Část 17 Rok 1976 Normalizace dále přituhuje Aby strana a vláda měly všechno dokonale pod kontrolou a nemohly se opakovat kontrarevoluční excesy z let 1967 a 1968, vydalo ministerstvo vnitra (!) pro záznamy do obecních kronik byrokratické Nové směrnice. Dle schválených směrnic pro vedení obecních kronik z roku 1975 a dále dle instrukcí okresního muzea v Havlíčkově Brodě budou nadále konány zápisy do kroniky dle vydaných hesel vždy za uplynulý rok, nikoli jako dosud chronologicky. Má se dodržeti rozložení zápisů do devíti kapitol a pak dle bodů 1-100 [!] ... Čte se to jako protokol z výslechu na StB, pro kronikáře doslova „právo útrpné“. Nadpisy jednotlivých předepsaných kapitol svou terminologií, obsahem i formou zrovna dýchají atmosférou dávných padesátých let. Jejich autorem na ministerstvu vnitra byla zcela určitě některá stará struktura, zombie vykopaná z těch zapomenutých dob. Toto opatření je další neklamnou známkou nástupu té nejtužší normalizace, zglajchšaltování a kontroly každého hnutí občanů a všeho života vůbec. Kronika se tím stává nepřehlednou. Kronikář Josef Bílek proto nařízení prvním rokem kvůli schvalujícím orgánům respektoval, postupně ale poznenáhlu opět přecházel ke dřívější formě záznamů. Místní národní výbor, jeho složení ... Volby do všech stupňů zastupitelských orgánů konaly se ve dnech 22. a 23. října 1976. Byla to nejvýznamnější politická událost po XV. sjezdu KSČ. Předseda MV NF s. Knap předstoupil s volebním programem NF před veřejnost 8. 10. 1976 ... Rada MNV. Předseda MNV Lédl František, tajemník Pospíšil Ladislav, předseda školské a kulturní komise Málek Bohumil, předseda komise pro veřejný pořádek Marek Bedřich, předseda zemědělské komise Benc Jaroslav, předsedkyně sboru pro občanské záležitosti Kaštánková Jarmila, předseda komise pro výstavbu Blažek Miloslav, člen rady Losenický Miroslav. Do ONV zvoleny Ondráčková V. a Mísařová M., do KNV Matějíčková Dana, do sněmovny národů s. Brabec J. ... S. Kaštánková odešla z MNV k Rudným dolům, místo ní nastoupily Miluše Mühlfaitová a jako pomocná úřednice Marie Mísařová ... Pokus o sloučení Ždírce s další obcí, Údavami, ztroskotal pro nesouhlas tamních obyvatel. Činnost MNV probíhala zdárně a ku prospěchu všech občanů, zapsal kronikář do příslušné kolonky. Byrokraticko-administrativní vlk se nažral, ale koza faktické kronikářské výpovědi zaplakala. Brambory byly zdraženy na 160,- Kčs, ačkoliv přišla nadúroda – 293 q/ha ... Sloučené JZD Ždírec-Křížová hospodaří na celkové výměře 1 542 ha a má 364 členů, v tom 194 důchodců [tito důchodci, tvořící více než polovinu členstva, byli jako mlčící většina spolehlivou hlasovací mašinérií rudých baronů, kteří jim za to občas – nikoli ovšem ze svého – podstrčili nějakou tu almužnu] ... Výnosy obilovin okolo 40 q/ha ... V obci není ani jeden soukromý zemědělec, ani v přičleněných osadách [!] Předsedou sloučeného JZD je Ing. Josef Kadlec ... Členitost krajiny nedovolila rozdělení půdy v pravidelné hony [naštěstí], záhumenky nejsou. Zemědělci – členové mají možnost
odebrat určité množství plodin za sníženou cenu namísto hospodaření na záhumenkách. Meliorace půdy byla prováděna v menším měřítku v katastru Benátek. Okolo Ždírce bude provedena při regulaci Doubravky. /1 Velkokapacitní teletník byl dokončen nákladem 13,5 milionů a ke konci roku zde bylo ustájeno na 700 telat. /2 Kalamitní úhyny dobytka se nevyskytly, ojedinělé úhyny byly v mezích norem. /3 Vypásání dobytka provádí se na lukách okolo Doubravky. Vypásají se krávy, mladý dobytek u Nového Ranska. /4 Pomoc ženám pracujícím v zemědělství ... se rozvíjí. [Takhle to chtějí „nahoře“ slyšet.] Obědy a občerstvení se dováží na pole ze ZJ Plyšan. Jesle a žňové útulky zatím nejsou. Mateřská škola funguje, je umístěna v adaptovaném domě Alex. Homolky. Ředitelkou