Anonymní souboj Statek Reinthaler Stop dětské obezitě

měsíčník pro trvale udržitelný život vydává vh press Hradec Králové

l

ročník 13

l

cena 20 Kč / 1 E / 27 SK

5/2009 Statek Reinthaler

l biopotraviny l ekologie l ekozemědělství l biodiverzita

Anonymní souboj

Kvetoucí sad Ing. Bedřicha Plíška ve Vnici FOTO: M. Vohralíková

Stop dětské obezitě

BUDE DOST BIOMLÉKA?

OBSAH květen 2009

První pastva

Lenka Hotzká

ZPRAVODAJSTVÍ Bude dost biomléka . . . . . . . . . . . . . . . . .2 Děti země vyhlásily Ropáka 2008 a Zelenou perlu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2

BIOPOTRAVINY Restaurace Triton – anonymní souboj . . . .3 Dostaneme bio v restauracích? . . . . . . . . .3

EKOLOGIE Den Země . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .4 Zachraňte stromy . . . . . . . . . . . . . . . . .4 Aktivisté zavírali dobrovolníky do klecí, aby poznali krutý život slepic . . . . . . . . . . . .4 Boj s klimatickými změnami formou zachycování a ukládání uhlíku . . . . . . . .5

KDE SE RODÍ BIO Rodinný statek Reinthaler . . . . . . . . . . .6-7 Australské poznatky uplatŇuje v Čechách . .7

TRVALE UDRŽITELNÝ ŽIVOT Víte, že 1 plus 1 jsou (někdy) 3? . . . . . . . .8 U nás (na Bouzovsku) se stále něco děje . .8 Pozvánky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8

ZDRAVÍ Stop dětské obezitě . . . . . . . . . . . . . . .9-10 Jak má vypadat správná snídaně? . . . .10-11 Jak se máte Cibulkovi? . . . . . . . . . . . . .10

RECEPTÁŘ BIO ROASTBEEF S PEČENÝM LILKOVÝM KAVIÁREM A MRKVOVÝM PYRÉ . . . . . .11 Pomazánky, chléb a bílá káva . . . . . . . .11

BIODIVERZITA Šedý mák z Waldviertlu ještě jednou . . . . . . . . . . . . . . . . .12-13 Rostliny zblízka . . . . . . . . . . . . . . . . .13

BIOZAHRADA Biozahrada v květnu . . . . . . . . . . . . . . . .14 O tradici ovocnářství je v Bílých Karpatech zájem . . . . . . . . .15 Vyluštění Rostliny zblízka . . . . . . . . . . .15

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ Sedmnáctý Bartákův hrnec – pozvánka . .15 Jsme tady, berte nás vážně . . . . . . . . .17

ZPRAVODAJ EKOZEMĚDĚLCI PŘÍRODĚ Význam vegetace a vody pro zmírňování klimatické změny . . . . . . . . . . . . . . . .18-19

INZERCE, MAPA BIOPRODEJEN, SERVIS, KNIHOVNIČKA, INZERCE

www.vhpress.cz 2

PODĚBRADY (vha) – Seminář Stav a možnosti produkce biomléka, pořádáný několika zainteresovanými organizacemi v oboru ekozemědělství (výzkumné ústavy, poradci v EZ, zpracovatelé mléka a MZe), měl přinést jasno do situace ve výrobě biomléka, informovat zájemce o přechod do ekologického hospodaření o této problematice za účasti náměstka ministra zemědělství Ing. Jiřího Urbana. Polabské mlékárny, a. s., se ujaly pořadatelství. Proč není dostatek domácího biomléka a dováží se? Na to se snažili nalézt odpově přítomní odborníci i sami ekologičtí hospodáři, kteří chovají mléčný skot. Po zhodnocení současné situace, kdy došlo v letech 2005-2006 k 33 % poklesu počtu farem, na 54 farem, které produkují biomléko – 50 tis. litrů denně, ale ne všechny dodávají pro certifikované mlékárny, kterých je šest. Odborníci z výzkumných ústavů Milko, Rapotín a Troubsko vysvětlili odbornou problematiku přechodu na chov dojných krav v ekologickém hospodaření. Ing. Ludmila Mužikovská z Agrofyto Lidečko a Ing. Miloslav Knížek z Bemargo Malonty hovořili o stavu praxe. Podle vyjádření zástupců mlékáren, jsou schopni biomléka zpracovat daleko více. Ovšem v současné hospodářské krizi zaznamenávají po strmém nárůstu poptávky její stagnaci. O výkupní ceně biomléka se nehovořilo. Ministerstvo zemědělství podporuje ekozemědělce zejména platbami na plochu, v oblasti vzdělávání a poradenství a zejména na poli osvěty. „Cesta, která se jeví jako nejschůdnější pro nejbližší období, tak aby se bio dostalo co nejvíce do povědomí a mohlo se více podpořit, jsou regionální značky potravin,“ řekl Jiří Urban. V příštím čísle Bio budeme o biomléku a problémech jeho výroby a zpracování informovat podrobněji.

Odborný seminář v Poděbradech

SEDLÁCI OPĚT U CHLUMCE Zemědělci u Chlumce nad Cidlinou protestovali kvůli nízkým výkupním cenám mléka. U pomníku selských bouří se sešlo okolo tisícovky zemědělců z celé České republiky. Zemědělci poklidnou formou protestovali proti nízkým výkupním cenám mléka a chtějí upozornit na špatný stav zemědělství. Prezident Agrární komory Jan Veleba ve svém projevu uvedl několik zemědělských podniků, které už musely vybít až 500 kusů krav ze svých chovů, protože finančně nezvládaly výrobu mléka. „Už jsme ztratili jako republika soběstačnost ve vepřovém mase, v zelenině, te ji ztratíme v mléce a potom v obilí. Te se přitom blíží prasečí chřipka, budou se vybíjet chovy, a tak jsem zvědavý, odkud budeme vepřové dovážet,“ řekl Veleba. Předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský ve svém projevu připomněl další problémy, které může pozastavení výroby mléka vyvolat. "Už jsme museli zavřít cukrovary, konzervárny, zpracování lnu a všechno možné. Te budou ohroženy mlékárny a to znamená další pracovní místa, o která přijdeme. Nejde totiž jen o zemědělce samotné," uvedl Jirovský. Agentua Mediafax

Děti Země vyhlásily Ropáka roku 2008 a Zelenou perlu Titul Ropák 2008 získal MUDr. Pavel Bém, primátor hlavního města Prahy (ODS) – Praha (269 bodů) – za trvalé prosazování výstavby dvou mrakodrapů na pražské Pankrácké pláni (75 metrů vysoký válec jako Epoque Hotel a 104 metrů vysoká budova ve tvaru písmene „V“ Epoque Bytový dům) navzdory kritice Centra světového dědictví UNESCO o riziku nevratného narušení panorama, – za trvalou podporu výstavby severozápadní části silničního okruhu kolem Prahy v jižní variantě přes obytné části Suchdola, Dolních Chaber a Čimic, – za snahu o výstavbu paralelní dráhy ruzyňského letiště, která by byla o 1,5 km blíže k Praze, což by znamenalo nadlimitní zatížení hlukem desítek tisíc obyvatel obytné zástavby v Nebušicích, Suchdole a Lysolajích, v Bohnicích, na Hanspaulce atd., – za opakované prosazovaní změn územního plánu umožňujících výstavbu severozápadní části silničního okruhu po území Prahy a rozšíření přistávací plochy letiště v Ruzyni.

Dalším v pořadí byl Ing. Milan Šimonovský, Mgr. Oldřich Vojíř, Ph. D., a Václav Klaus, také jednotlivé kraje nepřišly zkrátka, skoro v každém si někdo tento titul zasloužil. ZELENOU PERLU 2008 získal Jaroslav Mencl, poradce předsedy dopravní komise Plzeňského kraje (214 bodů) za výrok: „My v současné době připravujeme vznik občanského sdružení pod názvem Stromy zabíjejí, protože lidí, kteří skončili svůj život na stromech, neustále přibývá.“ Z rozhovoru o vlivu alejí a stromořadí na nehodovost v ČR a o jejich kácení. (Český rozhlas 1 – Radiožurnál, 14. 1. 2008) Další perlou byl výrok Aleše Řebíčka, ministra dopravy (ODS): „Pokud mluvíme o předražených dálnicích, bavme se tady, kolik je kde přechodů pro medvědy a žáby a byl bych rád, kdyby tady zaznělo, že to jsou ty důvody, proč máme drahé dálnice.“ Z článku Dopravní stavby předražují obce a ekologové, Žárský deník, 17. 1. 2008. http://www.ropak.detizeme.cz/ropak/

bio

l

5/2009

Biokvalita vpravo

RESTAURACE TRITON – Anonymní souboj Jak asi dopadne utkání mužstev, která nastoupila ve stejném dresu, kdo bude lepší? Na první pohled byli k nerozeznání, stejné účesy, přesto padaly góly bu do pravé nebo levé branky. Tak asi vypadal průběh srovnávací ochutnávky bio-nebio. Vyhraje svou chutí uzený pstruh s pošírovaným vejcem a špaldovými nudlemi, ten umístěný na hřišti (talíři) vpravo nebo ten vlevo? Zvítězí u degustátorů předkrmový blanšírovaný celer s dýňovým pyré, roastbeef s pečeným lilkovým kaviárem a mrkvovým pyré, nebo známé kuře s fazolkami a bramborovým pyré? A co teprve kiwi zmrzlina s chřestem, pomerančem a grapefruitem? Ani diváci fotbalového utkání by neměli dlouho jasno, kdo hraje s kým a proti komu, stejně tak by neměli jasno konzumenti potravin a biopotravin, kdyby se na měli jen dívat. Zatím ojedinělou akci, kdy měli příležitost pozvaní hosté ochutnat a porovnat kvalitu téhož pokrmu připraveného z konvenčních surovin a v kvalitě bio uchystal TRITON Restaurant, krápníková jeskyně, v srdci Prahy a v podzemí hotelu Adria. Menu v kvalitě bio se postupně objevilo již v několik restauracích a hotelech, řízená srovnávací degustace BIO – NEBIO v podání Ing. Karla Doubka, ředitele hotelu Adria, ještě ne. Slavnostní představení nového BIO menu do TRITON Restaurantu tak bylo pojato opravdu netradičním a originálním způsobem. „Góly“, tedy slova pochvaly a hodnocení – výrazně chu ově lepší, plnější konzistence, lepší vůně i chu – padaly s mírnější převahou do branky s biokvalitou. Hosté měli jedinečnou možnost vůbec poprvé posoudit vlastními smysly, rozdíl mezi jídly připravenými ze surovin pěstovaných tradiční cestou, které mají certifikovaný název BIO a jídly z kvalitních, nicméně konvenčních surovin. Karel Doubek a Mgr. Iva Buriánková, majitelka obchodu Biotop, odpovídali také přítomným na dotazy. Šéfkuchař Michal Novák připravil jídla stejným technologickým postupem, aby opravdu vynikl rozdíl jen v chuti. Musel připravit pro ochutnávku takový jídelníček, aby mohl na trhu nalézt potraviny rovněž v biokvalitě – to bylo asi nejdůležitější. Je-li právě ta suroviny dostupná v kvalitě bio. Potom nastupuje šéfkuchařova invence a fantazie, jak suroviny zpracuje. „Stejně jako to bylo u našich domácích vín, kdy před mnoha lety byla nabídka velice omezená, stojíme nyní na stejném místě i u potravin, proto se nesnažíme tvrdit, že celý pokrm bude připraven stoprocentně z místních surovin, ale naše první volba bude vždy z domácího ekologického zemědělství. Každopádně pro mě se dá objevování nových a hlavně kvalitních surovin v BIO kvalitě na českém trhu přirovnat k neuvěřitelně fascinující a nikdy nekončící cestě.“

bio

l

5/2009

Karel Doubek mnohé z prvních degustérů seznamoval s taji takové ochutnávky a zdůrazňoval, že mu při nachystání této akce nešlo o to násilím někoho přesvědčovat o kvalitách biopotravin. Je sice veřejně známé, že biopotraviny se považují za zdravější – ale to zdraví na nich není někdy

Kiwi zmrzlina – bio vlevo

na první pohled vidět. To, že neobsahují rezidua chemických postřiků a hnojiv na první pohled neodhalíte, ale chutí častokrát už ano. Například u chřestu byl rozdíl výrazný. Ani by neviděl chybu, kdyby někomu právě bio nechutnalo. Dnes už jsou na trhu biopotraviny, které nejsou svrasklé ani ošklivé, příliš hrbolaté nebo malé. Přesto nás někdy biopotraviny mohou zaskočit tím, že nemají očekávanou například sytou barvu – vejce neměla sytě žlutý žloutek – nebyla totiž dobarvena přes krmivo pro slepice, nebo biošunka není tak růžová, jako jsme zvyklí – nemá dusitanové soli, a tak by se dalo pokračovat. Ing. Karel Doubek se může chlubit také značkou pro hotel Adria – ekologicky vstřícného hotelu s certifikací The Flower – Květina EU a oceněním AHR ČR Green Manager roku 2008. Nabídka biomenu bude pravidelně obměňována podle sezónnosti surovin použitých v pokrmech a také k přípravě přistupuje s tím, že pokrmy mají splňovat kritéria racionální výživy – takže smažený bioveřový řízek tu nenajdete. Text a foto: Miroslava Vohralíková

Dostaneme BIO v restauracích? V roce 2008 se agentura Green Marketing zajímala o postoj vybraných luxusních restaurací v Praze k biopotravinám. 89 % respondentů odpovědělo ano na zásadní otázku: Používá vaše restaurace v současné době některé bioprodukty či biopotraviny? Současně 74 % uvádí, že suroviny v bio kvalitě tvoří méně než 10 % z celkově použitých surovin pro přípravu jídel a nápojů, 88 % respondentů však hodlá tento podíl v příštích dvou letech navýšit. „Biopotraviny se jim tedy zřejmě osvědčily a hodlají je i nadále zařazovat do jídelníčku a jejich množství zvyšovat," hodnotí výsledky průzkumu Tom Václavík z agentury Green marketing. Nejvíce respondenti souhlasí s tvrzením, že biopotraviny jsou ekologičtější a že jsou zdravější než konvenční potraviny. Nejmenší mírou souhlasu vyjádřili restaurace u tvrzení, že biopotraviny mají lepší kulinářskou kvalitu a že jsou žádány jejich zákazníky, i když i zde stále převažoval souhlas v tvrzením. Biopotraviny restaurace nakupují nejčastěji od distributorů či dovozců a dále z velkoobchodů s biopotravinami. Biopotraviny tedy začínají pomalu vstupovat i do segmentu gastronomie, zejména té exkluzivní. Šéfkuchaři jsou ze svých světových turné zvyklí používat ty nejkvalitnější suroviny, což jim bioprodukty skýtají. Biopotraviny od českých ekofarmářů a výrobců se pravidelně objevují v pražských luxusních restauracích a hotelích, jako například InterContinental, Radisson SAS Alcron, Hotel Hoffmeister, Four Seasons, Corinthia, Hilton, La Degustation Boheme Bourgeoise, Patriot, Lví dvůr, Ambiente a Palffy Palace Restaurant, Restaurant Mlýnec, Bellevue, Maze, Žofín Garden. Mimo Prahu jsou to například restaurace Zahrada v Teplicích, Víno Restaurant Terra Libera v Příboru, Hotel Kašperk v Kašperských horách a mnoho dalších. Několik jídelen používá bioprodukty pro přípravu jídel pravidelně, například restaurace Spirála a Rebio v Brně, jídelny Bazalka v Hradci Králové, Alma klub v Kroměříži či Natural v Písku a Beseda v Jihlavě. TZ

3

EKOLOGIE

DUBNOVÝ DEN ZEMĚ Den Země je den věnovaný planetě Zemi, která jako jediná z vesmírných těles sluneční soustavy umožňuje existenci života. V moderním pojetí jde o ekologicky motivovaný svátek, upozorňující lidi na dopady ničení životního prostředí a rozvíjející diskusi o možných cestách řešení. Tento celosvětový svátek byl poprvé uspořádán v roce 1970 americkými studenty, kteří chtěli prosadit přijetí nových zákonů a zvýšení rozpočtu na ochranu životního prostředí v USA. Problémy přírody a životního prostředí si lidé připomněli po celém světě. V České republice se Den Země poprvé slavil v roce 1990.

