ˇ ESKÉ REPUBLIKY V B RN Eˇ ˇ C A RCHEOLOGICKÝ ÚSTAV A KADEMIE V ED
ˇ P REHLED
˚ VÝZKUM U
49
Brno 2008
ˇ P REHLED
˚ VÝZKUM U Recenzovaný cˇ asopis Peer-reviewed journal Roˇcník 49 Volume 49
Pˇredseda redakˇcní rady Head of editorial board Redakˇcní rada Editorial Board
Odpovˇedný redaktor Editor in chief Výkonná redakce Assistant Editors
Technická redakce, sazba Technical Editors, typography Software Software
Fotografie na obálce Cover Photography
Adresa redakce Adress
Pavel Kouˇril
Herwig Freisinger, Václav Furmánek, Janusz K. Kozlowski, Alexander Ruttkay, Jiˇrí A. Svoboda, Jaroslav Tejral, Ladislav Veliaˇcik
Petr Škrdla
Balász Komoróczy, Marián Mazuch, Ladislav Nejman, Rudolf Procházka, Stanislav Stuchlík, Lubomír Šebela
Pavel Jansa, Ondˇrej Mlejnek
Spencer Kimball, Peter Mattis, GIMP Development Team 2008: GNU Image Manipulation Program, 2.6.1 GRASS Development Team 2008: Geographic Resources Analysis Support System, 6.3.0 Kolektiv autor˚u 2008: Inkscape, 0.46 Kolektiv autor˚u 2005: LATEX 2ε
Vrcholnˇe stˇredovˇeká lotová závaží z cˇ eských a moravských lokalit. Gruna, Hradisko (vlevo); Písek, u Šarlatského rybníka (v popˇredí); Vícov, Mˇestisko (vpravo dole); Boskovice, hrad (vpravo nahoˇre). Srov. studii J. Doležela v tomto svazku. Foto P. Smékal. Medieval cup nested weights from czech and moravian sites. Gruna, Hradisko (left); Písek, u Šarlatského rybníka (front); Vícov, Mˇestisko (bottom right); Boskovice, hrad (top right). Cf. the article by J. Doležel in this volume. Photo by P. Smékal.
ˇ Brno, v. v. i Archeologický ústav AV CR, Královopolská 147 612 00 Brno E-mail:
[email protected] Internet: http://www.iabrno.cz
ISSN 1211-7250 ˇ E 18648 MK CR Vydáno v Brnˇe roku 2008 ˇ Brno, v.v.i. and the authors. Copyright ©2008 Archeologický ústav AV CR,
Zprávy o výzkumech za rok 2007: Paleolit a mezolit Hladilová, Š. 1997: Výsledky studia miocenních fosilií pavlovienských lokalit u Dolních Vˇestonic a Pˇredmostí u Pˇrerova (sbírky ústavu Anthropos MZM). Acta Musei Moraviae, Sci. Soc., 83, 65–78. Hladilová, Š. 2005: Tertiary fossils, especially molluscs. In: J. Svoboda (ed.): Pavlov I Southeast. A Window Into the Gravettian Lifestyles. The Dolní Vˇestonice Studies, 14, Brno, 374–390. Klíma, B. 1976: Die paläolithische Station Pavlov II., ˇ Pˇrírodovˇedné práce ústav˚u CSAV v Brnˇe 10/4. Praha. Králík, M., Svoboda, J., Škrdla, P., Nývltová Fišáková, M. 2008: Nové nálezy keramických fragment˚u a otisk˚u v gravettienu jižní Moravy. Pˇrehled výzkum˚u 49. Opravil, E. 1994: The vegetation. In: Pavlov I, excavations 1952–1953. ERAUL 66 / The Dolní Vˇestonice Studies 2, Liege, 175–180. Svoboda, J. 1990: Sídelní celek LP/1–4 v Dolních Vˇestonicích. In: Pravˇeké a slovanské osídlení Moravy, Brno, 15–25. Svoboda, J. (ed.) 1994: Pavlov I, excavations 1952–1953. ERAUL 66 / The Dolní Vˇestonice Studies 2, Liege. Svoboda, J. (ed.) 2005: Pavlov I–Southeast. A window into the Gravettian lifestyles. The Dolní Vˇestonice Studies 14, Brno. Svoboda, J., Klíma, B., Škrdla, P. 2002: Soupis lokalit paleolitu a mezolitu. In: S. Stuchlík (ed.): Oblast vodního díla Nové Mlýny od pravˇeku do stˇredovˇeku, ˇ Brno 20, 57–71. Spisy AÚ AV CR ˇ Svoboda, J., Králík, M., Culíková, V., Hladilová, Š., Novák, M., Nývltová Fišáková, M., Nývlt, D., Zelinková, M. (v tisku): Pavlov VI: An Upper Paleolithic living unit. Antiquity. Verpoorte, A., Žemla, M. 2000: Pavlov (okr. Bˇreclav). Pˇrehled výzkum˚u 1999, 87–88.
