Aplikace a dopad New Regulatory Framework elektronických komunikací
Hospodářská politika EU
Jan Císař
Centrum pro studium konkurence Liberálního institutu http://libinst.cz
Working Paper 5/2006 Říjen 2006
Aplikace a dopad New Regulatory Framework elektronických komunikací
Hospodářská politika EU
Jan Císař
Abstrakt: Cílem této práce je dílčí analýza tzv. “Nového regulačního rámce elektronických komunikací“ a jeho dopadu na podnikatelské subjekty působící na trhu elektronických komunikací v EU s důrazem na trh v České republice. Rozsah regulačního rámce je velmi široký, proto se práce zaměřuje jen na vybrané aspekty regulace (několik vybraných trhů), jejichž analýza by měla ukázat podstatu podnikání a nabídnout prostor pro logické implikace. Práce by měla najít odpovědi na otázky, zda nový regulační rámec přispívá k rozvoji trhu a měla by identifikovat případná východiska k problémovým otázkám, které jsou aktuálně diskutované v rámci revize nového regulačního rámce. Práce nemá za cíl popsat všechny skutečnosti, které souvisí s aplikací nového regulačního rámce, stejně tak není cílem práce analýza právních předpisů EU a ČR, které s tématem souvisí.
Úvod ................................................................................................................................... 4 1. Definice, vymezení..................................................................................................... 5 2. Relevantní trhy ........................................................................................................... 6 3. Analýzy relevantních trhů .......................................................................................... 8 3.1. Regulační opatření – Remedies............................................................................ 10 3.2. Analýza trhu č. 11 – zpřístupnění místní smyčky (LLU)..................................... 12 3.3. Jaké jsou důsledky regulace tohoto trhu?............................................................. 16 3.4. Analýza trhu č. 12 – velkoobchodní přístup k bitstreamu.................................... 17 3.5. Jaké jsou důsledky regulace tohoto trhu?............................................................. 20 4. Shrnutí a důsledky regulačních zásahů .................................................................... 21 4.1. Regulace LLU a prostor pro ostatní podnikatele ................................................. 21 4.2. Fixed – Mobile Substitution ................................................................................. 23 5. Problematické otázky související s NRF:................................................................. 24 5.1. Fixed-Mobile Konvergence (FMC) ..................................................................... 24 5.2. Význam dynamické konkurence, konkurence pro trh a konkurence na trhu ....... 27 5.3. Review 2006......................................................................................................... 28 Závěr................................................................................................................................. 30 Příloha č. 1 - seznam relevantních trhů ............................................................................ 31 Příloha č. 2 – závěry k analýze trhu č. 11......................................................................... 32 Příloha č. 3 – přehled FMS v některých zemích EU........................................................ 33 Příloha č. 4 – stav analýz trhů č.11 a č.12 ........................................................................ 34 Literatura: ......................................................................................................................... 35
Úvod “The absence of new entrants is not a competition problem, but an indication that the market already exhibits competitive pricing.“ Neil Quigley
Cílem této práce je dílčí analýza tzv. “Nového regulačního rámce elektronických komunikací“ a jeho dopadu na podnikatelské subjekty působící na trhu elektronických komunikací v EU s důrazem na trh v České republice. Rozsah regulačního rámce je velmi široký, proto se práce zaměřuje jen na vybrané aspekty regulace (několik vybraných trhů), jejichž analýza by měla ukázat podstatu podnikání a nabídnout prostor pro logické implikace. Práce by měla najít odpovědi na otázky, zda nový regulační rámec přispívá k rozvoji trhu a měla by identifikovat případná východiska k problémovým otázkám, které jsou aktuálně diskutované v rámci revize nového regulačního rámce. Práce nemá za cíl popsat všechny skutečnosti, které souvisí s aplikací nového regulačního rámce, stejně tak není cílem práce analýza právních předpisů EU a ČR, které s tématem souvisí. Právní předpisy jsou citovány jen v některých pasážích, kde podle autora přispívají k upřesnění textu.
Práce je členěna do 3 hlavních částí. První část je „definice a vymezení“ a „relevantní trhy“, týká se především základních právních předpisů a pojmů, které jsou nezbytné pro porozumění textu. Druhá část se zabývá analýzou 2 relevantních trhů a uloženými nápravnými opatřeními. Třetí část „shrnutí…“ a „problematické otázky“ věnuje prostor úvahám a hledáním možných cest řešení. Krátce je zmíněn i výhled do budoucna.
Metodologickým východiskem je hodnotová neutralita a individualistický přístup k různým subjektům na trhu, jejich tržním příležitostem a možnostem volby, které jsou do jisté míry regulovány ze strany národních regulátorů a Evropské komise. Autor se domnívá, že jedině tento analyticko-metodologický přístup umožní najít odpovědi na otázky, které si veřejnost (zákazníci) denně kladou.
1. Definice, vymezení1 Elektronické komunikace jsou oblastí, která prochází významným vývojem nejen v České republice, ale i v celé Evropě. Na tento vývoj nutně musí reagovat i představy o tom, zda a jak by měl být telekomunikační trh jako celek (i jeho jednotlivé části) řízen či dokonce specifickým způsobem regulován. Soubor takovýchto představ je v kontextu EU označován jako "regulační rámec" a vychází z obsahu směrnic (direktiv) unie, který si jednotlivé členské země transponovaly do své národní legislativy. Regulační rámec se skládá ze čtyř základním směrnic, ke kterým přibyly později další dvě. NRF definují následující směrnice: •
Directive (2002/19/EC) on Access and interconnection
•
Directive (2002/20/EC) on Authorization
•
Directive (2002/21/EC) on a Common Regulatory Framework
•
Directive (2002/22/EC) on Universal service and users' rights
•
Directive (2002/58/EC) on privacy and electronic communications
Jedná se o směrnice s celoevropskou působností, tedy jejich platnost je ve všech zemích EU. Do českého práva byly směrnice implementovány zákonem č.127/2005 Sb. o elektronických komunikacích. Přístupová směrnice (2002/19EC) definuje „přístup“, „propojení“ a dále tzv. místní smyčku (local loop), která je zásadní službou pro fungování trhu elektronických komunikací. Dále definuje pojmy jako povinnost transparentnosti, povinnost nediskriminace, povinnost odděleného účetnictví, cenovou regulaci a nákladovou orientaci. Jedná se o pojmy zásadního významu pro celou práci, a proto jsou zde uvedeny. Rámcová směrnice (2002/21/EC) definuje základní pojmy a působnost jednotlivých subjektů. Pro účel této práce je důležitá definice National Regulatory Authority (NRA) tedy volně přeloženo „národní regulační úřad“, kterým je v ČR Český telekomunikační úřad
1
Z anglického New Regulatory Framework (NRF), který je souhrnným názvem pro 5 směrnic. Sjednocení regulačních nástrojů následovalo po liberalizaci telekomunikačních trhů po roce 1998. Elektronické komunikace - jedná se o novou terminologii, které byla v ČR zavedena zákonem č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikací, širší obsahové vymezení umožňuje pojmout nejen klasické telekomunikační služby, ale také služby internetu a rozhlasového a televizního vysílání.
(ČTÚ) a dále institut Relevantních trhů elektronických komunikací, respektive směrnice pouze oznamuje, že Komise přijme Doporučení o relevantních trzích (Doporučení). Směrnice o univerzální službě (2002/22EC) tato směrnice zakládá práva koncových uživatelů a odpovídající povinnosti podnikatelských subjektů zajišťujících veřejně přístupné sítě a poskytujících služby elektronických komunikací. S ohledem na to vymezuje tato směrnice minimální soubor služeb specifikované kvality (univerzální službu), ke kterému musí mít přístup všichni koncoví uživatelé, za dostupnou cenu s ohledem na specifické národní podmínky bez narušování hospodářské soutěže. Směrnice také stanoví povinnosti týkající se poskytování určitých povinných služeb, jako je poskytování pronajatých okruhů na trhu koncových uživatelů. Pátá směrnice v pořadí (2002/58/EC) o ochraně dat a soukromí má za cíl harmonizovat ustanovení členských států, která zajišťují ochranu základních práv a svobod, zejména právo na soukromí s ohledem na zpracování osobních údajů v telekomunikačním sektoru (resp. sektoru
elektronických
komunikací),
a
svobodný
pohyb
údajů,
elektronických
telekomunikačních zařízení a služeb v rámci Společenství.
2. Relevantní trhy Cílem NRF je zajistit srovnatelné podmínky pro fungování trhu a zjištění stavu konkurence na relevantních trzích pomocí jejich analýzy s využitím nápravných opatření k dosažení žádoucího stavu – efektivní konkurence2. Pokud efektivní konkurence není na trhu nalezena a nelze důvodně předpokládat, že se v přiměřeném časovém horizontu trh efektivně konkurenčním stane, analýza by měla identifikovat příčiny neefektivnosti. K tomuto účelu se předpokládá identifikace subjektu nebo více subjektů s tzv. významnou tržní silou ("Significant Market Power – SMP“), tedy takovou, jež umožňuje se v hospodářské soutěži chovat ve významném rozsahu nezávisle na jiných soutěžitelích nebo spotřebitelích. Pojem „Relevantní trhy“ je terminus technicus (§52 zák. č.127/2005 Sb.) a „Analýza Relevantních Trhů“ je přesně definovaný postup analýzy těchto trhů včetně následujících správních řízení, které souhrnně umožňují aplikaci nápravných opatření.(§51 zák. č.127/2005 Sb.)
