ASP: mnoho přínosů lze dosáhnout i bez něj, ale v některých oblastech je velmi vhodné

ASP: mnoho přínosů lze dosáhnout i bez něj, ale v některých oblastech je velmi vhodné Jan Smolík Katedra informačních technologií Fakulta informatiky a statistiky Vysoká škola ekonomická v Praze W. Churchilla 4, 130 00 Praha 3 [email protected]

Abstract: Článek analyzuje očekávané přínosy ASP z hlediska jejich reálnosti. V mnoha případech je těchto přínosů možno dosáhnout jinak. Článek dále analyzuje vhodnost aplikačních oblastí pro ASP. Závěrem je, že míra vhodnosti aplikace pro model ASP roste s mírou standardizace, ustáleností, případně změnami pouze v závislosti na změnách obecně platných předpisů, vzdáleností od hlavního předmětu podnikání, zaměřením na rychle se rozvíjející firmy, produkty, nebo odvětví, s malým počtem uživatelů v mnoha firmách . ASP je dále vhodnější pro takové aplikace, u nichž není potřeba off-line verze. Keywords: application service providing, ASP, software as a service, SaaS, kritéria vhodnosti, definice, přínosy

1. Úvod 1

Application Service Providing (ASP) je ve světě informačních technologií velice frekventovaným pojmem. Někteří autoři [VOR04] dokonce předpovídají, že se v nedaleké budoucnosti stane dominantním způsobem poskytování firemních aplikací. Mnoho firem, mezi jinými např. Salesforce.com či Google, ASP úspěšně provozuje a vydělává na něm. Nicméně v dosavadní historii byl model mnohem méně úspěšný, než se předpokládalo. V rámci zhroucení dot.com bubliny na počátku století mnoho ASP firem zkrachovalo. Tato práce si klade za cíl analyzovat očekávané přínosy modelu ASP. V kapitole 2 je rozebrána definice ASP, protože ta zdaleka není jednotná. Kapitola 3 se zabývá očekávanými přínosy modelu. Snaží se rozhodnout, zda jsou reálné a zda jich není možné dosáhnout i jinak. Kapitola 4 se pak zabývá důvody, proč byl model ASP zatím neúspěšný. Hlavním přínosem práce by pak měla být kapitola pátá, jež se snaží z předchozí analýzy syntetizovat aplikační oblasti, pro které je ASP vhodné.

2. Nejasnost definice Přes frekventovanost pojmu neexistuje jasné vymezení, co vlastně ASP je a co už ne. To má několik příčin. Za prvé, pojem ASP má několik definičních kritérií. Někteří autoři vyžadují jen některá z nich, jiní vyžadují průnik více nebo všech. Za

1

Pojem ASP je dnes často nahrazován modernějším termínem SaaS (Software as a service). Tyto pojmy chápeme jako synonyma nicméně se držíme původního pojmenování. Nedomníváme se, že marketingové přejmenování přináší nějaký významný rozdíl. Naopak, pro zajištění další úspěšnosti modelu je třeba se přihlásit k historickým neúspěchům a chybám a následně se z nich poučit. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2007

59

Jan Smolík

druhé, v době velké obliby tohoto pojmu na přelomu století (v období internetové bubliny) bylo jako ASP označováno ledascos. Nejasnosti v definici nemají pro praxi velký význam. Je třeba si je však uvědomit, především vzhledem k šíři pojmu. Některé přínosy a nedostatky se totiž týkají jen některých věcí, které jsou označovány jako ASP. Pojem tak zahrnuje několik různých skupin: Poskytovatele komplexních IT řešení (ERP, CRM) Poskytovatele drobnějšího software (např. aplikace usnadňující spolupráci) Poskytovatele základních internetových služeb (mail, webhosting) Poskytovatele software třetích stran Poskytovatele vlastního software psaného pro ASP Podívejme se nyní na různé definice pojmu ASP. [VPV03] za ASP považuje vytěsnění komplexního zajištění jedné nebo více informatických služeb. Jako významné náležitosti přitom vidí, že předmětem prodeje je přístup k aplikaci, centrální správu aplikace (včetně jejího umístění v centru poskytovatele) a model prodeje 1:N (one-to-many). [PAT01] říká, že “ASP spravuje a dodává aplikační funkce více entitám z data centra pomocí WAN,” což je v souladu s předchozí definicí. [LEE03] k výše uvedeným požadavkům přidává, že dodání je na základě měsíčních poplatků, případně podle počtu uživatelů. Kromě dodání pomocí Internetu předpokládá specifický licenční model. [SER03] chápe ASP jako “formu selektivního outsourcingu, kde třetí strana pronajímá obecně dostupný balíčkový software.” Dále pak mluví o doručování aplikační funkčnosti po webu. Důraz je zde kladen, kromě specifického licenčního modelu, na poskytování obecně dostupného softwaru. Tato definice by ASP de facto omezovala na velmi široce užívané horizontální aplikace, přestože jiní autoři předpovídali ASP budoucnost především ve vertikálních sektorech Důvodem je to, že pro ASP se v tomto případě snižuje možnost diferenciace. Běžnými definičními kritérii tedy jsou: Software centrálně spravovaný v datacentru poskytovatele Model 1:N Specifický licenční model Generický balíčkový software Obecně dostupný software Je však zřejmé, že někteří autoři vyžadují pouze některá z nich, jiná dokonce odmítají. V dalším textu si ukážeme, že některá definiční kritéria nejsou nezbytná pro naplnění přínosů ASP.

