Často kladené dotazy k programu ALFA
Obsah Typy uchazečů............................................................................................................................ 1 Prokazování způsobilosti............................................................................................................ 3 Výpočet míry podpory, neveřejné zdroje ................................................................................... 5 Způsobilé náklady ...................................................................................................................... 7 Podávání projektů..................................................................................................................... 11 Přílohy ...................................................................................................................................... 12 Různé........................................................................................................................................ 15
Přidané otázky jsou psané červeným písmem. Otázky doplněné oproti verzi ze středy 12. května jsou označeny zeleně.
Typy uchazečů 1.
Podle čeho de určuje kategorie podniku?
•
Rozdělení podniků do kategorie malý, střední a velký se řídí Přílohou 1 Nařízení Komise 800/2008. Nařízení Komise je dostupné na http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2008:214:0003:0047:CS:PDF
2. Naše firma je právnická osoba a předmětem našeho podnikání je Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd. Na tento druh činnosti máme vydaný živnostenský list. Prosím o sdělení, zda můžeme žádat o podporu jako výzkumná organizace nebo jen jako podnik. •
Pokud vaše firma prokáže, že splňuje definici výzkumné organizace dle podle Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2006/C 323/01) (bod 2.2, str. 9), pak můžete žádat o podporu jako výzkumná organizace. V opačném případě se musíte zařadit pod patřičnou kategorii podniku.
•
Rámec definuje výzkumnou organizaci následovně: „výzkumnou organizací“ se rozumí určitý subjekt, např. vysoká škola nebo výzkumný ústav, bez ohledu na právní formu (subjekt zřízený podle veřejného nebo soukromého práva) nebo způsob financování, jehož hlavním účelem je provádět základní výzkum, aplikovaný výzkum nebo experimentální vývoj a šířit jejich výsledky prostřednictvím výuky, publikování nebo převodu technologií; veškerý zisk je zpětně investován do těchto činností nebo šíření jejich výsledků nebo do výuky; podniky, které mohou uplatňovat vliv na takovýto subjekt, např. jako podílníci nebo členové, nemají žádný přednostní přístup k výzkumným kapacitám tohoto subjektu nebo k výsledkům výzkumu vytvořeným tímto subjektem;
3. Jaké podmínky musí splňovat fyzická osoba, jestliže by byla žadatelem o poskytnutí podpory pro aplikovaný výzkum ? Co se rozumí výkonem hospodářské činnosti ve smyslu Nařízení Komise 800 z roku 2008 ?
1
•
Fyzická osoba nepodnikatel se nemůže programu ALFA zúčastnit. Program ALFA je určen pro podniky a výzkumné organizace. Hospodářskou činností se rozumí podnikatelská činnost. Fyzické osoby se mohou účastnit jen jako osoby samostatně výdělečně činné a platí pro ně > stejné podmínky prokázání způsobilosti jako pro ostatní podniky.
•
Definice dle Nařízení Komise (článek 1 přílohy 1): "Podnikem se rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu. K těmto subjektům patří zejména osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která běžně vykonávají hospodářskou činnost."
4. Kde mohu najít Nařízení Komise 800/2008 a Rámec Společenství? •
Nařízení i Rámec lze nalézt na oficiálních stánkách Evropské komise. Je také uveřejněno na stránkách TA ČR, v sekci Odkazy, Legislativa EU.
5. Je účast v programu ALFA možná pouze pro tuzemské nebo i zahraniční právnické osoby? •
V souladu se zákonem 130/2002Sb., je ALFA otevřena i pro zahraniční subjekty, které mají sídlo v zemích Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederace. Je však nutné zajistit, aby výsledky projektu přispěly ke splnění hlavních cílů programu, konkrétně k růstu konkurenceschopnosti hospodářství a společnosti České republiky a zvýšení kvality materiálů a systémů, zvyšování kvality životního prostředí a udržitelného rozvoje dopravy.
6. Pokud je žadatelem zahraniční firma a spoluřešitelem univerzita z ČR - je splněn požadavek alespoň jednoho českého účastníka nebo je nutná i česká firma jako další spoluřešitel? •
Pro splnění podmínky alespoň jednoho českého subjektu stačí, aby jím byla univerzita. Nemusí to být nutně podnik.
7. Pokud by šlo o partnerství výzkumné organizace s MSP se sídlem v EU, EHP či Švýcarsku, vztahuje se z hlediska této veřejné soutěže i na zahraniční podnik zohlednění příplatkem pro MSP? •
Příplatek za mezinárodní spolupráci poskytován nebude. Zahraniční podniky se účastnit dle zákona mohou, příplatky za MSP i za spolupráci s výzkumnou organizací se samozřejmě uznávat budou.
8. Je možné, aby byla dalším účastníkem projektu firma/instituce se sídlem v jiné zemi než EU, EHP či Švýcarsku, např. firma z USA? •
Ne, toto není dle zákona 130/2002 Sb. možné. Takový projekt by byl vyřazen ze soutěže pro nesplnění formálních podmínek.
9. Musí mít firma, která se uchází o podporu živnostenský list na výzkum a vývoj? •
Ne, firma nemusí mít živnostenský list na výzkum a vývoj.
10. Je přijatelné schéma veřejná výzkumná instituce jako žadatel a malý a střední podnik jako spolužadatel nebo bude preferováno opačné schéma. •
Je úplně jedno, zda bude uchazečem MSP a VVI jako spolužadatel či naopak.
11. Může žádat i obecně prospěšná společnost? •
Ano, právní forma účastníků není omezena. Žádat nemůže pouze fyzická osoba nepodnikatel.
12. Mohu být odpovědný řešitel dvou různých projektů u dvou firem, které mne tímto vedením smluvně pověří? •
Ano, můžete být řešitelem u dvou firem.
13. Může být účastníkem projektu i krajský úřad? •
Ano. Z účasti ve veřejné soutěži jsou vyloučeny pouze fyzické osoby nepodnikatelé.
2
14. Bude KLASTR (sdružení podniků) považován za výzkumnou organizaci (VO), pokud je jeho hlavní činností výzkum? •
Ano, pokud je jeho hlavní činností výzkum a splní všechny ostatní podmínky dané definicí výzkumné organizace. V opačném případě bude považován za podnik.
15. Je dán maximální počet dalších účastníků projektu? •
Ne, maximální počet členů konsorcia není určen.
Prokazování způsobilosti 16. Pokud bude naše organizace předkládat více projektů, jakým způsobem prokazujeme způsobilost. Musejí být doklady nutně součástí jednoho z projektů, nebo je lze předložit ve zvláštní obálce (jako je tomu u jiných poskytovatelů), s uvedením seznamu projektů, k nimž se vztahují, a označené např. „Veřejná soutěž – program ALFA – Doklady k prokázání způsobilosti – neotvírat!“ ? Z praktických důvodů bychom preferovali tento způsob, pokud by byl možný. •
Zaslání v samostatné obálce není možné. v případě, že návrhů projektů do programu ALFA bude za vaši organizaci více, můžete přikládat prokázání způsobilosti a seznam projektů, ke kterým se toto prokázání vztahuje, vícekrát s tím, že vždy vytvoříte seznam projektů, ke kterým se toto prohlášení vztahuje. Seznamy je možné tvořit např. podle fakult či dle času odeslání projektu. Je také možné přiložit dokumenty ke všem projektům.
17. Jaké údaje musí seznam návrhů projektů, ke kterým se vztahují potvrzení o způsobilosti, obsahovat? •
Seznam návrhů projektů by měl obsahovat evidenční číslo projektu (zobrazuje se na titulním listě), podací označení projektu, název projektu, názvy (obchodní jméno) uchazeče a dalších účastníků projektu.
18. Kde v projektech se má uvést odkaz na projekt, ke kterému jsou přiloženy dokumenty prokazující způsobilost? •
Odkaz na projekt, ke kterému jsou přiloženy dokumenty prokazující způsobilost prosím uveďte v samostatné příloze.