2
pojem efektivní konkurence je vymezen v §51 odstavci 1 zákona č.127/2005 Sb. negativní definicí: “Efektivně konkurenčním trhem není trh, na němž působí jeden nebo více podniků s významnou tržní silou a kde nápravná opatření vnitrostátního práva nebo práva Společenství v oblasti hospodářské soutěže nepostačují k řešení daného problému.“
Základní představu toho, o které trhy by se mělo jednat, obsahuje Rámcová směrnice. Tato směrnice pak také zmocňuje (resp. přímo úkoluje) v § č.15 Evropskou komisi k vydání Doporučení, které tyto oblasti konkrétněji upřesní, zejména tak, aby byly definovány jako skutečně samostatné trhy (z pohledu pravidel hospodářské soutěže). Konkrétním naplněním tohoto požadavku pak je doporučení C(2003)497, přijaté Evropskou komisí 11. února 2003. Již jeho název, Doporučení Komise o relevantních trzích výrobků a služeb, pak vypovídá o tom, co přináší: vymezuje 18 tzv. relevantních trhů, které by měli národní regulátoři posoudit a rozhodnout o jejich regulaci či vyjmutí z regulace. Z těchto 18 trhů je sedm maloobchodního charakteru, které se týkají služeb poskytovaných přímo koncovým uživatelům, a jedenáct velkoobchodních. NRA nemá povinnost vymezit národní trhy přesně dle Doporučení. Někteří evropští NRA se od Doporučení odchýlili, ale ČTÚ vymezení trhů z Doporučení plně převzalo. Mezi sedmi maloobchodními trhy jich je šest orientovaných na základní telefonní služby pevných sítí a sedmý se týká minimálního rozsahu pronajatých okruhů. Všechny určitým způsobem navazují na dosavadní princip tzv. univerzální služby a jejich vymezení se také odvolává na direktivu o univerzální službě. Zajímavější (z hlediska další analýzy) je jedenáct velkoobchodních trhů, zejména pak velkoobchodní zpřístupnění účastnických vedení (jinými slovy: zpřístupnění místní smyčky, jako velkoobchodní služba) a velkoobchodní přístup k bitstreamu. Úplný výčet všech 18 relevantních trhů je možné najít v příloze Doporučení Komise3 nebo jako opatření obecné povahy ČTÚ4 č.OOP/1/07.2005-2 (ve znění opatření obecné povahy č. OOP/1/05.2006 –21). Kromě vlastních trhů však Doporučení obsahuje také poměrně obsáhlé zdůvodnění a vysvětlení toho, o co se opírá a proč vlastně relevantní trhy vymezuje. Technologická neutralita a test 3 kriterií Praktická aplikace analýz relevantních trhů je postavena na zásadě „Technologické neutrality“, což lze interpretovat tak, že pro účely analýzy trhu není rozhodující na jaké technologické platformě se služba poskytuje, ale to, jaký je stupeň konkurence této služby na trhu. Dále ČTÚ zkoumá, zda charakteristiky trhu splňují test 3 kritérií. Konkrétně, dle OOP 1 článku 3, odstavce 2… 3 4
http://europa.eu.int/information_society/topics/telecoms/regulatory/maindocs/documents/recomen.pdf http://www.ctu.cz/1/download/Opatreni%20obecne%20povahy/OOP_01_07_2005_2_platne_zneni.pdf
(2) Úřad při definování relevantních trhů konstatuje zejména a) přítomnost závažných překážek bránících vstupu na relevantní trh, které mají trvalý charakter, b) zda vývoj struktury relevantního trhu směřuje v přiměřeném časovém horizontu k rozvoji efektivní konkurence, c) zda jsou nedostatky trhu řešitelné pouze na základě práva hospodářské soutěže. (3) Východiskem pro definování jednotlivých relevantních trhů je charakteristika maloobchodní úrovně trhu. Pokud jsou splněna tato 3 kritéria, je trh vhodný k regulaci EX ANTE, právě dle analýz relevantních trhů a NRA toto odůvodnění uvede do analýzy každého trhu. Na začátku práce byl definován prostor, ve kterém se pohybují jednotlivé subjekty a definovány nástroje, které má regulátor k dispozici pro vytvoření podmínek efektivně konkurenčního trhu. Ještě než bude následovat detailnější analýza fungování NRF je vhodné zmínit, že v případě elektronických komunikací se jedná o tzv. regulaci EX ANTE5 (na rozdíl od regulace EX POST aplikovanou ze strany ÚOHS).
3. Analýzy relevantních trhů Jak již bylo uvedeno výše, v případě Analýz relevantních trhů se jedná o předem stanovený postup vlastní analýzy a následné uložení nápravných opatření. Jednotlivé fáze Analýz relevantních trhů jsou: 1. sběr dat 2. analýza trhu + workshop ke zpracované analýze 3. zveřejnění analýzy + veřejná konsultace, stanovisko ÚOHS 4. notifikace Evropské komisi 5. zahájení správních řízení a. o stanovení SMP operátora + veřejná konsultace b. o uložení regulačních opatření, (REM) + veřejná konsultace c. o uložení regulačních opatření souvisejících s regulací cen (CEN) + veřejná konsultace 6. realizace nápravných opatření
5
EX ANTE regulace je uplatnění regulačních opatření ve smyslu nápravy tržních selhání, které povedou k cílenému stavu, tj. efektivní konkurenci a tedy jsou aplikována jako nástroj, který zabezpečí, že trh bude konvergovat k efektivní konkurenci. V tomto případě se jedná o jiný přístup než, který je znám v případě fungování ÚOHS. Ten aplikuje regulační opatření EX POST, tedy po identifikovaném selhání trhu a jedná se o řešení následků nejčastěji ve formě pokuty.
Analýza relevantního trhu se opětovně provede, pokud na relevantním trhu dojde k významným změnám, avšak nejpozději do 3 let. V současné době (říjen 2006) je stav tržních analýz v ČR následující: Trh 1
Stav Ukončeno
Dopad SMP TO2
2
Ukončeno
TO2
3 4
Ukončeno Otevřeno
TO2 TO2
5
Otevřeno
TO2
6 7
Otevřeno Otevřeno
Konkurence TO2
8 9 10 11 12
Ukončeno Ukončeno Otevřeno Ukončeno Otevřeno
TO2 všichni operátoři Konkurence TO2 TO2
13
Otevřeno
TO2
14 15 16 17 18
Otevřeno Ukončeno Ukončeno Otevřeno Otevřeno
Konkurence Konkurence všichni operátoři Konkurence Radiokomunikace
Remedies Povinnost přeúčtování měsíčního paušálu, oddělená evidence N a V, zákaz křížového financování Povinnost přeúčtování měsíčního paušálu, oddělená evidence N a V, zákaz křížového financování Oddělená evidence, Správní řízení-SMP, REM (oddělená evidence N a V) Správní řízení-SMP, REM (oddělená evidence N a V) EC Správní řízeníSMP,REM,CEN Cenová regulace Cenová regulace EC Cenová regulace Správní řízení-SMP, REM
Datum Květen 2006
Květen 2006
Květen 2006 Veřejná konsultace do poloviny září Veřejná konsultace do poloviny září Srpen 2006 Veřejná konsultace do poloviny září Květen 2006 Květen 2006 Srpen 2006 Květen 2006 Veřejná konsultace do poloviny října Správní řízení-SMP, REM, Veřejná konsultace CEN do poloviny září EC Srpen 2006 Červenec 2006 Cenová regulace Květen 2006 EC Srpen 2006 Správní řízení-SMP, REM, Veřejná konsultace CEN do poloviny září
Evropská komise dne 11. srpna 2006. ukončila šetření týkající se předložených analýz, vyjádřila s nimi souhlas, což ČTÚ umožnilo tyto analýzy vydat. Všechny analýzy relevantních trhů jsou zveřejněny na internetových stránkách ČTÚ. Česká republika se tak spolu s Finskem a Itálií stala trojicí zemí, které úspěšně dokončily analýzy všech relevantních trhů, přičemž je nutné zmínit, že Finsko a Itálie patří mezi země, které aplikovaly NRF od jeho počátku, roku 2003.
3.1. Regulační opatření – Remedies ČTÚ podle výsledku analýzy relevantního trhu stanoví rozhodnutím podnik s významnou tržní silou a uloží mu jednu nebo zároveň několik z následujících povinností, tzv. remedies. a) průhlednosti podle § 82, b) nediskriminace podle § 77 a 81, c) oddělené evidence nákladů a výnosů podle § 86, d) přístupu k specifickým síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům podle § 84, poskytování služby pronájmu okruhů, v rozsahu minimálního souboru pronajímaných e) okruhů, na celém území státu nebo jeho části podle § 76, f) umožnění volby a předvolby operátora podle § 70 odst. 1, g) související s regulací cen podle § 56 a 57. Povinnost průhlednosti ukládá (podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu) uveřejňovat v nezbytně nutném rozsahu informace týkající se přístupu k síti nebo propojení sítí elektronických komunikací, jako jsou účetní informace, smluvní podmínky, technické specifikace, síťové charakteristiky a ceny. Nejčastěji se jedná o tzv. referenční nabídku přístupu nebo propojení, ve které SMP podnik uveřejní výše uvedené údaje. Podnik tak transparentně informuje zákazníky, za jakých podmínek uzavře smlouvu. V případě, když existuje na trhu konkurence, je možné, aby konkurenční operátor stanovil svoje ceny na nižší úrovni než SMP podnik a také by mohl nabídnout jiné kvalitativní parametry smluvního vztahu. Avšak povinnost průhlednosti se ukládá na trzích, kde analýza neprokázala efektivní konkurenci a lze říci, že neexistuje konkurenční subjekt. Aktuálně má povinnost vydání referenční nabídky společnost Telefónica O2 – referenční nabídka propojení, referenční nabídka přístupu a referenční nabídka zpřístupnění metalického účastnického vedení a dále z mobilního trhu mají povinnost zveřejnění referenční nabídky T-Mobile a Vodafone. Povinnost nediskriminace znamená při poskytování přístupu nebo propojení uplatňovat rovnocenné podmínky za rovnocenných okolností pro ostatní podnikatele poskytující srovnatelné služby a poskytovat jim služby a informace za stejných podmínek a ve stejné kvalitě, v jaké je poskytuje pro služby vlastní, vlastních organizačních složek, popřípadě svým dceřiným společnostem. V některých případech by podnikatel mohl poskytovat jiným zákazníkům stejné služby za jiných podmínek a tím by je mohl diskriminovat. V současné době jsou známy formy diskriminace jako pozitivní a negativní diskriminace. Příkladem pozitivní diskriminace je např. VPN sít u mobilních operátorů. Vybrané skupině zákazníků
poskytuje mobilní operátor stejné služby (hlasové volání a další běžné služby) jako jiným zákazníkům, avšak za zcela jiných podmínek. Projevem povinnosti nediskriminace např. u společnosti Telefónica O2 v pevné síti je účtování stejného měsíčního paušálu všem bytovým stanicím bez rozdílu (vyjma tarifu MINI). Avšak i zde je vidět, že povinnost nediskriminace není uplatňována bezvýjimečně. Jsou definované různé skupiny zákazníků, které mají různé podmínky (bytové a podnikové stanice mají různý měsíční paušál). Dokonce v rámci skupiny bytových stanice je možné využívat tarif MINI, který má jinou strukturu ceny než tarif Standard. Podstatou povinnosti nediskriminace je účtování stejných cen všem zákazníkům a tedy není naopak možné dát některým zákazníkům slevu a mít tak volnou cenovou politiku. Resp. sleva je možná pouze pro velmi obecně definovanou skupinu zákazníků a uvnitř této skupiny by ceny za stejné služby měly zůstat totožné, tedy nediskriminační. Jak je vidět, praktická aplikace toho opatření je spojena s obtížnou definicí skupiny zákazníků, uvnitř které nebude diskriminace uplatňována. Povinnost oddělené evidence nákladů a výnosů je příkladem, jak zajistit dostatečně průkazné vedení evidence nákladů, výnosů a zisku pro jednotlivé služby. Podnik je povinen alokovat náklady pro definovanou službu (dle OOP 4)6 a dále přiřadit relevantní výnosy vzniklé v souvislosti s prodejem služeb (např. měsíční platby a aktivační platby). Cílem této povinnosti je zakázat křížové financování služeb uvnitř podniku. Již klasickým příkladem křížového financování je využití monopolního postavení na jednom trhu a přenesení monopolních výnosů k financování služeb na konkurenčním trhu, které je možné nabízet pod náklady, vytlačit konkurenční subjekty a dosáhnout dominantního postavení i na tomto trhu. Nedostatečné výnosy pak křížově financovat z výnosů monopolního trhu. Přístup k specifickým síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům je povinností pro fyzické propojení sítí, např. za účelem uskutečnění hovoru mezi různými mobilními sítěmi nebo hovoru do zahraničí mezi různými operátory, podmínkou je propojení sítí. Cílem je zabezpečit zákazníkům „jistotu“, že se dovolají i na čísla mimo svého operátora. Pokud na trhu působí operátor s vysokým počtem zákazníků a na stejný trh vstupuje nový operátor, je přirozené, že se stávající operátor bude bránit nové konkurenci tím, že neumožní propojení sítí a tedy zákazníci nového operátora by nebyli schopni uskutečnit hovor do sítě s největším
6
OOP/4/03.2006 – 3, kterým se stanoví metodika účelového členění nákladů a výnosů a jejich přiřazování a určuje se struktura vykazovaných informací
počtem klientů. (lze odůvodněně očekávat, že by provoz zpočátku směřoval převážně do sítě největšího operátora.)
