Dopravní fakulta Jana Pernera, Univerzita Pardubice šk. rok 2003/2004, zimní semestr II. ročník (obor DMML), KS Pardubice Myšáková Pavla 4.6.2004 Název práce: Vztah vybraného podniku ČSAD, a.s. Frýdek–Místek k ekologii Prohlášení: Prohlašuji, že předložená práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Literaturu a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpala, v práci řádně cituji. Anotace: Tato seminární práce pojednává o vztahu zvoleného podniku, resp. akciové společnosti ČSAD Frýdek-Místek k ekologii. V úvodní části jsou použita validní sekundární data, která charakterizují vzrůstající tendenci investičních prostředků plynoucích do dopravní infrastruktury, růst počtu dopravních prostředků v České republice a s tím spojené negativní externality mající silný dopad na životní prostředí. V druhé části je uvedena deskripce Moravskoslezského kraje a města Frýdek-Místek ve kterém působí vybraný podnik. Deskripce třetí části charakterizuje vybraný podnik ČSAD, a.s. Frýdek-Místek v několika rovinách, např. profilace majetkového propojení, portfolia nabízených služeb či finančních výsledcích. Těžiště seminární práce tkví v závěrečné kapitole, kde je zohledněna problematika reciprocity konkrétní provozní jednotky ČSAD, a.s. Frýdek- Místek ve vztahu k vodnímu hospodářství, kanalizační síti či nakládání s odpady.
Klíčová slova: doprava, dopravní park, dopravní sektor, ekologie, infrastruktura, odpady, vodovodní síť, životní prostředí
Obsah 1. Úvod 2. Vývoj dopravního sektoru v roce 2002 2.1. Infrastruktura 2.2. Dopravní park 2.3. Přeprava 2.4. Nehody 2.5. Životní prostředí 2.5.1. Vliv dopravy na životní prostředí 3. Moravskoslezský kraj a město Frýdek-Místek 4. Praktický příklad – zvolený podnik ČSAD Frýdek–Místek, a.s. 4.1. Stručná charakteristika společnosti 4.1.1. Základní identifikační údaje 4.1.2. Základní finanční údaje 4.1.2.1. Bilance v letech 1998-2002 4.1.2.2. Výkaz zisků a ztrát v letech 1998-2002 4.2. Segmentace nabízených služeb 4.2.1. Osobní přeprava 4.2.2. Nákladní přeprava 4.2.3. Opravárenský servis 4.2.4. Technické oddělení a servis VOLVO 5. Vztah vybraného podniku ČSAD Frýdek–Místek, a.s. k ekologii Závěr Použité informační zdroje
3 3 3 4 4 4 5 6 6 8 8 8 9 9 10 10 10 11 12 12 13 18 18
2
1. Úvod V souvislosti s předchozí postupnou harmonizací legislativy EU a české jurisdikce i se vstupem České republiky do Evropské Unie je vyvíjen nátlak na tuzemské podniky, aby při své podnikatelské činnosti zohlednily jejich vztah k životnímu prostředí a uvedený aspekt zakomponovaly nejen v globálních firemních strategiích, ale také ve formě managementu jakosti - ISO norem 14 000. Bohužel získání certifikátu jakosti ISO je v našich podmínkách pro hospodářské jednotky vysoce nákladnou a dlouhodobou záležitostí. Přes uvedené finanční zatížení lze konstatovat, že současná situace v České republice má kvalitativně pozitivní tendenci ve snižování ekologických zátěží, implementaci nových výrobních procesů šetrných k životnímu prostředí. Jakým způsobem diagnostikuje zvolený podnik ČSAD Frýdek - Místek, a.s. doposud svůj postoj k enviromentální politice při dosavadní absenci certifikátu ISO 9001: 2000 a 14 000 blíže pojednává závěrečná kapitola této seminární práce. 2. Vývoj dopravního sektoru v roce 2002 2.1. Infrastruktura Investiční výdaje do dopravní infrastruktury (vyjma výdajů do místních pozemních komunikací a ostatní infrastruktury pro MHD) v roce 2002 tvořily 1,45 % hrubého domácího produktu, 70% z celkové částky se na investicích podílel Státní fond dopravní infrastruktury. V souvislosti s loňskými povodněmi bylo do infrastruktury pozemních komunikací (dálnic a silnic I.,II., a III. třídy) vynaloženo asi 450 mil. Kč a do železniční infrastruktury více než 100 mil. Kč. Následky srpnové povodně v Praze na místních komunikacích ve vlastnictví hlavního města byly vyčísleny na asi 1 mld. Kč, vzniklé škody jenom v pražském metru na 6 955 mil Kč [1]. V průběhu roku 2002 pokračovala výstavba dopravní infrastruktury dle "Návrhu rozvoje dopravních sítí v ČR do r. 2010" a "Návrhu harmonogramu a finančního zajištění realizace Návrhu rozvoje dopravních sítí v ČR do r. 2010", které schválila příslušnými usneseními vláda České republiky (741/1999, 145/2001) [1]. V oblasti infrastruktury pozemních komunikací, kde je dána Dopravní politikou ČR přednost údržbě a rekonstrukcím před extenzívním rozvojem, bylo hlavním úkolem co nejrychlejší odstranění škod, které vzniky v souvislosti s katastrofálními povodněmi v srpnu 2002. Na úkor toho byly odloženy některé stavby, které bylo možno časově posunout. Z velkých staveb byla dokončena (počátkem roku 2003) další část Pražského silničního okruhu mezi D 5 a R 7 Řepy - Ruzyně. Dále pokračovaly stavby nadřazené sítě dálnic a rychlostních silnic v oblasti R 35 (Slavonín - Přáslavice - jižní obchvat Olomouce), ostravská městská část dálnice D 47 (Rudná - Hrušov), D 5 obchvatem Plzně, D 3 úsekem Stoklasná Lhota - Chotoviny, R 48 Frýdek-Místek - Dobrá, a poslední úsek R 35 mezi Libercem a Turnovem (Hodkovice Rádelský mlýn). Rovněž probíhaly úpravy silnic I. třídy č. 7 (Chomutov), 11 (Mostu u Jablunkova). Správa silnic II. a III. třídy přešla již plně na kraje, které se soustředily na odstranění povodňových škod, zejména pak opravy a rekonstrukce zničených mostů [1].
