Antibiotikum. Antibiotikum RIFAXIMIN pro léčbu endometritid a jiných bakteriálních infekcí genitálního ústrojí. RIFAXIMIN pro INTRAMAMÁRNÍ terapii

Antibiotikum RIFAXIMIN pro léčbu endometritid a jiných bakteriálních infekcí genitálního ústrojí

Rifaximin: neprostupuje stěnovými bariérami není metabolizován nezanechává rezidua v mléce ani mase léčeného zvířete. Obě formy, vhodné pro intrauterinní a intravaginální podání, zajišťují: rychlé uvolňování účinné látky její rovnoměrné rozprostření i do méně přístupných částí vysokou přilnavost ke stěnám ošetřeného orgánu.

BEZ OCHRANNÝCH LHŮT! ŠIROKÝ ZÁBĚR. BEZ NEŽÁDOUCÍCH ÚČINKŮ. FATROXIMIN

FATROXIMIN

endofoam ad us. vet.

tbl. uter. ad us. vet.

Katetry a jednorázové rukavice přiloženy. Jednorázové rukavice přiloženy.

Rifaximin je antibiotikum se širokým spektrem účinku proti Gram-negativním, a zvláště proti Gram-pozitivním a anaerobním bakteriím, a to při extrémně nízké MIC. Ve formě intrauterinních tablet a foamu léčí endometritidy, cervicitidy, vulvovaginitidy, pyometry a další poporodní infekce.

Antibiotikum RIFAXIMIN pro INTRAMAMÁRNÍ terapii

Výrobce: Zastoupení pro ČR a SR:

Via Emilia 285, 40064 Ozzano Emilia (BO), Itálie tel.: 0039 051 6512711 fax: 0039 051 6512728 e-mail: [email protected] http://www.fatro.it

Výzkumný ústav biofarmacie a v e t e r i n á r n í c h l é č i v, a . s . 254 49 Jílové u Prahy, tel./fax: 241950669 E-mail: [email protected], http://www.bri.cz

Období zaprahlosti

FATROXIMIN DC (Rifaximin) Veškerý účinek soustředěn do mléčné žlázy Neprochází bariérami z mléka do krve Jen 36 hodin ochranná lhůta na mléko Bez ochranné lhůty na maso Velmi nízká MIC na bakterie způsobující mastitidy Vysoká účinnost

Období laktace

CEFAXIMIN-L (Rifaximin + Cefacetril) Synergický účinek dvou širokospektrálních antibiotik Dvoufázový efekt Krátké ochranné lhůty Vysoký stupeň účinnosti Desinfekční ubrousky a značení mastitidních krav přiloženy

Toto unikátní antibiotikum může být podáváno proti mastitidám kdykoli (jak v laktaci, tak v období zaprahlosti) díky svým specifickým vlastnostem, nikoli kvůli použití rozdílného vehikula. Mastitis: na všechny případy, pro prevenci a léčbu v době stání na sucho, stejně jako na léčení akutních mastitid v době laktace.

Výrobce: Zastoupení pro ČR a SR:

Via Emilia 285, 40064 Ozzano Emilia (BO), Itálie tel.: 0039 051 6512711 fax: 0039 051 6512728 e-mail: [email protected] http://www.fatro.it

Výzkumný ústav biofarmacie a v e t e r i n á r n í c h l é č i v, a . s . 254 49 Jílové u Prahy, tel./fax: 241950669 E-mail: [email protected], http://www.bri.cz

Obsah: Možnosti anestezie u skotu při zákrocích v dutině břišní............................................................................................. 6 Jan Šterc Poznatky o provádění císařských řezů u skotu v Belgii................................................................................................. 9 Tomáš Haloun, Petr Chomát Strategie řešení ztíženého porodu u krávy.................................................................................................................. 12 Josef Zajíc, Radovan Doležel, Svatopluk Čech Komplikace při provádění císařského řezu a komplikace po císařském řezu u krav................................................. 14 Josef Zajíc, Radovan Doležel, Svatopluk Čech Hypokalcémie krav v peripartálvím období................................................................................................................ 19 Martin Vlček, Josef Prášek, Josef Illek Okoloporodní preventivní program............................................................................................................................ 21 Martin Vlček, Alltechnology Praha Další zkušenosti s využitím systému kultivace na farmě při tlumení mastitid ve stádě dojnic................................ 23 J. Prášek, J Illek, J. Smola

Císařský řez a komplikace při porodu u skotu

Česká buiatrická společnost Palackého 1-3, 612 42 Brno, e-mail: [email protected]

Sborník referátů odborného semináře


Odborný garant: Doc. MVDr. Josef Illek, DrSc. Dipl.ECBHM., MVDr. Jan Šterc, Ph.D. Pavilon Prof. Klobouka, VFU Brno 13. 11. 2010

ISBN: ISBN: 978-80-86542-24-6

–5–


Možnosti anestezie u skotu při zákrocích v dutině břišní Jan Šterc

Sedace:

Možnosti provádění operace u skotu: ·

·

na stojícím zvířeti (na stání nebo v kleci) o výhody: - minimální zátěž zvířete - lze operovat jen v lokálním znecitlivění - odpadají komplikace s celkovým znecitlivěním o nevýhody: - nevhodné pro zvířata u kterých hrozí ulehnutí na ležícím zvířeti (na podlaze, Horáčkův stůl) o výhody: - použitelné u zvířat ležících nebo u kterých hrozí ulehnutí o nevýhody: - malá kapacita plic u skotu - tlak orgánů dutiny břišní na bránici - nebezpečí nadmutí, aspirační pneumonie, exacerbace plicního onemocnění, torze dělohy

Anestetikum

iv. dávka (mg/kg)

im. dávka (mg/kg)

Xylazin

0,05 – 0,15

0,1 – 0,33

Detomidin

0,01 – 0,02

0,04 – 0,06

Medetomidin

0,01 – 0,02

0,03 – 0,04

Lokální anestezie u skotu Znecitlivění na trupu a zádi Proximální paravertebrální znecitlivění: ·

·

Možnosti anestezie: · · ·

lokální anestezie + fixace lokální anestezie + sedace injekční celkové úplné znecitlivění

Princip: - znecitlivění slabiny aplikací lokálního anestetika k dorzální a ventrální větvi T13, L1-L3 Provedení: - místa vpichu jehly = na linii probíhající laterálně od mediální linie ve vzdálenosti asi 5 cm od ní v úrovni trnových výběžků L1-L4 - zavedení jehly vertikálně kolmo na dorzální plochu kraniální části kostálního výběžku - povytažení jehly, její sklonění a zavedení kranioventrálně pod úhlem 45o před kraniální okraj kostálního výběžku – aplikace 10 – 20 ml anestetika

Celkové úplné znecitlivění (injekční): Premedikace Xylazin (0,1 – 0,2 mg/kg iv) Xylazin (0,05 – 0,1 mg/kg iv) Butorphanol (0,05 mg/kg iv) Xylazin (0,05 – 0,1 mg/kg iv) Butorphanol (0,05 mg/kg iv) Xylazin (0,05 – 0,1 mg/kg iv)

Indukce Ketamin (2 – 3 mg/kg iv) Ketamin (2 mg/kg iv) Tiletamin (0,5 mg/kg iv) Zolazepam (0,5 mg/kg iv) Tiletamin (0,5 mg/kg iv) Zolazepam (0,5 mg/kg iv)

Trvání (min)

Způsob prolongování

15 – 20

Opakovaná aplikace polovičních dávek.

20 – 30

Opakovaná aplikace xylazinu a ketaminu v třetinových dávkách.

15–20

Aplikace xylazinu a ketaminu. Opakovaná aplikace tiletaminu a zolazepamu způsobí dlouhodobé zotavení.

15 – 20

Aplikace X, K,T,Z v polovičních dávkách

–6–


·

·

·

Výhody: - dobrá anestezie všech vrstev břišní stěny - nepřítomnost anestetika v operační ráně Nevýhody: - obtížné provedení u tlustých zvířat - někdy obloukovité prohnutí páteře do strany způsobené paralýzou hřbetních svalů Komplikace: - možné nabodnutí aorty nebo vena cava caudalis - možná blokáda n. femoralis při kaudální migraci anestetika

·

·

·

·

Princip: znecitlivění slabiny aplikací lokálního anestetika k raménkům dorz a ventr větve T13, L1-L3 Provedení: - na distální konce kostálních výběžků L1-L4 se aplikuje vějířovitě na ventrální, dorzální a kaudální plochu jejich „hrotu“ 10 ml anestetika Výhoda: - snadnější provedení - použití běžně dostupných jehel - nemožnost nabodnutí velkých cév - nedochází k prohnutí páteře do strany - nedochází k blokádě n. femoralis - nepřítomnost anestetika v operační ráně Nevýhoda: - někdy horší anestetický účinek v důsledku variability průběhu nervových větví

·

·

·

·

Invertovaný L-blok ·

·

·

Princip: - znecitlivění slabiny aplikací lokálního anestetika kaudálně za poslední žebro a ventrálně od příčných výběžků bederních obratlů Provedení: - zavedení dlouhé jehly (20 cm) podél kaudální hranice posledního žebra - pomalé vytahování jehly a současně rovnoměrná aplikace 40 – 50 ml lokálního anestetika - zavedení stejné jehly podél linie jdoucí ventrálně pod příčnými výběžky bederních obratlů Výhody: - snadná technika provedení - nepřítomnost anestetika v operační ráně

Nevýhody: - neúplná blokáda hlubších vrstev břišní stěny Komplikace: - potencionální toxicita velkých dávek lokálního anestetika

Epidurální znecitlivění

·

Distální paravertebrální znecitlivění · -

·

·

·

–7–

Princip: - aplikace lokálního anestetika do epidurálního prostoru v intercoccygeálním (Co1-Co2), sakrococcygeálním (nebo lumbosakrálním) prostoru Provedení: - pohyby ocasem nahoru a dolů - vyhmatání štěrbiny mezi Co1 a Co2 - zavedení jehly štěrbinou do páteřního kanálu - aplikace 1 ml – musí volně vtékat, bez odporu - pomalá aplikace celé dávky anestetika Používaná lokální anestetika: - 1% prokain - 2% lidokain - 0,5 % bupivakain Dávkování: - do 10 ml –> kaudální (malé) epidurální znecitlivění – anus, vulva, vagina, perineum - 30 – 80 ml –>kraniální (velké) epidurální znecitlivění – kaudální polovina trupu po bránici Výhody: - minimální účinek na kardiovaskulární a respiratorní systém - minimální účinek na ostatní orgánové systémy - minimální toxicita - dobrá svalová relaxace - dobrá analgezie - rychle zotavení - relativně jednoduchá a levná technika Nevýhody: - obtížné, když nelze identifikovat prostor mezi Co1 a Co2 - obtížné provedení je-li sakrococcygeální prostor osifikován u starých krav Komplikace: - infekce páteřního kanálu - krvácení při nabodnutí cév - při předávkování nebo subarachnoidální aplikaci může nastat - přechodná ztráta vědomí - spasmus flexorů, rychle kontrakce svalů,