3. Očekávané přínosy modelu a jejich kritický rozbor V literatuře lze nalézt následující očekávané přínosy modelu ASP: nízké náklady na vstup [SCH06] nízké nebo žádné kapitálové investice [SCH06], [PAT01] úspora celkových nákladů [SER03] aplikace má vždy aktuální verze [SCH06], [PAT01] překonání nedostatku expertízy interních zaměstnanců [SCH06], [PAT01] škálovatelnost infrastruktury [PAT01] předvídatelnost nákladů [VPV03] vše pod jednou střechou úspora transakčních nákladů [SER03][VPV03] 60

SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2007

ASP: mnoho přínosů lze dosáhnout i bez něj, ale v některých oblastech je velmi vhodné

Na jednotlivá očekávání se nyní podíváme detailněji a podrobíme je kritickému zkoumání. Budeme se soustředit jednak na to, zda jsou skutečně dosažitelná, případně významná. Za druhé budeme zkoumat, zda jsou tyto přínosy skutečně spojené s modelem ASP, či zda jich lze dosáhnout i jinak.

3.1

Žádné kapitálové investice

Vysoké kapitálové investice do IT při běžném způsobu pořízení se dají rozdělit do několika skupin: hardware, vývoj a customizace software, předem placené licence a nutnost vyškolit uživatele a především IT oddělení. Z další analýzy vypustíme školení uživatelů, protože to se týká všech distribučních modelů stejně. Vysoké náklady na hardware placené předem lze rovněž rozdělit do dvou skupin. Na náklady na servery a náklady na uživatelské stanice. Při ASP odpadnou kapitálové investice do serverů, nicméně investice do pracovních stanic zůstanou. Přes snahu vyvinout jakýsi nový druh terminálu, kde by fungoval webový prohlížeč [VPV03], jsou zatím na trhu pouze běžná PC, levnější alternativa se zatím nenabízí. U obou typů kapitálových výdajů na hardware nicméně existuje možnost leasingu, pronájmu, či užití dalších finančních mechanismů, které tyto výdaje „dekapitalizují“ a udělají z nich průběžně placené provozní výdaje. Tj. i bez použití ASP lze odstranit kapitálové výdaje do hardware. Co se vývoje software a customizace týče, použití ASP tyto náklady nijak neovlivní. Nicméně budou zřejmě velmi nízké, protože při ASP se používá standardní software s minimálními možnostmi přizpůsobení. Výhody však nelze přičíst distribučnímu modelu, ale užití hotového, nejlépe krabicového, software. Ten bude mít nízké náklady pořízení vždy, ať už je poskytování pomocí ASP či ne. Poslední analyzovanou skupinou kapitálových investic jsou předem placené licence. Ty skutečně u modelu ASP odpadají, platby jsou většinou prováděny průběžně, zároveň s používáním software. Přestože toto je relativně klíčový prvek definice ASP, není na místě jej spojovat pouze s tímto modelem. Průběžné platby za užívání software, jako protiklad k platbě předem a za upgrade, jsou v zásadě výhodné pro obě strany. Lze tudíž očekávat, že se tento licenční model bude 2 vyskytovat častěji a to nejen ve spojení s ASP.

3.2

Úspora celkových nákladů

Očekávání úspor celkových nákladů je založeno na předpokladu, že dojde ke sdílení nákladů na vývoj a provoz aplikace několika firmami. Nicméně i zde je třeba si uvědomit, že sdíleny budou náklady na vývoj u každé standardní (příp. krabicové) aplikace, ať už je poskytována formou ASP či jinou formou.

2

U lokálně instalovaných aplikací může být složitější implementace modelu payas-you-go, tj. platba pouze za objem užití aplikace. Nicméně i lokálně instalovaná aplikace (zvláště když je ve skutečnosti klient/server) může hlásit, jak je užívána. Navíc i současné licence jsou odstupňovány podle objemu užívání (např. do 100 faktur měsíčně), což sice není zcela pay-as-you-go, ale má to k tomuto modelu blízko. Čistý pay-as-you-go kromě toho přináší riziko neužívání aplikace. Uživatelé se mohou snažit „ušetřit“ tím, že si budou faktury počítat bokem, přičemž si neuvědomí zvýšené náklady své vlastní práce. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2007

61

Jan Smolík

I sdílení nákladů na provoz lze dosáhnout jinak, například vzdálenou správou software instalovaného v jednotlivých firmách. V tomto případě však budou úspory 3 nižší, než u ASP . Největšího přínosu v této oblasti bude dosaženo, pokud práce je relativně málo a nevyplatí se najmout celého člověka. Rovněž je třeba vzít v potaz, že ASP bude chtít mít na této činnosti zisk, který při interní správě do nákladů nezapočítáváme. Ten úsporu snižuje. Hrozí rovněž oportunistické chování ASP. Vliv na celkové náklady tedy nemusí být zcela jednoznačný.

