Aplikovaná entomologie MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204
Hmyz skladů a domácností
Igor Malenovský Ústav botaniky a zoologie, PřF MU E-mail:
[email protected]
• Jaké jsou nejdůležitější taxonomické skupiny hmyzu škodícího v domácnostech? • Které produkty jsou nejčastěji napadány a čím? • Orientační určení nalezeného hmyzu
Prostředí domácností a skladů • domestic habitats (vs. peridomestic – blízké okolí domů), součást „městského ekosystému“ (urban ecosystem) • celosvětově v domácnostech asi 2300 druhů členovců (Robinson 2005) • průzkum ve skladech obilí v ČR v roce 1996: 70 druhů škůdců (30 roztočů, 8 pisivek, 29 brouků, 3 motýli), přítomnost v 57% vzorcícjh pšenice, 78% ječmene • stabilní podmínky uvnitř budov • omezené množství úkrytů a nabídka potravy: málo druhů členovců • koncentrace zásob potravin, textilu a dřeva: adaptované druhy se mohou vyskytovat ve velkém množství
• mnoho druhů má kosmopolitní rozšíření – mezinárodní obchod, doprava, pokračující urbanizace • přirozené analogické biotopy: hnízda ptáků, nory savců, kolonie netopýrů, suché mršiny, příbuzné druhy jsou také často xylofilní/saproxylické/podkorní taxony • ekologické vlastnosti druhů: množství rezervoárů v přírodě, polyfagie, schopnost vydržet dlouho bez potravy, široká tolerance vůči fyzikálním faktorům prostředí (např. sucho), vysoký reprodukční potenciál, agregační feromony
Status škůdců ve skladech a domácnostech • přetrvávající nebo opakovaný výskyt, selhání regulačních opatření, schopnost rekolonizace z rezervoárových populací – hospodářské škody, zdravotní rizika • většinou je ale přítomnost členovců v lidských obydlích zcela netolerována (estetické a emoční hledisko, narušení osobního prostoru, psychologický stres) • primární škůdce – atakuje přímo skladovanou surovinu • sekundární škůdce – živí se plísněmi a zbytky • omezené možnosti uplatnění strategie integrované ochrany (IPM)
Švábi (Blattodea) • většina druhů v tropech a subtropech, v malých populacích v lesních biotopech, převážně noční a saprofytofágní • některé druhy v jeskyních – preadaptace k lidským sídlům (Periplaneta, Blatella v tropické Asii a Africe), ootéky – transport do obydlí • i v domácnostech preferují vysokou vzdušnou vlhkost a teplotu – vysoká permeabilita kutikuly • omnivorní, ale vyžadují vyšší obsah sacharidů nad tuky a bílkovinami • Periplaneta, Blatta – v teplých oblastech i v přírodě, velká velikost, pomalý vývoj, nízký reprodukční potenciál • Blatella, Supella – jen v lidských obydlích, menší, rychlejší vývoj, větší reprodukční potenciál
Význam švábů v obydlích • mechanický přenos patogenních mikroorganismů (otrněné končetiny, čistící chování, mimotělní trávení, defekace, pohyb) • potenciál jakožto chroničtí přenašeči • bakterií (Salmonella, Vibrio, E.coli, Mycobacterium, Streptococcus, Shigella, Proteus, Yersinia pestis aj.)
• plísní • hlístic (Ancylostoma duodenale, Ascaris lumbricoides, Enterobium vermicularis, Hymenolopsis spp., Necator americanus, Trichuris trichiura) • prvoků (Entamoeba histolytica, Giardia spp.)
