Dotazy k příspěvku na úhradu péče: 1. k § 28 odstavec 1 – věta druhá: „Rodiči, který doloží, že po zaplacení příspěvku by jeho příjem nebo příjem s ním společně posuzovaných osob klesl pod součet částky životního minima podle zákona o životním a existenčním minimu a částky normativních nákladů na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře, se příspěvek stanoví v takové výši, aby mu uvedený součet zůstal zachován, pokud by takto stanovený příspěvek byl nižší než 100Kč, nestanoví se.“ Dotaz: Jakým způsobem mají být posuzováni rodiče, kteří jsou ve výkonu trestu odnětí svobody nebo dlouhodobě hospitalizovaní v léčebnách? Má být zohledněno pouze životní minimum, protože normativní náklady souvisí s bydlením v bytech (odvíjí se od typu bytu, počtu osob v rodině, velikosti místa bydliště) a na tyto osoby zřejmě nevztahují? Jak počítat normativní náklady na bydlení u rodiče, který je ve VTOS (odsouzený rodič má příjem, který převyšuje jeho ŽM stanovené pro jednotlivce, ovšem lze připočíst také normativní náklady na bydlení? Odpověď: Normativní náklady na bydlení jsou dle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, stanoveny za účelem posouzení vzniku nároku na příspěvek na bydlení. Rozhodující u stanovení normativních nákladů je trvalý pobyt dotyčné osoby; rozlišují se normativní náklady na bydlení a) v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy a b) v družstevních bytech a bytech vlastníků. Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby (s výjimkou dětí v plném přímém zaopatření ústavu či zařízení pro péči o děti nebo mládež), které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu; podmínka, aby spolu trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se však nevyžaduje (§ 7 odst. 5 zákona č. 117/1995 Sb.). Vzhledem k této konstrukci by měli být obdobně posuzováni rodiče žádající o snížení nebo prominutí příspěvku na péči – tj. částka normativních nákladů na bydlení by měla vycházet z místa trvalého pobytu rodičů (bez ohledu na to, zda jsou ve výkonu trestu odnětí svobody nebo hospitalizováni). U osob, které jsou bezdomovci nebo mají trvalý pobyt na ohlašovně obce, včetně osob žijících v podnájmu, které nemají v tomto místě trvalý pobyt, doporučuji analogicky použít nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), které v § 1 odst. 1 uvádí, že se částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu se stanoví pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel. Jedná se o středovou hodnotu normativních nákladů na bydlení jednotlivce – částku 5687 Kč. 2. Dotaz: Co vše může být uznáno jako doklad o příjmu? Je možné jako doklad uznat např. sdělení sociálního pracovníka z orgánu sociálně právní ochrany dětí, ve kterém uvede, že mu rodič sdělil, že nemá žádný příjem, ale rodič přitom není veden na Úřadu práce ani nepobírá žádné sociální dávky, případně byl z Úřadu práce sankčně vyřazen? Je možné jako doklad uznat svědeckou výpověď – např. rodičova příbuzného– o tom, že rodič nemá příjmy, je např. bez domova apod.? Odpověď: Ust. § 28 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb. nestanoví, jakým způsobem má být příjem rodiče doložen (není zde formulace např. „písemně doloží“ nebo „doloží listinou“). Podle § 51 lze k provedení důkazů užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy. V úvahu tedy přichází i 1
svědecká výpověď (je však nutno dbát na to, aby svědectví nebylo poskytnuto v rozporu zejm. se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů). Sdělení pracovníka OSPOD, že mu rodič cosi sdělil, by bylo dle mého názoru vhodnější nahradit „prohlášením“ rodiče přímo do spisu (písemně nebo ústně). Podle § 53 odst. 5 může čestné prohlášení nebo svědecká výpověď nahradit předložení listiny pouze za podmínek stanovených zvláštním zákonem. Zákon č. 109/2002 Sb. se o čestném prohlášení nezmiňuje, avšak vzhledem k výše uvedenému (nevyžaduje se výslovně předložení listiny o příjmech) nepůjde v tomto případě o nahrazení předložení listiny, ale o důkazní prostředek vhodný ke zjištění stavu věci. 3. K § 29 odst. 3 „ Rozdíl mezi částkou určenou pro úhradu příspěvku z příjmu dětí podle odstavce 2 a příspěvkem hradí rodiče.“ Dotaz: Jak je to v případě stanovení příspěvku dle § 29 odst. 1 – hrazení příspěvku ze sirotčího důchodu? I v tomto případě mají rodiče hradit rozdíl mezi částkou stanovenou dětem a výší příspěvku? Odpověď: : Byť § 29 odst. 3 výslovně nestanoví, že rodič hradí rozdíl mezi částkou určenou pro úhradu příspěvku z příjmu jednostranně osiřelého dítěte, které nemá jiný příjem, a příspěvkem, je dle mého názoru možno tuto povinnost dovodit z ust. § 27 odst. 1, kdy prvotní povinnost hradit příspěvek mají rodiče a dítě se podílí podle § 29 na hrazení příspěvku v případě, že má vlastní pravidelné příjmy.
