Aplikace Švarc systému v České republice

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Aplikace Švarc systému v České republice Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Michael Burian

Ilona Chromcová

Brno 2012

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce panu Ing. Michaelovi Burianovi za cenné rady a připomínky při psaní této práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Aplikace Švarc systému v České republice vypracovala samostatně a použitou literaturu a zdroje uvádím v seznamu. V Brně dne 11. května 2012

__________________

Abstract Chromcová, I. The application of Svarc system in Czech Republic. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2012. This bachelor thesis is dedicated to issue of Svarc system. The theoretical part focuses on explaining the basic concepts like dependent work, illegal work, Svarc system and the related legislation. The main emphasis is placed on the aspects of Svarc system. The practical part deal with calculation and compared different way of employ. At the end are suggested possible solutions to situations that come of this way of business. Keywords Svarc system, illegal work, personal income tax

Abstrakt Chromcová, I. Aplikace Švarc systému v České republice. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2012. Bakalářská práce se věnuje problematice Švarc systému. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení základních pojmů závislé práce, nelegální práce a Švarc systému. Dále na související právní úpravu a hlavní důraz je kladen na aspekty Švarc systému. Praktická část je věnována výpočtu a porovnání odlišných způsobů zaměstnání. Na závěr jsou navrhnuta možná řešení situací vzniklých v rámci takového způsobu činnosti. Klíčová slova Švarc systém, nelegální práce, daň z příjmů fyzických osob

Obsah

9

Obsah 1

Úvod

13

2

Metodika a cíl práce

14

3

Důležité pojmy

16

4

Související právní úprava

18

5

6

4.1

Listina základních práv a svobod ............................................................18

4.2

Zákoník práce...........................................................................................18

4.3

Zákon o zaměstnanosti ............................................................................19

4.4

Živnostenský zákon................................................................................. 20

4.5

Obchodní zákoník ................................................................................... 20

4.6

Pokyn č. D-285.........................................................................................21

Aspekty Švarc systému

22

5.1

Základní princip...................................................................................... 22

5.2

Kontrola .................................................................................................. 23

5.3

Znaky....................................................................................................... 24

5.4

Výhody a nevýhody ................................................................................. 24

5.5

Odvody .................................................................................................... 26

5.5.1

Zdravotní pojištění.......................................................................... 26

5.5.2

Sociální pojištění............................................................................. 29

5.5.3

Daň z příjmů ................................................................................... 32

Modelový příklad 6.1

37

Zaměstnanec ............................................................................................37

6.1.1

Měsíční mzda, odvody .....................................................................37

6.1.2

Roční zúčtování daně.......................................................................41

6.2

Živnostník ............................................................................................... 42

6.2.1

Přehledy o příjmech OSVČ ............................................................. 44

6.2.2

Daňové přiznání.............................................................................. 46

6.3

Komparace ročního příjmu .................................................................... 46

10

Obsah

6.4

Zaměstnavatel......................................................................................... 48

7

Způsoby řešení

52

8

Závěr

54

9

Použitá literatura

57

Seznam obrázků

11

Seznam obrázků Obr. 1

Příjem živnostníka = superhrubé mzdě

48

Obr. 2

Příjem živnostníka = hrubé mzdě

51

Obr. 3

Základ daně a pro pojistné

52

12

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1

Hlavní činnost - zálohy

28

Tab. 2

Systém pojištění v ČR

30

Tab. 3

Pojistné na sociální pojištění

30

Tab. 4

Sociální pojištění u OSVČ

31

Tab. 5

Minimální vyměřovací základ

32

Tab. 6

Výpočet čisté mzdy

34

Tab. 7

Slevy na dani

35

Tab. 8

Výdaje - paušál

36

Tab. 9

Výpočet čisté mzdy – Prohlášení (v Kč)

40

Tab. 10

Výpočet čisté mzdy – bez Prohlášení (v Kč)

41

Tab. 11

Příjmy za rok 2012; příjem živnostníka = superhubé mzdě

47

Tab. 12

Pojistné (v Kč)

48

Tab. 13

Příjmy za rok 2012; příjem živnostníka = hrubé mzdě

50

Úvod

13

1 Úvod Oblast pracovního práva upravuje vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, který se zavazuje pro druhého účastníka smlouvy vykonávat závislou práci. Zaměstnavatel je povinen přidělovat práci a za ní poskytnout přiměřeně vysokou odměnu. Pracovněprávním vztahem, který se řídí zákoníkem práce, je pracovní poměr uzavřený pomocí pracovní smlouvy. Dalším typem jsou dohody, a to dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti. Pracovní právo rovněž upravuje zaměstnávání státních zástupců, vojáků z povolání, pedagogů vysokých škol a také výkon veřejné funkce. Naopak vztahy vyplývající ze smlouvy o dílo, mandátní smlouvy a obchodněprávní vztahy se neřadí mezi pracovněprávní, a tedy nejsou nijak řízeny zákoníkem práce. Mezi obchodněprávní vztahy patří také práce v rámci tzv. Švarc systému, tedy zaměstnávání živnostníka místo osoby v pracovním poměru. Jedná se o nelegální činnost, kterou nově výslovně zakazuje novela zákoníku práce. Tento systém spolupráce je v České republice velmi rozšířen, i přesto, že přináší různé výhody i nevýhody z finančního a sociálního hlediska a současně hrozí vysoké pokuty. A právě touto problematikou se ve své práci zabývám.

14


2 Metodika a cíl práce Cílem práce je, na základě provedené analýzy současného stavu využívání Švarc systému ve firmách, vymezit hlavní přínosy a rizika používání tohoto systému a zároveň navrhnout možné způsoby řešení vztahů vznikajících v rámci Švarc systému. Prvním dílčím cílem této bakalářské práce je definovat pojem práce na tzv. Švarc systém, o co se jedná, v jaké situaci vzniká, co přináší. Současně objasnit několik základních pojmů a uvést právní úpravu, která úzce souvisí s tímto tématem. Dále přiblížit problematiku ohledně odvodů na pojistné a daň a zanalyzovat rozdíly, které nastávají mezi zaměstnancem a pracovníkem pracujícím na živnostenský list. Dalším dílčím cílem je pomocí příkladů porovnat rozdíly a dále na základě vypočtených příjmů a odvodů stanovit, jaká varianta zaměstnání je pro podnikatele z daňového hlediska výhodnější. Bakalářská práce je rozdělena do kapitol, následně do podkapitol a ty jsou dále členěny podle pojmů. První část obsahuje informace získané studiem odborné literatury, článků a právních předpisů týkajících se této problematiky. Všechny použité zdroje jsou uvedeny na konci práce v seznamu literatury. V první části jsou vysvětleny pojmy související s podnikáním, uvedeny znaky, kterými se vyznačuje závislá práce a v jakých situacích se jedná o nelegální činnost. Na protiprávní jednání navazuje rozebrání termínu provozování práce na tzv. Švarc systém. Vedle toho ještě existuje jedna poměrně podobná činnost, a to outsourcing, ten je ovšem legální. Dále jsou zdůrazněny zákony, které se dotýkají dané oblasti, jedná se například o zákoník práce, zákon o zaměstnanosti a obchodní zákoník. Následně je pomocí deskriptivní metody uveden princip, veškeré výhody a rizika, která přináší tento způsob podnikání. Komparační metodou jsou porovnány jednotlivé odvody z příjmů, jak u zaměstnance, tak u živnostníka. V rámci praktické části jsou řešeny modelové příklady, na jejichž základě je prováděna komparace odvodů pojistného a daně z příjmů. Pro výpočty byla stanovena hrubá mzda 20 500 Kč, která se v tomto odvětví průměrně vyskytuje. Dalším předpokladem poplatníka je jedno vyživované dítě. Při výpočtu mzdy zaměstnance jsou uvažovány 2 varianty. Varianta A využívá slev a zvýhodnění na dani díky podepsanému Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen Prohlášení). Situaci bez podepsaného prohlášení znázorňuje varianta B. Částka, ze které se vychází ve všech příkladech, je rovna hrubé mzdě vyplácené zaměstnanci ve výši 20 500 Kč. S výhodnější variantou se pracuje v dalších příkladech. Na základě ročního vyúčtování záloh se zjistí, o kolik korun zaměstnanec zaplatil na zálohách na daň vyšší nebo nižší částku. Rovněž je uvedena částka ročního disponibilního příjmu zaměstnance. Další příklad se zabývá příjmem živnostníka (pracujícího za stejných podmínek), který se rovná hrubé mzdě navýšené o zdravotní a sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem za zaměstnance, jedná se o tzv. superhrubou


15

mzdu. Dále je u živnostníka pomocí paušálních výdajů podle zákona o dani příjmů stanoven základ daně a později také 15% daň z příjmů. V rámci Přehledu o příjmech OSVČ, který podává každý živnostník, jsou vypočítány zálohy na zdravotní a sociální pojistné. Při výpočtu sociálního pojištění je uvažováno se všemi jeho složkami, tedy důchodové pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a nemocenské pojištění. Stěžejní je porovnání ročních příjmů plynoucích z těchto dvou rozdílných způsobů zaměstnání. Položky, na kterých OSVČ ušetří a na kterých zaplatí vyšší částku a výše pojištění, které je odvedeno ze mzdy proti pojistnému, které uhradí živnostník. Další rozvedenou možností je výpočet příjmu živnostníka, který si vyfakturuje částku rovnající se hrubé mzdě zaměstnance. Identicky jsou vypočítány všechny odvody a nakonec je porovnána výše disponibilního příjmu s příjmem plynoucím živnostníkovi z první varianty. V celé práci je používán termín zaměstnanec pro osobu vystupující v pracovněprávním vztahu a zaměstnanec-OSVČ pro podnikatele pracujícího pro zaměstnavatele v dodavatelském vztahu.

16

Důležité pojmy

3 Důležité pojmy V práci jsou použity pojmy související s podnikáním a výkonem závislé práce. Vedle toho existuje řada činností, které jsou svojí povahou podobné nebo určitým způsobem souvisejí a utvářejí tak ucelenější přehled o problematice, kterou se zabývá tato práce. Proto považuji za vhodné na začátku práce tyto pojmy objasnit. Podnikání Obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb.) tento pojem v § 2 odst. 1 definuje následovně: „Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku“. Součastně s tím odst. 2 téhož paragrafu říká, kdo je podnikatelem. Je jím osoba zapsaná v obchodním rejstříku; osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění; osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů; osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. Závislá práce Právní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem při výkonu práce lze považovat za závislou práci. Důležitým znakem je vztah nadřízenosti a podřízenosti mezi účastníky. Jedná se o osobní výkon práce zaměstnancem podle pokynů zaměstnavatele, za mzdu, v pracovní době a na pracovišti zaměstnavatele. Přesná definice je uvedena v § 2 zákoníku práce (Janků a kol., 2008). Závislá práce vykonávaná v rámci pracovněprávního vztahu je v souladu se zákonem. Avšak za práci provozovanou na živnostenský list, která vykazuje znaky závislé práce, je možné dostat pokutu. Dále bude doměřena daň, zdravotní i sociální pojištění. Jedná se totiž o tzv. Švarc systém, který je nelegální. Nelegální práce Za nelegální práci lze považovat takovou činnost, která je vykonávána v rozporu se zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Prací „načerno“ se podle § 5 zákona o zaměstnanosti rozumí, pokud fyzická osoba nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o osobu uvedenou v manžela nebo dítě této fyzické osoby. A dále také pokud fyzická osoba-cizinec vykonává práci v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto zákona vyžadováno, nebo v rozporu s povolením k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání ve zvláštních případech (dále jen „zelená karta“) vydaným podle zvláštního právního předpisu nebo bez zelené karty, je-li podle tohoto zákona vyžadována.

