ANNUAIRE DE Ľ UNIVERSITĚ KOMENSKÝ POUR L'A N N É E

V B R A T IS L A V A i

l'C M XX V l

ANNUAIRE DE Ľ U N I V E R S I T Ě K O M E N S K Ý P O U R L'A N N É E

1925-1926

BRATISLAVA / MC MXX VI

É D I T É PAR

LE

S É N AT DE

IM PR IM ER IE

DE

U UNIVERSITĚ LÉTAT,

KOM ENSKÝ

PRAGUE

(TCHÉCOSLOVAQUIE)

ROČENKA UNIVERSITY KOMENSKÉHO ZA S T U D I J N Í

ROK

1925-1926

Kníinica Ka^in«»u dajfn Uoi YQrut y

Komenského

Prit. i . , Prl', i .

*'JVf ,

V BRATISLAVĚ / MC MXXVI

NÁKLADEM AKADEMICKÉHO

SENÁTU UNIVERSI TY K O M E N S K É H O

S P O D P O R O U M I N I S T E R S T V A Š KOLS TVÍ A NÁR. OSVĚT Y TISKEM

STÁTNÍ

TISKÁRNY V PRAZE

ZPRÁVA ODSTUPUJÍCÍHO REKTORA J E H O MAGN. PROF. D r a K A R L A L A Š Ť O V K Y o s t u d . r o c e 1924/25. Slavné sh ro m ážd ěn í! D ám y a p án o v é! Z a h a ju je tu to význam nou akadem ickou slavnost, m ám čest a milou povinnost co nejsrdečněji u v íta ti všechny vzácné hosty, k te ří svou návštěvou tu to slavnost p o c tili; rovněž srdečně vítám i všechny slovutné pány kolegy a celou akadem ickou obec naší alm ae m atris. Zachovávaje tra d ičn í postup při rektorské installaci, před ­ nesu nejp rv e stručnou zprávu o nej význačnějších událostech n a ­ šeho akadem ického života ve stu d ijn ím roce 1924/25, v něm ž bylo po pětiletém trvá n í naší u n ive rsity po prvé vyučování na všech fa ku ltá ch ve všech oborech a ročnících v plném rozsahu zahájeno. A. V na na na

r. 192U/25 působilo na u n iversitě řádných professorů: právnické f a k u l t ě ........................................................ 4 lékařské f a k u l t ě ............................................................12 filosofické f a k u l t ě ...................................................... 13 celkem . . .

29

Jm enován byl dekretem presidenta republiky ze dne 22. pro­ since 1924 řádným professorem dějin výtvarných um ění soukr. doc. Dr. F ra n tiše k žákavec. Koncem stud. r. 1924/25 byl přeložen M UD r. G ustav M idler, řád n ý profesor porodnictví a gynaekologie, v téže hodnosti na universitu M asarykovu. M im ořádných professotm bylo: na právnické f a k u l t ě ........................................................ 4 na lékařské f a k u l t ě ..............................................................6 celkem . . .

10

D ekretem ze dne 22. prosince 1924 byl jm enován M UDr. A ntonín H anák, soukr. docent university K arlovy a suplent uni­ v ersity Komenského, m im ořádným professorem fysiologie, dekre­ tem ze dne 30. května 1925 jm enován byl s účinností od 1. února 1925 Ph. D r. V iktor Teissier, soukr. docent univ ersity K arlovy a suplent univ ersity Kom enského, m im ořádným professorem lé­ kařské fysiky. Soukrom ých docentů b y lo : na právnické f a k u l t ě ........................................................ 3 n a lékařské f a k u l t ě ..............................................................6 na filosofické f a k u l t ě ........................................................ 5 celkem . . . R o č e n k a 1925—1926, s ig . 1

14 i

V r. 1924/25 byly potvrzeny habilitace: na 'právnické fa ku lte: D ra J a n a Ř íh y z p ráv a ústavního, D ra F ra n tiš k a Roučka z p ráv a občanského; na filosofické fa ku lte : D ra Josefa B orovičky ze všeobecných dějin. Přenesena byla venia legendi z oboru geografie soukr. docenta D ra F ra n tišk a Štů ly z university K arlovy na universitu Komenského. 1 soukrom ý docent n a filosofické fak u ltě měl plný učební příkaz (D r. F ra n k W oilm an). H onorovaní docenti byli dva, po jednom na lékařské a filo­ sofické fakultě. Protože ani r. 1924/25 nebyly všechny stolice obsazeny, byly některé obory suplovány, a to professory a docenty sester­ ských u n iv ersit K arlovy a M asarykovy. N a právnické fakultě byli 4 suplenti, na lékařské fakultě 1, na filosofické fakultě 7. N a právnické fakultě vzdal se koncem r. 1924/25 soukr. docent university K arlovy Dr. Ja n M atějka suplenturv práva ústavního. N a filosofické fakultě rozloučil se koncem zim ního sem estru 1924/25 s universitou vyslanec D r. Kamil K ro fta , professor uni­ versity K arlovy, jenž byl suploval na naší universitě přednášky z dějepisu; bylť jm enován vyslancem v Berlíně. Koncem téhož sem estru vzdal se suplenturv zeměpisu prof. Dr. J iř í V. Danes. Koncem stud. r. 1924 25 vzdali se suplentury professoři Ma­ sarykovy university Dr. Bohumil N a vrá til a Dr. Julius Glúcklich, k te ří rovněž v m inulém roce suplovali přednášky ze všeobecného dějepisu. Od počátku letního sem estru stud. r. 1924 25 byl pověřen přednáškam i ze zeměpisu soukr. docent Dr. F ra n tišek štúla. Professorský sbor filosofické fakulty pracoval o obsazení m im ořádných pro fessu r srovnávacích dějin slovanských lite ra tu r i tra d ic lidových, germ anistiky, ro m anistiky a řád n é professury paedagogiky. N a právnické fak u ltě bylo povoleno zavěsti před­ nášky z p ráv a dělnického a konáním jich pověřeni prof. Dr. K arel L a što vka a suplent soukr. docent Dr. A ntonín Basch. Na filosofické fak u ltě byly zřízeny k u rsy jazyka řeckého pro poslu­ chače všech fak u lt, prozatím o 3 sem estrech. Vedení kursů svě­ řeno bylo prof. D ru A ntonínu Kolářovi. L ekto rů bylo 11, 2 na právnické fakultě, 9 na filosofické. D r. J u ra j Pogonoivski vzdal se koncem r. 1924/25 lektorátu j a ­ zyka polského. Vědeckých pom ocných sil bylo celkem 101 (46 asistentů, 19 klinických sekundářů, 28 dem onstrátorů a oper. elévů na lékař­ ské fakultě, 2 asisten ti a 6 knihovníků na filosofické fak u ltě). 2

Počet personálu u n iversitn í kanceláře a universitních ústavů byl značně ztenčen, a to nejenom restrik cí, nýbrž i dobrovolným odchodem před restrikcí. Jelikož ani je ště před restrik c í nebyl potřebný počet m íst obsazen, pociťuje se nedostatek sil velmi t í ­ živě, zejm éna však v kancelářích, kde ze šesti system isováných m íst úřednických byla obsazena jen 4, a z nich 2 opatřením pro­ visorním . V celku byli v universitní kanceláři 1 účetní úředník, 3 k an ­ celářští (z nich 1 na sm louvu), 9 kancelářských oficiantů a po­ mocníků, 4 podúředníci a 4 zřízenci. Po ústavech fakultních byli ustanoveni 1 zubní technik, 8 zřízenců definitivních, 3 výpomocní a 12 nám ezdních sil sluhovských. V universitní zahradě byl ustanoven 1 podúředník-zahradník. B. Učební činnost u n iv e rsity . V zim n ím sem estru studijního roku 1924/25 bylo konáno přednášek, praktických a sem inárních cv ičen í: n a právnické fak u ltě 42 v rozsahu 118 týden, hodin, na lékařské fak u ltě 52 v rozsahu 192 týden, hodin, na filosofické fakultě 96 v rozsahu 202 týden, hodin. V letním sem estru téhož studijního roku bylo přednášek a c v ičen í: na právnické fakultě 47 o 140 týden, hodinách, na lékařské fakultě 45 o 162 týden, hodinách, na filosofické fakultě 98 o 217 týden, hodinách. E xkursí bylo konáno 7, zúčastnilo se jich 7 sil učitelských a 62 posluchačů. Počet posluchačů opětně vzrostl na všech fakultách. Zapsáno b y lo : I.

