ČASOPIS NÁŠ DOMOV Domova seniorů na Novovysočanské

ČASOPIS NÁŠ DOMOV Domova seniorů na Novovysočanské ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Ročník 2013 č. 11 ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

„Život měříme příliš jednostranně; podle jeho délky a ne podle jeho velikosti. Myslíme víc na to, jak život prodloužit, než na to, jak ho opravdu naplnit. Mnoho lidí se bojí smrti, ale nedělají si nic z toho, že sami a mnoho jiných žijí jen položivotem, bez obsahu, bez lásky, bez radosti.“ Tomáš Garrigue Masaryk

Obsah Stručná připomínka říjnových událostí ................................ 2 Konec Rakouska-Uherska a vznik první republiky .............. 4 Vznik Československa ........................................................... 6 Tomáš Garrigue Masaryk ................................................... 9 To kalné ráno (Osm dní) .................................................... 14 Poezie lásky ........................................................................ 15 Křížovka ............................................................................ 16 Změny písmen ................................................................... 17 Doplňování měst do textu písní ............................................ 18 Soutěžní kvíz ...................................................................... 19 Vtipy .................................................................................. 21

1

Koutek historie

Stručná připomínka říjnových událostí 4. října 1842 bylo uvařeno první pivo v plzeňském Měšťanském pivovaru. 4. října 1957 ve 20:28:04 hodin byla vypuštěna první umělá družice Sputnik, jež byla vynesena raketou R7. Bylo to na raketové základně v kazašské stepi na kosmodromu, který teprve později dostal jméno Bajkonur. Vlastní raketu konstruoval Sergej P. Koraljov, motory Varin P. Gluško, telemetrii a řízení Boris N. Petrov. Raketa R7 vynesla do vesmíru družici Sputnik I. O váze 83,6 kg. Sputnik se dostal na orbitální dráhu se sklonem 63° vzhledem k rovníku a obíhal po elipse ve výšce 227 až 947 km. Jeho dvě vysílačky pracovaly na frekvencích 20 až 40 megahertzů. Oblet Země trval 96 minut. 5. října 1582 vstoupil v platnost gregoriánský kalendář, kterým byl nahrazen dosavadní Juliánský. O reformu se zasloužil papež Řehoř XIII., proto se nazývá nový kalendář gregoriánský. Kalendářní úprava sledující zpřesnění času občanského ve srovnání s astronomickým. Mimo jiné to znamenalo vypuštění 11 dnů. Po 4. říjnu se počal psát hned 15. říjen. 14. října 1842 se konaly prvé jezdecké závody u nás na hippodromu v Pardubicích. Letos tomu bude již 171 let.

2

Koutek historie

18. října 1967 přistála na Venuši průzkumná raketa a vysílala na Zemi zprávy. 27. října 1782 se narodil houslový virtuos Nicolo Paganini. 28. října 1918, po skončení 1. světové války a rozpadu Rakouska-Uherska, vznikl Československý stát. Od té doby prošel mnoha proměnami: Československo, Protektorát Čechy a Morava, Slovenská republika, Federace České a Slovenské republiky, až po dnešní Českou republiku a Slovenskou republiku. Více o vzniku Československého státu se dozvíte v tomto čísle časopisu. 29. října 1787 se v pražském Nosticově (dnes Tylově) divadle hrála ve světové premiéře Mozartova opera Don Giovani.