Důležité pojmy

17

Švarc systém Tento pojem vznikl v 90. letech podle podnikatele Miroslava Švarce z Benešova, který přišel s novým způsobem, jak ušetřit na povinných odvodech daní, sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance. Ve své stavební firmě propustil všechny zaměstnance, které opět „zaměstnal“ na živnostenský list. Za nedodržování pracovně právních předpisů byl několikrát pokutován a odsouzen na dobu tři a půl roku vězení. (Kučera, 2006) Švarc systém představuje výkon zdánlivě závislé činnosti, kdy osoba samostatně výdělečně činná (dále jen OSVČ) vystupuje coby zaměstnanec a při práci na pracovišti zaměstnavatele1, podle jeho pokynů využívá také jeho prostory, pomůcky atd. – vyznačuje se všemi znaky závislé práce, ale ve skutečnosti mezi sebou mají uzavřenou smlouvu podle obchodního zákoníku, jedná se tedy o dodavatelsko-odběratelský vztah. Podrobněji je tato problematika rozebrána v kapitole 5. Outsourcing Outsourcing pochází z angličtiny a je tvořen ze dvou slov „out“ a „source“, která jsou překládána jako „vnější“ a „zdroj“ znamená to tedy vyčlenění těch aktivit, které nejsou hlavní činností zaměstnavatele, a jsou zajištěné jinou organizací. Ta nese odpovědnost za danou problematiku. Outsourcovány jsou nejčastěji práce jako je úklid, účetnictví, marketing, ostraha objektů, IT služby, právní služby, stravování apod. Jedná se o legální formu spolupráce, jde o obchodní vztah, kde na jedné straně vystupuje dodavatel a odběratel na druhé. (Dvořáček, Tyll, 2010) Pronájem pracovních sil K této problematice je zapotřebí ještě doplnit pojem pronájem pracovních sil, přestože se o něj v případě Švarc systému ani outsourcingu nejedná. Pojem dočasného přidělování zaměstnanců, tedy pronájmu pracovní síly vysvětluje zákon o zaměstnanosti. Agentury práce musí mít povolení ke zprostředkování zaměstnání, které vydává generální ředitelství Úřadu práce. Tato forma zaměstnávání se v poslední době stává poměrně rozšířenou. Podle § 66 zákona o zaměstnanosti se zprostředkováním zaměstnání agenturou práce rozumí uzavření pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti mezi fyzickou osobou a agenturou práce za účelem výkonu práce u uživatele. Agentura práce může svého zaměstnance dočasně přidělit k výkonu práce jen na základě písemné dohody o dočasném přidělení zaměstnance uzavřené s uživatelem podle zvláštního právního předpisu.

1

z hlediska obchodního vztahu se jedná o odběratele

18


4 Související právní úprava 4.1 Listina základních práv a svobod Listina základních práv a svobod (zákon č. 2/1993 Sb.) je součástí ústavního pořádku České republiky, má 44 článků rozdělených do 6 hlav. Všech práv a svobod zde zakotvených se může domáhat každý. Mezi základní práva a svobody patří právo na život, soukromí, svobodu pohybu a pobytu, právo na svobodu projevu, právo na informace, volební právo a v neposlední řadě také právo na svobodnou volbu povolání, právo na spravedlivou odměnu za práci, sdružování se v odborech a právo na stávku. Ustanovení obsahující úpravu podnikání a povolání nalezneme ve čtvrté hlavě, v rámci hospodářských, sociálních a kulturních práv, konkrétně článek 26, který říká, že každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. Článek 28 zaručuje, že zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Další podrobnosti stanoví zákon.

4.2 Zákoník práce Zákoník práce upravuje odvětví pracovního práva. V České republice byl až do roku 2006 platný zákon č. 65/1965 Sb., který prošel mnoha novelami. Nový zákoník (zákon č. 262/2006 Sb.) nabyl účinnosti 1. ledna 2007, který přinesl výrazné změny. Už obsahoval ustanovení, která do té doby tvořily samostatné normy, změny se také týkaly zaměstnávání mladistvých, zkušební a pracovní doby, dovolené i skončení pracovního poměru. K poslední velké změně došlo letos, kdy 1. ledna 2012 vstoupila v platnost novela zákoníku práce. Tato novela např. upravuje zkušební dobu u vedoucích pracovníků, prodlužuje se doba trvání pracovního poměru na dobu určitou, byl přidán další možný důvod k výpovědi dané zaměstnavatelem, nově je zavedeno odstupňované odstupné, změna se dotkla i délky pracovní doby, snížena je také sazba za konkurenční doložku na polovinu průměrného výdělku. Toto je pouze výčet některých změn, podrobnější zkoumání není předmětem této práce. Zákoníkem práce se také řídí pracovní poměr na základě jmenování, např. u organizační složky státu, příspěvkové organizace, organizačního útvaru Policie České republiky. Závislá práce Ve spojení s nelegální prací v rámci tzv. Švarc systému je důležitá změna definice závislé práce v § 2 zákoníku práce. Před novelou byla za závislou považována práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, výlučně osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele,


19

podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odměnu za práci, v pracovní době nebo jinak stanovené nebo dohodnuté době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě, na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost. Současná právní úprava odděluje pojmové znaky závislé práce od podmínek, za kterých musí být vykonávána. Nově § 2 paragraf zní následovně: (1) Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. (2) Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě. Pracovní poměr Vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, který je založen pracovní smlouvou, se nazývá pracovní poměr. V některých případech takový vztah může vzniknout na základě jmenování na vedoucí pracovní místo. Zaměstnanec se zavazuje k výkonu určitého druhu práce podle pokynů zaměstnavatele, ve stanovené době a na stanoveném místě. Písemná pracovní smlouva musí tedy obsahovat druh práce, místo výkonu, den nástupu do práce a uzavřena může být jak na dobu určitou, tak i na dobu neurčitou (Kubka, 2010). Práce konané mimo pracovní poměr Pro práce menšího rozsahu, které vykazují znaky závislé práce, lze uzavřít pracovněprávní vztah na základě dohody o provedení práce (dále jen „DPP“) nebo dohody o pracovní činnosti (dále jen „DPČ“). V těchto případech se zaměstnanec zavazuje k plnění pracovního úkolu nebo vykonání dané činnosti. Obě dohody musí být uzavřeny písemně a maximálně v rozsahu 300 hodin za rok. Z odměny podle dohody o provedení práce se nevypočítává a neodvádí zdravotní a sociální pojištění (Kubka, 2010).

4.3 Zákon o zaměstnanosti Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti řeší problematiku práv, povinností a zákonných postupů zaměstnavatelů i dalších subjektů, dále se zabývá možnostmi spolupráce na trhu práce. Cílem tohoto zákona je docílení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle. Od 90. let tento zákon prošel mnoha změnami, proto uvádím pouze některé z nich. Rok 1992 přinesl první zmínku týkající se Švarc systému – zaměstnavatel musel plnění běžných úkolů zajišťovat svými zaměstnanci. Novelou č. 167/1999 Sb. byl začleněn zákaz diskriminace. O rok později se změny týkaly franchisingu a outsourcingu. V roce 2004 přibyla v § 13 další výjimka ze zákazu Švarc systému, která umožnila plnění běžných úkolů dočasně přidělenými zaměstnanci agentury práce a také zvýšila možné pokuty. Tato změna vyvolala mnoho disku-

20


sí, a proto byl další rok zákon opět novelizován. Velkou změnou bylo od 1. ledna 2007 zrušení § 13 a zároveň upřesnění závislé práce, Švarc systém tedy nebyl výslovně zakázán, ale ani povolen. Stejně jako zákoník práce i tento zákon je novelizován s účinností od 1. ledna 2012. Změny, které připravila tato novela, mění rozhodné období pro vyplácení podpory v nezaměstnanosti, pro dlouhodobě nezaměstnané vyplývá povinnost vykonání veřejně prospěšných prací, mění se pravidla zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Další změny se týkají agenturního zaměstnávání nebo výběru rekvalifikace, ruší se povinnost zaměstnavatelů ohlašovat volná pracovní místa Úřadu práce. Změnou, kterou je ještě důležité zmínit v této práci, je přesnější definice nelegální práce v § 5 písm. e) bod 1, která zní: „Nelegální práce je, pokud fyzická osoba nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy“. Částka možné pokuty za výkon nelegální práce se pro zaměstnance-OSVČ zvyšuje z 10 000 Kč na 50 000 Kč (§ 139) a pro zaměstnavatele pokuta činí až 10 000 000 Kč, minimálně však 250 000 Kč, jak je uvedeno v § 140 odst. 4 písmeno f) tohoto zákona.

4.4 Živnostenský zákon Podmínky a náležitosti, které musí každá osoba splnit k tomu, aby její činnost byla oprávněným podnikáním podle právního řádu, jsou obsaženy v zákoně č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Živnost je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem. Živnostenské oprávnění je rozděleno na živnosti ohlašovací a koncesované. Každý podnikatel může provozovat více živností a mít tak i více živnostenských oprávnění. (Janků a kol., 2008) Dále tento zákon upravuje vznik, změny a zánik živnosti, podmínky pro provozování a druhy podle předmětu činnosti.

4.5 Obchodní zákoník Zákon č. 513/1991 Sb. upravuje základní formy podnikatelských subjektů, postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, pravidla hospodářské soutěže a zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství. Jak uvádí § 2, podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. A podnikatelem podle § 2 obchodního zákoníku je: • osoba zapsaná v obchodním rejstříku, • osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, • osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů,


21

• osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu.

4.6 Pokyn č. D-285 Ministerstvo financí vydalo pokyn č. D - 285 za účelem vymezení hranic pro správné stanovení způsobu zdanění příjmů fyzických osob ze závislé činnosti v souvislosti s uzavřením jiného než pracovněprávního vztahu. Jedná se o určení správného způsobu zdanění v případech nesprávně uzavřených a formulovaných občanskoprávních a obchodně právních vztahů z daňového hlediska. Výklad je založen na posouzení závislé činnosti, kdy není rozhodující, na jakém formálním právním základě je předmětná činnost vykonávaná. Důležité je stanovit kritéria, při jejichž splnění se jedná o závislou činnost. Vymezení pojmu závislé činnosti proto nemůže být redukováno pouze na činnost vykonávanou podle příslušných příkazů a pokynů, nýbrž se musí jednat o činnost skutečně závislou na osobě plátce.