1. za řádné a) na b) na c) na

Vr z i m n í m s e m e s t r u 1 9 2 U / 2 5 .

posluchače: fak u ltě p r á v n ic k é ........................................734 fak u ltě l é k a ř s k é ........................................235 fak u ltě f i l o s o f i c k é .................................. 120 úhrnem . . . 1089

2. za m im ořádné posluchače (včetně h o sp itan tů ) : a) na fak u ltě p r á v n ic k é .................................................118 (z těch 69 posluchačů stát. účetnictví), b) na fak u ltě l é k a ř s k é ........................................ 4 c) na fak u ltě f i l o s o f i c k é .................................. 40 úhrnem . . . 162 Tedy celkem . . . 1251 3

M ezi nim i bylo: a ) Tuzemců ze z z ze z

b) Cizinců

z z z z z z z ze

S lo v e n s k a ................................. Č e c h ............................................ M o ra v y ...................................... Slezska . . . . . . . . P odkarpatské Rusi . . . . úhrnem .

907 152 110 3 .

. 1172

3 J u g o s lá v ie ................................. 8 P o l s k a ...................................... 7 U k r a j i n y ................................. R u s k a ...................................... 56 1 R u m u n s k a ................................. 1 Rakouska ................................. 1 M a ď a r s k a ................................. 2 S p o j.S tátů Severoam erických 79 úhrnem . . 1251 Celkem . .

V souhrnném počtu posluchačů bylo zapsaných žen 110. II. V letním sem estru 192.r>: 1. za a) b) c)

řádné posluchače: na fakultě p r á v n i c k é ........................... na fak u ltě lé k a ř s k é ................................. na fakultě f il o s o f i c k é ............................ úhrnem .

712 234 122 • • 1068

2. za m im ořádné posluchači (i s hospitanty) : a) na fak u ltě p r á v n i c k é ........................... 100 (z těch 60 posluch. stá t. účetnictví) 1 b) na fak u ltě l é k a ř s k é ............................ c) na fak u ltě f il o s o f i c k é ........................... 33 úhrnem . Tedy celkem .

134

.

• • 1202

M ezi n im i bylo: a) Tuzemců ze z z ze z

4

S lo v e n s k a ........................... Čech ...................................... M o ra v y ................................. S l e z s k a ................................. P odkarpatské Rusi . . . úhrnem .

861 132 120 2 .

.1 1 1 8

b)

Cizinců

z J u g o s lá v ie ......................................4 z P o l s k a ........................................... 15 z U k r a j i n y ........................................5 z R u s k a ........................................... 55 z R u m u n s k a ........................................ 1 z Rakouska . . . . . . . 1 z M a ď a r s k a ........................................3 úhrnem . . . V celku .

.

84 . 1202

V souhrnném počtu posluchačů bylo zapsaných žen 107. Bylo tedy na celé u n iv ersitě v zim ním sem estru 1924/25 více o 194, v letním o 171 posluchačů ve srovnání s tým iž sem estry roku předcházejícího. Nově bylo immatrUculováno v zim ním sem estru stud. roku 1924/25 n a fak u ltě právnické . . 247 na fakultě l é k a ř s k é ............................................................82 n a fak u ltě f i l o s o f i c k é ...................................................... 43 posluchači, celkem 372 posluchači; v letním sem estru 1925 na fak u ltě p r á v n i c k é ................................................ , 6 4 na fak u ltě l é k a ř s k é ............................................................17 na fak u ltě f i l o s o f i c k é ...................................................... 15 posluchačů, celkem 96 posluchačů. Kolejného bylo vybráno: v zim ním sem estru 154.314 Kč, v letním sem estru 128.718 Kč. Prom inuto bylo kolejné v zimním sem estru v částce 60.442 Kč, v letním sem estru 77.362 Kč. Osvobozeno bylo v zim ním se m e s tru : 227 posluchačů od celého kolejného 20 „ „ % „ 63 „ ,, „ 8 „ ,, Vi » v letním s e m e s tru : 300 posluchačů od celého kolejného 21 „ „ % „ 17 „ „ l/ž

8

rt

ft

/t,

tr

Odm ěn za práce v sem inářích bylo uděleno v zim ním seme­ s tru 450 Kč, v letním sem estru 1800 Kč (na filosofické fak u ltě).

N a právnické fak u ltě bylo ve stud. r. 1924/25 184 státních zkoušek historicko-právních, z toho 3 ženy, 75 „ „ judiciálních, „ „ 2 „ 32 „ „ státo vědeckých, „ „ 1 „ S tá tn í zkoušky podle bývalého uherského stu d ijn íh o řád u se ve stud. roce 1924/25 nekonaly. Celkem konáno 291 státn ích zkoušek. V studijním roce 1924/25 bylo konáno čst. rigoros: historicko-právních 79, z toho 2ženy, judiciálních 47, „ „ 2 „ státovědeckých 25, „ „ 0 „ Celkem konáno 151 rigoros podle čs. stud. řádu. R igorosa podle uherského studijního řádu skládalo 5 kandi­ dátův, a t o : I. právovědecké rigorosum 2 kandidáti II. „ „ 1 III. ,, „ _ « I. doplňovací rigorosum k nabytí doktorátu iuris 1 „ N a lékařské fakultě bylo konáno: I. rigoros 15 II. „ 30 III. „ 18 N a filosofické fakultě byla konána 2 rigorosa hlavni a |*>dána byla 1 doktorská dissertace. Promováno bylo: N a právnické fakultě za doktory iuris 19, za doktory iuris universi podle uherského studijního řádu 8; na lékařské fakultě za doktory veškerého lékařství 18 (z nich 2 nostrifikace) ; na filosofické fakultě za doktora filosofie 1 muž. P ři této příležitosti budiž uvedeno, že m inisterstvo školství a národní osvěty povolilo, aby na universitě Komenského zave­ deny byly slavnostní promoce. Promoce tyto budou povolovány všem kandidátům , k teří prokáží m atu ritn í zkoušku s vyznam e­ náním , jednohlasně výborný prospěch při všech přísných zkouš­ kách a způsobilost k sam ostatné vědecké práci. U n iversita si slibuje od tohoto zařízení v zrů st úrovně p ří­ p rav y posluchačů při zkouškách a touhy po vědecké práci. R ychlejším u a intensivnějším u budování vědeckých zařízení nepřál stav státn íh o rozpočtu, takže výplata tém ěř veškerých m i­ m ořádných dotací byla zastavena. P řes to však podařilo se rozh o jn iti fak u ltn í, ústavní, sem inární i klinické knihovny o nové 6

