Blíží se oprava náměstí
strana 1
Inspirujeme se ve Frýdku-Místku
ŠUMBARÁK ZDARMA číslo 2 březen 2013
Neobyčejný příběh z Domu pod svahem Rozhovor s primátorem města Futsal: Přijďte si zahrát!
Měsíčník pro všechny, kterým záleží na budoucnosti Šumbarku
Anonymita sídliště. Co se s ní dá dělat? Taky si někdy říkáte, že byste se mohli se sousedy více poznat, přátelsky s nimi vycházet? Nebylo by lepší se na sebe usmát a nepředstírat, že se nevidíte? Vztahy na sídlišti jsou všude stejné. Německý sociolog André Schmahl je studoval a přišel s několika zajímavými teoriemi. S nimi si možná uvědomíme, co dělat lépe, abychom měli mezi sousedy více přátel. Schmahl pozoroval chování lidí na velkém sídlišti Neustadt v německém městě Halle. Srovnával je s chováním lidí na sídlišti na Ostravsku. Šumbark je sice malá lokalita a těžko se může počtem obyvatel Neustadtu přiblížit, přece však u nich najdeme společné rysy. Šumbark vznikl v padesátých letech jako hornická kolonie, Neustadt měl zase sloužit zaměstnancům chemických továren. A stejně jako chemička v Německu, tak i společnost OKD na Karvinsku po roce 1989 propouštěla. Mezi obyvateli obou lokalit stoupla nezaměstnanost a prohloubily se sociální problémy. Na sídlištích je minimum bytů v osobním vlastnictví. Patří městu nebo soukromé realitní kanceláři. Omyl, na který slyšíme Zatímco někomu se životní úroveň snižuje, ti majetnější odcházejí do zajímavějších lokalit nebo si stavějí si své vlastní domy. Vzniká pak mylná představa, že na sídlištích se nežije dobře. Mnohá z míst přitom nepůsobí zanedbaně ani betonově. Naopak, domy mají nové fasády, plastová okna. Nechybí občanská vybavenost, lékaři, městská doprava, obchody. Přesto jsou lidé nespokojení. Nemají ke své-
mu okolí vztah, což se projevuje i vandalismem. Anonymita na sídlišti se zdá jako neřešitelný problém v každém městě. Najdou se i politikové, kteří by lokalitu nejraději srovnali se zemí, protože si s ní nevědí rady. Sociologové však tvrdí, že řešení nemusí být tak složité. Navrhují zapojit co nejvíce obyvatel panelových domů do života města a komunity. V praxi to vypadá tak, že se lidé začnou zúčastňovat akcí ve své blízkosti, začnou se zajímat o dění kolem sebe a přispějí vlastními silami při společném úklidu nebo sázení kytek. To vše se pak odráží na celkové náladě v ulicích. Na Šumbarku probouzí v lidech komunitní sounáležitost sdružení Šumbarák. Když není práce Důležitým faktorem ovlivňujícím náladu na sídlišti je vysoké či nízké procento pracujících lidí. Podle Schmahla je to dokonce klíčová věc. Na Šumbarku trápí nezaměstnanost mnoho obyvatel. I proto tu působí spousta organizací, které nabízejí lidem pomocnou ruku při hledání zaměstnání. V Armádě spásy nebo Khamoru pracují poradci, kteří zadarmo pomohou zájemcům o práci vyhledat na internetu pracovní příležitosti, sepsat životopis nebo vyřídit vše potřebné na úřadě. Kontakty na ně najdete na straně 7. Pověst je mnohem víc Výzkum ukázal, že pokud člověk bydlí na neoblíbeném sídlišti, vypadá před druhými lidmi hůře, než jaká je jeho skutečná sociální situace. To je škoda. Je ještě smutnější, že ke špatnému jménu sídlišť přispívají média, která ráda přehánějí. Pokračování na straně 2
Sdružení se rychle rozrůstá
JE NÁS VÍC. Na únorové setkání sdružení Šumbarák přišlo do restaurace Avanti patnáct lidí. Byli mezi nimi nejen zástupci místních organizací, ale také občané, kteří se zajímají o dění na sídlišti. Více čtěte na straně 6. Foto: Kateřina Piechowicz
Podali jsme žádost, držte Šumbaráku palce Nadace OKD bude v nejbližších dnech rozhodovat, komu z žadatelů udělí finanční pomoc. Také Šumbarák se hlásí s žádostí o grant. Chce získat prostředky na výstavbu streetballového hřiště
na Nádražní ulici. Žádost podalo sdružení spolu s magistrátem, který by se v případě schválení dotace, také podílel na financování projektu. Jak to celé dopadne, bychom mohli vědět v březnu. (pie)
Autocont: na Šumbarku působí už více než 17 let Společnost Autocont na Šumbarku vedou dva společníci. Miroslav Mynář a Petr Mach, kteří jsou obchodní partneři a také nerozluční kamarádi. Že je to vzácnost? Dnes jistě ano. „Známe se s Petrem od roku 1991. Petr je manžel mé spolužačky a sousedky ze Šumbarku. Když jsem získal městský
byt, zjistil jsem, že bydlíme kousek od sebe a máme stejně staré děti. Začali jsme se navštěvovat. Oba jsme pracovali u firem zabývajících se výpočetní technikou. A protože jsme měli i stejné názory na život, rozhodli jsme se, že zkusíme společně rozjet firmu,“ popisuje první podnikatelské krůčky Miroslav Mynář. Pokračování na straně 3
strana 2
ŠUMBARÁK
NA NÁVŠTĚVĚ. Šumbarák se inspiruje aktivitami v jiných městech. Ve Frýdku-Místku vzniklo sdružení Spořilov. Pořádá akce pro děti nebo bleší trhy.
