CS
CS
CS
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 5.11.2010 KOM(2010) 637 v konečném znění 2010/0319 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY (EU) č XX/2010 ze dne XX. prosince 2010 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímně uloženého cla z dovozu vysokopevnostních nití z polyesterů pocházejících z Čínské lidové republiky a o ukončení řízení týkajícího se dovozu vysokopevnostních nití z polyesterů pocházejících z Korejské republiky a Tchaj-wanu
CS
1
CS
DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1.
Souvislosti návrhu
• Odůvodnění a cíle návrhu Tento návrh se týká použití nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (dále jen „základní nařízení“), v rámci řízení týkajícího se dovozu vysokopevnostních nití z polyesterů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), Korejské republiky (dále jen „Korea“) a Tchaj-wanu. • Obecné souvislosti Tento návrh se předkládá v souvislosti s prováděním základního nařízení a je výsledkem šetření, které proběhlo v souladu s hmotněprávními a procesními požadavky stanovenými v základním nařízení. • Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu Prozatímní antidumpingové clo na dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů kódu KN 5402 20 00 pocházejících z Čínské lidové republiky bylo uloženo nařízením Rady (ES) č. 478/2010 (Úř. věst. L 135, 2.6.2010, s. 3). • Soulad s ostatními politikami a cíli Unie Nevztahuje se na tento návrh. 2.
Konzultace zúčastněných stran a posouzení dopadu
• Konzultace zúčastněných stran Zúčastněné strany dotčené tímto řízením měly možnost v průběhu řízení v souladu s ustanoveními základního nařízení hájit své zájmy. • Sběr a využití výsledků odborných konzultací Nebylo třeba využít externích odborných konzultací. • Posouzení dopadů Tento návrh je výsledkem provádění základního nařízení. Základní nařízení nestanoví obecné posouzení dopadů, obsahuje však úplný seznam podmínek, které musí být posouzeny. 3.
Právní stránka návrhu
• Shrnutí navrhovaných opatření Dne 8. září 2009 Komise zahájila antidumpingové řízení týkající se dovozu vysokopevnostních nití z polyesterů pocházejících z ČLR, Koreje a Tchaj-wanu. Antidumpingové řízení bylo zahájeno v návaznosti na podnět, který podalo Evropské sdružení pro umělá vlákna (European Association Man-made Fibres Association, CIRFS) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících podstatnou část, v tomto případě více než 60 %, celkové výroby vysokopevnostních nití z polyesterů v Unii. Nařízením (EU) č. 478/2010 Komise uložila prozatímní antidumpingové clo na dovoz z ČLR. Na dovoz pocházející z Koreje a Tchaj-wanu nebylo uloženo žádné antidumpingové clo, protože bylo zjištěno, že celostátní vážená průměrná dumpingová rozpětí dovozu z Koreje a Tchaj-wanu jsou nepatrná.
CS
2
CS
Přiložený návrh nařízení Rady se zakládá na konečných zjištěních o dumpingu, újmě, příčinných souvislostech a zájmu Unie, která potvrdila prozatímní zjištění ohledně dovozu z ČLR a také potvrdila, že dumpingová rozpětí dovozu z Koreje a Tchaj-wanu jsou nepatrná. Kromě toho dva další vyvážející výrobci v ČLR, kteří požádali o individuální zacházení, byli podrobeni šetření a bylo jim přiznáno individuální dumpingové rozpětí. Na základě připomínek zúčastněných stran ke zveřejnění prozatímních zjištění byla dumpingová rozpětí také přezkoumána. Proto se navrhuje, aby Rada přijala přiložený návrh nařízení s cílem uložit konečná opatření na dovoz z ČLR a ukončit řízení týkající se dovozu vysokopevnostních nití z polyesterů pocházejících z Koreje a Tchaj-wanu. • Právní základ Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství. • Zásada subsidiarity Návrh spadá do výlučné pravomoci Evropské unie. Zásada subsidiarity se proto neuplatní. • Zásada proporcionality Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů: Podoba opatření je popsána ve výše uvedeném základním nařízení a neponechává žádný prostor pro rozhodnutí na vnitrostátní úrovni. Údaje o způsobu, jakým je dosaženo toho, aby finanční a administrativní zátěž Unie, vlád členských států, regionálních a místních orgánů, hospodářských subjektů a občanů byla co nejmenší a přiměřená cíli návrhu, není třeba uvádět. • Volba nástrojů Navrhovaný nástroj: nařízení. Jiné prostředky by nebyly přiměřené z tohoto důvodu: základní nařízení nestanoví náhradní možnosti. 4.
Rozpočtové důsledky
Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Unie.
CS
3
CS
2010/0319 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. XX/2010 ze dne XX. prosince 2010 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímně uloženého cla z dovozu vysokopevnostních nití z polyesterů pocházejících z Čínské lidové republiky a o ukončení řízení týkajícího se dovozu vysokopevnostních nití z polyesterů pocházejících z Korejské republiky a Tchaj-wanu
RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství1 (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 9 uvedeného nařízení, s ohledem na návrh předložený Evropskou komisí (dále jen „Komise“) po konzultaci s poradním výborem, vzhledem k těmto důvodům: 5.
POSTUP
5.1.
Prozatímní opatření
(1)
Nařízením (EU) č. 478/20102 (dále jen „prozatímní nařízení“) Komise uložila prozatímní antidumpingové clo na dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“). Na dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů pocházejících z Korejské republiky (dále jen „Korea“) a Tchaj-wanu nebyla uložena žádná prozatímní opatření.
(2)
Antidumpingové řízení bylo zahájeno v návaznosti na podnět, který podalo dne 27. července 2009 Evropské sdružení pro umělá vlákna (European Association Manmade Fibres Association, CIRFS) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících podstatnou část, v tomto případě více než 60 %, celkové výroby vysokopevnostních nití z polyesterů v Unii.
(3)
Jak je stanoveno v 15. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, šetření ohledně dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2008 do 30. června 2009 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání trendů pro posouzení újmy se týkalo období od ledna 2005 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).
5.2.
CS
Následný postup
1
Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.
2
Úř. věst. L 135, 2.6.2010, s. 3.
4
CS
(4)
Po zveřejnění základních skutečností a úvah, na jejichž základě bylo rozhodnuto o uložení prozatímních antidumpingových opatření (dále jen „zveřejnění předběžných zjištění“), se některé ze zúčastněných stran k prozatímním zjištěním písemně vyjádřily. Strany, které o to požádaly, dostaly možnost být vyslechnuty. Komise nadále shromažďovala a ověřovala veškeré informace, jež považovala za nezbytné ke konečným zjištěním. Byly zváženy ústní a písemné připomínky zúčastněných stran a na jejich základě byla prozatímní zjištění podle potřeby upravena.
(5)
Pokud jde o hlediska zájmu Unie, byly provedeny dodatečné inspekce na místě v těchto společnostech:
Uživatelé v Unii – - Continental AG, – - Oppermann Automotive Webbing GmbH, – - Katradis Marine Ropes Industry S.A., – - Mehler Texnologies GmbH, – - E. Oppermann GmbH, – - Oppermann Industrial Webbing s.r.o., – - Contitech Transportbandsysteme GmbH. (6)
Jedna ze zúčastněných stran požádala o slyšení a zásah úředníka pro slyšení. Tento požadavek byl vznesen po zveřejnění předběžných zjištění. Slyšení za přítomnosti úředníka pro slyšení bylo uděleno.
(7)
Všem stranám byly sděleny základní skutečnosti a úvahy, na nichž byl založen záměr doporučit uložení konečného antidumpingového cla na dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů pocházejících z ČLR a konečný výběr částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla („poskytnutí konečných informací“). Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím vznést námitky.
6.
CS
DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK
(8)
Dotčeným výrobkem jsou vysokopevnostní nitě z polyesterů (jiné než šicí nitě), neupravené pro maloobchodní prodej, včetně nití z jednoho nekonečného vlákna (monofilamentu) o délkové hmotnosti nižší než 67 decitex, pocházející z ČLR, Koreje a Tchaj-wanu (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódu KN 5402 20 00.
(9)
Po zveřejnění předběžných zjištění jedna ze zúčastněných stran tvrdila, že se Komise nezabývala rozdíly mezi nití používanou při výrobě pneumatik, tzv. „vysokomodulovou málosrážlivou“ (dále jen „HMLS“) nití, a jinými druhy nití, neboť tento druh vyžaduje zdlouhavé a nákladné technické zkoušky předtím, než obdrží schválení specifikace HMLS stanovené odběrateli. Tato zúčastněná strana navíc tvrdila, že není jasné, které faktory byly zohledněny při prozatímním určení existence jediného výrobku. Jiná strana tvrdila, že nitě HMLS a jiné druhy nití mají různou strukturu nákladů.
