2. mezinárodní konference „Interaktivní, projektové a další aktivizační formy výuky na vysokých školách ekonomického zaměření “
ŠkodaAuto Vysoká škola Mladá Boleslav 23.–24. ledna 2006
Aspekty využití moderních informačních technologií ve výukovém procesu Martin Juhas1
Abstrakt Příspěvek shrnuje aspekty využití moderních komunikační technologií ve výukovém procesu. Zabývá se možnostmi využití a přímých vlivů využití informačních technologií na výukový proces. Přináší přehled přínosů využití moderních techniky pro výuku a skrytých možností a směrů využitelnosti. Zároveň však upozorňuje na možné negativní dopady nevhodné aplikace moderních komunikačních technologií, přímých i skrytých vlivů na výukový proces, ale i na další rozvoj studenta. Jako úvod do problematiky posloužil stručný přehled historie rozvoje komunikačních technologií a jejich postupný vliv na rozvoj celé společnosti.
Klíčová slova informační technologie, komunikační technologie
1
Úvodní zamyšlení
Současná společnost prosazuje využívání moderních technologií ve všech oblastech svého působení. Není možné ze všech těchto oblastí vynechat proces výuky a vzdělávání. Touha po co nejširším využití moderních technologií často však zatlačuje úvahy o smyslu a účelnosti využívání těchto technologií a velice zřídka nechá problesknout hlasům o záporných aspektech využití moderních technologií ve výukovém procesu. Ze všech stran je možné slyšet hlasy o výhodách o důvodech proč je využít, co tím je možno získat. Pouze pozorný posluchač zaslechne i ty hlasy, které varují a upozorňují na to, co lze ztratit. Můj příspěvek by měl být ukazatelem na cestě úvah smysluplné využitelnosti moderních informačních technologií ve výukovém procesu. Aby procesy, které chystáme a uskutečňujeme, byly nejen moderní, ale také výukové, aby podporovaly výuku a výchovu studentů nejen po odborné, ale i po společenské stránce, jejich komunikační dovednosti a schopnosti využití poznatků pro společné, ale i osobní úspěchy.
1
Ing. Martin Juhas, Škoda Auto a. s. Vysoká škola, Mladá Boleslav,
[email protected]
2. mezinárodní konference „Interaktivní, projektové a další aktivizační formy výuky na vysokých školách ekonomického zaměření “
2
ŠkodaAuto Vysoká škola Mladá Boleslav 23.–24. ledna 2006
Historie rozvoje komunikačních technologií
Aby bylo možné pochopit vliv informačních technologií na komunikační procesy ve společnosti (mezi něž výuka nepochybně patří), je třeba ohlédnout se do historie. Toto ohlédnutí objasní mnohé z historie rozvoje společnosti v době nedávné. Podle Armina Tofflera byla většina materiálních statků, které v současné době využíváme, vynalezena pouze v poslední osmisté části lidského bytí, přičemž jednou částí rozumí 62 let. Tato skutečnost sama o sobě dává určitý náhled na stále se zrychlující rozvoj techniky a s tím související rozvoj společnosti. Historii komunikačních technologií lze odstartovat vynálezem písma, který je datován zhruba 3000 let před naším letopočtem. Vynález písma je jedním z nejvýznamnějších vynálezů lidstva, který umožnil předávání a uchovávání informací bez nutnosti osobního kontaktu. Pak následuje dlouhá mezera až roku 105 našeho letopočtu je v Číně objeven papír. Ten se však v Evropě objevuje až ve dvanáctém století teprve až s vynálezem knihtisku roku 1456 je vzat na milost. Do té doby byl církví odmítán pro svůj nekřesťanský původ. Jeden z mnoha důkazů, kdy různé ideologie a životní postoje bránily rozvoji techniky a lidského poznání. Za zmínku také stojí vynález tužky v roce 1662. Pak již od druhé poloviny 19. století přichází smršť vynálezů a objevů v oblasti komunikačních technologií, od telegrafu (1836), poštovní známky (1837), telefonu (1876), přes bezdrátový telegraf (1894), rozhlas (1910), televizi (1925) až k osobnímu počítači (1982) a internetu (1993). Internet samozřejmě vznikl mnohem dříve, již v roce 1969, ale zde je uveden rok otevření internetu pro komerční účely a jeho faktické zpřístupnění široké veřejnosti. Kvalita a množství informací je dána rychlostí a formou jejich přenosu. Zde právě hraje technika svou velkou roli. Pokud je k dispozici dostatečná rychlost přenosu, je možno kromě textu přenášet i zvuk. Pokud je k dispozici ještě větší rychlost přenosu, je možné ke zvuku přenášet i obraz. Pokud je k dispozici ještě větší rychlost přenosu, lze přenášet barevný obraz. Takto lze na příkladu uvést vazbu technické vyspělosti, v tomto případě rychlosti, na kvalitě přenášených informací. Je zcela zřejmé, že nová moderní technika již dosáhla rychlostních limitů, které stanovují lidské smysly jako koneční příjemci informací, proto je současný vývoj směřován právě na kvalitu a množství. Forma přenosu je také velmi důležitá z pohledu kvality. Například přenos 20 digitálních fotografií na jedné disketě vyvozuje tvrzení, že jejich kvalita bude výrazně nižší oproti přenosu zmíněných fotografií uložených na CD-ROM. Ano, je možné, že jsou digitální fotografie, které jsou již ve svém originále tak malé, že se na zmíněnou disketu vejdou. Běžně tomu tak ale není a proto, aby se vešly, je nutné velmi razantně snížit jejich kvalitu vhodnou úpravou. Nejen tedy stále zmiňované rychlostní parametry ovlivňují informační proces, ale také parametry kapacitní. Technika současné doby oplývá dostatečným množstvím kapacit pro uchování velkého množství dat, z nichž lze následně vytvářet informace. Spojením rychlosti a kapacity nám technika umožňuje rychlejší zpracování a vyhledání většího množství dat a tím nám pomáhá získat informace, ke které je možno získat i bez využití moderní techniky, leč jejich získání by zabralo mnohem více času.