-

konvulzivní křeče - paralýza dýchacích svalů - hypotonie - hypotermie

Segmentální dorzolumbální epidurální blokáda

·

·

·

·

Princip: - aplikace lokálního anestetika do epidurálního prostoru v prostoru L1 – L2 Provedení: - místo vpichu = 1,5 cm před kraniálním okrajem procesus spinosus L2, mírně paramediálně - lokální znecitlivění místa vpichu a 2 cm incize kůží - spinální jehla (14 – 18 G, 12 cm) se zavádí přes incizi ventrálně a mediálně tak, aby svírala úhel 10 – 13o se svislou přímkou vedenou v mediální rovině

·

·

–8–

jehla se zavede do hloubky 8 cm, při průchodu přes lig. interarcuare se zvýší odpor, po proniknutí odpor ustane – hrot je v epidurálním prostoru - aplikace 1 ml – musí volně vtékat, bez odporu - pomalá aplikace celé dávky anestetika Používané lokální anestetikum a dávka: - 8 ml 2% lidokainu Výhody: - jen 1 vpich - malá dávka anestetka - kvalitní znecitlivění obou slabin Nevýhody: - instrumentální náročnost - ztráta kontroly nad pánevními končetinami Komplikace: - Infekce, trauma, hematom páteřního kanálu


Poznatky o provádění císařských řezů u skotu v Belgii Tomáš Haloun, Petr Chomát

Souhrn: Článek popisuje zkušenosti s prováděním císařských řezů v Belgii. Císařský řez je prováděn téměř výhradně na stojící krávě a většinovou indikací je plemenná příslušnost matky k belgickému modrému plemeni. U dojnic na mléčných farmách se přistupuje k císařskému řezu ihned poté co je zjištěno, že porod neproběhne přirozenou cestou a první pokusy o vybavení plodu jsou neúspěšné. Je zde popsána metodika operace od přístupu do dutiny břišní přes vybavení plodu a suturu dělohy, kdy se upřednostňuje jednoetážová sutura pokračujícim invertujícím stehem. Krátce je zde diskutována úspěšnost těchto zákroků.

Úvod Císařský řez u skotu patří mezi nejstarší chirurgické zákroky ve veterinární medicíně u skotu. Zejména v chovech masného skotu se jedná o relativně frekventovaný zákrok. Nicméně v chovech mléčného skotu je druhým nejčastějším chirurgickým zákrokem v dutině břišní (po chirurgické repozici dislokovaného slezu). Jeho včasná indikace a správné provedení snižuje ztráty telat a matek v souvislosti s komplikovaným porodem.1,2 Bohužel v našich podmínkách je často vyžadován až jako poslední možnost až po mnohých neúspěšných pokusech o vybavení plodu. Je pochopitelné, že v takových případech se úspěšnost zákroku (z hlediska přežití matky a telete a z hlediska zachování produkce matky) výrazně snižuje.

Indikace a metodika císařského řezu Indikace k provedení císařského řezu mohou být na straně matky i plodu. K indikacím ze strany matky patří předčasně gravidní jalovice, deformity pánve, nedostatečně otevřený děložní krček a úzké porodní cesty. U masných plemen je významnou indikací dvojité osvalení způsobené hypertrofií hýžďového svalstva zejména u plemene belgické modré. K indikacím ze strany plodu lze uvést nereponovatelnou nepravidelnou polohu, nadměrná velikost plodu, emfyzematický plod, anasarca, schistosoma reflexum, hydrocephalus, mumifikace apod.3 V našich podmínkách je císařský řez prováděn obvykle na stojící nebo ležící matce. Císařský řez na stojící matce je preferován, ale je možné ho provádět jen na kra-

vách v dobré kondici, u kterých jsme si jisti, že vydrží stát po celou dobu operace. Císařský řez na stojící matce je prováděn v paravertebrálním znecitlivění přístupem z levé paralumbální fossy řezem dostatečně dlouhým a orientovaným tak, aby umožnil vybavení plodu z dělohy a dutiny břišní. Císařský řez na ležící matce je obvykle prováděn u krav zesláblých a vyčerpaných v průběhu dlouhotrvajícího porodu. Tato zvířata již obvykle leží a pokud jsou schopna se postavit, jsou v tak špatné kondici, že by nevydržela stát po celou dobu operace. U těchto krav je císařský řez prováděn v kraniální epidurální anestezii v kombinaci s infiltrační lokální anestezii v místě řezu. Mnohdy je tato anestezie doplňována neuroleptanalgezií. Vlastní císařský řez je pak prováděn přístupem levé slabiny paramamárním řezem opět dostatečně dlouhým, aby bylo možno bez větších potíží vybavit plod. 2,3,4

Císařské řezy v Belgii V naši veterinární praxi provádíme císařský řez relativně často. Vzhledem k tomu, že jsme cítili potřebu zdokonalit se v technice tohoto zákroku, rozhodli jsme se absolvovat stáž na pracovišti specializovaném na tyto zákroky. Proto jsme v březnu 2009 navštívili praxi Dr. Gooderise, který patří k předním belgickým odborníkům pro choroby skotu. Mnohé poznatky, které jsme zde získali nám připadají natolik cenné, že jsme se rozhodli podělit se o ně s naší veterinární veřejností. Dr. Gooderis své praxi provede cca 1000 - 1200 císařských řezů za rok a to převážně v období od zimy do časného jara. Zhruba polovinu jeho praxe tvoří farmy zabývající se chovem belgického modrého skotu, druhou polovinu pak farmy specializované na produkci mléka převážně s holštýnským skotem. Nejčastější indikací k císařskému řezu je právě plemenná příslušnost matky k plemeni belgické modré. Náhled na indikaci k císařskému řezu v praxi Dr. Gooderise vyplývá ze skutečnosti, že u jedinců plemene belgické modré s výraznou dvojitou zmasilostí (double muscling) je úspěšný porod normální cestou takřka nemožný. (Sami jsme byli během naši stáže svědky pokusu o porod přirozenou cestou, kdy tele bylo emfysematické a majitel odmítl císařský řez. Případ skončil druhý den úhynem

–9–


matky). V době očekávaného telení progresivnější farmáři měří kravám (v té době již uvázaným na porodně) ráno a večer rektální teplotu. Pokud teplota klesne ráno, císařský řez je proveden během odpoledne, pokud večer zákrok je proveden následující ráno. Nespornou výhodou tohoto systému je omezení jistě velmi nepříjemných nočních operací. S provedením císařského řezu se vždy jinak vyčká na první příznaky začínajícího porodu. U dojnic na mléčných farmách se přistupuje k císařskému řezu ihned poté co je zjištěno, že porod neproběhne přirozenou cestou a první pokusy o repozici nebo vybavení plodu jsou neúspěšné. Je třeba upozornit, že za indikaci k císařskému řezu je v této praxi považována i zadní poloha plodu během porodu holštýnského skotu. Je zřejmé, že v těchto případech jsou krávy v dobré kondici a dokážou stát během celé operace. Proto je císařský řez v praxi dr. Gooderise prováděn výhradně na stojící matce. Zákrok je prováděn na matce uvázáné na stání, s vyvázánou levou zadní končetinou. Pokud to není nezbytné, není matka sedována. Jak nám sdělil Dr. Gooderis sedaci provádí jen v ojedinělých případech nízkými dávkami xylazinu. Před zákrokem je velmi důkladně oholen levý bok pacientky a je provedena standardní příprava operačního pole. Anestezie je prováděna jen lokální infiltrací místa řezu (line block) 2% lidokainem a dále je provedena malá epidurální anestezie 3 ml 2% lidokainu. Pro snadnější vybavení dělohy je krávě před zákrokem aplikováno uterorelaxans isoxsuprinlaktát . Řez stěnou břišní je veden v levé paralumbální fosse ventrálním směrem. Postupně je protnuta kůže, musculus cutaneus maximus, musculus obliqus externus abdominis, musculus obliqus internus abdominis a musculus transversus abdominis a peritoneum. Dr. Gooderis dbá na to, aby řez břišní stěnou nebyl příliš malý, protože se zvětšuje možnost vzniku seromu, nebo podkožního emfyzému při obtížném vybavování telete. Po otevření dutiny břišní je stěna dělohy uchopena do velkých kleští a přidržena v dorzální komisuře rány. Pak je vybavena část dělohy (obsahující většinou distální část některé končetiny) z břicha. Po vybavení dělohy z břicha je proveden řez stěnou dělohy mimo placentomy. Je třeba poznamenat že operatér příliš nesleduje vytékaní plodových vod do dutiny břišní matky, což je dáno tím že v absolutní většině je řez prováděn za fysiologických podmínek. Po navázaní končetin na porodní provázky je plod vybaven (obvykle za pomoci kladky) z dělohy a dutiny břišní. Operatér vybavování telete pečlivě kontroluje

a eventuelně rozšíří řez dělohou. Přerušení pupečního provazce je provedeno vždy kontrolovaně pří vybavování telete. Teleti většinou není věnována žádná speciální péče, pouze je odstraněn případný hlen z dutiny ústní a nosní. Po vybavení plodu je děloha fixována pomocí kleští a backhausu k dorsální komisuře rány. Placenta vyčnívající z dělohy je nůžkami odstřihnuta (aby nekomlikovala její suturu) a následuje uzavření dělohy. K sutuře dělohy je používíán syntetický vstřebatelný monofilamentní materiál o síle EP 5. (Dr. Gooderis používá vlákno PDS EP5, ale sdělil nám, že někteří jeho kolegové eventuélně používají i Cat gut EP 7). Sutura dělohy je provedena v jedné etáži pokračovacím stehem (tzv. Utrechtským stehem) a to bez pomoci asistenta. Před konečným uzavřením jsou do dělohy vloženy tetracyklinové čípky. Do dutiny břišní je aplikovaná směs antibiotik (neomycin, linkomycin, penicilin). Následně je provedena sutura břišní stěny jednoduchým pokračovacím stehem ve dvou etážích. Velmi pečlivě se operatér věnuje uzávěru podkoží, kde mohou vzniknout nepříjemné seromy, nebo hematomy. Sutura kůže je provedena také pokračovacím stehem. Stehy jsou farmářem odstraněny za cca 10 dní. Po zákroku nejsou pacientce podávána celkově antibiotika. Ty jsou dlouhodobě aplikovány jen při výskytu komplikací. Ke kravám u kterých nenastaly komplikace se operatér již nevracel. Dle sdělení dr. Gooderise dojde každoročně ke ztrátě 2 – 4 krav, což je při počtu prováděných operací úctyhodné číslo. O zručnosti operatéra svědčí také fakt, že doba provedení císařského řezu se pohybovala od 20 do 30 minut.