3
V železniční infrastruktuře je hlavní pozornost věnována modernizaci železničních koridorů. Na prvním koridoru jsou dokončovány úseky Kralupy - Praha-Bubeneč, Záboří nad Labem Přelouč a Dlouhá Třebová - Česká Třebová s velkou přeložkou pomocí estakády. Na tyto stavby je čerpán příspěvek ISPA. Dokončena počátkem roku 2003 byla modernizace železniční stanice Děčín hlavní nádraží. Na druhém koridoru je dokončován postupně traťový úsek Hranice - Ostrava-Svinov včetně modernizace této stanice, která byla v roce 2002 dokončena. Z velkých staveb mimo tranzitní koridory pokračuje ve městě Mladá Boleslav přeložka (zahloubení) regionální tratě do Dolního Bousova a tunelová přeložka tratě Chomutov - Březno u Chomutova. Ve vnitrozemské vodní plavbě proběhla rekonstrukce labské a vltavské vodní cesty (zdymadlo Roudnice nad Labem, dokončena byla rekonstrukce stupně Klecany). Na letišti Praha - Ruzyně byla dokončena dostavba nástupního prostoru B a rekonstrukce nástupního prostoru A s investičními náklady 370 mil. Kč [1]. 2.2. Dopravní park V silniční dopravě došlo v roce 2002 opět k nárůstu celkového počtu vozidel registrovaných v ČR o 160 672, což je nárůst 2,88%. Z dopravní evidence bylo v průběhu roku odhlášeno 108 688 vozidel. Celkem bylo k 1.1. 2003 v evidenci Centrálního registru vozidel uvedeno 5 740 823 vozidel všech druhů a kategorií. Počet osobních automobilů vzrostl za rok 2002 pouze asi o 1%, u nákladních vozidel byl nárůst vyšší, o více než 3%. K velmi nepatrnému poklesu došlo u počtu motocyklů a autobusů a mikrobusů. V důsledku vyřazení menšího množství vozidel došlo v průběhu roku 2002 i k částečnému nárůstu stáří vozového parku. Průměrné stáří všech vozidel se zvýšilo z 16,42 roku na 16,54 roku, u osobních automobilů se ale snížilo z 13,61 na 12,72 roku [1]. 2.3. Přeprava V osobní i nákladní dopravě zůstal vývojový trend posledních let i v roce 2002 v podstatě zachován. Výraznější nárůst oproti předcházejícím létům byl zaznamenán v silniční nákladní dopravě, meziročně vzrostly výkony o asi 12%. Nejvýše vzrostly přepravní objem i výkony ve 3. čtvrtletí. Ve veřejné autobusové dopravě došlo opět k poklesu počtu přepravených osob o7,3%, mírný pokles počtu přepravených cestujících vykazuje i městská hromadná doprava, a to o 1,1%. Počet přepravených osob po železnici v r. 2002 poklesl o 7,6%, a tak se bohužel trend postupného růstu od r. 2000 nepodařilo udržet. Celkové výkony železniční nákladní dopravy v témže roce rovněž poklesly a kopíruje se tak vývoj dřívějšího období. Od r. 1990 byl nárůst výkonů v tomto druhu dopravy zaznamenán pouze v r. 2000. Pokles byl zaznamenán i ve sledovaných ukazatelích vodní vnitrozemské dopravy a to jak v osobní tak i v nákladní přepravě. Ve svém výrazně vzestupném trendu pokračuje pouze letecká doprava, počet přepravených osob vzrostl za rok 2002 o 8,7% [1]. 2.4. Nehody V roce 2002 bylo Policii České republiky nahlášeno celkem 190 718 nehod v silničním provozu, při kterých bylo 1 314 osob usmrceno (do 24 hodin po nehodě- do mezinárodních statistik se uvádí počet usmrcených do 30 dnů od data nehody; za stejné období bylo toto číslo 1 431), 5 492 těžce zraněno a 29 013 osob zraněno lehce. Odhad způsobené hmotné škody je ve výši 8,89 mld. Kč. Nárůst byl zaznamenán v celkovém počtu nehod o 2,7%, v počtu usmrcených osob o 7,3%, v počtu lehce zraněných o 2,5% a i v celkovém odhadu hmotné škody o téměř 8%. Pokles by zaznamenán pouze v kategorii počtu těžce zraněných a to o symbolickou 1 osobu, což je 0,02%[1].
4
Z celkového počtu 72 měsíčně sledovaných nehodových položek zaznamenáváme téměř u 3/4 nárůst počtu nehod a u 71% sledovaných nehodových položek došlo k nárůstu počtu usmrcených osob. Největší absolutní nárůst byl u nehod, které se staly na suchém povrchu vozovky (zvýšení o 12 659 nehod – tj. o 11,3%). Za posledních deset let se na našich dálnicích a silnicích stalo 1 907 773 nehod, při nichž bylo 13 404 lidí usmrceno (úmrtí do 24 hodin), 60 167osob bylo těžce zraněno a dalších 291 073 bylo zraněno lehce. Odhad hmotné škody přesáhl 62 miliard Kč [1]. Zůstává smutnou skutečností, že v r. 2002 v průměru každé necelé 3 minuty (přesně 2,7minut) byla Policii ČR nahlášena nehoda, každých 18 minut byl při nehodě lehce zraněn člověk a každých 96 minut těžce. V průměru každou 6,7 hodinu zemřel při nehodě člověk (bereme-li v úvahu úmrtí do 24 hodin po nehodě). Každou hodinu pak byla způsobena hmotná škoda přesahující jeden milión Kč (přesně 1 014 977 Kč). Na přechodech pro chodce zahynulo v roce 2002 celkem 55 chodců, tj. o 2 chodce méně, než v roce 2001, ale o 30 více, než v roce 2000). Z toho při nehodách zaviněných řidiči motorových vozidel z důvodu „nedání přednosti chodci“ zahynulo v roce 2002 celkem 32 chodců (+ 2 osoby oproti roku 2001, ale o 25 osob více, než v roce 2000)[1]. Z mezinárodního srovnání vyplývá, že počet usmrcených osob na 1 mil. obyvatel je v ČR dvakrát až dvaapůlkrát vyšší, než hodnota v zemích západní Evropy. Praktický dopad tohoto porovnání pak znamená, že na silnicích v ČR umírá ročně o 600 až 700 lidí více, než je stávající průměr nejlepších evropských zemí [1]. 2.5. Životní prostředí Trvale nejvyšší nárůst vykazují emise N2O, neboť novější vozidla se vyznačují vyššími naměřenými hodnotami než starší typy. Proto se i v dalších letech předpokládá soustavný růst těchto emisí. Produkce emisí CO2 rovněž vzrostla i v roce 2002, ale ne tak výrazně jako N2O. Tento trend je dán rostoucí spotřebou benzínu a nafty, tempo růstu však oproti minulým rokům pokleslo, což je pozitivní. Novější vozidla mají, vzhledem k nižší spotřebě pohonných hmot, na rozdíl od emisí N2O, nižší specifické emise CO2 [1]. Po mírném růstu v letech 1990 – 1997 vykazují emise CH4 i VOC (volatilní organické látky) stálý pokles. Trendy emisí CH4 přibližně kopírují klesající trendy ostatních uhlovodíků, jež jsou důsledkem zlepšování spalovacího cyklu u nových vozidel [1]. Na emisích CO a NOx se podílí především individuální automobilová doprava a silniční nákladní doprava. Emise CO u individuální automobilové dopravy klesají, neboť stále více osobních automobilů je vybaveno účinnými katalyzátory. U silniční nákladní dopravy je zřejmý trvalý růst emisí CO v souvislosti se zvyšováním přepravních výkonů. Hodnoty měrných emisí NOx u IAD a železniční dopravy klesají, naproti tomu rostou hodnoty u silniční nákladní dopravy . Emise SO2 mírně rostou, do dalších let je však předpokládán výrazný pokles, neboť od r. 2003 a 2005 bude prodávána motorová nafta se sníženým obsahem síry [1]. Od 1.1. 2001 byl zastaven prodej olovnatých benzínů. Vzhledem k tomuto kroku se prudce snížila produkce emisí Pb v roce 2001 a dále se snižovala i v roce 2002. Hodnoty měrných emisí Pb v dopravě celkem od roku 1990 v souladu s trendem měrných emisí u IAD, která je