Miroslav Kuranda

3

Koutek české historie

Konec Rakouska-Uherska a vznik první republiky Za první světové války přemýšleli někteří politikové o tom, jak bude vypadat Rakousko-Uhersko, až válka skončí. Co kdyby Rakousko prohrálo, co pak? Mnozí lidé byli s životem v Rakousku-Uhersku nespokojeni. Řada politiků se uchýlila do exilu a odtamtud ze Švýcarska, Francie, Anglie, Ruska či Spojených států amerických řídila projevy odporu proti monarchii. V roce 1915 vznikl Český komitét zahraniční, přetvořený o rok později v Československou národní radu a 14. listopadu 1915 vydal prohlášení, kde požadoval vznik nového státu. … Všecky české strany domáhaly se samostatnosti národa posud v rámci Rakouska-Uherska; průběh bratrovražedné války a bezohledného násilí Vidně nutí nás domáhat se samostatnosti bez ohledu na RakouskoUhersko. Usilujeme o samostatný československý stát… Většina obyvatelů se zpočátku politikou příliš nezabývala, odpor vůči Rakousku-Uhersku ale stále rostl. Tátové od rodin strádali na bojištích, jejich ženy a děti doma trpěli hlady a nedostatkem peněz. Těžce pracovaly, aby vydělaly trochu prostředků na obživu a na venkově obstaraly svá hospodářství. Vznikaly různé protestní akce a posměšné písně, za něž byli autoři posíláni do vězení. Jiní lidé si například představovali RakouskoUhersko jako federaci, Předlitavsko jako spolkový stát nebo Čechy jako samostatné království. Tyto názory se 4


občas objevují i dnes. Když se válka chýlila ke konci a bylo zřejmé, že ji Rakousko-Uhersko prohraje, předal T. G. Masaryk 18. října 1918 vládě Spojených států amerických dokument nazvaný Washingtonská deklarace (prohlášení). Obsahoval podobu budoucího československého státu a vyhlášení nezávislosti. … Československý stát bude republikou. Ve stálé snaze o pokrok zaručí úplnou svobodu svědomí, náboženství a vědy, literatury a umění, slova, tisku a práva shromažďovacího a petičního. Církev bude odloučena od státu. Naše demokracie bude spočívat na všeobecném právu hlasovacím. Ženy budou postaveny politicky, sociálně a kulturně na roveň mužům. Práva menšiny budou chráněna poměrným zastoupením a bude uznávat zásady iniciativy a referenda. Stálé vojsko bude nahrazeno milicí. Československý národ provede dalekosáhlé sociální a hospodářské reformy; velkostatky budou vyvlastněny pro domácí kolonizaci; výsady šlechtické budou zrušeny. Dáno v Paříži dne 18. října 1918. Profesor T. G. Masaryk předseda ministerské rady a ministr financí Generál Dr. Milan Štefánik ministr národní obrany Dr. Edvard Beneš ministr zahraničních záležitostí a ministr vnitra

5


Vznik Československa Nezávislost Československa byla prohlášena 28. října 1918 pětičlenným Národním výborem v Praze (jehož členy byli Antonín Švehla, Alois Rašín, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár a František Soukup - „muži 28. října“), a to v součinnosti se zahraniční akcí Československé národní rady, která se již o 4 dny dříve prohlásila za prozatímní vládu nového státu. Národní výbor prosadil v zájmu uchování veřejného pořádku kontinuitu zákonů a vládl prostřednictvím dekretů. Počátečním problémem bylo sestavení československého parlamentu. Jelikož volby byly zatím nereálné, byl parlament – Revoluční národní shromáždění – poskládán na základě voleb z roku 1911 do rakousko-uherského sněmu. Slovensko bylo zastoupeno 44 jmenovanými poslanci. Národní výbor předal své pravomoci na prvním zasedání Národního shromá-ždění 14. listopadu 1918, kdy byl prezidentem zvolen Tomáš Garrigue Masaryk, předsedou vlády Karel Kramář, Tomáš Garrigue Masaryk ministrem zahraničí Edvard Beneš a ministrem vojenství Milan Rastislav Štefánik; také byl slavnostně sesazen rod Habsburků a byla přijata prozatímní ústava. Němci neměli v tomto parlamentu zastoupení žádné (odmítli se zúčastnit), přestože jich bylo více než Slováků. Na základě poválečné deklarace prezidenta USA Thomase Woodrowa Wilsona, která 6


