ARCHIVNICTVÍ A SPISOVÁ SLUŽBA

ARCHIVNICTVÍ A SPISOVÁ SLUŽBA Výběrová biografie archivářů

Filozofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně Ústí nad Labem

© Doc. Ludmila Sulitková, CSc.

-1-

http://ff.ujep.cz/archivnictvi

Obsah VÝBĚROVÁ BIOGRAFIE ARCHIVÁŘŮ ........................................................................... 3 BOROVIČKA Josef, prof. PhDr. ......................................................................................... 3 ČELAKOVSKÝ Jaromír ....................................................................................................... 4 DŘÍMAL Jaroslav, doc. PhDr. ............................................................................................ 5 EMLER Josef, prof. Dr. phil. ............................................................................................... 6 ERBEN (v matrice narozených ERBAN) Karel Jaromír ..................................................... 6 FRIEDRICH Gustav ............................................................................................................ 7 GINDELY (vlastně GINDELE) Antonín (Anton), prof. Dr. phil. ........................................ 8 HRUBÝ František, prof. PhDr. ........................................................................................... 9 CHLUMECKÝ Petr, rytíř .................................................................................................... 9 CHYTIL Josef, Dr. h. c. (1855 univerzita v Jeně) ............................................................. 10 KLAUSER (CLAUSER) Jan Josef ..................................................................................... 10 KOLLMAN Hynek.............................................................................................................. 11 KOSS Rudolf Leopold Thomas, doc. PhDr........................................................................ 11 KREJČÍK Adolf Ludvík (pseud. T. Kadlík, V. Boubín), PhDr. .......................................... 12 KÜRSCHNER Gottlieb, PhDr. .......................................................................................... 12 LETOŠNÍK Václav, PhDr. ................................................................................................. 13 NAVRÁTIL Bohumil, prof. PhDr. ...................................................................................... 13 NEJEDLÝ Zdeněk, prof. PhDr. ......................................................................................... 14 NOVÁČEK Vojtěch Jaromír, PhDr. .................................................................................. 15 NOVÁK Jan Bedřich, PhDr. .............................................................................................. 16 PALACKÝ František, Dr. h. c............................................................................................ 16 PEŘICH Leopold, PhDr. ................................................................................................... 18 PROKEŠ Jaroslav, prof. PhDr. ......................................................................................... 18 RADIMSKÝ Jiří, roz. Rypáček (změna 1921), PhDr. (1946) ............................................ 20 ROUBÍK František ............................................................................................................ 20 ŠEBÁNEK Jindřich, prof. PhDr., DrSc. ............................................................................ 21 TEIGE Josef, JUDr. et PhDr. ............................................................................................ 22 TOMEK Václav Vladivoj ................................................................................................... 23 VOJTÍŠEK Václav, prof. PhDr. (1911), DrSc. .................................................................. 24 ZÁSADNÍ PRÁCE CELKOVÉ ...................................................................................................... 25


-2-


VÝBĚROVÁ BIOGRAFIE ARCHIVÁŘŮ Výběrové medailonky častěji zmiňovaných archivářů přinášejí jen základní údaje k jejich profesnímu a osobnímu profilu (jsou výběrem údajů obsažených v níže uvedeném Biografickém slovníku Jaroslavy Hoffmannové a Jany Pražákové, v němž jsou obsaženy i další potřebné údaje). U jednotlivců je však vždy upozorněno na nové tituly literatury, které byly zveřejněny po datu předmětné publikace. Zatímco ve skriptech jsou citace literatury upraveny podle normy ČSN ISO 690 a ČSN ISO 960–2 (a pouze kvůli nepřetěžování seznamů literatury jsou u monografií vynechávány počty celkových stran a ISBN), v textech vlastních medailonků jsou pro grafické odlišení i texty časopiseckých studí a článků uváděny kurzívou).

BOROVIČKA Josef, prof. PhDr. * 25. 5. 1885 Německý (nyní Havlíčkův) Brod, † 23. 4. 1971 Praha Vzdělání – Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, historie-moderní filologie (1903–07); Institut für Österreichische Geschichtsforschung Vídeň (mimořádný posluchač v letech 1905–07) Působil v Archivu země České Praha (1908–31), v Archivu ministerstva vnitra v Praze (1945–47) a v letech 1922–26 vyučoval na Státní archivní škole v Praze (bádal jako jeden z prvních našich historiků ve španělském královském archivu v Simancas). Jako vysokoškolský pedagog začal vyučovat na nově vzniklé univerzitě v Bratislavě (byl zde v letech 1925–1939 profesorem obecných dějin), krátce před válkou a pak v letech 1945–1948 působil na univerzitě v Brně. V r. 1946 se stal také profesorem politických dějin na Vysoké škole politické a sociální v Praze. V r. 1950 byl v politickém procesu odsouzen k osmi letům vězení. Od začátku šedesátých let do své smrti také úzce spolupracoval s Historickým ústavem ČSAV. Z hlediska moderní archivní práce je důležité, že byl důsledným prosazovatelem provenienčního principu u nás a v letech po první světové válce byl stoupencem myšlenky zřízení Národního archivu v Praze sloučením Archivu země české a Místodržitelského archivu, prosazoval také vybudování státních archivů v Brně, Opavě a Bratislavě. Po druhé světové válce působil ve funkci archivního rady při ministerstvu školství a osvěty. Publikoval více archivně teoretických statí a účastnil se na vydávání edice Sněmy české (viz též Palacký a naše archivy, Časopis archivní školy II, 1924, s. 1–9 ad.) R. 1945 byl pověřen zajištěním archiválií z archivního referátu bývalého Frankova ministerstva. Nová literatura: KOLLMANN, Josef. Dr. Josef Borovička a Národní archiv. (Příspěvek k dějinám archivnictví novější doby). Paginae historie, 10, 2002, s. 167–222 LACH, Jiří. Historian Josef Borovička a československá společnost po roce 1945. Politílogica. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, 3, 2004, s. 181–189


-3-


LACH, Jiří. Historické dílo Josefa Borovičky. In: Historici na brněnské univerzitě. Devět portrétů. Uspořádal BOROVSKÝ, Tomáš. Brno: Archiv města Brna, 2008, s. 97–123 Archiváři. Sborník studií PhDr. Josefa Kollmanna vydaný při příležitosti jeho nedožitých 90. narozenin. Ed. KAHUDA, Jan. Praha: Národní archiv, 2010

ČELAKOVSKÝ Jaromír (pseud. Jaromír Suk, Jirka Suk, Jiří Dlouhý), prof. JUDr., Dr. h. c. (univerzita v Petrohradě) * 21. 3. 1846 Wrocław (Polsko), † 16. 10. 1914 Praha Vzdělání – Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta (1865–69) Působil nejdříve jako kopista v Zemském archivu v Praze (1865–69), poté krátce v Městském archivu v Kutné Hoře (1869–70) a dlouhá léta v Archivu hl. m. Prahy (1871–1906), kde se v r. 1896 stal vedoucím (s titulem archivář hl. m. Prahy) Jako vysokoškolský pedagog působil na právnické fakultě v Praze jako první profesor dějin českého práva (od r. 1886 mimořádný, od r. 1892–1914 řádný). V letech 1911– 1912 byl rektorem Univerzity Karlovy. Působil rovněž jako archivní rada ve Vídni a tzv. konzervátor K. k. Zentralkommission zur Forschung und Erhaltung der Kunst- und historischen Denkmale. Systematicky se věnoval pramenům městského práva (založil edici pramenů městského práva pod názvem Codex iuris municipalis regni Bohemiae, z níž je dodnes dokončena jen řada privilegiálních listin českých měst do r. 1526). Soustavně studoval v řadě domácích i zahraničních archivů, čemuž odpovídalo i zaměření jeho publikační činnosti – kromě zřetele k povšechným dějinám právním například Registra soudu komorního z let 1472–1482 (Archiv český, 7, 1887; 1482–1487; Tamtéž, 8, 1888; 1502–1508, 1511–1519; Tamtéž, 19, 1901; 1519–1524; Tamtéž, 32, 1915; 1524– 1526; Tamtéž, 33, 1918 (s G. Friedrichem); Soupis rukopisů chovaných v Archivu král hl. m. Prahy (1. In: Sborník příspěvků k dějinám hl. m. Prahy, 1/2, 1920). Založení tohoto sborníku v r. 1907 sám inicioval. Byl činný politicky (poslanec českého zemského sněmu, člen říšské rady) a členem mnoha vědeckých společností, včetně zahraničních. Nová literatura: HOLEC, František. Archivář JUDr. Jaromír Čelakovský. Archivní časopis,45, 1995, s. 138-153 VELEK, Luboš. Respektující rivalita: Jaroslav Goll a Jaromír Čelakovský na mocenském poli české historiografie.. In: Jaroslav Goll a jeho žáci. Historia culturae VI, Studia 5 (edd. JIROUŠEK, Bohumil; BLÜML, Josef; BLÜMLOVÁ, Dagmar). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Historický ústav, 2005, s. 193-242 VELEK, Luboš; VELKOVÁ, Alice (edd.). Jaromír Čelakovský. Moje zápisky (1871–1914). Praha, 2004 VANĚK, Vojtěch. Jaromír Čelakovský jako editor. Plány a realita v editorském díle Jaromíra Čelakovského a otázka vzniku diplomatáře Kutné Hory. In: Paginae historiae, 15, 2007, s. 231-263 KONVIČNÁ, Jana Z historie pražské magistrátní spisovny do roku 1945. In: Městské archivy a městští archiváři. Edd. ČERMÁKOVÁ, Jana; ČERVENÁ, Radana; JORDÁNKOVÁ, Hana; SULITKOVÁ, Ludmila. Brno: Statutární město Brno, Archiv města Brna, 2010, s. 105-129


-4-


HLAVÁČEK, Ivan. Čeští archiváři a chebský městský archiv na konci 19. století. Z korespondence V. J. Nováčka a J. Čelakovského s H. Gradlem. In: O mých předchůdcích i současnících. Soubor studií k dějinám archivnictví, historiografie a pomocných věd historických (Hlaváček, Ivan). Ed. KAHUDA, Jan. Praha: Národní archiv, 2011, s. 229-255. HES, Milan. Jaromír Čelakovský a Slaný. In: Slánský obzor, 20. 2012 (vyd. 2013), s. 108-122.