Opatření související s regulací cen je obecná charakteristika několika možných regulačních opatření, které se týkají regulace cen služeb. Jeho podoba může být např.ve stanovení maximálních cen (za terminaci) nebo naopak jako minimálních cen za jiné služby. Dále může mít podobu povinnosti nákladové orientace cen, při které musí být ceny kalkulovány na nákladech operátora při zohlednění návratnosti a přiměřeného zisku. V tomto případě má regulovaný operátor také omezený prostor pro cenovou politiku (nepřiměřené zvyšování cen), neboť má ceny postaveny na svých nákladech a zpravidla není jeho cílem zvyšovat náklady. Na některých trzích je možné aplikovat regulaci velkoobchodních cen jako retail-minus. Jinými slovy, maloobchodní cena není regulována, ale velkoobchodní cena je stanovena jako maximální a vztah mezi nimi (marže pro velkoobchodního partnera) je dána %, které se odečítá z maloobchodní ceny. Tímto způsobem je zajištěna replikovatelnost takto regulovaných služeb.
3.2. Analýza trhu č. 11 – zpřístupnění místní smyčky (LLU)7 Prvním detailněji zpracovaným trhem je trh č. 11, tzv. zpřístupnění místní smyčky. Jedná se o trh zásadního významu s přímými dopady na další relevantní trhy. Jeden z mála trhů je definován jako trh infrastruktury. Z analýzy trhu č.118 vyplývá, že: •
trh není konkurenční, neboť na něm působí podnik s významnou tržní silou, Telefónica O2 – určení SMP podnikatele
•
Z provedené analýzy vyplývá, že tržní síla společnosti je natolik významná, že pro fungování trhu je nezbytné předem stanovit některé podmínky pro její podnikání – určení remedies
•
Analýza identifikovala přítomnost překážek trvalého charakteru bránících vstupu na tento trh
7
LLU – Local Loop Unbundling někdy též ULL – Unbundling local loop. Jedná se o měděný pár vedení od ústředny operátora ke koncovému zákazníkovi. Z historických souvislostí je síť ve vlastnictví bývalých monopolů (inkumbentů) a proto vlastní i tzv. Last mile, tedy poslední míli, která je pro nově vstupující operátory nesnadno duplikovatelná. Z toho důvodu je poslední míle uvolněna pro nové operátory ve formě pronájmu zpřístupnění místní smyčky. 8 http://www.ctu.cz/1/download/Analyzy%20relevantnich%20trhu/OOP_A_11_03_2006_2.pdf
•
Pozice společnosti na trhu je natolik silná, že dosud vyžadovala stanovení podmínek podnikání na základě ex ante regulace. Postup pouze podle principů ex post regulace by nebyl dostatečně účinný
•
Analýza prokázala, že na trhu dochází k uplatňování nepřiměřeně vysoké ceny v neprospěch koncových uživatelů v případech, kdy není uplatněna cenová regulace
•
Úřad proto konstatoval, že nápravná opatření podle § 51 odst. 3 písm. a) až f) Zákona by vzhledem k vysokému tržnímu podílu podniku s významnou tržní silou, nevedla sama o sobě k nápravě - a proto navrhla cenovou regulaci
Pokud se detailněji identifikují jednotlivé body závěru, tak lze říci, že nejdůležitějším bodem je přítomnost překážek trvalého charakteru. Jinými slovy je tento bod určující pro veškerá další stanoviska ČTÚ. Stanovení SMP operátora je jen důsledkem, stejně tak jako navržená remedies a uplatnění cenové regulace. Rozhodující otázkou je, jak vysvětlit překážky trvalého charakteru a co to v praxi znamená? Rakouská ekonomická škola nabízí jednoduché vysvětlení toho, jak vypadá omezení vstupu do odvětví a jaké jsou důsledky. Předně, pokud je vstup do odvětví institucionálně omezen (v tomto případě se jedná o trh pronájmu místní smyčky) není možné, aby se jiný subjekt dostal na trh a nabízel stejnou službu. Tím je zabráněno zvýšení nabídky a snížení rovnovážné ceny. V podmínkách České republiky je však vstup do odvětví umožněn (od roku 2000), respektive neexistují žádné legislativní překážky, které by jinému subjektu bránily ve výstavbě a následném provozování a pronajímání místní smyčky. Vstup na trh je volný a přesto se v analýze píše… „Analýza identifikovala přítomnost překážek trvalého charakteru bránících vstupu na tento trh, a to vlastnictví převážné části přístupových sítí (tvořených účastnickými kovovými vedeními) společností ČESKÝ TELECOM, a.s.“, což je možné interpretovat tak, že překážkou vstupu na trh pronájmu místní smyčky je vlastnictví současného vedení jedním z podnikajících subjektů. Pokud najdeme analogii v jiném odvětví, tak např. překážkou vstupu na trh výroby automobilů je vlastnictví převážné většiny továren automobilů jedním výrobcem. Překážkou vstupu na trh pronájmu pokojů (hotel) je vlastnictví převážné většiny hotelů jedním subjektem. Důsledky tohoto závěru jsou evidentní a velmi závažné. ČTÚ z tohoto vyvozuje, že soukromé vlastnictví je překážkou vstupu a rozvoje trhu, což je velmi vážné tvrzení, vzhledem k tomu, že většina logicky uvažujících lidí se shodne na tom, že soukromé vlastnictví je podmínkou existence trhu a jeho rozvoje.
Dále ČTÚ v analýze píše: Přístupová síť společnosti ČESKÝ TELECOM, a.s. pokrývá téměř všechny domácnosti a firmy v ČR, z čehož je zřejmé, že na analyzovaném trhu není prostor pro budování další paralelní (duplicitní) infrastruktury srovnatelných parametrů. Vynaložení takových investic by nezajišťovalo ekonomickou návratnost.
To je z jedné části pravdivé tvrzení (pokrytí v ČR), ale je diskutabilní, nikoliv zřejmé, zda na trhu opravdu není prostor pro budování paralelní infrastruktury. Krom vlastního tvrzení ČTÚ , že „není prostor pro duplicitní infrastrukturu“ úřad dále odhaduje, že by taková investice nebyla ekonomicky návratná. Pokud jde úřadu o fungující trh, je poměrně neobvyklé, dopředu tvrdit, že na trhu „není prostor“. To je signál pro případné investory, že úřad si nepřeje jiné subjekty na trhu a dle svých možností bude podněty pro vstup na trhu snižovat cenovou regulací.Elementární ekonomie říká, že vyšší ceny motivují podnikatele ke vstupu na trh. Pokud úřad ceny systematicky snižuje (což se děje viz. tabulka cen LLU), snižuje tím i jakékoliv podněty vstupu jiných subjektů na trh a ve svém důsledku trh pro vstup uzavírá (Quigley 2004), ačkoliv předtím tvrdí, že překážkou vstupu na trh je „vlastnictví převážné části přístupových sítí jednou společností“.
Dále ČTÚ v analýze uvádí: „Účastnickým kovovým vedením se rozumí kovový pár vodičů spojující koncový bod sítě s hlavním rozvaděčem nebo obdobným zařízením ve veřejné pevné telefonní síti“ a „Úřad zkoumal dané vymezení trhu z hlediska možných substitutů na straně poptávky a nabídky a konstatoval, že na zkoumaném trhu …nenalezl žádný substitut.“
„Pátý okruh připomínek požadoval, aby se analýza vyrovnala se zřejmým nepřímým konkurenčním tlakem jiných přístupových technologií, který způsobuje pokles počtu aktivních účastnických kovových vedení. Úřad tyto připomínky neakceptoval, neboť takové širší vymezení by bylo v rozporu s platnou definicí a vymezením trhu č. 11.“
Podrobným studiem dalších částí analýzy je možné získat následující závěry. Vymezení trhu je úzké, týká se pouze kovového páru vodičů (nikoliv optického) a takového, který se používá pouze ve veřejné pevné telefonní síti, tedy do vymezení trhu nepatří například sítě kabelových televizí. Dále není třeba vymezení rozšiřovat a potenciální substituty, jako by mohly být kabelové rozvody či jiné přístupové technologie.
