Atelier T-plan, s.r.o., Na Šachtě 9, Praha 7 zapsaný v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka

Atelier T-plan, s.r.o., Na Šachtě 9, Praha 7 zapsaný v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 85 150

DOLNÍ HOŘICE územní plán obce Vyhodnocení navrženého řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určení k plnění funkcí lesa návrh

RNDr. Libor Krajíček

Ing. arch. Bohuslava Kolářová

jednatel a ředitel s.r.o.

hlavní projektant

Červenec 2006

č. zakázky 2002 023 1

Kolektiv zpracovatelů hlavní projektant

Ing. arch. Bohuslava Kolářová

obyvatelstvo, bydlení

RNDr. Zdenka Hamplová

doprava

Ing. Marie Wichsová, Ph.D.

vodní hospodářství

Ing. Jiří Štolc

energetika

Ing. Karel Jileček

životní prostředí

RNDr. Renata Eisenhammerová

ÚSES, krajina

Ing. Josef Krause

2

OBSAH str. A.

B.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

3

1.

Úvod

3

2.

Hlavní cíle řešení

3

3.

Zhodnocení vztahu dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace a územního plánu obce

3

4.

Vyhodnocení splnění souborného stanoviska

3

5.

Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování

4

ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

5

1.

Vymezení řešeného území podle katastrálních území obce

5

2.

Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území

6

3.

Návrh urbanistické koncepce

9

4.

Návrh členění území obce na funkční plochy a podmínky jejich využití

11

5.

Limity využití území včetně stanovených záplavových území

19

6.

Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území

22

7.

Návrh koncepce dopravy, technické vybavenosti a nakládání s odpady 23

8.

Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění

61

9.

Územní systém ekologické stability, ochrana přírody a krajiny

62

10.

Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb, asanací a asanačních úprav

68

11.

Návrh řešení požadavků civilní ochrany

72

12.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí

73

Návrh lhůt aktualizace

79

13.

3

A.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

1.

Úvod

Počátkem roku 2002 rozhodlo zastupitelstvo obce Dolní Hořice o potřebě jednotné závazné územně plánovací dokumentace, která se po schválení Zastupitelstvem obce stane platným podkladem pro řízení rozvoje obce. Jako zpracovatel Územního plánu obce Dolní Hořice byl vybrán Atelier T-plan s.r.o. Smlouva o dílo na zpracování územního plánu obce Dolní Hořice byla uzavřena dne 17. 7. 2002.

2.

Hlavní cíle řešení

Hlavním cílem Územního plánu obce Dolní Hořice je v rozsahu celého správního území obce navrhnout nejvhodnější využití vymezeného území, řešení dopravy a technické infrastruktury a jejich vzájemné uspořádání a vazby. Do funkčního využití ploch je zapracován plán územního systému ekologické stability, který se stane jednou ze závazných částí Územního plánu obce Dolní Hořice. Schválený územní plán se stane základním nástrojem pro řízení rozvoje a uspořádání správního území obce.

3.

Zhodnocení vztahu dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace

Nadřazenou územně plánovací dokumentací je Územní plán velkého územního celku Táborsko (Terplan a.s. Praha, návrh r. 2000). Územní plán Velkého územního celku byl schválen Krajským zastupitelstvem Budějovického kraje dne 20. února 2001. Tato dokumentace stanoví základní rámce. Územně plánovací dokumentací klíčového významu se stane Územní plán Jihočeského kraje. Zadání bylo schváleno Krajským zastupitelstvem dne 16. září 2004. Koncept byl zpracován v roce 2005, projednávání nebylo dosud ukončeno.

4.

Vyhodnocení splnění souborného stanoviska

Souborné stanovisko bylo schváleno Zastupitelstvem obce Dolní Hořice dne 25. 9. 2005. Pokyny pro zpracování návrhu byly promítnuty do textové i grafické části návrhu Územního plánu obce Dolní Hořice: grafické vyznačení hranic jednotlivých katastrálních území a zákres hranic zastavitelného území obalovou křivkou. Ze dvou variant silničního obchvatu Lejčkova je v návrhu zakreslena trasa blíž k Lejčkovu (respektuje stanovisko odboru ŽP MěÚ Tábor a CDV Praha). Plochy s navrhovanou výstavbou jsou rozděleny do etap. Počet veřejně prospěšných staveb nemůže být redukován, jsou zahrnuty komunikace a vodní plochy z projektů

4

pozemkových úprav. Mají vazbu na vyhodnocení odnětí ZPF (rozšíření, nové úseky komunikací).

5.

Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování

Územní plánování komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně i časově koordinuje výstavbu i jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. Tento cíl územního plánování Územní plán obce Dolní Hořice splňuje. Člení území na funkční plochy a stanoví podmínky jejich využití. Územní plánování vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek - půdy, vody a ovzduší. •

Územní systém ekologické stability je zapracován, jsou také navrženy interakční prvky.

•

Je zachována urbanistická skladba sídel a objekty zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek jsou respektovány.

•

Je řešeno zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu i odkanalizování a čištění odpadních vod do čistíren odpadních vod nebo stabilizačních nádrží. U velmi malých sídel (Nové Dvory, Hůrka) zůstane zásobování vodou z domovních studní a splaškové vody budou akumulovány v jímkách na vyvážení.

Závěr:

Je možno konstatovat, že Územní plán obce Dolní Hořice je v souladu s cíli územního plánování.

5

B.

ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

1.

Vymezení území podle katastrálních území obce

Řešené území zahrnuje správní území obce Dolní Hořice, které obsahuje: katastrální území Dolní Hořice (553,90 ha), katastrální území Hartvíkov (174,33 ha), Chotčiny (520,76 ha), Kladruby (316,51 ha), Lejčkov (119,68 ha), Mašovice (324,29 ha), Nové Dvory (435,15 ha), Oblajovice (270,78 ha), Pořín (832,99 ha) a Prasetín (340,07 ha). Celková výměra je 3 906,46 ha a k 3. 3. 2001 zde žilo 823 trvale bydlících obyvatel.

6

2.

Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území

Obec Dolní Hořice zahrnuje celkem 12 velmi malých venkovských sídel s omezenou vlastní ekonomickou základnou, v níž jednoznačně dominuje zemědělská výroba. Sídelní rozdrobenost spolu se současnými tendencemi ve vývoji ekonomiky určují postupné zesilování obytné funkce nad funkcemi ekonomickými. Uvedené nepříznivé skutečnosti jsou do značné míry vyrovnány pozitivními faktory, tj. relativně příznivou polohou (blízkostí regionálního centra – táborské aglomerace i centra lokálního – Chýnova) a kvalitou životního prostředí. Důsledky polohového faktoru jsou dvojího druhu. Za prvé se jedná o poměrně příznivou situaci lokálního, resp mikroregionálního trhu práce, za druhé je to zřetelné uspořádání územních vazeb, resp. pracovní i obslužné spádovosti obyvatelstva: jednoznačná je vázanost na lokální středisko Chýnov i na regionální středisko Tábor, resp. celou táborskou aglomeraci (tj. včetně Sezimovo Ústí a Plané nad Lužnicí). Kvalitní přírodní a životní prostředí podmiňuje atraktivitu území pro bydlení – a to jak trvalé, tak pro tzv. druhé bydlení, rekreační.

2.1.

Obyvatelstvo, bydlení

Charakteristiky populačního vývoje obce jako celku i jejích 12 sídel v období 1869 – 1991, resp. 2001 shrnují předchozí etapy. Podle těchto údajů lze označit obec za dlouhodobě depopulační jednotku s výraznými ztrátami migrací obyvatelstva a v posledních obdobích i negativním saldem přirozené měny (důsledek zhoršování věkové struktury obyvatelstva předchozí dlouhodobou emigrací). Tento nepříznivý vývoj není nijak výjimečný, ale odpovídá dlouhodobým tendencím populačního vývoje venkovských oblastí obecně.

Domovní a bytový fond K datu posledního sčítání (1. 3. 2001) bylo v obci evidováno celkem 416 domů, ale pouze 255 domů bylo trvale obydlených, což souvisí s rekreační funkcí obce. Trvale obydlených bytů bylo 299, přičemž zhruba poloviční počet byl zařazen mezi byty neobydlené sloužící k rekreaci. Ze srovnání dat ze sčítání 1991 a 2001 vyplývá, že počet trvale obydlených domů se zvýšil a došlo pravděpodobně k dalšímu posílení tzv. druhého bydlení v obci: v roce 1991 bylo uváděno 123 objektů individuální rekreace, v roce 2001 bylo 148 bytů sloužících k rekreaci. S cílem stabilizace obyvatel v jednotlivých sídlech i zlepšení úrovně bydlení je v každém sídle vytvořena nabídka ploch, využitelných pro rozvoj obytné funkce. Očekává se, že nabídka ploch i příznivější ceny pozemků přiláká zájem mladých obyvatel o výstavbu v této obci.

7

2.2.

Ochrana přírodních hodnot území

Řešené území z hlediska členění reliéfu náleží do geomorfologické provincie Česká vysočina, soustavy Česko-moravské, podsoustavy Česko-moravská vrchovina, rozhraní celků Pacovská pahorkatina a Křemešnická vrchovina. Reliéf terénu odpovídá rozhraní celků. Převážná část je mírně zvlněná krajina s drobnými lesy, vodními plochami a údolními nivami potoků. Zákonem č. 114/1992 Sb. v platném znění jsou stanoveny významnými krajinnými prvky: Zlomový svah zvaný Načeradecký sráz s vrcholem Batkovy je základem vyhlášeného přírodního parku Polánka. Zaujímá severní část řešeného území. Zvláště chráněným územím ochrany přírody jsou prostory Pacovy hory s Chýnovskou jeskyní a Kladrubské hory.

2.3.

Ochrana kulturních hodnot území Objektů zapsaných v ústředním seznamu kulturních památek je poměrně málo:

Dolní Hořice −

tvrziště u čp. 4.

Hartvíkov −

kostel sv. Petra a Pavla, původně románský, přestavba novorománská z let 1886-1887;

−

hřbitov kolem kostela;

−

fara, pozdně barokní z roku 1786.

Kladruby −

návesní kaple.

Lejčkov −

kamenný rozcestník z roku 1870 na parc. č. 362.

Pořín −

kostel sv. Bartoloměje, pozdně barokní z let 1760 – 1770, přestavěn v 19. století. Je to jednolodní obdélníková stavba s trojbokým presbytářem a čtvercovou sakristií v ose lodi. Hranolová věž stojí na západním průčelí.

V Horních Hořicích, Chotčinách, Mašovicích, Nových Dvorech, Oblajovicích, Prasetíně a Radostovicích není zapsán žádný objekt. Také v těchto sídlech jsou zajímavé doklady lidového stavitelství, kaple, kříže, zemědělské usedlosti, zámek a zemědělský dvůr v Oblajovicích. Také tyto stavby je třeba chránit jako kulturní dědictví. V lokalitách, kde nemovité kulturní památky určují podstatným způsobem architektonickou tvář sídla (Hartvíkov, Dolní Hořice, Kladruby, Pořín) je nutno navrhovat výstavbu s ohledem na tyto kulturní památky tak, aby nadměrným měřítkem, nevhodným tvaroslovím, materiálovou skladbou či barevností nebylo nepříznivě ovlivněno prostředí památek a nebylo ovlivněno jejich postavení jako určité dominantní architektury v rámci

8

sídla. Podobným způsobem je nutno navrhovat novou zástavbu s ohledem na tradiční architekturu venkovských usedlostí i v ostatních sídlech.

Archeologická naleziště Dle ustanovení § 22, zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů.

9

3.

Návrh urbanistické koncepce

Návrh urbanistické koncepce je veden snahou po vytvoření optimálních podmínek pro rozvoj celého správního území obce Dolní Hořice. Hlavním sídlem celého řešeného území jsou Dolní Hořice s funkcemi obytnou, výrobní (zemědělskou) a obslužnou. Územním plánem jsou rozvíjeny zejména funkce obytná a výrobní. Bude nutno pro rozvoj vyčlenit nové plochy, protože současná zástavba má sevřenou formu. Rozvojová plocha pro bydlení je navržena na jihozápadním okraji sídla a malá plocha doplňuje východní část. Rozvoji zemědělské farmy a výrobním činnostem je určena severozápadní část Dolních Hořic. Obytnou a výrobní zónu je nutno oddělit zeleným pásem. Sídlo Hartvíkov má funkci obytnou a rekreační. Územním plánem je rozvíjena funkce smíšená, trvalého a rekreačního bydlení. Rozvojová plocha je vymezena na jižním okraji sídla. Vysoké kulturně historické hodnoty sídla i zakomponování do krajiny musí být chráněno a proto nová zástavba musí být řešena citlivě. Sídlo Horní Hořice má funkci obytnou a slabší výrobní (zemědělskou). Rozvojové plochy jsou vymezeny na severovýchodním okraji. Sídlo Chotčiny se rozkládá v koncové poloze silnice III. třídy v blízkosti přírodního parku Polánka. Územním plánem je rozvíjena funkce obytná v klidové poloze. V blízkosti zemědělské farmy je veden VTL plynovod. Doporučuje se připojení domácností na plynovod. Rozhodujícím hlediskem je zájem občanů. Sídlo Kladruby v současné době ovlivňuje průtah silnice I/19. Nadřazená ÚPD – Územní plán VÚC Táborsko má severní obchvat zakotven jako veřejně prospěšnou stavbu. Hledisko ochrany před důsledky hluku a dopravy omezuje územní rozsah plochy pro bydlení, navržené na východním okraji Kladrub. Malá zemědělská farma je vklíněna do obytné zóny. V případě ukončení zemědělského provozu je vhodné využití této plochy např. pro občanskou vybavenost nebo služby podporující návštěvnost Chýnovských jeskyní. Sídlo Lejčkov je také v současné době ovlivňováno důsledky průtahu silnice I/19. S cílem zlepšení životního prostředí i dopravních poměrů je navržen jižní obchvat silnice I/19. Sídlo Mašovice má obytnou a zemědělskou funkci. Rozvojové plochy pro obytnou funkci jsou navrženy na severním okraji. V blízkosti prochází VTL plynovod, který zásobuje Dolní a Horní Hořice. Plynofikace Mašovic s cílem zlepšení životního prostředí se doporučuje. Zemědělská farma na jihu Mašovic byla založena v 60. letech. Objekty vyžadují rekonstrukce. V případě rozhodnutí o asanaci farmy by vznikla možnost využití plochy pro bydlení. Sídlo Nové Dvory je nejmenším z řešených sídel. Zemědělská funkce již byla vymístěna, zůstává funkce smíšená trvalého a rekreačního bydlení. Přírodní a krajinné hodnoty území k rekreačnímu využití vybízejí.

10

Sídlo Oblajovice charakterizuje zámek s parkem. V současné době je v soukromém vlastnictví. Příjemné prostředí zámku i okolní krajina nabízejí využití pro společenské nebo ozdravné zařízení. Pro rozvoj obytné zóny je určen západní okraj sídla. Sídlo Pořín je největším ze všech řešených sídel. Má funkci obytnou a výrobní zemědělskou. Pro rozvoj obytné zóny je navržena jihozápadní a severovýchodní část sídla. V panoramatických pohledech na Pořín se uplatňuje kaple. Zachování této dominantní architektonické památky musí být prvořadým hlediskem pro koncepci nových objektů. Zemědělská farma je ve svém rozsahu stabilizovaná. Pořín má územně založený i rekreační areál s víceúčelovou nádrží. Územní plán rozvíjí rekreační funkce návrhem sportovních ploch. Sídlo Prasetín má funkci obytnou a výrobní (zemědělskou). Rozvojové plochy pro obytnou funkci jsou navrženy na severním okraji sídla. Zemědělská farma těsně přiléhá k obytné zóně. Oddělení provozu vnitrofaremní zelení se doporučuje. Pro další územní rozvoj jsou navrženy plochy východním směrem. Organizaci a uspořádání krajiny ovlivní pozemkové úpravy, které se začínají realizovat. Sídlo Radostovice patří k nejmenším v řešeném území. Atraktivitou je blízkost železniční stanice Pořín. Pro rozvoj obytné zóny je navržena k zástavbě jedna proluka. Rekreační funkci sídla představuje chalupářství a rekreační využití zahrad s chatami.

Rekreační využívání území v současné době představuje v největší míře chalupářství. V řešeném území je celá řada přírodních atraktivit, z nichž nejvýznamnější jsou Chýnovské jeskyně. Národní přírodní památka je světovým unikátem. Její propagace, zpřístupnění turistickými i cyklistickými stezkami je navrženo. Navrhuje se i propojení dalších přírodních i architektonických památek v řešeném i širším území. Rybářskému sportu je určen rybník a rybářská chata v Nových Dvorech. K rekreaci dětí jsou již v současné době umisťovány v letním období stanové tábory. Také tato forma rekreačního využití za podmínek ochrany přírody a krajiny se navrhuje prosazovat.

11

4.

Návrh členění území na funkční plochy a podmínky jejich využití

Územní plán předkládá členění území v hlavním výkresu. Smyslem je zajištění proporciálního rozvoje všech funkčních složek, zejména ochrana těch funkcí a hodnot, které by mohly být živelným rozvojem ohroženy nebo zcela rozrušeny. Jedná se zejména o bydlení, historické a přírodní hodnoty a tzv. veřejně prospěšné stavby a plochy. Pro celé území je nepřípustné: -

skladování toxického odpadu;

-

situování a provoz zdrojů plynných a prašných emisí;

-

situování provozů znečišťujících povrchové a podzemní vody.

Zastavitelné území tvoří plochy zastavěné a plochy územním plánem určené k zastavění.

Zastavitelné území – polyfunkční plochy BV – obytné území venkovského charakteru Funkční využití: -

bydlení v rodinných domech a zemědělských usedlostech se zázemím užitkových zahrad a chovem užitkového zvířectva, odpovídající hygienickým normám se stavbami a zařízeními drobné výroby a občanské vybavenosti;

-

pobytová rekreace v chalupách.

-

Přípustné:

-

zemědělské usedlosti;

-

rodinné domy s max. 1 nadzemním podlažím a podkrovím využívaným pro bydlení;

-

zařízení občanské vybavenosti lokálního významu;

-

ubytovací zařízení s max. 10 lůžky;

-

komunikace vozidlové, cyklistické a pěší;

-

plochy dopravní vybavenosti;

-

odstavné a parkovací plochy;

-

drobná hřiště pro neorganizovaný sport;

-

nezbytné plochy technického vybavení;

-

zeleň liniová a plošná. Podmíněné:

-

stavby pro výrobu a skladování nerušící hlukem, zápachem. Nepřípustné:

-

samostatně stojící garáže (musí být součástí hlavního event. doplňujícího objektu);

12

-

činnosti, které svými negativními vlivy přímo nebo nepřímo narušují pohodu obytného prostředí;

-

ochranné pásmo nesmí přesahovat hranice vlastního pozemku.

BR – smíšené území bydlení a rekreace Území s objekty obytnými a rekreačními. Přípustné: -

rodinné domy;

-

stávající stavby pro individuální rekreaci;

-

malá ubytovací zařízení s max. 20 lůžky;

-

nezbytné plochy technického vybavení;

-

komunikace pro vozidla, pěší a cyklistické;

-

odstavné plochy a parkoviště;

-

dětská hřiště a drobné odpočinkové plochy;

-

zeleň plošná, liniová. Nepřípustné:

-

provozy a činnosti, které jsou provázeny hlukem nebo častým dopravním provozem nebo svými negativními vlivy narušují obytnou funkci území.