19. Může statutární zástupce organizace pověřit jinou osobu, aby místo něj podepsala návrhy projektů a prohlášení o způsobilosti dle § 18 odst. 2 písm. c) a d)? •
Statutární orgán (např. rektor) může dle zákona zplnomocnit jakoukoliv osobu k podepisování za organizaci. Tato plná moc se bude moci vztahovat jak k podpisu celého projektu, tak k prohlášení o způsobilosti dle § 18 odst. 2 písm. c) a d).
•
Pokud bude uchazeč tuto plnou moc používat pouze při prokazování způsobilosti, přikládá OVĚŘENOU plnou moc (či originál) pouze k tomu návrhu projektu, u kterého jsou přiloženy přílohy k prokázání způsobilosti. Pokud ji bude používat i k podpisu projektů, musí být ověřená plná moc přiložena ke KAŽDÉMU z projektů.
•
Tato plná moc se NEVZTAHUJE na prohlášení o způsobilosti dle § 18 odst. 2 písm. e) a f).
20. Pokud rektor pověří plnou mocí děkana podepisováním přihlášky, musí být děkan uveden v bodě 5.2.2. jako Statutární orgán účastníka? Kdo má v tomto případě vybrat v bodě „5.2.2.8. Tato osoba statutárního orgánu bude podepisovat přihlášku“ Podepisuje přihlášku? •
Děkan není členem statutárního orgánu, proto ho prosím do bodu 5.2.2. neuvádějte. V bodě 5.2.2.8. prosím uveďte, že přihlášku podepisuje rektor, tj. osoba oprávněná, a na první straně se na jeho místo podepíše pověřený děkan a před svým podpisem uvede zkratku v.z. (v zastoupení).
3
21. V listinné podobě je nutné doručit kompletní podepsaný výtisk projektu. Je však nutné vkládat v celém rozsahu všechny přílohy pro prokázání statutu výzkumné organizace (některé, např. Statut, směrnice k prokázání oddělené účetní evidence pro hospodářskou a nehospodářskou činnost, apod., jsou velmi obsáhlé) do elektronického přihlášky každého jednotlivého projektu, případně je doručit i v listinné podobě? Nestačí je doložit vždy jednou za každou fakultu, v kompletu s originály čestných prohlášení (za všechny projekty jedné fakulty)? •
Stačí přikládat jen jednou za každou instituci/fakultu společně s čestnými prohlášeními (elektronicky i v listinné podobě). Stejně jako u čestných prohlášení tu musí být seznam projektů (v příloze), ke kterým se tyto dokumenty vztahují a u každého projektu musí být odkaz (formou přílohy) na dokument, ke kterému jsou tyto dokumenty přiloženy.
22. Jakým způsobem prokazuje výzkumná organizace splnění definice dle Rámce? •
Splnění definice výzkumné organizace dle Rámce se prokazuje následovně: o
předložením stanov, zřizovací či zakládací listiny daného uchazeče či dalšího účastníka – stačí prostá kopie těchto listin, u organizací zřízených zákonem stačí přiložit zákon
o
prokázáním oddělené účetní evidence pro hospodářskou a nehospodářskou činnost – vhodným způsobem může být výpis z účetnictví, vnitřní předpis organizace
o
prokázáním, že není poskytován přednostní přístup k výsledkům či výzkumným kapacitám (a to nejen ve vztahu k předmětnému projektu) – nejlépe vnitřním předpisem (protože zajištění neposkytování přednostního přístupu k výsledkům by se mělo vztahovat na všechny projekty, nejen ty podpořené z TA ČR), lze akceptovat i čestné prohlášení (nejlépe se specifikací vnitřních směrnic, které přednostní přístup zakazují)
•
VO musí jako třetí podmínku prokázat, že "podniky, které mohou uplatňovat vliv na takovýto subjekt, nemají žádný přednostní přístup k výzkumným kapacitám tohoto subjektu nebo k výsledkům výzkumu vytvořeným tímto subjektem". Toto je podmínka Rámce (čl. 2.2).
•
V případě projektů VaV, které nejsou financovány ze 100 % má soukromý subjekt, který se na financování projektu podílel, přednostní přístup k výsledkům tohoto projektu (§ 16 odst. 4 z. 130/2002).
23. V kterém dokumentu je definováno, co to je přesně hospodářská resp. nehospodářská činnost? •
Vymezení je uvedeno v Rámci Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací, v čl. 3.1.1 a 3.1.2.
24. Musí žadatel prokazovat svou historii, resp. může být žadatelem nově vzniklý podnikatelský subjekt? •
Uchazečem může být i nově vzniklý subjekt, historii prokazovat nemusí. Tuto skutečnost byste měli uvést v návrhu projektu a zdůvodnit tak nuly v části „hospodářské výsledky za poslední 3 roky“. Oponenti tuto skutečnost zohlední ve svém posudku.
25. Mají se realizované výsledky dokládat za všechny členy řešitelského týmu? •
Ne, realizované výsledky se uvádí za uchazeče (instituci). Řešitelé uvádí pouze dosažené výsledky, které nemusely být nutně uplatněny v praxi. Výsledků může být i méně než pět.
26. V bodě 5.2.5. e-přihlášky máme prokázat dosavadní zkušenosti účastníka. Naše univerzita je velká instituce účastní se mnoha projektů v různých oborech. Mám tedy dokládat nejdůležitější výsledky, spolupráci ve VaV a zkušenost s komercializací za celou univerzitu třebaže se nejdůležitější výsledky nebudou týkat oboru, v němž řešitel projektu pracuje? Nebo máme doložit tyto skutečnosti spíše za fakultu, na které navrhovatel působí, byť její největší úspěchy nebudou největším úspěchem univerzity?
4
•
Seznam se uvádí za uchazeče, což je dle zákona právnická osoba, která se uchází o podporu. Pokud má tedy vaše fakulta právní způsobilost a ona bude předkladatelem projektu, uvádějte výsledky za fakultu. V opačném případě je uvádějte za univerzitu. Doporučujeme však, aby se tyto výsledky tematicky vztahovaly k předmětu řešení projektu.
27. Může být fakultní nemocnice považována za výzkumnou organizaci? •
Ano, může, pokud splní všechny podmínky vyžadované pro naplnění definice výzkumné organizace.
28. Je vyžadována u žadatele „absolutní bezdlužnost“ nebo za bezdlužného a tudíž splňujícího požadavky zadání lze považovat i firmu, která má např. s finančním úřadem sepsánu dohodu o splátkách a existuje splátkový kalendář, který je řádně plněn? Lze mít takových dohod v rámci bezdlužnosti i více? (myslím třeba finanční úřad a sociálka). Pokud ano, jaké doklady musí žadatel předložit? •
Absolutní bezdlužnost vyžadovat nebudeme, pokud již má daná firma podepsanou dohodu o splátkách s věřitelem. Tato dohoda měla být k projektu přiložena. Věřitelů může být i více.