3.3

Aplikace má vždy aktuální verze, snadný upgrade

Dle některých autorů [SCH06], [PAT01] je výhodou, že všichni uživatelé pracují se stejnou kopií aplikace, která je tudíž vždy v aktuální verzi. Aktualizace všech kopií aplikace na pracovních stanicích uživatelů bývala v minulosti velkým problémem. Nechceme polemizovat s tím, že je skutečně jednodušší aktualizovat jednu kopii pro všechny zákazníky. Nechceme polemizovat ani s tím, že je levnější vyvíjet záplaty jen pro jednu verzi a ne i pro verze historické. Nicméně to, že všichni uživatelé pracují s jedinou verzí aplikace nepovažujeme za zcela zřejmý přínos. Prvním mezikrokem mezi lokálně instalovanou aplikací a ASP je totiž užití serverové aplikace s velmi tenkým klientem. V tomto případě se počet kopií, které je nutno aktualizovat, značně snižuje, zvláště pak u velkých firem. Přínos jediné užívané kopie pak zřejmě bude vyšší u aplikací, které užívá hodně firem, ale málo uživatelů v nich a dále pak u malých firem. Čím dál větší množství aplikací si navíc různé záplaty instaluje samo bez zásahu uživatele přes Internet. Výhoda se velmi rychle může otočit v nevýhodu v případě, že mezi dvěma verzemi dochází ke změně ve funkcionalitě. Aplikace totiž neexistují samostatně, většinou jsou integrované s dalšími. V tomto případě je třeba zajistit, aby všechny integrované aplikace byly schopné pracovat s novou verzí. To lze v mnoha případech zajistit uvolněním nové verze s dostatečným předstihem pro testování. V případě špatné spolupráce některého z dodavatelů je však zákazník vystaven do situace, kdy jeho informační systém s novou verzí nefunguje správně, on si však nemůže podržet starší verzi už ani o jediný den. Problémy se změnou funkcionality mezi verzemi lze řešit pomocí neměnného rozhranní (API). [TAK06] však upozorňuje, že v některých případech může sice zůstat API stejné, nechtěně se však mění chování funkcí. Ukazuje to na příkladu chyby ASP Salesforce.com, kde bylo při vkládání položky možno zadat dvě z políček jednotková cena, množství a celková cena, a třetí se dopočítalo. Až do určité verze bylo možné toto číslo buď nezadat, nebo nastavit na speciální hodnotu NULL. Od určité verze pak zadání NULL vedlo k vypsání chybového hlášení. Takovýto jednoduchý rozdíl může narušit integraci, i přestože API zdánlivě zůstává nezměněné.

3.4

Překonání nedostatku expertízy interních zaměstnanců

Nelze polemizovat s tím, že poskytnutí jakékoliv služby externí firmou pomáhá překonávat nedostatek expertízy vlastních zaměstnanců. Nicméně je třeba si 3

Důvodem, proč úspory budou nižší než u ASP je mimo jiné i fakt, že některé náklady u ASP vůbec nejsou – např. version management (když se používá multitenant architektura). 62



uvědomit, které nedostatky překonává právě ASP. V zásadě tuto expertízu můžeme rozdělit na dvě oblasti. Na expertízu ve věcné oblasti (např. účetnictví) a na expertízu potřebnou ke správě instalovaného software (např. správa databází). ASP pomáhá překonat obě, i když věcnou pouze zprostředkovaně. Ta je ve skutečnosti překonána užitím již hotového, málo customizovatelného, případně krabicového software. Forma poskytování již nemá vliv. ASP pomáhá překonávat nedostatek expertízy v oblasti informatiky. Nicméně i v této oblasti není nutné vždy použít klasické ASP s jedinou kopií umístěnou u poskytovatele. Efektů lze dosáhnout i prostým outsourcováním této správy. Vzhledem k možnostem vzdáleného přístupu může být spravující firma i dosti vzdálená. Toto řešení je vhodné pro systémy, které jejichž správa vyžaduje značnou odbornost, ale u nichž nejsou zásahy až tak časté. Příkladem mohou být databázové systémy. Nevýhodou ASP v této oblasti je, že expertíza v oblasti informatiky ve firmě vůbec nevzniká. Pokud již nějaká existovala, tak se dokonce ztrácí. Firma tak zůstává závislá na svém dodavateli. Pokud se jeho služby zhorší a dodavatel neplní své povinnosti, může se firma dostat do nepříjemné situace.