Resumé The area to the west of the village of Pavlov (within site I) has been proposed for protection and conservation as a National Cultural Monument, however, building activities have been approved for the area to the east (site II). The discovery of a new site (Pavlov VI) in 2007 shows that the potential of this area rich in Paleolithic finds (Dolní Vˇestonice–Pavlov) is still far from being exhausted. It was possible to predict the geographic location of the site with a high level of probability using our previously defined settlement-geographic model: the site is on a gentle slope at a standard altitude, slightly above 200 m a.s.l. Based on 14 C results and some archaeological characteristics, the site can be considered as a satellite of the large aggregation of Pavlov I. The site itself consists of one isolated settlement unit, approximately 5 m in diameter, surrounded by sterile loess. Its inner structure consists of a pit with traces of fire in the center, surrounded by kettle-shaped pits and with an accumulation of large mammoth bones on the side. These features are typical of the Gravettian settlement units in the area. Although the settlement unit is small, the site has yielded a rich inventory, including charcoal; faunal remains showing traces of human interference (two 254
mammoth individuals – probably a female with a kalb), horse, reindeer, wolf, fox, wolverine, bear, and hare; numerous lithic artifacts of the Pavlovian industry; two bone artifacts; decorative objects and molded and unmolded pellets of fired clay (Králík et al., this volume), some with imprints of dermatoglyphs, textiles and animal hair visible on their surfaces. The animal hair imprints on Paleolithic ceramics is the first such case ever recorded. ˇ ˇ ˇ P REROV ( K . Ú. P REROV - M ESTO , ROV )
OKR .
ˇ P RE
Horní námˇestí cˇ . 26. Magdalénien. Krátkodobé sídlištˇe? Systematický výzkum. Uložení: Muzeum Pˇrerov. Jestliže v samotném jihozápadním ústí Moravské brány dominovala pravobˇreží ˇreky Beˇcvy izolovaná vápencová skaliska Skalka a Hradisko, jejich pˇrirozený protipól na levobˇreží pˇredstavovala travertinová kupa – dnešní Horní námˇestí (obr. 39). Horní námˇestí v Pˇrerovˇe (v minulosti nazýváno též Horní mˇesto cˇ i Kopec) zaujímá plochu výrazného návrší, které vystupuje v rovinatém terénu na levém bˇrehu ˇreky Beˇcvy a jeho nadmoˇrská výška dosahuje 216–220 m. Relativní pˇrevýšení v˚ucˇ i okolní nivˇe cˇ iní pˇribližnˇe 10–12 m. Jde o travertinovou kupu, která je delší osou orientována ve smˇeru severozápad–jihovýchod, pˇriˇcemž její vrcholové plató má rozmˇery kolem 230×165 m. Podle starších geologických posudk˚u je tvoˇrena porézními, zˇcásti rekrystalizovanými travertiny (Müller et al. 2001). Ze statigrafického hlediska by mˇely tyto karbonáty spadat do nˇekterého teplého výkyvu svrchního pleistocénu (Havlíˇcek et al. 2007). Patrnˇe za nejstarší zmínku o nálezu pleistocénního stáˇrí, která je spojena s Horním námˇestím, m˚užeme považovat zprávu z roku 1857, podle které byly údajnˇe nalezeny kosti zvíˇrete Megaterium mastodon. K nálezu došlo bˇehem výstavby sklepa mˇešt’anského pivovaru v prostoru námˇestí Na Marku, v místˇe pod bývalou baštou (úroveˇn domu cˇ . 