je od začátku manželka ředitele zdejší devítiletky Dana Matějíčková. Žákovská jídelna zřízena a plně se osvědčuje. Obecní prádelna není, ale sběrna prádla pro čistírnu Polná. Společné stravování ve slévárně, v Plyšanu a na pile. Organizátorská a politická činnost KSČ ... patronáty ... brigády. [A opět formální a osvědčené:] Spolupráce je dobře rozvinuta. Vzhledem k mechanizaci je činnost brigád minimální. Postačí pracovníci JZD, resp. brigádníci důchodci. Při sklizni brambor školy a místní závody. JZD je za to hodnotí a odměňuje. Postup mechanizace zemědělských prací ... Sklizeň obilí je mechanizována kombajny, takže odpadá výmlat. Suška obilí plně automatizována, obsluhuje ji jeden pracovník. Ve žních se obilí suší ve dne v noci. Orba od časných ranních hodin do pozdních večerních, v noci se neprovádí ... Družba s JZD Hustopeče. Se vší stručností se kronikář vypořádal s předepsaným bodem 31: Ovce nejsou, drůbežárny zlikvidovány, kožešinová zvířata se nepěstují. Služby ... ceny zboží. Holič v obci není, pouze dožívající Bedřich Škarýd, nebo dojíždět k holiči do Chlumu. Dámské krejčovství s. Křivská na Kohoutově ... Z maloobchodních cen uvedu jen několik nejběžnějších a mně známých: pivo 10° hlinecké 1,70 Kčs, rohlík 34 haléřů, 0,5 l rumu Kčs 33,-. [Zlaté komunistické časy – ovšem bez přihlédnutí k tehdejším platům a umělému dotování cen potravin.] Výstavba. Státní výstavby zde není. Letos byly dokončeny družstevní „Kasalova“ šestnáctibytovka čp. 401-402 s vytápěním naftou, lesácká šestibytovka čp. 387 v Hamerské a dvanáctibytovka Východočeských dřevařských závodů čp. 403. Už dříve postaveny nejstarší družstevní bytovka 24 b.j. „Lánského“, 16 bytovky „Piklova“, 1
- Meliorace Doubravky a potoků znamenala devastaci krajiny a zničení četných přírodních lokalit s množstvím nejrůznějších druhů rostlin a živočichů. Po letech se bude propagovat tzv. revitalizace, tj. znovuoživení krajiny a toků. Meliorace odjakživa suchých polí byla naštěstí provedena nekvalitně, protože cikáni si na kvalitu práce nepotrpěli a často drenážky namísto pokládání do výkopů pouze skopávali, takže ke škodám odvodněním polí nedošlo. Zato na mokrých místech se drží voda i nadále, protože byly přerušeny některé staré kvalitní ručně prováděné a dosud fungující drenáže. 2 - Velkokapacitní teletník byl později zrušen, protože okolním JZD se tzv. kooperace nevyplácela. Telata ustájená bez podestýlky byla nemocná, chov byl udržován pouze za cenu neustálé podpory nebohých zvířat vysokými dávkami antibiotik. Po zrušení odchovu telat byl zde přechodně umístěn odchov brojlerů a selat, později dokrmna prasat a jatečních býků. Některé stavby zůstaly prázdné a slouží jako skladiště. 3 - „Úhyny dobytka v mezích norem“ – ovšem v mezích těch „jézetďáckých“ norem, kdy šla kráva po třech letech nemocná na jatky, zatímco v soukromých chovech dojila někdy až do čtrnácti let. Telátko bylo ponecháno u matky dokud nezačalo samo žrát, zatímco v těchto dobách se odstavilo ihned po porodu, nanejvýš po několika dnech, umístilo v boudičce venku a bylo krmeno vodou s odstředěným sušeným mlékem a náhradními krmivy. Potom převezeno do teletníku. Značný úhyn telat, v soukromém chovu věc naprosto neslýchaná, právě tak malých selat. Socialistické Potěmkinovy vesnice. 4 - Pastva dobytka byla zanedlouho zrušena, pastva nahrazena krmením siláží. Krávy trávily celý svůj neradostný život uvázány v kravíně. Odvoz na jatky byl pro ně vysvobozením.
„Klepetkova“ a „Sotonova“, šestibytovka „lesácká“ na Brodské. Soukromé rodinné domky se stavějí na Hamerskách. Vybudovány tři nové autobusové čekárny. Provedena regulace ždíreckého potoka od Bencových včetně nového mostu u JZD, zahájena výstavba tělocvičny a připravována vybavenost inženýrskými sítěmi pro rodinné domky na Hamerskách ...