BO – smíšené území bydlení a občanské vybavenosti Funkcí smíšené zóny je funkce obytná a obslužná. Přípustné: -

rodinné domy, izolované, řadové, skupinové;

-

zařízení veřejné správy a obchodní občanské vybavenosti a služeb nerušící bydlení;

-

komunikace pro vozidla, pěší a cyklistické;

-

odstavná místa a parkoviště;

-

nezbytné plochy technického vybavení;

-

zeleň plošná, liniová. Podmíněně přípustné:

-

stavby a činnosti drobné nerušící výroby a související stavby pro skladování. Nepřípustné:

-

samostatné stavby pro individuální rekreaci;

-

provozy a činnosti, které dopravním provozem nebo svými negativními vlivy narušují obytnou funkci zóny.

13

OV – občanská vybavenost a služby Dominantní funkce: občanská vybavenost a služby. Přípustné: -

objekty občanské vybavenosti, zejména maloobchodní zařízení, veřejné stravování, administrativa a správa, ubytování a služby, stavby pro školství, zdravotnictví a sociální péči;

-

odstavná stání a parkoviště sloužící funkční potřebě území;

-

nezbytné plochy technického vybavení;

-

příslušné komunikace vozidlové, pěší;

-

zeleň plošná, liniová. Podmíněné:

-

byty pro dozorčí personál a majitele zařízení. Nepřípustné:

-

provozy a činnosti, které svými negativními vlivy narušují funkci zóny.

NV – nerušivá výroba Funkční využití: území, v němž lze realizovat zařízení výrobní a sklady. Přípustné: -

stavby pro výrobu a skladování;

-

technická vybavenost;

-

komunikace vozidlové, cyklistické a pěší;

-

plochy dopravní vybavenosti;

-

odstavné plochy a parkoviště;

-

zeleň liniová a plošná. Podmíněné:

-

byty pohotovostní a správců zařízení. Nepřípustné:

-

stavby a zařízení kromě souvisejících se jmenovanou funkcí.

RZ – rekreační zástavba Přípustné: -

stavby pro individuální rekreaci;

-

oplocení zahrad;

-

komunikace pro vozidla, pěší a cyklistické; 14

-

odstavné plochy;

-

nezbytné plochy technického vybavení;

-

zeleň plošná, liniová;

-

drobné sportovní plochy. Nepřípustné:

-

stavby pro výrobu a zařízení občanské vybavenosti.

SV – sportovní vybavenost Přípustné: -

sportovní hřiště a plochy pro sport a rekreaci;

-

zařízení zabezpečující provoz a potřeby území;

-

zařízení pro stravování a občerstvení související s funkcí plochy;

-

parkovací a odstavné plochy;

-

zeleň plošná, liniová. Podmíněné:

-

byty pro dozorčí personál a majitele zařízení. Nepřípustné:

-

provozy a činnosti, které svými negativními vlivy narušují funkci území.

AG – smíšené území zemědělská farma s bydlením Přípustné: -

objekty pro trvalé bydlení;

-

stavby pro ustájení hospodářského zvířectva, sklady;

-

odstavné a parkovací plochy;

-

technické vybavení;

-

zeleň plošná, liniová. Nepřípustné:

-

stavby pro občanskou vybavenost;

-

stavby pro výrobu. Doplňující ustanovení:

-

ochranné pásmo stájí a skladů nesmí překročit hranici funkčního využití.

15

Monofunkční plochy ZÚV – zemědělská účelová výstavba Funkční využití: -

chov zemědělských zvířat, uskladnění zemědělských plodin, oprava strojů. Přípustné:

-

stavby pro ustájení dobytka, sklady, služby, opravárenské dílny, čerpací stanice pohonných hmot;

-

komunikace vozidlové a pěší;

-

odstavné plochy a garáže;

-

zeleň liniová a plošná. Nepřípustné:

-

stavby pro bydlení, občanskou vybavenost a rekreaci.

TV – technická vybavenost Funkční využití: technické zabezpečení funkčních ploch. Přípustné: -

stavby pro vodní hospodářství, čištění odpadních vod, shromažďování komunálních odpadů, energetická zařízení. Nepřípustné:

-

stavby a zařízení kromě souvisejících se jmenovanou funkcí.

SZ – sady a zahrady Přípustné: -

oplocení pozemků;

-

drobné stavby pro obhospodařování a údržbu pozemku.

-

Nepřípustné:

-

stavby pro bydlení, občanskou vybavenost, výrobu a rekreaci.

ZP – zeleň parková, upravená Přípustné: -

zeleň plošná a liniová;

-

oplocení pozemků;

-

drobné stavby pro rekreaci, sakrální stavby, stavby pro údržbu pozemku;

16

-

drobná hřiště pro neorganizovaný sport. Nepřípustné:

-

stavby a zařízení kromě souvisejících se jmenovanou funkcí.

ZV – zeleň veřejná Přípustné: -

zeleň plošná a liniová;

-

drobná hřiště pro neorganizovaný sport. Nepřípustné:

-

oplocování pozemků;

-

stavby a zařízení kromě souvisejících se jmenovanou funkcí.

Neurbanizované území Dominantní funkce: zvyšovat ekologickou stabilitu, příznivě působit na okolní méně ekologické části krajiny, uchovávat druhové a genové bohatství. Krajinná zeleň i existující liniová zeleň musí být chráněna. Nepřípustné je umisťování staveb kromě nezbytných liniových a plošných staveb dopravních a technické vybavenosti.

LE - lesní plochy Přípustné jsou: -

komunikace pro hospodaření a těžbu, manipulaci se dřevem;

-

cesty pro pěší, stezky;

-

stavby pro údržbu a lesní hospodaření. Podmíněné jsou:

-

liniové a plošné stavby dopravní a technické vybavenosti;

-

stavby pro turistiku (altány, odpočinková a informační místa). Nepřípustné jsou:

-

stavby pro bydlení, občanskou vybavenost, výrobu a rekreaci (chaty).

ZO – zeleň ostatní a doprovodná Přípustné jsou: -

komunikace pro hospodaření a těžbu, manipulaci se dřevem;

-

cesty pro pěší, stezky; 17

-

stavby pro údržbu a lesní hospodaření. Podmíněné jsou:

-

liniové a plošné stavby dopravní a technické vybavenosti;

-

stavby pro turistiku (altány, odpočinková a informační místa). Nepřípustné jsou:

-

stavby pro bydlení, občanskou vybavenost, výrobu a rekreaci (chaty).

IZ – izolační a doprovodná zeleň Přípustné jsou: -

komunikace pro hospodaření;

-

cesty pro pěší, stezky. Podmíněné jsou:

-

liniové a plošné stavby dopravní a technické vybavenosti. Nepřípustné jsou:

-

stavby pro bydlení, občanskou vybavenost, výrobu a rekreaci.

OP - orná půda Přípustné jsou: -

komunikace pro hospodaření. Podmíněné jsou:

-

liniové a plošné stavby dopravní a technické vybavenosti;

-

změny z orné půdy na trvalé travní porosty a porosty určené k plnění funkcí lesa. Nepřípustné jsou:

-

stavby pro bydlení, občanskou vybavenost, výrobu a rekreaci.

LP - louky a pastviny Přípustné jsou: -

komunikace pro hospodaření. Podmíněné jsou:

-

liniové a plošné stavby dopravní a technické vybavenosti;

-

změny na porosty určené k plnění funkcí lesa na pozemcích svažitých, obtížně dostupných a v blízkosti lesa;

-

vodní plochy do 0,5 ha.

18

Nepřípustné jsou: -

stavby pro bydlení, občanskou vybavenost, výrobu a rekreaci.

VO - vodní toky a plochy Přípustné jsou: -

revitalizace a podpora protierozních opatření. Podmíněné jsou:

-

stavby technické vybavenosti, liniové stavby. Nepřípustné jsou:

-

jakékoliv změny funkčního využití.

19

5.

Limity využití území včetně stanovených záplavových území

Ochrana přírody a krajiny -

národní přírodní rezervace Chýnovská jeskyně;

-

přírodní rezervace Pacova hora;

-

přírodní rezervace Kladrubská hora;

-

přírodní park Polánka;

-

prvky územního systému ekologické stability;

-

pásmo 50 m od okraje lesa; ve kterém jeho dotčení je nutno projednat se správcem lesů

-

památné stromy 10 násobek průměru kmene.

Skladebné části ÚSES zasahující do řešeného území Nadregionální biokoridor Osa NRBK Vložené regionální biocentrum RBC A25 Vložené regionální biocentrum RBC A41 Vložené lokální biocentrum LBC A33 Vložené lokální biocentrum LBC A39 Vložené lokální biocentrum LBC A40 Nárazníková zóna NRBK ( dva km od osy NRBK na obě strany) Regionální biokoridor RBC A25 – A41 Vložené lokální biocentrum LBC A42 Vložené lokální biocentrum LBC A38 Regionální biokoridor RBC A41 – B232 Vložené lokální biocentrum LBC B230 Vložené lokální biocentrum LBC B232 Lokální biokoridor Lejčkov - Radostovice Vložené lokální biocentrum LBC C180 Vložené lokální biocentrum LBC C175 Vložené lokální biocentrum LBC C174 Lokální biokoridor potoka Bělá Vložené lokální biocentrum LBC C168 Lokální biokoridor lesní Vložené lokální biocentrum LBC C170 Vložené lokální biocentrum LBC C169 20

Vložené lokální biocentrum LBC C167 Lokální biokoridor Mašovice – Horní Hořice Vložené lokální biocentrum LBC C179 Vložené lokální biocentrum LBC C178 Vložené lokální biocentrum LBC C181 Vložené lokální biocentrum LBC C242 Lokální biokoridor od Polánky Vložené lokální biocentrum LBC C247

Ochrana kulturně historických hodnot -

objekty zapsané v ústředním seznamu kulturních památek.

Dolní Hořice - tvrziště u čp. 4; Hartvíkov

- kostel sv. Petra a Pavla, - hřbitov; - fara;

Kladruby

- návesní kaple;

Lejčkov

- kamenný rozcestník;

Pořín

- kostel sv. Bartoloměje.

Vodní hospodářství -

záplavové území není stanoveno;

-

ochranná pásma vodních zdrojů I. a II. stupně;

-

v zastavěném území je nutno zachovat možnost využívání volného nezastavěného pruhu po obou březích vodních toků v šíři 6 m od břehové čáry pro potřeby údržby a správy (dle vyhlášky MLVH ČR č. 19/1978 Sb. § 11 odst. 16);

Doprava -

ochranná pásma letiště Kámen;

-

ochranné pásmo silnice I. třídy – 50 m od osy silnice;

-

ochranné pásmo silnic II. a III. třídy – 15 m od osy silnice;

-

ochranné pásmo železnice – 60 m od krajní koleje.

Energetika -

ochranné pásmo plynovodu VVTL – 4 m

-

ochranné pásmo plynovodu VTL – 4 m;

-

bezpečnostní pásmo plynovodu VVTL – 40 m; 21

-

bezpečnostní pásmo plynovodu VTL – 40 m;

-

ochranné pásmo regulační stanice VTL/STL – 10 m od oplocení;

-

ochranná pásma elektrických zařízení. Ochranné pásmo Druh el. zařízení

dle zákona č. 458/2001 Sb.

Venkovní vedení 110 kV Venkovní vedení 22 kV Podzemní vedení Elektrická stanice

dle zákona č. 75/1997 Sb.

10 m 7m 1m 20 m

12 m 10 m 1m 30 m

od krajního vodiče od krajního vodiče od krajního kabelu kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu

Spoje a radiokomunikace -

ochranná pásma kabelů 1 m na každou stranu;

-

radioreléová stanice Batkovy a radioreléové paprsky.

Ochrana horninového prostředí Stará důlní díla Mašovice

č. reg. 2313022 (30)

Pořín

č. reg. 2313027 (35)

Nové Dvory – Hamr

č. reg. 2313028 (36)

Pořín – Židovská stráň

č. reg. 2313029 (39)

Nerostné bohatství Č. reg.

Plocha (ha)

Poznámka vytěžené ložisko

Chýnov – Pacova Hora

U3068400

6,56

Dolní Hořice

DP 600122

8,22

DP zrušen

Dolní Hořice I

DP700778

5,60

DP zrušen

Kladruby – Kladrubská hora Kladruby

N5224500

5,94

nebilancované ložisko

CHLÚ 15910000

13,46

chráněné ložiskové území

Návrhy Ochrana přírody a krajiny -

třešeň v Mašovicích (památný strom);

-

dub v Mašovicích (památný strom);

-

Josafatské údolí (zvláště chráněné území);

-

krajinná památková zóna Ratibořské Hory – Stará Vožice.

Vodní hospodářství -

ochranná pásma vodních zdrojů I. a II. stupně;

-

ochranné pásmo čistíren odpadních vod.

22

6.

Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území Pořadové číslo plochy

Katastrální území

Označení (název plochy)

Výměra v ha

Druh funkčního využití A

1

Dolní Hořice

bydlení 1

1,05

2

Dolní Hořice

bydlení 2

2,16

A

3

Dolní Hořice

výroba 1

1,50

C

4

Dolní Hořice

výroba 2

1,54

C

5

Dolní Hořice

zemědělská farma

0,90

C

6

Horní Hořice

bydlení

2,54

A

7

Chotčiny

bydlení

2,50

A

8

Kladruby

bydlení

2,50

A

9

Kladruby

výroba

2,00

C

10

Lejčkov

bydlení

3,76

A

11

Lejčkov

bydlení

1,40

A

12

Mašovice

bydlení

0,66

A

13

Nové Dvory

bydlení

0,80

A

14

Pořín

bydlení 1

3,80

A

15

Pořín

bydlení 2

2,60

A

16

Prasetín

bydlení

1,66

A

Poznámka:

A = na ploše převažuje bydlení; C = na ploše převažuje výroba.

23

7.

Návrh koncepce dopravy, technické vybavenosti a nakládání s odpady

7.1.

Doprava

7.1.1. Řešené území v širších dopravních souvislostech Páteřní dopravní osou řešeného území Dolní Hořice je koridor nadregionálního významu, který představuje silnice I/19 Starý Plzenec - Tábor - Pelhřimov a souběžně vedená celostátní železniční trať č. 224 Tábor - Obrataň - Horní Cerekev. V širších souvislostech tyto nadřazené sítě navazují v Táboře na severojižní evropský dopravní tah tj. silnici I/3 E 55, nahrazovanou postupně budovanou dálnicí D3, a IV. tranzitní železniční koridor (železniční trať č. 220), připravovaný k zásadní modernizaci. Na páteřní dopravní koridor řešeného území navazuje na východě silnice II/129 Lejčkov - Pacov - Želiv – Humpolec, na jihu silnice II/409 Chýnov - Černovice - Kamenice n. Lipou. Přímý přepravní význam v mikroregionální a lokální úrovni má navazující síť silnic III. třídy, která zajišťuje zpřístupnění jednotlivých místních částí a dílčích lokalit řešeného území. Společně s místními a účelovými komunikacemi zprostředkovávají vnitřní přepravní vztahy, obsluhu území a zpřístupnění dílčích lokalit, pozemků a objektů. Nejbližšími letišti jsou mimo sledovaný prostor veřejné vnitrostátní letiště Tábor/Čápův Dvůr a vojenské letiště Tábor/Všechov. Obě letiště jsou zaměřená především na sportovní létání. Do řešeného území zasahuje výškové ochranné pásmo vojenského letiště Kámen. Z hlediska plošného rozprostření přepravních vztahů a zatížení dopravní sítě převažuje každodenní spádovost k nadřazenému sídelnímu centru Táboru. To se odráží především na dopravním zatížení silnice I/19, která v této relaci a v širších vztazích zprostředkovává převažující podíl přepravy. Dle Výsledků celostátního sčítání dopravy na silniční síti ČR v r. 2005 (ŘSD ČR, 2006) je průměrné denní zatížení 7,6 tisíc vozidel/den, z toho cca 34 % představuje těžká nákladní doprava.

7.1.2. Zásady koncepce dopravy •

Základním přepravním systémem řešeného území je silniční a železniční doprava, doplněná nemotorovou formou každodenní i rekreační pěší a cyklistické dopravy.

•

Nadřazenou přepravní osou s vnějšími návaznostmi je silnice I/19, navrhovaná k zásadní přestavbě s obchvaty Kladrub, Lejčkova a přestavbou úrovňové křižovatky se silnicemi III. třídy Dolní Hořice – Pořín.

•

Nadřazená přepravní osa Obrataň – Tábor je v okrajových částech doplněná o silnice II/409, II/129 a systémově posílená územně i provozně stabilizovanou celostátní železniční tratí č. 224.

•

Mikroregionálním a lokálním přepravním systémem s přímou obsluhou řešeného území je navazující síť silnic III. třídy a funkčně diferencovaná síť místních komunikací, podle místních podmínek doporučená k dílčím úpravám.

•

Pro zkvalitnění dopravního zpřístupnění a návaznosti jižní části řešeného území na nadřazenou silniční síť je navrhována zásadní přestavba stávající místní komunikace

24

Nové Dvory – Kozmice, křižovatka s napojením na silnici II/409 a její převedení do sítě silnic III. třídy. •

Pro zpřístupnění rozvojových ploch pro bydlení a drobnou výrobu je podle místních podmínek využita stávající a upravená síť místních komunikací, podle místních podmínek doplněna novými navazujícími obslužnými a zklidněnými komunikacemi.

•

Pro hospodářskou dopravu, v koordinaci se zpracovanými a schválenými komplexními pozemkovými úpravami, je vymezena síť účelových komunikací, sledovaných k postupné rekonstrukci a obnově.

•

Pro pěší a cyklistickou rekreační dopravu je vymezena síť značených pěších a cyklistických tras s návaznostmi na systém turistických tras Jihočeského kraje.

•

Doprava v klidu, vázaná na potřeby trvale žijících obyvatel, zůstane v zásadních objemech zajišťována na vlastních pozemcích nebo jako součást stavby; pro krátkodobé parkování a stání osobních vozidel jsou ve vybraných lokalitách doporučeny stavební a architektonické úpravy ploch a prostranství, případně přidružených pásů uličního profilu.

•

Veřejnou obsluhu řešeného území bude i nadále zajišťovat doprava autobusová a železniční s předpokladem rozšíření a zkvalitnění obslužnosti prostoru Nových Dvorů.

7.1.3. Silniční doprava Přehled stávajících silnic a komunikací Silnice I/19

Starý Plzenec - Tábor - Pelhřimov

Silnice II/129

Lejčkov - Pacov - Želiv - Humpolec

Silnice II/409

Chýnov - Černovice - Kamenice n. Lipou

Silnice III/129 3

Lejčkov - Vodice - Pacov

Silnice III/01910

Pohnánec - Mašovice - Chýnov

Silnice III/01916

Dolní Hořice, rozc. - Dolní Hořice - Velmovice

Silnice III/01917

Dolní Hořice, rozc. - Pořín

Silnice III/01919

Lejčkov rozc. - Prasetín

Silnice III/12415

Smilovy Hory - Oblajovice

Místní komunikace

viz grafická část dokumentace

Účelové komunikace

viz grafická část dokumentace

Rozvojové předpoklady a návrh přestavby Silnice I/19

Starý Plzenec - Tábor - Kladruby - Pelhřimov

Rozvojové předpoklady Silnice je nadřazenou dopravní trasou s převažující tranzitní dopravou. V mikroregionální úrovni zajišťuje přepravních vztahy především k Táboru a silnici I/3 E 55.