p řírů stk y , a to na všech fakultách, právnické, lékařské i filoso­ fické. N a filosofické fak u ltě stav sem inářů a jejic h knihoven jeví se ta k to : N ejvětším i je jím i ústavy jsou sem inář historický a sem inář slovanský. P ro h i s t o r i c k ý s e m i n á ř university Komenského je rok 1924/2-5 datem velice důležitým , ba bylo by možno po právu říci, že H istorický sem inář teprve toho roku počal svou činnost jako vědecký in stitu t. K jeho zalo­ žení učiněny byly sice prvé p říp ra v n é kroky nezapom enutelným prof. Janem H eidlerem , ale tep rv e v roce 1925 bylo možno řá d ­ něji z počáteční činnosti H eidlerovy těžiti. H istorický sem inář neměl totiž až do roku 1925 nejn u tn ějších m ístností, neměl ani sk řín í a jiného v n itřn íh o zařízení, a ta k valná část literá rn íc h fondů v prvých letech trv á n í sem ináře zakoupených zůstávala uložena v bednách nebo provisorních skříních bez vědeckého po­ užití. T eprve když H istorickém u sem ináři dostalo se m ístností ve fak u ltn í budově v R eichardově ulici (H istorický sem inář má nyní čty ři ředitelny pro professory a docenty, kancelář pro asi­ sten ta, velkou knihovnu, kde se konají i sem inární cvičení, dvě knihovní depot a dosti p rostrannou studovnu, v níž um ístěna je i p říru č n í knihovna) a když tyto byly o p atřen y potřebným ná­ bytkem a zařízením , bylo možno sem inář studentům a badatelům historickým o tev řití a jeho fondy učiniti přístupným i. Stalo se ta k v lednu roku 1925. Ovšem že zbývá ještě mnoho práce, než bude možno H istorický sem inář prohlásiti za in stitu t náležitě organisovaný a požadavkům , na nej přednější in stitu t pro studium a badání dějepisné na Slovensku kladeným , náležitě vyhovující. K atalog knihovny, k te rá pomalu blíží se tém ěř 14.000 svazků, je tep rv e v počátcích a podobně i jin é pomůcky bibliografické. Práce je ztížena zejm éna tím , že sem inář mimo asisten ta nemá jin ý c h sil pomocných. Z astavením m im ořádných dotací pro rok 1925 bylo způsobeno, že knihovna úsatvu nem ohla býti dosud vy­ budována tak, aby poskytla badatelům o dějinách našeho národa v Čechách, n a M oravě a na Slovensku dostatečnou oporu, ba že nem ohla býti doplňována tak, jako v letech m inulých. P ře s ta to pia desideria lze H istorický sem in ář už nyní poklád ati za ústav, jenž universitě Kom enského svým rozsahem i zařízením je nejen k užitku, ale i ke cti. Knihovna slovanského

semináře

m ěla na konci stud. roku 1924/25 celkem 16.644 svazků; z toho p řip ad á na odd. pro slovanský jazykozpyt a jazyk československý (prof. W ein g art) 6252 sv., odd. pro dějiny s ta rš í české lite ra tu ry (prof. H anuš) 1596 sv., odd. pro novou českou lite ra tu ru a pro lite ra tu ru slovenskou (prof. P ra ž á k ) 5877 sv., odd. pro jazyk a

lit. ruskou (p ro f. Pogorělov) asi 500 sv. a odd. pro slovanské trad ice a lite ra tu ry (prof. W ollm an) 2319 sv. Za m inulý stud. rok přibylo přibližně 1200 sv. Slov. sem. byl obohacen zejm éna koupí knihovny D ra Ilia dora S tripského z B udapešti, k te rá obsahuje důležité pram eny pro dějiny lite ra tu ry a nářečí karpatoruského. Dialektologický m ateriál slovenský, získaný dotazníkovou m ethodou, byl uložen p ři odd. pro jazy k československý a tam též uloženy tak é první příspěvky k budoucím u linguistickém u atlasu Slovenska, totiž řa d a m ap s dialektickým i isoglossami, kresleným i podle dotazní­ kové akce M atice Slovenské péčí D ra Václava Vážného. T rpce je s t pociťován nedostatek velkého literá rn íh o archivu v B ratislavě. A by alespoň částečně byl tento nedostatek zm ír­ něn, byl zřízen p ři odd. pro novou českou lite ra tu ru a pro lite ra ­ tu ru slovenskou archiv, v němž se chovají pam átky slovenské. S podporou m in isterstv a šk. a n. o. totiž bylo počato se soustav­ ným sbíráním literá rn íc h i jazykových pam átek. Cenného obo­ hacení nabylo archivní oddělení rukopisným m ateriálem , získa­ ným od fa rá ře Vlad. Roye z Puchová. Závadou je dosud chudé oddělení ruské a sta rší slovenské litera tu ry . Co do m ístn o stí je slovanský sem in ář nyní op atřen ta k to : m á 5 ředitelen, 1 velkou síň pro knihovnu, kde se zároveň konají slavistické přednášky, 1 studovnu s p říru čn í knihovnou pro po­ sluchače, 2 čítá rn y časopisů, kde je vyloženo 38 časopisů běžných a úplné serie odborných časopisů domácích i zahraničních; cel­ kem je v příruční knihovně vyloženo přes 3000 svazku, které jsou denně od 8 h. ráno do 8 h. več. volně k disposici členům sem ináře. Ú hrnem m á tedy slovanský sem inář 9 m ístností. Ty však pro rychlý vzrůst knihovny nedostačují a bude potřebí aspoň 2 m íst­ ností dalších. Celkem slovanský sem inář p atři k nejvétším ú sta ­ vům toho druhu v Evropě. S tav ostatních semin. knihoven jeví se tak to : Pctedagogický sem inář 870 univ. čísel, hudebné-védeck} 8100, sem inář pro dějiny výtvarných um ěni 950 (z toho 300 diapositivů a 150 reprodukcí), geografický 1200 knih a časopisů a 265 m ap, sem inář pro srovnávací jazykozpyt 250 sv., sem inář germ ánský 426 sv., rom ánský 268. U niversitní knihovna vzrostla od založeni univ. Kom en­ ského o 73.000 svazků a m á nyní okrouhle 135.000 svazků. P řip o jen a k ní letos zákupem mimo jin é knihovna Chalúpkova tou částí, k te rá zůstala na fa ře v H ornej Lehote u Pod­ brezovej. Tím bylo podstatně obohaceno slovenské oddělení uni­ v ersitn í bibliothéky, kteréž soustavně doplňováno čítá k 15. listo­ padu 1925 již na 5500 sv., knihovnicky zpracovaných. Podobně soustavného a ustavičného doplňování dostává se oddělení slo­ vanském u, k teré čítá k tém už datu víc než 4500 sv., v nichž ovšem nejsou započítány dvě veliké počátkem roku 1925 zakou<
pené slavistické knihovny, obsahující převážně lite ra tu ru ruskou a čítající dohrom ady na 3000 děl. V č ítá rn ě vědeckých periodik vyloženo je v téže době 336 revuí a časopisů. Bohužel knihovna přes stále rychlý v zrů st trp í nesm írně naprostým nedostatkem m ístností, takže lze potřebě vědeckého čte n á řstv a vyhověti jenom s nej větším napětím sil knihovní správy, tím spíše, že rostoucí frekvence hlavní č ítá rn y vykázala za 11 m ěsíců — mimo měsíc srpen — od 1. listopadu 1924 do konce ř íjn a 1925 10.268 čtenářů. C. Vědecká a publikační činnost fa k u lt a jednotlivých členů v r. 1924/25 se bohatě rozvinula. N a právnické fak u ltě prof. D r. K arel L a što vka vydal své knihy „ žu p n í zákon“ I. díl, v knihovně právnické fak u lty vyšla další řa d a prací členů fak u lty i badatelů jiných. Jsou to sv. 8. D r. Leopold H eyrovský: Řím ský proces civilní, sv. 9. D r. Rudolf R auscher: Volební kapitulace a koruno­ vační rev ersy panovníků ve státech střed n í Evropy, sv. 10. D r. M iroslav Boháček: A dem ptio legati, sv. 11. D r. J a n V ážný: C ustodia v právu řím ském , sv. 12. D r. V ratislav B u še k : C írkevní soudnictví ve věcech církevních v říši řím ské v I.— V. století. Rovněž na lékařské fakultě byla vydána řa d a vědeckých prací, zejm éna v orgánu lékařské fak u lty „B ratislavské lék ař­ ské listy“ a v „časopise pro zdravotnictví“ prof. D ra Stanislava Růžičky. V Sborníku filosofické fak u lty vyšel redakcí prof. D ra M. W eingarta a prof. D ra V. Chaloupeckého konec ročníku II. a ročník III. (č. 26— 38), ve „Spisech filosofické fak u lty “ vyšlo dílo s. doc. D r. W ollm ana: „Srbochorvatské d ra m a “ (č. Spisů V .), mimo Spisy vyšla práce s. doc. D ra E ugena P erfeckého: „Sociálně-hospodářské pom ěrv P odkarpatské Rusi ve století X III.—-XV.“ . T ituly jednotlivých prací ze Sborníku filcsof. fak u lty jso u : č. 27, prof. D r. Ja n H eidler: Z ápisky M arie Červinkové (R iegrové), č. 28, prof. Dr. A ntonín K o lář: Kosmovy vztahy k antice, č. 29, prof. D r. Jos. H a n u š: Ze slovenských knihoven, č. 30, prof. D r. Václav Chaloupecký: Dvě studie k ději­ nám P odkarpatská, č. 31, prof. Dr. Josef B audiš: Poznám ky k vývoji indoevropské s tru k tu ry gram atické, č. 32, prof. Dr. V alerij Pogorělov: Iz nabljudenij v ob­ lasti drevne-slavj. perevodnoj litera tu ry , č. 33, s. doc. Dr. F ra n k W ollm an: P rv n í dram atisace zrady T ugom irovy a Gerovy, č. 34, hon. doc. D r. J. E. Perfeckij : C ar P e tr I. a Leibniz, 9