28). Popis místa nálezu je následující: „v naplaveninˇe v žlutém písku mezi skalisky se nacházely“ (Bayer 1893, 43). Tato geologická situace zachycená ve 2. pol. 19. století se nápadnˇe podobá výsledk˚um souˇcasných výzkum˚u v suterénu domu cˇ . 26 na Horním námˇestí. Vzdálenost této polohy od domu cˇ . 26, kterým se zabývá aktuální pˇríspˇevek, cˇ iní pˇribližnˇe 30 metr˚u. Prokazatelnˇe paleolitický artefakt byl nalezen ve zjišt’ovací sondˇe na nádvoˇrí pˇrerovského zámku v roce 2006. Jde o zlomek listovitého hrotu z eratického silicitu, znaˇcnˇe eolizovaný, který se však nacházel v druhotném uložení ve vrstvách novovˇekého stáˇrí (Schenk, Moník, následující pˇríspˇevek). Tento pˇríspˇevek se zabývá výzkumem v suterénu domu cˇ . 26, parcelní cˇ . 330, pˇri severní frontˇe Horního námˇestí mˇesta Pˇrerova. V roce 1987 zde probˇehl první zjišt’ovací pr˚uzkum vedený R. Procházkou (Procházka 1993, 115). Od roku 1998 s pˇrestávkami do roku 2006 zde vedl výzkumy J. Kohoutek. Na doklady paleolitického osídlení na lokalitˇe upozornil J. Kohoutek (2001). Pozdˇeji se o nˇem zmiˇnuje J. Svoboda (2001).V obou pracích je lokalita pˇriˇrazena ke gravettienu, což byl vzhledem k neda-
Pˇrehled výzkum˚u 49, Brno 2008 lekému sídlišti v Pˇredmostí oprávnˇený pˇredpoklad. Nyní ale nové nálezy charakteristických nástroj˚u umožnily kulturní pˇríslušnost souboru pˇreklasifikovat. V prostoru Horního námˇestí vystupuje travertinové podloží místy nad úroveˇn souˇcasného povrchu terénu (tj. dlažby). Povrch travertinu byl výraznˇe upraven intenzivní stavební cˇ inností v období vrcholného a pozdního stˇredovˇeku. Na základˇe souˇcasnˇe odkryté situace si lze alespoˇn cˇ ásteˇcnˇe pˇredstavit p˚uvodní podobu povrchu travertinové kupy, která byla výraznˇe morfologicky cˇ lenˇena. Pod samotným domem cˇ . 26 se nacházejí dva výrazné travertinové suky. Pod severní obvodovou (štítovou) zdí domu byla obnažena svislá travertinová stˇena (výška více než 6 m). Na druhý travertinový útvar byly ve vrcholnˇe stˇredovˇekém období dozdˇeny základy mohutné stavby, která byla J. Kohoutkem interpretována jako cˇ ást p˚uvodního královského hradu situovaného ve výhodné poloze nad brodem ˇreky Beˇcvy (Janiš, Kohoutek 2003, 357). Volný prostor (dutiny, deprese, pukliny, kapsy cˇ i pˇrevisy) mezi travertiny byl vyplnˇen složitým souvrstvím písˇcitých spraší, patrnˇe i fluviálních a navátých písk˚u (Havlíˇcek et al. 2007). V blízkosti travertinových skal se v písˇcitém sedimentu vyskytuje velké množství menších i vˇetších travertinových blok˚u, jejichž souˇcasná (sekundární) poloha napovídá, že byly pˇremístˇeny po svahu z výše položených míst. Tak tomu mohlo být i v pˇrípadˇe nalezené štípané kamenné industrie; vzhledem ke skuteˇcnosti, že úštˇepy a cˇ epele ležely poblíž jader, ze kterých byly odraženy, nelze vylouˇcit osídlení v pr˚ubˇehu ukládání tˇechto sediment˚u. Celé souvrství má svažitost smˇerem k JJZ. Poloha s nálezy se