5
hlavním producentem emisí, trvale klesají. Vzhledem k zastavení prodeje olovnatých benzínů se předpokládá snížení měrných emisí Pb z dopravy na hodnotu blížící se nule [1]. Pevné částice jsou emitovány zejména z dieselových motorů a proto jsou nejvíce produkovány silniční nákladní dopravou. I další druhy dopravy vykazují v roce 2002 mírný nárůst těchto emisí. Nejvíce pevné fáze produkují starší typy nákladních vozidel bez katalyzátoru [1]. 2.5.1. Vliv dopravy na životní prostředí Prioritou dopravní politiky i nadále zůstává podpora vývoje dopravních systémů příznivých k životnímu prostředí, snižujících spotřebu neobnovitelných zdrojů, omezujících emise znečišťující ovzduší i hladiny hluku i s menšími nároky na zábor území i s nižšími riziky kontaminace vod a půdy. Velký důraz je kladen na omezování produkce skleníkových plynů ovlivňujících globální klima [1]. Celkové emise oxidu uhličitého (nejvýznamnějšího skleníkového plynu) z dopravy neustále stoupají. V roce 2001 stoupla emise tohoto plynu oproti roku 1995 o 18%. Na tomto číslu má zásadní podíl individuální automobilová doprava, která se na něm podílí 44%, dále silniční nákladní doprava (30%) naproti tomu ostatní druhy (veřejné) dopravy mají podíl poměrně malý (dohromady 26%). Podobné rozdělení vykazují i emise oxidu uhelnatého i oxidů dusíku a oxidů síry, i když zde dochází k jejich snižování v absolutní hodnotě nebo v měrné hodnotě k přepraveným objemům. Vzhledem k sestupným trendům demografického vývoje v ČR má spotřeba energie v dopravě na 1 obyvatele vzrůstající tendenci [1]. V rámci zlepšení stavu životního prostředí je tedy třeba podporovat rozvoj těch druhů dopravy, které jsou příznivější životnímu prostředí. V MHD se jedná o upřednostňování používání veřejné hromadné dopravy, zavádění integrovaných dopravních systémů, spolu s rozvojem ekologicky šetrných dopravních prostředků při současném trendu potlačování IAD [1]. V současnosti je cca 60 % z celkové hlukové zátěže obyvatel způsobeno hlukem z mimopracovního prostředí a z toho 75 – 85 % tvoří hluk z dopravy. Vliv hluku na populaci je všeobecně známý (únava, snížení pracovní aktivity, snížení produktivity, atd.). Tento problém je řešen u nových i stávajících zařízení dopravy i u vývoje dopravních prostředků [1]. Zvláštní a velmi důležitou oblastí je podpora kombinované dopravy v oblasti nákladní dopravy a integrovaných systémů přepravy osob. Tak je možné zvrátit nepříznivý vývoj mezioborové dělby přepravní práce a přispět k hospodárnějšímu a ekologičtějšímu přístupu k dopravě [1] 3. Moravskoslezský kraj a město Frýdek-Místek Moravskoslezský kraj je geograficky velice rozmanitý region. Ze západu je sevřen masívem Hrubého Jeseníku s nejvyšším vrcholem kraje a celé Moravy, horou Pradědem (1 491 m n. m.) Hornatina postupně přechází do Nízkého Jeseníku, náhorní plošiny s pozvolnějším terénem, a Oderských vrchů. Střední část kraje je charakteristická hustě osídleným nížinatým terénem Opavské nížiny, Ostravské pánve a Moravské brány. Směrem 6
na jihovýchod krajina opět získává horský charakter a kulminuje hřbety Beskyd – u slovenské hranice Moravskoslezských s nejvyšším vrcholem Lysou horou (1 323 m n. m.) a Slezských na hranici s Polskou republikou [3]. Moravskoslezský kraj je tvořen 6 okresy – Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město. Svou rozlohou 5 535 km2 zaujímá 7,0 % území celé České republiky a řadí se tak na 6. místo mezi všemi kraji. Více než polovinu území kraje zaujímá zemědělská půda, na dalších více než 35 % se rozprostírají lesní pozemky (především v horských oblastech Jeseníků a Beskyd). Vedle přírodního bohatství se v kraji vyskytují bohaté zásoby nerostných surovin – především rozhodující domácí zásoby černého uhlí, dále ložiska zemního plynu, vápenec, žula, mramor, břidlice, sádrovec, štěrkopísky, písky a cihlářské jíly [3]. Moravskoslezský kraj je počtem 1 262 660 obyvatel nejlidnatější v ČR, se svými 302 obcemi však patří k regionům s nejmenším počtem sídel. Tomu odpovídá i hustota osídlení 228,1 obyvatel na km2, přičemž týž údaj pro celou ČR je 129,4 obyvatel na km2 (k 31. 12. 2002). Průměrná rozloha katastru obce 18,3 km2 je druhá největší v republice a je o necelých 50 % větší než katastr průměrné obce v ČR (12,6 km2). V obcích do 499 obyvatel bydlí jen 1,8 % obyvatel, v obcích od 500 do 4 999 obyvatel 23,3 % obyvatel, v obcích od 5 000 do 19 999 obyvatel žije 12,9 % občanů kraje. Většina obyvatel kraje (62,0 %), což je v rámci ČR výjimečné, žije ve městech nad 20 tisíc obyvatel. V krajské metropoli Ostravě žije 314 102 obyvatel (k 31. 12. 2002), tj. zhruba čtvrtina obyvatel kraje. Dalšími velkými městy jsou Havířov (85 271 obyvatel), Karviná (61 146 obyvatel), Opava (60 731 obyvatel) a Frýdek-Místek (60 603 obyvatel) [3]. Od počátku devadesátých let dochází k podstatnému zlepšení stavu životního prostředí vlivem poklesu průmyslové výroby, používání šetrnějších technologií a značným investicím do ekologických opatření (od roku 1998 do roku 2001 přes 11,1 mld. Kč b. c.). I přes tato uvedená zlepšení patří kraj nadále mezi nejzatíženější oblasti v České republice, neboť v minulosti byly znečištěny všechny složky životního prostředí. Dnes se jako nejzávažnější jeví kontaminace půdy a podzemních vod v důsledku průmyslové činnosti, důlní poklesy a znečištění povrchových vod [3]. Přírodní charakter a odlišný ekonomický vývoj se podílejí na rozdílech v kvalitě životního prostředí jednotlivých oblastí kraje. Nejzávažnější dopady na životní prostředí se koncentrují do střední a severovýchodní části kraje (Ostravsko, Karvinsko a Třinecko). Na druhé straně jsou součástí Moravskoslezského kraje také místa s významnými a cennými přírodními zvláštnostmi, jež jsou chráněny v rámci 3 chráněných krajinných oblastí – Beskydy (rozlohou 1 160 km2 vč. zlínské části největší CHKO v ČR), Jeseníky a Poodří – a 131 maloplošných chráněných území [3]. Kraj se po zániku Československa ocitl v poloze severovýchodního pohraničí, na hranicích s Polskem a Slovenskem, nejvíce vzdáleného od přímých kontaktů s metropolí státu a s hospodářskými podněty z vyspělých zemí EU. Velkým nedostatkem kraje z hlediska dopravní infrastruktury je absence přímého napojení na dálniční síť, která není dosud do kraje přivedena. V květnu 2002 byla zahájena stavba dálnice D 47, která se stane součástí VI. Evropského multimodálního koridoru. Dálnice mezi Lipníkem nad Bečvou a polskou hranicí u Bohumína o délce 80,2 km by měla řešit dopravní obslužnost a ekonomické oživení.