Závěr Na základě informací získaných na naši stáži si dovolujeme zdůraznit, že předpokladem dobrého výsledku císařského řezu, je včasná indikace a správná technika provedení tohoto zákroku. To koresponduje s literárními údaji, které uvádějí, že při včasné indikaci je přežitelnost matky od 85 – 95 % a telat 100 %.2 Což se jistě u operací provedených jako poslední možnost po několikahodinovém telení říci nedá. Včasná indikace císařského řezu také umožní provádět zákrok na stojící matce. Trochu problematické je použití xylazinu u rabiatních zvířat. Jeho aplikace může vést nejen k ulehnutí operovaného zvířete, ale vždy způsobí tonizaci stěny dělohy se kterou se pak hůř manipuluje. Některými autory je proto pro výrazně neklidné matky doporučována aplikace acepromazinu v kombinaci s butorfanolem. 5

– 10 –


Jako přínosná se nám jeví aplikace uterorelaxancií matce před zákrokem. Jejich použití umožnilo snadnou manipulaci s dělohou během zákroku. Bohužel jsme nenašli žádnou specialitu s obsahem isoxsuprinlaktátu registrovanou v České republice. Velmi přínosným se nám jeví i použití uchopovacích kleští, které velmi zjednodušují manipulaci s dělohou. Diskutovanou otázkou je počet etáží na stěně dělohy. Naši autoři doporučují suturu dělohy ve dvou etážích invertujícím stehem (Amann, Lambert). 4 Na rozdíl od zahraničních autorů, kteří uvádí, že pokud je tele živé a stěna dělohy má dobrou viabilitu dostačuje jedna vrstva pokračovacího invertujícího stehu (Cushing, Utrecht, Lembert.). Dvě vrstvy jsou doporučovány pokud je tele mrtvé, nebo byla natržena stěna dělohy při vybavování plodu. 2 Jednoetážová sutura stěny dělohy dle našich současných zkušeností problém nedělá a výrazně přispívá ke zkrácení doby operace. Doba námi prováděné operace při použití tohoto postupu se pohybuje okolo od 30 do 60 minut. Na základě získaných zkušeností si dovolujeme tvrdit, že císařský řez je možno běžně provádět v terénních podmínkách. Zejména jeho včasná indikace umožní dosahovat dobrých výsledků operace a povede k výraznému sní-

žení ztrát v důsledku komplikovaných porodů. Je na nás abychom zvážili jestli chceme problematický porod relativně rychle a efektivně ukončit, nebo podstoupíme i několikahodinové telení s pochybným výsledkem. 1. Fubini S.L.: Surgery of the Uterus In: Fubini S. L., Ducharme N. G. Farm Animal Surgery; W. B. Saunders Company, 2002:382390. 2. Newman K.D., Anderson D.E.: Cesarean Section in Cows. In: Desroches A. Update in Soft Tissue Surgery. The Veterinary Clinics of North America 2005;21(1):73 - 100. 3. Kudláč E. : Císařský řez u krávy. In: Kudláč E. Veterinární porodnictví a gynekologie; SZN Praha,1977: 345-354 4. Doležel R., Kudláč E. et al. Veterinární porodnictví. Brno; VFU Brno, 2000:116 - 120. 5. Carroll G.L., Hartsfield S.M.: General Anesthetics Techniques in Ruminants. In: Swanson C.R., Anesthesiology Update. The Veterinary Clinics of North America 1996;12(3):627-662.

– 11 –


Strategie řešení ztíženého porodu u krávy Josef Zajíc, Radovan Doležel, Svatopluk Čech, VFU, FVL Brno

Porod představuje ústřední reprodukční proces, ve kterém končí jeden reprodukční cyklus a začíná druhý. Na jedné straně zúročuje veškeré předchozí úsilí zaměřené na zvládnutí puerperia, zabřeznutí zvířete a zachování březosti, na druhé straně průběh porodu významně ovlivňuje jeho další reprodukční výkonnost a užitkovost. Bohužel u krávy existuje přirozeně daná predispozice ke ztíženému porodu (např. široký plod vzhledem k relativně úzké pánvi, dvakrát lomená porodní osa, tlak bachoru atd.) a tak výskyt ztíženého porodu v chovech skotu je relativně vysoký a pohybuje se v průměru mezi 5 - 10 %. I když lze správnou plemenářskou prací, organizací a způsobem chovu výskyt ztíženého porodu do určité míry snížit, je třeba očekávat, že i za ideálních podmínek ztížený porod zůstane v chovech skotu běžnou zdravotní komplikací negativně ovlivňující užitkovost zvířat. Proto zvládnutí ztíženého porodu představuje důležitý faktor ovlivňující ekonomickou rentabilitu chovu. Přesto, že automatizace provozu postupně snižuje potřebu lidské práce, v řešení ztíženého porodu se potřeba lidské práce nemění. Úspěšné řešení ztíženého porodu tak zůstává v přímé závislosti na odborné erudici a zkušenosti chovatele a veterinární služby.

Prevence ztíženého porodu l V plemenitbě využívat jen býky, po kterých nejsou časté ztížené porody zapříčiněné nadměrně velkým plodem. Při mezi-plemenném křížení zapouštět krávy býky relativně menších plemen (prevence velkých plodů). l Zapouštět jalovice v přiměřené hmotnosti a věku (prevence úzkých porodních cest a slabých porodních kontrakcí). l Zamezit nepřiměřeně vysoké dotaci energie v průběhu stání na sucho a tak nadměrné kondici u mléčných krav před porodem (prevence velkých plodů, úzkých porodních cest a slabých porodních kontrakcí).

l Zajistit přiměřenou a vyváženou dotaci minerálních látek, především vápníku, sodíku a draslíku nejméně 14 dní před porodem (prevence slabých porodních kontrakcí, zadržení lůžka a snížené vitality plodu). l Zajistit vhodné místo pro porod (sucho, čisto, závětří, klid, volný pohyb, dostatek místa), (prevence rigidity děložního krčku, slabých porodních kontrakcí, zadrženého lůžka, dále hypoglykemie, agamaglobulinemie a infekcí novorozeného telete).

Základní porodnická asistence l Včasný přesun na místo vyhrazené pro porod (14 dní/6 týdnů před očekávaným termínem v rámci jedné farmy/v případě přesunu na jinou farmu). l Periodické vyhledávání příznaků 2. fáze porodu (příznaky nástupu fáze - odtok plodových vod, výrazné kontrakce břišní svaloviny – břišní lis; příznaky pokročilé fáze - objevení se plodových obalů, plodových obalů s plodem nebo obnažené části plodu ve vulvě) v dostatečné frekvenci (intervaly 2-3h) u krav v termínu. l Intenzivní kontrola průběhu 2. fáze porodu (intervaly 1-2h). l Zajištění včasného vyšetření (více jak 2h po odtoku plodových vod a/nebo nástupu zevně zjevných porodních kontrakcí bez objevení se plodových obalů nebo plodu ve vulvě; více jak 2h po objevení se plodových obalů nebo plodových obalů s plodem ve vulvě bez vypuzení plodu; více jak 1h po objevení se obnažené části plodu bez jeho vypuzení) s případným vybavením plodu standardním způsobem (přiměřený a řízený tah za porodní provázky nebo řetízky fixovaných na končetinách, případně i na hlavě plodu). l Vaginální palpací rozpoznání disproporce prostornosti porodních cest a velikosti plodu, abnormální polohy plodu, případně životnosti plodu. l Včasné zajištění odborné pomoci při nezvládnutelných abnormálních stavech (nejpozději do 12h od začátku 2. fáze porodní).

– 12 –


Odborné řešení ztíženého porodu 1. Důsledná a přesná diagnostika (zevní kontrola, vaginální, případně rektální vyšetření) a) Porodní stahy (intenzita a trvání stahů břišní svaloviny) b) Prostornost porodních cest (děložní krček, pánev, vulva) c) Uložení dělohy (torze, verze, flexe) d) elikost plodu (spěnky, hlava, ramena, pánev) e) Uložení plodu (poloha, postavení, držení) f) Konfigurace plodu/počet plodů (zrůdy/dvojče) g) Životnost plodu (pohyb, tep/ mrkací, polykací nebo anální reflex)

ze, případně císařský řez. Verze, flexe – řízený tah, případně císařský řez. d) Abnormálně velký plod – císařský řez, případně totální fetotomie v případě mrtvého plodu (v případě velkého plodu menšího stupně lze nejprve zkusit řízený tah). e) Nepravidelné uložení plodu – repozice, případně parciální fetotomie nebo císařský řez. f) Zrůda, dvojčata. Zrůda – dle typu zrůdy řízený tah, fetotomie nebo císařský řez. Dvojčata - řízený tah, případně císařský řez. g) Mrtvý plod – řízený tah. 3. Frekvence jednotlivých typů ztíženého porodu u krávy

1 2 3 4 5 6

Diagnóza za patologického stavu: a) Primárně/sekundárně slabé porodní stahy. b) Úzké porodní cesty (nedostatečně otevřený děložní krček - příp. rigidita děložního krčku, úzká pánev, juvenilní vulva). c) Dislokace dělohy (post/pre-cervikální, levo/ pravo-stranná torze určitého stupně; ventro/ latero/dorzo-verze/flexe). d) Abnormálně velký plod. e) Nepravidelné uložení plodu (poloha svislá/ příčná, břišní/hřbetní; postavení boční/dolní; latero/ventro/dorzo-flexe hlavy, polo/zcelapodložená hrudní/pánevní končetina). f) Zrůda, dvojčata (jednotná/podvojná zrůda; dvojčata současně vstupující do pánve). g) Mrtvý plod. 2. Indikace pro jednotlivé metody řešení ztíženého porodu a) Primárně slabé porodní stahy - vybavení telete řízeným tahem. Sekundárně slabé porodní stahy - odstranění příčiny zabraňující vypuzení plodu a vybavení plodu řízeným tahem. b) Úzké porodní cesty. Nedostatečně otevřený děložní krček - aplikace estrogenů (dle aktuálních předpisů) a oxytocinu + masáž, případně císařský řez. Úzká pánev – císařský řez. Juvenilní vulva – řízený tah, episiotomie, případně císařský řez. c) Deviace dělohy. Torze – přímá/nepřímá retor-