(10)
V reakci na tato tvrzení je především nutno podotknout, že dotčený výrobek má řadu rozmanitých užití, jako je například vyztužování pneumatik, výroba širokých tkanin, bezpečnostních pásů, airbagů, lan, sítí a řada průmyslových aplikací. Existuje proto velké množství různých užití, a tudíž i mnoho různých druhů a specifikací.
(11)
Při určení, že nitě HMLS a jiné druhy nití představují jediný výrobek byly hlavními kritérii základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti. Jak je vysvětleno
5
CS
v 19. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, šetření skutečně prokázalo, že ačkoli má nit HMLS některé odlišné charakteristiky oproti jiným druhům vysokopevnostních nití (např. modul, srážlivost, pevnost v tahu a odolnost proti únavě materiálu), má se za to, že různé druhy dotčeného výrobku mají všechny stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti. Proto jsou považovány za jeden výrobek. (12)
Pokud jde o zmiňované rozdíly ve struktuře nákladů, je třeba poznamenat, že toto samo o sobě nepředstavuje rozhodující kritérium při určení, zda nit HMLS představuje odlišný výrobek než ostatní druhy vysokopevnostních nití. Rozdíly v nákladech, cenách a výrobním postupu nejsou samy o sobě důvodem k tomu, aby byl určitý druh výrobku, jako je například nit HMLS, považován za odlišný výrobek, pokud má tento druh stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti jako ostatní druhy dotčeného výrobku.
(13)
Proto nebylo považováno za odůvodněné vyloučit nitě HMLS z oblasti působnosti šetření, a příslušná tvrzení v tomto ohledu tudíž musela být zamítnuta.
(14)
Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně dotčeného výrobku a obdobného výrobku, potvrzuje se tímto 16. až 20. bod odůvodnění prozatímního nařízení.
7.
DUMPING
7.1.
Tchaj-wan
7.1.1.
Běžná hodnota
(15)
Jeden vyvážející výrobce z Tchaj-wanu předložil doklady, které prokázaly, že ceny hlavních surovin, přečištěné kyseliny tereftalové (PTA) a monoethylenglykolu (MEG), jež nakupoval pro výrobu vysokopevnostních nití, se během období šetření měnily. Zejména se ukázalo, že nákupní ceny prudce poklesly, a to především ve 4. čtvrtletí roku 2008. Proto tvrdil, že toto je třeba vzít v úvahu při stanovení jeho běžných hodnot, aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání s vývozními cenami.
(16)
Zjištění uvedená v 18. bodu odůvodnění níže jsou výsledkem velmi podrobné analýzy údajů předložených vývozcem, která byla ověřena během inspekce na místě. Bylo tudíž konstatováno, že stanovení běžných hodnot pro určité časové úseky období šetření za účelem zohlednění změn v cenách surovin je v tomto případě oprávněné.
(17)
Nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně metody popsané v 86. a 87. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Metodu použitou ke stanovení běžné hodnoty pro tchajwanské vyvážející výrobce lze potvrdit.
7.1.2. (18)
Šetření ukázalo, že tchajwanský výrobce uvedený v 15. bodu odůvodnění výše prodal vyšší objemy dotčeného výrobku na trh Unie v první polovině období šetření, kdy byly ceny surovin nižší. Tento závěr je třeba posuzovat také s ohledem na obsah 16. bodu odůvodnění výše.
(19)
Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně vývozní ceny, potvrzuje se tímto 88. bod odůvodnění prozatímního nařízení.
7.1.3. (20)
CS
Vývozní cena
Srovnání Běžná hodnota a vývozní cena byly stanoveny, jak je vysvětleno výše. Běžná hodnota takto zjištěná pro dotyčného výrobce a jeho vývozní cena byly porovnány za
6
CS
jednotlivá období, jež byla co nejbližší, aby byly zohledněny rozdíly ovlivňující srovnatelnost cen. To je v souladu s ustanovením čl. 2 odst. 10 základního nařízení. (21)
7.1.4. (22)
CS
Žádné další připomínky ohledně srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny tchajwanských vyvážejících výrobců nebyly obdrženy. Obsah 89. bodu odůvodnění prozatímního nařízení lze tudíž potvrdit. Dumpingová rozpětí Je třeba připomenout, že v 92. bodu odůvodnění prozatímního nařízení bylo konstatováno, že celostátní dumpingové rozpětí pro Tchaj-wan bylo nepatrné. Konečné dumpingové rozpětí stanovené pro tchajwanského výrobce uvedeného v 15. bodu odůvodnění výše je nyní pod hranicí nepatrného rozpětí. Proto se potvrzuje, že celostátní dumpingové rozpětí pro Tchaj-wan je nepatrné.
7.2.
Čínská lidová republika
7.2.1.
Zacházení jako v tržním hospodářství
(23)
Je třeba připomenout, že se přihlásilo 11 vyvážejících výrobců v ČLR. Tyto společnosti představovaly 100 % celkového vývozu dotčeného výrobku na trh EU během období šetření. Vzorek tří vyvážejících výrobců nebo skupin společností ve spojení byl vybrán na základě nejvyššího objemu vývozu za účelem stanovení dumpingu v případě ČLR. Tři vyvážející výrobci zařazení do vzorku požádali o zacházení jako v tržním hospodářství, avšak bylo zjištěno, že jen jeden z nich si toto zacházení zasluhuje.
(24)
Po zveřejnění zjištění ohledně zacházení jako v tržním hospodářství předložili dva vyvážející výrobci, jimž nebylo zacházení jako v tržním hospodářství přiznáno, své připomínky, které jsou shrnuty níže.
(25)
První vyvážející výrobce poukázal na omezující klauzuli ve stanovení rozsahu jeho podnikatelské činnosti, na problémy se svým účetnictvím a platby za některá aktiva, jako jsou například práva k užívání pozemků.
(26)
Tento vývozce připustil existenci omezující klauzule ve svých stanovách. Tvrdil, avšak neprokázal, že přestala mít právní účinky na jeho činnost. Podobně, pokud jde o účetní problémy, společnost připustila existenci nesrovnalostí mezi účetními záznamy a auditovanou účetní závěrkou, ale tvrdila, že jsou tyto nesrovnalosti nevýznamné a že byly vysvětleny v průběhu šetření. Je nutno objasnit, že problémy v účetnictví této společnosti, které vedly k zamítnutí žádosti o přiznání zacházení jako v tržním hospodářství, nebyly nevýznamné, nýbrž podstatné, zejména pokud jde o účtování některých aktiv a nesrovnalosti zjištěné mezi některými účetními knihami a dokumenty poskytnutými v průběhu kontroly na místě.
(27)
Druhý vyvážející výrobce vznesl připomínky, zejména pokud jde o zjištění ohledně kapitálového vkladu, omezující klauzuli ve stanovení rozsahu jeho podnikatelské činnosti a získání práv k užívání pozemků.
(28)
Pokud jde o kapitálový vklad, vývozce zopakoval stejné argumenty, které uvedl v prozatímní fázi, tzn. že kapitálový vklad byl řádně proveden. Tvrdil, že technické know-how představuje zvláštní kategorii znalostí, které nemusí být patentovány nebo zaregistrovány, a proto byl kapitálový vklad správně proveden, i když ve formě věcného plnění. S ohledem na posledně uvedené problémy zopakoval, že omezující klauzule není pro společnost závazná a že požadavky na investice spojené s pořízením
7
CS
pozemků nepředstavují zkreslení, nýbrž souvisejí s politikou orgánů územního rozvoje. (29)
(30) 7.2.2.
Tyto argumenty však již byly uplatněny a zamítnuty v prozatímní fázi. Přestože požadavky na investice souvisejí s politikou orgánů územního rozvoje, nejsou považovány za slučitelné se zacházením jako v tržním hospodářství. Nebyly poskytnuty žádné nové důkazy, které by mohly změnit předběžné závěry, jež se odrážejí v posouzení zacházení jako v tržním hospodářství v 50. a 51. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Na základě výše uvedených skutečností se potvrzují předběžná zjištění uvedená ve 46. až 52. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Individuální zjišťování
(31)
Jak je uvedeno v 28. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, dva vyvážející výrobci, kteří nebyli zařazeni do vzorku, požádali o stanovení individuálního dumpingového rozpětí v souladu s čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Žádosti o individuální zjišťování však mohly být posouzeny teprve po uložení prozatímních opatření.