DŘÍMAL Jaroslav, doc. PhDr. * 9. 7. 1905 Bezměrov (okres Kroměříž), † 11. 8. 1975 Nové Město na Moravě (okres Žďár nad Sázavou). Vzdělání – Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, dějepis-zeměpis (1924– 28). V r. 1929 se stal ředitelem jím založeného Archivu města Brna, ve kterém s válečnou přestávkou působil ve vedoucí pozici až do r. 1975 (za války působil v letech 1940–41 v Moravském zemském archivu a poté v Archivu ministerstva vnitra. Po válce byl angažován jako archivní rada při ministerstvu školství a osvěty Praha a v Zemské archivní komisi při ZNV Brno. Na brněnské univerzitě působil jako pedagog od r. 1928, v letech 1945–1975 jako docent českých dějin. Svůj odborný zájem na poli archivistiky soustředil jak na uspořádání a sepsání fondů Archivu města Brna (Archiv města Brna. Průvodce po fondech a sbírkách. Praha 1956), tak na obecně teoretické otázky (účastnil se rovněž činnosti v pracovní skupině pro přípravu zákona o archivnictví v r. 1974 a vyhlášek a instrukcí MV ČSR, vyplývajících z tohoto zákona. Je autorem mnoha faktograficky bohatých studií k dějinám Brna středověku (například Biskup Vilém z Kolína. Časopis Matice Moravské, 55, 1931, 1–42; Notář Jan Thabrarr. Časopis Matice Moravské, 58, 1934, 1–144) a raného novověku (Sociální boje v Brně v 20. letech 16. století. Brno v minulosti a dnes, 1, 1959, 219–286; Kroniky a pamětní knihy městských písařů brněnských v době pobělohorské. Tamtéž, 2, 1960, 82–124; Tamtéž, 3, 1961, 93–108) a vědeckým redaktorem prvního souborného vydání (dvousvazkového) dějin Brna v r. 1969. Je také zakladatelem sborníku Brno v minulosti a dnes. Nová literatura: ŠTARHA, Ivan. 160 let moravských archivů - úspěchy i prohry. In: Archivy na prahu tisíciletí. Sborník příspěvků z konference uspořádané u příležitosti 160. výročí založení Moravského zemského archivu v Brně a 70. výročí založení Archivu města Brna. Brno: Moravský zemský archiv, 2000 s. 7-14 ZŘIDKAVESELÝ, František. Vzájemná spolupráce obou jubilujících archivů. In: Archivy na prahu tisíciletí. Sborník příspěvků z konference uspořádané u příležitosti 160. výročí založení Moravského zemského archivu v Brně a 70. výročí založení Archivu města Brna. Brno: Moravský zemský archiv, 2000, s. 125-128 SULITKOVÁ, Ludmila. Věnováno Doc. PhDr. Jaroslavu Dřímalovi. In: Brno v minulosti a dnes, 18, 2005, s. 11– 15 PLOSOVÁ, Jaroslava. Brněnský městský archiv za protektorátu. Plosová, Jaroslava. In:, Brno v minulosti a dnes, 19, 2006, s. 241-263 HOFFMANN, František. Vzpomínka na Jaroslava Dřímala. In: Historici na brněnské univerzitě. Devět portrétů. Uspořádal BOROVSKÝ, Tomáš. Brno: Archiv města Brna, 2008, s. 223–230


-5-


JORDÁNKOVÁ, Hana; SULITKOVÁ, Ludmila. Archiv města Brna v retrospektivě . In: Městské archivy a městští archiváři. In: Městské archivy a městští archiváři. Edd. ČERMÁKOVÁ, Jana; ČERVENÁ, Radana; JORDÁNKOVÁ, Hana; SULITKOVÁ, Ludmila. Brno: Statutární město Brno, Archiv města Brna, 2010, s. 25-59 ŠTARHA, Ivan. Městský archivář doc. Dřímal a vznikající okresní archivy jižní Moravy.. In: Městské archivy a městští archiváři. In: Městské archivy a městští archiváři. Edd. ČERMÁKOVÁ, Jana; ČERVENÁ, Radana; JORDÁNKOVÁ, Hana; SULITKOVÁ, Ludmila. Brno: Statutární město Brno, Archiv města Brna, 2010, s. 73-77

EMLER Josef, prof. Dr. phil. * 10. 1. 1836 Libáň (okres Jičín), † 10. 2. 1899 Praha Vzdělání – Univerzita ve Vídni, Filozofická fakulta (1856–58) a tamtéž Institut für Österreichische Geschichtsforschung (1859–61). V letech 1863–65 působil jako adjunkt v Zemském archivu v Praze, odkud přešel do Archivu hl. m. Prahy. Zde působil více než 30 let (v letech 1865–96, od r. 1871 na vedoucím postu jako archivář hl. m. Prahy). R. 1874 se stal první profesorem PVH na ještě nerozdělené Karlově univerzitě a od 1887 prvním řádným profesorem PVH na české filozofické fakultě pražské univerzity. Byl stejně výkonným na poli organizace vědecké činnosti a vydávání edic, jako na poli vlastního pramenného výzkumu. Je editorem několika řad pramenů (Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae. Fontes rerum Bohemicarum, 1–4; Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, 2–4; Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesis, 1-2, 3, 4, 6-10; Decem registra censuum aj.) Kromě členství v mnoha vědeckých společnostech a spolcích se také podílel jako člen redakční rady na přípravě (Riegrova) Slovníku naučného. Nová literatura: HLAVÁČEK, Ivan. Editor a archivář Josef Emler *10. 1. 1836, † 10. 2. 1899. Hlaváček, Ivan. In: In: O mých předchůdcích i současnících. Soubor studií k dějinám archivnictví, historiografie a pomocných věd historických (Hlaváček, Ivan). Ed. KAHUDA, Jan. Praha: Národní archiv, 2011, s. 176-181 HLAVÁČEK, Ivan. Josef Emler. Zamyšlení u příležitosti 150. výročí jeho narození. Hlaváček, Ivan. In: O mých předchůdcích i současnících. Soubor studií k dějinám archivnictví, historiografie a pomocných věd historických (Hlaváček, Ivan). Ed. KAHUDA, Jan. Praha: Národní archiv, 2011, s. 116-123 HLAVÁČEK, Ivan. K podílu Josefa Emlera na boji o českou univerzitu v roce 1872. O mých předchůdcích i současnících. Soubor studií k dějinám archivnictví, historiografie a pomocných věd historických (Hlaváček, Ivan). Ed. KAHUDA, Jan. Praha: Národní archiv, 2011, s. 169-175 PÁTKOVÁ, Hana. Jedenáct dopisů z dvanácti let. (Korespondence Josefa Emlera s Theodorem von Sickelem). Pátková, Hana. In: Sborník archivních prací. Praha : Odbor archivní správy a spisové služby MV 62, č. 1, (2012), s. 83-102

ERBEN (v matrice narozených ERBAN) Karel Jaromír (pseud. Jarmil Erben, K. Jarmil Erben, J. E. Miletínský, Květomil Podlipský) * 7. 11. 1811 Miletín (okres Jičín), † 21. 1. 1870 Praha © Doc. Ludmila Sulitková, CSc.

-6-


Vzdělání – Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta (1833–37), v r. 1835 měl zapsány přednášky z diplomatiky a heraldiky u J. Helblinga z Hirzenfeldu. Působil nejdříve v letech 1846–51 jako asistent při archivu Muzea Království českého (dnes Archiv Národního muzea, poté přešel z popudu Fr. Palackého do Archivu hl. m. Prahy, kde pak působil až do r. 1870. Stal se zakladatelem AhlMP jako vědeckého ústavu své doby (už r. 1851 zpracoval první archivní instrukci a zpracovával nejstarší archivní pomůcky). Stejně usilovnou činnost vyvíjel i na poli odborné publikační a ediční činnosti (Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, 1 (-1253). Pragae 1855; Die Primatoren der königlichen Altstadt Prag. Prag 1858; Autentický ukazatel ulic a náměstí i čísel domovních král. hl. m. Prahy dle nového, starého i nejstaršího číslování. Praha 1870). Byl také, stejně jako J. Emler, členem redakční rady (Riegrova) Slovníku naučného a od r. 1861 redaktorem časopisu Právník. V r. 1848 byl politicky činný (organizátor Slovanského sjezdu, člen Lípy slovanské). Stal se členem domácích i zahraničních vědeckých společností (Carské akademie nauk v Petrohradě, Jihoslovanské akademie v Záhřebu, Linnéovy společnosti v Lyonu aj. Nová literatura: HOLEC, František. Karel Jaromír Erben – první archivář hlavního města Prahy. Archivní časopis, 50, 2000, s. 198– 212 HLAVATÝ, Jan. Profil rodu Karla Jaromíra Erbena. In: Genealogické a heraldické listy, 26, č. 2, 2006, s. 2-13 ČERNÝ, Marcel; BOHÁČEK, Jan. Potíže s Erbenem. Osudy edičních prací nad korespondencí K. J. Erbena. In: Slavia, časopis pro slovanskou filologii, 78, č. 3-4, 2009, s. 259-286

FRIEDRICH Gustav (pseud. J. V. Třebický, Eduard Novák, J. Vraný), prof. PhDr. * 4. 6. 1871 Poděbrady (okres Nymburk), † 19. 11. 1943 Praha Vzdělání – Univerzita Karlova v Praze, historie (1890–94), Univerzita Vídeň, Filozofická fakulta (1894–95) a tamtéž Institut für Österreichische Geschichtsforschung (1895–97). V letech 1918–31 působil v archivu UK Praha. V letech 1919–41 byl ředitelem Státní archivní školy v Praze. Jako vysokoškolský pedagog působil od r. 1898 až do druhé světové války na pražské Karlově univerzitě (od r. 1904 jako profesor pomocných věd historických; v letech 1935–36 vykonával úřad rektora UK). Těžiště jeho odborné práce spočívalo v PVH (zejména diplomatika, paleografie, chronologie – Učebná kniha paleografie latinské, Rukověť křesťanské chronologie), v pedagogické a ediční činnosti (byl editorem Českého diplomatáře (Codex diplomaticus Regni Bohemiae…) a desk dvorských – citace viz kapitola II). Byl rovněž redaktorem Časopisu archivní školy. Člen domácích vědeckých společností.