hovoří o právu každého člověka na sebeurčení, se většina sudetských Němců hlásila k Německu či Rakousku. Maďaři na jihovýchodě Slovenska zase k Maďarsku. Mírová konference v Paříži z ledna 1919 uzavřela většinu územních sporů. Československou delegaci vedli Karel Kramář a Edvard Beneš. Konference schválila vyhlášení Československé republiky, rozprostírající se na území historických zemí Koruny české (Čech, Moravy a malé části Slezska) a části Horních Uher (Slovensko a Podkarpatská Rus). Území Lužice, které Beneš nárokoval na základě příslušnosti Českému království do třicetileté Milan Rastislav Štefánik války a Kladské hrabství, ztracené spolu se Slezskem za Tereziánských válek, zůstaly německé. Dohoda stvrzující konferenci byla podepsána 10. září 1919. Stejně tak Československo nezískalo ani širší území v okolí Bratislavy, dnes patřící Rakousku, Edvard Beneš ani rozsáhlejší oblasti v okolí pohoří Mátra a Bük spolu s městem Miskolc, které si zachovalo Maďarsko. Do nové republiky tak bylo začleněno 6 etnických skupin s různými historickými, politickými a ekonomickými tradicemi.

7


8

Významná česká osobnost

Tomáš Garrigue Masaryk Tomáš Garrigue Masaryk (nar. 7. března 1850 v Hodoníně, zemřel 14. září 1937 v Lánech) byl první československý prezident, český vědec, filozof, pedagog, politik a žurnalista. Život Masaryk se narodil v chudé rodině. Po absolvování čejkovické školy a reálky v Hustopečích chvíli praktikoval v hodonínské škole a posléze se učil zámečníkem ve Vídni. Obou činností zanechal a nastoupil jako podučitel hustopečské reálky a začal se připravovat ke studiu na gymnasiu. Jeho nepříliš majetní rodiče (otec pracoval jako čeledín a posléze dráb, matka jako kuchařka v panských službách) ho nemohli na studiích vydržovat. Proto se od 15 let živil sám jako domácí učitel dětí bohatých rodičů. Po maturitě ve Vídni začal studovat filozofickou fakultu. Během studia se seznámil s Franzem Brentanem a rodinou Rudolfa Schlesingra, jehož syna vyučoval. Na prázdninové cestě s mladým Schlessingrem, už po absolutoriu se seznámil s Charlottou Garrigue, dcerou newyorského podnikatele. 10. srpna 1877 byli zasnoubeni. Získání docentury z filozofie pozdrželo sňatek do 15. března 1878. Po celou dobu studia byl Masaryk literárně činný, napsal mnoho studií a odborných statí. V letech 1879 až 1880 se stal otcem Alice a Herberta. Po rozdělení University Karlo-Ferdinandovy na českou a německou část přijel Masaryk do Prahy, aby zde přednášel. V českém prostředí si vytvořil mnoho 9


odpůrců svým kontroverzním přístupem ke studentům, vykládanému tématu a názory na katolickou církev. Masaryk z protestantských pozic kritizoval některé vlastnosti katolické církve. Viděl nutnost náboženství pro moderní společnost, ale požadoval po katolictví radikální reformu. Masaryk přijel do Prahy jako uznávaný filosof a získal si mnoho přátel mezi svými studenty a později i v okruhu lidí kolem revue Athenaeum, kterou sám založil. Spor o pravost rukopisu Královédvorského a Zelenohorského se stal celonárodní aférou. Masaryk se postavil za jejich nepravost a pro velkou část nacionalistů byl vlastizrádcem. Masaryk začal pracovat na poli politiky. Zde našel spolupracovníky v Josefu Kaizlovi a Karlu Kramářovi a formuloval nový politický směr, který prosazoval „přesné vědecké poznávání věcí proti romantické fantastice“ – realismus. Revue „Čas“ se stala tribunou realistů, v níž předávali své názory a postoje poměrně úzkému okruhu veřejnosti. Koncem roku 1890 byli přijati do mladočeské strany, na jaře 1891 získali mandáty do Říšské rady a v prosinci 1891 byl Masaryk zvolen do zemského sněmu. Později svou další politickou kariéru přerušil. Jednou z příčin byla skutečnost, že se mu rodina rozrostla o další dvě děti – Jana a Olgu. Za první světové války Masaryk zaujal stanovisko nezávislosti českého národa a jeho vystoupení ze svazku Rakouska-Uherska. Ve své knize „Nová Evropa: Stanovisko slovanské“ ospravedlňuje boj proti monarchii, nutnost lepšího státoprávního uspořádání ve východní Evropě, a dokonce předjímá i některé aspekty budoucí spolupráce mezi státy Evropy, eventuelně i ve formě federace demokratických států. 10


