časopis farnosti Hovězí LLEDEN 2008 září 2011
Slavnostní otevření stavebních úprav na místním hřbitově O svátku sv. Václava dne 28. září se konalo slavnostní otevření sadových úprav, obnovy oplocení a zpevnění ploch místního hřbitova a okolí kostela svaté Maří Magdaleny v Hovězí. Slavnost připravila obec Hovězí, investor celé stavební akce, a římskokatolická farnost Hovězí. Po zahájení a uvítání přítomných a hostů panem starostou Antonínem Koňaříkem seznámil přítomné s přípravou a průběhem stavebních prací Ing. Josef Zvěřina. Jeho zprávu přinášíme v plném znění:
Při plánu akcí v roce 2008, které chtělo vedení obce realizovat prostřednictvím Programu rozvoje venkova v rámci tzv. Osy IV. Leader, padl návrh stavebně upravit místní hřbitov. Poslední úpravy tohoto pietního místa jako celku, proběhly před více než padesáti léty. V následujícím období probíhaly pouze dílčí úpravy. V osmdesátých létech minulého století byl asfaltován povrch chodníků, včetně lemování obrubníky, v roce 1991 bylo vybudováno nové sociální zařízení, včetně márnice. Po deseti letech v roce 2001 došlo na východní straně hřbitova k velmi vkusně a architektonicky vhodně řešené výstavbě kolumbária. Poslední úpravou byla v roce 2005 realizace parkoviště ze zámkové dlažby u hlavní brány na západní straně hřbitova. Tato akce se setkala s kladným ohlasem našich i dalších spoluobčanů a zejména v dnešní ,, (pokračování na straně 2) automechanizované “ době plní výrazně svůj účel.
FARNÍ VĚSTNÍK (pokračování ze strany 1) Příležitost využít některou možnost dotace z programu rozvoje venkova ČR se setkala s kladnou odezvou, a proto byl návrh na realizaci akce s názvem ,, Úprava hřbitova obce Hovězí “ zařazen v roce 2008 do zásobníků projektů Místní akční skupiny Valašsko – Horní Vsacko, a to do oblasti podpory Vesnice – naše radost. V následujícím roce 2009 oslovilo vedení obce architektonickou kancelář Dimense v.o.s. Brno, včele s ing. Petrem Hovořákem, který je mimochodem rodák z nedalekého Vsetína a má tudíž ke zdejšímu kraji vztah. Tato projekční kancelář již řešila návrhy úprav hřbitovů v Ústí u Vsetína, ve Zděchově a také například zdařilou rekonstrukci smuteční síně ve Vsetíně na Horním Městě. Původní představa provedení úprav, tak aby mohly být práce realizovány v maximální výši do 2 mil Kč, vzala brzo za své. Po prvotním výstupu návrhu na rekonstrukci hřbitova, ing. arch. Petra Hovořáka a následně ing. Radka Otevřela, rozhodlo vedení obce, aby byla zpracována dokumentace kompletní úpravy tohoto místa. Celkem bylo rozpracováno 6 stavebních objektů – zpevněné plochy, oprava oplocení, venkovní osvětlení, nové rozvody vody, sadové úpravy a mobiliář. V prosinci 2009 obec obdržela dokumentaci k územnímu rozhodnutí a stavebnímu povolení. Rozpočtové náklady na provedení prací dosáhly výše 9, 5 mil Kč + 19 % DPH. Na jaře roku 2010 vypsala MAS Valašsko – Horní Vsacko v pořadí 3. výzvu v Programu rozvoje venkova na předložení projektů vhodných pro zařazení do oblasti podpory Vesnice – naše radost. Do žádosti o dotaci byl přihlášen projekt Sadové úpravy a obnova oplocení I. etapa. Náklady na realizaci těchto dvou stavebních objektů dosáhly částky cca 1,5 mil Kč. Výběrová komise MAS posoudila předložený projekt kladně. Následnou kontrolou tzv. přijatelnosti, prošel návrh i na pracovišti Státního zemědělského intervenčního fondu v Olomouci, čímž došlo k přislíbu státní dotace ve výši 1,05 mil Kč. Díky této pozitivní informaci předložilo vedení obce zastupitelstvu návrh na vyčlenění dalších finančních prostředků na realizaci zpevněných ploch kolem