-7-


Na poli vlastní archivní činnosti byl iniciátorem nové organizace univerzitního archivu. Nová literatura: SULITKOVÁ, Ludmila. Vztah učitel žák v osobní korespondenci J. Golla s G. Friedrichem. In: Jaroslav Goll a jeho žáci. Historia culturae VI, Studia 5 (edd. JIROUŠEK, Bohumil; BLÜML, Josef; BLÜMLOVÁ, Dagmar). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Historický ústav, 2005, s. 419–437 PÁTKOVÁ, Hana. Žák a učitelé. Václav Hrubý, Gustav Friedrich a Václav Novotný. Přínos korespondence pro poznání situace v české historiografii v první třetině 20. Století. Sborník archivních prací, 63, 2013, s. 421-450

GINDELY (vlastně GINDELE) Antonín (Anton), prof. Dr. phil. * 3. 9. 1829 Praha, † 24. 10. 1892 tamtéž Vzdělání – Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta (1846–48), Teologická fakulta (1848–50) a Právnická fakulta (1850–53). Z popudu Fr. Palackého byl v r. 1862 zakladatelem Zemského archivu království Českého v Praze, kde působil jako jeho ředitel až do r. 1892. Jako vysokoškolský pedagog působil přechodně na univerzitě v Olomouci (1853–55) a od r. 1862 jako profesor rakouských dějin na pražské Karlově univerzitě. Vzhledem k tomu, že se měl stát pokračovatelem Palackého ve vydávání souborných dějin národa českého pro následné období, orientoval se ve své vědecké činnosti především na raně novověké období, a to na problematiku obecně politickou, ale i náboženskou a hospodářskou. Podnikal rozsáhlé výzkumy rovněž v zahraničních archivech (Böhmen und Mähren im Zeitalter der Reformation, 1–2. Prag 1857–1858; Geschichte der böhmischen Finanzen von 1526–1618. Denkschrift der philosophischhistorischen Classe der kaiserlichen Akademie der Wissenschaften. Bd. 18. Wien 1869, 89–167; Dějiny českého povstání léta 1618,1-4. Praha 1870–1880; Geschichte des dreissigjährigen Krieges, 1–4. Prag 1869–1880; Rudolf II. und seine Zeit. 1600– 1612, 1–2. Prag 1863, 1865). Podílel se rovněž na vydávání edice Sněmy české od léta 1526 až po naši dobu, 1–7, 1526–1591. Praha 1877–1891 (též německy). Člen domácích vědeckých společností i vídeňské akademie věd. Nová literatura: KOKOŠKOVÁ, Zdeňka. Svatováclavský archiv a Antonín Gindely. In: Našim jubilantkám : (sborník příspěvků k poctě životního jubilea Věry Beránkové, prom. hist., PhDr. Dagmar Culkové a PhDr. Marie Liškové. K vyd. připravila Alena Pazderová za spolupráce Jana Kahudy. Praha: Státní ústřední archiv, 2000 s. 120-128 POLIŠENSKÝ, Josef. Moravské počátky historika Antonína Gindelyho. In: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas philosophica. Historica. Váženému panu doc. PhDr. Miloši Kouřilovi k sedmdesátinám. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 31, 2003, s. 203-207 POLIŠENSKÁ, Milada. Antonín Gindely a "evropská dimenze" jeho díla. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2007 (=Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky, 4, 2007) Archiváři. Sborník studií PhDr. Josefa Kollmanna vydaný při příležitosti jeho nedožitých 90. narozenin. Ed. KAHUDA, Jan. Praha: Národní archiv, 2010


-8-


HRUBÝ František, prof. PhDr. * 21. 8. 1887 Strukov (okres Olomouc), † 10. 2. 1943 Brno Vzdělání – Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta (1909–13). V letech 1920–37 působil v Moravském zemském archivu v Brně, jehož ředitelem se stal v r. 1927. Od r. 1924 vykonával funkci státního archivního inspektora pro Moravu a Slezsko. Jako vysokoškolský pedagog působil od r. 1924 na Masarykově univerzitě v Brně, kde se r. 1936 stal řádným profesorem československých dějin, od r. 1937 všeobecných dějin západoevropských středního věku. Ve své vědecké publikační a především politické, hospodářské a kulturní dějiny Moravy raného novověku (Pád českého povstání na Moravě r. 1620–1621, 1925; Selské a panské inventáře v době předbělohorské, 1927; Odhady konfiskovaných moravských velkostatků 1622–1623, 1927; Ladislav Velen z Žerotína, vůdce bělohorského odboje na Moravě a český emigrant (1579–1639), 1930; Die Wiedertäufer in Mähren, 1935; Moravská korespondence a akta z let 1620–1636, 1934–1937; Moravské zemské desky z let 1348–1642, 1931). Člen domácích vědeckých společností (in memoriam mu byla za dílo, redigované Jindřichem Šebánkem z pozůstalosti, totiž Severní Morava v dějinách, 1947, udělena Cena osvobození země Moravskoslezské na rok 1948). Nová literatura: BOROVSKÝ, Tomáš. František Hrubý a historický seminář v Brně. In: Jaroslav Goll a jeho žáci. Historia culturae VI, Studia 5 (edd. JIROUŠEK, Bohumil; BLÜML, Josef; BLÜMLOVÁ, Dagmar). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Historický ústav, 2005, 2005 s. 515-537 BOROVSKÝ, Tomáš. František Hrubý v posudcích Julia Glücklicha. Borovský, Tomáš. In: Brno v minulosti a dnes, 19, 2006, s. 479-496. BOROVSKÝ, Tomáš; LACH, Jiří. Josef Šusta a František Hrubý ve vzájemné korespondenci. In: Prameny dějin moravských, 12. Brno: Matice moravská, 2006 Dokoupil, Lumír Počátky historické práce Františka Hrubého v době studií v Olomouci. In: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas philosophica. Historica, 33, 2007, s. 175-182 BOROVSKÝ, Tomáš. Julius Glücklich a František Hrubý. Dvě tváře pozitivistické věd v Brně. In: Historici na brněnské univerzitě. Devět portrétů. Uspořádal BOROVSKÝ, Tomáš. Brno: Archiv města Brna 2008

CHLUMECKÝ Petr, rytíř * 30. 3. 1825 Terst (Itálie), † 29. 3. 1863 Brno Vzdělání – Univerzita v Olomouci a Vídni, Právnická fakulta (1842–45) Působil v letech 1855–63 jako ředitel Moravského stavovského zemského archivu v Brně. Ve své odborné a vědecké činnosti věnoval velkou pozornost vlastní archivní práci – stanovil zásadní směrnice pro ochranu archiválií a dohled nad archivy jak soukromými, tak obecními, prosazoval celozemský přehled o stavu archivů, požadoval maximální zpřístupnění archivů a jejich přehledné uspořádání. Z publikační činnosti je © Doc. Ludmila Sulitková, CSc.

-9-


třeba zmínit především Karl von Žerotin und seine Zeit, 1862,1877 a Über die Geschichte Mährens und deren Quellenforschung, 1857. Z ediční činnosti pak Regesten der mährischen Archive, 1856, pokračování ve vydávání Moravského diplomatáře – Codex diplomaticus Moraviae, VI–VII, 1854–1858 (s J. Chytilem) a iniciaci edice Landtafel des Markgrafthums Mähren, 1854-1861. Byl aktivním člen moravského sněmu (zvolen i do zemského výboru, referátu vědeckých záležitostí), ve sněmu podal návrh na zrovnoprávnění moravského jazyka s německým a usiloval o maximální identitu kultury na Moravě. Nová literatura: OBRŠLÍK, Jindřich. Moravský zemský archiv v Brně a Moravské zemské muzeum (dříve Františkovo muzeum) v Brně za Bočka a Chlumeckého (vzájemné vztahy). In: Archivy na prahu tisíciletí. Sborník příspěvků z konference uspořádané u příležitosti 160. výročí založení Moravského zemského archivu v Brně a 70. výročí založení Archivu města Brna. Brno: Moravský zemský archiv, 2000 s. 89-94 ŘEPA, Milan. Historiografie druhé poloviny 19. století jako pramen pro poznání kolektivní totožnosti moravských Němců. In: Muzeum Brněnska, 2009, s. 132-137

CHYTIL Josef, Dr. h. c. (1855 univerzita v Jeně) * 9. 3. 1812 Kojetín (okres Přerov), † 10. 2. 1861 Brno Vzdělání – studium bohosloví na Filozofickém učilišti v Brně (1831–32; 1834–35); studium teologie, pedagogiky a všeobecných dějin v klášteře augustiniánů bosáků na Starém Brně (1833–35). V letech 1841–61 působil v Moravském zemském archivu v Brně, jehož ředitelem se stal v r. 1855 (s titulaturou moravský stavovský archivář). Ve své odborné a vědecké činnosti se soustřeďoval k moravským pramenům – pořizoval opisy listin v moravských soukromých archivech, pořádal archiválie získané A. Bočkem na studijních cestách po moravských archivech, podílel se na edici dodatků a rejstříku k pěti dílům Moravského diplomatáře (Codex diplomaticus Moraviae) a byl rovněž redaktorem edice nejstarších kvaternů moravských zemských desk (viz výše u P. Chlumeckého). Byl členem Matice moravské (předseda v letech 1849–52 a 1856–59) a členem Dánské společnosti pro nordické starožitnosti Kodaň. V r. 1854 obdržel zlatou medaili Litteris et artibus (Vědám a umění) za práci na edici moravských zemských desek a v r. 1859 zlatý záslužný kříž za záslužnou úřední a literární činnost.

KLAUSER (CLAUSER) Jan Josef křest 20. 3. 1705 Praha, † 31. 7. 1771 tamtéž Vzdělání – pravděpodobně Univerzita Karlova v Praze (filozofická a snad i právnická studia). V letech 1754–71 působil v Guberniálním archivu v Praze, od r. 1757 jako guberniální archivář a registrátor. Mezitím – v letech 1760–62 – pořádal též Městský archiv © Doc. Ludmila Sulitková, CSc.

- 10 -


v Chebu. V r. 1762 se stal dvorním knihtiskařem (a zakladatelem spolku pražských tiskařů Verbindung der Buchdrucker Kunstverwandten – Confoederatio typographorum Pragensium). Ve své odborné archivní činnosti se zaměřil na budování guberniálního archivu jako instituce z dosavadních registratur místodržitelské a komorní (základem mu bylo pořádání tzv. Staré manipulace), přičemž takto zamýšlel vybudovat archiv Českého království. Je autorem některých historických prací (Kronika Chebska a města Chebu, Dějiny českého špitálu v Římě).

KOLLMAN Hynek * 31. 7. 1864 Hradec Králové. † 22. 6. 1938 Praha Vzdělání – Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, dějepis-zeměpis (1882– 1888 – žák J. Emlera). V letech 1890–93 působil v Archivu „Kongregace de Propaganda fide“ v Římě jako člen Rakouského historického ústavu a poté v letech 1893–1920 v Archivu země České v Praze (od r. 1909 jako jeho vedoucí s titulem zemský archivář, v r. 1920 mu byl přiznán čestný titul ředitele archivu). Ve své odborné a vědecké činnosti se orientoval v první řadě na výzkum bohemik ve Vatikánském archivu v Římě (papežská registra Řehoře XI., církevní dějiny pobělohorské doby v archivu Kongregace de Propaganda fide). Z těchto pramenů začal vydávat edici Acta Sacrae congregationis de Propaganda fide res gestas Bohemicas illustrantia (I/1, 2 a Prodromus) a podílel se rovněž na vydávání edice Sněmy české (sv. 8–10) a Archiv český (sv. 27). V jeho pozůstalosti je kromě toho uloženo na 13 a půl tisíce přepisů z archivu Propagandy pro léta 1622–1814.