nachází v nadmoˇrské výšce pˇribližnˇe 215,3 m. V roce 2006 byla cˇ ást sediment˚u z místa nálezu proplavena J. Svobodou. Žádné drobné nálezy, které by se daly na místˇe opracování (štípaní) kamenné suroviny oˇcekávat, ale nebyly získány. V místˇe nálezu kamenných artefakt˚u byla získána kolekce osteologického materiálu, zejména koˇnských zub˚u. Podle M. Nývltové Fišákové však nepatˇrí pleistocénní (Equus germanicus), ale holocenní formˇe konˇe (Equus callabus). Tomuto poznatku odpovídá i radiokarbonové datum 4430 ± 130 BP (GrA-12910, Svoboda 2001, po kalibraci je to 3133 ± 179 calBC), které z koˇnského zubu získal J. Svoboda a které odpovídá staršímu eneolitu, který ale nebyl na lokalitˇe prokázán. Bˇehem 7 let byla v suterénu domu cˇ . 26 postupnˇe získána kolekce 45 artefakt˚u. V surovinovém spektru dominují eratické silicity (84%). Jedno jádro (J2, celkem 5 ks) je z kˇremiˇcité zvˇetraliny, která je i na okolních lokalitách bˇežná, takže bude lokálního nebo semilokálního p˚uvodu. Pouze jedním kusem je zastoupen radiolarit. Kolekci doplˇnuje další kˇremicˇ itá hornina, která pˇripomíná limnosilicit. V technologickém spektru výraznˇe pˇrevažují cˇ epele nad ostatními kategoriemi. Celkem jich kolekce obsahuje 22 (obr. 40:5–11,13,14,a,b,c,f,h,j,k), další 4 artefakty pˇredstavují zlomky cˇ epelí a jedna cˇ epel má velmi jemnou (perliˇckovou) retuš (obr. 40:4). Dále kolekce obsahuje 11 úštˇep˚u, jeden rydlový odpad a 3 nástroje. Jádra jsou v kolekci 3 (obr. 40:12,J1,J2). První je zlomek podstavy jádra s patrnou úpravou úderové plochy a s negativy odražených úzkých cˇ epelí. Další jádro je mandlového tvaru, s pˇripravenými dvˇema podélnými vodícími hra-
nami a cˇ ásteˇcnˇe odkornˇenou plochou mezi tˇemito hranami (obr. 40:J1). Tˇeženo bylo ze dvou protilehlých podstav, nikoliv však zároveˇn a proti sobˇe, jak je tomu v bohunicienu. Prvnˇe byla iniciována jedna podstava a poté, co tˇežba skonˇcila zabˇehnutím artefaktu, bylo jádro otoˇceno o 180 stupˇnu˚ a byla iniciována druhá podstava. Z každé podstavy bylo odraženo pouze nˇekolik artefakt˚u (3 respektive 4), z nichž se vždy po dvou podaˇrilo pˇriložit (a,b, respektive c,d). Dva úštˇepy dokládají úpravu vodících hran (e,g) a jedna cˇ epel (f) úpravu podstavy. Tˇretí jádro (obr. 40:J2) je oproti pˇredešlému trochu masivnˇejší, nebylo tak preciznˇe pˇripraveno, ale bylo opˇet tˇeženo ze dvou protilehlých podstav. Pˇriložena byla cˇ epel z hrany jádra (h) z jedné podstavy a série dvou cˇ epelí (j,k) z druhé podstavy. Úpravu úderové plochy dokládá pˇriložený úštˇep (i). Skupina nástroj˚u je tvoˇrena cˇ epelí s otupeným bokem a pˇríˇcnou retuší (obr. 40:1), jemným vrtáˇckem (obr. 40:2) a klínovým rydlem na proximálním konci cˇ epele (obr. 38:3). První dva ze zmínˇených nástroj˚u pˇredstavují velmi charakteristické typy nástroj˚u pro magdalénien, a proto lze celou kolekci (pˇrípadnˇe její vˇetší cˇ ást; vzhledem k statigrafické pozici a pˇrítomnosti nedalekého sídlištˇe v Pˇredmostí nelze zcela vylouˇcit i výskyt ojedinˇelých gravettských artefakt˚u) na základˇe jejich