město Duchcov nachází není zřízena Rada obcí pro udržitelný rozvoj území. 7. SDĚLENÍ O ZOHLEDNĚNÍ STANOVISEK DOTČENÝCH ORGÁNŮ V souladu s § 50 odst. 2 stavebního zákona bylo dotčeným orgánům 15 dnů předem oznámeno místo a doba konání společného jednání o návrhu změny. Zároveň byly vyzvány k uplatnění svých stanovisek ve lhůtě do 30 dnů ode dne společného jednání. Viz Odůvodnění ÚP. ZÁVĚR Územní plán je v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky a s územně plánovací dokumentací vydanou Ústeckým krajem. Vzhledem k tomu, že stanoviska dotčených orgánů k projednávanému návrhu byla kladná, s připomínkami, které byly do návrhu zapracovány a žádná ze sousedních obcí k němu neuplatnila své připomínky, nejsou nutné jeho podstatné úpravy či přepracování.
V Duchcově, dne 2.7.2008 Vypracoval: Kvasničková K, vedoucí odboru výstavby a ŽP.
PŘÍLOHA Č. 2
NÁVRH K VYHODNOCENÍ STANOVISEK A PŘIPOMÍNEK K NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA DUCHCOV projednaného na společném jednání s dotčenými orgány dne 26.9.2007 Název dotčeného orgánu státní správy
Tématický úsek
Obsah stanoviska
Vyhodnocení
Ministerstvo životního prostředí
-
Bez připomínek.
-
Ministerstvo obrany, Vojenská ubytovací a stavební správa Litoměřice
obrana státu
Nemá k návrhu ÚP města Duchcov námitky, za předpokladu, že případná výstavba staveb uvedených ve stanovisku bude předem projednána s VUSS Litoměřice.
Stanovisko bude respektováno.
Ministerstvo zdravotnictví, Český inspektorát lázní a zřídel
vodní hospodářství
Do textové části Odůvodnění ÚP doplnit informaci o ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Teplice. Označení ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů v legendě výkresu širších vztahů uvést do souladu s označením dle zákona č. 164/2001 Sb. Z hlediska ochrany přírodních léčebných lázní lázeňského místa Teplice v Čechách a jeho přírodních léčivých zdrojů nejsou k návrhu ÚP další připomínky.
Textová část Odůvodnění ÚP bude doplněna dle stanoviska. Označení ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů ve výkresu širších vztahů bude upraveno dle stanoviska v souladu s platnými předpisy.
Ministerstvo zemědělství, Pozemkový úřad Teplice
ZPF
Nemá k návrhu ÚP města Duchcov připomínky. V daném území se v současné době neprovádí pozemkové úpravy.
Souhlasné stanovisko.
Ministerstvo průmyslu a obchodu
těžba
Souhlasné stanovisko. Doplnit výčet výhradních ložisek v textové části Odůvodnění ÚP o výhradní ložisko oxyhumolitu B 3 318980 Duchcov – Václav.
Přehled výhradních ložisek nerostných surovin bude doplněn dle připomínky.
Ministerstva dopravy, Centrum dopravního výzkumu Sekce koncepce rozvoje dopravního sektoru – Praha
doprava
Nemá k návrhu ÚP města Duchcov z hlediska sledované dopravní sítě připomínek.
Souhlasné stanovisko.
Název dotčeného orgánu státní správy
Tématický úsek
Obsah stanoviska
Krajský úřad Ústeckého kraje Odbor životního prostředí a zemědělství
životní prostředí
ÚP je nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí se Stanovisko bude respektováno. zaměřením na vlivy záměrů uvedených ve stanovisku, které by mohly představovat negativní ovlivnění složek životního prostředí. Vyhodnocení vlivů na životní prostředí bude nedílnou součástí návrhu ÚP.
Krajský úřad Ústeckého kraje Odbor dopravy a silničního hospodářství
-
Bez připomínek.
-
Krajský úřad Ústeckého kraje Odbor kultury a památkové péče
památková péče
Návrh ÚP se negativně nedotýká zájmů státní památkové péče. Do koordinačního výkresu doplnit vyznačení nemovitých kulturních památek uvedených ve stanovisku a vyznačení areálu národní kulturní památky Zámek Duchcov. Z hlediska ochrany archeologického území považovat celé území obce za území s archeologickými nálezy a při realizaci veškerých záměrů dodržovat ustanovení zákona č. 20/87 Sb.
Stanovisko bude respektováno. Koordinační výkres bude doplněn dle stanoviska.
Magistrát města Teplice, Odbor ŽP a dopravy
-
Bez připomínek.
-
Magistrát města Teplice, Odbor územního plánování
-
Bez připomínek.
-
Magistrát města Teplice, Odbor školství a kultury, sportu
--
Bez připomínek.
-
Český geologický úřad
-
Bez připomínek.
-
Český báňský úřad
-
Bez připomínek.
-
Drážní úřad, sekce stavební
-
Bez připomínek.
-
Český telekomunikační úřad
-
Bez připomínek.
-
Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje,
civilní a požární ochrana
Souhlasí, za předpokladu zapracování požadavků HZS:
•
•
posoudit vodovodní síť z hlediska požárního zabezpe-
Vyhodnocení
Posouzení vodovodní síť z hlediska požárního zabezpečení nové výstavby je obsaženo v Odůvodnění ÚP, v kapitole C.1.8.6. Vodovod pitné vody, podkapitole Po-
Název dotčeného orgánu státní správy
Tématický úsek
Obsah stanoviska
Vyhodnocení
čení nové výstavby
žární zabezpečení nové výstavby.
•
posoudit možnost použití navrhovaných komunikací pro • potřebu jednotek PO
•
zpracovat návrh řešení požadavků civilní ochrany ve smyslu vyhl. č. 380/2002 Sb.