Výpočet míry podpory, neveřejné zdroje 29. Jakým způsobem jednoduše spočítám, že míra podpory bude nižší než 80% pokud je projekt realizován ve spolupráci? •
V tomto případě doporučuji dosadit si do vzorečku: (náklady uchazeče 1 x míra podpory uchazeče 1 (v %)) + (náklady uchazeče 2 x míra podpory uchazeče 2 (v %)) = dotace; musí platit že dotace činí max. 80% nákladů projektu o
př 1: Náklady projektu jsou 10 mil. Kč, uchazeč 1 (VŠ) má náklady 4 mil. Kč, míru podporu 100 %, uchazeč 2 (střední podnik) má náklady 6 mil. Kč, míra podpory na aplikovaný výzkum je 75% (podmínky účinné spolupráce jsou splněny):
(4 mil. Kč x 100 %) + (6 mil. Kč x 75 %) = 4 mil. Kč + 4,5 mil. Kč = 8,5 mil. Kč 8,5 mil. Kč z 10 mil. Kč je 85% = překročená míra podpory projektu, je nutné dodat více neveřejných zdrojů od uchazeč 1 nebo od uchazeče 2 o
př 2: Náklady projektu jsou 10 mil. Kč, uchazeč 1 (malý podnik) má náklady 4 mil. Kč, míru podporu 80 %, uchazeč 2 (střední podnik) má náklady 6 mil. Kč, míra podpory na aplikovaný výzkum je 75% (podmínky účinné spolupráce jsou splněny):
(4 mil. Kč x 80 %) + (6 mil. Kč x 75 %) = 3,2 mil. Kč + 4,5 mil. Kč = 7,7 mil. Kč 7,7 mil. Kč z 10 mil. Kč je 77% =míra podpory je nižší než povolených 80% 30. Předpokládám, že projektové konsorcium více veřejných výzkumných instituci, které má v tabulce míry podpory na straně 4 uvedeno až 100 % financování, je spíše teoretický údaj. •
Konsorcium více VO je sice teoreticky možné, ale jak správně upozorňujete, 100% podpory není možné. Na projekt jako takový je možné dostat max. 80%, takže zbylých 20% by ono konsorcium muselo dofinancovat z jiných neveřejných zdrojů (získaných např. z pronájmu konferenčních prostor).
31. Co je to účinná spolupráce? Můžeme se účastnit, i když je jediným možným partnerem univerzity velký podnik? •
Podmínka účinné spolupráce je důležitá pouze pro zvýšení míry podpory spolupracujícímu podniku. Podmínky účinné spolupráce se dělí na dva druhy:
5
•
•
1) v případě spolupráce podniků - tady musí být alespoň 1 z nich MSP a žádný nesmí hradit více než 70% nákladů
•
2) v případě spolupráce podniků s výzkumnými organizacemi - tady se sleduje podmínka zapojení výzkumné organizace ve výši alespoň 10% a právo univerzity zveřejnit výsledky své výzkumné činnosti, které nepředpokládají právní ochranu duševního vlastnictví
Pokud by nebyly splněny podmínky účinné spolupráce, můžete se i přesto zúčastnit, ale partnerský podnik nemůže získat "příplatek" za spolupráci ve výši 15%.
32. Pokud bychom jako podnik chtěli spolupracovat se 2 výzkumnými organizacemi, musí se, aby byla naplněna podmínka účinné spolupráce, každá z nich podílet na projektu alespoň 10%, či je možné jejich podíly sčítat? •
Aby byla naplněna podmínka účinné spolupráce, musí se alespoň jedna z těchto výzkumných organizací podílet na projektu alespoň 10%. Podíly výzkumných organizací není možné sčítat.
33. Můžete definovat neveřejné zdroje? Jak se tyto zdroje určují u státních institucí? •
Není důležité, zda je subjekt vlastněn státem či nikoliv, důležitý je původ peněz. Pokud peníze pochází ze státního rozpočtu, rozpočtu krajů a jiných samosprávných celků či z veřejných dotací, jedná se o veřejné prostředky. Neveřejné prostředky pochází z vlastní podnikatelské činnosti, kterou mohou provádět i státní instituce. Neveřejné prostředky jsou např. prodej vlastních služeb či výrobků, pronájem místností, dary, prodej licencí k patentům, zisky ze smluvního výzkumu.
34. Jakým způsobem se bude prokazovat finanční spoluúčast a pokud je projekt řešen ve spolupráci mezi podnikem a vysokou školou, postačí, když MSP prokáže schopnost financovat projekt? •
Schopnost spolufinancování z neveřejných zdrojů se prokazuje za projekt jako celek, ne za jednotlivé účastníky, proto opravdu postačí, když schopnost spolufinancování prokáže jeden účastník v povinné výši min. 20% způsobilých nákladů projektu.
35. Pokud bude výzkumná organizace podávat projekt (aplikační výzkum) s podnikem dohromady musí se výzkumná organizace podílet na UHRADE alespoň 10% nákladů projektu, aby splnila podmínku účinné spolupráce (tedy bude celková podpora výzkumné organizace snížena ze 100% na max. 90%?). Pokud se nebudeme moci podílet min. 10% na úhradě nákladů projektu, partner projektu (podnik) tedy nemůže získat 15% příplatek za spolupráci. Rozumím tomu správně? •
Účinná spolupráce znamená, že se výzkumná organizace podílí 10% na celkových nákladech projektu (jinak řečeno nárokuje si alespoň 10% celkového rozpočtu), ale ne nutně na zdrojích financování. Je tedy možné, aby výzkumná organizace dostala 100% dotaci a i přesto měl partner (podnik) příplatek za spolupráci.
36. Jakým způsobem se dokladuje závazek dofinancování projektu do 100 % ? •
V návrhu projektu uchazeč uvede výši neveřejných zdrojů použitých na svou část projektu a popíše z jaké činnosti pocházejí. Nemusí ji dokládat žádným čestným prohlášením, protože podpisem návrhu projektu stvrzuje, že údaje v něm uvedené jsou pravdivé. Skutečná výše spolufinancování bude kontrolována v průběhu řešení projektu.
37. Jakým způsobem máme dokládat dofinancování projektu z neveřejných zdrojů? •
V přihlášce v patřičné kolonce vyplníte původ zdrojů, ze kterých budete projekt spolufinancovat. Statutární zástupce svým podpisem při odevzdání projektu stvrzuje pravdivost údajů v návrhu projektu.
38. Pokud budeme na projektu spolupracovat se zahraniční univerzitou, která má příjmy od své vlády, jedná se o veřejné zdroje?
6
•
Ano, veřejnými zdroji se myslí i zahraniční zdroje, Rámec Společenství ani Evropská unie nerozlišují, z kterého členského státu peníze pochází.
Způsobilé náklady 39. Jsou způsobilým nákladem výdaje na průzkum trhu a marketingové studie? •
Ne, tyto náklady nejsou uznatelné.
40. Jsou způsobilé náklady na klinické studie a certifikaci? •
Testování a certifikace může být uznatelným nákladem programu Alfa pouze, pokud se nejedná o certifikaci výrobků či služeb, které jsou či budou přímo obchodovány. Testování či certifikace kvality různých materiálů tedy může být jako uznatelný náklad pouze pokud tyto nejsou přímo dále obchodovány. Náklady na klinické zkoušky nemohou být uznatelným nákladem programu Alfa. Náklady na preklinické zkoušky uznatelným nákladem programu Alfa být mohou. V případě uznatelných nákladů je pochopitelně nutné, aby testovaný materiál včetně smyslu jeho testování (či certifikace) přímo souvisel s řešeným tématem projektu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje. Současně jsou tyto náklady považovány výhradně jako součást experimentálního vývoje a nikoliv aplikovaného výzkumu.
41. Patří do nákladové položky 3.5.3. f) cestovní náhrady v Zadávací dokumentaci pouze cestovní náhrady, tj. náhrady za cestovní výdaje, které vzniknou zaměstnanci při pracovní cestě (a související náklady hrazené zaměstnavatelem do služeb) nebo sem patří i veškeré další náklady související s pracovní cestou, které jsou hrazeny zaměstnavatelem před uskutečněním pracovní cesty, např. faktura za konferenční poplatek, letenku, ubytování apod.? •
Způsobilé jsou veškeré náklady, tj. i náklady na letenku, konferenční poplatek, stravné.
42. Jsme VŠ, v.v. i. či OSVČ naše účetnictví se řídí jinou vyhláškou než podniky. Jakým způsobem máme vyplnit tabulku v bodě 5.2.4. Finanční ukazatele účastníka? •
V prvním řádku tabulky uvádějte místo výkonů výnosy. Ostatní údaje v tabulce se dají v rozvaze najít u všech subjektů.
43. Je nějaké omezení výše dotace projektu? •
Minimální hranice není, maximální výše dotace je omezena na 3 mil. EUR, tj. 76, 35 mil. Kč.