22


5 Aspekty Švarc systému 5.1

Základní princip

Současné české pracovní právo poskytuje dosti úzký a málo pružný rámec pro pracovněprávní vztahy. Zákoník práce dnes umožňuje uskutečňovat zaměstnání v rámci tří smluvních typů – dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti a pracovní poměr, který je v praxi nejpoužívanější. (Matyášek, 1994) Možnost výběru povolání, právo podnikat nebo provozovat jinou hospodářskou činnost vyplývá z Listiny základních práv a svobod. Stejně tak každému náleží právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Za práci mají zaměstnanci právo na spravedlivou odměnu. Vedle zaměstnaneckého vztahu existuje možnost samostatného podnikání. Fyzická soba podnikající podle živnostenského oprávnění se nazývá osoba samostatně výdělečně činná. Oproti pozici zaměstnance jí vyplývá několik povinností, jak organizačních, tak administrativních. Jedná se o vedení účetnictví, příp. daňové evidence a s tím související odvody, zajištění si pracovních prostor, obstarání si dostatku zakázek a podobně. Zcela přirozeně si praxe nalezla mezeru a přišla s metodou, kdy podnikatel namísto toho, aby zaměstnal občana v pracovním poměru, požaduje po něm, aby se sám dal zaregistrovat jako podnikatel a uzavřel s ním příslušnou smlouvu podle obchodního zákoníku, popřípadě smlouvu nepojmenovanou. Z charakteristiky běžných úkolů se jasně vylučuje činnost pracovníkůpodnikatelů, kteří pro jiného podnikatele zajišťují zakázky nebo subdodávky, na nichž se mohou podílet další osoby. Pomoc jiné osoby by při plnění pracovních úkolů totiž vylučovala pracovní poměr. Z této skutečnosti proto jednoznačně vyplývá, že žádné z ustanovení zákoníku práce nemůže být bezprostředně a přímo aplikováno na tento právní vztah. Zaměstnavatel a zaměstnanec-OSVČ musí proto v příslušné obchodní smlouvě upravit veškeré podmínky, za jakých chtějí realizovat vlastní výkon práce. Zejména by si měli uvážit a po vzájemném odsouhlasení dohodnout i takové otázky, jakými jsou např. délka, začátek a konec pracovní doby, místo výkonu práce apod. (Matyášek, 1994) V případě posuzování Švarc systému jsou důležitými znaky závislé práce podle zákoníku práce, které jsou naplňovány v případě • vztah nadřízenosti a podřízenosti, • určení pracoviště, • stanovená pracovní doba, • činnost je vykonávána jménem zaměstnavatele, • za pomoci jeho pracovních prostředků.


23

Naopak zde chybí znaky obchodně-závazkového vztahu, kdy OSVČ podniká • samostatně, • pod vlastním jménem, • na vlastní odpovědnost, • za účelem dosažení zisku. Švarc systém je označení způsobu ekonomické činnosti, kdy zaměstnávající podnikatel zajišťuje úkoly své běžné činnosti prostřednictvím osob pracujících na živnostenský list místo zaměstnanců. Podnikatel-fyzická osoba je pro zaměstnavatele dodavatelem, avšak se všemi znaky klasického zaměstnání prostřednictvím pracovní smlouvy. Spolupracovat tímto způsobem je možné a dovolené pouze u jednorázových nebo krátkodobých činností. Takový druh spolupráce má výhody i nevýhody pro obě strany. Zaměstnavatel ušetří nemalou částku na odvodech ze mzdy, na zdravotním a sociálním pojištění a současně s tím se mu zjednoduší i administrativní činnost. Zaměstnanec-OSVČ si může oproti klasickému zaměstnanci uplatňovat výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Může si zvolit, zda ve skutečné výši nebo paušální částkou. Dalšími výhodami a nevýhodami se zabývá kapitola 5.4. 5.2

Kontrola

Prokazování Švarc systému není jednoduché. Vždy je potřeba vycházet ze smlouvy, kterou oba účastníci uzavřeli. Je důležité rozpoznat mnoho skutečností, zda se jedná o zakázanou činnost – Švarc systém nebo dovolený outsourcing a legální subdodávky. Vychází se z definice závislé práce a zákazu jejího výkonu jinak než v pracovněprávním vztahu, za takové porušení lze uložit pokutu až 100 tisíc Kč pro zaměstnance-OSVČ a pro zaměstnavatele může dosáhnout od 250 tisíc až po 10 milionů Kč. V mnoha případech probíhají kontroly na základě informací a podnětů občanů, zaměstnanců firmy. Kontrolní činnost Státního úřadu inspekce práce Při mé komunikaci se Státním úřadem inspekce práce bylo zjištěno, že v rámci speciálně prováděné kontrolní činnosti v roce 2011 byly prováděny tzv. koordinované kontroly v oblasti dodržování pracovněprávních předpisů a předpisů v oblasti zaměstnanosti. Kontroly byly prováděny v gesci Státního úřadu inspekce práce, Úřadu práce ČR a ČSSZ. Cílem těchto kontrol bylo zlepšení vymahatelnosti práva zejména ve vztahu k nelegální práci, nedodržování pracovněprávních předpisů a v oblastech navazujících na nelegální práci, výkon zastřené závislé práce a oblasti týkající se odvodů na nemocenské a důchodové pojištění, sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Společné kontroly byly realizovány inspektory a kontrolory Státního úřadu inspekce práce, Úřadu práce ČR a České správy sociálního zabezpečení za pří-

24


mého zapojení orgánů Policie ČR a orgánů Celní správy. Kontroly se soustředily na odvětví, ve kterých se předpokládalo nejčetnější porušení předpisů. Byli to zejména zaměstnavatelé podnikající v pohostinství, stavebnictví a maloobchodu. Inspektoři oblastních inspektorátů práce šetřili dodržování pracovněprávních předpisů v oblastech pracovního poměru, pracovní doby, odměňování a bezpečnosti práce. V oblasti pracovního poměru bylo mimo jiné také zjištěno porušení zákoníku práce tím, že zaměstnavatel porušil svou povinnost vykonávat závislou práci svými zaměstnanci. Bohužel z tohoto zjištěného porušení nelze specifikovat, zda se jednalo o práci „načerno“, bez uzavření jakékoliv smlouvy či zda se jednalo o předstíraný právní vztah, tj. že fyzická osoba pracovala formálně u kontrolovaného zaměstnavatele jako dodavatel zakázky, ale fakticky byly naplněny znaky závislé práce (tzv. Švarc systém).

5.3 Znaky Při zjišťování, zda se jedná o Švarc systém, se vychází z definice závislé práce podle zákoníku práce. V každém případě ovšem záleží na vyhodnocení konkrétní situace. Ministerstvo financí vydalo pokyn č. D – 285, jehož úkolem je vymezit hranice pro správné určení způsobu zdanění příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ve spojitosti s uzavřenými jinými než pracovněprávními vztahy. Nejčastějšími znaky a okolnostmi indikujícími vztah závislé činnosti fyzické osoby a osoby, od níž jí plyne příjem (dále jen „plátce příjmu“) jsou následující • plátce příjmu přímo či nepřímo ukládá úkoly, řídí a kontroluje fyzickou osobu a nese odpovědnost související s její činností, • fyzická osoba má ve vztahu k plátci příjmu obdobné postavení jako zaměstnanec, • odměna za práci je vypočítána na základě délky pracovní doby nebo obdobným způsobem běžným při odměňování osoby v pracovněprávním vztahu, • materiál, pracovní pomůcky, stroje a zařízení potřebné pro výkon činnosti jsou fyzické osobě poskytovány plátcem příjmu, • vztah mezi plátcem příjmu a fyzickou osobou je dlouhodobý anebo soustavný, resp. fyzická osoba vykonává činnost dlouhodobě pouze pro jednoho plátce příjmu, a to osobně nebo prostřednictvím spolupracující osoby ve smyslu § 13 zákona o daních z příjmu.

5.4 Výhody a nevýhody Určité výhody i nevýhody tento systém přináší oběma stranám. Ať už se jedná o daňovou povinnost, odvody na pojistné, nebo ochranu ze zákona. Všechno má svá pro i proti. Vše je o penězích – firmy musí šetřit a lidé si potřebují zajistit stálý příjem, proto dochází k podnikání na tzv. Švarc systém. Stát díky tomu přichází o nemalou částku peněz.


25

Zaměstnanec-OSVČ Živnostník má oproti zaměstnanci více samostatnosti a svobody. Může značně ušetřit. A to snížením daňové povinnosti díky velmi vysokým paušálním částkám, které jsou v rozmezí 40–80 %. Zálohy na zdravotní pojištění a pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na sociální politiku zaměstnanosti může díky malému vyměřovacímu základu platit v minimální výši. Nemocenské pojištění nemusí platit vůbec. Mezi nevýhody patří složitější administrativa, kterou za zaměstnance jinak obstarává zaměstnavatel. Musí podávat daňová přiznání, případně vést daňovou evidenci. S nemocenským a důchodovým pojištěním souvisí minimální podpora v nezaměstnanosti, nemocenská, poté i nízký starobní důchod. Složitější pozice nastává při žádosti o půjčku nebo hypotéku. (Vondra, 2009) ZaměstnanecOSVČ nemá ze zákona nárok na čtyřtýdenní dovolenou, na náhradu mzdy ani na příplatky za přesčas. Není chráněn zákoníkem práce, proto si všechny podmínky musí dohodnout ve smlouvě. Dalším rizikem je skončení pracovního poměru zaměstnavatelem (opět zde chybí ochrana zaměstnance plynoucí ze zákoníku práce), kdy nevyplývá žádná povinnost výpovědní lhůty nebo odstupného. Živnostník ručí celým svým majetkem. U živnostníka převládají nevýhody nad výhodami a přesto jich je nemalý počet, kteří takto podnikají. Někteří pracují na Švarc systém kvůli plynoucím finančním výhodám, jiní nemají dostatek prostředků pro samostatné podnikání, v neposlední řadě jsou tací, kterým nic jiného nezbývá. Příkladem může být člověk, který dostal výpověď ve firmě, kde pracoval mnoho let. Sehnat místo ve stejném oboru je velmi obtížné, mnohdy nemožné, proto mu nezbývá nic jiného, než přistoupit na nabídku zaměstnavatele, že se nechá zaměstnat na živnostenský list. Zaměstnavatel Rovněž zaměstnavatel může narazit na určitá úskalí a nevýhody Švarc systému. Málokdy se v praxi setkáme s tak formulovanou obchodní smlouvou, která by umožňovala nařízení práce přesčas, neboť většinou bývá specifikována pouze délka pracovní doby, výjimečně ještě bývá od kdy - do kdy bude práce vykonávána. Jakákoli změna nebo posun pracovní doby by vyžadoval změnu smlouvy či smlouvu novou. (Matyášek, 1994) Největší výhodou jsou podstatně nižší náklady vynaložené při zaměstnaneckém poměru - ušetří na odvodech ze mzdy. Na sociálním a zdravotním pojištění za zaměstnance musí platit 25 % a 9 % (celkem tedy 34 %) z vyměřovacího základu, živnostník si toto pojistné musí odvádět sám. Proto by zaměstnavatel měl zaměstnanci-OSVČ vyplatit vyšší odměnu za práci než běžnému zaměstnanci, jako náhradu těchto výdajů, které si živnostník bude muset platit sám. Takový smluvní vztah může snadno ukončit – nemusí uvádět důvod výpovědi ani čekat, až uplyne výpovědní lhůta a s tím vyplácet další mzdy, případně vyplácet odstupné.

26


V opačném případě, tedy ukončení vztahu ze strany zaměstnance-OSVČ, se stává pro zaměstnávajícího podnikatele nevýhodou. Zaměstnavateli narůstá riziko, kdy klíčoví zaměstnanci-OSVČ mohou ukončit spolupráci. Hlavní a zásadní nevýhodou je, že se jedná o nelegální činnost, za kterou každému účastníku takového vztahu hrozí vysoké pokuty.