Nově vymezené komunikace jsou navrženy v souladu s ČSN 736101 Projektování silnic a dálnic, ČSN 736110 Projektování místních komunikací a s TP 103 Navrhování obytných zón vyhovující potřebám jednotek PO – bude doplněno do textové části Odůvodnění ÚP.
územní odbor Teplice
•
Kapitola C.2. Návrh řešení požadavků civilní ochrany v Odůvodnění ÚP bude upravena ve smyslu vyhl. č. 380/2002 Sb. a požadavků HZS.
Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje
-
Bez připomínek.
-
Obvodní báňský úřad v Mostě
těžba
Nemá k návrhu ÚP připomínky.
Souhlasné stanovisko.
Úřad pro civilní letectví České republiky odbor řízení letového provozu a letišť oddělení letišť
doprava
Nemá k návrhu ÚP připomínky vzhledem k tomu, že nepředpokládá střet se zájmy civilního letectví.
Souhlasné stanovisko.
Česká geologická služba
-
Bez připomínek.
-
PŘÍLOHA Č. 3
NÁVRH K VYHODNOCENÍ STANOVISEK A PŘIPOMÍNEK K VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP MĚSTA DUCHCOV NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ projednaného písemnou formou doplněného jednání s dotčenými orgány Název dotčeného orgánu státní správy
Tématický úsek
Obsah stanoviska
Vyhodnocení
Ministerstvo životního prostředí, odbor péče o krajinu
ochrana přírody a krajiny
Vymezení NR ÚSES musí být plně převzato z nadřízené územně plánovací dokumentace, tj. územně plánovací dokumentace velkého územního celku.
Nadregionální ÚSES do řešeného území nezasahuje. Regionální ÚSES byl směrně převzat z nadřazené územně plánovací dokumentace Ústeckého kraje a zpřesněn v rámci zpracování Urbanistické studie města Duchcov, prohlášené za koncept ÚP.
Ministerstvo obrany, Vojenská ubytovací a stavební správa Litoměřice
-
Bez připomínek.
-
Ministerstvo zdravotnictví Český inspektorát lázní a zřídel
-
Bez připomínek.
-
Ministerstvo zemědělství Pozemkový úřad Teplice
ZPF
Nemá k návrhu ÚP města Duchcov připomínky. V daném území se v současné době neprovádí pozemkové úpravy.
Souhlasné stanovisko.
Ministerstvo průmyslu a obchodu
-
Bez připomínek.
-
Ministerstva dopravy, Centrum dopravního výzkumu Divize rozvoje dopravy – pracoviště Praha
doprava
Nemá k Vyhodnocení vlivů ÚP města Duchcov na udržitelný rozvoj území z hlediska sledované dopravní sítě připomínek.
Souhlasné stanovisko.
Krajský úřad Ústeckého kraje odbor životního prostředí a zemědělství
životní prostředí
Souhlasné stanovisko k Vyhodnocení vlivů ÚP města Duchcov na životní prostředí při respektování podmínek prostorových a funkčních regulativů uvedených ve vyhodnocení vlivů koncepce ÚP na životní prostředí v navazujících územních řízeních. Požadavek na zapracování podmínek souhlasného stanovis-
Stanovisko bude respektováno. Podmínky stanoviska budou zapracovány do návrhu ÚP.
Název dotčeného orgánu státní správy
Tématický úsek
Obsah stanoviska
Vyhodnocení
ka do návrhu ÚP. Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství
-
Bez připomínek.
Krajský úřad Ústeckého kraje odbor kultury a památkové péče
památková péče
Souhlasí bez zásadních připomínek k vyhodnocení vlivů ÚP Textová část bude upravena dle požadavků stanoviska. města Duchcov na udržitelný rozvoj území. V textové části opravit faktické nesrovnalosti v kapitole A.2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace, podkapitole Kulturní a historické hodnoty a kapitole C. Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území (jev č. 8).
Magistrát města Teplice, odbor ŽP a dopravy
-
Bez připomínek.
-
Magistrát města Teplice, odbor územního plánování
-
Bez připomínek.
-
Magistrát města Teplice, odbor školství a kultury, sportu
-
Bez připomínek.
-
Český geologický úřad
-
Bez připomínek.
-
Český báňský úřad
-
Bez připomínek.
-
Drážní úřad, sekce stavební
doprava
Nemá k Vyhodnocení vlivů ÚP města Duchcov na udržitelný rozvoj území námitek. Povolení stavby dráhy nebo stavby na dráze (definovaných dle zákona č. 266/1994 Sb.) podléhá Drážnímu úřadu dle §7 a § 15 zákona č. 183/2006 Sb. Případná výstavba v ochranném pásmu dráhy je dle §9 zákona č. 266/1994 Sb.možná jen se souhlasem Drážního úřadu.
Stanovisko bude respektováno.
Český telekomunikační úřad
-
Bez připomínek.
-
Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje územní odbor Teplice
civilní ochrana
Souhlasí s předloženým Vyhodnocení vlivů ÚP města Duchcov na udržitelný rozvoj území.
Souhlasné stanovisko.
-
Název dotčeného orgánu státní správy
Tématický úsek
Obsah stanoviska
Vyhodnocení
Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje
-
Bez připomínek.
-
Obvodní báňský úřad v Mostě
-
Bez připomínek.
-
Úřad pro civilní letectví České republiky odbor řízení letového provozu a letišť oddělení letišť
-
Bez připomínek.
-
Česká geologická služba
těžba
Nemá k Vyhodnocení vlivů ÚP města Duchcov na udržitelný rozvoj území připomínky.
Souhlasné stanovisko.
