- 216 -
SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY
- prameny:
- tištěné
Archiv NÚLK Strážnice, spisovna Útvaru hmotného kulturního dědictví /dále jen ÚHKD/; fond nezpracován, Chemolak, národný podnik Smolenice. Drevodekor. [197?]. 1 list - informační leták
Archiv NÚLK Strážnice, spisovna ÚHKD; fond nezpracován, Chemika
Bratislava,
závod
04
Horné
Orešany.
Pentor
70
[197?].
Složený list – informační leták
- nevydané
Archiv NÚLK Strážnice, spisovna ÚHKD; fond nezpracován, GLOS, SMUTNÝ. Objekt B11. Impregnace dřeva. Praha: PÚ – ČSVD, 1981. 5 s., 6 příloh. Technická zpráva
Archiv NÚLK Strážnice, spisovna ÚHKD; fond nezpracován, KOUDELKA, Otakar: Posudek dřevokazného napadení, objekt: Zámek ve Strážnici. Brno: Pyrus s.r.o., 1998. 3 s., 2 příl.
Archiv NÚLK Strážnice, spisovna ÚHKD; fond nezpracován, Konzervační listy objektů MVJVM. Strojopis
Archiv NÚLK Strážnice, spisovna ÚHKD; fond nezpracován, MÁČEL, Otakar. Skanzen Strážnice, Areál Dolňácko. Situace – areál G.
- 217 -
Brno: Krajské středisko Státní památkové péče a ochrany přírody, 1980. Situační plán
Archiv NÚLK Strážnice, spisovna ÚHKD; fond nezpracován, NOVÁKOVÁ, Anna. Stodola Hrušky: technická zpráva. Veselí nad Moravou: V ATELIER, družstvo pro inženýrské a projektové služby, 2006. 1 strana, 7 výkresů.
Archiv NÚLK Strážnice; fotografický fond, Objekt B3, přírůstkové číslo 53 830
Archiv NÚLK Strážnice; fotografický fond, Objekt C 5, přírůstkové číslo 50 692
Archiv NÚLK Strážnice; fotografický fond, Objekt C 13, přírůstkové číslo 53 864
Archiv NÚLK Strážnice; fotografický fond, Objekt F 14, 15, přírůstková čísla 53 313 – 53 328, 53 877, 53 878, 53 881 – 53 911
Archiv NÚLK Strážnice, spisovna ÚHKD; fond nezpracován, ŠTĚRBA, Dalibor. Stodola Hrušky: požárně bezpečnostní řešení. Veselí nad Moravou: V ATELIER, družstvo pro inženýrské a projektové služby, 2006. 4 listy
Archiv NÚLK Strážnice, spisovna ÚHKD; fond nezpracován, TOMÍŠKA, J., ŠAFÁŘ, J., HANUŠ, Z. Předběžná metodika antimikrobiál-
- 218 -
ní a protipožární ochrany materiálů Slováckého skanzenu ve Strážnici. Brno, 15. 7. 1974. 37 s. Výzkumná zpráva. Strojopis
- 219 -
- literatura:
- monografie:
BAIER, Jiří, PEKLÍK, V., TÝN, Zdeněk. Ochrana dřeva v bytech, chatách a chalupách. 1. vyd. Praha: Polytechnická knižnice SNTL, 1989, 79 s. ISBN 80-03-00094-7
BAIER, Jiří, TÝN, Zdeněk. Ochrana dřeva. 3. vyd. Praha: Grada, 1996. 96 s. ISBN 80-7169-275-1
BENEŠ, Josef. Národopisná muzea v přírodě jako naléhavý problém naší společnosti. 1.vyd. Olomouc: Práce odboru společenských věd vlastivědného ústavu v Olomouci č.15, 1967. 24 s.
BLAŽÍČEK, Oldřich a kolektiv. Slovník památkové péče. 1. vyd. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1962. 239 s.
FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura. Encyklopedie. 1. vyd. Praha: SNTL, ALFA, 1983. 360 s.
HÁJEK, Václav a kolektiv. Lidová stavení. Opravy a úpravy. 1. vyd. Praha: Grada, 2001. 172 s. ISBN 80-247-9054-8
JANČÁŘ, Josef. Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy. Průvodce národopisným muzeem v přírodě. 1. vyd. Strážnice: Ústav lidového umění, 1983. 62 s.
KOMORA,
František.
Ochrana
dreva
impregnačným
Drevodekor. 1. vyd. Bratislava: ALFA, 1982. 76 s.
prostriedkom
- 220 -
KOPECKÁ, Ivana a kolektiv. Preventivní péče o historické objekty a sbírky v nich uložené. Praha: Státní ústav památkové péče. Odborné a metodické publikace, svazek 25, 2002. 112 s. ISSN 1210-5538. ISBN 80-86234-28-2
KOVÁŘŮ, Věra. Hliněný dům. /Doprovodná publikace ke stejnojmenné videokazetě videoprojektu Lidová řemesla a lidová umělecká výroba v České republice/. 1. vyd. Strážnice: Ústav lidové kultury, 2003. 40 s. ISBN 80-86156-62-1. 80-86156-64-8
KUČOVÁ, Věra, BUREŠ, Pavel. Principy péče o lidové stavby. Praha: Státní ústav památkové péče. Odborné a metodické publikace, svazek 18, 1999. 120 s. ISSN 1210-5538. ISBN 80-8623407-X
LANGER, Jiří, VAŘEKA, Josef. Naše lidové stavby. 1. vyd. Praha: Albatros, 1983. 352 s.
LOSOS, Ludvík. Konzervace dřeva. In Základy muzejní konzervace: Muzeografické učební texty II. Brno: Muzeologické oddělení Moravského muzea, 1976. s. 94 – 127
MATĚJKOVÁ, Jiřina. Konzervace lidového pečiva, sušených plodů a objektů rostlinného původu. In Základy muzejní konzervace. Muzeografické učební texty II. Brno: Muzeologické oddělení Moravského muzea, 1976. s. 180 - 196
Národopisná muzea v přírodě: Teoretická a metodická východiska k realizaci. Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě,
- 221 -
Rožnov pod Radhoštěm. Slovenské národné muzeum, Martin. Ústav lidového umění, Strážnice. 1981. 56 s.
PAŘÍKOVÁ, Jelena, KUČEROVÁ, Irena. Jak likvidovat plísně. 1. vyd. Praha: Grada, 2001. 92 s. ISBN 80-247-90029-7
ŠEFCŮ, Ondřej, VINAŘ, Jan, PACÁKOVÁ, Marie. Metodika ochrany dřeva. Praha : Státní ústav památkové péče. Odborné a metodické publikace, svazek 21, 2000. 68 s. ISSN 1210-5538, ISBN 8086234-14-2
ŠIMŠA, Martin, KALÁBOVÁ, Petra. Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy. Průvodce muzejní expozicí. 1. vyd. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2006. 284 s. ISBN 80-86156-88-5
ŠIMŮNKOVÁ, Eva. Příčiny poškození a metody konzervace dřeva. In Základy muzejní konzervace. Muzeografické učební texty II. Brno: Moravské muzeum, 1989. s. 75 - 102
ŠKABRADA, Jiří. Konstrukce historických staveb. 1. vyd. Praha: Argo, 2003. 398 s. ISBN 80-7203-548-7
- statě ve sbornících:
DVOŘÁK, Martin, KOPECKÁ, Ivana. Degradační vliv světla a tepla. In: Konzervace a restaurování kulturního dědictví z pohledu mezinárodní etiky: odborný seminář konaný ve dnech 10.5. – 12.5.1994
v Luhačovicích.
1.
vyd.