objektu kostela sv. Máří Magdalény. To především kvůli splnění podmínek realizace předloženého projektu k dotačním titulům. Projekt, který získá dotaci, nesmí po své realizaci v následujících 5 letech doplňovat další činnost a musí mít udržitelnost také 5 let. Proto při sestavování rozpočtu na rok 2011 rozhodlo ZO o uvolnění peněžních prostředků na provedení zpevněných ploch, aby v následujících letech nedocházelo k zásahu do provedených sadových úprav. V průběhu měsíce listopadu 2010 byla podepsána Dohoda o poskytnutí dotace na realizaci akce Sadové úpravy a obnova oplocení I. etapa se SZIF – em Olomouc. Následující měsíc proběhlo výběrové řízení na dodavatele stavby. Hodnotící komise vybrala ze 3 zaslaných nabídek jako nejvhodnější stavební společnost Mestav s.r.o. Lidečko. S touto firmou byla v únoru letošního roku podepsána smlouva o dílo. Práce byly zahájeny v úvodu měsíce března 2011 a jejich postup byl koordinován vždy dohodou v kontrolních dnech. Tyto kontrolní dny se konaly vždy 1 x měsíčně za přítomnosti zástupců obce, římskokatolické farnosti Hovězí, autorského dozoru, dodavatele stavebních prací a správce hřbitova. Nejprve byly odstraněny vzrostlé zeravy západní (thůje) lemující oplocení po obvodu místního hřbitova. Následovala kontrola kamenné zídky oplocení na jižní a západní straně. Opěrná zeď byla v tak žalostném stavu, že se přistoupilo k jejímu odbourání a vyzdívce nové. Taktéž byla provedena nová betonová římsa, aby se zamezilo vtékání povrchových vod dovnitř kamenné podezdívky. Do ztužujícího betonu byly vsazeny nové ocelové sloupky z trubek a ze čtvercové oceli. Stávající staré oplocení bylo v části západní a celé jižní, nahrazeno novým drátěným s povrchovou úpravou alugreen. Po ukončení prací na podezdívce následovala výsadba popínavých rostlin, dle návrhu projektanta – přísavník pětilistý a stále zelený břečťan. Severozápadní část oplocení, včetně nové vstupní brány, se dočkalo kovářské práce. Kovářská práce by měla v další etapě nahradit současné drátěné oplocení na severní a východní části hřbitova.
strana 2
FARNÍ VĚSTNÍK Při zahájení prací na zpevněných plochách kolem budovy kostela bylo dohodnuto, že navržené stromořadí 3 sloupovitých habrů těsně vedle bočního vstupu, bude přesunuto do volného prostoru mezi hrobovými místy a oplocením na západní straně. Toto řešení vyplynulo z názorové shody nečlenit volný prostor u bočního vstupu a také z důvodu údržby plochy v zimním období. Současně byla zvažována možnost řešit bezbariérový přístup vedle hlavního schodiště. K této variantě byl na kontrolním dnu vyjádřen souhlas a řešení bylo projektantem zaznamenáno do dispoziční změny. Při odstraňování stávajícího živičného krytu byl odkryt původní kamenný povrch z kamenných oblázků. Stavařské srdce ,, zaplesalo “ nad dokonale řemeslně provedenou prací starých kamenických mistrů.I z tohoto důvodu byla nová zpevněná plocha kolem kostela byla navržena jako kombinace velkoplošné dlažby 40 x 60 cm s drobnou mozaikovou zámkovou dlažbou typ Esmero přírodní s vloženým barevným členěním. Bezbariérový přístup byl řešen také mozaikovou dlažbou. Přístupové schodiště je nové šestistupňové ze žulových kvádrů a doplnilo se ocelovým zábradlím z tenkostěnných obdélníkových profilů povrchovým nátěrem. Prostor kolem kostela se rozšířil o 3 zálivy pro mobiliář a oplocení se vstupní branou z kovářské práce se přesunulo za obě vzrostlé lípy. Před pokládkou dlažeb a návozem konstrukčních podkladních vrstev byly do betonového lože osazeny nové obrubníky, které olemovaly půdorys kostela ve vzdálenosti od obvodového zdiva cca 3 m. Před hlavním vstupem a jsou zpevněné plochy rozšířeny, stejně jako u bočního vstupu ze severní strany. Nově byla vybudována vodovodní přípojka do sakristie, do zelené plochy kolem východní a severní strany kostela byl uložen silový kabel NN pro budoucí venkovní osvětlení. Současně s pracemi na přípravě podkladů pro zpevněné plochy, proběhla v měsíci květnu výsadba další zeleně. Na severní a východní straně hřbitova mezi hrobovými místy a kamennou podezdívkou plotu bylo vysazeno celkem 270 tisů. Chodník kolem kolumbária lemuje 6 okrasných třešní.