4. K §29 odst. 1 „Ze sirotčího důchodu dítěte, které nemá jiný příjem, se na úhradu příspěvku použije nejvýše 10%.“ Dotaz: Jak má být ve správních rozhodnutích zdůvodňováno, proč byl dítěti stanoven např. příspěvek ve výši 10% nebo 5% jeho příjmu nebo naopak žádný příspěvek? Obáváme se, že užití slova „ nejvýše“, dává prostor pro různé výklady, nejasnosti, odvolání apod. Odpověď: Slova „nejvýše 10 %“ dle mého názoru znamenají, že nelze k úhradě příspěvku použít vyšší částku, než kolik představuje 10 % sirotčího důchodu. Na druhé straně, pokud by (teoreticky) postačilo k úhradě celého příspěvku např. 9 % sirotčího důchodu, nemůže být dítěti strženo více než těchto 9 %. Konstrukce úhrady příspěvku nedává dle mého názoru prostor pro správní uvážení ředitele, částky nutno stanovit podle pravidel uvedených v § 27 až 30.
5. §30 odst. 1 – věta druhá: „Příspěvek náleží zařízení od prvního dne pobytu dítěte v zařízení.“ Z věty oproti předchozí verzi zákona odpadlo „pokud bylo dítě k pobytu přijato v době do 15 hodin“. Dotaz: Pokud je dítě přeřazováno mezi zařízeními a v původním zařízení ukončí pobyt po 15 hodině – může se stát, že bude vedeno ten den v obou zařízeních. Je tedy nějaká přednost – např. že ten den bude počítán pouze v zařízení, do kterého je dítě umisťováno? Odpověď: Ust. § 30 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb., ve znění zákona č. 333/2012 Sb., přiznává zařízení příspěvek na úhradu péče od prvního dne pobytu dítěte v zařízení. V případě, že je dítě během dne přemístěno z jednoho zařízení do 2
jiného, ze zákona náleží příspěvek tomuto jinému zařízení; není však vyloučena dohoda mezi oběma zařízeními o případném poměrném rozdělení výše příspěvku připadající na jeden den. 6. Ještě bychom měli otázku k výpočtu dní, které je dítě v měsíci přítomno v zařízení. Příklad měsíc má 31 dní-např. leden, dítě je v termínu 27.1. (od 8:00)-31.1. (do 16:00) – celkem 5 dní na pobytu u rodičů (§30 odst.2). Je správný postup k určení, kolik dní bylo dítě přítomno v zařízení, pro výpočet příspěvku tento: Denní částka je počítána jako 1/30, z toho důvodu se počet denních částek odečítá od čísla 30, přestože má měsíc 31 nebo 29 dnů, tedy 30-5 = dítě v zařízení přítomno 25 dní. Rodič má stanoven příspěvek např. 691,-Kč , v daném měsíci tedy má uhradit (691/30 x 25), tj. po zaokrouhlení 576,-Kč. Odpověď: Podle § 30 odst. 2 se za dobu, po kterou je dítě se souhlasem zařízení u osob odpovědných za výchovu nebo ve zdravotnickém zařízení déle než 2 po sobě jdoucí dny, snižuje se příspěvek za kalendářní měsíc o příslušný počet denních částek včetně částky za den, v němž započne pobyt do 15 hodin, a za den, v němž dítě ukončí pobyt v době po 15. hodině. Pokud příspěvek v daném případě činí 1382 Kč měsíčně, pak se za dobu pobytu u rodičů sníží o 5x1382/30, tj. 1382-5x1382/30, což je po zaokrouhlení na koruny 1152 Kč. Doporučuji tedy držet se přesně postupu dle zákona a snižovat celkovou výši příspěvku, z níž potom budou stanoveny podíly rodičů (dítěte) a nesnižovat až jednotlivé podíly, které již mohou být předtím zaokrouhleny a nemusel by vždy vyjít týž výsledek jako při uvedeném postupu.