(32)
Tyto společnosti odpověděly na formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství ve stanovených lhůtách. Po uložení prozatímních opatření Komise vyhledala a ověřila informace uvedené ve formulářích žádostí a všechny další informace, které byly považovány za nezbytné, v prostorách dotčených společností: – Oriental Industries Co., Ltd. – Hangzhou Huachun Chemical Fibers Co., Ltd.
(33) 1.
obchodní rozhodnutí a rozhodnutí o nákladech reagují na tržní signály, bez zásadních zásahů státu; náklady nejdůležitějších vstupů se zakládají na tržní hodnotě;
2.
společnosti vedou jednoznačné a jasné účetnictví prověřené nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy (dále jen „IAS“) a používané ve všech oblastech;
3.
nedochází k podstatnému zkreslení způsobenému bývalým systémem netržního hospodářství;
4.
právní jistota a stabilita jsou zaručeny právními předpisy o úpadku a o vlastnictví;
5.
měnové přepočty jsou prováděny podle tržních směnných kursů.
(34)
Obě společnosti mají v podkladech k zápisu do obchodního rejstříku omezující klauzuli týkající se rozdělení objemu prodeje mezi vývoz a domácí trh. U jednoho vývozce byla zjištěna řada nesrovnalostí a nedostatků v systému účetnictví žadatele, což vedlo k závěru, že účetnictví není průkazné a není vedeno a auditory prověřováno v souladu s mezinárodními účetními standardy. A konečně, byla odhalena určitá zkreslení způsobená systémem netržního hospodářství, a to zejména co se týče zakoupení práv k užívání pozemků danou společností.
(35)
Na tomto základě bylo konstatováno, že ani jedna z těchto dvou společností neprokázala, že splňuje všechna kritéria uvedená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a tudíž jí nemůže být přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství.
3.2.3.
CS
Kritéria pro přiznání zacházení jako v tržním hospodářství jsou uvedena níže ve stručné a souhrnné podobě a pouze pro orientaci:
Individuální zacházení
8
CS
(36)
Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se případné celostátní clo stanoví pro země spadající pod tento článek, s výjimkou případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splňují všechna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení pro přiznání individuálního zacházení.
(37)
Dva vyvážející výrobci, kteří požádali o individuální zjišťování, nesplnili kritéria pro zacházení jako v tržním hospodářství, avšak požádali o individuální zacházení pro případ, že jim zacházení jako v tržním hospodářství nebude přiznáno.
(38)
Kritéria individuálního zacházení jsou uvedena níže ve stručné podobě a pouze pro orientaci:
1. v případě plného nebo částečného zahraničního vlastnictví daných podniků nebo společných podniků (joint ventures) mohou vývozci svobodně repatriovat základní kapitál a zisk; 2. vývozní ceny a množství a prodejní a dodací podmínky jsou svobodně určeny; 3. většinu akcií nebo podílů vlastní soukromé osoby. Státní úředníci zasedající ve správní radě nebo zastávající klíčové řídící funkce jsou buď v menšině, nebo musí být prokázáno, že společnost je přesto dostatečně nezávislá na státních zásazích; 4. měnové přepočty jsou prováděny podle tržních směnných kursů a 5. státní zásahy nejsou takového rozsahu, aby umožňovaly obcházení opatření, pokud se jednotlivým vývozcům uloží rozdílné celní sazby. (39)
3.2.4.
CS
Na základě dostupných informací bylo stanoveno, že tito dva vyvážející výrobci v ČLR nezařazení do vzorku, kteří požádali o individuální zjišťování, splňují všechny výše uvedené podmínky pro přiznání individuálního zacházení stanovené v čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Srovnatelná země
(40)
Jak je uvedeno v 57. až 62. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, bylo konstatováno, že USA nejsou vhodnou srovnatelnou zemí za účelem stanovení běžné hodnoty pro ČLR. Jako vhodná srovnatelná země pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení byl namísto USA vybrán Tchaj-wan.
(41)
Po uložení prozatímních opatření některé strany navrhly, aby namísto Tchaj-wanu byla jako srovnatelná země použita Korea. Tvrdily, že tato země je vhodnější než Tchaj-wan, protože korejští vyvážející výrobci rovněž používají moderní jednostupňovou výrobní technologii, jejich konečné výrobky jsou ve značné míře srovnatelné s výrobky z ČLR, korejský domácí trh je velký a srovnatelný s trhem ČLR a u žádné společnosti v Koreji nebylo zjištěno, že by prováděla dumpingový vývoz.
(42)
Pokud jde o výběr srovnatelné země, byla při výběru srovnatelné země zkoumána tato kritéria: srovnatelnost objemu výroby konečných výrobků v zemi s netržním hospodářstvím a v potenciální srovnatelné zemi, reprezentativnost domácích prodejů odběratelům, kteří nejsou ve spojení, ve srovnání s vývozem dotčeného výrobku pocházejícího z třetí země s netržním hospodářstvím, úroveň hospodářské soutěže na domácím trhu srovnatelné země, srovnatelnost přístupu k surovině a energii, připravenost vývozců v potenciální srovnatelné zemi spolupracovat při šetření.
(43)
Další analýza provedená po uložení prozatímních opatření byla provedena na základě všech informací, které byly k dispozici za účelem posouzení příslušných kritérií. Tato analýza ukázala, že skutečně existují podobnosti mezi Koreou a Tchaj-wanem, pokud
9
CS
jde o některá kritéria. Ukázalo se však, že po celkovém zvážení je nejvhodnější srovnatelnou zemí Tchaj-wan.
CS
(44)
Z analýzy vyplynulo, že Korea a Tchaj-wan mají vysokou úroveň srovnatelnosti objemu vyrobených konečných výrobků s výrobci v ČLR a že velké množství výrobků prodávaných na domácím trhu v obou zemích lze srovnat s vývozy z ČLR. Toto kritérium ukázalo mírně vyšší úroveň srovnatelnosti u Koreje, jelikož její objem výroby je větší než v případě Tchaj-wanu.
(45)
Význam tohoto kritéria však nelze nadřazovat dalším kritériím, jako je například reprezentativnost domácích prodejních transakcí v porovnání s vývozem, přístup k surovině a úroveň hospodářské soutěže ve srovnatelné zemi.
(46)
Bylo zjištěno, že ve srovnání s vývozy z ČLR mají Korea i Tchaj-wan vysoký počet reprezentativních domácích prodejů, u kterých se běžná hodnota nebude stanovovat. Bylo však zjištěno, že transakce provedené tchajwanskými vývozci jsou celkově reprezentativnější než transakce korejských vývozců. Pokud by bývala Korea vybrána jako srovnatelná země, musela by se stanovit běžná hodnota pro větší objem a pro více druhů dotčeného výrobku.
(47)
Pokud jde o úroveň hospodářské soutěže, jedna ze zúčastněných stran tvrdila, že jeden tchajwanský vyvážející výrobce má na domácím trhu dominantní postavení a že by to rovněž mělo bránit použití Tchaj-wanu jako srovnatelné země.
(48)
Ukazatelem hospodářské soutěže v zemi může být vysoký počet výrobců. Je však zároveň nutno přezkoumat, zda výrobci ve srovnatelné zemi jsou, nebo nejsou vystaveni konkurenci, která umožňuje dostatečný, ale nikoli nadměrný zisk.
(49)
Bylo zjištěno, že v Koreji jsou čtyři domácí výrobci a že dovoz vysokopevnostních nití doplňuje domácí trh. Na Tchaj-wanu jsou dva výrobci a na domácím trhu se uplatňují výrobky i z vnějších zdrojů. Šetření nicméně ukázalo, že i přes nižší náklady v Koreji není úroveň domácích cen nižší než na Tchaj-wanu. U korejských výrobců vysokopevnostních nití, kteří dosahují zisku přesahujícího 20 % obratu daného výrobku, činil zisk dosahovaný na korejském trhu průměrně 18 %. To je mnohem více než na Tchaj-wanu, kde se zisk pohyboval od 5 % do 9 %.
(50)
Proto se má za to, že na Tchaj-wanu existuje vysoká úroveň hospodářské soutěže a že zisk není nadměrný.