Na následujících grafech je možné posoudit cenovou úroveň této služby v ostatních zemí EU25. Není zde uvedeno Švýcarsko, ve kterém není povinnost poskytovat službu pronájmu místní smyčky. První benchmark ukazuje cenu za tzv. plný přístup k místní smyčce a druhý benchmark ceny za tzv. sdílený přístup.9 Jedná se o regulované ceny stanovené evropskými národními regulátory, žádný trh v EU25 není bez cenové regulace. Ve všech zemích EU byla uplatněna nejtvrdší regulační opatření ve formě cenové regulace (stanovení maximálních měsíčních cen pronájmu). Jen pro doplnění je vhodné zmínit, že ceny LLU v ČR před uplatněním cenové regulace dle NRF, byly též přímo regulovány ze strany ČTÚ. Maximální cena za FUALL byla stanovena cenovým rozhodnutím ČTÚ10 na 403 Kč/měsíc a cena za SUALL byla stanovena na 158 Kč/měsíc. Aktuální maximální regulovaná cena11 za FUALL je 360 Kč/měsíc a SUALL 92 Kč/měsíc. Plný přístup LLU EU25
Ceny v € (bez DPH) 18
16
14
12 € 10,42
Průměr EU25 10
8
6
4
€ 7,7
€ 7,7
€ 8,1
€ 8,1
€ 8,6
€ 8,8
€ 9,0
€ 9,3
€ 9,4
€ 9,6
€ 9,6
€ 9,6
€ 9,7
€ 10,6
€ 10,7
€ 10,7
€ 10,7
€ 11,1
€ 11,3
€ 11,4
€ 11,4
€ 11,7
€ 11,9
€ 12,4
€ 13,1
€ 14,5
€ 15,1
2
ia st on E
ua ni a
Li th
ly Ita
ec e G re
ar k en m
D
tv ia La
P
or tu
ga l
e Fr an c
al ta M
er la nd s
U K
Fi n
N et h
B elg iu Te m li a So ne ra S lo va ki a A us tri a G er m an y S lo ve ni a C yp ru s Fi n El is a
pa in S
nd la
oth er C s ze ch R ep H . un g M at Lu áv xe m bo ur g S w ed en
H un g
P
Ire
ola nd
0
srpen 2006
Obrázek 1 - EU Benchmark FUALL, zpracováno s využitím Cullen Interantional
9
Plný přístup (FUALL): operátor si od inkumbenta pronajímá celé frekvenční pásmo linky, jinými slovy pronajímá si celou linku a záleží jen na něm, jaké služby na této lince nabídne (data, hlas, TV atd) Sdílený přístup (SUALL): operátor si od inkumbenta pronajímá pouze nad-hovorové pásmo, které slouží primárně k účelům poskytování vysokorychlostního internetu přes technologii xDSL. Na linku se instaluje zařízení, které umožní oddělení frekvencí na hovorové (patří inkumbentovi) a nad-hovorové pásmo (patří operátorovi) 10 03/PROP/2005, od 25.dubna 2005 11 Rozhodnutí o ceně č. CEN/11/04.2006-25, od 2.května 2006
Ceny v € (bez DPH)
Sdílený přístup LLU EU 25
10
8
6
€ 4,07
Průměr EU25 4
€ 1,8
€ 1,9
€ 1,9
€ 1,9
€ 2,2
G re ec e er la nd s
€ 2,1
€ 2,3
el gi um
€ 2,5
€ 2,7
€ 2,9
€ 3,0
€ 3,2
€ 3,3
€ 4,2
€ 4,3
€ 4,3
€ 4,7
€ 4,8
€ 5,4
€ 5,4
€ 5,4
€ 5,6
€ 6,9
€ 7,3
€ 7,7
€ 8,2
2
yp ru s C
al ta M
K U
N et h
B
y m an
G er
ga l or tu P
Ita ly
La tv ia S lo ve ni C a ze ch R ep . S pa in Fr an ce
P ol an Te d li a So ne ra Fi n El is a S w ed en Li th ua ni a A us t ri a H un g oth er Lu s xe m bo u H rg un g M at áv D en m ar k
la nd Ire
Fi n
S
lo v
ak ia
0
srpen.2006
Obrázek 2 - EU Benchmark SUALL, zpracováno s využitím Cullen Interantional
3.3. Jaké jsou důsledky regulace tohoto trhu? Podle většiny NRA se jedná o trh s SMP operátorem a uvalená cenová regulace má následující dopady na trh. Žádný operátor na trhu LLU nemá podněty, aby si stavěl alternativní infrastrukturu, protože lze důvodně předpokládat, že by investované prostředky byly nenávratné skrze uplatnění cenové regulace, která by znemožňovala volnou tvorbu cen. Lze očekávat, že v současné době by operátor s velkou pravděpodobností investoval do optické přístupové sítě namísto metalické. Nezodpovězenou otázkou zůstává, který subjekt bude investovat do rozvoje přístupové infrastruktury? Pokud to nebude inkumbent, jehož ceny jsou regulovány bude to jiný operátor, který by jistě postavil také jedinečnou infrastrukturu, na kterou by NRA musel uvalit stejnou regulaci, aby dodržel rovné podmínky na trhu? Jiný operátor by se choval zcela nelogicky, investoval by své prostředky a o užitek z investice by se musel dělit s jinými operátory, kteří by neměli potřebu investovat. NRF na tuto otázku nedává odpověď. Avšak v žádné zemi EU nebyly do analýzy tohoto trhu zahrnuty kabelové sítě, ačkoliv v současné době nabízejí stejné služby jako metalická linka telekomunikačního operátora (hlas, data , tv). Jinými slovy, existují na trhu subjekty, které jsou ochotny investovat do rozvoje vlastní infrastruktury, ale jen za té podmínky, že nebudou zahrnuti do regulace relevantního trhu. Role infrastruktury, jak bylo psáno v úvodu této kapitoly, je naprosto zásadní. Umožňuje získat přístup konkurentům ke koncovému zákazníkovi a možnost nabídnou mu čistě své služby včetně cenové úrovně. V tomto světle se ostatní trhy (zejména maloobchodní
související s přístupem a volání) ukazují jako irelevantní, protože trh LLU je jim nadřazen. Pokud některý z operátorů nabízí přes pronajatou linku přístup k lince, telefonní služby a další služby elektronických komunikací, je do jisté míry vlastníkem této linky a může nabízet ty služby, které jsou na této lince z technologického hlediska možné a které je on sám schopen nabízet. Poté je možné zjednodušit celou regulaci pouze na trh LLU. Poslední vývoj v Německu velmi dobře ukazuje, jak vypadá praktická aplikace regulačního rámce na trhu přístupu k místní smyčce. Deutsche Telekom (DT) investoval 3mld Eur do své přístupové sítě a převedl ji na síť, která umožňuje dosahovat rychlosti až 50Mbit (za účelem poskytování televize HDTV svým zákazníkům). Německý regulátor stál před rozhodnutím, zda v rámci analýzy trhu č.12 (viz dále) bude požadovat po DT, aby zpřístupnil nové služby i ostatním operátorům nebo nechá DT „užívat“ si vlastních investic. Problém a argumentace ze strany DT je v tom, že do metalické infrastruktury investoval jako monopolní operátor v minulých desetiletích, ale do nové sítě investuje jako jeden z mnoha a ostatní operátoři mají stejnou příležitost k uskutečnění investice. Finální rozhodnutí regulátora (a názor Evropské komise) nakonec potvrdilo povinnost DT poskytovat služby na nové infrastruktuře i ostatním operátorům. Jinými slovy, DT se musí o užitky své investice podělit se svými konkurenty, avšak náklady nese plně. Takové nastavení regulačních pravidel v rámci NRF přirozeně vede k velmi konservativní investiční strategii, které se reálně projevuje v čekání a odkládání investic, neboť podněty pro investice jsou díky NRF systematicky mařeny. Chování ostatních operátorů připomíná spíše parazitickou destrukci, jejímž důsledkem bude využívání současné infrastruktury do maximální míry, aniž by existoval dostatek podnětů investovat do nové, kvalitnější infrastruktury. Ty subjekty, které jsou mimo NRF (kabelové sítě, lokální provozovatelé optických sítích, ale též mobilní operátoři) investují do svých přístupových sítí podle svého uvážení (nejčastěji v místech s nejvyšší koncentrací obyvatel), protože se nemusí dělit o užitky se svými konkurenty. Překvapivě žádný z těchto provozovatelů přístupové infrastruktury zatím nenabídl svým konkurentům svou infrastrukturu k pronájmu.
3.4. Analýza trhu č. 12 – velkoobchodní přístup k bitstreamu Druhý zpracovaným trhem je trh č.12, zjednodušený název je velkoobchodní přístup k bitstreamu. I o tomto trhu platí, že je ve své podstatě sub-trhem LLU a regulace LLU řeší i problémy tohoto trhu. Přímým sub-trhem je služba sdíleného přístupu (SUALL), který vznikl z důvodu poskytování služeb bitstreamu jiným operátorem na rozdíl od poskytování přístupu
k hlasovým službám. Nicméně Evropská komise přikládá tomuto trhu značný význam, a proto je tento trh vybrán k detailnější analýze. Z analýzy trhu č.1212 vyplývá, že: •
trh č. 12 není efektivně konkurenčním trhem, neboť na něm působí podnik s významnou tržní silou Telefónica O2 Czech Republic, a.s.
•
z provedené analýzy vyplývá, že tržní síla společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s. vyjádřená tržním podílem je natolik významná, že pro fungování trhu je nezbytné předem stanovit některé podmínky pro její podnikání.
•
úřad konstatuje, že analyzovaný trh sice směřuje k rozvoji efektivní konkurence, ale dosud vyžaduje stanovení podmínek pro podnikání na základě ex ante regulace.
•
vzhledem však k tomu, že na maloobchodním trhu širokopásmového přístupu existuje efektivní konkurenční prostředí, které nepřímo významně působí na analyzovaný trh, se předpokládá stanovení mírnějších podmínek podnikání.
•
analýza neprokázala, že na trhu dochází k uplatňování nepřiměřeně vysoké ceny v neprospěch koncových uživatelů.