Foto: Jan Herec
Inspirace Šumbaráku ve Frýdku-Místku Občanské sdružení Šumbarák existuje už skoro rok a jeho definitivní podoba se stále vyvíjí. Přibývají noví členové a také úkoly. Jak všechno dobře zvládat, může napovědět i dobrý vzor. Jeden takový je ve Frýdku-Místku. V sousedním městě působí podobné sdružení. Jmenuje se Spořilov. Založili ho obyvatelé cihlových domů ze tří ulic v části Spořilov. „Tamní občanské sdružení funguje tak, jak bychom chtěli fungovat i my. Lidé se pravidelně scházejí a plánují aktivity pro obyvatele sídliště. Z velké části jde o rodiny s malými dětmi a seniory,“ říká Eva Rydrych ze Šumbaráku. Spořilov připomíná Šumbark třeba tím, že dříve také neměl žádné pěkné hřiště pro děti. Místní omladina znala jen staré průlezky a jedno rozpadlé pískoviště. „Měli jsme velkou vůli prostředí změnit. Město investovalo všude, jen ne u nás. Vzali jsme proto osud Spořilova do vlastních rukou a úspěšně vyjednali grant ČEZu na nové velké hřiště,“ popisuje Jan Herec ze Spořilova. Místní lidé toho plánují mnohem víc. Už nyní například žádají o další grant na
cvičební prvky pro seniory a chystají se stavět venkovní knihovnu. „V evropských městech je běžné, že si v parku vezmete z mobilní knihovny knihu a po přečtení ji tam zase vrátíte. Spousta z nás má doma knihy, které nemá kam dát a tohle je hezké řešení,“ myslí si Herec. Na Spořilově se už uskutečnilo několik větších akcí. Například bleší trh, mikulášská nadílka, do budoucna se chystá výstava. Veškeré novinky se sousedé dovídají na webových stránkách, o které se starají místní obyvatelé ve svém volném čase, zdarma. „Je to pro nás všechny práce navíc. Obzvláště s žádostmi o dotace je hodně papírování. Nikdo nám za to nic nedá, ale o to nám nejde. Pro nás je odměnou sídliště, které je čím dál hezčí. I v jiných městech se může dařit jako u nás. Záleží jen na lidech, jestli budou ochotni přispět byť jen málem a obětovat trochu času pro dobrou věc,“ vzkazuje Šumbarským Jan Herec. Šumbarák by touto cestou rád pozval všechny obyvatele Šumbarku, kteří by se rádi angažovali v přípravě akcí, aby přišli na další setkání. Uskuteční se 12. března v 18 hodin v restauraci (pie) Avanti.
Anonymita sídliště. Co se s ní dá dělat? Dokončení ze str. 1 Například jeden z deníků před časem Šumbark nazval vyloučenou lokalitou, jistý magazín o něm psal dokonce jako o ghettu. Škoda, že se reportéři nebyli podívat v místní škole. Viděli by v ní spoustu talentovaných dětí. A možná by byli překvapeni, jak dobře funguje
středisko Junák nebo jak pečlivě si spousta místních obyvatel udržuje předzahrádky. Divili by se, kolik je tady podnikatelů a restaurací. Že je odsud jen kousek do pěkné přírody protkané sítěmi turistických a cyklistických tras. Pochopili by, že místní lidé nejsou žádní zoufalci. (pie)
strana 3
Autocont: na Šumbarku působí už více než 17 let
Dokončení ze str. 1 Zpočátku jako každá jiná firma i oni snili o prodejně v centru města, která bude klientům neustále na očích. Ale sehnat takové prostory levně nebylo možné. „V té době byla větší poptávka po nebytových prostorách, než je dnes, a jako začínající firmička jsme nemohli ani nechtěli riskovat vysoký nájem za cenu, že bychom ho nemuseli utáhnout. Volili jsme levnější variantu – Šumbark. Dnes toho nelitujeme, máme dobré místo s parkováním na Opletalově ulici. Díku blízkému bazénu a prodejně Lidl panuje v lokalitě docela čilý ruch a lidé o nás vědí. Máme dobrého nájemce i firmy, které s námi sdílí zbytek budovy,“ vysvětluje soukromník.
