Částka 20 Ročník Vydáno dne 30. prosince 2010 ČÁST OZNAMOVACÍ

Částka 20 Ročník 2010

Vydáno dne 30. prosince 2010 O b s a h : ČÁST OZNAMOVACÍ 24. Úřední sdělení České národní banky ze dne 22. 12. 2010 k výkonu činnosti banky, družstevní záložny a obchodníka s cennými papíry na finančním trhu – odměňování 25. Úřední sdělení České národní banky ze dne 27. prosince 2010 o aplikačním přístupu k některým ustanovením zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů 26. Úřední sdělení České národní banky ze dne 30. prosince 2010 o úrokových sazbách pro účty klientů vedené Českou národní bankou pro první čtvrtletí 2011 27. Úřední sdělení České národní banky ze dne 29. prosince 2010 k pravidlům obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry. Stanovení hodnoty podkladových expozic pro účely angažovanosti 28. Úřední sdělení České národní banky ze dne 29. prosince 2010 k pravidlům obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry. Expozice nezahrnované do angažovanosti investičního portfolia 29. Úřední sdělení České národní banky ze dne 29. prosince 2010 k pravidlům obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry. Nástroje zahrnované do vedlejšího původního kapitálu 30. Úřední sdělení České národní banky ze dne 29. prosince 2010 k pravidlům obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry. Měření operačního rizika, stanovení kapitálového požadavku k operačnímu riziku 31. Úřední sdělení České národní banky ze dne 29. prosince 2010 k pravidlům obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry. Žádost o předchozí souhlas s používáním speciálního přístupu 32. Úřední sdělení České národní banky ze dne 29. prosince 2010 k pravidlům obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry. Kapitálová přiměřenost – přechodné ustanovení 33. Úřední sdělení České národní banky ze dne 29. prosince 2010 k pravidlům obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry. Informace o konsolidačním celku 34. Úřední sdělení České národní banky ze dne 29. prosince 2010 k některým ustanovením opatření České národní banky č. 1/2010 Věst. ČNB, o předkládání výkazů spořitelními a úvěrními družstvy České národní bance

Věstník ČNB

částka 20/2010 ze dne 30. prosince 2010 Třídící znak 2 2 4 1 0 5 6 0 ÚŘEDNÍ SDĚLENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY ze dne 22. 12. 2010

k výkonu činnosti banky, družstevní záložny a obchodníka s cennými papíry na finančním trhu – odměňování I.

Působnost a účel

1. Toto úřední sdělení 1 obsahuje informace týkající se požadavků na odměňování zaměstnanců bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry (dále jen „povinná osoba“). 2. Záměrem České národní banky je poskytnout věcné výklady a další informace k podrobnějšímu vymezení některých požadavků na odměňování, které je obsaženo v příloze č. 1a vyhlášky 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“). II.

Východiska, cíle, zásady

3. Česká národní banka navazuje na příslušné právní předpisy a relevantní dokumenty evropských i mezinárodních organizací 2 , zejména doporučení k odměňování vydaná Evropským výborem orgánů bankovního dohledu (CEBS) 3 . 4. Cílem regulace odměňování je zajištění souladu postupů odměňování s efektivním řízením rizik. Za tímto účelem povinná osoba zavede systém odměňování, který nemotivuje zaměstnance k nadměrnému podstupování rizik, je v souladu s dlouhodobými zájmy povinné osoby, zamezuje střetům zájmů a zaručí, že odměny neomezí schopnost povinné osoby posílit kapitál. Zásady odměňování jsou součástí požadavků na řídicí a kontrolní systém. 5. Základní zásady odměňování se kromě zaměstnanců, jejichž činnosti mají významný vliv na celkový rizikový profil povinné osoby, aplikují i na všechny další zaměstnance povinné osoby. 1

§ 49b zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Consultative dokument: Range of Methodologies for Risk and Performance Alignment of Remuneration, Basilejský výbor pro bankovní dohled (BCBS), 2010; FSB Principles for Sound Compensation Practices, Rada pro finanční stabilitu (FSB), včetně prováděcích metodik, 2009; Compensation Principles and Standards Assessment Methodology, BCBS, 2010; Doporučení Evropské komise č. 2004/913/ES, č. 2005/162/ES a č. 2009/385/ES; High-level principles for Remuneration Policies, CEBS, 2009. 3 Guidelines on Remuenration Policies and Practices, CEBS, 2010. 2

Věstník ČNB

částka 20/2010 ze dne 30. prosince 2010

6. Česká národní banka při výkonu dohledu nad dodržováním příslušných ustanovení postupuje individuálně, s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám zaměření a uspořádání výkonu činnosti povinné osoby. V rámci povinných osob je uplatněn princip proporcionality, tj. zásady se uplatňují různým způsobem a v různém rozsahu s ohledem na velikost, organizační uspořádání, povahu, rozsah a složitost činností povinné osoby. 7. Pokud by zásady odměňování nebo konkrétní postupy odměňování povinné osoby nebyly v souladu s úpravou odměňování, může Česká národní banka uložit povinné osobě kvalitativní i kvantitativní opatření k nápravě. Prioritně budou využívána kvalitativní nápravná opatření, mezi které patří zejména možnost požadovat snížení rizik vyplývajících z činností, produktů nebo systémů, provedení změn ve strukturách odměňování nebo možnost požadovat, aby povinná osoba omezila pohyblivé složky odměn procentuální částí svého celkového čistého zisku. Pod kvantitativními opatřeními k nápravě se pak rozumí zejména dodatečné kapitálové požadavky na základě vyhodnocení, zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy zavedené povinou osobou a kapitál povinné osoby zajišťují bezpečný a spolehlivý výkon činností povinné osoby. III.

Závěrečná ustanovení

8. Výklad podrobnějšího vymezení požadavků na odměňování je obsažen v příloze tohoto úředního sdělení. 9. Podle tohoto úředního sdělení se postupuje od 1. 1. 2011.

Viceguvernér prof. PhDr. Ing. Vladimír Tomšík, Ph.D. v. r.

Příloha: Výklad podrobnějšího vymezení požadavků na odměňování Sekce regulace a analýz finančního trhu Odpovědný zaměstnanec: Mgr. Ing. Peroutková, tel. 224 413 513

Věstník ČNB

částka 20/2010 ze dne 30. prosince 2010 Příloha

1.Působnost (citace textu bodu 1 přílohy č. 1a vyhlášky) 1. Zásady a postupy odměňování se uplatní a) na mzdu, úplatu a obdobné příjmy zaměstnance, které mohou být považovány za odměnu (dále jen „odměna“), b) na vybrané skupiny zaměstnanců, jejichž činnosti mají významný vliv na celkový rizikový profil povinné osoby, kterými jsou zejména 1. členové představenstva nebo dozorčího orgánu (bodies; executive and non-executive directors), 2. zaměstnanci ve vrcholném vedení (senior management), 3. zaměstnanci ve vnitřních kontrolních funkcích (control functions), zejména zaměstnanci odpovědní za řízení rizik, compliance nebo vnitřní audit, 4. zaměstnanci nebo skupiny zaměstnanců, jejichž činnost je spojena s podstupováním rizik povinné osoby (risk takers) a 5. další zaměstnanci, jejichž odměňování je obdobné jako u zaměstnanců uvedených v bodě 2 a 4, c) způsobem a v rozsahu, který zohledňuje velikost, organizační uspořádání, povahu, rozsah a složitost činností povinné osoby.

1.1. Systém odměňování povinné osoby je v souladu s přílohou č. 1a vyhlášky na individuálním i konsolidovaném základě. Zásady odměňování skupiny se uplatní na všechny osoby v rámci regulovaného konsolidačního celku. Celoskupinové zásady odměňování zohlední i rozdílné povinnosti osob v regulovaném konsolidačním celku vyplývající z jejich umístění a povahy činností. 1.2. Zaměstnancem se podle § 2 odst. 6 vyhlášky rozumí osoba, která je s povinnou osobou v pracovněprávním vztahu nebo jiném podobném vztahu, anebo osoba, která je členem orgánu povinné osoby. V souladu s bodem 16 přílohy č. 1a vyhlášky se zaměstnancem rozumí i jakákoli jiná osoba, která dlouhodobě fakticky vykonává činnost pro povinnou osobu, bez ohledu na formální právní vztahy, pokud by tím měl být obcházen účel regulace. 4 1.3. Odměnou se rozumí mzda (z pracovní smlouvy), úplata (z mandátní smlouvy) a obdobné přímé či nepřímé příjmy zaměstnance, spojené s jeho profesní činností pro povinnou osobu. Odměna se dělí na pevnou složku a složku pohyblivou, která je charakteristická tím, že závisí na naplnění určitých kritérií. Odměna může mít různou formu, přičemž některé druhy odměny mohou být z působnosti pravidel odměňování vyloučeny, pokud jsou poskytovány na základě obecných celopodnikových zásad a nemotivují k podstupování rizik 5 . 1.4. Chápání pojmu zaměstnanec a odměna úzce souvisí s bodem 16 přílohy č. 1a vyhlášky, který zdůrazňuje, že pohyblivá složka odměny není vyplácena v nástrojích anebo formou, která by umožňovala obcházení požadavků vyhlášky. Za obcházení by bylo považováno např. účelové využívání off-shorových center 6 , resp. formální zaměstnávání zaměstnanců povinné osoby v neregulované instituci včetně těch, které jsou umístěny v off-shorových 4

Zaměstnancem podléhajícím regulaci odměňování je tedy např. i zaměstnanec mateřské společnosti působící u povinné osoby. Zvláštní pozornost bude také věnována outsourcingu odborných činností, které mohou povinnou osobu vystavit značnému riziku. 5 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/76/EU ze dne 24. 11. 2010, kterou se mění směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES, pokud jde o kapitálové požadavky na obchodní portfolio a resekuritizace a o dohled nad politikami odměňování (CRD III) toto pravidlo explicitně demonstruje u smluvních penzijních výhod, kterými se rozumí zvýšené penzijní výhody udělené zaměstnanci na základě uvážení povinné osoby jako součást pohyblivé odměny zaměstnance. Tyto výhody nezahrnují částky zaručené zaměstnanci na základě penzijních schémat povinné osoby. 6 Jedná se o země (označované také jako tzv. daňové ráje), které předepisují daně z příjmů paušální částkou bez ohledu na aktuální zisky/výnosy společnosti. Veřejně dostupné rejstříky také obvykle neobsahují informace o vlastnících společností. Podrobněji viz http://www.imf.org/external/np/ofca/ofca.asp.

2

Věstník ČNB


centrech, některé případy využívání mechanismů outsourcingu, nebo přeměňování pohyblivých složek odměn v nepeněžní výhody, které by pod vymezení pojmu odměny nespadaly. 1.5. Pravidla odměňování přílohy č. 1a vyhlášky se plně vztahují na specifický okruh zaměstnanců, jejichž činnosti mají významný vliv na celkový rizikový profil povinné osoby. Povinná osoba sama určí vhodná kritéria pro hodnocení významnosti vlivu zaměstnanců na její celkový rizikový profil a všechny dotčené zaměstnance identifikuje. V souladu s § 13 odst. 4 vyhlášky schvaluje a vyhodnocuje zásady pro specifický okruh zaměstnanců dozorčí orgán. 1.6. Některé základní principy (zásady v bodech 2 - 5 a 16, 18 - 20 přílohy č. 1a vyhlášky) povinná osoba aplikuje i na všechny ostatní zaměstnance. Tento požadavek vyplývá z § 15 odst. 3 vyhlášky, kde je představenstvu uložena povinnost stanovit podrobné zásady řízení lidských zdrojů včetně zásad pro výběr, odměňování, hodnocení a motivování zaměstnanců v souladu se systémem odměňování, který schválil dozorčí orgán. 1.7. Písm. c) bodu 1 přílohy č. 1a vyhlášky zdůrazňuje princip proporcionality 7 . V odůvodněných případech lze zásady pod bodem 6, 10 a 11 přílohy č. 1a vyhlášky zcela neaplikovat. Neaplikaci zásad povinná osoba řádně odůvodní (comply or explain). 1.8. Proporcionalitu lze použít v rovině institucí, vzhledem k velikosti (např. hodnota aktiv, závazků, expozice vůči riziku, počet zaměstnanců, počet poboček, podíl na finančním systému členského státu a Evropské unie), organizačnímu uspořádání (např. právní forma, kotace), povaze, rozsahu a složitosti činností povinné osoby (např. typ vykonávaných činností, klientela, podíl rizikových aktivit na celkových aktivitách, mezinárodní působení, stabilita, měřitelnost a předvídatelnost rizikovosti aktivit, časový horizont a významnost rizik, používání interních modelů pro výpočet kapitálových požadavků, komplexnost nabízených produktů). 1.9. Proporcionalita se uplatní i v rovině zaměstnanců, kde je kromě výše uvedených kritérií zohledněno ještě postavení zaměstnance v rámci organizační struktury povinné osoby, velikost závazku, který může zaměstnanec za instituci podstoupit, počet dalších zaměstnanců ve skupině s významným vlivem na rizikový profil, podnikatelský model, celková výše odměny zaměstnance atd. Povinná osoba tedy může pro některé skupiny zaměstnanců předepsat zcela odlišná pravidla. 1.10. Proporcionalita funguje i v rovině jednotlivých zásad. Striktní implementace některých zásad může odůvodnit mírnější nebo méně sofistikované uplatnění jiných 8 . Na zásady odměňování tedy nelze nahlížet jednotlivě a je nutné je hodnotit ve vzájemných souvislostech s ohledem na komplexní fungování celého systému. 1.11. Z výše uvedeného popisu působnosti zásad odměňování vyplývá, že zásady je možné dělit na:  základní zásady (skupina I) – všechny povinné osoby je uplatní na všechny zaměstnance (viz S1 Obr. 1)  specifické zásady, které o musí být aplikovány (skupina II) – všechny povinné osoby je uplatní na 7

Obecná zásada proporcionality je vyjádřena v § 8 vyhlášky („povinná osoba splňuje požadavky na řídicí a kontrolní systém s ohledem na svou velikost, způsob řízení, počet zaměstnanců, povahu, rozsah a složitost činností, které vykonává nebo hodlá vykonávat, a přihlíží přitom k vývoji prostředí, v němž daná osoba podniká, včetně vývoje v oblasti řádné správy a řízení společnosti“). 8 Povinná osoba, která například důsledně uplatňuje principy písm. c) a d) bodu 7 přílohy č. 1a vyhlášky, tj. ex ante zohlednění rizik, nemusí již tak pečlivě aplikovat pravidlo bodu 10 přílohy č. 1a vyhlášky, tj. oddalování odměny. Dalším příkladem tohoto druhu proporcionality je vztah délky hodnoceného období s délkou období pro oddálení, kdy zkrácení hodnoceného období implikuje zavedení delšího období pro oddálení a obráceně.

3

Věstník ČNB


všechny zaměstnance s významným vlivem na celkový rizikový profil povinné osoby (viz S2 Obr. 1) o lze neaplikovat (skupina III) – jen některé povinné osoby je uplatní jen na některé ze zaměstnanců s významným vlivem na celkový rizikový profil povinné osoby (viz S3 Obr. 1). Obr. 1 - Uplatnění zásad odměňování na zaměstnance povinné osoby

S3

S2

S1

SKUPINA I – Základní zásady odměňování Všechny povinné osoby dodržují základní zásady ve vztahu ke všem zaměstnancům. Tyto zásady odměňování jsou charakterické tím, že určují principiální cíle regulace odměňování a dávají prostor povinné osobě, aby svou situaci sama zhodnotila a zásady implementovala vhodným a přiměřeným způsobem. 2.Obecné zásady odměňování (citace textu bodu 2 přílohy č. 1a vyhlášky) 2. Zásady a postupy odměňování a) podporují řádné a efektivní řízení rizik a jsou s ním v souladu, b) nepodněcují k podstupování rizika nad rámec míry rizika akceptované povinnou osobou, c) jsou v souladu se strategií podnikání, cíli, hodnotami a dlouhodobými zájmy povinné osoby, d) zahrnují opatření k zamezování střetům zájmů v souvislosti s odměňováním a e) zajistí, že pohyblivé složky odměny jako celek neomezují schopnost povinné osoby posílit kapitál.

2.1. Výše citované zásady odměňování představují hlavní cíle regulace. Povinná osoba tedy ve vztahu k žádnému zaměstnanci nevolí takové odměňování, které by bylo s těmito cíli v rozporu. 2.2. Norma obsažená v písm. e) bodu 2 přílohy č. 1a vyhlášky je klíčová, neboť má podpořit dlouhodobou stabilitu povinných osob. Povinná osoba by se měla ujistit, že vyměření, přiznání ani vyplacení odměn nezhorší její schopnost posilovat kapitál. 3. Vybrané předpoklady a uspořádání systému odměňování (citace textu věty prvé bodu 5 přílohy č. 1a vyhlášky) 5. (věta prvá) Zaměstnanci ve vnitřních kontrolních funkcích jsou nezávislí na útvarech, které kontrolují, mají odpovídající pravomoci a jsou odměňováni podle plnění cílů stanovených pro danou kontrolní funkci, nezávisle na výkonnosti útvarů, které kontrolují;

3.1. Povinná osoba by měla odměňovat členy dozorčího orgánu pouze pevnou složkou 4

Věstník ČNB


odměny s vyloučením motivujících mechanismů. Jen výjimečně může použít i pohyblivou složku odměny, která je spojena s úkoly kontroly. Pokud povinná osoba odměňuje členy dozorčího orgánu i nepeněžními nástroji, měly by tyto nástroje být zadržovány (viz bod 11 přílohy č. 1a vyhlášky) do konce jejich mandátu 9 . 3.2. Zaměstnance vnitřních kontrolních funkcí (zejména řízení rizik, compliance a vnitřního auditu) odměňuje povinná osoba převážně pevnou odměnou. Případná pohyblivá složka odměny je spojena s úkoly kontroly a je nezávislá na výkonnosti kontrolovaných útvarů. 4. Předejití možnému obcházení účelu regulace odměňování (citace textu bodu 16-19 přílohy č. 1a vyhlášky) 16. Pohyblivá složka odměny není vyplácena v nástrojích anebo formou, která by umožnila obcházení požadavků této vyhlášky nebo jiných právních předpisů. 18. Pohyblivá složka odměny, která je zaručena bez ohledu na výkonnost, je poskytována výjimečně a je upravena pouze jde-li o získávání nových zaměstnanců; tento způsob odměňování je omezen na období prvního roku. 19. Smluvní odstupné poskytované vybraným zaměstnancům v souvislosti s předčasným ukončením vztahu odráží jejich výkonnost dosaženou v průběhu daného období a je navrženo způsobem, který neodměňuje neúspěch.

4.1. Povinná osoba nevyplácí odměnu v takových nástrojích nebo formou, která by umožňovala obcházení požadavků na odměňování (viz bod 1.4 této přílohy) 4.2. Zaručenou pohyblivou složkou odměny se rozumí garantované odměny, nástupní odměny, zaručené minimální výše pohyblivé složky odměny atd. Výjimku z obecného zákazu zaručených odměn představují odměny pro nové zaměstnance po dobu jednoho roku 10 , smluvní odstupné a odměny, které mají zaměstnance ve výjimečných situacích (např. blížící se fúze) motivovat k pokračování činnosti pro povinnou osobu. Smluvní odstupné (tzv. zlaté padáky) je smluvní ujednání související s délkou výpovědní doby, konkurenční doložkou nebo s ukončením zaměstnání ze strany povinné osoby (např. změna strategie povinné osoby, fúze, převzetí apod.). Povinná osoba by měla určit postup a kritéria pro vyměření a schvalování odstupného. 5. Zvláštní ustanovení pro odměňování v případě veřejné podpory (citace textu bodu 20 přílohy č. 1a vyhlášky) 20. Pokud je povinné osobě poskytnuta veřejná podpora, a) pohyblivou složku limituje procentuální částí ze svých čistých příjmů tak, aby to bylo v souladu s udržováním kapitálu a včasným ukončením poskytování vládní podpory, b) přehodnotí systém odměňování tak, aby byl v souladu se řádným řízením rizik a dlouhodobým růstem a bude-li to vhodné, stanoví limity odměňování členů představenstva a dozorčího orgánu a c) členům představenstva a dozorčího orgánu přizná pohyblivou složku odměny jen tehdy, pokud to je ospravedlnitelné.

5.1. Příkladem ospravedlnitelného přiznávání pohyblivé složky odměny je například přijmutí nových zaměstnanců, kteří mají povinnou osobu vyvést z problémů.

SKUPINA II – Specifické zásady odměňování, které musí být aplikovány alespoň na vybrané zaměstnance Všechny povinné osoby specifické zásady odměňování uplatňují alespoň na specifický okruh zaměstnanců [podle písm. b) bodu 1 přílohy č. 1a vyhlášky], jejichž činnosti mají 9

Pokud povinná osoba dodrží tyto zásady, nemusí již na členy dozorčího orgánu uplatňovat specifické zásady odměňování (viz skupina zásad II a III). 10 Za nového zaměstnance se však nepovažuje zaměstnanec, který změnil pracovní pozici v rámci téže povinné osoby.

5

Věstník ČNB


významný vliv na celkový rizikový profil povinné osoby 11 . Tento požadavek je považován za základní podmínku působnosti specifických zásad a výčet obsažený v bodech písm. b) bodu 1 přílohy č. 1a vyhlášky má pouze demonstrativní charakter. 12 Povinná osoba zvolí vhodná kritéria pro hodnocení významnosti vlivu zaměstnanců na její celkový rizikový profil a dotčené zaměstnance identifikuje. Proporcionalita umožní, že méně významná povinná osoba označí menší okruh specifických zaměstnanců a vůči těmto zaměstnancům zásady uplatní přiměřeným (např. méně sofistikovaným) způsobem. 6.Vybrané předpoklady a uspořádání systému odměňování (citace textu bodu 3, 4 a věty druhé bodu 5 přílohy č. 1a vyhlášky) 3. Dozorčí orgán povinné osoby schvaluje a pravidelně vyhodnocuje souhrnné zásady odměňování a odpovídá za jejich zavedení a uplatňování. 4. Uplatňování zásad odměňování je alespoň jedenkrát ročně podrobeno celkovému nezávislému vnitřnímu prověření z hlediska souladu se zásadami a postupy pro odměňování, schválenými dozorčím orgánem. 5. (věta druhá) Odměňování zaměstnanců v čele řízení rizik a compliance je pod přímým dohledem výboru pro odměňování, pokud je zřízen (bod 6), nebo dozorčího orgánu.

6.1. Dozorčího orgán by měl 

stanovit a vyhodnocovat zásady odměňování instituce (spolupracovat s ostatními funkčními celky instituce, zejm. s vnitřními kontrolními funkcemi),



určit a dohlížet individuální odměňování členů představenstva (pokud toto rozhodování stanovy nebo zákon nevyhradí valné hromadě 13 ),



dohlížet na individuální odměny vrcholného vedení, zaměstnanců s nejvyššími platy a klíčových zaměstnanců vnitřních kontrolních funkcí a dávat představenstvu doporučení o jejich výši a struktuře,



dohlížet na individuální odměňování klíčových zaměstnanců vnitřních kontrolních funkcí a dávat k jejich odměňování doporučení představenstvu, pokud není zřízen výbor pro odměňování (viz skupina III).

6.2. Fungování zásad odměňování, zejména plnění schválených zásad a plánů, přiměřenost odměn vzhledem k rizikovému profilu i dlouhodobým cílům instituce a soulad s národními a mezinárodními předpisy a standardy, podléhá nezávislé vnitřní kontrole. Menší instituce mohou k této kontrole využít outsourcing, zatímco u významnějších institucí má být tato činnost zajišťována vnitřními kontrolními funkcemi s případnou podporou externích konzultantů. Za přijímání opatření k nápravě a zajištění správného fungování systému ale vždy odpovídá dozorčí orgán. 7. Měření výkonnosti v souvislosti s odměňováním (citace textu bodu 7 přílohy č. 1a vyhlášky) 7. Pokud jsou stanoveny výkonnostní odměny, a) celková odměna je založena na kombinaci hodnocení individuální pracovní výkonnosti a výkonnosti dotčeného útvaru s hodnocením celkových výsledků povinné osoby, b) při hodnocení individuální pracovní výkonnosti se zohlední finanční i nefinanční kritéria,

11

Výjimku lze udělat pouze pro správce portfolií (asset managers), u kterých povinná osoba zásadu podle bodu 8 přílohy č. 1a vyhlášky nemusí aplikovat vůbec a při implementaci písm. c) bodu 7 přílohy č. 1a vyhlášky může přihlédnout ke specifikám jejich činnosti. 12 Pokud tedy zaměstnanec uvedený v některém z bodů pod písm. b) bodu 1 přílohy č. 1a vyhlášky nemá významný vliv na celkový rizikový profil, nezařadí jej povinná osoba do systému specifických pravidel. Pokud budou například u členů dozorčího orgánu a řadových zaměstnanců kontrolních funkcí dodrženy obecné požadavky na kontrolní funkce podle bodu 5 přílohy č. 1a vyhlášky, nepředpokládá se jejich zařazení do specifického systému odměňování. 13 Např. u povinných osob, které jsou akciovou společností, je rozhodování o odměňování členů představenstva vyhrazeno valné hromadě přímo ze zákona [§ 187 písm. g) obchodního zákoníku].

6

Věstník ČNB


c) hodnocení výkonnosti je založeno na víceletém základě tak, aby bylo zajištěno, že proces odměňování je založen na dlouhodobějších výsledcích a že uvolňování částí pohyblivé složky odměny založených na hodnocení výkonnosti je rozloženo do období, jehož délka zohledňuje cyklus podnikání povinné osoby a s ním spojených rizik a d) postup měření výkonnosti pro účely kalkulace pohyblivé složky odměny nebo pohyblivých složek odměn jako celku zahrnuje úpravy, které zohlední všechny druhy stávajících a budoucích rizik i náklady na zajištění požadovaného kapitálu a likvidity.