44. Od jakého data je možné čerpat náklady na projekt – od data podání projektu či od podpisu smlouvy? •
Z programu ALFA je možné hradit pouze náklady vzniklé až po podpisu smlouvy/rozhodnutí o poskytnutí dotace.
45. Kdy budou poskytovány prostředky z programu ALFA – po ukončení etapy, před zahájením projektu,…? •
Prostředky z programu ALFA budou poskytovány ex ante, tj. předem vždy na daný kalendářní rok. V průběžné zprávě za předchozí rok bude příjemce specifikovat a upřesňovat rozpočet na rok následující a na základě tohoto zpřesněného rozpočtu budou poskytnuty prostředky.
46. Bude v rámci programu ALFA možno nějakým způsobem čerpat prostředky na spolupráci mezi českou a zahraniční výzkumnou organizací? Např. náklady na cestovné a pobyty zahr. vědeckých pracovníků, poskytnutí zahraničního know-how v oblasti výzkumu, zapůjčení přístrojového vybavení apod. •
Program ALFA není primárně určen na podporu spolupráce se zahraničními partnery.
7
•
V souladu s §18 odst. 10 zákona 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje je možná účast zahraničních účastníků projektu, kteří pochází z členského státu EU, Evropského hospodářského prostoru či Švýcarska.
•
Náklady, které uvádíte nejsou nijak formálně omezovány, nicméně musí být přiměřené a souviset s projektem. Tuto skutečnost posoudí oponenti a Rada programu, kteří mohou jejich výši změnit.
47. Jakým způsobem se bude předávat dotace mezi partnery? •
Partnerům projektu je možné „jejich“ část zálohy převést na účet hned po jejím obdržení – podíl podniku na daný rok je přesně znám, je totiž uveden v rozpočtu projektu, resp. upřesněn v průběžné zprávě na rok následující. Pokud bude partnerem organizační složka státu, dostane dotaci zvýšením své kapitoly ve státním rozpočtu. Přesuny mezi partnery nejsou možné, přesuny mezi jednotlivými kategoriemi nákladů jsou možné bez schválení poskytovatelem do 20% uznaných nákladů projektu.
48. Je možné v rámci způsobilých nákladů uplatňovat nájemné prostor, kde bude projekt realizován? (jednalo by se o pronájem čistých prostor) •
Nájemné může být způsobilým nákladem pokud souvisí s projektem a podaří se Vám o zařadit do některé z kategorií uznaných nákladů.
49. Naše účetní období není shodné s kalendářním rokem. Poslední účetní období uzavřeme až po podání přihlášky. Jak máme vyplnit finanční ukazatele? •
Není nutné mít uzavřený poslední rok, pokud Váš účetní rok nesouhlasí s kalendářním období. V tomto případě doložíte informace za poslední tři uzavřené roky.
50. Budeme mít účetní závěrku za rok 2009 auditovanou auditorem až po skončení soutěžní lhůty. Jak mám postupovat? •
Do tabulky v bodě 5.2.4. Finanční ukazatele účastníka můžete uvést alespoň odhady za rok 2009 a do poznámky pod tabulkou tuto situaci vysvětlit. Případně uveďte údaje za poslední 3 uzavřená období a vysvětlete do poznámky.
51. Jsou nějak omezeny (procentně, množstevně) podíly jednotlivých skupin způsobilých nákladů projektu (viz bod 3.5.3. ZD) na celkových uznaných nákladech projektu (např. režijních)? kromě "Objem prostředků na nákup služeb je omezen na 20 % z celkových uznaných nákladů." •
Podíl jednotlivých typů nákladů na projektu není omezen, s výjimkou nakupovaných služeb, které jsou omezeny na 20% způsobilých nákladů. Všechny náklady (včetně režie) však musí prokazatelně souviset s projektem a musí na něj prokazatelně být i vynaloženy.
52. Je možné z programu ALFA financovat i podávání patentů? •
Ano, náklady na ochranu duševního vlastnictví vzniklého při projektu jsou způsobilým výdajem, ovšem jen pro výzkumné organizace a malé a střední podniky.
53. Je třeba nějak "prokazovat", že "nelze uplatnit nárok na odpočet DPH", nebo se má u v.v.i. automaticky za to, že "nelze"? Viz. bod 3.5.3.ch) zadávací dokumentace "Uznanými náklady projektu v tomto programu jsou:...DPH pouze pokud nelze uplatnit nárok na její odpočet." •
(Ne)nárok na odpočet DPH nebudete muset nijak prokazovat při podávání projektu, ale předpokládám že se tato položka objeví ve vašem účetnictví a tudíž i v průběžné zprávě, která se bude podávat po každém kalendářním roce čerpání podpory. Zároveň se to bude kontrolovat při finančních i věcných kontrolách projektu. Nárok na odpočet DPH se řídí platnou legislativou. Tato položka se pochopitelně může u jednotlivých účastníků projektu lišit a bude počítána dle uznatelných nákladů daného účastníka.
54. Do jaké výše bude omezena výše osobních nákladů na smlouvy, je možné překročit i 100% úvazku?
8
•
V otázce úvazků členů řešitelského týmu se bude TA ČR řídit platným zákoníkem práce, konk. bodem 4 § 13, který říká: „Zaměstnanec v dalším pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr u téhož zaměstnavatele nemůže vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. U zaměstnavatele, jímž je stát, se věta první použije jen v případě, že se jedná o výkon práce v téže organizační složce státu.“ a bodem 1 § 79 téhož zákona, který zní: „Délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí překročit 40 hodin týdně.“
55. Je možné hradit z osobních nákladů řešitelů pouze jejich odměny bez toho, aby měli na projektu částečný úvazek? •
Ne, toto není možné.
56. Je možné do osobních nákladů zahrnout i povinné odvody do FKSP a Sociálního fondu? •
Ano, je to možné.
57. Není mi jasný text uznaných nákladů za služby: "Dodavatelem zakázek nesmí být člen řešitelského týmu ani jiný zaměstnanec příjemce nebo spolupříjemce nebo osoba spojená (ve smyslu § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů) s příjemcem, spolupříjemcem, řešitelem nebo spoluřešitelem". Platí to pro fyzickou či právnickou osobu. Jinými slovy, když mám jako hlavni řešitel (univerzita) spoluřešitele malý podnik, tak mu nemůžu zadávat (zaplatit) analýzy (nebo se to týká jen osoby napsané v řešitelském týmu a firma může přijímat od nás zakázky)? •
Spoluřešiteli můžete zadávat zakázky, ovšem práce na projektu již bude mít hrazené z projektu. Zakázky by se tedy měly týkat jiných projektů.
58. Mohou si partneři projektu navzájem poskytovat služby v rámci projektu (na základě fakturace)? •
Ne, příjemce převede na začátku každého roku dalším účastníkům jejich část dotace a každý partner ji používá na své náklady dle úpravy ve Smlouvě o spolupráci, kterou mezi sebou účastníci uzavírají.
59. Je možné, aby spolupracující podnik fakturoval za své služby nižší než komerční cenu? •
Partner Vám může poskytovat své služby za zvýhodněnou cenu, to závisí pouze na dohodě mezi vámi. Cena by ale neměla být vyšší než je cena obvyklá. Tato cena však již bude uvedena v rozpočtu projektu a další účastník projektu ji tedy dostane v dotaci dle rozpočtu uvedeného v návrhu projektu, nebude vám ji fakturovat.
60. Máme zaměstnance, se kterým je uzavřena pracovní smlouva na zkrácený pracovní úvazek. Zároveň má živnostenský list. Na řešení projektu z programu ALFA se podílet nebude. Může nám fakturovat své služby jako OSVČ v rámci živnostenského oprávnění, které vlastní? •
Ne, tento zaměstnanec se musí na projektu podílet v rámci svého úvazku, který může být kvůli projektu zvýšen až na 1,0 úvazku (celkem).