Ždírecký potok před regulací (1975)
Zahájení stavby tělocvičny (1975)
Výstavba rekreačních chat ustrnula, prostor za benzinovou pumpou obsazen. Staré chalupy vykupuje MNV. Bývalé zemědělské usedlosti jsou přestavovány, mizí staré stodoly ... Ze zrušené drůbežárny za Bencovy byla vybudována pionýrská klubovna.
Bourání stodoly u Fidlerova statku čp. 61
Pionýrská klubovna z bývalé drůbežárny
Dne 2. října bylo slavnostně otevřeno nově adaptované kino v bývalé Lacinově tkalcovně. Slavnostní projev pronesl s. J. Mísař, za ONV předseda s. Ing. Švec a jmenovaný vedoucí kina s. B. Čepl. Promítá se 20x měsíčně, návštěvnost dobrá
Nové kino v bývalé Lacinově tkalcovně (1976)
Nová čistírna koželužny v Křížové projevila se větší čistotou vody v Doubravce. Jedná se o vyčištění zaneseného Raneckého rybníka. Zbývá doplnit, že v tomto roce 1976 odkoupil MNV od Vilemíny Sotonové objekt čp. 57 a zřídil zde klubovnu SSM, spolek zahrádkářů později ještě moštárnu. Svoje rodinné domy dokončili František Nekovář čp. 363, František Smíšek čp. 371 a Štefan Dusík čp. 385. Bezpečnostní služba. Byla provedena výměna náčelníka OOVB s. Oulického s. Karlem Štukhejlem. S. Antonín Jílek odchází do důchodu. Zdejší služebna VB má obvod v okolí: Křížová, Horní Studenec, Údavy, Sobíňov, Havlíčkova Borová, i s okolními osadami. Ku pomoci mají početný sbor pomocné stráže VB. Menší delikty projednává komise veřejného pořádku MNV. Lidová milice byla ustavena v Kovo Nové Ransko, ve VČDZ a v Plyšanu. Svazarm zde není. Pod bodem 71/ s legendou Vliv KSČ na veřejný a hospodářský život v obci kronikář zapsal: Vliv KSČ v obci je rozhodující nejen ve vedení obce a politickém životě, ale ve všech jeho složkách a součástech. Výroční schůze KSČ se konala pod heslem „V pevné jednotě KSČ a lidu za další úspěchy při budování vyspělé socialistické společnosti“. Zprávu přednesl předseda František Samec. Bod 72/ Činnost společenských organizací. SČSP je ve Ždírci již čtvrtstoletí. SSM je založen. SPB je v Křížové a je v něm i pět ždíreckých členů. TJ Tatran sdružuje všechny ždírecké sportovce, zvláště pak oddíl kopané. Dále je tu spolek zahrádkářů, chovatelů drobného hospodářského zvířectva, myslivecké sdružení a sbor požárníků. Rybářský spolek a spolek filatelistů jsou v Křížové. Myslivecká společnost ve Ždírci je velmi čilá a má ve svých řadách dosti nadšených a aktivních příznivců. Po lesích jsou dobře udržované a zásobované krmelce, nezapomínají ani na těch několik hejnek koroptví. Dále je tu svaz žen, osvětová beseda, sbor pro občanské záležitosti a šestkrát do roka je vydáván ždírecký zpravodaj. Rozhlasový přijímač vlastní každá rodina, rozhlas po drátě zde není. Televizor téměř v každé rodině. Vysílání je sledováno, proto upadají jiné kulturní podniky. Ochotnické divadlo se odmlčelo a zdá se, že bude velmi těžké probudit je opět k životu v dnešním shonu a stálém nedostatku času. Koncert žádný, občas zdravotní přednášky. Místní knihovna s čítárnou byla přemístěna a vyvíjí činnost jako okrsková ... Bývalé zvyky upadly, například posvícení ztratilo značně na slávě. Posvícenské husy jsou dnes jen vzpomínkou. Kácení máje také zaniká. Zato se každoročně pořádá průvod 8. května k pomníku a 30. dubna pálení čarodějnic, dnes zvané „ohně přátelství“ ... Dožínky se již delší dobu neslaví, odbude se to pouze vnitřní oslavou v JZD a hudbou v místním rozhlase ... Počet tanečních zábav je menší než před válkou, protože je vyšší režie a výsledek je mnohdy s prodělkem. Konají se pouze plesy požárníků a sportovní. Již dlouho se nekonal silvestrovský, který nenašel v dnešní uspěchané době pořadatele. TJ Tatran pořádá každoročně na podzim a v předjaří nedělní odpolední čaje pro mladé. Výtěžek je pro klub vydatnou finanční pomocí. Rok 1976 byl bez požáru, tak sbor požárníků zdánlivě neprojevuje činnost. Vyřazením parních lokomotiv ustaly časté požáry v lese. Nedostatkem v oblasti sportovní činnosti byla chybějící tělocvična, protože v sále u Pochopů je pouze provizorium. Dnes je již hotova hrubá stavba nové tělocvičny. Lední hokej je závislý na počasí.