5.5 Odvody Z každého příjmu se musí srážet určité částky, které jsou odváděny příslušným institucím. V případě závislé činnosti tyto srážky odvádí ze mzdy zaměstnance zaměstnavatel. Povinné odvody, tzn. zálohy na daň, zdravotní a sociální pojištění, jsou prováděny z hrubé mzdy, po odečtu vznikne čistá mzda. Navíc mohou být sráženy částky, které si zaměstnanec dohodne dobrovolně, např. se provádějí srážky výživného, příspěvku na penzijní připojištění nebo na životní pojištění. OSVČ si daň i pojistné odvádí sama. Následující podkapitola se věnuje pouze povinným odvodům ze závislé i samostatné výdělečné činnosti, tedy pojištění a daním. 5.5.1

Zdravotní pojištění

Na základě veřejného zdravotního pojištění je plně nebo částečně hrazena zdravotní péče poskytnutá pojištěnci. Podle zákona jsou povinni pojistné platit zaměstnavatelé, stát a nebo pojištěnec (OSVČ, zaměstnanec, osoba bez zdanitelných příjmů). (Červinka, 2011) Stát Podle zákona o veřejném zdravotním pojištění je plátcem pojistného za pojištěnce stát, pokud se jedná o nezaopatřené dítě, invalidního nebo starobního důchodce, studenty, ženy na mateřské a rodinné dovolené, osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby, apod. Stejně jako v roce 2011, rovněž v letošním roce, dosahuje vyměřovací základ pro platbu pojistného státem 5 355 Kč. Z této částky stát platí za výše vyjmenované osoby 723 Kč měsíčně. OSVČ Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky uvádí, že za osoby samostatně výdělečně činné se pro účely zdravotního pojištění považují osoby, které mají příjmy uvedené v § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a osoby s nimi spolupracující, na které jsou podle zákona o daních z příjmů rozdělovány příjmy dosažené výkonem spolupráce a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Jako OSVČ vystupuje vůči zdravotnímu pojištění také pojištěnec, který nemá živnostenský list a provádí činnost na základě jiného povolení. Od 1. 1. 2009 jsou pro zdravotní pojištění z okruhu OSVČ vyloučeny osoby, které mají příjmy za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize (au-


27

torský honorář) plynoucí ze zdrojů na území ČR zdaňované zvláštní sazbou daně za předpokladu, že jde o příjmy uvedené v § 7 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů a úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 7 000 Kč. Jak uvádí Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, při výpočtu ročního pojistného se používá vzorec: 0,135 x 0,5 x (příjmy - výdaje) kde 0,135 – sazba pojistného ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu, 0,5 – vyměřovací základ – 50 % příjmů po odečtení výdajů.

Minimální roční pojistné se zjistí pomocí vztahu, kde se vynásobí sazba pojistného, vyměřovací základ a průměrná mzda s počtem měsíců: 0,135 x 0,5 x Mp x A kde Mp – průměrná měsíční mzda za kalendářní rok o dva roky předcházející roku, pro který je vyměřovací základ stanovován, A – počet měsíců, ve kterých je pro OSVČ stanoven minimální vyměřovací základ. Pro stanovení maximálního ročního pojistného se využívá následující vzorec: 0,135 x 72 x Mp – Vzzam kde Vzzam – dosažený vyměřovací základ v případném zaměstnání.

Podle toho, zda samostatně výdělečná činnost je hlavním nebo vedlejším příjmem případně pojistné platí i stát, se platí zálohy nebo se hradí jednorázově na konci roku. Zálohy na pojistné z hlavní činnosti se hradí podle posledního Přehledu o příjmech a výdajích, ve kterém je nutno uvést příjmy a výdaje (shodné s daňovým přiznáním). Podle uvedených záloh zaplacených během roku se vypočítá doplatek nebo přeplatek a zálohy na další rok. U OSVČ, která vede účetnictví, se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti považuje (dílčí) základ daně z příjmů a u osob, které účetnictví nevedou, se vyměřovací základ stanoví jako rozdíl mezi příjmy a výdaji. Pro odvod pojistného (podle § 3a zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění) je vyměřovacím základem 50 % příjmu. U OSVČ uplatňující paušální výdaje se za příjem považuje předpokládaný příjem a vynaložené výdaje se předpokládají v poměrné výši k příjmům za zdaňovací období.

28


Pro výpočet lze použít vzorec: VZ=P/100 * ZD Kde: VZ = vyměřovací základ P = procento ze základu daně ZD = základ daně

Minimální vyměřovací základ použije OSVČ v případě, že nedosáhne na dolní hranici a v případě překročení horní hranice bude platit zálohy vypočítané z maximálního vyměřovacího základu. (Vančurová, 2010) Minimální vyměřovací základ je stanoven ve výši 50 % průměrné měsíční mzdy, která v roce 2012 činní 25 137 Kč. Minimální měsíční záloha se vypočítá jako 13,5 % z 12 568,50 Kč. Vyměřovací základ pro maximální měsíční zálohu činí 72 násobek průměrné měsíční mzdy, což je 150 822 Kč a záloha na pojistné bude opět ve výši 13,5 %, jak uvádí Všeobecná zdravotní pojišťovna. Tab. 1

Hlavní činnost - zálohy

2010 Minimální měsíční záloha Maximální měsíční záloha

1 601 Kč 19 205 Kč

2011

2012

1 670 Kč

1 697 Kč

20 040 Kč

20 361 Kč

Zdroj: Zdravotní pojištění OSVČ, 2012

U vedlejšího příjmu se zálohy v prvním roce podnikání nemusí platit vůbec. Na konci roku se doplatek odvíjí od výše daňového základu (rozdíl mezi příjmy a výdaji). Pro účely zdravotního pojištění se za vedlejší činnost považuje souběh zaměstnání a samostatně výdělečné činnosti. Do této kategorie také patří osoby, za které pojistné platí stát. Jedná se o OSVČ, které pobírají rodičovský příspěvek, peněžitou pomoc v mateřství, invalidní nebo starobní důchod, nebo pokud je studentem (avšak mladším 26 let). Přesné ustanovení se nachází v § 8, odst. 3 zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Osoba samostatně výdělečně činná, která je současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů, není povinna platit zálohy na pojistné; pojistné zaplatí do osmi dnů po podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok.


29

Zaměstnanec Zaměstnanec je jedním z účastníků pracovněprávního vztahu a zavazuje se vykonávat určitou závislou činnost pro zaměstnavatele, za což mu náleží mzda. Zaměstnavatel odvádí část pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance. Současně podle zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění odvádí i část pojistného, které je povinen hradit zaměstnanec, srážkou z jeho mzdy nebo platu, a to i bez souhlasu zaměstnance. Vyměřovací základ zaměstnance vychází z příjmů ze závislé činnosti, které mu byly vyúčtovány zaměstnavatelem. Minimálním vyměřovacím základem pro výpočet pojistného u zaměstnance je minimální mzda, která už od roku 2007 činí 8 000 Kč. Základní sazba pro všeobecné zdravotní pojištění je v ČR rovna 13,5 % vyměřovacího základu, stejně tak to platí pro OSVČ. Na pojistném se podílí oba účastníci pracovněprávního vztahu tak, že zaměstnavatel hradí dvě třetiny, tj. 9 % a zaměstnanec zbývající jednu třetinu, tj. 4,5 % z hrubé mzdy. 5.5.2

Sociální pojištění

Důchodové a nemocenské pojištění je založeno na pojistném principu, tedy na pravidelném placení příspěvku. Při splnění stanovených podmínek je systém povinný pro všechny ekonomicky aktivní osoby, také je umožněna i dobrovolná účast na pojištění. Sociální pojištění vykazuje znaky účelovosti, v některých svých částech dokonce v sobě zahrnuje určitou míru ekvivalence, nebo jak se uvádí „zásluhovosti“. Jinak řečeno, čím více do systému osoba přispívá, tím vyšší nároky jí z něho plynou. Výše nároku však neroste stejně jako příspěvek do systému, roste sice pomaleji, ale na rozdíl od pojistného roste výše nároku až do nekonečna. Zásadní rozdíl je v tom, že sociální pojištění je uceleným a více či méně odděleným systémem, který zahrnuje jak příjmovou stranu, tu představuje pojistné na sociální pojištění, tak i komplikovaný dávkový systém. Každá platba sociálního pojistného má návaznost na určitý okruh dávek, a tudíž i potencionálních nároků toho, kdo platí, resp. na koho se ochrana vztahuje. Sociální pojistné má z ekonomického hlediska daňový charakter, protože účast na něm je povinná, není individuálním rozhodnutím, zda si pojistnou ochranu jedinec zaplatí či se bez ní obejde. (Vančurová, 2010) Systém sociálního pojištění se v České republice skládá z několika subsystémů. (Tab. 2)

30 Tab. 2

Aspekty Švarc systému Systém pojištění v ČR

Systém

Platbou je

Poskytovaná plnění

Veřejné zdravotní pojištění

pojistné na veřejné zdravotní pojištění

Nemocenské pojištění

pojistné na nemocenské pojištění

Důchodové pojištění

pojistné na důchodové pojištění

Státní politika zaměstnanosti

příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

věcné plnění plynoucí od poskytovatelů zdravotní péče pojištěncům nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, peněžitá pomoc v mateřství starobní důchody, invalidní důchody, pozůstalostní důchody peněžitá podpora v nezaměstnanosti a tzv. aktivní politika zaměstnanosti

Zdroj: Vančurová, 2010

Účast na důchodovém pojištění je spojena s odvodem pojistného. Výši placené částky určuje zákon a také se odvíjí od charakteru vykonávané činnosti – zda se jedná o hlavní nebo vedlejší činnost, jak znázorňuje Tab. 5. (Červinka, 2011) Důchodové pojištění společně s nemocenským pojištěním tvoří součást sociálního zabezpečení. Příspěvky se vybírají ihned u zdroje příjmu, tj. u zaměstnanců a u zaměstnávající firmy. Příspěvky na sociální pojištění představují jeden z hlavních příjmových kanálů veřejných rozpočtů. (Široký, 2008)

Tab. 3

Pojistné na sociální pojištění

2010, 2011, 2012 Zaměstnavatel

Zaměstnanec

21,5 %

6,5 %

Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

1,2%

0%


2,3 %

0%

Celková sazba

25 %

6,5 %


Zdroj: Sociální pojištění zaměstnanců, 2012


31

OSVČ K hlavním povinnostem OSVČ v rámci sociálního zabezpečení podle České správy sociálního zabezpečení patří, při zákonem stanovených podmínkách, placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a dále každoroční podávání Přehledu o příjmech a výdajích. Doba, po kterou OSVČ nebyla povinna platit pojistné, není hodnocena pro nárok na dávky důchodového pojištění. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) budou v roce 2012 odvádět pojistné ve výši 29,2 % z vyměřovacího základu. Z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti (tzn. ve stejné výši jako v roce 2011). Dobrovolně si může hradit nemocenské pojištění a to za podmínky, že vykonává samostatnou výdělečnou činnost v ČR a písemně se přihlásí k účasti na pojištění u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Cílem tohoto pojištění je poskytnutí finančního zabezpečení osobám, které dočasně ztratí možnost výdělku. OSVČ z tohoto pojištění mají nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství. Minimální vyměřovací základ pro výpočet pojistného je 5 000 Kč, z čehož měsíční pojistné při sazbě 2,3 % vychází na 115 Kč, jak uvádí ČSSZ ve své příručce pro OSVČ.

Tab. 4

Sociální pojištění u OSVČ

2010

2011

2012

28 %

28 %

28 %

Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

1,2 %

1,2 %

1,2 %


1,4 %

2,3 %

2,3 %


Zdroj: Základ a sazby pojistného u sociálního pojištění OSVČ, 2012

V případě hlavní výdělečné činnosti se minimální měsíční vyměřovací základ rovná 25 % průměrné měsíční mzdy, pro vedlejší činnost se používá sazba 10 %. Jak je patrné z Tab. 5, v posledních letech má tato částka mírně rostoucí tendenci.