1995. s. 27 – 43. ISBN 80-901880-2-8
Brno:
Technické
muzeum,
- 222 -
KIZLINK, Juraj, KONEČNÝ, Pavel. Chemická ochrana historického dřeva. In: Sborník z konzervátorského a restaurátorského semináře, konaného ve dnech 2.- 4.října 2001 v Českých Budějovicích. Brno: Technické muzeum, 2001. s. 40 – 42. ISSN 12122742. ISBN 80-86413-01-2
KIZLINK, Juraj. Možnosti chemické ochrany a konzervace historického dřeva. In: Sborník z konzervátorského a restaurátorského semináře, konaného ve dnech 16.-18. září 2003 v Brně. Brno: Technické muzeum, 2003. s. 38 – 40. ISSN 1212-2742. ISBN 80-86413-12-8
KOUDELOVÁ, Jana, ŠIMČÍKOVÁ, Markéta. Zásady průzkumu objektů dřevěné architektury v muzeích v přírodě. In: Sborník z konference konzervátorů a restaurátorů: Cheb 5.-7. září 2006. Brno: Technické muzeum, 2006. s. 97-104. ISSN 1801-1179. ISBN 8086413-35-7
PASERIN, Vladimír. Konzervácia stavebného materiálu pre potreby múzeí l´udového stavitel´stva. In: Zborník Slovenského národného múzea LXVIII, Etnográfia 15. 1. vyd. Martin: Osveta, 1974, s. 315-320
SLABÝ, Petr. Nová generace insekticidů v ochraně dřeva v přípravcích
firmy
z konzervátorského dnech
17.-19.
Qualichem a
září
Mělník.
restaurátorského v Pardubicích.
In:
semináře,
Brno:
Sborník konaného
Technické
2002. s. 31-36. ISSN 1212-2742. ISBN 80-86413-04-7
ve
muzeum,
- 223 -
ŠIMČÍK,
Antonín.
Specifika
muzejní
konzervace.
In:
Sborník
z konference konzervátorů a restaurátorů: 14.-16. září 2004, Liberec. Brno: Technické muzeum, 2004. s. 9-13. ISSN 12122742. ISBN 80-86413-18-7
ŠIMČÍKOVÁ, Markéta – ŠIMČÍK, Antonín – HAVLÍN, Vladimír: Zkušenosti
s využitím
netradičních
metod
likvidace
škodlivého
hmyzu v podmínkách Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. In: Sborník z konference konzervátorů a restaurátorů: Cheb 5.-7. září 2006. Brno: Technické muzeum, 2006. s. 105-109. ISSN 1801-1179. ISBN 80-86413-35-7
ŠIMŮNKOVÁ, Eva: Poškození dřevěných konstrukcí, jejich ochrana a zpevňování. In: Ročenka Společnosti pro technologie ochrany památek 2000. Praha: STOP, 2001. s. 99-106. ISBN 80-902668-6-X
TURZO, Josef: Technické problémy výstavby Múzea slovenskej dediny v Martině. IN: Zborník Slovenského národného múzea LXVIII, Etnografia 15. 1. vyd. Martin: Osveta, 1974, s. 306-314
- statě v časopisech
FROLEC, Václav. Muzeum lidových staveb jihovýchodní Moravy ve Strážnici. Národopisné aktuality, 1973, roč. X,
č. 1, s. 3-14
JANČÁŘ, Josef. Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy. Národopisné aktuality, 1990, roč. XXVII, č. 2, s. 85-92
- 224 -
JANČÁŘ, Josef. Ústav lidové kultury v roce 1991. Výroční zpráva. Národopisné revue, 1991, roč. I, č. 4, s. 194-196. ISSN 0862-8351
KALÁBOVÁ, Petra. Čerešníkův mlýn v Nové Lhotě. Národopisné revue, roč. XV, 2005, č. 3, s. 162-166.
NOVÁKOVÁ, Milada. Přemísťování jako jeden ze způsobů památkové péče o lidovou architekturu /Příspěvek k teorii skanzenů/. Památky a příroda, roč. 1, 1976, č. 1, s. 10-13
SOUČEK, Jan. Kovárna z Lipova převezena do expozice lidových zemědělských staveb ve Strážnici. Nálezová zpráva. Národopisné aktuality, roč. X, 1973, č. 4, s. 335-338
SOUČEK, Jan, MÁČEL, Otakar. Od myšlenky k realizaci expozice lidových zemědělských staveb ve Strážnici. Národopisné aktuality, roč. XI, 1974, č. 1, s. 33-55
SOUČEK, Ústavu
Jan.
Stavební
lidového
umění
památky ve
v komplexu
Strážnici.
muzejní
Národopisné
činnosti
aktuality,
roč. XIII, 1976, č. 3, s. 191-199
SOUČEK, Jan. Současnost a perspektivy Muzea vesnice jihovýchodní Moravy Ústavu lidového umění ve Strážnici. Národopisné aktuality, roč. XXIII, 1986, č. 4, s. 249-255
SOUČEK, Jan. Výstavba památkové rezervace a muzea lidové architektury ve Strážnici. Muzejní a vlastivědná práce, roč. 7, 1969, č. 3-4, s. 203-204
- 225 -
- internetové zdroje
Kepák group, a. s., závod dřevovýroby [online]. Praha: CZ Biom –
České
sdružení
pro
biomasu.
[cit.
2007-11-14].
Dostupný
z WWW:
Produkty A-Z. [online] Bohumín: Bochemie, spol. s r. o. [cit. 2007-11-12]. Dostupný z WWW:
Barvy
na
bezbarvé
dřevo:
Fungistop
napouštědlo
na
S
1031
dřevo/
/syntetické [online].
fungicidní
Staré
Město:
Colorlak, a. s. [cit. 2007-11-14]. Dostupný z WWW:
Nátěrové hmoty na dřevo: Karbolineum extra [online]. Nové Město nad Metují: Společnost Detecha, chemické výrobní družstvo. [cit. 2007-11-14]. Dostupný z WWW:
Produkty: Kreozotový olej [online]. Valašské Meziříčí: Deza, a. s. [cit. 2007-11-14 ]. Dostupný z WWW:
Produkty: Akrylátové pryskyřice – Solakryly [online]. Kolín: Lučební závody Draslovka a. s. [cit. 2007-11-15]. Dostupný z WWW:
Hliněné omítky a cihly [online]. Lysovice: Hliněný dům s. r. o. [cit. 2007-11-15]. Dostupný z WWW:
- 226 -
Automatizovaný
imisní
monitoring:
Jihomoravský
kraj
[online
databáze] Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2001 [cit. 2007-11-15]. Dostupný z WWW:
Výrobky. Restaurování památek: Paraloid B72 [online]. Dubá: Imesta, spol. s r. o. [cit.2007-11-15]. Dostupný z WWW:
Houbařská poradna [online]. Brno: Moravské zemské muzeum [cit. 2007-11-7]. Dostupný z WWW:
Zpráva o průběhu a výsledcích řešení výzkumného záměru v roce 2006 [online]. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2007. [cit. 2007-11-14]. Dostupný z WWW:
Zřizovací listina Národního ústavu lidové kultury [online]. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 1994. [cit. 2007-1114]. Dostupný z WWW:
Masky, respirátory: Dýchací jednotky [online]. Plzeň: Společnost Probez OOPP, s r. o. [cit. 2007-11-14]. Dostupný z WWW:
Produkty a služby: ochrana dřeva proti hmyzu, houbám a plísním /Lignofix/ [online]. Mělník: Qualichem, spol. s r. o. [cit. 2007-11-15]. Dostupný z WWW:
VITVAR, Pavel: Přehled a charakteristika chemických ochranných prostředků na ochranu dřeva. In Skripta [online]. Praha: Fa-
- 227 -
kulta lesnická a environmentální České zemědělské univerzity, katedra
zpracování
dřeva
[cit.
2007-11-10].