1- velký plod 35%; 2- torze dělohy 25%; 3- nepravidelné uložení plodu 20%; 4- úzké porodní cesty 12%; 5 - dvojčata 4%; 6 - mrtvý plod, zrůdy 2%; 7 - abnormální porodní stahy 2%

4. Časté rezervy v řešení ztíženého porodu l Pozdní rozpoznání 2. fáze porodu. l Protahování základní porodnické asistence a opožděné zajištění odborné pomoci. l Nevyužívání porodního provázku (řetízku) na hlavu plodu při řízeném tahu. l Nedostatečná ochrana perinea při vybavování plodu nebo nevyužívání episiotomie v případě juvenilní vulvy nebo velkého plodu. l Nadměrný tah. l Nevyčerpání konzervativních způsobů řešení ztíženého porodu. l Nedostatečné využívání fetotomie v případech nepravidelného držení (flexe hlavy a končetin). l Nepoužívání uterorelaxans, případně malé epidurální anestezie při komplikovanějších manipulacích v děloze. Část výše uvedených poznatků byla získána v rámci řešení grantu MŠMT ČR č. 6215712403

– 13 –


KOMPLIKACE PŘI PROVÁDĚNÍ CÍSAŘSKÉHO ŘEZU A KOMPLIKACE PO CÍSAŘSKÉM ŘEZU U KRAV Josef Zajíc, Radovan Doležel, Svatopluk Čech, VFU, FVL Brno

Abstrakt Zajíc, J., Doležel R., Komplikace při a po císařském řezu u krav. Informace o nejčastějších komplikacích, které mohou nastat v průběhu provádění císařského řezu u krav, případně v poporodním období a základní metody při jejich ošetření. V průběhu operace představuje jednu z nečastějších a nejvážnějších komplikací nemožnost extraabdominálního vybavení plodu, následuje ulehnutí zvířete a výhřez střevních kliček a dále poranění dělohy a krvácení z a. uterina media. V pooperačním období nejzávažnější komplikace představují akutní zánět pobřišnice, komplikace v hojení operační rány, retence sekundin a zánět dělohy.

KOMPLIKACE V PRŮBĚHU OPERACE Nemožnost extraabdominálního vybavení dělohy V některých případech (absolutně nebo relativně velký plod, emfyzematicky změněný plod, torze děložní, nebezpečí ruptury dělohy, příliš tonizovaná děložní stěna) není možné uskutečnit extraabdominální vybavení dělohy a je proto nezbytné provést hysterotomii přímo v dutině břišní. Pokud je plod živý a plodové vody nebyly kontaminovány, jsou případné komplikace minimální. Pokud se však jedná o mrtvý a emfyzematicky změněný plod, dochází velmi často ke komplikacím nejen v průběhu operace, ale i především po ní. Tyto komplikace většinou vedou ke vzniku akutní peritonitis a velmi často i úhynu zvířete, takže i prognóza není v těchto případech příliš příznivá. Pro snížení tonizace dělohy při císařském řezu je vhodné aplikovat ještě před započetím operace přípravek Sensiblex®, obsahující denaverini hydrochloridum, který má výrazný spasmolytický účinek. Pokud je plod emfyzematicky změněný, dochází často k zánětlivým změnám děložní stěny, která se stává velmi křehkou a snadno může dojít k její ruptuře, případně je velmi komplikované i provedení její sutury. Pokud nelze dělohu před provedením hysterotomie vybavit, provedeme opatrně skalpelem řez na děloze v dutině břišní. Tento řez rozšíříme nůžkami a v dutině břišní se snažíme přiložit porodnický provázek na končetinu plodu

a s jeho pomocí jej opatrně vtáhneme i s dělohou co nejblíže k laparotomické ráně. Pomocník přidržuje dělohu co nejblíže laparotomické rány, následuje zvětšení řezu na děloze a přiložení porodnického provázku na druhou končetinu. Dále se další pomocník opatrným tahem za porodní provázky snaží plod vybavovat tak, aby operatér kontroloval stav hysterotomické rány a případně ji rozšiřoval. Snaha je, aby kontaminace peritoneální dutiny byla minimální a současně nedošlo k nežádoucí ruptuře děložní stěny. Po vybavení plodu fixuje pomocník dělohu mimo dutinu břišní, aby se maximálně omezila její další kontaminace. Před provedením sutury děložní stěny se maximálně snažíme odstranit patologický obsah z dělohy, včetně zbytků placenty a plodových vod. Samozřejmá je i důsledné antibakteriálními čípky. Po dokončení sutury na děloze, která z důvodu zajištění maximální hermetičnosti hysterotomické rány musí být vždy provedena ve dvou etážích, se snažíme, pokud je to možné, odstranit plodové vody i z dutiny břišní. Následuje intramurální aplikace 5 IU oxytocinu a důkladné opláchnutí dělohy teplým fyziologickým roztokem. Následuje sutura stěny břišní, kterou provádíme běžným způsobem, ale před jejím dokončením je nezbytné aplikovat do peritoneální dutiny nedráždivá širokospektrální antibiotika (Penstrepten, Norostrep) v 500 - 1 000 ml fyziologického roztoku zahřátého na tělesnou teplotu. Tuto intraperitoneální aplikaci je vhodné opakovat (z pravé strany, v oblasti hladové jamky) i v dalších několika dnech po operaci. Kromě tohoto antibakteriálního ošetření dutiny břišní aplikujeme antibiotika i lokálně přímo do operační rány po zašití peritonea. Samozřejmá je celková aplikace antibiotik po dobu nejméně 5 – 7 dní po operaci. Opět jsou vhodná beta-laktamová antibiotika, případně a to zvláště při kontaminaci dutiny břišní patologickým obsahem při emfyzematicky změněném plodu, v kombinaci se sulfonamidy. Vhodná je např. i.v. aplikace 30 ml přípravku Borgal® 24%, kterou lze v případě potřeby po 48 hod zopakovat. Podle celkového zdravotního stavu zvířete doplňujeme toto ošetření i vhodnou symptomatickou terapií (20 - 40% glukóza, kalciové preparáty, hepatoprotektiva, rehydratační přípravky, vitamíny).

– 14 –


Ulehnutí krávy v průběhu operace Při provádění císařského řezu na stojící krávě musíme být vždy připraveni na eventualitu jejího ulehnutí v průběhu operace. Měli bychom mít připravenou čistou roušku nebo gumovou zástěru, kterou podložíme pod operační ránu, pokud se zvíře snaží ulehnout na levý bok. Proto je vhodné a doporučitelné, používat i při císařském řezu, prováděném v terénních podmínkách, jednorázové operační roušky. Pokud již k ulehnutí zvířete došlo, je nezbytné zhodnotit situaci a rozhodnout, zda dokončíme operaci na ležícím zvířeti – ve sternální poloze nebo na pravém boku anebo se krávu pokusíme opět postavit. V případě, že se rozhodneme dokončit operaci na stojícím zvířeti, ale k jeho ulehnutí došlo ještě před vybavením plodu, musíme se pokusit jej co nejrychleji vybavit a teprve potom učinit pokus o postavení zvířete. Při pokusu o postavení zvířete však velmi často hrozí, že dojde k opětovnému ulehnutí, k výhřezu střev a dělohy a jejich následná kontaminace a tím i pravděpodobnost vzniku peritonitidy. Proto je vhodnější pokusit se obrátit krávu na pravý bok, fixovat končetiny a dokončit operaci na ležícím zvířeti. Tuto manipulaci lze usnadnit provedením epidurálního znecitlivění použití 20 – 40 ml 2% procainu nebo lidocainu. Pokud došlo ke kontaminaci střev nebo dělohy, je před jejich repozicí nezbytné je důkladně opláchnout teplým fyziologickým roztokem obsahujícím antibiotika (Penstrepten, Norostrep). Pooperační péče musí být zaměřena na terapii akutní peritonitidy, ke které ve většině těchto případů dochází a jejíž ošetření je popsáno dále. Toto ošetření zahrnuje aplikaci širokospektrálních antibiotik a symptomatickou terapii a při adekvátní péči a terapii není prognóza z hlediska zachování života pacienta (quo ad vitam) zcela nepříznivá.

Výhřez střevních kliček K výhřezu střevních kliček může dojít především v případech, kdy provádíme císařský řez na ležící krávě ve sternální poloze a rodící zvíře má velmi intenzivní stahy dělohy a břišního lisu. Pokud tento stav hrozí, je vhodné vyblokovat tyto kontrakce pomocí malého epidurálního znecitlivění, případně aplikací uterorelaxans (např. i.m. aplikace 5 – 10 ml přípravku Sensiblex®). K výhřezu střevních kliček může dojít i v případech ulehnutí zvířete při císařském řezu prováděném na stojící krávě. Po vybavení plodu většinou dojde i ke zmírnění kontrakcí břišního lisu což vede i ke snížení rizika výhřezu střevních kliček. Pokud přece jen k této komplikaci do-

jde, snažíme se je ihned podložit sterilní rouškou, omýt a opláchnout teplým fyziologickým roztokem obsahujícím antibiotika (Penstrepten, Norostrep) a vrátit zpět do dutiny břišní, přičemž se současně snažíme zabránit jejich opětovnému vyhřeznutí. To lze provést použitím operačních roušek, které pomocník fixuje v operační ráně. Před dokončením sutury stěny břišní, je nezbytné provést antibiotické ošetření peritoneální dutiny tak, jak je to popsáno výše. Pooperační terapie je podobná jako při léčbě akutní peritonitidy. Při vhodném pooperačním ošetření a terapii není prognóza zcela nepříznivá.