Stejně jako v případě předchozího trhu, zásadní význam je třeba věnovat věcnému vymezení trhu (část C, kapitola 2.1). Vymezení je „šité na míru“ právě jedné přístupové technologii a tou je xDSL. ČTÚ dále v a analýze hledal možné substituty a došel k závěru, že •
přístup prostřednictvím televizních kabelových rozvodů (TKR) nepovažuje za substitut
•
za substitut nepovažuje ani přístup prostřednictvím WiFi
•
FWA je vyjádřeno neurčitě a
•
mobilní služby založené na přístupové technologii CDMA nejsou substituty stejně tak jako UMTS
•
jedině FTTx je považován za substitut
ČTÚ došel k závěru, že podíl SMP operátora na tomto trhu je 75%
13
a na rozdíl od jiných
členských zemí EU se projevuje tím, že „si inkumbent dělá na ADSL trhu, co se mu zlíbí„ zatímco v jiných zemích podíl inkumbenta na trhu klesá, jak píše Peterka (2005). Na druhou stranu Horák (2006) ukazuje, že podíl této technologie je na celkovém trhu 40% (bez ohledu na vymezení trhu ČTÚ). 12
http://www.ctu.cz/1/download/Analyzy%20relevantnich%20trhu/OOP_A_12_08_2006_35.pdf Graf č.1 na straně 38 analýzy trhu č.12 http://www.ctu.cz/1/download/Analyzy%20relevantnich%20trhu/OOP_A_12_08_2006_35.pdf 13
Obrázek 3 - převzato z Horák (2006)
Tento závěr je možné podložit i daty ČTU z této analýzy (graf č.6 str. 27-28) , kde hovoří zahrnutí i dalších přístupových technologií „V případě maloobchodního trhu byly zahrnuty i technologie, které na velkoobchodní úrovni nebyly označeny jako substituty„. I s ohledem na OOP 114 (článek 3 odstavec 3), kde se hovoří o maloobchodním trhu jako východisku pro definování jednotlivých relevantních trhů, působí definice trhu č.12 poněkud nedůvěryhodně. Pokud by totiž ČTÚ definoval velkoobchodní trh široce, byl by podíl xDSL technologie menší než 50%, podíl TO2 by klesl na ještě nižší úroveň a na uložení regulačních opatření by nezbýval prostor. Tento trh je zajímavý ještě z jednoho hlediska, a to názoru Evropské komise, která se ve valné většině případů analýz relevantních trhů vyjadřovala bez připomínek. Avšak v případě tohoto trhu byl názor Evropské komise15 zřetelně slyšet. Nejdůležitější výtka směřovala k neuložení cenové regulace a k neuložení povinnosti přístupu na úrovni ATM.16 Není zde prostor pro detailnější popis forem přístupu, ale je možné odvodit (dle stanoviska Telefónica O2 v rámci 14
OOP/1/07.2005-2, kterým se stanoví relevantní trhy v oboru elektronických komunikací, včetně kritérií pro hodnocení významné tržní síly. 15 http://www.ctu.cz/1/download/Analyzy%20relevantnich%20trhu/pripominky_EK_A_12_2006.pdf 16 Správní řízení o uložení povinností zatím nebylo dokončeno, avšak je ve stádiu 2.veřejné konsultace po připomínkování ze strany Evropské komise.
správního řízení ve věci uložení nápravných opatření na trhu č.12), že technologie ATM je považována za zastaralou a společnost do této technologie již neinvestuje. Povinnost přístupu založená na této technologii by byla do značné míry krokem zpět ve smyslu nenávratné investice. Na druhou stranu je nutné zmínit, že v ostatních zemích EU byla povinnost přístupu na úrovni ATM nařízena. Výjimku v ČR je možno vidět v tom, že na rozdíl od západních zemí síťová politika tehdy Českého Telecomu vyvíjela jinak (když se společnost rozhodovala, do jaké technologie investovat, existovaly již technologie modernější), a proto ČTÚ nařídil přístup na úrovni IP sítě, ačkoliv Evropská komise považuje ATM technologii za „pokročilejší formu přístupu“.
3.5. Jaké jsou důsledky regulace tohoto trhu? Cenová regulace je silná forma regulace a nebyla v tomto případě uložena s odůvodněním na „nepřímý vliv maloobchodního trhu, který omezuje možnost chovat se nezávisle na konkurentech“. K tomuto stanovisku ČTÚ by slušelo upřesnění, že vliv maloobchodního trhu je přímý. Pokud je maloobchodní trh považován za konkurenční, není možné, aby velkoobchodní trh vymezený jednou technologií mohl vykazovat proti soutěžní chování jednoho ze subjektů. To dokládají velkoobchodní ceny od TO2 a maloobchodní ceny jiných poskytovatelů služby17, kde je zřetelně vidět, že ceny na maloobchodní úrovni v čase klesaly a odpovídajícím způsobem klesaly i ceny na velkoobchodní úrovni. Koncový uživatel, který je jediným finančním zdrojem v celém obchodním řetězu si může vybrat z více technologií přístupu a z ještě většího počtu poskytovatelů a nemusí brát ohled na stav konkurence na dílčím trhu. Celkový přínos této analýzy se jeví jako rozpačitý, zejména s ohledem na koncového zákazníka, kterému by měla regulační opatření přinést nejvíce užitku.18 O trhu č.12 je možné použít analogii o řešení pomocí zpřístupnění LLU. Jak vyplývá z (Chvalovský 2001), je i tato služba postavena na použití měděné přístupové infrastruktury, avšak existují objektivní technologické limity této platformy platné pro všechny poskytovatele. Pokud existuje regulace ve formě zpřístupnění LLU, je regulace na trhu č.12 jen a pouze doplňkem k regulaci LLU.
17
Zejména se jedná o společnosti Karneval, UPC, Netbox a různé společnosti poskytující wifi připojení. Aktualizované cenové přehledy je možné najít na www.internetprovsechny.cz 18 V rámci uložení nápravných opatření úřad ukládá povinnost přístupu, nediskriminace, průhlednosti a oddělené evidence nákladů a výnosů. Zejména v případě povinnosti přístupu jsou kromě již zmiňované síťové úrovně přístupu navrhovány další povinnosti související s datovými limity a agregačním poměrem.
4. Shrnutí a důsledky regulačních zásahů
4.1. Regulace LLU a prostor pro ostatní podnikatele V první části práce je uveden přehled právních předpisů, které vymezují pravomoc regulátora a adekvátně tomu i tržních subjektů, které jsou regulovány. Je nutné zmínit několik skutečností, které upřesňují, ale nemění obsah této práce. Praktická aplikace regulačního rámce zatím nebyla v ČR dokončena. Zbývá ukončit finální fáze analýz relevantních trhů a vydat rozhodnutí. Z tohoto důvodu lze namítat, že tato práce nemůže hodnotit dopady NRF v ČR. Ovšem na většině Evropských trhů LLU a velkoobchodního bitstreamu jsou analýzy ukončeny a regulační opatření jsou uložena. Např. Finsko ukončilo analýzu trhu LLU a vydalo regulační opatření v únoru 2004. Stejně tak lze nahlížet na vývoj v ČR. Ačkoliv nebyl regulační rámec doposud plně a zejména formálně aplikován na národní trh, je služba poskytování služby LLU nařízena novelou §37 starého zákona o telekomunikacích (151/2000Sb.) Touto novelou bylo nařízeno poskytování služby LLU a byl stanoven ceník za služby. Z formálního hlediska je tedy trh LLU regulován dle NRF od 1Q 2006, ale reálně se srovnatelná forma regulace aplikuje delší dobu. Jediné, co se mění, je výše regulovaných cen, která má klesající tendenci. Praktický dopad na trh se v tomto případě neliší podle toho, zda je regulace aplikována dle NRF nebo starého zákona. Z tohoto důvodu je možné aplikovat závěry o regulaci trhu LLU i na ČR. Na trhu LLU a trzích souvisejících však existuje zajímavý úkaz, který lze vysvětlit historickým vývojem. Z hlediska konkurenceschopnosti operátorů, kteří nemají k dispozici vlastní infrastrukturu, je služba LLU (jakožto holý pronájem infrastruktury) nejzákladnější službou, dále následuje „měsíční paušál“ nebo-li přístup k pevné lince, který je i službou maloobchodní, ale v některých zemích EU je nařízen i na velkoobchodní úrovni. A poslední stupněm jsou používané služby (internet, hlasové volání, TV atd.), které se nabízejí jak na maloobchodní, tak velkoobchodní úrovni. Otázka výše měsíčního paušálu je vděčné mediální téma a na grafu je možné posoudit, jaké existují vztahy mezi službou LLU a výší měsíčního paušálu. Jen pro upřesnění, operátor, který má pronajatou infrastrukturu, platí měsíční regulovanou cenu (v ČR aktuálně 360Kč nebo 92 Kč) a za tuto službu má k dispozici infrastrukturu. Na této infrastruktuře může poskytovat v podstatě svým zákazníkům (ti nemají žádný vztah k vlastníkovi infrastruktury) jakékoliv služby. Připojení k internetu, hlasové volání a další služby s přidanou hodnotou bez ohledu na to, jaké služby poskytuje na své
infrastruktuře jiný operátor. To je velmi podstatné pro obchodní účely a také pro regulační otázky. Přes LLU si může operátor stanovit parametry služeb a nemusí se vázat na velkoobchodní nabídku jiného operátora (což je problém trhu č.12 (bitstream). Cílem regulace trhu č.12 jsou právě parametry velkoobchodní nabídky inkumbenta. Pokud však operátor chce konkurovat inkumbentovi a poskytovat obdobné služby, musí se jeho cenová nabídka pohybovat pod úrovní cen inkumbenta. První výchozí bod je pronájem infrastruktury a měsíční cena za LLU je překvapivě vyšší než měsíční paušál, který účtuje inkumbent (aktuálně 339Kč). Operátor pronajímající si LLU začíná stavět své služby na úrovni 360Kč a pak přidává další, inkumbent začíná na úrovni 339Kč, což je o 21 Kč níže. Vzhledem k tomu, že se jedná o dvě různé služby (LLU a měsíční paušál) je zřejmé, že se ostatní operátoři proti těmto cenám ohrazují. Je to logické, neboť LLU stojí na pomyslném žebříčku níže než měsíční paušál, přesto je cena za tuto službu vyšší (přesto, že je na trhu LLU i na trhu „měsíčního paušálu“ nařízena oddělená evidence nákladů/výnosů a zákaz křížového financování). Tento „překvapivý“ vztah není doménou pouze trhu v ČR, ale více východoevropských trhů. V západní Evropě, je tento vztah narovnaný a cena za LLU je nižší než nejnižší měsíční paušál.
Prices in EUR (VAT excl.)