3.5

Škálovatelnost infrastruktury

ASP umožňuje firmě snadno zvyšovat či naopak redukovat její požadavky na informační systém. Při investici do serverů, či například databázového systému se firma váže na určitou výkonnost. Když se později potřeba výkonu zvětší, je potřeba provést novou investici, v mnoha případech se staré vybavení ukáže dále nevyužitelným. Ještě horší je opačná situace, kdy se výpočetní požadavky sníží. Nákladná investice, resp. její část, se pak ukáže zbytečnou. Firmy v mnoha případech investují do zbytečně nákladného vybavení, aby měly jistotu, že výkon informačního systému bude vždy dostatečný. Vliv na to mají i nedostatečné znalosti podnikových informatiků, kteří nedokáží odhadnout skutečné potřeby a raději doporučí investovat do výkonnějšího vybavení. Tvrzení o předimenzovanosti nakupovaných počítačů má autor ověřeno z vlastní praxe. Jako vývojář pracoval ve firmě, která vytvářela účetní software pro střední a velké firmy. Užívaly jej například investiční pobočky bank či jeden celostátní deník. Pro testování software celkem 20 vývojáři se ukázalo jako nejlepší varianta nakupovat osobní počítače dimenzované na co nejlepší výkon v ceně zhruba 60 tisíc korun. U zákazníků byl pak software provozován na drahých značkových serverech v ceně stovek tisíc. Počet uživatelů přitom nebyl řádově větší. Rozdíl byl pozorovatelný jen u hromadných operací (např. zákazník účtoval na konci měsíce stovky tisíc faktur). Vzhledem k tomu, že software nebyl na takovéto operace navržen, dalo se předpokládat, že jeho přetvořením by i tyto operace bylo možné značně urychlit. Ostatně už správné nastavení indexů na databázovém systému a optimalizace některých dotazů vedla k řádovému zvýšení výkonu i na pomalejším, levném, stroji. Toto vše při ASP odpadá. ASP provozuje aplikace mnoha firem, a může snadno přesouvat zdroje od jedné k druhé, podle toho, jak se mění informační požadavky. Jeho infrastruktura navíc vždy musí být od začátku navržena jako rozšiřitelná. I pokud se požadavky firem nemění, ASP vždy bude od počátku předpokládat, že získá více zákazníků a tudíž poroste. Zákaznická firma s růstem požadavků počítat nemusí. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2007

63

Jan Smolík

Nicméně v této souvislosti je třeba upozornit na některé nepříjemné efekty sdílení zdrojů. Zaprvé, ASP bude do infrastruktury pravděpodobně investovat periodicky. To znamená, že výkonnost se bude pravděpodobně houpat, nejlepší bude po nákupu zdrojů, nejhorší těsně před ním. Samozřejmě, pomocí SLA lze vynutit, aby odezva nikdy neklesla pod určitou mez, ale i tak tento efekt může být nepříjemný. Za druhé, některé typy informačních systémů mají periodicky zvýšené požadavky na zdroje. Příkladem mohou být účetní systémy, kdy se na konci měsíce dělá uzávěrka, následně se pak počítají mzdy atd. Tato situace nastává u všech firem najednou. ASP tedy musí mít infrastrukturu dimenzovanou na tuto maximální zátěž, která u všech firem nastává ve stejný okamžik. To snižuje účinnost snížení nákladů ze sdílení infrastruktury. Pokud by rozložení těchto zvýšených požadavků bylo normální, rozložily by se při velkém počtu zákaznických firem rovnoměrně a nadbytečná kapacita ASP by nemusela být nikterak velká. Zákonné a zvyklostní požadavky však směřují spíše ke špičce ve stejný okamžik. Pokud ASP nemá dostatečnou kapacitu ke zvládnutí těchto periodických náporů, může docházet k nepříjemným problémům a zdržením.

3.6

Předvídatelnost nákladů

Toto očekávání je spojeno právě se specifickým licenčním modelem a způsobem pořízení infrastruktury. Výhodné je pro obě strany. Dnešní model platby za úvodní licence a upgrade se ukazuje jako nevýhodný i pro dodavatele. Projevuje se kolísáním příjmů. Navíc v některých oblastech, jako například textové editory, již nejsou rozdíly mezi verzemi tak závažné a uživatelé nejsou motivováni povyšovat. Příjmy softwarových firem tak klesají. To, že si uživatelé drží raději starší verze má i ten nepříjemný efekt, že nedostávají nejkvalitnější služby. Jak již bylo řečeno, specifický licenční model nemusí být nutně spojen s modelem ASP. Lze očekávat, že bude užíván i mimo tuto sféru. Předvídatelné náklady se pak mohou stát ve světě software zcela běžnými a nebudou tedy výhodou ASP. Spíše jakýmsi standardem.

3.7

Shrnutí kritické analýzy očekávání

Výše provedená kritická analýza očekávaných přínosů naznačuje, že model ASP je většinou srovnáván se stavem, který panoval v první polovině devadesátých let. Tj. aplikace používají tlustého klienta, jsou vysoce customizované, často vyvíjené vlastními silami, licence je prodána předem a další platby jsou za upgrade. Dále se očekává, že správa musí být prováděna tam, kde je správce fyzicky přítomen a že musí každý zásah provést sám. Vývoj aplikací však šel dál a model ASP je nutné srovnávat s dnešním stavem. Mnoho z přínosů, které jsou literaturou přisuzovány modelu ASP lze dosáhnout, alespoň částečně, i jinak. Kapitálové investice a nepředvídatelnost nákladů lze odstranit pomocí nového licenčního modelu, případně leasingem hardware. Problémy s upgradem aplikací lze pak odstranit použitím tenkého klienta, vzdálenou správou, případně automatickou aktualizací. To vše jsou dnes běžně používané přístupy. Model ASP je tedy nutno posuzovat ve vztahu k současným technologiím, nikoliv ke stavu z první poloviny devadesátých let. To, že je očekáváno snížení kapitálových investice, naznačuje důležitý trend. Firmy přestávají brát informační systém jako investici, ale jako běžné provozní náklady. 64