61. Jsou stanoveny nějaké podmínky, za jakých se musí zadávat veřejné zakázky? •
V případě, že v projektu není podrobně specifikován předmět služby nebo pořízení hmotného nebo nehmotného majetku ve výzkumu, vývoji a inovacích, včetně ceny a kurzu platného v době podání návrhu projektu a dodavatele, postupuje příjemce podle zákona o veřejných zakázkách).
62. V bodě 3.5.2 se uvádí, že uznané náklady musí splňovat mimo jiné následující podmínku: "být prokazatelně zaplaceny příjemcem či dalším účastníkem projektu". V jaké lhůtě musí být doklady zaplaceny? Např. pokud bude faktura za plnění přijaté v r.2011 vystavena 30.12.2011 se splatností 20.1.2012 a bude zaúčtována do nákladů roku 2011 (vedeme podvojné účetnictví) a zaplacena 16.1.2012 (tj. ve lhůtě splatnosti) může být považována za uznatelný náklad roku 2011? •
TA ČR bude uznávat náklady, které prokazatelně vznikly v předchozím roce (doložené fakturou, pracovní smlouvou, apod.) a byly v daném roce zaúčtovány, ale nemusely být nutně zaplaceny v předchozím roce.
9
63. Jakým způsobem je možné uplatňovat náklady na pořízení hmotného investičního majetku (HIM) a nehmotného investičního majetku (NIM)? •
U obou typů nákladů je možné uplatnit vždy tu část nakupovaného majetku, která bude používaná pro řešení projektu (zařízení může být používáno i pro jiné účely, v tom případě lze uplatnit pouze část tohoto zařízení) a pouze tu část odpisů, které vzniknou v letech řešení projektu.
• Výše uznaných nákladů na pořízení dlouhodobého hmotného (s pořizovací cenou vyšší než 40 tis. Kč) a nehmotného majetku (s pořizovací cenou vyšší než 60 tis. Kč) s dobou upotřebitelnosti delší než je doba řešení projektu se stanoví dle vzorce: UN = (A/B) x C x D o
UN jsou uznané náklady
o
A je doba v letech, po kterou bude majetek užíván pro řešení projektu
o
B je doba upotřebitelnosti nebo provozně technické funkce majetku v letech, stanovené dle zákona o účetnictví nebo dle zákona o daních z příjmů
o
C je pořizovací cena majetku stanovená podle zákona o účetnictví
o
D je podíl užití na majetku
64. Do projektu bych si rád pořídil přístroj za 1 mil. Kč, jehož odpisová doba je 5 let. Projekt trvá 4 roky. Jakým způsobem mám uvést toto pořízení do rozpočtu – rozepsat dle odpisů do jednotlivých let či uvést celkovou sumu odpisů v roce pořízení investice? •
Sumu (= v tomto konk. případě odpisy za 1. čtyři roky), která je pro projekt způsobilá, můžete uvést v rozpočtu celou v roce řešení, ve kterém ji pořídíte a ve kterém bude zaúčtovaná.
65. Můžeme v položce F2 nákup hmotného majetku uvádět i drobný hmotný majetek? •
V položce F2 nákup hmotného majetku prosím uvádějte: •
dlouhodobý hmotný majetek s pořizovací cenou vyšší než 40 tis.Kč, s dobou použitelnosti delší než 1 rok,
•
drobný dlouhodobý hmotný majetek s pořizovací cenou 3 - 40 tis.Kč, s dobou použitelnosti delší než 1 rok
66. Můžeme v položce F3 nákup nehmotného majetku uvádět i drobný nehmotný majetek? •
V položce F3 nákup nehmotného majetku prosím uvádějte: •
dlouhodobý nehmotný majetek s pořizovací cenou vyšší než 60 tis.Kč, s dobou použitelnosti delší než 1 rok,
•
drobný dlouhodobý nehmotný majetek s pořizovací cenou 7 - 60 tis.Kč, s dobou použitelnosti delší než 1 rok
67. Je možné pořídit si přístroj na leasing? •
Ne, leasing není uznatelným nákladem.
68. Může si podnik zahrnout odpisy již pořízeného dlouhodobého hmotného majetku – stroje, který bude využívat pro účely výzkumu v projektu do Alfy? •
Ne, do investičních nákladů je možné zahrnout jen odpisy nově pořizovaného majetku. Příslušnou část (dle využití pro projekt) odpisů dříve pořízených přístrojů můžete zahrnout do kategorie F4 Další provozní náklady.
69. Musíme mít certifikovanou metodiku nepřímých nákladů (full cost), abychom se mohli účastnit programu ALFA? •
Pro účast v programu ALFA není nutné mít certifikovanou metodiku vykazování nepřímých nákladů, uchazeč však musí být schopen prokázat, že se tyto náklady vztahují k projektu a náklady musí být specifikované.
10
70. Je stanoven nějaký limit na výši režijních nákladů? •
U režie není stanoven žádný limit, všechny náklady se však musí prokazatelně vztahovat k projektu a být specifikovány. Full cost model dle certifikované metodiky není nutný.
71. Pokud si účastník aktivuje svůj stroj do majetku, a bude jej používat k VaV v rámci projektu financovaného z programu ALFA – může si zahrnout do nákladů poměrově odpisy tohoto stroje? •
Ne, pořízení hmotného majetku aktivací není v programu ALFA považováno za způsobilý náklad.
Podávání projektů 72. Jakým způsobem se předkládají návrhy projektů? •
Návrhy projektů se budou předkládat elektronicky prostřednictvím informačního systému na www.tacr-vyzkum.cz a jeden výtisk podepsaný statutárním zástupcem uchazeče a všech dalších účastníků projektu bude nutné doručit i v listinné podobě do 24.5.2010 do 16:30 na adresu sídla TA ČR.
73. Jaký je termín odevzdání přihlášek do programu pokud chceme prostředky čerpat od roku 2011? •
Návrhy projektů je možné podávat od 25.3 do 24.5. 2010 do 16:30 hod.
74. Musí být do uzávěrky příjmu projektů doručena jak elektronická, tak listinná forma návrhu projektu? •
Ano, do 24. 5. 2010 do 16:30 je nutné doručit do TA ČR obě verze návrhu projektu.
75. Je možné vytisknout a nechat podepsat první stranu návrhu projektu (s podpisy statutárních zástupců uchazeče a dalších účastníků projektu) ještě před elektronickým odesláním? •
Ano, u první strany je to možné. U ostatních částí návrhu projektu to možné nebude, po elektronickém odeslání bude projektu přidělen unikátní kód, který se bude zobrazovat i na jednotlivých stránkách projektu a nebude tedy možné část projektu (stránku) vyměnit.
76. Co máme dělat, když jsme již projekt elektronicky odeslali a chtěli bychom ho změnit/opravit chybu? •
Na úvodní stránce vašeho projektu v informačním systému se po odeslání projektu objeví tlačítko „vzít zpět“. Tímto tlačítkem můžete až do konce soutěžní lhůty zrušit podání již odeslaného projektu a můžete jej editovat. Odeslání v elektronické i listinné formě (nové verze) je nutné zopakovat.
77. Je možné si v TA ČR domluvit schůzku ke konkrétní projektové žádosti? Může TA ČR poradit se zařazením projektu do správného podprogramu? •
Vzhledem k očekávanému počtu projektových žádostí, rovnému přístupu ke všem žadatelům a omezeným kapacitám Kanceláře TA ČR, nebudou poskytovány konzultace k jednotlivým projektovým žádostem. Kancelář poskytuje informace po telefonu a přes e-mailovou komunikaci, ale jedná se o technické poradenství týkající se procesu podávání projektových žádostí, programu ALFA a zadávací dokumentace.
78. Může jedna společnost podat více návrhů projektu (různých)? •
Ano, to je samozřejmě možné.
79. Jaká se očekává průměrná velikost projektu (ve finančním vyjádření)? •
Očekáváme projekty kolem 10 mil. Kč.