25

Silnice si i výhledově zachová funkci nadregionální dopravní osy. Podmínkou pro její zkvalitnění, s ohledem na ochranu životního prostředí a minimalizaci nepříznivých dopadů na obytnou část přilehlého území, je zásadní přestavba. Na území Dolní Hořice je Ředitelstvím silnic a dálnic ČR (ŘSD ČR) do r. 2010 sledována postupná přestavba silnice v kategorii S 11,5/80, s dílčími obchvaty sídel. Návrh přestavby Navrhovaná přeložka silnice v úseku Chýnov - Kladruby vychází ze zpracované studie a posouzení vlivů stavby na životní prostředí podle zákona č. 244/1992 Sb. (Pragoprojekt Praha a.s., X/1998). Navrhovaná trasa přeložky sleduje, mimo řešené území jižní obchvat Chýnova, dále probíhá v nové stopě s přimknutím ke stávající trase v prostoru železniční tratě. Odsud je vedena novým východně situovaným podjezdem pod železniční tratí a dále v trase severozápadního obchvatu Kladrub se napojuje do stávající stopy silnice I/19 ve směru na Pelhřimov. Návrh trasy je v tomto úseku územně stabilizovaný a schválený jako veřejně prospěšná stavba v rámci ÚPN VÚC Táborska (Terplan a.s. 2001). V prostoru Lejčkova je v souladu se schváleným souborným stanoviskem ke konceptu ÚP O Dolní Hořice navrhovaná přeložka silnice sledována v koridoru přimknutějším k zastavěné části sídla tak, aby zůstaly nedotčeny údolní niva a biokoridor ÚSES. Po realizaci přeložky je opuštěný úsek průtahu Lejčkovem navržen k přeřazení do sítě silnic III. třídy (prodloužení silnice III/1293). Návrh – I. etapa:


Kladruby; přeložka s obchvatem sídla (kat. S 11,5)




Lejčkov, přeložka s obchvatem sídla (kat. S 11,5)

Silnice II/129

Lejčkov - Pacov - Želiv - Humpolec

Rozvojové předpoklady Silnice zasahuje do řešeného území v návaznosti na silnici I/19 pouze krátkým úsekem. Zajišťuje přepravní vztahy a obsluhu přilehlého území ve směru na Pacov, Červenou Řečici, případně dálnici D1 E 50 (MÚK Koberovice - 81 km). Silnice si výhledově ponechá svůj regionální až mikroregionální přepravní charakter bez nároků na zásadnější prostorové úpravy či přestavbu. Silnice II/409

Chýnov - Černovice - Kamenice n. Lipou

Rozvojové předpoklady Silnice prochází jižní částí řešeného území pouze okrajově, v současné době bez přímé využitelnosti a návaznosti na silniční síť řešeného území. Z hlediska přístupnosti a zkvalitnění prostorové obslužnosti jižní části řešeného území je žádoucí přímé zapojení této silnice do celkového silničního systému obce. Návrh řešení spočívá v prodloužení dnes koncové silnice III/01917 Radostovice – Pořín – Nové Dvory s napojením na silnici II/409 novou stykovou křižovatkou(viz silnice III/01917), nacházející se v jižní okrajové poloze vně řešeného území.

26

Silnice III/1293

Lejčkov - Vodice – Pacov

Rozvojové předpoklady Silnice představuje jedno z významných mikroregionálních silničních spojení, které v přímé návaznosti na silnici I/19 obsluhuje vnitřní prostory řešeného území. Silnice současně zajišťuje napojení Dolní Hořice na vnější komunikační a sídelní strukturu ve směru na Vodice a Velké Rovné, opačně Tábor, Pelhřimov (vazba na I/19). Silnice si i výhledově zachová svůj dosavadní mikroregionální přepravní význam, z hlediska kapacitní a prostorové úrovně bez nároků na zásadnější přestavbu. Výhledově lze očekávat přirozený nárůst dopravy, úměrný vzrůstajícímu stupni automobilizace v ČR. Návrh přestavby V souvislosti s navrhovanou přeložkou silnice I/19 s obchvatem Lejčkova je navrženo přeřazení opuštěného průtahového úseku do sítě silnic III. třídy (prodloužení III/1293) s návazností na nové vedení silnice I/19. Zvláštní pozornost je doporučeno věnovat intravilánovým úsekům v Lejčkově a Oblajovicích. Silnice zde kromě dopravní průjezdné funkce přejímá obslužnou a dopravně společenskou funkci, která vyžaduje specifickou upravenost komunikace a jeho přidruženého prostoru. V souvislosti s postupnými úpravami vnitřních prostorů sídel budou žádoucí i dílčí úpravy komunikace, zkvalitňující především podmínky pro nemotorovou dopravu, dopravu v klidu a obytnou funkci přilehlých prostorů. Silnice III/01910

Pohnánec - Mašovice - Chýnov

Rozvojové předpoklady Silnice zasahuje do řešeného území v jeho západním okraji, kde zajišťuje mezisídelní propojení s přímou návazností na silnici I/19 v Chýnově. Výhledově si silnice zachová dosavadní mikroregionální přepravní význam s přirozeným nárůstem dopravy. Stávající trasu považovat za stabilizovanou bez zásadních územních nároků na přestavbu. Návrh přestavby V návrhu lze doporučit soustředěnou pozornost na průjezdný úsek Mašovicemi, kde má silnice sdruženou obslužnou a dopravně - společenskou funkci. V této souvislosti je žádoucí sledovat dílčí lokální a dispoziční úpravy „ulice“, které souvisejí s posílením těchto obslužných funkcí v průjezdném úseku silnice zastavěnou částí sídla. S ohledem na průběh silnice atraktivními krajinnými výhledy by bylo vhodné zařadit ji do sítě rekreačních vyhlídkových tras pro motorovou i cyklistickou dopravu. V této souvislosti zpracovatel doporučuje doplnit vybraná místa drobnými stáními a odpočívkami s vyhlídkou a doprovodnou vybaveností a to jako součást řízeného rozvoje rekreace a turistiky širšího prostoru.

27

Silnice III/01916

Dolní Hořice, rozc. - Dolní Hořice - Velmovice

Rozvojové předpoklady Silnice je součástí každodenně užívaného mikroregionálního komunikačního spojení Dolní Hořice - Tábor. Kromě každodenních vztahů je zčásti využívána pro zpřístupnění návštěvnicky vyhledávaných Chýnovských jeskyní. Přepravní funkce a dopravní význam silnice zůstanou i výhledově nezměněny, z hlediska upravenosti trasy ve stávajícím profilu vyhovující. Nárůst dopravy lze očekávat pozvolný, odpovídající průměrnému meziročnímu nárůstu dopravy v ČR. Návrh přestavby V návrhu doporučujeme zaměřit pozornost na průjezdné úseky Horními a Dolními Hořicemi, kde má silnice sdruženou obslužnou a dopravně - společenskou funkci a v koordinaci s celkovou přestavbou vnitřních veřejných prostorů řešit i úpravy lokálního či dispozičního charakteru ve prospěch nemotorové dopravy a dopravy v klidu. Silnice III/01917

Dolní Hořice, rozcestí - Pořín

Rozvojové předpoklady Komunikační spojení v návaznosti na silnice I/19 a III/01916 představuje v řešeném území jedinou koncovou silnici III. třídy, zpřístupňující místní části Radostovice, Pořín s návazností koncové místní komunikace do Nových Dvorů. Zkvalitnění prostorové obsluhy jižní části území a zajištění jeho plnohodnotné návaznosti na vnější silniční síť, stejně jako zajištění bezpečnosti a průjezdnosti území v případě neočekávaných pohotovostních zásahů apod., je podmíněno odstraněním její „koncovosti“. Návrh přestavby Odstranění „koncovosti“ silnice III/01917 je navrženo prodloužením silnice III. třídy v úseku Pořín – Nové Dvory – Kozmice, křižovatka s napojením na silnici II/409 novou stykovou křižovatkou. Navrhovaná trasa silnice III/01917 vhodně využívá stopu stávající místní komunikace Pořín – Nové Dvory a zčásti navazující účelové komunikace s nezbytnou přestavbou směrových i výškových oblouků a celkovou šířkovou úpravou (šířka jízdních pruhů dle ČSN - 2 x 2,75 m). Podmínkou pro přestavbu a prodloužení silnice v návaznosti na silnici II/409 je dle požadavků MěÚ Tábor, odboru životního prostředí obnovení dožívající třešňové aleje (výrazný krajinný prvek). Návrh – I. etapa:


Pořín - Nové Dvory – Kozmice, křižovatka; prodloužení s přestavbou a dílčími přeložkami MK a ÚK (kat. S 7,0)

Silnice III/01919

Lejčkov, rozcestí - Prasetín

Rozvojové předpoklady Silnice III. třídy představuje krátký úsek přístupové komunikace od silnice I/19 k místní části Prasetín, dále přecházející na místní komunikaci Prasetín s Oblajovicemi s návazností na silnici III/1293. Stávající úsek silnice III. třídy je svým dispozičním 28

uspořádáním vyhovující, úměrné stávajícím i předpokládaným výhledovým přepravním nárokům. Žádoucí je její prodloužení tak, aby vytvářela kontinuální propojení obou místních částí a zajišťovala provázanost sítě silnic III. třídy. Návrh přestavby Silnice III/01919 je navržena k prodloužení v trase stávající místní komunikace ve spojení Prasetín – Oblajovice s návazností na silnici III/1293 v Oblajovicích. Stavebně architektonickou pozornost je doporučeno věnovat celkové úpravě "uličního prostoru“ v zastavěných částech Prasetína a Oblajovic a to v koordinaci s celkovou přestavbou vnitřních veřejných prostorů obou místních částí.

Silnice III/12415

Smilovy Hory - Oblajovice

Rozvojové předpoklady Silnice, navazující na silnici III/1293 v Oblajovicích, zajišťuje vnitřní obsluhu přilehlého území a návaznost na vnější sídelní a komunikační strukturu ve směru na Smilovy Hory. Prostorové vedení a celkové uspořádání silnice jsou pro stávající i výhledově očekávané přepravní nároky uspokojivé. Žádoucí je postupná úprava technického stavu a pravidelná údržba.

Místní komunikace a úseky přeřazené do sítě silnic III. třídy Rozvojové předpoklady Místní komunikace představují lokální komunikační strukturu, navazující na silnice III. třídy a zajišťující přímou obsluhu a zpřístupnění dílčích lokalit, objektů a pozemků. Některé místní komunikace, v současné době propojující samostatné místní části, přebírají funkci silnic III. třídy. V těchto vybraných spojení je žádoucí převedení místních komunikací do sítě silnic III. třídy a vytvoření logického, funkčně diferencovaného a provázaného systému sítě silnic III. třídy a sítě místních komunikací. Kromě převedení vybraných spojení do sítě silnic III. třídy je potřebná celková přestavba vybraných místních komunikací spojená s celkovou rehabilitací venkovských prostorů a veřejných prostranství. Místní komunikace představují identickou součást venkovského prostředí a je tedy nezbytné, aby při úpravách komunikační sítě či při novostavbách byly kladeny zvýšené nároky na zachování či přiblížení se jejich původnímu charakteru, stejně jako charakteru přilehlých prostorů. Ve volné krajině by páteřní struktura místních komunikací měla být dovybavena a současně využívána pro nemotorovou dopravu jako součást komplexní nabídky pro pěší a cykloturistiku (např. tématické cyklo a pěší trasy s vybaveností a mobiliáři).

Návrh na přeřazení do sítě silnic III. třídy a přestavbu Z důvodů vyššího přepravního významu vybraných úseků místních komunikací je navrženo přeřazení následujících úseků místních komunikací do sítě silnic III. třídy: - Mašovice – Dolní Hořice,

29

- Horní Hořice – Lejčkov, - Mašovice - rozcestí les Chotčiny, - Prasetín – Oblajovice - Dolní Hořice, rozcestí - Chýnovská jeskyně, - Chýnovská jeskyně, rozcestí – Kladruby - Pořín – Nové Dvory – Kozmice, křižovatka (viz silnice III/01917) Na těchto nově přeřazených silnicích se předpokládají postupné úpravy dle platných norem pro silnice III. třídy. Síť zbývajících místních komunikací v zastavěných částech sídel je navržena k funkční diferenciaci tj. komunikace obslužné a zklidněné (specifikace – viz dále) a dále doporučena k celkovým architektonickým a stavebně technickým úpravám jako součást celkové postupné rehabilitace venkovských prostorů. V koordinaci s rozvojovými záměry (bydlení a smíšená území) je navrhována přestavba vybraných místních komunikací a dostavba nových úseků tak, aby bylo zajištěno zpřístupnění a obsluha nově vznikající obytných území. Je žádoucí citlivá úprava tak, aby síť místních komunikací představovala vyváženou a identickou součást daného venkovského prostoru.

Návrh komunikačního zpřístupnění rozvojových ploch (bydlení a smíšená území) MAŠOVICE S okraj:

komunikační zpřístupnění je navrhováno částečně přímo ze stávající silnice III/01910, zčásti novou místní komunikací zklidněnou, která využívá stopu stávající účelové komunikace

Střed:

komunikační zpřístupnění je navrhováno přímo ze stávající silnice III/01910 a z obou přilehlých místních komunikací zklidněných

CHOTČINY Z okraj:

komunikační zpřístupnění je navrhováno od jihu ze stávající místní komunikace obslužné s využitím stopy navazující stávající účelové komunikace, která prochází středem plochy

DOLNÍ HOŘICE SV okraj:

komunikační zpřístupnění je navrhováno ze dvou stávajících koncových místních komunikací zklidněných

JZ okraj:

komunikační zpřístupnění je navrhováno ze dvou směrů, a to od silnice III/01916 novou místní komunikací zklidněnou a od jihu přímo ze stávající místní komunikace zklidněné, případně z navazující účelové komunikace, doporučené v dílčím úseku k přestavbě a převedení do sítě místních komunikací zklidněných

30

vstupů s využitím

HORNÍ HOŘICE SV okraj:

komunikační zpřístupnění je navrhováno novou místní komunikací zklidněnou, která v návaznosti na stávající místní komunikaci obslužnou využívá stopu bývalé účelové komunikace

J okraj:

komunikační zpřístupnění je navrhováno částečně přímo ze stávající silnice III/01916, zčásti stávající účelovou komunikací s předpokládanou rekonstrukcí, v návaznosti na silnici III/01916 zpřístupňující nebytové objekty

HARTVÍKOV Jih:

komunikační zpřístupnění je navrhováno částečně přímo ze stávající silnice III/12415, zčásti ze stávající upravené koncové místní komunikace

OBLAJOVICE SZ okraj:

komunikační zpřístupnění je navrhováno přímo ze stávající silnice III/12415

JZ okraj:

komunikační zpřístupnění je navrhováno ze stávající koncové místní komunikace zklidněné a navazující účelové komunikace, doporučené v dotčeném úseku k přestavbě a převedení do sítě místních komunikací zklidněných

PRASETÍN S okraj:

komunikační zpřístupnění je navrhováno přímo ze stávající místní komunikace obslužné Prasetín - Oblajovice

SV okraj:

komunikační zpřístupnění je navrhováno účelovou komunikací, která je navrhována k přestavbě v rámci komplexních pozemkových úprav

Střed:

komunikační zpřístupnění je navrhováno přímo ze stávající místní komunikace obslužné Prasetín - Oblajovice

LEJČKOV Západ:

komunikační zpřístupnění je navrhováno ze stávající místní komunikace zklidněné a navazujících účelových komunikací, upravených v rámci realizace komplexních pozemkových úprav

Východ:

komunikační zpřístupnění je navrhováno ze stávající místní komunikace obslužné a navazující účelové komunikace, upravené v rámci realizace komplexních pozemkových úprav

Jih:

komunikační zpřístupnění je navrhováno ze stávající účelové komunikace, upravené v rámci realizace komplexních pozemkových úprav. (Poznámka: V této souvislosti je nutné připomenout blízkost navrhované přeložky silnice I/19, která ovlivní vymezení dané plochy z hlediska ochrany před hlukem z provozu motorové dopravy na přeložce silnice I/19

31

KLADRUBY SV okraj:

komunikační zpřístupnění je navrhováno ze stávajících koncových místních komunikací, doporučených k dílčím úpravám; po realizaci přeložky silnice I/19 ze stávající silnice I/19, která bude převedena do sítě místních obslužných komunikací

RADOSTOVICE Sever:

komunikační zpřístupnění je navrhováno přímo ze stávající koncové místní komunikace zklidněné

Jih:

komunikační zpřístupnění je navrhováno novou místní komunikací zklidněnou, navazující na stávající koncovou místní komunikaci zklidněnou, doporučenou k dílčí přestavbě

POŘÍN SV okraj:

komunikační zpřístupnění komunikací zklidněnou

je

navrhováno

ze

severu

stávající

místní

JZ okraj:

komunikační zpřístupnění je navrhováno ze dvou směrů, a to od severovýchodu s využitím stávající koncové místní komunikace zklidněné a od západu novou místní komunikací zklidněnou, která po přestavbě využívá stopu dílčího úseku stávající účelové komunikace

JV okraj:

komunikační zpřístupnění je navrhováno z jihu novou průjezdnou místní komunikací zklidněnou, která po přestavbě využívá stopu dílčího úseku stávající účelové komunikace a na severním okraji se napojuje na stávající koncovou místní komunikaci zklidněnou

NOVÉ DVORY Západ:

komunikační zpřístupnění je navrhováno od východu přímo ze stávající místní komunikace, v návrhu ÚPO sledované k přestavbě a převedení do sítě silnic III. třídy (III/01917), dále z jihu stávající upravenou účelovou komunikací

Specifikace a základní principy funkční diferenciace místních komunikací Místní komunikace obslužná – funkční třída C3 představuje vnitřní obslužné komunikace zpřístupňující a obsluhující dílčí lokality a objekty uvnitř jednotlivých zón se zdrojovou a cílovou dopravou. Komunikace ve stávající zástavbě respektují místní podmínky šířkového uspořádání s doporučením obousměrné komunikace dvoupruhové, případně v dílčích úsecích jednopruhové s výhybnami a s provozem obousměrným. U nově navrhovaných místních obslužných komunikací šířkový profil a uspořádání dopravního prostoru respektuje požadavky ČSN 736110 Projektování místních komunikací a platné Změny. Navrhovaná je dvoupruhová místní obslužná komunikace s šířkou jednoho jízdního pruhu 2,75 m (kategorie MO 6,5/30). Podle místních podmínek je doporučeno případné doplnění doprovodnou zelení. Vybrané úseky či plochy podél

32

komunikace, s ohledem na místní podmínky, je žádoucí upravit pro podélná krátkodobá stání osobních motorových vozidel. Povrch vozovky v této funkční třídě musí být zpevněný. Místní komunikace zklidněná - funkční třída D1 představuje nejnižší kategorii komunikací s regulačními opatřeními a s omezením motorového provozu. Dopravní prostor je rovnocenně a společně využíván pro motorovou i nemotorovou dopravu. Motorový provoz na těchto komunikacích je výrazně regulován sníženou rychlostí na 20 km/hod. a potlačen v přednosti před nemotorovou dopravou. Pro zpomalení motorové dopravy mohou být na vozovce uplatňovány různé formy prahů a retardačních prvků. Komunikace jsou jednopruhové obousměrné s upravenými prostory pro míjení vozidel. K tomu mohou sloužit např. vjezdy na pozemky, příčné cesty apod.. Minimální šířka průjezdného dopravního prostoru je 3,5 m, doporučená šířka "uličního prostoru" (tzn. vzdálenost mezi ploty) je 8,0 m. Povrch komunikací (kryt) může být podle charakteru lokality upraven jako zpevněný, např. asfaltový, vsypný makadam + nátěr, případně s ponecháním přirozeného průsaku, tj. zhutněný štěrk, stabilizovaná zemina se zatravněním, kolejová úprava se štěrkem apod. Pro parkování vozidel u této kategorie komunikací je doporučená úprava vybraných prostranství mimo dopravní prostor zklidněné komunikace. Koncové komunikace v délce nad 20 m by měly být doplněny obratištěm. Návrh – I. etapa:


Přeřazení vybraných úseků místních komunikací do sítě silnic III. třídy




Celková dispoziční, architektonická a stavebně technická úprava vybraných stávajících místních komunikací




V koordinaci s návrhem rozvojových ploch pro bydlení a smíšeného území je navrhována úprava dotčených stávajících místních komunikací s funkční diferenciací a doplněním nově navrhovaných úseků místních komunikací obslužných (MO - C3) a zklidněných (D1)

Účelové komunikace Rozvojové předpoklady Účelové komunikace (hospodářské a lesní cesty) představují doplňující komunikační systém v území, který umožňuje zpřístupnění a obsluhu pozemků a prostorovou prostupnost území. Pro možné vymezení a vytvoření stabilizované sítě účelových komunikací na území obce, jsou pro jednotlivé místní části postupně zpracovávány komplexní pozemkové úpravy (KPÚ), jejichž návrhy jsou na území místních částí Lejčkov a Hartvíkov již v území realizované. Návrh přestavby V ÚPO Dolní Hořice jsou zapracovány a územně respektovány záměry novostaveb, přestavby a rekonstrukce sítě účelových komunikací, navržených v rámci komplexních pozemkových úprav. V této souvislosti jsou jako veřejně prospěšné stavby vymezeny navrhované a přestavované účelové komunikace v místních částech Prasetín, Mašovice a Oblajovice. 33

V rámci návrhu KPÚ je diferencována síť hospodářských cest: -

hlavní polní cesty (HPC); páteřní síť s celoroční sjízdností, povrch zpevněný, šířka koruny 4-5 m s výhybnami;

-

vedlejší polní cesty (VPC); rozvádí dopravu z hlavních cest k přilehlým pozemkům; povrch převážně nezpevněný, zatravněné s rekonstrukcí, šířka koruny 4 m s odvodněním a krajnicemi;

-

doplňkové polní cesty (DPC); sezónní propojení půdních celků jednotlivých vlastníků, případně tvoří hranice pozemků. Využití stávajících, případně novostavby o šířce 3 m bez odvodnění a krajnic.