V DÍLNĚ. Šikovní technici z Autocontu poskládají z náhradních součástek nový počítač. Foto: Kateřina Piechowicz Hned na začátku podnikání si oba muži vyjasnili, že se v obchodní činnosti nechtějí vázat jen na velké firmy. „Naopak. Chtěli jsme začít poskytovat komplexní služby od koncových zákazníků až po střední firmy v regionu. A to se podařilo. Dnes jsou našimi klienty školy, státní správa, nemocnice, soukromí lékaři, účetní, auditorské firmy,
reklamní agentury a také koncové koncoví uživatelé, jimiž jsou obyvatelé Šumbarku, ale i zákazníci z centra, nedaleké Ostravy, Orlové i Frýdku-Místku. Kromě prodeje počítačů se Autocont věnuje servisu a instalacím sítí. „O pomoc se na nás obrací lidé se zavirovaným počítačem nebo třeba zaseknutou tiskárnou. Někdy se ve dveřích ob-
jeví i takzvaní domácí kutilové, kteří se rozhodli opravovat své mašiny sami, a nedopadlo to dobře. Rád bych proto touto cestou apeloval na všechny, aby v případě poruchy nerozebírali notebooky a tiskárny a nenosili nám je po součástkách v igelitkách, jak se někdy stává. Raději ať se rovnou obrátí na nás, vyjde je to většinou levněji a bez zbytečných nervů,“ vzkazuje zákazníkům Miroslav Mynář. Šumbarský Autocont není velká firma. Zaměstnává pět lidí. Podnikatelské prostory se dělí na prodejní místnost, sklad a technické zázemí. Místa je prý tak akorát. Mít provozovnu na Šumbarku má podle podnikatelů výhody v mnoha ohledech. „Oproti městu máme určitě levnější nájem a více možností k parkování. Ostatním, co hledají nové prostory a chtějí nějakou korunu na nájmu ušetřit, bych vzkázal, ať se nebojí poptat se na Šumbarku. Určitě naleznou výhodné prostory a nemusejí se bát, že by si jejich klienti k nim cestu nenašli,“ dodává podnikatel. (pie)
Dobrý konec! Na Šumbarku začal konečně žít Příběh devětatřicetiletého Martina je na jedné straně smutný, ale také odráží spoustu vůle. Zachycuje odhodlání změnit život, jednou pro vždy se vypořádat se závislostí na alkoholu. Martin si uvědomil, kým je a čemu se chce věnovat. Za to mu patří uznání. Ještě před několika měsíci byl Martin, původem z Opavy, jedním z klientů Domu pod svahem Armády spásy. Dnes je součástí týmu, který v něm pracuje. V pomoci ostatním našel smysl života. „Konečně dělám něco užitečného,“ říká. Smůlu měl Martin už jako dítě. Pocházel se sociálně slabé rodiny, kde se problémy řešily sklenkou alkoholu a výchova pohlavky. První práce, kterou Martin získal, byla dobře placená. „Byl jsem krátce po škole a měl jsem najednou pocit, že jsem mistr světa. Mohl jsem si dopřát to, co do té doby ani náhodou. Začali jsme s kamarády obrážet bary a diskotéky, život se změnil v jeden velký večírek. Byl jsem ještě ucho, když jsem se dostal na scestí a začal mít problémy se zákonem. Já hlupák se přidal ke
skinům. Naši pracovali v technických službách a často na adresu Romů doma nadávali. Automaticky jsem jejich názory přejímal. A aniž bych měl vlastní zkušenost s Romy sám, začal jsem proti nim brojit,“ popisuje. Že tahle cesta nikam nevede, si Martin uvědomil, až když se za ním zaklaply dveře vězeňské cely. Tři roky natvrdo vyfasoval za ublížení na zdraví. „Bylo mi osmnáct. Skvělý start do života. I v base se divili, co tam dělá tak mladý kluk,“ poznamenává hořce. Najednou měl Martin dost času na přemýšlení o sobě, svých činech a názorech. „Pochopil jsem, že jsem se choval jako blbec. Když jsem pak z kriminálu vyšel, byl jsem jiný, umírněný a pokorný,“ vypráví Martin. Po návratu z vězení si našel přítelkyni, se kterou se později i oženil. Mladému páru se narodila dcera a do vztahu se začal vkrádat stereotyp. „Nastaly neshody a já špatnou náladu zaháněl s chlapy v hospodě pivem. Rozebírali jsme svá manželství, pomlouvali manželky a pili. Bylo mi v té společnosti dobře, těšil jsem se do ní každý den,“ líčí Martin. Asi tušíte, jak to dopadlo. Manželka to nevydržela a rozvedla se s ním. A když přijde člověk o rodinu, který je až po krk v problémech