32


Tab. 5

Minimální vyměřovací základ

2010

2011

2012

Hlavní činnost

5 928 Kč

6 185 Kč

6 285 Kč

Vedlejší činnost

2 371 Kč

2 474 Kč

2 514 Kč

Zdroj: Základ a sazby pojistného u sociálního pojištění OSVČ, 2012

Maximální vyměřovací základ je v roce 2012 stanoven ve výši 1 206 576 Kč. V předešlých letech byla částka stejná jak pro zdravotní, tak i sociální pojištění. V loňském roce to bylo 1 781 280 Kč a v roce 2010 byla maximálním stropem částka 1 707 048 Kč. (Základ a sazby pojistného u sociálního pojištění OSVČ, 2012) 5.5.3

Daň z příjmů

Daň je povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného sektoru. Jedná se o platbu neúčelovou a neekvivalentní. Daň představuje jeden druh příjmů veřejných rozpočtů, jako je státní rozpočet, municipální rozpočty, rozpočty vyšších stupňů územní samosprávy a veřejných fondů. Kubátová (2010) řadí daň z příjmů mezi daně přímé, poplatník platí daň na úkor svého důchodu a předpokládá se, že je nemůže přenést na jiný subjekt. Rozlišuje se mezi daní z příjmů právnických osob a daní z příjmů fyzických osob. Předmětem daně z příjmů právnických osob jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti. Sazba této daně činní 19 % základu daně a poplatníkem daně podle zákona o daních z příjmů jsou • osoby, které nejsou fyzickými osobami, • organizační složky státu, • podílové fondy. Daň z příjmů fyzických osob je univerzální daní, které podléhají všechny zdanitelné příjmy jednotlivců. Je považována za jeden z nejdůležitějších redistribučních kanálů. V tomto případě jsou předmětem daně • příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, • příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti, • příjmy z kapitálového majetku, • příjmy z pronájmu, • ostatní příjmy.


33

Základem daně je 5 dílčích základů daně, odpovídajících druhům příjmů. Sazba daně je ve výši 15 % ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně a o odčitatelné položky (§ 16 ZDP). Ještě do roku 2007 byla sazba daně z příjmů progresivní, tzn. se zvyšujícím se základem daně, rostla také samotná daň. Dále jsou rozebírány jenom příjmy ze závislé činnosti a příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti a jejich společnými vlastnostmi, protože pouze ty jsou pro tuto práci důležité. Závislá činnost Příjmy ze závislé činnosti jsou upraveny v § 6 ZDP, ten říká, o jaké příjmy se jedná • příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce, • příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů plátce a příjmy za práci likvidátorů, • odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, • příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti podle písmen a) až c) nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává. Jak ve své publikaci uvádí Kubátová (2010), obecně je základnou osobní důchodové daně celkový zdanitelný důchod snížený o odčitatelné položky. Ty jsou vedle slevy na dani hlavními způsoby poskytování daňových výhod. V osobních důchodových daních je zahrnuto většinou několik takových úlev zohledňující sociální poměry poplatníka a jeho rodinnou situaci. Daňové výhody se zpravidla člení na tzv. standardní a nestandardní. Za standardní je považována výhoda, která nezávisí na skutečných výdajích poplatníka a vztahuje se na všechny poplatníky, splňující podmínky pro poskytnutí. Příkladem může být sleva na poplatníka a další slevy, nebo odečtení skutečných případně paušálních nákladů. Mezi nestandardní úlevy patří odečitatelnost úroků placených z určitých druhů úvěrů, příspěvek na penze, úlevy při poskytnutí příspěvků na charitativní účely a další. Příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů fyzických osob (§ 3 odst. 4 a § 6 odst. 7 ZDP), jsou například příjmy získané nabitím akcií nebo podílových listů, úvěry a půjčky, náhrady cestovních výdajů, hodnota osobních ochranných

34


pracovních prostředků a další. V § 4 a § 6 odst. 9 ZDP jsou uvedeny příjmy od daně osvobozené, jsou jimi příjmy z prodeje rodinného domu nebo bytu, movitých věcí, nepeněžní plnění od zaměstnavatele, příspěvek na penzijní pojištění a připojištění hrazený zaměstnavatelem a podobně. Podrobněji se touto problematikou není třeba zabývat. Základem daně jsou příjmy ze závislé činnosti, zvýšené o částku pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které je z těchto příjmů povinen platit zaměstnavatel. Tab. 6

Výpočet čisté mzdy

Hrubá mzda = základ pro výpočet pojistného - sociální pojištění

6,5 % (+ 25 %)

- zdravotní pojištění

4,5 % (+ 9 %)

Tzv. superhrubá mzda = základ pro výpočet daně záloha na daň

HM + 34 % 15 %

- slevy daň po slevách - zvýhodnění na děti daň po zvýhodnění Čistá mzda Zdroj: vlastní zpracování

Zaměstnanec svůj příjem musí snížit o pojistné a daň, kterou je možné snížit díky uplatnění slev a zvýhodnění na děti, jednotlivé částky znázorňuje následující tabulka. Tyto částky snižující zálohu na daň mohou být použity pouze v případě, že poplatník má na daný rok podepsané Prohlášení k dani. Při ročním zúčtování záloh je třeba zohlednit nezdanitelné částky ze základu daně a slevy na dani. Nezdanitelnou částí základu daně, kterou lze odečíst podle § 15 zákona o daních z příjmů, může být hodnota darů poskytnutých obcím, částka rovna úrokům z úvěru ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru, příspěvek max. 12 000 Kč na penzijní připojištění nebo pojištění zaplacené poplatníkem, dále pojistné na soukromé životní pojištění a další.

Aspekty Švarc systému Tab. 7

35

Slevy na dani

Druh slevy

Měsíc

Rok

Poplatník

2 070 Kč

24 840 Kč

Manžel/ka s příjmem nepřesahujícím 68 000 Kč za zdaňovací období

2 070 Kč

24 840 Kč

Invalidita I. a II. stupně

210 Kč

2 520 Kč

Invalidita III. stupně

420 Kč

5 040 Kč

1 345 Kč

16 140 Kč

335 Kč

4 020 Kč

1 117 Kč

13 404 Kč

Držitel průkazu ZTP/P Student Zvýhodnění Vyživované dítě Zdroj: Zákon o daních z příjmů, 2012

Podnikání a jiná samostatně výdělečná činnost Zákon o daních z příjmů opět definuje, co je podnikání a samostatná výdělečná činnost. Přesné ustanovení § 7 je následující • příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, • příjmy ze živnosti, • příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, • podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku. Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti jsou • příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, • příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů, • příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů,

36


• příjmy z činnosti insolvenčního správce, včetně příjmů z činnosti předběžného insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu1, • příjmy z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku. Základem daně jsou příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení a udržení. Jestliže má poplatník minimální nebo žádné výdaje, může místo jejich skutečné výše k výpočtu daně využít paušální částku (Tab. 8). Díky tomu si může značně snížit svojí daňovou povinnost, což je v rámci Švarc systému velmi výhodné. Částka se liší podle druhu živnosti a je dána určitým procentem z příjmů. Od roku 2010 se jejich výše nezměnila. Tab. 8

Výdaje - paušál

Výše paušálu

Příjmy ze živnosti

80 %

zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství, řemeslné živnosti

60 %

ostatní živnosti

40 %

podnikání dle zvláštních předpisů, nezávislé povolání, znalec, příjmy tlumočníka, z autorských práv

30 %

pronájem majetku zařazeného v obchodním majetku

Zdroj: Zákon o daních z příjmů, 2012

Budeme-li předpokládat, že poplatník má pouze příjmy z podnikání, může dosáhnout menší daňové povinnosti ve srovnání s povinností plynoucí ze závislé činnosti. K příjmům z podnikání se uplatňují výdaje, ať už ve skutečné výši nebo paušální částkou; to u příjmů ze zaměstnání není možné. Také v tomto případě je možné zálohu daně ponížit podle § 35ba § 35c ZDP o částky slev na dani a zvýhodnění na vyživované dítě.

Modelový příklad

37

6 Modelový příklad Zastřený pracovně právní vztah je situace, kdy existuje vztah mezi zaměstnavatelem (zákazníkem, odběratelem) a osobou pracující na živnostenské oprávnění. Jestliže živnostník pracuje u zaměstnavatele, používá jeho stroje a pomůcky, má určenou pracovní dobu společně s přestávkami a to vše za pravidelnou peněžní odměnu. Živnostníci jsou mnohokrát v takové ekonomické situaci, že jsou doslova donuceni účastnit se této formy ekonomické činnosti. Většinou bývalí zaměstnanci jsou dotlačeni přijmout zaměstnání, kde vystupují jako skuteční zaměstnanci, ačkoliv spolupracují na základě obchodního vztahu. Následující příklad, kde vystupují fiktivní zaměstnanec a živnostník, znázorní rozdíly příjmů plynoucí z různých způsobů zaměstnání.

6.1 Zaměstnanec Pan Pavel Marek je zaměstnaný v restauraci, kde mnoho let pracuje jako šéfkuchař. Náplní jeho práce je plánování menu a směn, objednávky zboží a příprava pokrmů. Měsíční mzda v roce 2012 činní 20 500 Kč. Je ženatý a jeho manželka má pravidelný měsíční příjem pohybující se kolem 10 000 Kč. Společně vychovávají dceru, která navštěvuje střední školu.

6.1.1

Měsíční mzda, odvody

Varianta A První varianta popisuje situaci, kdy pan Marek má podepsané Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků. Díky tomu si může uplatnit slevy a zvýhodnění, které mu sníží celkovou daňovou povinnost. Hrubá mzda je ve výši 20 500 Kč.

Sociální pojištění, které hradí zaměstnavatel, činí 25 % a zdravotní pojištění je ve výši 9 % z hrubé mzdy. Po sečtení pojištění s hrubou mzdou je řeč o tzv. superhrubé mzdě. Vyměřovací základ pro výpočet pojistného se rovná hrubé mzdě. Sociální pojištění 20 500 x 0,25 = 5 125 Kč

38

Modelový příklad

Zdravotní pojištění 20 500 x 0,09 = 1 845 Kč Superhrubá mzda 20 500 + 5 125 + 1 845 = 27 470 Kč Pojistné, které odvádí zaměstnanec, dohromady tvoří 11 % z vyměřovacího základu. Sociální pojištění se podílí 6,5 % a zdravotní 4,5 %. Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění upravuje zaokrouhlování na celé Kč nahoru. Sociální pojištění

20 500 x 0,065 = 1332,50 ≐ 1 333 Kč


20 500 x 0,045 = 922,50 ≐ 923 Kč

Dále je potřeba určit zálohu na daň z příjmů. Základ daně je součtem hrubé mzdy a pojistného placené zaměstnavatelem, zaokrouhlený na celé stokoruny nahoru. Daň je ve výši 15 % základu daně, následně se odečítá měsíční sleva na poplatníka 2 070 Kč (případně další slevy) a zvýhodnění na vyživované dítě 1 117 Kč. Záloha na daň 27 500 x 0,15 = 4 125 Kč Konečná záloha na daň 4 125 – 2 070 – 1 117 = 938 Kč

Modelový příklad

39

Čistá mzda 20 500 – 1 333 – 923 – 938 = 17 306 Kč

40

Modelový příklad

Celkové odvody zaměstnance v tomto případě jsou 3 194 Kč, o tolik se mu liší hrubý příjem od částky k výplatě. Pro lepší přehlednost je celý výpočet shrnut v následující tabulce (Tab. 9). Tab. 9

Výpočet čisté mzdy – Prohlášení (v Kč)

Hrubá mzda Pojištění – zaměstnanec Základ daně Záloha na daň Sleva na dani Záloha po slevě Zvýhodnění Konečná záloha na daň Čistá mzda Pojistné – zaměstnavatel

20 2 27 4 2 2 1

500,256,500,125,070,055,117,938,17 306,6 970,-

Zdroj: vlastní zpracování

Varianta B U druhé varianty zaměstnanec nemá podepsané Prohlášení, díky tomu si nemůže uplatnit žádné slevy ani zvýhodnění a jeho záloha na daň bude vyšší ve srovnání s předchozí variantou. Hrubá mzda je stejná jako u varianty A, tedy 20 500 Kč, pojistné zaměstnavatele i zaměstnance se nezmění. Základ daně je rovněž stejný a 15% daň je opět 4 125 Kč, jelikož pan Marek nemá nárok na žádné snížení zálohy na daň, tato částka mu bude stržena ze mzdy. Díky tomu mu bude vyplacena čistá mzda o 2 356 Kč nižší oproti situaci, kdy bude mít podepsané Prohlášení. Vše znázorňuje následující tabulka. Je patrné, že mít u zaměstnavatele podepsané Prohlášení je mnohem výhodnější.