(51)
Pokud jde o přístup k surovinám, je Korea po Thajsku jedním ze zdaleka největších výrobců a vývozců PTA na celém světě. Tato konkurenční výhoda korejských výrobců může do jisté míry vysvětlovat, proč byla cena suroviny v Koreji v průměru nižší než na Tchaj-wanu a v ČLR. Šetření ukázalo, že většina z prověřených korejských společností získává svou surovinu od společností ve spojení nebo si ji vyrábí sama. Naopak na Tchaj-wanu si žádná ze společností, na něž se šetření vztahovalo, nevyráběla svou surovinu sama a převážně si ji opatřovaly od dodavatelů ve spojení nebo od nezávislých dodavatelů, stejně jako je tomu v případě ČLR.
(52)
Dostupné informace a skutečnost, že tchajwanští vyvážející výrobci mají v ČLR výrobce vysokopevnostních nití, kteří jsou s nimi ve spojení, naznačují, že se v rámci obou těchto skupin využívají stejné zdroje dodávek suroviny za účelem dosažení úspor z rozsahu a získání lepších cen. Proto bylo konstatováno, že podmínky přístupu k surovině v ČLR jsou velmi podobné podmínkám na Tchaj-wanu.
(53)
Na tomto základě se má za to, že výběr Tchaj-wanu nebyl nerozumný a byl v tomto případě vhodnější. Tchaj-wan je proto potvrzen jako srovnatelná země.
10
CS
3.2.5.
Běžná hodnota
3.2.5.1. Vyvážející výrobce zařazený do vzorku, kterému bylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství (54)
Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně běžných hodnot určených pro společnost, jíž bylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, potvrzuje se 64. a 65. bod odůvodnění prozatímního nařízení.
3.2.5.2. Vyvážející výrobci, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství (55)
3.2.6.
Vývozní cena
(56)
Jak je vysvětleno v 68. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, veškerý prodej dotčeného výrobku vyvážejícími výrobci, kteří byli zařazeni do vzorku, na trh Unie byl uskutečněn přímo nezávislým odběratelům v Unii. V důsledku toho byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě ceny skutečně zaplacené nebo splatné. U společností, jež byly předmětem individuálního zjišťování, se vývozní prodej uskutečnil také přímo nezávislým odběratelům, a ke stanovení jejich vývozní ceny byla proto u těchto společností rovněž použita metoda popsaná v 68. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.
(57)
Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně vývozní ceny, potvrzuje se tímto 68. bod odůvodnění prozatímního nařízení.
3.2.7.
Srovnání
(58)
Přezkoumané běžné hodnoty stanovené pro srovnatelnou zemi byly porovnány s vývozní cenou spolupracujících vyvážejících výrobců v ČLR. Jak je uvedeno v 63. bodu odůvodnění níže, toto vedlo ke snížení konečných dumpingových rozpětí u tří vyvážejících výrobců v ČLR.
(59)
Je třeba poznamenat, že úpravy týkající se nepřímých daní uvedené v 69. bodu odůvodnění prozatímního nařízení představují rozdíl mezi DPH, která se má zaplatit z domácího prodeje, a DPH, která se má zaplatit z vývozních prodejních transakcí s náležitým ohledem na míru vratky DPH z vývozního prodeje. Spolupracující vyvážející výrobci zpochybnili způsob, jakým byla úprava vypočtena, a tvrdili, že při posuzování výše DPH, která nebyla vrácena, je nutno vzít v úvahu režim DPH, který se vztahuje na konkrétní operace zpracování a prodeje.
(60)
Co se týče tohoto tvrzení, je třeba poznamenat, že úprava byla založena na ustanovení čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení, které stanoví úpravu na běžnou hodnotu o dovozní poplatky a nepřímé daně, což je kategorie, do které spadá DPH. Z těchto důvodů bylo toto tvrzení zamítnuto.
(61)
Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně srovnání, které by změnily prozatímní zjištění, potvrzuje se tímto 69. bod odůvodnění prozatímního nařízení.
3.2.8.
CS
Jak je uvedeno v 15. bodu odůvodnění výše, jeden vývozce z Tchaj-wanu prokázal, že jeho nákupní cena hlavní suroviny používané k výrobě vysokopevnostních nití se během období šetření měnila, a požadoval, aby byla tato skutečnost zohledněna při stanovení běžné hodnoty. Tento požadavek byl považován za opodstatněný a běžné hodnoty stanovené pro Tchaj-wan jako srovnatelnou zemi v tomto případě byly odpovídajícím způsobem přezkoumány.
Dumpingová rozpětí
11
CS
(62)
Přezkoumané průměrné běžné hodnoty stanovené pro Tchaj-wan jakožto srovnatelnou zemi a porovnání s vývozní cenou čínských vyvážejících výrobců vedly ke snížení konečných dumpingových rozpětí.
(63)
Tato konečná dumpingová rozpětí u čínských vyvážejících výrobců jsou: - 5,1 % u společnosti Zhejiang Guxiandao Industrial Fibre Co., Ltd, - 0 % u společnosti Zhejiang Hailide New Material Co., Ltd, - 5,5 % u společnosti Zhejiang Unifull Industrial Fibre Co., Ltd, - 5,3 % u spolupracujících společností nezařazených do vzorku.
(64)
U společností, které požádaly o individuální zjišťování, jsou konečná dumpingová rozpětí následující: – - 9,8 % u společnosti Oriental Industries (Suzhou) Ltd, - 0 % u společnosti Hangzhou Huachun Chemical Fiber Co., Ltd.
3.3.
Korejská republika
3.3.1.
Běžná hodnota
(65)
3.3.2. (66) 3.3.3. (67)
3.3.4. (68)
Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně běžné hodnoty, která je vysvětlena v 75. a 76. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, příslušná zjištění se tímto potvrzují. Vývozní cena Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně vývozní ceny, potvrzuje se tímto 77. a 78. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Srovnání Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně srovnání, které by změnily prozatímní zjištění, potvrzuje se tímto 79. až 81. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Dumpingová rozpětí Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně dumpingových rozpětí, které by změnily prozatímní zjištění týkající se Koreje, potvrzuje se tímto 82. až 85. bod odůvodnění prozatímního nařízení.
4.
ÚJMA
4.1.
Výroba v Unii
(69) 4.2. (70) 4.3. (71)
Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně výroby v Unii, potvrzuje se tímto 94. až 96. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Vymezení výrobního odvětví Unie Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně vymezení výrobního odvětví Unie, potvrzuje se tímto 97. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Spotřeba v Unii Je nutno připomenout, že spotřeba v Unii byla stanovena na základě údajů o celkovém dovozu získaných z Eurostatu a celkového prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie, včetně odhadu prodeje výrobců, kteří se nevyjádřili, založeného na údajích uvedených v podnětu.
Tabulka 1
CS
12
CS
Spotřeba unie Tuny Index 100
2005
=
2005
2006
2007
2008
OŠ
221 277
233 969
265 826
241 258
205 912
100
106
120
109
93
Zdroj: Eurostat, údaje v podnětu a odpovědi na dotazník.
(72)
Celkově spotřeba v Unii v posuzovaném období klesla o 7 %. Vzrostla o 20 % mezi rokem 2005 a 2007, načež klesla o 27 % mezi rokem 2007 a obdobím šetření. Snížení spotřeby v roce 2008 a v období šetření bylo způsobeno nižší poptávkou, zejména v druhé polovině roku 2008 v důsledku hospodářské krize.
(73)
Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně spotřeby v Unii, potvrzuje se tímto 98. až 100. bod odůvodnění prozatímního nařízení.
4.4.
Dovoz do Evropské unie z ČLR, Korejské republiky a Tchaj-wanu
4.4.1.
Souhrnné posouzení vlivů dovozu
(74)
Je třeba připomenout, že dovozy z Koreje a Tchaj-wanu nebyly posuzovány společně s dumpingovým dovozem z ČLR, protože v průběhu období šetření korejské ani tchajwanské dovozy neprobíhaly za dumpingové ceny, jak je uvedeno ve 102. a 103. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.
(75)
Je třeba poznamenat, že za účelem posouzení, zda by měly být dovozy z dotčených zemí posuzovány souhrnně v rámci současného šetření, byl dovoz z každé země jednotlivě přezkoumán s ohledem na podmínky stanovené v čl. 3 odst. 4 základního nařízení. Jelikož bylo rozpětí dumpingu v souvislosti s dovozy z Koreje a Tchaj-wanu pod minimální úrovní, bylo konstatováno, že dovozy z Koreje a Tchaj-wanu by neměly být posuzovány společně s dumpingovým dovozem z ČLR. V návaznosti na toto konstatování byly tyto dovozy analyzovány odděleně ve 147. až 152. bodu odůvodnění prozatímního nařízení v souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení.