KOSS Rudolf Leopold Thomas, doc. PhDr. * 28. 10. 1884 Praha, † 13. 5. 1929 tamtéž Vzdělání – Univerzita Karlova v Praze (německá část), Filozofická fakulta, historiefilozofie (1903–08) a Institut für Österreichische Geschichtsforschung Vídeň. Působil nejdříve, v letech 1910–12 jako správce Archivu UK Praha, po vzniku samostatné Československé republiky v letech 1918–29 v Archivu země České v Praze, kde mu byla svěřena důležitá funkce správce Archivu České koruny. V letech 1919–27 se podílel na provádění spisové rozluky s Rakouskem. Jako vysokoškolský pedagog působil od r. 1910 na pražské německé univerzitě, od r. 1912 jako docent rakouských dějin. Ve své odborné výzkumné činnosti se orientoval zejména na medievistiku, dějiny ústavní, právní a sociální a v okruhu archivní činnosti na uspořádání Archivu koruny české (Archiv koruny české 1. Dějiny archivu. Praha 1939 (z pozůstalosti vyd. O. Bauer) a 2. Katalog listin z let 1158–1346. Praha 1928). Z dalších výzkumných témat viz Kritische Bemerkungen zu Friedrichs Codex I. Prag 1911; Das Wesen des ältesten deutschen Adels und die Lehre von der Urdemokratie. Prag 1919; Forschungen zur mittelalierlichen Gerichtsverfassung Böhmens und Mährens. Prag 1919.


- 11 -


Nová literatura: JANIŠ, Dalibor. Rudolf Koss. Právní a sociální dějiny v pracích medievisty a archiváře. In: Německá medievistika v českých zemích do roku 1945. Praha: Filosofia, 2004, s. 289-304

KREJČÍK Adolf Ludvík (pseud. T. Kadlík, V. Boubín), PhDr. 14. 6. 1877 Dobrovice (okres Mladá Boleslav), † 4. 1. 1958 Praha Vzdělání – Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, historie (1895–97-žák J. Golla), Institut fůr Österreichische Geschichtsforschung Vídeň (1897–99). V letech 1901–09 působil ve Schwarzenberském archivu v Třeboni/Český Krumlov, v letech 1909–19 jako adjunkt v Moravském zemském archivu v Brně a poté od r. 1919 dlouhodobě v Československém státním archivu zemědělském v Praze (do r. 1936), jehož byl zakladatelem a od r. 1920 ředitelem (v letech 1925–31 byl současně vedoucím Ústřední slovanské zemědělské knihovny v Praze). Ve své odborné vědecké archivní činnosti věnoval hodně pozornosti organizaci a především archivům velkostatkovým (K organisaci archivnictví v Čsl. republice. Venkov, 1921, č. 29; Beiträge zum Verzeichnis der Archive des Grossgrundbesitzes, 1928; Archivy velkých statků a vlastivěda. Časopis přátel Společnosti přátel starožitností českých, 38, 1930; K historii vzniku Československého archivu zemědělského. Venkov, příloha časopisu Československý zemědělec, 1937, 19/34). V ediční činnosti připravoval opisy z vatikánských archivů (pro IX. sv. edice Monumenta Vaticana). Byl členem mnoha domácích vědeckých společností. Nová literatura: KAHUDA, Jan. 50. výročí úmrtí archiváře Adolfa Ludvíka Krejčíka. In: ČAS v roce 2008. Ročenka České archivní společnosti. Praha: Česká archivní společnost, 2009, s. 23 50

KÜRSCHNER Gottlieb, PhDr. * 10. 3. 1847 Horní Bobrová (okres Žďár nad Sázavou), † 11. 9. 1928 Opava Vzdělání – Univerzita ve Vídni, Filozofická fakulta, historie a geografie (1865–69). Povoláním středoškolský profesor, který se stal se prvním slezským zemským archivářem a v Zemském archivu v Opavě působil od jeho založení v letech 1901–20 (slezským zemským archivářem byl jmenován usnesením zemského sněmu r. 1901 až po svém penzionování). V době své předchozí pedagogické činnosti působil zároveň od r. 1880 jako zemský konzervátor 3. (archivní) sekce pro Slezsko. Odbornou archivní a publikační činnosti zaměřoval především na prameny k dějinám Slezska a na pořádání slezského stavovského archivu, ale také rodinného archivu knížat Lichnovských v Chuchelné a listin města Opavy.


- 12 -


Nová literatura: KRAVAR, Zdeněk. Gottlieb Kürschner – první slezský zemský archivář. In: 100 let Zemského archivu v Opavě. Sborník příspěvků přednesených v rámci 9. konference archivářů ČR 23. – 25. května 2001 v Opavě. Uspořádal MÜLLER, Karel. Opava: Zemský archiv, 2002, s. 37–43 GEBAUER, Josef. Zemský archiv v Opavě již stoletým kmetem. Vlastivědný věstník moravský, 53, 2001, s. 193195 KRAVAR, Zdeněk. Gottlieb Kürschner, 1847-1928. In: Historiografie Moravy a Slezska. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci 2, 2006, s. 51-61

LETOŠNÍK Václav, PhDr. * 1. 2. 1891 Habřina (okres Hradec Králové), † 8. 7. 1955 Praha Vzdělání – Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, dějepis-zeměpis (1910–14 – žák V. Novotného a J. Bidla), Státní archivní škola Praha (1919–21). V letech 1920–54 působil v Ústředním archivu ministerstva vnitra v Praze (od r. 1947 jako jeho přednosta), od 1948 ministerský rada; v letech 1954–55 vedoucí oddělení v nově konstituovaném Státním ústředním archivu v Praze. V rámci odborné archivní činnosti se nejprve aktivně účastnil na archivní rozluce s Rakouskem a vyhledávání spisů pro pařížskou reparační komisi o stavbě silnic na československém území. V Archivu ministerstva vnitra byl správcem fondu Zemské a dvorské desky (Die Bömische Landtafel, 1944 (s Antonem. Blaschkou). Ve výzkumné a publikační činnosti se orientoval především na slovanské, zejména ruské a polské dějiny a polskou historiografii (Smolenská oblast v bouřlivé době Moskevského státu 1608–1609. Věstník Královské české společnosti nauk, 1923, tř. filozofickohistoricko-jazykovědná, část 4; Polsko, dům rakouský a Albrecht z Valdštejna za pruské války 1626–1629. Časopis Národního muzea, 108, 1934, 161–185; Tamtéž, 109, 1935, 42–77; Tamtéž, 110, 1936, 235–272; Tamtéž, 111, 1937, 28–74) Působil také ve stálé komisi pro stanovení úředních názvů míst v Československé republice a v užším výboru pro revizi názvů míst v Čechách, na sklonku svého života v nově utvořené místopisné komisi při ČSAV v Praze.

NAVRÁTIL Bohumil, prof. PhDr. * 21. 2. 1870 Vyškov, † 2. 7. 1936 Brno-Řečkovice Vzdělání – Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta (1889–92) a Filozofická fakulta (1892–96 – žák Jaroslava Golla a Josefa Emlera), (v letech 1896–97 pobyt na univerzitách v Berlíně a Bonnu). Působil v letech 1900–20 v Moravském zemském archivu v Brně (od r. 1908 jako jeho vedoucí s titulem zemský archivář). Od r. 1918 se podílel se rovněž na správě Archivu zemského hlavního města Brna. Své působení vysokoškolského pedagoga spojil s Masarykovou univerzitou v Brně, a to v letech 1920–36 jako profesor všeobecných dějin (v letech 1926–27 byl rektorem zdejší univerzity).


- 13 -


V r. 1918 se účastnil jednání o Úmluvě mezi ČSR a Rakouskou republikou ohledně jednotlivých ustanovení státní smlouvy (uzavřena v Saint-Germain-en-Laye 1920). V odborné výzkumné činnosti se zaměřil hlavně na období raného novověku do protireformace (Biskupství olomoucké 1576–1579 a volba Stanislava Pavlovského. Praha 1909; Jesuité olomoučtí za protireformace. Akty a listiny z let 1558–1619. Brno 1916), v ediční činnosti na doplnění materiálu pro sv. 14–15 Moravského diplomatáře (Codex diplomaticus Moraviae) a na vydání historicky významné korespondence mezi Fr. Palackým a A. Bočkem (Listy Palackého Bočkovi. Časopis Matice moravské, 25, 1901, 97–132) Byl členem domácích vědeckých společností (včetně Matice Moravské) a redaktorem Časopisu Matice moravské. Od r. 1919 působil rovněž ve stálé komisi pro stanovení úředních názvů míst v Republice československé. Nová literatura: ZŘÍDKAVESELÝ, František. Vzájemná spolupráce obou jubilujících archivů. In: Archivy na prahu tisíciletí. Sborník příspěvků z konference uspořádané u příležitosti 160. výročí založení Moravského zemského archivu v Brně a 70. výročí založení Archivu města Brna. Brno: Moravský zemský archiv, 2000 s. 125-128 VON8ŠEK, Martin. Bohumil Navrátil. In: Historici na brněnské univerzitě. Devět portrétů. Brno: Archiv Města Brna, 2008 s. 9-33 HOFFMANNOVÁ, Jaroslava Přátelství historika Václava Novotného a Bohumila Navrátila. In: Historici na brněnské univerzitě. Devět portrétů. Brno: Archiv Města Brna, 2008 s. 35-60

NEJEDLÝ Zdeněk, prof. PhDr. * 10. 2. 1878 Litomyšl (okres Svitavy), † 9. 3. 1962 Praha Vzdělání – Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, historie-estetika (1886– 1901 – žák T. G. Masaryka, J. Golla a O. Hostinského) V letech 1899–1909 působil v Archivu Muzea Království českého (dnes Archiv Národního muzea (od r. 1904 jako adjunkt), v letech 1927–30 v Městském archivu a městském muzeu v Litomyšli. Mezitím se stal vysokoškolským pedagogem – od r. 1905 působil jako docent na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (od r 1909 jako první profesor hudební vědy). V letech 1939–45 byl profesorem na univerzitě v Moskvě a současně byl zaměstnán v Historickém ústavu Akademie věd SSSR. Po válce se angažoval v politickém životě - v letech 1945–46 byl ministrem školství a osvěty, v letech 1946–48 ministrem práce a sociální péče, v letech 1948–53 ministrem školství, věd a umění, r. 1953 se stal jako ministr bez portfeje místopředsedou vlády. Ve své archivní činnosti se věnoval především evidenci fondů Archivu národního muzea a uspořádání a evidenci litomyšlského městského archivu (s J. Žďárským). Městské fondy zužitkoval i v několika publikacích (Dějiny města Litomyšle a okresu, 1899; Dějiny města Litomyšle a okolí I, 1903; Litomyšl. Tisíc let života českého města, 1934). Jinak se ve své rozsáhlé výzkumné a publikační činnosti zaměřoval především na dějiny hudby (na českou hudební kulturu husitské doby) a dále na problémy českých kulturních a politických dějin, zejména na husitství a národní obrození (Dějiny předhusitského zpěvu v Čechách, 1904; Počátky husitského zpěvu, 1907; © Doc. Ludmila Sulitková, CSc.