7
Silniční komunikační systém se v současnosti opírá o hlavní mezinárodní silnice I/11 (E 75): Opava – Ostrava – Český Těšín – Mosty u Jablunkova a I/48 (E 462): Nový Jičín – FrýdekMístek – Český Těšín, které procházejí východní částí kraje. V současnosti probíhá jejich modernizace, a to především na silnici I/48, která je upravována na rychlostní komunikaci R 48. Moravskoslezský kraj protínají dva železniční tahy evropského významu, elektrifikované tratě č. 270 a č. 320. Trať č. 270 je významným úsekem hlavní železniční trasy ČR Praha – Bohumín a v současnosti probíhá její modernizace, jež bude dokončena v roce 2005. Dosažitelnost regionu letecky je zabezpečována prostřednictvím mezinárodního letiště v Mošnově, druhého největšího letiště v ČR, jehož délka přistávací dráhy 3 600 m umožňuje přistávání všech kategorií letadel bez omezení [3]. 4.
Praktický příklad – zvolený podnik ČSAD Frýdek–Místek, a.s.
4.1. Stručná charakteristika společnosti Region, ve kterém firma působí, se nachází v podhorské oblasti s rozvinutým průmyslem především hutnickým, hornickým a textilním (deskripce kraje blíže viz kapitola č. 3 Moravskoslezský kraj a město Frýdek-Místek). ČSAD Frýdek–Místek, a.s., založená jako součást státního podniku ČSAD Ostrava, vznikla jako samostatná akciová společnost dne 1.5.1992 na základě schváleného privatizačního projektu [2]. Dopravní společnost se základním jměním 88 141 tisíc Kč, s provozovnou v Šošovicích, se orientuje na pravidelnou osobní dopravu v rámci okresu, mezinárodní a vnitrostátní dopravu a značkový servis VOLVO. Po vzniku samostatné akciové společnosti došlo několikrát ke změně majitele.V roce 1997 byl rozhodující podíl akcií zakoupen ČSAD Havířov, a.s., tím byla akciová společnost ČSAD Frýdek–Místek, a.s. přiřazena do skupiny dopravních, obchodních, a výrobních firem, sdružených kolem této společnosti a společnosti CIDEM HRANICE a.s. [2] Akciová společnost má v současné době 492 zaměstnanců. Hlavní výrobní činností této společnosti je především doprava, v níž využívá 213 motorových vozidel. Z toho je 109 nákladních (53 pro MHD) a 104 autobusů (z toho 7 v provedení zájezdovém) [2]. 4.1.1. Základní identifikační údaje Tab. 1 Základní identifikační údaje [2] Obchodní jméno Vedena u IČO DIČ Sídlo společnosti Vznik Právní forma Statutární orgán Představenstvo společnosti
ČSAD Frýdek-Místek, a.s Krajského soudu v Ostravě, oddíl B, vložka 368 45 19 20 73 362 – 45 19 20 73 Frýdek – Místek, Politických obětí 2238, PSČ: 738 01 30.4.1992 akciová společnost předseda představenstva: Ing. Václav Brabec místopředseda představenstva: Radoslav Bendík
8
Prokura Dozorčí rada Akcie Emitované cenné papíry ISIN Obory pro Czech Sector Award Ratingy rok 31.12.1997 rok 25.07.2001 rok 25.07.2001 rok 31.12.2002 Základní kapitál Ostatní skutečnosti
člen představenstva: Ing. Zdeněk Dannhofer Ing. Roman Vývoda předseda: Ing. Václav Brabec člen: Ing. Boleslav Cienciala člen: Petr Soukup 88 141 ks kmenové akcie na majitele ve jmenovité hodnotě 1000,-Kč v listinné podobě BAACADFM (770000000222) Doprava a komunikace ČEKIA - CRA Ranking : B-2 Méně vhodný v příslušném odvětví Dun & Bradstreet condition : a celková situace dobrá (nízké riziko, situace lepší než průměrná) Dun & Bradstreet : Finanční síla 95-469 mil. Kč (určená z vlastního jmění) Czech Sector Award : A-5 Nadprůměrný v příslušném odvětví 88 141 000,-Kč Způsob založení – Akciová společnost byla založena podle § 172 zák.č.513/1994 Sb. obchodního zákoníku. Jediným zakladatelem společnosti je Fond národního majetku České republiky se sídlem v Praze 1, Gorkého náměstí 32. Den vzniku: 1.5.1992
4.1.2. Základní finanční údaje V souvislosti s výše uvedenými primárními daty uvádím pouze základní přehled finančních ukazatelů posuzované společnosti, neboť finanční analýza není meritem dané seminární práce [2]. 4.1.2.1.Bilance v letech 1998-2002 Tab. 1 Bilance v letech 1998-2002 [2] BILANCE AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsané vlastní jmění Stálá aktiva Oběžná aktiva Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv PASIVA CELKEM
1998/Q 4 1999/Q 4 2000/Q 4 2001/Q 4 2002/Q 4 206 059.0 231 517.0 260 133.0 249 344.0 255 561.0 0 0 0 0 0 0.00
0.00
0.00
0.00
0.00
131 748.0 135 140.0 150 246.0 165 524.0 164 974.0 0 0 0 0 0 100 552.0 64 554.00 85 999.00 77 013.00 85 078.00 0 9 757.00 10 378.00
9 335.00
6 807.00
5 509.00
206 059.0 231 517.0 260 133.0 249 344.0 255 561.0 9
Vlastní jmění
0 0 0 0 0 145 544.0 161 368.0 172 453.0 178 952.0 189 491.0 0 0 0 0 0 54 793.00 65 363.00 84 660.00 67 281.00 63 075.00
Cizí zdroje Ostatní pasiva - přechodné účty 5 722.00 pasiv 4.1.2.2.Výkaz zisků a ztrát v letech 1998-2002
4 786.00
3 020.00
3 111.00
2 995.00
Tab. 1 Výkaz zisků a ztrát v letech 1998-2002 [2] 1998/Q 1999/Q 4 2000/Q 4 2001/Q 4 2002/Q 4 4 11 073.0 16 735.0 19 723.0 12 975.0 4 058.00 Provozní hospodářský výsledek 0 0 0 0 Hospodářský výsledek z finančních -269.00 1 152.00 4 340.00 5 406.00 4 212.00 operací 13 853.0 12 395.0 14 317.0 Hospodářský výsledek za běžnou 2 906.00 8 763.00 0 0 0 činnost 132.00 -852.00 0.00 Mimořádný hospodářský výsledek 2 218.00 2 871.00 11 635.0 13 465.0 9 524.00 8 763.00 Hospodářský výsledek za účetní období 3 038.00 0 0 Výkaz zisků a ztrát
4.2.