pˇrítomnosti pˇriˇradit k magdaléninu. Rysy magdaléninu má i rekonstruované jádro J1 – dlouhé a úzké cˇ epele jsou tˇeženy z úzké hrany jádra, které je pˇripraveno do mandlovitého tvaru (cf. polotovar z Adlerovy jeskynˇe v jižní cˇ ásti Moravského krasu, Svoboda 1999, obr. 97; Oliva 2003, Fig. 2:9). Lokalita Pˇrerov-Horní námˇestí, situovaná na travertinovém návrší ve strategickém prostoru pˇri ústí Moravské brány do Hornomoravského úvalu, tj. nedaleko soutoku Beˇcvy s Moravou, tak dokresluje východní hranici rozšíˇrení magdalénské kultury na Moravˇe. Nevyˇrešenou otázkou z˚ustává chronologická pozice souboru a jeho pˇrípadná vazba na nejblíže položené lokality u Hranic na Moravˇe, pˇrípadnˇe na lokality Javoˇríˇcského nebo Moravského krasu. Podobná terénní konfigurace jako v PˇrerovˇeHorním námˇestí byla snad kdysi i na návrší Skalka u Hranic na Moravˇe-Hlavicova jeskynˇe (Škrdla, Nývltová Fišáková 2007). Nutno ovšem zmínit, že jsou známy i nedaleké povrchové výšinné lokality magdaléninu. První je v Hranicích na Moravˇe (Klíma 1951), druhá, v poslední dobˇe zkoumaná P. Nerudou a Z. Nerudovou (v tisku), v Lošticích. Masivní vrtáˇcky jsou známy i z Pˇredmostí (Absolon, Klíma 1977, Tafel 44, 45), kde ale tvoˇrí pravdˇepodobnˇe souˇcást gravettského inventáˇre. Pˇrestože se nˇekteˇrí autoˇri snažili vyˇclenit na lokalitˇe Pˇredmostí (G. Freund, L. Zotz) i magdalénský horizont, nezdá se být jeho pˇrítomnost pravdˇepodobná. Spolu s artefakty štípané kamenné industrie byl nalezen soubor cˇ tyˇr valoun˚u z jemnozrnného silicifikovaného pískovce se stopami vysráženého uhliˇcitanu vápenatého na povrchu. Tyto valouny byly nepochybnˇe na místo pˇrineseny z ˇríˇcních teras cˇ i pˇrímo z koryta ˇreky. Pˇrestože na všech z nich je patrné odlomení/odštípnutí konce valounu, jednoznaˇcné stopy pracovní cˇ innosti na nich pozorovány nebyly. Pouze na povrchu tˇrí z nich, pˇrekryty krustou uhliˇcitanu vápenatého, jsou nepatrné stopy cˇ erveného 255
Zprávy o výzkumech za rok 2007: Paleolit a mezolit
Obr. 39: Pˇrerov. Kresebná rekonstrukce p˚uvodní situace. Pohled od jihu. Skalka a Hradisko na pravém bˇrehu Beˇcvy (A) a travertinová kupa s popisovanou lokalitou na levém bˇrehu (B). Kresba Dalibor Hajda. Fig. 39: Reconstruction of the original situation. A view from the south. Skalka and Hradisko cliffs on the right bank of Beˇcva River (A), and a travertine outcrop with the described site on the left bank (B). Drawing by Dalibor Hajda.
pigmentu (max. rozmˇer 0,5 cm2 , ostatní jsou ještˇe menší). Zdali se jedná o roztírané barvivo nebo jde o oxidy kov˚u, které se na povrchu vysrážely z okolního sedimentu, nelze jednoznaˇcnˇe rozhodnout. Pokud akceptujeme první možnost, mohlo by se jednat o podložky na roztírání barviv (pˇrípadnˇe i jiných hmot), o hrubotvarou industrii, která byla zanechána na táboˇrišti pro další využití v pr˚ubˇehu pˇríští návštˇevy – „site furniture“ ve smyslu klasifikace L. R. Binforda (1979). Výzkum dosud nebyl ukonˇcen a je možné, že v budoucnu poskytne další informace. D˚uležitá by byla zejména absolutní datace souboru.