4.4.2. (76)
Dumpingový dovoz z ČLR Je třeba připomenout, že u jednoho vyvážejícího výrobce v ČLR bylo předběžně shledáno, že prodej jeho výrobků na trhu Unie nepředstavuje dumping. Tento vývoz by proto měl být vyloučen z analýzy vývoje dumpingového dovozu z ČLR na trhu Unie. V návaznosti na individuální zjišťování provedená po uložení prozatímních opatření bylo shledáno, že vývoz dalšího vyvážejícího výrobce v ČLR nepředstavuje dumping, jak je uvedeno výše v 64. bodu odůvodnění. Proto byl tento vývoz vyloučen z analýzy vývoje dumpingového dovozu z ČLR na trhu Unie a dopadu na výrobní odvětví Unie. Údaje o dumpingovém dovozu z ČLR byly tudíž přezkoumány.
Tabulka 2
CS
Dumpingový dovoz z ČLR Dovoz (v tunách) Index
2005 4 350 100
2006 2007 2008 OŠ 11 926 31 223 39 072 38 404 274 718 898 883
Podíl na trhu
2,4 %
5,6 %
11,9 % 16,3 % 18,8 %
Průměrná cena (EUR/t)
2 783
1 705
1 524
1 574
1 532
Index
100
61
55
57
55
13
CS
Zdroj: Eurostat, údaje v podnětu a odpovědi na dotazník
(77)
4.4.3. (78)
4.5.
Cenové podbízení Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně cenového podbízení, potvrzuje se tímto metodika stanovení cenového podbízení popsaná ve 110. a 111. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. V návaznosti na individuální šetření přiznaná po uložení prozatímních opatření, jak je uvedeno v 31. bodu odůvodnění výše, bylo přehodnoceno srovnání cen podobných druhů výrobků. Toto přehodnocení potvrdilo, že cenové podbízení dumpingového dovozu z ČLR během období šetření činilo 24,1 % oproti cenám výrobního odvětví Unie. Hospodářská situace výrobního odvětví Unie
(79)
Je třeba připomenout, že jelikož bylo shledáno, že dovoz z Koreje, Tchaj-wanu a od dvou čínských společností nepředstavují dumping, neměly by být posuzovány společně s dumpingovým dovozem z ČLR. Byly proto vyloučeny z analýzy dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie a posouzeny odděleně.
(80)
Jak je uvedeno ve 113. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, zahrnoval přezkum účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů s významem pro posouzení stavu výrobního odvětví Unie od roku 2005 do konce období šetření.
(81)
Je třeba připomenout, že stav újmy byl v prozatímní fázi jednoznačný, přičemž většina ukazatelů újmy vykazovala v průběhu posuzovaného období klesající trend: objem výroby (-36 %), objem prodeje (-29 %), prodejní cena (-9 %) a podíl na trhu (-23 %). Kromě toho se dramaticky zhoršily ukazatele újmy související s finančními výsledky výrobního odvětví Unie, jako je ziskovost (-16,3 procentního bodu) a peněžní tok (-141 %), a zároveň významně klesly investice (-89 %).
(82)
Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně výroby, výrobní kapacity a využití kapacity, objemu prodeje a podílu na trhu, cen, zásob, zaměstnanosti, mezd a produktivity a ukazatelů finančních výsledků výrobního odvětví Unie, potvrzují se tímto prozatímní závěry uvedené ve 114. až 126. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.
(83)
Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně hospodářské situace výrobního odvětví Unie, potvrzuje se tímto závěr uvedený ve 127. až 130. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu.
5.
PŘÍČINNÁ SOUVISLOST
5.1.
Předběžná poznámka
(84)
5.2.
CS
Po přezkoumání údajů o dumpingovém dovozu z ČLR bylo shledáno, že jeho objem během posuzovaného období dramaticky vzrostl více než osmkrát, zatímco průměrné dovozní ceny v tomtéž období prudce klesly o 45 %.
V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení bylo zkoumáno, zda dumpingový dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu v míře, kterou lze považovat za podstatnou. Byly posuzovány i jiné známé činitele, které by mohly vedle dumpingového dovozu současně způsobovat újmu výrobnímu odvětví Unie, aby se zajistilo, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připsána dumpingovému dovozu. Účinek dumpingového dovozu
14
CS
(85)
Objem dumpingového dovozu z ČLR během posuzovaného období dramaticky vzrostl. Po přezkoumání údajů o dumpingovém dovozu z ČLR, jak je popsáno v 76. bodu odůvodnění výše, se ukázalo, že objem dumpingového dovozu z ČLR se mezi rokem 2005 a obdobím šetření zvýšil více než osmkrát, čímž vzrostl jeho podíl na trhu přibližně o 16 procentních bodů. Během téhož období spotřeba v Unii klesla o 7 %.
(86)
Výrobní odvětví Unie v období šetření čelilo značnému poklesu objemu prodeje o 29 % a jeho podíl na trhu se tudíž snížil z 51,1 % na 39,2 %, tedy téměř o 12 procentních bodů. V období mezi rokem 2008 a obdobím šetření podíl výrobního odvětví Unie na trhu klesl o dva procentní body, zatímco podíl dumpingového dovozu ve stejném období navzdory klesající poptávce na trhu Unie vzrostl.
(87)
Po přezkoumání údajů popsaném v 76. bodu odůvodnění se ukázalo, že ceny dumpingového dovozu v posuzovaném období klesly o 45 % a byly výrazně nižší než ceny, které účtovalo výrobní odvětví Unie na trhu Unie. Následkem toho bylo výrobnímu odvětví Unie znemožněno provést zvýšení cen, které by pokrylo zdražení surovin. V důsledku toho se ziskovost prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie snížila, jak je vysvětleno v 81. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, z 3% zisku v roce 2005 na ztrátu ve výši 13,3 % v období šetření.
(88)
Šetřením bylo rovněž prokázáno, že rostoucí objem levného dumpingového dovozu z ČLR měl celkově nepříznivý dopad na trh kvůli tlaku na snižování cen. Pokračující tlak vyvíjený na trhu Unie neumožnil výrobnímu odvětví Unie přizpůsobit prodejní ceny zvýšeným nákladům na surovinu, zvláště v roce 2008, kdy ceny suroviny dosáhly nejvyšších hodnot. Tím se vysvětluje ztráta podílu na trhu i snížení ziskovosti dosahované výrobním odvětvím Unie.
(89)
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně dopadu dumpingového dovozu, lze potvrdit, že výrazný nárůst levného dumpingového dovozu z ČLR měl značně nepříznivý vliv na hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.
5.3.
Vliv dalších činitelů
5.3.1.
Nedumpingový dovoz
(90)
5.3.2.
CS
Pokud jde o dopad nedumpingového dovozu z ČLR, je třeba připomenout, že v případě dvou čínských vyvážejících výrobců bylo zjištěno, že jejich prodej vysokopevnostních nití na trhu Unie nepředstavuje dumping. I když nelze vyloučit, že tento dovoz mohl do určité míry přispět k újmě výrobního odvětví Unie, má se za to, že vzhledem k objemu a zejména cenám, které byly v průměru vyšší než ceny dumpingového dovozu, není dopad tohoto nedumpingového dovozu takový, aby narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z ČLR a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Jiné činitele
(91)
Je třeba připomenout, že v rámci analýzy příčinných souvislostí byly zkoumány i další činitele, konkrétně vývoj poptávky na trhu Unie, vývoj cen surovin, výroba výrobního odvětví Unie pro vlastní spotřebu, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, dovoz z jiných zemí včetně dovozu z Koreje a Tchaj-wanu a výkonnost jiných výrobců v Unii.
(92)
Jedna ze zúčastněných stran tvrdila, že analýza příčinných souvislostí neprokázala, že újma způsobená jinými činiteli než dumpingovými dovozy není přičítána dovozu
15
CS
z Číny. Zejména tvrdila, že k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, přispěly takové činitele, jako je vývoj poptávky a zvýšení cen suroviny, a přitom nebyly při analýze příčinných souvislostí vzaty v úvahu. (93)
Pokud jde o vývoj poptávky, je třeba připomenout, že v situaci, kdy spotřeba klesala, se dovozu z ČLR přesto podařilo zvýšit svůj podíl na trhu. Pokud jde o zvýšení cen surovin, uznává se, že ceny surovin v první polovině období šetření vzrostly, jak je uvedeno ve 139. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Ve druhé polovině období šetření však ceny klesly. Tyto výkyvy cen surovin měly vliv na všechny hospodářské subjekty. Kromě toho při neexistenci cenového tlaku vyvíjeného levným dumpingovým dovozem z ČLR se dalo očekávat, že výrobní odvětví Unie bude schopno upravit své prodejní ceny v souladu s vývojem cen surovin. Proto se potvrzuje 138. až 140. bod odůvodnění prozatímního nařízení a toto tvrzení se zamítá.