• původci alergií (svlečky, úlomky těl, výkaly) • vzácně přímé napadení člověka, většinou ale neagresivní
• rozmnožování: ootéky až vejcoživorodost • agregační chování (feromon ve výkalech) • kanibalismus • určovací literatura: Kočárek et al. (2005)
Blattaria oothecae. (a) Blatta lateralis; (b) B. orientalis; (c) Periplaneta americana; (d) P. brunnea; (e) P. fuliginosa; (f ) B. germanica; (g) Parcoblatta spp.; (h) Supella longipalpa
Švábi v domácnostech • Blaberidae: • Blaberus spp. (B. craniifer, B. giganteus aj.) – Střední a Jižní Amerika, jih USA • Nauphoeta cinerea (šváb šedý) – původní asi ve vých. Africe, zavlečen do Austrálie, Jižní Ameriky, jihovýchodní Asie, na Floridu, ojediněle též ve vytápěných budovách v Německu a Velké Británii, preferuje provozy živočišné výroby (drůbežárny, rybí olej) • Pycnoscelus surinamensis – skleníky a spolu s okrasnými rostlinami v domácnostech, i Německo a Velká Británie – partenogenetické populace
• Ectobiidae (ruscovití) • Blatella germanica (rus domácí): 13-16 mm, křídla kryjí celý zadeček, pronotum s dvěma podélnými skvrnami, ootéka s viditelnými oddíly pro vajíčka, vývoj 54–215 dní při 24 ◦C, 60- 65 dní při 35 ◦C a 90–95% RH, dospělci žijí až 200 dní, kosmopolit, původně asi v listovém opadu vlhkých lesů, není ale znám z volné přírody, blízce příbuzné druhy žijí v jižní Asii v jeskyních, rezistence vůči insekticidům • Supella longipalpa (šváb hnědopruhý): 11-14,5 mm, samice brachypterní, původní asi v Africe, dnes Amerika Indie, Austrálie, Evropa včetně ČR (vzácně: Praha), často na nábytku, na stěnách, za obrazy
• Blattidae (švábovití)
• Blatta orientalis (šváb domácí): 17,527 mm, křídla kryjí 2/3 zadečku u samců, jen mírně přesahují hruď u samic, vývoj 515-542 dní při 22°C, 164-282 dní při 30°C, dospělci žijí 35– 190 dní, kosmopolit, autochtonní populace na Krymu a okolo Černého a Kaspického moře, synantropně ve sklepích, kolem odpadního potrubí, kuchyně, obchodym šjiky, pivovary, vepříny apod. • Periplaneta americana (šváb americký): 34-53 mm, křídla kryjí, resp. přesahují zadeček (dobře létá), dospělci žijí 90-706 dní, původní zřejmě v Africe (původní populace ale neznámé), dnes kosmopolit včetně ČR (sklady, restaurace) • Periplaneta australasiae – kosmopilit v tropech a subtropech, preferuje vlhčí a teplejší prostředí oproti P. americana, v CR ojediněle • Periplaneta brunnea – do střední Evropy ojediněle zavlékán např. se zásilkami banánů (Praha)
Brouci (Coleoptera) • škodí zejména larvy svým žírem: • suché dřevo (stavební dřevo, nábytek apod.) • zásoby potravin (ca. 600 druhů z 34 čeledí, včetně predátorů a mikromycetofágních druhů)
• méně významní jako přenašeči patogenů nebo původci alergií (Dermestidae)
Polyphaga: Bostrichiformia • 4 čeledi (Dermestidae, Endecatomidae, Bostrichidae, Anobiidae) • Malpighiho trubice jsou spojené s proctodeem a rectem a umožňují resorpci vody - kryptonefridie: adaptace k životu ve velmi suchém prostředí (též u Cucujiformia) • larvy s kulovitou hypognátní hlavou
ANOBIIDAE
BOSTRICHIDAE
Červotočovití (Ptinidae, =Anobiidae)
• dospělci 1,5–8 mm, světle hnědí-černí, hlava shora často schovaná pod štítem, často noční aktivita • larvy ponravovité kulovitou hypognátní hlavou • stavební dřevo, suché potraviny • v ČR 102 druhů (na světě 2.200), určovací literatura Zahradník (2013)
• Anobium punctatum (červotoč pronikavý/tečkovaný) • • • • • • • •