Kohoutek, J. 2001: Pˇrerov (okr. Pˇrerov). Pˇrehled výzkum˚u 42, 120. Müller, V. a kol. 2001: Vysvˇetlivky k souboru geologických a ekologických úˇcelových map pˇrírodních zdroj˚u v mˇeˇrítku 1 : 50 000. Praha. Neruda, P., Nerudová, Z. v tisku: Loštice I – Výzkum nové magdalénienské stanice v oblasi stˇrední Moravy. Archeologické rozhledy. Oliva, M. 2003: Geographie du Magdalénien morave sous l’aspect economique et social. In S.A. Vasil’ev, O. Soffer, J. Kozlovski (eds.): Perceived Landscapes and Built Environments. The cultural geography of Late Paleolithic Eurasia. Oxford: BAR InternatioPetr Škrdla, Zdenˇek Schenk, Radim Zapletal nal Series 1122, 131–137. Procházka, R. 1993: Výzkumy v Pˇrerovˇe v r. 1989. PˇreLiteratura hled výzkum˚u 1989, 115. ˇ lovc˚u. Brno: AÚ AV CR. ˇ Svoboda, J. 1999: Cas Bayer, F. 1893: Pˇrerovsko. Mˇesto i hejtmanství. Díl I. Svoboda, J. 2001: K analýze velkých loveckých sídlišt’: Pˇrerov. výzkum v Pˇredmostí v roce 1992. Archeologické rozBinford, L. R. 1979: Organization and formation proceshledy 53, 431–443. ses: looking at curated technologies. Journal of AnŠkrdla, P., Nývltová Fišáková, M. 2007: Hranice thropological Research 35 (3), 255–273. (okr. Pˇrerov). Pˇrehled výzkum˚u 47, 86–87. Havlíˇcek, P. a kol. 2007: Pˇrerov: kvartérnˇe-geologické vyhodnocení archeologických výzkum˚u uskuteˇcnˇe- Resumé ných v roce 2005 (rukopis zprávy). Janiš, D., Kohoutek, J. 2003: Královské hrady východní A collection of knapped stone artifacts was obtaiMoravy a jejich úloha v mocenském a správním sys- ned during excavation works of a basement at house tému ve 13. a 14. století. Archaelogica Historica 28, No. 26, on Horní namˇestí (Upper Square), in the town 357–374. center of Pˇrerov. The artifacts were situated in sandy Klíma, B. 1951: Nové nálezy na paleolitické stanici sediments overlying a travertine deposit. The assemu Hranic. Acta mus. moraviae, Sci. soc. 36, 102–118. blage includes 45 artifacts mostly made from erratic flint Kohoutek, J. 2000: Pˇrerov-Horní námˇestí 2000, Rekon- (84%), followed by silcrete of local or semi-local origin strukce domu cˇ p. 26. Nálezová zpráva.(ˇc. akce 7/00), (5 items), radiolarite, and a piece of (probably) a limnoÚAPP Brno. cryptocrystalline siliceous rock. 256
Pˇrehled výzkum˚u 49, Brno 2008
Obr. 40: Pˇrerov. Vybrané nálezy. Fig. 40: Pˇrerov. Selected finds.
Blades constitute the most common technological type (22 pieces) (obr. 40:5-11,13,14,a,b,c,f,h,j,k), followed by 4 blade fragments, and a finely retouched blade (obr. 40: 4). Two of the three cores were refitted (obr. 40 ). The assemblage also contains 11 flakes, a burin spall, and 3 tools. The collection of tools include a truncated backed blade (obr. 40:1), a fine borer (obr. 40:2), and a dihedral burin on the proximal end of a blade (obr. 40:3). Based on diagnostic tool types, the collection is classified as Magdalenian.
Four pebbles of silicified sandstone were collected nearby. They are manuports brought to the site from a river. Three of the pebbles have traces of red ochre on the surface, but it is difficult to say if it is a pigment used by humans or ferrous oxides formed naturally. 14 C dating of horse teeth found at the site yielded a recent date of 4430+-130 BP (GrA-12910, Svoboda 2001, calibrated value: 3133 ± 179 calBC).
257