Segmentace nabízených služeb
Přehled podnikatelských činností ČSAD Frýdek-Místek a. s. [2]: ـZahraniční a vnitrostátní zasílatelství ـZahraniční a vnitrostátní osobní a nákladní doprava ـPřepravy nadměrných nákladů ـProvoz jednoúčelových speciálních vozidel ـZajišťování jednotné celní deklarace a všech služeb souvisejících s celním odbavením ـSkladování a prodej pohonných hmot a maziv Shell ـPronájem parkovacích ploch ـOpravy motorových vozidel, karoserií a nástřiky vozidel ـProvoz značkového servisu VOLVO ـNákup prodej a opravy pneu ve vlastním pneuservisu 4.2.1. Osobní přeprava Akciová společnost zabezpečuje osobní hromadnou dopravu s dlouholetou tradicí ve třech přepravních systémech [2]: ـv příměstské osobní dopravě (POD) ـv městské hromadné dopravě (MHD) ـv nepravidelné osobní dopravě NOD)
10
Jako první v regionu Severní Moravy bylo v naší společnosti zavedeno bezhotovostní odbavování cestujících čipovými kartami a to v obou přepravních systémech POD a MHD. V současné době vlastní čipovou kartu více jak 30 000 cestujících [2]. V systému POD je provozováno 38 autobusových linek zajišťovaných 68 autobusy. Dopravně je obsluhována jižní část okresu Frýdek - Místek, kde je zabezpečováno spojení občanů tohoto regionu do škol, zaměstnání , úřadů a k lékařskému ošetření [2]. V systému MHD je provozováno 10 autobusových linek zajišťovaných 29 autobusy. Kromě obsluhy obou částí města Frýdku – Místku, zajíždějí tyto autobusy také do okolních obcí – Chlebovice, Řepiště, Lískovec, Zelinkovice, Skalice. Staré Město a Sviadnov a cestující, kteří cestují do těchto obcí jsou odbavování tarifem MHD. Uvedené obce jsou obsluhovány také autobusy příměstské dopravy v rámci IDS – Integrovaný dopravní systém [2]. V systému MOD je provozováno 7 autobusů, které zajišťují požadavky cestující veřejnosti na zájezdovou dopravu. V šechy provozované autobusy jsou plně klimatizované. Objednávky přijímá cestovní agentura v budově autobusového stanoviště ve Frýdku – Místku [2]. Přepravní činnost OD je doplňována službou cestující veřejnosti na autobusovém stanovišti v přepravní kanceláři, kde pomocí informačního systému ABUS každý cestující obdrží informaci o autobusovém spojení po celé naší republice [2]. Rozhodujícím přepravním systémem je POD, která se na výkonech osobní dopravy podílí 58 %. Druhé místo s podílem výkonů cca 25% zaujímá MHD. Zbývající část, tj. přibližně 17% je naplňována systémem NOD [2]. Z celkového počtu 106 autobusů je v současné době v provozu na stlačený zemní plyn 8 autobusů [2]. 4.2.2. Nákladní přeprava Nákladní doprava se podílí na tržbách akciové společnosti 52 % a z toho je téměř 80% zajišťováno mezinárodní kamionovou dopravou. Tato je rozdělena na obchodní oddělení a přímé řízení samotné kamionové dopravy ve Frýdku-Místku a Havířově. Všechna tato oddělení jsou umístěná v ČSAD Frýdek – Místek, a.s. [2]. Obchodní oddělení zajišťuje exportní a importní vytížení všech vozidel mezinárodní dopravy v obou akciových společnostech ČSAD Frýdek-Místek, a.s. a ČSAD Havířov, a.s. a dle potřeb vytěžuje vracející se vozidla i vnitrostátní dopravou. Hlavní důraz je kladen na mezinárodní dopravu, kde spokojenost zákazníků hraje důležitou úlohu (70% jejich obchodních partnerů v MKD tvoří zahraniční přepravci). V omezené míře funguje možnost vytížení taktéž cizích dopravců [2]. Středisko pracuje v nových, speciálně pro tento účel vybudovaných prostorách a využívá ke své práci výpočetní techniku (Internet, modemové propojení na tuzemské i zahraniční databanky, operativní telefonické spojení se všemi řidiči a podobně). Toto špičkové pracovní
11
prostředí, ve spojení se zkušenými řidiči i s kvalitním odborným personálem, jsou zárukou vysoké profesionality a spolehlivosti při plnění požadavků jejich náročných zákazníků [2]. Středisko přímého řízení kamionové dopravy má k dispozici vozový park, tvořený zahraničními tahači VOLVO FH 12 a návěsy SCHWARZMÜLLER s ložnou délkou 13,5 m jsou také schopni přepravovat náklady do 15m celkové délky a do maximální hmotnosti 26 tun. 35 návěsů je přizpůsobeno pro speciální přepravy plechů přímo ve svitcích. Všechna vozidla jsou vybavena mobilními telefony pro snadnější komunikaci s řidičem v průběhu přepravy. Samozřejmostí je pojištění všech přepravovaných nákladů do výše požadované zákazníkem, standardní limit je 10 milionů Kč, vybavení všech vozidel pro přepravy nebezpečných nákladů ADR [2]. Pro zrychlení celního odbavení firemních vozidel byla zřízena celní deklarace přímo v areálu ČSAD Frýdek-Místek, a.s. V současné době již poskytuje veškeré celní služby s vývozem či dovozem zboží pro všechny zájemce. Otázkou zůstává, jak bude naloženo s tímto střediskem po vstupu do Evropské unie, kdy již nebudou zapotřebí JCD [2]. Další část činnosti tvoří vnitrostátní nákladní doprava s pravidelnými rozvozy potravinářského zboží (pivo, maso, apod.). Zde fungují, jak malá rozvozová vozidla s užitečnou hmotností do tří tun, tak speciály pro rozvozy zboží pod kontrolovanou teplotou nebo skříňová vozidla pro rozvozy nápojů. Rovněž v tomto středisku proběhla razantní obnova vozového parku u vybraných přepravců (Plzeňský Prazdroj) za vozidla VOLVO [2]. Třetí a nejmenší skupinu tvoří středisko sklápěcích vozidel, které provádí pravidelné přepravy sypkých substrátů pro stálý okruh zákazníků, je schopno nabídnout jak sólo sklápěče TATRA, tak sklápěcí soupravy auto + vlek, dle požadavků zákazníků [2]. 