7.1. Aby bylo zamezeno nadměrnému podstupování rizik, je důležité, aby pohyblivá složka odměny byla očištěna o všechna související rizika a náklady, tj. rizika současná i budoucí, rozvahová a podrozvahová, postupovaná zaměstnancem, útvarem či povinnou osobou 14 . Identifikace a kvalifikace rizik na úrovni instituce a organizačních útvarů vychází, pokud je to možné, z interního procesu hodnocení rizik a přiměřenosti kapitálu, prováděného povinnou osobu v rámci systému vnitřně stanoveného kapitálu (SVSK, někdy také ICAAP) a interního hodnocení přiměřenosti likvidity povinné osoby. 7.2. Pro hodnocení výkonnosti by měla povinná osoba nejdříve stanovit cíle pro celek, jednotlivé útvary a jednotlivé zaměstnance či skupiny zaměstnanců, které jsou odvozeny od podnikatelské strategie a míry akceptovaného rizika. Z těchto cílů vyvodí kritéria pro hodnocení výkonnosti zaměstnanců, která zohledňují dlouhodobé výsledky a jsou jednotkou nebo zaměstnancem ovlivnitelná. Povinná osoba by vždy měla volit finanční (kvantitativní) kritéria, která zahrnou všechna rizika, ekonomickou efektivnost a zohlední vztah výnosů a potřebného kapitálu (včetně nákladů vlastního kapitálu), a nefinanční (kvalitativní) kritéria (např. dosažení strategických cílů, manažerské schopnosti, úroveň spolupráce s ostatními útvary a kontrolními funkcemi atd.). Při hodnocení by špatná kvalitativní výkonnost útvaru nebo zaměstnance, zejm. neetické nebo nevyhovující chování, měla převážit i výbornou kvantitativní výkonnost a pohyblivá složka odměny by měla být podstatně snížena. Výkonnost se hodnotí v rámci hodnoceného období (accrual period), které by mělo být nejméně jednoleté a mělo by zohledňovat obchodní cyklus povinné osoby. 7.3. Po skončení hodnoceného období se výsledné posouzení výkonnosti zaměstnanců použije pro vyměření odměn. Povinná osoba by nejdříve měla určit celkový objem prostředků určených na odměny (pool) a identifikovat rizika na úrovni instituce, útvarů i zaměstnanců, aby zajistila, že celkový objem odměn náležitě zohledňuje závažnost i délku vystavení povinné osoby vůči všech rizikům. Celkový objem odměn by následně měl být alokován mezi zaměstnance na základě předem stanovených kritérií, která obsáhnou všechny druhy rizik a nákladů 15 . Zahrnutí rizik do vyměření pohyblivé složky odměny představuje ex ante zohlednění rizik (ex ante risk adjustment). 8. Forma a struktura odměn (citace textu bodu 8 a 9 přílohy č. 1a vyhlášky) 8. Pevná a pohyblivá složka celkové odměny zaměstnance jsou vhodně vyvážené; pevná složka odměny tvoří dostatečně velký podíl celkové odměny, aby bylo možno uplatňovat plně flexibilní přístup k pohyblivé složce odměny, včetně možnosti pohyblivou složku odměny nevyplatit. Povinná osoba stanoví vhodný poměr mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny individuálně pro jednotlivé osoby nebo skupiny osob.

14

Při zohledňování rizik se uplatní vhodná kombinace finančních (kvantitativních) a nefinančních (kvalitativních) kritérií. Výpočet kvantitativních ukazatelů je sice transparentní, ale mnohdy musí být výsledek na základě uvážení upraven, nebo vyžaduje provedení úprav na základě uvážení již při zadávání vstupních dat. Povinná osoba by si předem měla rozvrhnout, jak budou jednotlivá rizika posuzována a následné výpočty a používání uvážení evidovat. 15 Výpočet ziskovosti útvarů je založen na čistém výsledku, který zohlední všechny přímé i nepřímé náklady útvaru (např. i náklady na informační technologie, režijní náklady atd.). Protože rizikově očištěné zisky povinné osoby mají zohlednit všechny náklady a objem požadovaného kapitálu (včetně nákladů vlastního kapitálu), jsou všechny náklady povinné osoby alokovány k příslušným útvarům.

7

Věstník ČNB


9. Alokace pohyblivých složek odměn v rámci povinné osoby zohledňuje všechny druhy stávajících a budoucích rizik.

8.1. Plně flexibilní přístup k pohyblivé složce odměny znamená, že povinná osoba může pohyblivou složku odměny snížit nebo zcela nepřiznat. Z této zásady také vyplývá, že pevná složka odměny by měla být dostatečně vysoká, aby pohyblivá složka odměny nemusela být v odůvodněných případech přiznána vůbec. Určení výše pevných složek odměn je předmětem individuálního vyjednávání povinné osoby s jednotlivými zaměstnanci. Povinná osoba však respektuje obecné zásady odměňování, tj. navázání odměňování na rizika, zahrnutí odměňování do plánování kapitálu a likvidity a cíl zachování kapitálu. 8.2. Vhodný poměr mezi pevnou a pohyblivou složkou se u jednotlivých skupin zaměstnanců liší, v každém případě by však pevná a pohyblivá složka odměny měla být od sebe jasně oddělena. Pokud by pohyblivá složka odměny byla příliš malá, povinná osoba by v nepříznivé finanční situaci nemohla adekvátně snížit celkové odměny. Příliš vysoká pohyblivá složka odměny by ale také mohla mít negativní dopad, pokud by nadměrné plnění výkonnostních kritérií vedlo ke zvýšení podstupovaného rizika. Povinná osoba by proto měla pro určité skupiny zaměstnanců s významným vlivem na celkový rizikový profil povinné osoby specifikovat maximální poměry 16 pohyblivé odměny k pevné odměně. 9.Předejití možnému obcházení účelu regulace odměňování (citace textu bodu 17 přílohy č. 1a vyhlášky) 17. Povinná osoba vyzve zaměstnance, aby neuplatňovali pojištění nebo jiné zajišťovací strategie spojené s jejich odměňováním nebo odpovědností, které by mohly omezit účinky rizikově zaměřených prvků zásad odměňování.

9.1. Specifickým případem obcházení účelu regulace odměňování jsou zajišťovací strategie spojené s odměňováním. Povinná osoba by proto měla zaměstnance vyzvat, aby je neuplatňovali (např. zákaz v etickém kodexu nebo jiném vnitřním předpisu). Obecné pravidlo zákazu pojištění spojeného s odměňováním však nezakazuje zajištění soukromých plateb jako je např. splácení hypotéky. Povinná osoba případy posuzuje individuálně. 10.Zvláštní penzijní výhody (citace textu bodu 15 přílohy č. 1a vyhlášky) 15. Zásady poskytování případných zvláštních výhod k penzi vybraným zaměstnancům jsou v souladu se strategií, cíli, hodnotami a dlouhodobými zájmy povinné osoby. Za zvláštní penzijní výhody se nepovažují příspěvky v rámci zaměstnaneckého penzijního pojištění, penzijního připojištění, důchodového pojištění nebo příspěvky obdobné povahy obvyklé pro zaměstnance povinné osoby. Pokud zaměstnanec: a) odejde před vznikem nároku na důchod, zvláštní penzijní výhody budou povinnou osobou oddáleny po dobu 5 let ve formě nástrojů podle bodu 11, b) dosáhne nároku na důchod, budou mu zvláštní penzijní výhody přiznány ve formě nástrojů specifikovaných v bodě 11 a bude mít povinnost je 5 let zadržovat.

10.1. Regulace odměňování se samostatně věnuje i některým specifickým situacím. Zvláštní penzijní výhody by, stejně jako ostatní formy odměny, měly být propojeny s dlouhodobými zájmy povinné osoby, tj. odcházejícímu zaměstnanci by měly být přiznány a uvolněny až s ohledem na finanční situaci povinné osoby a rizika, která zaměstnanec během svého působení podstoupil. Pokud tedy povinná osoba přiznává zaměstnancům s významným vlivem na celkový rizikový profil zvláštní penzijní výhody, měla by volit formu nepeněžních nástrojů podle bodu 11 přílohy č. 1a vyhlášky, které jsou buď oddáleny nebo po určitou dobu zadržovány (viz skupina III).

16

Tento poměr by neměl odpovídat očekávanému výsledku nýbrž nadprůměrnému výkonu.

8

Věstník ČNB


SKUPINA III – Specifické zásady odměňování, které lze neaplikovat Tyto specifické zásady odměňování musí uplatnit jen některé povinné osoby, a to pouze na některé ze zaměstnanců, jejichž činnosti mají významný vliv na celkový rizikový profil povinné osoby [písm. b) bodu 1 přílohy č. 1a vyhlášky]. Povinné osoby mohou některé nebo všechny níže uvedené principy neaplikovat. Využití této možnosti však musí každá povinná osoba, s výjimkou obchodníka s cennými papíry dle § 38 a § 39 vyhlášky, odůvodnit (comply or explain). Poté, co povinná osoba určí, zda bude některou z níže uvedených zásad implementovat, stanoví také vhodný okruh zaměstnanců, na který jednotlivé zásady uplatní. Princip proporcionality umožní, aby méně významné povinné osoby identifikovaly menší okruh těchto zaměstnanců, tj. např. uplatnily tyto zásady jen na členy představenstva. Implementaci všech níže uvedených principů považuje ČNB za přiměřenou u povinné osoby s významným podílem na trhu, měřeno celkovou bilanční sumou za všechny povinné osoby. Podíl povinné osoby přesahující 5 % považuje ČNB za významný vždy. 11.Vybrané předpoklady a uspořádání systému odměňování (citace textu bodu 6 přílohy č. 1a vyhlášky) 5. (věta druhá) Odměňování zaměstnanců v čele řízení rizik a compliance je pod přímým dohledem výboru pro odměňování, pokud je zřízen (bod 6), nebo dozorčího orgánu. 6. Pokud je to přiměřené velikosti, organizačnímu uspořádání, povaze, rozsahu a složitosti činností povinné osoby, zřídí povinná osoba výbor pro odměňování složený z členů dozorčího orgánu, kteří v povinné osobě nevykonávají žádnou výkonnou funkci. Výbor pro odměňování je ustanoven tak, aby bylo zajištěno kompetentní a nezávislé posuzování zásad a postupů odměňování a návrhů motivačních pobídek pro řízení rizik, kapitálu a likvidity. V působnosti výboru pro odměňování, pokud je zřízen, je příprava návrhů na rozhodnutí týkajících se odměňování, včetně těch, které mají dopad na rizika a řízení rizik povinné osoby, přijímaná dozorčím orgánem povinné osoby. Při přípravě těchto rozhodnutí přihlíží výbor pro odměňování k dlouhodobým zájmům akcionářů, investorů a ostatních kapitálových účastníků povinné osoby.

11.1. Většina členů výboru pro odměňování včetně jeho předsedy by měla být nezávislá na povinné osobě 17 . Minimálně jeden člen výboru by měl mít dostatečné znalosti a zkušenosti s mechanismem propojení odměňování s řízením rizik a kapitálu. 11.2. V rámci své činnosti by výbor pro odměňování měl: a) podporovat dozorčí orgán při přípravě zásad odměňování, b) předkládat dozorčímu orgánu nebo valné hromadě návrhy týkající se odměňování členů představenstva, c) dohlížet na individuální odměňování klíčových zaměstnanců vnitřních kontrolních funkcí a dávat k jejich odměňování doporučení představenstvu, d) mít přístup k relevantním informacím od vnitřních kontrolních funkcí a od dozorčího orgánu, e) spolupracovat s kontrolními funkcemi, výbory (např. výbor pro řízení rizik, výbor pro audit) a dalšími relevantními útvary (např. personální oddělení, strategické plánování), f) mít možnost využít externí poradce k odměňování, g) vyjadřovat se ke jmenování externího poradce k odměňování, pokud jej dozorčí orgán zamýšlí využít, h) dohlížet na zásady odměňování a jejich aplikaci, zejména se soustředit na mechanismus zohlednění všech rizik, likvidity a kapitálu, a na soulad systému odměňování s dlouhodobým obezřetným řízením povinné osoby, 17

Nezávislost bude posuzována obdobně jako u členů výboru pro audit. Viz také doporučení Evropské komise 2005/162/ES0 ze dne 15. 2. 2005.

9

Věstník ČNB


i) informovat o svých aktivitách dozorčí orgán a případně i valnou hromadu. 12. Forma a struktura odměny (citace textu bodu 10 a 11 přílohy č. 1a vyhlášky) 10. Vznik nároku na podstatnou část pohyblivé složky odměny, a to nejméně 40 %, je oddálen alespoň do následujících 3 až 5 let; délka období je vhodně stanovena s ohledem na povahu podnikání povinné osoby, jeho rizika a činnosti dotčeného zaměstnance. Oddálenou část pohyblivé složky odměny nelze přiznat rychleji než na poměrném základě vůči celkové délce období, do kterého bylo přiznání podstatné části pohyblivé složky odměny oddáleno. V případě, že část pohyblivé složky odměny dosahuje mimořádně vysokého objemu, je oddáleno přiznání alespoň 60 % tohoto objemu. 11. Podstatná část, nejméně však 50 % oddálené a neoddálené pohyblivé složky odměny zaměstnance, je tvořena vhodnou kombinací a) účastnických cenných papírů, anebo obdobných majetkových hodnot podle právní formy povinné osoby, nástrojů souvisejících s účastnickými cennými papíry nebo, v případě, že povinná osoba nevydala kotované účastnické cenné papíry, dalších obdobných nepeněžních nástrojů a b) nástrojů podle § 63 odst. 6 písm. a), které náležitě zohledňují úvěrovou kvalitu povinné osoby při zohlednění zásady trvání její činnosti (going concern principle), pokud je to vhodné. Tyto finanční nástroje jsou po přiměřenou dobu podle zásad povinné osoby zadržovány tak, aby byla motivace zaměstnanců provázána s dlouhodobými zájmy povinné osoby.

12.1. Povinná osoba přiznání nároku na nejméně 40 % pohyblivé složky odměny (u vysokého objemu 60 %) dle bodu 10 přílohy č. 1a vyhlášky oddálí. Přiznávání oddálené odměny (deferred part) je rozloženo do období pro oddálení (deferral/vesting period), které počíná přiznáním neoddálené části pohyblivé složky odměny (upfront part) a končí přiznáním poslední části oddálené odměny. Období pro oddálení trvá minimálně 3 roky, někdy minimálně až 5 let, přičemž pro některé zaměstnance (např. členové představenstva) by mělo trvat ještě déle. Důležitý je způsob, jakým je oddálená odměna rozložena do období pro oddálení. Povinná osoba oddálenou část nepřiznává rychleji než na pro-rata basis, tj. rovnoměrně k délce období pro oddálení, a části oddálené odměny nepřiznává dříve než s odstupem jednoho roku od přiznání neoddálené části pohyblivé složky odměny nebo předchozí části oddálené odměny. Pokud je tedy období pro oddálení 3 roky, pak lze nejrychleji přiznávat tak, že je každý rok přiznána a vyplacena 1/3 oddálené odměny (1/3, 1/3, 1/3). Lze ale přiznávat i pomaleji, např. 0, 1/3, 2/3 nebo 0, 0, 3/3. Schéma oddálení je tedy definováno (i) obdobím pro oddálení, (ii) částí pohyblivé složky odměny, která je oddálena, (iii) rychlostí a způsobem jakým se oddálená část odměny přiznává, (iv) časovým rozpětím mezi přiznáním neoddálené části pohyblivé složky odměny a přiznáním první části oddálené odměny (v) nástroji v kterých je oddálená odměna přiznávána (viz. bod 11). Povinná osoba může tyto prvky systému nastavit různě tak, že přísná aplikace jedné části odůvodní mírnější aplikaci části jiné . 12.2. Podle bodu 11 přílohy č. 1a vyhlášky, přiznává povinná osoba min. 50 % oddálené odměny a min. 50 % neoddálené části pohyblivé složky odměny v nepeněžních nástrojích, které náležitě zohledňují úvěrovou kvalitu povinné osoby. 18 Povinná osoba, jejíž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na veřejném trhu (typicky regulovaný trh), by měla zvolit vhodnou kombinaci skupiny nástrojů v písm. a) tj. účastnických cenných papírů, obdobných majetkových hodnot (akcií, zatímních listů, poukázek na akcie), jiných nástrojů, jejichž cenu naváže na hodnotu akcie na trhu (opce a jiné deriváty) a, pokud je to přiměřené, skupiny b) tj. hybridních kapitálových nástrojů 19 . Povinná osoba, jejíž cenné papíry nejsou přijaty k obchodování na veřejném trhu, může využít i obdobné nepeněžních nástroje, např. investiční certifikáty nebo tzv. Phantom plans, kde cenu nástrojů určí odborným posouzením třetí strany. Povinná osoba by nepeněžní nástroje 18

Z této podmínky např. vyplývá, že povinná osoba odměňuje své zaměstnance v nástrojích navázaných na akcie mateřské společnosti jen v případě, že by její cenné papíry nebyly přijaty k obchodování na veřejném trhu a využití jiných níže popsaných nástrojů by s ohledem na velikost, organizační uspořádání, povahu, rozsah a složitost jejích činností nebylo přiměřené. 19 K problematice hybridních kapitálových nástrojů je vydáno podrobné úřední sdělení České národní banky.

10

Věstník ČNB


měla ocenit v momentě, kdy zaměstnanci za hodnocené období vyměřuje odpovídající množství nepeněžních nástrojů. Vývoj ceny nepeněžního nástroje na trhu (během období pro oddálení a období pro zadržování) pak má význam implicitního ex post zohlednění rizik 20 . 12.3. Povinná osoba určí podle poslední věty bodu 11 přílohy č. 1a vyhlášky pro jednotlivé druhy nástrojů a skupiny zaměstnanců zásady pro zadržování odměn (retention policy), tj. povinnost nepeněžní nástroje po určitou dobu za určitých podmínek zadržovat. V tomto období pro zadržování (retention period) je již zaměstnanec vlastníkem nástrojů (nárok mu již byl přiznán), ale jeho dispoziční právo k nástrojům je omezeno. Zásady by měly stanovit minimální délku období pro zadržování pro případ nepeněžních nástrojů přiznaných v neoddálené části pohyblivé složky odměny (např. 1,5 roku) a nástrojů přiznaných v rámci oddálené odměny (např. 1 rok). Délka období pro zadržování by měla zohledňovat ostatní související prvky systému odměňování, zejména délku hodnoceného období a období pro oddálení. Pokud je například výkonnost hodnocena na víceletém základě, období pro oddálení je pět a více let a rizika z činnosti zaměstnance nejsou dlouhodobější, může povinná osoba zvolit i kratší období pro zadržování. Pro členy orgánů se ale naopak doporučuje, aby období pro zadržování trvalo déle. 12.4. Výše uvedená pravidla pro oddalování a strukturu odměny jsou demonstrována v následujících příkladech. Příklad 1 znázorňuje, jaké varianty může povinná osoba při přiznávání odměny volit. Časovou osu přiznávání a grafické znázornění jednotlivých částí odměny ilustruje Obr. 2. Příklad 2 ukazuje odměňování zaměstnance v několika po sobě jdoucích letech. 13.Omezení pohyblivé složky odměny (citace textu bodu 12 – 14 přílohy č. 1a vyhlášky) 12. Nárok na pohyblivou složku odměny nebo jakékoli její části je přiznán pouze tehdy, je-li to udržitelné vzhledem k celkové finanční situaci povinné osoby a odůvodněné výkonností dotčeného útvaru a individuální pracovní výkonností dotčeného zaměstnance. V opačném případě se nárok nepřizná, anebo se přizná pouze v omezeném rozsahu (malus). 13. Povinná osoba zavede opatření, která jí umožní odejmout již přiznanou pohyblivou složku odměny nebo jakékoli její části a požadovat zpět již vyplacenou pohyblivou složku odměny (claw back); ustanovení jiných právních předpisů tím nejsou dotčena. 14. V případě nepříznivé finanční výkonnosti nebo jejího poklesu je celková pohyblivá složka odměn podstatně snížena, včetně uplatnění opatření podle bodů 12 a 13, a to jak v aktuálním odměňování, tak i v odměnách za předchozí období.

13.1. Aby mohla být odměna plně propojena s riziky, je nutné, aby povinná osoba výkon a příslušnou vyměřenou odměnu po určitém čase přehodnocovala (zpětně testovala) a aby zohlednila skutečně realizovaná rizika. Za tímto účelem zavede povinná osoba nástroje ex post zohlednění rizik (ex post risk adjustment), která doplní již dříve provedené ex ante zohlednění rizik podle bodu 7 přílohy č. 1a vyhlášky. Hlavní podobou ex post zohlednění rizik jsou opatření podle bodu 12 (malus) a 13 (claw back) přílohy č. 1a vyhlášky, která se mohou použít na pohyblivou složku odměny bez ohledu na to, v jaké podobě byla nebo má být přiznána. Cílem těchto opatření je, aby povinná osoba mohla v případě nepříznivé finanční výkonnosti co nejvíce snížit náklady na odměňování zaměstnanců a měla možnost posílit kapitál. 13.2. Institut malus umožňuje pohyblivou složku odměny částečně nebo zcela nepřiznat. Pokud např. povinná osoba se zaměstnancem sjedná nebo mu stanoví kritéria pro vyměření pohyblivé složky odměny (viz bod 7 přílohy č. 1a vyhlášky), doplní jako další podmínku pro vznik nároku na takto vyměřenou výši pohyblivé odměny příznivou

20

Toto je jediný případ, kdy může dojít k následnému zvýšení pohyblivé složky odměny.

11

Věstník ČNB


finanční výkonnost instituce, útvaru nebo jiné specifické okolnosti 21 . Zakomponování těchto případů do podmínek nároku na pohyblivou složku odměny umožní, aby povinná osoba (v případech, které si sama zvolila) zaměstnancům pohyblivou složku odměny nepřiznala 22 . 13.3. Institut claw back přináší povinné osobě další možnosti snižování odměn, neboť tímto nástrojem lze ovlivnit i pohyblivou odměnu, která již byla přiznána. Ustanovení bodu 10 přílohy č. 1a vyhlášky povinná osoba implementuje např. doplněním právních doložek do smluv se zaměstnanci. Podmínky realizace těchto doložek může povinná osoba zvolit na základě svého uvážení 23 . Tento nástroj aplikuje povinná osoba jen v těch případech, kdy to není v rozporu s kogentními ustanoveními jiného zákona. Z proporcionality v rovině jednotlivých zásad vyplývá, že pokud by u některého zaměstnance nebylo možné nástroj claw back uplatnit, měla by povinná osoba důkladněji aplikovat zásady pod bodem 10 a 11 přílohy č. 1a vyhlášky. 13.4. Pokud povinná osoba zjistí, že výsledky jsou lepší, než očekávala, tj. některá rizika zahrnutá v ex ante či ex post zohlednění rizik se nerealizovala, nelze už pohyblivou složku odměny zpět navyšovat.

21

Povinná osoba může malus navázat na pochybení nebo závažný prohřešek zaměstnance, odhalení chyb v řízení rizik, ukončení vztahu se zaměstnancem atd. 22 ČNB považuje nástroj malus za přiměřený téměř u všech povinných osob. Případnou neaplikaci tohoto nástroje by tedy povinná osoba musela odůvodnit velmi pečlivě. 23 Podmínky pro uplatnění nástroje claw back mohou být např. že k vyměření pohyblivé části odměny na základě nesprávných údajů, zaměstnanec se dopustil závažné chyby, podvodného jednání nebo porušil vnitřní či vnější předpisy, došlo k podstatnému snížení hodnoty jím uzavíraných pozic atd.

12

Věstník ČNB


Příklad 1 Předpokládejme, že povinná osoba podle svých zásad a postupů pro odměňování: - stanoví pro určitou skupinu zaměstnanců maximální poměr mezi pevnou a pohyblivou složkou ve výši 1:1 (dle bodu 8 má jít o vhodně vyvážený poměr, povinná osoba jej sama určí) - dohodne se zaměstnancem XY pevnou složku mzdy ve výši 1200 j. (pevná složka odměny musí být dostatečně vysoká, aby pohyblivá složka nemusela být přiznána vůbec - bod 8) - na základě kritérií vyměří zaměstnanci XY pohyblivou složku ve výši 1000 j (kritéria musí být v souladu s bodem 7) - nárok na 60 % pohyblivé složky odměny oddálí, neboť se jedná o pohyblivou složku velkého objemu (minimum dle bodu 10) - stanoví 3leté období (vesting period), do kterého je přiznávání nároku na oddálenou část pohyblivé složky rozloženo (minimum dle bodu 10) - z části, která není oddálena (upfront), přizná 50 % v penězích (maximum dle bodu 11) oddálenou složku přizná v penězích z 50 % (maximum dle bodu 11) Pevná složka odměny (fixed)

1200 jednotek

Pohyblivá složka odměny (variable) 1000 jednotek v tom: přiznáno ihned 40 % (upfront) 400 jednotek v tom: v penězích 50 % (cash) 200 jednotek v nepeněžních nástrojích 50 % (non-cash) 200 jednotek oddáleno (deferred) v tom: v penězích 50 % (cash) v nepeněžních nástrojích 50 % (non-cash)

600 jednotek 300 jednotek 300 jednotek

Pro výše uvedené zadání lze najít mnoho variant přiznávání pohyblivé složky, pro názornost některé z nich uvádíme níže. Výběr konkrétní varianty určuje povinná osoba, a to v souladu se zásadami a postupy, které povinná osoba uplatňuje (regulace žádnou z variant nepředepisuje).

13

Věstník ČNB


A) povinná osoba zvolí způsob přiznávání pohyblivé složky – rovnoměrně Některé z možných variant: (i) viz obr. 2 Rok, kdy se provádí hodnocení

Složky odměny

2012

Fixed Variable cash upfront Variable non-cash upfront Variable cash deferred Variable non-cash deferred

Rok, kdy se provádí hodnocení

Složky odměny

2012


Roky, kdy je odměna přiznána (hodnoty v j) 2012 2013 2014 2015 1200 200 200 100 100 100 100 100 100

(ii) Roky, kdy je odměna přiznána (hodnoty v j) 2012 2013 2014 2015 1200 200 200 200 100 100 200

B) povinná osoba zvolí způsob přiznávání pohyblivé složky – graduálně Některé z možných variant: (i) Rok, kdy se provádí hodnocení

Složky odměny

2012


Rok, kdy se provádí hodnocení

Složky odměny

2012


Roky, kdy je odměna přiznána (hodnoty v j) 2012 2013 2014 2015 1200 200 200 100 200 300

(ii) Roky, kdy je odměna přiznána (hodnoty v j) 2012 2013 2014 2015 1200 200 200 50 100 150 50 100 150

14

Věstník ČNB


C) povinná osoba zvolí způsob přiznávání pohyblivé složky – vše až v posledním roce Při tomto způsobu přiznávání existuje pouze jedna varianta Rok, kdy se provádí hodnocení

Složky odměny

2012


Roky, kdy je odměna přiznána (hodnoty v j) 2012 2013 2014 2015 1200 200 200 300 300

pozn.: šedivě označená pole znázorňují nepeněžní nástroje; zaměstnanec by je měl po určitou dobu držet, resp. nedisponovat s nimi (období zadržování – tzv. retention period není regulatorně stanoveno, závisí na volbě povinné osoby).