To platí určitě alespoň pro běžně používaný software, který nemůže přinést strategickou výhodu. K tomuto závěru dochází i [CAR03]. Ten se dokonce domnívá, že žádný software již dnes nemůže přinést strategickou výhodu. Toto tvrzení je v současné době zřejmě ještě předčasné, nicméně je mu třeba věnovat pozornost jako směru vývoje. Tento trend podporuje rozvoj ASP. Software, který nemá strategický význam, je zralý na standardizaci. Ta je přitom pro úspěšné zavedení modelu ASP klíčová. Trend rovněž podporuje rozvoj průběžného financování. Z výše provedené analýzy by se mohlo zdát, že ASP nemůže přinést nic, čeho nelze dosáhnout jinými cestami. Není tomu tak. Výše uvedené očekávané přínosy se ukazují jako reálné. Je však třeba brát v potaz, že ve srovnání s jinými moderními přístupy nemusí být tak velké. V dalším textu objasníme, pro které oblasti je ASP vhodné a pro které méně.

4. Důvody relativního neúspěchu modelu ASP Jak již bylo řečeno, model ASP nedosáhl takového úspěchu, jak bylo předpokládáno. Neznamená to, že neexistují úspěšné firmy a úspěšná řešení, neúspěch je relativní vzhledem k vysokým očekáváním především z počátku století. Ostatně úspěch již zmiňované firmy Salesforce.com ukazuje, že model úspěšný být může. V době splasknutí dot-com bubliny na počátku století nicméně mnoho ASP firem zkrachovalo. Analýza tohoto neúspěchu byla provedena v [CUR04] a [DES03]. V této části jejich závěry zrekapitulujeme a doplníme o některé vlastní. [CUR04] upozorňuje na to, že v mnoha případech ASP zaměnili model jeden pro mnoho (1:N) za totéž pro všechny. Mezi tím, co jednotliví poskytovatelé nabízeli nebyl žádný rozpoznatelný rozdíl. Aplikace tak nemohly přinést strategickou výhodu. V souvislosti s analýzou provedenou v tomto článku dodáváme, že přinesení strategické výhody je možná nedosažitelné, protože ASP se logicky zaměřuje spíše na standardní produkty, které jsou spíše nezbytností, než strategickou záležitostí. [CUR04] dále upozorňuje, že v oblasti standardizovaných aplikací, jako například systémy pro podporu spolupráce, se firmám nepodařilo dosáhnout úspor z rozsahu. Potřebný počet zákazníků byl pro takovéto aplikace vyšší, než firmy předpokládaly. Chyba v tomto případě mohla nastat špatným způsobem financování začínajících firem, kdy byly peníze vkládány do projektů s nejistou návratností. [DES03] upozorňuje, že požadavky na aplikace v různých vertikálách jsou různé. Banky například vyžadují spolehlivost, zatímco cestovní kanceláře zase třeba dostupnost 24 x 7. Tím, že se ASP zaměřili na jednotné řešení pro všechny, došlo k tomu, že ve skutečnosti nevyhovovalo nikomu. Autorka v textu rovněž upozorňuje, že přestože se očekávalo zaměření ASP spíše na vertikály, většina jich podnikala v horizontálních aplikacích. Problémem je tedy zřejmě často špatné strategické umístění poskytovatelů. V souladu s předchozí analýzou se domníváme, že na vině mohou být rovněž i nerealistická očekávání. V literatuře je ASP model často srovnáván s aplikacemi první poloviny 90. let. Nicméně dnešní aplikace jsou přeci jenom o něco napřed a přínosy tudíž budou o něco menší, než jak jsou prezentovány. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2007

65

Jan Smolík

5. Kde model ASP využít V této kapitole se pokusíme nalézt oblasti aplikací, pro které je model ASP nejvíce vhodný. Vyjdeme přitom z definice ASP a očekávání, která byla do modelu vkládána. Budeme přitom z předpokládat, že tato očekávání jsou požadavky, resp. přáními firem, čeho by chtěly dosáhnout. Tato očekávání budeme korelovat o příčiny dosavadního neúspěchu modelu. Měli bychom se tak dostat k těm reálným přínosům ASP, které firmy chtějí.