Modelový příklad Tab. 10

41

Výpočet čisté mzdy – bez Prohlášení (v Kč)

Hrubá mzda Pojištění – zaměstnanec Základ daně Záloha na daň Sleva na dani Záloha po slevě Zvýhodnění Konečná záloha na daň Čistá mzda Pojistné – zaměstnavatel

20 500,2 256,27 500,4 125,− 4 125,− 4 125,14 950,6 970,-


6.1.2

Roční zúčtování daně

Každý poplatník, který během zdaňovacího období dostával mzdu od jednoho zaměstnavatele, nebo od více postupně a měl podepsané Prohlášení, má podle zákona o daních z příjmů právo na roční zúčtování záloh. Musí však nejpozději do 15. února požádat svého posledního zaměstnavatele, aby mu roční zúčtování provedl, pokud tak poplatník neučiní, podá si sám daňové přiznání (avšak není to jeho povinnost). Přeplatek mezi sraženými zálohami a nově vypočtenou „roční“ daní je poplatníkovi vrácen nejpozději s výplatou mzdy za měsíc březen, a to jestliže se jedná o více než 50 Kč. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh se poplatníkovi nesráží. Pro zjednodušení následujícího příkladu se předpokládá, že zaměstnanec pan Marek získal v roce 2012 každý měsíc mzdu ve stejné výši a dále se nevyskytují žádné nezdanitelné částky, např. by to mohl být poskytnutý dar nebo zaplacené soukromé životní pojištění. Roční úhrn příjmů ze závislé činnosti 12 x 20 500 = 246 000 Kč Pojistné zaměstnavatel 12 x 6 970 = 83 640 Kč

42

Modelový příklad

Základ daně (dílčí)

246 000 + 83 640 = 329 640 ≐ 329 600 Kč

Vypočtená daň ze základu daně 329 600 x 0,15 = 49 440 Kč Daň po slevě a zvýhodnění 49 460 – 24 840 – 13 404 = 11 196 Kč. Během roku panu Markovi bylo na zálohách na daň sraženo 12 x 938 = 11 256 Kč, což je o 60 Kč více, než je jeho roční daňová povinnost, a proto mu bude nejpozději s vyúčtováním mzdy za březen tento přeplatek vrácen, jelikož je splněna podmínka překročení minimálních 50 Kč.

6.2 Živnostník Tentokrát pan Marek pracuje opět jako kuchař v totožné restauraci, pouze ne v pracovním poměru, ale na živnostenský list. Jinou živnost nevykonává a tak tato je hlavní a je živností řemeslnou, a proto musí mít oprávnění pro hostinskou činnost (podle živnostenského zákona). Rovněž má manželku se stálým příjmem a také dceru. V roce 2011, při měsíční částce 26 800 Kč, dosáhl hrubého výdělku 321 600 Kč. Měsíční příjem v roce 2012 se rovná částce 27 470 Kč, jedná se o mzdové náklady, které vznikly zaměstnavateli s výplatou mzdy u předchozí situace. Ani tentokrát neuplatňuje žádné nezdanitelné částky nebo odčitatelné položky. Příjmy ze zaměstnání, z nájmu, z kapitálového majetku a ostatní nemá žádné. K příjmům ze samostatné výdělečné činnosti uplatňuje paušální výdaje, které jsou pro řemeslnou živnost 80 %. Takto podniká celý rok. Celkové příjmy 12 x 27 470 = 329 640 Kč Paušální výdaje

Modelový příklad

43

0,8 x 329 640 = 263 712 Kč

44

Modelový příklad

Základ daně 329 640 - 263 712 = 65 928 Kč

6.2.1

Přehledy o příjmech OSVČ2

Jak uvádí Vančurová (2010), povinnost podat „Přehled o příjmech a výdajích OSVČ“ má každá osoba samostatně výdělečně činná, která během roku podnikala. Do Přehledu se uvádí daňový základ dosažený v daném roce a podle uvedených údajů se určí částka, kterou je potřeba za daný rok zaplatit. Kdyby bylo pojistné hrazeno v době podání Přehledu, byl by tok peněz zpožděný a nerovnoměrný, proto má většina plátců povinnost platit zálohy. Uhrazené zálohy za dané období se zúčtují a vypočítá se výše doplatku či přeplatku za rok, za který se Přehled podává. Stanoví se zálohy pro příští kalendářní rok. Přehled musí být podán nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy měla OSVČ podat daňové přiznání za tento kalendářní rok. Pro výpočet záloh na rok 2012 se vychází z Přehledů o příjmech a výdajích za rok 2011. V tomto roce příjem pana Marka činil měsíčně 26 800 Kč (což odpovídá dvacetitisícové hrubé mzdě u zaměstnance). Za celý rok od „zaměstnavatele“ dostal vyplaceno 321 600 Kč. Výdaje díky uplatnění paušálu odpovídají 257 280 Kč. Zdravotní pojišťovna Na základě tohoto přehledu je vypočítána výše zálohy na zdravotní pojištění pro příští zdaňovací období. Jestliže OSVČ podniká celých 12 měsíců v roce, stejnou dobu trvá pojištění. Vyměřovací základ je roven jedné polovině rozdílu mezi příjmy a výdaji. Vyměřovací základ 0,5 x 64 320 = 32 160 Kč Tato částka nepřesahuje minimální vyměřovací základ, a proto se pro výpočet použije jeho výše 148 440 Kč. Zdravotní pojištění pro živnostníka činní 13,5 % z vyměřovacího základu. Roční pojistné

Pro výpočet a následné porovnání částek zaplacených během roku 2012 se v uvedeném Přehledu vychází z příjmů předcházejícího roku, tedy za rok 2011.

2

Modelový příklad

45

0,135 x (148 440 x 12)/12 ≐ 20 040 Kč

Výše nové zálohy, která je odvozena od minimálního vyměřovacího základu, činí 1 697 Kč. Měsíční záloha se splatná do 8. dne následujícího měsíce. Na konci roku 2012 bude zdravotní pojišťovně odvedeno 20 364 Kč (12 x 1 697 Kč). Přeplatek 324 Kč by měl být vrácen s prvním termínem splatnosti.

Správa sociálního zabezpečení Tento přehled je velmi podobný tomu pro zdravotní pojišťovnu. Při výpočtu důchodového pojištění se vychází z daňového základu 64 320 Kč. Vyměřovací základ je rovněž ve výši jedné poloviny, v tomto případě se rovná 32 160 Kč. Minimální vyměřovací základ je vyšší, než vypočtená částka, a proto se musí použít hodnota 74 220 Kč. Povinné pojistné, tedy důchodové pojistné a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, se počítá sazbou ve výši 29,2 %. Povinné pojistné 74 220 x 0,292 = 21 673 Kč Měsíční záloha je vypočítána z minimálního vyměřovacího základu, který je 6 285 Kč. Výsledné pojistné se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Měsíční záloha

6 285 x 0,292 ≐ 1 836 Kč

Vedle toho si pan Marek dobrovolně hradí nemocenské pojištění ve výši 145 Kč, což je 2,3 % z vyměřovacího základu. Nemocenské pojištění

46

Modelový příklad

6285 x 0,023 ≐ 145 Kč

Na kompletním sociálním pojištění bude měsíčně odváděno 1 981 Kč, splatnost je 20. den následujícího měsíce. Za celý rok bude zaplaceno správě sociálního zabezpečení 23 772 Kč.

6.2.2

Daňové přiznání

Daňové přiznání musí podat každá fyzická osoba, která má za rok příjmy přesahující 15 000 Kč. Tato povinnost není, jestliže poplatník byl během roku zaměstnán u jednoho, nebo více plátců daně postupně a měl podepsané Prohlášení k dani. Příjmy za rok 2012 podle § 7 zákona o daních z příjmů představují 329 640 Kč a výdaje uplatněné paušálně 263 712 Kč. Další příjmy podle § 6, 8, 9, 10 a případná ztráta z minulých let jsou nulové. Základ daně 329 640 - 263 712 = 65 928 Kč Z daňového základu zaokrouhleného podle § 16 zákona o daních z příjmů na celé stokoruny dolu, tedy 65 800 Kč, se vypočte 15% daň. Daň celkem 65 800 x 0,15 = 9 885 Kč Po odečtení slevy na poplatníka (§ 35ba ZDP), která činní 24 840 Kč, vyjde nulová daň. Dále po odečtení zvýhodnění na vyživované dítě 13 404 Kč vznikne daňový bonus, který v této výši bude panu Markovi vyplacen od finančního úřadu.3

6.3 Komparace ročního příjmu Vynásobením hrubé mzdy (20 500 Kč) pana Marka jako zaměstnance počtem měsíců vyjde hrubý roční příjem ve výši 246 000 Kč. Roční částky pojistného odvedeného zaměstnancem jsou na zdravotním pojištění 11 076 Kč a pro sociální 15 996 Kč. Ze strany zaměstnavatele je v roce 2012 odvedeno 83 640 Kč. 3

Do „záporné“ daňové povinnosti (bonusu) lze započítat pouze částku zvýhodnění na děti.

Modelový příklad

47

Částka 11 256 Kč zaplacená na zálohách na daň z příjmů bude podle ročního vyúčtování snížena o přeplatek ve výši 60 Kč. Pro srovnání je potřeba určit čistý roční příjem živnostníka, proto od celkové částky vyplacené zaměstnavatelem se odečte hodnota záloh zaplacených na pojistné (sociální 31,5 % a zdravotní 13,5 %), následně by byla odečtena daň, ale v tomto případě vyšel daňový bonus, který se naopak přičte (329 640 - 23 722 20 364 + 13 404= 298 958 Kč).