Ekologické dny v Olomouci OLOMOUC [Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce] – 19. ročník festivalu Ekologické dny Olomouc byl o různých podobách, jak se lidé vztahují k přírodě. Řadí se mezi největší akce v republice, spjaté s Dnem Země, trvají tři týdny a jsou zdrojem mnoha nápadů, co ke Dni Země uspořádat pro další rok. Jarní Olomouc rozkvetla v měsíci dubnu nejen výstavou květin Flóra Olomouc, ale také největším festivalem v České republice, který se zabývá environmentální problematikou: „Ekologické dny Olomouc 2009 – EDO 2009“. Festival, který již několik let navštěvuje více než 20 000 lidí, je určený všem, kteří se zajímají o svou vlastní přirozenost i přírodu ve svém okolí. EDO nabízejí program velmi rozmanitý, protože sama příroda je nesmírně pestrá ve svých spontánních projevech, svými druhy, barvami, vůněmi i tvary. Devatenáctý ročník festivalu se opět snažil veřejnosti nabídnout možnost společného setkávání v přírodě i o přírodě. Letošní hosté i programová náplň zaručují účastníkům mnoho nových informací a lepší osobní orientaci v komplikovaném světě lidí a přírody. Tři týdny trvající program nabízel vycházky do krajiny Hané (bývalého největšího vojenského cvičiště Marie Terezie) nebo do krajiny městské (letos architektura Prostějova). Oslavy Dne Země se pořádaly v celém Olomouckém kraji, nejen v Olomouci (Den otevřených dveří na Sluňákově

18. 4. 2009), ale také v Šumperku (Vila Doris), Jeseníku (Hnutí Brontosaurus), Přerově (ORNIS a BIOS) a Prostějově (ČSOP Iris). Lidé se také budou moci seznámit s podobami a hlasy našich ptáků pod vedením zkušených ornitologů (Vítání ptačího zpěvu). Na své oslavy Dne Země zve rodiče s dětmi i ZOO Olomouc na Svatém Kopečku (18. 4.). Je potěšitelné, že program EDO obohatilo minimálně 30 organizací a institucí svými vlastními nápady a aktivitami. Vyvrcholením EDO je již od roku 1990 Ekojarmark 1. května na Horním náměstí v Olomouci s tradičními řemesly, koncertem (Tomáš Kočko, Hm…, ASPM, Camael, Tam Tam Orchestra a další), divadlem na nádvoří radnice, hrami pro rodiče s dětmi a množstvím aktuálních informací o ochraně přírody a problematice odpadů. Letos proběhl také společenský večer v kině Metropol, který seznámil přítomné diváky s novým projektem Sluňákova, který se snaží realizovat vstupní bránu do Litovelského Pomoravi prostřednictvím parkových úprav a interaktivních uměleckých instalací. Na dalších akcích mohli středoškoláci diskutovat také o připravované státní strategii trvale udržitelného rozvoje. Martin Patřičný představil svou mimořádně úspěšnou knihu i její neméně úspěšné televizní zpracování („Dřevo krásných stromů“). Společně s veřejností mohli studenti navštívit řadu výstav, které se u příležitosti EDO vždy konají. www.slunakov.cz, vha

Aktivisté zavírali dobrovolníky do klecí, aby si vyzkoušeli krutý život slepice Na Tylově náměstí v Praze si mohli lidé 22. dubna vyzkoušet pocity slepice zavřené v kleci. Společnost pro zvířata tím chtěla upozornit na kruté podmínky v dnešních velkochovech a získat podporu pro evropskou kampaň „Slepice z klece ven“. Slepice, od kterých pochází většina vajec v obchodech a v hotových potravinách, takto žijí celý svůj život. V České republice je to pět miliónů slepic, v EU 390 miliónů. Řekněte ne vejcím z klecových chovů, zapojte se do naši kampaně „Slepice z klece ven“. Cílem kampaně je ukončení chovu slepic ve všech typech klecí, podpora volných chovů a srozumitelné a nematoucí označování balení vajec. Akce je součástí celoevropské kampaně Chickens out a orbanizátoři doufají, že přispěje k tomu, aby se směrnice EU, která do roku 2012 předpokládá zlepšení podmínek chovu slepic v klecích, změnila a slepice se do klecí zavírat nesměly. Akce v Praze „ZKUSTE SI KLEC“ měla ohlas a úspěch, klec si zkusili procházející lidé i známější osobnosti. Celou kampaň podporuje například také zpěvačka Marta Kubišová, Kvěa Fialová, Marek Eben a další. Při nákupu vajec si tedy zase vzpomeňte na slepice chované v klecích na prostoru, který zabírá kancelářský papír. Tým Společnosti pro zvířata – ZO ČSOP www.spolecnostprozvirata.cz

4

www.yowazzup.com/tag/earth-day A už je planeta Země nazývaná modrou nebo zelenou, jedno je jisté. Je naše a nemůžeme ji zatím vyměnit za jinou.

Zachraňte stromy! PRAHA – Arnika – Budou příští zimu zase padat k zemi celé aleje zdravých stromů, nebo se z typického prvku české krajiny budou moci těšit i další generace? Právě o tom na konci dubna jednali poslanci. (Výsledek bude znám až po uzávěrce Bio.) Na programu parlamentního zasedání byla totiž novela zákona o ochraně přírody. „Apelujeme na poslance, aby novelu přijali ve znění připraveném Ministerstvem životního prostředí s pozměňovacím návrhem poslance Ambrozka. Ochranu stromů a stromořadí chce také 20 000 lidí, kteří podepsali petici Zachraňme stromy,“ uvedla mluvčí Arniky Zora Kasiková. „Jde o jednu z posledních možností, kdy v tomto funkčním období mohou poslanci rozhodnout ve prospěch přírody,“ dodala. Novela zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, připravená Ministerstvem životního prostředí, prošla čtyřmi poslaneckými výbory. Zatímco dva z výborů návrh vůbec neprojednaly a Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj návrh nedoporučil, pouze Výbor pro životní prostředí důležitou právní normu řádně projednal. Při projednávání ve Výboru životního prostředí zveřejnil svůj pozměňovací návrh poslanec Vlastimil Aubrecht, který chce oslabit pravomoci České inspekce životního prostředí. Dnes může Inspekce zakázat kácení stromů i v případě, kdy je k akci vydáno povolení. „Statistiky České inspekce životního prostředí ukazují, že přibližně 50 % povolení ke kácení stromů je vydáno v rozporu se zákonem. Poslední nadějí k záchraně stromů je pak zásah inspektorů. Pokud by poslanci tuto možnost zrušili, umožní tak vlastně úředníkům rozhodovat protiprávně bez jakýchkoliv následků,“ vysvětluje právní expert Centra pro podporu občanů sdružení Arnika Lukáš Matějka. TZ

bio

l 5/2009

BOJ S KLIMATICKÝMI ZMĚNAMI formou zachycování a ukládání uhlíku Klimatické změny jsou úzce provázány se světovou spotřebou energie. Všechny prognózy naznačují, že spotřeba energie bude stoupat a že podíl fosilních paliv jako uhlí, ropa a plyn se bude pohybovat okolo 80 procent i v roce 2030. Proto se nemůžeme spokojit s rozvojem obnovitelných zdrojů energie a zvyšováním efektivity energie, ale je třeba vyvinout technologii, která povede k radikálnímu snížení emisí skleníkových plynů z fosilních paliv. Víme, že je možné to realizovat, a bohaté země by v tomto ohledu měly zastávat vedoucí roli. Bez ochoty k silnému snižování emisí ve vyspělých zemích ztratíme potřebnou legitimitu k tomu, abychom přiměli také rozvojové země k závazkům emise redukovat. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) odhaduje, že pokud nezměníme kurz klimatické a energetické politiky, stoupne globální poptávka po energii do roku 2030 o 45 procent. IEA se obává, že světová průměrná teplota se může zvýšit až o 6 stupňů. To by bylo katastrofální. Do roku 2050 se nám proto musí podařit snížit globální emise až o 85 procent. Obnovitelné zdroje energie a zefektivnění energie jsou hlavními strategiemi na cestě k nízkouhlíkové společnosti. V současné době, kdy je světová společnost ohrožena hlubokou recesí, musíme zmírnit negativní efekty investicemi, které zpomalí klimatické změny a zároveň posílí rozvoj energetického řešení v budoucnu. Přechod na obnovitelné zdroje energie znamená možnost úspor, inovací, udržitelnosti, nových pracovních míst a lepšího životního prostředí. Abychom zastavili globální oteplování, potřebujeme však ještě další technologická řešení. Nemáme čas čekat na to, až nové energetické zdroje nahradí uhlí, ropu a plyn, které budou dominovat po mnoho dalších desetiletí. Proto je nesmírně důležité, abychom vyvinuli technologie, které efektivně zredukují emise z těchto fosilních paliv.

CCS – Carbon Capture and Storage Zachycování a ukládání uhlíku (CCS) má potenciál redukovat emise z uhelných a plynových elektráren o 85-95 procent. Oxid uhličitý je při tomto procesu zachycen a uskladněn na bezpečném místě v geologických strukturách. CCS není technologií sloužící k záchraně ropného průmyslu. Má pomoci zachránit zemi před globálním oteplováním. Vizí je, že takovouto technologii bude možné dále rozvinout a v budoucnu nainstalovat na uhelné elektrárny po celém světě. Norsko je průkopnickou zemí, která aktivně přispívá k rozvoji technologie CCS. Již od roku 1996 se na těžební plošině Sleipner odchytne ročně na milion tun CO2, který vzniká při zpracování zemního plynu. Odchycené množství skleníkového plynu není vypouštěno do ovzduší, ale je vháněno zpět do podzemního vrtu rozkládajícího se 1000 metrů pod hladinou Severního moře. Jedná se o pilotní projekt, který byl již zkoumán v rámci několika projektů financo-

bio

l

5/2009

vaných Evropskou unií. Kontrolní měření ukazují, oxid uhličitý v podzemí zůstává a nedochází k jeho zpětnému prosakování na povrch. Na západním pobřeží Norska investuje vláda značné prostředky do přestavby ropného přístavu a rafinerie Mongstad ve víceúčelové technologické centrum, kde se z budoucí plynové teplárny a elektrárny má ročně odchytit a uložit 1,3 milionu tun CO2. Dle IEA by měla technologie CCS tvořit kolem 20 procent veškerých opatření proti klimatickým změnám, v průmyslově rozvinutých zemích by to mělo být až 50 procent. V současné době se v rámci různých projektů zkoumají možnosti, jak technologii ukládání uhlíku zlevnit a zefektivnit. Avšak velké množství finančních prostředků musí být uvolněno také na projekty zaměřené na CCS a čistou energii v rozvojových zemích. Je potřeba mnoha takových pilotních zařízení jako je Mongstad, aby se zachycování a ukládání CO2 stalo životaschopnou technologií i z komerčního hlediska. Ambice Evropské unie, zřídit do roku 2015 až 12 pilotních zařízení pro CCS, vysílá jasný politický signál o potenciálu této technologie. To se týká i oceněníhodné iniciativy Austrálie, která chce zřídit globální CCS-institut. Toto jsou důležité kroky na cestě k realizaci cíle zemí G8 o realizaci 20 rozsáhlých demonstračních projektů do roku 2010 a širokém komerčním rozmístění CCS do roku 2020. Norsko tyto cíle a iniciativy aktivně podporuje. V této souvislosti plánuje norská vláda uspořádat v květnu 2009 konferenci na vysoké úrovni k problematice CCS, aby posílila vědomí o přispění technologie v boji proti klimatickým změnám. Kjótský protokol přímo vyzývá k používání CCS a v Norsku bylo schváleno, že uskladněné množství CO2 v rámci projektu Sleipner může být odečteno v rámci národního emisního účtu za posledních 12 let. Nový klimatický režim pod konvencí o kli-

matických změnách se musí snažit o to, aby byly spuštěny iniciativy, které budou propagovat rozšíření technologie CCS i do zemí, které jsou největšími znečiš ovateli a v současné době nemají žádné závazky. Bezpečný transport a skladování CO2 vyžaduje zodpovědnou regulaci a kontrolu. Země, které vnímají klimatické změny jako vážný problém, musí ratifikovat poslední dodatky v Londýnské konvenci a v OSPAR-konvenci, které umožní zavést potřebný mezinárodní právní rámec pro technologii CCS. Mimo jiné musí být povoleno transportovat CO2 přes státní hranice. Norsko pravděpodobně disponuje rozsáhlými geologickými úložišti, kde by mohlo být uskladněno velké množství oxidu uhličitého i z jiných zemí. Norsko má už nyní velký podíl obnovitelné energie a další redukce emisí představuje pro zemi velkou výzvu. Vodní energie pokrývá asi 99 procent výroby elektřiny a asi 60 procent naší celkové spotřeby energie pochází z obnovitelných zdrojů energie. Přesto norský parlament schválil závazek snížit množství emisí v Norsku o přibližně 2/3 do roku 2020. Naším dalším jasným cílem je být do roku 2030 klimaticky neutrální zemí. Klimatické změny představují problém, kterému je třeba čelit ofenzivně. Prezident USA, Barack Obama, dává skrze signály světu naději, že investice do čisté energie mohou být důležitou cestou k oživení ekonomiky. Některé evropské země již ukázaly, že ofenzivní přístup zaměřený do budoucna skrývá obrovský potenciál. Klimatické změny ohrožují základní životní podmínky dalších generací. Skrze společnou snahu o rozvoj technologií můžeme tomuto problému úspěšně čelit. Vzájemná podpora a odhodlání jsou předpokladem pro společný boj proti globálnímu oteplování. Jonas Gahr Store, ministr zahraničních věcí Norska

DOTAZY

BIOSPOTŘEBITELŮ

Vy se ptáte: Jak se zahuš ují jogurty? Proč jsou ty bio tekutější? Petr D., Veselka

My odpovídáme: Bílý jogurt se má vyrábět z mléka, podmáslí a smetany a musí obsahovat jogurtové kultury. Pokud by tomu tak bylo, budete jíst běžný jogurt ne lžičkou, ale brčkem. Proto se běžné (ne smetanové) jogurty zahuš ují sušeným mlékem nebo mléčnou bílkovinou, v horším případě škrobem nebo dokonce vepřovou želatinou. Na druhou stranu smetanový jogurt (konkrétně od mlékarny Valašské Meziřící) obsahuje pouze smetanu a jogurtové kultury, zde zahustí jogurt tuk. Jogurtem lze označit výrobek, v kterém jogurt tvoří minimálně 50 % hmotnosti. Bílý jogurt má minimálně 8,2 % tukuprosté sušiny. Odtučněné jogurty (tzv. light) obsahují méně než 8,2 % tukuprosté sušiny, přičemž běžné konzumní mléko obsahuje nejméně 8,5 % tukuprosté sušiny. Pro dosažení správné hustoty je tedy nutné light jogurt zahustit sušeným mlékem, škrobem nebo vepřovou želatinou. Vše musí být uvedeno na obalu v sestupné tendenci – tedy největší složka v jogurtu na prvním místě. Bio bílé jogurty se liší od konvenčních jogurtů vstupními surovinami. Používají biomléko a sušené biomléko (žádná z českých mlékáren, vyrábějící biojogurty pro zahuštění nepoužívá vepřovou želatinu). U ovocných jogurtů také bio ovocnou složku. Lenka Sehnalová, PRO-BIO LIGA

5

KDE SE RODÍ BIO

Ekozemědělství ve družstvech

Rodinný statek REINTHALER Zajímavou exkurzi za ekologickým zemědělstvím do Horního Rakouska uspořádalo PRO-BIO regionální centrum Krkonoše a Podkrkonoší o. s. a získalo pro to podporu rakouské Agra pojiš ovny. Zemědělci a ekozemědělci, jak už jsme zveřejnili reportáž v minulém čísle Bio, dostali příležitost načerpat nové nápady a ověřit si, že sdružení, družstva a spolky pracovaly fungovaly v zemědělství v hluboké minulosti a mají co říci i k dnešku.

Rodinný statek V Obermixnitzu u Weitersfeldu obhospodařují 2 ha orné půdy, 7 ha vinic a 6 ha lesa manželé Reinthalerovi – Ernst a Eleonora – a syn Stefan, další čtyři dospělé děti jim pomáhají a v sezóně ještě najímají další dvě pomocnice. Sympatický majitel statku nás seznámil s tím, co vše pěstují a chovají. Na orné půdě pěstují především brambory, cibuli i kukuřici, chovají skot, vlastní skladovací halu na brambory a cibuli a zpracovávají víno. Statek se nachází v oblasti s písčitou půdou a ve velmi srážkově chudé oblasti – 300 mm ročně. Ale "...ani při velkém suchu to není tragické, jsme pojištěni," říká Ernst Reinthaler. Ve stáji chová kolem dvaceti býků a prodávají jako bio – 30 centů za kg biomasa.

Výklad Ernsta Reinthalera (uprostřed) ve skladovací hale sledují účastníci zájezdu

Býky krmí kukuřičnou siláží bio, šrotem a hrachem. Zvířata rostou s rohy, plemeno červenostrakaté, mají přístup k menšímu venkovnímu výběhu. Drobnou zajímavostí je, že v Rakousku nemusí ekozemědělci barvou ušních známek rozlišovat pohlaví zvířat. Na téma biokukuřice se rozpředla diskuse, jak ji mohou bez chemie vypěstovat? Pan Reinthaler říká: „Sejeme do širokých řádků, pak musíme projíždět prutovými branami třikrát, asi do vegetační doby šesti týdnů, po řádcích a přes řádky.“ Cibuli setou sázejí (dovoz sazečky z Holandska) na konci dubna a v srpnu sklízejí. Částečně ji prodají zpátky do Holandska. Brambory sázejí počátkem května a sklízejí koncem října. Prodávají salátové biobrambory, odrůda Ditta, 10 kg za 6 euro, nebo balení po 25 kg za 15 euro. Z vinice ve vlastním sklípku připravují vína bílá – šest druhů: Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Muškát žlutý a přívlastkové víno Weinviertel získalo stříbrnou medaili v mezinárodní soutěži. Dále mají tři druhy vína červeného: Modrý Portugal, Zweigelt, Blauburger. Cena vína se pohybuje od 2,5 do 5,5 euro za 0,75 l. Ochutnali jsme také výbornou hroznovou š ávu z kvalitních hroznů – je pasterizovaná, bez konzervačních látek (litr 2 euro). Víno zpracovávají sami, lisuje se, odkaluje se v tancích, zraje v nerezových nádržích i v sudech. Moderní část zpracování révy je součástí nové haly a má dvě podzemní

patra s vyústěním do starého sklípku a do statku. Víno se prodává výhradně stočené do láhví přímým spotřebitelům nebo do gastronomických zařízení.