15

Věstník ČNB


Obr. 2 Grafické znázornění systému přiznávání odměny - viz zadání příkladu 1 písm. A, tj. rovnoměrné přiznávání oddálené odměny, varianta (i)

Výše odměny ( j ) 2200 2000

Oddálená část pohyblivé složky odměny (deferred part)

1800 1600

Neoddálená část pohyblivé složky odměny (upfront part)

1400 1200 1000 800

Pevná složka odměny

600 400 200 0 -2

-1

Hodnocení + 2 3 1 Čas (roky) vyměření odměny (vč, ex ante risk Přehodnocování vyměřené odměny, adjustment) (případný ex post risk adjustment), přiznávání částí oddálené odměny (min. po 1 roce)

Hodnocené období (Accrual period) Období pro oddálení (Vesting period)

Pevná složka odměny Vyměřená pohyblivá složka odměny Přiznaná pohyblivá složka odměny v peněžních nástrojích (cash) Přiznaná pohyblivá složka odměny v nepeněžních nástrojích (non-cash)

16

Věstník ČNB


Příklad 2 Jedna z možných situací odměňování v průběhu několika let Rok, kdy se provádí hodnocení 2012 Fixed =1000 j, Variable = 1000 j 60 % oddáleno Přiznávání - rovnoměrně 2013 Fixed =1000 j, Variable = 250 j 40 % oddáleno Přiznávání - až v posledním roce 2014 Fixed =1000 j, Variable = 0 j Oddalování irelevantní Přiznávání irelevantní 2015 Fixed =1000 j, Variable = 2000 j 60 % oddáleno Přiznávání - graduálně

Složky odměny Fixed Variable cash upfront Variable non-cash upfront Variable cash deferred Variable non-cash deferred Fixed Variable cash upfront Variable non-cash upfront Variable cash deferred Variable non-cash deferred Fixed Variable cash upfront Variable non-cash upfront Variable cash deferred Variable non-cash deferred Fixed Variable cash upfront Variable non-cash upfront Variable cash deferred Variable non-cash deferred

Celková hodnota k přiznání v cash Celková hodnota k přiznání v non-cash

2012 1000 200 200

Roky, kdy je odměna přiznána (hodnoty v j) 2013 2014 2015 2016 2017 2018

200

100 100

2019

200

1000 75 75 100 1000

1000 400 400 1200 200

1275 75

1100 100

1400 600

200

400

200 100

400 0

600 0 600

0 0

pozn.: O … šedivě označená pole znázorňují nepeněžní nástroje; zaměstnanec by je měl po určitou dobu držet, resp. nedisponovat s nimi (období zadržování –tzv. retention period není regulatorně stanovena, závisí na volbě povinné osoby). Fixed Upfront Cash

pevná složka odměny neoddálená část odměna v peněžních jednotkách

Variable Deferred Non-cash

pohyblivá složka odměny oddálená část odměna v jednotkách, které odpovídají hodnotě nepeněžních nástrojů

1

Věstník ČNB

částka 20/2010 ze dne 30. prosince 2010 Třídící znak 2 2 5 1 0 1 7 0

ÚŘEDNÍ SDĚLENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY ze dne 27. prosince 2010 o aplikačním přístupu k některým ustanovením zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů I. Účel úředního sdělení 1. Česká národní banka (dále jen „ČNB“) tímto úředním sdělením informuje o přístupu, který bude uplatňovat při dohledu nad dodržováním povinností stanovených zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „zákon“) 2. Toto úřední sdělení je určeno všem účastníkům finančního trhu, nad nimiž ČNB vykonává dohled v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů 1 . 3. Toto úřední sdělení je vydáváno s cílem: a) předcházet některým nejasnostem při výkladu a aplikaci zákona, b) objasnit, za jakých okolností bude ČNB považovat vybraná ustanovení, jimiž se stanovují některé povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (dále jen „věřitel“) za splněná, c) učinit postup ČNB při dohledu nad dodržováním povinností podle zákona transparentním.

II. Reklama a reprezentativní příklad 1. Zákon stanoví, že pokud je nabízen úvěr nebo jeho zprostředkování reklamou, jejíž součástí je jakýkoliv údaj o jeho nákladech, musí reklama obsahovat jasným, výstižným a zřetelným způsobem formou reprezentativního příkladu informace uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu. 2. Pojem „reklama“ je třeba chápat v jeho právním obsahu, který je definován v jiném právním předpise 2 jako oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky. Komunikačními médii se pak rozumí prostředky umožňující přenášení reklamy, zejména 1

§ 19 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. § 44a odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. 2 Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.

1

Věstník ČNB


periodický tisk a neperiodické publikace, rozhlasové a televizní vysílání, audiovizuální mediální služby na vyžádání, audiovizuální produkce, počítačové sítě, nosiče audiovizuálních děl, plakáty a letáky 3 . 3. Z výše uvedeného je zřejmé, že tento pojem pokrývá všechny způsoby reklamy od televizních reklamních spotů až po internetové stránky a prezentace na nich. V tomto smyslu je ustanovení § 4 zákona zvláštní právní úpravou k obecné právní úpravě reklamy. Právní úprava zákona, na rozdíl od úprav obecných (tedy i zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů), které stanovují obecně zákazová pravidla, tedy vymezují to, co reklamou být podporováno nesmí nebo co reklama obsahovat nesmí, stanoví, a to taxativním výčtem naopak to, co reklama týkající se spotřebitelského úvěru obsahovat musí. 4. Tyto zákonem požadované informace pak musí být uvedeny formou reprezentativního příkladu, který ČNB chápe jako takový příklad, který ve svých parametrech odpovídá parametrům průměrného úvěru poskytovaného tím kterým věřitelem. Pouze tehdy může být naplněn účel zákona, tedy možnost spotřebitele již v této fázi alespoň částečně porovnat nabídky různých úvěrů nabízených na trhu. Podmínka „reprezentativnosti“ příkladu tedy nebude naplněna zejména, pokud by se jednalo o reprezentativní příklad, jehož parametry by splňoval zlomek či pouze velmi malá část spotřebitelů nebo jehož získání by bylo možné jen za splnění dalších podmínek, v příkladu neuvedených. Poskytnuté informace v reklamě pak musí být spotřebiteli bez problémů srozumitelné.

III. Náležité vysvětlení 1. Mimo jiných povinností stanovených v § 5 zákona, odstavec 5 ukládá věřiteli poskytnout spotřebiteli náležité vysvětlení, aby byl spotřebitel schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Náležitým vysvětlením se rozumí především vysvětlení předsmluvních informací poskytnutých podle odstavce 1 4 , včetně důsledků prodlení, a základních informací o jednotlivých nabízených produktech a jejich dopadech na spotřebitele. 2. ČNB nebude považovat za plnění této povinnosti pouhý podpis spotřebitele na prohlášení, že se mu náležitého vysvětlení dostalo. ČNB je toho názoru, že vysvětlení musí být poskytnuto v materiálním smyslu, tedy že budou potvrzeny reálně a skutečně poskytnuté informace. Ústní vysvětlení, vzhledem k ustanovení § 22 odst. 5 zákona musí být prokazatelné, jinak platí, že informace poskytnuty nebyly. Tento názor o materiálním a tedy reálném a skutečném poskytnutí informací vychází i z judikatury Nejvyššího správního soudu 5 , který v jiné věci, ovšem týkající se poskytování informací resp. oznámení dovodil, že ...“ zákon nijak blíže nespecifikuje charakter "upozornění“ a ani nestanoví, do jaké míry musí být toto upozornění konkretizováno. Nejvyšší správní soud je

3

Tamtéž. Věřitel poskytne spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat informace uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Učiní tak s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, nebo před tím, než spotřebitel učiní závazný návrh na uzavření takové smlouvy. Všechny informace musí být stejně výrazné. Jiné informace než uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu poskytne věřitel v samostatném dokumentu. 5 Rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 8 As 46/2010 – 81, dostupný na www. nssoud.cz. 4

2

Věstník ČNB


toho názoru, že v takovém případě je třeba vnímat „upozornění“ v materiálním smyslu, tedy předáním informace“. 3. Vzhledem k výše uvedenému je tedy nutné, aby věřitel prokázal, že k poskytnutí náležitého vysvětlení skutečně došlo, a že vysvětlení měl či má spotřebitel skutečně k dispozici. Je tedy možné doporučit, aby samotné vysvětlení bylo zachyceno ve všech podstatných bodech, tj. především vysvětlení předsmluvních informací 6 , důsledků prodlení, základních informací o jednotlivých nabízených produktech a jejich individuálních dopadech na konkrétního spotřebitele, a to v takové podobě (písemně či na trvalém nosiči dat) umožňující prokázat věřiteli, že vysvětlení skutečně poskytnuto bylo. Vzhledem k tomu, že toto vysvětlení se týká především předsmluvních informací, které dle § 5 odst. 1 zákona musí být poskytnuty s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy, je zřejmé, že vysvětlení musí být poskytnuto také s dostatečným časovým předstihem. Lhůta má umožnit spotřebiteli, aby v klidu prostudoval předsmluvní informace a byl sám schopen posoudit, nakolik budoucí smluvní vztah odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Tuto lhůtu bude třeba posuzovat i s ohledem na složitost produktu, který je spotřebiteli nabízen (u jednoduššího produktu s méně parametry může být lhůta kratší, u komplikovaného produktu delší). IV. Písemnost smlouvy 1. Zákon v § 6 odst. 1 stanoví, že smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr vyžaduje písemnou formu a poskytovatel úvěru je povinen v ní uvést všechny informace, stanovené v příloze č. 3 zákona. 2. Z důvodové zprávy k zákonu je zřejmé, že požadavek písemné formy smlouvy, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyplývá z nutnosti nastolení právní jistoty a také ze snahy zabránit v současné době mnohdy uplatňovaným praktikám, kdy spotřebitel uzavírá závazky, aniž by se předem mohl seznámit s jejich podmínkami a veškerými důsledky. Zákonodárce úmyslně zakotvil povinnost písemného uzavření smlouvy, čímž se naplňuje jeden z hlavních cílů nového zákona, totiž to, že včasné a úplné informace jsou nezbytným předpokladem pro to, aby spotřebitel mohl činit kvalifikovaná rozhodnutí. 3. Tento závěr odůvodňuje i § 20 odst. 1 písm. d) zákona, který spatřuje skutkovou podstatu správního deliktu v tom, že věřitel nebo zprostředkovatel v rozporu s § 6 odst. 1 zákona neposkytne spotřebiteli ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, písemně informace podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu. 4. S ohledem na výše uvedené je nutno ustanovení § 5 odst. 4 písm. a) a přílohy č. 2 oddíl II odst. 3 zákona vykládat v tom smyslu, že tyto předpokládají situace, kdy v průběhu sjednávání respektive vyjednávání obou smluvních stran o smlouvě budou použity prostředky komunikace na dálku, nikoliv tedy skutečnost, že smlouva samotná bude prostřednictvím těchto prostředků uzavřena. Dopadají tedy na proces předcházející samotnému uzavření smlouvy a se shora popsaným výkladem § 6 odst. 1 zákona nejsou nijak v rozporu. Česká národní banka tak bude považovat povinnost stanovenou v § 6 odst. 1 zákona za splněnou pouze tehdy, pokud smlouva sama bude uzavřena písemně ve smyslu § 40 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Tato skutečnost nebrání uzavření smlouvy

6

§ 5 odst. 1 zákona

3

Věstník ČNB


prostřednictvím takových prostředků komunikace na dálku, které požadavky na písemnou formu dle občanského zákoníku splňují.

V. Závěrečné ustanovení Toto úřední sdělení nabývá platnosti dnem jeho vyhlášení ve Věstníku ČNB a od tohoto dne podle něj bude ČNB postupovat.

Členka bankovní rady a vrchní ředitelka Ing. Eva Zamrazilová, CSc. v. r.

Samostatný odbor ochrany spotřebitele Odpovědný zaměstnanec: JUDr. Bartík, tel. 224 414 249

4

Věstník ČNB


ÚŘEDNÍ SDĚLENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY ze dne 30. prosince 2010 o úrokových sazbách pro účty klientů vedené Českou národní bankou pro první čtvrtletí 2011 I. Česká národní banka tímto úředním sdělením vyhlašuje úrokové sazby pro účty klientů vedené Českou národní bankou pro první čtvrtletí 2011 takto: a) Běžné účty: 1. Souhrnný účet státní pokladny v CZK: kreditní zůstatek do 30 mil. včetně: kreditní zůstatek nad 30 mil.:

1,15%, neúročen,

2. Mimorozpočtové prostředky organizačních složek státu včetně zálohovaných organizací, příspěvkové organizace: kreditní zůstatek v CZK: debetní technický zůstatek v CZK: kreditní zůstatek v EUR: kreditní zůstatek v USD:

0,10%, 0,75%, 0,10%, 0,10%,

3. Státní fondy: kreditní zůstatek v CZK: debetní technický zůstatek v CZK: kreditní zůstatek v EUR: kreditní zůstatek v USD:

0,10%, 0,75%, 0,10%, 0,10%,

4. Ostatní státní prostředky: kreditní zůstatek v CZK: debetní technický zůstatek v CZK: kreditní zůstatek v EUR: kreditní zůstatek v USD:

0,10%, 0,75%, 0,10%, 0,10%,

5. Ostatní veřejné fondy: kreditní zůstatek v CZK: debetní technický zůstatek v CZK: kreditní zůstatek v EUR: kreditní zůstatek v USD:

0,10%, 0,75%, 0,10%, 0,10%,

6. Zahraniční centrální banky a finanční instituce v CZK: kreditní zůstatek: debetní technický zůstatek:

neúročen, 0,75%,

1

Věstník ČNB


7. Výběr a skládaní hotovostí bankami v CZK: kreditní zůstatek: debetní technický zůstatek:

neúročen, 0,75%,

8. Ostatní právnické osoby v CZK: kreditní zůstatek: debetní technický zůstatek:

neúročen, 0,75%,

b) Vkladové účty v CZK: 1. Státní fondy, státní finanční aktiva, organizační složky státu: 3 měsíce 6 měsíců 12 měsíců 24 měsíců

0,50%, 0,50%, 0,50%, 0,75%,

2. Ostatní:

0,50%.

II. Dnem 31. prosince 2010 pozbývá platnosti úřední sdělení České národní banky ze dne 6. srpna 2009 o nových úrokových sazbách pro účty klientů vedené Českou národní bankou. III. Podle tohoto úředního sdělení České národní banky se postupuje od 1. ledna 2011.

Viceguvernér prof. PhDr. Ing. Vladimír Tomšík, Ph.D. v. r.

Sekce řízení rizik a podpory obchodů Odpovědný zaměstnanec: Mgr. Kovacheva, tel. 224 412 099

2

Věstník ČNB

částka 20/2010 ze dne 30. prosince 2010 Třídící znak 2 2 7 1 0 5 6 0 ÚŘEDNÍ SDĚLENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY ze dne 29. prosince 2010

k pravidlům obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry Stanovení hodnoty podkladových expozic pro účely angažovanosti Česká národní banka sděluje k § 180 odst. 6 vyhlášky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „vyhláška“): 1. Banka, spořitelní a úvěrní družstvo a obchodník s cennými papíry (dále jen „povinná osoba“) zohledňuje při posuzování angažovanosti vůči ekonomicky spjatým skupinám osob (dále jen „ESSO“) nejen přímé expozice, ale také expozice zařazené do tzv. schémat, kterými se v tomto případě rozumí fondy kolektivního investování (collective investment undertakings – CIUs), strukturované finanční nástroje (např. sekuritizace) nebo jiné podobné expozice. Tato schémata jsou tvořena pokladovými expozicemi. I. Schémata s nestrukturovanými podkladovými expozicemi 2. Povinná osoba je v případě investic do schémat vystavena rizikům spojeným s daným schématem na jedné straně a rizikům spojeným s podkladovými expozicemi na druhé straně. Proto povinná osoba posoudí pro účely angažovanosti vůči ESSO, zda schéma a jeho podkladové expozice jsou propojeny s jinými expozicemi, resp. klienty, včetně jiných schémat. Podle vyhlášky povinná osoba posuzuje obojí, tj. angažovanost vůči schématu i podkladovým expozicím. Z ekonomické podstaty a rizik spojených s daným schématem však může vyplynout, že postačuje posoudit angažovanost pouze vůči schématu. Riziko podkladových expozic je výrazně ovlivněno stupněm diverzifikace, riziko schématu je ovlivněno zejména právním rámcem aplikovaným na manažera schématu (např. fondu). 3. Při zohledňování podkladových expozic ve schématech se uplatňují tyto přístupy: a) plný průhled do podkladových expozic (full look-through approach), který je považován za nejvíce rizikově citlivý a nejobezřetnější; povinná osoba identifikuje a monitoruje veškeré podkladové expozice ve schématu a přiřazuje je odpovídajícím osobám nebo odpovídajícím ESSO, b) částečný průhled do podkladových expozic (partial look-through approach), kdy povinná osoba uplatní plný průhled pouze na část podkladových expozic, které identifikuje, monitoruje a přiřazuje odpovídajícím osobám nebo odpovídajícím ESSO; se zbývajícími expozicemi ve schématu zachází jako s neznámými expozicemi podle písmena c) nebo d) na základě vyhodnocení podmínek, které zbývající expozice splňují, c) reziduální přístup uplatňovaný pro souhrn neznámých expozic (unknown exposures), kdy povinná osoba veškeré neidentifikované expozice považuje za jedno riziko a tudíž

1

Věstník ČNB


za jednu neznámou osobu; do souhrnu neznámých expozic se zařadí i schémata, u nichž povinná osoba nepoužívá žádný z přístupů podle písmena a) nebo b) a která zároveň nelze rozlišit na dostatečně malé podkladové expozice (nemají dostatečnou granularitu); granularitu schématu lze považovat za dostatečnou, pokud jeho největší podkladová expozice představuje méně než 5 % celkového schématu, d) přístup založený na struktuře (structure-based approach), kdy povinná osoba může zacházet se schématy jako s expozicemi vůči osobám, které nejsou vzájemně spjaty, v případě, že nezná detailní složení podkladových expozic ve schématu, ale je schopna zajistit a prokázat (např. prostřednictvím statutu fondu kolektivního investování), že podkladové expozice nejsou spjaty vzájemně, ani s jinou přímou nebo nepřímou expozicí v jejím portfoliu včetně jiných schémat, která je větší než 2 % kapitálu povinné osoby stanoveného podle části páté vyhlášky (tj. kapitál pro účely angažovanosti). 4. Přístup pro zohledňování podkladových expozic si volí povinná osoba, avšak je schopna kdykoliv prokázat České národní bance, že zvolený přístup je dostatečně rizikově citlivý a že volba není ovlivněna regulatorním zvýhodněním (regulatory arbitrage). Česká národní banka preferuje použití plného průhledu do podkladových expozic. 5. Použití plného nebo částečného průhledu do podkladových expozic je vždy podmíněno průběžným sledováním složení schématu. Průběžným sledováním se rozumí, že frekvence sledování je přizpůsobena frekvenci a významnosti změn podkladových expozic ve schématu, jakož i možným propojením mezi podkladovými expozicemi různých schémat, přičemž frekvence sledování je nejméně jednou měsíčně. 6. Existují-li vzájemná propojení mezi podkladovými expozicemi určitého schématu, je zavedeno sledování příslušné ESSO. Nevyžaduje se však intenzivní analýza vzájemného propojení mezi těmito podkladovými expozicemi. 7. Kritérium granularity se u fondu fondů aplikuje na úrovni podkladových expozic podkladových fondů. 8. Příslušné hodnoty expozic se zohledňují pouze v proporci, v níž povinná osoba investovala do schématu. 9. Příklady uplatnění zásady tvorby ESSO v případě schémat jsou uvedeny v příloze č.1. II. Schémata se strukturovanými podkladovými expozicemi (tranšemi 1 ) 10. V případě strukturovaných finančních nástrojů závisí ztráty spojené s expozicemi také na úvěrovém posílení vztahujícím se k určitým tranším. Pokud je toto úvěrové posílení vyplývající z podřízenosti tranší právně vymahatelné, lze jej zohlednit při splnění podmínek uznatelnosti jako zajištění pro účely angažovanosti.

1

Tranší se rozumí např. určitá část emise cenných papírů nebo jiné finanční transakce. Jednotlivé tranše nesou rozdílné riziko pro investory, že obdrží peněžní toky, na něž mají nárok. Tranše s lepším zajištěním a tudíž nižším rizikem neboli vyšší prioritou splácení se označují jako seniorní tranše, tranše jim podřízené s větším rizikem a nižším stupněm zajištění jsou zpravidla označovány jako junior tranše, přičemž největší riziko nese tzv. tranše první ztráty (neboli akciová). Tranše nacházející se z hlediska rizika uprostřed dané struktury jsou tzv. mezanine tranše. Tato konstrukce umožňuje vytvořit strukturu nástrojů (obvykle dluhových cenných papírů) s rozdílnými profily rizika a výnosnosti.

2

Věstník ČNB


11. Předpokládá se, že bez ohledu na to, u které podkladové expozice dojde k selhání dříve, je jakákoliv investorem držená pozice v sekuritizaci zajištěna podřízenými tranšemi ve výši jejich objemu. Výši angažovanosti vůči určité podkladové expozici (osobě) upraví povinná osoba o výši tohoto zajištění představovaného všemi podřízenými tranšemi, avšak maximálně do objemu investovaného do dané pozice. 12. Pro portfolia s dostatečnou úrovní podrobnosti rozlišení jednotlivých podkladových expozic (granularitou), kde velikost každé podkladové expozice je menší než velikost tranše první ztráty, zohlední povinná osoba, která investovala do tranše první ztráty, výši angažovanosti vůči každé jednotlivé podkladové expozici (osobě). Povinná osoba, která drží pozici v nepodřízené tranši, angažovanost vůči podkladovým expozicím nezohledňuje. 13. Posouzení výše a objemu zajištění se provádí odděleně pro každou tranši, ve které povinná osoba drží pozici. Posuzování se provádí průběžně, protože vznikající ztráty v podkladovém portfoliu ovlivňují dostupné zajištění z podřízených tranší. 14. Při zohlednění zajištění z podřízených tranší uvažuje povinná osoba určitou konzervativní marži (diskont, resp. haircut) respektující riziko nepřesností. Je např. možné, že tranše první ztráty je již vyčerpána, avšak povinná osoba, která drží pozici v jiné (seniorní) tranši, toto vlivem časové prodlevy ještě nezachytila ve výši angažovanosti. Vyčerpáním tranše první ztráty dojde k setření zajišťovacího efektu, a tak expozice vůči určitým osobám mohou dokonce přesáhnout příslušný limit angažovanosti a povinná osoba může být nucena snížit své expozice bez ohledu na aktuální tržní podmínky (riziko prodeje se ztrátou). Konzervativní marži a způsob jejího uplatňování povinná osoba stanoví ve svých vnitřních postupech pro řízení rizik, přičemž je schopna tyto postupy zdůvodnit České národní bance. Povinná osoba zohlední v těchto postupech časovou prodlevu, než se dozví, že došlo k vyčerpání časové prodlevy a že je nutno znovu zhodnotit podkladové portfolio expozic, a ztráty vznikající z nutnosti nově strukturovat portfolio z důvodu překročení limitů angažovaností. 15. Příloha č. 2 obsahuje příklady, které ilustrují zacházení se strukturovanými podkladovými expozicemi a jsou rozčleněny podle jednotlivých přístupů k podkladovým expozicím popsaným v bodě 3. III. Závěrečná ustanovení 16. Česká národní banka řadí, ve smyslu § 9 vyhlášky, k uznávaným standardům pro stanovení hodnoty podkladových expozic pro účely angažovanosti dokument Guidelines on the implementation of the revised large exposures regime vydaný Evropským výborem bankovních dohledů (CEBS) v prosinci 2009; www.c-ebs.org. 17. Podle tohoto úředního sdělení se postupuje od 31. prosince 2010. Viceguvernér prof. PhDr. Ing. Vladimír Tomšík, Ph.D. v.r. Sekce regulace a analýz finančního trhu Odpovědný zaměstnanec: Ing. Sůvová, CSc., tel.: 224 412 702

3

Věstník ČNB

částka 20/2010 ze dne 30. prosince 2010 Příloha č. 1

Příklad Ilustrativní příklad uplatnění zásad tvorby ESSO u schémat s podkladovými expozicemi uvedený na obr. 1 představuje případ, kdy povinná osoba identifikovala ve schématech, do nichž investovala, osoby (resp. dlužníky či expozice) A, B, C. Protože povinná osoba má expozice vůči A kromě schémat též dále ve svém portfoliu, pro účely angažovanosti expozice vůči A sčítá. Expozice B a C nemají v portfoliu povinné osoby další zastoupení, proto s nimi lze zacházet jako s expozicemi vůči jednotlivým osobám. S ostatními neznámými expozicemi se zachází jako se souhrnem expozic vůči neznámým osobám. U schématu, kde má povinná osoba k dispozici určité informace, tj. podkladové expozice nezná, ale je schopna zajistit, že splňují podmínky podle bodu 3 písm. d), zachází s nimi jako se samostatnou osobou. Kromě toho povinná osoba uplatňuje na každé schéma limit angažovanosti podle § 181 vyhlášky (25 %). Ilustrativní příklad uvedený na obr. 2 zachycuje investici povinné osoby do dvou schémat. U schématu vlevo povinná osoba uplatňuje částečný průhled. V tomto schématu identifikovala osobu (expozici) B, která však nemá zastoupení jinde v portfoliu povinné osoby, proto se s ní zachází jako se samostatnou osobou. O ostatních expozicích v obou schématech nejsou známy žádné detailní informace, proto se s nimi zachází jako se souhrnem expozic vůči neznámým osobám. Kromě toho povinná osoba uplatňuje na každé schéma limit angažovanosti podle § 181 vyhlášky (25 %).

4

Věstník ČNB


Uplatnění limitu podle § 181 vyhlášky na danou osobu

Částečný průhled, aplikace limitu podle § 181 vyhlášky na schéma

Souhrn neznámých expozic, aplikace limitu podle § 181 vyhlášky Přístup založený na struktuře, aplikace limitu podle § 181 vyhlášky

Osoby, u nichž je možno použít plný průhled

Neznámé osoby, o nichž nejsou známy žádné informace

Osoby, u nichž je známa určitá informace, např. mandát, granularita

Obr. 1

5

Věstník ČNB


Částečný průhled, uplatnění limitu podle § 181 vyhlášky na schéma

Uplatnění limitu podle § 181 vyhlášky na schéma

Uplatnění limitu podle § 181 vyhlášky na danou osobu (souhrn neznámých expozic)

Obr. 2

6

Věstník ČNB

částka 20/2010 ze dne 30. prosince 2010 Příloha č. 2

Příklad 1 Předpokládá se, že povinná osoba 1 (dále jen „PO1“) investovala 90 peněžních jednotek do seniorní tranše a povinná osoba 2 (dále jen „PO2“) investovala 10 peněžních jednotek do tranše první ztráty u produktu s následující strukturou.