Ve zbývajících místních částech obce Dolní Hořice není tato síť dosud stabilizována. Pořízení komplexních pozemkových úprav je zde ve fázi příprav. Její vymezení a stabilizace bude předmětem vlastních komplexních pozemkových úprav. Návrh – I. etapa:


Prasetín; HPC-1, 2




Prasetín; VPC-1 - 9




Prasetín; DPC-1 – 9




Mašovice; C1 – C13




Oblajovice PC1 - 10

7.1.4. Železniční doprava Rozvojové předpoklady a návrh přestavby Řešeným územím prochází jediná železniční trať č. 224 Tábor - Obrataň - Pelhřimov Horní Cerekev, zařazená do sítě celostátních drah. V širších souvislostech trať navazuje v žst. Tábor na IV. železniční tranzitní koridor Praha - České Budějovice - Horní Dvořiště Částečnou obsluhu dostupné části řešeného území zajišťuje železniční stanice Pořín. S ohledem na její excentrickou polohu a nepříznivou docházkovou vzdálenost z převažujících částí obytného území, zůstane i výhledově pouze doplňkovou formou obsluhy území Dolní Hořice. Rezortní koncepce MD ČR a záměry SŽDC, a.s. (Správa železniční dopravní cesty) na přestavbu železniční sítě ČR zachovávají tuto trať i provoz minimálně v dnešní úrovni. V tomto smyslu je stávající trať územně i provozně stabilizovaná s předpokládanými pouze rekonstrukčními a udržovacími úpravami v rámci obvodu dráhy, případně jejího ochranného pásma. Zpracovatel doporučuje začlenění této tratě pro osobní železniční přepravu do integrovaného dopravního systému Táborska.

34

7.1.5. Doprava v klidu Rozvojové předpoklady a návrh přestavby Charakter stávající zástavby venkovského typu vymezuje formy a podmínky pro parkování a garážování osobních automobilů trvale žijících obyvatel, případně chalupářů/rekreantů. Stávající nároky zůstanou v jednotlivých sídlech a místních částech v převažujícím rozsahu zajištěny mimo veřejné komunikace a prostranství na vlastních pozemcích nebo jako součást staveb. Výhledově je nutné očekávat zvyšující se nároky na parkování a stání vozidel, vyvolané rostoucím stupněm automobilizace a potřebou zkvalitnění stávající nabídky pro dopravu v klidu, související s celkovou kultivací prostředí. Parkování a garážování vozidel trvale žijících obyvatel by mělo být i nadále podle místních podmínek zajišťováno na vlastních pozemcích mimo veřejné plochy a komunikace. Podmínkou pro navrhované rozvojové plochy pro bydlení, případně služby, výrobní a komerční činnost apod., je zabezpečení veškerých nároků dopravy v klidu na vlastních pozemcích či jako součást stavby. Krátkodobé stání a parkování vozidel mimo soukromé pozemky, které se v současné době odehrává při krajnicích komunikací, v jejich přidružených pásech, či na některých dopravně společenských plochách, vyžaduje postupnou dispoziční a architektonickou úpravu, která by měla být součástí celkové rehabilitace především vnitřních prostorů jednotlivých sídel řešeného území. Zvláštní pozornost zpracovatel doporučuje věnovat především centrálnímu prostoru Dolních Hořic, detailnímu návrhu usměrnění parkovacích ploch u hostince a obecního úřadu a dalším neorganizovaným drobným plochám využívaným ke krátkodobému parkování a stání. Vhodně řešené plochy pro dopravu v klidu s citlivostí pro detail by měly být vedle své základní funkce i významným dopravně architektonickým prvkem rehabilitace a celkové přestavby veřejných prostorů a prostranství. Pro posílení přepravního významu železniční tratě, zpracovatel doporučuje v prostoru žst. Pořín dispoziční a architektonickou úpravu přilehlého veřejného prostranství a odstavnou plochu pro osobní automobily, motocykly a kola, využitelnou jako součást integrované veřejné dopravy v systému P+R („zaparkuj a jeď“). Pro zkvalitnění služeb v oblasti rekreace a turistiky je zároveň nezbytné sledovat komplexní dispoziční a architektonické úpravy parkoviště u Chýnovských jeskyní. Pro podporu stabilizace a kultivace krajiny, stejně jako pro rozvoj řízené rekreace, mototuristiky a turistiky zpracovatel doporučuje při vybraných silnicích a komunikacích, v atraktivních místech a polohách krajinných výhledů, či v návazností na značené turistické trasy, situovat drobná odstavná stání a odpočívky pro motoristy, pěší a cykloturisty, doplněná vhodnou vybaveností.

35

7.1.6. Veřejná autobusová doprava Rozvojové předpoklady a návrh úprav Řešené území je kromě železniční dopravy obsluhováno čtyřmi dálkovými a regionálními linkami autobusové dopravy č. 350 290, 390 420, 350 870 a 390 840. Přímou návaznost a obsluhu řešeného území zajišťují plošně rozprostřené zastávky v místních částech Hartvíkov, Oblajovice, Lejčkov, Pořín, rozc., Pořín, žst., Kladruby, Horní Hořice, Dolní Hořice, Chýnovské jeskyně, Chotčiny, rozc., Mašovice, rozc., Hůrka, Prasetín, Prasetín rozc., Vodice, Hájek, rozc. Rozmístění zastávek na území obce Dolní Hořice je pro obsluhu převažující části trvale obytného území, kromě místní části Nový Dvůr, i výhledově vyhovující, zajišťující pěší docházku k zastávkám v časové dostupnosti do 10 minut. Nedostatečná obsluha místní části Nový Dvůr je doporučena řešit novou autobusovou zastávkou Nový Dvůr, jež předpokládá změnu linkového vedení vybraných regionálních linek s průjezdem po navrhované silnici III. třídy ve směru Dolní Dvůr - Kozmice, křižovatka s návazností na silnici II/409. Změna v linkovém uspořádání, či v počtech spojů, je podmíněna provozně ekonomickým vyhodnocením a případnou úpravou smluvních vztahů mezi přepravcem, obcí a krajským úřadem. Potřebné zkvalitnění cestování autobusovou dopravou je současně podmíněno i stavebními, architektonickými a zahradnickými úpravami zastávkových prostorů včetně vybavenosti a vhodného mobiliáře.

7.1.7. Rekreační nemotorová doprava Rozvojové předpoklady Pro pěší turistiku, v návaznosti na významný turistický cíl Chýnovských jeskyní, procházejí řešeným územím značené turistické pěší a cyklistické trasy, jež jsou součástí sítě značených turistických tras Táborska a Mikroregionu Venkov: Modrá:

Zárybničná Lhota - Dolní Hořice - Chýnovské jeskyně - Chýnov

Zelená:

Pacov - Hartvíkov - Dolní Hořice - Chýnovské jeskyně

a tři značené cyklistické trasy: č. 1172:

Mladá Vožice – Rodná – Mašovice – Chýnov - Choustník

č. 1181:

Pacov – Vodice – Prasetín – Dolní Hořice – Chýnov

č. 1184

Horní Hořice – Radostovice – Pořín - Nové Dvory – Kamenice nad Lipou

Krajinářsky atraktivní prostor Chýnovských jeskyní s nedalekým přírodním parkem Polánka, nacházející se v příznivé dostupnosti od významných sídelních center Tábora, Sezimova Ústí, Plané nad Lužnicí, Mladé Vožice, má značné předpoklady pro systémový rozvoj pěší, cyklistické, lyžařské turistiky a mototuristiky. Řízený rozvoj rekreačních aktivit, vázaných především na krajinné a kulturněhistorické zajímavosti Mikroregionu Venkov (např. Blatnické okruhy, poznávací trasy, 36

jezdecký klub Mladá Vožice) a širší prostor Táborska, vhodně doplněný službami v oblasti rekreace, turistiky a cestovního ruchu, může pro řešené území představovat významný potenciál, který může být dále zatraktivněn například napojením na dálkovou trasu Greenways apod. Návrh úprav V této souvislosti zpracovatel doporučuje převedení vybraných značených turistických tras, či jejich dílčích úseků, mimo silnice s motorovým provozem tak, aby bylo dosaženo maximální segregace motorové a nemotorové dopravy a vytvořeny kvalitativně příznivější podmínky pro rozvoj turistiky a cestovního ruchu. Pro tyto účely by bylo vhodné využití některých účelových komunikací, rekonstruovaných na základě komplexních pozemkových úprav. Návrh na přestavbu a převedení některých turistických tras do samostatných stezek zpracovatel doporučuje řešit na základě podrobného šetření nad rámec ÚPO v úrovni regionální studie. Jako námět k přehodnocení zpracovatel doporučuje přesměrování modré pěší trasy v úseku Chýnovské jeskyně – Dolní Hořice mimo silnici III/01916 do trasy účelové komunikace, vedené blíže k chatové osadě prostorem „U křížku“.

7.1..8. Ochranná pásma dopravních staveb Ochranná pásma dopravních staveb jsou v řešeném území vymezena u pozemních komunikací a dráhy v souladu s příslušnými zákony. Ochranná pásma pozemních komunikací jsou v souladu se zákonem č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích (§ 30) vymezená svislými plochami do výšky 50 m ve vzdálenosti: -

50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu silnic I. třídy,

-

15 m od osy vozovky nebo osy přilehlého jízdního pásu silnic II. a III. třídy.

Ochranné pásmo dráhy je v souladu se zákonem č. 266/1994 Sb. o drahách (§ 8) vymezené svislou plochou, vedenou 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranice obvodu dráhy.

37

7.2.

Vodní hospodářství

7.2.1. Vodní poměry, vodní zdroje a jejich ochrana Řešené území hydrologicky přísluší z převážné části do oblasti povodí Horní Vltavy, jmenovitě do povodí přítoků Lužnice (č.hydrolog.pořadí 1-07-04). Pouze menší severní část území náleží do oblasti povodí Dolní Vltavy, jmenovitě do povodí přítoků Želivky (číslo hydrologického pořadí 1-09-02). Hydrologické parametry charakterizované průměrným ročním úhrnem srážek (700-750 mm) převyšují průměrné hodnoty české části povodí Labe, koeficientem odtoku jsou však mírně pod průměrem. Místní hydrologickou síť tvoří horní úseky drobných vodotečí, z nichž žádná není stanovena významným vodním tokem podle zákona o vodách. Původní přirozené odtokové poměry v povodích místních vodotečí byly v době socialistického velkovýrobního pojetí zemědělství poškozeny pozemkovými úpravami a s nimi souvisejícím odvodňováním zemědělských pozemků. Řešené území není součástí žádné z 19 celostátně významných Chráněných oblastí přirozené akumulace vod-CHOPAV a nejsou v něm zjištěny ani využívány žádné regionálně významné zdroje pitné vody. Z bezprostředně navazujících území sem přesahují ochranná pásma 2 významných zdrojů. Jmenovitě se jedná o OP III.stupně vodárenské nádrže Švihov na Želivce a OP II.a, II.b. stupně vodního zdroje Rutice. Ve správním obvodu obce nejsou rovněž sledovány žádné regionálně významné zdroje znečišťování vod. Nařízením vlády č.103/2003 Sb. je převážná část řešeného území zařazena do seznamu tzv. zranitelných oblastí. V katastrálních územích: Dolní Hořice, Hartvíkov, Chotčiny, Kladruby, Lejčkov, Mašovice, Oblajovice, Pořín, Prasetín a Nové Dvory platí proto zvláštní pravidla pro používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, pro střídání plodin a pro provádění protierozních opatření. Vedle plošného znečištění ze zemědělských zdrojů je kvalita povrchových i podzemních vod ovlivňována bodovými zdroji znečištění ze sítě drobných sídel produkujících jen neúplně čištěné splaškové odpadní vody. Při úplné absenci funkčních čistíren odpadních vod je kvalita vody v místních zranitelných vodotečích nepříznivě ovlivňována organickým znečištěním. Místní vodovody jímají a dodávají pitnou vodu z podzemních zdrojů. Využitelná vydatnost těchto zdrojů se pohybuje jednotlivě od ca 0,2 do 2,5 l/s a jímaná voda nevyžaduje ve většině případů jinou úpravu než desinfekci. Jejich celková kapacita je udávána maximální hodnotou 8,8 l/s, průměr není stanoven (odhaduje se na cca 5-6 l/s). Jakost vody v těchto malých zdrojích podzemní vody je snadno zranitelná a vyžaduje účinnou ochranu před znečišťujícími vlivy a pravidelnou laboratorní kontrolu. Vývojem ekonomiky a přechodem na reálné ceny vody se postupně prohlubuje snaha o soběstačnost a větší využitelnost místních zdrojů. Tento trend se projevuje jak navrhováním postupné obnovy současných zdrojů a hledáním zdrojů nových, tak i zvýšenou ochranou jejich jakosti . K uplatňování aktivní snahy o udržení vyrovnané bilance patří nezbytné snižování zbytečných ztrát vody únikem z dožívajících vodovodních řadů a objektů. Koncepce ochrany vodních poměrů a vodních zdrojů v České republice vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady č.2000/60/ES, tzv. rámcové směrnice o vodní politice, která je promítnuta i do aktualizované Státní politiky životního prostředí ČR a následně i do Plánu rozvoje vodovodů kanalizací (PRVKÚC) Jihočeského kraje. K řešenému území se vztahují zejména tyto body:

38

-

snížit plošné znečištění povrchových a podzemních vod, zejména kontrolou dodržování správné zemědělské praxe při skladování a aplikaci agrochemikálií a statkových hnojiv;

-

realizovat revitalizační opatření v krajině a na drobných vodních tocích s ohledem na komplexní řešení vodního režimu krajiny;

-

podporovat přirozené tvary vodních toků (meandry);

-

zvýšit prevenci před povodněmi a zmírnit dopady sucha zvýšením retenční a retardační schopnosti krajiny, zpomalením a vyrovnáním odtoku srážkové vody, snížením erozních účinků povrchově odtékající vody a ověřením dostatečnosti stávajících vodních zdrojů na překlenutí období sucha;

-

pokračovat v realizaci programu prevence před povodněmi, který zahrnuje obnovu a výstavbu malých vodních nádrží a suchých poldrů;

-

podporovat odbahňování rybníků;

-

v souladu se zpracovaným Programem rozvoje vodovodů a kanalizací (PRVKÚC) podporovat rozvoj kanalizací a dalších opatření k likvidaci produkovaného znečištění ze sídel menších než 2 000 ekvivalentních obyvatel (EO) s prioritou pro sídla situovaná v ochranných pásmech vodních zdrojů.

Zdroje podzemních vod jsou řazeny mezi neobnovitelné přírodní zdroje a proto má zabezpečení jejich trvalé využitelnosti, vydatnosti a jakosti prioritní postavení v celé vodní politice a také při tvorbě územních plánů. Koncepce PRVKÚC pro území Jihočeského kraje počítá se zachováním všech využívaných vodních zdrojů v území obce Dolní Hořice. Plošně nejrozsáhlejšími ochrannými pásmy v celém správním území obce Dolní Hořice jsou OP zdroje povrchové vody vodárenské nádrže Švihov (stupeň III.) a zdroje podzemní vody Rutice (stupeň II.a, II.b). Na úrovni místních zdrojů jsou stanovena ochranná pásma zdrojů: Chotčiny, Mašovice a Lejčkov. Respektovány jsou nevyhlášené návrhy ochranných pásem Oblajovice, Pořín a bez ochranných pásem jsou využívané zdroje Dolní Hořice a Horní Hořice.

Přehled využívaných zdrojů pitné vody Poř.č. 1.

Zdroj Dolní Hořice

Max.vydatnost l/s

Zásobovaný vodovodní systém

2,5

DolHořice-KladrubyRadostovice-Pořín

1,5

Horní Hořice

Poznámka

2.

Horní Hořice

3.

Chotčiny

4.

Lejčkov

0,6

Lejčkov

úprava jakosti odkyselením a odželezněním

5.

Mašovice

0,65

Mašovice

kvalita vody

6.

Oblajovice

1,5

Oblajovice-HartvíkovPrasetín

7.

Pořín

1,45

Dol.Hořice, KladrubyRadostovice-Pořín

Celkem max.l/s

8,84

0,2-0,64

Kvalita vody!

Chotčiny

39

Územní plán navrhuje stanovit ochranná pásma využívaných zdrojů podzemní vody: Dolní Hořice, Horní Hořice, Oblajovice a Pořín.