Další čtyři sloupovité habry byly osazeny do zeleného pásu na jižní straně kostela. Dvě malokorunné jabloně doplňují zelenou plochu vedle kříže Illeháziů. Další stavbou dotčená místa po nezbytných terénních úpravách doplnila výsadba hrnkových květin, včetně skalníků na svazích kolem bezbariérového přístupu. Projekt úpravy zpevněných ploch celého hřbitova počítá s výměrou cca 1300 m2, v první etapě provedených prací byla nově vytvořena plocha ze zámkové dlažby téměř 625 m2. Celková cena stavby v rámci 1. etapy dosáhla výše 2.600 tis Kč. Realizace stavebních prací na místním hřbitově v letošním roce byla tak prvním krokem k plánované celkové rekonstrukci místa ,, posledního odpočinku “ a je výsledkem společného úsilí a práce všech zainteresovaných. Chtěl bych tímto poděkovat všem zúčastněným na této akci. Projekční kanceláři Dimense v.o.s. Brno za zpracování návrhu a fundovanou pomoc při výkonu autorského dozoru při realizaci celé akce, správci hřbitova panu Františku Hromadovi, bez kterého by zůstalo spousta nepodchycených praktických detailů, které přispívají k přirozenému chodu na hřbitově. Realizační firmě Mestav Lidečko, včele s ing. Petrem Ryzou a stavbyvedoucím p. Josefem Martincem, za příkladně odvedenou práci a nápady, které pomohly doladit celý výsledek pracovního úsilí na této stavbě. Děkuji za spolupráci při řešení problémů vyvstalých stavbou, zástupcům římskokatolické farnosti Hovězí a v neposlední řadě patří poděkování skvělému týmu MAS Valašsko – Horní Vsacko, díky jejímuž fungování mohla naše obec čerpat finanční prostředky z programu rozvoje venkova a za pomoc při administraci celého projektu. Samozřejmě nemůžeme zapomenout na všechny naše spoluobčany, kteří se museli vybavit velkou dávkou trpělivosti při překonávání ztížených podmínek při realizaci prací na místním hřbitově. Budiž nám všem odměnou vizitka dobře odvedené práce pro nás všechny.