Podkladové portfolio Podkladová Výše expozice v peněžních expozice jednotkách (osoba)

A

20

B

20

Sekuritizované tranše Tranše sekuritizace v peněžních jednotkách

C

15

90 Seniorní tranše

D E F G H I J K

10 5 5 5 5 5 5 5

10 Tranše 1. ztráty

PO1

PO2

Tranše první ztráty zde poskytuje zajištění pro seniorní tranši ve výši 10 peněžních jednotek.

7

Věstník ČNB


A) Plný průhled do podkladových expozic Zacházení s expozicemi pro účely angažovanosti je následující: a) pro PO1:  0 peněžních jednotek angažovanosti vůči osobám (dlužníkům) D až K (podkladové expozice vůči osobám D až K nejsou vyšší než 10, a tudíž jsou plně kryty tranší první ztráty),  5 peněžních jednotek angažovanosti vůči osobě C (podkladová expozice vůči osobě C činí 15 a od ní se odečte zajištění tranší první ztráty ve výši 10),  10 peněžních jednotek angažovanosti vůči osobě A i vůči osobě B (podkladová expozice vůči osobě A i B činí 20 a odečte se zajištění tranší první ztráty ve výši 10). b) pro PO2 (PO2 investovala pouze do tranše první ztráty, na kterou již se žádný zajišťovací efekt z titulu podřízených tranší nevztahuje, výše angažovanosti vůči jednotlivým osobám je omezena 10 celkově investovanými peněžními jednotkami):  

5 peněžních jednotek angažovanosti vůči osobám E až K 10 peněžních jednotek angažovanosti vůči osobám A až D.

B) Částečný průhled do podkladových expozic Předpokládá se, že investujícím povinným osobám jsou známy pouze podkladové expozice A a B. Ostatní podkladové expozice jsou jim neznámé, povinné osoby pouze vědí, že jednotlivá podkladová expozice činí nejvýše 20 peněžních jednotek a že tyto podkladové expozice splňují podmínky podle bodu 3 písm. d). Zacházení s expozicemi pro účely angažovanosti je následující: a) pro PO1:  10 peněžních jednotek angažovanosti vůči osobě A i vůči osobě B,  10 peněžních jednotek angažovanosti vůči ostatním neznámým podkladovým expozicím. b) pro PO2:  

10 peněžních jednotek angažovanosti vůči osobě A i vůči osobě B, 10 peněžních jednotek angažovanosti vůči ostatním neznámým podkladovým expozicím.

C) Přístup založený na struktuře Tento přístup předpokládá, že investující povinné osoby neznají konkrétní podkladové expozice, povinné osoby však vědí, že jednotlivá podkladová expozice činí nejvýše 20 peněžních jednotek a že tyto podkladové expozice splňují podmínky podle bodu 3 písm. d) (např. jde o podkladové expozice vůči odvětvím, v nichž povinné osoby nemají žádné přímé nebo nepřímé expozice).

8

Věstník ČNB


Zacházení s expozicemi pro účely angažovanosti je následující: a) pro PO1:  10 peněžních jednotek angažovanosti vůči schématu (v tomto případě nemá tato skutečnost žádný výsledný efekt, protože vůči schématu jako celku je již započtena angažovanost ve výši 90 peněžních jednotek); b) pro PO2:  10 peněžních jednotek angažovanosti vůči schématu (v tomto případě nemá tato skutečnost žádný výsledný efekt, protože vůči schématu jako celku je již angažovanost ve výši 10 peněžních jednotek započtena). D) Reziduální přístup pro souhrn neznámých expozic Předpokládá se, že povinné osoby neznají podkladové expozice ve schématu a nemají ani informace o jejich maximální výši a o jejich charakteru a propojenosti. Zacházení s expozicemi pro účely angažovanosti je následující: a) pro PO1: 

90 peněžních jednotek angažovanosti vůči hypotetické neznámé osobě;

b) pro PO2:  10 peněžních jednotek angažovanosti vůči hypotetické neznámé osobě. Příklad 2 V tomto příkladě se předpokládá, že oproti příkladu 1 je do struktury přidána mezaninová tranše. Kromě toho se předpokládá, že zajišťovací efekt mezaninové tranše není plný (na rozdíl od tranše první ztráty), proto se uplatňuje konzervativní marže (diskont) ve výši 50 %. Uvedená konzervativní marže není konkrétním doporučením, ale je uvedena pouze jako ilustrativní. Její výši stanoví povinná osoba v souladu s bodu 16 tohoto úředního sdělení. PO1 drží celou seniorní tranši ve výši 70 peněžních jednotek. PO 2 drží mezaninovou tranši ve výši 20 peněžních jednotek a povinná osoba 3 (dále jen „PO 3“) drží tranši první ztráty ve výši 10 peněžních jednotek.

9

Věstník ČNB


Podkladové portfolio Podkladová Výše expozice expozice v peněžních (osoba) jednotkách

A

20

B

20

C

15

D E F G H I J K

10 5 5 5 5 5 5 5


70 Seniorní tranše

20 Mezaninová tranše 10 Tranše 1. ztráty

PO1

PO2

PO3

Zacházení s expozicemi při uplatnění plného průhledu pro účely angažovanosti je následující: a) pro PO1:  0 peněžních jednotek angažovanosti vůči osobám A až K (uvažuje se se zajišťovacím efektem podřízených tranší celkem ve výši 20, z toho 10 peněžních jednotek je zajišťovací efekt tranše první ztráty a 10 peněžních jednotek, tj. 50 % z 20, činí zajišťovací efekt mezaninové tranše); b) pro PO2:  0 peněžních jednotek angažovanosti vůči osobám D až K,  5 peněžních jednotek angažovanosti vůči osobě C,  10 peněžních jednotek angažovanosti vůči osobám A i B; c) pro PO3:  

5 peněžních jednotek angažovanosti vůči osobám E až K, 10 peněžních jednotek angažovanosti vůči osobám A až D.

10

Věstník ČNB


Příklad 3 Předpokládáme diverzifikované portfolio 1000 podkladových expozic, kde každá expozice je ve výši 0,1 peněžních jednotek, cekem tedy 100 peněžních jednotek Podkladové portfolio Podkladová Výše expozice expozice v peněžních (osoba) jednotkách


Od i = 1

…

do 90 Seniorní tranše

PO1

…

…

10 Tranše 1. ztráty

i = 1000

PO2

Každá i-tá podkladová expozice je ve výši 0,1 peněžních jednotek. Zacházení s expozicemi při uplatnění plného průhledu pro účely angažovanosti je následující: a) pro PO1:  0 peněžních jednotek angažovanosti vůči všem podkladovým expozicím (osobám), tj. od i =1 až do i = 1000; b) pro PO2:  0,1 peněžních jednotek angažovanosti vůči všem podkladovým expozicím (osobám), tj. od i =1 až do i = 1000.

11

Věstník ČNB


ÚŘEDNÍ SDĚLENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY ze dne 29. prosince 2010 k pravidlům obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry Expozice nezahrnované do angažovanosti investičního portfolia Česká národní banka sděluje k § 180 odst. 2 písm. c) a d) vyhlášky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „vyhláška“): I.

Expozice nezahrnované do angažovanosti investičního portfolia podle § 180 odst. 2 písm. c) vyhlášky

1. Vlastnosti expozic nezahrnovaných do angažovanosti investičního portfolia banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo obchodníka s cennými papíry (dále jen „povinná osoba“) podle § 180 odst. 2 písm. c) vyhlášky Česká národní banka dovozuje z bodu 22 preambule směrnice 2009/111/ES (CRD II) 1 . 2. Kriteria pro nezahrnování expozic do angažovanosti investičního portfolia jsou tato: a) druh služby podle bodu 4, b) aktivita klienta podle bodu 5 a c) krátkodobost expozice podle bodu 6. 3. Kriteria podle bodu 2 musí být naplněna současně. Nezahrnování expozic do angažovanosti investičního portfolia nemůže být omezeno pouze na některé protistrany. Druh služby 4. Služby, které generují expozice nezahrnované do angažovanosti investičního portfolia, jsou tyto:

1

„Vzhledem k tomu, že ztráta vzniklá z expozice vůči úvěrové instituci nebo investičnímu podniku může být stejně vážná jako ztráta plynoucí z jakékoli jiné expozice, je nutné na takové expozice nahlížet jako na jakékoli jiné expozice a jako takové je také hlásit. Pro zmírnění nepřiměřeného dopadu tohoto přístupu na menší instituce bylo nicméně zavedeno alternativní kvantitativní omezení. Kromě toho platí výjimka pro velmi krátkodobé expozice spojené se službami pro klienty, které spočívají v provádění plateb, zúčtování, vypořádání a úschově, s cílem usnadnit řádné fungování finančních trhů a související infrastruktury. Tyto služby zahrnují například hotovostní zúčtování a vypořádání a podobné činnosti pro usnadnění vypořádání. K souvisejícím expozicím patří expozice, které nebylo možné předvídat, a které proto úvěrová instituce plně nekontroluje, mimo jiné bilance mezibankovních účtů vyplývající z plateb klientů, včetně připsaných či odepsaných poplatků a úroků, a další platby za služby pro klienty, stejně jako vydaný či přijatý kolaterál.“

1

Věstník ČNB


a) poskytování služeb převodů peněz, včetně provádění platebních služeb, zúčtování a vypořádání v jakékoli měně a korespondenčního bankovnictví a b) zúčtování finančních nástrojů a vypořádání transakcí a úschovy pro klienty (custody services), která obsahuje přicházející platby výnosů (například úrokové nebo dividendové platby), splacení jistin a dalších plateb spojených s finančními nástroji; mohou to být expozice vůči klientům, korespondentům nebo osobám aktivním v řetězci úschovy (zejména emitentům a platebních agentům). Aktivita klienta 5. Aktivita klienta může být přímá, tj. činnost z podnětu klienta, nebo také nepřímá, například ve formě poskytnutých nebo přijatých plateb agenty nebo smluvními partnery klientů (úhrady a inkasa, poplatky a úroky, poskytování nebo stahování hotovostního kolaterálu). Expozic vzniklých z obchodování na vlastní účet se toto netýká. Nezahrnují se tyto expozice: a) expozice vzniklé z oddálených příjmů prostředků financování nebo b) jiné expozice, a to 1. expozice vzniklé z neočekávaných příjmů prostředků a expozice vzniklé z neočekávaných přijetí či poskytnutí prostředků jako důsledku technických nebo vnějších omezení (například okamžik během dne a tržní praxe), přičemž tyto expozice není možné snížit s rozumným úsilím před koncem pracovního dne, 2. expozice vzniklé z poskytnutého nebo přijatého hotovostního kolaterálu nebo jiných finančních operací s klienty (například převedený kolaterál za účelem účasti na regulovaném finančním trhu nebo za účelem repo obchodů) a 3. expozice vzniklé v tentýž den jako důsledek diverzifikace expozic; například povinná osoba znovu uloží části nezahrnutých expozic u jiných bank nebo provede repo obchod s jinými bankami a tudíž povinná osoba není schopná vzhledem k technickým nebo vnějším omezením (například okamžik během dne a tržní praxe) diverzifikovat expozice tak, aby následné expozice byly nižší než limit; nezahrnované expozice splňují tyto podmínky: i) původní expozice spadala pod písmeno a) nebo písmena b) bodu 1, ii) diverzifikované expozice vznikly výhradně ze snahy instituce snížit riziko s protistranou diverzifikací částí původní expozice na jednu či více protistran a iii) úvěrová instituce, u níž jsou diverzifikované expozice, musí mít úvěrové hodnocení od agentury pro úvěrové hodnocení, které odpovídá 3. stupni úvěrové kvality nebo lepšímu podle pravidel pro rizikové váhy expozic vůči institucím (standardizovaný přístup pro výpočet kapitálového požadavku k úvěrovému riziku). Krátkodobost expozice 6. Kriterium krátkodobosti expozice je naplněno, pokud se expozice sníží pod limit do konce následujícího pracovního dne od svého vzniku. Očekává se, že expozice bude snížena pod limit bez zbytečného odkladu. Expozice vůči protistraně na konci dne může být důsledkem různých činností mnoha klientů během dne. Proto překračování limitu ve dnech po sobě jdoucích nemusí znamenat, že se na tyto expozice nevztahuje nezahrnování. Hotovostní kolaterál podle bodu 5 písm. b) bodu 2 se nezahrnuje do angažovanosti za předpokladu, že se nepožaduje jeho držení po pevné či minimální období převyšující další pracovní den.

2

Věstník ČNB


7. Povinná osoba zajistí postupy a kontrolní mechanismy zabezpečující splnění výše uvedených podmínek. Povinná osoba musí zejména demonstrovat podmínku, že vyňaté expozice vznikly na základě činnosti zákazníků. II.

Expozice nezahrnované do angažovanosti investičního portfolia podle § 180 odst. 2 písm. d) vyhlášky

8. Kriteria pro nezahrnování expozic do angažovanosti investičního portfolia jsou tato: a) druh služby podle bodu 10, b) poskytovatel služby podle bodu 11 a c) krátkodobost expozice podle bodu 12. 9. Kriteria podle bodu 8 musí být naplněna současně. Druh služby 10. Do angažovanosti investičního portfolia se nezahrnují expozice vůči osobám, které poskytují služby převodů peněz, včetně provádění platebních služeb, zúčtování a vypořádání v jakékoli měně a korespondenční bankovnictví. Tyto expozice se nezahrnují bez ohledu na jejich původ (mohou být například výsledkem operací s finančními nástroji, plateb za koupě, hladkých převodů mezi účty) a způsob platby (platba v hotovosti, zúčtování šeků, inkaso apod.). Poskytovatel služby 11. Do angažovanosti investičního portfolia se nezahrnují expozice vůči poskytovateli služeb podle bodu 10. Tento poskytovatel služeb nemusí být platební institucí podle směrnice Evropské unie upravující platební služby. Služby podle bodu 10 nemusí být u poskytovatele hlavními poskytovanými službami. Avšak v každém případě poskytovatel služeb podle bodu 10 musí podléhat regulaci a dohledu v členském státě nebo předpisům ekvivalentním právu Evropské unie. Krátkodobost expozice 12. Kriterium krátkodobosti expozice je naplněno, pokud se expozice sníží pod limit do konce daného pracovního dne (vnitrodenní expozice). Očekává se, že expozice bude snížena pod limit bez zbytečného odkladu. III. Závěrečná ustanovení 13. Povinná osoba uplatňuje postupy a kontrolní mechanismy, které zabezpečí splnění kriterií podle bodů I a II. 14. Česká národní banka řadí, ve smyslu § 9 vyhlášky, k uznávaným standardům pro stanovení hodnoty podkladových expozic pro účely angažovanosti Implementation guidelines on Article 106(2)(c) and (d) of Directive 2006/48/EC recast vydanou Evropským výborem bankovních dohledů (CEBS) v červenci 2010; www.c-ebs.org.

3

Věstník ČNB


15. Podle tohoto úředního sdělení se postupuje od 31. prosince 2010.

Viceguvernér prof. PhDr. Ing. Vladimír Tomšík, Ph.D. v.r.

Sekce regulace a analýz finančního trhu Odpovědný zaměstnanec: prof. Ing. Jílek, CSc., tel.: 224 413 017

4

Věstník ČNB


ÚŘEDNÍ SDĚLENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY ze dne 29. prosince 2010 k pravidlům obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry Nástroje zahrnované do vedlejšího původního kapitálu Česká národní banka sděluje k ustanovení § 55b, § 63 odst. 6, § 65b a § 73 odst. 6 vyhlášky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „vyhláška“): I. Rozsah aplikace 1. Toto úřední sdělení se vztahuje na situaci, kdy banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodník s cennými papíry podle § 8a odst. 1, 2, anebo 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „povinná osoba“) oznamuje České národní bance záměr a) zahrnovat do vedlejšího původního kapitálu na individuálním nebo konsolidovaném základě nástroj podle § 55b nebo 65b vyhlášky (dále jen „nástroj“), nebo b) splatit nástroj. II. Záměr zahrnovat nástroj do kapitálu 2. Při projednávání záměru povinné osoby zahrnovat nástroj do vedlejšího původního kapitálu posuzuje Česká národní banka nástroj z hlediska a) trvalosti, b) podmínek pro vyplácení příslušenství (výnosů), podílu na zisku nebo obdobného plnění, c) schopnosti krýt ztráty, d) dodržování množstevních limitů a e) vydávání nástroje prostřednictvím jiné osoby. 3. Česká národní banka uplatňuje hlediska podle bodu 2 přiměřeně k povaze nástroje. Trvalost (Permanence) 4. Základním účelem původního kapitálu je podpora zachování činnosti povinné osoby v případě vzniku finanční ztráty. Podmínkou pro naplnění tohoto účelu je stálost kvality původního kapitálu v čase. Významnou skutečností je také to, že jeho složení a výše jsou jednak průběžně známy a jednak snadno předvídatelné do budoucna. 5. Česká národní banka očekává, že obdrží podrobné informace o každém nástroji.

1

Věstník ČNB


6. Informace podle bodu 5 zahrnují především údaje o a) povinné osobě umožňující její identifikaci, b) právním statusu nástroje a o rozhodném právu, c) osobách, které poskytly plnění, umožňující jejich řádnou identifikaci, d) výši přijímaného plnění, které povinná osoba hodlá zahrnovat do kapitálu, e) míře zamýšleného zohledňování v rámci původního kapitálu, f) úrokové míře, g) splatnosti nástroje, h) skutečnosti, zda nástroj bude, anebo může být nahrazen účastnickým cenným papírem povinné osoby, nastane-li stanovená skutečnost, i) právu povinné osoby splatit nástroj před určenou splatností 1 (call option), j) skutečnostech umožňujících splatit nástroj 2 (incentive to redeem) a k) daňových a účetních souvislostech. 7. Nástroj lze zahrnovat jen do výše skutečně přijatého plnění. To znamená, že plnění je kdykoli a neomezeně k dispozici pro stanovený účel. 8. Každé jednání povinné osoby, které není v souladu se zásadami podle bodu 4 může mít za následek porušení pravidel obezřetného podnikání stanovených příslušnými právními předpisy, ledaže by povinná osoba hodlala uplatnit své právo splatit nástroj před určenou splatností nebo nastala skutečnost umožňující splatit nástroj (dále jen „pobídka ke splacení“). 9. Za pobídku ke splacení lze považovat každou skutečnost, která náležitě odůvodňuje očekávání, že nastane-li, bude nástroj splacen. Pobídkou ke splacení je zejména navýšení úrokové míry (step-up) nebo kapitalizace závazku (principal stock settlement) v souvislosti s uplatněním kupní opce. Pobídkou ke splacení však není nabytí podílu v povinné osobě prostřednictvím povinně vyměnitelného cenného papíru (mandatory convertible security). 10. Navýšení úrokové míry může být provedeno u příslušného nástroje jen jednou a nesmí být větší než a) 1 % (100 basis points) po snížení o swapové rozpětí (swap spread) mezi výchozí indexovou základnou (initial index basis) a navýšenou indexovou základnou (steppedup index basis), nebo b) 50 % výchozího úvěrového rozpětí (initial credit spread) po snížení o swapové rozpětí mezi výchozí indexovou základnou a navýšenou indexovou základnou. 11. Swapové rozpětí se stanovuje k rozhodnému dni a zohledňuje rozdíl v hodnotě podkladového nástroje před navýšením a po navýšení úrokové míry. 12. Pro případ kapitalizace závazku musí být stanoven přiměřený výměnný poměr pro nabytí podílu v povinné osobě, přičemž výměnný poměr ke dni nabytí podílu nesmí být větší než 1,5násobku výměnného poměru ke dni vzniku nástroje.

1 2

§ 55b odst. 3 nebo § 65b odst. 3 vyhlášky. § 55b odst. 4 nebo § 65b odst. 4 vyhlášky.

2

Věstník ČNB


Vyplácení příslušenství, podílu na zisku nebo obdobného plnění (Flexibility of payments) 13. Podmínky pro vyplácení úroků, úroků z prodlení, podílu na zisku nebo obdobného plnění a jiných výnosů (dále jen „výnos“) jsou nastaveny tak, aby podporovaly průběžné udržování kapitálové přiměřenosti, včetně výše vnitřně stanoveného kapitálu 3 , a platební schopnosti povinné osoby a dodržování pravidel likvidity. 14. Výnos může být vyplácen jen ze zdrojů k tomu účelu určených a vyplacení nesmí mít za následek zhoršení finanční situace povinné osoby. Průběžně musí být posuzováno, jestli vyplacení výnosu nemůže mít za následek porušení pravidel obezřetnosti. 15. Nevyplacení výnosu nesmí být považováno za skutečnost způsobující prodlení s plněním závazku. 16. Nástroj může také vymezovat skutečnost, která podporuje zachování právního postavení osoby oprávněné z nástroje (dále jen „držitel nástroje“) vůči akcionáři, společníkovi nebo jiné oprávněné osobě nebo podporuje zachování stanovených stupňů podřízenosti 4 mezi držiteli nástroje, a to prostřednictvím provázanosti výplaty výnosu a výplaty podílu na zisku (dividend pusher/stopper). Obsahuje-li nástroj uvedenou skutečnost, má povinná osoba neomezené právo kdykoli rozhodnout, že se tato skutečnost neuplatní. 17. Vyplývá-li z nástroje právo povinné osoby nahradit výnos nabytím jejích účastnických cenných papírů (alternative coupon satisfaction mechanism), nesmí mít uplatnění tohoto práva za následek, že dojde ke zhoršení její finanční situace. Tato skutečnost by mohla nastat především v případě, kdy povinná osoba úplatně nabývá své účastnické cenné papíry za účelem jejich následného převodu na držitele nástroje. 18. Reálná hodnota účastnických cenných papírů nabytých držitelem nástroje nesmí být větší než výše výnosu, který je nahrazován těmito účastnickými cennými papíry. 19. Zcizí-li následně držitel za úplatu nástroje nabyté účastnické cenné papíry a příjem z toho zcizení nedosáhne výše výnosu, který byl nahrazen těmito účastnickými cennými papíry, nesmí být toto kompenzováno povinnou osobou. Dále nesmí být kompenzována skutečnost, která má za následek, že držitel nástroje nenabude příslušné účastnické cenné papíry, aniž by povinná osoba porušila svou povinnost. Schopnost krýt ztráty (Loss absorption) 20. Včasné a v dostatečné výši krytí ztrát podporuje zachování činnosti povinné osoby a přispívá k ochraně, jistotě a udržení důvěry věřitelů s nepodřízenými pohledávkami. 21. Krytí ztrát se může uskutečňovat s uplatněním a) podmínky podřízenosti, přičemž mezi držiteli nástroje mohou být stanoveny různé stupně podřízenosti, b) práva nevyplatit držiteli nástroje výnos, c) nahrazení nástroje za účastnický cenný papír, d) snížení dluhu vůči držiteli nástroje a e) skutečnosti, že se k závazku vyplývajícího z nástroje nepřihlíží pro účely zjištění úpadku. 3 4

§ 12c zákona o bankách. § 34 zákona o dluhopisech.

3

Věstník ČNB


22. Snížení dluhu může být trvalé, anebo dočasné. 23. Opatření podle bodu 21 je vhodné kombinovat a podmínky pro jejich uplatnění musí být nastaveny tak, aby umožňovaly udržení nebo včasnou nápravu zhoršené kapitálové přiměřenosti a platební schopnosti. 24. Opatření spočívající v nahrazení nástroje účastnickým cenným papírem nebo snížení dluhu se uplatňuje především v případě, kdy vzniklé ztráty mají za následek, že se kapitálová přiměřenost stala nedostatečnou. 25. V případě uplatnění opatření spočívajícího v nahrazení nástroje účastnickým cenným papírem se výměnný poměr odvíjí od tržní ceny příslušného účastnického cenného papíru v den jeho vydání. 26. Uplatněné opatření podle bodu 21 musí být takového rozsahu, aby podporovalo také snadné doplnění kapitálu alespoň na požadovanou úroveň. 27. Smluvní nebo emisní podmínky nástroje jednoznačně a uceleně upravují, které opatření podle bodu 21 může být uplatněno a v jakém okamžiku a rozsahu. Dodržování množstevních limitů (Limits) 28. Každý nástroj je v závislosti na své povaze zařazován a vykazován v příslušné skupině podle § 63 odst. 6 nebo § 73 odst. 6 vyhlášky. 29. Nástroj s pobídkou ke splacení musí být po celou dobu zahrnování do kapitálu vykazován ve stejné skupině. Nástroje vydávané prostřednictvím jiné osoby (Issuance through an SPV) 30. Nástroj může být vydán osobou založenou speciálně pro tento účel (special purpose vehicle) (dále jen „SPV“). Tato skutečnost však nesmí omezit okamžitou a neomezenou dostupnost takto získaného kapitálu pro povinnou osobu. 31. Česká národní banka považuje za obezřetné, aby byla s nástrojem vydaným prostřednictvím SPV spojena možnost jeho nahrazení za účastnický cenný papír nebo možnost dočasného, anebo trvalého snížení dluhu vůči držiteli nástroje. II. Záměr splatit nástroj 32. Při projednávání záměru povinné osoby splatit nástroj posuzuje Česká národní banka záměr zejména z hlediska okamžitých a budoucích dopadů na její a) kapitálovou přiměřenost, b) platební schopnost, c) řízení rizika likvidity a d) ziskovost. 33. Postup spočívající v oznámení, zdůvodnění a projednání záměru splatit nástroj se uplatňuje také v případě, kdy se stal splatným nástroj s určenou splatností.