28. října bylo Československo uznáno za samostatný stát a Masaryk byl 14. listopadu 1918 zvolen prvním prezidentem. 24. května 1934 jím byl zvolen počtvrté a naposledy i přes špatný zdravotní stav. 14. prosince 1935 abdikoval ze zdravotních důvodů a zůstal na zámku v Lánech. Když „Tatíček Masaryk“ zemřel, pro jeho obdivovatele zemřel symbol morální velikosti a velké autority. Jeho heslo bylo: „Nebát se a nekrást“. Masaryk byl označen za „prezidenta Osvoboditele“ a ještě za jeho života byl přijat zákon „Masaryk se zasloužil o stát“, známý též jako Lex Masaryk. Masarykova osoba bývá spojována s pouze s obdobím první republiky, ačkoli značnou část svého díla vykonal již před ní. Smrt a pohřeb V září 1937 vážně onemocněl a v pondělí 13. vzdali lékaři v pozdních nočních hodinách další boj o jeho život. Když T. G. Masaryk 14. září 1937 po zánětu plic zemřel, zemřel pro jeho obdivovatele symbol morální velikosti a velké autority. Pohřeb T. G. Masaryka O tom, jak byl Masaryk svými současníky vnímán, svědčí i to, že se všeobecně říkalo: „dokud bude žít Masaryk, Hitler (též údajný někdejší dobrovolný Masarykův posluchač na Vídeňské univerzitě) nezačne válku“. Státní pohřeb se konal v úterý 21. září 1937 za zvuku "Svatováclavského chorálu" z Plečnikovy sloupové síně Pražského hradu a končil po více než de11


víti hodinách za modlitby "Otčenáš" uložením do hrobu na Lánském hřbitově. Popsal jej dosti podrobně i Karel Čapek v úvaze "Cesta devíti hodin" a dny smutku před pohřbem vyjádřil dobře Jaroslav Seifert impozantní básní "Osm dní" známou jako "To kalné ráno, to si pamatuj, mé dítě". Pietní chvíle fotograficky velmi podrobně dokumentoval zejména Ladislav Sitenský.

Noviny: zpráva o úmrtí T. G. Masaryka

T. G. Masaryk ve své pracovně na Pražském hradě

12


T. G. Masaryk třináctiletý

T. G. Masaryk maturant

T. G. Masaryk sedmadvacetiletý

13

Koutek poezie

To kalné ráno (Osm dní) Za sto let možná děti našich dětí svým dětem budou teskně vyprávěti o šedém ránu čtrnáctého září, navěky označeném v kalendáři. To kalné ráno, to si pamatuj, mé dítě. Až ze všech nás budou jenom stíny či prach, jejž čas bude klást na hodiny života příštích, v ranním šeru chvíle se ozve bez úderu. To kalné ráno, to si pamatuj, mé dítě. Tu chvíli před půl čtvrtou ranní, ten okamžik a konec umírání, když smrt se dotkla vrásek čela a ranní mlhou odcházela. To kalné ráno, to si pamatuj, mé dítě. Evropo, Evropo, až zvony rozhoupají, měla bys první být mezi těmi, kdož lkají, Evropo hrozná nad meči a děly, ve světle svící, jež se rozhořely. To kalné ráno, to si pamatuj, mé dítě. Jaroslav Seifert