s pitím, nevěstí to dobré pokračování. „Už mě nic nedrželo zpátky. Z pití se stala každodenní záležitost a později i nutnost,“ přiznává. Tehdy se Martin rozhodl, že se půjde poprvé léčit. „Doktorka na příjmu se mne ptala, proč jsem přišel. Řekl jsem jí, že jsem na dně. Ona se jen pousmála. Prý tam ještě nejsem ani náhodou. Měla pravdu,“ vzpomíná Martin. Když se z léčení vrátil, rozešla se s ním jeho přítelkyně. To byla teprve jízdenka na cestu do opravdového pekla. „Zase jsem se napil. Pil jsem v době, kdy jsem bydlel zpátky u rodičů, ale i později v podnájmu. Už jsem nepracoval a žil jen ze sociálních dávek. S kamarády jsem je proléval hrdlem, a pak už i sám, když mě vypověděli z nájmu. Neměl jsem na zaplacení a parta, která se kolem mne stahovala, se nelíbila majiteli bytu. Skončil jsem na ulici,“ líčí Martin. Přežíval jen díky občasným návštěvám Armády spásy. Nejprve tam chodil na polívku, později se začal zajímat o sbor. „Bylo to zvláštní. Nechtěl jsem se stát součástí žádné věřící komunity, ale na druhé straně jsem se tam cítil dobře. Našel jsem útěchu v Bibli a rád o víře hovořil s ostatními,“ říká. Bible mu byla
dobrým společníkem i ve dnech, kdy jako bezdomovec málem umrzl. „Ležel jsem uprostřed zimy zesláblý bez jídla a pití ve výklenku v mostní konstrukci. Zažíval jsem intenzivní pocit zmaru. Totální konečná. Pomýšlel jsem i na sebevraždu, ale nedovolil jsem si to provést. Věděl jsem, že by to byl hřích,“ svěřuje se muž. Tehdy sebral všechny své síly a zamířil do léčebny v Opavě. Doktorka, která ho kdysi přijímala, ho i po letech poznala a přivítala ho se slovy: „Už jste na dně, viďte?“ A byl. Zároveň věděl, že už pít nechce a nebude. V Opavě si odbyl základní léčbu. Pak přijel na Šumbark do Domu pod svahem, kde Armáda spásy vede programy pro závislé. „Je to jedinečné zařízení. Přesný opak sterilního nemocničního ústavu. Setkal jsem se tady se skvělými lidmi a uvědomil si, že i já bych chtěl dávat, nejen brát. Začal jsem pomáhat s programy Armády spásy pro děti a seniory,“ popisuje Martin, který se rozhodl, že si doplní vzdělání v oblasti sociálních služeb a přihlásil se na rekvalifikační kurz. Vede konečně normální a klidný život. „Bydlím v bytě RPG na starém Šumbarku a konečně si připadám jako člověk. Rád bych ve své práci pomáhal i ostatním,“ uzavírá Martin. (pie)
strana 4
ŠUMBARÁK
Investujeme, ale peníze nejsou všechno
Město má záměr připravit nový systém přidělování bytů. A taky chce přitvrdit vůči neplatičům a nájemníkům, kteří nedodržují domovní řád. Opatření by měla znamenat pozitivní změnu i pro Šumbark. Jakou přesně? Zeptali jsme se primátora Zdeňka Osmanczyka. Jak konkrétně by se mohly novinky, co chystáte, projevit na každodenním životě na Šumbarku? Úvodem bych jen podotknul, že bychom časem rádi smazali rozdíl mezi „starým a novým“ Šumbarkem. Šumbark je modernější, prošel rozsáhlejšími revitalizacemi, ve kterých budeme pokračovat. Není pochyb, že tato část města si zaslouží lepší pověst, protože je to zelené a hezké místo. Šumbark si několikrát v měsíci sám procházím. Městská policie kontroluje veřejná prostranství, v mé pozornosti jsou stavby, které jsme ne Šumbarku realizovali. Na podzim loňského roku jsme tady měli výjezd radních města a hovořili
jsme o činnosti městské policie v této lokalitě, pořádku a bezpečnosti v ulicích a v rámci toho jsme i hovořili s obyvateli bytů jednoho domu na ulici Obránců míru. Město do této lokality za poslední roky investovalo stamiliony korun. Do obytných domů, cest, chodníků, meziblokových prostor, zeleně, mobiliáře. Postupně stavíme nová dětská hřiště a odpočinkové zóny. Letos nás čeká už několikátá etapa revitalizace, týká se především náměstí T. G. Masaryka a IV. etapa pod ulicí Mládí. Výrazně to změní tvář celého sídliště, škoda jen, že tu není více obchůdků a méně heren. Co se s tím dá dělat? Nemám radost, že jsou na Šumbarku herny a zastavárny, ale věřím, že se to alespoň částečně změní poté, co město přijalo vyhlášku, kterou zakázalo herny na celém svém území vyjma dvou kasin povolených Ministerstvem financí. Sám bych si představoval více obchůdků i služeb na Šumbarku, ale nebytové prostory nejsou v našem vlastnictví.