4

Věstník ČNB


34. Česká národní banka očekává, že součástí oznámení záměru povinné osoby splatit nástroj bude především a) náležité odůvodnění tohoto záměru, b) informace o dopadech podle bodu 32 včetně jejich předpokládaného vývoje alespoň v následujících 3 až 5 letech, přičemž informace o předpokládaném vývoji vycházejí z obchodního plánu podloženého reálnými ekonomickými propočty, c) informace o dopadech na výši vnitřně stanoveného kapitálu a d) výsledek vyhodnocení všech rizik, kterým povinná osoba bude nebo může být vystavena v souvislosti se záměrem splatit nástroj; součástí vyhodnocení je také výsledek stresového testování hlavních rizik pro různé vývoje se zaměřením na výši potenciálních ztrát. Odkup nástroje (buy-back) 35. Česká národní banka považuje záměr povinné osoby nabýt vlastní nástroj za obdobu uplatnění práva splatit nástroj, ledaže je účelem nabytí vlastního nástroje jeho nahrazení jiným nástrojem, jehož zahrnutí do kapitálu přinese prokazatelné zlepšení kapitálové přiměřenosti nebo finanční situace povinné osoby. V tomto případě může povinná osoba nabýt vlastní nástroj dříve než za 5 let od jeho vzniku. 36. Nahrazení nástroje se posuzuje obdobně jako záměr zahrnovat do kapitálu nový nástroj. III. Závěrečné ustanovení 37. Stanovuje-li povinná osoba kapitál na konsolidovaném základě, uplatňuje se toto úřední sdělení přiměřeně také na osobu z regulovaného konsolidačního celku, který sestavuje povinná osoba. 38. Česká národní banka zároveň upozorňuje povinné osoby na připravované změny v úpravě pravidel obezřetného podnikání úvěrových institucí a obchodníků s cennými papíry (tzv. Basel III), které mohou mít významné a zásadní dopady také na podmínky, za nichž lze nástroje zahrnovat do kapitálu podle pravidel uplatňovaných ke dni účinnosti tohoto úředního sdělení. 39. Česká národní banka řadí, ve smyslu § 9 vyhlášky, k uznávaným standardům pro účely stanovení kapitálu na individuálním nebo konsolidovaném základě Implementation guidelines for hybrid capital instruments vydané Evropským výborem bankovních dohledů (CEBS) v prosinci 2009; www.c-ebs.org. 40. Podle tohoto úředního sdělení se postupuje od 31. prosince 2010. Viceguvernér prof. PhDr. Ing. Vladimír Tomšík, Ph.D. v.r.

Sekce regulace a analýz finančního trhu Odpovědný zaměstnanec: Mgr. Pícha, tel.: 224 412 699 5

Věstník ČNB


k pravidlům obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry Měření operačního rizika, stanovení kapitálového požadavku k operačnímu riziku Česká národní banka sděluje k ustanovení § 12c zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o bankách“), § 8a zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o spořitelních a úvěrních družstvech“), § 9a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“) a k ustanovení § 2 odst. 3 písm. g), § 9, § 51, § 74, § 170 až 179, § 206 až 212, § 218, § 222, § 230, § 232 až 235 a k příloze č. 22 vyhlášky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „vyhláška“): I. Obecná ustanovení 1. Toto úřední sdělení obsahuje věcné výklady a další informace týkající se postupu stanovení kapitálového požadavku k operačnímu riziku a k přístupům pro výpočet kapitálového požadavku k operačnímu riziku. 2. Základní vymezení obezřetnostních požadavků na stanovení kapitálového požadavku k operačnímu riziku a rozsahu jejich působnosti stanovuje: a) pro banku zákon o bankách, b) pro spořitelní a úvěrní družstvo zákon o spořitelních a úvěrních družstvech, c) pro obchodníka s cennými papíry zákon o podnikání na kapitálovém trhu. Vyhláška tyto zákony provádí. 3. Banka, spořitelní a úvěrní družstvo a obchodník s cennými papíry (dále jen „povinná osoba“) respektuje při měření operačního rizika současně další, pro měření operačního rizika relevantní úřední sdělení 1 a přihlíží k uznávaným a osvědčeným principům a postupům vydávaným uznávanými osobami 2 .

1

Např. úřední sdělení České národní banky ze dne 18. července 2007 k pravidlům obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry Systém vnitřně stanoveného kapitálu. 2 § 9 vyhlášky.

1

Věstník ČNB


II. Povinné minimální kapitálové krytí operačního rizika A) Přístupy pro výpočet kapitálového požadavku k operačnímu riziku a jejich použití 4. Kapitálový požadavek 3 k operačnímu riziku se vypočte některým ze základních nebo speciálních přístupů vymezených vyhláškou 4 . Konkrétní přístup pro výpočet kapitálového požadavku ke krytí operačního rizika zvolí povinná osoba z těchto možností: a) přístup na základě režijních nákladů - v praxi se vyskytuje zpravidla pod zkratkou EBR (dále jen „přístup EBR“), b) přístup BIA, c) standardizovaný přístup - v praxi se vyskytuje zpravidla pod zkratkou TSA (dále jen „přístup TSA“), d) přístup ASA (modifikovaný přístup TSA), e) přístup AMA, f) kombinace přístupu TSA s přístupem BIA, g) kombinace přístupu ASA s přístupem BIA, h) kombinace přístupu AMA s ostatními přístupy, i) přístup AMA na sjednoceném základě 5 . 5. Obezřetnostní požadavky na minimální kapitálové krytí operačního rizika, resp. jednotlivé přístupy, se uplatňují: a) na individuálním základě, b) na konsolidovaném základě. 6. Minimální kapitálový požadavek k operačnímu riziku na individuálním základě a na konsolidovaném základě stanoví povinná osoba jí zvoleným přístupem (EBR, BIA, TSA, ASA, AMA, povolené kombinace přístupů) za podmínek stanovených vyhláškou. 7. Minimální kapitálový požadavek k operačnímu riziku na konsolidovaném základě stanoví povinná osoba pro jí sestavený regulovaný konsolidační celek (pro zařazování osob do regulovaného konsolidačního celku platí kritéria uvedená v § 5 a 6 vyhlášky). 8. Kapitálový požadavek k operačnímu riziku podchycuje všechny činnosti a všechny osoby regulovaného konsolidačního celku. Změna přístupu 9. Pokud povinná osoba hodlá změnit některý z dosud používaných přístupů pro výpočet kapitálového požadavku, informuje 6 o tomto záměru bez zbytečného odkladu Českou národní banku. V případech stanovených vyhláškou 7 povinná osoba požádá Českou národní banku o souhlas.

3

§ 12a zákona o bankách, § 8 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, § 9 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. 4 § 170 vyhlášky. 5 § 176 vyhlášky. 6 § 218 vyhlášky. 7 § 171 odst. 1, § 172 odst. 1 a 4, § 174 odst. 5 vyhlášky.

2

Věstník ČNB


Základní přístupy 10. Základní přístupy pro výpočet kapitálového požadavku k operačnímu riziku [bod 4 písm. a) až c)] může povinná osoba používat, při dodržení podmínek stanovených vyhláškou, bez předchozího souhlasu České národní banky nebo jiného oprávněného orgánu dohledu. 11. Přístup EBR [bod 4 písm. a)] je určen pro vybrané obchodníky s cennými papíry. Přístup EBR má zejména zamezit případně neodůvodněně vysokému kapitálovému požadavku na krytí operačního rizika u vymezené skupiny obchodníků s cennými papíry s omezeným rozsahem povolených činností a služeb. Výpočet kapitálového požadavku přístupem EBR lze rovněž zvážit jako alternativu pro posuzování potřeby kapitálu ke krytí operačního rizika k přístupům založeným na ukazateli výnosového charakteru (přístup BIA, přístup TSA). 12. Přístup BIA [bod 4 písm. b)] je založen na použití tzv. základního ukazatele expozice vůči operačnímu riziku, který je výnosového charakteru (tzv. relevantní ukazatel vypočtený za povinnou osobu celkem), a jako takový zpravidla není adresován velkým mezinárodně aktivním povinným osobám. 13. Přístup TSA [bod 4 písm. c)] je, stejně jako přístup BIA, založen na použití relevantního ukazatele. Kapitálový požadavek k operačnímu riziku podle přístupu TSA (KTSA) je součtem kapitálových požadavků stanovených pro linie podnikání (1 – 8) podle přílohy č. 22 tabulky č. 2 vyhlášky a stanoví se podle vzorce: KTSA = {roky 1-3 max [(RU1-8 * ß1-8 ), 0]} / 3 kde: RU = relevantní ukazatel ß1-8 = rizikové váhy pro jednotlivé linie podnikání. Speciální přístupy 14. Použití speciálních přístupů 8 [bod 4 písm. d) až h)] podléhá ze zákona předchozímu schválení Českou národní bankou nebo jiným oprávněným orgánem dohledu. Přístup ASA 15. Přístup ASA [bod 4 písm. d)] je specifickou modifikací přístupu TSA, dostupnou povinným osobám poskytujícím výlučně nebo téměř výlučně klasické bankovní produkty a služby. Obdobně jako přístup EBR má přístup ASA zamezit případně neodůvodněně vysokému kapitálovému požadavku ke krytí operačního rizika u vymezené skupiny povinných osob se specifickým okruhem poskytovaných služeb (převážně produkty a služby klasického bankovnictví – úvěry, vklady). 16. Při použití přístupu ASA je indikátorem expozice vůči operačnímu riziku pro linie podnikání retailové bankovnictví anebo podnikové bankovnictví tzv. alternativní ukazatel, namísto ukazatele relevantního.

8

§ 77 odst. 1 písm. g) až k) vyhlášky.

3

Věstník ČNB


17. Pro linie podnikání retailové bankovnictví anebo podnikové bankovnictví se při použití přístupu ASA stanoví kapitálový požadavek k operačnímu riziku (KRB/PB) podle vzorce: KRB/PB = ßRB/PB · 0,035 · URB/PB kde: ßRB/PB = riziková váha (parametr ß) pro linie podnikání retailové bankovnictví (RB) anebo podnikové bankovnictví (PB) URB/PB = dlužná částka poskytnutých úvěrů v příslušné linii nebo liniích podnikání. 18. Při výpočtu hodnoty kapitálového požadavku pro ostatní linie podnikání a celkového kapitálového požadavku povinná osoba postupuje jako při přístupu TSA. Kvalifikační podmínky pro použití přístupu ASA 19. Pokud jde o specifickou kvalifikační podmínku přístupu ASA, která zní: „alternativní standardizovaný přístup představuje zkvalitněné východisko pro vyhodnocování operačního rizika“, Česká národní banka očekává, že povinná osoba jí v rámci žádosti o povolení přístupu ASA předloží vnitřní dokumentaci, kterou naplnění této podmínky osvědčuje, jako například předcházení „dvojímu započtení rizik“ 9 použitím přístupu ASA. Česká národní banka předem nestanoví jednotné limitní parametry nebo jiné pevné podmínky k naplnění tohoto kvalifikačního požadavku pro uplatňování přístupu ASA. 20. Pokud jde o specifickou kvalifikační podmínku přístupu ASA, která zní: „významná část detailových, anebo podnikových bankovních aktivit je tvořena úvěry, se kterými je spojena vysoká pravděpodobnost selhání“, Česká národní banka očekává, že povinná osoba jí v rámci žádosti o povolení přístupu ASA předloží vnitřní dokumentaci, kterou naplnění této podmínky (ve vazbě na individuální úvěrové portfolio a v kontextu s vnějším prostředím) osvědčuje. Česká národní banka předem nestanoví jednotné limitní parametry nebo jiné pevné podmínky k naplnění tohoto kvalifikačního požadavku pro uplatňování přístupu ASA. Přístup AMA 21. Přístup AMA [bod 4 písm. e)] je, na rozdíl od ostatních přístupů individuálně definovaným a individuálně vytvořeným vnitřním systémem povinné osoby pro pokročilou kvantifikaci a kontrolu (řízení) operačního rizika. 22. Měření operačního rizika je nedílnou součástí každodenních procesů řízení operačního rizika povinné osoby a systém měření a řízení operačního rizika je neustále a průběžně vylepšován. Systém je vnitřně konzistentní, zajišťuje konzistentnost a kvalitu vstupů a výstupů ve všech fázích AMA. Systém měření operačního rizika je tvořen těmito základními prvky: interní data, externí data, analýzy scénářů a faktory zohledňující podnikatelské prostředí a vnitřní kontrolu. Povinná osoba vhodně modeluje tyto prvky systému. Povinná osoba používá adekvátní informační systém. Systém povinné osoby pro měření a řízení operačního rizika včetně postupů modelování jsou náležitě zdokumentovány.

9

Například promítnutí dopadů úvěrových podvodů v rámci určování kapitálového požadavku k úvěrovému riziku i k operačnímu riziku.

4

Věstník ČNB


23. Metodologie používaná povinnou osobou pro interní validace systému měření a řízení operačního rizika je přiměřená a je pravidelně přezkoumávána. 24. Povinná osoba je schopna doložit, že nastavené minimální prahy pro sběr dat o ztrátách jsou odpovídající, a že nepodchycené činnosti a expozice nemají významný dopad na výsledky systému měření operačního rizika, resp. na celkové odhady ztrát z operačního rizika. 25. V databázích pro účely operačního rizika obsahujících údaje o ztrátách a ztrátových událostech jsou rovněž zaznamenávány a samostatně identifikovány události související s pojištěním nebo dalšími uznatelnými technikami snižování rizika; outsourcing není uznatelnou technikou snižování rizika. Do dalších technik snižování rizika nelze zahrnout techniky, resp. nástroje, které povinná osoba drží za účelem obchodování. Dojde-li k významné změně povahy pojištění nebo dalších uznaných technik snižování kapitálového požadavku k operačnímu riziku, povinná osoba o tom informuje Českou národní banku a přepočte kapitálový požadavek k operačnímu riziku. Povinná osoba přepočte kapitálový požadavek k operačnímu riziku vždy také tehdy, kdykoli dojde k významné změně v míře podstupovaného operačního rizika. Pojištění jako technika snižování rizika 26. Přiřazení pojistných smluv k jednotlivým kategoriím operačního rizika (nebo k typům ztrátových událostí) musí být dostatečně podrobné a zachycovat vazbu mezi pojistným krytím a současnou a budoucí pravděpodobností vzniku a rozsahem ztrátové události. Pro tento účel povinná osoba využije veškeré dostupné informační zdroje, tj. např. interní a externí data, analýzy scénářů. Výpočty by měly zahrnovat např. určení pravděpodobnosti, že nastane pojistné plnění, a odrážet rozsah pojistného krytí. 27. Ve výpočtu kapitálového požadavku k operačnímu riziku se zohledněním pojištění musí být zohledněna rovněž nejistota vztahující se k účinnosti převodu (snížení) rizika. Tuto nejistotu (riziko neúčinnosti převodu operačního rizika) lze zohlednit prostřednictvím příslušných srážek (haircuts) k pojistnému krytí, přičemž povinná osoba postupuje přiměřeně a obezřetně. Případné uplatnění srážek posuzuje povinná osoba zejména ve vztahu k těmto prvkům pojištění: zbývající pojistná doba, doba, ve které je možné oznámit vypovězení smlouvy, nejistota nebo nesoulad v platbách pojistného plnění. Přístup AMA na sjednoceném základě 28. Pro povinnou osobu ve skupině lze pro účely plnění kapitálového požadavku ke krytí operačního rizika na individuálním základě využít za stanovených podmínek mechanismus „přidělení“ kapitálu povinné osobě (dále jen „alokační mechanismus“) z úrovně vedení skupiny na základě přístupu AMA na sjednoceném základě [bod 4 písm. i)], tzv. skupinového AMA přístupu (§ 176 odst. 4 a 5 vyhlášky). 29. Zejména v případě přístupu AMA na sjednoceném základě, resp. v případě alokačního mechanismu věnuje povinná osoba odpovídající pozornost požadavku, aby při určování její minimální potřeby kapitálu ke krytí operačního rizika na individuálním základě: a) byla naplněna závazná definice operačního rizika dle vyhlášky, b) byly patřičně pokryty veškeré činnosti povinné osoby (§ 170 odst. 2 vyhlášky). 30. Pokud by kapitál přidělený na základě alokačního mechanismu nebyl s ohledem na podstupované riziko dostatečný, bude pro účely minimálního kapitálového krytí

5

Věstník ČNB


operačního rizika povinné osoby alokovaná výše kapitálu upravena. Pro účely posuzování dostatečnosti kapitálového krytí operačního rizika uplatní Česká národní banka obezřetnostní srovnávací (minimální) limit (benchmark) kapitálového požadavku ke krytí operačního rizika, tzv. srovnávací limit kapitálového požadavku ke krytí operačního rizika (dále jen „srovnávací limit“) (body 31 až 34). Srovnávací limit (benchmark) 31. Při posuzování dostatečnosti kapitálového krytí operačního rizika při použití speciálních přístupů, uplatní Česká národní banka obezřetnostní srovnávací (minimální) limit kapitálového požadavku ke krytí operačního rizika. 32. Srovnávací limit odpovídá 75% z hodnoty kapitálového požadavku povinné osoby určeného přístupem BIA případně přístupem TSA. 33. Vzhledem k individuálnímu charakteru speciálních přístupů k určování kapitálového požadavku k operačnímu riziku dohodne Česká národní banka případné podrobnější podmínky způsobu výpočtu hodnoty srovnávacího limitu a jeho konkrétního uplatnění s povinnou osobou individuálně v rámci procesu posuzování daného speciálního přístupu a výsledek promítne do rozhodnutí o žádosti povinné osoby o předchozí souhlas s používáním speciálního přístupu 10 , včetně technického upřesnění, jak povinná osoba promítne do srovnávacího výpočtu případné snížení nebo zrušení srovnávacího limitu. 34. Srovnávací limit je maximální. Výše srovnávacího limitu podléhá pravidelnému posuzování Českou národní bankou a zejména s přihlédnutím k vývoji pokročilé praxe v oblasti měření operačního rizika Česká národní banka případně sníží jeho výši, nebo limit zruší. Kombinace přístupů 35. Kombinace přístupů se řadí mezi speciální přístupy, jejichž použití je podmíněno 11 předchozím souhlasem oprávněného orgánu dohledu. 36. Pro uplatňování kombinací přístupů platí: a) trvale lze kombinovat s jiným přístupem pro výpočet kapitálového požadavku k operačnímu riziku pouze přístup AMA, b) přístup BIA, přístup TSA a přístup ASA lze kombinovat, kromě případu uvedeného v písmeně a), pouze ve výjimečných případech a pouze pro přechodné období, c) přístup EBR nelze pro účely určení kapitálového požadavku ke krytí operačního rizika na individuálním základě, ani přechodně, kombinovat s jiným přístupem k určování kapitálového požadavku k operačnímu riziku. 37. Pokud je v rámci celého regulovaného konsolidačního celku uplatňován více než jeden přístup k určování minimálního kapitálového požadavku k operačnímu riziku, považuje se toto vždy za kombinaci přístupů, která podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou nebo jiným oprávněným orgánem dohledu. 10

§ 12a odst. 4 zákona o bankách. § 8 odst. 5 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. § 9 odst. 4 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. 11 § 172 odst. 1, § 173 odst. 1, § 175 odst. 1 a § 177 odst. 1 vyhlášky.

6

Věstník ČNB


38. Při stanovení kapitálového požadavku k operačnímu riziku kombinací přístupů u regulovaného konsolidačního celku postupuje povinná osoba některým z těchto způsobů: a) Součet kapitálových požadavků stanovených na individuálním základě za každou jednotlivou osobu zahrnutou do regulovaného konsolidačního celku, přičemž kapitálový požadavek samostatně kapitálově neregulované osoby zahrnuté do regulovaného konsolidačního celku se stanoví jedním ze základních přístupů, tj. přístupem BIA, případně přístupem TSA. Příklad č. 1: Předpokládejme, že regulovaný konsolidační celek (RKC) tvoří těchto šest osob (a používají přístup): osoba A (AMA), osoba B (TSA), osoba C (BIA), osoba D (TSA), neregulovaná osoba E (zvolen BIA), neregulovaná osoba F (zvolen TSA). Stanovení kapitálového požadavku ke krytí operačního rizika za RKC: Kapitálový požadavek ke krytí operačního rizika za RKC = AMAA + TSAB +BIAC + TSAD + BIAE + TSAF

b) Součet kapitálových požadavků stanovených za jednotlivé přístupy na konsolidovaném základě, přičemž tímto základem pro stanovení kapitálového požadavku přístupem BIA nebo TSA je agregovaný / konsolidovaný výkaz zisku a ztráty osob používajících stejný přístup 12. Příklad č. 2: Stanovení kapitálového požadavku ke krytí operačního rizika za RKC, jehož složení je uvedeno v příkladu č. 1: Kapitálový požadavek ke krytí operačního rizika za RKC = AMAA + TSA1B,D,F + BIAC,E

c) Kombinace způsobů uvedených pod písm. a) a b). Příklad č. 3: Stanovení kapitálového požadavku ke krytí operačního rizika za RKC, jehož složení je uvedeno v příkladu č. 1: Kapitálový požadavek ke krytí operačního rizika za RKC = AMAA + TSA1B,D,F + BIAC + BIAE nebo Kapitálový požadavek ke krytí operačního rizika za RKC = AMAA + TSAB + TSAD + TSAF + BIAC,E

Nezbytná je konzistentnost použití zvoleného způsobu výpočtu v čase u jednotlivých regulovaných konsolidačních celků. B) Standardizované prvky výpočtu kapitálového požadavku 39. Regulatorně předdefinovanými prvky, standardně používanými při určování kapitálového požadavku k operačnímu riziku, jsou zejména: a) linie podnikání, b) typy ztrátových událostí operačního rizika, c) relevantní ukazatel (základní indikátor expozice povinné osoby vůči operačnímu riziku), d) alternativní ukazatel (alternativní indikátor expozice povinné osoby vůči operačnímu riziku). 12

U přístupu TSA se agregovaný / konsolidovaný výkaz zisku a ztráty rozčlení do jednotlivých linií podnikání (při členění do linií se postupuje v souladu s postupem stanoveným ve vyhlášce).

7

Věstník ČNB


40. Vzhledem k vzájemné provázanosti jednotlivých standardizovaných prvků [bod 4 písm. a) až d)] je účelné a efektivní (například z hlediska nákladů povinné osoby při případném přechodu na jiný přístup a z hlediska naplňování požadavku na uplatňování řádných, všeobecně uznávaných postupů), aby povinná osoba přihlížela k těmto prvkům uceleně. Tím není nikterak dotčeno právo povinné osoby stanovit a používat pro vnitřní účely individuálně definované prvky, struktury atp. Typy ztrátových událostí 41. Základní typy ztrátových událostí operačního rizika stanoví vyhláška (příloha č. 22 tabulka č. 3). Způsob využití standardizované kategorizace ztrátových událostí operačního rizika povinnou osobou se liší v závislosti na konkrétně používaném přístupu k určování kapitálového požadavku k operačnímu riziku. Standardizovanou kategorizaci ztrátových událostí operačního rizika je pro účely výkonu dohledu schopna uplatnit přinejmenším každá povinná osoba, která používá (samostatně nebo v kombinaci) přístup AMA, nebo má záměr přístup AMA používat. Linie podnikání 42. Standardizovanou strukturu linií podnikání stanovenou vyhláškou (příloha č. 22 tabulka č. 2) uplatňuje pro regulatorní účely povinná osoba, která používá (samostatně nebo v kombinaci) přístup TSA, přístup ASA nebo přístup AMA. Povinná osoba, která používá přístup EBR nebo přístup BIA tuto strukturu využívá například pro účely vnitřního řízení operačního rizika a při přípravě na svůj případný přechod na přístup TSA, přístup ASA nebo přístup AMA. 43. Standardizovaná struktura linií podnikání se uplatňuje při: a) zařazování relevantního ukazatele (přístup TSA, přístup ASA), b) zařazování alternativního ukazatele (přístup ASA), c) zařazování ztrátových událostí operačního rizika (přístup AMA). 44. Povinná osoba naplňuje požadavky pro členění do linií podnikání stanovené vyhláškou podle přílohy č. 22 bodu II písm. c). Začleňování činností do linií podnikání mj. musí být v souladu se zásadami, které povinná osoba uplatňuje při výpočtu kapitálového požadavku k úvěrovému a tržnímu riziku. 45. Zařazování provádí povinná osoba konzistentním a stabilním způsobem na základě předem stanovených vnitřních pravidel a postupů tak, aby nebyl obcházen účel a smysl vyhlášky v této části nebo sledován cíl neopodstatněného snížení kapitálového požadavku. 46. Způsob zařazování do linií podnikání není účelově vytvořen pouze pro regulatorní účely, je v souladu s ostatními (relevantními) vnitřními pravidly a postupy. Konkrétní zařazení do linie podnikání může být povinnou osobou provedeno i jinak, například po určité přechodné období z technických důvodů, nebo trvale v závislosti na reálné náplni činností a vnitřních procesech. Takové zařazení musí být vždy řádně odůvodněno, schváleno a zdokumentováno a nesmí být motivováno neodůvodněným snížením kapitálového požadavku nebo k takovému snížení vést. 47. Při naplňování pravidla o přiřazení takové činnosti, kterou nelze zařadit do žádné z linií podnikání, do takové linie, která vede k nejvyššímu kapitálovému požadavku [příloha č. 22 bod II písm. c) vyhlášky], určí povinná osoba tuto linii podnikání podle absolutní hodnoty (výše) rizikové váhy, tj. podle hodnoty parametru ß. Povinná osoba přitom

8

Věstník ČNB


zamezí případnému regulatornímu zvýhodnění (regulatory arbitrage), například vlivem záporné hodnoty relevantního ukazatele v některé z linií podnikání s nejvyšší hodnotou parametru ß. Za tímto účelem povinná osoba při každém výpočtu kapitálového požadavku otestuje všechny relevantní alternativy zařazení předmětné činnosti a zvolí tu možnost, která početně vede k nejvyššímu kapitálovému požadavku. 48. Povinná osoba, která používá přístup AMA, může za mimořádných okolností (tj. např. tehdy, pokud není proveditelné začlenění do některé z linií podnikání uvedených ve vyhlášce v příloze č. 22 tabulce č. 2, ani do několika z nich, jako např. přírodní katastrofy nebo výpadky elektrického proudu apod.) začlenit ztrátové události postihující celou povinnou osobu do doplňkové linie podnikání „podnikové položky“. Relevantní ukazatel 49. Standardizované vymezení relevantního ukazatele uplatňuje pro regulatorní účely povinná osoba, která používá (samostatně nebo v kombinaci) přístup BIA, přístup TSA, přístup ASA nebo přístup AMA; povinná osoba, která používá přístup AMA, uplatňuje relevantní ukazatel pro účely výkaznictví pro Českou národní banku a pro účely výpočtu srovnávacího limitu. 50. Základem výpočtu hodnoty relevantního ukazatele jsou položky uvedené v příloze č. 22 tabulce č. 1 vyhlášky. Metodická pomůcka pro výpočet základu hodnoty relevantního ukazatele (tj. součtu čistého úrokového a čistého neúrokového výnosu) je uvedena v příloze tohoto úředního sdělení. Úpravy relevantního ukazatele 51. Další pravidla a úpravy výpočtu hodnoty relevantního ukazatele, stanovené vyhláškou [příloha č. 22 bod I písm. b)], zejména promítnutí případných odpočitatelných položek do výpočtu hodnoty relevantního ukazatele, provádí povinná osoba individuálně a tak, aby neobcházely účel a smysl vyhlášky v této části a nebyl sledován cíl neodůvodněného snížení kapitálového požadavku, či úpravy nevedly k neodůvodněnému snížení kapitálového požadavku. 52. Při naplňování pravidla o nezahrnutí mimořádných a nepravidelných výnosů, povinná osoba zejména přihlíží k tomu, zda se v daném případě jedná o činnost, která má charakter běžné aktivity povinné osoby, nebo jde o aktivitu mimořádnou. 53. Pokud jde o nezahrnutí pojistného, jedná se zejména o vyloučení případných příjmů povinné osoby získaných z pojistného plnění. Vyloučení se naopak netýká případných výnosů povinné osoby například ze zprostředkování prodeje pojistných produktů v rámci běžných činností povinné osoby. (Obecně platí, že pojišťovna jako právnická osoba stojí vždy mimo regulovaný konsolidační celek sestavovaný povinnou osobu.) 54. Pokud jde o zahrnutí některých nákladů na outsourcing, je rozhodující status poskytovatele outsourcingu z hlediska jeho a) vazby na povinnou osobu, b) přístupu k obezřetnostním požadavkům a jeho obezřetnostního dohledu. 55. Výpočet hodnoty relevantního ukazatele, včetně stanovených úprav, provádí povinná osoba konzistentním a stabilním způsobem na základě předem stanovených vnitřních