11
80. Naše společnost se v červnu 2009 rozdělila na dvě s odlišnými činnostmi. Jaké údaje máme doplnit do bodu 5.2.4. Finanční ukazatele účastníka ? Máme až do června 2009 uvádět údaje za původní společnost a od dubna pouze za naši část? Jaká data použít pro výpočet zadluženosti a likvidity, když poslední účetní závěrka proběhla k datu rozdělení společnosti? •
Údaje byste měla uvádět pouze za novou společnost, tj. od rozdělení. Do předchozích let uveďte nuly a do poznámky (nově přidané textové pole) tuto skutečnost vysvětlete. Informace o finančních ukazatelích původní firmy a důvody rozdělení prosím přiložte k projektu jako přílohu.
•
Ukazatele likvidity a zadluženosti uveďte také za novou společnost, k libovolnému dubnovému či květnovému datu, toto datum uveďte také do poznámky.
81. Jak vyplňuje další účastník projektu přihlášku? •
Na úvodní stránce projektu si můžete nastavit sdílení projektu a umožnit tak dalšímu účastníku projektu vyplnit svou část návrhu projektu. Je také možné nastavit sdílení projektu bez práva zapisovat do něj.
82. Musí se vyplňovat do elektronické přihlášky i vlastní programový projekt nebo se dává pouze v papírové formě jako je to např. MPO (TIP, TANDEM)? •
Vše se vyplňuje do elektronické přihlášky, vlastní návrh se doplňuje do kolonky „popis projektu“, která má doporučenou délku 5 stran.
Přílohy 83. Jaké přílohy musíme k návrhu projektu přiložit jsme-li podnik se sídlem v ČR? K návrhu projektu musí podniky předložit: • doklad ke způsobilosti dle § 18 bodu 2 písm b – originální výpis z OR, ŽR, ověřenou kopií zřizovací listiny (pouze 1 z dokumentů) • další oprávnění k činnosti – pouze je-li vyžadováno zákonem (např. testy na zvířatech) • čestné prohlášení statutárního uchazeče dle § 18 bodu 2 písm c-d • čestné prohlášení statutárního uchazeče dle § 18 bodu 2 písm e-f • čestné prohlášení k typu organizace (velikost podniku) • čestné prohlášení, že finanční údaje odpovídají skutečnosti • souhlas všech osob uvedených jmenovitě v návrhu projektu se zpracováním jejich osobních údajů • příloha prokazující potřebnost řešení a možnost uplatnění výsledku řešení • návrh smlouvy o spolupráci (pouze pokud je projekt řešen ve spolupráci) 84. Jaké přílohy musíme k návrhu projektu přiložit jsme-li výzkumná organizace se sídlem v ČR? K návrhu projektu musí výzkumné organizace předložit: • doklad ke způsobilosti dle § 18 bodu 2 písm b – jen pokud nejsou zřízené zákonem • další oprávnění k činnosti – pouze je-li vyžadováno zákonem (např. testy na zvířatech) • čestné prohlášení statutárního uchazeče dle § 18 bodu 2 písm c-d • čestné prohlášení statutárního uchazeče dle § 18 bodu 2 písm e-f • prokázání typu organizace o předložením stanov, zřizovací či zakládací listiny daného uchazeče či dalšího účastníka, o prokázáním oddělené účetní evidence pro hospodářskou a nehospodářskou činnost a o prokázáním, že není poskytován přednostní přístup k výsledkům či výzkumným kapacitám (a to nejen ve vztahu k předmětnému projektu).
12
• • • •
čestné prohlášení, že finanční údaje odpovídají skutečnosti souhlas všech osob uvedených jmenovitě v návrhu projektu se zpracováním jejich osobních údajů příloha prokazující potřebnost řešení a možnost uplatnění výsledku řešení návrh smlouvy o spolupráci (pouze pokud je projekt řešen ve spolupráci)
85. Musíme přikládat všechny přílohy i v elektronické podobě? •
Ano, nascanované. A to i v případě, že přílohou bude tzv. odkaz na jiný projekt, elektronická a listinná verze musí být totožná.
86. Využíváme možnosti předkládat čestné prohlášení pouze k jednomu projektu (u ostatních bude pouze odkaz na tento projekt). Je třeba v elektronické podobě přikládat čestná prohlášení ke všem projektům nebo pouze k tomu, u kterého jsou tyto přílohy přiloženy i v listinné podobě? •
Čestná prohlášení (a jiné dokumenty přikládané hromadně) se přikládají pouze k tomu návrhu projektu, u kterého jsou přiloženy i v listinné formě. U ostatních návrhů projektů se přikládá pouze příloha s odkazem na návrh projektu, u kterého jsou přílohy uvedeny.
87. Musí být podpisy na čestných prohlášeních ověřené? •
Ne, není to nutné.
88. V kolika paré se předkládají čestná prohlášení? •
V 1 paré.
89. Musí být na čestných prohlášeních razítko? Domníváme se, že stačí podpis statutárního orgánu. •
Ano, na čestných prohlášeních stačí pouze podpis statutárního orgánu. Razítko je nutné pouze na titulním listě návrhu projektu.
90. Kdo přesně má podepsat 8.1.2. Čestné prohlášení uchazeče e-g fyzická osoba – musí to podepsat všichni ti, co jsou statutární orgán? •
Toto prohlášení podepisují pouze uchazeči, kteří předkládají návrh projektu jako OSVČ.
91. Naše společnost má dva jednatele – je nutné, aby návrh projektu a čestné prohlášení dle §18 písm. c) a d) podepisovali oba? •
Pokud jsou dle obchodního rejstříku tito jednatelé oprávněni jednat za společnost samostatně, stačí podpis jednoho z nich. Pokud dle obchodního rejstříku musí jednat společnost, je nutné uvést oba podpisy.
92. Do eProjektu se vkládají skeny příloh. Podmínkou je, aby tištěná a elektronická verze byly totožné. Mam k tištěné verzi přikládat originály příloh, na kterých jsou podpisy nebo stačí vytištěné skeny? •
K listinné podobě návrhu projektu se vkládají originály dokumentů. Vytištěná nascanovaná čestná prohlášení s podpisy či jejich prosté kopie není možné považovat za originály. Pokud nechcete/nemůžete přikládat originály, můžete přiložit ověřenou kopii.
•
U dokumentů k prokázání splnění definice výzkumné organizace nejsou ověřené kopie dokumentů nutné.
93. Může být výpis z obchodního či živnostenského rejstříku jen vytištěný z internetu? •
Doklad k prokázání způsobilosti dle zákona 130/2002 Sb, § 18, bodu 2, písm. b), tj. výpis z obchodního rejstříku, živnostenského rejstříku či zřizovací či zakládací listiny MUSÍ BÝT originální výpis získaný na CzechPointu, živnostenském úřadě, rejstříkovém soudě apod. či se musí jednat o ověřenou kopii tohoto dokumentu. Tato informace neplatí pro subjekty, které doklady dle zákona 130/2002 Sb, § 18, bodu 2, písm. b) nemusí dokládat, tj. vysoké školy a veřejné výzkumné instituce zřízené zákonem.
13
94. Pokud bude dalším účastníkem zahraniční podnik, musí být jím podepsaná čestná prohlášení ověřená? •
Ano, musí se jednat o ověřený překlad z cizího jazyka do češtiny, případně je možné podepsat přímo českou verzi dokumentů.
95. Co mám dávat do přílohy 8.1.4. Příloha dokazující potřebnost řešení a možnost uplatnění výsledku řešení, např. průzkum, studie nebo poptávka odběratele či uživatele? •
Do této přílohy přiložte jakýkoliv dokument, který prokáže, že o výsledky vašeho projektu je zájem, ať již na trhu (komerční) či od jiného potenciálního odběratele. Může se jednat o výsledky průzkumu trhu, odbornou studii, dopis od odběratele apod.
96. Je nutné přikládat k návrhu projektu smlouvu o smlouvě budoucí? •
Ne, smlouvu o smlouvě budoucí TA ČR nevyžaduje. K návrhu projektu přikládáte návrh smlouvy o spolupráci uchazeče s dalšími účastníky projektu. Tato smlouva by měla být jedna - smlouva příjemce se všemi dalšími účastníky projektu. Podepsanou smlouvu předkládáte TA ČR před podpisem smlouvy o poskytnutí dotace. I smlouva o poskytnutí dotace bude jen jedna a TAČR ji bude podepisovat pouze s příjemcem.