2,5-6 mm nejčastější a nejzávažnější škůdce dřeva výletové otvory 1,5-3 mm požer pískovitý vývoj (1)2-5 let v přírodě v suchých větvích dospělec žije 2-4 týdny, čile létá Evropa a Severní Amerika, hojně i v přírodě
• Hadrobregmus pertinax (červotoč umrlčí/hlavatý) • plesnivé dřevo
• Ptilinus pectinicornis (červotoč peřenitý) • Ernobius mollis (červotoč hnědý)
• neodkorněné borové dřevo
• Oligomerus brunneus • Xestobium rufovillosum (červotoč kostkovaný)
• 6-7,5 mm • napadá vlhčí dřevo s dřevokaznými houbami, zj. dubu aj. listmáčů
• Stegobium paniceum (červotoč spížní) 2,2-3,5 mm vývoj 4-5 měsíců kosmopolit nejrůznější suché potraviny (mouka, pečivo, koření, bylinky, léky, kůže, textil, dřevo) • Lasioderma sericorne (červotoč tabákový) • krovky bez rýh • v rostlinném materiálu • v přírodě vzácný
• Vrtavci (Ptininae, Gibiinae) • v přírodě na suchém rostlinném a živočišném materiálu, hnízda ptáků, savců a sociálního hmyzu, pod kůrou, dřevem, v jeskyních • v domácnostech v tmavých, vlhčích prostorách (škvírách apod.), larvy na potravinách (mouka, pečivo, luštěniny), vlně, textilu, peří, dřevě, slámě, sbírky, zbytcích (výkalech) po myších a potkanech apod., blízko povrchu, staví si kolébky • dospělci s denní, soumračnou, noční aktivitou, jedna generace/rok
Niptus hololeucus Gibbium psylloides (vrtavec průsvitný) (vrtavec plstnatý)
Epauloecus (=Tipnus) unicolor
Ptinus fur (vrtavec zhoubný)
Bostrichidae (korovníkovití) • dospělci s válcovitým tělem, 1 – 51 mm • larvy i dospělci většiny druhů vrtají chodby do dřeva • 570 druhů, v ČR 11 druhů • Lyctus spp.: 2,5-5 mm, chodby užší než 4 mm, trus neodlučitelný od jemného požeru
Lyctus linearis (hrbohlav parketový)
Lyctus brunneus (hrbohlav hnědý)
Rhizopertha dominica (korovník obilní)
Kožojedovití (Dermestidae) • dospělci s oválným/vejčitým tělem, 1 – 13 mm, pokrytým šupinkami, často na květech • larvy s dlouhými a lámavými ostnitými chlupy - obrana • larvy se živí keratinem a bílkovinami na velmi suchých mršinách, případně rostlinných substrátech, některé druhy v hnízdech včel, vos, savců a ptáků • 1.000 druhů, v ČR 44 druhů, určovací literatura Háva (2011)
Anthrenus museorum - rušník muzejní
Dermestes lardarius - kožojed obecný
Anthrenus flavipes Anthrenus museorum (rušník muzejní)
Anthrenus verbasci (rušník diviznový)
Anthrenus fuscus
Anthrenus spp. (rušníci) • škodí jen larvy – koberce, textil (šaty, izolace), sbírky hmyzu • vývoj larev 2-6 měsíců • dospělci žerou pyl na květech
Anthrenus pimpinellae
Anthrenus scrophulariae (rušník krtičníkový)
Attagenus pellio (kožojed skvrnitý)
Attagenus spp. (kožešinožrouti) • 2-4 mm • textil, kožešiny, potraviny, entomologické sbírky,…
Attagenus smirnovi
Attagenus unicolor (=A. piceus)
Dermestes lardarius (kožojed obecný)
Dermestes ater
Dermestes haemorrhoidalis
Dermestes spp. (kožojedi) • 5-11 mm • škodí i dospělci (např. nevyčiněné kůže, sušené maso a ryby, zvířecí krmiva, sbírky hmyzu)
Dermestes maculatus
Trogoderma glabrum
Trogoderma spp. (masožrouti) • 2-4 mm • skladištní škůdci potravin, zejména v tropech a subtropech
Trogoderma angustum
Potemníkovití (Tenebrionidae) • velmi různorodá morfologie, 1.2 mm – 8 cm • živí se suchými zbytky rostlin, houbami, lišejníky, tlejícím dřevem • nejbohatší skupina brouků v pouštních oblastech • 20.000 druhů, v ČR 92 druhů, určovací literatura Novák (2014)
Gnathocerus cornutus (čtverorožec obilní) mouka, mlýny
Tenebrio molitor potemník moučný 13-17 mm, mouka, otruby, rýže, pečivo, obilí, sušené maso, krmiva apod.