9

Věstník ČNB


pravidel a postupů. Případné změny těchto vnitřních zásad a postupů jsou řádně odůvodněny, schváleny a zdokumentovány. 56. Pokud povinná osoba mění používané účetní standardy (například při přechodu z národních standardů na standardy mezinárodní), je možné po toto přechodné období kombinovat při výpočtu kapitálového požadavku účetní data vykazovaná dle různých uznávaných účetních standardů. 57. Výpočet, respektive odhad relevantního ukazatele prováděný povinnou osobou, která nemá k dispozici historická data (např. nový subjekt) je dostatečně konzervativní, aby nedošlo k podcenění krytí operačního rizika u daného subjektu. Alternativní ukazatel 58. Standardizované vymezení alternativního ukazatele uplatňuje pro regulatorní účely povinná osoba, která používá (samostatně nebo v kombinaci) přístup ASA. 59. Alternativní ukazatel (AU) je roven součinu koeficientu 0,035 a dlužné částky poskytnutých úvěrů (U) v příslušné linii nebo liniích podnikání (URB/PB). AU = 0,035 · URB/PB 60. Pro linii podnikové bankovnictví se přiřazují též cenné papíry v investičním portfoliu. 61. Povinná osoba stanoví hodnotu alternativního ukazatele dle auditovaných dat ke konci finančního roku. V případě, že auditovaná data nejsou ani v zákonem stanovené lhůtě k dispozici, postupuje povinná osoba do doby než jsou auditované údaje k dispozici obdobně, jako u ukazatele relevantního (příloha č. 22 vyhlášky), tj. použije data neauditovaná. C) Přístup orgánu dohledu 62. Pokud nelze dosáhnout požadovaných cílů v oblasti operačního rizika v potřebném čase vhodněji jinými prostředky, zváží Česká národní banka jako možné opatření k nápravě požadavek navýšení kapitálového požadavku povinné osoby ke krytí operačního rizika. Takový záměr Česká národní banka s povinnou osobou vždy předem projedná a odůvodní. Důvodem může být zejména prokazatelné podcenění nebo nedostatečné pokrytí podstupovaného operačního rizika povinnou osobou v rámci minimálních kapitálových požadavků, které není povinnou osobou patřičně vyřešeno přímo v rámci mechanismů Pilíře 1 (preferované řešení). III. Vnitřní plánování a udržování kapitálu ke krytí operačního rizika 63. Povinná osoba zavede a udržuje vnitřní strategie a postupy pro a) stanovení a průběžné posuzování potřeby vnitřně stanoveného kapitálu 13 a b) plánování a průběžné udržování zdrojů vnitřně stanoveného kapitálu tak, aby byla dostatečně kryta rizika, kterým je, nebo by mohla být povinná osoba vystavena (tzv. Pilíř 2), včetně rizika operačního. 13

Podrobnější informace k vnitřnímu plánování a udržování vnitřně stanoveného kapitálu ke krytí všech významných rizik včetně rizika operačního obsahuje úřední sdělení České národní banky k systému vnitřně stanoveného kapitálu (SVSK) povinné osoby.

10

Věstník ČNB


64. Podstupované operační riziko je vnitřně stanovenými kapitálovými zdroji pokryto dostatečně obezřetně. 65. Vymezení zdrojů vnitřně stanoveného kapitálu pro účely vnitřního řízení může být odlišné od tzv. regulatorního kapitálu, respektive od kapitálu stanoveného vyhláškou pro účely minimálních kapitálových požadavků (tzv. Pilíř 1). IV. Závěrečná ustanovení 66. Zrušuje se: a) Úřední sdělení České národní banky ze dne 24. června 2008, kterým se mění příloha úředního sdělení České národní banky ze dne 18. července 2007 k pravidlům obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry – Operační riziko, vyhlášené ve Věstníku České národní banky v částce 10/2008. b) Úřední sdělení České národní banky ze dne 16. listopadu 2007 k pravidlům obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry – Srovnávací limit kapitálového požadavku ke krytí operačního rizika, vyhlášené ve Věstníku České národní banky v částce 26/2007. c) Úřední sdělení České národní banky ze dne 18. července 2007 k pravidlům obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry – Operační riziko, vyhlášené ve Věstníku České národní banky v částce 17/2007. 67. Česká národní banka řadí, ve smyslu § 9 vyhlášky, k uznávaným standardům pro účely stanovení kapitálu na individuálním nebo konsolidovaném základě Guidelines on Operational Risk Mitigation Techniques vydané Evropským výborem bankovních dohledů (CEBS) v prosinci 2009; www.c-ebs.org. 68. Podle tohoto úředního sdělení se postupuje od 31. prosince 2010.


Sekce regulace a analýz finančního trhu Odpovědný zaměstnanec: Ing. Víšková, Ph.D., tel. 224 412 852

11

Věstník ČNB

částka 20/2010 ze dne 30. prosince 2010 Příloha

Metodická pomůcka pro výpočet základu hodnoty relevantního ukazatele dle metodiky výkaznictví České národní banky Tabulka č. 1 Řádek výkazu VISIFE10/Bil(ČNB)2-12 (v metodice příslušného roku, přičemž výnosy a zisky zvyšují hodnotu základu relevantního ukazatele, a náklady a ztráty tuto hodnotu snižují)

Banka

označení (kód) informačního prvku Úrokové výnosy



Úrokové náklady  Výnosy z dividend  Výnosy z poplatků a provizí Náklady na poplatky a provize Zisk (ztráta) z finančních aktiv a závazků k obchodování, Zisk (ztráta) z finan. aktiv a závazků v RH vykázané do Z/Z, Zisk (ztráta) ze zajišťovacího účetnictví, Kurzové rozdíly  Ostatní provozní výnosy

2007

2008 a další

2

2

EVB0922

EVB0922

11

11

ENB0921

ENB0921

19

19

EVB0939

EVB0939

24

24

EVB0940

EVB0940

37

37

ENB0945

ENB0945

50, 57, 58, 59

50, 57, 58, 59

EZZ1062, EZZ1069, EZZ1070, EZZ1000

EZZ1062, EZZ1069, EZZ1070, EZZ1000

61

61

EVB1027

EVB1027



Do roku 2007 položka označena jako Výnosy z úroků a podobné výnosy.



Do roku 2007 položka označena jako Náklady na úroky a podobné náklady.



Do roku 2007 položka označena jako Výnosy z akcií a podílů.



Do roku 2007 položka označena jako Čistý zisk nebo ztráta z finančních operací.

12

Věstník ČNB


Tabulka č. 2 Řádek výkazu VYZAS20/DZ(ČNB)20-12 (v metodice příslušného roku, přičemž výnosy a zisky zvyšují hodnotu základu relevantního ukazatele, a náklady a ztráty tuto hodnotu snižují)

Spořitelní a úvěrní družstvo

označení (kód) informačního prvku Úrokové výnosy Úrokové náklady Výnosy z dividend Výnosy z poplatků a provizí Náklady na poplatky a provize Zisk (ztráta) z finančních aktiv a závazků k obchodování, Zisk (ztráta) z finan. aktiv a závazků v RH vykázané do Z/Z, Zisk (ztráta) ze zajišťovacího účetnictví, Kurzové rozdíly Ostatní provozní výnosy

13

2007

2008 a další

2

2

VZA0001

VZA0001

3

3

NZA0001

NZA0001

5

5

VZA0002

VZA0002

6

6

VZA0003

VZA0003

7

7

NZA0034

NZA0034

9, 10, 11, 12

9, 10, 11, 12

ZZA0003, ZZA0004, ZZA0005, ZZA0006

ZZA0003, ZZA0004, ZZA0005, ZZA0006

14

14

VZA0004

VZA0004

Věstník ČNB


Tabulka č. 3 Řádek výkazu VYCOS20/OCP(ČNB)20-04 (v metodice příslušného roku, přičemž výnosy a zisky zvyšují hodnotu základu relevantního ukazatele, a náklady a ztráty tuto hodnotu snižují)

Obchodník s cennými papíry

označení (kód) informačního prvku Úrokové výnosy Úrokové náklady Výnosy z dividend Výnosy z poplatků a provizí Náklady na poplatky a provize Zisk (ztráta) z finančních aktiv a závazků k obchodování, Zisk (ztráta) z finan. aktiv a závazků v RH vykázané do Z/Z, Zisk (ztráta) ze zajišťovacího účetnictví, Kurzové rozdíly

2007

2008 a další

2

2

EVB0922

EVB0922

11

11

ENB0921

ENB0921

19

19

EVB0939

EVB0939

24

24

EVB0940

EVB0940

37

37

ENB0945

ENB0945

50, 57, 58, 59

50, 57, 58, 59

EZZ1062, EZZ1069, EZZ1070, EZZ1000

Ostatní provozní výnosy

14

EZZ1062, EZZ1069, EZZ1070, EZZ1000

61

61

EVB1027

EVB1027

Věstník ČNB


k pravidlům obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry Žádost o předchozí souhlas s používáním speciálního přístupu Česká národní banka sděluje k § 80 odst. 1 vyhlášky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „vyhláška“): Přílohami k žádosti o vybrané speciální přístupy se rozumí: I.

Jde-li o přístup pro výpočet kapitálového požadavku k úvěrovému riziku investičního portfolia a riziku rozmělnění založený na interním ratingu (přístup IRB),

1. Dokumentace k organizaci, strategii, systému a procesům řízení úvěrového rizika, která zahrnuje a) aktuální strategie řízení úvěrového rizika včetně plánovaného užití (aplikace) různých ratingových systémů, případně ostatní materiály obsahující koncepční záměry povinné osoby v oblasti řízení úvěrového rizika, vždy včetně údajů, od kdy jsou tyto dokumenty v platnosti a kým byly schváleny, b) přehled organizačního uspořádání, zejména pravomocí, odpovědností, vazeb a informačních toků při poskytování úvěrů a řízení úvěrového rizika, včetně funkce případných výborů podílejících se na řízení a včetně pravomocí a odpovědností útvaru vnitřního auditu, c) přehled (seznam) auditních akcí, jak ujišťovacího, tak konzultačního charakteru, a kompletní zprávy z těchto akcí, pokud byly zaměřeny na řízení úvěrového rizika nebo používání přístupu IRB, provedených v období dvou let před podáním žádosti o souhlas, d) zápisy z jednání řídících a poradních orgánů povinné osoby, jejichž činnost souvisí s oblastmi řízení úvěrového rizika, za období dvou let před podáním žádosti o souhlas a dále úplnou dokumentaci za poslední tři zasedání každého z výborů, kterou měli členové jednotlivých výborů při jednání k dispozici, e) dokumenty dokládající pravidelné vnitřní vykazování (ohlašování) rozsahu podstupovaného úvěrového rizika a informací o interním ratingovém systému (např. tři poslední hlášení pro každý typ hlášení) s uvedením periodicity a termínu, kdy je zpráva k dispozici, a s uvedením, komu je zpráva určena, f) pravomoci, odpovědnosti a vazby stran podílejících se na udělování ratingu včetně možnosti převážení expertního úsudku nad výsledkem modelu, g) pravomoci a odpovědnosti stran podílejících se na tvorbě a schvalování modelů,

1

Věstník ČNB


h) přehled o způsobu provedení validačního procesu, včetně způsobu zpětného a stresového testování odhadů rizikových parametrů, a jeho vyhodnocení a závěry z hlediska dalšího zdokonalování přístupu IRB, včetně používaných modelů. 2. Dokumentace k systému měření úvěrového rizika, která zahrnuje a) kategorizaci expozic a její kritéria (včetně tvorby seskupení expozic), definice cílových segmentů portfolia pro použití jednotlivých ratingových metod, používané vnitřní definice (včetně definice selhání), b) přehled všech modelů, které se použijí pro jednotlivé kategorie expozic, resp. pro jednotlivá portfolia; tím se rozumí vysvětlení, které kategorie expozic, osoby a zeměpisné oblasti jsou pokryty jednotlivými ratingovými systémy, resp. modelovými nástroji použitými v rámci ratingových systémů; přehled modelů nebo ratingových systémů je zachycen v názorné (např. grafické nebo tabulkové) formě, c) souhrnný popis a vysvětlení všech metodologií a postupů používaných v rámci přístupu IRB, čímž se rozumí zejména 1. popis používaných ratingových metod a ratingových stupnic (např. charakteristika hlavní stupnice a dalších doplňkových stupnic), kvantitativních a kvalitativních hodnocení, popis typů použitých dat, 2. popis typu používaných modelů, jsou-li používány, jejich architektury a teoretického základu, základní předpoklady modelů (např. kritéria výběru nezávislých proměnných, vymezení podmínek, za nichž model nelze použít), popis technické implementace modelů (použité technické a programové vybavení), 3. dokumentace vývoje modelů včetně popisu použitých externích a interních dat, kontroly jejich kvality a výběru parametrů, postupu pro aktualizaci historických dat, zdůvodnění použitelnosti a vhodnosti metod a dat, 4. metodologie výpočtu realizovaných hodnot rizikových parametrů, 5. stanovení odhadů rizikových parametrů používaných pro výpočet kapitálového požadavku i pro vnitřní účely (pokud se přístupy liší) a pravidla jejich odhadu (včetně způsobu a frekvence zapojení příslušných vedoucích zaměstnanců), d) popis nástrojů (technik), které povinná osoba používá a uplatňuje ke snížení kapitálového požadavku pro úvěrové riziko, zejména 1. popis druhů nástrojů majetkového zajištění úvěrového rizika a způsobů, kterými je povinná osoba uplatňuje a vymáhá, včetně vnitřních požadavků kladených na tyto nástroje, 2. popis druhů nástrojů zajištění úvěrového rizika třetí osobou a způsobů, kterými je povinná osoba uplatňuje a vymáhá, včetně vnitřních požadavků kladených na tyto nástroje, 3. seznam informací uchovávaných o vymáhání zajištění pro jednotlivé expozice, e) celkovou informaci o struktuře informační technologie povinné osoby, zahrnující využívané systémové a databázové prostředí, existenci a využívání speciálního programového vybavení pro řízení úvěrového rizika, zejména v oblasti statistických a matematických výpočtů pro měření úvěrového rizika. 3. Dokumentaci k postupu implementace, která zahrnuje vnitřní pravidla a zajištění postupu těchto činností: a) obecné směry dalšího zlepšování a vývoje metodologie měření úvěrového rizika (ratingové metodologie), b) implementace infrastruktury informační technologie pro měření a řízení úvěrového rizika, c) způsob dalšího vzdělávání zaměstnanců, včetně vedoucích zaměstnanců, zaměstnanců útvaru vnitřního auditu a osob zabývajících se nezávislou validací v oblasti interních ratingových systémů,

2

Věstník ČNB


d) popis přechodu od existujícího ratingového systému k novému systému na bázi současných obchodů a jeho vyhodnocení, pokud byl takový přechod realizován, e) popis případného použití standardizovaného přístupu v rámci přístupu IRB jak z věcného, tak z časového hlediska, f) zásady a postupy při změnách modelu, včetně postupů při změně rozsahu použití modelu, promítání významných změn vyplývajících např. ze zavádění nových činností, procesů a systémů do modelu, g) přijatý postup pro další průběžné hodnocení vhodnosti modelů včetně plánu auditů zaměřených na modely, h) oblasti využití výstupů přístupu IRB (use test), zejména pro poskytování a sledování úvěrů, tvorbu opravných položek, výpočet vnitřně stanoveného kapitálu, stanovování rizikových marží, vnitřní i vnější hlášení včetně údaje o formálním interním přijetí nového ratingového systému a jeho implementaci povinnou osobou, i) popis využití přístupu IRB při vlastním výpočtu kapitálového požadavku, zejména dokumentace a zdůvodnění všech zjednodušení při výpočtu nebo odchylek hodnot použitých pro regulatorní účely (výpočet kapitálového požadavku) a pro účely řízení. Postup implementace se člení alespoň na vyhláškou stanovené kategorie expozic, na osoby v regulovaném konsolidačním celku, pobočky v zahraničí, je-li to relevantní, a rizikové parametry. Kromě toho je k dokumentaci o postupu implementace připojen seznam všech portfolií, která mají být permanentně vyloučena z přístupu IRB. Tato portfolia jsou přesně kvantifikována z různých hledisek (např. z hlediska počtu protistran, objemu úvěrových obchodů, agregace hodnoty expozic a rizikově vážených expozic, míry rizika). Povinná osoba uvede svá pravidla a důvody, na jejichž základě jsou daná portfolia vyloučena z přístupu IRB. 4. Sebehodnocení pro přístup IRB, které představuje z pozice povinné osoby popsané hodnocení stavu připravenosti na zavedení přístupu IRB. Sebehodnocení obsahuje část obecnou a část konkrétní. Obecná část sebehodnocení zahrnuje celkový pohled z hlediska konsolidované úrovně a vždy obsahuje posouzení a) přiměřenosti strategie a organizačního uspořádání z hlediska požadavků na řídicí a kontrolní systém v oblasti úvěrového rizika (internal governance), b) dostatečnosti a adekvátnosti zdrojů věnovaných na ratingový systém, včetně zdrojů lidských, c) vzájemných vazeb mezi použitými metodologiemi, d) srovnatelnosti dat a metodologií pro oblast úvěrového rizika ve skupině, e) provázanosti informačních systémů v oblasti řízení úvěrového rizika ve skupině, f) kompatibility informačních technologií v oblasti řízení úvěrového rizika ve skupině. Nejde-li o žádost pro účely plnění pravidel obezřetného podnikání povinných osob na konsolidovaném základě, zahrnuje obecná část sebehodnocení celkový pohled z úrovně odpovídající místu (úrovni) podání žádosti. Konkrétní část sebehodnocení obsahuje posouzení, jak jsou naplněny všechny požadavky na přístup IRB stanovené vyhláškou. Nedílnou součástí sebehodnocení jsou údaje o zjištěných nedostatcích a chybách a plán na jejich odstranění a dosažení souladu s požadavky vyhlášky. 5. Seznam všech příslušných externích dokumentací i interních dokumentů, které jsou k dispozici u povinné osoby (na vyžádání) a které se vztahují k systému řízení a měření rizika, na nějž chce povinná osoba uplatnit speciální přístup.

3

Věstník ČNB II.


Jde-li o přístup pro výpočet kapitálového požadavku ke specifickému úrokovému nebo akciovému riziku obchodního portfolia a k tržnímu riziku založený na vlastních modelech (model VaR),

6. Dokumentace k organizaci, strategii, systému a procesům řízení specifického úrokového nebo akciového rizika obchodního portfolia a tržního rizika, která zahrnuje a) aktuální strategie povinné osoby, včetně strategie řízení rizik a ostatní materiály obsahující koncepční záměry povinné osoby v oblasti řízení specifického úrokového nebo akciového rizika obchodního portfolia a tržního rizika, vždy včetně údajů, od kdy jsou tyto dokumenty v platnosti a kdy a kým byly schváleny, b) přehled organizačního uspořádání, zejména pravomocí, odpovědností, vazeb a informačních toků při obchodování, vypořádání obchodů a řízení specifického úrokového nebo akciového rizika obchodního portfolia a tržního rizika, včetně funkce případných výborů podílejících se na řízení, c) přehled (seznam) auditních akcí, jak ujišťovacího, tak konzultačního charakteru, a kompletní zprávy z těchto akcí, pokud byly zaměřeny na řízení tržního rizika nebo používání modelu VaR, provedených v období dvou let před podáním žádosti o souhlas, d) seznam odpovědných osob v příslušných útvarech, jejichž činnost se vztahuje k obchodování a k řízení specifického úrokového nebo akciového rizika obchodního portfolia a tržního rizika, e) pravomoci a odpovědnosti stran podílejících se na tvorbě a schvalování modelů, f) zápisy z jednání řídících a poradních orgánů povinné osoby, jejichž činnost souvisí s oblastmi řízení specifického úrokového nebo akciového rizika obchodního portfolia a tržního rizika (včetně zápisů z jednání výboru pro audit, pokud je zřízen) za období dvou let před podáním žádosti o souhlas a dále úplnou dokumentaci za poslední tři zasedání každého z výborů, kterou měli členové jednotlivých výborů při jednání k dispozici, g) popis pravomocí a odpovědností útvaru vnitřního auditu, seznam osob provádějících vnitřní audit, jejich kvalifikace a profesní zkušenosti, h) dokumenty dokládající pravidelné vnitřní vykazování (ohlašování) expozice vůči specifickému úrokovému nebo akciovému riziku obchodního portfolia a tržnímu riziku a příklady všech odpovídajících zpráv o rozsahu podstupovaného rizika povinnou osobou, které se vztahují ke stejnému datu (např. tři poslední hlášení pro každý typ hlášení) s uvedením periodicity a termínu, kdy je zpráva k dispozici, a s uvedením, komu je zpráva určena, i) přehled o způsobu provedení validačního procesu, včetně způsobu zpětného a stresového testování a jeho vyhodnocení a závěry z hlediska dalšího zdokonalování modelu VaR, včetně používaných modelů, j) pokud jde o zpětné testování: 1. popis základního postupu propočtu změny reálné hodnoty portfolia, včetně vysvětlení, jakým způsobem jsou zahrnuty pozice a poplatky v rámci dne (intraday trading) ve výsledcích obchodování, 2. jednotlivé denní změny reálné hodnoty portfolia propočtené během období zpětného testování (alespoň za 1 rok), 3. specifikaci doby držení, ze které vychází stanovení hodnoty VaR, 4. jednotlivé denní hodnoty VaR propočtené během období zpětného testování (alespoň za 1 rok). Zvýšení nebo snížení, která byla promítnuta do hodnot VaR propočtených modelem, se uvádějí zvlášť s vysvětlením, např. zvýšení propočtené hodnoty VaR o součin jmenovité hodnoty a konverzního faktoru (add-on) pro gamma riziko vznikající v případě krátkých pozic v opcích,

4

Věstník ČNB


5. výsledky zkoumání příčin případů převýšení, např. případy, kdy změny reálných hodnot portfolia byly vyšší než propočtené hodnoty VaR, nebo případy, kdy došlo ke kumulaci výjimek do určitého období, 6. výsledky zpětného testování na nižších úrovních agregací, pokud jsou taková testování prováděna, např. vztahující se k části portfolia nebo k vybrané skupině rizikových faktorů, k) pokud jde o stresové testování: 1. popis metodiky, rozsahu a frekvence testů, 2. popis stresových scénářů, 3. uvedení veličin, vůči kterým je poměřována velikost akceptovatelné ztráty v případě krizové situace, např. plánovaný zisk nebo kapitál, 4. zpráva o výsledcích posledního stresového testování, l) celkovou informaci o struktuře informační technologie povinné osoby, zahrnující využívané systémové a databázové prostředí, existenci a využívání speciálního programového vybavení pro řízení tržního rizika, zejména v oblasti statistických a matematických výpočtů pro měření tržního rizika; tyto informace zahrnují alespoň 1. seznam programového vybavení, včetně jeho výrobce, názvu a čísla verze, používaného v útvarech obchodování a vypořádání obchodů za účelem zaznamenání transakcí a pozic a pro účely oceňování a agregace pozic. Seznam je doplněn o specifikaci nástrojů nebo druhy transakcí, pro které je dané programové vybavení používáno, 2. celkový přehled (schéma) ukazující tok dat od zaznamenávání transakcí a pozic, ocenění, vložení údajů z modelu oceňování a postupů agregace rizikových pozic až k výsledným výpočtům provedeným vlastním modelem včetně specifikace termínů, ve kterých je tok dat uzavřen, aby mohla být data využívána pro obchodování, 3. schéma toku dat od zaznamenání pozic až ke změně hodnoty portfolia propočtené za použití oceňovacích modelů, schéma toku dat z různých zdrojů tržních dat do informačních systémů využívaných povinnou osobou, popis metod transferu a kontroly prováděné povinnou osobou, 4. schéma toku dat z různých zdrojů tržních dat do informačních systémů využívaných povinnou osobou, popis metod transferu a kontroly prováděné povinnou osobou, 5. schéma znázorňující tok dat při zaznamenávání transakcí a pozic, ve kterém je specifikován způsob předávání (manuálně vkládaná data, předávání souborů včetně specifikace možností manuálních zásahů), a kontrolu prováděnou na rozhraní systémů (porovnávání, kontrola věrohodnosti); schéma zahrnuje tok dat v těchto oblastech a popisuje rozdíly (jaké operace jsou zaznamenávány, jakým způsobem, např. po provedení jakých testů, v jakých databázích): a) zaznamenávání transakcí a pozic pro účely obchodování, b) zaznamenávání transakcí a pozic pro účely řízení rizika, c) zaznamenávání transakcí a pozic pro účely účetnictví, 6. schéma toku dat pro stochastický model z různých zdrojů tržních dat do informačních systémů využívaných povinnou osobou, popis metod transferu a kontroly prováděné povinnou osobou, včetně seznamu zdrojů dat a metod výběru, 7. schéma toku dat výsledných výpočtů hodnoty VaR. 7. Dokumentace k systému měření specifického úrokového nebo akciového rizika obchodního portfolia a tržního rizika, která zahrnuje a) aktuální a úplný přehled veškerých činností vztahujících se k obchodnímu portfoliu, obchodní cíle a strategie v jednotlivých skupinách produktů obchodního portfolia a dále přehled významných změn týkajících se těchto obchodních činností za období

5

Věstník ČNB b) c) d)

e)

f)


posledních dvou let před datem podání žádosti o souhlas a přehled připravovaných změn pro období 1 roku po předložení žádosti o souhlas, strukturu portfolií, do nichž jsou nástroje obchodního portfolia děleny, přehled všech používaných metod měření specifického úrokového nebo akciového rizika obchodního portfolia a tržního rizika a jejich teoretický základ, pro každý oceňovací model 1. vzorec pro výpočet hodnoty nástroje nebo pozice včetně uvedení vysvětlivek matematických symbolů, 2. metodický základ modelu, např. název příslušné odborné publikace. V případě úprav standardního vzorce je součástí i jejich popis. Jde-li o model vyvinutý interně povinnou osobou, uvádí se jeho matematické odvození a praktický příklad, 3. zdroj, ze kterého jsou získávány hodnoty parametrů používaných při praktickém propočtu. Pokud jsou vkládané parametry výsledkem propočtů provedených modelem, např. odhad časové struktury úrokových měr u výnosových křivek nebo odhad struktury implikovaných volatilit, součástí dokladů a dokumentů je příslušný vzorec včetně uvedení vysvětlivek matematických symbolů, 4. detailní vysvětlení souvislostí mezi oceňovacími modely a různými nástroji, pokud je pro oceňování skupiny finančních nástrojů používáno paralelně několik rozdílných oceňovacích modelů, např. i s využitím dalšího rozdělení na skupiny nástrojů. Explicitně je třeba vyjádřit, zda jsou užívány rozdílné oceňovací modely pro individuální finanční nástroje pro účely obchodování a pro účely měření rizika, pro rizikové faktory a agregace rizikových pozic 1. seznam rizikových faktorů, se kterými pracuje model, 2. popis postupu používaného pro rozklad nástrojů a následnou agregaci (stripping, mapping) s uvedením používaných matematických symbolů. Pokud je pro určitý nástroj používán postup agregace založený na rozdílném metodologickém základu, uvádí se zdůvodnění tohoto postupu, 3. popis postupu agregace pozic při chybějících vstupních parametrech nebo v případě, že data nejsou vzájemně srovnatelná, pro stochastický model 1. základní struktury modelu, neboli typ modelu – metoda variancí a kovariancí, historické simulace, simulace Monte Carlo, 2. parametry, které budou odhadovány, 3. používané odhady včetně vysvětlivek používaných matematických symbolů, 4. postupy používané pro agregování individuálních hodnot VaR, 5. postupy pro případy chybějících vstupních dat nebo vzájemně nesrovnatelných dat, nebo odlehlých dat, 6. postupy pro nástroje s nelikvidním trhem, např. nedostatek dat, týká-li se implikovaných volatilit OTC opcí, 7. postupy používané pro trvalé vyhodnocování adekvátnosti stochastických metod, zvláště postupy povinné osoby k zajištění sledování významně zvýšené volatility v těch oblastech rizika, ve kterých má povinná osoba významné pozice.