WWW:
Dostupný
z
- 228 -
SEZNAM PŘÍLOH
Přílohy otištěné v bakalářské práci
1. Transfer seníku ze strážnického Dolňácka, jedné části dvojobjektu F14-15 s konstrukcí vyplétanou proutím do areálu MVJVM /Archiv NÚLK Strážnice; fotografický fond, Objekt F14,15, přírůstkové číslo 53 318/ 2. Objekt F14, seník ze strážnického Dolňácka, patrně jediná originální stavba v MVJVM - současný stav 3. Objekt C13, roubená patrová komora usedlosti z Pozlovic na původním místě /Archiv NÚLK Strážnice; fotografický fond, Objekt C13, přír. číslo 53 864/ 4. Objekt C13, patrová komora z Pozlovic s původním roubením – současný stav 5. Objekt C5, sušírna z Velkého Ořechova s původním roubením 6. Objekt B3, stodola z Vyškovce; větší část roubení je původní 7. Objekt F4, roubený seník z Javorníka; většina dřevěných prvků je původní 8. Stodola z Hrušek, částečná vědecká kopie podélně průjezdné stodoly 9. Roubený krmík, přistavený k objektu B5 – zřejmě jediná původní konstrukce celé stavby 10.
Samostatný
roubený
chlév
/objekt
B5/
a
obytné
stavení
s chlévem /objekt B6/ usedlosti z Vyškovce /její další část tvoří roubená stodola – objekt B7/ 11. Objekt B9, chalupa z Vyškovce, zadní stěna; z větší části je zde použita drážková konstrukce
- 229 -
12. Objekt H1, kovárna z Lipova; první technická stavba přenesená /hlavně vnitřní zařízení/ do MVJVM 13. Objekt E1, kopie vinohradnické lisovny z Veletin 14. Objekt C14, selská usedlost z Podhradí; úplná vědecká kopie
domu,
který
dosud
v původní
lokalitě
existuje;
vnější
vrstva pláště je z hliněných cihel 15. Objekt C5, sušírna z Velkého Ořechova; západní nároží originální roubené stavby 16. Objekt F10, roubený seník z Javorníka; rámová konstrukce se svislým bedněním, z větší části by mohlo jít o originální prvky 17. Objekt F12, roubený seník z Javorníka; drážková konstrukce; pravděpodobný je výrazný podíl originálních prvků 18. Objekt C6, usedlost z Provodova; roubená hospodářská část z nepůvodního materiálu 19. Vaznicový krov stodoly z Hrušek, jedna z mála původních krovových konstrukcí v MVJVM 20.
Objekt
stropu
E3,
vinohradnická
/nepůvodní/
tvoří
lisovna
záklop
ze
z Veletin;
konstrukci
štípaných
půlpoválků
/kmínků/ 21. Objekt D4, obytné stavení mlýna z Nové Lhoty; stropní konstrukce tvořená záklopem z překládaných prken, pod stropními trámy je protažen průvlak; nepůvodní materiál 22. Objekt C6a, zděná patrová komora usedlosti z Provodova; detail vnějšího pláště obvodové stěny z nepálených cihel 23. Objekt H13, usedlost z Nové Lhoty; zadní stěna stavení /kůlny/, vyzděná kompletně z nepálených cihel a kamene 24. Objekt G2, usedlost z Milokoště; nedokončená kopie původní stavby má obvodové stěny vyzděné z pálených cihel 25. Objekt B2, stodola z Vyškovce; střecha s doškovou krytinou
- 230 -
26. Objekt E14, lisovna a sklep z Blatnice; sedlová střecha je opatřena pálenou hladkou taškovou krytinou /bobrovka/ 27. Objekt C6, usedlost z Provodova; spoj v konstrukci krovu /pozednice s vazným trámem/, jištěný kovovou tesařskou skobou 28. Objekt B3, stodola z Vyškovce; výrazné praskliny ve zhlavích trámů roubení; jedním z faktorů, který se na tomto stavu podílí, je i tepelná degradace 29. Objekt E12, lisovna s obytným stavením z Blatnice; dvoukřídlé dveře v prostoru bývalé lisovny, z části trvale ponořené v důsledku zvýšené hladiny spodní vody 30. Objekt F7, roubený seník z Javorníka; barevné změny, způsobené
chemickými
reakcemi
v povrchových
vrstvách
dřeva
/fotooxidace/ kompletně vyměněné roubené stěny 31.
Objekt
E1,
vinohradnická
lisovna
z Veletin;
konstrukce
stropu s plísňovým povlakem 32. Objekt C5, sušírna z Velkého Ořechova; detail trámu spodního věnce roubení; kostkovitý rozpad dřeva 33. Objekt C6, usedlost z Provodova; roubení hospodářské části /stodoly/; mycelium dřevokazné houby /ostropórka korová/ 34. Objekt B7, stodola usedlosti z Vyškovce; detail vnitřní strany
roubené
stěny;
lokální
aktivní
napadení
dřevokazným
hmyzem /červotoč/ 35. Objekt C6, usedlost z Provodova; detail roubení hospodářské části s výletovými otvory tesaříka 36. Objekt C5, sušírna z Velkého Ořechova; detail horní části zárubně okna; dřívější napadení tesaříkem 37. Stodola z Hrušek, dvoudílná vrata z původního materiálu, bedněné průčelí a štít z nového dřeva; obojí je impregnováno přípravkem Karbolineum extra, a to nátěrem, jedenkrát
- 231 -
38. Objekt B3, stodola z Vyškovce; příčná roubená stěna; ukázka vzhledu původních prvků impregnovaných přípravkem Pentor 70 39. Objekt C1, stodola z Doubrav; podélná roubená stěna; ukázka prvků /nepůvodních/ impregnovaných přípravkem Drevodekor 40. Objekt G2, usedlost z Milokoště z nedokončeného areálu G /strážnické Dolňácko/; detail stropu; interiérové prvky z nového materiálu impregnované Drevodekorem 41. Informační tabule: rozmístění objektů v areálu moravských Kopanic / areál B/ 42. Umístění informační tabule v terénu 43. Informační tabule: rozmístění objektů v areálu luhačovického Zálesí /areál C/ 44.
Umístění informační tabule v terénu
45.
Informační
tabule:
rozmístění
objektů
v areálu
vodních
staveb /areál D/ 46. Umístění informační tabule v terénu 47. Informační tabule: rozmístění objektů v areálu vinohradnických staveb /areál E/ 48. Umístění informační tabule v terénu 49. Informační tabule: rozmístění objektů v areálu Horňácko /areál H/ 50. Umístění informační tabule v terénu
- 232 -
Přílohy /fotografie na přiloženém CD/
1. Transfer seníku ze strážnického Dolňácka, jedné části dvojobjektu F14-15 s konstrukcí vyplétanou proutím do areálu MVJVM /Archiv NÚLK Strážnice; fotografický fond, Objekt F14,15, přírůstkové číslo 53 318/ 2. Průběh transferu téhož objektu /Archiv NÚLK Strážnice; fotografický fond, Objekt F14,15, přír. číslo 53 323/ 3. Současný stav dvojobjektu F14,15, seníků ze strážnického Dolňácka,
jediné
stavby
s kompletně
původními
konstrukčními
prvky v MVJVM; sedlová střecha je kryta doškem 4. Seník F14, současný stav; vypletená je jen část konstrukce; materiál výpletu /vrbové pruty/ je již značně degradovaný 5. Seník F14, současný stav; v bedněném štítu je otvor s křídlem, kudy se ukládalo seno, stěna byla vypletena až po tento štít /jak je patrno z archivních fotografií/ 6. Seník F15, současný stav; objekt s nevypletenou konstrukcí 7.