Skladovací hala Ve skladovací hale, kterou Reinthalerovi vlastní, třídí na lince brambory a cibuli. Třídící linka je k dispozici spolku 12 ekozemědělců. Brambory uchovávají v dřevěných bednách, cibuli ve velkých žocích i pro jiné zemědělce, lze tu uskladnit 1000 tun – za sezónu zde projde až 2000 tun surovin. Rozváží se podle potřeby zákazníkům. Projekt haly vznikl v roce 1999 a byl z 25 % podpořen z fondů EU. Hala je zateplena sendvičovým systémem – udrží stálou teplotu i v horkém létě. Má dřevěné krovy a rozlohu (odhadem) kolem 500 m2. V hale se brambory nebo cibule roztřídí, a pak skladují při teplotě kolem 5 ˚C, která se udržuje systémem větráků. Uskladňuje se zde za poplatek, uskladňují tu i obchodní řetězce. Brambory i cibuli balí také do menších množství. Biocibule se prodává za 30 centů za kg.

è

Výklad na dvoře statku

Výklad u venkovního výběhu pro býky

6

bio

l

5/2009

Australské poznatky uplatňuje v Čechách

Rybníčky oživují krajinu

Už při studiu na Zemědělské univerzitě se Ing. Radek Sus zajímal o ekologické farmaření. Po škole nějakou dobu zahříval úřednickou židli na ministerstvu, zakrátko však odložil klotové rukávy a vydal se s nynější manželkou na Nový Zéland a do Austrálie. Za rok poznali, co obnáší život zemědělců ve spojení s přírodou. „Řekli jsme si, že to zkusíme v Čechách. Po návratu jsme složili rodinné finance a v obci Šachov u Borohrádku (Rychnovsko) jsme koupili torzo bývalého statku. Zaregistroval jsem se jako soukromý zemědělec s cílem vybudovat ekologické hospodářství splňující nejpřísnější normy EU,“ řekl o podnikatelských začátcích Ing. Radek Sus. Založil ovocný sad na vyšších kmenech, někde ve sponu 9x9 metrů a jinde zvolil volnější výsadbu s ohledem na zachování průhledu do krajiny. Problém s vysokou hladinou spodní vody v jílových půdách vy-

řešil navršením zeminy. Vyvýšenina ze stran lépe prosychá, takže kořeny lépe dýchají a přijímají živiny. Na louce pod nimi do podzimu spásalo louku zatím malé stádo ovcí plemene Suffolk. Kmínky proti okusu ovcemi chrání sí ovinou. „Předpokládám, že v plné plodnosti, která nastane tak po 12. roce může každý hektar dát 12–15 tun ovoce. Pro opylení květů počítám i s umístěním včelstev,“ plánuje Ing. Radek Sus. Pro dotvoření krajiny pod statkem vybudoval soustavu tří rybníčků, které poslouží jako biotop pro obojživelníky a další organismy vázané na vodu. Plody svých zahrad chce prodávat ze dvora. Zájemcům nabídne jak čerstvé ovoce, tak sušené třešně, švestky, tradiční křížaly, časem zřejmě i mošt či domácí povidla. „V mnoha evropských zemích to tak dobře funguje. Věřím, že i u nás si lidé najdou cestu za zdravými zemědělskými produkty,“ uvažuje Ing. Radek Sus, který tak má pro svou rodinu celoživotní program.

Zdeněk Kulhánek Foto autor

Květy třešně v provzdušněném sadu vysokokmenů mají dostatek světla

Ing. Radek Sus opravuje pletivo chránící proti okusu kmínek stromku, který roste na navršené jílovité zemině. Za ním vidíme část statku, který rekonstruuje.

Ovce plemene Suffolk louku vypasou a pohnojí

Rodinný statek REINTHALER è

V budově statku vybudovali z části stájí vinárnu k rodinným či podnikovým oslavám, spojeným s ochutnávkou vína z vinice – s průhledem do stáje.

S dalšími dvanácti ekozemědělci se dohodli v roce 1987 a společně si pořídili zemědělské stroje – traktor, secí stroj, obracecí pluh, kultivátor, ale také například plničku lahví, etiketovací stroj. Každý přispěl podle rozlohy zemědělské půdy. Stroje si půjčují podle dohodnutého plánu, kdo je jeden rok první v řadě, další rok je na posledním místě tak, aby se spravedlivě vystřídali. Založili vlastně, pro pamětníky jistě ne neznámou, malou traktorovou stanici. Na dotaz z české strany, jestli se kvůli tomu půjčování nehádají, Reintheler s úsměvem odpovídal, že „...když je nějaká neshoda, jdeme do sklípku, a tam si to v klidu při vínečku rozřešíme.“ Text a foto Miroslava Vohralíková Sklípek – vlevo Rakouské knedlo-vepřo-zelo roznášel Ernst Reinthaler – vpravo

bio

l

5/2009

7

TRVALE UDRŽITELNÝ ŽIVOT

Víte, že 1 plus 1 jsou (někdy) 3? 1 Napsali jste nám V matematice jistě ne, ale v systémech přírodních a společenských ano! Dojít k tomu může tehdy, když si různé prvky těchto systémů vzájemně pomáhají. Popíšu například situaci, se kterou se může běžně setkat každý soukromě hospodařící rolník. Náš hospodář si vyhotoví seznámek se svými hlavními problémy: – chce pohnojit pole, ale nemá peníze na kvalitní chemii; – potřebuje zaplatit podzimním sběračům ovoce a za nákup odolných plodných odrůd; – rád by prodal podrozměrné ovoce, kozí mléko a slepičí vejce; – neumí podat grant na nákup nové techniky a zpracovat dobře účetní i daňovou uzávěrku; – neví jako zaplatit za pole na pěstování zeleniny, které je k mání blízko potoka. Asi si řeknete, že to není nic zvláštního. Máte pravdu, ale rozdíl je v tom, že tento náš rolník má pomocníky. Poradí se s nimi a najdou průchodná řešení. Jeden z nich polévá pole zakysanou břečkou ze slepičáků. Skupinka známých v předjaří vysadí napříč pozemky po vrstevnici pruhy s keři. Další parta si v říjnu vezme dovolenou a přijede česat ovoce. Osivo nakonec zaplatí gurmán, který si odebere podrozměrná jablka na výrobu kalvádosu. Během sezóny zásobuje česáče vejci a mlékem. Daňařka, která je mezi přáteli, vybojuje papírovou válku a za zlomek ceny zajistí novou techniku. Dokonce se najde i solventní člen skupiny, který si zakoupí pozemek a dohodne s rolníkem dlouhodobý bezplatný pronájem. Myslíte si, že je to všechno nesmysl a nic takového se nemůže stát? Mýlíte se. Je to možné. Je zde totiž mnoho zájemců o trvale udržitelné (a energeticky úsporné) bydlení a o ekologické hospodaření. Hodně lidí z měst touží po tom, aby si na vlastní kůži osahali přírodu – práci s půdou, pěstováním rostlin, živá zvířata. Každý rok absolvuje několik desítek nadšenců kurz permakulturního designu a další lidé se učí stavět domy ze slámy či z hlíny. Mnozí se učí pěstovat, štěpovat a roubovat ovocné stromy a pěstovat zeleninu. A ti všichni by si své, třeba i draze zaplacené poznatky, rádi ověřili v praxi. Stačí je vyhledat a domluvit se na formě spolupráce. Stojí to jen trochu času. Po pár letech ověřování by si náš rolník (možná právě Vy) vybral skupinu spolupracovníků, na které by se mohl obrátit a spolehnout, když bude něco potřebovat. Oprávněně lze namítnout, že snílci nebývají realističtí ani stálí. Ne na každého je spoleh, a ne každý vydrží. Ale většinou stačí najít jednoho spolehlivého člověka a on si přivede další. A ty nejvhodnější si rolník postupně vybere. A co by mohl svým pomocníkům nabídnout? – místo na prázdninové stanování na palouku (když bude pršet, tak přespíte ve stodole na seně); – odprodej kousku ladem ležícího pozemku, aby si mohli postavit chajdaloupku ze hlíny a slámy; – propůjčení kousku políčka, na kterém by si pěstovali zeleninu a rybíz; – zapůjčení sekačky, zahradnického a stavařského nářadí, míchačky; – pohlídání staveb, výpěstků, strojů a nástrojů v době jejich nepřítom-

8

nosti; – mléko od krávy či kozy na pití i na pokusy s výrobou jogurtů, tvarohu a sýrů. Většinou jsou to drobnosti, nad kterými může rolník mávnout rukou. Z hlediska ekonomického by se jednalo o investice velmi efektivní. A co potom? Kdyby se spolupráce mezi rolníkem a jeho „luf áky“ ujala, tak mohou po nějakém čase na okraji obce vyrůst domky nové nebo si nějaký zbor hyzdící obec opraví. Někteří by se po čase dokonce mohli do vesnice přistěhovat, podnikat tam a žít. Stát se může i to, že kolem hospodářství rolníka vyroste několik dalších hospodářství satelitních. Potom by bylo možné navzájem si zapůjčovat nebo společně nakupovat techniku i osivo a společně prodávat zboží. Spolupráce by se mohla rozvíjet i ve směrech zatím zcela netušených a závisela by jen na nich. Kde by mohl takový (nejlépe ekologicky hospodařící) rolník své pomocníky najít? Může se po nich poohlédnout například na internetu. Doporučuji některé weby: http://anastasia.cz/forum/ – hledači inspirovaní knihami R. Megreho (zde doporučuji vyvěsit Vaši výzvu) http://brno.sdruzenizeme.cz/szjm_archiv. html – skupina zájemců o udržitelné hospodaření z Moravy http://www.rodove-statky.cz/ – různí idealisté z celé ČR usilující o vytvoření rodo-

Kapková závlaha – oproti závlahou zostřikovači je dražší, ale zato zavlažuje pouze kořeny rostlin, takže dochází k menším ztrátám při odpařování, a za další také nemá takovou tendenci zalévat plevel (PeVa) vé osady http://www.cesta.nazory.cz/szjm_ archiv.html – stránky autora tohoto textu. Pokud vás mé povídání zaujalo, tak Vám nabízím pomoc na adrese: [email protected].

Josef Ludvík, Brno

U nás (na Bouzovsku) se pořád něco děje Ve středu večer mi volá Lenka – máte u nás sýr a vajíčka, kdy si přijedeš? – Jo, a máte ještě mrkev? – Mrkev máme a k tomu ještě řepu i brambory a cibuli, i něco petržele by se našlo... Balím tedy nějakou zeleninu do bedny a vyrážím na cestu. Přihodím ještě půjčenou vrtačku a nějaké kousky chleba pro kozenky. Tak a může se jet, když v tom kdosi buší na vrata. Otevřu a tam stojí zadýchaný Max – utekly ovce, rychle! Pelášíme za vesnici, ale ovce jsou v nedohlednu. Rozdělujeme se. Zatím co Max jde cestou k lesu, já to beru napříč loukou k remízku. Ovce nikde. – Rozhlížím se kolem a namísto ovcí se zaměřuji na nedávno zasazenou ovocnou alej. Stromky vypadají dobře, škoda že na sklizeň musíme ještě pár let čekat. Pár let... To není moc, a naše děti to pěkně užijí. Po cestě projíždí traktor – Stando neviděl jsi za kopcem volně běhat ovce? Neviděl. Standa odjíždí a já se vracím zpět ke stromkům. Vyplňují tady pěkně předěl mezi poli. Na konec přes horizont ani nedohlédnu. Před pár lety tady alej ještě nebyla, ale nebylo tady toho více. Nebyl tady třeba Standa, který se zde usadil i s rodinou a navýšil počet registrovaných biofarem v Podolí již na tři. Max s Radkou tady také nebyli. Snažili se budovat svůj sen ve Svojanově, ale proti proudu se pádluje těžko. Dnes rekonstruují v Podolí svůj zdravý domek a provozují bioobchůdek a malou kuchyň na produkci potravin. Sadu ve Svojanově se sice pozornosti stále dostává, ale ne v míře, která by jej posunovala kupředu. Dosažená produkce však docela dostačuje, což se hodí te, když se podařilo dát dohromady mobilní moštárnu. Lenkou s Navotem už tady jsou sice poměrně

dlouho, ale myslím, že nyní začíná jejich rodinná farma opravdu nabírat na rozměru, tvaru a kvalitě. Počet zvířátek se postupně zvětšil na nespočitatelno, stejně jako wooferů, kteří tudy radostně prošli a stále se vracejí... Pro nás uprchlíky z města je to prima, mít takovéhle sousedy. Žijeme si mimo betonovou rádobyjistotu tak, jak jsme vždycky chtěli, ve vlastním domečku, a nejsme tady sami. Můžeme si vzájemně pomáhat a navštěvovat se, vědět o sobě, vyměňovat výpěstky, tahat si nestartující auta a vzájemně si půjčovat knihy. Vařit si pro sebe, když je potřeba... Kolik že se nás to dnes sešlo na obědě? Hmm, asi osm. Půl hodinku po obědě nás již bylo jedenáct, tedy i s dětmi. A to jenom proto, že jsme chtěli společně namíchat vlastní sadbovací substrát a vysadit nějaké salátky, když jaro se nám už žene do zahrad. Salátků musíme asi zasadit více, aby bylo pro všechny. V duchu počítám, kolik rodin již nás tady takhle cíleně po okolí žije. Jeden, dva... vlastně už šest. Počkat, asi více...Kdo se počítá a kdo ne, je těžko říct. Řekněme jedenáct. Někteří jenom na víkendy, ale těch salátků raději ještě přisadíme. Vždy , domky na prodej se tady po okolí dají stále najít a jeden nikdy neví... Rozjímání vyrušuje zabečení oveček. – Tady jste, tuláci, tak honem zpět do ohrady a vzhůru na cestu přes kopec do Střemeníčka s nabalenými věcmi nebo se tam dneska už nedostanu. Petr Vaněk POZN.: biodynamika.cz, bouzov.info, crossroads.cz, permalot.org a další jsou nezávislé iniciativy spoluexistující v oblasti Bouzova na Olomoucku. Pozorovat se zde dá mimojiné snaha o rovnováhu samostatnosti a koexistence a také uvědomělý přístup ke kvalitě života.

bio

l

5/2009

ZDRAVÍ

NEDĚLE NA EKOFARMĚ i Prohlédněte si před návratem z víkendu naši farmu a biozahradnictví i Odvezte si domů nejčerstvější bylinky, zeleninu, ovoce, květiny do vázy i k zasazení do zahrádky i Pozorujte se svými dětmi proměny v přírodě i Vysvětlíme vám, jak hospodaříme, přiblížíme vám zákonitosti, kterými se musíme řídit i Vysvětlíme vašim dětem, kdy se sklízejí sezónní plodiny a proč není normální, že jsou v regálu supermarketu ke koupi celý rok i Připravíme Vám program, abyste pokaždé viděli něco nového i Svoji návštěvu můžete objednat předem, na požádání zajistíme pohoštění a průvodce Kontakt: EWE CZ s.r.o. Farma Mlýnec Smrkov 10, 391 33 Jistebnice u Tábora Tel.: 606 264 732 e-mail: [email protected] http://www.mlynec.blog.cz

BIOAKADEMIE 2009 Lednice na Moravě 24.–26. června „Ekologické zemědělství – odpově na hospodářslé a environmentální výzvy“ Hlavní téma: PŮDA Kontakt: [email protected]

SOUKROMÁ INZERCE t Pronajmu hospod. usedlost na Valašsku. Možnost chovu koz, ovcí, vypásání luk pro CHKO Beskydy. Minimálně na dva roky. Tel.: 604 522 581 t I Váš miláček te může mít k obědu BIO! Holandské špičkové biokrmivo pro psy a kočky YARRAH najdete v bioprodejnách nebo na www.anbio.cz t Nabízíme kompletní kvalitní výbavu pro KOSENÍ od pravých rakouských KOS (50cm– 90cm), přírodních brousků, kosiříků, měděných toulců, německých babek a kladívek, až po ergonomická KOSIŠTĚ z jasanového dřeva s nastavitelnými rukojemi a video. Vše zasíláme poštou, možný i osobní odběr. Letošní víkendové kurzy kosení proběhnou na loukách v malebné vesnici Mladočov u Litomyšle. Tel. 773 497 017. Více na WWW.KOSIMESNADNO.CZ t Daruji stádečko mohérových koziček s plem. kozlíkem jen do dobrých rukou. Olomoucko. Tel.: 732860347, po 20. h. t Příliš velká chalupa pro mne samotnou nabízí fajn lidem útulné 1+1. Kachlová kamna, velká zahrada, krásné okolí, nedaleko Liberce. Veselá mysl a pracovité ekoruce jen vítány! Kontakt: 608 701 984. ¤ Sním o rodové osadě i o chalupě pro rodinu na krásném místě, proto hledám hodnou ženu. Jihočech žijící v dřevěnici u Hukvald, 40letý tolerantní svobodný vegan. Cítím s Gayou, přírodou, krajinou, uznávám hlubinnou ekologii i obyčejný život. Nezklamu. Tel.: 721 167 667.

bio

l

5/2009

STOP DĚTSKÉ OBEZITĚ

Začněte snídaní! Reklama na nezdravé potraviny zaměřená na děti je jednou z příčin celosvětové epidemie dětské obezity. Reklama na dětské snídaňové cereálie je nejkřiklavějším příkladem tohoto nešvaru. Na 15. březen připadá světový den spotřebitelských práv. Ten letošní probíhá pod heslem: „Zastavte marketingové kampaně nabízející dětem nezdravé výrobky.“ V listopadu minulého roku publikoval časopis TEST test dětských cereálií. Cílem testu bylo upozornit na skutečnost, že dětské cereálie nejsou proklamovanou zdravou stravou a že nejsou vůbec vhodné jako pravidelná snídaně pro děti vzhledem k velmi vysokému obsahu cukru a někdy i tuků. Test byl součástí kampaně světové spotřebitelské organizace Consumers International. Jejím cílem je upozornit spotřebitele na nebezpečí, které se skrývá ve všudypřítomné reklamě zacílené na děti, propagující nezdravé stravování. To vede ve svém důsledku k šíření epidemie dětské obezity na celém světě. Dětské cereálie jsou jen jedním z příkladů, jsou následovány jiným sladkostmi i nabídkou fast-foodových jídel, které navíc obsahují příliš mnoho tuků a soli. Test dětských cereálií ukázal, že vždy obsahují přílišné množství cukru, i ty s nejnižším obsahem jej obsahovaly téměř dvakrát tolik, než je horní hranice doporučeného množství. Protože se výrobci snaží tyto výrobky propagovat jako zdravé a jsou na rozdíl od hamburgerů a hranolků jako zdravé i lidmi přijímány, představují největší riziko.