14

Koutek poezie

Poezie lásky Namáčíš brko do inkoustu a horečně píšeš poezii Složil jsi básní již spoustu pro dívku v ruce držíc hortenzii. Zas další píšeš milostné psaní s nadějí, že tentokrát odpoví. Láskyplné verše pro tajemnou paní, co seděla tam nahoře v podkroví. Spero

15

Trénink paměti

Křížovka

16

Trénink paměti

Změny písmen V následujících slovech změňte kterékoliv jedno písmenko tak, aby vzniklo jiné slovo. Příklad: lelek – lilek 1. Kopr …………….……………………………………… 2. firma …………………………………………………… 3. palác …………..……………………………………… 4. mečoun ………….…………………………………… 5. rolnička ……….……………………………………… 6. jednička ……….……………………………………… 7. otok ……………..…………………………………… 8. liška …………………………………………………… 9. chalupa ……….……………………………………… 10. šiška ……………………………………………........

17

Trénink paměti

Doplňování měst do textu písní 1. Okolo ____________ cestička, okolo ____________, a na ní se zelená, a na ní se zelená travička. 2. V ____________ za vojáčka mňa brali, moje vlásky na kraťúčko strihali. 3. Okolo ____________, okolo ____________, pasou se tam koně. 4. ____________, ____________, překrásné město. 5. Okolo ____________ v malé zahrádce rostou tam tři růže. 6. Ej, od ____________ větor věje, už tej Kačence pentle bere. 7. Běží liška k ____________, nese pytel zázvoru, ježek za

ní

pospíchá,

že

18

jí

pytel

rozpíchá.

Soutěž

 Soutěžní kvíz  Ten, kdo první přinese správně zodpovězené otázky Veronice Langerové, získá drobnou výhru  Jen napovím, že všechny odpovědi naleznete v tomto časopisu. 1. Kdy bylo uvařeno první pivo v plzeňském pivovaru? ………………………………………………………………… 2. Které osobnosti v Paříži 18. října se podepsali pod Washingtonskou dekleraci? ………………………………………………………………… ………………………………………………………………… 3. Kdy a kde zemřel T. G. Masaryk? ………………………………………………………………… 4. S kým a kdy se zasnoubil T. G. Masaryk? ………………………………………………………………… 5. Jak zní tajenka křížovky ze strany 16? ………………………………………………………………… ………………………………………………………………… 19

Kulturní koutek

Kulturní přehled aneb kde byste rozhodně neměli chybět 19. 10. 16:00 Gabriel Opět k nám zavítá smíšený pěvecký sbor Gabriel. Členové sboru nám zazpívají v jídelně. 23. 10. 10:00 – 11:00 Popovídání Přijďte si do jídelny popovídat s paní ředitelkou a sociální pracovnicemi. Rády zodpovíme Vaše dotazy. 22 . 10. 9:30 – 15:00 Výlet do Slaného Tentokrát se pojedeme podívat na výstavu Slánek. 31. 10. od 13:00 Revize elektrospotřebičů I tento rok proběhne kontrola některých elektrospotřebičů. 10:00 – 11:00 Kulatý stůl Na tomto setkání se řeší převážně stravování. Hovoříme ale také i o provozních záležitostech a o všem, co Vás zajímá. 4. 11.

Podrobnější informace budou vždy vyvěšeny na nástěnce u jídelny. Časopis Náš Domov Pro své členy a příznivce vydává SSS MČ Praha 9 v nákladu nepatrném.

20

Vtipy

21

22

ČASOPIS NÁŠ DOMOV Domova seniorů na Novovysočanské

Recommend Documents