4.2.3. Opravárenský servis V oblasti údržby a oprav motorových a přípojných vozidel nabízí společnost tyto služby [2]: ـVnější mytí karoserie ـMytí podvozků tlakem ـZákladní údržbu tj. mazání, kontrola olejových náplní, ošetření AKU ـVýměny olejových náplní a analýzu motorových olejů ـPravidelné diagnostické prohlídky ـOpravy a seřízení vstřikovacích souprav ـOpravy motorů ـOpravy a výměny agregátů ـKarosářské práce ـOpravy elektroinstalace ـOpravy nezávislých topení WEBASTO a EBERSPÄCHER ـPneuservis ـOpravy autoplachet svařováním ـOpravy a zhotovení celních lan ـProdej náhradních dílů 12
ـ ـ ـ ـ
Přípravy vozidel na STK Nástřik vozidel Prodej nafty a olejů SHELL Měření emisí – vznětové motory
4.2.4. Technické oddělení a servis VOLVO VOLVO SERVIS nabízí svým klientům [2]: ـZáruční a pozáruční opravy ـPravidelné prohlídky vozidel ـPříprava vozidel na STK ـOvěřování „L,“, „U“ ـOpravy topení WEBASTO a EBERSPÄCHER ـOstatní opravy dle potřeby ـCejchování tg ـProdej NH, olejů a příslušenství ـProdej nákladních vozidel VOLVO ـProvedení měření emisí ـSTK ـMytí ـPneuservis včetně prodeje pneu ـNástřik vozidel a dílů 5.
Vztah vybraného podniku ČSAD Frýdek – Místek, a.s. k ekologii
Meritum této seminární práce obsahuje hodnocení provozní jednotky ČSAD Frýdek – Místek a.s., základní závod ve Sviadnově (provozní jednotka dále jen „PJ“). ČSAD Frýdek – Místek a.s. se zabývá poskytováním služeb v osobní a nákladní dopravě a ostatních souvisejících službách (opravárenství, spedice, cestovní kancelář – blíže viz výše kapitola č.3 Praktický příklad – zvolený podnik ČSAD Frýdek-Místek, a.s. ). PJ se nachází v průmyslové části na okraji města Frýdku-Místku v obci Sviadnov a tudíž se nenachází v chráněné krajinné oblasti či v jiné formě územní ochrany přírody a krajiny. Provozní jednotka navazuje na silniční komunikaci 2. třídy „Ostravská“. Obvod PJ Provozní jednotka byla vybudována v 60. letech minulého století a při postupné rekonstrukci budov byly modernizovány budovy údržby vozidel a stávající kotelna na tuhá paliva byla nahrazena plynovou kotelnou. V obvodu PJ se nachází tedy budova údržby vozidel, jejíž součástmi jsou stanice STK, hala mazání, hala údržby autobusů, servis VOLVO, stolárna a akumulátorovna, plynová kotelna, mycí zařízení, kartáčová myčka, čerpací stanice PHM, dvě sociálně-správní budovy. Vodní hospodářství
13
PJ dle údajů z Městského úřadu ve Frýdku-Místku není umístěna v oblasti přirozené akumulace vod dle zákona č.254/2001 Sb. (dále jen vodní zákon). Z tohoto důvodu nejsou ze strany správních orgánů požadovány zvláštní požadavky v této oblasti, např. zesílení ochrany proti úniku ropných látek. Vodovodní síť pro rozvod pitné vody v areálu PJ byla vybudována při stavbě celé provozovny v šedesátých letech minulého století. Při postupné rekonstrukci jednotlivých budov a výstavbě nových budov v areálu byly části vodovodní sítě postupně rekonstruovány. Páteřní síť, tj. hlavní vodovodní řad vedoucí okolo všech budov areálu, je ve špatném stavu a vyžadoval by celkovou opravu. Náklady na tuto opravu jsou odhadovány na cca 450 tis. Kč. Vodovodní síť je napojena na veřejnou vodovodní síť monopolního dodavatele pitné vody firmy Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.. Pitná voda je odebírána na základě uzavřené smlouvy o dodávkách pitné vody. Roční odběr pitné vody za celou PJ se pohybuje v rozmezí 6 – 7 tisíc m3 . V roce 2002 byl realizován celkový odběr pitné vody ve výši 6 429 m3. Při mém teoretickém propočtu odběru pitné vody jsem uvážila počet zaměstnanců takto : řidiči ND 140 řidiči OD 168 údržba 55 závodní stráž 14 THP 59 Tab. 1 Propočet odběru pitné vody Spec. spotř. Jednotka administrativa l/os/den mytí místností 1/m2/den záv. jídelna 1/jídlo pití 1/os/směna mytí 1/os/směna
hodnota 60 3 25 5 120
β * počet 1 * 73 1 * 1 200 0,15 * 436 0,5 * 436 1 * 55
l/den 4 380 3 600 1 635 1 090 6 600
m3/rok 1 598 1 314 597 397 2 409
Tj. výpočtem 6 315 kubíků pitné vody / rok. Poznámka: Při teoretickém propočtu jsem zavedla koeficient β, který vyjadřuje skutečnost, že řidiči ND i OD se nacházejí a stravují v PJ jen v určitém omezeném počtu (dálkové linky, mezinárodní doprava) a ne všichni zaměstnanci přítomni denně v PJ využívají závodní jídelny. Při propočtu mytí místností jsem odhadla plochu podlahy nekryté koberci. Vodovodní síť pro rozvod užitkové vody je realizována pouze přivaděčem užitkové vody od místa odběru, tj. od řeky Ostravice, až k mycí lince pro autobusy a nákladní vozidla. Užitková voda je využívána pouze k mytí těchto vozidel a mytí agregátů motorových vozidel. Voda je odebírána z řeky Ostravice na základě smlouvy o odběru užitkové vody mezi Povodí Odry, s.p., Ostrava, jako správcem vodního toku a ČSAD Frýdek–Místek, a.s. a také na základě povolení k odběru užitkové vody vydané orgánem státní správy na úseku vodního hospodářství.