- 14 -


Dějiny husitského zpěvu za válek husitských, 1913; Česká hudba, 1918; Zdeněk Fibich, 1901; J. B. Foerster, 1910; Richard Wagner, 1916; Bedřich Smetana, 1–4, 1924– 1933; Spor o smysl českých dějin, 1914; T. G. Masaryk, 1–3, 1930–1937; Dějiny národa českého, 1–2, 1948–1953; studie o Fr. Palackém, E. Denisovi, B. Němcové aj.). Byl zakladatelem několika hudebních časopisů a členem domácích vědeckých společností a společností politicky levicově orientovaných (Společnost pro hospodářské a kulturní sblížení s Novým Ruskem; Výbor přátel demokratického Španělska). Měl zásadní podíl na založení Československé akademie věd v r. 1953 (stal se jedním z jejích prvních akademiků). Byl značně angažován politicky – v letech 1939–45 za svého ilegálního pobytu v SSSR byl spolupracovníkem moskevského vedení KSČ, v letech 1946–54 členem předsednictva Ústředního výboru KSČ (podílel se na tvorbě Košického vládního programu). Tato činnosti mu vynesla mnohá ohodnocení (1945 a 1953 Leninův řád; 1951 laureát státní ceny; 1953, 1955 a 1958 Řád Klementa Gottwalda). Nová literatura: KŘESŤAN, Jiří. Dny všední archiváře Zdeňka Nejedlého a jeho přátel, In: Pocta Josefu Kollmannovi. Sborník k životnímu jubileu. K vyd. připravila PAZDEROVÁ, Alena. Praha: Státní ústřední archiv, 2002, s. 136–147 HAVELKA, Miloš. Kdy a jak se Nejedlý rozešel s Gollovou školou. In: Dějiny - teorie – kritika, 7, č. 1, 2010, s. 113-123 KŘESŤAN, Jiří. Zdeněk Nejedlý: politik a vědec v osamění. Praha – Litomyšl: Paseka, 2012

NOVÁČEK Vojtěch Jaromír, PhDr. * 1. 6. 1852 Sibiu (Rumunsko), † 8. 4. 1916 Praha Vzdělání – Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, filozofie a historie (od 1873, studia přerušena dokončena r. 1891 – v době přerušení studia byl do r. 1885 vychovatelem v rodině barona Bohdana Hrubého z Jelení v Červených Pečkách) V letech 1891–1916 působil v Archivu země České v Praze, od r. 1903 byl jeho ředitelem. Působil rovněž jako archivní rada ve Vídni. V odborné archivní činnosti se orientoval na výzkum v městských archivech (Cheb, Kadaň, Kutná Hora) a také na studium v zahraničních archivech (Vatikán, Vídeň, Mnichov ad.). Svou činností publikační a ediční přispěl k zpřístupnění významných pramenů k poznání (Listář k dějinám školství kutnohorského 1520–1623. Historický archiv, 5, 1894, XX a 1–174; Několik listin týkajících se koleje Karlovy z let 1367– 1424. Věstník Královské České společnosti nauk, 1895, tř. filosoficko-historickojazykozpytná, část 12, 1–30; Copialbuch des apostolischen Nuntius Bertrand de Macello 1366–1368. Věstník Královské České společnosti nauk, 1895, tř. filosofickohistoricko-jazykozpytná, část 12, 1–41; Trutnovské desky manské 1455–1539. Archiv český, 15, 1896, 344–508; Výpisy z knih viničných z let 1358–1576. Archiv český, 15, 1896, s. 500–560 a Archiv český, 18, 1900, 322–400; Františka Palackého Korespondence a zápisky, 1–3. Praha 1898, 1902 a 1911 ad.).


- 15 -


Byl reaktorem Ottova slovníku naučného, 1886–88 a členem domácích vědeckých společností, spolků a komisí, například Komise pro vydávání Archivu českého a Komise pro vydávání pramenů českého hnutí náboženského ve století 14. a 15. Nová literatura: HLAVÁČEK, Ivan. Čeští archiváři a chebský městský archiv na konci 19. století. Z korespondence V. J. Nováčka a J. Čelakovského s H. Gradlem. In: O mých předchůdcích i současnících. Soubor studií k dějinám archivnictví, historiografie a pomocných věd historických (Hlaváček, Ivan). Ed. KAHUDA, Jan. Praha: Národní archiv, 2011, s. 229-255

NOVÁK Jan Bedřich, PhDr. * 27. 11. 1872 Orlík nad Vltavou (okres Písek), † 29. 10. 1933 Praha Vzdělání – Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, historie (1890–96), od r. 1895 Institut für Österreichische Geschichtsforschung Vídeň. Působil v letech 1900–33 v Archivu země české, od r. 1916 jako jeho ředitel. Před vznikem 1. Československé republiky vykonával rovněž funkci archivního rady ve Vídni. Po vzniku samostatného státu se stal ředitelem (od r. 1925) nově založeného Státního historického ústavu a v letech 1920–27 vyučoval na Státní archivní škole v Praze. Patří mu velká zásluha na výstavbě první archivní účelové budovy v nové republice, totiž budovy Archivu země české (Praha-Dejvice, dnes ul. Milady Horákové). Ve své výzkumné a odborné publikační a ediční činnosti se orientoval na formulářové sbírky, prameny z Vatikánských archivů a sněmovní památky české raného novověku (Formulář biskupa Tobiáše z Bechyně 1276–1296, 1903; Kritika listináře královny Kunhuty, 1906; Monumenta Vaticana res gestas Bohemicas illustrantia, 1–2, 1907; Sněmy české, 15/1, 2, 1917 a 1929; je rovněž autorem monografie Rudolf II. a jeho pád (1933). Byl členem domácích vědeckých společností (od r. 1929 také předsedou nově založené Československé archivní společnosti. Angažoval se rovněž v Ústavu italské kultury v Praze (nositel Řádu italské koruny). Nová literatura: MORÁVEK, Jan. Archivní nekrologium za léta 1939-1945. In: Archivní čtvrtletník. Ústí nad Labem: Albis International, 8, č. 3-4, 2000, s. 125-133 HÁLEK, Jan. Jan Bedřich Novák (27. 11. 1872 - 19. 10. 1933). In: Akademický bulletin AV ČR, č. 10, 2003, s. 18 Archiváři. Sborník studií PhDr. Josefa Kollmanna vydaný při příležitosti jeho nedožitých 90. narozenin. Ed. KAHUDA, Jan. Praha: Národní archiv, 2010

PALACKÝ František, Dr. h. c. (1848 Právnická fakulta a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze) * 14. 6. 1798 Hodslavice (okres Nový Jičín), † 26. 5. 1876 Praha © Doc. Ludmila Sulitková, CSc.

- 16 -


Vzdělání – evangelické alumneum v Trenčíně (1809–12) a evangelické lyceum v Bratislavě (1812–18). Od r. 1823 působil jako archivář v rodině hrabat Šternberků, v r. 1831 byl českými stavy ustaven (jmenován až r. 1838) historiografem Království českého. Obdivuhodná je nejen jeho výzkumná a publikační činnost, ale i organizační činnost (aktivně se podílel na soudobém českém vědeckém, kulturním a společenskopolitickém životě – v revolučních letech byl například členem Svatováclavského a Národního výboru, poslancem českého ústavodárného zemského sněmu a starostou Slovanského sjezdu, poslancem Ústavodárného říšského sněmu ve Vídni a Kroměříži; od 1861 doživotním členem panské sněmovny říšské rady, v letech 1861–75 poslancem Českého zemského sněmu). V oblasti vlastní archivní práce je autorem instrukce pro thunovský archiv v Děčíně a lobkovický archiv v Roudnici a iniciátorem vzniku tří institucionalizovaných archivů (Archivu Národního muzea – tehdejšího Archivu Vlasteneckého muzea v Čechách. Prováděl soustavný archivní výzkum v řadě domácích i zahraničních archivů (jako první protestantky orientovaný historik bádal i ve Vatikánských archivech). Byl iniciátorem založení ediční řady česky psaných pramenů středověku a raného novověku Archiv český, kromě toho ovšem edičně zpřístupnil a řadu dalších objevných pramenů zejména k husitskému období a jeho vyznění (Staří letopisové čeští od roku 1378 do 1527,1829, nově J. Charvát 1941; Urkundliche Beiträge zur Geschichte des Hussitenkrieges in den Jahren 1419–1436, 1–2, 1873, přetisk 1966; Documenta Mag. Iohannis Hus vitam, doctrinam, causam in Consiantiensi concilio actam... iilustrantia, 1869, přetisk 1966; Urkundliche Beiträge zur Geschichte Böhmens und seiner Nachbarländer im Zeitalter Georgs von Podiebrad 1450–1471, 1860; Monumenta Conciliorum Generalium saeculi decimi quinti. Concilium Basiliense, 1–2, 1857 a 1873). Kromě monumentálního díla Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě (1. díl vyšel nejprve v r. 1836 německy a v r. 1848 česky) je autorem hodnotící studie o narativních pramenech (Würdigung der alten böhmischen Geschichtschreiber. Königlich-Böhmische Gesellschaft der Wissenschaften, 1830. 2. vyd. 1869) Inicioval vznik Společnosti vlasteneckého muzea (od r. byl jejím jednatelem), Matice české, Spolku pro postavení českého Národního divadla, Svatoboru ad. Byl členem Královské české společnosti nauk (v letech 1839–45 její sekretář, v letech 1868–75 předseda) a členem Kaiserliche Akademie ve Vídni. Od r. 1827 byl redaktorem Časopisu Společnosti vlasteneckého muzea v Čechách. Za své zásluhy obdržel r. 1866 Řád železné koruny 2. stupně.