Tab. 11

Příjmy za rok 2012; příjem živnostníka = superhubé mzdě

Zaměstnanec Hrubý příjem

Živnostník

246 000,-

<

329 640,-


11 076,-

<

20 364,-


15 996,-

<

23 772,-

Daň

11 256,-

>

0,-

60,-

<

13 404,-

207 732,-

<

298 958,-

Přeplatek, bonus Čistý příjem Zdroj: vlastní zpracování

Z tabulky č. 14 je patrné, že panu Markovi v postavení živnostníka vznikají vyšší náklady. V případě pojistného musí platit i tu část, kterou jinak za zaměstnance platí zaměstnavatel. Ačkoliv procentuální výše pojistného je v obou případech stejná. Díky odlišnému základu, ze kterého se částka počítá, bude příslušným institucím odvedeno konečné pojistné mnohem nižší. Za celý rok zaměstnavatel zaplatí na sociálním pojištění 61 500 Kč a na zdravotním 22 140 Kč a zaměstnanci ze mzdy bude sraženo 15 996 Kč a 11 076 Kč. V rámci pracovního poměru bude státu odvedeno dohromady 110 712 Kč. Zatímco živnostník na sociálním a zdravotním pojištění zaplatí 23 772 Kč + 20 364 Kč, celkem 44 136 Kč. Státu bude odvedena značně nižší částka než u předchozí varianty.

48

Modelový příklad

Tab. 12

Pojistné (v Kč)

Pojištění

Mzda

Živnostník

Zaměstnanec

Zaměstnavatel

Sociální

61 500,-

15 996,-

>

20 364,-

Zdravotní

22 140,-

11 076,-

>

23 772,-


Rozdíl je také u daňové povinnosti, při výpočtu se opět vychází ze značně nižšího základu daně. Zatímco, u pracovního poměru se daň počítá z příjmu zvýšeného o pojistné hrazené zaměstnavatelem (329 000 Kč), OSVČ si příjmy sníží pomocí paušálních výdajů (80 %) a dostane základ daně ve výši 65 889 Kč. Díky slevám se daňová povinnost vynuluje a pomocí zvýhodnění se dokonce dostane na daňový bonus 13 404 Kč. Zaměstnanci bude vrácen pouze šedesátikorunový přeplatek oproti zaplaceným zálohám. Vše je graficky ztvárněno na Obr. 1.

Obr. 1 Příjem živnostníka = superhrubé mzdě Zdroj: vlastní zpracování

6.4 Zaměstnavatel Předchozí příklady vycházely ze skutečnosti, že zaměstnavatel v rámci Švarc systému vyplatí živnostníkovi vyšší odměnu za práci, než kterou by získal zaměstnanec, jako jistou kompenzaci za to, že si živnostník musí hradit pojistné v plné výši sám.

Modelový příklad

49

Nyní se podívejme na situaci, kdy zaměstnavatel nebude tolik shovívavý a živnostníkovi vyplatí odměnu ve stejné výši jako je hrubá mzda zaměstnance. Nikde není stanoveno, že by OSVČ musely být odměňovány více než osoby v pracovním poměru, takže i tato situace může nastat. Při hrubé mzdě zaměstnance 20 500 Kč ušetří měsíčně zaměstnavatel u živnostníka 5 125 Kč na sociálním a 1 845 Kč na zdravotním pojištění, dohromady tedy 6 970 Kč (viz. podkapitola 6.1.1). Za rok celková částka uspořená na pojistném dosáhne 83 640 Kč u jednoho živnostníka. U OSVČ se tato změna nejvíce promítne v celkovém, čistém příjmu. Pro výpočet záloh na zdravotní a sociální pojištění bude předpokládáno, že v loňském roce pan Marek měl shodný příjem jako v podkapitole 6.2.1. Na základě Přehledu o příjmech, budou roční zálohy na zdravotní pojištění ve výši 20 364 Kč a na sociální pojištění 23 772 Kč. U daňové povinnosti vyjde rovněž daňový bonus.

50

Modelový příklad

Celkové příjmy 12 x 20 500 = 246 000 Kč Paušální výdaje 0,8 x 246 000 = 196 800 Kč Základ daně 246 000 – 196 800 = 49 200 Kč Daň celkem 49 200 x 0,15 = 7 320 Kč Od daňové povinnosti 7 320 Kč je nejprve odečtena roční sleva na poplatníka ve výši 24 840 Kč, díky čemuž vyjde daň rovná nule. Po odečtení roční částky zvýhodnění na vyživované dítě vyjde daňový bonus 13 404 Kč. Pro lepší přehlednost slouží následující tabulka. Tab. 13

Příjmy za rok 2012; příjem živnostníka = hrubé mzdě

Zaměstnanec Hrubý příjem

Živnostník

246 000,-

=

246 000,-


15 996,-

<

20 364,-


11 076,-

<

23 772,-

Daň

11 256,-

>

0,-

60,-

<

13 404,-

207 732,-

<

215 268,-

Přeplatek, bonus Čistý příjem Zdroj: vlastní zpracování

Z ekonomického hlediska je využívání Švarc systému pro zaměstnavatele i pro živnostníka jednoznačně výhodné. Na straně zaměstnávajícího podnikatele dochází ke značnému snížení nákladů na práci. Nemusí odvádět zdravotní ani sociální pojištění za zaměstnance, výhodou je flexibilní ukončení vztahu díky tomu, že nejsou stanoveny výpovědní lhůty a s tím povinnost vyplácet odstupné. Zaměstnání živnostníka, kterému bude vyplacena odměna, jenž je nižší, než celkové náklady vynaložené na mzdu zaměstnance, přináší značnou úsporu. Také pro zaměstnance je z finanční stránky výhodnější využití nelegální cesty zaměstnání, avšak je s tím spojeno více vyřizování a administrativy. Jestliže si živnostník bude fakturovat částku ve výši hrubé mzdy, jeho odvody zdra-

Modelový příklad

51

votní pojišťovně a instituci sociálního zabezpečení budou sice vyšší, na dani mu ovšem bude vyplacen bonus. Přesto bude celkový příjem větší. V případě vyfakturování částky rovnající se superhrubé mzdě, bude mít živnostník stále celkové očištěné příjmy vyšší, než jaká částka by byla zaměstnanci vyplacena formou mezd. Na straně druhého účastníka (živnostníka) jsou výhodnější daňové podmínky díky možnosti uplatnění výdajů při výpočtu daně z příjmu, oproti způsobu výpočtu daně z běžného pracovněprávního vztahu, a to umožňuje možnost vyššího čistého příjmu. Celá situace je graficky přiblížena na Obr. 2.

Obr. 2 Příjem živnostníka = hrubé mzdě Zdroj: vlastní zpracování

52

Způsoby řešení

7 Způsoby řešení Při zkoumání vztahů vznikajících v rámci Švarc systému je důležité se na problematiku dívat z pohledu každého účastníka zvlášť. K hojnému využívání tohoto systému přispívá řada finančních důvodů a jejich dopady na straně zaměstnavatele i zaměstnance. K eliminaci tzv. zaměstnávání na živnostenský list, by mohlo dojít prostřednictvím mnoha změn, které budou záležet na právě vládnoucí vláda a jejích hlavních cílů. K omezení popularity Švarc systému by mohlo pomoci odstranění zvýhodnění na straně živnostníků a to ve způsobu určování částky pro výpočet pojistného a daně. Živnostník si může pro výpočet základu daně uplatnit výdaje, nejen ty skutečně vynaložené na dosažení zisku, ale dokonce ve výši 30 až 80 % svých příjmů, záleží na druhu vykonávané činnosti. Zaměstnanec žádnou takovou možnost nemá. Naopak se mu částka, tedy hrubá mzda, zvyšuje o hodnotu sociálního a zdravotního pojištění hrazené z prostředků zaměstnavatele, které dohromady tvoří 34 % hrubé mzdy. A teprve potom se z této navýšené částky vypočte daň. Ve skutečnosti živnostník zdaní pouze 20 % (při využití maximální výše paušálu) a zaměstnanec odvede daň ze 134 % svého příjmu (Obr. 3).

Obr. 3 Základ daně a pro pojistné Zdroj: vlastní zpracování

Obdobné zvýhodnění existuje také při výpočtu vyměřovacího základu pro pojistné. Živnostník opět dospěje k nižší částce, a to k 50 % z rozdílu mezi příjmy a výdaji, avšak zde je mírná kompenzace ve výši pojistného, které si OSVČ hradí v celé výši sama. U zaměstnance se při výpočtu pojistného vychází z hrubé mzdy, avšak s nižší sazbou pojistného. Z takto rozdílných podmínek je patrné, že by se

Způsoby řešení

53

při snížení paušálních výdajů, případně dalších změn ve způsobu výpočtu vyměřovacího základu vedoucích ke zvýšení odvodů, omezila výhodnost zastřeného pracovního vztahu pro živnostníka. Otázkou zůstává, jaký dopad by to přineslo menším živnostníkům, zda by se dokázali dále udržet na trhu práce. Kdyby ne, tak by jim potom, jako nezaměstnaným, stát musel vyplácet podporu v nezaměstnanosti. Vedle této varianty by bylo možné provést změny v odvodech u pracovního poměru, což by začalo být méně výhodné i pro zaměstnavatele. Riziko vysoké pokuty (až 10 milionů) by převyšovalo možnost uspořit náklady na odvodech. S největší pravděpodobností, by snížení odvodů ze mzdy zaměstnance nemělo moc příznivý vliv na státní kasu. V letošním roce, tedy 2012, provedli zákonodárci změny k omezení Švarc systému pomocí zpřesnění definice závislé práce a nelegální práce a také zvýšením pokut. Myslím si však, že toto nebude tak úplně stačit, přínosnější by bylo zrušit příčiny, kvůli kterým Švarc systém existuje, namísto zakazování a pokutování vzniklých důsledků. Když pomineme fakt, k jakým daňovým únikům dochází, jedná se o velmi dobře fungující systém. V případě důkladné právní úpravy, která by regulovala vznik, podmínky fungování a vyplývající vztahy z takovéhoto způsobu spolupráce, mohla by existovat celkem efektivní forma „zaměstnávání“. Uvědomuji si však, že by se jednalo o velmi obtížný, ne-li nemožný úkol.