Blaps spp. – smrtník
Tribolium confusum (potemník skladištní) 3,3-3,9 mm, tykadla postupně ztloustlá v paličku, suché potraviny všeho druhu (včetně např. čokolády), proniká obaly, vývoj za optimálních podmínek ca. 35 dní
Tribolium destructor (potemník ničivý) 5-5,5 mm, mlýny, mouka, otruby
Tribolium castaneum (potemník hnědý) 3-4 mm, rezavý, tykadla s odsazenou 3-člennou paličkou, hojný, olejniny, obiloviny
Tribolium madens (potemník evropský) 4-5 mm, tmavý, tykadla s odsazenou 3člennou paličkou, vzácně ve mlýnech, mouce
Palorus subdepressus (2,5-3 mm) – malý, hlava před očima užší než oči
Lesáci (Silvanidae, Cucjidae/Laemophloeidae)
Oryzaephilus surinamensis (lesák skladištní)
Oryzaephilus mercator
Cryptolestes ferrugineus (lesák moučný)
• v suchých potravinách (mouka, rýže,…) • určovací literatura: Freude, Harde, Lohse (1967) + doplňky
Cryptolestes pusillus
Nosatci (Curculionidae/Dryophthoridae)
Sitophilus oryzae (pilous rýžový)
Sitophilus granarius (pilous černý) • 3-5 mm, obtížně detekovatelný • vývoj larev uvnitř zrn různých obilnin, případně těstovin • vývoj asi 1 měsíc, brouci žijí až 2,5 roku • nejvýznamnější škůdce obilných skladů • kospomolit, původ pravděpodobně z Blízkého Východu • snáší mráz
Sitophilus zeamais (pilous kukuřičný)
•
Zrnokazové (Chrysomelidae: Bruchidae) v semenech bobovitých rostlin (Fabaceae), často monofágní
• určovací literatura Strejček
Bruchus pisorum (zrnokaz hrachový)
Acanthoscelides obtectus (zrnokaz fazolový)
Bruchus lentis (zrnokaz čočkový)
Bruchus rufimanus (zrnokaz bobový)
Tesaříci (Cerambycidae)
Hylotrupes bajulus • (tesařík krovový) • původní v Evropě, dnes kosmopolit • jediný tesařík znovu napadající dřevo, z nějž se vylíhne • i v nových domech (vajíčka ve dřevě) • zejména v borovém dřevu • vývoj 3-15(30) let, výletové otvory 6-10 mm
Callidium violaceum (tesařík fialový)
Callidium aeneum (tesařík kovový)
Phymatodes testaceus (tesařík skladištní)
• méně významní techničtí škůdci stavebního dříví
Pilořitky (Hymenoptera: Siricidae) • techničtí škůdci dřeva (larvy), napadající pokácené nebo mechanicky poškozené jehličnaté stromy • velké kruhové výletové otvory • ve zpracovaném dřevě se nemohou dále rozmnožovat
Urocerus gigas (pilořitka velká)
Sirex noctilio (pilořitka smrková)
Všekazi/termiti („Isoptera“) • sociální hmyz • skrytý způsob života: část druhů hnízdí přímo ve dřevě, část má podzemní hnízda, za potravou se vydávají skrytými chodbičkami • mnoho druhů škodí v tropech a subtropech (celulóza: dřevo, papír, textil, koberce), ve střední Evropě bez významu
Reticulitermes flavipes
Zavíječi (Lepidoptera: Pyralidae) Ephestia elutella (zavíječ skladištní)
Plodia interpunctella (zavíječ paprikový) délka 8-10 mm různé suché potraviny, obiloviny
Pyralis farinalis (zavíječ domácí) délka 8-10 mm různé suché potraviny
Ephestia kuehniella (zavíječ moučný) délka 12 mm různé suché potraviny vývoj 5-7 týdnů
Makadlovky (Lepidoptera: Gelechiidae)
Sitotroga cerealella (makadlovka obilná) délka 10-16 mm kosmopolit, housenky ve skladovaných zrnech různých obilnin, kde se i kuklí Hoffmanophila pseudospretella (makadlovka semenová) v přírodě v ptačích hnízdech vlhčí domy a sklady – škody na rostlinných a živočišných produktech (obilí, vločky, mouka, luštěniny, kůže, obaly knih, polštáře…)
Moli (Lepidoptera: Tineidae) • primární škůdci textilu (vlna) a kožešin, příležitostně i suché potraviny a sbírky hmyzu, herbáře (housenky tráví keratin) • upřednostňují vlhko a teplo • kuklí se ve vláknitých zámotcích s trusem Tineola bisselliella (mol šatní) vývoj 1 měsíc až 2 roky původní v západním palearktu
Tinea pellionella (mol kožešinový) Kosmopolit, housenky v šedých schránkách
Moli (Lepidoptera: Tineidae) Trichophaga tapetzella (mol čalounový) zvířecí kůže, ptačí hnízda, koberce, čalounění nábytku, textil