Monthly Line Rental (Residental) vs. Full access LLU
25
20
For EU 15 FUALL < MLR
For CEE FUALL > MLR
15
€ 12,26 10
€ 10,93
5
Line rental Residental
FUALL
avg FUALL
an y Be lg iu N m et he rla nd s D en m ar Lu k xe m bo ur g Ire la nd
er m
G
Sp ai n
U K
Po r tu ga l Au st ria
Ita ly
C yp ru s
Sl ov ak C ia ze ch R ep . G re ec H e un g ot he rs Sw ed en H un g M at áv Fr an ce
La tv ia
0
avg MLR
4.2. Fixed – Mobile Substitution Dalším specifikem širšího trhu v ČR je tzv. fixed - mobile substitution (FMS). Komise v rámci definice trhů striktně oddělila pevné a mobilní volání a tento rámec je aplikovaný též na země, které se v době tvorby rámce (2000-2002) pohybovaly na jiné úrovni této substituce. V zemích jako je Německo, Francie, Itálie a Velká Británíe je penetrace pevné linky nad 50% obyvatelstva, v ČR je tato penetrace na mnohem nižší úrovni, uvádí se kolem 33%, což souvisí odlišným historickým vývojem rozvoje telefonních služeb v ČR a zemích západní Evropy. Na druhou stranu penetrace mobilní sítě se rozvíjela stejným tempem jako v západních zemích, a proto je vývoj mobilního trhu srovnatelný. Dokonce je penetrace v ČR jedna z nejvyšších v Evropě (117%). Otevřenou otázkou zůstává, zda jsou tyto dva trhy tak odlišné a měly by se analyzovat odděleně nebo se jedná o jeden souhrnný trh a analýza by měla zahrnovat jak pevnou telefonii tak mobilní telefonii. Odpověď na tu toto otázku dal ČTÚ, který v rámci procesu přezkoumání jednotlivých dílčích služeb, přezkoumal službu „připojení v pevném místě k veřejné telefonní síti“ a „službu přístup v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě“. ČTÚ jako první v EU došel k závěru, že nebude ukládat povinnost poskytovat tyto dílčí služby. Podle názoru ČTÚ, na trhu jednoznačně dochází k trvalému poklesu zájmu o využití veřejně dostupné telefonní služby prostřednictvím veřejné pevné telefonní sítě v kontrastu s trvajícím růstem zájmu o služby operátorů veřejných mobilních sítí.19 ČTÚ tak udělal první krok směrem k uznání FMS ze strany regulátorů, avšak s velmi velikým zpožděním oproti zákazníkům, kteří tuto možnost rozpoznali již mnohem dříve. Pokud existuje FMS tak, jak ČTÚ tvrdí, znamenalo by to otevření analýz trhů v dřívějším termínu, neboť to je významná změna ve vývoji trhu.
19
Sdělení ČTÚ: http://www.ctu.cz/1/download/sdeleni_o_prezkumu_us_1157113564.pdf
110 107 100 90 80 70 60 50 40 33
30 20 10 0 1996
1997
1998
1999
2000 Fixed penetration
2001
2002
2003
2004
2005
Mobile penetration
Obrázek 4 - vývoj penetrace mobilní a fixní sítě, zpracováno z veřejně dostupných údajů
5. Problematické otázky související s NRF: 5.1. Fixed-Mobile Konvergence (FMC) V rámci aplikace NRF naráží podnikatelé na určitá omezení, která způsobují zastavení inovací. Když bylo v roce 2003 uvedeno na trh v ČR ADSL, bylo první reakcí regulátora nařízení povinnosti velkoobchodní nabídky pro ostatní podnikatele na trhu. Více viz kapitola o analýze trhu č. 12. Poměrně dobře je známa kauza ADSL u ÚOHS, úřad vyměřil pokutu ve výši 205mil Kč za zneužití dominantního postavení na trhu ADSL. Od té doby musí inkumbent poskytovat všechny své maloobchodní služby též na velkoobchodní úrovni. Jen pro informaci: služby volání jsou nabízeny přes CS/CPS, služba přístupu k pevné lince je nařízena jako regulační opatření na trhu č1 a č.2 s účinností od listopadu 2006 (wholesale line rental). ADSL je nabízeno na velkoobchodní úrovni. Vytáčený internet je také nabízen na velkoobchodní úrovni a to jsou veškeré služby, které se v současnosti nabízejí přes pevnou linku. Existují sice nové služby jako je IPTV, ale ty jsou nabízeny v „ochranném režimu“ emerging markets (OPTA 2005), z toho důvodu nejsou nabízeny na velkoobchodní úrovni. Nicméně existují nové služby, o kterých se v poslední době velmi často hovoří, ale k jejich rozšíření brání některé omezení. Jedná se zejména o tzv. konvergentní služby, jinými slovy jde o využívání pevné linky (volání a internet) a mobilní služby. Jak již bylo napsáno výše, pevná a mobilní služba jsou do určité míry substituty. Pevná i mobilní síť může poskytovat
hlasové služby a zároveň i připojení k internetu, přesto existují obecně známé přednosti mobilní a pevné sítě. Pevná – nižší ceny zavolání, mobilní – mobilita i za vyšší cenu. Vývoj směřuje ke kombinaci využívání výhod pevné a mobilní sítě. Nabízet tuto službu může však ten podnikatel, který má k přístup k pevné a mobilní síti. Aktuální „rozvržení sil“ na evropských trzích je ve většině případů takové, že inkumbent vlastní i jednoho mobilního operátora v dané zemi (France Telecom – Orange, Deutsche Telekom – T-Mobile, Telefónica – Movistar) a ostatní operátoři mají jiné vlastnické vztahy. Podstata potenciálního problému je v tom, že „povinnost přístupu k síti“ existuje pouze na pevné síti, avšak povinnost přístupu k mobilní síti zatím není všude nařízena. V několika zemích je povinnost přístupu k mobilní síti umožněna využíváním služby „mobilní virtuální operátor“, kdy jiný podnikatel získá za určitých podmínek možnost využívat mobilní síť. Spolu s možností využívat pevnou sít vzniká prostor nabízet konvergované služby koncovým uživatelům. Pokud právo přístupu k mobilní síti neexistuje (jak je tomu v ČR z důvodu efektivní konkurence na trhu č.15), je zřejmé, že počet podnikatelů, kteří mohou nabízet konvergované služby, je omezen na vlastníky mobilních sítí. Nabízí se možnost dobrovolné nabídky mobilního přístupu, ale ta se doposud neobjevila. Jinými slovy, konvergentní služby v ČR může nabízet Telefónica O2 (vlastní jak pevnou tak mobilní síť), T-Mobile (vlastní mobilní síť a přístup k pevné má zaručen povinnou referenční nabídkou přístupu a propojení Telefónica O2), analogicky to platí pro Vodafone. Z výše uvedeného lze vyvodit, že alternativní pevní operátoři nemají za současných podmínek na trhu šanci uspět s konvergentní službou a je možné toto vysvětlit jako diskriminaci jedné skupiny operátorů, kteří nemají přístup k mobilní síti. Prostor, který vznikl regulací pevných linek, tedy prostor pro alternativní operátory na úkor dominantního inkumbenta, se opět uzavírá. Pokud nedojde k dobrovolné dohodě např. mezi mobilním operátorem, který nemá dostatečně vytíženou síť, a některým z pevných operátorů, není prostor pro nabídku konvergentních služeb ze strany těch, kteří nevlastní patřičnou infrastrukturu. Jinými slovy, otázka poskytování nových služeb se opět stáčí na problematiku vlastnictví infrastruktury. Avšak v případě mobilních sítí nejsou regulátoři tak jistě přesvědčeni, že mobilní operátoři musí poskytovat svou síť jiným podnikatelům. Konkrétní problematiku rozvoje nových služeb ukazuje případ z Itálie, kde Telecom Italia představil konvergentní službu UNICO a regulátor ji zakázal uvést na trhu s tím, že ostatní operátoři nemají šanci tuto nabídku replikovat. Tento termín (replikace) je pro argumentaci ze strany Evropské komise naprosto zásadní, na replikaci je postaven celý NRF, který vytváří prostor pro alternativní operátory v pevných sítích. Zajímavé (z hlediska dynamické konkurence) je, že nejde o inovaci, ale replikaci.
Jinými slovy se očekává, že nějaký „neurčitý“ operátor představí novou službu, kterou poté jiný bude replikovat. Aby to mohl druhý operátor udělat, je nutné toho prvního řádně zregulovat (např. povinnou velkoobchodní nabídkou), za jiných okolností by mohl získat nepřiměřenou konkurenční výhodu a mohl by zneužívat dominantního postavení na trhu. Ti, kterým vznikl prostor pro podnikání tím, že byl zregulován dominantní operátor, využili možnosti přístupu do pevné sítě, aniž by ji vlastnili nebo by se dobrovolně na přístupu k síti dohodli. Následně své služby stavěli na replikaci služeb, které nabízel dominantní operátor. V momentě, kdy se vývoj na trhu posunul ke konvergentním službám, prostor pro replikaci se významně snížil a je podmíněn vlastnictvím infrastruktury nebo přístupem k infrastruktuře. Regulace infrastruktury (ve formě povinné referenční nabídky) bude nevyhnutelně znamenat omezení investic ze strany vlastníků, analogicky případu Deutsche Telekom v případě trhu vysokorychlostního internetu. Vlastnictví infrastruktury je podmíněno investicemi do přístupové sítě, která se v případě regulace nerozvíjí (což je příklad pevných linek). Mobilní sítě, které nebyly regulovány, prošly technologickým vývojem. Např. bývalý Eurotel investoval do své sítě a změnil analogovou sít na moderní datovou síť CDMA (pro mobilní vysokorychlostní internet), aniž by se s jiným operátorem o užitky z této investice dělil. Analogicky investoval T-Mobile a Eurotel do UMTS licencí, které umožňují spustit nové služby (např. video-hovory 4Q 2005). Vodafone sice také investoval do UMTS licence, ale současně v půlce roku 2006 oznámil, že nehodlá investovat do rozvoje UMTS, vzhledem k ohrožené návratnosti investice, což je pro každého podnikatele silný argument.20 Nyní je možné vysvětlit, proč se společnost TELE2 rozhodla opustit český trh. Podnikání TELE2 bylo postaveno na využívání regulačních příležitostí, nikoliv na základě vlastní inovace. TELE2 využívalo pouze regulovaných služeb CS/CPS, jejichž nabízení bylo inkumbentovi nařízeno regulátorem. A současně je možné vysvětlit, proč společnosti jako Volny, GTS Novera a Radiokomunikace mají místo na trhu. Využívají služeb LLU, které však vyžadují vystavět vlastní infrastrukturu až k místní ústředně, kde si pronajímají vedení od inkumbenta (trh č.11) a nabízejí své vlastní služby bez ohledu na velkoobchodní nabídku inkumbenta. Z tohoto důvodu mohla společnost Volný jako první spustit služby vysokorychlostního internetu o rychlostech 10Mbit (pomocí technologie ADSL2+), aniž by tuto službu musela replikovat od jiného operátora (Lér 2005) a ze stejného důvodu stejná společnost oznámila spuštění služby IPTV do konce roku 2006.