Poranění dělohy nebo jejího závěsného aparátu (krvácení z a. uterina media) Někdy může při vybavování dělohy z dutiny břišní dojít k její parciální ruptuře a to především v místě fixace končetiny plodu. Tyto parciální ruptury nebývají příliš rozsáhlé a ani krvácení nebývá v těchto případech příliš intenzivní, takže je lze po vybavení plodu celkem snadno lokalizovat a provést hemostázi a suturu. Mnohem závažnější komplikace hrozí v případech, kdy nelze uskutečnit extraabdominální vybavení dělohy, případně pokud není řez na děložní stěně dostatečně dlouhý (při současně absolutně nebo relativně velkém plodu). V takových případech může při extrakci plodu dojít k nekontrolovatelné ruptuře dělohy, která většinou vede kaudálním směrem, tj. směrem k tělu děložnímu a dále ke krčku. Tato ruptura může být doprovázena velmi intenzivním krvácením z a. uterina media, případně jejího větvení. Toto krvácení může mít fatální následky, protože velmi často taková ruptura dělohy zasahuje příliš daleko, téměř vždy kaudálním směrem od laparotomické rány, takže není možné dosáhnout až na její konec a nelze ji dokonale zašít, případně ligovat poškozené cévy. V takovém případě není prognóza příliš příznivá a hrozí úhyn zvířete, a proto je často nezbytné přistoupit k jeho utracení. Pokud není krvácení příliš intenzivní a ruptura se nachází v dorzální části děložního rohu, lze negativní dopad této komplikace částečně omezit aplikací uterotonik (oxytocin, případně přípravku Depotocin®), kalciových preparátů a vitamínů (vitamíny skupiny B a vitamín C), případně i.v. aplikací hemostatik (např. přípravek Pamba®). Doporučuje se také aplikace přípravků obsahujících indolalkaloidy (námelové alkaloidy), např. přípravek Oxymetrin, obsahující ergometrin, který má výrazný vazokonstrikční účinek. Uterotonika a především přípravky obsahujících ergometrin je však možno aplikovat až po vybavení plodu z dělohy (před vybavením

– 15 –


plodu je jejich aplikace kontraindikována) a po provedení minimálně jedné etáže sutury dělohy. Po aplikaci uterotonik většinou dochází k intenzivní involuci dělohy, což může ještě více zkomplikovat provedení její sutury. Ruptuře děložní stěny s následným krvácením můžeme zabránit tím, že řez na děložním rohu vedeme v dostatečné délce, ale především tím, že při vybavování plodu z dělohy neustále sledujeme její stav a pokud je to nezbytné, extrakci plodu přerušíme, operační ránu prodloužíme kraniálním směrem a teprve potom dokončíme vybavení plodu.

Tympanie bachoru K akutní bachorové tympanii dochází většinou v případech, kdy je prováděn císařský řez na ležící krávě a kdy kráva leží na pravém boku a tím je narušena i eruktace. Tympanie může nastat i v případech, kdy jsou aplikována ataraktika (např. xylazin), která způsobují zpomalení až zastavení bachorových rotací. Pokud dojde v průběhu operace k lehčí tympanii, snažíme se operaci pokud možno rychle dokončit a zvíře ihned poté postavit nebo alespoň uložit do fyziologické (sternální) polohy. V takovém případě se stav zvířete většinou normalizuje spontánně, bez jakéhokoliv ošetření. Pokud se však dostaví výrazná tympanie, která může ohrozit život pacienta, ale především také komplikuje vybavení plodu, je indikována punkce bachoru, doplněná případně i aplikací přípravků tlumících tympanii (např. přípravek Tympasol) přes punkční jehlu. Případná punkce bachoru však může vést ke kontaminaci dutiny břišní a tím zkomplikovat postoperační stav zvířete, proto se snažíme vznik této komplikace minimalizovat.

Operační a postoperační šok K operačnímu a postoperačnímu šoku dochází u krav velmi zřídka a nejčastější příčinou je změna intraabdominálního tlaku po vybavení plodu, případně výrazné podchlazení orgánů v dutině břišní. Toto podchlazení může nastat např. při rozsáhlém výhřezu střevních kliček. Příznaky nastupujícího šoku nejsou příliš výrazné a typické, většinou zpočátku dochází ke zrychlení srdeční činnosti a dechu, přičemž puls je slabý. Dochází k cyanóze spojivek a může dojít k zástavě srdeční činnosti a úhynu zvířete. Pokud se u pacienta takové příznaky projevují, doporučuje se aplikace analeptik, která stimulují centra v prodloužené míše, intravenózní aplikaci glukózy (500 ml 20 - 40%), a fyziologického roztoku, kalciových preparátů, případně lze zvážit použití kortikosteroidů (dexamethason), např. specialit Dexafort, Dexadreson i.m., s.c. atd.

KOMPLIKACE PO CÍSAŘSKÉM ŘEZU Zánět pobřišnice Akutní zánět pobřišnice (peritonitis acuta) je jednou z nejzávažnějších pooperačních komplikací. Primární příčinou peritonitidy v pooperačním období může být kontaminace dutiny břišní děložním obsahem, při nedodržení zásad asepse při provedení zákroku. Sekundárně se může jednat o komplikaci retence sekundin nebo akutní metritis, případně narušeného hojení operační rány. Pokud nebude zánět pobřišnice včas diagnostikován a adekvátně ošetřen, může vést až k sepsi a úhynu zvířete. Příznaky peritonitidy jsou apatie, malátnost, nechutenství a narušení motoriky bachoru, zvíře nepřežvykuje. Dalšími příznaky zánětu pobřišnice jsou průjem, kolikové bolesti a horečka. Obecně se příznaky zánětu pobřišnice obvykle objevují kolem třetího dne po operaci. Při hematologickém vyšetření zpočátku dominuje neutrofílie a naopak, při déle trvajícím stavu, neutropenie. Onemocnění může vést k rychlému úhynu zvířete, případně přechází do chronického stádia, které se projevuje nechutenstvím, střídavě zvýšenými teplotami a postupným zhoršováním kondice zvířete. Ošetření spočívá především v parenterální aplikaci širokospektrálních antibiotik i.m., případně doplněné i aplikací sulfonamidů - vhodná je např. i.v. infúze přípravku Borgal® 24 % v dávce 30 ml pro toto. Některá širokospektrální antibiotika (např. 4 - 5 mil IU prokain benzylpenicilin, Penstrepten atd.) naředěná v 500 - 1 000 ml teplého fyziologického roztoku, mohou být aplikována i intraperitoneálně (z pravé strany v oblasti hladové jamky). Ošetření spočívá také v ošetření primárního zdroje infekce a může být doplněno i protizánětlivou a symptomatickou infúzní terapií. Pokud je primárním zdrojem infekce děloha, léčba akutní peritonitídy musí být doplněna jejím vhodným ošetřením spočívajícím v odstranění patologického obsahu a stimulaci její kontraktility, doplněné antibakteriálním ošetřením, tj. aplikací děložních čípků a tablet. Symptomatická terapie spočívá v intravenózní aplikaci 20 – 40 % glukózy, fyziologického roztoku, případně i iontových roztoků a kalciových přípravků. Ošetření lze doplnit aplikací vitaminových preparátů (vitamíny skupiny B a vitamín C), hepatoprotektiv a choleretik. Lze doporučit i použití nesteroidních antiflogistik (ketoprofen) např. ve specialitě Ketofen 10%, případně kortikosteroidů (dexamethason) např. přípravky Dexafort®, Dexadreson®.

– 16 –


Komplikace v hojení sutury dělohy K této komplikace dochází velmi zřídka, přičemž nejčastější příčinou je nekvalitní provedení sutury dělohy, případně prasknutí vlákna, kterým byla tato sutura provedena. Ruptura dělohy může nastat i po nešetrné manipulaci s dělohou nebo při neopatrném pokusu o vybavení lůžka. Pokud dojde k parciální nebo totální ruptuře operační rány na děloze, dojde v důsledku kontaminace dutiny břišní a v důsledku resorpce toxických látek ke vzniku akutní peritonitis a intoxikace organizmu a v důsledku toho i k náhlému úhynu zvířete. Prognóza je v tomto případě většinou nepříznivá a diagnóza ruptury děložní sutury je většinou stanovena až při vyšetření post mortem.

Komplikace v hojení sutury stěny břišní Ke komplikaci v hojení operační rány dochází nejčastěji po císařském řezu, kdy byl plod emfyzematicky změněný a při jeho vybavení došlo ke kontaminaci operační rány patologickým obsahem. V důsledku toho se v okolí operační rány tvoří a hromadí zánětlivý exsudát. Vzniká otok v oblasti operační rány, který je teplý, bolestivý a zvíře na vyšetření oblasti operační rány reaguje. Nahromaděný exsudát (hnis) může vytékat z operační rány a pokud se jedná rozsáhlou infekci operační rány může dojít i k narušení celkového zdravotního stavu, projevující se nechutenstvím, zástavou přežvykování, sníženou laktací, zvýšenou teplotou a alterací pulsu. V extrémních případech může dojít i k závažnější komplikaci a vzniku peritonitis. Ošetření spočívá v parenterální aplikaci širokospektrálních antibiotik (např. tetracyklin) nebo chemoterapeutik a lokálním ošetření resorpčními přípravky (např. opakované potírání jodovou tinkturou). V případě výrazného edému je vhodné uvolnění stehů na kůži, případně punkce nebo excize rány s proplachem antiseptickými roztoky (acriflavin 1‰, hypermangan 1‰, Betadine® atd.) a následnou drenáží operační rány (v případech infekce). Nezánětlivý otok operační rány není vhodné chirurgicky ošetřovat, vhodnější je aplikace mastí podporujících resorpci. Další komplikací, ke které může dojít při hojení operační rány, je spontánní otevření operační rány z důvodu protržení stehů nebo přetržení vlákna. Tento stav může vzniknout i v důsledku výrazného otoku operační rány. Pokud dojde pouze k částečné ruptuře sutury kůže a podkoží, lze provádět lokální ošetření a podporovat hojení

rány per secundam. Pokud je však narušeno i hojení stěny břišní, je většinou nezbytné provedení reoperace, odstranění nekrotických tkání, případně adhezí, ke kterým v oblasti rány došlo a opětovně provést suturu jednotlivých vrstev.