7. Dotaz: Je již znám nějaký termín, kdy by mělo vyjít nařízení vlády, které bude určovat částky příspěvku za kalendářní měsíc, částky kapesného apod., jak je uvedeno v §41 odst. 2?. Odpověď: Odbor legislativy obdržel podklady k vypracování textu nařízení a práce na textu budou v brzké době zahájeny. Vzhledem k tomu, že v souvislosti se změnou příspěvkového koeficientu budou muset být od března 2013 vydána nová rozhodnutí o výši příspěvku, zvažujeme termín nabytí účinnosti nařízení vlády až od roku 2014 (1. ledna). 8. Dotaz: Kdy ustanovovat opatrovníka ve správním řízení (v případech založení účtu/vkladní knížky dítěte pro přeposílání části sirotčího důchodu, v případě nepřebírání pošty zákonného zástupce ukládá-li se mu nějaká povinnost, ...), jakým způsobem (nejlépe vzor usnesení) a koho ? Odpověď: Taxativní výčet případů, kdy správní orgán ustanoví účastníkovi řízení procesního opatrovníka, je uveden v § 32 odst. 2 správního řádu. Nastane-li některá ze situací předvídaných tímto ustanovením (např. účastníka nemůže zastupovat zákonný zástupce a není stanoven opatrovník podle zákona o rodině, dále v případě osob neznámého pobytu nebo sídla nebo osob, jimž se prokazatelně nedaří doručovat (opakovaně), rovněž osobám ve výkonu trestu odnětí svobody, ve výkonu vazby nebo s nařízenou karanténou – pokud si 3
nezvolí zmocněnce na základě plné moci), správní orgán opatrovníka ustanovit musí. Pokud je třeba ustanovit procesně nezpůsobilému účastníkovi řízení opatrovníka, je možné (ale nikoli nutné) přerušit správní řízení podle § 64 odst. 1 písm. d), a to do doby ustanovení tohoto opatrovníka. Nepřebírání pošty není důvodem k ustanovení opatrovníka – postup dle § 23 správního řádu, doručuje se fikcí (i když si osoba nepřevezme oznámení o zahájení správního řízení). Pokud je účastník neznámého pobytu, je nutné ustanovit opatrovníka dle § 32 odst. 2 písm. d) správního řádu a usnesení o ustanovení opatrovníka se v tomto případě doručuje veřejnou vyhláškou. Koho ustanovit opatrovníkem: Pokud nelze ustanovit osobu v příbuzenském poměru (hrozil by střet zájmů), lze doporučit stanovit OSPOD nebo obec, kde má dítě trvalý pobyt. Osoba, která je ustanovena opatrovníkem, je povinna tuto funkci přijmout, pokud jí v tom nebrání závažné důvody (§ 32 odst. 4); vhodné je ale předem ustanovení s dotyčnou osobou projednat, aby skutečně byla funkce vykonávána řádně a hájeny zájmy opatrovance.