20
Tisková zpráva Vodafone 2006
5.2. Význam dynamické konkurence, konkurence pro trh a konkurence na trhu Jak píše (Quigley 2004), investice do nových technologií umožní větší míru konkurence než konkurenční boj na aktuálně existujících trzích. Zákazníci budou mít prospěch z těchto investic, i když inkumbenti nebudou na trzích nahrazeni potenciální konkurencí. Role investic se ukazuje jako zásadní pro rozvoj trhu. Zde je možné vidět příklad Schumpeterovy statické a dynamické efektivnosti. Aktuálně snižující se ceny vedou v krátkém období ke statické efektivnosti, ceny klesají na hranici mezních nákladů – což je příklad regulačního opatření „nákladová orientace cen“. Zatímco v krátkém období dochází ke snižování cen, v dlouhém období se trh uzavírá pro vstup dalších podnikatelů na trh, kteří postrádají dostatečné podněty pro vstup na trh.21 Existuje zde trade-off mezi dynamickou a statickou efektivností, kterému čelí regulátor, který se snaží dostat trh do stavu dokonalé konkurence. Na současných trzích je možné najít shodné prvky trhu dokonalé konkurence – otevřený vstup do odvětví, stejná technologie, stejné regulované ceny. Podle Kirzner 1998 však dokonale konkurenční trh nesměřuje k dynamické konkurenci, která umožňuje technologický vývoj a růst. Konkurence pro trh tak umožňuje existenci vyšší ceny zatímco konkurence na trhu je determinována snižující se cenou k hranici mezních nákladů. Pro zdravý a dlouhodobý vývoj na trhu je z hlediska operátorů nutné investovat prostředky, aby se operátor „dostal“ ke svému zákazníkovi. Využití služeb LLU není možné realizovat bez investic do rozšíření své páteřní sítě, kterou je třeba rozšířit až na úroveň místních ústředen, kde se přístupová infrastruktura spojuje s použitou technologií. Jak píše (Fijnvandraat&Bouwman, 2006 nebo Bourreau&Dogan, 2001) „jsou investice do vlastní infrastruktury pro rozvoj nezbytné, ale současně proti rozvoji působí faktory ekonomické nejistoty a návratnosti.“ Pokud se zohlední i politika NRF, je více než přesvědčivé, že kromě faktorů ekonomické nejistoty existují i regulační faktory, které nejistotu ( a otázku návratnosti investice) ještě zvyšují. Zejména to jsou otázky související s povinností zpřístupnění vybudované infrastruktury. Vlastnictví infrastruktury umožňuje inovaci vlastních služeb, otevírání nových trhů a s tím související pozornost podnikatelských subjektů, které vývoj na existujícím trhu nepovažují za atraktivní. Jak se vyvíjejí poskytované služby, vyvíjí se i technologie přístupové infrastruktury (nejčastěji z hlediska nároků na přenosovou kapacitu). Dynamika trhu je zajištěna inovací služeb, konkurence na daném trhu se v čase posouvá do konkurence pro nové, vznikající trhy, kde se většinou realizují úspory v nákladech (například posun od PSTN k VoIP) a vstupují na ně další podnikatelské subjekty.
21
zejména jde o problém krytí fixních nákladů výstavby sítě, kterým podnikatel vstupující na trh čelí. Krátkodobé mezní náklady, ke kterým směřuje regulace nepostačují ke krytí dlouhodobých fixních nákladů.
Z dlouhodobého hlediska dochází k přesunu poskytování hlasových služeb z pevné do mobilní sítě (vyšší užitná hodnota pro zákazníka, náklady na výstavbu přístupové sítě). Pokud je narušen první předpoklad (vlastnictví), je narušen i rozvoj celého odvětví.
5.3. Review 2006 Evropská komise se rozhodla přehodnotit regulační rámec v tzv. Review 2006 (EC 2006b). Komise navrhuje, s cílem podpořit investice (ale zejména hospodářský růst a snížit nezaměstnanost), určité změny, které se týkají vymezení relevantních trhů. Nově by se již neměly analyzovat maloobchodní trhy (dnes č.1-7), ale pouze trhy velkoobchodní, které zaručí přístup ostatním operátorům ke službám(EC 2006a). Tyto změny jsou připraveny k veřejné konsultaci do konce října 2006. Komise předpokládá, že dopad na trh by měl být od roku 2010 po implementaci do národní legislativy členských zemí. Již nyní jsou k dispozici stanoviska dvou zájmových organizací ETNO a ECTA, jejichž názory jsou protichůdné. ETNO (ETNO 2006) podporuje volnější regulaci a na některých trzích zrušení regulace, ECTA (ECTA 2006)naopak vítá současný vývoj regulace a vyzývá Komisi k udržení nastoupeného trendu. Komisařka Redingová (Reding 2006) se vyjádřila, že její prioritou pro Review 2006 jsou mimo jiné: „konkrétní kroky k lepší regulaci“ a „jak nejlépe dosáhnout konkurence a investic“. Komisařka Redingová však pod pojmem „lepší regulace“ rozumí zaměření na takové trhy, které zatím nejsou dostatečně konkurenční, zatímco na konkurenčních trzích není regulace třeba. Všechny indicie směřují k tomu, že konkurenční trhy jsou staticky efektivní, zatímco ty nekonkurenční obsahují, dle hypotézy trade-off, ještě některé znaky vysokých cen. Dopad takových navržených opatření bude pro sektor elektronických komunikací kritický – snižování motivací investovat bude znamenat zastavení růstu i když z hlediska statické efektivnosti a statické konkurence bude trh téměř dokonale konkurenční. Další návrh je zcela jednoznačně směřuje k centralizaci regulace. Jedná se „jednotný trh také z regulačního hlediska“. Komisařce se nelíbí, že NRA uvalují různě silná regulační opatření, a tak nejsou v rámci unie konsistentní. Z toho důvodu navrhuje zřízení „nezávislého Evropského telekomunikačního
regulátora“, který zajistí stejné podmínky všem hráčům
napříč unií. V otázce „regulačních prázdnin“, o kterých uvažoval německý regulátor v případě Deutsche Telekom, se jedná dle komisařky o „krok zpět“, který chrání operátora před konkurencí. Nicméně o aspektech inovace a dynamické konkurence se v textu nemluví, taktéž respektování vlastnických práv není pro Review 2006 důležité. Důležitá je konkurence, která
zajistí investice a ty pak hospodářský růst a snížení nezaměstnanosti. Také se hovoří o tom, že ty země, které nemají konkurenční trhy, nevhodným způsobem implementovaly NRF.
Závěr Práce se zabývala některými aspekty fungování NRF. Nejprve byly vymezeny relevantní právní předpisy a popsány některé regulační nástroje, které mají NRA k dispozici. V další části se práce zabývala analýzou dvou relevantních trhů a nabídla alternativní podání daného trhu, včetně vysvětlení možných dopadů pro fungování trhu. Ve třetí části bylo poukázáno na některé širší souvislosti služby LLU a prezentovány argumenty, proč existuje substituce mezi pevnou a mobilní službou. V poslední části byly otevřeny otázky, na které v NRF není možné v současné době nalézt odpověď, avšak jsou rozhodující pro rozvoj trhu elektronických komunikací. Službu LLU je možné použít jako jediný dostatečný regulační nástroj pro zajištění efektivní konkurence na relevantních trzích, avšak i regulace služby LLU ukrývá dlouhodobá regulační rizika související s rozvojem tohoto trhu, resp.s investicemi do nových přístupových sítí. Služba LLU v současné době stojí nad většinou relevantních trhů a jejich regulaci je možné považovat za nadměrnou a neefektivní, neboť dochází k duplicitě regulačních opatření. NRF čelí vážné hrozbě nemožnosti rozvoje trhu zejména s ohledem na dlouhodobé hledisko. Vzhledem k tomu, že aplikací NRF jsou systematicky potlačovány podněty k investování do nových služeb a nových technologií přístupu, je hledání odpovědi na otázku investování a inovace naprosto zásadní. NRF staví na statické efektivnosti a konkurenci; ta je postavena na vrchol jako hlavní cíl a je argumentováno zejména přínosy pro zákazníka. Nově příchozí podnikatelé na trhu jsou preferováni před původními státními monopoly (nyní již soukromými společnostmi). Jejich postavení na trhu je silně preferováno s cílem podpořit investice a pomoci jim na jednotlivých stupních „investment ladder“ právě na úkor původních subjektů. Zcela mimo zájem aplikace NRF stojí přímí konkurenti telekomunikačních subjektů, avšak na širším trhu elektronických komunikací již začlenění operátoři kabelových sítí. Právě ve srovnání těchto dvou, původně jiných, trhů je viditelná diskriminace v podnikání. NRF nerespektuje základní předpoklady podnikání, a to je zejména vlastnické právo k výdělečnému aktivu. Potřeba uspokojit potřeby zákazníka je postavena před vlastnické právo některých podnikatelských subjektů. Porušením jednoho předpokladu vzniká problém s podněty k dynamickému rozvoji trhu a inovací služeb, které by vedly k uspokojování potřeb zákazníků. Review NRF 2006 ve svém aktuálním návrhu neumožňuje realizovat přínosy dynamické konkurence, ale naopak s větším důrazem stojí na preferenci statické konkurence a v konečném důsledku brání rozvoji, který by byl ve prospěch zákazníka.
Příloha č. 1 - seznam relevantních trhů Podle OOP 1 článku 2, odstavce 2 se Relevantními trhy rozumějí a) relevantní trhy služeb elektronických komunikací pro koncové uživatele (maloobchodní úroveň): trh č. 1 přístup k veřejné telefonní síti v pevném místě pro nepodnikající fyzické osoby, trh č. 2 přístup k veřejné telefonní síti v pevném místě pro právnické a podnikající fyzické osoby, trh č. 3 veřejně dostupné národní telefonní služby poskytované v pevném místě pro nepodnikající fyzické osoby, trh č. 4 veřejně dostupné mezinárodní telefonní služby poskytované v pevném místě pro nepodnikající fyzické osoby, trh č. 5 veřejně dostupné národní telefonní služby poskytované v pevném místě pro právnické a podnikající fyzické osoby, trh č. 6 veřejně dostupné mezinárodní telefonní služby poskytované v pevném místě pro právnické a podnikající fyzické osoby, trh č. 7 minimální soubor pronajatých okruhů,
b) relevantní trhy služeb elektronických komunikací pro podnikatele zajišťující veřejně dostupné sítě nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací (velkoobchodní úroveň):
trh č. 8 původ volání (originace) ve veřejné telefonní síti v pevném místě, trh č. 9 ukončení volání (terminace) v jednotlivých veřejných telefonních sítích poskytovaných v pevném místě, trh č. 10 tranzitní služby v pevné veřejné telefonní síti, trh č. 11 velkoobchodní plný přístup k účastnickému kovovému vedení nebo sdílený přístup k účastnickému kovovému vedení nebo úseku účastnického kovového vedení sítě pro účely poskytování služeb elektronických komunikací, trh č. 12 velkoobchodní širokopásmový přístup v sítích elektronických komunikací, trh č. 13 velkoobchodní poskytování koncových úseků pronajatých okruhů v sítích elektronických komunikací, trh č. 14 velkoobchodní poskytování páteřních úseků pronajatých okruhů v sítích elektronických komunikací, trh č. 15 přístup a původ volání (originace) ve veřejných mobilních telefonních sítích, trh č. 16 ukončení volání (terminace) v jednotlivých veřejných mobilních telefonních sítích, trh č. 17 velkoobchodní vnitrostátní trh mezinárodního roamingu ve veřejných mobilních sítích, trh č. 18 služby šíření rozhlasového a televizního vysílání v sítích elektronických komunikací poskytující obsah vysílání koncovým uživatelům.