7.2.2. Zásobování pitnou vodou Vybavenost řešeného území vodovodními systémy pro veřejnou potřebu je hodnocena jako dobrá. Z vodovodů jsou zásobovány všechny místní části obce kromě Nových Dvorů (9 trvale bydlících obyvatel), takže podíl obyvatel zásobovaných z vodovodů dosahuje 99 % celkového počtu obyvatel obce. Dodávaná voda pochází v plném rozsahu z místních zdrojů podzemní vody a provoz vodovodů je v maximální možné míře gravitační. Problematická úroveň zásobování některých vodovodů je dána spíše nestabilizovanou až nevyhovující jakostí jímané vody (Horní Hořice, Mašovice), po kvantitativní stránce pak kolísavou vydatností zdrojů nebo nadměrnými ztrátami vody únikem z netěsných vodovodních řadů. Řešení nerovnoměrného rozmístění vodovodních zdrojů na straně jedné a nároků na odběry na straně druhé, postupně vedlo k vytváření dvou místně významných vodovodních skupin (miniskupin) v rámci obce. Větší skupinu tvoří spojení místních vodovodů Dolní Hořice-Kladruby- Radostovice-Pořín a do druhé skupiny náleží OblajovicePrasetín-Hartvíkovice. Samostatné místní vodovody mají sídla Horní Hořice, Chotčiny,Lejčkov a Mašovice, bez vodovodu zůstávají Nové Dvory. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje (PRVKÚC) nepředpokládá v dalším vývoji žádné změny v dosavadním systému zásobování Dolních Hořic, ani jejich místních částí. Obvyklou reakcí obce na kolísající dodávky vody je vyhledávání nových, resp.doplňujících zdrojových lokalit (Horní Hořice, Chotčiny). Pokud se nejedná o zjevně nevyhovující zdroje nedostatečné vydatnosti je vhodnějším postupem radikální snížení ztrát vody únikem, tj. výměna dožívajících a nekvalitně provedených vodovodních řadů. Současná potřeba vody jen mírně poroste, úměrně k modernizaci bydlení, částečně i mírným růstem počtu trvale i přechodně ubytovaných obyvatel-uživatelů rekreačních chalup. Zásobování rozvojových ploch navrhovaných územním plánem obce bude řešeno prodlužováním stávajících uličních řadů.

Vodovodní systém Dolní Hořice-Kladruby-Radostovice-Pořín Z vodovodního systému je zásobováno cca 380 obyvatel s výhledem růstu na 420 obyvatel a cca 98 uživatelů rekreačních chalup. Pro zásobování je k dispozici studna s jímacím zářezem nad Dolními Hořicemi (vydatnost 2,5 l/s) a 3 studny u Pořína s maximální vydatností 1,45 l/s. Pro akumulaci vody má vodovod 2x100 m3 nad Dolními Hořicemi a 1x100 m3 u Pořína. Oba vodojemy jsou výškově ve stejné úrovni.

40

Potřeba vody, návrh Místní část

Dol.Hořice Kladruby

Počet obyv. Trvalých Přechodných

Specifická potřeba vody l/ob.den

Trval. 140 Přech. 20 Trval. 50 Přech. 14

Průměrná denní potřeba vody m3/d Občan. vybaven.

Bydlení

Zeměd. výroba

Ostatní

Maxim. denní potř. vody m3/d

Celkem

90

14,40

2,40

12,00

2,00

30,80

46,20

90

5,80

1,00

2,00

-

8,80

13,20

Radostovice

Trval. Přech.

30 24

90

4,90

0,80

-

-

5,70

8,50

Pořín

Trval. 200 Přech. 40

90

21,60

3,60

12,00

4,00

41,20

61,80

Celkem

Trval. 420 Přech. 98

90

46,70

7,80

26,00

6,00

86,50

129,70 =1,50 l/s

Vzhledem k chybějícím údajům o průměrné, případně minimální využitelné vydatnosti vodních zdrojů (dostupné podklady PRVKÚC uvádějí pouze maximální vydatnosti 2,5+1,45 = 3,95 l/s), předpokládá se, že skutečná celoročně dosahovaná vydatnost není menší než nárokovaná max.denní potřeba 1,50 l/s a zdroje tedy kapacitně vyhoví s dostatečnou rezervou. Celkový objem vodojemů 300 m3 je více než dvojnásobkem max.denní potřeby a nevyžaduje další rozšíření. Koncepce PRVKÚC Jihočeského kraje počítá se zachováním dosavadního systému zásobování skupiny pitnou vodou. Připojení navrhovaných rozvojových ploch je možné doplněním stávajících uličních řadů v Dolních Hořicích, Kladrubech, Radostovicích i Poříně. Nevyhovující ocelové části rozvodné sítě v Kladrubech se navrhují k výměně za plastové. Územní plán rovněž navrhuje stanovit ochranná pásma vodních zdrojů Dolní Hořice a Pořín.

Vodovodní systém Oblajovice-Prasetín-Hartvíkov Vodovodní systém zásobuje cca 150 obyvatel s výhledem růstu na 160 trvalých a cca 40 přechodně ubytovaných uživatelů rekreačních chalup (při event. využitelnosti zámku v Oblajovicích až cca dalších 50 osob). Pro dodávku vody je k dispozici vrt východně od Oblajovic s vydatností max. 1,45 l/s. Dostupná dokumentace neuvádí průměrnou, ani minimální využitelnou vydatnost. Pro akumulaci vody je vybudován vodojem Oblajovice 1x150 m3 ve výškové úrovni 662 m n.m. Potřeba vody, návrh Místní část

Počet obyv. Trvalých Přechodných

Specifická potřeba vody l/ob/d

Průměrná denní potřeba vody Bydlení

Občan. vybaven.

Zemědíl. vybaven.

m3/d

Ostatní

Celkem

Max.denní potřeba vody m3/d

Oblajovice

Trval. 80 Přechod. 10

90

8,10

1,35

12,00

-

21,45

32,18

Hartvíkov

Trval. 25 Přechod. 10

90

3,15

0,52

-

-

3,67

5,50

Prasetín

Trval. 55 Přechod. 20

90

6,75

1,13

10,00

-

17,88

26,82

Celkem

Trval. 160 Přecho. 40

18,00

3,00

22,00

-

43,00

64,50

41

S přihlédnutím k chybějícím údajům o průměrné, případně minimální využitelné vydatnosti vodního zdroje (dostupné podklady PRVKÚC uvádějí pouze maximální vydatnost 1,45 l/s), předpokládá se, že skutečná celoročně dosahovaná vydatnost není menší než nárokovaná maximální denní potřeba 0,75 l/s a zdroj tedy kapacitně vyhoví. Objem vodojemu 150 m3 je více než dvojnásobkem Qmax a není nutné nárokovat jeho rozšíření. Koncepce PRVKÚC Jihočeského kraje počítá se zachováním dosavadního systému zásobování skupiny pitnou vodou. Připojení rozvojových ploch navrhovaných územním plánem v Oblajovicích, Prasetíně i Hartvíkově na vodovod je možné doplněním stávajících vodovodních řadů. Případné využití zámku v Oblajovicích je z hlediska zásobování s vysokou pravděpodobností možné. Pro závazné posouzení je nezbytné porovnání způsobu jeho využití s odborným ověřením vydatnosti vodního zdroje vícedenní čerpací zkouškou.

Vodovod Horní Hořice Zdrojem místního gravitačního vodovodu v Horních Hořicích je studna s udávanou vydatností 1,5 l/s. Přes vodojem 1x27 m3 ve výškové úrovni cca 620 m n.m. je zásobována místní část Horní Hořice a zemědělský objekt v Dolních Hořicích. Výškové umístění vodojemu odpovídá potřebám sídla. Slabou stránkou vodovodu je kvalita vody.

Potřeba vody, návrh Místní část Horní Hořice

Počet obyv. Trvalých Přechodných Trval. 95 Přechod. 14

Specif. potřeba vody l/ob/d 90

Průměrná denní potřeba vody Bydlení

Občans. vybavenost

9,81

1,64

Zeměd. výroba 22,9

m3/d

Ostatní

Celkem -

34,35

Max denní potřeba vody m3/d 51,52 (=0,60 l/s)

Vydatnost vodního zdroje zabezpečuje krytí maximální denní potřeby vody s volnou rezervou 0,90 l/s. Problematická je kvalita vodního zdroje a mírně pod hranicí optima je objem vodojemu. Koncepce PRVKÚC Jihočeského kraje počítá se zachováním dosavadního systému zásobování pitnou vodou. Připojení navrhovaných rozvojových ploch pro bydlení i drobnou výrobu na vodovod je možné doplněním stávajících vodovodních řadů. Naléhavé je řešení jakosti jímané vody. Územní plán navrhuje jako první krok stanovení ochranných pásem stávajícího zdroje a systematické sledování kvality. Pokud se ani potom neprojeví zlepšení, bude nutné přistoupit k technologické úpravě vody.

Vodovod Chotčiny Zdrojem místního gravitačního vodovodu jsou 2 studny a pramenní jímky s jímacími zářezy s udávanou průměrnou vydatností 0,2 l/s a maximem 0,64 l/s. Přes vodojem 1x30 m3 na výškové úrovni 642,8 m n.m. je zásobována zástavba Chotčin a objekty živočišné výroby. Koncepce PRVKÚC Jihočeského kraje počítá se zachováním dosavadního provozního uspořádání vodovodu. V problematice vodního zdroje se uvažuje o odborném vyhledání a ověření nového vrtu pro zajištění spolehlivější dodávky vody.

42

Potřeba vody, návrh Místní část

Chotčiny

Počet obyv. Trval. Přechod. Trval. 80 Přecho.20

Průměrná denní potřeba vody m3/d

Specif. Potřeba vody l/ob/d

Bydlení 90

9,00

Občan. vybaven. 1,50

Zeměd. výroba

Ostatní

2,50

Celkem -

13,00

Max.denní potřeba vody m3/d 19,50 (=0,23 l/s)

Protože je maximální denní potřeba vody vyšší než průměrná vydatnost zdrojů, je zřejmé, že při poklesu zdrojů k minimu se přechodně projeví deficit v dodávce vody. Ten může být i dlouhodobější a proto je nutné považovat problematiku zlepšení vodní bilance za významnou a řešit ji co nejdříve. Připojení navrhované rozvojové plochy na vodovod je sice možné doplněním stávajících vodovodních řadů3, ale časově je podmíněno dořešením zdrojové bilance.

Vodovod Lejčkov Zdrojem místního gravitačního vodovodu je studna s jímacím zářezem. Průměrná vydatnost je v podkladech udávána hodnotou 0,6 l/s. Jakost vody je upravována odkyselením a odželezněním. Stávající vodojem 1x30 m3 zabezpečuje svým převýšením optimální tlakové poměry. Koncepce PRVKÚC Jihočeského kraje počítá se zachováním dosavadního systému zásobování Lejčkova pitnou vodou. Potřeba vody, návrh Místní část

Lejčkov

Počet obyv. Trval. Přechod. Trval. 55 Přechod.10

Specif. potřeba vody l/ob/d 90

Průměrná denní potřeba vody Bydlení 5,85

Občan. vybaven. 0,98

Zeměd. výroba 4,00

m3/d

Ostatní

Celkem -

10,83

Max.denní potřeba vody m3/d 16,25 (=0,19 l/s)

Ze srovnání hodnot maximální denní potřeby 0,19 l/s a průměrné vydatnosti vodního zdroje 0,60 l/s vyplývá volná rezerva, která však může v době přísušku přechodně poklesnout.. Připojení rozvojových ploch na stávající vodovod je možné doplněním vodovodních uličních řadů. Územní plán navrhuje nahradit nevyhovující části ocelových trubních řadů.

Vodovod Mašovice Zdrojem místního gravitačního vodovodu jsou 3 studny s celkovou vydatností 0,65 l/s. Vodojem 1x100 m3 na výškové úrovni cca 592 m n.m. zabezpečuje optimální akumulační objem i tlakové poměry. Vodovod je nově rekonstruován.

43

Potřeba vody, návrh Průměrná denní potřeba vody m3/d Místní část

Mašovice

Počet obyv. Trval. Přechod.

Specif.potřeba vody l/ob/d

Trval. 90 Přechod.20

Bydlení

90

Občan. vybaven.

9,90

Zeměd. výroba

1,65

Ostatní

1,8

-

Celkem

13,35

Max.denní Potřeba vody m3/d 20,03 (=0,23 l/s)

Ze srovnání hodnot maximální denní potřeby 0,23 l/s a vydatností vodního zdroje 0,65 l/s vyplývá přebytek, který se však může v době přísušku přechodně snížit. Připojení navrhovaných rozvojových ploch na stávající vodovod je možné doplněním vodovodních uličních řadů.

Zásobování Nových Dvorů Místní část Nové Dvory není vybavena vodovodem a pro zásobování pitnou vodou jsou využívány domovní studny. Množství vody ve studnách je vyhovující. Vzhledem k vysokým investičním nákladům na realizaci vodovodu předpokládá koncepce PRVKÚC i nadále zachování dosavadního zásobování z individuálních zdrojů. Jakost vody ve studnách je nutné sledovat a pokud nebude vyhovovat parametrům Vyhlášky č.252/2004 Sb. bude vhodné využít individuální úpravu vody nebo si zajišťovat potřebné množství vody pro pitné účely ve formě balené vody. Potřeba vody, návrh Místní část Nové Dvory

Počet obyv. Trval. Přechod. Trval. 10 Přechod.10

Specifická potřeba vody l/ob/d 80

Průměrná denní potřeba vody Bydlení

Občan. vybaven.

1,60

0,30

Zemědíl. výroba

m3/d

Ostatní -

Celkem -

1,90

Max.denní potřeba vody m3/d 2,85 (=0,03 l/s)

Navrhované rozvojové plochy pro bydlení a rekreaci budou zásobovány individuálně z domovních studní.

7.2.3. Odvádění a čištění odpadních vod V řešeném území s osídlením rozptýleným do více drobných sídel, byla dosud problematika odpadních vod zaměřena na jejich odvádění, zatímco problematika jejich čištění nebyla preferována. Bez kanalizace pro veřejnou potřebu zůstávají 3 nejmenší místní části: Hartvíkov, Radostovice a Nové Dvory. V ostatních 9 místních částech je provedena jednotná kanalizace, většinou v rozsahu od 70 do 100 % (Kladruby jen 10 %) odkanalizovaných domů. Splaškové odpadní vody jsou před vypouštěním do stok jednotné kanalizace předčišťovány v biologických septicích. Obytné domy v neodkanalizovaných okrajových částech zachycují splaškové odpadní vody do bezodtokových jímek. Z celkového počtu trvalých obyvatel obce je napojeno na stoky jednotných kanalizací cca 75 %. V obvodu obce není provozována žádná standardní biologická čistírna odpadních vod. Jediná existující 44

ČOV (biodisk DČB 16/II pro 115 EO), situovaná v zámeckém parku v Oblajovicích, není v provozu. Celkově lze hodnotit dosaženou úroveň likvidace odpadních vod v obvodu obce Dolní Hořice jako nevyhovující a v současné době již jen jako dočasně a podmíněně přijatelnou. Tento stav je tím závažnější, že místní recipienty vypouštěných, nedostatečně vyčištěných odpadních vod jsou jen malé vodoteče jejichž průtoky jsou velmi nízké a proto i hygienicky a ekologicky příliš zatěžované. Uvedenou charakteristiku úrovně likvidace znečištění odpadních vod je možné vztahovat na většinu venkovských sídel podobné velikosti v celé ČR a proto je také předmětem hledání adekvátního řešení na úrovni regionů, států i Evropské unie. V nejbližších letech (do cílového roku 2015) musí být odpadní vody ze sídel likvidovány v čistírnách odpadních vod a proto bude na tuto problematiku zaměřena mnohem větší pozornost. Možnosti řešení likvidace odpadních vod v malých sídlech (zhruba do 2000 obyvatel) jsou vždy limitovány rentabilitou, tedy výší investičních a provozních nákladů. Touto skutečností je ovlivněna i koncepce Plánu rozvoje vodovodů kanalizací Jihočeského kraje. Proto je její poměr k rozvoji kanalizací a ČOV v místních částech obce Dolní Hořice velmi střízlivý a přiklání se spíše k řešení lokálními prostředky. Tento pragmatický pohled na investičně a provozně náročné budování malých ČOV připouští tolerantnější prioritní řešení pouze v sídlech situovaných v ochranných pásmech vodních zdrojů a v sídlech s již vybudovanými ucelenými kanalizačními systémy.

Současná úroveň odkanalizování a čištění odpadních vod (podle PRVKÚC) Místní část Dol.Hořice

Počet trval. obyv.- návrh 140

Hartíkov

25

Hor.Hořice

95

Vybavení pro odvádění odp.vod jednotná kanal.

%podíl obyv. připojených na kanalizaci 80

Poznámka

biol.septiky

sídlo v OP II.b, kontakt s OP II.a

0

žumpy

sídlo v OP III-Želivka

90

biol.septiky

sídlo v OP II.b, kontakt s OP II.a sídlo v OP II.b

0 jednotná kanal.

Součas.převl.zp ůsob likvid. znečištění

Chotčiny

80

jednotná kanal.

80

biol..septiky

Kladruby

50

jednotná kanal.

10

žumpy biol.septiky

Lejčkov

55

jednotná kanal.

70

Mašovice

90

jednotná kanal.

100

Nové Dvory

10

Oblajovice

80

jednotná kanal.

80

biol.septiky

Pořín

200

jednotná kanal.

90

biol.septiky

Prasetín

55

jednotná kanal.

80

biol.septiky

Radostovice

30

0

žumpy

0

0

0

biol..septiky

sídlo v OP II.b

žumpy stávající ČOV mimo provoz

Zpracovaný Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje (PRVKÚC 2004) vychází ze zákona č.274/2001 Sb. O vodovodech a kanalizacích a respektuje i Směrnice Rady 91/271/EHS z 21.5.1991 ve znění Směrnice Rady 98/15/ES z 28.2.1998 o čištění městských odpadních vod. Koncepce PRVKÚC v oboru nakládání s odpadními vodami zajišťuje, že do roku 2015 budou vytvořeny předpoklady k likvidaci všech odpadních vod na ČOV pro uvedení stávajících stavů do souladu s platnou legislativou. Koncepce odvádění a likvidace odpadních vod sleduje dvě základní kategorie řešení, každou pak v několika variantách:

45

a) Centralizované řešení a1) centralizované řešení pomocí nové oddílné kanalizační sítě a ČOV; a2)centralizované řešení pomocí nové ČOV a rekonstruované a dostavěné kanalizační sítě; a3) centralizované řešení pomocí výstavby nebo dostavby kanalizační sítě s napojením obce nebo města na ČOV sousední obce; b) řešení lokálními prostředky b1) úplné vybavení sídla žumpami (bezodtokovými jímkami); b2) vybavení sídla domovními mikročistírnami s případnou dostavbou kanalizace; b3) vybavení sídla domovními mikročistírnami doplněnými o bezodtokové jímky. U sídel s vysokým podílem rekreačních víkendových návštěvníků (přechodných obyvatel) jsou preferovány varianty umožňující lokální způsoby likvidace odpadních vod. U přechodně ubytovaných obyvatel je pak navrhována likvidace odpadních vod v bezodtokových jímkách a jejich následný odvoz na některou ze stávajících nebo navrhovaných ČOV. Použití domovních mikročistíren se nevylučuje u sídel zásobovaných vodou z domovních studní. Při navrhování a umisťování těchto zařízení je nutné postupovat tak, aby nedošlo k ohrožení jakosti místních zdrojů pitné vody. Použití domovních mikročistíren je tedy vhodnější v sídlech jejichž zásobování vodou je zajišťováno z centrálních nebo místních vodovodů napojených na vzdálenější zdroje. Schválené priority časového zařazení výstavby kanalizací a ČOV podle PRVKÚC: 1.Realizace do roku 2010: a)

Výstavba nových kanalizací a ČOV v aglomeracích s populačním ekvivalentem menším než 2000 EO, nacházejících se v ochranných pásmech vodních zdrojů a v ekologicky citlivých územích;

b)

Výstavba ČOV v aglomeracích menších než 2000 obyvatel, které mají vybudovaný ucelený kanalizační systém. Předpoklady vyplývající z podmínek bodů 1a, 1b splňují místní části:

-

Dolní Hořice: sídlo situováno v OP II.b Rutice, na kontaktu s OP II.a. Je vybudován ucelený systém jednotné kanalizace.