Monopis laevigella (mol péřový) původní v holarktické oblasti (suché mršiny, ptačí hnízda, soví vývržky)
Moli (Lepidoptera: Tineidae)
Moli (Lepidoptera: Tineidae)
Nemopogon granella (mol obilní) • původně ve stromových houbách • ve skladech obilí, luštěninách, suchém ovoci, semena, mandle, bylinky
Oinophila v-flava (sklepníček korkový)
Pisivky (Psocodea) • v ČR synantropně 20 druhů, zvláště bezkřídlé formy • příležitostné škody na potravinách, sušeném ovoci, koření, vazbě knih, herbářích a sbírkách hmyzu • většinou v teplém a vlhkém prostředí (i novostavby)
Psyllipsocus ramburi (pisivka hbitá)
Lachesilla pedicularia (pisivka obecná)
Lepinotus reticulatus (pisivka síťová)
Lepinotus patruelis
Dorypteyrx pallida (pisivka skákavá)
Psoquilla marginepunctata
Liposcelis spp. – v DR 12 obtížně odlišitelných druhů
Trogium pulsatorium (pisivka bledá)
Liposcelis decolor (pisivka světlá) • kosmopolit • obilní sklady, potravinářské závody, domácnosti, herbáře, sbírky hmyzu • v přírodě v opadance, pod kůrou stromů, hnízda ptáků a savců • živí se různými organickými substráty včetně plísní Cerobasis guestfalicus • vyžaduje vlhkost nad 60 %
(pisivka bezkřídlá)
Rybenky (Zygentoma) • příležitostní škůdci potravin, papíru, tapet, textilií a rohoží • vyhledávají vlhká místa, aktivní v noci Lepisma saccharina (rybenka domácí)
Thermobia domestica (rybenka skleníková)
Ctenolepisma lineata
Mravenci (Hymenoptera: Formicidae)
Monomorium pharaonis (mravenec farao) • kosmopolit, původem v Indii • v ČR ve vytápěných domech, sklenících, nemocnicích, lázních, pekárnách, pohostinstvích • mnoho pobočních hnízd v dutinách zdiva
Linepithema humile (mravenec argentinský) • invazní druh původní v Jižní Americe • v subtropických oblastech • v ČR ve sklenících, případně domech
Lasius emarginatus • hnízda pod kameny, ve skulinách zdiva, zpráchnivělých trámech
Lasius brunneus • trámy ve zdech
Lasius niger (mravenec obecný) • hnízda pod kameny, dlažebními kostkami, terasami
Lasius fuliginosus (mravenec černolesklý) • v přírodě např. duté stromy • dutiny pod schody, dvojitými stěnami apod. • kartonová hnízda
Tetramorium caespitum (mravenec drnový) • hnízda v zemi na suchých písčitých místech, např. okrajích cest • příležitostně proniká do domů
Camponotus ligniperda (mravenec dřevokaz) • v kořenech a uschlých kmenech stromů • příležitostně ve skladovaném dřevě v lese
Solenopsis invicta (Red imported fire ant) • původní v Jižní Americe • zavlečený do S. Ameriky, Asie a ostrovů Pacifiku • jeden z nejagresivnějších mravenců (riziko pro biodiverzitu) • afinita k elektrickému proudu (škody na elektronickém zařízení)
Metody ochrany skladů • sanitace (úklid) • čištění substrátu (prosívání, na škůdce v mezizrnovém prostoru) • snižování vlhkosti (sušičky, větrání) • skladování v atmosféře s nízkým obsahem kyslíku (hermetické uzavření, ochranná atmosféra) • inertní prach (hmyz ztrácí vodu) • toxické fumiganty (methylbromid, foforovodík), postřiky insekticidů, dýmovnice • důležité je včasné zjištění (feromonové lapače, lepové desky, děrované padákové lapače) • biologická ochrana (Cheyletin – dravý roztoč)
Odkazy • Robinson W.H. 1996: Urban Entomology. Insect and mite pests in the human environment. Chapman & Hall. • Robinson W.H. 2005: Handbook of Urban Insects and Arachnids. Cambridge University Press • Weidner H. 1971: Bestimmungstabellen der Vorratschädlinge und des Hausungeziefers Mitteleuropas. Gustav Fischer Verlag, Stuttgart. • Vysoký V. 1995: Přehled technicky škodícího hmyzu na dříví. Albis International, Ústí nad Labem. • Stejskal V. 1994: Moli, červotoči a jiní škůdci materiálů v domácnostech, skladech a chalupách. Scriptum, Praha. • Stejskal V. & Lukáš J. 2001: Škůdci skladovaného obilí. Interní příručka pro pracovníky SRS, Praha.