2. mezinárodní konference „Interaktivní, projektové a další aktivizační formy výuky na vysokých školách ekonomického zaměření “
3
ŠkodaAuto Vysoká škola Mladá Boleslav 23.–24. ledna 2006
Uplatnění moderních informačních technologií ve výukovém procesu
Moderní informační a komunikační technologie postupně nacházejí své místo ve výukovém procesu. Na jejich postupném uplatnění se jistě podílí rychlý rozvoj poslední doby, snižující se cena a zvyšující uživatelská přívětivost jednotlivých zařízení, která umožňuje jejich pohodlné využívání osobami, které nejsou vybaveny specializovanými technickými dovednostmi. Kde všude se s těmito technologiemi lze setkat? Všude, kde si jen lze vzpomenout. Uplatnění moderních informačních a komunikačních technologií není vázáno na jednotlivé obory vzdělávacího procesu, ale na formy a metody výuky, které jsou jednotlivými pedagogy využity při výuce. Některé lze s úspěchem aplikovat ve více oborech, jiné jsou omezeny na určitou oblast oborů. Jaké tedy jsou formy výuky, při kterých je možné s úspěchem moderních informačních a komunikačních technologií využít?
3.1 Prezentace Prezentace je forma předávání poznatků a vědomostí. Prezentaci umožňují informační technologie udělat přehlednější, poutavější a umožňují v daný okamžik zvýraznit potřebnou část tak, aby k ní byla upoutána pozornost studentů. Prezentace s pomocí moderních technologií nemusí mít pouze statickou formu opírající se o notnou dávku fantazie, kterou musí studenti projevit, aby si dokázali představit určité jevy, procesy a souvislosti. Naopak dynamická prezentace s přiměřenou dávkou multimediálních prvků umožní studentům zaměřit svou pozornost na další související jevy a možnosti. Prezentaci je možno označit za jednu z nejzákladnějších forem výuky.
3.2 Vyhledání informací V oblasti vyhledávání informací jsou informační technologie v dnešní době nezastupitelné. Nejen rychlost, se kterou jsou informace vyhledávány a zobrazovány, ale pomocí internetu a dalších komunikačních sítí jsou zpřístupněny velké objemy dat kdekoliv. V současnosti je možné nalézt téměř libovolnou informaci. Jde jen o to, umět ji hledat. Moderní informační technologie přináší do oblasti vyhledání informací rychlost a přehlednost prezentace výsledků hledání. Na uživateli pak již jen zůstává volba vhodných zdrojů a parametrů vyhledávání.
3.3 Demonstrace Moderní informační technologie mohou pomocí vizualizací a demonstračních příkladů přiblížit libovolnou činnost. Fyzikální pokus, vizualizaci chemické reakce v molekulách, demonstrace dat a vývoje ekonomických ukazatelů při zadávání různých variant vstupních parametrů. Studenti tak mohou shlédnout děje a výsledky pokusů v bezpečí s možností
2. mezinárodní konference „Interaktivní, projektové a další aktivizační formy výuky na vysokých školách ekonomického zaměření “
ŠkodaAuto Vysoká škola Mladá Boleslav 23.–24. ledna 2006
detailního studia a libovolného počtu opakování s různými vstupními hodnotami. V neposlední řadě je tak možno přiblížit i děje, které by jinak pro studenty byly nedostupné.
3.4 Samostudium Samostudium je důležitou součástí každého výukového procesu. Informační technologie mohou nabídnout nejen samotné studijní materiály, ale také průvodce studiem. Studenti mohou využít všech materiálů a nástrojů, které jsou k dispozici. K samostudiu patří nejen získávání poznatků, ale také možnosti jejich ověřování a sebekontroly.