97. Je možné přiložit k návrhu projektu místo návrhu Smlouvy o spolupráci podepsanou Smlouvu o smlouvě budoucí? •
Pokud řeší Smlouva o smlouvě budoucí všechny požadované náležitosti, tj. vztahy, peníze, způsob řízení, výsledky, a odkládá pouze doladěni detailů, tak lze samozřejmě Smlouvu o smlouvě budoucí uznat a je to dokonce i lepší varianta, protože se některé drobnosti mohou změnit, případně může dojit k doplnění některých podrobností.
•
Ovšem pokud bude Smlouva o smlouvě budoucí jen o tom, že v případě řešení projektu bude uzavřena Smlouva o spolupráci tak to samozřejmě není možné. Oponenti totiž budou vycházet z textu smlouvy při hodnocení jednoho z kritérií a obsahová stránka smlouvy je tedy velmi důležitá.
98. Existuje vzor smlouvy o spolupráci či konkrétní požadavky na její obsah? •
Není předepsaný povinný typ smlouvy, v příloze Příručky pro uchazeče je však uveden doporučený obsah takovéto smlouvy.
99. Musí být návrh Smlouvy o spolupráci podepsaný? •
Ne, jedná se pouze o návrh smlouvy, proto podepsaný být nemusí. Návrh je však podkladem k hodnocení jednoho kritéria, proto by měl být co nejvíce podrobný a věcně by se neměl od finální verze lišit.
100. Může se návrh Smlouvy o spolupráci lišit od finální verze podepsané po schválení dotace? •
Návrh Smlouvy o spolupráci je součástí návrhu projektu a je podkladem k hodnocení jednoho kritéria, proto by měl být co nejvíce podrobný a věcně by se neměl od finální verze lišit.
101. Jakým formálně správným způsobem se má prokázat "že není poskytován přednostní přístup k výsledkům či výzkumným kapacitám, a to nejen ve vztahu k předmětnému projektu"? •
Není určen žádný jediný možný způsob, jako příklad uvádíme interní směrnici či předpis (pokud existuje), lze akceptovat i čestné prohlášení
102. Bod 8.1.7. Souhlas se zpracováním osobních údajů. Může být dodán na více formulářích? Jeden dám podepsat samostatně panu rektorovi. Podpisy dalších osob, které se budou účastnit projektu, si řešitel zajistí sám na dalším formuláři. •
Ano, je to možné.
103. V bodě 8.1.2. e-přihlášky budu za univerzitu dokládat čestná prohlášení. Čestné prohlášení uchazeče "Skutečnosti podle § 18 odst. 2 písm. e) až f)" má být podepsáno všemi členy statutárního orgánu. Statutární zástupce univerzity je pouze rektor. Stačí vám pouze
14
podpis pana rektora, nebo potřebujete čestné prohlášení ještě jiných osob (např. děkanů fakult). •
Pokud máte pouze jednoho statutárního zástupce, tak samozřejmě stačí jeho podpis.
104. Určitá část agendy ohledně projektů bude spadat pod správu jednotlivých fakult, myslím tím zejména evidenci a kontrolu návrhů a následné podpisy smluv. Vše budou podepisovat děkani. Mám vám poslat plné moci, v nichž rektor zmocňuje děkany pro veškerá jednání týkající se jejich fakulty ve věci veřejné soutěže programu ALFA? •
Ano, bylo by to vhodné.
105. Prohlášení 8.1.7 podepisují pouze členové řešitelského týmu nebo i všechny kontaktní osoby, statutární zástupci účastnických společností (jednatelé, rektoři atd). •
Tuto přílohu musí podepsat všechny osoby (řešitelé, kontaktní osoby, statutární zástupci) jejichž jméno je uvedeno v kolonkách návrhu projektu. Nemusí ho podepisovat pouze osoby, které jsou v návrhu uvedeny pouze hromadně v části 5.3.2. Ostatní osoby podílející se na řešení za účastníka.
Různé 106. Mohou se v příloze 5.3.1.14.2.-seznam 5 nejvýznamnějších projektů za poslední 3 roky uvádět i projekty, které se nezadávají do CEP? •
Ano, je možné uvádět i projekty, které nejsou uvedeny v CEP. Údaje o projektu, identifikační kód, název projektu a téma řešení stačí.
107. Je nutné u projektů uvedených CEP zadávat do návrhu projektu do programu ALFA všechny údaje, které jsou u tohoto projektu uvedené v CEP? •
Není to nutné, postačí identifikační kód, název projektu a cíle řešení (česky) stačí.
108. Můžeme předložit projekt zaměřený na informační a komunikační technologie do prvního podprogramu, když nejsou uvedeny mezi dílčími cíli? •
Ano, projekt můžete předložit i pokud není tento obor specificky uveden mezi dílčími cíli. Důležité je, aby byl buď uveden v textu podprogramu nebo aby tematicky souvisel s obsahem daného podprogramu. Nicméně alespoň jednomu cíli podprogramu či programu byste se měli přiblížit a v návrhu projektu ho uvést. i přesto by bylo vhodnější některý z nich vybrat, protože součástí návrhu projektu je i popis souladu návrhu projektu s cíli programu a podprogramu.
109.
Můžeme po odeslání návrhu projektu změnit jeho zařazení do podprogramu?
•
Jakékoliv změny v projektu můžete v projektu dělat i po jeho odeslání avšak pouze do konce soutěžní lhůty. Po ukončení soutěžní lhůty již není možné projekt jakkoliv měnit.
•
Před koncem soutěžní lhůty lze projekt „vzít zpět“, editovat a znovu odeslat.
110. •
Je to z důvodu možnosti jednoznačné kontroly míry podpory dle typu výzkumu a realizovaných v daném roce.
111. •
prací
Můžeme mít v 1 kalendářním roce více etap zároveň?
Ne, v 1 kalendářním roce můžete mít pouze 1 etapu.
112. •
Proč nesmí 1 etapa být delší/kratší než 1 rok?
Co se stane, pokud projekt bude neúspěšný/nedosáhne předpokládaných výsledků?
TA ČR nejprve zhodnotí z jakého důvodu byl projekt neúspěšný. Může se stát, že projekt neuspěl z důvodů, které řešitel nemohl předpokládat ani ovlivnit (např. stejné či ještě výhodnější řešení objevené jiným výzkumníkem). Tato situace by ovšem teoreticky neměla
15
nastat, protože projekt bude z těchto hledisek hodnocen každoročně a pokud by se jeho další financování jevilo jako neefektivní, mělo by dojít k jeho zastavení. •
Pokud ovšem projekt neuspěl např. z důvodu liknavosti řešitele, přistoupí TA ČR k individuelním sankcím, v krajním případě i k vrácení dotace. TA ČR si zároveň bude tvořit svou vlastní databázi neúspěšných projektů a řešitelů a bude k ní přihlížet při přidělování dotací pro další projekty.
113. •
Podmínky uznání patentu jsou dané platnou metodikou hodnocení výsledků výzkumu a vývoje na www.vyzkum.cz. TAČR uzná patent jako platný výsledek v době, kdy bude splňovat požadavky této metodiky. Protože metodika uznává patent až po jeho udělení a ne při podání žádosti o jeho ochranu a doba udělení patentu se obvykle počítá v letech, je naplnění tohoto druhu výsledku před skončením realizace projektu obtížné, což si uvědomujeme.Je však nutné, abyste splnili/dosáhli alespoň jednoho požadovaného druhu výsledku.
114. •
Jak se bude hodnotit dosažení patentu, jehož získání trvá i několik let?
Může uchazeč nějak ovlivnit výběr oponentů, kteří budou hodnotit jeho projekt ?