Nová literatura: František Palacký 1798/1998, dějiny a dnešek. Sborník z jubilejní konference. K vydání připravil ŠMAHEL, František (spolupráce DOLEŽALOVÁ, Eva). Praha: Historický ústav AV ČR, 1999 KOŘALKA, Jiří; RUMPLER, Helmut; URBANITSCH, Peter. František Palacký. (1798-1876). Der Historiker der Tschechen im österreichischen Vielvölkerstaat. Wien: Verlag der Österreichschen Akademie der Wissenschaften, 2007 JIROUŠEK, Bohumil. František Palacký pohledem dějepisectví tvz. Gollovy "školy". In: Jeden jazyk naše heslo buď. Sv. 4, český romantismus - jiskření a záblesky. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké mezioborové konference konané u příležitosti 170. výročí prvního vydání Máchova Máje. K vyd. připr. Vyčichlo, Jaroslav; Viktora, Viktor. Radnice: Spolek divadelních ochotníků v Radnicích et al., 2007 s. 19-27 KOŘALKA, Jiří. Lobkovický zámek v Neratovicích v životě a díle Františka Palackého. Praha: Akropolis, 2007


- 17 -


KOŘALKA, Jiří. Palacký a poslání českého národa v Evropě. In: Idea českého státu v proměnách staletí : fakta, úvahy, souvislosti. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008, s. 134-143 ČAPKOVÁ, Dagmar. František Palacký jako komeniolog. Čapková, Dagmar. In: 120 let Muzea Komenského v Přerově a Oslavy Komenského v roce 1892 ve střední Evropě : materiály z odborné konference, konané 14.- 15. října 2008 v Přerově. K vyd. připr. Konířová, Marta. Přerov: Muzeum Komenského v Přerově, 2009, s. 193-204 ŠTAIF, Jiří. František Palacký. Život, dílo, mýtus. Praha: Vyšehrad, 2009 PRAŽÁK, Richard. František Palacký a maďarská historiografie před rokem 1867. In: Historik na Moravě. Profesoru Jiřímu Malířovi, předsedovi Matice moravské a vedoucímu Historického ústavu FF MU, věnují jeho kolegové, přátelé a žáci k šedesátinám. K vyd. připr. Ambrožová, Hana. Brno: Matice moravská, 2009, s. 139-145.

Archiváři. Sborník studií PhDr. Josefa Kollmanna vydaný při příležitosti jeho nedožitých 90. narozenin. Ed. KAHUDA, Jan. Praha: Národní archiv, 2010

PEŘICH Leopold, PhDr. * 14. 11. 1901 Smolkov (okres Opava), † 31. 8. 1974 Karlovy Vary Vzdělání – Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, čeština-historie (1921– 26), od r. 1922 Státní archivní škola v Praze. Po absolutoriu působil krátce v Archivu země České jako pomocná vědecká síla, pak přešel do Zemského archivu v Opavě, kde celkově působil v letech 1927–38 (od r. 1935 jako jeho ředitel – angažoval se proti navrhovanému zrušení zemského archivu ve 30. letech, ke kterému tak naštěstí nedošlo). V letech 1938–41 vykonával funkci správce Zemského archivu v Brně, v letech 1941–45 zemského vrchního archivního komisaře v Archivu země České v Praze a v letech 1945-55 byl pověřen znovu funkcí ředitele Zemského archivu v Opavě. Od r. 1945 působil také jako archivní rada při ministerstvu školství a osvěty v Praze a od r. 1949 jako inspektor nestátních archivů Ostravského kraje (r 1955 zatčen a odsouzen na 5 let za protistátní výroky). Ve své odborné a vědecké činnosti se zaměřoval především na dějiny Slezska. Jeho hlavní práce však měly esejistický charakter a zabýval se v nich především kulturou, zejména výtvarným uměním, ale také literárními a divadelními kritikami. L. Peřich redigoval Věstník matice opavské, který proměnil ve Slezský sborník. Po válce inicioval vznik Slezského ústavu (krátce byl součástí archivu). Nová literatura: ŠOPÁK, Pavel. Leopold Peřich – pokus o portrét. In: 100 let Zemského archivu v Opavě. Sborník příspěvků přednesených v rámci 9. konference archivářů ČR 23. – 25. května 2001 v Opavě. Uspořádal Karel Müller, Opava: Zemský archiv, 2002, s. 44–46 MÜLLER, Karel; ŠOPÁK, Pavel. Leopold Peřich – texty (edice). Opava: Slezská univerzita, 2007

PROKEŠ Jaroslav, prof. PhDr. * 11. 1. 1895 Kněžice (okres Chrudim), † 30. 3. 1951 Praha © Doc. Ludmila Sulitková, CSc.

- 18 -


Vzdělání – Univerzita Karlova v Praze, Filozofický fakulta, historie–zeměpis–filologie (1913-17- žák V. Novotného). V letech 1919–45 působil v Archivu ministerstva vnitra v Praze, od r. 1934 jako jeho ředitel (v letech 1940–42 s titulem přednosta archivu). V r. 1928 se habilitoval jako docent československých dějin na Karlově univerzitě, od r. 1935 zde působil jako mimořádný profesor. Současně také vyučoval (v letech 1932– 45) na Státní archivní škole v Praze, jejímž byl od r. 1941 ředitelem. V rovině odborné archivní činnosti se aktivně účastnil na archivní rozluce s Rakouskem a věnoval se uspořádání a zpracování fondů Archivu ministerstva vnitra (celková zpráva o jeho činnosti do r. 1933 v Časopise archivní školy, 11, 1933, 176– 190; vědecké zpracování materiálu z fondů České gubernium a Policejní ředitelství – např. studie Boj o Haugvicovo Direktorium in publicis et cameralibus 1761. Věstník Královské české společnosti nauk, tř. I, 1926 (vyšel 1927), 74n.; Instrukce vydané 1762 pro českou a rakouskou dvorní kancelář, Tamtéž, 47n.). Kromě toho, že se věnoval rovněž počátkům naší nejstarší vědecké společnosti (Počátky České společnosti nauk do konce 18. století, 1, 1774–1789, 1938) se ve výzkumné a publikační činnosti zaměřoval především na náboženské dějiny husitské a předbělohorské doby a na tereziánské a josefínské reformy (Jan Žižka z Trocnova a jeho doba, 1920; Husitika Vatikánské knihovny v Římě, 1928). Byl také autorem popularizačních prací k českým dějinám (Obrázkové dějiny naší samostatnosti, 1930; Československá vlastivěda, 4. Československé dějiny nové a nejnovější 1648–1918 a 10. Literatura dějepisná - přehled českého dějepisectví od osvícenství. Praha 1931– 1933; Světová válka 1914–1918, 1934). V letech 1934–40 vykonával funkci redaktora Sborníku archivu ministerstva vnitra (v meziválečném období také spoluredaktora Časopisu Národního muzea a Časopisu pro dějiny venkova). Byl členem Královské české společnosti nauk a Československé akademie zemědělské. Nová literatura: KOLLMANN, Josef. Dr Jaroslav Prokeš, archivář, historik, učitel. Medailón k 100. výročí narození. In: Pagiane historiae, 5, 1997, s. 123–162 KOLLMANN, Josef. Případ univ. Prof. Dr. Jaroslava Prokeše – chmurná kapitola z dějin Archivu Ministerstva vnitra. In: Paginae historie, 9, 2001, s. 270–334 SEKYRKOVÁ, Milada. Vzájemná korespondence Václava Novotného, Jaroslava Prokeše a Otakara Odložilíka. Sborník archivních prací, 51, č. 1, 2001, s. 85-274 KOLLMANN, Josef . Dr. Jan Slavík k případu prof. Dr. Jaroslava Prokeše. Kollmann, Josef. In: Paginae historiae, 11, 2003, s. 165-192 SEKYRKOVÁ, Milada. Jaroslav Prokeš a Otakar Odložilík ve vzájemném poměru a v poměru ke Gollovi a jeho odkazu.. In: In: Jaroslav Goll a jeho žáci. Historia culturae VI, Studia 5 (edd. JIROUŠEK, Bohumil; BLÜML, Josef; BLÜMLOVÁ, Dagmar). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Historický ústav, 2005, s. 463-474. Archiváři. Sborník studií PhDr. Josefa Kollmanna vydaný při příležitosti jeho nedožitých 90. narozenin. Ed. KAHUDA, Jan. Praha: Národní archiv, 2010


- 19 -


RADIMSKÝ Jiří, roz. Rypáček (změna 1921), PhDr. (1946) * 15. 5. 1919 Židlochovice (okres Brno-venkov), † 5. 8. 1965 Brno Vzdělání – Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta a Přírodovědecká fakulta, dějepis-zeměpis (1938–39 a 1945–46), kursy Státní archivní školy v Brně (1947–50). V letech 1940–65 působil v Moravském zemském archivu (od r. 1954 Státním archivu) v Brně, jehož se stal v r. 1960 ředitelem. V letech 1945–47 také spravoval fondy tehdy ještě neinstitucionalizovaného Archivu Masarykovy univerzity Brno. Na zdejší Filozofické fakultě také působil jako externí pedagog. Ve své odborné a vědecké činnosti se věnoval soustavně archivní teorii a zpracování archivních fondů (studie a články ve Sborníku archivních prací a Archivním časopise, Archivní příručce – část Spisová služba, v r. 1954 redigoval Průvodce po Státním archivu v Brně) a věnoval se zpřístupňování moravských pramenů raného novověku, především z oblasti hospodářských dějin – Tereziánský katastr moravský – spolu s Miroslavem Trantírkem, Praha, 1962 a také pramenů k politickém vývoji od poloviny 19. stol. – edice Petice moravského lidu k sněmu z roku 1848 – spolu s Miladou Wurmovou, Praha, 1955). Je také autorem novátorských studií o zemských berních rejstřících ze 16. století, studií o sčítání lidu, statistikách, sporech poddaných s vrchnostmi ad. Byl členem redakčních rad Sborníku archivních prací, Sborníku Matice moravské, Slezského sborníku, Historie a muzejnictví aj. a člen komise ČSAV pro vydávání středověkých pramenů.