Seník
F14,
rohová
část
konstrukce
s vyplétáním;
rohový
sloup s pásky je začepován do spodního věnce trámů 8. Seník F14, detail konstrukce vyplétané vrbovým proutím 9. Objekt C13, roubená patrová komora usedlosti z Pozlovic na původním místě; roubená konstrukce objektu zajištěná latěmi je připravena
k transferu
/Archiv
NÚLK
Strážnice;
fotografický
fond, Objekt C13, přír. číslo 53 864/ 10. Tentýž objekt po přenesení do areálu MVJVM a doplnění konstrukce krovu z nového materiálu 11. Stav objektu C13 v současné době: roubení je opatřeno tenkou vrstvou hliněné omítky, nanesenou v letních měsících roku 2006; vrstva je neporušena pouze na severovýchodní straně, nejvíce je roubení obnaženo na jihovýchodě /přibližně/; patro
- 233 -
stavby je přístupné po schodech, vedoucích na zastřešenou pavláčku. 12. Objekt C13, severovýchodní expozice s téměř neporušenou vrstvou hliněné omítky je charakteristická doškovou krytinou prorostlou mechem, ten se ovšem objevuje i na plochách více orientovaných k jihu /samozřejmě ne tak výrazně/. 13. Objekt C13, zadní stěna objektu; u plochy orientované jihovýchodně je roubení téměř obnaženo 14. Objekt C13, zadní stěna komory 15. Objekt C13, detail stěny roubení s opadávající omítkou /čelní stěna/ 16. Detail stěny roubení opatřené tenkou vrstvou hliněné omítky /severovýchodní stěna/ 17. Objekt C5, sušírna z Velkého Ořechova; tato archivní fotografie ovšem důkaz o převozu konstrukce roubení vcelku neposkytuje /Archiv NÚLK Strážnice; fotografický fond, Objekt C5, přír. číslo 50 692/ 18. Stav objektu C5 v současnosti; původní roubení je opatřeno silnou vrstvou vymazávky, která by také mohla /vizuálně posouzeno/ být původní, což by převoz konstrukce roubení vcelku potvrdilo 19. Objekt C5, současný stav 20. Objekt C5, detail konstrukčního prvku jihozápadní štítové stěny; prvek je výrazně degradován v důsledku dřívějšího aktivního napadení tesaříkem /silná vrstva vymazávky spár roubení mohla vytvořit příznivé podmínky pro jeho vývoj/ 21. Objekt C5, jihozápadní štítová stěna roubení s netypickou okenní konstrukcí 22. Objekt C5, detail jihovýchodní roubené stěny s výraznějšími plochami hliněné vymazávky; opět lze konstatovat, že její
- 234 -
stav by nasvědčoval možnosti vytvoření této vrstvy ještě na původní lokalitě, což by potvrzovalo převoz roubení vcelku 23. Objekt C4, sušírna z Doubrav; nedokončený objekt /hlavně v interiérové části/ s kompletním původním roubením, současný stav 24. Objekt C4, současný stav 25. Objekt C4, jihozápadní štítová stěna; i bednění tohoto štítu je původní 26. Objekt C4, detail roubení jihozápadní štítové stěny; na původních prvcích je patrná šeď dřeva neošetřovaného delší dobu ochrannými přípravky s povrchovou úpravou /důsledek fotooxidačního procesu/, tvar některých konstrukčních prvků nasvědčuje jejich dřívějšímu použití v jiných stavbách 27. Objekt B3, roubená stodola z Vyškovce po přenesení do areálu MVJVM /Archiv NÚLK Strážnice; fotografický fond, Objekt B3, přír. číslo 53 830/ 28. Objekt B3, dnešní stav: severní expozice s výraznými porosty mechů na doškové krytině 29. Objekt B3, jihozápadní roubená stěna, dnešní stav: objekt, stojící v uměle vytvořeném svahu, je obklopen hustým porostem krycí zeleně, což ohrožuje materiál střešní krytiny 30. Objekt B3, detail roubení severovýchodní stěny: na trámech s výraznými prasklinami jsou patrné i stopy dřívějšího napadení tesaříkem; trám spodního věnce roubení je částečně zahrabán ve vrstvě zeminy /dřevo je v přímém kontaktu se zemní vlhkostí/ 31. Objekt F3, seník z Javorníka s převládajícími původními prvky a doškovou krytinou; je patrná drážková konstrukce podélné stěny
- 235 -
32.
Objekt
F4,
roubený
seník
z Javorníka;
hnědá
povrchová
úprava je ve spodních částech vyluhována a převládá zde šedý odstín; konstrukce působí nestabilním dojmem jako u některých dalších staveb tohoto areálu, což by mohl být i důsledek narušené statiky objektu 33. Objekt F4, detail roubené stěny se dvěma prvky vyměněnými v polovině 90. let 20. století 34.
Objekt
F5,
roubený
seník
z Javorníka;
k ukládání
sena
sloužily otvory v roubení a ve štítě opatřené křídly 35. Objekt F6, roubený seník z Javorníka; hrany střešní plochy jsou u štítových stran kryty ostřešnicemi, podhledové plochy pak okřídlím 36. Objekt F7, roubený seník z Javorníka 37. Zadní stěna objektu F7 z nového materiálu, přibližně z poloviny 90. let 20. století /ke kompletní výměně zadních stěn roubení došlo u objektů F6,7,8/; na povrchu prvků jsou patrné barevné skvrny charakteristické pro různé stupně procesu fotooxidace 38. Objekt F8, roubený seník z Javorníka 39. Objekt F9, roubený seník z Javorníka; zachovalý hnědý odstín je důsledkem ošetření dřeva biocidy vytvářejícími výraznou povrchovou úpravu 40. Objekt F10, seník z Javorníka; stěny jsou rámové konstrukce se svislým bedněním 41. Objekt F12, seník z Javorníka; u obvodových stěn je uplatněna drážková konstrukce 42. Stodola z Hrušek, částečná vědecká kopie podélně průjezdné stodoly rámové konstrukce s příčným bedněním štítů a podélným u bočních stěn
- 236 -
43. Stodola z Hrušek, kontrast původních a nových konstrukcí /původní je rámová konstrukce s podélným bedněním boční stěny, nová konstrukce štítové stěny s vraty; obě plochy jsou impregnovány přípravkem Karbolineum extra, postřikem v jedné vrstvě/ 44. Objekt B5, roubený chlév usedlosti z Vyškovce 45. Objekt B5, pohled ze dvora usedlosti; přesah střechy kryje roubený krmík 46. Roubený krmík, přistavený k objektu B5: zřejmě jediná původní konstrukce celé stavby; došková střecha je nad něj protažena námětky 47. Roubený krmík objektu B5, zadní stěna 48.
Samostatný
roubený
chlév
/objekt
B5/
a
obytné
stavení
s chlévem /objekt B6/ usedlosti z Vyškovce /její další část tvoří roubená stodola, objekt B7/ 49. Objekt B6, obytné stavení s chlévem usedlosti z Vyškovce 50. Objekt B6, pohled ze dvora usedlosti: k původnímu dvouprostorovému domu jsou přistaveny další chlévky, jejich roubení už není opatřeno vápenným nátěrem 51. Detail roubení objektu B6; patrné jsou silné vrstvy vápenného nátěru 52. Objekt B9, dvouprostorová roubená chalupa z Vyškovce 53. Objekt B9, zadní stěna: z větší části je zde použita drážková konstrukce; vypadalá hliněná mazanina ze spár mezi trámy je nahrazena hrubou hliněnou omítkou, obnovená vymazávka ještě není zalíčena vápnem 54. Objekt H1, kovárna z Lipova; první technická stavba přenesená /hlavně vnitřní zařízení/ do MVJVM; u kopie jsou obvodové zdi postaveny z pálených cihel /původně z hlíny nabíjené do bednění nebo z cihel nepálených/, tak jako u všech zděných objektů v MVJVM
- 237 -
55. Objekt H1, kovárna z Lipova; v prostoru vzniklém protažením střechy na pozednicích a podepřeném dvěma zděnými sloupy jsou umístěny nástroje z původní kovárny 56. Objekt H1, detail vypuštěného trámu, na němž je uchyceno zařízení na kutí krav /jeden z mála původních dřevěných konstrukčních prvků/; prvek je napuštěn syntetickou pryskyřicí /Solakryl BT 55/ 57. Objekt H1, původní konstrukce vstupních dveří 58. Objekt E12, lisovna s obytným stavením z Blatnice, kopie, u níž byly použity některé původní dřevěné prvky 59. Objekt E12, původní desky záklopu z překládaných prken v obytné
místnosti;
spodní
desky
jsou
zdobeny
okosením
s tvarovanými výběhy 60. Objekt E12, zábradlí u schodů do obytné místnosti; sloup zábradlí je z původního materiálu 61. Objekt E12, původní křídlo dveří rámové konstrukce v obytné místnosti 62. Objekt E12, detail stropního trámu v lisovně s vročením 1712; stav materiálu spíše potvrzuje nepůvodnost tohoto prvku 63. Objekt E1, vinohradnická lisovna z Veletin, v přední části valby se nachází vikýř s dvířky; jedná se s největší pravděpodobností o úplnou vědeckou kopii, stejně jako u ostatních lisoven z této lokality /objekty E1-5/, část jejího pláště je ve vnější vrstvě vyzděna z hliněných cihel 64. Objekt E4, vinohradnická lisovna z Veletin se sedlovou střechou 65. Objekt E4, vstupní dveře točnicového typu; zřejmě jediný původní prvek vinohradnických staveb z této lokality 66.