Ne, oponenty bude ke každému projektu přidělovat počítač. TA ČR pouze zajistí, aby oponent nebyl vůči projektu podjatý. Uchazeč nemůže navrhnout ani vyloučit oponenty.
115. Připravujeme podání projektu ALFA v souvislosti s podprogramem Udržitelný rozvoj dopravy, přičemž definovaným výstupem je: „Výsledek N – certifikované metodiky a postupy“. Kdo pro uvedený případ bude metodiku certifikovat a jakým mechanismem? •
Uznávání všech typů výsledků včetně metodik se bude řídit metodikou uznávání výsledků výzkumu a vývoje platnou v daném roce uplatnění výsledku (což je pokud vím běžnou praxí. Metodiku vydá Rada pro výzkum a vývoj a je dostupná na www.vyzkum.cz.
116. •
Bude uznávána jako výsledek projektu i nová odrůda?
Pokud bude výsledkem vašeho projektu nová odrůda, je to samozřejmě možné, ale aby byl projekt úspěšný, tak musíte dosáhnout alespoň jednoho z požadovaných výsledků, mezi kterými nová odrůda nefiguruje.
117. Jakým způsobem zamezíte možné manipulaci s výsledky veřejné soutěže či zamezíte lobbingu? •
Pokud by procesu hodnocení projektu chtěl výše postavený orgán změnit pořadí projektu, musí tuto změnu řádně odůvodnit a toto zdůvodnění zveřejnit na internetu.
118. Vylučuje účast v programu ALFA účast v jiných programech? Když jsme neuspěli v TIPu můžeme si podat žádost do ALFy? •
Účast v programu ALFA nevylučuje účast uchazeče v jiném programu, nesmí se ovšem jednat o stejný projekt či návrh projektu. Stejná nesmí být ani podstata tohoto návrhu. Není možné financovat stejné náklady ze dvou programů zároveň. Pokud jste tedy neuspěli v jiném programu, je teoreticky možné podat přepracovaný návrh programu i do ALFY. Není však možné podat stejný či podobný projekt do obou programů zároveň, nebylo by splněno jedno z binárních kritérií.
119. Můžeme podat projekt týkající se informačních technologií a informačních systémů pro cestující v rámci podprogramu č. 3 Udržitelný rozvoj dopravy? •
Projekt můžete podat do kteréhokoliv programu, v případě možných „hraničních“ projektů mezi podprogramy jen doporučuji tuto volbu důkladně zvážit, protože po odeslání projektu ji již nemůžete změnit.
120. •
Mohou být výsledky projektu využity mimo Českou republiku?
Ano, např. prodej licence, ale primárně by výsledky projektu měly přispívat k naplnění cíle programu a tudíž i ke zvyšování konkurenceschopnosti České republiky.
16
121. Budou výzvy v letech 2011 a 2012? vyhlašovány ve stejných podprogramech jako letos? •
Ano, budou stejné, program je takto schválen vládou ČR.
122. •
Jaký bude systém hodnocení projektů?
Každý projekt budou hodnotit 2 oponenti – externí odborníci na danou problematiku – a 1 zpravodaj jmenovaný z členů Rady podprogramu. Zpravodaj bude projekt sledovat i v době jeho realizace a protože bude hodnotit více projektů, bude mít možnost srovnání mezi jednotlivými projekty. Zpravodaj se bude k projektu vyjadřovat především pokud budou posudky od oponentů odlišné. Projekty následně zhodnotí Rada podprogramu, která následně vytvoří pořadí projektů za daný podprogram. Rada programu pak vytvoří návrh pořadí za celý program, který poté schválí předsednictvo TA ČR.
123. Bude v průběhu procesu hodnocení nějaká možná zpětná vazba mezi oponenty a uchazeči, např. doplnění informací? •
Ne, toto nebude z důvodu transparentnosti a nezávislosti procesu hodnocení možné.
124. •
Může si oponent podat vlastní projekt?
Ano může, ale z důvodu podjatosti nesmí hodnotit projekt svůj nebo svého zaměstnavatele.
125. Jsou programem ALFA stanovena pravidla pro výběr dodavatelů nad rámec Zákona o zadávání veřejných zakázek ? •
Ne, žádná další pravidla k veřejným zakázkám jsme nestanovili a ani to neplánujeme.
126. Do jaké hloubky musí být rozpracován návrh Smlouvy o spolupráci, která se přikládá k žádosti? Jednání s našimi partnery jsou složitá a do konce soutěžní lhůty ji pravděpodobně nestihneme dopracovat do všech podrobností. •
Důležité je, aby bylo z návrhu smlouvy jasné, jak bude spolupráce na projektu probíhat, tj. kdo bude za co odpovědný (tj. rozsah činnosti na projektu), jak si mezi sebe rozdělí IPR vzniklé v projektu, apod. Oponent by měl být schopen podle toho posoudit podíl jednotlivých partnerů na projektu a funkčnost konsorcia. Podepsaná smlouva bude vyžadována před uzavřením smlouvy o poskytnutí podpory.
127. Může být dalším účastníkem projektu a současně i uživatelem výsledku výzkumu jeden a ten samý podnik – tj. bude u něho prováděna po skončení projektu implementace ? •
Ano, to je naprosto ideální situace.
128. V bodě 8.1.4 příručky pro uchazeče je uvedeno, že k přihlášce projektu je nutné přiložit dokument, který prokazuje, že o výsledky projektu má odběratel zájem. Může být tímto dokumentem např. sdělení/potvrzení odběratele, že o výsledky má zájem a že je bude využívat nejméně po dobu 3 let po skončení projektu ? Pokud ano, kým má být toto potvrzení podepsáno? •
Ano, toto je úplně nejvhodnější způsob. Potvrzení by měl podepsat ředitel odběratelského podniku.
129. V jakém jazyce má být to čestné prohlášení o souhlasu se zpracováním osobních údajů, pokud jeden z řešitelů je cizinec (ale žadatel je česká firma)? •
Všechny dokumenty, i od zahraničních účastníků či řešitelů, se předkládají v češtině, příp. s notářsky ověřeným překladem. Prohlášení o souhlasu se zpracováním osobních údajů může zahraniční řešitel podat na samostatném dokumentu a nemusí využít možnosti podávat ho na společném dokumentu s ostatními členy řešitelského týmu.
130. V rámci projektu budeme pracovat se zvířaty. Je nutné mít schválení etické komise ještě před podáním návrhu projektu? •
Ano, povolení k práci se zvířaty je nutné doložit již při podávání návrhu projektu.
17
131. Jaký je rozdíl mezi aplikovaným výzkumem a experimentálním vývojem? Bude některá z těchto kategorií preferována? •
Definice aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje jsou uvedeny v zákoně 130/2002 Sb. po podpoře výzkumu a vývoje. Žádná z kategorií nebude v programu ALFA preferována.
132. Bude v projektech bonifikována účast v uchazeče v operačních programech, např. OP VaVpI? •
Ne, žádná bonifikace poskytována nebude.
133. Je možné, aby návrh projektu podávala firma (sama či ve spolupráci), která je dlouhodobě ve ztrátě? •
Ano, možné to je, ale šance na získání podpory se výrazně snižují vzhledem k vysoké konkurenci ostatních projektů a snížené důvěry oponentů ve schopnost takové firmy zajistit spolufinancování projektu.
134. Bude TA ČR stanovovat nějaká pravidla ohledně rozdělení práv k duševnímu vlastnictví vzniklému v projektu? •
Nakládání s právy duševního vlastnictví je upraveno v § 16 zákona 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje a uchazeči jsou povinni se tímto zákonem řídit. Samotné rozdělení práv mezi účastníky projektu je plně v jejich kompetenci a mělo by být specifikováno ve Smlouvě o spolupráci, kterou mezi sebou uzavírají jednotliví účastnici projektu. V této smlouvě by měli účastníci vymezit duševní vlastnictví, se kterým do projektu vstupují, i nakládání s duševním vlastnictvím vytvořeným v projektu.
18