5.1

Generický software

Jako první se podíváme na předpoklad generického software. Ten má vliv na naplnění očekávání nízkých kapitálových investic, snadného upgrade i překonání nedostatečné expertízy ve věcné oblasti. Již samotný definiční požadavek vede k závěru, že software pro ASP musí být dostatečně standardizován. To ovšem není jediný závěr. Generický software, jak už bylo řečeno, pomáhá překonávat nedostatek expertízy ve věcné oblasti. To předpokládá, že tento nedostatek existuje. Bude se tedy jednat především o ty věcné oblasti, které jsou vzdálené od hlavního předmětu podnikání firmy. V těchto oblastech by firma měla převzít best-practices obsažené v generické aplikaci a přizpůsobit jim i své procesy. Jiná situace nastává v případě, že se aplikace úzce dotýká předmětu podnikání 4 firmy. I přes tvrzení obsažená v [CAR03] se domníváme, že v těchto případech může firma vhodným propojením aplikace přizpůsobené jejím požadavkům s procesy získat strategickou výhodu. Firma by v těchto oblastech sice měla znát nejlepší praxi, nicméně měla by se nějakým způsobem diferencovat od své konkurence. K tomu jí generický software moc nepomůže. Dalším závěrem tedy je, že čím dále je aplikační oblast od hlavního předmětu podnikání, tím je vhodnější pro ASP. Pomocným kritériem by měla být i SWOT analýza. Tam kde má firma silné stránky by měla využít individuálního nastavení procesů, které bude zřejmě nutné podpořit vysoce customizovaným softwarem. Naopak, v oblasti slabých stránek by firma měla využít nejlepší praxe a přizpůsobit své procesy generickému software, který je poskytován ASP.

5.2

Model 1:N a jediná provozní verze

Model 1:N úzce souvisí s generičností software a potvrzuje tak již dříve definované závěry o potřebě vysoké standardizace a nedotýkání se hlavního předmětu podnikání. Tento model však také znamená, že v provozu bude pro všechny zákazníky pouze jediná verze. To má dopad především na integraci s dalšími aplikacemi. Pokud by docházelo k častým změnám v rozhraní (ať už explicitním, či implicitním), mohlo by to přinášet problémy. Dostáváme se tak opět ke standardizaci, tentokrát však spíše ve významu ustálenosti. Model ASP je tak vhodnější pro aplikace, které se již příliš neproměňují. Naopak, jakkoliv standardní aplikace, které jsou stále ještě v překotném vývoji příliš vhodné nejsou.

4

[CAR03] se domnívá, že IT v dnešní době nemůže přinést žádnou strategickou výhodu a je pouhou nezbytností. 66



Zvláštní kapitolou pak jsou aplikace, které se sice mění, ale především kvůli změně zákonů, či jiných obecně platných předpisů. V obecně užívaném software se může jednat o účetnictví, v produktech určených pro vertikály můžeme nalézt příkladů více. Například produkty ve zdravotnictví řídící se lékovými vyhláškami. V těchto případech musí všichni dodavatelé reagovat na změnu zákonů a tyto aplikace jsou výjimkou z požadavku na ustálenost. Jak již bylo zmíněno v sekci 3.3, přínos jediné užívané kopie pak zřejmě bude vyšší u aplikací, které užívá hodně firem, ale málo uživatelů v nich a dále pak u malých firem.

5.3

Škálovatelnost infrastruktury

Očekávání škálovatelnosti infrastruktury bude mít větší dopad na typ firem, pro které je ASP vhodné, než na typ aplikací. Škálovatelnosti potřebují spíše rychle rostoucí firmy, než firmy, jejichž růst je stabilizován. Nemusí se však jednat o celou firmu, může se jednat jen o její část, která se zabývá prodejem rychle rostoucího produktu. Co sezónní výkyvy? Co se typu aplikací týče, jsou to pak právě ty určené pro podporu výroby a prodeje rychle se rozvíjejícího produktu, případně rychle se rozvíjejícího odvětví. Jde tedy o zaměření na konkrétní vertikálu. Ostatně koncentrace na vertikální produkty byla ASP předpovídána od samého začátku, i když empirická studie [DES03] ukazuje, že většina aktivních ASP se orientovala na horizontální produkty.

5.4

Hostování u poskytovatele

Samotný fakt hostování aplikace u poskytovatele nemá větší vliv pro rozhodnutí, které aplikace jsou pro ASP vhodné. Dnešní technické předpoklady, včetně rychlého, spolehlivého a levného připojení k Internetu umožňují takto vzdáleně provozovat takřka všechny aplikace. I obavy o bezpečnost dat jsou spíše 5 neopodstatněné , většina hostujících firem provádí lepší bezpečnostní opatření, než zákaznické firmy. Co však může ovlivnit vhodnost aplikace pro ASP je potřeba off-line řešení. Tj. takové aplikace, která bude fungovat i s velmi pomalým připojením, případně bez něj. Aplikace, které takovou možnost potřebují budou zřejmě dražší na vývoj i správu, což snižuje jejich vhodnost pro ASP model. Nicméně nejedná se o neřešitelnou situaci.

5.5 Specifický licenční model Ani předpoklad specifického licenčního modelu by některé aplikace neměl výrazně zvýhodňovat či znevýhodňovat. Domníváme se, že průběžný model financování se 5

Ostatně vývojáři a správci sítí jsou jinak považováni za velmi důvěryhodné osoby. Autor se při své praxi několikrát setkal s tím, že firmy pro testování aplikace v případě chyby poskytnou vývojářům ostrá data. Je pravdou, že odhalit příčinu problému je v mnoha případech jinak nemožné. K tomuto kroku se v případě krize dost často odhodlávají i firmy, které s daty původně dělaly velké tajnosti. Sdělení svého vlastního hesla správci sítě pak většina uživatelů považuje za zcela normální. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2007

67

Jan Smolík

stane běžným pro všechny typy aplikací, ať už jsou poskytovány jakoukoliv formou. Je totiž výhodný pro obě strany. U některých aplikací je již placení za upgrade neúnosné. Příkladem jsou kancelářské aplikace typu MS Word, kde již nejsou rozdíly mezi verzemi dostatečně velké, aby zákazníka motivovaly koupit si novější verzi.