Zadržené lůžko Retence sekundin (retentio secundinarum) představuje relativně častou postoperační komplikaci císařského řezu. Diagnóza je jednoduchá a částečně vyplývá již z průběhu operace. Přítomnost lůžka více jak dvanáct hodin po císařském řezu je průkazem jeho zadržení a diagnózu lze snadno potvrdit palpací plodových obalů při vaginálním vyšetření. Ošetření zahrnuje opakovanou (každý druhý den) intrauterinní aplikaci antibiotických nebo čípků nebo tablet, doplněnou parenterální aplikací uterotonik. Pro stimulaci děložních kontrakcí jsou do 4. - 5. dne po operaci vhodné přípravky na bázi oxytocinu nebo carbetocinu (Depotocin). Pokud je nezbytné aplikovat uterotonika i po 5. dni po císařském řezu, vhodné je použití přípravků obsahujících ergometrin (např. specialita Oxymetrin v dávce 10 ml pro toto i.m.) nebo jejich kombinace s analogy PGF2α. V tomto období časného puerperia je třeba se vyvarovat nešetrné manipulaci v děloze a okamžitého manuálního vybavování lůžka z důvodu nebezpečí ruptury děložní stěny v místě její sutury. Pokus o velmi opatrné a šetrné vybavení lůžka lze provádět již od 3. dne po operaci. Pokud nedojde ke vzniku peritonitidy a děloha je správně ošetřována je prognóza obvykle příznivá.

Akutní zánět dělohy Hlavní příčinou vzniku akutního zánětu stěny děložní (metritis puerperalis) je infikovaný plod nebo zadržené lůžko. Tento stav se projevuje především hnilobně páchnoucím výtokem a narušením celkového zdravotního stavu (nechutenství, zvýšená teplota, zpomalení motoriky bachoru), ke kterému dochází obvykle 3. – 5. den po operaci. Akutní zánět dělohy se může dále komplikovat vývojem v peritonitis, celkovou intoxikaci nebo vzácněji, pokud není včas zahájena léčba, i v sepsi, projevující se výrazně zhoršeným celkovým stavem, doprovázeným nechutenstvím, malátností, špinavě červenofialovými sliznicemi, dehydratací a průjmem. Ošetření spočívá především odstranění patologického obsahu z dělohy, tj. šetrné manuální oddálení lůžka (pokud je to možné) doplněné aplikací uterotonik, pří-

– 17 –


padně, pokud to lze uskutečnit, i vypuštění patologického obsahu z dělohy. Terapie metritidy dále zahrnuje antibakteriální ošetření dělohy, které může být doplněno parenterální, a případně i intraperitoneální aplikací širokospektrálních antibiotik a chemoterapeutik, podobně jako při léčbě peritonitidy (viz výše). Výplach dělohy aplikací antiseptických roztoků nelze doporučit z důvodu zvýšeného rizika rozvoje celkové intoxikace a narušení hojení operační rány na děloze. Většinou je vhodné doplnit antibakteriální ošetření i intraperitoneální aplikací vhodných antibiotik a symptomatickou léčbou tak, jak je to popsáno při léčbě akutní peritonitis.

Podkožní emfyzém Podkožní emfyzém je celkem běžná a ve většině případů nevýznamná komplikace zdravotního stavu po císařském řezu, prováděném ve střední a horní třetině stěny břišní. Projevuje se nebolestivým zduřením a krepitací v oblasti operační rány. Dochází k němu při proniknutí vzduchu do podkoží, většinou se však jedná pouze o lokální změny v okolí operační rány, které nejsou temperované ani bolestivé a celkový zdravotní stav není narušen. Někdy může dojít i k postižení většího rozsahu, ale i v tomto případě nedochází ke zhoršení celkového zdravotního stavu zvířete, takže speciální léčba není nutná a stav se spontánně upravuje do 5 - 7 dní po operaci. Pokud se však jedná o rozsáhlý podkožní emfyzém, který se dále zvětšuje a je doprovázen výrazným zhoršením celkového stavu může se jednat o infekci klostridiemi a v takovém případě není prognóza příznivá.

Srůsty dělohy a poruchy plodnosti Srůsty dělohy se po císařském řezu vyskytují relativně často, přičemž tyto adheze nejčastěji vznikají v místě hysterotomické nebo laparotomické rány. Ale nejsou vyloučeny ani srůsty dělohy s jinými orgány v dutině břišní. Ve většině případů nedochází k narušení celkového zdravotního stavu zvířete, ale tyto adheze mohou způsobit komplikace při involuci dělohy

a nástupu cyklické ovariální aktivity a tím i celkovému narušení plodnosti zvířete. Tento stav lze diagnostikovat nejdříve od 10. - 12. dne po operaci, kdy při rektálním vyšetření nelze dělohu, která je nepohyblivá, zcela ohraničit. Srůsty v oblasti vaječníku mohou zabránit nástupu ovariálního cyklu nebo transportu gamet vejcovodem, což výrazně snižuje fertilitu zvířete.

Náhlý úhyn Příčinou náhlého úhynu krávy po císařském řezu (obvykle do 36 hodin po operaci) bývá endotoxemický šok, vnitřní krvácení, nebo akutní fibrinózní peritonitis. V zátěži, ke které při operaci nebo záhy po ní dochází, může zvíře rovněž podlehnout déletrvajícím metabolickým poruchám (ketóza, jaterní koma) a v těchto případech příznaky bývají většinou typické pro toto konkrétní onemocnění. Diagnóza je stanovena zpětně patomorfologickým vyšetřením zvířete. Typickým nálezem pro endotoxemický šok je tkáňová hypoxie. Část výše uvedených poznatků byla získána v rámci řešení grantu MŠMT ČR č. 6215712403

Literatura: 1. Doležel, R., Kudláč, E. a kol. (2000): Veterinární porodnictví. Ediční středisko VFU Brno. 193 s., ISBN 80-85114-91-7 2. Hall, L.W., Clarke, K.W., Trim, C.M. (2001): Veterinary Anaesthesia. W.B. Saunders, 561 p., ISBN 070202035 3. Hofírek, B., Dvořák, R., Němeček, L., Doležel, R., Pospíšil, Z. a kol.(2009): Nemoci skotu. Noviko, a.s., Brno, 1149 s., ISBN 978-80-86542-19-5 4. Kudláč, E., Elečko, J. a kol. (1977): Veterinární porodnictví a gynekologie. SZN Praha, 776 s. 5. Šutta, J., Janda, J., Kottman, J., Král, E., Nechvátal, M., Orság, A., Roztočil, V. (1979): Veterinárna chirurgia. Príroda, Bratislava, 616 s. 6. Youngquist, R.S., Threlfall, W. R. (2007): Current Therapy in Large Animal Theriogenology. Saunders Elsevier, 1061 p., ISBN 13:978-0-7216-9323-1

– 18 –


Hypokalcémie krav v peripartálvím období Martin Vlček, Alltechnology Praha Josef Prášek, VFU Brno Josef Illek, VFU Brno Peripartální ( přechodné, tranzitní) období je nejnáročnějším obdobím z celého mezidobí. V této době dochází v organizmu krávy k významným hormonálním, metabolickým i morfologickým, změnám. Je to zároveň období pro krávu nejrizikovější. Goff a Horst (1997) uvádí: „ Změna z březí suchostojné krávy v krávu otelenou a laktující je pro ni velmi zatěžující a často hrozivá.“ Není li kráva na porod dobře připravena, vyskytují se problémy v průběhu porodu, poporodní období bývá komplikované, produkce mléka nedosahuje optimální úroveň, je narušena plodnost a dochází k vzniku řady subklinických i klinických forem onemocnění, která způsobují značné ztráty a často končí vyřazením zvířat z chovu či úhynem. Z celého mezidobí je morbidita a mortalita zvířat v tomto období nejvyšší. V přechodném období se značně liší požadavky krávy na výživu, dochází ke změnám v chování krav , v příjmu sušiny krmné dávky, schopnosti krýt potřebu živin a udržet stálost vnitřního prostředí. S jakou kouli stresovou zátěží v tomto období se kráva hůře vyrovnává. V době porodu je narušena homeostáza vápníku a u starších krav vzniká hypokalcémie a porodní paréza. Hypokalcémie se vyskytuje jako klinická či subklinická forma. Je vázána na porod a to u krav při druhém, ale častěji při třetím a dalších porodech. Podstatou onemocnění je porucha regulace metabolizmu vápníku a to z důvodu nedostatečné produkce parathormonu a nedostatku 1,25 dihydroxy vitaminu D. Značný význam při vzniku této poruchy má nedostatečná aktivita receptrů pro PTH, která je dávána do souvislosti s hypomagnezemií, hyperkalemií a metabolickou alkalózou. Predispozičně se uplatňuje zvýšený příjem vápníku u zprahlých krav a osteoporóza starších krav. Porodní paréza představuje klinickou formu hypokalcémie. Vzniká v den porodu až do 2 dnů po porodu, vyjímečně může vzniknou několik hodin před porodem. Postihuje především starší krávy. Prevalence porodní parézy v našich chovech se pohybuje v rozmezí 3-12% (Illek et al 2001) Onemocnění je charakterizováno výraznou hypokalcémií, ulehnutím a ztrátou vědomí, narušenou cirkulací a sníženou povrchovou i vnitřní teplotou. Diagnostika nečiní potíže. Terapie bývá většinou úspěšná,

ale musí být zahájena včas. Spočívá v aplikaci vápenatých přípravků i.v. a i. m. Není li terapie zahájena do 2 - 3 hodin po ulehnutí a ztráty vědomí dojnice, dochází k hypoxii svaloviny, velké produkci volných radikálů, narušení nervů a k rychlému vývoji steatózy jater. Při i.v. aplikaci kalciových přípravků takto postižené krávě může dojít i po malé dávce vápníku k náhlému exitu. Prevence porodní parézy je všeobecně známa. Spočívá v omezení příjmu vápníku v období zaprahnutí, v podávání solí silných kyselin a slabých zásad v době přípravy na porod, čímž se vyvolá slabá metabolická acidóza a stimuluje se tak činnost příštitné žlázy a tvorba parathormonu. Tento způsob je vhodný tam, kde krmná dávka vysokobřezích krav obsahuje vysoké množství draslíku. Nevýhodou použití těchto solí je snížená chutnost krmné dávky, což vede ke vzniku lipomobilizace a jaterní steatózy již před porodem. Další možností prevence porodní parézy je aplikace vápenatých gelů, nebo bolů kravám do bachoru, či podávání poporodních nápojů s obsahem propionátu vápenatého. Boly obsahují vápník ve formě síranu a chloridu, forem dobře resorbovatelných. Jedna dávka upraví hladinu vápníku v krvi na 3 až 4 hodiny a nedojde k výrazné hypokalcémii spojené s plně vyvinutým klinickým syndromem ani po této době. Tento postup může zvládnout chovatel sám. Z celkového pohledu je závažnější subklinická hypokalcémie. Jestliže porodní paréza jako klinická forma hypokalcémie se v současné době vyskytuje u 3 až 12% krav, subklinická hypokalcémie postihuje 30 až 50% krav multipar a přetrvává u dojnic až 15 dnů. I mírná hypokalcémie negativně ovlivňuje kontraktilitu kosterní i hladké svaloviny. Kráva se při pohybu snadno unaví, méně žere a přežvykuje, větší dobu leží. Motorická činnost předžaludku a slezu je zeslabená, slabé jsou i konrtakce svaloviny dělohy. To predisponuje vznik dislokace slezu, retence placeny a endometritidy. V důsledku hypokalcémie je omezena i činnost svěrače strukového kanálku, čímž je dána predispozice pro vznik environmentálních mastitid. Snížená žravost při subklinické hypokalcémii predisponuje vznik ketózy a negativně ovlivňuje imunitu. Cílem našeho sledování bylo stanovit hladinu vápníku v krevním séru krav v peripartálním období a to