č. 35, prof. D r. A lbert P ra ž á k : S tudentská léta Svetozara H u rb a n a V ajanského, č. 36, prof. Dr. Dobroslav O re l: F ra n tišek Liszt a B ra ti­ slava, č. 37, prof. D r. F ra n tiše k ž á k a v e c : W iliam R itter, č. 38, prof. D r. M. W e in g a rt: Dobrovského Institutiones, část II. (dokončení). Jako další stadium rozvoje vědeckého života v B ratislavě nutno uvésti, že se m ohla již i organisovati práce mimo univer­ situ za účasti a vedení universitních professorú ve vědeckých společnostech. V r. 1924 byla založena československá společnost orthopedická za předsednictví prof. D ra V ítězslava Chlum ského; prvý je jí sjezd v září 1925 v B ratislavě shrom áždil řadu vynika­ jících hostí z ciziny. 0 letnicích uspořádán byl na lékařské fakultě za vedení prof. D ra Stanislava R ů žičk y k u rs z preventivního zdravotnictví. V r. 1924 byla založena čsl. Společnost E u b io tic k á ; před­ sedou zvolen prof. D r. S. Růžička. Dále bylo uvažováno o zalo­ žení učené společnosti v B ratislavě z podnětu prof. D ra A lberta Pražáka. 1 s vědeckou cizinou byly pěstovány čilé styky. P ro f. D r. O tak ar Som m er a prof. Dr. V ratislav B itiek za­ stupovali universitu na oslavách jedenáctistoletého jubilea uni­ versity v Pavii. členové university zúčastnili se m ezinárodních kongresu vědeckých (prof. D r. K. H yn ek sjezdu francouzských lékařů v Nancy, prof. D r. V. Chlum x ký sjezdu orthopedů v H an­ noveru a j.) . Rovněž na m ezinárodních sjezdech, konaných v tu ­ zemsku, byla naše u n iversita zastoupena. Písem né blahopřejné projevy byly zaslány universitám v Leijdenu, Záhřebe, George Peabody College for Teachers v N ashville k jejic h jubileím a universitě v Jerusalém é ke dni otevření. Všechny fak u lty vyměňovaly hojně své publikace s cizinou; v r. 1924/25 navázala fak u lta právnická čilé styky s právnic­ kým i fakultam i, hlavně polskými a jihoslovanským i. F ak u lta filosofická pěstuje čilé styky se zahraničním i slavisty. Koncem roku 1924/25 začaly se navazovati vým ěnné styky s vysokými školam i v Rusku. Potěšitelné jest, že i počet posluchačů naší university, ode­ bírajících se n a studium v cizině, rok od roku stoupá; zejm éna prázdninové k u rsy francouzských un iv ersit jsou hojně navště­ vovány a m inisterstvo školství a národní osvěty um ožňuje ne­ m ajetným posluchačům jejich návštěvu štědrým i podporam i. I styky s tuzem ským i vysokými školam i jsou hojné a p řá ­ telské. K utužení jich velmi přispěl zájezd českého ústředního spolku učitelů vysokoškolských do B ratislavy ve dnech 3. až 5. říjn a 1924. 10

U niversita Komenského se projevila též pro ti snahám chtě­ jícím oklestiti universitu M asarykovu. V r. 1924/25 byly obnoveny konference rek to rů všech vy­ sokých škol v republice, jejichž účelem je s t jed n a ti o otázkách, společných všem vysokým školám. J e st to v republice dosud je ­ diná instituce, společná všem vysokým školám. D. č in n o st popularisační. Extens.e u n i v e r s i t y K om enského konala ve stud. roce 1924/25 za vedení prof. W ein g arta tyto přednášky: 24. ř íjn a 1924 slavnost u příležitosti převezení ostatků Sienkiewiczových do vlasti, přednášeli prof. W eingart a D r. P ogonow ski; krom ě toho ty to příležitostné projevy: O studiu na filosofické fak u ltě (prof. W ein g art), o lOOletém jubileu Kollárovy „Slávy dcery“ přednášeli prof. P ražák v Uh. Skalici, prof, šk u lté ty v Přerově a prof. W ein g art o slovanské vzájem nosti ve Vídni, o 200. výročí sm rti c a ra P e tra Velikého přednášel v B ra ti­ slavě prof. Pogorělov a Perfeckij, o abstinentism u prof. Růžička, o M. J. Husovi prof. H anuš, o Cyrillu a M ethodovi prof. W eingart (z příležitosti zave­ dení stá t. svátků 5. a 6. července). Celkem 10 přednášek. Pravidelné ku rsy Gtipřednáškové byly konány v B ra ti­ slavě t y t o : prof. B uchtala: V ybrané kapitoly z lékařské chemie, prof. V ážný: D ějiny řím ské ústavy, prof. T om sa: Filosofie přítom nosti, prof. B u šek : O pom ěru církve a státu. prof. L a što v k a : Problém y správní, prof. K o lá ř: ženská otázka v starověku, prof. T om sa: Filosofie přítom nosti, doc. P e r fe c k ij: D ějiny moskevského státu, prof. D a n e š: A ustrálie, prof. B uchtala: V raždy otravou. Celkem 60 přednášek. Krom ě B ratislavy pořádala E xtense zejm éna cyklus ve Vídni, pěstujíc ta k soustavné styky s čsl. m enšinou vídeňskou. Tyto přednášky byly pořádány péčí Akadem ického spolku ve Vídni a konaly se v sále Slovanské Besedy. P ře d n á š e li: prof. P ra ž á k : Slovenská lite rá rn í přítom nost, prof. C hotek: N árodopisné otázky Slovenska, prof. Chaloupecký: H usitství a dem okratism us, prof. K rá l: T. G. M asaryk (p ři slavnosti 50. výročí M asa­ rykova předsednictví v tom to spolku 2. V. 1925). 11