5.6

Shrnutí vhodných oblastí

Pokud sumarizujeme výše provedenou analýzu, můžeme říct, že míra vhodnosti aplikace pro model ASP roste s: • Mírou standardizace • Ustáleností, případně změnami pouze v závislosti na změnách obecně platných předpisů • Vzdáleností od hlavního předmětu podnikání • Zaměřením na rychle se rozvíjející firmy, produkty, nebo odvětví • Malým počtem uživatelů v hodně firmách • Neexistencí potřeby off-line řešení 6 7 První tři kritéria považujeme za klíčová. Bez standardizace a ustálenosti aplikační oblasti je ASP těžko uskutečnitelné. Vzdálenost od hlavního předmětu podnikání je významná především z pozice jednotlivých firem. Zaměření se na rychle se rozvíjející firmy, produkty nebo odvětví je v rozporu s požadavkem na ustálenost. Tento požadavek byl do analýzy zahrnut kvůli tomu, že tyto firmy budou spíše potřebovat plynule rozšiřovat infrastrukturu. Zde je možné spíše sledovat tržní kouty. Lze se tedy zaměřit na ustálené aplikace, se kterými by už neměly být kompatibilitní problémy, nebo na rostoucí aplikace, které jsou užitečné právě z důvodu snadné rozšiřitelnosti požadavků. Dalším tržním koutem pak jsou aplikace s malým počtem uživatelů v mnoha firmách. Neexistence potřeby off-line řešení je z výše zmíněných požadavků nejméně důležitý. Nicméně i toto kritérium může některé aplikace diskriminovat

5.7

Konkrétní aplikace

V českém prostředí se velmi často hovoří o ASP velkých softwarových řešení jako je ERP či CRM. Důvod je zřejmý. Utrácí se za ně největší částky a tak je to vhodné místo, kde šetřit. Domníváme se nicméně, že toto nejsou nejvhodnější aplikace pro start ASP. Jednak je u nich potřeba určitá míra customizace a Za druhé velmi často zasahují do hlavních procesů firmy. Tyto kategorie jsme v předchozí analýze označili jako méně vhodné pro ASP. Pro ASP se velmi hodí standardní běžně dostupné produkty. Ty jsou ve světě velmi často outsourcovány právě formou ASP. Příkladem může být server elektronické pošty. Jedná se o standardní záležitost a není třeba, aby tuto problematiku, včetně ochrany před viry či spamem každá firma řešila sama. Do poskytování mailového serveru se v nedávné době pustil i Microsoft, i když zatím velmi opatrně. V tomto kontextu je zajímavé upozornit na to, že e-mailové služby zdarma jsou mnohdy na vyšší úrovni, než jaké si zajišťují firmy samy. 6 7

68

Standardizací rozumíme, že se problém řeší v různých firmách stejně Ustáleností rozumíme, že se způsob řešení nemění SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2007


Kromě standardních jednoduchých aplikací lze uvažovat i o ASP částí ERP. Jak již bylo řečeno, některé části je třeba customizovat, či jsou součástí odlišení se firmy od okolí. Nicméně například finanční účetnictví je přísně řízeno zákonem a všichni je musejí používat stejně. Splňuje tedy naše požadavky na vhodnou oblast ASP.

6. Závěr Za pomoci kritické analýzy očekávaných přínosů ASP jsme došli k závěru, že mnoho očekávaných efektů je možné dosáhnout i bez použití ASP. Většinou v nižší míře než u ASP. Model ASP je však třeba srovnávat právě s těmito alternativami a nikoliv s tím, jak software vypadal v první polovině devadesátých let. Toto špatně provedené srovnávání, ze kterého pak vyplývají nerealistická očekávání, považujeme za jednu z možných příčin dosavadní neúspěšnosti modelu ASP. Z očekávaných přínosů a definičních kritérií ASP jsme zároveň odvodili neformální model vhodnosti různých aplikačních oblastí pro ASP. Došli jsme k závěru, že míra vhodnosti aplikace pro model ASP roste s mírou standardizace, ustáleností, případně změnami pouze v závislosti na změnách obecně platných předpisů, vzdáleností od hlavního předmětu podnikání, zaměřením na rychle se rozvíjející firmy, produkty, nebo odvětví, malým počtem uživatelů v hodně firmách, neexistencí potřeby off-line řešení. Některá z těchto kritérií si navzájem odporují. To nepovažujeme za chybu modelu, ale za indikaci existence tržních koutů. Aplikace, které nesplňují tato kritéria nehodnotíme jako nevhodné, ale jako méně vhodné a domníváme se, že jak poskytovatelé tak zákazníci by s nimi měli spíše počkat, až se model ASP stane standardem.