9. Dotaz: Snižovat výši příspěvku na péči po dobu hospitalizace dítěte v nemocnici nebo v dětské psychiatr. léčebně (i když si DPL žádá platby za určité služby) ? Odpověď: Pokud je dítě ve zdravotnickém zařízení déle než 2 po sobě jdoucí dny, příspěvek se snižuje podle § 30 odst. 2 zákona č. 109/2002 Sb. Dle § 16a odst. 2 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů se regulační poplatek neplatí, jde-li o pojištěnce umístěné v dětských domovech. 10. Dotaz: Uvádět v rozhodnutí odkaz na 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů nebo 333/2012 ? Odpověď: Vhodnější je uvádět „ve znění pozdějších předpisů“, jinak striktně právnicky by měly být uváděny jen ty novely, novelizovaly dané ustanovení (např. pokud v rozhodnutí uvedu § 24 odst. 3 písm. g), měly by být uvedeny jen novely č. 383/2005 a č. 333/2012 Sb. Pokud by se odkazovalo na § 27 v dosavadním znění, uvede se „§ 27 zákona č. 109/2002 Sb., ve znění účinném do 31. října 2012“. 11. Dotaz: Klientka našeho zařízení dovršila zletilosti, byla ukončena ústavní výchova a klientka využila možnosti požádat ředitelku našeho DD o setrvání v DD do ukončení přípravy na povolání. Rozsudkem soudu byla otci klientky stanovena povinnost hradit výživné (1.200 Kč) k rukám ústavu, kde bude ústavní výchova vykonávána. Otec však po celou dobu pobytu dítěte v našem zařízení svoji povinnost neplnil. Exekuce je zatím bezvýsledná. Zahájili jsme správní řízení za účelem stanovení povinnosti hradit příspěvek na úhradu péče. V případě, že stanovím povinnost zletilé podílet se na hrazení příspěvku na úhradu péče z pravidelných příjmů, bude jí narůstat dluh
4
vůči našemu zařízení, neboť fakticky příjem (výživné od otce) nemá. Bude pobírat jen přídavek na dítě ve výši 700 Kč. Platí i nadále, že otec je povinen hradit výživné? V rozsudku uvedeno, že je povinen jej hradit na účet ústavu, kde je ústavní výchova vykonávána. Ale ústavní výchova již není, dítě je zletilé, třebaže se nadále připravuje na budoucí povolání? Odpověď: Pokud nedojde ke změně nebo zrušení povinnosti otce hradit stanovené výživné soudem, povinnost hradit jej na účet ústavu trvá. Jestliže však není výživné vůbec hrazeno, nemá dítě (resp. nezaopatřená osoba) tento příjem – jde jen o příjem fiktivní, který, ač soudně přiznán, není hrazen. Dle mého názoru je možno stanovit povinnost dítěte či nezaopatřené osoby podílet se na hrazení příspěvku pouze v případě, že příjmy skutečně obdrželo a jedná se o příjmy pravidelné (§ 27 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb.).