Stavba tělocvičny u nové školy (1976) Devítiletá základní škola má učebny v novém pavilonu, ve staré škole a jedna třída je v bývalém obecním domku. Přiškoleny jsou zde děti ze Ždírce, Kohoutova, Nového Ranska, Studence, Rovného a Slavíkova. Výběr žactva na vyšší stupně škol provádí komise, jejímž předsedou je ředitel školy Richard Matějíček ... nejzávažnějším kritériem při výběru je prospěch žáka a volná místa na školách. [Kronikář nemohl ovšem po pravdě napsat, že základním kritériem je třídní původ, členství rodičů v KSČ a vztah žáka a jeho rodičů k socialistickému zřízení.] Péče o zdraví. V obci jsou trvale praktický lékař MUDr. Vladimír Jeřábek a zubní ordinace Čestmíra Krajiny. Jsou poradny pro děti, dětská lékařka dojíždí. Činnou složkou je Místní skupina Československého červeného kříže, která pořádá zdravotnické přednášky, organizuje odběry krve od dobrovolných dárců a při veřejných akcích zajišťuje zdravotnické hlídky. Další ambulantní lékaři jsou k dispozici při poliklinice v Chotěboři, okresní nemocnice je v Havlíčkově Brodě. Dopravu pacientů zajišťuje sanitní služba z Chotěboře a Havlíčkova Brodu. Sňatky, narození. Oddávací obřady se konají v Křížové, ve Ždírci není vhodná místnost. Svatební hostiny se konají stále více v restauracích, doma jen výjimečně. Porody se odbývají v porodnici. Jednou ročně se v obci koná tzv. vítání občánků. Neštěstí a úrazy. Posledního srpna při prudké bouřce uhodilo do těsné blízkosti pasaček krav ždíreckého JZD na lukách „na bahně“. Pasačky s. Culková a Pátková z Kohoutova byly omráčeny a jen pohotovým zásahem Jaroslava Bence zachovány byly při životě. Delší dobu se léčily v nemocnici. Péče o staré občany. 1. ledna byly zvýšeny důchody v průměru o 10-15 %. Byla zrušena daň z důchodů a zvýšeny minimální důchody. Při celoročním zaměstnání nebude důchod krácen. 28. února uspořádána beseda s důchodci u Lázničků, které se zúčastnilo 320 občanů. Převážná část důchodců pracuje i nadále na lehčí práci. Lidé přestárlí [!], osamocení nebo vyžadující větší péči jsou umisťováni do domovů.
Rodinný život je spořádaný a klidný. [Jak u koho.] V posledních letech po zdvojnásobení počtu obyvatel Ždírce sousedské vztahy ochladly, ustalo besedování a návštěvy, ve všední dny je i menší návštěva hostinců. Pohřby, hřbitovy. Pohřby se konají z poloviny žehem v pardubickém krematoriu, ostatní na hřbitovy buď v Křížové nebo ve Studenci. Pohřeb se koná bez dříve obvyklého průvodu z domu smutku. Ostatky zesnulých jsou v den pohřbu přivezeny pohřební službou z márnice na hřbitov či do kostela a účastníci pohřbu se dopravují autobusem a auty. Sluší se vzpomenout také na místní zesnulé, které kronika nezaznamenala: v lednu zemřela v ústavu ve věku 86 let Marie Sotonová, původem z čp. 57, sestra obchodníků Sotonových. V únoru zemřeli Jan Kadlec, výhybkář ČSD z čp. 177 ve věku 68 let a osmapadesátiletá Marie Pavlíčková, vdova po staviteli. V květnu nás ve věku 87 let opustila Františka Mísařová z čp. 37, v listopadu osmdesátiletý Emanuel Dymáček a v prosinci Dobroslava Koppová z čp. 71 ve věku 70 let. V tomto roce 1976 zemřely ještě osmdesátiletá Josefa Pelikánová z čp. 115 a ve věku 73 let Hedvika Lukášová z čp. 102. Morálka. Každá válka přinesla narušení morálky. Rozmach techniky a lepší výdělky přinášejí i změněný přístup k dosavadním hodnotám a zásadám. Socialistické vztahy občanů mezi sebou a každého jednotlivce k lidské společnosti musí být jiné než byly za kapitalistické éry. Myšlení člověka nelze tak pronikavě změniti ze dne na den, zvláště nemá-li se přeměna díti násilím. Mnohotvárnost našich povah a životního zaměření nese s sebou různost postoje a přístupu k otázkám nové, socialistické lidské společnosti. Využívání zákonem daných práv pracujícího člověka měřeno starými pravidly jeví se mnohdy jako zneužívání