ROUBÍK František (pseud. A. Frank pro stati politické), doc. PhDr. DrSc. * 31. 7. 1890 Jindřichův Hradec, † 5. 5. 1974 Praha Vzdělání – Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, historie a pomocné vědy historické (1911–19 – studia přerušena vojenskou službou a vězněním), Státní archivní škola v Praze (1919–21). Počátky svého archivního působení spojil se zámeckým archivem v Jindřichově Hradci a Archivem hl. m. Prahy, v r. 1920 nastoupil do Archivu ministerstva vnitra v Praze a působil zde až do r. 1939. V letech 1957–70 byl členem vědecké archivní rady ministerstva vnitra v Praze. Od r. 1930 až do r. 1943, kdy proběhl poslední kurs během 2. světové války, vyučoval na Státní archivní škole v Praze. R. 1934 se habilitoval jako docent pro historickou vlastivědu a geografii (nástupce J. V. Šimáka) na Filozofické fakultě Karlovy Univerzity, kde přednášel především novověkou paleografii i v poválečném období (v letech 1949–67). V letech 1939–48 působil rovněž jako přednosta oboru na ministerstvu školství, věd a umění, v letech 1939-52 byl ředitelem Československého státního historického ústavu vydavatelského v Praze a v letech 1953–59 vedoucím oddělení historické geografie nově konstituovaného Historického ústav ČSAV v Praze . Ve své rozsáhlé výzkumné a publikační činnosti a činnosti archivní se soustřeďoval hlavně na výzkum pramenů k dějinám správy, dopravy, kartografie a na historickou geografii, ale také kulturní dějiny, historickou vlastivědu, polovinu 19. Století ad. (Registratura Národního výboru z roku 1848, 1928; Časopisectvo v Čechách v letech © Doc. Ludmila Sulitková, CSc.

- 20 -


1848–1862, 1930; Bibliografie časopisectva 1863–1895, 1936; Regesta fondu Militare Archivu ministerstva vnitra, 1937; Vývoj správního rozdělení Čech v letech 1850– 1868, 1939 (správně 1938); Soupis map českých zemí, 195.1; Petice venkovského lidu z Čech k Národnímu výboru z roku 1848, 1954). Archivní obec se dosud stále s uznáním využívá jím formulovaná hesla ve Slovníčku archivní terminologie z r. 1954. Byl rovněž vědeckým redaktorem Bibliografie československé historie. Na své meziválečné členství v domácích vědeckých společnostech navázal členstvím v nové Československé akademii věd (od r. 1953 jako člen korespondent, v letech 1968–70 vykonával funkci člena vědeckého kolegia historie). Od poloviny 50. let byl rovněž členem Československé společnosti historické a Společnosti přátel starožitností. R. 1965 obdržel vyznamenání Za zásluhy o výstavbu a r. 1970 Zlatou čestnou plaketu Fr. Palackého za zásluhy ve společenských vědách. Nová literatura: HOFFMANNOVÁ, Jaroslava. František Roubík. 110. výročí narození. (31.7.1890 Jindřichův Hradec - 5.5.1974 Praha). In: Akademický bulletin AV ČR, č. 2, (2000,) s. 7 HOLÁT, Pavel. Před třiceti lety zemřel historik a archivář doc. PhDr. František Roubík DrSc.,. Archivní časopis, 54, č. 4, 2004, s. 280-283 HOLÁT, Pavel. František Roubík - Bibliografie. Praha: Holline & Bibliography, 2005. HOLÁT, Pavel. František Roubík, neúnavný poutník mapou historie. Praha: 2007 HOLÁT, Pavel. František Roubík versus František Graus, aneb Jak se stal "buržoazní" a nikoliv "marxistický" historik členem korespondentem ČSAV. In: Proměny diskursu české marxistické historiografie. (Kapitoly z historiografie 20. století). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2008, s. 179-191

ŠEBÁNEK Jindřich, prof. PhDr., DrSc. * 12. 10. 1900 Písek, † 14. 1. 1977 Brno Vzdělání – Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta (1918–1923), Státní archivní škola v Praze (1920–23). V letech 1923–37 působil v Moravském zemském archivu v Brně a jako vrchní zemský komisař archivní služby, v letech 1945–48 jako předseda zemské archivní sekce v Brně. V letech 1957–70 byl členem vědecké archivní rady ministerstva vnitra v Praze. V r. 1934 začat také působit na Masarykově univerzitě v Brně jako pedagog (od r. 1937–77 jako profesor pomocných věd historických). Po válce také krátce vyučoval na Filozofické fakultě Univerzity v Olomouci, jejímž byl v r. 1946 prvním děkanem. V r. 1947 inicioval paralelní kursy Státní archivní školy v Brně (byly ukončeny v r. 1950, kdy se na zdejší univerzitě začalo archivnictví vyučovat jako samostatný obor). Ve své archivní působnosti inventarizoval a katalogizoval v Moravském zemském archivu některé významné fondy a sbírky (listiny a akta zrušených moravských klášterů, zbytky stavovské registratury, hospodářské a rodinné písemnosti Kouniců, pozůstalost editora Moravského diplomatáře Antonína Bočka). Ve své výzkumné, © Doc. Ludmila Sulitková, CSc.

- 21 -


publikační a ediční činnosti se zaměřoval nejprve k hospodářským dějinám středověku a raného novověku (studia k problematice moravského obchodu, textilním podnikům Kouniců ad.), v poválečném období ale zcela převládla jeho orientace na přemyslovské období a pomocné vědy historické (z nich především diplomatiku a paleografii – viz skripta: Latinská paleografie. Praha 1966; spoluautor skript Česká diplomatika do roku 1848, Praha 1971), což souviselo s jeho rolí jako hlavního editora Českého diplomatáře – průpravné práce byly za jeho života dovedeny až k r. 1306 (spolu se Sášou Duškovou vydal dva svazky Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, IV a V. Praha 1962 a 1974 a připravil Kritický komentář k moravskému diplomatáři (ke III. sv.), v něž se vyskytovala Bočkova falza). Z jeho studií k přemyslovskému období viz například Česká listina doby přemyslovské, 1–3. SAP, 6, 1956, č. 1, 136–211 a č. 2, 99–160 (se S. Duškovou); Studie k české diplomatice doby přemyslovské. Rozpravy ČSAV, 69, 1959, seš. 9, 3– 30 (se S. Duškovou a J. Pražákem); Panovnická a biskupská listina v českém státě doby Václava I. Rozpravy ČSAV, 71, 1961, seš. 4 (se S. Duškovou); Listina v českém státě doby Václava I. Rozpravy ČSAV, 73, 1963, seš. 10 (se S. Duškovou); Notář Otacarus V a nejstarší listiny oslavanské a velehradské. Časopis Matice moravské, 66, 1947, 222–290; Po stopách díla notáře Heřmana. Časopis Matice moravské, 65, 28– 97 ad.). Byl jak členem domácích vědeckých společností a členem Komise pro vydávání historických pramenů při ČSAV, tak také Mezinárodní komise pro diplomatiku při Mezinárodním výboru historických věd (v letech 1970–77 jako její prezident). Působil rovněž po dlouhá léta jako redaktor Časopisu Matice moravské (a v letech 1934–49 byl jednatelem Matice moravské). V r. 1969 obdržel za své vědecké zásluhy Řád práce.

Nová literatura: VAŠKŮ, Vladimír. Vzpomínka na profesora Jindřicha Šebánka při příležitosti nedožitých 95. narozenin (12. října 1995). Časopis Matice moravské, 115, 1996, s. 204–209 Sto let od narození profesora Jindřicha Šebánka. Ed. SMUTNÁ, Kateřina. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2000 ŠTARHA, Ivan. Jindřich Šebánek – archivář. In: Sto let od narození profesora Jindřicha Šebánka. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2000, s. 61–66 PULEC, Jiří. Osobní fond Jindřicha Šebánka. Pulec, Jiří. In: Sto let od narození profesora Jindřicha Šebánka. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2000, s. 49-53 HAVEL, Dalibor. Jindřich Šebánek. In: Historici na brněnské univerzitě. Devět portrétů. Uspořádal BOROVSKÝ, Tomáš. Brno: Archiv města Brna 2008, s. 125–159

TEIGE Josef, JUDr. et PhDr. * 1. 6. 1862 Praha, † 6. 3. 1921 tamtéž


- 22 -


Vzdělání – Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta Praha (1885–89), Univerzita v Mnichově, Filozofická fakulta (1889–90), Institut für Österreichische Geschichtsforschung Vídeň (1891–93). V letech 1896–1921 působil v Archivu hl. m. Prahy, od r. 1906 jako jeho ředitel (s titulem archivář hl. m. Prahy) Ve své odborné archivní činnosti se orientoval především na katalogizaci listin a městských knih pražského městského archivu a založil zde konzervační dílnu. I svou publikační a ediční činnost soustředil především na bohaté městské fondy pražské (edice – Zprávy o statcích a přech venkovských z Archivu města Prahy. Archiv český, 26, 1909 a Tamtéž, 28, 1912; Základy starého místopisu pražského 1437–1620. Oddělení I. Staré Město pražské, 1–2, 1910 a 1915; Seznamy měšťanů pražských. Almanach města Prahy, 4–8; Poprava na Staroměstském rynku v Praze 1621, 1904 (s J. Herainem) ad.). Byl členem domácích vědeckých společností. V polovině 90. let 19. stol. bezvýsledně usiloval o habilitaci v oboru pomocné vědy historické na Univerzitě Karlově v Praze.

TOMEK Václav Vladivoj (Wácslav Wladivoj), rytíř, prof. PhDr. h. c. , JUDr. h. c., Dr. h. c. * 31. 5. 1818 Hradec Králové, † 12. 6. 1905 Praha Vzdělání – Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta (1833–35) a Právnická fakulta (1835–39), Ecole des Chartes v Paříži. Koncem 30. let 19. století byl vychovatelem v rodině P. J. Šafaříka a Fr. Palackého (brzy se stal jeho odborným pomocníkem), začátkem 40. let pořádal písemnosti hraběcí rodiny Thunů v Děčíně. V letech 1842–43 byl správcem ještě neinstitucionalizovaného Archivu hl. m. Prahy. Od r. 1845 byl sekretářem Matice české. V letech 1850–88 působil jako profesor rakouských dějin na Univerzitě Karlově (po jejím rozdělení na české části, jejímž se stal v r. 1882 prvním rektorem – rektorem byl znovu v letech 1885–1886). Z podnětu Fr. Palackého se měl stát archivářem král. hl. m. Prahy, což se nerealizovalo. Ve svém odborném zaměření se ale soustřeďoval především na výzkum pramenů k dějinám Prahy a dále k dějinám Karlovy univerzity (Děje pražské v krátkém nástinu. Praha 1845; Děje university pražské. Praha 1849; Děje Království českého. Praha 1850; Dějepis města Prahy, 1–12. Praha 1855–1901, 2. vyd., 1–7. Praha 1882–1906; Základy starého místopisu pražského. Praha 1865–1870 ad.). V letech 1904–1905 vydal Paměti z mého života (1–2. Praha). Byl činný rovněž politicky – v revolučních 40. letech jako poslanec Ústavodárného sněmu a v letech 1861–70 jako poslanec Českého sněmu. V r. 1871 se stal vládním radou, v r. 1885 členem panské sněmovny Říšské rady. Byl členem domácích i zahraničních vědeckých společností (Kaiserliche Akademie ve Vídni, Academie Quiritum v Římě, Jihoslovanské akademie v Záhřebu, Petrohradské akademie ad.) Za své zásluhy získal r. 1888 komturský kříž Řádu Františka Josefa a v r. 1898 byl nobilitován.