Lidé z lokality odcházejí. Jak chcete zamezit tomuto trendu. Jde to? Odliv lidí pozorujeme nejen na Šumbarku. Lidé opouštějí sídliště z různých důvodů. Staví si domky nebo třeba jen míří do klidnějších lokalit. Důvodem bývá potřeba většího soukromí a někdy bohužel i nespokojenost se sousedy. Ne všichni nájemníci se umí hlasitě ozvat, když jejich soused neuklízí nebo obtěžuje hlukem. Přitom by to velmi pomohlo. O problémové nájemníky nestojí ani město ani RPG. Máme šanci to změnit s přispěním ostatních nájemníků. Město chystá novinky v systému přidělování městských bytů. V čem spočívají? Chceme zpřísnit systém přidělování bytů a tím předem vyloučit z pořadníků potenciální potížisty. Rádi bychom vytvořili takový systém, aby v nájemních bytech bydleli jen slušní lidé. Bude to ještě zdlouhavá cesta a v některých ohledech i na hraně zákona. Ale jsme rozhodnutí přitvrdit. Změníme podmínky jak pro samotné
přidělování bytů, tak pro udělení výpovědi nepřizpůsobivého nájemníka z nájmu. Proces by měl být výrazně rychlejší a efektivnější. Co třeba bude důvodem k výpovědi z nájmu? Naprosto klíčové bude dodržování domovního řádu. Kdo jej hodlá ignorovat, neměl by v našich bytech bydlet. Naproti tomu uvažujeme o bonusech pro ty, kteří budou chtít na Šumbarku bydlet a chovat se podle pravidel občanského soužití. Mám na mysli třeba slevu na nájmu a podobně. Kdo bude na dodržování dohlížet? Už dnes zaměstnává Městská realitní agentura správce, kteří mají za úkol na svěřené domy dohlížet. Tráví v nich velkou část své pracovní doby. Jejich úlohu vnímáme jako velmi důležitou. Musí mít k lokalitě vztah a taky si získat respekt lidí. Lidé musí vnímat správce jako komunikativní osobnost a ne někoho, kdo jen přijde vyměnit žárovku. Pokračování na další straně
strana 5
Investujeme, ale peníze nejsou všechno Pokračování z předchozí strany Jak dlouho bude trvat, než začnou nová pravidla platit? Mám představu co nejrychlejší realizace, reálně ve druhé polovině letošního roku. Zlé jazyky říkají, že do městských bytů záměrně umisťujete nepřizpůsobivé lidi. Jaká je skutečnost? Tyto řeči jsou absolutní nesmysl. Do nájmu se mohou dostat doposud jen lidé z pořadníku, kteří řádně platí jiné poplatky a nemají vůči městu žádný dluh. My samo-
zřejmě nemůžeme předem vyloučit, že to nebude fanoušek hlasité hudby a ani neumíme odhadnout, jestli bude po sobě uklízet chodbu a nebo se chovat nepřizpůsobivě. To nelze dopředu zjistit asi nikdy. Jsou případy, že při nabídce bydlení na Šumbarku pět žadatelů z pořadníku odmítne a šestý, který přijme, se časem ukáže jako nepřizpůsobivý. Hovoříme stále o bytech. Ale co služby? Může udělat město něco pro jejich zkvalitnění?
Strážníci museli dávat dvakrát první pomoc Šumbarští městští policisté během krátké doby dvakrát prokázali mimořádnou obětavost a duchapřítomnost. Dvěma občanům poskytli první pomoc. Šumbarák jim děkuje a vyjadřuje touto cestou uznání. První případ se stal zkraje února na náměstí. Hlídka spatřila muže, který bezvládně ležel na zemi u prodejny potravin. „Dotyčný byl bledý, se strážníky těžce komunikoval, jen řekl, že měl epileptický záchvat. Hlídka ihned přivolala záchranku. Do příjezdu
sanity dotyčnému poskytla nezbytnou první pomoc. Strážníci uložili muže do stabilizované polohy a kontrolovali jeho životní funkce,“ upřesňuje Vojtěch Trpálek z havířovské městské policie. Podruhé pomáhali strážníci ženě, která upadla. „Bylo to krátce po desáté hodině ráno. Všimli jsme si paní, která stála na okraji ulice Boženy Němcové v předklonu a držela se za loket. Údajně spadla a silně se uhodila. Stěžovala si na silnou bolest a mdloby. Protože nemohla ani pořádně chodit, zavolala hlídka záchranku. Do té doby na ni dávala pozor,“ uzavřel Trpálek. (pie)
Ptejte se, zjistíme za vás odpověď Za Teskem je drážní domek, který je léta prázdný. Chátrá a láká bezdomovce. Co s ním bude? p. Fialová Drážní domek jsme řešili minulý rok. Občané si v souvislosti s ním stěžovali na nepořádek a bezdomovce. Bylo zjištěno, že nepatří Českým drahám. Podle výpisu
z Katastru nemovitostí se nachází na pozemku města a z tohoto důvodu jsme věc předali Magistrátu města Havířova k dořešení s doporučením demolice, nebo aspoň jeho znepřístupnění. Magistrát věc převzal, domek a okolí vyčistil a prozatímně znepřístupnil. Vojtěch Trpálek, Městská policie Havířov