Kellogg's a Nestlé: „osladí“ to celému světu Tyto dvě nadnárodní společnosti působí po celém světě a všude prodávají stejné nebo velice podobné výrobky. Celosvětový test se zaměřil na cereálie určené pro děti do 12 let věku s čokoládovou, medovou nebo jinou sladkou příchutí. Laboratorně jsme měřili obsah cukrů, tuku, nenasycených mastných kyselin, bílkovin, sodíku (soli) a vlákniny. Stejné nebo podobné výrobky byly porovnány v rámci jednotlivých regionů i celosvětově, aby se zjistilo, zda jsou stejné kvality. Celosvětově bylo vybráno 13 výrobků, které byly nalezeny vesměs na všech kontinentech, osm od firmy Kellogg's

a pět od firmy Nestlé (ne všechny však jsou na českém trhu). K tomu každá země přidala své vlastní výrobky, které se tak mohly porovnat s výrobky globálních značek. Při hodnocení obsahu jednotlivých látek se u všech výrobků vycházelo z Nařízení Evropské komise o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin a z doporučení britské Food Standard Agency. Na základě těchto dokumentů byla stanovena rozpětí pro obsah jednotlivých složek (cukry, tuky, sodík, vláknina). Pro obsah transmastných kyselin se vycházelo z dánské legislativy. Výsledky testu jsou poměrně tristní. Všechny testované dětské cereálie obsahovaly příliš mnoho cukru. Některé byly navíc velice tučné, jiné zas trpěly nedostatkem vlákniny. Ačkoliv je to paradoxní, tak se mezi testovanými výrobky objevily i příliš sladké cereálie s přílišným obsahem soli.

Cukr nad zlato? Všichni výrobci se snaží zlákat děti a jejich rodiče k nákupu kreslenými postavičkami na obalech, někteří i dárky uvnitř balení. Pro děti se tak z cereálií stává atraktivní artikl. Přitom i cenové rozdíly jsou značné a „značkové“ cereálie globálních výrobců, kteří si na tyto praktiky obzvláště potrpí, nejsou zrovna z nejlevnějších. Výrobci se snaží informovat spotřebitele o doporučených denních dávkách jednotlivých živin pomocí „semaforů“ znázorňujících procento doporučené denní dávky. Nedělají to ovšem všichni, někteří se pouze "vychloubají" poměrem vitamínů a na cukry a tuky jako by zapomněli, jiní to činí mravenčím, nečitelným písmem. Zároveň se ale snaží kupující dospěláky nalákat na „zdravou snídani“, celozrnné cereálie, vitamíny a minerální látky. O vysoké energetické hodnotě svých výrobků se nezmiňuje žádný.

Jsou české cereálie zdravější? V přílišném obsahu cukru si v ničem nezadají s těmi ostatními. Navíc některé z nich mají vyšší obsah tuku a dokonce i transmastných kyselin a objevili jsme i výrobek s překvapivě nízkým obsahem vlákniny. Celkem bylo testováno 15 druhů dětských snídaňových cereálií. Z hlediska obsahu tuku byla většina výroků v normě a obsahovala jeho menší nebo ještě přijatelné množství. Pouze cereálie Biskiti čokoládoví obsahovaly překvapivě velké množství tuku, a to 17 procent, což je vysoko nad průměrným čtyřprocentním obsahem tuku. Ve dvou výrobcích od společnosti Bona Vita, Čokoflek a Šmudlův mls byl navíc objeven zvýšený obsah transmastných kyselin (1,5, resp. 1,3 procenta). Tyto mastné kyseliny, které byly dříve produktem průmyslového ztužování tuků, jsou jedny z nejhorších, co se zvyšování hladiny cholesterolu v krvi týče. Naměřená množství jsou nízká, nicméně u většiny ostatních výrobků se hodnoty pohybovaly 9

STOP DĚTSKÉ OBEZITĚ pod 0,1 procenta. Vzhledem k tomu, že se jedná o čokoládové kuličky a lupínky, které nabízí téměř každý výrobce, není zvýšený obsah těchto látek nijak odůvodnitelný. Velmi vysoký obsah cukru, u všech výrobků přes 22 procent, je důkazem, že se nejedná o výrobky vhodné ke zdravé snídani a že myšlenku „živit“ jimi své děti dlouhodobě byste si měli důkladně rozmyslet. Co do obsahu soli byly všechny výrobky v pásmu nízkého obsahu, na rozdíl od některých zahraničních cereálií. Nestlé Nesquik, Nestlé Chocapic, Lidl / Crownfield Choco Moons a Emco Biskiti čokoládoví jsou výrobky s vyšším obsahem vlákniny. Stále ovšem platí to, že jsou přeslazené, což vyšší obsah vlákniny nevykompenzuje.

Salámovci, buch áci a spol. Emco Biskiti čokoládoví je výrobek, který se v našem hodnocení umístil na posledním místě. Nejen že obsahuje mnoho cukru, ale i množství tuku je enormní. A tím hůře,

že obsahuje téměř 8 procent nasyceného tuku. Výrobce na obalu vyzdvihuje „zdravost“ svého výrobku poukazem na ovesné vločky, z nichž je složen, a na přídavek obilných klíčků. K dětem na zadní straně promlouvají karikatury buch áka kynutého, salámovce tučňoučkého, klobásy masňácké a obézy velkého. Ti jsou zahnáni odvážnými biskity, kteří jsou zdraví a mrštní. To je velice úsměvný příběh, zejména je-li uveden na výrobku, který je mezi konkurencí zdaleka nejtučnější a velmi sladký. Na angažované biskity máme jedinou radu. Nedávejte je dětem k snídani, pak jim v klidu můžete dopřát sem tam nějakou tu masňáckou klobásu nebo buch áka od babičky. Tím se obézovi velkému vyvarujete rozhodně lépe. Občanské sdružení spotřebitelů TEST Kontakty: JUDr. Ida Rozová, [email protected], tel.: 227 027 632, Václav Beneš, [email protected], tel.: 227 027 632, http://www.dtest.cz

JAK SE MÁTE, CIBULKOVI? „Jede vláček motoráček, kolik vozů asi má?“ Lucka s Kubou nedočkavě poskakují po peronu. Na zádech se jim pohupují sem tam malé batůžky, nadité pláštěnkou, svačinou a lahví s pitím. Maminka studuje jízdní řád, zatímco tatínek šel do pokladny koupit jízdenky. Je krásné sobotní ráno, jako stvořené pro výlet. „Nastupovat!“ postrkuje tatínek rodinu do vlaku. „Fíííííí!“ – zahvízdá pan průvodčí a kola vlaku se rytmicky rozklapou. Za okny se míhají rozkvetlé zahrady, v jarním sluníčku vypadá vše vesele a přívětivě. Děti, přilepené na okno se předhánějí, kdo uvidí první zajíce, srnku, bažanta... Cesta vlakem netrvá dlouho. Po třech zastávkách už všichni vyskakují na malé zastávce uprostřed luk a polí. „Kam jdeme?“ rozhlížejí se udiveně děti. „Na koncert,“ culí se rodiče. „A to je předehra,“ ukazuje tatínek na malého skřivánka, třepotajícího se vysoko nad polem. Všichni si při jeho trylkování vesele vykračují k blízkému lesu., okrášlenému běloučkou pěnou kvítků trnek a hlohů. V lese to šumí, bzučí, štěbetá a klokotá. Inu, jarní les. „Poslouchejte, koncert právě začíná.“ Bez hnutí chvíli poslouchají a pak se společně snaží identifikovat jednotlivé zvuky. V lese je i ledacos k vidění: něžné, ale jedovaté zvonečky konvalinek, zavalití, kovově lesklí chrobáci batolící se po cestě, v trávě problesklo sojčí pírko. „Hele, tady něco je!“ vykřikne Kuba a kouká na malilinkou pestrou čepičku. „Skřítek!“ vykulí oči Lucinka. „Ale kde je?“ Zapomněl čepičku u krásně zatočených výhonků kapradí. Další čepičky nacházejí děti u vykotlaného pařezu, na špičce parádní šišky, u zajímavě tvarované větvičky... Dobrodružství je to veliké, ale kam se ti skřítci asi schovali? „Skřítci jsou noční tvorové,“ vysvětluje maminka. „Ale když už jste jim posbíraly všechny čepičky, mohly byste jim postavit třeba domeček.“ Děti se nadšeně pouštějí do stavby, zatímco rodiče spokojeně odpočívají. Další kroky vedou rodinu kolem hájenky k rybníku a přes louku na zastávku vlaku. A právě na louce je čeká překvapení. V dolíčku se tam krčí malý roztomilý zajíček. Ustrašeně se rozhlíží a pohybuje čumáčkem. „Jé, ten je krásný! A je opuštěný! Vezmeme si ho domů!?“ – „Stát!“ – zakročí tatínek. „Malí zajíčci čekají celý den sami na maminku, která se někde 10

Jak na zdravou snídani Snídaně by měla být pestrá a její skladba by se měla obměňovat. Je dobré mít pevný návyk, co se snídání samotného týče, jíst stále totéž není ovšem příhodné. Zapomínat nelze samozřejmě ani na správný pitný režim.

Dobrá snídaně by měla obsahovat F lehce stravitelné bílkoviny (obilniny,

celozrnné pečivo anebo celozrnný chléb, tofu, luštěniny, nízkotučné mléčné výrobky apod.) F bezpečný tuk (ořechy, olejnatá semena – lněná, slunečnicová, tykvová, kokos) F komplexní sacharidy a vlákninu (obilniny, celozrnné pečivo a chléb, ovoce, zeleninu) F jednoduché sacharidy (med, ovoce, sušené ovoce, javorový sirup, melasa, kousek hořké čokolády apod.) F antioxidanty (syrové ovoce anebo zelenina, ořechy, olejnatá semena) BLUD: Něco malého k snídani: 30 g kukuřičných lupínků smíchejte s čerstvým ovocem a zalijte 1 dl nízkotučného mléka è

pase, aby měla dostatek mléka. Včas se ke svému mláděti vrátí, aby ho nakrmila. My na něj nesmíme sahat, protože by se bála lidského pachu.“ – „To je škoda,“ litují děti, že si zajíčka nesmějí ani pohladit. Ale nakonec jsou rádi, že mláátko zůstane se svou maminkou. „Hůůů...,“ ozývá se vlak za kopcem. „Tak honem! A nám to neujede!“ Rodiče popadnou děti za ruce a rozběhnou se k nedaleké zastávce.

ÚKOLY ¨ Na vycházce do přírody sledujte změny v jarní přírodě. Jak se zachováte, najdete-li opuštěné mládě srny nebo zajíce? Budete ho zachraňovat, nebo ho necháte být? ¨ Na obrázku najděte dva motýly, dva brouky, dva ptáky, dva hlemýždě a hada

Text a obrázek zpracovala: Lenka Hronešová, Středisko ekologické výchovy SEVER, pracoviště Hradec Králové

bio

l

5/2009

RECEPTÁŘ

BIO ROASTBEEF S PEČENÝM LILKOVÝM KAVIÁREM A MRKVOVÝM PYRÉ BIO suroviny pro 4 osoby 600 g roštěné, 1 kg mrkve, 2 ks lilku, máslo, zakysaná smetana, šlehačka, hořčice, olej, česnek, jarní cibulka Konvenční suroviny pro 4 osoby (byly použity při přípravě, ale některé již jsou v kvalitě bio také k dostání) mořská sůl, 1 ks citrónu, pepř, tymián, rozmarýn, koriandr Pracovní postup: Roštěnou očistíme, odblaníme a naložíme do směsi hořčice, soli, pepře, oleje a necháme odležet v chladu cca 6 hodin. Poté prvně roštěnou zprudka opečeme a následně pokračujeme v pečení tak aby teplota jádra zůstala 57 ˚C. Hotový roastbeef nakrájíme na plátky. Lilek rozpůlíme, osolíme a necháme odležet v chladu a temnu alespoň hodinu. Následně vymačkáme, přidáme bazalku, olej, česnek, zabalíme do alobalu a necháme péct při teplotě 140 ˚C po dobu asi 40 minut. Pečený lilek necháme nejdříve vychladnout a poté odstraníme slupku. Nakonec rozmixujeme, přidáme olej a ochutíme. Při výdeji lehce prohřejeme a pomocí lžíce tvoříme noček. Lilek nakrájíme na tenké plátky a dáme sušit na pečícím papíru asi 4 hodiny při 60 ˚C. Plátky pak používáme na ozdobu. Mrkev oloupeme, 2/3 nakrájíme na plátky a dáme vařit. Vařenou mrkev rozmixujeme, osolíme a opepříme. Zbylou mrkev nakrájíme na malé kostičky a orestujeme – při výdeji ji používáme na ozdobu mrkvového pyré. Jarní cibulku spolu s bylinkami a citrónovou š ávou promícháme s máslem a necháme zatuhnout. Těsně před výdejem máslo rozpustíme a přidáme zakysanou smetanu. Vše promícháme a na závěr vložíme lžíci vyšlehané smetany. Omáčku ihned podáváme. Michal Novák, šéfkuchař TRITON Restaurantu, vám přeje dobrou chu ! FOTO: redakce Bio (horní) a archiv hotelu Adria

Jak na zdravou snídani è

Když budete snídat 30 gramů kukuřičných lupínků, budete mít za hodinu či dvě hlad. Nevím proč, ale hodně lidí si myslí, že to tak má být. Nemá. Po správné snídani byste neměli cítit hlad alespoň čtyři hodiny.

Nejvhodnější potraviny k snídani F vařené obilniny a vločky z nich (oves,

pšenice, proso, kukuřice, pohanka, rýže natural) F celozrnné pečivo a chleby (celozrnné, nikoli jen hnědé) F cereální kaše a müsli (dejte si pozor: slovo „cereálie“ není kouzelné zaklínadlo, které udělá z přeslazených, zabarvených a aromatizovaných polštářků, medvídků, kuliček a kroužků opravdu zdravou snídani) F čerstvé anebo sušené ovoce – nepoužívejte přeslazené sušené ovoce (ananas, papája, mango, kokos) F med, javorový sirup, hnědý cukr a jiná sladidla (s mírou!) F sójové mléko a sójový sýr tofu (udělejte si z nich koktejl) F ořechy a olejnatá semena (dohromady 1–3 lžíce ořechů, loupané slunečnice, lněných a sezamových semínek, kokosu) F některé mléčné výrobky (odtučněné mléko a acidofilní mléko, nízkotučné sýry a tvaroh, bílý jogurt, cottage sýr) F libovolná zelenina (pokud máte raději snídani na slano) F avokádo (nechte ho dobře dozrát – nemělo by zhnědnout – a bude se dát skoro natírat) Ukázka z knihy Hubnutí bez blbnutí – pravdy a lži o dietách a detoxikaci od známého slovenského autora Igora Bukovského

bio

l

5/2009

Pomazánky, chléb a bílá káva TEBIOVÁ POMAZÁNKA 15 lžic Tebi (sušené lahůdkové droždí), 7 lžic olivového oleje, 10 lžic studené vody, sůl Do misky dáme Tebi, posolíme podle chuti. Přidáme olej (může být i jiný než olivový) a vodu. Zamícháme. Vodu přidáváme opatrně tak, aby nám vznikla hustota dobře roztíratelné, ale ne příliš řídké, pomazánky. Tato velice jednoduchá, rychlá, ale výborná a zdravá pomazánka, je vhodná k mazání na čerstvý chléb i na topinky (řádně očesnekované). Na ozdobení se k ní velmi hodí nakrájená cibule. (EM)

TVAROHOVÁ KOPROVÁ POMAZÁNKA 250 g měkkého netučného tvarohu, malý kelímek bílého jogurtu, 3 lžíce oleje, trošku soli, asi tři lžíce jemně nakrájeného čerstvého kopru Všechny suroviny dobře promícháme. Mažeme na chléb. Můžeme zdobit tenkým plátkem uvařeného vejce. Varianty: Místo kopru můžeme použít i jiné bylinky, které máme rádi. Chutná je např. bazalka, pomazánku pak zdobíme plátkem rajčete. Můžeme využít i na celeru, petrželky, pažitky a jiných bylinek, případně jejich směsi. Pro zlepšení chuti do pomazánky přidáváme bu strouhaný eidamský sýr nebo kostku Apetita (tu musíme dobře promíchat). Místo jogurtu můžeme použít i zakysanou smetanu. Do tvarohových pomazánek můžeme využít podle chuti i strouhanou syrovou zeleninu – např. ředkvičky, jemné kedlubny, černou ředkev, strouhanou bulvu celeru, cibuli – na nebo spodek. Tyto pomazánky jsou jednoduché a chutné, dají se dělat na mnoho variant podle toho jaké zrovna máme suroviny. (JS)

PŘÍPRAVA NÁPOJE Z MELTY Do 1 litru vroucí pitné vody vsypeme 1 až 3 rovné polévkové lžíce melty. Připravujeme-li nápoj z tvrdé vody, pak postačí menší množství kávovinové směsi. Krátce povaříme, necháme 3 minuty odstát a přecedíme. Aby se zachovaly dobré chu ové vlastnosti nápoje, nenecháváme sedlinu v odvaru, ani nápoj neohříváme. Nápoj pijeme samotný, teplý nebo studený. Můžeme jej osladit malým množstvím cukru nebo doplnit mlékem (2 díly nápoje z melty, 1 díl mléka). Pijeme k snídani nebo kdykoli během dne. (PM)

Neboj se Anynko, neboj se nouze,

dy já mám sázený brambory v strouze!

www.biofarma.cz 11

BIODIVERZITA

ŠEDÝ MÁK z Waldviertlu ještě jednou O tom, že staré plodiny nepatří do starého železa jsme již nesčetněkrát psali. Hezkým příkladem znovuoživení tradiční, původně pěstované plodiny ze zahraničí může být mák pěstovaný v Rakousku v oblasti Waldviertlu. Tento mák zde nazývají Waldviertler Graumohn (česky tedy Waldviertelský šedý mák nebo šedý mák z Waldviertlu). Shodou okolností přinesl minulý měsíčník Bio první informace o tomto máku v reportáži ze sdružení Waldland. Tento šedý mák je však tak zajímavým fenoménem, že jistě stojí za to doplnit některé další zajímavosti z jeho historie či přinést recept (ten lze samozřejmě vyzkoušet doma i s naším dobrým českým mákem).