8. Dokumentace k postupu implementace, která zahrnuje a) oblasti využití výstupů VaR modelu (use test), neboli popis postupů, jakými jsou výpočty hodnoty VaR využívány pro kontrolu limitů vztahujících se k hodnotě VaR, stanovení kapitálových požadavků pro účely dohledu, zpětného testování, případně v dalších oblastech, b) z hlediska systému limitů informace o tom, že limity vztahující se ke specifickému úrokovému nebo akciovému riziku obchodního portfolia a tržnímu riziku jsou stanoveny s využitím modelu VaR a že tyto limity byly prověřeny z hlediska výsledků stresového testování, včetně

6

Věstník ČNB


1. struktury limitů vztahujících se k danému riziku, 2. popisu postupů pro stanovení a monitorování limitů včetně autorizování překročení limitů, 3. přesného vymezení autorizace překročení limitů, 4. postupu při neautorizovaném překročení limitů a 5. rozsahu využití limitů, c) způsob dalšího vzdělávání zaměstnanců včetně vedoucích zaměstnanců, zaměstnanců útvaru vnitřního auditu a osob zabývajících se nezávislou validací modelu VaR se zaměřením na dané riziko, d) zásady a postupy při změnách modelu, včetně postupů při změně rozsahu použití modelu, zejména postupy pro promítání významných změn vyplývajících např. ze zavádění nových činností, procesů a systémů do modelu včetně tří posledních zpráv vypracovaných za účelem změny rozsahu použití modelu, či promítnutí (zavedení) nových činností, procesů a systémů do modelu, je-li to relevantní, případně obecné směry dalšího zlepšování a vývoje modelu, e) přijatý způsob pro průběžné hodnocení vhodnosti modelu, včetně plánu vnitřního auditu povinné osoby zaměřeného na interní systém měření a řízení daného rizika. 9. Sebehodnocení, které představuje z pozice povinné osoby popsané hodnocení stavu připravenosti na zavedení přístupu založeného na vlastních modelech. Sebehodnocení obsahuje část obecnou a část konkrétní. Obecná části sebehodnocení zahrnuje celkový pohled z hlediska konsolidované úrovně a vždy obsahuje posouzení a) přiměřenosti strategie a organizačního uspořádání z hlediska požadavků na řídicí a kontrolní systém pro řízení daného rizika (internal governance v oblasti řízení daného rizika) a dostatečnost a adekvátnost zdrojů věnovaných na řízení daného rizika včetně zdrojů lidských, b) předností a nedostatků oceňovacího modelu, stochastického modelu, stresového testování a zpětného testování, c) předností a nedostatků vybraných rizikových faktorů a postupů agregace včetně 1. seznamu rizik, která nejsou uspokojivě podchycena rizikovými faktory, např. závislost implikované volatility na realizační ceně v případě opcí (volatility smile), nebo nedostatečná vypovídací hodnota ocenění nástrojů v případě nelikvidního trhu (valuation uncertainty), 2. seznamu nástrojů nebo jejich kategorií, u kterých nejsou zvláštní rizika pokryta dostatečně nebo vůbec, 3. předností a nedostatků informačního systému využívaného pro vlastní model povinné osoby, d) srovnatelnosti dat a metodologií ve skupině, je-li to relevantní, e) provázanosti informačních systémů v oblasti řízení tržního rizika ve skupině a vzájemné kompatibility informačních technologií v oblasti řízení tržního rizika ve skupině, je-li to relevantní, f) dostatečnosti a adekvátnosti zdrojů věnovaných na přístup založený na vlastních modelech včetně zdrojů lidských. Konkrétní část sebehodnocení obsahuje posouzení, jak jsou naplněny všechny požadavky na přístup založený na vlastních modelech stanovené vyhláškou. Nedílnou součástí sebehodnocení jsou údaje o zjištěných nedostatcích a chybách a plán na jejich odstranění a dosažení souladu s požadavky stanovenými vyhláškou. 10. Seznam všech externích dokumentací i interních příslušných dokumentů, které jsou k dispozici u povinné osoby (na vyžádání) a které se vztahují k systému řízení a měření rizika, na nějž chce povinná osoba uplatnit speciální přístup. Kvantitativní data se pro

7

Věstník ČNB


účely modelu VaR uvádějí v časové řadě za posledních 6 měsíců s denními údaji, není-li výše specifikováno jinak. III.

Jde-li o pokročilý přístup k měření operačního rizika (přístup AMA),

11. Dokumentace k organizaci, strategii, systému a procesům řízení operačního rizika, která zahrnuje a) vnitřně používanou definici operačního rizika, definice typů událostí, ztrát, linií podnikání nebo obchodních jednotek pro účely řízení operačního rizika, b) aktuální strategii povinné osoby, včetně strategie řízení rizik a ostatní materiály obsahující koncepční záměry povinné osoby v oblasti řízení operačního rizika vždy včetně údajů, od kdy jsou tyto dokumenty v platnosti a kdy a kým byly schváleny, c) přehled organizačního uspořádání, zejména pravomocí, odpovědností, vazeb a informačních toků při řízení operačního rizika, včetně funkce osoby odpovědné za řízení operačního rizika, případných výborů podílejících se na řízení operačního rizika (s uvedením aktuálního složení výborů a rozhodovacích pravomocí) a seznamu osob v příslušných útvarech a případných výborech, jejichž činnost se vztahuje k řízení operačního rizika, d) zápisy z jednání řídících a poradních orgánů povinné osoby, jejichž činnost souvisí s oblastmi řízení operačního rizika (včetně zápisů z jednání výboru pro audit, je-li zřízen) za období dvou let před podáním žádosti o souhlas a dále úplnou dokumentaci za poslední tři zasedání každého z výborů, kterou měli členové jednotlivých výborů při jednání k dispozici, e) popis prahů používaných při řízení operačního rizika, včetně výše aktuálních prahů, f) popis nápravných opatřeních pro případ, že stanovené postupy nebo prahy nebudou dodrženy, g) popis informačních systémů a databáze nebo databází informací o událostech a ztrátách operačního rizika, zahrnující interní a případně externí data, popis všech rozhraní relevantních informačních systémů nebo databází, zejména pro získávání dat, sesouhlasování s daty v jiných systémech, h) seznam uchovávaných informací o událostech operačního rizika a jejich příčinách, včetně oblastí použití (případně v členění pro vnitřní účely a pro regulatorní účely, pokud se liší), i) popis interního validačního procesu, informace o útvarech nebo třetích osobách, které se na posouzení modelu podílely, závěrečná zpráva z interního validačního procesu, včetně výsledků testů při implementaci modelu, seznam adresátů této zprávy, j) dokumenty dokládající pravidelné vnitřní vykazování (ohlašování) rozsah podstupovaného operačního rizika a ztrát z operačního rizika, včetně konkrétních hlášení o operačním riziku (tři poslední hlášení za každý typ hlášení) s uvedením periodicity a termínu, kdy je zpráva k dispozici, a s uvedením, komu je zpráva určena, k) aktuální seznam a stručný popis činností souvisejících s oblastí operačního rizika, které povinná osoba nevykonává a jsou pro povinnou osobu zajišťovány jinou osobou v rámci skupiny nebo osobou mimo skupinu (včetně případného zajišťování vnitřního auditu v oblasti operačního rizika jinou osobou); u každé takové činnosti bude uvedena informace o tom, kým je uvedená činnost vykonávána, l) popis pravomocí a odpovědností útvaru vnitřního auditu v oblasti auditu operačního rizika, seznam osob odpovědných za vnitřní audit řízení operačního rizika, včetně případného auditu používaných modelů, jejich kvalifikaci a profesní zkušenosti, m) přehled (seznam) auditních akcí, jak ujišťovacího, tak konzultačního charakteru, a kompletní zprávy z těchto akcí, pokud byly zaměřeny na řízení operačního rizika či

8

Věstník ČNB


používání přístupu AMA, provedených v období dvou let před podáním žádosti o souhlas, n) popis způsobu případného vyvedení operačního rizika mimo povinnou osobu a k tomu použitých technik včetně popisu jejich vlivu na snižování operačního rizika, zásady v oblasti pojištění, včetně popisu a dokumentace pojištění sjednaného v oblasti operačního rizika v povinné osobě, o) všechny další platné vnitřní předpisy a dokumenty vztahující se k řízení operačního rizika; např. postupy pro rozpoznávání, sledování, vyhodnocování a omezování výskytu nebo negativních dopadů výskytu událostí operačního rizika, pohotovostní plánování. 12. Dokumentace k systému měření operačního rizika (označovanému též jako model) zahrnuje a) způsob využití modelu nebo modelů, včetně popisu, jak a která operační rizika, ztráty a linie podnikání nebo obchodní jednotky jsou modelem (jednotlivými modely) pokryty, b) popis způsobu sběru dat, zvláště zásady a metodika (postupy) přiřazování událostí do linií podnikání a typů událostí, včetně událostí vzniklých v centrálních útvarech nebo pokrývajících více než jednu linii podnikání, minimální práh (prahy) pro sběr dat o událostech operačního rizika, c) popis použitých modelů pro měření operačního rizika, včetně popisu použitých odhadů statistického rozdělení vstupních dat, způsob použití interních a externích dat (včetně prahů pro zahrnutí dat do výpočtu a způsob odvození těchto prahů), postup používaný pro aktualizaci historických dat, popis způsobu podchycení možných málo četných událostí s velkým dopadem, dokumentace použití scénářů a jejich vymezení, způsob zahrnutí faktorů zohledňujících podnikatelské prostředí a vnitřní kontrolu nebo změn v činnosti povinné osoby, dokumentace vnitřně vyvinutých metod, včetně jejich teoretického základu, v případě použití standardních (obecných) metod reference na použité zdroje, dokumentace jakýchkoliv modifikací standardních vzorců, zhodnocení použitelnosti a vhodnosti metod; popis a odůvodnění míry zastoupení a způsobu kombinace čtyř základních komponent AMA-měření v modelu a popis způsobu dosažení standardu kvality srovnatelného s hladinou spolehlivosti 99,9 % za časové období 1 roku, d) popis nástrojů (technik), které povinná osoba případně používá a zamýšlí uplatňovat ke snížení kapitálového požadavku: 1. měření a krytí očekávaných ztrát (popis zahrnutí a rozlišení očekávané a neočekávané ztráty a způsobu, jak je očekávaná ztráta odpovídajícím způsobem pokryta běžnými postupy povinné osoby), 2. zohledňování korelací nebo diverzifikačních efektů (dokumentace – popis případného použití korelací a diverzifikací, například mezi jednotlivými kategoriemi ztrát), 3. pojištění operačního rizika (zásady pro uplatnění pojištění při výpočtu kapitálového požadavku, přehled zbytkových splatností pojištění a lhůt pro zrušení pojištění, dokumentace případných problémů nebo nesouladu v oblasti plateb pojistného plnění, jednotlivé pojistné smlouvy, včetně vyhodnocení pojistného plnění, a celkové efektivnosti použití pojištění při řízení operačního rizika za období posledních tří let), 4. další uznatelné techniky snižování operačního rizika (včetně jejich vlivu na snižování operačního rizika), 5. ostatní, e) celkovou informaci o struktuře informační technologie povinné osoby zahrnující využívané systémové a databázové prostředí, existenci a využívání speciálního

9

Věstník ČNB


programového vybavení pro řízení operačního rizika, zejména v oblasti statistických a matematických výpočtů týkajících se operačního rizika, f) popis alokace kapitálových požadavků k operačnímu riziku mezi různé subjekty ve skupině, je-li to relevantní, a případné zohlednění diverzifikačních efektů při alokaci kapitálových požadavků mezi různé subjekty ve skupině, g) jde-li o skupinové modely, případný záměr požadovat, aby oprávněný orgán dohledu posuzoval plnění požadavků stanovených pro použití přístupu AMA za skupinu jako celek, a konkrétní specifikaci navrhovaného řešení (zejména které požadavky zamýšlí skupina plnit pouze na sjednocené bázi), h) případné další dokumenty či dokumentace k systému měření operačního rizika (modelu) nutné pro posouzení teoretických základů, logiky a architektury přístupu AMA a jeho součásti a základní vztahy mezi nimi v povinné osobě. 13. Dokumentace k postupu implementace, která obsahuje vnitřní pravidla a zajištění postupu následujících činností v procesu řízení operačního rizika, zahrnuje a) obecné směry dalšího zlepšování a vývoje metodologie měření operačního rizika, b) implementace infrastruktury informační technologie pro účely měření a řízení operačního rizika, c) způsob dalšího vzdělávání zaměstnanců včetně vedoucích zaměstnanců, zaměstnanců útvaru vnitřního auditu a osob zabývajících se nezávislou validací přístupu AMA se zaměřením na operační riziko a plán dalšího školení těchto zaměstnanců, d) zásady a postupy při změnách modelu, včetně zvolených kriterií klasifikace a kategorizace změn a včetně postupů při změně rozsahu použití modelu, postupy pro promítání významných změn (vyplývajících např. ze zavádění nových činností, procesů a systémů) do modelu včetně případných tří posledních zpráv vypracovaných za účelem změny rozsahu použití modelu, či promítnutí (zavedení) nových činností, procesů a systémů do modelu, e) přijatý způsob pro průběžné hodnocení vhodnosti modelu, včetně plánu auditů povinné osoby zaměřených na vnitřní systém řízení a měření operačního rizika, f) popis, jak je systém řízení a měření operačního rizika začleňován do každodenního procesu řízení rizik (use test). 14. Sebehodnocení, které představuje z pozice povinné osoby popsané hodnocení stavu připravenosti na zavedení přístupu AMA pro regulatorní účely. Sebehodnocení obsahuje část obecnou a část konkrétní. Obecná část sebehodnocení zahrnuje celkový pohled z hlediska konsolidované úrovně a vždy obsahuje posouzení a) přiměřenosti strategie a organizačního uspořádání z hlediska požadavků na řídicí a kontrolní systém pro řízení operačního rizika (internal governance v oblasti řízení operačního rizika), b) zdrojů věnovaných na systém řízení a měření operačního rizika, včetně lidských zdrojů (zejména dostatečnost, adekvátnost), c) použitých metodologií pro přístup AMA a jejich vzájemné vazby, d) využitelnosti pojištění a dalších uznatelných technik pro snížení kapitálového požadavku, e) interního validačního procesu (včetně případných třetích osob, které se na posouzení modelu podílely nebo podílejí), f) využití přístupu AMA v každodenním procesu řízení operačního rizika, g) způsobu pokračujícího (průběžného) hodnocení vhodnosti modelu a jeho výstupů, včetně nezávislých auditů zaměřených na interní model pro řízení a měření operačního rizika. Je-li relevantní, obsahuje obecná část dále také posouzení

10

Věstník ČNB


h) srovnatelnosti dat a metodologií v oblasti řízení operačního rizika ve skupině, i) provázanosti informačních systémů v oblasti řízení operačního rizika ve skupině, j) vzájemné kompatibility informačních technologií v oblasti řízení operačního rizika ve skupině. Konkrétní část sebehodnocení obsahuje posouzení, jak jsou naplněny všechny požadavky na přístup AMA stanovené vyhláškou. Nedílnou součástí sebehodnocení jsou údaje o zjištěných nedostatcích a chybách a plán na jejich odstranění a dosažení souladu s požadavky stanovenými vyhláškou. 15. Seznam všech příslušných externích dokumentací i interních dokumentů, které jsou k dispozici u povinné osoby (na vyžádání) a které se vztahují k systému řízení a měření rizika, na nějž chce povinná osoba uplatnit speciální přístup. IV.

Jde-li o pokročilý přístup k měření operačního rizika v kombinaci s ostatními přístupy (přístup AMA v kombinaci s přístupem BIA, standardizovaným nebo ASA),

16. Náležitosti stanovené pro pokročilý přístup AMA podle článku III. 17. Popis způsobu kombinace jednotlivých přístupů pro stanovení kapitálového požadavku k operačnímu riziku, včetně způsobu zajištění celkového pokrytí operačního rizika kombinací více přístupů (například pokrytí různých zeměpisných oblastí, právních subjektů nebo jiných vnitřně stanovených oblastí jednotlivými přístupy), a 18. Dokumenty osvědčující, že povinná osoba plní vyhláškou stanovené požadavky na řízení operačního rizika v členění podle používaných přístupů, tj. dokumenty osvědčující splnění požadavků pro používání a) přístupu AMA u činností s přístupem AMA, b) standardizovaného přístupu u činností s přístupem standardizovaným, c) přístupu ASA u činností s přístupem ASA. V.

Jde-li o alternativní standardizovaný přístup (přístup ASA),

19. Dokumenty osvědčující, že a) naprostá většina činností povinné osoby spadá do linií podnikání retailové bankovnictví nebo podnikové bankovnictví; tato podmínka je naplněna, jestliže čistý úrokový a dividendový výnos z těchto činností představuje alespoň 90 % relevantního ukazatele stanoveného podle přístupu základního ukazatele (přístup BIA). Vymezení linií podnikání a způsob výpočtu relevantního ukazatele se pro účely tohoto výpočtu použije dle vyhlášky, b) významná část činností povinné osoby v oblasti retailového nebo podnikového bankovnictví je tvořena expozicemi, se kterými je spojena vysoká pravděpodobnost selhání, c) přístup ASA představuje zkvalitněné východisko pro vyhodnocování operačního rizika; povinná osoba plní vyhláškou stanovené požadavky na řízení operačního rizika, tj. dokumenty osvědčující 1. splnění všeobecně platných požadavků na řízení operačního rizika, 2. splnění požadavků na řízení operačního rizika stanovených pro přístup ASA.

11

Věstník ČNB


20. Seznam všech příslušných externích dokumentací i interních dokumentů, které jsou k dispozici u povinné osoby (na vyžádání) a které se vztahují k systému řízení a měření rizika, na nějž chce povinná osoba uplatnit speciální přístup. VI.

Jde-li o standardizovaný přístup v kombinaci s přístupem základního ukazatele (standardizovaný přístup v kombinaci s přístupem BIA), dokumentace k žádosti o přechodné používání standardizovaného přístupu v kombinaci s BIA přístupem zahrnuje

21. Dokumenty osvědčující, že a) došlo k výjimečné události, např. nabytí majetkové účasti na jiné osobě používající odlišný přístup k určování kapitálových požadavků k operačnímu riziku, b) výjimečná událost si vyžaduje přechodné období souběžného používání přístupu BIA a standardizovaného přístupu. 22. Časový harmonogram rozšíření (tzv. roll-out plán) standardizovaného přístupu. 23. Prohlášení povinné osoby, že a) plní všeobecně platné požadavky na řízení operačního rizika stanovené vyhláškou, b) existují předpoklady pro splnění požadavků pro používání standardizovaného přístupu uvedené ve vyhlášce nejpozději ke dni ukončení procesu rozšíření standardizovaného přístupu podle bodu 2. 24. Závazek povinné osoby a) dodržet časový harmonogram podle bodu 2, b) naplnit ve stanoveném termínu požadavky pro používání standardizovaného přístupu podle bodu 3 písm. b). 25. Seznam všech příslušných externích dokumentací i interních dokumentů, které jsou k dispozici u povinné osoby (na vyžádání) a které se vztahují k systému řízení a měření rizika, na nějž chce povinná osoba uplatnit speciální přístup. VII.

Jde-li o alternativní standardizovaný přístup v kombinaci přístupem základního ukazatele (přístup ASA v kombinaci s přístupem BIA), dokumentace k žádosti o přechodné používání přístupu ASA v kombinaci s přístupem BIA zahrnuje

26. Dokumenty osvědčující, že a) došlo k výjimečné události, např. k nabytí majetkové účasti na jiné osobě, používající odlišný přístup k určování kapitálových požadavků k operačnímu riziku, b) výjimečná událost si vyžaduje přechodné období souběžného používání přístupu BIA a ASA. 27. Informaci, zda povinná osoba i po této výjimečné události bude schopna naplnit požadavky pro používání přístupu ASA stanovené vyhláškou nebo zda v důsledku této výjimečné události již nebude schopna naplnit předpoklady pro použití přístupu, a ASA zavede standardizovaný přístup. 28. Časový harmonogram rozšíření (tzv. roll- out plán) přístupu ASA nebo časový harmonogram zavedení standardizovaného přístupu (v závislosti na skutečnosti popsané podle bodu 2).

12

Věstník ČNB


29. Prohlášení povinné osoby, že a) plní všeobecně platné požadavky na řízení operačního rizika stanovené vyhláškou, b) existuje předpoklad splnění požadavků pro používání přístupu ASA nebo standardizovaného přístupu stanovených vyhláškou. nejpozději ke dni ukončení procesu rozšíření ASA přístupu nebo ke dni zavedení standardizovaného přístupu (v závislosti na skutečnosti popsané podle bodu 2). 30. Závazek povinné osoby a) dodržet časový harmonogram podle bodu 3, b) naplnit ve stanoveném termínu podle bodu 3 požadavky pro používání přístupu ASA nebo standardizovaného přístupu. 31. Seznam všech příslušných externích dokumentací i interních dokumentů, které jsou k dispozici u povinné osoby (na vyžádání) a které se vztahují k systému řízení a měření rizika, na nějž chce povinná osoba uplatnit speciální přístup. VIII. Závěrečná ustanovení 32. Zrušuje se úřední sdělení České národní banky ze dne 18. července 2007 k pravidlům obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry – Žádost o předchozí souhlas s používáním speciálního přístupu, vyhlášené ve Věstníku České národní banky v částce 19/2007. 33. Podle tohoto úředního sdělení se postupuje od 31. prosince 2010. Viceguvernér prof. PhDr. Ing. Vladimír Tomšík, Ph.D. v.r.