Intenzivně za město jednáme s provozovateli některých restauračních zařízení a barů s cílem zabránit nevhodnému chování jejich návštěvníků po opuštění zařízení a provozů. Dále například v rámci boje proti vandalismu a narušování veřejného pořádku vypověděli radní města nájem provozovatelům dvou stánků na ulici SNP a Anglická. Nová pravidla pro bydlení, investice, revitalizace. To všechno by mělo zvýšit úroveň
bydlení na Šumbarku. Co ještě může zlepšit soužití lidí na sídlišti? Lidé si musí uvědomit, že dokud nebudou mít ke svému okolí, ve kterém žijí, jiný a aktivnější přístup, tak nemohou čekat zázrak. Změna se musí odehrát v nich samotných. Stačí mít oči otevřené, a když se někde něco nepřijatelného děje, tak zvednout telefon a zavolat správce nebo strážníky. Přál bych si, abychom společnými silami dosáhli změny ve prospěch těch, kteří tvoří majoritní slušnou část našich obyvatel. (pie)
Nezapomeňte načipovat své pejsky! Pes bez čipu může jeho majiteli vynést v Havířově pořádnou pokutu. Mějte to na paměti. Strážníci městské policie pravidelně kontrolují pejskaře. Zjišťují, jestli uklízejí po svých miláčcích exkrementy a vodí je na vodítku. Také ověřují, zda mají psi známku a jsou registrovaní. Nově se na jaře zaměří na kontrolu čipů. Své psy by měli lidé načipovat do 31. července. Cena za pořízení čipu u smluvního veterináře je v Havířově cca 560 korun, a pokud majitelé nechají psy označit nejpozději do konce roku 2013, město jim přispěje 200 korunami. Smluvních veterinárních lékařů je v Havířově sedm. Šumbarští to mají nejblíže do ordinace k MVDr. Jaromíru Vaculíkovi na Lidické ulici 1196/2b a nebo na veterinární kliniku ANIVET k MVDr. Zbyňku Horákovi na Kochově ulici 3. Pro získání příspěvku musejí chovatelé psů odevzdat veterináři evidenční známku vydanou magistrátem. Od 1. ledna 2014 si budou majitelé psů hradit náklady na označení zvířete čipem v plné výši sami za ceny stanovené jednotlivými veterináři. Za neočipovaného psa hrozí majiteli až padesátitisícová pokuta.
Policie poradí seniorům Jak se zachovat, když vám na dveře zaklepe neznámý člověk? A podle čeho poznáte nepoctivého podomního prodejce? Na takové otázky odpoví šumbarským seni-
Podpořte nás nálepkou Pokud je Vám sympatická iniciativa sdružení Šumbarák, dejte to najevo a umístěte na dveře své prodejny, provozovny, kanceláře nebo klubovny nálepku „PODPORUJI ŠUMBARÁK“. Získáte ji na adrese sdružení, případně o ni můžete požádat e-mailem na adrese
[email protected]. (pie)
orům strážníci městské policie na besedě 19. března v klubovně na Wolkerově ulici. Asi hodinový program začíná o půl třetí odpoledne. Všichni senioři jsou zváni! (pie)
strana 6
ŠUMBARÁK
Aktuálně: Jarní úklid a předzahrádky
ŠUMBARÁK. Na únorové setkání sdružení Šumbarák přišlo patnáct lidí. Diskutovali o jarních akcích. Na únorovém setkání sdružení Šumbarák se domlouvaly jarní akce. Stejně jako v loňském roce budou moci obyvatelé Šumbarku zdarma využít přistavených kontejnerů při jarním úklidu. Ten by se měl uskutečnit v dubnu. Přesné datum přineseme v dalším čísle našich novin. „Lidé budou mít jedinečnou příležitost zbavit se starého nepotřebného nábytku a jiných věcí, které jim ve sklepě zbytečně zabírají místo,“ vysvětlu-
je Eva Rydrych ze sdružení Šumbarák. Poukazuje na to, že kdyby si lidé chtěli pro takový účel vypůjčit kontejner sami, museli by za něj zaplatit. „Jarní úklid je příležitost, kdy lidé mohou využít tuto službu zdarma,“ dodává Eva Rydrych. Dalším tématem schůzky Šumbaráku byly předzahrádky. Na podzim se jich už několik realizovalo. Výsadbu rostlin, provádělo město ve spolupráci s organizací Centrom a Junáky. Kdo chtěl, mohl si sazenice zasadit sám. „Předzahrádky jsme dělali jen tam, kde
lidé projevili zájem. Pokud si záhony nepřáli, respektovali jsme to. Úprava předzahrádek bude ještě pokračovat na jaře. Kdo zaváhal, může své rozhodnutí stále změnit,“ upřesnila Hana Odehnalová z Centromu, která při výsadbě zajišťovala komunikaci s nájemníky. Nové záhony už mají na ulicích Anglická, Jarošova, Dukelská. Tito nájemníci měli dopředu k dispozici podrobný náhled, jak by mohla jejich předzahrádka vypadat. Kombinovali na nich kvetoucí rostliny s keříky. Ty se snadno