Někdejší komodita londýnské plodinové burzy Mák je prastarou kulturní plodinou, kterou známe nejen jako potravinu a zdroj oleje, ale i jako rostlinu poskytující narkotickou surovinu – opium. Tradice pěstování a využívání máku v oblasti Waldviertlu trvá již několik staletí – písemně ji lze doložit do roku 1280, kdy se objevuje v urbáři kláštera v Zwettlu (Světlé). Mniši zwetellského kláštera byli asi jeho prvními šiřiteli a postupem času, během toku staletí, vznikla v této oblasti odrůda, kterou bychom mohli označit jako krajovou – šedý mák waldviertelský. O tom, že to nebyl mák ledajaký svědčí i fakt, že ještě v roce 1934 byl obchodován na londýnské burze. Během 20. století však jeho sláva upadla a byl prakticky zapomenut. Na počátku 80. let však jeho hvězda počala opět zářit, když se podařilo znovu rozšířit jeho osevní plochy. Přispělo k tomu nemálo to, že byly hledány a zkoušeny nové či staronové nebo alternativní plodiny, a také fakt, že se podařilo plně zvládnout mechanizaci při pěstování. Mechanizace tak nahradila zdlouhavou a málo produktivní ruční práci, na níž byla tradiční kultivace i sklizeň máku silně závislá.

Detail na zející otvory zralé hledivé makovice

velmi opatrně, aby nedošlo k vysypávání semen z otevřených makovic. Výnos může dosáhnout až 1000 kilogramů z jednoho hektaru a za zmínku stojí i vysoký obsah oleje. Vysoký obsah oleje je však trochu problémem při mechanizované sklizni – vyžadována je sklizeň velmi šetrná, tak aby nedošlo k poškození semen. Již při velmi malém procentu narušených, poškozených semen klesá prudce výsledná kvalita.

Makový olej, čokoláda s mákem i maková režná Vypěstování kvalitního máku je však dnes jen prvním krokem. Tím druhým je jeho zpracování do konzumovatelné podoby pro spotřebitele. I tento krok se Rakušanům z Waldviertlu zdařil, což dokazuje téměř nepřeberná paleta hotových makových výrobků z Waldviertler Graumohn. V podnikové prodejně Waldlandu tak najdeme nejen mák celý a mletý (mletý je balen v plastikových sáčcích s podélným uzávěrem umožňující opětovné neprodyšné zavření sáčku), ale také makový olej lisovaný za stude-

Zářivě červená barva květu Waldviertelského šedého máku na propagačním logu společnosti Waldland. Waldland nabízí tento mák v nesčetných podobách

na (konvenční i v biokvalitě, obsahuje vysoký podíl nenasycených mastných kyselin a doporučuje se po studenu třeba do salátů nebo na nudle), makové buchty – v podobě známého závinu, makovou bábovku a mnohé další makové pečivo. Vedle nich se objevuje mák i v čokoládě s mákem, makovém marcipánu a jiných pochoutkách. Milovníci špiritusu ho najdou také v makovém vaječném likéru, makové pálence (makorežná!) a nabízeno je dokonce speciální „makové víno“. (Tvůrci tohoto sortimentu se možná řídili heslem: když už mák, tak všude a ve všem). è Fajnšmekři a lidé s mlsným jazýčkem

Starobylý hleák Waldviertelský šedý mák je, jak ukazuje již jeho jméno, mák s šedě zbarveným semenem. V barvě květu najdeme velmi různorodě barevnou směs od téměř bílé přes světle fialovou, lila, narůžovělou až po sytě červenou. Sytě červené květy této sorty se staly i symbolem společnosti Waldland, která Waldviertelský šedý mák zpracovává a nabízí na trhu v mnoha podobách. Typické je, že jde o tzv. hleák, tedy mák jehož makovice nejsou uzavřené, ale ve zralosti se otevírají v horní části otvory – mák jakoby „hledí ven“. Tato hledivost dobře ukazuje na starobylý původ odrůdy, protože v současnosti se pěstují prakticky výhradně tzv. slepáky, odrůdy s makovicemi uzavřenými, bez otvorů. Hledivé makovice či spíše makovičky můžeme ještě najít u planých příbuzných máku. Při ruční sklizni musel být hleák sklízen

12

Část sortimentu výrobků z rakouské krajové speciality

bio

l

5/2009

něna klimatickými, půdně-geologickými i kulturními zvláštnosti regionu, v němž se pěstuje. Chráněná značka původu EU zaručuje, že Waldviertelský šedý mák se pěstuje výhradně v oblasti Waldviertlu a nese s sebou nezaměnitelnou originalitu.

Višňový koláč s mákem

Kosmetika s obsahem makového oleje, jako dekorace nechybí v balíčku ani hezká stylová makovička

se mohou inspirovat k vlastním pokusům přípravy ve výpravné celobarevné makové kuchařce. V prodejně pak samozřejmě nechybí ani mlýnky na mák. Kromě potravinového využití se Waldviertelský šedý mák dostal také do kosmetiky – lze si koupit mýdlo s makovým olejem nebo pěnu do koupele z téže řady. Ztržnit se dají jako dekorace dokonce i prázdné nepoškozené makovice v kytičce – ty nabízejí nejen v podnikové prodejně, ale vyvážejí se prý i do sousedního Německa! Zprostředkovaně, v podobě ozdobného vzoru s kvetoucími červenými makovicemi se nakonec mák dostal i na ubrousky, prostírání, polštářky a další zboží... Pro představu snad ještě pár cen v podnikové prodejně (ceny z konce roku 2008) – šedý mák 1 kg balení (bio) celý 5,10 euro (500 g 4,10 Euro, 250 g 3,10 euro), makový olej 0,5 litru 13,10 euro (0.25 l 7.10 euro,

Makový olej s typickou chutí a vůní je dnes nezvyklou delikatesou – snad by našel své spotřebitele i v našich prodejnách biopotravin a zdravé výživy

bio

l

5/2009

„v akci“ – asi jeden měsíc před koncem minimální trvanlivosti 1dcl 2,90 euro), svazek hledivých makovic k dekoraci 2,50 euro.

Dnes specialita se značkou chráněného původu EU Jako krajová specialita získal Waldviertler Graumohn v současné době i chráněnou značku původu EU. Jeho vynikající kvalita a jedinečnost (daná kupř. barvou semene i tím, že se jedná o mák hleák s otevřenými makovicemi) je ve vysoké míře podmí-

Nakonec, pro chu ovou inspiraci, jeden recept z letáku Waldlandu na přípravu višňového koláče s mákem: 4 žloutky, 200 g práškového cukru, 100 g oleje, 1/8 l vlažné vody, 180 g hrubé mouky, 1 čaj. lžička prášku do pečiva, 100 g jemně mletého máku, 4 bílky, š áva a slupka z 1/2 citronu, špetka skořice, 1/2 kg kompotovaných višní, 3 lžíce mouky, tuk a mouka na vymaštění plechu Višně z kompotu slijeme, necháme okapat a smícháme s třemi lžícemi mouky (mouka zabraňuje příliš hlubokému ponoření višní do těsta); žloutky, skořici, citrónovou kůru, citrónovou š ávu, práškový a vanilkový cukr a olej utřeme do pěny. Pomalu přidáváme vodu a krátce zamícháme. Mouku smícháme s mákem a práškem do pečiva, bílky ušleháme do sněhu. Do utřených žloutků s cukrem přimícháme mouku s mákem a sníh z bílků. Těsto rozestřeme na vymaštěný plech a pokryjeme okapanými višněmi; pečeme při 180 stupních asi 35 minut. Vychlazené krájíme na kousky a lehce pocukrujeme. Dobrou chu ! TEXT a FOTO Petr Dostálek

ROSTLINY ZBLÍZKA – seznamte se s nimi Rostlinné magma Krásu pěstovaných rostlin můžeme vnímat nejen na talíři v konečné podobě lákavě upravených a chutných pokrmů, ale již během jejich růstu. Jejich proměny v čase od klíčícího semínka, křehké vzcházející rostlinky, prvních lístků, postupně se zvětšujícího rostoucího jedince, tvorby květů, plodů a zrání, které vrací rostlinu zpátky do zhutnělého semene mohou být napínavou a poučnou podívanou. Kulturní rostliny jsou krásné zdálky (třeba pestrá mozaika záhonků se zeleninou, bylinami, květinami nebo jabloň v květu) i zblízka (poetickým detailem je vánoční hvězdička rozkrojeného jablka, kula oučké hrášky úhledně poskládané v lusku, který rozloupneme nebo zajímavá struktura povrchu dýně). Vnímejme naše plodiny na zahrádkách všemi smysly. Jako inspiraci

budeme přinášet pohledy, zejména zblízka, na známé i méně známe plodiny. Právě pohledy zblízka s jejich nezvyklými tvary, barvami a strukturami mohou být současně také obrazovou hádankou, o který druh a jakou část rostliny jde. Napotřetí přinášíme jako hádanku detail jedné, méně používané vytrvalé zeleniny. Víte o jaký druh se jedná? Rozluštění najdete na straně 15. (pd)

13

BIOZAHRADA

V květnu Tak nás letos jako v mnoha posledních letech přeskočilo jaro a po zimě máme léto. Březen byl ještě dosti mrazivý. A duben musím přiznat příznivě teplý, jen mohlo být více vláhy. Předpokládám, že každý v dubnu stihl vše zasít a zasázet co chtěl. Květen se svým počasím koresponduje s lidskými vlastnostmi. Teplé, slunné počasí s vysušujícími větry se střídá s chladným a deštivým a do toho nám v půli měsíce uhodí ledoví muži snažící se zhatit naši snahu. Proto v tomto měsíci musíme využít náš cit a předvídavost, aby nás nic nezaskočilo. Pracovitost a um nám umožní, abychom vše stihli a správně vykonali. Láska pak, aby se nám vše ujalo a zdravě rostlo.

ZELENINA Díky chladnějšímu březnu můžeme ještě dokončovat sklizeň přezimovaných zelenin, zejména kapusty kadeřavé (kadeřávek) nebo růžičkové, pórku, salátu špenátu, mangoldu nebo cibuli. Přezimovanou cibuli sklízíme na zeleno (s natí) nebo později jako suchou, kterou ale nemůžeme dlouho skladovat. V krátkém období začnou tyto zeleniny vybíhat do květu a pro upotřebení v domácnosti by se jejich kvalita zhoršovala. Také jinak dobře přezimující kadeřavá petržel bude mít sklon k vybíhání do květu. Ovšem pro příští sklizňovou sezónu, od letošního léta do jara příštího roku si nyní můžeme vysít novou. Také sklízíme pažitku a pazochy chřestu. V klimaticky příznivých podmínkách sklízíme reveň (rebarboru).

– venkovní stanoviště Pokračujeme s postupnými výsevy ředkviček, ředkve (japonské typy), tuřínu, vodnici a špenátu do volné půdy. Můžeme ještě vysévat mrkev, řepu salátovou, hrachu, mangold, tuřín, vodnici, zimní pórek, pozdní koš áloviny (květák, zelí, kapustu hlávkovou, růžičkovou a kadeřavou) a špenát do volné půdy. Také vyséváme čekanku salátovou - pukovou, kterou pak v zimě rychlíme na puky, případně hlávkovou. Musíme dávat pozor, abychom použili vhodných odrůd pro toto období. To platí i pro ostatní zeleninu. Můžeme vysazovat kedlubny, salát, štěrbák (endivie), pór, brokolici, kapustu (hlávkovou, růžičkovou, kadeřávek), zelí, pekingské a čínské zelí a květák. Do poloviny května vyséváme čekanku salátovou pro zimní rychlení vybělených puků. Přímým výsevem ve vhodném období (kolem 10.5.), aby nám mladé rostlinky nezničili ledoví muži vyséváme na záhony fazole, kukuřici, kopr, okurky (nakladačky, salátovky) a ostatní tykvovité rostliny. Po odeznění ledových mužů vysazujeme na záhony rajčata, papriky, všechny tykvovité rostliny (okurky, dýně, cukety, patisony, melouny) a celer. Samozřejmě, že vysázenou

14

a případně vzešlou zeleninu plečkujeme, okopáváme, plejeme a zaléváme...

– skleník, fóliovník, pařeniště V pařeništích, fóliovnících a ve sklenících dokončujeme sklizeň rané zeleniny (ředkvičky, salát, kedlubny). Na uvolněné místo vysazujeme papriky, rajčata, okurky, případně ostatní tykvovité rostliny a lilek. V pařeništích mů- Sklizeň zimního pórku žeme ještě předpěstovat sazenice salátu, kedluben a koš álovin, pokud je nesejeme přímo na stanoviště do volné půdy.

OVOCNÁ ZAHRADA První polovina května je vhodná pro přeroubování starších stromů jabloní nebo hrušní. Ve fenofázi kvetení nebo po odkvětu je vhodná doba k řezu broskvoní, případně i jiných peckovin. Půdu okolo stromků nebo v pásech řady plečkujeme, okopáváme a zbavujeme plevelů, případně pokrýváme mulčem (drcená kůra nebo tráva˚), pokud plochu okolo stromků nemáme zatravněnu. V případě potřeby vysazujeme sazenice jahod. Okrasná zahrada V okrasné zahradě vysazujeme převážně po odeznění ledových mužů letničky. Osázené truhlíky a mísy dáváme na své místo. K tomu jen pár rad pro nejpoužívanější truhlíkové okrasné rostliny. Muškáty snáší plné slunce a jsou geneticky zvyklé na přísušek, proto méně vody je pro ně lepší jak přemokření a odvděčí se vám bohatějším kvetením. Surfinie a petúnie potřebují dostatek závlahy a přísušek se jim nelíbí, ale ani přemokření, při kterém rostliny začnou žloutnout.

OCHRANA ROSTLIN Proti dřepčíkům škodícím na ředkvičkách, ředkvích a ostatní brukvovité zelenině můžeme použít netkanou textilii. Tuto textilii můžeme také použít proti housenkám bělásků a můr škodících na brukvovité zelenině, okurkách (květilka všežravá – škodí larvy), cibuli (květilka cibulová), póru (vrtalka pórová, která má první nálet ke konci dubna a začátek května) a česneku (houbomilka česneková), mrkve (pochmur-

Květilka zelná – škodí její larvy

natka mrkvová), případně u brambor (mandelinka bramborová) a jahodníku (květopas jahodníkový). Při použití netkané textilie musí mít rostliny dostatek prostoru pro růst. Dávat pozor, aby se nám pod ní nerozšiřovaly houbové choroby a plísně, musíme tedy větrat. U rostlin potřebující opylení květů (jahody, okurky...) musíme odkrytím zajistit přístup včel. Délka zakrytí rostlin se různí dle doby a délky náletů jednotlivých škůdců, což je odvislé i od průběhu počasí. Proti mšicím a sviluškám můžeme použít Biool. Proti housenkám Biobit. Střídání zeleniny a vyšší biodiverzita také snižuje napadení chorobami a škůdci.

Jiří Pospíšilík Případné dotazy zasílejte na [email protected] a nebo na [email protected]. Zajímavé dotazy s opovědí otiskneme v dalším čísle Bio.