výhod a vymožeností moderní lidské společnosti. Konečně bod 100/ předepsané kronikářské osnovy: Celková charakteristika roku. Několika slovy lze rok 1976 označiti jako rok celkem úspěšný. Nebylo přírodních pohrom, nebylo neštěstí mezi zdejším lidem. Plány růstu životní úrovně dle vydaných statistik byly též splněny a překročeny. První rok 6. pětiletky byl tedy i v naší obci úspěšný. [Za takové optimistické zápisy, jiné ostatně v té době přípustné nebyly, sklidila jistě ždírecká kronika pochvalu.] Normalizační přituhování, o kterém jsme se zmínili v úvodu vzpomínek na rok 1976, se nápadně projevuje i v pamětní knize ždírecké školy zvýšeným počtem oslav a připomínek výročí i zesílenou funkcionářskou dikcí ve stylu „teď už to máme opět pevně v rukou, soudruzi!“: Leden 1976. Tento měsíc byl ve znamení nástupu do 6. pětiletky a výročních členských schůzí ZO KSČ. Pionýři a žáci uskutečnili řadu kulturních vložek na těchto schůzích na závodech i v obci. Únor: 18. 2. se konala na škole veřejná schůze KSČ. U příležitosti výročí Února byla na škole 23. února pro všechny žáky beseda s příslušníky Lidové milice z Nového Ranska. Březen: V Moskvě se konal XXV. sjezd KSSS. Oslavy MDŽ na škole i v závodech. Duben: 3. dubna, v sobotu, byla národní směna. Učitelé i žáci se zúčastnili úpravy okolí školy i v obci.
Od 12. do 16. dubna se konal v Praze XV. sjezd KSČ, který vytýčil politické i hospodářské směrnice pro další pětiletku. Generálním tajemníkem opět zvolen s. Gustáv Husák. Květen: Oslava svátku práce v naší obci. Ve škole výstava žákovských prací a minerálů. 8. 5. akce „Den otevřených dveří klubovny PO SSM“, večer tradiční průvod obcí a oslava 31. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou s kulturní vložkou žáků ZDŠ. 14. 5. bylo vzpomenuto 55. výročí vzniku KSČ. Při všech oslavách byly školní budovy důstojně vyzdobeny. Školní rok 1976/77 – zahájení jako obvykle za účasti představitelů obce a okresu. Tento školní rok byl předznamenán přípravou voleb do všech zastupitelských orgánů naší socialistické republiky. Naše škola se plně zapojila do přípravy i průběhu voleb. Ve všech třídách bylo vzpomenuto Dne horníků a Dne tisku Změny v učitelském sboru [mimo jiné]: Václav Janda odešel do Křížové. Zástupcem ředitele jmenován s. Bohumil Mísař. Říjen: Ve všech třídách vzpomenuto Dne armády a 28. října. Žáci byli seznamováni s přípravou voleb. Řada učitelů se podílela na agitaci, přípravě a zajišťování samotných voleb. Volby se konaly 22. a 23. října. Ve škole dvě volební místnosti. Výzdobu zajišťovala škola. Účast na volbách byla stoprocentní, průběh voleb důstojný. Byli zvoleni všichni navržení kandidáti ... s. uč. Pokorná do MNV, F. Jílek do MNV Údavy a E. Pešková do MNV Staré Ransko. 19. 10. beseda s důstojníky naší armády z posádky Bílek. Bramborové brigády vždy odpoledne a o sobotách. Žáci odpracovali celkem 3851 hodin. Listopad: 5. 11. vzpomenuto 59. výročí VŘSR. 23. 11. vzpomenuto nedožitých 80. narozenin s. Klementa Gottwalda. Vzpomínání na rok 1976 ukončíme památným výňatkem z článku v dubnovém Ždíreckém zpravodaji nazvaném Ždírec jaký byl, je a bude, podepsaném „VO KSČ“: ... ustupující německá ke všemu odhodlaná armáda zaplavila i Ždírec. Vždyť byl křižovatkou cest k záchraně. Tehdy přilétly sovětské iljušiny na pozvání proti silné německé armádě. Sovětské letectvo nebombardovalo přece civilní cíle. [Zvýrazněno při přepisu.] Byla ničena nejen vojenská technika, ale i část Ždírce byla pobořena ... A přece tenkrát začal nový život Ždírce ... Rok 1977
Tehdejší kronikář to učinit nemohl, my ale připomínku Charty ´77 pominout nemůžeme. Obsahem tohoto legendárního prohlášení, uveřejněného k 1. lednu 1977, byla konfrontace mezinárodních paktů o lidských právech, ratifikovaných naším parlamentem, s realitou totalitární skutečnosti.