3.5 Kontrola Informační technologie přináší do oblasti kontroly výukového procesu objektivitu a zrychlení zpětné vazby. Zkušební testy jsou generovány ze souboru otázek bez zásahu pedagoga, čímž je zcela eliminována možnost ovlivňování testu znalostí studenta ze strany pedagoga. Zároveň také okamžité vyhodnocení testů dává studentům zpětnou vazbu s možnou kontrolou správných a špatných odpovědí. To jsou možnosti, které nám informační technologie v této oblasti přinášejí. Nelze však tento způsob kontroly znalostí studentů použít ve všech oblastech vzdělávání a nutno jej chápat pouze jako jednu z mnoha možností, která by měla sloužit pouze jako doplnění celého spektra kontrolních mechanismů.
3.6 Komunikace Komunikační technologie smazaly pojmy, jako jsou čas a vzdálenost. Na člověku teď záleží, zda si tyto pojmy uvědomí a zda je schopen absenci těchto kritérií využít pro svůj prospěch. Komunikace je možná ve formě písemné (e-mail, fax…) nebo v podobě mluveného slova (telefon, videotelefon, IP telefonie…). Písemná forma je nezávislá na čase, odesilatel může svou zprávu poslat, kdy potřebuje bez ohledu na to, zda je příjemce zprávy aktuálně k zastižení. Příjemce naopak může na zprávu reagovat dle možností. Telefon vyžaduje přítomnost obou komunikujících ve stejném čase, ale zase umí přenášet informace i jiného charakteru, než jsou psaná slova. Například podle zabarvení hlasu lze rozpoznat postoje telefonujícího. Videotelefon k tomu navíc přidává obraz, který zatím nemá potřebnou kvalitu pro přenášení obrazových detailů. Je však možné tyto techniky vzájemně kombinovat a tím výukový proces posunout do jiné roviny. Nesmíme však zapomenout, že přímý dialog vyučujícího a studenta „face to face“ nelze ničím nahradit. Považujme tedy komunikační technologie za podpůrné prostředky výukového procesu, které umožňují vést výukový proces tam, kde je to z časových a geografických důvodů potřebné a vhodné.
2. mezinárodní konference „Interaktivní, projektové a další aktivizační formy výuky na vysokých školách ekonomického zaměření “
4
ŠkodaAuto Vysoká škola Mladá Boleslav 23.–24. ledna 2006
Pozitivní vlivy informačních technologií ve výukovém procesu
Využití moderních informačních technologií ve výukovém procesu s sebou přináší mnoho pozitivních vlivů, které velmi ovlivňují výukový proces a pozitivně ovlivňují jeho kvalitu. Jedním ze základních vlivů je zvýšení názornosti, a tím i přitažlivosti výuky. Multimediální prezentace a animace dějů ukáží názorně studentům děje nejen v technické oblasti, ale i v oblasti ekonomické, matematické, biologii, chemii a všech ostatních předmětech. Nejde pouze o děje jako takové, ale i jejich možné důsledky v budoucím čase. Například grafické znázornění budoucího vývoje ekonomických parametrů při splnění daných vstupních podmínek. Další aspekty využití moderních informačních technologií ve výukovém procesu se neprojeví přímo ve výuce, ale v její plné podpoře. Sdílení a distribuce výukových materiálů je velmi snadná. Kontrola práce studentů v reálném čase, rychlé porovnání výsledků práce, to jsou další přínosy. Moderní technologie umožňují vedení výukového procesu bez omezení vzdáleností a to jak v reálném čase, tak i pomocí nepřímé komunikace (například pomocí e-mailu).
5
Negativní vlivy informačních technologií ve výukovém procesu
Negativních vlivy, které moderní technologie do výukového procesu přinášejí, nejsou na první pohled patrné a některé jejich projevy lze vysledovat někdy až s odstupem času. Pokud budou moderní technologie využívány v nadměrné míře i situacích, kdy to není nutné, mohou moderní informační technologie způsobit ztrátu kolektivního cítění, či omezení komunikačních dovedností. Důsledkem je omezené schopnost týmové práce. Také neosobnost výuky, která je zprostředkována pouze strojem, snižuje kvalitu vzdělávacího procesu. V některých oborech není možné pro výuku moderních technologie využít vůbec a jejich násilné začlenění bude mít kontraproduktivní účinky.
6
Rozuzlení Jak tedy nakládat s informačními technologiemi ve výukovém procesu.
Moderních informačních technologií využívat pouze k výuce témat, která jsou využitím této techniky obohacena. Neprosazovat používání moderních informační technologií pouze proto, že je to moderní. Podporovat týmovou práci a prosazovat používání informačních technologií pouze jako podpůrný prostředek. Je nutné studenty naučit moderní informační technologie využívat, používat nestačí.
2. mezinárodní konference „Interaktivní, projektové a další aktivizační formy výuky na vysokých školách ekonomického zaměření “
ŠkodaAuto Vysoká škola Mladá Boleslav 23.–24. ledna 2006
Literatura [1] CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení. 1.vyd. Praha: Karolinum, 1998
Summary This paper discusses the advantages and risks of using IT in the teaching process.