Denní kurs „Farmář se zaměřením na ekologické zemědělství“ 1. Doba konání: 29. června až 31. července – teorie (praxe dle individuální dohody). 2. Výuka probíhá formou denního studia v učebně IŽS a praxe na ekofarmě. 3. Během tohoto kurzu absolventi získávají znalosti z ekologického pěstování rostlin, biologické ochrany, kompostování, ekonomiky, mechanizace, předpisů pro EZ, dotace atd. 4. Odborným garantem kursu je Ing. Jiří Pospíšilík, manager ekofarmy Country Life s.r.o Nenačovice. 5. Studenti se stravují a bydlí na internátě IŽS. Strava i ubytování může být odpracována pomocí na ekofarmě. 6. Po absolvování závěrečných zkoušek studenti obdrží celostátně platný certifikát MŠMT, na jehož základě je možné získat živnostenské oprávnění k podnikání v ekozemědělství. Kontakt: [email protected], tel. 604527939

bio

l

5/2009

O tradici ovocnářství je v Bílých Karpatech zájem V sobotu 4. dubna 2009 se uskutečnil v Centru Veronica Hostětín seminář věnovaný řezu ovocných dřevin. Dopolední část byla věnována teorii různých druhů řezu a ochrany ovocných dřevin, odpoledne proběhla praktická ukázka řezu mladých i starých stromů v sadě za hostětínskou moštárnou. Opět se potvrdil velký zájem o ovocnářskou tradici Bílých Karpat – semináře se zúčastnilo 40 lidí z regionu i vzdálenějšího okolí. Programem semináře provázeli zkušení lektoři – Ing. Stanislav Boček, PhD., pedagog Zahradnické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, a Radim Pešek, ovocný školkař a ekologický sadař. „Pro vzdělávání veřejnosti využíváme ekologického sadu kolem moštárny a tradiční sušírny ovoce v Hostětíně. Díky spolupráci s genofondovými sadaři a ovocnou školkou tedy můžeme ukazovat celý ovoc-

ný koloběh, včetně ochutnávky ekologických moštů či sušeného ovoce,“ uvádí organizátorka semináře Jana Tesařová z Centra Veronica Hostětín. Zmíněné aktivity směřující k záchraně a rozvoji ovocnářské tradice v Bílých Karpatech od 90. let 20. století rozvíjí Občanské sdružení Tradice Bílých Karpat ve spolupráci s mnoha neziskovými organizacemi, nadšenými jednotlivci i za pomoci veřejných institucí. K oživení tradice ovocnářství v Bílých Karpatech přispívá i hostětínská moštárna, která vykupuje jablka převážně z tohoto regionu a poskytuje poradenství v oblasti ekologického sadařství. „Ovocné dřeviny patří k typickým prvkům místní krajiny, mají užitečné ekologické funkce, jsou přírodním i kulturním dědictvím. Snažíme se, aby se znalosti a dovednosti spojené s pěstováním stromů a zpracováním ovoce neztratily. Velký zájem lidí nás těší a ukazuje, že tradice v regionu není mrtvá,“ dodává Radim Machů z Občanského sdružení Tradice Bílých Karpat. Seminář vzdělávací Centrum Hostětín při Veronica

pořádalo středisko Veronica ZO ČSOP

www.tradicebk.cz

17. Bartákův hrnec Slavnostní ocenění nejlepšího ekologického zemědělce za rok 2008 Sobota 30. května 2009, Vinice u Hořic Organizuje a cenu předává Nadační fond rytíře Františka Horského s finanční podporou MZe ČR. Hlavním ze tří zakladatelů Nadačního fondu rytíře Františka Horského (NFRFH) je Ing. Richard Jan Barták, CSc., nestor ekologického zemědělství v České republice. Účast přislíbil náměstek ministra zemědělství Ing. Jiří Urban. PROGRAM: 9.30–10.30 Příjezd a příchod hostů 10.30–11.00 Přivítání a zahájení, 11.00–12.00 Předání ceny – Bartákova hrnce, proslovy významných hostů Založení „Klubu Hrncařů“ 12.00–13.00 Den otevřených dveří – prohlídka ekosadu s výkladem a diskusí 13.00–14.00 Oběd

ROSTLINY ZBLÍZKA

– vyluštění

Rozluštění rostlinného magmatu ze strany 12 Jde o rašící červené pupeny rebarbory na jaře ve zbytcích loňského porostu. Z nich později vyrostou mohutné listy, jejichž řapíky ("stopky") slouží zejména k vaření kompotu, a také na přípravu letních koláčů. Někteří odvážlivci dokážou pojídat rebarboru dokonce syrovou. Většinou se kyselá chu

Po obědě volná zábava, diskuse. Během dne bude možno nakoupit a ochutnat různé produkty z ekologického zemědělství a hlavně z ovocnářství a vinařství. V prodeji bude i odborná literatura a různé regionální produkty. Občerstvení: většina v biokvalitě (vegetariánské i masité). V případě velmi nepříznivého počasí bude celá akce přesunuta do nedaleké restaurace „U Jarošů“. Místo konání: Vinice 4, dva km od Hořic v Podkrkonoší na Hradec Králové Svoji účast nahlaste prosím na [email protected] z důvodu zajištění dostatečného občerstvení

rebarbory v kuchyni mírní vydatným doplňkem cukru. Někdy se doporučuje přidávat i nějaký mléčný produkt (např. na koláč s rebarborou ještě tvaroh) jako vyrovnání nežádoucích účinků kyseliny š avelové). Přestože rebarboru asi nelze doporučovat ke každodennímu konzumu, poslouží dobře jako občasné zpestření jídelníčku.

bio

l

5/2009

Kontaktní osoby: Ing. Richard Jan Barták, CSc., NFRFH, tel. 606 444 093, Ing. Bedřich Plíšek, ekologický ovocnář, tel. 602 104 853 Ubytování si zajišují si sami účastníci. Dále je možno použít i vlastní stany postavené přímo v libosadu Ing. B. Plíška

15

BIOBRAMBOROVÝ KNEDLÍK

www.biofarma.cz

Kamarádský rozhovor – Tak co, cos měl dneska doma k večeři Franto? – Dneska jsem si fakt pošmákl, Karle. Marjánka mi udělala bio knedlíky. – Prosím tě, takhle ve všední dny ti vyváří, to se to máš. A jak to stíhá vařit, když chodí domů taky až večer? – Ale ne, to jsou hotový, bio bramborový knedlíky ze Sasova od Sklenářů. Ohřeješ, rozbalíš, nakrájíš a máš to. Ale je to lahoda. Dneska to bylo v úpravě jako šišky s mákem, podle nějaký její kamarádky Katky, ale to ti povim. Na to, jak je to jednoduchý, je to neskutečně dobrý. A v neděli mám slíbený vepřoknedlo-zelo. – To vypadá, že bych si mohl takovej knedlík někdy udělat i sám. Ale kde ho koupím? – Te už ho můžou mít v každým obchůdku se zdravou výživou, no, a nebo v Sasově u Jihlavy. Rovnou si kup i to vepřový. A taky hovězí. A mražený bramborový tolárky. No, a te vlastně chystaj vlastní závozy. Tak bychom se někdy mohli dohodnout a nechat si toho dovézt víc najednou, a pak už jenom jíst... Co říkáš? – No jo, ale když si toho objednáš víc, tak to přece musíš rychle sníst, než se to zkazí, a pak už zas

nemáš nic. Nebo budou jezdit pravidelně? Jednak budou jezdit pravidelně, a hlavně – knedlík vydrží dva měsíce, maso 14 dní, ale co nesníš hned, dáš do mrazáku, stejně jako tolárky. No, a biouherák, ten jsi už přece koštoval, ten ti celou záruční dobu určitě nevydrží, sníš ho dřív. Tak nabalíme ještě bio šunku a už fakt skoro nemusí nikdo u nás na nákupy. Akorát u knedlíku mě trochu děsí to složení. Sice je tam všechno bio, ale taky nějaká bio guarová mouka – tak aby to nebyl nějakej skrytej neřád. – Hmm, tak to zas vim já. To je zahušovadlo. Ale přírodní, je to z bobů nějaký rostliny – to jméno už si nepamatuju. Každopádně je to ale přírodní vláknina, takže dobrá na trávení a k vylučování nežádoucích látek z těla. Snad se z toho dělají i nějaké zdravé a hubnoucí potravní doplňky. – Takže se po těchhle knedlíkách asi moc nespravíš.

– Tak to jsem jedině rád. Tak já to s nima dohodnu, kdy pojedou, anebo tam někdy zajedem, třeba až tam budou pořádat nějakou exkurzi nebo závody s koňmi. Že bychom vzali rodinku. Nějak se už domluvíme. Naštěstí se ta jejich adresa dobře pamatuje – www.biofarma.cz, a e-mail [email protected]. Není to ani daleko – Jihlava. Tak ahoj zítra. (Odposlechla L. H.) A soutěžní otázka pro zvídavé: Jak se jmenuje rostlina, ze které se získává mouka guar? Ze správných odpovědí (které nám řeknete do telefonu nebo napíšete dopis či e-mail do 31. května) vylosujeme výherce, pro kterého připravíme malý dárek!

KŘÍŽOVKA O CENY!

Vážení čtenáři Bio, tentokrát vám nabízíme křížovku o ceny, které do soutěže nabídla přírodní kosmetika La Chevre vyráběná v licenci (Kosmetika Capri s.r.o.,

16

zelená linka pro další info 800 191 999) z mléka domácích koziček. Krémy této značky pošleme prvnímu luštiteli/lce, které do redakce obdržíme, a potom vylo-

sujeme další dvě správná vyluštění, která pošlete do 20. května. Výherce zveřejníme v červnovém čísle, kde najdete další soutěžní křížovku. (vha)

bio

l

5/2009

SVAZ PRO-BIO

„Jsme tady, berte nás vážně!"

BRNO – Volební valná hromada největšího svazu ekozemědělců v České republice byla tentokráte volební. Jednání řídil předseda svazu Ing. Zdeněk Perlinger. Její důležitost podtrhla účast náměstka ministra zemědělství (v rezignaci) Ing. Jiřího Urbana. Po projednání činnosti svazu v minulém roce a rozpočtu a zvolení členů rady svazu se diskutovalo a Ing. Urban informoval o novinkách v ekozemědělství. Členská základna Svazu se oproti minulému roku rozrostla, přibylo nejvíce ekozemědělců s hospodářstvími do 50 ha. Členové hospodaří nejvíce na hektarech trvalých travních porostů. Pozitivní je zjištění, že v přechodném období k ekohospodaření je také více orné půdy. K aktivitám Svazu v minulém roce se vyjádřila současná manažerka Kateřina Nesrstová, která je ve funkci od října 2008. Situaci neměla jednoduchou. V minulém roce totiž se projevilo nedůsledné sledování pohybu financí za granty a z členských příspěvků. Protože skončil projekt Agroenvironmentální informační a poradenská centra v ČR, nakonec se nedostávalo prostředků na zaplacení fungování všech zaměstnanců v šumperské centrále. Projektem, který ještě trvá do roku 2010, je „Ekologické zemědělství a zpracování biopotravin“, spočívající mj. také ve vytvoření sítě ukázkových farem, a zajímavým bodem je také sledování welfare v ekologických chovech zvířat. Rozjíždí se také projekt Biotržnice na webových stránkách svazu PRO-BIO, které také dostaly mnohem atraktivnější podobu. Svaz ve spolupráci s německým svazem Bioland založil odbytovou organizaci ProdejBIO s.r.o., od které se očekává organizování, koordinace odbytu českých biopotravin a jejich umístění na českém trhu. Tradičními akcemi, které se daří realizovat na poli propagace a podpory odbytu jsou: účast na světovém veletrhu BioFach, na Salimě, také soutěž Česká biopotravina roku i České Bio vedou k větší propagaci prodeje biopotravin. Podpora účasti ekozemědělců na BioStylu se také osvědčuje. Další akci je mezinárodní spotřebitelská ochutnávka biovín v Pavlově pod Pálavou,

bio

l

5/2009

Bartákův hrnec i Bioslavnosti ve Starém Městě p. Sn. Velkou akcí, která shrnuje a předává pro ekozemědělce mezinárodní zkušenosti je Bioakademi v Lednici na Moravě (letos bude 24.–26. 6.). Září – měsíc biopotravina a ekologického zemědělství se již také vžil a množství akcí s ním spjatých se každý rok rozhojňuje. Za zdmi kanceláří v Šumperku se skrývá ještě další množství každodenní práce – příprava propagačních materiálů, vedení knihovny a zajiš ování nových titulů, jejich rozesílka a další aktivity směrem k médiím. Zlepšit by se měla zejména lobbyistická role Svazu na Mze. Ani nový náměstek, který má na starost jen ekozemědělství nemůže vše zajisti sám, bez podpory a zájmu členské základny. Do usnesení z valné hromady byl tento požadavek zahrnut. Zejména poradenskou a vzdělávací i koordinační činnost a další aktivity PRO-BIO Svazu vyvíjí 13 Regionálních center. Významnou složkou odborné struktury Svazu je také její pobočka – PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů biopotravina a přátel ekologického zemědělství, se sídlem v pražském Toulcově dvoře, která provozuje zejména informační stránky pro spotřebitele a odbornou knihovnu, také uspořádala 21 akcí pro veřejnost, dva spotřebitelské testy, připravila sadu informačních letáků o biopotravinách a jejich dostupnosti. Funguje také jako odběrové místo pro biopotraviny.

Další odbornou skupinou je PRO-BIO prodej a marketing biopotravin, jež sdružuje zejména prodejce biopotravin, velkoobchodníky a zpracovatele. Pořádá rovněž vzdělávací semináře. Na valné hromadě pobočky byla do čela zvolena Iva Buriánková, majitelka pražského obchodu Biotop. Z diskuse ke zprávě o hospodaření mezi členy vyplynulo, že by základem financování mezd v centrále měly být finance vybrané za členské příspěvky a také důsledná kontrola toku financí z projektů a jejich samostatné sledování. V nejisté finanční situaci Svaz opustil manažer, ale nakonec se podařilo financování Svazu ustát a situace se zkonsolidovala. Ani revizní komise neshledala závažná účetní pochybení. Druhou stránkou věci je ale zhodnocení situace selským rozumem. Valná hromada byla letos volební, zúčastnilo se jí 34 členů, z nichž někteří dostali hlasovací právo za další členy, celkem za 564 členů.a po představení kandidátů byli do Rady svazu zvoleni: Ing. Ludmila Mužikovská, Josef Sklenář, Miloslav Knížek, Dušan Lehocký, Josef Čičák a Přemysl Čech, náhradníky se stali Radek Lahuta a Josef Abrle. Výroční zpráva PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, o.p.s., bude umístěna na www.pro-bio.cz. Miroslava Vohralíková

Z vystoupení náměstka ministra pro ekozemědělství Ing. Jiří Urban informoval přítomné o práci odboru na Mze ČR. Pro ekozemědělce došlo k navýšení bodů za ekologické hospodaření při podávání žádostí o příspěvek ministerstva na projekty "Přidávání hodnoty zemědělským výrobkům". Chystá se projekt Bio do škol, který by měl k dispozici 8,85 mil. Korun, je rozložen do tří let. Dalším je projekt "Biomléko" pro distribuční řetězce. Do osvětové činnosti na poli informování o biopotravinách se zapojí také Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které vyčlení 60-100 ml (podpoří projekty až do 20 ml) pro výuku a vzdělávání o ekozemědělství a biopotravinách ve školách základních a středních. Největší diskusi a jitření zaznamenává sadařství. Po přijetí zásad pro poskytování dotací na ekosady se objevily stížnosti na mírnost podmínek, kdy spekulanti, kteří chtěli získat dotace na ekosady neměli ani 100 sazenic na hektar ekosadu. Hrozilo také vyčerpání dotací. Takže se ministerstvo rozhodlo na rok zastavit nově přijaté dotace a podmínkou i zpětně bude 200 stromů na ha (dotace byla 849 euro na ha). Sady budou rozdělené na produkční a ostatní. Vypsala se také podpora na restrukturalizaci ovocných sadů (možnost podání do 30. 9. 2009), podpora na zakládání ekosadů. Na ministerstvu zemědělství mají zatím větší podporu zemědělci „integrovaní“, tedy ti, kteří užívají méně pesticidů, herbicidů a umělých hnojiv na hektar. Velkou změnou bude také utlumení národních dotací. Všechny dotace do budoucna půjdou přes evropské programy, např. Osa 2. V ČR berou zemědělci stále na plochu, to bude do budoucnosti zrevidováno. Po roce 2013 může začít diskuse, zda vůbec má být ekozemědělství podporováno samostatnými programy – měl by to vyřešit trh. Takže do budoucna to bude vyžadovat trvalý lobbing v této oblasti, jak navrhl Ing. Urban: "Motto Naší budoucí činnosti by mělo být: Jsme zde, berte nás vážně!" Paradoxně podpora zaměřená pro členy PRO-BIO, kteří budou dodržovat přísnější směrnice v ekohospodaření nebyl přijata bezvýhrad a členové si stěžovali, proč neplatí pro všechny ekozemědělce. (vha)

17

Význam vegetace a vody pro zmírňování klimatické změny V tomto článku stručně zhodnotíme toky sluneční energie v porostech a krajině a srovnáme jejich velikost s efektem skleníkových plynů. Na základě těchto údajů posoudíme, zda hospodařením s vodou a vegetací v krajině můžeme ovlivnit distribuci sluneční energie v krajině a tlumit klimatickou změnu. Klimatická změna, která je v posledních letech skloňována ve všech pádech, často nazývaná globálním oteplením, se vysvětluje skleníkovým efektem způsobeným tzv. skleníkovými plyny. Princip skleníkového efektu formuloval v 19. století Arrhenius. Skleníkové plyny podle této koncepce působí podobně jako sklo: krátkovlnné záření (světlo) vysílané Sluncem prochází atmosférou podobně, jako prochází sklem. Sklo ovšem nepropouští dlouhovlnné (infračervené) záření. Země má podstatně nižší teplotu než Slunce a vysílá proto záření dlouhovlnné, které je částečně absorbováno skleníkovými plyny a vyzářeno zpět k Zemi. Podle IPCC (International panel of Climate Change, Mezivládní panel pro klimatickou změnu) nárůst množství skleníkových plynů v atmosféře má za následek zvýšený tok dlouhovlnného záření zpět k Zemi, tento přírůstek se nazývá radiační zesílení (radiative forcing). Klimatická změna je charakterizována střídáním sucha a záplav, vichřicemi, přívalovými srážkami, zvyšováním průměrných teplot a nárůstem extrémů teplot. Typické jsou náhlé změny počasí. Zřejmé je ubývání ledovců, zejména horských. Na kontinentech ubývá vody, snižují se letní průtoky v řekách.