Dále byly pořádány přednášky po slovenských venkovských m ěstech, a to : A. na slovenském západě: v Uh. Skalici: prof. R ůžička: 0 eubiotice, prof. W ein g a rt: M iesto slovenčiny v rodine slovanských jazykov, prof. D aneš: A u strálie; v T rn av ě: prof. K o lář: Dem okracie v starověku. B. na slovenském východě v m ěste ch : Kežm arok — Levoča — Košice — P re šo v : prof. P ra ž á k : Slovenská lite rá rn í přítom nost, prof. W e in g a rt: Miesto slovenčiny v rodine slovanských jazykov a Slovanské bájeslovie (toto v Košicích a Levoči), prof. R ůžička: E ubiotika (též ve Spiš. N. V si). C. ve slovenském středu, v m ěstech: L ipt. Sv. M ikuláš — Ružom berok — Turč. Sv. M artin K rem ­ nica — Zvolen — Báň. B y s tric a : prof. H o rn á : N árodnostní problémy, zvi. m enšiny v Polsku, prof. W e in g a rt: Slovanská vzájem nost’ (Ružom berok, Lipt. Sv. M ikuláš, Zvolen, Báň. B ystrica) Miesto sloveně. (T urč. Sv. M a rtin ), Počiatky Slovanov (K rem nica), prof. P ra ž á k : N árodní hnutí na Slovensku ' letech 1848 až 1875. O prázdninách 1925 uspořádala Extense společně s Extensí pražských vysokých škol cyklus přednášek v m ěstech : N itra — K rem nica — Zvolen — B. B ystrica — B. Štiavnica: prof. D aneš: O A ustrálii, prof. W eigner: Tělesná výchova jako složka k u ltu ry celo­ národní, prof. P r a ž á k : M inulost a přítom nost M atice Slovenské, prof. C hotek: N árodopisné otázky slovenské. S tá tn í svátek oslavila E xtense přednáškou prof. Krále (o M asarykovi) v Košicích dne 25. ř íjn a 1925. Celkem uspořádala E xtense za stu d ijn í íok 1924/25 p řed ­ nášek 129; od svého založení úhrnem 348. Vedle této přednáškové činnosti rozvinula E xtense v roce 1924/25 tak é činnost vydavatelskou, a to péčí a zásluhou prof. JU D ra R icharda H orny. Jeho redakcí a nákladem fy Academia začala vycházeti 12

S b írk a přednášek a rozprav E xten se u n ive rsity Kom enského v B ratislavě, k te rá m á p řin á še ti studie a knihy o aktuálních problém ech n a ­ šeho státu , národa československého a všeho Slovanstva, ve z p ra ­ cování přístupném širším kruhům vzdělaného čtenářstva, ú spěch této sbírky byl takový, že za necelý rok byly některé svazky ro­ zebrány. Dosud vyšlo 6 čísel, a to : prof. H o rn á : H ranice RČS. v historickém osvětlení, prof. L aštovka: Vývoj organisace veřejné správy v repu­ blice československé, prof. W e in g a rt: Sto knih slavistových, prof. K ro fta : O úkolech slovenské historiografie, s. doc. B asch: M ěnová refo rm a v Německu, prof. P ra ž á k : N árod československý. P řízeň této Sbírce projevil pan m in istr JU D r. Josef Kállay, přispěv na ni značnou částkou. E. Z k ro n ik y u n iversitn í uvádím : N a pam ěť 75tých narozenin presid en ta republiky konána byla dne 6. března 1925 ve vládní budově u niversitní slavnost, na níž po proslovu rektorově pronesl prof. D r. Josef K rál slav­ nostní přednášku. Panu presidentu republiky zaslán byl blaho­ p řejn ý telegram . Dne 28. ř íjn a 1924 blahopřál rek to r za universitu panu presidentovi republiky i vládě a zúčastnil se s prorektorem a děkany fak u lt oficiálních oslav státn íh o svátku. Dne 24. říjn a 1924 navštívil universitu pan m in istr školství a n ár. osvěty D r. Ivan M arkovič, prohlédl si univ ersitn í budovy a zařízení a pojednal s akadem ickým i funkcionáři o potřebách u niversity. N a sm uteční oslavě prof. D ra F ra n tišk a D rtin y přednášel prof. K rál a projevy učinili re k to r i děkan filosof, fakulty. Installace rektora konala se dne 10. června 1925. Tento pozdní term ín vysvětluje se tím , že budova právnické fak u lty byla přestavována, a že auditorium m axim um , v němž p ři ne­ dostatku jiných m ístností m ohly býti u n iv ersitn í slavnosti ko­ nány, bylo zh ru b a dohotoveno tep rv e koncem roku studijního. R ektor u n iv ersity byl zvolen za člena M ezinárodního kon­ gresu O lym pijského v P ra ze 1925 a byla mu udělena pam ětní m edaile kongresová. F. Sociální péče o studentstvo. I. S tip e n d istii bylo v zim ním sem estru 1924/25 n a právnické fak u ltě 48, z toho 28 státních, na lékařské fak u ltě 18, vesměs státních, n a filosofické fak u ltě 15, vesměs nestátních. 13

Vyplaceno bylo stipendií v ú h rn n é částce 40.700 Kč, z toho 23.500 Kč stipendií s tá tn íc h ; v letním sem estru 1924/25 bylo stipendistů na právnické fakultě 46, z nich 30 státních, na lékařské fak u ltě 18, z nich 18 státních, n a filosofické fakultě 34, z nich 25 státních. Ú hrnná částka vyplacených stipendií činila 65.500 Kč a 1.000 fr. fr., z toho připadalo na stipendia s tá tn í 51.800 Kč a 1.000 f r. fr. Podpory poskytly jednotlivé župy pro posluchače svých ob­ vodů (v celkové výši asi 12.000 K č), město Ružom berok vy­ psalo dvě stipendia po 784 Kč 50 h pro posluchače, k teří se n a­ rodili v Ružom berku. Sociální péče studentská soustředěna je st ve dvou in stitu ­ cích, stále m ohutnějících, Sboru pro sociální pečlivost o vysoko­ školské studentstvo v B ratislavě a v podnicích, svěřených K u ra ­ to riu universitního in te rn á tu a akadem ické mensy. II. Sbor pro sociální pečlivost vysokoškolského stu d e n tstv a zahájil svou činnost hned na počátku studijního roku a posky­ toval posluchačům inform ace o zápisu, podporách a slevách stu ­ dentstvu vyhrazených. Na ja ř e t. r. poskytlo m inisterstvo školství a n ár. osvěty podporu 17.000 Kč na ošacení stu d en tstv a university Komen­ ského. Peníz ten byl rozdělen podle potřeby jednotlivých poslu­ chačů. Poněvadž však se ukázalo, že podpora od m inisterstva nestačí k tom u, aby byli aspoň ti nejchudobnější posluchači oša­ ceni, vydal na ošacení Sbor z vlastních prostředků ještě částku 1.250 Kč. V celku byla poskytnuta podpora 102 posluchačům, a to 7 podpor po 500 Kč, 35 podpor po 250 Kč a 60 pod|»or | m> 100 Kč. Sbor pro sociální pečlivost spolupracoval se SSS při udíleni stipendií z Jarn ík o v a fondu a taktéž byl dotazován K uratoriem m ensy a in te rn átu , pokud šlo o udílení slev v m ense a \ in te r­ nátech. Přece však do koňce školního roku nemohla se sociální peč­ livost vyvinouti tak, ja k by bylo bývalo žádoucí. Značné obtíže způsoboval zprvu nedostatek m ístností, čímž styk se stu d en t­ stvem byl velmi ztěžován. Když však byla v měsíci červnu zí­ skána m ístnost v C intorínské ulici č. 2, rozvinula se agenda Sboru bohatěji, a to zvláště v době školních prázdnin, kdy ze­ jm éna bylo získáno 10 stipendií po 1.000 Kč od m ěsta B ra ti­ slavy a 4 stipendia po 1000 Kč od m ěsta Košic. P řed začátkem nového školního roku vydalo m inisterstvo školství a nár. osvěty v dohodě se Sborem inform ační brožuru o naší universitě. P ři Sboru pro sociální pečlivost vysokoškolského stu d e n t­ stva je st zřízen jako sam ostatný odbor Z dravotní ústav stu14