Dne 13. 10. 1976 byl ve sbírce zákonů ČSSR (č. 120) zveřejněn „Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech“, které byly jménem naší republiky podepsány v roce 1968 a stvrzeny v Helsinkách roku 1975 a vstoupily u nás v platnost dnem 23. 3. 1976. Od té doby mají naši občané právo a náš stát povinnost se jimi řídit ... tak znějí úvodní slova Charty ´77. Jejími prvními signatáři a zároveň oficiálními mluvčími byli prof. dr. Jan Patočka, dr. h. c., dále Václav Havel a prof. dr. Jiří Hájek. Režim byl po několik dní tímto činem zaskočen, ale Rudé právo zavelelo k útoku už 12. ledna článkem s titulkem Ztroskotanci a samozvanci, ve kterém nazývá Chartu ´77 „pamfletem“. Troufalí signatáři, kteří se nedomáhali ničeho než toho, aby stát respektoval svoje vlastní zákony, byli de facto postaveni mimo zákon a až do listopadu 1989 soustavně perzekvováni a pronásledováni. Ještě dnes stojí za to přečíst si oba zmíněné dokumenty a zamyslet se nad tehdejší absurdní situací, kdy vládnoucí síla hrubě a podrážděně reagovala na až příliš slušnou a ohleduplnou výzvu k dodržování přijatých zákonů. Komunisti tak jednali zřejmě v předtuše svého konce, protože jak známo „když kobyla dodělává, nejvíc kope“. Ve Ždírci se žádný „ztroskotanec a samozvanec“ naštěstí nevyskytl, proto kronikář dál nevzrušeně komentuje tehdejší poklidné dění: Výstavba. V tomto roce bylo postaveno 18 bytů: dvanáctibytovka Plyšanu čp. 404 a šest rodinných domků [Bohumil Marek čp. 377, Stanislav Němec čp. 379, Jan Matějka čp. 381 a 3 domky v řadovce Na Kopaninách, kde je rozestavěno dalších 17 domků], dále ještě dva byty adaptací. Ke konci roku bylo ve Ždírci evidováno 672 bytů se základní vybaveností a odkanalizováním, většina bytů je s ústředním topením. V celkovém počtu je zahrnuto 118 družstevních bytů ... Pokračovala úprava lesoparku u nádraží (bývalá Březina), kde se prováděla probírka a byly budovány lesní chodníčky a dětské pískoviště.
Školní děti při úpravě lesoparku v Březině u nádraží (1978)
Pokračovala výstavba nové tělocvičny u školy. Byl vybudován chodník podél státní silnice od Pochopových až na Pikulku. Na počest 60. výročí VŘSR uzavřelo 495 občanů závazek na odpracování 7 340 brigádnických hodin. Ve skutečnosti pak odpracovali na brigádách přes 11 500 hodin. V dokončeném velkokapacitním teletníku je umístěno tisíc telat, které obsluhuje 10 pracovníků. Jeho kapacita už nedostačuje. Telata od stáří 14-20 dnů se zde vykrmují do váhy 160 kg. Vedoucím teletníku je dlouholetý člen JZD Jiří Fidler. Sousední obce Kohoutov a Benátky byly napojeny na Hamerský vodovod. Výstavba vlečky VČDZ. Za oběť jí padl lesík proti nádraží. Byla pokácena řada stoletých stromů chránících stanici před větrem. Byly tu i stromy a keře okrasné, mnoho drobných živočichů, ochranu zde nacházeli ptáci a polní a lesní zvěř. Dost se toho obětovalo a muselo ustoupit vlečce. Kos vydržel jako poslední a ještě v listopadu poletoval mezi bagry a buldozery. Ke konci roku nezbylo z tohoto utěšeného koutku přírody již naprosto nic, než obnažená šedá země. /5 Průmysl, obchod. 22. července byla provedena úprava [!] cen potravin dovážených z kapitalistické ciziny. Káva z 16,- Kč na 24,- Kč. Též kakao a čokoláda. Vyskytly se velké potíže v dopravě. Průmyslové podniky dostaly zákaz dopravy pro soukromníky a v JZD zvýšili hodinovou sazbu za užívání traktoru z 22,- na 70,- Kčs. Vznikaly tak potíže stavebníkům, ustalo odvážení odpadového dřeva a výřezů z lesa, protože se to při vysokém dovozném nevyplácí. Jízdné ve vlacích ČSD bylo pouze zaokrouhleno na celé koruny, takže jízdenka do Chotěboře je nyní za 1,- Kčs a do Hlinska za 2,- Kčs. Poštovní úřad eviduje 162 telefonních účastníků a řada dalších zájemců čeká na připojení telefonu měsíce a roky. Ve Ždírci je celkem 595 uživatelů televize a 564 rozhlasových koncesionářů. Veřejný život. Oslavy MDŽ se konaly na závodech, pálení čarodějnic jako obvykle na Borovičkách. Oslav 1. máje se ždírečtí letos zúčastnili v Křížové. Jaroslav Pátek byl 1. 