(94)
Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně výroby výrobního odvětví Unie pro vlastní spotřebu a jeho vývozní výkonnosti, potvrzuje se tímto 141. až 143. bod odůvodnění prozatímního nařízení.
(95)
Některé zúčastněné strany rovněž tvrdily, že výrobci v Unii by bývali nebyli schopni zvýšit své ceny tak, aby odrážely změny v nákladech na suroviny s ohledem na levné dovozy z Koreje a Tchaj-wanu.
(96)
V této souvislosti je především třeba poznamenat, že ceny dovozu z Koreje a Tchajwanu zůstaly během celého posuzovaného období vyšší než průměrné dovozní ceny z ČLR. Za druhé, objem dovozu se mezi rokem 2007 a koncem období šetření významně snížil. Proto se má za to, že objem a ceny tohoto dovozu nemohly být hlavní příčinou podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie, a tudíž nemohou narušit příčinnou souvislost mezi újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a dumpingovým dovozem z ČLR. Toto tvrzení bylo tudíž zamítnuto.
(97)
Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně dovozu ze třetích zemí včetně Koreje a Tchaj-wanu, potvrzuje se tímto 144. až 152. bod odůvodnění prozatímního nařízení.
(98)
Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně jiných výrobců v Unii, potvrzuje se tímto 153. až 154. bod odůvodnění prozatímního nařízení
(99)
Po zveřejnění předběžných zjištění jedna ze zúčastněných stran tvrdila, že nižší ziskovost výrobního odvětví Unie je nutno přičíst vysokému podílu zastoupení tzv. dvoustupňového výrobního postupu ve výrobní kapacitě výrobního odvětví Unie a údajným zpožděním výrobního odvětví Unie při zavádění moderního, tzv. jednostupňového výrobního postupu.
(100) Je třeba poznamenat, že škály druhů výrobků vyráběných a prodávaných vyvážejícími výrobci z ČLR a výrobním odvětvím Unie se do značné míry překrývají. Výrobní odvětví Unie využívá tzv. dvoustupňový výrobní postup, jelikož umožňuje vyrábět zvláštní druhy výrobků, které se na trhu obvykle prodávají za vyšší cenu. Jak je vysvětleno v 85. až 89. bodu odůvodnění výše, přítomnost levného dumpingového dovozu vysokopevnostních nití z ČLR nepříznivě ovlivnila celkový trh EU značným tlakem na snižování cen. (101) Proto se má za to, že existence dvou různých výrobních postupů nemohla mít sama o sobě podstatný dopad na zisková rozpětí, a to zejména s ohledem na cenový tlak ze strany dumpingového dovozu z ČLR. Kromě toho nebyly předloženy žádné podložené důkazy na podporu tvrzení, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu proto, že nepoužívalo novější technologii. Toto tvrzení bylo tudíž zamítnuto.
CS
16
CS
(102) Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky, se konstatuje, že dumpingový dovoz z ČLR způsobil podstatnou újmu výrobnímu odvětví Unie ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení, a 155. až 158. bod odůvodnění prozatímního nařízení se tudíž potvrzují. 6.
ZÁJEM UNIE
6.1.
Předběžná poznámka
(103) Analýza zájmu Unie byla upravena tak, aby zohlednila přezkoumání dumpingových rozpětí v návaznosti na vznesené připomínky ke zveřejnění prozatímních zjištění a individuální zjišťování provedená po uložení prozatímních opatření. Proto by s ohledem na vysokou úroveň spolupráce většina dovozů z ČLR podléhala clu na úrovni kolem 5 %, jak je uvedeno v 63. bodu odůvodnění výše. 6.2.
Výrobní odvětví Unie
(104) Je nutno připomenout, že výrobní odvětví Unie je tvořeno čtyřmi výrobci působícími v různých členských státech, kteří v souvislosti s výrobou vysokopevnostních nití přímo zaměstnávají více než 1 300 lidí. Všechny ukazatele újmy, zejména pak ty, které se týkají finanční výkonnosti výrobního odvětví Unie, vykazovaly během posuzovaného období záporný trend. Zaměstnanost se také významně snížila, a to o 23 %, což odpovídá poklesu o přibližně 400 ekvivalentů plného pracovního úvazku během posuzovaného období. (105) Po uložení prozatímních opatření výrobní odvětví Unie uvedlo, že továrny, které byly v důsledku dumpingových dovozů nečinné, byly nedávno znovu otevřeny. To ukazuje, že již prozatímní opatření měla kladný dopad na výrobní odvětví Unie. (106) Předpokládá se, že uložení konečného antidumpingového cla na dovoz z ČLR by mělo další kladný dopad na hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie a umožnilo by mu získat zpět přinejmenším část ztraceného podílu na trhu. (107) Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně zájmu výrobního odvětví Unie, potvrzuje se tímto 160. až 163. bod odůvodnění prozatímního nařízení. 6.3.
Dovozci
(108) Některé zúčastněné strany tvrdily, že se analýza dopadu opatření na dovozce nezabývala obtížemi, které s sebou přináší rychlé střídání různých dodavatelů vysokopevnostních nití. V tomto ohledu je třeba uznat, že přechod z jednoho zdroje dodávek na jiný může v závislosti na konečném užití nějakou dobu trvat. Budou však k dispozici další zdroje včetně dovozu z Koreje a Tchaj-wanu a dovozu od dvou čínských vyvážejících výrobců uvedených v 63. a 64. bodu odůvodnění, na něž se nebudou antidumpingová cla vztahovat. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto a potvrzuje se předběžný závěr, že opatření nebudou mít významný nepříznivý dopad na dovozce. (109) Jelikož nebyly vzneseny žádné jiné připomínky, potvrzuje se tímto 164. a 165. bod odůvodnění prozatímního nařízení. 6.4.
Uživatelé
(110) Uživatelé vysokopevnostních nití projevili velký zájem o tento případ. Z 68 oslovených uživatelů jich 33 při šetření spolupracovalo. Šetření ukázalo, že 24 z 33 spolupracujících uživatelů nakupuje vysokopevnostní nitě v ČLR. Bylo zjištěno, že 12 % z tohoto dovozu pochází od společností, které dumping neprovádějí.