strana 3
Ing. Josef Zvěřina, místostarosta
FARNÍ VĚSTNÍK Poté se ujal slova duchovní správce P. Vlastimil Vaněk: Milí přátelé, Bůh všechno stvořil, zachovává a vše moudře řídí. Každá dobrá práce rozvíjí dílo stvoření a tak můžeme přispět svým dílem k něčemu krásnému, co bude velkým obohacením pro zdejší obec Hovězí a místem, kam směřují stovky lidí. Tato brána, která bude za chvíli symbolicky otevřena a bude spolu s tímto milým nově obnoveným prostranstvím požehnána, mě evokuje k jednomu žalmu, ve kterém se modlíme: Vstupte do jeho bran s díkůvzdáním, do jeho nádvoří s chvalozpěvem… Je to brána a prostranství, skrze něž vstupujeme do kostela, abychom se posvětili, vzdali Bohu chválu. Nebo přicházíme za našimi drahými, kteří nás předešli na věčnost a my jim chceme poděkovat za lásku, vzpomenout na ně, pomodlit se za ně… Toto krásné dílo zpříjemnilo a zkrášlilo tento prostor před Božím chrámem a vstupem na hřbitov. My o dnešním slavnostním dnu chceme vstoupit s chvalozpěvem a vděčností v srdci a za toto vše chceme dnes poděkovat všem, kteří měli na této rozsáhlé obnově velký podíl a tomuto místu požehnat:
Všemohoucí věčný Bože, podle Tvé vůle má uspokojování časných potřeb připravovat člověka k přijímání hodnot věčných. Prosíme Tě, dej, ať tyto prostory. Které od Tebe s radostí přijímáme, pomáhají k tomu, co slouží k našemu prospěchu a připomínají nám Tvou dobrotu a štědrost. Ať máme účast na dědictví, které jsi pro nás připravil v nebi. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána. Amen. Po pokropení prostoru svěcenou vodou požehnal přítomným: Bůh, jehož všechno velebí, ať vám žehná skrze Ježíše Krista, aby vám všechno napomáhalo k dobrému. Amen. Pak se všichni přítomni odebrali v liturgickém průvodu do kostela ke slavení děkovné mše svaté, která byla obětována za všechny dobrodince a budovatele tohoto díla. V závěru děkovné bohoslužby P. Vlastimil připomněl své sedmileté působení ve zdejší farnosti a vyjádřil svou vděčnost za spolupráci s obcí při budování mnoha zařízení farnosti. Skutečnost, že nám mnozí z okolí závidí co všechno se v obci a farnosti vybudovalo, je zásluhou pana starosty Antonína Koňaříka a jeho nejbližších spolupracovníků. Připravil: F. Kovář
VZPOMÍNKY NA LETNÍ PUTOVÁNÍ (seriál o letních poutních cestách) Část druhá – CESTOU DO BAVORSKA Klokoty, Lomeček, Železná Ruda. Ve dnech 15. – 22. června jsem měl možnost doprovázet skupinu poutníků z farnosti Mons. P. Josefa Maňáka po spolkové zemi Bavorsko. První zastavení bylo na poutním místě Klokoty u Tábora. Je to komplex barokních budov postavený na dohled města Tábor poblíž řeky Lužnice v malebné jihočeské krajině. Kromě kostela Nanebevzetí Panny Marie a ambitů s kaplemi v rozích ochozů, které komplex kláštera lemují. Jsou zde i budovy, které spravují kněží z misijní kongregace Oblátů Neposkvrněné Panny Marie. Jedním z nich je i otec Jiří Múčka z Veselí nad Moravou, s kterým jsem před 13 lety pobýval na římském Velehradě. Po mši svaté a prohlídce areálu za vyzvánění třinácti zvonů jsme toto místo opouštěli a směřovali na Šumavu do dalšího krásného předhůří Lomeček u Vodňan. Barokní kostel dala vystavět v 18. století rodina Buaqvoi, která se dostala do Jižních Čech po Bílé Hoře z tehdejších Flander, dnešní Belgie. Po zázračném uchování lodníků na strana 4