12. jmenován mimořádným vyslancem a zplnomocněným ministrem do funkce vedoucího stálé mise ČSSR při UNESCO v Paříži. Šedesátiletý rodák z Kohoutova byl vyučen pekařem, působil jako vyslanec v JAR, má tituly RSDr. [„Rodné Strany Doktor“] a DrSc. Důležitou událost tohoto roku, 60. výročí VŘSR, komentuje ždírecký historik Jan Mísař v zajímavém článku Vzpomínejme, ale nezapomínejme, uveřejněném v srpnovém Ždíreckém zpravodaji: ... ani si plně neuvědomujeme, co se u nás i ve světě změnilo. Změnil se poměr sil ve prospěch socialismu, mohutně zesílil tábor míru a v letošním roce slavíme již 60. výročí velké dějinné události – Velké říjnové socialistické revoluce. Sovětský lid zvítězil tehdy nad domácí i cizí reakcí, stejně tak jako sovětská armáda zvítězila v roce 1945 v gigantickém boji nad fašistickými vetřelci ... Toto vítězství nad fašismem bylo výsledkem společného boje všech protifašistických sil všech armád, bojujících proti hitlerovské Velkoněmecké říši ... Sovětský svaz nekapituloval před zdrcujícím náporem fašistických vojsk, jako to učinila mnichovanská Francie ...
5
- park u nádraží založil v roce 1891 řídící učitel ždírecké školy Arnošt Chleborad - zápis v prvním dílu Pamětní knihy ždírecké školy
Je třeba si občas zavzpomínat a přenést se o nějakých 40-50 let zpátky, do dob naší první republiky a připomenout hlavně našim mladým lidem, jak se tenkrát pracujícímu lidu u nás žilo a jaké měl vyhlídky ... Být tenkráte komunistou, znamenalo být poznamenán ... Jinak se to projevovalo při volbách, nahlédneme-li do stránek kroniky naší obce ... V obecních volbách patřila u nás strana komunistická k jedné z nejsilnějších stran. Měla také vždy náměstka starosty, jímž býval František Růžička [slévač z čp. 23], který však zemřel v únoru roku 1944. [Jan Mísař v článku uvádí, že při volbách v roce 1935 měli komunisté ve Ždírci 40 hlasů a fašisté ve třech stranách dohromady hlasů 64!] ... Přesto, že byly v naší obci čtyři hostince, museli se komunisté uchýlit do hostince „Na Dupandě“ v Kohoutově, kde se konaly schůze, besedy i cvičení. Cvičitelem FDTJ býval dlouhou dobu s. Jan Pospíšil [dělník z čp. 83, nyní Culkovi]. V létě se cvičilo v obecním lese Kopanina ... Tábor na 1. máje býval za četnické asistence „na obci“ (nyní tam stojí dům Adámků). Jak jinak je tomu dnes, kdy KSČ je uznávanou vůdkyní v našem státě ...
Škola už nestačí počtu žáků, proto děti ze dvou tříd dojíždějí do školy na Slavíkov. Celkem má škola 12 tříd se 318 žáky. Žáci pomáhají při sběru brambor ždíreckému JZD a státnímu statku Studenec. Odpracovali celkem 4 062 hodin a sklidili 38 vagonů brambor ze 16 hektarů. /6 Mateřská škola je ve Ždírci od roku 1955, začínala s 22 dětmi, nyní jich ve třech třídách opatruje celkem 90. Některé zápisy z Pamětní knihy ždírecké školy: Leden 1977: 10. 1. vzpomenuto 64. narozenin prezidenta ČSSR a generálního tajemníka ÚV KSČ JUDr. Gustáva Husáka. Únor: 25. 2. vzpomenuto 29. výročí Vítězného února. 16. 2. Výroční členská schůze KSČ. 6
- Za to byla škola vyhodnocena jako nejlepší v okrese s počtem 31 odpracovaných brigádnických hodin na jednoho žáka z 2. stupně. Problematické prvenství! Dlužno podotknout, že děti sbíraly brambory často namísto vyučování. Jsou to ovšem „dobrovolné“ brigády, zatímco v kapitalistických státech je to vykořisťování dětské práce.