- 23 -


Nová literatura: ŘEZNÍK, Miloš. W. W. Tomek jako pedagog. Miloš Řezník. In: Jaroslav Goll a jeho žáci. Historia culturae VI, Studia 5 (edd. JIROUŠEK, Bohumil; BLÜML, Josef; BLÜMLOVÁ, Dagmar). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Historický ústav, 2005, s. 131-149 JIROUŠEK, Bohumil. Historické myšlení Wácslawa Wladiwoje Tomka. Bohumil Jiroušek. In: Jaroslav Goll a jeho žáci. Historia culturae VI, Studia 5 (edd. JIROUŠEK, Bohumil; BLÜML, Josef; BLÜMLOVÁ, Dagmar). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Historický ústav, 2005, s. 151-163. Pokorná, Magdaléna. Historie jako politika. Pokorná, Magdaléna, Český časopis historický, 103, č. 3, 2005, s. 740742 W. W. Tomek. Historie a politika (1818-1905). Sborník příspěvků královéhradecké konference k 100. výročí úmrtí W. W. Tomka. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2006 JANEČKOVÁ, Jitka. Mráz kopřivu nepálí. Život a dílo Fridolína Macháčka a Václava Vojtíška ve vzájemné korespondenci z let 1905-1954. Praha: Scriptorium, 2014

VOJTÍŠEK Václav, prof. PhDr. (1911), DrSc. * 9. 8. 1883 Praha, † 22. 8. 1974 Praha Vzdělání – Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, historie a pomocné vědy historické (1903–07 – žák G. Friedricha a V. Novotného). Po celých 40 let působil v Archivu hl. m. Prahy (1908–48), jehož se stal r. 1920 ředitelem (s titulaturou archivář hl. m. Prahy. Působil zároveň od r. 1931 i v Archivu UK v Praze, jehož vedoucím se stal v letech 1952–1968. V meziválečném období vykonával funkci státního archivního inspektora pro Čechy a od r. 1945 archivního rady při ministerstvu školství a osvěty. V letech 1946–52 pořádal rovněž fondy Královské české společnosti nauk a po založení ČSAV konstituoval její archiv (jeho vedoucím se stal v letech 1952–68). Od r. 1921 byl zároveň angažován jako pedagog na Univerzitě Karlově (s pochopitelnou přestávkou ve válečných letech), od r. 1928 jako profesor pomocných věd historických. Jako suplující profesor PVH působil už předtím, v letech 1922–24, na Masarykově univerzitě v Brně. Po celou dobu její existence byl také pedagogem Státní archivní školy v Praze (od r. 1945 jako její ředitel). Byl bezesporu jedním u největších organizátorů našeho archivnictví. Ve své výzkumné publikační činnosti se orientoval jak na problematiku archivnictví, tak pomocných věd historických obecně (je považován za zakladatele vědního oboru kodikologie u nás). Svůj badatelský zájem soustřeďoval v první řadě k městským pramenům (O studiu městských knih českých. Věstník České akademie věd a umění, 1915, 389–417; O pečetěch a erbech měst pražských a jiných měst českých. Zprávy památkového sboru hl. m. Prahy, 8, 1928, 1–255; Vývoj městských knih v Československé republice ve světlotiskových ukázkách, 1–3. Praha 1928, 1930 a 1931; Archiv hl. m. Prahy. Praha 1933; Zásady pořádání městských archivů. In: Archivní příručka. Praha 1948, 183n.; soupis prací viz In: Václav Vojtíšek. Výbor rozprav a studií. Praha 1953 (s bibl.); AUC–Phil–Hist., 1958, č. 2 (bibl. za 1953–1958); Archivní zprávy ČSAV, 5, 1973, 5–6 (bibl. za 1959–1972). Byl členem domácích vědeckých společností a spolků. © Doc. Ludmila Sulitková, CSc.

- 24 -


V r. 1956 byl oceněn Řádem práce, r. 1963 stříbrnou medailí ČSAV Za zásluhy o vědu a lidstvo, r. 1968 čestnou zlatou plaketou Fr. Palackého za zásluhy ve společenských vědách, v r. 1948 bronzovou, r. 1958 stříbrnou a r. 1959 zlatou medailí UK ad. Nová literatura: DOBEŠ, Jan. Boj o univerzitu a Václav Vojtíšek. In: Pater familias : sborník příspěvků k životnímu jubileu prof. Dr. Ivana Hlaváčka. Praha: Scriptorium, 2002 s. 469-485 BROŽWEK, Aleš. Václav Vojtíšek a jeho vexilologické aktivity. In: Vexilologie. Zpravodaj České vexilologické společnosti, 149, 2008, s. 2883-2888 JANEČKOVÁ, Jitka. Spolupráce Václava Vojtíška a Fridolína Macháčka s českými a moravskými archivy: příspěvek k dějinám československého archivnictví na základě edice jejich vzájemné korespondence. In: Městské archivy a městští archiváři. Edd. ČERMÁKOVÁ, Jana; ČERVENÁ, Radana; JORDÁNKOVÁ, Hana; SULITKOVÁ, Ludmila. Brno: Statutární město Brno, Archiv města Brna, 2010, s. 131-165 HLAVÁČEK, Ivan. Václav Vojtíšek. In: O mých předchůdcích i současnících. Soubor studií k dějinám archivnictví, historiografie a pomocných věd historických (Hlaváček, Ivan). Ed. KAHUDA, Jan. Praha: Národní archiv, 2011, s. 275-311 Hlaváček, Ivan - Václav Vojtíšek a epigrafika. Hlaváček, Ivan. In: O mých předchůdcích i současnících. Soubor studií k dějinám archivnictví, historiografie a pomocných věd historických (Hlaváček, Ivan). Ed. KAHUDA, Jan. Praha: Národní archiv, 2011, s. 322-325 Hlaváček, Ivan - Václav Vojtíšek, učitel. Hlaváček, Ivan. In: O mých předchůdcích i současnících. Soubor studií k dějinám archivnictví, historiografie a pomocných věd historických (Hlaváček, Ivan). Ed. KAHUDA, Jan. Praha: Národní archiv, 2011, s. 267-272 Hlaváček, Ivan -Akademik Václav Vojtíšek *9. 8. 1883, †22. 8. 1974. Hlaváček, Ivan. In: O mých předchůdcích i současnících. Soubor studií k dějinám archivnictví, historiografie a pomocných věd historických (Hlaváček, Ivan). Ed. KAHUDA, Jan. Praha: Národní archiv, 2011, s. 273-274 Hlaváček, Ivan -O Václavu Vojtíškovi jako heraldikovi. Hlaváček, Ivan. In: O mých předchůdcích i současnících. Soubor studií k dějinám archivnictví, historiografie a pomocných věd historických (Hlaváček, Ivan). Ed. KAHUDA, Jan. Praha: Národní archiv, 2011, s. 326-327

Zásadní práce celkové HOFFMANNOVÁ, Jaroslava; PRAŽÁKOVÁ, Jana. Biografický slovník archivářů Českých zemí. Praha: Libri, 2000 HOFFMANNOVÁ, Jaroslava. Pracovníci Státního ústředního archivu v Praze a jeho předchůdců. In: 40. výročí Státního ústředního archivu. Praha, 1994, s. 27–153 TOMEŠ, Josef a kol. Biografický slovník XX. století. I-III. Praha: Paseka, 1999 TOMEŠ, Josef a kol. Biografický slovník českých zemí. Praha: Libri, 2004 HANZALOVÁ, Jarmila. Soupis osobních pozůstalostí a rodinných archivů v České republice. Praha: AS Ministerstva vnitra ČR, 1997 ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové české akademie věd a umění 1890–1952. Reprint. Praha: Academia, 2004 © Doc. Ludmila Sulitková, CSc.

- 25 -


Členové ČSV a členové českých národních vědeckých institucí, na něž ČSAV navazuje ve své činnosti. Praha, 1968 Tschechische Mittelalterforschung 1990–2002. Vyd. ŠMAHEL,František; NOVOTNÝ, Robert; SOUKUP, Pavel. Praha: Filosofia, 2003 Učenci očima kolegů a žáků. Uspořádal ŠMAHEL, František. Praha: Academia, 2004 Učená společnost České Republiky 1994–2004. Uspořádal ŠMAHEL, František (spolupráce JEDINÁKOVÁ, J.; STŔÁLKOVÁ, I.; ŽIŽKOVÁ, E.). Praha, 2004 Česká beseda o německých badatelích v oblasti pomocných věd historických, archivnictví a edic historických pramenů. Red. PÁTKOVÁ, Hana. Dolní Břežany : Scriptorium, 2001 (zde stručné charakteristiky Rudolfa Wenische, Waltera Dolcha, Friedricha Sonnenwenda a německých archivářů v Jihlavě) Historici na brněnské univerzitě. Devět portrétů. Uspořádal Tomáš Borovský. Brno: Archiv města Brna, 2008 (zde medailony Jaroslava Dřímala, Františka Hrubého, Jindřicha Šebánka) K archivářům Moravského zemského archivu ŠVÁBENSKÝ, Mojmír. Počátky, názvy a zaměstnanci moravského zemského archivu. Tři kapitoly z dějin. Brno, 1991 HRŮZA, Karel Jan. Österreichische Historiker 1900–1945. Lebensläufe und Karrieren in Österreich, Deutschland und der Tschechoslowakei in wissenschaftsgeschichtlichen Porträts . Wien: Böhlau Verlag, 2008 (zde životopisy historiků, knihovníků a archivářů, působících v Rakousku, Německu, Československu a ve „Velkoněmecké říši 1939–1945 – například medailony Johanna Losertha, Emila von Ottenthal, Alfonse Dopsche, Harold Steinackera, Hanse Hirsche, Leo Santifallera, Eduarda Wintera, Heinze Zatscheka ad). LEHR, Stefan. Ein fast vergessene Osteneinsatz. Deutsche Archivare im Generalgouvernement und im Reichskommissariat Ukraine. Düsseldorf: Droste Verlag, 2007 http://www.archiv.cas.cz/fondy_b010.htm - soupis fondů Archivu AV, kde uloženy mnohé pozůstalosti vědců


- 26 -


ARCHIVNICTVÍ A SPISOVÁ SLUŽBA

Recommend Documents