CS
17
CS
(111) V prozatímní fázi byla analýza dopadu opatření na uživatele provedena sloučením uživatelů do čtyř různých průmyslových odvětví (výroba pneumatik, automobilový průmysl, výroba lan a průmyslové aplikace). Před uložením prozatímních opatření byli prověřeni čtyři uživatelé (dva v odvětví výroby pneumatik, jeden v automobilovém průmyslu a jeden v odvětví průmyslových aplikací). Po uložení prozatímních opatření bylo dále zkoumáno, do jaké míry bude každý sektor těmito opatřeními postižen. Za tímto účelem byly provedeny dodatečné inspekce na místě v prostorách sedmi uživatelů uvedených v 5. bodu odůvodnění. Z celkem 11 prověřených uživatelů bylo pět malých a středních podniků (MSP). Na základě ověřených údajů byl přezkoumán odhadovaný dopad opatření na zisková rozpětí uživatelů, rovněž s přihlédnutím k opravené úrovni cla a ke skutečnosti, že ještě u jednoho dalšího čínského vyvážejícího výrobce bylo zjištěno, že dumping neprovádí. (112) Pokud se jedná o uživatele v odvětví výroby pneumatik, byly od výrobců pneumatik obdrženy celkem čtyři odpovědi na dotazník. Z nich byly dvě ověřeny před uložením prozatímních opatření a jedna po uložení prozatímních opatření. Podle dostupných údajů za toto odvětví je podíl vysokopevnostních nití ve vztahu k jejich výrobním nákladům poměrně omezený, v průměru pod 1 %. Pouze u jediného spolupracujícího uživatele bylo zjištěno, že dotčený výrobek dováží z ČLR. Veškerý tento dovoz však pocházel od společnosti v ČLR, u které bylo zjištěno, že dumping neprovádí. Proto se konstatuje, že na základě dostupných údajů nebudou mít navrhovaná opatření na odvětví výroby pneumatik nepříznivý vliv. (113) Pokud jde o uživatele v automobilovém odvětví (vyrábějící hlavně bezpečnostní pásy a airbagy), kteří představovali 5 % celkového dovozu vysokopevnostních nití z ČLR během období šetření, bylo obdrženo celkem šest odpovědí na dotazník. Prověřeny byly dvě společnosti, jedna před a jedna po uložení prozatímních opatření. Podíl čínských vysokopevnostních nití používaných v automobilovém průmyslu byl po inspekcích na místě opraven na 15 %. Z inspekcí na místě rovněž vyplynulo, že podniky využívající vysokopevnostní nitě celkově představují více než 30 % celkového obratu spolupracujících společností namísto 4 %, jak bylo stanoveno v prozatímní fázi. Potvrzuje se, že průměrný zisk dosahovaný v tomto odvětví z výrobků využívajících vysokopevnostní nitě činí přibližně 3 %. Na základě výše uvedených skutečností se konstatuje, že pokud by byla uložena opatření, není pravděpodobné, že by to mělo celkově vážný dopad na automobilový průmysl, jelikož ten by byl i nadále ziskový a ČLR navíc není hlavním zdrojem dodávek. (114) Pokud jde o uživatele v odvětví výroby lan, byly obdrženy celkem tři odpovědi na dotazník a po uložení prozatímních opatření byla ověřena jedna společnost. Všechny spolupracující společnosti v tomto odvětví jsou malé a střední podniky a představovaly méně než 1 % celkového dovozu z ČLR během období šetření. Potvrzuje se, že podíl podnikání souvisejícího s vysokopevnostními nitěmi představuje asi 18 % jejich celkového podnikání. Průměrné ziskové rozpětí dosažené v odvětví využívajícím vysokopevnostní nitě bylo předběžně stanoveno zhruba na 8 %. Avšak po inspekci na místě a následné opravě údajů poskytnutých v odpovědích na dotazník bylo ziskové rozpětí dosažené v tomto odvětví opraveno na -0,4 %. Šetření ukázalo, že většina dovozu (71 %) pocházela v období šetření z ČLR, zatímco 22 % pocházelo z Koreje. S ohledem na opravenou úroveň cla by však dopad na společnosti v tomto odvětví, pokud i nadále budou nakupovat vysokopevnostní nitě z ČLR, měl být omezený. Mimoto existuje řada alternativních zdrojů dodávek. (115) A konečně, pokud jde o uživatele v odvětví průmyslových aplikací, bylo obdrženo celkem 20 odpovědí na dotazníky od uživatelů představujících 21 % celkového
CS
18
CS
dovozu z ČLR. Pět společností bylo prověřeno, jedna před uložením prozatímních opatření a čtyři po uložení prozatímních opatření. Na základě údajů dostupných pro toto odvětví po inspekcích na místě byl podíl podnikání souvisejícího s vysokopevnostními nitěmi opraven na 54 % z celkového podnikání. Šetření ukázalo, že tito uživatelé nakupovali vysokopevnostní nitě hlavně z ČLR (42 %) a z Koreje (24 %), zatímco 29 % pocházelo od dodavatelů v Unii a ve třetích zemích. Údaje shromážděné během inspekcí na místě, které se konaly po uložení prozatímních opatření, vedou k úpravě průměrného ziskového rozpětí dosaženého v tomto odvětví, které je stanoveno na 17 %. Ze shromážděných údajů však vyplývá, že průměrné ziskové rozpětí zjištěné pro celé odvětví není reprezentativní pro situaci malých a středních podniků, které měly v období šetření v průměru záporné ziskové rozpětí ve výši -1,9 %. V nejhorším případě, tzn. pokud by tyto malé a střední podniky nakupovaly od čínských vyvážejících výrobců, kteří podléhají opatřením, a nezměnily by své zdroje dodávek, jejich ziskovost by při uložení konečných opatření klesla z -1,9 % na -3,3 %. To by bylo způsobeno skutečností, že nakupují vysokopevnostní nitě z ČLR ve větším podílu v porovnání s velkými společnostmi, které by zůstaly vysoce ziskové. Předpokládá se však, že tyto malé a střední podniky by mohly přesunout alespoň část svých nákupů k dodavatelům, na něž se opatření nevztahují. (116) Někteří uživatelé namítali, že v předběžné analýze zájmu Unie byl podceněn nepříznivý vliv antidumpingových opatření na jejich ziskovost. Tvrdili také, že by stěží přenesli zvýšení nákladů na své zákazníky a zpochybnili možnost najít alternativní zdroje dodávek. Některé zúčastněné strany rovněž zpochybnily schopnost výrobců v Unii dodávat požadované výrobky. A konečně, byly vzneseny také připomínky ohledně nepříznivého dopadu opatření na navazující odvětví a v konečném důsledku na zaměstnanost v Unii. (117) Pokud jde o tvrzení ohledně ziskovosti, analýza na základě údajů přezkoumaných v návaznosti na inspekce na místě po uložení prozatímních opatření skutečně ukázala, že část odvětví výroby lan a průmyslových aplikací by byla opatřeními nepříznivě ovlivněna, pokud by tito uživatelé, kteří nakupují od čínských vyvážejících výrobců, na něž se opatření vztahují, tak činili i nadále a nezměnili své zdroje dodávek. Tento dopad však bude pravděpodobně omezený s ohledem na sníženou úroveň cla a existenci alternativních zdrojů dodávek. (118) Pokud jde o tvrzení, že by uživatelé nemohli přenést zvýšení nákladů na své zákazníky, šetření prokázalo, že v některých odvětvích může být skutečně obtížné zvýšit ceny. Je však nutno připomenout, že s ohledem na vysokou úroveň spolupráce ze strany čínských vyvážejících výrobců by většina dovozů z ČLR podléhala clu na úrovni kolem 5 %, jak je uvedeno ve 103. bodu odůvodnění výše. Proto se předpokládá, že uživatelé by mohli přenést alespoň část zvýšení nákladů na své zákazníky, a v každém případě, a to i bez zvýšení cen, se odhaduje, že dopad na jejich ziskovost je dosti omezený. (119) Pokud jde o tvrzení, že výrobní odvětví Unie by nebylo v případě zavedení antidumpingových opatření schopno dodávat požadované výrobky, šetření prokázalo, že u dřívějších dodávek určitým uživatelům ze strany výrobců Unie občas docházelo k určitým nesrovnalostem. Šetření však neprokázalo, že by k těmto nedostatkům docházelo průběžně. Pokud jde o udávané potíže se změnou zdroje dodávek, inspekce na místě opravdu ukázaly, že nežli lze začít využívat při výrobě ve velkém měřítku nové vysokopevnostní nitě, měly by projít řadou zkoušek zaměřených na ověření jednak slučitelnosti nové suroviny s výrobním zařízením a jednak požadovaných úrovní jakosti výrobků. Trvání postupu testování se liší podle použití konečného výrobku. Proto se uznává, že pro některé uživatele by změna dodavatele mohla
CS
19
CS
představovat zdlouhavý a nákladný proces, i když v různé míře, která závisí na vyráběných produktech. Inspekce na místě však ukázaly, že některé společnosti se snažily uplatňovat strategii rozšiřování škály svých dodavatelů, aby nespoléhaly výhradně na jeden zdroj. (120) Některé zúčastněné strany rovněž upozornily na situaci malých a středních podniků, přičemž tvrdily, že malé a střední podniky mají potíže při získávání svých surovin, protože nedosáhnou na minimální objednací množství požadovaná výrobci. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že obtíže ohledně minimálního objednacího množství se zdají být běžným jevem v podnikání bez ohledu na to, zda jsou opatření uložena, nebo nikoli. Proto se má za to, že uložení cla by samo o sobě nemělo vliv na již zavedené obchodní vztahy mezi hospodářskými subjekty. Proto nebyla tato tvrzení považována za opodstatněná. (121) A konečně, některé zúčastněné strany tvrdily, že výrobní odvětví Unie nebude představovat spolehlivý zdroj z důvodu neúplného sortimentu jeho výrobků, nižší kvality a vyšší ceny výrobků. V této souvislosti je třeba poznamenat, že i kdyby výrobci v Unii nebyli schopni dodávat celou škálu požadovaných výrobků, existují alternativní zdroje dodávek, které by měly umožnit sortiment výrobků doplnit. Kromě toho by poměrně nízká úroveň cla neměla bránit uživatelům doplnit svůj sortiment výrobků rovněž tím, že budou i nadále využívat dovoz z ČLR. Nedávné znovuotevření továren zmíněné výše by navíc mělo přispět k řešení tohoto problému, jelikož by umožnilo vyčlenit větší kapacitu pro výrobu širšího sortimentu výrobků. Toto tvrzení bylo tudíž zamítnuto. (122) Pokud jde o tvrzení ohledně účinku opatření na navazující odvětví a v konečném důsledku na zaměstnanost v Unii, má se za to, že vzhledem k výše uvedeným skutečnostem by měl být tento dopad zanedbatelný. 6.5.