– 19 –


U sledovaných krav 4 skupin s různým obsahem vápníku v KD v období přípravy na porod se nevyskytla klinická forma hypokacémie. Subklinické hypokalcémie se však vyskytovaly již v předporodním období (3.den a.p.) , ale byly velmi mírné. V době bezprstedně po porodu byla koncentrace vápníku v krevním séru nejnižší u krav skupiny 1 a 2. U krav suplementovaných propionátem vápenatým koncentrace vápníku v krevním séru činila v průměru 2,02mmol/l a u krav ošetřených přípravkem Bovikalc 2,26mmol/l. V době 24 hodin po porodu byl zaznamenán nárůst koncentrace vápníku v krevním séru krav u všech skupin, přičemž nejnižší byl u krav skupiny 2 a nejvyšší u skupiny 4 po aplikaci bolu Bovikalc. Ze sledování vyplývá, že homeostáza vápníku u krav v peripartálním období je velmi labilní a vyžaduje komplexní přístup. Naše dřívější sledování ( Illek a kol 2001, 2002. 2009) i sledování jiných autorů ( Furll et al,2008, Bajcsy et al 2010) jsou v souladu s uvedenými výsledky.

1) za standardních podmínek výživy 2) při snížené koncentraci vápníku v dietě krav v předporodním období 3) při suplementaci vápníku v podobě propionátu vápenatého 4) při aplikaci vápníku ve formě bolů ( chlorid a síran vápenatý)

Materiál a metoda. Sledování byla realizována v chovu dojnic plemene Holštýn na vybraných kravách na 3. až 6. laktaci. Postupně byla uskutečněna sledování s rozdílným obsahem vápníku a fosforu v krmné dávce krav v období přípravy na porod. V poporodním období byla KD shodná. 1) standardní podmínky výživy ( obsah Ca v KD činil 95,2g, obsah P 46g) 2) při snížené koncentraci vápníku ( obsah Ca v KD činil 68,5g, obsah P 52g) 3) při suplementaci vápníku v podobě propionátu vápenatého 4) při aplikaci vápníku 1-2 dny před porodem a bezprostředně po porodu ve formě bolů (Bovikalc) Koncentrace vápníku v krevním séru krav byla sledována v období 10 až 20 dnů před porodem, 3 dny před porodem, 0,5 – 3 hodiny po porodu, 24 hodiny po produ, 3 dny po porodu a 7 a 10 dnů po porodu. V uvedených intervalech byla od krav odebrána krev z ocasní žíly a v krevním séru byla stanovena koncentrace vápníku a další parametry biochemického profilu na analyzátoru Hitachi. Výsledky jsou uvedeny v tabulce.

Závěr. Hypokalcémie krav v peripartálním období je závažným problémem, neboť i subklinická forma predisponuje vznik řady zdravotních problémů. Prevence hypokalcémie je reálná a spočívá v realizaci vhodných opatření v předporodním období. Získané výsledky našeho sledování dokazují vhodnost suplementace vápníku ve formě propionátu, chloridu a síranu. Použití bolu „Bovikalc“ s obsahem vápníku ve formě chloridu vápenatého a síranu vápenatého zabrání vzniku hypokalcémie, nebo její stupeň významně zmírní.

Koncetrace vápníku (mmol/l) v krevnm séru krav sledovaných skuin Doba odběru krve

sk. 1

sk. 2

sk. 3

sk. 4

6

6

6

6

10-20 d. a.p.

2,32

2,34

2,24

2,3

3 d. a.p.

2,08

2,12

2,18

2,14

0,5-3h. p.p.

1,83

1,78

2,02

2,26

24h p.p.

2,14

1,96

2,12

2,24

3 d. p.p

2,22

2,03

2,18

2,31

7 d. p.p.

2,31

2,28

2,24

2,34

10d. p.p.

2,28

2,25

2,31

2,36

n

– 20 –


Okoloporodní preventivní program Martin Vlček, Alltechnology Praha Úvodem bych rád připomenul, že předporodní období je plné změn. Jedná se o změny v hladinách hormonů, v potřebě živin a v ustájení. Dochází i k rozdílům v uspořádání dutiny břišní. Všechny tyto transformace způsobují snížení příjmu sušiny a tím predisponují ke vzniku metabolických poruch. Působení těchto změn nejsme schopni úplně odstranit, ale můžeme je minimalizovat. Je třeba dodržet následující zásady: kvalitu krmiv, šířku žlabu alespoň 76cm/kráva, dostatek prostoru (stání na sucho - 7m2, příprava na porod - 10m2, porodna - 14m2), kondici (BCS při zasušení 3,5, po porodu 2,5-3). Do krmné dávky v přípravě na porod je vhodné přidat 2 až 4kg slámy nařezané na 4 až 6cm. Sláma zvyšuje bachorovou náplň, má nízký obsah energie a draslíku, což působí preventivně před vznikem ketóz a hypokalcémií. Nejkritičtější doba pro přesun na porodnu je 3-9 dní před porodem. V USA tento rizikový faktor odstranili tím, že přesouvají krávy až těsně před porodem (když koukají nožičky). Stres spojený s přesunem je možno snížit i podáním Beta-blokátorů (Carazolol hydrochloridum ). Nejlepší porodní box je individuální. Řada chovů však používá porodny skupinové. Tyto je třeba jednorázově naskladnit a po té už nepřivádět nové krávy. Jedním z nejlepších poporodních preventivních opatření je podání nálevu: Ten by měl být podán každé krávě ihned po porodu. Kromě vody by měl obsahovat propionát, glukózu, glycerol, propylenglykol, kvasinky, vitamíny, mikro a makro prvky a ionty. Nálev je pomocníkem i při řešení problémových krav. Zde je nejjednodušší, když je podán sondou přímo do bachoru. Jeho složení je možno upravit dle jednotlivých stavů: Voda (10-50l – dle bachorové náplně). Propionát vápenatý (200g) hypokalcémie a ketóza. Propylenglykol (500ml) ketóza. Kvasinková kultura (100g) stimuluje bakterie rozkládající vlákninu a utilizující kyselinu mléčnou, podporuje dobrý příjem sušiny a minimalizuje nechutenství. KCl (120 g) a NaCl (120 g) náhrada ztracených elektrolytů. Síran hořečnatý (120 g) zdroj hořčíku. Fosforečnan sodný (45 g) zdroj fosforu.

Bioplexy mikroprvků. Bikarbonát sodný (120g) zdroj sodíku a pufrace bachorového prostředí . Chráněný cholin (15 g) umožňuje export lipidů z jater a chrání je tím před ztučněním. Bachorová tekutina (4l) po jakékoliv defaunaci bachoru. Ricinový a lněný olej (1l) při bachorové obstipaci. Dalším důležitým poporodním opatřením je provádění monitoringu nejčastějších onemocnění. Pokud je odhalíme co nejdříve, jejich léčba bude daleko snadnější a léčíme je v období, kdy nejde mléko do mlékárny. Navíc se nám včas podaří přerušit řetězovou reakci, kdy 1 poporodní porucha predisponuje ke vzniku dalších. Provádějte: · Sledování odchodu lůžka (do 12 hodin po porodu). · Měření teplot (do 39,4 °C). · Sledování příjmu sušiny. · Měření ketolátek (Porta BHB milk ketone test). Změřte minimálně 12 krav z každého stáda měsíčně (2. – 14. den po porodu). Ketolátky je možno měřit z krve, mléka nebo z moči. Měření ketolátek z mléka a z moči má o něco nižší přesnost než měření ketolátek z krve, je však levnější. U měření z mléka navíc odpadá riziko kontaminace močových cest. Výskyt ketóz kontrolujte i podle výsledků z kontroly užitkovosti. Pokud má více než 40% krav v 1. KU %tuku : %bílkoviny >1.4 je ve stádě vysoké riziko výskytu subklinických ketóz. · Kontrolu somatických buněk (Porta SCC milk test). Zaznamenávat obsah SB v mléce před zaprahnutím. Zaznamenávat obsah SB v mléce 3. - 5. dojení po otelení. Zaznamenávat obsah SB v mléce 14. a 30. den po otelení. Pokud naměříte více než 250 tisíc, kultivujte mléko na bakteriálního původce. · Kontrolu nádoje a mléčných složek. · Kontrolu involuce dělohy (20 – 30. den po porodu). · Zaznamenávání výskytu jednotlivých onemocnění, a pokud některé z nich přesáhne hodnoty v tabulce, zaměřte se lépe na jeho prevenci.

– 21 –


OK do

MOC

Zadrž.lůžka

5%

8%

Hypokalc.