Foto: Kateřina Piechowicz
udržují, netrápí alergiky a přitom dobře vypadají. Předzahrádky navazují na tradici malých zahrádek, které si na Šumbarku v padesátých a šedesátých letech udržovali obyvatelé téměř všech zdejších cihlových domů. Všichni, kdo by si před svým vchodem předzahrádku přáli, nechť kontaktují redakci na emailové adrese katerina@piechowicz. cz. Na její realizaci se musí dohodnout vždy všichni nájemníci z jednoho vchodu. (pie)
Bude se stavět! Na Šumbark poputují další miliony Jak jsme již psali v minulém čísle, Šumbark čeká mnoho investic. Investovat bude město i majitelé zdejších nájemních domů. Přinášíme vám přehled akcí na tento rok a pro srovnání i informace o tom, kam šly peníze vloni. Dvacet milionů korun. To je částka, kterou uvolnila společnost RPG Byty na generální opravy střech, výtahů, kanalizačních přípojek, fasád, soklů a teras na starém Šumbarku. „Kromě toho jsme dokončili okna v bytech, vyměnili sklepní okna, zazdili průchody mezi sklepy. Do sklepních oken in-
stalovali mříže a vybudovali kamerový systém,“ vyjmenovává ředitel správy majetku RPG Byty Zdeněk Vozník. Kromě investic do bytového fondu společnost RPG Byty zrealizovala mnoho dalších projektů. Zřídila například policejní služebnu na Dukelské ulici, zázemí pro občanské sdružení Centrom, vybudovala předzahrádky, lavičky a pískoviště. Také v letošním roce se bude na Šumbarku stavět, opravovat a uklízet. „Čeká nás oprava tří výtahů na náměstí a připravujeme druhou etapu výstavby předzahrádek. Rádi bychom přistavěli lavičky do míst mezi bloky,“ doplňuje Zdeněk Vozník. (pie)
LAVIČKY. Na Jarošově ulici minulý rok vzniklo nové hřiště s lavičkami. Posezení je umístěno dál od oken, což vítá většina lidí. Podobných míst by mělo být na Šumbarku časem víc. Foto: Jiří Zerzoň
strana 7
Jak bude vypadat rekonstrukce náměstí
BUDOUCNOST. Město na svých webových stránkách zveřejnilo vizualizaci náměstí T. G. Masaryka po rekonstrukci. Zhruba v červnu letošního roku začnou první práce na rekonstrukci náměstí T G. Masaryka. Potrvají až do prosince a obyvatelé by se měli připravit na několik omezení. Do-
tknou se především dopravy, která bude vyloučena. „Lidé by měli počítat s hlukem i nepořádkem. Nebude to příjemné, ale věřím, že budou mít pochopení a trpělivost.
Rekonstrukce již byla nevyhnutelná a lokalitě velmi prospěje,“ vzkazuje mluvčí města Eva Wojnarová. Smyslem rekonstrukce je především navýšení kapacity par-
Foto: archiv města
kovacích míst a celkové zlepšení vzhledu náměstí. Součástí během rekonstrukce náměstí se budou obměňovat veškeré inženýrské sítě a veřejné osvětlení. (pie)
Připomínka historie - žáci besedovali o holocaustu Je důležité připomínat si historii, to dobré i špatné. Od konce druhé světové války uběhlo 68 let, pamětníků ubývá. I když čas mnohá trápení vyléčil, neměli bychom nikdy zapomenout, co byl holocaust. Připomněli si ho i žáci základní školy na Jarošově ulici. Děti z osmého a devátého ročníku si u příležitosti Dne osvobození koncentračního tábora Osvětim přiblížili tragické období holocaustu. Školní projekt se jmenoval Nesmíme zapomenout. Přednášku vedla profesorka Zuzana Skácelová, pamětnice holocaustu, a Jana Hlávková, lektorka vzdělávacího projektu „Světlo
paměti“ mezinárodní školy studia holocaustu při muzeu JadVa-šem v Izraeli, Židovského muzea v Praze a dalších institucí. Životní příběh paní Skácelové žáky dojal. „Část svého dětství prožila v pracovním táboře Vyhne na Slovensku. Vyprávěla, jak se lidé ukrývali v horách před nacisty, líčila hrdinství obyčejných lidí, kteří jim pomohli těžkou dobu přežít. Bylo to velmi poutavé,“ říká ředitel školy Václav Hujer. Beseda v žácích vyvolala zájem seznámit se historií koncentračních táborů a holocaustu. K této problematice si osmáci a deváťáci připravili pracovní listy a prezentace, se kterými pak v hodinách občanské výchovy a dějepisu seznámili ostatní spolužáky. (pie)
BESEDA. Mladí lidé ze Šumbarku si povídali o holocaustu. Mnohé osobní příběhy pamětníků dojaly.. Foto: Šárka Zapalačová
strana 8
ŠUMBARÁK