54

Závěr

8 Závěr Cílem této bakalářské práce bylo přiblížit problematiku zaměstnávání způsobem, který je nazýván Švarc systém. Bylo zhodnoceno, jaká rizika a výhody z takového vztahu vyplývají a na příkladě ukázáno, jaká varianta zaměstnání je pro kterého účastníka výhodnější. Na závěr byly nastíněny možné způsoby řešení vztahů vznikajících v rámci Švarc systému. Švarc systém, tedy situace, kdy zaměstnavatel k zajištění své běžné činnosti nevyužívá zaměstnanců, ale osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění, je nelegální a přináší řadu obtíží. Jedná se o obchodně právní vztah, avšak ve skutečnosti jde o vztah, kdy jeden účastník je podřízený druhému (zaměstnanec-OSVČ zaměstnavateli). Značnou motivací k podnikání v rámci Švarc systému je možnost ušetřit finanční prostředky. Dokazování, zda se jedná o Švarc systém, není snadným úkolem. V každém případě je důležité posoudit, o jakou činnost se jedná, nabízí se povolený outsourcing, subdodávky nebo nelegální zastřený pracovní vztah. Podstatné je zhodnotit, zda se jedná o činnost vykazující znaky závislé práce podle zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.), kterými je vztah nadřízenosti a podřízenosti, určené místo výkonu práce, stanovená pracovní doba a tehdy, když je činnost vykonávaná jménem zaměstnavatele prostřednictvím jeho pracovních prostředků. Kontrolou se zabývá hned několik úřadů, vedle Státního úřadu inspekce práce, Úřadu práce a České správy sociálního zabezpečení také finanční úřady, které případně doměřují daň a ukládají penále. Při odhalení zastřeného pracovního vztahu je možné zaměstnanci uložit pokutu ve výši až 100 000 Kč a zaměstnavateli od 250 000 do 10 000 000 Kč. Hlavní výhodou zaměstnavatele při zaměstnání živnostníka je ušetření peněžních prostředků odváděných na sociálním a zdravotním pojištění. Oproti pracovnímu poměru, kdy zaměstnavatel za zaměstnance musí odvádět 34 % z hrubých mezd, si pojistné z příjmu plynoucího ze živnosti odvádí sama OSVČ. Čím více se bude vyplácená odměna živnostníkovi rovnat hrubé mzdě, tím větších úspor zaměstnavatel dosáhne. Jestliže by se tato částka rovnala tzv. superhrubé mzdě, stále by určité úspory existovaly (např. v podobě nákladů na zaměstnanecké benefity), to už ovšem ztrácí na atraktivitě pro využívání Švarc systému. Dále se zaměstnavateli nabízí možnost flexibilnějšího ukončení pracovního vztahu, není třeba uvádět důvody výpovědi, vyplácet odstupné, nebo čekat na uplynutí výpovědní lhůty, jelikož ta se vztahuje pouze k pracovněprávnímu vztahu. Po nastínění způsobu výpočtu čisté mzdy a odvodů z příjmu ze závislé činnosti byly vypočteny dvě varianty, které mohou nastat. Východiskem pro výpočty byla částka 20 500 Kč, což představuje předpokládanou hrubou mzdu zaměstnance a dále poplatník má jedno vyživované dítě. První variantu představuje situace, kdy zaměstnanec má podepsané Prohlášení k dani a může využít slev a zvýhodnění. Za těchto podmínek byla vypočtena měsíční čistá mzda

Závěr

55

17 306 Kč. Ve druhé variantě zaměstnanec toto Prohlášení podepsané nemá a díky tomu získá čistou mzdu 14 950 Kč. Z toho vyplývá, že první varianta je z daňového hlediska výhodnější, a proto při dalším porovnávání byla uplatněna varianta s podepsaným Prohlášení. Při ročním zúčtování záloh daně zaplacených zaměstnancem byl použit součet hrubých mezd, který činní 246 000 Kč. Z této částky byla vypočtena daň 11 196 Kč, která je již snížena o částku slevy na poplatníka a zvýhodnění na jedno dítě. Následně byla porovnána s odvedenými zálohami během roku (11 256 Kč) a jako rozdíl vznikl šedesátikorunový daňový bonus. Při příjmu živnostníka rovnajícímu se tzv. superhrubé mzdě vyšel hrubý příjem 329 640 Kč. Díky odlišnému způsobu určení vyměřovacího základu pro výpočet odvodů bude státu odvedena nižší částka. Na rozdíl od zaměstnance si živnostník může uplatnit výdaje a to buď ve skutečné výši, nebo v případě Švarc systému většinou pomocí paušálu, potom se zpravidla jedná o zdánlivé výdaje. U modelového příkladu byl, jako nejvýhodnější možnost, využit 80% výdajový paušál, po jehož odečtení od příjmů vyšel základ daně 65 928 Kč. Z výpočtu je vidět, že daňová povinnost bude nulová (9 885 – 24 840 = 0 Kč) a díky jednomu vyživovanému dítěti vznikne nárok na vyplacení daňového bonusu 13 404 Kč. Dále z příkladu vyplývá, že zaměstnanec platí téměř poloviční pojistné než OSVČ, avšak nesmíme zapomenout, že značnou část pojistného za zaměstnance odvádí zaměstnavatel. Ze mzdy bude celkem odvedeno pojistné ve výši 110 712 Kč za rok. Živnostník ve srovnání s pojistným ze závislé činnosti zaplatí pouze 44 136 Kč. K obdobným výsledkům bylo dosaženo, jestliže by byla živnostníkovi vyplacena měsíčně částka ve výši hrubé mzdy (246 000 Kč za rok). Když se živnostník rozhodne pro takový způsob spolupráce se zaměstnávajícím podnikatelem, přichází o práva a možnosti ochrany vyplývající ze zákoníku práce. Vedle výše zmíněných ekonomických výhod vznikají živnostníkovi také nevýhody, například se bude muset věnovat určité evidenci příjmů, příp. výdajů, zpracování daňového přihnání a další administrativě spojené s podnikáním. Nemá nárok na zákonnou čtyřtýdenní dovolenou ani na různé příplatky k odměně za práci. Značným rizikem je ukončení spolupráce, přičemž by se živnostník stal nezaměstnaným a díky nízkému sociálnímu pojištění mu bude náležet podpora v nezaměstnanosti v odpovídající výši. Švarc systém přináší výhody i zaměstnavateli v podobě ušetřených nákladů na pojistné hrazené za zaměstnance. Výhodou je flexibilita spolupráce s OSVČ. V poslední kapitole bylo naznačeno, že vhodné řešení Švarc systému není jednoznačné, jelikož úplné zrušení není možné, nebo naopak legalizace za současných podmínek by byla špatnou volbou. Přestože došlo ke změnám v legislativě, které mají omezit rozšířenost využívání takového způsobu zaměstnávání, příhodnější by bylo provést změny vedoucí k rovnějšímu postavení živnostníka a zaměstnance. Jednou z možností by mohlo být snížení paušálních částek, které si smí živnostník uplatnit jako výdaje. Jelikož živnostník často nedosahuje skutečných výdajů v takové výši, ve které si je uplatní, potom se jedná o fiktivní výdaje a tím stát na daních vybere mnohem nižší částky. Otázkou zůstává, jaký dopad by takové opatření přineslo menším živnostníkům, kteří sku-

56

Závěr

tečně podnikají v souladu se zákonem. Zda by byli schopni se dále udržet na trhu nebo by se stali nezaměstnanými a stát by jim musel vyplácet podporu v nezaměstnanosti. Jako další řešení vedoucí ke zvýšení odvodů na pojistném, se nabízí změnit způsob při výpočtu pojistného, ať už by změna proběhla u určování vyměřovacího základu, nebo by se týkala celého výpočtu. Pojistné se u závislé činnosti vypočítá z částky příjmu, avšak u živnostníka pouze z polovičního rozdílu mezi příjmy a výdaji. Při možnosti využít až 80% výdaje, se pojistné vypočte z poloviny zbývajících dvaceti procent, tedy pouze z deseti procent. Zvýšením pojistného by mohlo dojít ke zvýšení penzí a dalších obdobných dávek. Všechny takové změny by měly vést k omezení popularity využívání Švarc systému. Vedle změn na straně živnostníka, by bylo možné snížit zdanění zaměstnancova příjmu. To by zřejmě nebylo nejlepší řešení, jelikož by státní rozpočet přišel o nemalou částku. Nezbytné by také byly úpravy týkající se postavení, ochrany a práv osoby pracující na základě obchodní smlouvy, obdobně jako zákoník práce chrání nižší postavení zaměstnance.


57

9 Použitá literatura ČERVINKA, T. Zdravotní pojištění zaměstnavatelů, zaměstnanců, OSVČ s komentářem a příklady 2011. 3. vyd. Olomouc: ANAG, 2011. ISBN 97880-7263-644-0. ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Příručka OSVČ pro oblast sociálního zabezpečení v roce 2012. 1. vyd. Praha, 2012, 31 s. ISBN 978-8087039-27-4. ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Sociální zabezpečení 2011. 1. vyd. Praha, 2011, 32 s. ISBN 978-80-87039-24-3. Dostupné z: http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/18D0A431-5C80-4A91-8026F5A776413FB6/0/SZ2011_web.pdf. DVOŘÁČEK, J., TYLL, L., Outsourcing a offshoring podnikatelských činností. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2010, 183 s. ISBN 978-80-7400-010-2. JANKŮ, M. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 3., přeprac. a dopl vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, 493 s. ISBN 978-80-7400-078-2. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 275 s. ISBN 978-80-7357-574-8. JAKUBKA, J. Zákoník práce 2010 v praxi: komplexní průvodce s řešením problémů : právní stav k 1.1.2010. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 240 s. Právo pro praxi. ISBN 978-80-247-2113-2. KUČERA, L. Právní úprava tzv. Švarcsystému: (historie, současnost, úvahy de lege ferenda) [online]. Brno, 2006, 58 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/61331/pravf_m/. MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2012: úplná znění platná k 1. 1. 2012. 21. vyd. Praha: Grada, 2012, 264 s. ISBN 978-80-247-3206-0. MATYÁŠEK, P. Smluvní princip a jeho projevy v individuálním pracovním právu: sborník příspěvků ze sympozia: Brno, 17. února 1994. 1. vyd. Editor Milan Galvas. Brno: Masarykova univerzita, 1994, 77 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, sv. 138. ISBN 80-210-0966-7. PROCHÁZKOVÁ, L. Právní úprava tzv. Švarcsystému: (historie, současnost, úvahy de lege ferenda) [online]. Brno, 2006, 60s. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/61299/pravf_m/. ŠIROKÝ, J. A KOL. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8. VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L., VÍTKOVÁ, J. Daňový systém ČR 201.0 10. aktualiz. vyd. V Praze: 1. VOX, 2010, 355 s. Ekonomie (1. VOX). ISBN 97880-86324-86-9. VONDRA, M. Švarc systém [online]. Hradec Králové, 2009, 8 s. Seminární práce. Univerzita Hradec Králové. Dostupné z:

58


http://lide.uhk.cz/fim/student/vondrma2/prvni_rocnik/semestr_2/prace /Vondra_Svarc_System.pdf.

Internetové odkazy Jak poznat Švarcsystém - FinExpert.cz. FinExpert.cz: osobní finance [online]. 9. 5. 2008 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: http://finexpert.e15.cz/jakpoznat-svarcsystem. OSVČ - výpočet výše pojistného. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky [online]. © 2011 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.vzp.cz/platci/povinnosti-platcupojisteni/metodika/osvc/osvc-vypocet-vyse-pojistneho. OSVČ. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra [online]. © 2007 [cit. 2012-0417]. Dostupné z: http://www.zpmvcr.cz/cz/platci-pojistneho/osvc.html. Pokyn D-285 - Vymezení závislé činnosti. Business.center.cz [online]. © 1998 2012 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/finance/dane/d-285.aspx. Pro sportovce je švarcsystém legální, ostatní mají smůlu. Měšec.cz [online]. 2. 2. 2012 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/prosportovce-je-svarcsystem-legalni-ostatni-maji-smulu/. Sociální pojištění zaměstnanců. Finance.cz [online]. 2012 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z http://www.finance.cz/dane-a-mzda/informace/odvody-zemzdy/zamestnanec-socialni-pojisteni/. Výklad ustanovení § 13 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (švarcsystém). Business.center.cz [online]. © 1998 - 2012 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/pracovni/svarc_system_vyklad. aspx. Základ a sazby pojistného u sociálního pojištění OSVČ. Fiannce.cz [online]. 2012 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z http://www.finance.cz/dane-amzda/informace/socialni-pojisteni-osvc/sazby/. Zdravotní pojištění OSVČ. Jakpodnikat.cz [online]. 2012 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z http://www.jakpodnikat.cz/zdravotni-pojisteni.php. Živnostenský rejstřík - Statistické údaje. Živnostenský rejstřík [online]. 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z http://www.rzp.cz/statistiky.html.

Legislativa Zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků


Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění

59

Aplikace Švarc systému v České republice

Recommend Documents