Příloha č. 2 – závěry k analýze trhu č. 11 Úřad konstatuje, že trh č. 11 – velkoobchodní plný přístup k účastnickému kovovému vedení nebo sdílený přístup k účastnickému kovovému vedení nebo úseku účastnického kovového vedení sítě pro účely poskytování služeb elektronických komunikací není efektivně konkurenčním trhem, neboť na něm působí podnik s významnou tržní silou, ČESKÝ TELECOM, a.s., a nápravná opatření vnitrostátního práva nebo práva Společenství v oblasti hospodářské soutěže (regulace ex post) nepostačují k řešení daného problému. Z provedené analýzy vyplývá, že tržní síla společnosti ČESKÝ TELECOM, a.s. je natolik významná, že pro fungování trhu je nezbytné předem stanovit některé podmínky pro její podnikání. Analýza identifikovala přítomnost překážek trvalého charakteru bránících vstupu na tento trh, a to vlastnictví převážné části přístupových sítí (tvořených účastnickými kovovými vedeními) společností ČESKÝ TELECOM, a.s. Vybudování těchto přístupových sítí jinými operátory brání investiční náročnost a okolnosti spojené se stavebním řízením. Přístupová síť společnosti ČESKÝ TELECOM, a.s. pokrývá téměř všechny domácnosti a firmy v ČR, z čehož je zřejmé, že na analyzovaném trhu není prostor pro budování další paralelní (duplicitní) infrastruktury srovnatelných parametrů. Vynaložení takových investic by nezajišťovalo ekonomickou návratnost. Vzhledem k tomu Úřad konstatuje, že analyzovaný trh v přiměřeném časovém období nesměřuje k rozvoji efektivní konkurence. Pozice společnosti ČESKÝ TELECOM, a.s. na analyzovaném trhu je natolik silná, že dosud vyžadovala stanovení podmínek podnikání na základě ex ante regulace. Postup pouze podle principů ex post regulace by nebyl dostatečně účinný. Analýza prokázala, že na trhu dochází k uplatňování nepřiměřeně vysoké ceny v neprospěch koncových uživatelů v případech, kdy není uplatněna cenová regulace. Tržní síla společnosti ČESKÝ TELECOM, a.s. je natolik významná, že v případě, že by nebyla uplatněna regulace cen na analyzovaném trhu, projevilo by se to v neprospěch koncových uživatelů, protože společnost by účtovala nepřiměřeně vysoké ceny za zpřístupnění účastnického kovového vedení. Ceny konkurentů v sobě zahrnují jako významnou složku velkoobchodní cenu za zpřístupnění účastnického kovového vedení, proto by i jejich ceny pro koncové uživatele byly vysoké. Úřad proto konstatuje, že nápravná opatření podle § 51 odst. 3 písm. a) až f) Zákona by vzhledem k vysokému tržnímu podílu podniku s významnou tržní silou, nevedla sama o sobě k nápravě.
Příloha č. 3 – přehled FMS v některých zemích EU Zpracováno s využitím neveřejných dat Pyramid Research
Příloha č. 4 – stav analýz trhů č.11 a č.12 Zpracováno dle údajů Culen International Země Relevantntní trh LLU WS Bitsteam Austria Ukončeno Ukončeno Belgium Analýza neporovedena Analýza neporovedena Cyprus Ukončeno Ukončeno Czech Rep. Ukončeno Ukončeno Denmark Ukončeno Ukončeno Estonia Analýza neporovedena Analýza neporovedena Finland Ukončeno Ukončeno France Ukončeno Ukončeno Germany Ukončeno Komise komentuje Greece Komise uzavřela Komise uzavřela Hungary Ukončeno Ukončeno Ireland Ukončeno Ukončeno Italy Ukončeno Ukončeno Latvia Analýza neporovedena Analýza neporovedena Lithuania Ukončeno Ukončeno Luxembourg Analýza neporovedena Analýza neporovedena Malta Analýza neporovedena Analýza neporovedena Netherlands Ukončeno Ukončeno Poland Komise uzavřela Notifikováno Komisi Portugal Ukončeno Ukončeno Slovakia Ukončeno Analýza neporovedena Slovenia Ukončeno Ukončeno Spain Ukončeno Ukončeno Sweden Ukončeno Ukončeno UK Ukončeno Ukončeno
Literatura: Bauer Johannes: Unbundling policy in the United States, Players, Outcomes and Effects - Quello Center for Telecommunication Management and Law, Michigan State University 2005 Bourreau Marc, Dogan Pinar: Regulation and Innovation in the Telecommunication Industry – Telecommunications Policy, Vol. 25(3), 2001 Fijnvandraat Marieke, Bouwman Harry: Flexibility and Broadband Evolution - Telecommunications Policy Volume 30, Issues 8-9, (2006) Hayek F.A.: Právo, zákonodárství, svoboda. Academia 1998 Kirzner Izrael: Jak fungují trhy, Liberální Institut 1998 Quigley Neil: Dynamic Competition in Telecommunications: Implications for Regulatory Policy - CD Howe Institute 2004, http://www.cdhowe.org/pdf/commentary_194.pdf Richards Paul: The limitations of market-based regulation of the electronic communications sector, Telecommunications Policy Volume 30, Issues 3-4 Reding Viviane (EC): The review 2006 of EU Telecom rules: Strengthening Competition and Completing the Internal Market, http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=SPEECH/06/422&format=PDF&aged=0&la nguage=EN&guiLanguage=en EC 2006a: Draft commission recommendation on relevant product and services market http://europa.eu.int/information_society/policy/ecomm/doc/info_centre/public_consult/review/recomm endation_final.pdf EC 2006b: The EU Regulatory Framework for electronic communications networks and services, proposed changes http://ec.europa.eu/information_society/policy/ecomm/doc/info_centre/public_consult/review/staffwor kingdocument_final.pdf EC 2006c: The EU Regulatory Framework for electronic communications networks and services, impact assessment http://ec.europa.eu/information_society/policy/ecomm/doc/info_centre/public_consult/review/impacta ssessment_final.pdf EC 2005: 11th Implementation report http://europa.eu.int/information_society/policy/ecomm/implementation_enforcement/annualreports/11 threport/index_en.htm ECTA: ECTA's submission to the Call for Input on the 2006 Review, 2006 http://www.ectaportal.com/en/basic522.html ETNO 2006: Reflection Document in reply to the European Commission call for input Recommendation on relevant markets, 2006 http://www.etno.be/Portals/34/ETNO%20Documents/Information%20Society%20i2010/RD236%20%20RPOL%20Review%20relevant%20markets%20recommendation.pdf
ETNO - Reflection Document - ETNO contribution to the 2006 Review, 2006 http://www.etno.be/Portals/34/ETNO%20Documents/Information%20Society%20i2010/RD235%20%20LTRF%20call%20for%20input.pdf OPTA Research: Regulating Emerging Markets? 2005http://www.opta.nl/download/EPN05%5Fuk%2Epdf OPTA Research: Wholesale line rental (WLR) Analyses, 2005 http://www.opta.nl/download/Study%5Ffinal%5Fuk%2Epdf
Články Císař Jan: Jak vznikají novodobé monopoly? http://www.libinst.cz/komentare.php?id=265, 15.8.2006 Císař Jan: Elektronické komunikace v zajetí regulace http://www.libinst.cz/komentare.php?id=244, 30.6.2006 Císař Jan: Telekomunikační kohouti v ringu http://www.libinst.cz/komentare.php?id=221, 6.4.2006 Horák Ondřej: Internet se v ČR posunul zase o krok dále http://www.libinst.cz/komentare.php?id=281, 18.9.2006 Chvalovský Karel: Možnosti vysokorychlostního Internetu přes xDSL http://www.lupa.cz/clanky/moznosti-vysokorychlostniho-internetu-pres-xdsl/, 13.2.2001 Kozáková Pavla: Volný: no-limit Internet highway - Czech business weekly, http://www.cbw.cz/phprs/2006081401.html, 14. 08. 2006 Kusnyér Ladislav: VDSL v Európe: nová snaha o monopol? http://www.isdn.cz/clanek.php?cid=7917, 11.8.2006 Lér Martin: Volný ADSL2+: ne na plnou rychlost, ale přes vlastní LLU http://www.lupa.cz/clanky/volny-adsl2-ne-na-plnou-rychlost-ale-pres-vlastni-llu/ , 24.10. 2005 Meruňka Mirek: Český broadband v Evropě propadl http://www.isdn.cz/clanek.php?cid=7768, 16.5.2006 Peterka Jiří (2003): 18 relevantních trhů http://www.lupa.cz/clanky/18-relevantnich-trhu/, 14.5.2003 Peterka Jiří (2005) - V čem je české ADSL jiné? http://www.lupa.cz/clanky/v-cem-je-ceske-adsl-jine/ , 6.6.2005 Peterka Jiří (2006a): Stalo se: EU je proti (regulačním) prázdninám http://www.lupa.cz/clanky/stalo-se-eu-je-proti-regulacnim-prazdninam/ , 3.7.2006 Peterka Jiří (2006b): Stalo se: ČTÚ proti Evropské komisi http://www.lupa.cz/clanky/stalo-se-ctu-proti-ek/ , 28. 8. 2006 Štědroň Bohumír: Reforma evropského telekomunikačního práva, http://www.lupa.cz/clanky/reforma-evropskeho-telekomunikacniho-prava/ , 20. 11. 2003
Deutsche Telekom musí pustit konkurenci do své nové širokopásmové sítě – DigiWeb.cz, http://digiweb.ihned.cz/3-19141270-deutsche+telekom-i00000_d-17, 22.8.2006
Vodafone pozastavil výstavbu sítě UMTS. Nevyplatí se. http://mobil.idnes.cz/vodafone-pozastavil-vystavbu-site-umts-nevyplati-se-pdj/mob_operatori.asp?c=A060720_112242_mob_operatori_brz, – 20.7.2006 Cullen International – www.cullen-international.com Pyramid Research – www.pyramidresearch.com