Objekt
C6,
selská
usedlost
z Provodova,
sestávající
z
obytného stavení trojdílné dispozice, chlévového typu, doplně-
- 238 -
ného roubenými hospodářskými objekty, a samostatné patrové komory /objekt C6a/; jedná se o úplné vědecké kopie objektů hliněné architektury, které se na původní místě ještě nacházejí 67. Objekt C6, hospodářské objekty ze dřeva; částečně roubená, částečně rámová konstrukce se svislým bedněním 68. Objekt C14, selská usedlost z Podhradí, vlastně jen obytné stavení chlévového typu s trojdílnou dispozicí; úplná vědecká kopie domu, který dosud v původní lokalitě existuje, má plášť obvodových stěn ve vnější vrstvě vyzděný z hliněných cihel. 69. Objekt D4, obytné stavení mlýna z Nové Lhoty; úplná vědecká kopie domu komorového typu, trojdílné dispozice, s chlévem; původním stavebním materiálem obvodových stěn byla hlína a kámen. 70. Objekt H13, podsednická usedlost z Nové Lhoty, úplná vědecká kopie dosud stojícího stavení; objekt trojdílné dispozice,
komorového
typu
s připojeným
chlévem
a
kůlnou
má
část
vnější vrstvy pláště obvodových stěn vyzděnu z nepálených cihel. 71. Objekt H14, stavení domkaře z Nové Lhoty, úplná vědecká kopie v terénu již zbořeného domu dvoudílné dispozice /jizba, síň s černou kuchyní/ s přistavenou komorou a malou stodolou; původním materiálem obvodových stěn byla opět nepálená cihla 72. Objekt H4, účelová kopie řadové zástavby rolnických domků z Hrubé Vrbky; vnitřní dispozice objektů není dodržena, v celém prostoru se nachází depozitář 73. Objekt E17, účelová kopie vinohradnické lisovny a sklepa z Blatnice; vnitřní dispozice opět neodpovídá originálu /sklep není vůbec realizován/, objekt slouží jako pomocný depozitář. 74. Objekt C4, sušírna z Doubrav - část roubené stěny u západního nároží stavby, originální konstrukce, u níž převládá šedý
- 239 -
odstín dlouhodobě neošetřovaného starého dřeva; lze předpokládat, že mezery mezi trámy byly původně vymazány hlínou jako u vedlejšího objektu C5 75. Objekt C5, sušírna z Velkého Ořechova; západní nároží originální stavby, u níž je realizována hliněná vymazávka mezer mezi trámy; hmota některých prvků je již značně degradovaná 76. Objekt B3, stodola z Vyškovce, východní nároží originálního roubení /z větší části/; trámy jsou zde spojeny převážně tesařskými
zámky,
převládající
hnědý
odstín
původních
kon-
strukčních prvků je důsledkem dřívějšího přimoření a impregnace látkou Pentor 70 77. Objekt C13, patrová komora z Pozlovic; původní konstrukce roubení byla opatřena tenkou vrstvou hliněné omítky, obnažené plochy prvků roubení byly pouze natřeny vápnem 78. Objekt B7, stodola z Vyškovce; detail nepůvodní roubené konstrukce v nároží spojené tesařskými zámky 79. Objekt B11, stodola z Vyškovce; detail nepůvodního roubení z nehraněných kmenů, opět s výrazným hnědým povrchem po ošetření mořidly a přípravkem Drevodekor 80. Objekt C1, stodola z Doubrav; obdobná konstrukce roubení kopie stodoly, přibližně jihovýchodní stěna, na níž je patrný hnědý odstín docílený opět mořidlem a přípravkem Drevodekor; trámy jsou většinou hraněné ze dvou stran. 81. Objekt C2, stodola z Doubrav; obdobná konstrukce, přibližně jihozápadní stěna; ochranná látka je místy z povrchu prvků vyluhována a objevuje se šedý odstín 82. Objekt C6, usedlost z Provodova, roubená hospodářská část z nepůvodního
materiálu
/konstrukce
je
částečně
rámová
s bedněním/, nároží orientované k jihu; hnědá dřívější povr-
- 240 -
chové úpravy /Drevodekor/ postupně přechází v šedou naznačující ukončený proces fotooxidace 83. Objekt C5, sušírna z Velkého Ořechova; severovýchodní štítová stěna originálního roubení rozdělená sloupkem, do něhož jsou začepovány trámy /drážková konstrukce/. 84. Objekt F12, seník z Javorníka; stěna seníku ze silných prken, drážková konstrukce z originálních prvků; impregnační látka je v této části stavby z větší části vyluhována 85. Objekt B9, dům z Vyškovce; zadní stěna roubeného stavení /přibližně
jihozápad/,
částečně
předělená
dvěma
sloupky
/drážková konstrukce/, se spárami vymazanými hliněnou omítkou, opatřená vápennou líčkou 86. Objekt F10, seník z Javorníka; nároží stavby; rámová konstrukce se svislým bedněním 87. Objekt D5, vodní pila z Nové Lhoty, rámová konstrukce se svislým deskovým bedněním; při pohledu zevnitř je patrná kostra bedněné stěny, tvořená sloupem s páskem a podélným trámem, na nějž je posazena konstrukce krovu 88. Objekt C4, sušírna z Doubrav, okenní otvor bez křídla; ostění tvoří dva sloupky, římsu a parapet průběžné trámy 89. Objekt C5, sušírna z Velkého Ořechova, atypická okenní konstrukce, odpovídající funkci objektu; do okenního otvoru, tvořeného
sloupky
a
průběžným
trámem,
je
napevno
zasazeno
příčně rozdělené okenní křídlo 90. Objekt C14, usedlost z Podhradí, dvoukřídlé skříňové okno z nepůvodního materiálu se záklenkem, zdobené šambránou; výrazný je kontrast s režnou stěnou /z nepálených cihel je ovšem vyzděna jen vnější vrstva pláště/ 91. Objekt E12, lisovna a sklep s obytným stavením z Blatnice; dvoukřídlé skříňové okno, pocházející z původní stavby
- 241 -
92. Stodola z Hrušek, konstrukce dvoukřídlých vrat z původního materiálu; křídla jsou zavěšena na masivních sloupech, které tvoří spolu s vazným trámem kostru štítu 93. Objekt C1, stodola z Doubrav; dvoudílná vrata točnicového typu 94. Objekt B7, stodola z Vyškovce; dveře úplné kopie, točnicový typ 95. Objekt B7, horní lůžko točnice v kovové objímce 96. Objekt C6, usedlost z Provodova, dveře rámové konstrukce s prosklenými plochami v horní části; materiál je ošetřen Drevodekorem 97. Objekt C14, usedlost z Podhradí, vstupní dveře rámové konstrukce s proskleným světlíkem a profilovaným obložením zárubně; konstrukce je impregnována přípravkem Luxol 98. Objekt D4, obytné stavení z Nové Lhoty; dveře točnicového typu, osazené v trámových zárubních, impregnované Drevodekorem 99. Objekt E14, lisovna se sklepem z Blatnice; vstupní dveře kombinované konstrukce se zaklenutím 100. Objekt F12, seník z Javorníka s podstatným podílem originálních prvků; otvory v drážkové konstrukci stěny a ve štítě jsou opatřeny křídlem 101. Objekt F3, seník z Javorníka; otvor v roubení čelní stěny seníku s křídlem /točnicový typ/ 102. Vaznicový krov stodoly z Hrušek, jedna z mála původních krovových
konstrukcí
v MVJVM
/další
najdeme
jen
u
seníků
v areálu lučního hospodářství/; vaznice jsou usazeny na nosných
sloupech
s pásky,
hambálky
zpevňují
krokve
u
hřebenu
střechy 103. Objekt B7, kopie roubené stodoly z Vyškovce; část konstrukce
hambalkového
krovu
u
valby
/jednotlivé
prvky
jsou
- 242 -
ošetřeny protipožární látkou Synpreg a následně vodným roztokem Lastanoxu T20/ 104.