FARNÍ VĚSTNÍK rozbouřeném moři, slíbil jeden z Buaqvojů, že postaví kostel a do něho usadí sošku Panny Marie de Fog, vzývané ve zmíněných Flandrech. Sošku přivezli Buaqvojové do Čech a slib tak splnili. Kostelík na kopci Lomec mezi Netolicemi a Vodňany postavený jako ortogonální stavba ve stylu vrcholného baroka zaujme nejen venkovní architekturou, ale také vnitřním vybavením s tzv. papežským oltářemcelková výše svatyně je 31 metrů. Hlavní oltář je věrná kopie Berniniho oltáře v chrámu sv. Petra v římském Vatikánu – tzv. Altare privilegie papale – kde mohl sloužit mši svatou obrácen k lidu pouze římský papež. Dřevěná kopie baldachýnu je řezbářská práce Jana Wachsera z rakouského Lince. V baldachýnu je zavěšen svatostánek. Všechny tyto informace nám podala sestra M. z řádu Šedých sester III. řádu sv. Františka, které mají na Lomečku svůj provinční dům. Sestry se na Lomeček dostaly nedobrovolně v roce 1950, kdy v měsíci dubnu jim byl v Praze jejich mateřský klášter v Bartolomějské ulici na Starém Městě násilně zabrán pro účely Státní Bezpečnosti a stal se neblaze proslulý výslechy odpůrců komunistického režimu. Po mariánské pobožnosti a prohlídce nově vybudovaného poutního areálu, který slouží hlavně k setkávání věřících z jižních Čech o prvních sobotách tzv. Fatimských sobotách. Celý areýl je zasazen v listnatém lese na vrcholu kopce a vyzařuje svým klidem neopakovatelnou atmosférou zvlněné lesnaté krajiny. Z Lomečku jsme pokračovali do pohraničního střediska České Šumavy – Železné Rudy. V turistické ubytovně „Král Šumavy“ jsme přenocovali, a ráno pokračovali do Bavorska. Ubytovna je asi 50 metrů od známého barokního kostela Panny Marie Pomocné . Maria Hilf, postaveného ve tvaru šesticípé hvězdy s cibulovitou střechou, pokrytou šindelem z 18. století. Byl spravován cisterciáckými mnichy z bavorského kláštera v Lambachu, protože do roku 1945 byla železná Ruda osídlena německy mluvícím obyvatelstvem. Hraniční přechod do Německa je 1 km za městem. Naše cesta pokračovala zalesněnou, ale jinak udržovanou krajinou „Böhmerwaldu“ – Šumavy na bavorské straně do Pasova. (Pokračování příště) Alois Štrbík
Táborová akce pro PIMPRLATA 2011 Ve školním roce 2010/11 měla naše malá schola Pimprlata 41 aktivních členů. Za celoroční snahu našich zpěváčků se opět konal v termínu od 14.8. do 20.8. tábor. Tentokrát, na doporučení našeho duchovního otce, se děti ocitly v Orlím Hnízdě, které se nachází v katastru obce Pstruží, v blízkosti města Frýdlant nad Ostravicí. Jedna členka naší farnosti po navštívení tohoto místa jej nazvala, že to je tam, kde chodí i ptáci pěšky. Do jisté míry má pravdu. Nádherná beskydská krajina okolo, jejíž vrcholky sahaly až k nebi a civilizace pod námi vyvolával pocit plachtícího orla v oblacích. Budova je uzpůsobená většimu počtu lidí a to nám vyhovovalo, protože celkový počet táborníků byl 35 a k tomu šest dospěláků a jedna kuchařinka. Je zde kaple zasvěcená Panně Marii. Kaplička byla hojně využívaná dětmi i mimo určený čas. Sraz dětí byl na farním dvoře a odtud se jelo osobními automobily do našeho letniho sídla. Tímto ještě jednou děkuji rodičům, kteří nám vypomohli s dopravou tam i zpět. Při odevzdání táborové přihlášky, ještě ve školním roce, dostal každý účastník osobní pozvání na Orlí hnízdo.
strana 5
FARNÍ VĚSTNÍK Tento zvací dopis byl součástí celotáborové hry, která nikdy na našich prázdninových akcích nesmí chybět. Tentokrát hledaly děti pět neznámých osob. Každý den v rámci her nalezly indície, obrázek a životopis k dané osobě. Postupně tak vypátraly svatou Zdislavu z Lemberka, svatého Antonína z Padovy, Jana Nepomuckého, Medarda a svatou Anežku českou. Samozřejmě se hrály i pohybové hry na blízkém hřišti. Velkým přínosem pro nás byl bazén, který se nacházel u budovy. Ten byl hojně využíván. Od koupání nás neodradili ani tří deštivé přeháňky. Dokonce dvakrát bylo koupání nepovinně součásti rozcvičky. V neděli a v pátek byl slavnostní zahajovací a ukončovací táborák. Při tom nedělním byli pasováni noví členové pimprlat na táborníky. Páteční táborový oheň byl opakovaně zahajován z