Sekce regulace a analýz finančního trhu Odpovědný zaměstnanec: Ing. Sůvová, CSc., tel.: 224 412 702 Ing. Víšková, PhD., tel.: 224 412 852

13

Věstník ČNB


k pravidlům obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry Kapitálová přiměřenost – přechodné ustanovení Česká národní banka sděluje k čl. II bodu 2 vyhlášky č. 380/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění vyhlášky č. 282/2008 Sb., (dále jen „vyhláška“): 1. V souladu s výše uvedeným přechodným ustanovením vyhlášky banka, spořitelní a úvěrní družstvo a obchodník s cennými papíry (dále jen „povinná osoba“), pokud používá přístup IRB nebo přístup AMA, udržuje do 31. prosince 2011 kapitál minimálně a) ve výši 80 % ze součtu jednotlivých kapitálových požadavků stanovených na základě přístupu pro výpočet kapitálových požadavků podle přílohy č. 32 vyhlášky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry (dále jen „vyhláška č. 123/2007 Sb.“), ve znění účinném k 30. prosinci 2010, (tzv. kapitálový požadavek podle Basel I), nebo b) ve výši 80 % ze součtu kapitálových požadavků podle vyhlášky č. 123/2007 Sb. ve znění účinném k 30. prosinci 2010, přičemž kapitálový požadavek k úvěrovému riziku investičního portfolia je stanoven standardizovaným přístupem a kapitálový požadavek k operačnímu riziku je stanoven přístupem BIA, anebo standardizovaným přístupem. 2. Způsob stanovení minimální výše kapitálu podle bodu 1 písm. b) je podmíněn souhlasem oprávněného orgánu dohledu a je vhodný pro povinné osoby, které jsou oprávněny některý ze speciálních přístupů (AMA nebo IRB) používat až po 31. prosinci 2009, a obnova výpočtu kapitálového požadavku podle Basel I by pro ně již byla příliš nákladná. 3. V souladu s výše uvedeným přechodným ustanovením se při stanovení kapitálu pro účely jeho porovnání se stanovenou minimální hodnotou podle bodu 1 (tzv. prahovou hodnotou) nepřihlíží k přebytku ani k nedostatku v krytí očekávaných úvěrových ztrát. V kapitálu na individuálním základě tedy nejsou zohledněny položky podle § 56 odst. 2 písm. a) a § 61 písm. d) vyhlášky č. 123/2007 Sb., ve znění účinném k 1. lednu 2011, a v kapitálu na konsolidovaném základě nejsou zohledněny položky podle § 66 odst. 2 písm. a) a § 71 písm. d) vyhlášky č. 123/2007 Sb., ve znění účinném k 1. lednu 2011, (tzv. kapitál podle Basel I). 4. Pokud by kapitál podle Basel I klesl pod prahovou hodnotu stanovenou v bodě 1, povinná osoba ho neprodleně doplní tak, aby byl alespoň ve výši požadované prahové hodnoty. Nedostatek kapitálu podle Basel I způsobený jeho poklesem pod stanovenou prahovou

1

Věstník ČNB


hodnotu je v hlášení o kapitálové přiměřenosti, které povinná osoba předkládá České národní bance, vykázán prostřednictvím hodnoty tzv. přechodného kapitálového požadavku (podle metodiky k sestavování výkazů předkládaných České národní bance jde na individuálním základě o informační prvek s kódem EBD 1529 a na konsolidovaném základě o informační prvek s kódem KBD 0434). 5. Splněním povinnosti podle bodu 4 nejsou dotčeny další povinnosti povinné osoby, zejména povinnost zároveň průběžně udržovat kapitál stanovený podle části čtvrté hlavy III vyhlášky č. 123/2007 Sb., ve znění účinném k 1. lednu 2011, (tzv. kapitál podle Basel II) minimálně ve výši odpovídající součtu jednotlivých kapitálových požadavků stanovených podle části čtvrté hlavy IV vyhlášky č. 123/2007 Sb., ve znění účinném k 1. lednu 2011, (tzv. kapitálový požadavek podle Basel II). 6. Příklady na výpočet přechodného kapitálového požadavku pro rok 2011 jsou uvedeny v příloze tohoto úředního sdělení. 7. Zrušuje se úřední sdělení České národní banky ze dne 16. listopadu 2007 k pravidlům obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry – Kapitálová přiměřenost – přechodné ustanovení, vyhlášené ve Věstníku České národní banky v částce 26/2007. 8. Podle tohoto úředního sdělení se postupuje od 1. ledna 2011. Viceguvernér prof. PhDr. Ing. Vladimír Tomšík, Ph.D. v.r.

Sekce regulace a analýz finančního trhu Odpovědný zaměstnanec: Ing. Sůvová, CSc., tel.: 224 412 70

2

Věstník ČNB


Příloha Příklady na výpočet přechodného kapitálového požadavku pro rok 2011 (na individuálním základě) Označení řádku 1 2 3

4 5

6

7 8

Položka Kapitál podle Basel II (tis. Kč) Kapitálový požadavek podle Basel II (tis. Kč) - z toho přechodný kapitálový požadavek (tis. Kč)

Kapitálová přiměřenost (%) Přebytek krytí očekávaných úvěrových ztrát (tis. Kč) Nedostatek krytí očekávaných úvěrových ztrát (tis. Kč) Kapitál podle Basel I (tis. Kč) Kapitálový požadavek podle bodu 1 tohoto

Informační prvek EBD 1439 EBD 1478

Povinná Povinná Vysvětlivky osoba 1 osoba 2 1 800 5 000 Kapitál podle Basel II – stanoví se podle části čtvrté hlavy III dílu 1 vyhlášky. 1 700 4 000 Kapitálový požadavek podle Basel II – stanoví se podle části čtvrté hlavy IV vyhlášky.

EBD 1529

160

EBD 1538

8,47

EBD 1461

0

EBD 1473

200

EBD 1124 + EBD 1131 nebo

0 Přechodný kapitálový požadavek je součástí kapitálového požadavku podle Basel II a určí se na základě porovnání kapitálu podle Basel I a prahové hodnoty (viz řádek 10). Pokud je kapitál podle Basel I větší než prahová hodnota, tedy na řádku 10 je kladná hodnota, je přechodný kapitálový požadavek nulový. Pokud je kapitál podle Basel I menší než prahová hodnota, tvoří tento rozdíl přechodný kapitálový požadavek (na řádku 10 je tato hodnota zobrazena jako záporná). 10,00 Kapitálová přiměřenost – stanoví se podle § 43 vyhlášky. 800 Přebytek krytí očekávaných úvěrových ztrát – stanoví se podle § 57 vyhlášky. 0 Nedostatek krytí očekávaných úvěrových ztrát – stanoví se podle § 62 vyhlášky.

2 000

4 200 Kapitál podle Basel I – stanoví se podle bodu 2 tohoto úředního sdělení.

2 700

4 300 Kapitálový požadavek podle bodu 1 tohoto úředního sdělení: stanoví se buď podle přílohy č. 32 vyhlášky (tzv. kapitálový požadavek podle Basel I) nebo jako součet kapitálových požadavků podle vyhlášky č. 123/2007 Sb. ve

1

Věstník ČNB úředního sdělení

9 10

Prahová hodnota pro r. 2010 (tis. Kč) Kapitál podle Basel I minus prahová hodnota (tis. Kč)

částka 20/2010 ze dne 30. prosince 2010 jako součet kap. požadavků popsaný ve vysvětlivkác h na tomto řádku

znění účinném k 30. prosinci 2010 s využitím standardizovaného přístupu pro úvěrové riziko investičního portfolia a BIA, nebo standardizovaného přístupu pro operační riziko.

2 160 - 160

3440 Prahová hodnota pro r. 2010 – stanoví se jako 80 % z kapitálového požadavku podle řádku 8. 760 Kapitál podle Basel I minus prahová hodnota – stanoví se jako rozdíl hodnoty na řádku 7 a hodnoty na řádku 9.

Ve výše uvedených příkladech obě povinné osoby plní kapitálovou přiměřenost, ale povinná osoba 1 neplní výše uvedené přechodné ustanovení. Povinná osoba 1 je proto povinna doplnit kapitál podle Basel I ve výši 160 tis. Kč. Na konsolidovaném základě se postupuje obdobně.

2

Věstník ČNB


ÚŘEDNÍ SDĚLENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY ze dne 29. prosince 2010 k pravidlům obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry Informace o konsolidačním celku Česká národní banka sděluje k § 214 a 215 vyhlášky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „vyhláška“): 1. Banka podle § 214 vyhlášky předkládá informace o konsolidačním celku podle § 215 vyhlášky prostřednictvím a) výkazu E(ČNB)8-01, a to způsobem a ve formě stanovenými opatřením České národní banky o předkládání výkazů bankami a pobočkami zahraničních bank České národní bance, b) doplňkových informací k výkazu E(ČNB)8-01, a to elektronickou poštou na adresu [email protected] ve struktuře a termínu podle opatření České národní banky o předkládání výkazů bankami a pobočkami zahraničních bank České národní bance a ve formě podle přílohy č. 1 tohoto úředního sdělení, c) grafické části informace o konsolidačním celku, a to elektronickou poštou na adresu [email protected]. 2. Spořitelní a úvěrní družstvo podle § 214 vyhlášky předkládá informace o konsolidačním celku podle § 215 vyhlášky prostřednictvím a) výkazu DZ(ČNB)80-01, a to způsobem a ve formě stanovenými opatřením České národní banky o předkládání výkazů spořitelními a úvěrními družstvy České národní bance, b) doplňkových informací k výkazu DZ(ČNB)80-01, a to elektronickou poštou na adresu [email protected] ve struktuře a termínu podle opatření České národní banky o předkládání výkazů spořitelními a úvěrními družstvy České národní bance a ve formě podle přílohy č. 2 tohoto úředního sdělení, c) grafické části informace o konsolidačním celku, a to elektronickou poštou na adresu [email protected]. 3. Obchodník s cennými papíry podle § 214 vyhlášky předkládá informace o konsolidačním celku prostřednictvím grafické a textové části informace o konsolidačním celku podle § 215 a přílohy č. 31 vyhlášky a ve formě podle přílohy č. 3 tohoto úředního sdělení. Česká národní banka doporučuje zasílání elektronickou poštou, a to na adresu [email protected].

1

Věstník ČNB


4. Dnem 1. ledna 2011 se zrušuje úřední sdělení České národní banky ze dne 26. října 2007, k pravidlům obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry - Informace o konsolidačním celku, vyhlášené ve Věstníku České národní banky v částce 24/2007. 5. Podle tohoto úředního sdělení se postupuje od 1. ledna 2011.


Přílohy č. 1 - Informace o konsolidačním celku - doplněk k výkazu E(ČNB) 8-01 č. 2 - Informace o konsolidačním celku - doplněk k výkazu DZ(ČNB) 80-01 č. 3 - Informace o konsolidačním celku v plném rozsahu

Sekce regulace a analýz finančního trhu Odpovědný zaměstnanec: Ing. Svobodová, tel.: 224 412 383 Ing. Žulavská, tel.: 224 412 719

2

Věstník ČNB

částka 20/2010 ze dne 30. prosince 2010 Příloha č. 1 k úřednímu sdělení ČNB

Informace o konsolidačním celku - doplněk k výkazu E(ČNB) 8-01 podle vyhlášky č.123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry Označení konsolidačního celku

Povinná osoba IČ povinné osoby adresa sídla povinné osoby informace podle stavu k kontaktní osoba telefon e-mail

Poznámky k vyplnění Vyplňují se barevné buňky

V případě potřeby vyššího počtu řádků v listech Ovládané a Přidružené se pokračuje v příslušených listech doplněním nových řádků Datum narození: DD.MM.YYYY Použité zkratky OB ZOB FHO SHO KC IČ

ovládající banka zahraniční ovládající banka finanční holdingová osoba smíšená holdingová osoba konsolidační celek identifikační číslo

1

Věstník ČNB


Ovládající banka, zahraniční ovládající banka, finanční holdingová osoba, smíšená holdingová osoba

Obchodní firma / Přííjmení a jméno fyzické osoby IČ / datum narození Předmět podnikání (činnosti) zapsaný v obchodním rejstříku Přehled činností skutečně vykonávaných

2

Věstník ČNB


Ovládané osoby

IČ

Obchodní firma

Předmět podnikání (činnosti) zapsaný v obchodním rejstříku

Činnosti skutečně vykonávané

Přehled služeb poskytovaných ovládanou osobou OB, ZOB, FHO, SHO

3

Přehled služeb poskytovaných ovládanou osobou dalším osobám v KC (netýká se skupiny SHO)

Přehled služeb poskytovaných OB, ZOB, FHO ovládané osobě (netýká se skupiny SHO)

Věstník ČNB


Přidružené osoby IČ

Obchodní firma


Přehled služeb poskytovaných přidruženou osobou OB, ZOB, FHO, SHO


4

Přehled služeb poskytovaných přidruženou osobou dalším osobám v KC (netýká se skupiny SHO)

Přehled služeb poskytovaných OB , ZOB, FHO přidružené osobě (netýká se skupiny SHO)

Věstník ČNB


Příloha č. 2 k úřednímu sdělení ČNB

Informace o konsolidačním celku - doplněk k výkazu DZ(ČNB) 80-01 podle vyhlášky č.123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry Označení konsolidačního celku

Povinná osoba IČ povinné osoby adresa sídla povinné osoby informace podle stavu k kontaktní osoba telefon e-mail

Poznámky k vyplnění Vyplňují se barevné buňky

V případě potřeby vyššího počtu řádků v listech Ovládané a Přidružené se pokračuje v příslušených listech doplněním nových řádků Datum narození: DD.MM.YYYY Použité zkratky OB ZOÚI FHO SHO KC IČ

ovládající banka zahraniční ovládající úvěrová instituce finanční holdingová osoba smíšená holdingová osoba konsolidační celek identifikační číslo

5

Věstník ČNB


Finanční holdingová osoba, zahraniční ovládající úvěrová instituce, smíšená holdingová osoba

Obchodní firma /Příjmení a jméno fyzické osoby IČ / datum narození Předmět podnikání (činnosti) zapsaný v obchodním rejstříku Přehled činností skutečně vykonávaných

6

Věstník ČNB


Ovládané osoby

IČ

Obchodní firma



Přehled služeb poskytovaných ovládanou osobou FHO, ZOÚI, SHO

7


Přehled služeb poskytovaných FHO, ZOÚI ovládané osobě (netýká se skupiny SHO)

Věstník ČNB


Přidružené osoby IČ

Obchodní firma


Přehled služeb poskytovaných přidruženou osobou FHO, ZOÚI, SHO


8


Přehled služeb poskytovaných FHO, ZOÚI přidružené osobě (netýká se skupiny SHO)

Věstník ČNB


Příloha č. 3 k úřednímu sdělení ČNB

Informace o konsolidačním celku v plném rozsahu podle vyhlášky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry Označení konsolidačního celku Povinná osoba IČ povinné osoby adresa sídla povinné osoby informace podle stavu k Osoba sestavující výkaz: Jméno a přijmení telefon e-mail Datum odeslání Schválil: Jméno a příjmení

Poznámky k vyplnění Vyplňují se barevné buňky Informace o osobách, které jsou statutárním orgánem a o členech statutárních orgánů, dozorční rady, jiného kontrolního orgánu a kvalifikovaných účastech na ovládaných osobách a společně řízených podnicích se uvádějí podle jednotlivých ovládaných osob a společně řízených podniků na samostatných listech (listy označné Detail1-20, počet listů se doplní podle počtu ovládaných osob a společně řízených podniků). Při existenci více než 20 ovládaných osob nebo společně řízených podniků se vkládají další listy ve struktuře listů označených Detail 1-20. V případě potřeby vyššího počtu řádků v listech Ovládající-2 a 3, Ovládané-1 až 4, Přidružené-1 až 4 se pokračuje v příslušených listech doplněním nových řádků Datum narození: DD.MM.YYYY Použité zkratky OOCP

ovládající obchodník s cennými papíry

9

Věstník ČNB ZOOCP

částka 20/2010 ze dne 30. prosince 2010 zahraniční ovládající obchodník s cennými papíry

FHO

finanční holdingová osoba

SHO

smíšená holdingová osoba

KC

konsolidační celek

RKC

regulovaný konsolidační celek

SO

statutární orgány

DR

dozorčí rada

JKO

jiný kontrolní orgán

PO

právnická osoba

FO

fyzická osoba

IČ

identifikační číslo

OKEČ

odvětová klasifikace ekonomických činností

SŘP

společně řízený podnik

ZK

základní kapitál

10

Věstník ČNB


Ovládající obchodník s cennými papíry, zahraniční ovládající obchodník s cennými papíry, finanční holdingová osoba, smíšená holdingová osoba

Ovládající osoba - typ (OOCP, ZOOCP, FHO, SHO)

Obchodní firma/ příjmení a jméno ovládající osoby

Práv ní form a

Adre sa sídla

IČ / datum naroz ení fyzick é osoby

CZNACE (odvětví hlavní ekonomi cké činnosti)

Název a adresa zahraničn ího dohledu

Zahrani ční dohledano/ne

1)

Uvede se včetně zkratky dané měny 2) Rozumí se audit účetní závěrky za minulé účetní období.

11

Provád ěn audit ano/ne 2)

Typ audito ra FO nebo PO

IČ audito ra

Náze va adres a audito ra

Upsa ný ZK v tis. Kč, resp. 1) CM

Splace ný ZK v tis. Kč, resp. 1) CM

Předmět podniká ní (činnosti ) zapsaný v obchodn ím rejstříku

Přehled činností skutečně vykonávan ých

Věstník ČNB


Členové statutárního orgánu (nebo osoby, které jsou SO), členové dozorčí rady a jiného kontrolního orgánu OOCP, ZOOCP, FHO, SHO Právnické osoby, které jsou podnikateli, v jejichž orgánech působí


Člen 1) SO/DR/JKO

Příjmení a jméno, titul

Datum narození

Bydliště

copy z listu Ovládající-1 copy z listu Ovládající-1 copy z listu Ovládající-1 copy z listu Ovládající-1 copy z listu Ovládající-1 copy z listu Ovládající-1 copy z listu Ovládající-1 copy z listu Ovládající-1 copy z listu Ovládající-1 copy z listu

12

Obchodní firma

Právní forma

Adresa sídla

IČ

CZNACE

Věstník ČNB


Ovládající-1 copy z listu Ovládající-1 copy z listu Ovládající-1 copy z listu Ovládající-1 copy z listu Ovládající-1 copy z listu Ovládající-1 copy z listu Ovládající-1 1) nejprve se uvedou členové SO (nebo osoby, které jsou statutárním orgánem), poté členové DR, nakonec členové JKO

13

Věstník ČNB


Osoby s kvalifikovanou účastí na OOCP, ZOOCP nebo FHO (netýká se skupiny SHO)


Obchodní firma, právní forma, adresa sídla (PO)/Příjmení, jméno, titul, bydliště (FO) s kvalifikovanou účasti

IČ/Datum narození

Přímý podíl na základním kapitálu ovládající osoby v %

copy z listu Ovládající-1 copy z listu Ovládající-1 copy z listu Ovládající-1 copy z listu Ovládající-1 copy z listu Ovládající-1 copy z listu Ovládající-1 copy z listu Ovládající-1 copy z listu Ovládající-1 copy z listu Ovládající-1

14

Nepřímý podíl na základním kapitálu na ovládající osobě v %

Přímý podíl na hlasovacích právech ovládající osoby v %

Nepřímý podíl na hlasovacích právech ovládající osoby v %

Jiný způsob vykonávání rozhodujícího nebo významného vlivu na ovládající osobě

Věstník ČNB


Ovládané osoby - část 1

Obchodní firma

Právní forma

Adresa sídla

IČ

CZ-NACE (odvětví hlavní ekonomické činnosti)

Zahraniční dohledano/ne

15

Název a adresa zahraničního dohledu

Audit ano/ne

Typ auditora FO nebo PO

IČ auditora

Název a adresa auditora

Společně řízený podnik ano/ne

Věstník ČNB




Obchodní firma

copy z listu Ovládající-1

copy z listu Ovládané-1



















1)

Upsaný ZK v tis. Kč, resp. 1) CM

Splacený ZK v tis. Kč, 1) resp. CM

Přímý podíl OOCP, ZOOCP, FHO,SHO na ZK ovládané osoby v %

Uvede se včetně zkratky dané měny

16

Nepřímý podíl OOCP, ZOOCP, FHO,SHO na ZK ovládané osoby v %

Přímý podíl OOCP, ZOOCP, FHO,SHO na hlas. právech ovládané osoby v %

Nepřímý podíl OOCP, ZOOCP, FHO,SHO na hlas. právech ovládané osoby v %

Jiný způsob výkonu rozhodujícího vlivu

Věstník ČNB



Obchodní firma



Přehled služeb poskytovaných ovládanou osobou OOCP, ZOOCP, FHO, SHO

copy z listu Ovládané-1 copy z listu Ovládané-1 copy z listu Ovládané-1 copy z listu Ovládané-1 copy z listu Ovládané-1 copy z listu Ovládané-1 copy z listu Ovládané-1 copy z listu Ovládané-1 copy z listu Ovládané-1 copy z listu Ovládané-1 copy z listu Ovládané-1 copy z listu Ovládané-1 copy z listu Ovládané-1 copy z listu Ovládané-1 copy z listu Ovládané-1

17


Přehled služeb poskytovaných OOCP, ZOOCP, FHO ovládané osobě (netýká se skupiny SHO)

Věstník ČNB


Ovládané osoby - část 4 Firma

Patří do RKC ano/ne

Je skutečně zahrnuta do RKC - ano/ne

Důvody pro nezahrnutí do RKC - odkazem na § 6 vyhlášky

copy z listu Ovládané-1 copy z listu Ovládané-1 copy z listu Ovládané-1 copy z listu Ovládané-1 copy z listu Ovládané-1 copy z listu Ovládané-1 copy z listu Ovládané-1 copy z listu Ovládané-1 copy z listu Ovládané-1 copy z listu Ovládané-1 copy z listu Ovládané-1 copy z listu Ovládané-1 copy z listu Ovládané-1 copy z listu Ovládané-1 1)

Plná metoda, poměrná metoda

18

Metoda 1) konsolidace

Agregace plus ano/ne

Věstník ČNB


Přidružené osoby - část 1

Obchodní firma

Právní forma

Adresa sídla

IČ

CZ-NACE (odvětví hlavní ekonomické činnosti)

Zahraniční dohledano/ne

19

Název a adresa zahraničního dohledu

Audit ano/ne

Typ auditora FO nebo PO

IČ auditora

Název/jméno a přijmení a adresa auditora

Společně řízený podnik ano/ne (netýká se SHO)

Věstník ČNB


Přidružené osoby - část 2


Obchodní firma


copy z listu Přidružené1

















1)

Upsaný ZK v tis. Kč, resp. 1) CM

Splacený ZK v tis. Kč, resp. 1) CM

Uvede se včetně zkratky dané měny

20

Přímý podíl OOCP, ZOOCP, FHO,SHO na ZK přidružené osoby v %

Nepřímý podíl OOCP, ZOOCP, FHO,SHO na ZK přidružené osoby v %

Přímý podíl OOCP, ZOOCP, FHO,SHO na hlas. právech přidružené osoby v %

Nepřímý podíl OOCP, ZOOCP, FHO,SHO na hlas. právech přidružené osoby v %

Jiný způsob výkonu významného vlivu

Věstník ČNB


Přidružené osoby - část 3 Obchodní firma

Předmět podnikání (činnosti) zapsany v obchodním rejstříku


Přehled služeb poskytovaných přidruženou osobou OOCP, ZOOCP, FHO, SHO

copy z listu Přidružené-1 copy z listu Přidružené-1 copy z listu Přidružené-1 copy z listu Přidružené-1 copy z listu Přidružené-1 copy z listu Přidružené-1 copy z listu Přidružené-1 copy z listu Přidružené-1 copy z listu Přidružené-1 copy z listu Přidružené-1 copy z listu Přidružené-1 copy z listu Přidružené-1 copy z listu Přidružené-1 copy z listu Přidružené-1 copy z listu Přidružené-1

21


Přehled služeb poskytovaných OOCP, ZOOCP, FHO přidružené osobě (netýká se skupiny SHO)

Věstník ČNB


Přidružené osoby (pouze SŘP) - část 4 Obchodní firma

Patří do RKC ano/ne

Je skutečně zahrnuta do RKC ano/ne

Důvody pro nezahrnutí do RKC - odkazem na § 6 vyhlášky

copy z listu Přidružené-1 copy z listu Přidružené-1 copy z listu Přidružené-1 copy z listu Přidružené-1 copy z listu Přidružené-1 copy z listu Přidružené-1 copy z listu Přidružené-1 copy z listu Přidružené-1 copy z listu Přidružené-1 copy z listu Přidružené-1 copy z listu Přidružené-1 copy z listu Přidružené-1 copy z listu Přidružené-1 copy z listu Přidružené-1 1)

Plná metoda, poměrná metoda

22

Metoda 1) konsolidace

Agregace plus ano/ne

Věstník ČNB


Obchodní firma (ovládaná osoba, SŘP)

Členové statutárního orgánu (nebo osoby, které jsou SO), dozorčí rady a jiného kontrolního orgánu ovládané osoby a SŘP Právnické osoby, které jsou podnikateli, v jejichž orgánech působí Člen 1) SO/DR/JAKO

1)

Příjmení, jméno, titul

Datum narození

Bydliště

nejprve se uvedou členové SO (nebo osoby, které jsou statutárním orgánem), poté členové DR, nakonec členové JKO

23

Obchodní firma

Právní forma

Adresa sídla

IČ

CZ-NACE

Věstník ČNB


Další osoby s kvalifikovanou účastí na ovládané osobě a společně řízeném podniku

IČ/Datum narození

Obchodní firma, právní forma, adresa sídla (PO)/Příjmení, jméno, titul, bydliště (FO)

Přímý podíl na ZK ovládané osoby/SŘP v %

Nepřímý podíl na ZK ovládané osoby/SŘP v %

24

Přímý podíl na hlas. právech ovládané osoby/SŘP v %

Nepřímý podíl na hlas. právech ovládané osoby/SŘP v %

Jiný způsob vykonávání rozhodujícího nebo významného vlivu

Věstník ČNB


ÚŘEDNÍ SDĚLENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY ze dne 29. prosince 2010 k některým ustanovením opatření České národní banky č. 1/2010 Věst. ČNB, o předkládání výkazů spořitelními a úvěrními družstvy České národní bance Česká národní banka k § 7 odst. 5 a § 11 opatření České národní banky č. 1 ze dne 19. října 2010 o předkládání výkazů spořitelními a úvěrními družstvy České národní bance (dále jen „opatření“) sděluje: I. Předkládání výkazů podle § 7 odst. 5 a § 11 opatření

1. Výkaz DZ (ČNB) 81-04 předkládaný podle § 7 odst. 5 opatření a doplňkové informace k výkazům DZ (ČNB) 40-12 a DZ (ČNB) 77-04 podle § 11 odst. 1 opatření zasílá spořitelní a úvěrní družstvo, (dále jen „družstevní záložna“) elektronickou poštou na adresu [email protected]. Družstevní záložna označuje zasílané soubory názvem ve tvaru kódhlášení_IČdružstevní záložny_rrmm, kde jako „kódhlášení“ použije a) pro výkaz DZ (ČNB) 81-04 zkratku „OPSHO“, b) pro informace týkající se angažovanosti zkratku „ANGS“ pro výkaz DZ (ČNB) 40-12 a „ANGK“ pro výkaz DZ (ČNB) 77-04. „IČdružstevnízáložny“ odpovídá IČ zasílající družstevní záložny podle číselníku BA0001 použitého v metodice pro sestavování výkazů a „rrmm“ znamená číselné označení roku a měsíce, k jehož poslednímu kalendářnímu dni je komentář sestaven. Takto označené soubory zasílá družstevní záložna České národní bance ve formě zabezpečených datových zpráv. K zabezpečení zpráv používá certifikát České národní banky, určený pro šifrování dat. 2. Způsob zasílání doplňkových informací k výkazu DZ (ČNB) 80-01 podle § 11 odst. 2 opatření je popsán v úředním sdělení České národní banky k pravidlům obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry – Informace o konsolidačním celku, vyhlášeném ve Věstníku České národní banky částka 20/2010 dne 30. prosince 2010.

1

Věstník ČNB


II. Účinnost Podle tohoto úředního sdělení se postupuje od 1. ledna 2011.


Sekce regulace a analýz finančního trhu Odpovědný zaměstnanec: Ing. Žulavská, tel. 224 412 719

2

Částka 20 Ročník Vydáno dne 30. prosince 2010 ČÁST OZNAMOVACÍ

Recommend Documents