dentský v B ratislavě. Úkolem jeho je s t pečovati o studentstvo vysokých škol po stránce zdravotní. K aždý posluchač je s t za­ čátkem školního roku celkově vyšetřen, a onemocní-li, m á nárok, aby byl náležitě ošetřován a léčen. Potřebné léky dostává bez­ platně, předpokládajíc, že je s t příslušníkem R čS, osvobozen od placení kolejného a nem ajetný. Nemohl-li by posluchač prokázati nem ajetnost, vyšetření se sice poskytne bezplatně, p říp ad n é léky však obdrží za režijn í cenu. P říp a d y tyto jsou však ojedinělé. Výkonným orgánem je výbor, v němž zasedají mimo univ. professory též přednosta expositury m in iste rstv a veřej, z d ra ­ votnictví a tělesné výchovy, m in. ra d a D r. K raicz a za student­ stvo předseda sociální kom ise Sväzu Slovenského Studentstva. Předsedou je prof. Dr. K ristian H ynek, pokladníkem doc. Dr. B. W iškovský, jednatelem MUC. S. Kadlečík, lékaři jso u : asist. D r. J. Sum bal pro v n itřn í a asist. Dr. J. Fabián pro der­ m atologické a venerické nemoci. Z dravotní ústav studentský m á dvé a m b u la to ria : všeobecné (pro v n itřn í choroby) a zvláštní (p ro choroby kožní a pohlavní). Všeobecné am bulatorium navštívilo do konce letního seme­ s tru 309 posluchačů, celkový počet ordinací byl 672. Podle oboru stu d ia bylo: 167 právníku 104 m ediků 31 filosofů 2 theologové 3 farm aceu ti 2 posluchači notářského kursu 309 Ve stá tn í nemocnici na in te rn í klinice prof. D ra H ynka le­ želo 15 posluchačů, v jednom případě na infekčním oddělení (d ifte rie ). Odborného ošetřování na jiných klinikách se po­ skytlo v 140 případech, a t o : na na na na na na na

zubní klinice rhinolaryngologii oční klinice chirurgické klinice ušní klinice orthopedické klinice gynaekologické klinice

59 posluchačům 41 22 9 6 „ 2

1 posluchačce 140

Roentgenováno bylo po čas vyšetřování 136 posluchačů, mimo to byl roentgenován při povinné prohlídce každý obyvatel in te rn átu , nestalo-li se ta k již dříve. 15

Fvsikální th era p ie bylo použito 10, , a to: roentgenové diatherm ie horské slunce anionisace

3X 3X 3X IX 10X

Nemohl-li posluchač sám jiti k lékaři Z dravotního ústavu, oznámil to, a lékař nemocného navštívil. N ávštěv bylo v bytech 17, a to 12 v internátech, 5 v soukrom ých bytech. Ja k výše bylo uvedeno, počet ordinací činil 672. V ětšinou to byly nemoce přechodné, ponejvíce bronchitídy, p haringitidy, lehké příp ad y influence, obtíže žaludeční a gastro en teritid y , 2 iktery, časté obtíže srdeční, z nich jen ve 1 případech zjištěno vitium , 1 p e tit m al, 1 botulism us, stru m y incipientní s příznaky hypersekrecie (12) a velmi často obtíže nervové. N ejvětší zřetel věnován byl nemocem plienim. B.vlo nale­ zeno 8 pokročilých příp ad ů tuberkulosy (3 případy s positivním nálezem Kochových bacilů ve sp u tu ), které byly um ístěny jednak na klinice in tern í, jednak v sanatořích. Jeden nemocný s de­ stru k tiv n í phtisou kom binovanou s luposním onemocněním ze­ m řel v domácím ošetřování po předchozím dlouhém pobyté na klinice a v san ato riu v T atrách . Většinou šlo o zastavené pro­ cesy hrotové bez příznaku progresse (32 p říp a d ů ). Jen u 15 ne­ mocných daly se z jistiti incipientní processy onemocnění, jevící znám ky progresse. Tyto případy však se namnoze zlepšily už průběhem ošetřování, jen jednom u z nich poskytnuta byla pod pora na zlepšení stra v y při domácím ošetřování. Z vlá štn í am bulatorium (pro choroby kožní a pohlavní) n a ­ vštívilo 89 posluchačů, celkový počet ordinací byl 352, a t o : a ) u obývat clu in tern á tu 11 (práv. 3U, med. 11, filosofi 3), b) u soukrom ně bydlících 45 (p ráv . 27, med. 15, filos. 2, teolog 1). O ordinacích ja k ve všeobecném, ta k i ve zvláštním am bulatoriu, vede lék ař podrobné záznam y. N áklady zdravotního ústavu studentského hrazeny byly z podpory p er 50.000 Kč, kterouž poskytlo m inisterstvo v eřej­ ného zdravotnictví a tělesné výchovy, č á stk y té bylo použito tak to : I. K ancelářské výlohy: Jednatelské výlohy (poštovné, tiskopisy, zařízení kane. m ístností atd .) . . .

16

1.120— Kč

S VYZNAČENÍM F.XTENSE

KONALY

1923-1925 KO M EN SK ÉH O .

V LETECH

SLO V EN SK A

UNIVERSITY

MĚST, V NICH?. SI

MAPKA

P R E D N Á ŠK Y

II. O dm eny: L ékařům Z dravotního ústavu a lékařům za odborné o š e t ř o v á n í ........................... 13.060-— Kč J e d n a t e l i ....................................................... 600-— Kč 13.660 — Kč a) b) c) d)

III. O šetřovně: Za ošetřování nemocných posluchačů ve s tá tn í n e m o c n i c i ........................... 5.525 — Kč Za ošetřování v san ato riích . . . 13.66630 Kč Podpora na přilepšení stra v y po čas prázdnin ................................................. 800— Kč Zubní klinice za ošetřování chrupů . 1.540 — Kč N a cestovné výlohy do san ato ria . . 10940 Kč 16.11570 Kč

IV. L é k y : Za léky od 1. I. 1925 do 30. VI. 1925 .

5.404 35 Kč 41.825 05 Kč.