Dobrá parta, to je základ Začínali jako romské fotbalové družstvo. Dnes v týmu Těžká váha hrají i jiní fotbalisté než jen příslušníci romské menšiny. Podle kapitána Patrika Heráka je úplně jedno, kdo s nimi bude. Hlavně musí hrát s chutí. Těžká váha jsou amatérští fotbalisté ze Šumbarku, kteří se scházejí několikrát týdně. Trénují na zápasy proti jiným týmům z jiných měst. Těžkou váhu vede zkušený fotbalista Patrik Herák. Podle jeho slov družstvo vzniklo úplnou náhodou před třemi lety. „S kluky jsem se seznámil na hřišti základní školy na ulici Marie Pujmanové. Přišel jsem si jen tak zakopat. Pak mě kluci pozvali na turnaj do Bruntálu, tam jsme se skamarádili. Na oplátku jsem je pozval na turnaj, který jsem pořádal já. Tenkrát jsme hráli proti sobě. Já měl svůj tým a oni svůj. Pak jsme se spojili dohromady. Padli jsme si do noty lidsky i sportovně, od té doby jsme nerozlučná parta,“ popisuje začátky amatérského fotbalové-
ho družstva ze Šumbarku Patrik Herák. „Proč si říkáme Těžká váha? Jen se na mě podívejte,“ směje se jeden z členů týmu korpulentní postavy, „nejsem žádné pírko!“ Název prý vymyslela jeho dcera, protože podobných figur mají v družstvu více. Těžká váha organizovala společné turnaje i mimo Havířov, jejich snažení vyústilo v založení amatérské futsalové soutěže v Orlové, kterou hrají prvním rokem. „Scházíme se třikrát až čtyřikrát týdně. Naše úroveň jde stále nahoru,“ líčí Patrik, který se fotbalu věnuje celý život. Třináct let dokonce hrál závodně basketbal. „Sportoval jsem na základce, na střední, pak i v zaměstnání. Dnes hraji už jen sálový fotbal a občas velký, na trávě,“ popisuje. Spolu s kamarády vymýšlí řadu akcí nejen pro dospělé, ale také pro děti. Nejbližší turnaj pořádá se sdružením Šumbarák. Koná se 16. března v areálu krytého bazénu v Havířově-Šumbarku. Hlásit se mohou starší žáci základních škol a studenti. (pie)
SOUSTŘEDĚNÍ. Počítání úloh na čas je zkouška koncentrace.
Foto: Marie Febrová
Matematika jako zábava Kdo je nejlepším matematikem na Šumbarku? To ukážou výsledky školního kola matematické soutěže Pythagoriáda, které se uskutečnilo na ZŠ Jarošova. Jejím garantem je Národní institut dětí a mládeže Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Pythagoriáda patří mezi oblíbené matematické soutěže. Do
velkého klání o body se zapojilo šestnáct žáků druhého stupně. „Byla to náročná soutěž, ve které soutěžící museli prokázat nejen znalosti získané v hodinách matematiky, ale také logický úsudek, představivost, tvůrčí matematické myšlení a předvídavost,“ upřesňuje ředitel školy Václav Hujer. (pie)
Zásahy díky kamerám Městská vyhláška zakazuje pít alkohol na některých veřejných prostranstvích v Havířově. Když to někdo na Šumbarku poruší, může se brzy dočkat pokuty. Strážníci díky kamerovému systému okamžitě uvidí, kde se občané přestupků dopouštějí. „Konzumaci alkoholu jsme v lednu a únoru řešili hned
několikrát,“ upřesňuje Vojtěch Trpálek z havířovské městské policie. Na kameře zpozoroval dispečer městské policie i muže, který utekl z diagnostického ústavu a pokoušel se telefonovat z místní telefonní budky. „Zadrželi jsme ho a předali státní policii,“ dodává Vojtěch Trpálek. (pie)
Občanské sdružení Šumbarák zve na:
Futsalový turnaj
TĚŽKÁ VÁHA. Když je chuť sportovat a sejdou se prima chlapi, může vzniknout úspěšné fotbalové družstvo. Foto: archiv
Kdy: 16. 3. od 9 do 17 hodin Kde: na krytém bazéně v Havířově-Šumbarku Komu je určen: pro žáky základních škol 7. - 9. třída a pro studenty středních škol 1. - 3. ročník Složení: tým = 4+1 (+2 náhradníci), v každé kategorii max. 6 týmů Registrace Patrik Herák, tel 603 333 345.
Šumbaráci, znáte někoho zajímavého ve svém okolí, kdo by si zasloužil, abychom o něm napsali článek? Pošlete nám tip na adresu redakce: B. Němcové 1207/3a Havířov – Šumbark. Měsíčník Šumbarák: Vydává občanské sdružení Šumbarák, ul. B. Němcové 1207/3a, Havířov – Šumbark, zaevidováno u MK ČR pod registračním číslem E 207 90. Vedoucí redaktorka: Kateřina Piechowicz, tel.: 777 061 117, e-mail:
[email protected]; Grafické zpracování: David Stypka; Editor: Petr Bohuš; Měsíčník Šumbarák vychází každý měsíc. Distribuován je na území sídliště Starý Šumbark do všech schránek zdarma v nákladu 2000 ks.