-

Horní Hořice: sídlo situováno v OP II.b zdroje Rutice, na kontaktu s OP II.a. Je vybudován ucelený systém jednotné kanalizace.

-

Hartvíkov: sídlo situováno v okrajové poloze OP III. Zdroje v.d.Švihov-Želivka. Sídlo bez kanalizace.

-

Chotčiny: sídlo situováno v OP II.b.zdroje Rutice. Vybudován ucelený systém jednotné kanalizace.

46

-

Mašovice: sídlo situováno v OP II.b zdroje Rutice. Vybudován ucelený systém jednotné kanalizace. 2. Realizace do roku 2015 nebo po roce 2015 (podle ekonomické rentability): a) Výstavba nových kanalizací a ČOV i v aglomeracích menších než 2000 EO a ostatních obcích doporučovaných k výstavbě v PRVKÚC Jč.kraje; b) Rekonstrukce kanalizací – průběžně podle technického stavu; c) Výstavba nebo rekonstrukce kanalizačních zařízení vedoucí ke zvýšení technické úrovně. Předpoklady vyplývající z podmínek bodů 2a, 2b, event. 2c splňují místní části:

-

Oblajovice: navrhuje se dostavba a postupná rekonstrukce stávající kanalizace, možnost využití vybudované diskové ČOV.

-

Pořín: navrhuje se dostavba kanalizace a vybudování 2 biologických rybníků pro čištění odpadních vod, případně jiného odpovídajícího typu ČOV.

-

Prasetín:navrhuje se dostavba a rekonstrukce stávající kanalizace a vybudování biologického rybníku pro čištění odpadních vod.

-

Lejčkov: navrhuje se dostavba rekonstrukce stávající kanalizace a vybavení sídla domovními mikročistírnami. 3. Skupinu tvoří místní části s pouze neúplnou kanalizací nebo bez kanalizace. Jedná se o Kladruby, Radostovice a Nové Dvory. Vzhledem k velikosti těchto sídel nepovažuje zpracovaný PRVKÚC Jihočeského kraje podporu výstavby kanalizací a ČOV za investičně a provozně výhodnou. Proto bude nezbytné zajistit rekonstrukce stávajících nebo výstavbu nových akumulačních bezodtokových jímek pro zachycování odpadních splaškových vod. V cílovém roce 2015 budou veškeré odpadní vody z akumulačních jímek zneškodňovány v nejbližší funkční čistírně odpadních vod.

Společný kanalizační systém Dolní + Horní Hořice Obě místní části mají vybudované, zatím samostatné jednotné kanalizace, na které je v současné době připojeno 80 %, resp. V Horních Hořicích 90 % obyvatel. Splaškové odpadní vody jsou před vypuštěním do kanalizace předčišťovány v biologických septicích. Recipientem odpadních vod je Chýnovský potok. Obě sídla jsou situována ve vnějším ochranném pásmu II.stupně (II.b) vodního zdroje Rutice, na kontaktu s pásmem II.a. Územní plán navrhuje provedení rekonstrukce, dostavby a propojení obou kanalizací do společného systému zakončeného čištěním v mechanicko-biologické ČOV. Navrhované řešení se standardním ČOV je v tomto případě vhodnější než varianta s dvojicí biologických stabilizačních nádrží, protože technologie čistírny bude určena i pro čištění odpadních vod přivážených ze žump v Kladrubech, Radostovicích, Hartvíkově a případně i z Nových Dvorů. Pásmo ochrany prostředí mezi ČOV a souvislou zástavbou bude min.50 m.

47

Množství odpadních vod a produkované znečištění, návrh Místní část

Počet obyv. Trvalých Přechodných

Množství odpad.vod m3/d

Specif.znečištění BSK5 g/os/d

Znečištění BSK5 celkem kg/d

Dol.Hořice

Trval. 140 Přechod. 20

18,80

60 30

8,40 0,60

Hor.Hořice

Trval. Přechod.

95 14

11,45

60 30

5,70 0,40

269

30,25

-

15,10

Rozvojové plochy navrhované územním plánem je možné připojit na stávající kanalizaci prodloužením a doplněním uličních stok. V cílovém roce 2015 musí být veškeré odpadní vody likvidovány v souladu se zákonem o vodách a souvisejícími předpisy. Pokud nebude včas realizováno centrální čištění (v souladu s PRVKÚC), bude nezbytné zajistit rekonstrukce stávajících nebo výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycení odpadních vod a jejich obsah bude odvážen k likvidaci do nejbližší funkční ČOV.

Hartvíkov V Hartvíkově není vybudována kanalizace. Přirozeným recipientem dešťových i odpadních vod je místní přítok Hartvíkovského potoka. Z polohy sídla v okrajové části ochranného pásma III.stupně vodárenské nádrže Švihov vyplývá požadavek na urychlené řešení zneškodňování odpadních vod. Vzhledem k nízkému počtu obyvatel této místní části však není investičně ani provozně výhodné budovat kanalizaci a ČOV. Proto bude nezbytné zajistit rekonstrukce stávajících nebo výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod ze stávající zástavby i z navrhovaných rozvojových ploch. V cílovém roce 2015 musí být všechny odpadní vody zneškodňovány v souladu se zákonem o vodách ve znění pozdějších předpisů. Odpadní vody z akumulačních jímek budou odváženy k likvidaci do nejbližší funkční ČOV, tj. do navrhované čistírny Dolní Hořice. Množství odpadních vod a produkované znečištění, návrh Počet obyv. Trvalých Přechodných

Místní část Hartvíkov

Množství odpadních vod m3/d

Specifické znečišť. BSK5 g/os/d

Znečištění BSK5 celkem kg/d

Trval. 25 Přechod. 10

3,67

60 30

1,50 0,30

35

3,67

-

1,80

Celkem

Kanalizace Chotčiny Místní část Chotčiny má vybudovanou jednotou kanalizaci, na kterou je připojeno 80 % obyvatel. Splaškové odpadní vody jsou předčišťovány v biologických septicích jejichž přepady jsou zaústěny do jednotné kanalizace. Recipientem odpadních vod je místní bezejmenný přítok Mašovického potoka. Sídlo je situováno ve vnějším ochranném pásmu II.stupně (II.b) vodního zdroje Rutice (6 l/s). Územní plán navrhuje vybavení sídla domovními mikročistírnami, rekonstrukci a dostavbu stávající jednotné kanalizace s dvoudílným stabilizačním rybníkem pro dočištění odpadních vod.

48

Množství odpadních vod a produkované znečištění, návrh Počet obyv. Trvalých Přechod.

Místní část Chotčiny

Množství odpadních vod m3/d

Specifické znečišť. BSK5 g/os/d

Znečištění BSK5 celkem kg/d

Trvalých 80 Přechodných 20

10,50

60 30

4,80 0,60

100

10,50

-

5,40

Celkem

Rozvojové plochy navrhované územním plánem je možné připojit na stávající kanalizaci doplněním uličních stok. V cílovém roce 2015 (dle PRVKÚC) musí být všechny odpadní vody likvidovány v souladu se zákonem o vodách ve znění pozdějších předpisů. Pokud nebude do té doby realizováno navrhované opatření, bude nezbytné zajistit rekonstrukce stávajících nebo výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod a jejich obsah bude odvážen k likvidaci do nejbližší funkční ČOV (např.do navrhované ČOV Dolní Hořice).

Kladruby Místní část Kladruby má vybudovanou pouze dílčí jednotnou kanalizaci (délka 0,15 km), na kterou je připojeno 10%obyvatel. Rozhodující část splaškových odpadních vod (cca 90%) je zachycována v bezodtokových jímkách, jejichž obsah je odvážen k likvidaci na zemědělsky využívané pozemky. Recipientem odpadních vod je místní přítok Turoveckého potoka. Vzhledem k velikosti této místní části není investičně ani provozně výhodné budovat kanalizaci a ČOV. Proto bude nezbytné zajistit rekonstrukce stávajících nebo výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod ze stávající zástavby i z navrhovaných rozvojových ploch. V cílovém roce 2015 musí být všechny odpadní vody zneškodňovány v souladu se zákonem o vodách, ve znění pozdějších předpisů. Odpadní vody z akumulačních jímek budou odváženy k likvidaci do nejbližší funkční ČOV, např.do navrhované ČOV Dolní Hořice. Množství odpadních vod a produkované znečištění, návrh Počet obyv. Trvalých Přechodných

Místní část Kladruby

Trvalých Přechod.

Celkem

50 14 64

Množství odpadních vod m3/d 6,80 6,80

Specifické znečištění BSK5 g/os/d

Znečištění BSK5 celkem kg/d 60 30 -

3,00 0,42 3,42

Kanalizace Lejčkov Místní část Lejčkov má vybudovanou jednotnou kanalizaci, na kterou je připojeno cca 70% obyvatel. Splaškové odpadní vody jsou před vypouštěním do uličních stok předčišťovány v domovních biologických septicích. Zbývajících 30% splaškových vod je zachycováno v bezodtokových jímkách, odkud jsou odváženy k likvidaci na zemědělsky využívané pozemky. Recipientem odpadních vod je Turovecký potok.

49

Podle PRVKÚC není v sídle této velikosti investičně ani provozně výhodné budovat kanalizaci a ČOV. S přihlédnutím k vybudované kanalizaci v převážné části zástavby územní plán navrhuje vybavení sídla domovními mikročistírnami (např. doplnění stávajících septiků o další stupeň čištění – zemní filtr) a rekonstrukci a dostavbu stávající jednotné kanalizace. Množství odpadních vod a produkované znečištění, návrh Místní část

Počet obyvatel Trvalých Přechodných

Množství odpadních vod m3/d

Specifické znečištění BSK5 g/os/d

Znečištění BSK5 celkem kg/d

Lejčkov

Trval. 55 Přechod. 10

6,83

60 30

3,30 0,30

Celkem

65

6,83

-

3,60

Rozvojové plochy navrhované územním plánem je možné připojit na stávající kanalizaci doplněním uličních stok. V cílovém roce 2015 musí být všechny odpadní vody likvidovány v souladu se zákonem o vodách, ve znění pozdějších předpisů. Pokud nebude do té doby realizováno navrhované opatření, bude nezbytné zajistit rekonstrukce stávajících nebo výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod a jejich obsah bude odvážen k likvidaci do nejbližší funkční ČOV (např. do navrhované ČOV Dolní Hořice).

Kanalizace Mašovice Z podkladů PRVKÚC vyplývá, že je připojeno 100% obyvatel. Splaškové odpadní vody předčištěné v biologických septicích jsou odváděny stokami jednotné kanalizace do Velmovického potoka na jihozápadním okraji zástavby. Z polohy Mašovic v ochranném pásmu II.b vodního zdroje Rutice vyplývá požadavek na urychlené řešení problému zneškodňování odpadních vod, Podle PRVKÚC není v sídle této velikosti investiční ani provozně výhodné budovat kanalizaci a ČOV. S přihlédnutím k poloze Mašovic v ochranném pásmu vodního zdroje a k již vybudované kanalizaci navrhuje územní plán vybavení sídla domovními mikročistírnami (např.doplnění stávajících septiků o další stupeň čištění – zemním filtrem apod.) a rekonstrukci s dostavbou stávající kanalizace. Stabilizační funkci převezmou rybníky provedené na Velmovickém potoce v rámci komplexních pozemkových úprav. Množství odpadních vod a produkované znečištění, návrh Místní část Mašovice Celkem

Počet obyv. Trvalých Přechodných

Množství odpadních vod m3/d

Specifické znečištění BSK5 g/os/d

Znečištění BSK5 celkem kg/d

Trval. 90 Přechod. 20

11,55

60 30

5,40 0,60

110

11,55

-

6,00

Rozvojové plochy navrhované územním plánem je možné připojit na stávající kanalizaci doplněním uličních stok. V cílovém roce 2015 musí být všechny odpadní vody likvidovány v souladu se zákonem o vodách, ve znění pozdějších předpisů. Pokud nebude do té doby realizováno navrhované opatření, bude nezbytné zajistit rekonstrukce stávajících 50

nebo výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod a jejich obsah bude odvážen k likvidaci do nejbližší funkční ČOV (např.do navrhované ČOV Dolní Hořice).

Nové Dvory V Nových Dvorech není vybudovaná kanalizace. Odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách, odkud jsou vyváženy k likvidaci na zemědělsky využívané pozemky. Recipientem je potok Bělá. Vzhledem k velikosti této místní části není investičně ani provozně výhodné budovat kanalizaci a ČOV. Proto bude nezbytné zajistit rekonstrukce stávajících nebo výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod ze sávající zástavby i z navrhovaných rozvojových ploch. V cílovém roce 2015 musí být všechny odpadní vody zneškodňovány v souladu se zákonem o vodách, ve znění pozdějších předpisů. Odpadní vody z akumulačních jímek budou odváženy k likvidaci do nejbližší funkční ČOV, např. do navrhované ČOV Dolní Hořice. Množství odpadních vod a produkované znečištění, návrh Místní část Nové Dvory

Počet obyvatel Trvalých Přechodných Trvalých Přechod.

Celkem

Množství odpadních vod m3/d

Specifické množství BSK5 g/os/d

Znečištění BSK5 celkem kg/d

10 10

1,90

60 30

0,60 0,30

20

1,90

-

0,90

Kanalizace Oblajovice V Oblajovicích je vybudována jednotná kanalizační síť, na kterou je připojeno cca 80% obyvatel. Splaškové odpadní vody jsou po předčištění v biologických septicích odváděny jednotnou kanalizací do upraveného místního přítoku Turoveckého potoka. Biodisková ČOV typu DČB 16/II (kapacita 19,2 m3/d, BSK5 6,9 kg/d, pro 115 EO) není v provozu. Odpadní vody ze sociálních zařízení Agropodniku a Zemědělského družstva jsou řešeny odděleně. Územní plán navrhuje provedení rekonstrukce a dostavby stávající kanalizace a využití vybudované biodiskové ČOV. Množství odpadních vod a produkované znečištění, návrh Místní část Oblajovice Celkem

Počet obyvatel Trvalých Přechodných Trvalých Přechod.

80 10 90

Množství odpadních vod m3/d 9,45 9,45

Specifické znečištění BSK5 g/os/d

Znečištění BSK5 celkem kg/d 60 30 -

4,80 0,30 5,10

Rozvojové plochy navrhované územním plánem je možné připojit na stávající kanalizaci doplněním uličních stok. V cílovém roce 2015 musí být všechny odpadní vody likvidovány v souladu se zákonem o vodách, ve znění pozdějších předpisů. Pokud nebude do té doby realizováno navrhované opatření, bude nezbytné zajisti rekonstrukce stávajících

51

nebo výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod a jejich obsah bude odvážen k likvidaci do nejbližší funkční ČOV (např.do navrhované ČOV Dolní Hořice).

Kanalizace Pořín Pořín je místně největším soustředěným producentem odpadních vod. Má vybudovanou jednotnou kanalizaci, na kterou je připojeno 90% obyvatel. Splaškové odpadní vody předčištěné v biologických septicích jsou odváděny stokami jednotné kanalizace do Poříčského potoka. V souladu s koncepcí PRVKÚC navrhuje územní plán dostavbu kanalizace se zakončením v sérii 2 dočišťovacích, stabilizačních rybníků, variantně s aktivační biologickou ČOV. Množství odpadních vod a produkované znečištění, návrh Místní část Pořín

Počet obyv. Trvalých Přechodných Trvalých Přechod.

Celkem

Množství odpadních vod m3/d

Znečištění BSK5 celkem kg/d

Specifické znečištění BSK5 g/os/d

200 40

29,2

60 30

12,00 1,20

240

29,2

-

13,20

Rozvojové plochy navrhované územním plánem je možné připojit na stávající kanalizaci doplněním uličních stok. V cílovém roce 2015 musí být všechny odpadní vody likvidovány v souladu se zákonem o vodách, ve znění pozdějších předpisů. Pokud nebude do té doby realizováno navrhované opatření, bude nezbytné zajistit rekonstrukce stávajících nebo výstavba nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod a jejich obsah bude odvážen k likvidaci do nejbližší funkční ČOV (např.do navrhované ČOV Dolní Hořice).

Kanalizace Prasetín Prasetín má vybudovanou jednotnou kanalizaci, na kterou je připojeno 80% obyvatel. Splaškové odpadní vody jsou po předčištění v biologických septicích odváděny jednotnou kanalizací do místního přítoku Turoveckého potoka. Územní plán navrhuje provedení rekonstrukce a dostavby kanalizace a její zakončení ve dvoudílném stabilizačním rybníku pro dočištění odpadních vod. Množství odpadních vod a produkované znečištění, návrh Místní část Prasetín Celkem

Počet obyvatel Trvalých Přechodných Trvalých Přechod.

Množství odpadních vod m3/d

Specifické znečištění BSK5 g/ob/d

Znečištění BSK5 celkem kg/d

55 20

7,88

60 30

3,30 0,60

75

7,88

-

3,90

52

Rozvojové plochy navrhované územním plánem je možné připojit na stávající kanalizaci doplněním uličních stok. V cíleném roce 2015 musí být všechny odpadní vody likvidovány v souladu se zákonem o vodách, ve znění pozdějších předpisů. Pokud nebude do té doby realizováno navrhované opatření, bude nezbytné zajistit rekonstrukce stávajících nebo výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod a jejich obsah bude odvážen k likvidaci do nejbližší funkční ČOV (např.do navrhované ČOV Dolní Hořice).

Radostovice Místní část Radostovice nemá vybudovanou kanalizaci. Odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách odkud jsou odváženy k likvidaci na zemědělsky využívané pozemky. Recipientem je Turovecký potok. Vzhledem k velikosti této místní části není investičně ani provozně výhodné budovat kanalizaci a ČOV. Proto bude nezbytné zajistit rekonstrukce stávajících nebo výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod ze stávající zástavby i z navrhovaných rozvojových ploch. V cílovém roce 2015 musí být všechny odpadní vody zneškodňovány v souladu se zákonem o vodách, ve znění pozdějších předpisů. Odpadní vody z akumulačních jímek budou odváženy ke zneškodnění do nejbližší funkční ČOV, tj. do navrhované čistírny v Dolních Hořicích. Množství odpadních vod a produkované znečištění, návrh Místní část Radostovice Celkem

Počet obyvatel Trvalých Přechodných Trvalých Přechod.

Množství odpadních vod m3/d

Specifické znečištění BSK5 g/os/d

Znečištění BSK5 celkem kg/d

30 24

5,70

60 30

1,80 0,72

54

5,70

-

2,52

7.2.4. Vodní toky nádrže, revitalizace a ochrana sídel před povodněmi Hydrografickou síť řešeného území charakterizují horní úseky drobných vodotečí, odvodňující pramenné oblasti místních vodních toků. Severní částí území probíhá rozvodí, kterým se odděluje povodí Lužnice od povodí Źelivky. Žádná z místních vodotečí není stanovena významným vodním tokem ve smyslu zákona o vodách nemá proto vymezené záplavové území. Nevýhoda nízkých průtoků je na druhé straně vyvážena absencí zničujících povodní a rozsáhlých povodňových rozlivů. Relativně nízké povodňové odtoky zde způsobují v zastavěných částech území jen malé škody lokálního dosahu. Jejich vzniku i nárazovému zrychlenému průběhu přispívají rozhodující mírou odvodňovací úpravy zemědělských pozemků, provedené v 70. a80. letech uplynulého století. Jejich velkoplošný rozsah a účelově velkovýrobní pojetí poškodilo závažným způsobem původní a do té doby jen nepatrně ovlivněné odtokové poměry v povodí místních toků. Důsledkem provedených zásahů se stalo nežádoucí zrychlení odtoku vody z území, snížení retenčních a retardačních schopností krajiny a narušení až likvidace ekosystémů vázaných na vodní prostředí. Nápravu tohoto stavu přináší postupná realizace komplexních pozemkových úprav vyprojektovaných pro jednotlivá katastrální území. Jejich realizace byla již zahájena a zahrnuje především tato opatření: -

protierozní opatření, 53

-

revitalizace potoků,

-

revitalizace zatrubněných melioračních kanálů a otevření toků,

-

odbahnění a obnovy rybníků,

-

budování nových rybníků,

-

zatravnění a dosadby dřevin podél potoků.