III. V u n iversitn ím intern á tě v B ratislavě bylo ve stu d ijn ím roce 1924/25 v I. sem estru um ístěno 236 posluchačů, z toho 25 posluchaček, v II. sem estru pak 232 posluchačů, z toho 22 posluchaček, tedy asi prům ěrně o 20 více než ve studijním roce 1923/24. V akadem ické m ense stravovalo se denně prům ěrně 240 posluchačů, tedy p rů m ěrn ě o 10 více než v předchozím studijním roce. Za ubytování platili posluchači 80 až 100 Kč podle způsobu um ístění, za stra v u pak Kč 8 — denně. V zim ním sem estru byly posluchačům poskytnuty tyto vý­ hody v univ. in te rn á tě a m en se : 12 posluchačům b yt zdarm a, 7 posluchačům s tra v a zdarm a, 31 posluchači s tra v a za režijní poplatek Kč 1 0 — mě­ síčně, 98 posluchačům s tra v a za poloviční poplatek Kč 4 — denně. V letním se m e s tru : 12 posluchačům byt zdarm a, 7 posluchačům stra v a zdarm a, 33 posluchačům stra v a za režijn í poplatek Kč 1 0 — mě­ síčně a 101 posluchači stra v a za poloviční poplatek Kč 4 — denně. R o č e n k a 1925—1926, s i£ . 2.

17

P říje m in te rn á tu a m ensy činil . . Kč 1,317.286 95 Vydání in te rn á tu a m ensy činilo . . Kč 1,311.793 81 Z ůstatek k 30. z á ří 1925 ......................."Kě 5 .443-14 S právní personál universitního in te rn á tu a akadem ické m ensy v stud. roce 1924/25 skládal se z 1 správkyně a 1 účetní, lo m o cn y personál tv o řili: 1 dozorkyně, 1 kuchařka, 5 služek pro kuchyni a 6 služek pro úklid v universitních in tern átech 2 domovníci. In v en tá ř universitního in te rn á tu zůstal nezm ěněn; byl pouze doplňován a sta ré neupotřebitelné kusy nahrazeny novými. S tá tn í subvence na letošní stu d ijn í rok zůstala nezm ěněna Dluhy poslucháčstva k 30. září 1925 činí Kč 3703 — . Dosavadní in te rn á tn í m ístnosti potřebám stu d en tstv a již nedostačují. Mužský in te rn á t v S chiff bečko vě zahradě je st plně obsazen, ba přeplněn, a nutno bohužel i m nohé potřebné a nem ajetné s tu ­ dující pro nedostatek m ísta odm ítnouti. i in te rn á t v C intorínové ulici začal se nákladem asi 1,200.000 Kc, který- povolilo m inisterstvo veřejných prací a fi­ nanci, adaptovati a rozšiřovati, aby byla získána řada nových m ístnosti obývacích a pro akadem ickou mensu velká jíd eln a a kuchyne. P řes to však se ukazuje stále naléhavěji potřeba vybudova ti n o \ý a p io stra n n ý a zdravotně vyhovující in te rn á t; kuratoiium i akadem ický senát věnuje této otázce plnou pozornost a péči. Tělesná výchova byla pěstována v akadem ické Y. M .C . A a Slovenském sportovním klubu „ U n iv ersita“ . Lehkoathíetické m eziuniversitní závody byly i letos pěkně obsazeny. N ávrh na obsazení lektorátu tělesné výchovy nebyl dosud proveden. , . S tudentské spolky pracovaly na poli stavovsko-sociálních zájm ů v úplné shodě s akadem ickým i úřady. G. učinilo r. 1924/25 opět značné pokroky.

U m ístění un iversity

Za účinnou podporu v tom sm ěru universitě poskytnutou činím vřelé díky pánům m inistrům školství a národní osvěty, \e ie jn ý c h piací, financí a zejm éna přítom ném u panu m inistru s plnou mocí pro správu Slovenska. Rovněž s díky vzpomínám re fe rá tu m in. veřejných prací a jeho úředníku, dozorem s ta ­ vebním pověřených. a) Budova právnické fak u lty v K apitulní ul. č. 1 byla adaptovana značným nákladem . P ráv n ick á fak u lta získala tím nové m ístnosti jed n ak přístavbou v m ansardách, jednak po rekto­ rá tu a akadem ickém senátě, pro něž bylo n a ja to sedm m ístností v palaci „Českomoravské-Kolben“. Kromě toho byla v y sta­ 18

věna zvláštní budova au d ito ria m axim a. H orlivou péči o vy­ budování fak u lty projevil i stavební re fe re n t právnické fak u lty prof. D r. H orná, začež vyslovuji mu zde povinné díky. b) N a lékařské fak u ltě byla otevřena klinika orthopedické ch iru rg ie v budově G rand S anatoria, kterou s tá t zakoupil a skvěle vybavil, dále byla dokončena p řístav b a kliniky oční a za­ h á je n a byla p řístav b a kliniky zubní a dívčího in te rn átu . Stavba I. budovy theoretických ústavů lékařské fak u lty blíží se svému dokončení; p ro jek t II. budovy theoretických ú stavů je s t před­ m ětem úředního jednání. Zatím byly um ístěny některé ústavy (anatom ický, biologický, histologicko-em bryologický) ve starém invalidním b arák u v Schiffbeckově zahradě. c) U m ístění filosofické fa k u lty zlepšilo se pro ti m inulým letům potud, že rozhodnutím m in isterstv a školství a národní osvěty byly této fak u ltě přikázány další m ístnosti v gym nasiu v R eichardově ul., totiž krom ě m ezzaninu, k te rý již fak u lta m ěla, též přízem í a p rv n í p a tro v levém křídle budovy. Tím bylo lze u m ístiti: v přízem í sem inář pro hudební vědu a dějiny výtvarných u m ě n í; v m ezzaninu všecky sem ináře filologické (totiž slovanský, germ ánský, rom ánský, klassický, anglický a srovnávací) ; v I. p a tře sem inář historický, národopisný, země­ pisný, filosofický a paedagogický. M ístnosti tak to rozdělené bylo třeb a adaptovati a c p a třiti novým nábytkem a jiným v n itřn ím zařízením . Tyto práce zabraly celý zim ní sem estr, ale m ají za následek velký pokrok v zařízení sem inářů a usnadnění práce v nich. Všecky sem ináře nem ohly bohužel býti stejně dobře vybaveny, takže bude tře b a o p a třiti v budově dívčího gym nasia další m ístnosti a vymoci další nábytkové zařízení. Zejm éna nem á filosofická fa k u lta dosud dosti zvláštních před­ náškových síní, takže se m usí přednášeti prozatím v sem inár­ ních m ístnostech. Také úřední m ístn o sti (kanceláře děkanství a vědecké zkušební komise) nebylo lze um ístiti v budově gym nasijn í a m usily býti pro ně n a ja ty m ístnosti v 1. p a tře ve F r a n ­ tiškánském klášteře. Rovněž tyto m ístnosti byly adaptovány a nábytkem opatřeny. Všemi těm ito pracem i bylo umožněno, aby se nadále m ohla filosofická fa k u lta již volněji rozvíjeti. Velmi naléhavou je s t potřeba novostavby ad m in istrativ n í budovy pro univ ersitn í úřady, E xtensi, Sbor pro sociální pečli­ vost. V budově té by byly též síně pro slavnosti a promoce, neboť dosavadní m ístnosti, jichž se používá k těm to účelům, nejsou ani dosti veliké a ani vhodné. Pokud se týče d e fin itivn í v ý sta v b y university, usneseno bylo konečně a definitivně s e trv a ti n a pro jek tu výstavby uni­ v ersity n a pozemcích u K arlovy Vsi, jakožto za daných pom ěrů jediném vhodném m ístě.