Objekt
C6,
s pozednicemi
na
usedlost
vazných
z Provodova;
trámech,
krokvový
zapuštěných
krov
v půdní
na-
dezdívce; jednotlivé prvky jsou ošetřeny Drevodekorem 105. Objekt C6, vazné trámy začepované ve valbě do pozednic 106. Objekt D4, obytné stavení z Nové Lhoty, detail krovu; pozednice jsou položeny na vazných trámech, podložených dalšími trámy, ležícími přímo na půdní nadezdívce; jako impregnační látka byl opět použit Drevodekor 107. Objekt E12, lisovna s obytným stavením z Blatnice; konstrukce
krovu
s krokvemi
začepovanými
do
vazných
trámů
a
krátčat, podélně propojených vaznicemi; jednotlivé prvky jsou ošetřeny Drevodekorem 108. Objekt E12, detail spoje v krovu 109. Objekt C5, sušírna z Velkého Ořechova; záklop ze štípaných půlpoválků; tato stropní konstrukce by mohla být původní, vzhledem ke stavu jednotlivých prvků 110. Objekt E3, lisovna z Veletin; tentýž typ záklopu, tentokrát jednoznačně z nového materiálu; od impregnace bezbarvým Drevodekorem nedošlo k dalšímu ošetření 111.
Objekt
s konstrukcí
B6,
usedlost
stropu;
záklop
z Vyškovce; z desek
na
obytný
sraz
je
interiér položen
na
stropních trámech, podepřených ještě průvlakem; celý interiér je, obdobně jako venkovní stěny, opatřen vápenným nátěrem 112. Objekt C6, usedlost z Provodova; konstrukce stropu ve světnici, patinovaná mořidlem a Drevodekorem; jedná se o záklop
z překládaných
prken
na
stropních
trámech
s tvarovanými výběhy, opět se objevuje průvlak
s okosením
- 243 -
113. Objekt C14, usedlost z Podhradí; obdobný typ stropu, bez zdobeného okosení trámů a bez průvlaku 114.
Objekt
D4,
obytné
stavení
z Nové
Lhoty;
záklop
z překládaných prken v jizbě, na stropních trámech i průvlaku je patrné zdobné okosení; obdobný typ stropu jako u jizby objektu C6 115. Objekt E2, lisovna z Veletin; detail spoje s dřevěným kolíkem /spoj krokve s hambálkem/; dřevo ošetřeno Lastanoxem T20 a následně Synpregem 116. Objekt E5, lisovna z Veletin; detail spoje s dřevěným kolíkem /spoj krokví v hřebenu/; materiál byl ošetřen obdobně 117. Dvojobjekt F14,15, seník ze strážnického Dolňácka; tesařské značky na trámu spodního věnce 118. Objekt H13, usedlost z Nové Lhoty; tesařské značky na hambálku 119. Objekt C6a, detail vnějšího pláště obvodové stěny z nepálených cihel 120. Objekt C6a, zděná komora usedlosti z Provodova; je jednou z několika kopií hliněné architektury v MVJVM, u kterých je realizována
část
vnější
části
pláště
obvodových
stěn
z průmyslově vyrobených nepálených cihel /kotovic, vepřovic/ 121. Objekt C14, usedlost z Podhradí; stěna z nepálených cihel /vnější strana pláště budovy je u tohoto objektu celá režná/, v níž je osazena konstrukce dveří do chléva 122. Objekt C6, usedlost z Provodova; část vnější vrstvy pláště stavení vyzděná z nepálených cihel a kamene; tvar jednotlivých cihel potvrzuje domněnku o jejich tovární výrobě 123. Objekt C6, detail téže stěny; místo s výrazněji degradovanými hliněnými prvky
- 244 -
124. Objekt E1, lisovna z Veletin; detail části vnějšího pláště z hliněného materiálu; menší trhlina by mohla naznačovat rozdílné chování tohoto materiálu a cihel pálených, z kterých jsou vyzděny vnitřní vrstvy pláště objektu /bude to zřejmě jen jedna z příčin tohoto stavu/. 125. Objekt E8, lisovna, sýpka a sklep z Vrbice; štít vyzděný kompletně
z nepálených
cihel,
v
jedné
vrstvě
/příčka/,
s dřevěnou dveřní konstrukcí /zárubně s křídlem/, umožňující přístup
do půdního prostoru
126. Objekt H13, usedlost z Nové Lhoty; zadní stěna stavení /kůlny/, vyzděná kompletně z nepálených cihel a kamene 127. Objekt B9, dům z Vyškovce; podlaha z vrstev nanášené, případně
dusané
hlíny
/u
vrchnějších
vrstev
v kombinaci
s novodobou hliněnou omítkovou směsí/ 128. Objekt H14, stavení z Nové Lhoty; podlaha z hliněných cihel kladených naplocho /na širší hranu/ 129. Objekt C5, sušírna z Velkého Ořechova; hliněná mazanina v půdním prostoru; materiál je již značně vysušený, propadá do spodního prostoru a v důsledku toho se obnažují jednotlivé štípané půlpoválky /kmínky/ tvořící záklop 130. Objekt G2, usedlost z Milokoště; nedokončená /hlavně neomítnutá/ stavba poslouží jako příklad postupu při realizaci kopií hliněné architektury v MVJVM – obvodové stěny byly vyzděny z pálených cihel, pouze u některých objektů došlo k použití hliněného materiálu /většinou u vnějších vrstev pláště, vyjímečně k vyzdění celé stěny či příčky/ 131. Objekt B2, stodola z Vyškovce; střecha s doškovou krytinou; valba je protažena námětky až k zemi 132.