Summary ASP is a very popular word in the IT community however there is no consensus on the definition. For purpose of this work, we summarized definitions of several authors and we came with following criteria for ASP: the software is centrally managed in the ASPs data center, software is provided in 1:N model, there is a specific licensing model (monthly fees, pay-per-user), software is generic (or even packaged), and the software is usually generally available. We have analyzed expected benefits of the model and we came to the conclusion that many of them can be obtained without actually using ASP. For example capital investments can be overcome by leasing or by monthly fees (that are not connected only with ASP), problems with actualization can be solved by use of ultra-thin client and remote management. Problems with insufficient expertise are generally solved with usage of ready-made software. This does not mean that ASP is not useful, but it makes it one solution from many, not cure for everything. By further analysis of the expected benefits and definition criteria we came to the conclusion that the software is more appropriate for ASP the more it is: standardized, stable (or changed only in accordance to change in the law), more distant from businesses core processes, aimed on quickly developing companies, products, or sector of economy, has small amount of users in large number of companies and the more it does not need an off-line solution. These criteria generally do not contradict each other apart from stability and aim to fast developing branches. These can be viewed as different market segments. Stability SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2007

69

Jan Smolík

was introduced to the model for integration reasons while aim to fast developing branches from the need for growing infrastructure that is one of major benefits of ASP.

Literatura [CAR03] Carr, N.G.: IT Doesn't Matter, Harvard Business Review, Vol. 81, No. 5, May 2003 [CUR04] Wendy L Currie. Value creation from the application service provider ebusiness model: the experience of four firms. Journal of Enterprise Information Management. Bradford:2004. Vol. 17, Iss. 2, p. 117-130 [DES03] Desai, B. and Currie, W. 2003. Application service providers: a model in evolution. In Proceedings of the 5th international Conference on Electronic Commerce (Pittsburgh, Pennsylvania, September 30 - October 03, 2003). ICEC '03, vol. 50. ACM Press, New York, NY, 174-180. DOI= http://doi.acm.org/10.1145/948005.948028 [GRE02a] Greschler, D. and Mangan, T. 2002. Networking lessons in delivering 'Software as a Service': part II. Int. J. Netw. Manag. 12, 6 (Nov. 2002), 339-345. DOI= http://dx.doi.org/10.1002/nem.447 [GRE02b] Greschler, D. and Mangan, T. 2002. Networking lessons in delivering ‘Software as a Service’---part I. Int. J. Netw. Manag. 12, 5 (Aug. 2002), 317-321. DOI= http://dx.doi.org/10.1002/nem.446 [GUP05] Atul Gupta, Siriyama Kanthi Herath. Latest trends and issues in the ASP service market. Industrial Management + Data Systems. Wembley:2005. Vol. 105, Iss. 1/2, p. 19-25 (7 pp.) [KAP07] Jeffrey M Kaplan. Business Communications Review. SaaS: Friend Or Foe? Hinsdale:Jun 2007. Vol. 37, Iss. 6, p. 48,51-53 (4 pp.) [KRT04] Krt Martin. Nabídka ERP formou ASP. ASP Monitor (22. 6. 2004). www.aspmonitor.cz. Přístup 19. 6 2007 [LEE03] Lee J., Huyng M. Q. Kwok, R., Pi S. 2003. IT Outsourcint Evolution, Past, Present and Future. Communications of ACM. May 2003 Vol. 46 No 5 [PAT01] Patnayakuni, R. and Seth, N. 2001. Why license when you can rent? Risks and rewards of the application service provider model. In Proceedings of the 2001 ACM SIGCPR Conference on Computer Personnel Research (San Diego, California, United States). M. Serva, Ed. SIGCPR '01. ACM Press, New York, NY, 182-188. DOI= http://doi.acm.org/10.1145/371209.371233 [SER03] Servu M. A., Sherer S. A., Sipior J. C. 2003. “When Do You ASP?” The Software Life Cycle Control Model. Information System Frontiers 5:2. 219-232, 2003 [SCH06] Schoenfeld A. and Winslow M. A. 2006. ABrave New World: Are you ready to host your system? Risk Management. Jun 2006. Pg 30 [SOL06] Adriano O Solis, Karl B Putnam, Leopoldo A Gemoets, David Almonte, Tony Huerta Montoya. FROM REMOTE HOSTING TO SELF-HOSTING OF AN ERP SYSTEM: LESSONS LEARNED FROM THE CITY OF EL PASO. Information Systems Management. Boston:Summer 2006. Vol. 23, Iss. 3, p. 88-101 (14 pp.) 70



[TAK06] Takeuchi L. 2006. ASPs The Integration Challenge. Component technologies. Volume 4 , Issue 5 (June 2006) [VOR04] Vorisek, J. and Feurlicht G. 2004. Pre-requisities for successful adoption of the ASP model by user organization. [VOR05] Voříšek J. 2005. Trendy IS/ICT, na které musí uživatelé reagovat. http://nb.vse.cz/~vorisek, Přístup 1. 9. 2007 [VPV03] Voříšek J., Pavelka J., Vít M.: Aplikační služby IS/ICT formou ASP - Proč a jak pronajímat informatické služby, Graga Publishing, Praha, 2003, ISBN 80-2470620-2, (Application Service Providing – Why and How to Hire Application Services)


71

ASP: mnoho přínosů lze dosáhnout i bez něj, ale v některých oblastech je velmi vhodné

Recommend Documents