Březen: 8. 3. oslavy MDŽ. 11. 3. branné cvičení. Duben: 2. 4. sobota, národní směna – úprava okolí školy, pomníku, lesoparku. 20. 4. v místním kině vzpomínková slavnost s filmem – 107. výročí narození Vladimíra Iljiče Lenina. Květen: 1. 5. oslavy Svátku práce v Křížové. 4. 5. pro starší žáky přednáška majora Axmana z HB „Osvobození Československa Sovětskou armádou“ 8. 5. v obci oslava 32. výročí osvobození Československa Rudou armádou. Účast učitelé i žáci, kulturní vložka žáků školy. 13. 5. vzpomenuto výročí založení KSČ. Září: Vítání prvňáčků v místním kině. Účast poslankyně ONV s. Vlasta Ondráčková. Počet žáků 318, počet tříd 12. Proto dvě třídy umístěny na Slavíkov. Říjen: Ke dni armády navštívili žáci 8. a 9 tříd letiště v HB. Sklizeň brambor a lnu – dobrovolné směny – 4092 hodin. Výročí 28. října připomenuto ve třídách. Listopad: Společná oslava 60. výročí VŘSR 4. 11. v kinu. Kulturní vložka žáků. Pohyb obyvatelstva. Ke konci roku 1977 měl Ždírec celkem 2 193 obyvatel, včetně tří osad. Za tento rok přibylo 140 obyvatel. Počet narozených dětí celkem 35. (1970: 40, 1971: 31, 1972: 32, 1973: 44, 1974: 33, 1975: 39, 1976: 32.) Zemřelo celkem 22 občanů. Z těch ždírečtí: 20. ledna Marie Jelínková 91 let, 28. ledna bývalý pokrývač z Hluboké František Vomela 65 let, 16. února Jaroslav Šorf, rodák z Borové, 72 let, 16. března Václav Kytka, bývalý hajný na Hlíně, 68 roků, 2. dubna František Wasserbauer, 72 let, 3. května Božena Wasserbauerová [rozená Kirchnerová], jeho snacha, 47 let, 10. června Otomar Šedivý [tkalcovský faktor, původem z Nového Ranska] 75 let, 21. července v domově důchodců Jaroslav [„Jarýnek“] Novák z čp. 38, 53 roků, 15. srpna zemřel dobrovolně Petr Himering ve věku 22 let. Dne 16. srpna zemřela Marie Doležalová, 44 roků, 14. září starousedlík a bývalý rolník z čp. 30 Bohuslav Mísař 74 let, 28. září v domově důchodců Denis Kovalev [bývalý donský kozák a emigrant z Ruska, od roku 1922 kočí na statku u Fidlerů a později člen JZD – viz 8. část této historie] ve věku 80 let, 21. října dobrovolně František Nepovím 78 let, 30. října Josefa Fialová 94 let a 30. listopadu Ludmila Kapitolová 68 let. Dne 22. října zemřela při havárii letadla manželka presidenta Gustáva Husáka Viera Husáková. Dne 22. října byl na krucemburském. hřbitově pochován národní umělec Jan Zrzavý, který zemřel ve věku 87 let. Obřadu se zúčastnil i kardinál Tomášek. Dne 25. prosince zemřel ve Švýcarsku osmaosmdesátiletý Charles Chaplin. Vynechanou rubriku Celková charakteristika roku vyplním namísto kronikáře sám: „Státní plán růstu výroby a životní úrovně splněn a překročen až na takové maličkosti, že nebyl ke koupi toaletní papír a dámské vložky a řada dalšího podpultového zboží. /7 Uhlí na příděl. Nebyla svoboda projevu a tisku a nebyla svoboda vůbec. Zato byli političtí vězni. Druhý rok bůhvíkolikáté pětiletky byl tedy celkem úspěšný.“ Kulaté razítko: Rada Místního národního výboru Ždírec n. Doubr. okres Havlíčkův Brod. Podpis: Lédl Pokračování. 7
- Proč nebyl toaletní papír? Protože se plánoval na hlavu a ne na pr...