Průchod slunečního záření k povrchu Země Slunce vysílá záření na povrch zemské atmosféry. Při průchodu atmosférou se sluneční záření rozptyluje na částicích

a absorbuje se ve vodní páře a mracích. Příkon sluneční záření za letní den je přibližně až 7 kWh.m-2, se zvyšující se oblačností pochopitelně přichází na zemský povrch slunečního záření méně, protože se absorbuje v mracích.

Distribuce slunečního záření v porostech a na odvodněné ploše Rostliny využívají sluneční záření k fotosyntéze. Za vegetační sezónu vyprodukují rostliny fotosyntézou až 1 kg biomasy na jeden m2. Energetický obsah 1kg rostlinné biomasy (spalné teplo) je přibližně 5 kWh. Tok sluneční energie fotosyntézou do biomasy dosahuje tedy intenzity několika W.m-2. Intenzita fotosyntézy stoupá s příkonem slunečního záření při dostatku vody a živin. Rychlost fotosyntézy a tedy i rychlost přeměny sluneční energie lze měřit přímo v terénu různými metodami. Zásadní přeměnou sluneční energie v porostech je proces evapotranspirace (výpar vody a transpirace/výdej vody rostlinou). Za jediný slunný den se z porostů dobře zásobených vodou vypaří

i několik litrů vody z jednoho metru čtverečného. Evapotranspiraci urychluje teplý, suchý vzduch. Je nutné zdůraznit, že příznivý efekt evapotranspirace – výparu vody – je spojen se spotřebou energie (ochlazováním), zatímco vodní pára se sráží na chladných místech a přitom se uvolňuje skupenské teplo. Evapotranspirace tedy s vysokou intenzitou vyrovnává teploty v krajině.

è

Význam vegetace a vody... è Při odvodnění půdy dochází k rozkladu organických látek. Tento proces je spojen s uvolňováním energie. Rychlost rozkladu organických látek (dekompozice) může být i několikrát rychlejší nežli rychlost jejich tvorby a akumulace. Při rozkladu organických látek v půdě se může krátkodobě uvolňovat více energie, nežli se váže při fotosyntéze. Na odvodněných plochách se sluneční energie nemůže přeměňovat ve skupenské teplo výparu evapotranspirací ani se nemůže vázat do biomasy fotosyntézou. Na odvodněných plochách se většina sluneční energie přeměňuje přímo v teplo, které zjiš ujeme jako vzestup teploty. Hovoříme o zjevném teplu – projevujícím se vzestupem teploty povrchu a následně vzduchu. Srovnejme například teplotu dlažby a zalitého trávníku. Zadržení živin a látek v krajině Trvalé porosty zadržují v krajině živiny (fosfor, dusík) a další látky, zejména kovy alkalických zemin, jako jsou, vápník, hořčík, draslík. Půda bez rostlinného pokryvu podléhá erozi a rozkladu organických látek. Z takové půdy jsou vodou odnášeny erozní částice i rozpustné látky, půda se okyseluje a současně vznikají potíže s nadbytem živin v povrchových vodách.

Desertifikace Celosvětovým problémem je vysoušení krajiny, půdy a rozšiřování pouští. Podle údajů FAO (Mezinárodní organizace pro potraviny a zemědělství) ztrácí ročně 200 000 km2 zemědělských ploch svoji úrodnost následkem sucha a zasolení. Na 60 000 km2 se ročně mění v pouš . Na 40 % plochy kontinentů trpí nedostatkem vody a má proto omezenou zemědělskou produkci.

Rozložení teplot v krajině Efekt/vliv evapotranspirace a dalších životních procesů vegetace s dostatkem vody na teplotu lze názorně ukázat a vyhodnotit pomocí termovizních metod: v menším měřítku pomocí termovizní kamery, v měřítku krajiny pomocí satelitních snímků v infračervené oblasti.

Změny toků sluneční energie spojené s odvodněním, likvidací trvalé vegetace a desertifikací Radiační charakteristiky skleníkových plynů a tedy jejich příspěvek k celkovému skleníkovému efektu je měřen pomocí tzv. radiační účinnosti, která udává hodnotu průměrného zářivého toku na plošnou jednotku (m2), kterým plyn přispívá k energetickému zisku zemského povrchu. Hodnoty radiační účinnosti jsou o dva řády nižší nežli toky sluneční energie svázané s evapotranspirací a jsou srovnatelné s toky sluneční energie transformované fotosyntézou do biomasy. Klimatická změna je charakterizována zvýšenou četností cyklonů, vichřicemi, přívalovými srážkami, střídáním sucha a povodní. Energie vichřic a dalších extrémů počasí pochází z tepelných rozdílů v prostoru. Ukázali jsme, že vegetace dostatečně zásobená vodou je schopna velmi účinně tlumit rozdíly teplot, a to jak v prostoru (mezi místy), tak v čase (mezi dnem a nocí) intenzitou několika set W.m-2. Odvodňování krajiny vede bezprostředně k uvolnění překvapivě vysokého množství zjevného tepla do atmosféry. Pokles evapotranspirace o 1 litr na metru čtverečném (700 Wh) za den navodí tok zjevného tepla přibližně 40x vyšší (70 W), nežli je efekt skleníkových plynů (radiační zesílení). Například pokles evapotranspirace za jediný den o 1 mm na území České republiky (79 000 km2) způsobí uvolnění množství zjevného tepla, které je srovnatelné s celoroční produkcí elektrické energie ve všech elektrárnách v ČR (60 00 GWh).

Bilance uhlíku podle materiálů IPCC a možná úloha vegetace v tlumení klimatické změny Ročně přibývá v atmosféře 3,5 GT uhlíku z oxidu uhličitého. V půdě je uloženo na 2000 GT uhlíku, ve vegetaci je uloženo 610 GT uhlíku a 750 GT uhlíku se nachází v atmosféře (IPCC). Množství uhlíku, které přibývá v atmosféře je tedy srovnatelné s necelým 1 % uhlíku obsaženém v rostlinách nebo je srovnatelné s méně než 0,2 % uhlíku obsaženém

v půdě. Teoretická úvaha: na 40 % plochy kontinentů (cca 60 milionů km2) je produkce omezena nedostatkem vody. Pokud by produkce stoupla o pouhých 0,1 kg C.m-2 (tedy 100 tunC.km-2), potom by se do biomasy navázalo za rok 100 x 60 x 106 tun uhlíku, tedy 109 tun (GT). Pokud by se podařilo zvýšit evapotranspiraci na 40 % aridních ploch o 1 mm denně, potom by se na ploše 60 milionů km2 zvýšil klimatizační výkon o průměrně 50–70 W.m2, což je výkon, který je vyšší, nežli celkový výkon radiačního zesílení. V této souvislosti je nutné zdůraznit synergický efekt vegetace. Evapotranspirace, fotosyntéza, akumulace tepla v biomase a půdě transformují sluneční energii a snižují přímé uvolňování zjevného tepla. Tlumí tak vytváření tepelných rozdílů, které se projevují jako indikovatelné rozdíly teplot. Obnovující se vegetace tlumí přímo klimatickou změnu, zabraňuje erozi, poskytuje biomasu jako zdroj potravy a nese sebou zároveň rozvoj biodiverzity. Návrat vody do krajiny a obnova trvalé vegetace, kterou je možno sklízet a využívat, je jistou cestou k tlumení současně probíhající klimatické změny. Působení vegetace na místní klima je přitom možné sledovat exaktně pomocí termovizních snímků i monitoringem množství a kvality odtékající vody.

Jan Pokorný, ENKI, o.p.s., Ústav systémové biologie a ekologie Akademie věd České republiky, Třeboň POZNÁMKA: Publikace „Voda pre ozdravenie klímy – Nová vodná paradigma“ (Kravčík, Pokorný, Kohutiar, Kováč, Tóth) volně přístupné na: www.waterparadigm.org, www.ludiaavoda.sk Přednáška RNDr. Jana Pokorného na téma Voda v krajině, kterou přednesl 17. února 2009 na semináři v ekologickém centru Sluňákov v Horce na Moravě, k dispozici na http://www.bioinstitut.cz/slunakov2009.html Zpravodaj Ekozemědělci přírodě připravil Bioinstitut, o.p.s Olomouc Vaše názory a připomínky na: [email protected] nebo tel.: 585 631 178

Bioinstitut, o.p.s. a PRO-BIO Svaz EZ zvou na dvoudenní seminář

PORÁŽKA A ZPRACOVÁNÍ MASA A MASNÝCH VÝROBKŮ V EZ, CERTIFIKACE JATEK, SMLUVNÍ ZPRACOVÁNÍ spojený s praktickou ukázkou faremní porážky 29.–30. 5., začátek ve 13 hodin, Lidečko, Motorest Čertovy skály a malokapacitní jatka Valašské Klobouky Ubytování a strava zajištěna, informace a přihlášky na tel.: 585 631 182, [email protected] Více informací na

www.bioinstitut.cz bio

l

5/2009

19

JARNÍ BIO NOVINKY BRAMBORÁKY BIOLINIE Nový polotovar značky BIOLINIE, směs bio brambor a koření pro rychlou a jednoduchou přípravu bramboráků! Směs pouze kvalitně promícháte s vodou, necháte 15 minut odležet a poté smažíte tradiční české bramboráčky, které jsou vynikající samostatně jako hlavní jídlo, stejně tak jako příloha k masu. Základní recept je možné pokaždé jinak dochutit dle vlastní fantazie a dostanete tak vždy originální jídlo výborné chuti. Výrobek je přirozeně bezlepkový.

BAREVNÉ DĚTSKÉ TĚSTOVINY Těstoviny ve tvaru postaviček z oblíbených dětských kreslených seriálů Simpsonovi a Scooby-Doo jsou skvělým nápadem, jak vytvořit vynikající a současně zábavné jídlo těm nejmenším. Jsou vyrobeny z kvalitní italské pšenice semoliny v biokvalitě a pro ještě větší zábavu a chu obarvené špenátem a rajským jablíčkem.

BEZLEPKOVÉ DĚTSKÉ TĚSTOVINY Těstoviny Bořka Stavitele jsou určené hlavně malým celiakům. Tyto bezlepkové těstoviny ve tvaru postaviček z oblíbeného dětského seriálu jsou vyrobeny z kukuřičné a rýžové mouky.

NOVÉ POMAZÁNKY ZWERGENWIESSE Pomazánky se základem ze slunečnicových semen. Díky nim jsou pomazánky bohaté na vitamíny a minerály a mají vyvážený poměr mastných kyselin. Žádná z nich neobsahuje lepek, vejce ani laktózu, jsou tedy vhodné pro celiaky, vegetariány i vegany. Pro milovníky orientálních chutí je tu pomazánka s ostrou příchutí chilli, kterou zjemňuje sladké mango. Vyznavačům spíše středomořské kuchyně jsou určeny pomazánky ze sušených rajčat a olivová. Všechny tři pomazánky přicházejí již tradičně v malém (50 g) a velkém (180 g) balení.

KONZERVOVANÉ RYBIČKY A MOŘSKÉ PLODY OCHUCENÉ BIOSUROVINAMI Konzervovaný tuňák, sardinky a makrely naložené v tom nejjemnějším olivovém oleji, bylinách a koření pocházejících z ekologického zemědělství. Také doporučujeme ochutnat speciality, jakými jsou chobotničky v jemném bio olivovém oleji či galicijské omáčce, mušle v marinádě z bio octa a koření či jemné kalamáry v bio olivovém oleji.

Novinky ze sortimentu PRO-BIO, obchodní společnost s r.o., Staré Město pod Sněžníkem

www.probio.cz 20

bio

l 5/2009

bio

l

5/2009

21

nám. ČSA 38, 602 140 101, JAROMĚŘ Jihoslovanská 29, 774 725 825, TRUTNOV

MAPA BIOPRODEJEN JIHOMORAVSKÝ

Biopotraviny, bezlepkové, dia, aroma terapie, přír. kosmetika, chlazené potraviny, balené pečivo, dětská a kojenecká výživa, tel.: 549 250 217 Makovského nám. 2, BRNO 16

b Biopotraviny – Biobistro

Naše nabídka: 3000 produktů – 97% bio, luštěniny, obiloviny, zelenina, ovoce, maso, mléko, vejce, speciality a delikatesy z celého světa, fair trade produkty. Tel./fax: 543 256 075, 724 214 428. Ve Vaňkovce 1, BRNO 2

ZDRAVÁ LINIE Sojové potraviny, dia, bezlepka, vlákninové speciality, ajurvéda, diety a poradenství – www.zdravalinie.cz Bednářova 1, Horní Heršpice, BRNO

V Biopotraviny bioTIP

Výhradně biopotraviny včetně biomasa, uzenin, ovoce a zeleniny, vejce, mléko, pomazánky, speciality a cukrovinky ad. Tel., fax: 542 212 966, 603 271 478 IBC – Příkop 4, BRNO

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ b ZDRAVÁ VÝŽIVA

Biopotraviny, byliny, čaje, bezlepková dieta, racionální výživa, pí–produkty, knihy a přírodní kosmetika, tel.: 602 759 838 Žižkovo nám. 2, BRUNTÁL

b ROBI – zdravá výživa

Biopotraviny, byliny, čaje, bezlepková dieta, racionální výživa, pí–produkty, tel.: 737 241 444 Opavská 32/1, KRNOV

ČAJE, KÁVA A PLODY Produkty v košer kvalitě, biopotraviny, pí-voda, přírodní kosmetika Lavera, čaje, dia a bezlepková dieta, sušené plody, ovoce i koření. Větší objednávku zboží dovezeme. Tel.: 777 613 249. Vítkovická 8, MORAVSKÁ OSTRAVA Biofit, Hlavní tř. 9, ČESKÝ TĚŠÍN Slezská 96, ORLOVÁ-PORUBA Masarykovo n. 29, KARVINÁ Terra Vitae,604218132, BYSTŘICEUTŘINCE

b ZDRAVÝ STYL

Vlastní biozelenina, vlastní bezlepkové pečivo, biopotraviny, biokuřata, biovejce, kozí výrobky, tel.: 596 117 844 Nádražní 36, MORAVSKÁ OSTRAVA

OLOMOUCKÝ KRAJ b PEKAŘSTVÍ LEŠTINA Chléb a pečivo v kvalitě bio 7. května, LEŠTINA u Zábřehu

PÍ–CENTRUM Olomouc Pí voda, biopotraviny, přírodní kosmetika, zdravá výživa, tel.: 585 234 657. Pavelčákova 21, OLOMOUC

b MANDRAGORA

Biopotraviny i biozelenina a bezlepkové potraviny, léčivé byliny, racionální výživa, čaje, sušené ovoce a vitaminy, tel.: 571 625 283 Nádražní 22, ROŽNOV P. R.

b PRO-BIO vzorková prodejna

Obilné výrobky, čaje, koření, sušené ovoce, aromaterapie a přírodní kosmetika, luštěniny, semena, www.probio.cz, tel.: 583 239 549 Lipová 40, STARÉ MĚSTO p. Sněžníkem

22

ZLÍNSKÝ

KRAJ

b U RUBÍNU

b BAZALKA KRAJ

b BIOMARKET

U zeleného stromu naleznete biopotraviny, celozrnné a kváskové čerstvé pečivo, racionální výživa, bezlepkové a dia produkty, čaje, přír. cert. kosmetika, ekočistící prostředky, Fair Trade, bylinné produkty aromaterapie. Tel.: 577 211 256, kl. 167, www.zdravizprirody.cz nám. TGM 6, OD PRIOR, ZLÍN

JIHOČESKÝ KRAJ b PÍ–CENTRUM Pí voda, biopotraviny, přírodní kosmetika, zdravá výživa, tel.: 604 522 789

Panská 1, ČESKÉ BUDĚJOVICE

b SLUNEČNICE Prodejna zdravých potravin a bylin, biopotraviny, bioovoce a zelenina, biovíno, čerstvé biopečivo, čerstvé šávy, žitný kváskový chléb, dia výrobky a bezlepková dieta, gemmoterapie, včelí produkty, přírodní kosmetika, ekol. protředky, literatura ad., www.slunecnice-cb.cz, tel.: 603 266 753, 387 315 856. Chelčického 21, ČESKÉ BUDĚJOVICE

b BELLIS Bioprodukty, zdravá výživa, vitaminy, dětská výživa, tel.: 384 420 022

Palackého n. 59/I, DAČICE

b ZDRAVÁ VÝŽIVA DOBROMYSL

KRAJ VYSOČINA b NATURAL CENTRUM

Prodejna: biopotraviny, zdravá výživa, vlastní pekárna celozrnného pečiva, čaje, byliny, bezlepková a dia dieta, koření, kozí produkty, přírodní kosmetika, ekol. čisticí prostředky, literatura. Restaurace zdravého životního stylu. Tel.: 567 300 245, [email protected] nám. Svobody 11, JIHLAVA

b Ekofarma BAUCIS

Biozelenina, zasílání poštou, ubytování na farmě za práci možno po celý rok. Tel.: 566 560 087, 775 045 957 LESOŇOVICE 31, Bystřice n. P.

HARMONIE Biopotraviny, čaje, bezlepkova dieta, koření, kozí produkty, Minus L, Fair Trade, vonné oleje, přír. kosmetika, minerály a doplňky, ekoprodukty. Přednášky různ. druhu. Tel.: 775 145 813.