důvodu bouřky. V úterý se prokázala odvaha dvou nejmladších členek Elišky a Verunky. Tyto dvě dívčiny byly uneseny Maory, kteří v historii umučili františkány, což bylo později příčinou vstupu Antonína z Padovy do řádu františkánského. Zbylí členové ji měli jednotlivě vysvobodit a jako důkaz měli přinést provaz, kterými byli přivázány. Každá zajatkyně byla přivázána ke stromu patnácti provazy. Všichni členové každého družstva úkol zachránit svoji členku splnili v termínu a získali tak bonusové body do celkového hodnocení táborové hry. V pátek před táborákem byl naplánován konec celotýdenní hry. Každý dostal balíček a rychlejší skupina mohla hrát o super cenu, jímž byl úžasný dort vyrobený naší kuchařkou. Jeden tatínek nám vyrobil balancovník, který je obdobou toho z televizního pořadu Bludiště. Neodmyslitelnou součástí tábora bývají i turistické výšlapy. První byl na Ondřejník a druhá tůra vedla na Lysou horu. Tato nejvyšší hora Beskyd byla pro všechny velkou výzvou a všichni ji nakonec zdárně zdolali. Některé členy napadlo při výstupu hejno vos, ale i tuto nástrahu všichni zdárně překonali. Nádhera, která se nám otevřela na vrcholu předčila naše očekávání a také se hned zapomnělo na útrapy, které provázely cestu na tuto horu. Po společném fotu a nutném občerstvení se naše banda vydala zpět do Ostravice. Šest dní v Orlím hnízdě utekly velmi rychle a my se opět vrátili do naší vesničky. My všichni dospěláci, kteří trávili čas s našimi zpěváky věříme, že se jim hry, písně a hádanky líbily a že budou chodit do Pimprlat i v letošním roce. Tímto zveme do našich řad i další zájemce. Schůzky budou každý čtvrtek na faře. Bližší informace poskytne kterýkoliv dospělák z Pimprlat. PS Díky všem, kteří věnovali svůj čas pro tuto akci. Také děkujeme za materiál věnovaný pro výrobu dárků a pomůcek ke hrám. Velké poděkování za trpělivost při několika měsíční přípravě této akce patří i naším maželským polovičkám. Věra Křenková
POUŤ DO ŠTÍPY Dne 22. září uspořádala Charita Nový Hrozenkov pouť pro seniory, tentokrát do méně navštěvovaného, ale velmi pěkného mariánského poutního místa ve Štípě u Zlína, kde se předpokládá tradice konání poutí již od konce 14. století. Autobus se postupně obsazoval lidmi a jejich obětavými průvodci od Velkých Karlovic až po Hovězí, kde se zaplnila poslední volná místa a my jsme mohli vyrazit.
strana 6
FARNÍ VĚSTNÍK Úmysly každého z nás jsme po cestě vložili do společné modlitby růžence. Cesta nám tak uběhla velmi rychle – právě když dozněla poslední slova modlitby a naopak se rozezněly hlasy písní Máti Páně přesvatá, autobus zastavil přímo před kostelem. Zde nás přivítal mnohým dobře známý P. František Sedláček, který před několika lety působil ve Vsetíně jako děkan a na Valašsko vzpomíná velmi rád. Po prohlídce kostela se zajímavým výkladem studenta Václava o historii vzniku poutního místa i samotného chrámu Narození Panny Marie, jehož presbytář se momentálně opravuje, následovala mše svatá. O. František ve svém kázání navázal na motto letošního setkání mládeže se Svatým Otcem v Madridu: „V Kristu zapusťte kořeny, na něm postavte základy, pevně se držte víry“ a připomněl, že je to výzva nejen pro mladé, ale i pro věkem pokročilejší, a že velmi záleží právě na tom, jak starší generace dokáže svou životní opravdovostí víru mladým lidem v rodinách předávat a v modlitbách vyprošovat. K tomuto poslání nám na konci mše svaté udělil požehnání. Po mši jsme si pak po skupinkách prohlédli malou adorační kapličku sv. Eliáše v přilehlém klášteře sester karmelitek, na jejíž čelní stěně je mozaika, znázorňující výstup na horu Karmel podle sv. Jana od Kříže. Úzká a strmá stezka, na které se člověk – poutník postupně osvobozuje od všeho, vede k vrcholu hory, kde dostává všechno v plnosti: božské ctnosti – víru, naději a lásku a především dary a ovoce Ducha Svatého, jak je psáno v Jeremiášovi 2,7 – „Uvedl jsem vás do země Karmelu, abyste jedli její ovoce a její plody.