Objekt
B9,
s doškovou krytinou
dům
z Vyškovce;
střecha
valbového
typu
- 245 -
133. Objekt B3, stodola z Vyškovce; porosty mechů na severní straně střechy 134. Objekty E20 a E21, lisovny a sklepy z Prušánek; překrýváním okrajů doškových střech se vytvářejí vhodné podmínky pro biodegradaci /plísně, řasy, mechy/ slámy 135. Objekt E1, lisovna z Veletin; úvaz došků na střešních latích 136. Objekt C6, usedlost z Provodova; břidlicová střešní krytina 137. Objekt E14, lisovna a sklep z Blatnice; pálená hladká tašková krytina /bobrovka/ 138. Objekt E3, lisovna z Veletin; detail pálené hladké taškové krytiny, bobrovky, s porosty lišejníků; viditelná je i poškozená ostřešnice 139. Objekt C5, sušírna z Velkého Ořechova; ražená pálená taška 140. Objekt C5, detail ražené pálené tašky s porosty lišejníků 141. Objekt E2, lisovna z Veletin; horní kovové oko točnicových dveří 142. Objekt H1, kovárna z Lipova; kovová klika s oválným koncem 143. Objekt E12, lisovna s obytným stavením z Blatnice; původní zámek s odkrytou mechanikou 144. Objekt C6, usedlost z Provodova; spoj v konstrukci krovu /valba/, jištěný kovovou tesařskou skobou 145. Objekt C6, spoj v konstrukci krovu /pozednice s vazným trámem/, jištěný kovovou tesařskou skobou 146. Objekt D5, kovová konstrukce horizontálního katru poháněného elektromotorem
- 246 -
147. Základní prostorové řezy hmotou dřeva: radiální řez kmenem
/vrba/
148. Radiální řez kmenem /trnka/ 149. Příčný /transverzální/ řez kmenem /vrba/ 150. Příčný řez kmenem /trnka/ 151. Tangenciální řez kmenem /smrk/ 152. Tangenciální řez kmenem /akát/ 153. Původní dřevo v konstrukcích lidové architektury v MVJVM /objekt C4, sušírna z Doubrav/; výrazná šeď je známkou ukončeného procesu fotooxidace; prvky jsou poznamenané působením atmosférických a biologických degradačních činitelů 154. Objekt C5, sušírna z Velkého Ořechova; detail původní konstrukce s mezerami vymazanými hlínou; dřevo je poznamenané především dřívějším napadením dřevokazným hmyzem /tesařík/ 155. Objekt C5, tatáž konstrukce s podstatně zachovalejšími dřevěnými prvky, které jsou v těchto místech poznamenané pouze prasklinami,
vzniklými
kombinovaným
působením
vlhkostního
a
teplotního faktoru; patrné jsou železné prvky /hřebíky/, sloužící ke zpevnění vrstvy hliněné vymazávky 156. Objekt B11, stodola z Vyškovce; nové dřevo v konstrukci kopie roubené stodoly; i zde již převládá šedý odstín 157. Objekt B7, stodola z Vyškovce; konstrukce krovu z nového materiálu 158. Objekt E1, lisovna z Veletin; kopie stropní konstrukce /dřevěné prvky jsou napadeny plísní/ 159. Objekt B3, stodola z Vyškovce; výrazné praskliny ve zhlavích trámů roubení; jedním z faktorů, který se na tomto stavu podílí, je i tepelná degradace 160. Objekt E12, lisovna s obytným stavením z Blatnice; dvoukřídlé dveře v prostoru bývalé lisovny, z části trvale ponoře-
- 247 -
né v důsledku zvýšené hladiny spodní vody a nedostatečné izolace; kolísání vodní hladiny a tedy prudké změny vlhkosti materiálu činí konstrukci snadněji napadnutelnou činiteli biodegradace /houby, plísně, řasy/ 161. Objekt H5, komora z Hrubé Vrbky; obdobná situace ze sklepa patrové komory usedlosti z Hrubé Vrbky 162. Objekt C2, stodola z Doubrav; trám spodního věnce roubení mírně zahloubený ve vrstvě zeminy; dřevo se takto dostává do styku se zemní vlhkostí 163. Objekt F6, seník z Javorníka; detail zadní stěny, kompletně vyměněné v důsledku havarijního stavu původních prvků; na materiálu asi dvanáct let starém, ošetřeném pouze vodným roztokem
biocidu,
je
patrný
probíhající
proces
fotooxidace
/hnědé skvrny jsou známkou oxidace ligninu, šedé vyluhování produktů této reakce/ 164. Objekt F7, seník z Javorníka; konstrukce, u níž probíhá obdobný proces; jedná se také o zadní stěnu roubení z nových trámů 165. Objekt F8, seník z Javorníka; opět téměř vyměněná zadní stěna roubení; hnědé plochy jsou výraznější 166.
Objekt
F5,
seník
z Javorníka;
přední
stěna
s otvory
s křídly v roubení a štítě; hnědá patina povrchu dřeva, důsledek dřívějšího ošetření biocidy vytvářejícími povrchovou úpravu, je vymývána a nahrazuje ji šedá signalizující proběhlou fotooxidaci; jedná se pravděpodobně o původní materiál 167. Objekt F9, seník z Javorníka; detail roubené stěny, pravděpodobně opět původní materiál; na povrchu dřevní hmoty probíhá obdobný proces 168. Objekt F8, seník z Javorníka; detail roubené stěny; typická šeď lidových staveb s prvky povrchově neošetřenými
- 248 -
169. Objekt E14, lisovna a sklep z Blatnice; dveřní křídlo vstupu do podzemního sklepa; konstrukce je napadena plísní, pro jejíž výskyt jsou zde ideální podmínky – ve sklepě je trvale zvýšená hladina spodní vody 170.
Objekt
E1,
lisovna
z Veletin;
konstrukce
stropu
s plísňovým povlakem; zde je důvodem jeho výskytu především nedostatečné větrání prostory 171. Objekt E1, detail prvku napadeného plísní 172. Objekt E4, obdobné napadení stropní konstrukce u stejného typu stavby, vinohradnické lisovny z Veletin 173. Objekt C5, sušírna z Velkého Ořechova; detail dřevěného prvku poznamenané ho dřívějším napadením dřevokaznými houbami, v menší míře i červotočem; jde o kostkovitý rozpad dřeva, který mohou způsobovat jak houby nedokonalé /měkká hniloba, pomalejší a méně destruktivní průběh/, tak stopkovýtrusné /hnědá hniloba, destrukční rozklad dřeva/ - v tomto případě by snad mohlo jít o kombinaci obou činitelů degradace 174. Objekt C5, kostkovité praskliny na povrchu dřevěného prvku, známky dřívějšího napadení dřevokaznými houbami 175. Objekt C5, kostkovitý rozklad dřeva konstrukčního prvku, zasahující jen povrchovou vrstvu, potvrzuje dřívější aktivní napadení dřevokaznými houbami 176. Objekt C5, kostkovitý rozklad dřeva spodního trámu roubení; v místech kontaktu s kamennou podezdívkou je už degradace prvku výraznější 177. Objekt F3, seník z Javorníka; detail spodního trámu roubení; na drobné kostky se rozkládající povrch hmoty prvku, pozůstatek dřívějšího napadení původního prvku konstrukce 178. Objekt B11, kopie roubené stodoly z Vyškovce; detail části roubení z neopracovaných kmenů, jedná se poměrně mladý ma-
- 249 -
teriál, ze 70. let 20. století; praskliny naznačují napadení dřevokaznou houbou, možné je i napadení současné, aktivní 179. Objekt C5, sušírna z Velkého Ořechova; detail trámu spodního věnce roubení; kostkovitý rozpad dřeva, patrný hlavně na povrchu, zasahuje místy i další vrstvy prvku použitého z jiné stavby /je viditelná část čepu/ 180. Objekt E7, lisovna, sýpka a sklep z Vrbice; plodnice dřevokazné houby na zárubní dveří do sklepa 181. Zábradlí mostku u areálu D, detail zcela degradovaného prvku napadeného trámovkou plotní, houbou rozkládající dřevní hmotu zevnitř 182.
Zábradlí
mostku
u
areálu
D,
detail
plodnice
trámovky
plotní po aplikaci biocidu /Lignofix Super formulovaný v toluenu/ 183. Zábradlí mostku u areálu D, vyvinutá plodnice trámovky plotní 184. Objekt C6, usedlost z Provodova; detail roubení hospodářské části /stodoly/; prostřední trám /a částečně horní/ je téměř
z poloviny
viditelně
napaden
dřevokaznou
houbou
/ostropórka korová/, hmota prvku je místy ze třetiny vyhnilá; patrné jsou i výletové otvory tesaříka /toto napadení bylo do nedávné doby aktivní/, jedná se tedy o kombinované napadení /dřevokazná houba a hmyz/. 185. Objekt C6, roubení hospodářské části /stodoly/, mycelium dřevokazné houby /ostropórka korová/; podobně jako u trámovky, i v tomto případě je dřevo destruováno pravděpodobně zevnitř 186.
Žebřina
vozu
s plodnicí
dřevokazné
houby
/klanolístka
obecná/ ošetřená biocidem /Lignofix Super formulovaný v toluenu/; nic zatím nenasvědčuje výraznějšímu poškození vnitřních vrstev dřeva ani jeho povrchu
- 250 -
187.