Žižkova 260, PACOV

KRAJ

SALVIA Zdravá výživa, čaje, byliny, biopotraviny, aromaterapie, přípravky pro sportovce, vitaminové, minerální přípravky, včelí produkty, tel.: 465 535 108, www.salviazdravavyziva.cz Moravská 475, ČESKÁ TŘEBOVÁ

b BIOOBCHOD.CZ

LIBERECKÝ KRAJ ÁNANDA veget. restaurace Jídelna nabízí snídaně, obědy, večeře – pestrý výběr. Prodej zdravé výživy, biopotravin, čajů, českého i orientálního koření, www.anandaline.cz, tel.: 485 103 741 Frýdlantská 210/12, LIBEREC

PARDUBICKÝ KRAJ b ZDRAVÁ VÝŽIVA Biopotraviny, byliny, čaje, dia, bezlepková dieta,chlazené potraviny, přírodní kosmetika, literatura bio, tel.: 461 615 293 Smetanovo nám. 87, LITOMYŠL b ŠPALDA, restaurace a prodejna Snídaně, obědy, večeře, svačiny, celozrnné pečivo, zákusky a dezerty bez cukru, biopotraviny, tel.: 466 655 444, www spalda.cz třída Míru 64, 530 02 PARDUBICE

b BIO–FARM Prodejna zdravé výživy, ovoce, zeleniny – bio, tel.: 466 657 518

biopotraviny,zdravá výživa,přírodní kosmetika, tel.: 608 804 678 Čechova 468, LIŠOV

KRÁLOVÉHRADECKÝ

Prodejna biopotravin, zdravé výživy, bezlepkové diety, výrobků bez cukru, bylinky, čaje, přír. certif. kosmetika, literatura, Tomkova 144 tel.: 775 360 721 Bazalka biosamoobsluha – bohatá nabídka bioproduktů, čerstvá zelenina. Gočárova 516 tel.: 739 714 830 Bazalka ve dvorku – alternativní jídelna tel.: 739 714 831 K. H. Máchy 747 HRADEC KRÁLOVÉ

Přírodní produkty, biopotraviny, zdravá výživa, řecké speciality, přírodní kosmetika, ekodrogerie, čaje z celého světa, knihy, ekovýrobky, fair trade, www.bioobchod.cz, www.ecover.cz. Švehlova 48, 499 320 182, DVŮRKRÁLOVÉ Chelčického 280, 775 726 826, H. KRÁLOVÉ

a Natracare, bio oblečení z přírodní vlny a bavlny. Tel: 222514741, www.greenwave.cz Purkyňova 2, – přímo u stanice metra Národní třída, PRAHA 1

b BIOTOP Biopotraviny, přírodní kosmetika, ekologické čisticí prostředky, produkty z biobavlny a fair trade produkce, čerstvá zelenina, maso ovocné šávy a saláty, pečivo, sýry, káva, víno ad. Tel.: 222 230 136, Po-Pá: 8.30-19.30, So: 10-14. Školská 34, PRAHA 1

V Biopotraviny LUMO NATUR

Naše nabídka: 3000 produktů – 97% bio, maso stále v nabídce, zelenina, ovoce,luštěniny, obiloviny, mléko, vejce, speciality a delikatesy z celého světa, fair trade produkty. Tel.: 225 111 525 Arkády Pankrác, metro C, PRAHA 4

b COUNTRY LIFE

Největší výběr biopotravin v ČR, bioovoce a zelenina, racionální výživa, čerstvé pečivo, bezlepkové zboží, čaje, balené i nebalené sušené bioovoce, luštěniny, semena a ořechy. Melantrichova 15 a Jungmannova 1, PRAHA1, Bělohorská a Dejvická, PRAHA 6

b Biobeauty Výhradní zastoupení a distributor kosmetiky Logona, Sante, FITNE, AquaBio pro ČR, Terra Viva s.r.o. tel: 222 522 726, 775 661 119, 775 280 362, [email protected], www.biobeauty.cz, www.logona cz, (otevřeno Po 10-12,13-17) Chodská 10, PRAHA 2

b WELEDA

Jindřišská 1748, PARDUBICE

Vzorková prodejna bylinné biokosmetiky Weleda, tel.: 257 315 888 Lidická 28, PRAHA 5

b ZDRAVÁ VÝŽIVA

BIOSVĚT Zbraslav

Biopotraviny, bezlepková dieta, dia výrobky, vitaminy, čaje, tel.: 465 524 642. Barcalova 143, ÚSTÍ N. O.

PLZEŇSKÝ KRAJ BIO STEZKA

Biopotraviny, produkty zdravé výživy, bioovoce a zelenina, čerstvé biopečivo a biomaso, přír. kosmetika, ekodrogerie, tel.: 723 324 324 Pelzova 1512, PRAHA 5-Zbraslav

b Kosmetika Dr.Hauschka

Nejširší nabídka biokosmetiky v Plzni. Kompletní sortiment mnoha značek, včetně čistících přípravků, ekoplenek... Zaměřeno i na těhotné, děti, alergiky. Kosmetické studio Dr.Hauschka. www. biostezka.cz, 377 222 635, 723 233 978 Kardinála Berana 24, PLZEŇ

Výhradní zastoupení kosmetiky Dr.Hauschka a Savon du Midi pro ČR a SR, Smetana s.r.o., tel: 233 320 249, info @drhauschka.cz, www.drhauschka.cz, e-shop www.yinyang.cz V Sadech 4, PRAHA 6

STŘEDOČESKÝ KRAJ A b ROSA

HERBA

PRAHA

Biopotraviny, zdravá výživa, bezlepková dieta, čaje, byliny, přírodní kosmetika, tel.: 325 612 367 nám. Jiřího 38, PODĚBRADY

b SLUNEČNICE

ÚSTECKÝ KRAJ Bylinné směsi dle receptu, zásilková služba, biopotraviny, bezlepková dieta, bylinná kosmetika. Zajistíme analýzu stopových prvků z vlasů (biochemická metoda za pomoci atomového spektrometru), tel.: 728 353 067 České armády 11/2156, LITOMĚŘICE

Zdravá výživa, biopotraviny, bezlepkové potraviny, biokosmetika, zdravotní obuv, ekdrogerie, šátky na nošení dětí Vatanai, pohankové polštáře, byliny, čaje, koření, literatura. Tel.: 321 714 650 Legerova 148, KOLÍN

VITÁLKA

BODY & SOUL

Opravdový výběr kvalitních a zdravých potravin, odborné nutriční poradenství, kurzy vaření. Přírodní certifikovaná kosmetika, ekol. čistící prostředky, e-obchod. www.u-slavika.cz, tel.: 773 173 673. Masarykova 428/28, TEPLICE

Biokosmetika pro vaše tělo a smysly značek: Dr.Hauschka, Lavera, Primavera, Weleda, Florame, Alva, Farfalla, Diochi a mnoho dalších. Otevřeno: po-pá 10-19, so 10-17, tel.: 222 316 070. Připravujeme int. obchod http://www.bodyandsoul.cz Truhlářská 12, Praha 1

GREENWAVE

Prodej kosmetiky Dr.Hauschka, Primavera, Weleda, Logona, Florame, Lavera, FairTrade produktů, ekodrogerie Ecover

Biopotraviny, dia a bezlepkové výrobky, chlazený sortiment, příležitostně zelenina. Tel.: 605 851 288 Velká Dominikánská 6, LITOMĚŘICE

Zdravý obchůdek „U SLAVÍKA“

Na této stránce se prodejna zveřejní při odběru 20 kusů měsíčně (blíže viz www.vhpress.cz). Prodejny označené b jsou členské prodejny PRO-BIO, V nově zařazené.

bio

l

5/2009

PRO-BIO Svaz e. z.

KNIHOVNIČKA BIO KNIŽNÍ NOVINKY SMETANA, s.r.o. Susan W. Kurz: Probu te svou krásu Velká kniha o kosmetice, mnoho rad a receptů, jak využít stravovací zvyky a životní styl ke zlepšení vaší pleti. Vhodný dárek. Pevná vazba, výpravné fotografie, Stran 320, cena 698 Kč 301

Nakladatelství PAV L A M O M Č I L O V Á VAŘÍME DĚTEM chutně a zdravě Stran 328, cena 339/325 Kč 412 MUDr. J. Hofhanzlová: Polévky a kašičky pro nejmenší, II. vydání Str. 104, brož., cena 189/175 Kč 413 Zdravá kuchyně našich babiček Stran 64, brož., cena 79/75 Kč 405 MUDr. J. Hofhanzlová: Nastávající a kojící maminky si vaří chutně a zdravě Stran 106, brož., cena 229/215 426 P. Horan: Štíhlá linie – Zdravé srdce Stran192, brož., cena 219/205 Kč 427 Zvěřina a lahodná masa Brožovaná, cena 189/180 Kč

425

Automatická domácí pekárna Stran 120, cena 229/215 Kč

423

AMARANTH Stran 64, brož., 74/70 Kč Česká kuchyně pro Váš krevní typ: skupina 0 za 99/95 Kč skupina A za 144/135 Kč skupina B a AB za 144/135 Kč P. Momčilová: Špalda a ječmen Stran116, brož., cena 149/140

401 402 403 404

VÝSEVNÍ DNY 2009

Kukuřice – rýže – jáhly – pohanka Stran 72, cena 79/70 Kč. 411 TOFU – zdravě bez cholesterolu Brož., 80 stran, cena 96/90 Kč 415 Nudle, špagety a spol. Brož., 96 str., cena 89/80 Kč. 416 Tvaroh a čerstvé sýry... Brož., 125 str., cena 129/120 Kč. 417 Oves a žito Brož., str.80, cena 84/80 Kč 418 České ovoce v kuchyni Brož., str. 64, cena 49/45 Kč 419 Dr. Stanwayová: Léčebná výživa při běžných onemocněních Brož., cena 149 Kč 601 Dr. McKenna: Alternativy k antibiotikům Brož., cena169 Kč 602 Dr. J. Gawler: Nad rakovinou můžeš zvítězit Brož., cena 69 Kč 603 Osteoporóza. Dieta při odvápění kostí Brož, cena 59 Kč 604 Choroby ledvin a močových cest, Brož., cena 187 Kč 605 Nemoci slinivky břišní. Dieta a rady lékaře Cena 149 Kč 607 Nemoci žlučníku a žlučníkových cest Dieta a rady lékaře, 129 Kč 608 Choroby jater. Dieta a rady lékaře, Brož., cena 109 Kč 609 Celiakie. Dieta bezlepková Brož., cena 99 Kč 610 Zácpa. Dieta a rady lékaře Brož., cena 99 Kč 611

Liga ekologických alternativ

Luštěniny + hrášek a fazolky Stran 80, brož., cena 89/85

421

Mulitm. dvojCD ČESKÝ SVĚT BIO Cena 350/ nyní 250 Kč 505 Tepelná čerpadla – energetický hit doby Cena 150 Kč 504

O. Dufek: Zeleninové saláty Stran 88, brož., cena 117/110

422

vh press

420

Vaříme pestře z české zeleniny: – Zimní a jarní zeleninové menu Stran 64, cena 46/40Kč 408

Bio na CD – ročníky 2004 a 2007 Cena 100 Kč + poštovné 102

VYDAVATEL A REDAKCE: vh press, Jungmannova 1403 500 02 Hradec Králové 2 tel.: 495 538 969, e–mail: [email protected], [email protected], www.vhpress.cz Šéfredaktorka: PhDr. Miroslava Vohralíková Sazba a DTP: vh press Hradec Králové Tisk: Zetka tisk, Hradec Králové Registrováno: MK ČR E 11409. Rozšiřováno prostřednictvím prodejen zdravé výživy a biopotravin a předplatného po celé ČR a SR.

Měsíčník BIO vychází ve spolupráci s:

Maria a Mathias Thunovi: Výsevní dny 2009 Praktické rady pro ekozahrádkáře, jak dosáhnout lepší úrody při respektování přírodních cyklů v postavení měsíce a oběžnic. Brožura, předběžně 55 Kč 230 Pokud objednáváte jen Výsevní dny, připočtěte poštovné 15 Kč. A. Michalová: ČESKÁ BIOKUCHAŘKA II. vydání. Cena 280 Kč

Brož., cena 60 Kč

CENÍK PŘEDPLATNÉHO 2009

206

PRO-BIO, Svaz ekologických zemědělců o. p. s. Nemocniční 53 787 01 Šumperk tel. 583 216 609,fax 583 214 586 [email protected]

www.pro-bio.cz

BIOINSTITUT OLOMOUC Přípravky na ochranu rostlin (pro EZ) Bulletin A4, cena 45 Kč

224

Biobrambory. Jak ekologicky vypěstovat kvalitní brambory Bulletin A4, cena 45 Kč

231

Jak objednat tituly z knihovny? Publikace, které jste si z nabídky knihovničky vybrali, vepište na žlutou složenku do rubriky Zpráva pro příjemce pomocí uvedených kódů pro jednotlivé knihy (uvedené za cenou). Sečtěte ceny – pro indivduální předplatitele poskytujeme slevu za lomítkem – a přičtěte 40 Kč na poštovné za dvě publikace, od tří 50 Kč. Celkovou částku odešlete touto složenkou na adresu: PhDr. M. Vohralíková, vh press, Jungmannova 1403, 500 02 Hradec

Toto číslo vyšlo v dubnu 2009, ročník 13. DISTRIBUCE NA SLOVENSKU: MEDIAPRINT-KAPA Pressegrosso, a.s., Vajnorská 137, 831 04 Bratislava 3; (bezplatná linka 0800 188 826) korešp.: P.O.BOX 183, 830 00 Bratislava 3; tel.: 00421 2 4444 2773, 4445 8821; fax.: 244 458 819; e-mail: [email protected]; cena 27 SK Redakční rada: Ing. Jiří Urban, Mgr. Tom Václavík, Ing. Jarmila Chladová, Ing. Josef Škeřík, Ing. R. Hradil Autorský kolektiv: Ing. Vladimíra Červená, W. Gregorová Ing. P. Dostálek, Ing. J. Papáček a další

výtisků/měs. . . . . . . . . Kč/výt. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .od 5/2009 1 . . . . . . . . . . . . . . . po 20 Kč . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .= 180 Kč 2–4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . po 18 Kč za výtisk 5 (+1 zdarma) . . . . . . . po 16,– . . . . . . . . . . . . . . . .(rok) 900 Kč 7–19 . . . . . . . . . . . . . po 15,– (s DPH)

222

BULLETINY (cena 20 Kč) č. 19: Plevele 203 č. 21: Chov masného skotu, produkce a odbyt biomasa 204 č. 22: Ekologické pěstování jabloní a tržní produkce biojablek 205 Chov skotu bez tržní produkce mléka

SLUNEČNÍ BRÁNA s.r.o., Havlíčkův mlýn 944, 696 15 Čejkovice Tel.: 518 362 687, fax: 518 362 644 [email protected], www.slunecnibrana.cz

Lipová 40, 788 32 Staré Město pod Sněžníkem tel. 583 301 951, fax: 583 301 960 www.probio.cz

Inzerce pro firmy – ceník plošné inzerce dodáme na požádání, základní cena 22 Kč + DPH z cm2 Inzerce soukromá řádková – 100 Kč za 180 úhozů. Objednávky inzerce a příspěvky pro příští číslo zašlete nejlépe do 15. dne v měsíci na adresu: PhDr. M. Vohralíková, vh press, Jungmannova 1403/18, 500 02 Hradec Králové 2, tel.: 495 538 969, [email protected] Inzerci, knihy a předplatné si můžete objednat na webových stránkách:

www.vhpress.cz

OBJEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO BIO 2009 Jméno a příjmení: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ulice: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PSČ a místo: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

20–49 . . . . . . . . . . . . po 14,– a VIZITKA PRODEJNY

Výtisků/měsíčně . . . . . . . . .od měsíce. . . . . . . . . . o Elektronicky v pdf

nad 50 výt. . . . . . . . . . . . . po 13,– a VIZITKA PRODEJNY

DIČ* . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . IČ*: . . . . . . . . . . . . *) jen pro firmy

Časopis elektronicky v pdf – 250 Kč na rok.

Žádám o starší čísla (po 8 Kč/výt.) BIO – měsíce/rok :. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

bio

l

5/2009

23

Josef Sklenář – Biofarma Sasov Sasov 2, 586 01 Jihlava, www.biofarma.cz

NOVINKA!

PRAVIDELNÉ ZÁVOZY zejména do PRAHY a ČESKÝCH BUDĚJOVIC (podle zájmu i do BRNA a dalších míst při cestě)

KOMU? Obchody, jídelny, restaurace a soukromé osoby KDY ? Každý lichý týden, ve středu České Budějovice, ve čtvrtek Praha CO?

Bio vepřové maso (pravidelně), bio hovězí maso (dle nabídky), biouherák, biošunka, bio bramborové výrobky (zmraz. tolárky, zmraz. hranolky, knedlíky, brambory vařené vakuované) a další

KAM?

Pravidelně nakoupíte: Praha 10 - Toulcův Dvůr, ve čtvrtek v lichém týdnu kolem 15.30–16.30

Dopravné na svozné místo (Toulcův dvůr, Barrandov) 5 Kč/ kg. Po dohodě doručíme zboží přímo domů či do práce za 150 Kč. (Při odběru nad 30 kg účtujeme za každý další kilogram 5 Kč.)

OBJEDNÁVKY Nejlépe do čtvrtku předchozího týdne, objednávejte na e-maily: [email protected] (maso a zboží), [email protected] (upřesnění závozu) a na telefony: 733 702 641 (Kateřina Pykalová), 603 914 976 (Lucie Hejná)

V sudém týdnu objednáte – v lichém týdnu dovezeme!

www.biofarma.cz