“ Na bočních stěnách této kapličky nás též zaujalo čtrnáct zastavení křížové cesty, které ručně vyšívala křížkovým stehem jedna z místních obyvatelek. Práce na tomto díle ji trvala celý rok. Poté, co jsme se rozloučili s usměvavým O. Františkem, který se s námi podělil i o pár humorných zážitků ze svého působení na tomto poutním místě, které bylo jako součást poutní trasy Velehrad – Sv. Hostýn v tomto roce zařazeno do evropských poutních stezek I Cammini d'Europa, jsme se přesunuli do nedalekého šenku, kde jsme výborným obědem nasytili a občerstvili naše přece jen poněkud vyhladovělá těla. Pak už nezbývalo než se s Pannou Marií Štípenskou rozloučit a vydat se na cestu k domovu.Všichni jsme se shodli na tom, že jsme společně prožili moc pěkný, požehnaný den. Za to patří velké díky všem, kteří tuto pouť připravili a měli podíl na její organizaci a také dětem ze základní umělecké školy v Karolince, které nám z výtěžku prodeje jimi malovaných obrázků přispěly na dopravu. Marta Koňaříková pastorační pracovnice Charita Nový Hrozenkov strana 7
FARNÍ VĚSTNÍK
LÉTO – DOBA VÝLETŮ A SETKÁVÁNÍ Slunečných dnů tohoto roku bylo zatím jako šafránu, a tak pokud se nějaký ten paprsek přeci jenom objeví, jsou obyvatelé „domečku“ i jeho zaměstnanci připraveni podniknout obohacující výpravu. Nebylo tomu jinak ani ve středu 13-tého července. Díky nadšencům, kteří přišli do práce i mimo plánovaný rozpis, si mohlo projížďku po cyklostezce vychutnat 11 našich obyvatel. Samo sebou akce měla i svůj vytýčený cíl. Byla jím „Hospůdka na Vranči“. Její majitelé, manželé Valigurovi, kvůli nám otevřeli v čase, kdy je běžně zavřeno a ještě pro nás připravili móóóc dobré občerstvení. Všichni jsme byli mile překvapeni také kulturním zpestřením, které pro nás nachystali. Pan harmonikář Vojtěch Urban hrál písničky na přání, a tak jsme si společně od srdce zazpívali a dokonce někteří rozpohybovali i své vozíky. Na výletě nám bylo opravdu hezky a potěšilo nás, že nám velmi milá vedoucí, paní Valigurová, nabízela další návštěvu. Chtěla bych upřímně poděkovat manželům Valigurovým a ostatnímu personálu za příjemné posezení, které jsme díky nim mohli prožít. Aby ani obyvatelé halenkovského Víceúčelového charitního domu nepřišli zkrátka, vyrazili jsme v pátek 15.7. do Karolinky. Sklářské město se zrovna připravovalo na pouť, a tak naše kroky směřovaly do kostela Panny Marie Karmelské, který byl celodenně otevřen k možnosti adorace. Chvíle ticha, ale i společné modlitby, byly opravdu požehnané a určitě byly posilou pro každého z nás. Správná pouť se však neobejde bez nějakého toho pamlsku, a tak jsme navštívili místní cukrárnu. Pan učitel Tkadlec nás jako pravý gentleman pozval na zákusek a nám se z toho předpouťového rumraje ani nechtělo vracet. Zvony kostela, které odbíjely poledne, nás opět přivedly do reality, že na Halenkově už na nás čeká teplý oběd! Takže nasedat do vozů a hurá domů! I přes pošmourné počasí na nás nekáplo a myslím, že všichni byli spokojeni. Za veškerou pomoc při těchto akcích patří všem zúčastněným srdečné díky. Zdislava Chrástecká Charita Nový Hrozenkov
POZVÁNKA na besedu o poutním místě LURDY která se koná v neděli dne 9. října v 15,oo hodin ve společenské místnosti na faře v Hovězí u příležitosti svátku Panny Marie růžencové Promítání bude doprovázeno poutavým vyprávěním pana Aloise Štrbíka Všechny farníky srdečně zve Společenství živého růžence Je připraveno i menší občerstvení
strana 8