3%

5%

Ketózy

5%

8%

Acidózy

3%

5%

Mastitidy

3%

5%

Dislokace

4%

6%

Hypokalcémie: V první řadě je třeba se zaměřit na výživu krav v přípravě na porod. Kromě známého snížení příjmu vápníku (0.85%) se musíme podívat i na draslík (do 1,5 %) a sodík (do 0,15 %). Překrmování Na a K vytváří alkalózy, na něž krávy odpoví vylučováním Ca močí, nižší absorbcí a ukládáním vápníku do kostí. Dalším krokem v prevenci je podání pohotového zdroje vápníku (propionát vápena-

tý nebo chlorid vápenatý) v poporodním nápoji. U krav na 3 a vyšší laktaci je vhodné kromě pohotového zdroje vápníku přidat i dlouhodobý zdroj vápníku (síran vápenatý) v podobě bolusů podaných do bachoru. Závěrem bych rád zmínil zásady zkrmování aniontových solí při prevenci hypokalcémie. Jejich podávání musí předcházet analýzy KD. Krmná dávka nesmí obsahovat alkalické složky (velká množství senáží, bachorové pufry). Je nutné měřit pH moči (6,2-6,8). Snižují chutnost krmné dávky. Z těchto důvodu je podávání aniontových solí vhodné jen pro farmy s výborným managementem a je vhodné o nich uvažovat až když selhaly preventivní kroky zmíněné v úvodu. MVDr. Martin Vlček +420 775 972 909 [email protected]

– 22 –


Další zkušenosti s využitím systému kultivace na farmě při tlumení mastitid ve stádě dojnic J. Prášek, J Illek, J. Smola Ústav mikrobiologie a imunologie, Fakulta veterinárního lékařství, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Zásadní pro analýzu příčin zvýšených počtů somatických buněk v bazénových vzorcích mléka je kromě jiného informace o výskytu jednotlivých bakteriálních původců klinických i subklinických případů mastitid ve stádě. Až dosud jediná možnost průkazu bakteriálního původce spočívala ve využití služeb veterinární mikrobiologické laboratoře. To však obnášelo potřebu zajistit odeslání vzorků do často velmi vzdálené „kamenné“ laboratoře tak, aby nedošlo ke znehodnocení vzorku a tím i kvality výsledků požadovaného bakteriologického vyšetření. Z vlastních zkušeností víme, že těchto výsledků nebylo možno velmi často využít pro léčbu v daném případě, protože byly k dispozici veterinárnímu lékaři příliš pozdě. Právě časová náročnost spojená s přepravou a mikrobiologickým vyšetřením odradila často chovatele od využití služeb laboratoří. Kromě problému s délkou období mezi odběrem a doručením výsledku, šlo vždy také o ekonomickou náročnost laboratorního vyšetření, která se trvale zvyšovala. Za tohoto stavu, kdy se na druhé straně frekvence vyšetření ve stádě stále snižovala, bylo běžné spoléhat při tlumení mastitid na empirickou léčbu mastitid se všemi riziky, která přináší. V souvislosti s několika publikacemi o výhodách použití systému kultivace na mléčných farmách v USA jsme se více než před rokem rozhodli ověřit možnosti tohoto systému v praktických podmínkách našich farem (Prášek a kol. 2010). Za tím účelem jsme v několika stádech od léta r. 2009 zavedli systém, který umožňuje kultivaci suspektních případů mastitid přímo na farmě, bez závislosti na službách mikrobiologické laboratoře, či zprostředkovatele takových služeb. Systém je po dohodě s chovatelem nastaven pro praktického veterinárního lékaře, který zajišťuje diagnostickou činnost a léčbu s volbou antibiotik podle indikací prokázaných kultivací. Je velmi důležité, že vyhodnocení výsledků kultivací odebraných vzorků probíhá po 24 hodinové inkubaci přímo na farmě, přičemž mezi tím se vyšetřovaná čtvrť mléčné žlázy neléčí antibiotiky. Při odečítání výsledků kultivací se provádí předběžná identifikace izolovaných kmenů rozdělením na grampozitivní (G+) a gramnegativní (G-) bakterie a současně s tím i kvantitativní vyhodnocení záchytu. K dalšímu bližšímu určení izolátů na úroveň rodu (Streptococcus, Staphylococcus ,

Enterococcus, Escherichia, Klebsiella) slouží rychlé testy. Určení rodu u izolovaného původce je tedy více méně otázkou několika minut. Takto vyhodnocené výsledky identifikace původce slouží okamžitě k volbě antibiotika podle indikace a ke stanovení léčebného protokolu pro konkrétní případ mastitidy. Z výsledků vyšetření obdržených za určitou dobu lze získat podklady pro stanovení spektra a incidence jednotlivých původců mastitid v chovu, včetně změn za určité období. Především je možno farmy klasifikovat podle kategorií tj. s výskytem kontagiózních původců nebo bez jejich přítomnosti. Pro farmy prosté kontagiózních mastitid vyvolávaných například Staphylococcus aureus je typický kultivační nález koaguláza negativních stafylokoků a envinronmentálních streptokoků (S.uberis), které mohou společně představovat více než 50 % všech kultivačních záchytů. Významný je i výskyt enterokoků s ohledem na obtížnost léčby takových mastitid. Je velmi důležité připomenout, že antibiotiky se léčí jen případy infekcí způsobené G+ patogeny a to pouze po nezbytně dlouhou dobu. Znalost původců na úrovni rodu dává příležitost k volbám takových antibiotik, která nepředstavují riziko indukce mechanismů odpovídajících za získanou rezistenci k antibakteriálním látkám. Klinickou účinnost léčby lze navíc jednoduše ověřit kontrolní kultivací, kterou prokážeme, absencí patogena zjištěného před terapií. V případě, že byl stejný původce po léčbě zachycen opakovaně je nezbytné u tohoto izolátu provést vyšetření citlivosti na antibiotika. K takovému detailnímu vyšetření je potom třeba využít služeb standardní veterinární mikrobiologické laboratoře, která předpoklad potvrdí nebo vyvrátí. V případě nálezu gramnegativních bakterií jako E. coli se mastitida neléčí antibiotiky, protože k eliminaci původce dochází vydojováním. Úspora antibiotik tedy do jisté míry souvisí s incidencí těchto mastitid ve stádě. Při nálezu E.coli je však třeba diferencovat, zda se nejedná o systémovou mastitidu, protože tato vyžaduje okamžité zahájení symptomatické terapie pro zvládnutí možného šokového stavu. Antibiotika nepodáváme rovněž v případě, kdy se kultivací bakteriální původce neprokáže. Opět vyčkáme až se postižená čtvrť vyléčí samovolně. Takových případů může být až jedna pětina (Prášek a kol.

– 23 –


2010), což znamená ve srovnání s empirickou léčbou opět značnou úsporu jen na nákladech za antibiotika. Je nesporné, že systém kultivace v podmínkách farmy přináší řadu výhod v programu tlumení mastitid na farmě. Jde především o možnost okamžité reakce na nepříznivou situaci, ale i o trvalou možnost kontroly. Kultivují se všechny nové infekce, kde počet somatických buněk překračuje 200 000/ml mléka. Systém kultivací na farmě se stal neodmyslitelnou každodenní součástí kontroly počtu somatických buněk v mléce na farmách, kde bylo zahájeno jeho ověřování. Systém ukázal možnosti zkvalitnění volby antibiotik používaných pro léčbu mastitid. To je důležité zejména v chovech, kde se vyskytuje větší spektrum původců s odlišným profilem citlivostí. Pro zjednodušení se používá stabilní schéma voleb, které neužívá například cefalosporiny, čímž se brání indukci produkce širokospektrálních betalaktamáz u kmenů E.coli (Dolejská a kol. 2010). Na obou farmách došlo ke zkrácení doby, kdy je dojnice v ochranné lhůtě a tudíž mimo možnost dodávky mléka. Za nejdůležitější přínos však považujeme skutečnost, že v důsledku cíleného používání antibiotik došlo k výraznému snížení jejich celkové spotřeby (Prášek, 2010). Tento poznatek by mohl mít ještě větší význam v budoucnu s ohledem na požadavek vytvo-

řit na farmách programy vedoucí ke snížení spotřeby antibiotik u potravinových zvířat v návaznosti na program antibiotické politiky u nás i v zemích EU. Jsme si vědomi toho, že systém kultivace na farmě nemůže sám o sobě nahradit komplexní program prevence a řešení mastitid na úrovni stáda, tak jak je doporučován v zahraničí i u nás (Zelinková 2008 ). Může se však stát jeho významnou součástí, která poskytuje cenné informace pro léčbu ale i prevenci nových případů mastitid. Z dosažených výsledků je zřejmé, že trvalou a systematickou aplikací kultivace na farmě lze dosáhnout zlepšení výsledků jak z hlediska počtu somatických buněk v bazénových vzorcích mléka tak i incidence klinických, chronických i subklinických mastitid vyvolaných kultivovatelnými bakteriemi.

Seznam literatury: Prasek J., Becvar O., Smola J.,(2010): On-farm culturing system as a tool for effective treatment and control of mastitis in dairy herds. XI. Middle European Buiatrics Kongres. Veterinářství 60,1:Supplementum, 140 Zelinková G. (2008): Mastitidy a problematika počtu somatických buněk – jejich řešení na úrovni stáda. Veterinářství, 58, č.4, s.234-241.

– 24 –

Objednávejte u svého distributora veterinárních léků Palackého třída 163, 612 00 Brno zelená linka: 800 112 988, fax: +420 541 426 323, e-mail: [email protected]

Silné NSAID pro jalovice i dojnice • Okamžitý účinek proti horečce, zánětu a bolesti. • Zlepšuje index vyléčení klinické mastitidy • Omezuje tvorbu edémů souvisejících s porodem • Rychlé klinické zlepšení • Stabilní a bezpečný výrobek • Krátká ochranná lhůta: Mléko 0 hodin, Maso 2 dny • Snadná intramuskulární aplikace • Menší objem dávek: 1 ml / 50 kg ž.v. a den • Eliminuje příznaky kulhavosti • Zlepšuje stav zvířat a rekonvalescenci po chirurgickém zákroku

Složení: Jeden ml obsahuje: Účinná látka: Ketoprofen 150 mg; rozpouštědla: benzylalkohol (E-1519) 10 mg Indikace: Hovězí dobytek – Omezení zánětů a úleva od bolesti související s muskuloskeletálními poruchami a kulhavostí po porodu – Snížení teploty související s bovinní respirační chorobou – Omezení zánětu, horečky a bolesti při akutní klinické mastitidě. V kombinaci s antimikrobiální léčbou dle potřeby. Dávkování a způsob aplikace: Léčivo se podává intravenózně nebo intramuskulárně, nejlépe v oblasti krku, a to v množství 3 mg ketoprofenu na kg a den, což odpovídá 1 ml přípravku na 50 kg a den. Doba léčby je 1 až 3 dny, přičemž se stanoví v závislosti na vážnosti a trvání příznaků.

Ochranná lhůta: Maso: 2 dny Mléko: 0 hodin Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí. Toto veterinární léčivo nevyžaduje speciální podmínky skladování. Doba použitelnosti po prvním otevření obalu: 28 dní. Přípravek je možno bezpečně používat během březosti a laktace. Nepřekračovat doporučené dávkování. Nepřekračovat doporučenou dobu podávání. Obsah: 100 ml Přípravek pouze na předpis veterinárního lékaře.

Antibiotikum. Antibiotikum RIFAXIMIN pro léčbu endometritid a jiných bakteriálních infekcí genitálního ústrojí. RIFAXIMIN pro INTRAMAMÁRNÍ terapii

Recommend Documents