Závěr týkající se zájmu Unie
(123) Na základě výše uvedených skutečností se konstatuje, že neexistují žádné přesvědčivé důvody proti uložení konečného antidumpingového cla na dovoz vysokopevnostních nití pocházejících z ČLR. 7.
KONEČNÁ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ
7.1.
Úroveň pro odstranění újmy
(124) Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné opodstatněné připomínky, které by změnily závěr ohledně úrovně pro odstranění újmy, potvrzuje se tímto 179. až 183. bod odůvodnění prozatímního nařízení. 7.2.
Konečná opatření
(125) Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se má za to, že by měla být v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení uložena konečná antidumpingová opatření ohledně dovozu vysokopevnostních nití pocházejících z ČLR, a to na úrovni nižší z hodnot odpovídajících dumpingovému rozpětí a rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla. V souladu s tímto pravidlem by měla být celní sazba stanovena na úrovni zjištěných dumpingových rozpětí. (126) Vzhledem k tomu, že dumpingová rozpětí zjištěná u dovozu z Koreje a Tchaj-wanu byla pod minimální úrovní, není třeba na dovoz pocházející z Koreje a Tchaj-wanu uložit žádné konečné antidumpingové clo. (127) Navrhované sazby antidumpingového cla jsou následující:
CS
20
CS
Rozpětí pro odstranění újmy
Dumpingo Antidumpi vé rozpětí ngové clo
Zhejiang Guxiandao Industrial Fibre Co., Ltd
57,1 %
5,1 %
Nepoužije se
0
Zhejiang Hailide New Material Co., Ltd. Zhejiang Unifull Industrial Fibre Co., Ltd
57,6 %
5,5 %
5,5 %
Spolupracující společnosti nezařazené do 57,3 % vzorku
5,3 %
5,3 %
Hangzhou Huachun Chemical Fiber Co., Ltd
Nepoužije se
0
0%
Oriental Industries (Suzhou) Ltd
53,2 %
9,8 %
9,8 %
Všechny ostatní společnosti v ČLR
57,6 %
9,8 %
9,8 %
Společnost
5,1 % 0%
(128) Individuální sazby antidumpingového cla, stanovené pro jednotlivé společnosti a uvedené v tomto nařízení, byly stanoveny na základě zjištění současného šetření. Odrážejí tedy stav týkající se těchto společností zjištěný během šetření. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu použitelnému pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně pro dovoz výrobků pocházejících z Čínské lidové republiky a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétně uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu se svým názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě platné pro „všechny ostatní společnosti.“ (129) S veškerými žádostmi o použití této antidumpingové celní sazby pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po vzniku nových výrobních či prodejních subjektů) je třeba se neprodleně obrátit na Komisi3 a připojit veškeré příslušné informace, zejména pak o jakékoli změně v činnostech společnosti souvisejících s výrobou či domácím prodejem a prodejem na vývoz, která je spojena například s takovou změnou názvu nebo takovou změnou výrobních či prodejních subjektů. V případě potřeby bude poté nařízení příslušným způsobem změněno a bude aktualizován seznam společností, na něž se vztahují individuální celní sazby. (130) Všechny strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit uložení konečného antidumpingového cla. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím vznést námitky. Připomínky stran byly patřičně zváženy, a kde to bylo na místě, byla zjištění odpovídajícím způsobem upravena.
3
CS
Evropská komise, Generální ředitelství pro obchod, ředitelství H, kancelář N105 04/090, 1049 Brusel, Belgie.
21
CS
(131) Aby bylo zajištěno rovné zacházení pro případné nové vývozce i spolupracující společnosti nezařazené do vzorku, které jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení, mělo by být stanoveno, že vážené průměrné clo uvalené na posledně jmenované společnosti se použije pro případné nové vývozce, kteří by jinak měli nárok na přezkum podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení, jelikož čl. 11 odst. 4 se nepoužije, pokud byl použit výběr vzorku. 7.3.
Konečný výběr prozatímních cel
(132) Vzhledem k rozsahu zjištěných dumpingových rozpětí a vzhledem k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie se považuje za nezbytné s konečnou platností vybrat částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením, a to v rozsahu uložených konečných cel. Pokud jsou konečná cla nižší než cla prozatímní, je třeba uvolnit částky, které byly prozatímně zajištěny nad rámec konečné sazby antidumpingových cel. Jestliže je konečné antidumpingové clo vyšší než prozatímní clo, vyberou se s konečnou platností pouze zajištěné částky ve výši prozatímního cla. 8.
UKONČENÍ ŘÍZENÍ
(133) S ohledem na zjištění týkající se dovozů pocházejících z Koreje a Tchaj-wanu se řízení ohledně těchto dvou zemí ukončí, PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1 1.
Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů (jiných než šicích nití), neupravených pro maloobchodní prodej, včetně nití z jednoho nekonečného vlákna (monofilamentu) o délkové hmotnosti nižší než 67 decitex, kódu KN 5402 20 00, které pocházejí z Čínské lidové republiky.
2.
Sazba konečného antidumpingového cla použitelná na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením je pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanovena takto: Společnost Zhejiang Guxiandao Industrial Fibre Co., Ltd. Zhejiang Hailide New Material Co., Ltd.
Doplňkový kód TARIC
5,1
A974
0
A976
Zhejiang Unifull Industrial Fibre Co., Ltd.
5,5
A975
Společnosti uvedené v příloze
5,3
A977
Hangzhou Huachun Chemical Fiber Co., Ltd.
0
Oriental Industries (Suzhou) Ltd.
CS
Clo (v %)
9,8
22
A989 A990
CS
Všechny ostatní společnosti
3.
9,8
A999
Není-li stanoveno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel. Článek 2
Antidumpingové řízení týkající se dovozu vysokopevnostních nití z polyesterů pocházejících z Korejské republiky a Tchaj-wanu se ukončuje. Článek 3 Částky zajištěné prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla podle nařízení Komise (EU) č. 478/2010 na dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů (jiných než šicích nití), neupravených pro maloobchodní prodej, včetně nití z jednoho nekonečného vlákna (monofilamentu) o délkové hmotnosti nižší než 67 decitex, v současnosti kódu KN 5402 20 00, které pocházejí z Čínské lidové republiky, budou s konečnou platností vybrány v rozsahu konečného cla uloženého podle článku 1. Částky, které byly zajištěny nad rámec konečné sazby antidumpingového cla, budou uvolněny. Článek 4 Pokud případný nový vyvážející výrobce v Čínské lidové republice poskytne Komisi dostatečné důkazy o tom, že: – nevyvážel do Unie výrobek popsaný v čl. 1 odst. 1 během období šetření (od 1. července 2008 do 30. června 2009), – není ve spojení s žádným z vývozců nebo výrobců v Čínské lidové republice, na něž se vztahují opatření uložená tímto nařízením, – ve skutečnosti vyvezl do Unie dotčený výrobek po skončení období šetření, na kterém jsou založena příslušná opatření, nebo uzavřel neodvolatelný smluvní závazek vyvézt významné množství do Unie, může Rada na návrh předložený Komisí po konzultaci s poradním výborem změnit prostou většinou čl. 1 odst. 2 přidáním nového vyvážejícího výrobce mezi spolupracující společnosti nezařazené do vzorku, na něž se vztahuje vážená průměrná sazba cla ve výši 5,3 %. Článek 5 Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
CS
23
CS
V Bruselu dne […].
Za Radu předseda / předsedkyně […]
CS
24
CS
PŘÍLOHA ČÍNŠTÍ SPOLUPRACUJÍCÍ VYVÁŽEJÍCÍ VÝROBCI NEZAŘAZENÍ DO VZORKU Doplňkový kód TARIC A977
CS
Název společnosti
Město
Heilongjiang Longdi Co., Ltd.
Harbin
Hyosung Chemical Fiber (Jiaxing) Co., Ltd.
Jiaxing
Shanghai Wenlong Chemical Fiber Co., Ltd.
Šanghaj
Shaoxing Haifu Chemistry Fibre Co., Ltd.
Shaoxing
Sinopec Shanghai Petrochemical Company
Šanghaj
Wuxi Taiji Industry Co., Ltd.
Wuxi
25
CS