Objekt
B6,
obytné
stavení
usedlosti
z Vyškovce;
část
vnitřní stěny roubení chléva, prvky z nového dřeva; přítomnost dřevokazného hmyzu /zřejmě červotoč/ signalizují hromádky drti, produktu látkové výměny larev 188.
Objekt
B6,
stejné
trámy
z vnější
strany;
jsou
patrné
zbytky vápenného nátěru roubení i vymazávky mezi trámy /místo hlíny použita vápenocementová malta/ 189. Objekt B7, stodola z Vyškovce; detail vnitřní strany roubené stěny kopie stodoly; další příklad lokálního aktivního napadení dřevokazným hmyzem /červotoč/; na dřevě jsou patrné zbytky vápenného nátěru, kterým byly vnitřní stěny v prostoru mlatu opatřeny 190. Objekt C4, sušírna z Doubrav; detail původního trámu roubení
s výletovými
otvory
dřevokazného
hmyzu
/pravděpodobně
červotoč/, dřívější napadení 191. Objekt C4, detail trámu roubení se stopami dřívějšího napadení dřevokazným hmyzem 192. Objekt F7, seník z Javorníka; detail čelní stěny; sloupek, tvořící ostění přístupového otvoru s křídlem, se začepovanými trámy stěny: dřevěné prvky jsou rovnoměrně posety výletovými otvory dřevokazného hmyzu /červotoč/, dřívější napadení 193. Objekt F8, seník z Javorníka; detail roubení s výletovými otvory /zřejmě červotoč/ 194. Objekt C5, sušírna z Velkého Ořechova; detail zárubně okna, tvořené průběžným trámem; postupně se lokálně rozpadající materiál původního prvku lze označit termínem perníková struktura 195. Objekt B3, stodola z Vyškovce; detail části roubení napadeného tesaříkem /pravděpodobně původní prvky/; napadení bylo aktivní /vizuálně posouzeno/ ještě v roce 2003
- 251 -
196. Objekt C6, usedlost z Provodova; detail nároží roubené hospodářské části /v případě tohoto roubení se jedná o kopii/; napadení tesaříkem, celkem dobře identifikovatelné podle velikosti výletových otvorů, bylo aktivní ještě v roce 2003 197. Objekt C6, detail téhož roubení s výletovými otvory tesaříka /s největší pravděpodobností tesaříka krovového/ 198. Objekt C5, sušírna z Velkého Ořechova; detail horní části zárubně okna, tvořené průběžným trámem roubení, původní prvek; dřívější napadení tesaříkem tuto část trámu výrazně poznamenalo, hmota prvku se rozpadá /perníková struktura/ 199. Objekt C5, detail jiné části téhož prvku 200. Larva tesaříka 201. Larva tesaříka v podpovrchové chodbičce vyplněné drtí, produktem její látkové výměny 202. Stodola z Hrušek, dvoudílná vrata z původního materiálu; okolní prvky jsou z nového dřeva; obojí je impregnováno přípravkem Karbolineum extra, a to nátěrem, jedenkrát 203. Stodola z Hrušek; detail podélného bednění stěny z nového materiálu po impregnaci přípravkem Karbolineum extra /nátěr, jedenkrát/ 204. Stodola z Hrušek; detail konstrukce vrat z původního materiálu /po impregnaci přípravkem Karbolineum extra 205.
Objekt
ukázka
B3,
vzhledu
stodola prvků
z Vyškovce;
příčná
impregnovaných
roubená
přípravkem
stěna,
Pentor
70
/jedná se z velké části o prvky původní/ 206. Objekt B11, stodola z Vyškovce; nároží roubené stěny, ukázka nepůvodních prvků impregnovaných přípravkem Drevodekor; v tomto případě bylo dřevo nejprve napuštěno mořidlem a poté bezbarvým
Drevodekorem
/vyráběl
se
i
v barevných
modifika-
cích/: barevný tón docílený těmito úpravami však už v důsledku
- 252 -
vyluhování zmíněných látek ustupuje šedému zbarvení, a to pochopitelně od spodních trámů roubení 207. Objekt C1, stodola z Doubrav; obdobná situace u části roubení příčně průjezdné stodoly; i zde byl materiál konstrukce nejdříve přimořen, použitý Drevodekor však mohl být již v barevném odstínu 208. Objekt C2, stodola z Doubrav; detail příčné roubené stěny /jedná se opět o materiál kopie/; zde přechází povrch patinovaný ochrannými látkami, především Drevodekorem /použití mořidel není zaznamenáno, ale nelze je vyloučit/ v šedý odstín asi uprostřed délky kmenů hraněných ze dvou stran /jedná se o severozápadní expozici/ 209.
Objekt
H14,
stavení
z Nové
Lhoty;
konstrukce
stropu
v jizbě; zde bylo tmavého odstínu docíleno mořidly /lihovými/, impregnace bezbarvým Drevodekorem je však jednoznačně identifikovatelná; povrchová úprava prvků je v tomto případě téměř neporušená, vyskytly se zde však už nepříliš výrazné povlaky plísní, stejně jako u stropu sousedního objektu H13 210. Objekt G2, usedlost z Milokoště z nedokončeného areálu G /strážnické Dolňácko/; detail stropu; v Konzervačním listu je zaznamenána jen impregnace Drevodekorem, což by předpokládalo jeho barevnou modifikaci; o stavu povrchu dřeva platí totéž co v případě předešlého objektu 211. Objekt E1, lisovna z Veletin; krovová konstrukce vinohradnické lisovny, detail krokve; prvek byl nejprve impregnován vodouředitelným biocidem /Lastanox T20/ a poté antipyretikem /Synpreg/; tento protipožární nátěr na bázi amonných solí může způsobovat rozvláknění povrchu dřeva, což není u tohoto prvku jednoznačně identifikovatelné
- 253 -
212.
Objekt
E5,
lisovna
z Veletin;
detail
prvku
krovu
/krokev/, ošetřeného obdobně jako prvky konstrukce krovu u předešlé stavby 213. Objekt E1, lisovna z Veletin; detail prvku krovu /krokev/ ošetřeného obdobně /Lastanox T20, Synpreg/ 214. Objekt E23, lisovna a sklep z Prušánek; konstrukce krovu impregnovaná biocidem Lastanox T20 a následně antipyretikem Synpreg 215. Vinařský lis, nacházející se před objektem E23; konstrukce byla ošetřena syntetickou pryskyřicí /Solakryl BT 55/, šlo ovšem jen o povrchovou impregnaci, nátěr; povrch hmoty dřeva se však uzavřel, vrstvy dřevní hmoty, ke kterým pryskyřice nepronikla, nadále degradovaly a postupně se začaly obnažovat 216. Vinařský lis u objektu E23; obdobně degradovaný prvek 217. Objekt E12, lisovna s obytným stavením z Blatnice; zábradlí schodů do obytné místnosti s původním sloupem, silně napuštěným
syntetickou
pryskyřicí
/pravděpodobně
Acrylit
X
20/5/ 218. Objekt E12, detail téhož prvku; podpovrchové vrstvy se zdají více prostoupeny konsolidační látkou 219. Estetická hodnota degradovaného dřeva /objekt C5, sušírna z Velkého Ořechova/ 220. Informační tabule: rozmístění objektů v areálu moravských Kopanic / areál B/ 221. Umístění informační tabule v terénu 222. Informační tabule: rozmístění objektů v areálu luhačovického Zálesí /areál C/ 223.
Umístění informační tabule v terénu
224. Informační tabule: rozmístění objektů v areálu vodních staveb /areál D/
- 254 -
225. Umístění informační tabule v terénu 226. Informační tabule: rozmístění objektů v areálu vinohradnických staveb /areál E/ 227. Umístění informační tabule v terénu 228. Informační tabule: rozmístění objektů v areálu Horňácko /areál H/ 229. Umístění informační tabule v terénu
Poznámka. Kromě označených archivních fotografií všechny ostatní vytvořil autor práce.
- 255 -
VLASTNÍ PŘÍLOHY