12. Dotaz: Jak stanovit podíl na platbě příspěvku na úhradu péče? Má zletilá pravidelný příjem - výživné, když jej otec nehradí? Dále zletilá pobírá přídavek na dítě. Odpověď: Pokud otec výživné nehradí, nelze zletilé tento neobdržený příjem počítat. Co se týče přídavku na dítě, použije se podle § 29 odst. 2 část přídavku převyšující 50 % příspěvku pro danou věkovou kategorii. Na nezaopatřenou osobu činí výše příspěvku v současné době 1541 Kč, pokud klientka pobírá 700 Kč, na hrazení se podílet nebude (příjem nepřevyšuje 50 % výše příspěvku). 13. K zaokrouhlování: Až do vydání nařízení vlády podle § 41 odst. 2 zákona 109 se postupuje podle dosavadní úpravy celého § 27 tak, jak zněl do 31.10.2012, a v novém znění se aplikuje § 28 až § 30 tohoto zákona. Při stanovení příspěvku od 1.11.2012 tedy nadále zaokrouhlujeme vypočtenou částku matematicky (od 50 hal. včetně na koruny nahoru, od 1 do 49 hal. na koruny dolů) a prozatím se neřídíme novým zněním § 27 odst. 8, který říká, že částku příspěvku zaokrouhlujeme nahoru. 14. Dotaz: Pokud je dítě mimo zařízení u osob odpovědných za výchovu, snižuje se příspěvek na úhradu péče poskytané dítěti v zařízení oběma rodičům (pokud mají stanoveno)? Odpověď: Pokud vyjdeme z ust. § 30 odst. 2 zákona č. 109/2002 Sb., ve znění účinném 31. 10. 2012, tak za dobu, po kterou je dítě se souhlasem zařízení u osob odpovědných za výchovu nebo ve zdravotnickém zařízení déle než po sobě jdoucí dny, snižuje se příspěvek za kalendářní měsíc určený podle § 27 o příslušný počet denních částek…. Tj. spočítá se výše příspěvku (snížená o příslušný počet denních částek) a z této nové výše se stanoví podíly rodičů (dítěte). I když je tedy dítě např. jen u jednoho z rodičů, celková výše příspěvku se snižuje a tedy i podíly obou rodičů jsou nižší, stejně tak v případě, že je dítě ve zdravotnickém zařízení. 15. Jak postupovat při stanovení příspěvku v případě, že rodiče mají soudem stanovené výživné a toto výživné hradí velmi nepravidelně? 5
Odpověď: Pokud rodiče výživné v daném měsíci neuhradí, nelze dítěti neuhrazené výživné počítat jako příjem, neboť příjem skutečně neobdrželo, dítě se tedy na hrazení příjmu (nemá-li ještě jiný příjem) nepodílí a částku příspěvku hradí rodiče (§ 29 odst. 3). Výroky v rozhodnutí mohou znít např. takto: I. Výše příspěvku za kalendářní měsíc činí.... Kč. II. Podíl nezl. na hrazení příspěvku činí... Kč měsíčně a bude srážen měsíčně ze skutečně uhrazeného výživného poukázaného k rukám zařízení v daném měsíci, v němž se nezl. na hrazení příspěvku podílí. III. Podíl otce na hrazení příspěvku činí ... Kč měsíčně. IV. Podíl matky na hrazení příspěvku činí ... Kč měsíčně. V. V případě, že rodiče nehradí soudem stanovené výživné, nepostupuje se podle výroku II. a rozdíl mezi vyměřeným a skutečně uhrazeným příspěvkem hradí ten rodič, který výživné nezaplatil, případně oba rodiče poměrně. 16. Vzor usnesení o ustanovení opatrovníka
6
Usnesení (o ustanovení opatrovníka - osobám neznámého pobytu neb sídla a osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat - § 32 odst. 2 písm. d) správního řádu )
Dětský domov …. Čj. …………….
V………dne…..
USNESENÍ Ředitel Dětského domova …………….. rozhodl v souladu s § 32 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád), takto: Podle § 32 odst. 2 písm. d) správního řádu, se opatrovníkem pana (paní)…………………… ustanovuje pan (paní)………..
odůvodnění: (Uvést, pro kterou překážku nemůže účastník řízení v řízení samostatně jednat.)
Poučení o opravném prostředku: Proti tomuto usnesení se lze podle § 76 odst. 5 správního řádu odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému úřadu ………. kraje, a to prostřednictvím ředitele Dětského domova ….. Podle § 76 odst. 5 správního řádu odvolání nemá odkladný účinek.
Ředitel Dětského domova podpis
POZN:Usnesení o ustanovení opatrovníka se oznamuje pouze tomu, kdo je ustanovován opatrovníkem, a nevylučuje-li to povaha věci nebo stav opatrovance, který způsobuje, že opatrovanec by nebyl schopen vnímat obsah usnesení, též opatrovanci.
7
V Praze dne 4. února 2013 Martina Kostková, odbor legislativy a exekutivního servisu MŠMT, s využitím podkladů poskytnutých pí Mgr. Šaškovou z KÚ Plzeňského kraje ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
8