14
K odběru užitkové vody je vydáno Okresním úřadem ve Frýdku-Místku povolení k odběru užitkové vody z řeky Ostravice v množství Q max 0,8 l/s, 2 166,6 m3/měs., 26 000 m3/rok bez omezení platnosti. Toto množství je využíváno téměř ze sta procent. Například v roce 2002 bylo odebráno celkem 25 980 m3 užitkové vody.
15
Při mém teoretickém propočtu odběru užitkové vody jsem uvážila počet vozidel takto: druh * β výsl. Autobusy 168 * 3/7 44,57 Nákl. aut. 109 * 2/7 31,14 Os. aut 10 * 0 0 Tab. 2 Propočet odběru užitkové vody Specif. spotř. jednotka autobus l/mytí nákladní l/mytí mytí agregátů a vnitřků vozidel
hodnota 1 000 700
l/den 44 571 21 800 4 808
m3/rok 16 268 7 957 1 755
Kanalizační síť PJ je oddílná, tj samostatně jsou odváděny splaškové vody z provozních budov a samostatně odpadní dešťové vody a vody z provozu PJ. Kanalizační síť byla vybudována současně s vodovodní sítí a především páteřní stoky jsou ve špatném stavu, jehož oprava by vyžadovala finanční náklady ve výši cca 1,5 mil. Kč. Pro vypouštění odpadních vod z areálu PJ jsou vydána dvě povolení k vypouštění: První povolení povoluje vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Toto povolení bylo vydáno Okresním úřadem ve Frýdku–Místku a je platné do konce roku 2003. Povoluje vypouštění odpadních vod bez stanovení množství vypouštěných odpadních vod do vodního toku Olešná. Současně stanovuje parametry znečištění odpadních vod vypouštěných do vodního toku. Druh znečištění Nerozpuštěné látky NL Nepolární extrahovatelné látky NEL
hodnota „p“ 10 mg/l 1 mg/l
hodnota „m“ 20 mg/l 2 mg/l
Hodnota p udává povolenou průměrnou hodnotu znečištění za kalendářní rok a hodnota m udává maximální hodnotu znečištění dosaženou u jednoho analyzovaného vzorku odpadní vody. Dále je v povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových stanovena četnost odběrů vzorků odpadních pro účely provádění analýz odpadních vod. Tato četnost je minimálně 1x za kalendářní čtvrtletí, což znamená provedení čtyř odběrů vzorků odpadní vody včetně příslušných analýz. Druhé povolení k vypouštění je také vydáno Okresním úřadem ve Frýdku-Místku a povoluje vypouštění odpadních vod do kanalizace. Toto povolení je vydáno z důvodu předčištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace a je platné bez časového omezení. Povoluje vypouštění odpadních vod v množství Q max. 2 l/s, 4 782,6 m3 /měs., 57 400 m3/rok do veřejné kanalizace. Současně stanovuje parametry znečištění odpadních vod vypouštěných do této kanalizace. Četnost provádění kontrolních analýz je také stanovena jako čtvrtletní, tj počet kontrolních vzorků je stanoven na čtyři. 16
Druh znečištění pH Nerozpuštěné látky NL Nepolární extrahovatelné látky NEL Chemická spotřeba kyslíku ChSKCr Biologická spotřeba kyslíku BSK5 Rozpuštěné látky RL Tenzidy PAL A
hodnota „p“ 6 – 8,5 400 mg/l 5 mg/l 800 mgO2/l 400 mgO2/l 800 mg/l 8 mg/l
hodnota „m“ 500 mg/l 10 mg/l 1000 mgO2/l 500 mgO2/l 1000 mg/l 10 mg/l
Nakládání s odpadními vodami je prováděno v následujících čistících zařízeních: Odlučovač ropných látek v zadní části areálu slouží k čištění dešťových vod ze zadní části areálu PJ před jejich vypouštěním do vodního toku Olešná. Odlučovač RL je pravidelně kontrolován a je veden provozní deník, ve kterém jsou zaznamenávány veškeré úkony prováděné na tomto čistícím zařízení včetně jeho čištění a údržby. Odlučovač ropných látek u servisu VOLVO slouží k čištění odpadních vod z servisu VOLVO. Odlučovač RL je pravidelně kontrolován a je veden provozní deník, ve kterém jsou zaznamenávány veškeré úkony prováděné na tomto čistícím zařízení včetně jeho čištění a údržby. Sedimentační jímky u mycího zařízení slouží k hrubému předčištění odpadních vod odváděných do veřejné kanalizace. Jsou zde zachycovány nejhrubší nečistoty ve formě sedimentovaného kalu. Odlučovač ropných látek u čerpací stanice PHM slouží k dočištění odpadních vod z přední části areálu a z objektu čerpací stanice PHM. Odlučovač RL je pravidelně kontrolován a je veden provozní deník, ve kterém jsou zaznamenávány veškeré úkony prováděné na tomto čistícím zařízení včetně jeho čištění a údržby. Látky závadné vodám jsou skladovány v podzemních nádržích na pohonné hmoty čerpací stanice PHM, ve skladu hořlavých kapalin v objektu čerpací stanice PHM a ve skladu olejů v dílenském traktu. Sklad olejů v dílenském traktu byl zkolaudován v roce 1998, kdy byla provedena celková rekonstrukce skladu se zaměřením na ochranu před únikem závadných látek. Havarijní jímka skladu byla zaizolována proti úniku ropných látek a byla zvětšena její kapacity v souladu s platnými právními předpisy. Podzemní nádrže na pohonné hmoty byly v roce 2001 upraveny vnitřním vypláštěním ocelovými pláty na dvouplášťové nádrže se signalizací případného porušení pláště nádrže. Tímto byly splněny požadavky normy upravující skladování ropných látek. Sklad hořlavých kapalin v objektu čerpací stanice PHM byl také v roce 2001 upraven tak, aby vyhovoval současným platným předpisům. Havarijní jímka skladu byla zaizolována proti úniku ropných látek. 17