Stupněm narušení si největší pozornost a revitalizační opatření vyžadují tyto místní vodoteče a jejich povodí: •

Mašovický potok nad ústím Chotčinského

•

Chýnovský potok v Horních Hořicích po Dolní Hořice

•

Velmovický potok pod Mašovicemi

•

Turovecký potok východně od Prasetína

•

Přítok Turoveckého potoka od Hůrky (Lejčkovský)

•

Přítok Turoveckého potoka od Kladrub

•

Poříčský potok pod Pořínem

•

Přítok Bělé pod Ovčínem

•

Hartvíkovský potok a přítok z Hartvíkova.

Vodohospodářská opatření připravovaná i provedená v rámci komplexních pozemkových úprav jsou do územního plánu obce zahrnuta. V rámci dokončených projektů komplexních pozemkových úprav jsou realizovány 3 nové rybníky na Velmovickém potoce u Mašovic a 3 nové rybníky na Turoveckém potoce u Prasetína. Rekonstrukce a obnova rybníků je provedena v Lejčkově (Lejčkovský rybník) a v Hartvíkově (Pod hřbitovem). Obnova rybníka na bezejmenném pravostranném přítoku Turoveckého potoka jihozápadně od Lejčkova je z technických důvodů pouze odložena a je proto evidována jako návrh. Poloha sídel v nejvyšších částech povodí s nízkými hodnotami povodňových kulminací, případně i vzdáleností a především souvislé zástavby od potočních koryt zabezpečují jejich dostatečnou ochranu. Poměrně méně významnou výjimkou (rizikem) mohou být malé dolní části zástavby sídel Nové Dvory (plocha povodí potoka Bělá nad zástavbou cca 13,2 km2 ) a Radostovice (plocha povodí Turoveckého potoka nad zástavbou cca 8,8 km2). Hydrologické a hydraulické posouzení průtokových poměrů ve jmenovaných lokalitách přesahuje rámec územního plánu obce.

54

7.3.

Energetika

Energetické trasy nadmístního významu: •

Vysokotlaký plynovod (VTL) DN 600, PN 2,4 MPa Vřetová – Lobodice (podzemní zásobník plynu – POZALO); prochází územím ve směru západ – východ, do území vstupuje severně od Mašovic a opouští je východně od Lejčkova. Z tohoto magistrálního plynovodu je vyvedena VTL odbočka DN 80 do regulační stanice VTL/STL pro farmu v Dolních Hořicích. Odbočka se stala základem pozdější plynofikace Dolních a Horních Hořic.

•

VTL plynovod DN 500, PN 4,0 MPa Ratibořské Hory – Obrataň; v řešeném území není využíván.

•

Vedení 110 kV Tábor – Pelhřimov (mezi rozvodnami 110/22 kV) prochází územím zhruba ve směru západ – východ a na zásobování se přímo nepodílí.

Uvedené energetické trasy – kromě jiného – omezují využitelnost území svými ochrannými, resp. bezpečnostními pásmy (o OP a BP bude zmínka později). Pro budoucí zásobování energiemi je rozhodující (kromě již založených způsobů a forem) nárůst výstavby rodinných domů (RD), někde se může připojit drobné podnikání, či rozvoj zemědělských farem.

Předpoklady výstavby RD (dle architektonického návrhu) Sídlo 1.

Dolní Hořice

2.

Hartvíkov

3.

Horní Hořice

4.

Chotčiny

5. 6. 7.

Mašovice

8.

Nové Dvory

9.

Oblajovice

10. 11. 12.

Radostovice

**)

Podnikání

Počet obyvatel 2001

16 (10+6)*)

rozvoj farmy

128 23

8

-

16 (12+4)

drobná výroba

88

10

-

77

Kladruby

15

drobná výroba

45

Lejčkov

17 (10+7)

-

40

6 (3+3)

farma

82

6

-

9

10 (5+5)

drobná výroba

72

Pořín

29 (15+14)

drobné podnikání

182

Prasetín

16 (10+6)

rozvoj farmy drobné podnikání

53

6 (3+3)

-

22

155

-

821**)

Celkem *)

Přírůstek RD

Údaje v závorce jsou počty RD na vytypovaných plochách. K 1. 1. 2004 bylo v řešeném území celkem 795 obyvatel.

Zásobování elektrickou energií Z hlediska zásobování elektrickou energií spadá řešené území do kompetence Jihočeské energetické a.s., se sídlem v Táboře. Dodávka elektřiny do území je zajišťována prostřednictvím zařízení vysokého napětí 22 kV (vzdušná vedení, trafostanice 22/0,4 kV), které patří uvedené akciové společnosti.

55

Přehled trafostanic 22/0,4 kV v jednotlivých sídlech Sídlo

Instalovaný výkon (kVA)

Typ stanice

Poznámka

160 400

sloupová příhradová

obec u zemědělské farmy

1.

Dolní Hořice

2.

Hartvíkov

63

příhradová

obec

3.

Horní Hořice

63

sloupová

obec

4.

Chotčiny

200

příhradová

u zemědělské farmy

5.

Kladruby

100

zděná, věžová

obec

6.

Lejčkov

160

příhradová

obec

7.

Mašovice

200

sloupová

u zemědělské farmy

8.

Nové Dvory

63

sloupová

-

9.

Oblajovice

160

příhradová

u hospodářského dvora

10.

Pořín

160 160 160

sloupová sloupová příhradová

u zemědělské farmy u zemědělské farmy u rodinných domů

11.

Prasetín

100

sloupová

obec

12.

Radostovice

63

sloupová

u zemědělského dvora

2 212

-

-

Celkem

Trafostanice jsou napájeny odbočkami ze vzdušného kmenového vedení 22 kV Tábor – Pelhřimov. Sídla Radostovice, Pořín a Nové Dvory jsou zásobována elektřinou z okresu Pelhřimov. Protože není znám časový průběh potenciální výstavby RD, nelze tudíž ani stanovit nárůst potřeby elektrického příkonu v průběhu let. Výpočty přírůstků nároků na elektrický příkon jsou provedeny za předpokladu, že jsou realizovány všechny RD. Pro výpočet byl použit vztah:

PkW = n

(2 +

8 √n

) cos fí,

kde PkW je příkon v (kW), n je počet RD a cos fí byl zvolen 0,95. Nelze předjímat, jaký druh energie zvolí budoucí stavebníci pro vytápění rodinných domů. Vycházíme-li ze současného stavu, pak úplně elektrizovaných RD bude minimálně a spíše se uplatní různé formy přitápění a ohřevu vody, včetně přípravy jídel. Výše zvolený vztah by mohl těmto předpokladům vyhovovat.

56

Potřeba elektrických příkonů v jednotlivých sídlech řešeného území v konečné fázi výstavby RD je sestavena v následující tabulce:

Sídlo

Počet RD

Elektrický příkon (kW)

Nárok na výkon TS (kVA)*) 86

1.

Dolní Hořice

16

61

2.

Hartvíkov

8

37

52

3.

Horní Hořice

16

61

86

4.

Chotčiny

10

43

61

5.

Kladruby

15

58

82

6.

Lejčkov

17

64

90

7.

Mašovice

6

30

43

8.

Nové Dvory

6

30

43

9.

Oblajovice

10

43

61

10.

Pořín

29

96

135

11.

Prasetín

16

61

86

12.

Radostovice

6

30

43

155

614

868

Celkem *)

Nárok na příkon v TS je vypočtena z předpokladu hospodárného zatížení TS 75 %.

Z tabulky plyne, že – vzhledem k současným instalovaným transformačním výkonům – bude nutno ve většině sídel počítat s výměnou traf (potřeba vyšších výkonů) a nejsou vyloučeny ani úpravy vn sítě pro velké vzdálenosti současných TS od míst kumulované spotřeby. Ve dvou případech (Hartvíkov, Pořín) by bylo nutno provést přeložky vedení 22 kV včetně TS. Nebyly řešeny poměry v sítích nízkého napětí. K jejich stavu a přenosovým možnostem bude nutno také přihlédnout.

Zásobování teplem V prvé řadě je třeba konstatovat, že v roce 2002 proběhla plynofikace Dolních a Horních Hořic. Regulační stanice VTL/STL pro obě obce byla umístěna v bezprostřední blízkosti stávající RS pro farmu na severním okraji Dolních Hořic. Typová RS pro obec má výkon 195 m3/hod., vstupní přetlak 4,0 MPa a výstupní přetlak 0,4 MPa (středotlak). Středotlaké rozvody plynu a přípojky jsou provedeny z polyetylénu o odstupňovaných dimenzích PE 90, PE 63 a PE 32. V současné době je plynofikace provedena u cca 53 až 54 % potenciálních odběratelů a předpokládá se, že bude dosaženo až 75 % plynofikace v obou sídlech. V ostatních sídlech řešeného území je skladba primárních paliv pro výrobu tepla následující: •

50 % spotřeby je kryto dřevní hmotou;

•

45 % spotřeby je kryto uhlím;

•

5 % spotřeby je kryto elektřinou.

57

Ve výhledu bude toto rozložení primárních energií pravděpodobně zachováno. Je plánováno zakoupení dvou štěpkovačů (obce Borotín a Smilovy Hory) s následným otevřením trhu s dřevní hmotou ve formě štěpky. Důležité také je, že místní lesy jsou ze 75 % soukromé, podnik Lesy České republiky vlastní cca 10 % lesů a obcím patří zbytek, tj. 15 % (např. Dolní Hořice mají 70 ha vlastního lesa).

Ochranná (OP) a bezpečnostní pásma (BP) Jsou stanovena zákonem č. 458 Sb. ze dne 29. 12. 2000 (tzv. energetický zákon – EZ).

OP elektrických zařízení •

vzdušné neizolované vedení 110 kV má OP 12 m od svislých průmětů krajních vodičů;

•

vzdušné neizolované vedení 22 kV má OP 7 m od svislých průmětů krajních vodičů. U stožárových trafostanic je OP 7 m na všechny strany (§ 46 EZ);

•

zařízení, která byla postavena před nabytím účinnosti EZ (tj. před 1. 1. 2001) mají OP platná v době jejich výstavby (§ 98 EZ).

Plynárenská zařízení OP

- vysokotlaké plynovody a přípojky mají OP 4 m na obě strany od půdorysu; totéž se týká technologických zařízení (např. regulačních stanic). Středotlaké plynovody a přípojky mají v zastavěném území OP 1 m na obě strany od půdorysu (§ 68 EZ).

BP

- je určeno k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií. Vysokotlaké plynovody nad DN 250 mají BP 40 m na obě strany od půdorysu. Vysokotlaké regulační stanice mají BP deset metrů na všechny strany od půdorysu.

Poznámka:

BP středotlakých plynárenských zařízení nejsou stanovena.

58

7.4.

Spoje a telekomunikace

Poštovní služby V řešeném území není pošta a vzhledem k velikostem sídel a počtu občanů není její zřízení reálné.

Telekomunikace Řešené území spadá do tranzitního telefonního obvodu (TTO) Tábor, uzlového telefonního obvodu (UTO) Tábor. Řídící ústředna je v Táboře, vzdálení účastnická jednotka (VÚJ) tj. ústředna na níž je řešené území napojeno, je umístěna v Chýnově. Provoz a rozvoj telekomunikační sítě zajišťuje Český Telecom oblast Jižní Čechy o.z. telekomunikační obvod (TO) Tábor. Výstavba optických kabelů, kterými jsou nahraženy metalické kabely, je již dokončena.

Radiokomunikace Služby radiokomunikací zajišťují na území okresu Tábor České radiokomunikace – Oblast jižní Čechy, o.z. se sídlem v Českých Budějovicích. Řešeným územím procházejí trasy radioreléových spojů. Společnost EuroTel s.r.o. provozuje v řešeném území základnovou stanici Batkovy (ochranné pásmo o poloměru 500 m) a mikrovlnné trasy směr Radimovka, Větrný Jeníkov, Baba Rudolfov, Strážka.

59

7.5.

Odpadové hospodářství

V obci Dolní Hořice je produkováno celkem 190 tun směsného komunálního odpadu za rok, což odpovídá produkci cca 230 kg/obyv./rok. Tuhý komunální odpad sváží 1 x týdně firma SOMPO a.s. Pelhřimov na skládku Hrádek u Pacova, kterou sama provozuje. Životnost skládky převyšuje horizont územního plánu. Mimo vyvážení směsného komunálního odpadu (110 l kontejnerů) jsou v obci na několika stanovištích / shromaždištích separovaně sbírány některé využitelné komodity obsažené v komunálním odpadu: sklo a plasty. Jejich odvoz k dalšímu zpracování / recyklaci organizuje na požádání obce též firma SOMPO a.s. Pelhřimov. Kontejnery (o objemu 1100 l) jsou v obci rozmístěny. Navrhuje se upravit místo pro separovaný sběr v každém sídle. Nebezpečné složky komunálního odpadu se ukládají na zajištěné místo v obecním úřadě, sběr železného odpadu organizují hasiči 1x do roka. Tento zavedený způsob občanům vyhovuje. Nebezpečný odpad je možno též svážet do sběrného dvora v Táboře (Rumpold s.r.o.) nebo do Pacova (SOMPO a.s. Pacov).

Návrh V roce 2002 byl zpracován výchozí koncepční podklad pro nakládání s odpady v Jihočeském kraji – Koncepce odpadového hospodářství Jihočeského kraje (ECOtrend s.r.o. Praha, 10/2002). V roce 2004 zpracovala firma ECOtrend Praha Plán odpadového hospodářství. Nejvýhodnější technologická varianta, která vyplynula z Koncepce odpadového hospodářství (KOH) spočívá v: •

třídění komunálního odpadu u zdroje občany i ostatními původci s prioritou následného materiálového využití využitelných a nebezpečných složek,

•

kompostování odděleně shromážděných odpadů ze zeleně a dalších komunálních bioodpadů,

•

energetické využití zbytkového odpadu ve spalovně komunálního a jemu podobného odpadu na území kraje,

•

skládkování zbytkového odpadu.

Celkově lze konstatovat, že bude snižováno množství odpadů určeného ke konečnému zneškodnění, a to zejména v důsledku větší míry využívání některých komodit - tyto principy vyplývají z nových právních úprav - zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech a zákona č. 477/2001 Sb., o obalech, včetně prováděcí předpisů k oběma těmto zákonům. Současná legislativa prosazuje přednostní využití odpadu před jeho odstraněním, přičemž materiálové využití má přednost před jiným využitím (např. energetickým). To povede

60

k nutnosti zvýšené míry separace a recyklace. Způsob konečného zneškodnění komunálních odpadů nebude věcí jednotlivých obcí ale celokrajského rozhodnutí. Záležitostí obcí bude třídit odpad u zdroje (v domácnostech a podnikatelských subjektů). Velmi důležitým prvkem v tomto směru bude zvýšení míry separace biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) a jeho kompostování. Tlak na separaci a recyklaci (a ve výhledu i pravděpodobná nutnost termického zneškodňování zbytkového komunálního odpadu v kraji) vychází ze strategických dokumentů na úrovni národní, ale i na úrovni EU (závazek postupně snižovat biologicky rozložitelný podíl komunálního odpadu (BRKO) ukládaného na skládky – např. do roku 2013 na 50% hmotnosti celkového množství (hmotnosti) BRKO z roku 1995. K efektivnějšímu třídění komunálního odpadu za účelem zvýšení podílu a kvality následného materiálového využití bude v obci (v jednotlivých jejích sídlech) třeba rozmístit více sběrných stanovišť a zejména zavést pravidelný svoz nebezpečných složek komunálního odpadu, resp. umožnit občanům odkládání těchto složek ve vyhovujícím sběrném dvoře.

V současné době je třeba vycházet při nakládání s odpady ze závazného dokumentu zpracovaného pro Jihočeský kraj jako celek - Plánu odpadového hospodářství (ECOtrend Praha, 2004). Naplňování opatření pro naplnění priorit a cílů odpadového hospodářství bude třeba koordinovat v rámci celého Jihočeského kraje.

61

8.

Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění

Řešené území je tvořeno přeměněnými horninami spodního proterozoika – konkrétně moldanubickými dvojslídnými svorovými rulami a svory. Území protínají předpokládané tektonické poruchy jak jizerského tak sudetského směru. Podél vodotečí, zejména Chýnovského potoka, Turoveckého potoka, Bělé popř. dalších vodotečí se vyskytují kvartérní (holocenní) uloženiny údolního dna – deluviofluviální sedimenty. V území se ojediněle vyskytují též grafitické kvarcity, břidlice, fylity a ruly. V řešeném území obce Dolní Hořice byl v minulosti v několika lokalitách těžen stavební kámen – vápenec.

Ložiska nerostných surovin Stavební kámen - dolomit

Stupeň ochrany

Chýnov – Pacova hora Dolní Hořice Dolní Hořice I. Kladruby – Kladrubská hora

Č. registru

Chráněná plocha (ha)

Poznámka těžba zastavena, zbytkové zásoby odepsány

CHLÚ

U3 068 400

6,56

DP

DP 600 122

8,22 5,60

DP

DP 700 778

nebilancované ložisko

N5 224200

5,94

CHLÚ

CHLÚ 159 10000

13,46

Kladruby

Návrhy na zrušení dobývacího prostoru Dolní Hořice a Dolní Hořice I. byly podány dne 26. 10. 2001 Obvodnímu báňskému úřadu v Plzni. Důvodem ke zrušení dobývacího prostoru Dolní Hořice č. 07/0122 (na ložisku amfibolitů, karbonátů a svorových rul) je vytěžení jádra ložiska stavebního kamene. Zbývající zásoby vázané obecnými zájmy k ochraně Chýnovské jeskyně a vodního zdroje byly vyjmuty z evidence rozhodnutím Ministerstva průmyslu a obchodu, odboru surovinové politiky čj. 16839/98/6130. Rozhodnutí o zrušení dobývacího prostoru Dolní Hořice a Dolní Hořice I. byla vydána dne 1. 6. 2001. Dále se v zájmovém území nacházejí stará důlní díla: Pořadové číslo

Název

Č. registru

33

Mašovice

23 13 022

35

Pořín

23 13 027

36

Nové Dvory u Pořína – Hamr

22 13 028

39

Pořín .- Židovská stráň

23 13 029

V případě záměru stavební činnosti je nutno vypracovat báňsko-technický posudek a dodržovat příslušné ČSN.

62

9.

Návrh místního systému ekologické stability, ochrana přírody a krajiny

9.1.

Návrh místního systému ekologické stability

Vegetační poměry Podle geobotanické rekonstrukční mapy (Mikyška a kol.) se na převážné části řešeného území původně vyskytovala společenstva acidofilních doubrav – Quercion roboripetraeae a ve vyšších polohách květnatých bučin – Eu-Fagion. Na úzkých nivách potoků se vyvinula společenstva olšin - Alno-Padion. Podle vegetační stupňovitosti ČR je řešené území zařazeno čtvrtého vegetačního stupně.