Na úseku vodního hospodářství je dále schválen Okresním úřadem ve Frýdku–Místku „Provozně manipulační a havarijní plán vodního hospodářství“, který stanovuje povinnosti jednotlivých pracovníků ve vztahu k ochraně vod a při vzniku mimořádných (havarijních) situací. V souladu se zákonem č.86/2002 Sb. o ovzduší (dále jen zákon o ovzduší) jsou v areálu PJ provozovány následující dva stacionární střední zdroje znečišťování ovzduší: Plynová kotelna obsahující dva kotle VIADRUS G 500 á 500 kW. Palivo je zemní plyn. Kotle jsou pravidelně seřizovány a jsou v souladu se zákonem o ovzduší pravidelně měřeny autorizovanou skupinou. Tato skupina provádí tzv. autorizované měření, na základě něhož je prováděn výpočet poplatků za znečišťování ovzduší. Čerpací stanice PHM se skládá ze třech podzemních dvouplášťových nádrží a čtyřech výdejních míst. Stáčené a vydávané palivo je motorová nafta. Unikající znečišťující látky nejsou zachycovány žádným způsobem, např. rekuperací. Platné právní předpisy tento záchyt požadují pouze u motorových benzínů. Výpočet poplatků je prováděn bilančním způsobem, tj. z celkového množství přijaté a vydané motorové nafty a emisního faktoru. V PJ jsou dále provozovány mobilní zdroje znečišťování v počtu 104 ks autobusů, 109 ks nákladních vozidel a 10 ks osobních vozidel. Kontrola vypouštěných emisí je pravidelně prováděna před státní technickou kontrolou těchto vozidel. V posledních létech se rozvíjí přestavba stávajících autobusů a nákup nových na alternativní pohon CNG. Při používání tohoto pohonu se výrazně snižují emise škodlivých látek u těchto vozidel, hlučnost a zvyšuje se životnost olejové náplně motorů. Produkce odpadů v PJ je spojena především s doprovodnými službami, tj. opravárenstvím a mytím vozidel. Vedení evidence odpadů je zajišťováno dle zákona č.185/2001 Sb. o odpadech (dále jen zákon o odpadech) v elektronické podobě určeným pracovníkem společnosti. PJ má vydáno rozhodnutí Okresního úřadu ve Frýdku-Místku, jehož obsahem je povolení nakládání s nebezpečnými odpady vznikajícími při činnostech provozní jednotky. Vzniklé odpady jsou zneškodňovány a využívány prostřednictvím pověřené firmy SITA Moravia a.s. Ostrava. Odpady jsou v PJ shromažďovány ve skladu nebezpečných a ostatních odpadů. Tento sklad je umístěn v budově čerpací stanice PHM a byl zkolaudován v roce 2002. Odpady jsou zde pro usnadnění manipulace umisťovány do ocelových sudů, které jsou výměnným způsobem po naplnění odváženy pověřenou osobou ve smyslu zákona o odpadech. Druhy jednotlivých odpadů jsou uvedeny v tab. 3: Tab. 3 Druhy odpadů Kategorie nebezpečné odpady vytvrzelá barva nebo lak
kat.č.odp.
ČSAD Frýdek-Místek, a.s.
O80111
100 18
brzdová kapalina 160113 30 odpadní oleje 130208 20000 kal z odl.olejů 130502 100 chladící kapalina 160114 20 plastový obal znečištěný 150110 50 kovový obal znečištěný 150110 300 znečištěný textil, sorbent 150202 2500 olejové filtry 160107 3500 olověný akumulátor 160601 8100 kal z čištění odp.prům.vod 190813 30000 zářivka, výbojka 200121 120 ks ostré předměty 180101 5 zdravotnický odpad 180103 5 baterie obsahující Hg 160603 20 zaolejovaná voda z ORL 130507 20000 ostatní odpady brzdové obložení bezazbest 160112 300 pneumatika 160103 35000 autosklo 160120 500 Pozn. : Pokud není uvedeno jinak jsou hodnoty v tabulce v jednotkách kg. PJ není provozovatelem žádného zařízení k využívání odpadů ani není provozovatelem skládky odpadů. Černé skládky odpadů se nevyskytují v areálu PJ ani na přilehlých pozemcích. Povinnosti pracovníků při nakládání s odpady jsou stanoveny vnitropodnikovým předpisem „Směrnice pro nakládání s odpady“, který je závazným dokumentem pro PJ. Hluk a vibrace a jejich účinky na lidské zdraví jsou posuzovány dle platného Zákoníku práce a souvisejících předpisů. Ve spolupráci s Krajskou hygienickou stanicí, územní pracoviště Frýdek-Místek byly v rámci vyhodnocení možných rizik vyhodnoceny pracoviště se zvýšeným rizikem ohrožením hlukem a vibracemi. Tyto činnosti a pracoviště byly proměřeny autorizovanou firmou a na základě výsledků měření nebylo shledáno pracoviště nebo činnost, která by překračovala povolené hodnoty. Závěr: Na základě všech výše uvedených zjištění lze konstatovat, že PJ dodržuje všechny platné předpisy na úseku ochrany životního prostředí a ochrany lidského zdraví při práci. Použité informační zdroje: [1] Ročenka Ministerstva dopravy ČR rok 2002 www.mdcr.cz/text/rocenka_01/html/cz.htm [2] Internetové stránky společnosti ČSAD, a.s. www.csad-havirov.cz/frm, www.ariadna.cz [3] Internetové stránky Moravskoslezského kraje www.kr-moravskoslezsky.cz
19
II. ročník (obor DMML), KS Pardubice Myšáková Pavla Připomínky: • • • • • • •
Nadbytečné znaky Chybí souhlas se zveřejněním Překlepy („2,7minut“ aj.) „emise N2O“ ??? Nevhodně použité termíny („volatilní organické látky“ aj.) Typografické chyby („25%“ aj.) Formulace nevhodné pro odborný styl („Při mém teoretickém propočtu odběru užitkové vody jsem uvážila...“ aj.) • Tab. 3 − není uveden zdroj • Informační zdroje nejsou citovány podle • Nesprávné uvádění odkazů na zdroje („...produktů.[2]“) • Typografické chyby (opakovaně „30%“, „125 ug/m3“ aj.) • Nejsou důsledně citovány zdroje („V porovnání s naftou se jeho spalováním produkuje o 30% méně oxidu uhličitého, až o 90% méně oxidu uhelnatého a o 25% méně oxidů dusíku.“, „Oproti benzínu zemní plyn nabízí potenciál 20–25 % snížení emisí oxidu uhličitého.“ − bez odkazu na zdroj) • U použitých obrázků nejsou uvedeny zdroje • Nesprávné jednotky („tlak 200 barů“) • Informační zdroje jsou citovány chybně, zcela v rozporu s ISO 690
Po obsahové stránce je práce pěkná, obsahuje formální chyby. Hodnocení: nezveřejňuje se 10. 6. 2004 JM
20