Geobiocenologická typizace Základní biogeografickou jednotkou je

bioregion 1.21 - Bechyňský biochora 1.21/4 a 3

Reprezentativní STG 4AB3

Fageta paupera – holé bučiny

4AB4

Querceta roboris-fagi – vlhké doubravy s bukem

4BC-C4-5

Fraxiny -alneta - jasanové olšiny

5 B3

Abieti - fageta typica – typické jedlové bučiny

5 AB3

Abietii-fageta. – jedlové bučiny

5AB4

Abieti-piceeta equiseti

Koncepce ÚSES Z hlediska územního plánování představují ÚSES jeden z limitů využití území (§ 2 stavebního zákona), který je nutno respektovat jako jeden z předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Skladebné součásti ÚSES - biocentra (BC), biokoridory (BK) a interakční prvky (IP) jsou vymezovány: •

na základě rozmanitosti potenciálních ekosystémů v krajině;

•

jejich prostorových vztahů;

•

aktuálního stavu ekosystémů;

•

prostorových parametrů;

•

a dalších společenských limitů a záměrů.

Teprve po konfrontaci s dalšími zájmy a limity na využití krajiny v rámci územně plánovací dokumentace, lze vymezení ÚSES definitivně považovat za jednoznačné. Na základě § 33 vyhl. č. 377/1992 Sb. jsou ÚSES schvalovány v závazné části územního plánu.

63

Cílem jejich vymezení je ochrana ploch funkčních prvků ÚSES a územní ochrana ploch pro založení prvků chybějících. Do řešeného území zasahují dva generely lokálního ÚSES – Kašák, Huml 1994 a LANDservis České Budějovice 1995. Na základě těchto generelů a ÚTP NR-R ÚSES z roku 1996, byla v roce 1998 zpracována grafická část okresního generelu ÚSES s tabulkami pro biocentra na lesní půdě.

Skladebné části ÚSES zasahující do řešeného území Nadregionální biokoridor Osa NRBK Vložené regionální biocentrum RBC A25 Vložené regionální biocentrum RBC A41 Vložené lokální biocentrum LBC A33 Vložené lokální biocentrum LBC A39 Vložené lokální biocentrum LBC A40 Nárazníková zóna NRBK ( dva km od osy NRBK na obě strany) Regionální biokoridor RBC A25 – A41 Vložené lokální biocentrum LBC A42 Vložené lokální biocentrum LBC A38 Regionální biokoridor RBC A41 – B232 Vložené lokální biocentrum LBC B230 Vložené lokální biocentrum LBC B232 Lokální biokoridor Lejčkov - Radostovice Vložené lokální biocentrum LBC C180 Vložené lokální biocentrum LBC C175 Vložené lokální biocentrum LBC C174

Lokální biokoridor potoka Bělá Vložené lokální biocentrum LBC C168

Lokální biokoridor lesní Vložené lokální biocentrum LBC C170 Vložené lokální biocentrum LBC C169 Vložené lokální biocentrum LBC C167

64

Lokální biokoridor Mašovice – Horní Hořice Vložené lokální biocentrum LBC C179 Vložené lokální biocentrum LBC C178 Vložené lokální biocentrum LBC C181 Vložené lokální biocentrum LBC C242

Lokální biokoridor od Polánky Vložené lokální biocentrum LBC C247

9.2.

Kostra ekologické stability

Kostra ekologické stability je systémem v krajině vymezených a existujících lokalit, které se svým charakterem významně odlišují od okolních krajinných prostorů. Tyto ekologicky významné segmenty se vyznačují trvalostí bioty a trvalostí ekologických podmínek. V dané krajině zajišťuje kostra ekologické stability udržení základních ekosystémů. Mezi významné prvky ekologické stability i jako součást ÚSES všech stupňů patří zvláště chráněná území. V řešeném území se nacházejí tyto kategorie: NPR – národní přírodní rezervace; PR – přírodní rezervace.

Maloplošná zvláště chráněná území dle zákona č. 114/1992 Sb. Název

Kategorie

Chýnovská jeskyně

Katastrální území

Rok vyhlášení

Výměra ha

Předmět ochrany

NPR

Dolní Hořice

1949

0,9

Kladrubská hora

PR

Dolní Hořice

1990

11,92

opuštěný vápencový lom s chráněnými druhy rostlin – kruštík tmavočervený, vratička měsíční, kyvor lékařský, hnízdiště výra

jeskynní systém v krystalických vápencích

Pacova hora

PR

Dolní Hořice

2002

15,78

ochrana geologického útvaru, mineralogického naleziště a chráněných druhů živočichů

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území Josafatské údolí

- navrhuje se provést podrobný průzkum přírodních a krajinných hodnot s cílem ochrany flory a fauny.

Přírodní podmínky Přírodní park je krajinný prostor s významnými estetickými a přírodními hodnotami, které nejsou vyhlášeny jako zvláště chráněná území. Dle § 12 zákona č. 114/1992 Sb. je záměrem vyhlášení přírodního parku ochrana krajinného rázu a stanovení takových pravidel

65

ve využití území, která ochranu a udržení přírodních a estetických hodnot zajistí. Přírodní park je cennou složkou kostry ekologické stability. Do řešeného území zasahuje přírodní park Polánka. Byl vyhlášen rozhodnutím Okresního úřadu v Táboře ze dne 14. 12. 1994. Přírodní park Polánka reprezentuje krajinu Českomoravské vrchoviny vymezenou v rulovém reliéfu oblého strukturního hřbetu. Rozsáhlý lesní komplex reprezentuje současné ekosystémy Pelhřimovského regionu. Převažují smrkové porosty s vtroušeným bukem v pátém lesním vegetačním stupni. Nejkvalitnější lesní porosty jsou zahrnuty do dvou genových základen (Polánka a Velmovice).

Významné krajinné prvky Významné krajinné prvky jsou hodnotné části krajiny, které přispívají k zachování přírodního a estetického charakteru krajiny. Utvářejí její typický vzhled a přispívají k udržení ekologické stability. Významné krajinné prvky zahrnují relativně zachovalé přírodní nebo přírodě blízká trvalá společenstva a uměle vytvořené útvary nebo plochy, které mohou být i součástí sídelních útvarů. Jako významný krajinný prvek jsou evidovány drobné lesy, remízy a meze, mokřady a stepní trávníky, přirozené skalní útvary a skalní výchozy, údolní nivy a drobné vodní plochy. významné krajinné prvky jsou vymezeny zákonem ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a navazujícími vyhláškami, ve kterých jsou stanoveny zásady ochrany, evidence a registrace.

Památné stromy Jako součást kostry ekologické stability, významné krajinné prvky a kulturní památky lze zařadit i památné stromy. Jedná se o mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí, které jsou chráněné dle § 46, odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Pro zabezpečení ochrany památných stromů je možné, aby orgán ochrany přírody pro ně vyhlásil ochranné pásmo a stanovil podmínky ochrany. Pokud není ochranné pásmo vyhlášeno, má památný strom ze zákona určeno základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru měřeného ve výšce 130 cm nad zemí. V území administrativní obce Dolní Hořice jsou registrovány tyto památné stromy: -

k.ú. Kladruby - Hromadův dub, p.č. 7;

-

k.ú. Lejčkov - 4 lípy u kapličky v Lejčkově, p.č.18/2;

-

k.ú. Lejčkov - klen v Lejčkově, p.č. 123/1,38.

Návrh: -

k.ú. Lejčkov, Oblajovice - Oblajovická alej;

-

k.ú. Mašovice - dub, p.č. 531/1;

-

k.ú. Mašovice - třešeň, p.č. 13.

66

Chybějící části ÚSES – bude nutno postupně doplnit. V řešeném území jsou to části biokoridorů lesních společenstev, kdy bude nutno vysadit pásy lesa o šířce minimálně 40 m u regionálního biokoridoru a 15 metrů široké pásy pro lokální biokoridory lesní a 20 m široké na nivách regulovaných potoků. U potoků je nutno postupně provádět revitalizaci toku i nivy.

Regulativy pro plochy ÚSES 1.

V ÚPO se vymezují základní skladebné prvky ÚSES tvořící základ ekologické stability krajiny, tj. prvky lokálního ÚSES.

2.

Při rozhodování o funkčním využití ploch je nutné vycházet z nezbytnosti jejich ochrany. Prvky ÚSES nelze rušit bez náhrady.

3.

Konstitutivní znaky, kterými jsou reprezentativnost, minimální a maximální prostorové parametry a kontinuita systému ÚSES nesmí být narušeny.

4.

Pro funkční využití ploch biocenter

4.1

je přípustné: - současné využití - využití, které zajišťuje přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám - jiné, jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu. Změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES

4.2

jsou podmíněné: - pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby, vodohospodářská zařízení, ČOV atd. Umístěny mohou býti jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biocentra

4.3

jsou nepřípustné: - změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), které jsou v rozporu s funkcí těchto ploch - jakékoliv změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily funkčnost biocenter nebo územní ochranu ploch navrhovaných k začlenění do ÚSES - rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin apod., mimo činnosti podmíněné

5.

Pro funkční využití ploch biokoridorů

5.1

je přípustné - současné využití - využití, které zajišťuje vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běžném extenzivním zemědělském nebo lesnickém

67

hospodaření (trvalé travní porosty, extenzivní sady, lesy apod.), případně rekreační plochy přírodního charakteru - jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu. Přitom nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití a přírodní funkce současných funkčních biokoridorů 5.2

jsou podmíněné: nezbytně nutné liniové stavby křížící biokoridor, vodohospodářská zařízení, ČOV atd. umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru. Umístění pokud možno jen kolmo na trasu biokoridorů a v nejmenším rozsahu.

5.3

jsou nepřípustné: - změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), které jsou v rozporu s funkcí biokoridoru - jakékoliv změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily funkčnost nebo územní ochranu a možnost založení chybějících částí biokoridorů - rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin apod., mimo činnosti podmíněné

68

10.

Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb, asanací a asanačních úprav

Doprava D1

Silnice I/19

Kladruby; přeložka s obchvatem sídla (kat. S 11,5)

D2

Silnice I/19

Lejčkov; přeložka s obchvatem sídla (kat. S 11,5)

D3

Silnice I/19

Dolní Hořice, rozcestí; přestavba průsečné křižovatky s levými odbočovacími pruhy

D4

Silnice III/01917

Pořín – Kozmice, křižovatka; prodloužení s přestavbou a dílčími přeložkami stávajících místních a účelových komunikací (kat. S 7,0)

D5

vypuštěna

D6

Místní komunikace

Dolní Hořice, přístupová komunikace (od severu) k rozvojové ploše JZ – novostavba (MO-C3)

D7

Místní komunikace

Dolní Hořice, prostorová přestavba ÚK ve funkci přístupu k rozvojové ploše JZ - místní komunikace zklidněná (MZ-D1)

D8

Místní komunikace

Horní Hořice, propojení po severním okraji sídla - I. etapa (MZD1)

D9

Místní komunikace

Horní Hořice, prostorová přestavba ÚK ve funkci přístupu k rozvojové ploše SV - místní komunikace zklidněná (MZ-D1)

D10

Místní komunikace

Oblajovice, prostorová přestavba ÚK ve funkci přístupu k rozvojové ploše JZ - místní komunikace zklidněná (MZ-D1)

D11

Místní komunikace

Radostovice, přístupová komunikace k rozvojové smíšeného území J – novostavba (MZ-D1)

D12

Místní komunikace

Pořín, prostorová přestavba ÚK ve funkci přístupu k rozvojové ploše JZ - místní komunikace zklidněná (MZ-D1)

D13

Místní komunikace

Pořín, prostorová přestavba ÚK ve funkci přístupu k rozvojové ploše JV s novým úsekem a napojení na stávající místní komunikaci zklidněnou (MZ-D1)

D14

Místní komunikace

Mašovice, zpřístupnění objektu pro bydlení č.p. 26 mimo pozemek ZD

D15

Účelová komunikace Prasetín, HPC-1, přestavba dle KPÚ

D16

Účelová komunikace Prasetín, HPC-2, přestavba dle KPÚ

D17

Účelová komunikace Prasetín, VPC-1, přestavba dle KPÚ

D18

Účelová komunikace Prasetín, VPC-2, přestavba dle KPÚ

D19

Účelová komunikace Prasetín, VPC-3, přestavba dle KPÚ

D20

Účelová komunikace Prasetín, VPC-4, přestavba dle KPÚ

D21

Účelová komunikace Prasetín, VPC-5, přestavba dle KPÚ 69

ploše

D21

Účelová komunikace Prasetín, VPC-6, přestavba dle KPÚ

D22

Účelová komunikace Prasetín, VPC-7, přestavba dle KPÚ

D23

Účelová komunikace Prasetín, VPC-8, přestavba dle KPÚ

D24

Účelová komunikace Prasetín, VPC-9, přestavba dle KPÚ

D25

Účelová komunikace Prasetín, DPC-1, přestavba dle KPÚ

D26

Účelová komunikace Prasetín, DPC-2, přestavba dle KPÚ

D27

Účelová komunikace Prasetín, DPC-3, přestavba dle KPÚ

D28

Účelová komunikace Prasetín, DPC-4, přestavba dle KPÚ

D29

Účelová komunikace Prasetín, DPC-5, přestavba dle KPÚ

D30

Účelová komunikace Prasetín, DPC-6, přestavba dle KPÚ

D31

Účelová komunikace Prasetín, DPC-7, přestavba dle KPÚ

D32

Účelová komunikace Prasetín, DPC-8, přestavba dle KPÚ

D33

Účelová komunikace Prasetín, DPC-9, přestavba dle KPÚ

D34

Účelová komunikace Mašovice, C-1 přestavba dle KPÚ

D35

Účelová komunikace Mašovice, C-2 přestavba dle KPÚ

D36

Účelová komunikace Mašovice, C-3 přestavba dle KPÚ

D37

Účelová komunikace Mašovice, C-4 přestavba dle KPÚ

D38

Účelová komunikace Mašovice, C-5 přestavba dle KPÚ

D39

Účelová komunikace Mašovice, C-6 přestavba dle KPÚ

D40

Účelová komunikace Mašovice, C-7 přestavba dle KPÚ

D41

Účelová komunikace Mašovice, C-8 přestavba dle KPÚ

D42

Účelová komunikace Mašovice, C-9 přestavba dle KPÚ

D43

Účelová komunikace Mašovice, C-10 přestavba dle KPÚ

D44

Účelová komunikace Mašovice, C-11 přestavba dle KPÚ

D45

Účelová komunikace Mašovice, C-12 přestavba dle KPÚ

D46

Účelová komunikace Mašovice, C-13 přestavba dle KPÚ

D47

Účelová komunikace Oblajovice, PC-1 přestavba dle KPÚ

D48

Účelová komunikace Oblajovice, PC-2 přestavba dle KPÚ

D49

Účelová komunikace Oblajovice, PC-3 přestavba dle KPÚ

D50

Účelová komunikace Oblajovice, PC-4 přestavba dle KPÚ

D51

Účelová komunikace Oblajovice, PC-5 přestavba dle KPÚ

D52

Účelová komunikace Oblajovice, PC-6 přestavba dle KPÚ

D53

Účelová komunikace Oblajovice, PC-7 přestavba dle KPÚ

70

D54

Účelová komunikace Oblajovice, PC-8 přestavba dle KPÚ

D55

Účelová komunikace Oblajovice, PC-9 přestavba dle KPÚ

D56

Účelová komunikace Oblajovice, PC-10 přestavba dle KPÚ

D57

Účelová komunikace Oblajovice, Prasetín, PC-11 přestavba dle KPÚ

Vodní hospodářství V1

Doplní Hořice

rozšíření vodovodní sítě

V2

Dolní Hořice

splašková kanalizace

V3

Dolní Hořice

rozšíření rybníka

V4

Dolní Hořice

čistírna odpadních vod

V5

Hartvíkov

rozšíření vodovodní sítě

V6

Lejčkov

rozšíření kanalizační sítě

V7

Hartvíkov

rybník

V8

Horní Hořice

posílení zásobení vodou (vrt, úpravna)

V9

Horní Hořice

splašková kanalizace

V10

Horní Hořice

připojení kanalizace na ČOV Dolní Hořice

V11

Horní Hořice

rybník

V12

Chotčiny

rozšíření vodovodní sítě

V13

Chotčiny

splašková kanalizace

V14

Chotčiny

stabilizační rybník

V15

Kladruby

rozšíření vodovodní sítě

V16

Kladruby

splašková kanalizační síť

V17

Kladruby

čistírna odpadních vod

V18

Lejčkov

rozšíření vodovodní sítě

V19

Lejčkov

rybník

V20

Mašovice

rozšíření vodovodní sítě

V21

Mašovice

splašková kanalizace

V22

Mašovice

čistírna odpadních vod

V23

Mašovice

rybník

V24

Mašovice

rybník

V25

Mašovice

rybník

V26

Oblajovice

rozšíření vodovodní sítě

V27

Oblajovice

rozšíření kanalizační sítě

71

V28

Pořín

rozšíření vodovodní sítě

V29

Pořín

rozšíření kanalizační sítě

V30

Pořín

čistírna odpadních vod

V31

Pořín

stabilizační nádrž

V32

Prasetín

rozšíření vodovodní sítě

V33

Prasetín

splašková kanalizace

V34

Prasetín

stabilizační nádrž

V35

Prasetín

rybník

V36

Prasetín

rybník

V37

Prasetín

rybník

V38

Prasetín

rybník

V39

Prasetín

rybník

V40

Radostovice

rozšíření vodovodní sítě

Energetika E1

Dolní Hořice

rozšíření stl plynovodů

E2

Horní Hořice

rozšíření stl plynovodů

E3

Pořín

elektrické vedení s trafostanicí

72

11.

Návrh řešení požadavků civilní ochrany

a) ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní: -

záplavové území vodních toků není stanoveno. V Horních Hořicích se při prudkých deštích hromadí srážková voda v důsledku malé kapacity propustku pod silnicí. Tento nedostatek bude odstraněn. K lokální záplavě dochází v Radostovicích. Do ohroženého prostoru není zástavba navrhována.

b) zóny havarijního plánování: -

řešené území není součástí zóny havarijního plánování.

c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události: -

doporučuje se u nově budovaných staveb zřídit v suterénech jednu místnost bez oken.

d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování: -

evakuace obyvatelstva a jeho ubytování je možné do objektu Obecního úřadu v Dolních Hořicích a do kanceláře zemědělského družstva. V sídlech Dolní Hořice, Chotčiny, Pořín a Prasetín mohou být využity objekty bývalých škol.

e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci: -

skladování těchto materiálů je možné v objektu Obecního úřadu v Dolních Hořicích.

f) vymezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území: -

nebezpečné látky nejsou v území skladovány.

g) záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události: -

mohou být využity objekty hasičských zbrojnic.

h) ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území: -

nebezpečné látky nejsou v území skladovány.

i) nouzové zásobování vodou a elektrickou energií: -

pro zásobování vodou mohou být po předchozí kontrole využívány soukromé i obecní studny nebo zásobování vodou bude řešeno dovážkou z okolních obcí;

dodávka elektrické energie musí být řešena manipulací v síti.

73

12.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí

74

75

76

77

78

79

13.

Návrh lhůt aktualizace Lhůty aktualizace Územního plánu obce Dolní Hořice se navrhují 4 roky.

80