19

U n iversita se právem pokládá za vyvrcholení kulturního života národního, za m ísto, v němž nejlepší síly národa p racu jí o poznání pravdy a v této činnosti se sp o ju jí se zástupci všech k u ltu rn ích národů ke cti svého národa a k pokroku lidstva. Snahou naší university bylo vždy vzbuditi na Slovensku pro tento vysoký úkol plné porozum ění. J e st potěšitelným zjevem, že zájem veřejnosti slovenské o universitu stále stoupá. K podnětu slovenské odbočky N árodní rad y československé povšim la si četná m ěsta potřeb university Komenského (Nové Město nad Váhom, B anská B y strica), dále některé spolky (Živena) a uči­ nily projevy pro dobudování university. Rovněž československý tisk věnoval potřebám university vždy plnou pozornost. Všem těm platí náš vřelý dík. Konče svoji zprávu m ám za svou povinnost vysloviti vřelé díky slovutným členům senátu za podporu, kterou m ně v mém rek to rátn ím roce poskytovali. A nyní ještě několik slov k Vám, cives academ ici. P ři své installaci rektorské jsem Vás upozorňoval, abyste přese všechny nesnáze sociální, jež Vás tíži a přese všechny pro­ blémy, jež mladou mysl uchvacují, nezapom ínali svého prvého úkolu, totiž věnovati se odborném u studiu, pro které jste byli na universitu vysláni, a v brzku a úspěšně ukončili svoje studium , abyste mohli v životě národním co n ejd řív e jako vůdci jeho pracovati. Jsem rád, že výzva tato došla u Vás upřím né odezvy, jakož jsou toho dokladem promoční projevy od nových doktoru při promocích pronášené. Jin a k s uspokojením k o n statu ji, že styky mezi mnou a m lá­ deží akadem ickou byly vždy srdečné a vzájem nou důvěrou ne­ sené, a že nebyly žádným i příhodam i zkaleny. D ěkuji Vám za to.

20

RECTOR MA GN I F ICUS P R O F . P h . Dr . M I L O Š W E I N G A R T . Životopis. N a stu d ijn í rok 1925/26 zvolen byl za re k to ra university Kom enského Ph. Dr. Miloš W eingart. Volba jeho byla potvrzena výnosem m in is tra školství a národní osvěty ze dne 23. června 1925, čís. 68.254. Zbývá mi čestný úkol, uvésti n ěk terá význačná data ze životopisu nového rek to ra a odevzdati mu odznaky důstojnosti rektorské. Miloš W eingart narodil se v P raze dne 21. listopadu 1890. S tudia gym nasijní i universitní konal v Praze. N a universitě studoval slovanskou filologii, srovnávací jazykozpyt, klassickou filologii a filosofii. N a doktora filosofie byl prom ován sub summ is auspiciis dne 19. června 1913. Od ledna 1914 do konce roku 1918 byl professorem stá t. gym nasia v Praze III. Vedle toho byl od ja r a 1910 do června 1914 knihovníkem slovanského sem ináře pražské university a v letech 1915— 1918 členem redakční kance­ láře „Slovníka jaz y k a českého“ při české Akadem ii věd a umění. H abilitoval se pro slovanskou filologii na pražské univer­ sitě dne 24. července 1919 a byl soukr. docentem tam též v letech 1919— 1921. V týchž dvou letech byl také sekretářem E xtense pražských vysokých škol. Řádným professorem slovanské filologie na universitě Ko­ m enského v B ratislavě byl jm enován dne 14. září 1921. Zde se věnoval krom ě činnosti učitelské především organisaci a budo­ váni knihovny slovanského sem ináře spolu s ostatním i pp. ředi­ teli tohoto ústavu. Podal podnět k vydávání Sborníku a jš p is u filosofické fak u lty , jichž je st redaktorem spolu s proľ. TTeidlerem a po jeho sm rti spolu s prof. Chaloupeckým a Králem . Na po­ čátku r. 1923 dal podnět a stanovy k založení Extense university Komenského, jejím ž jest od té doby předsedou, a pořádá před­ náškovou činnost krom ě B ratislavy po celém Slovensku a ve Vídni. Ve stud. roce 1924/25 byl děkanem filosofické fakulty. N a podzim roku 1924 byl zvolen m im ořádným členem III. (filologické) tříd y české A kadem ie věd a um ění, v níž je členem několika speciálních komisí (to tiž : lexikografické, dialektolo­ gické a m ístopisné), a dopisujícím členem K rál. české Společ­ nosti nauk v P raze. Počátkem roku 1925 byl také jm enován předsedou slovenského odboru čsl. stát. Ústavu pro lidovou píseň. Je st též členem komise pro jazykové otázky karp ato ru sk é a členem komise pro reform u vzdělání středoškolských učitelů p ři min. šk. a n.o. v P raze a členem zdejší vědecké zkušební komise. L iterá rn í činnost jeho se týká různých oboru slovanské filologie. Ke studiím slavistickým byl přiveden cestam i po všech slovanských zemích, k teré vykonal již za let gym nasijních, zvláště pak čtyřm i studijním i cestam i do Ruska, k teré vykonal 21

v letech 190y— 1914. N a pro g ram jeho slavistických prací měl rozhodný vliv Vatroslav Jagié, z jeho učitelů universitních pak zvláště prof. P a strn e k , Polívka, Zubatý, N iederle a Bidlo. Jeho vědecké p ráce tištěn é tý k a jí se především slovanského ja zyko zp ytu . K rom ě článků a recensí, uveřejňovaných v časo­ pise pro m oderní filologii, časopise N árodního M usea, v Listech filologických a v jiných časopisech od roku 1911, a lithografovaných univ. kollegií, p a tří sem zvláště ty to k n ih y : D obrovského In stitu tio n e s (ve Sborníku filosof, fak u lty univ. Kom enského č. 1(> a 38, r. 1923 a 1925) a P n s p ě v k y ke stu d iu slovenštiny (tam též č. 17, r. 1923), pak populární knížka V ý v o j českého jazyka (v P raze 1918). H lavním oborem jeho literá rn íc h prací byl dosud ja zy k a písem nictví cirkevnoslovanské. K rom ě m enších prací a re fe rá tů p a tří sem z prací sam ostatně vydaných zejm éna jeho promoční přednáška Počátky bogom ilství (v P raze 1913), sta ť Ilulhaři a Carihrad před tisíciletím (v P ra ze 1915), P it hled literatury bulharské (v P raze 1919) a B yza n tské kro n iky v literatuře c irkevn o slo va n ské (ve 3 svazcích, ve Spisech filosofické fakulty v B ratislavě 1922 a 1923 o 820 s tr .) . Tento spis byl poctěn ju b i­ lejní cenou K rál. české Společnosti N auk. Jeden čas také pracoval o dějinách nové české literatury, zvláště o Jaro slav u Vrchlickém . Sem p a tří jeho práce: Praha v poesii Jaroslava Vrchlického (1917), B ar Kochba (1920, obě ve Sborníku společnosti J a r. V rchlického), populárni knížka Jaroslav V rchlický (v P raze 1920), některé časopisecké články, a studie Problém y a m ethody české literární historie (v B ra ti­ slavě 1922). Konečně p racu je také o dějinách a organisaci slovanskí filologie. Sem p a tří zvláště jeho stu d ie: Š afaříkovy prán jnzyko zp ytn é (1913, v L aichterově L ite ra tu ře české XI X. stol., díl II., 2. vyd.), Život a dílo prof. P astrnka ve „Slovanském sliorníku“, který k jeho 70. narozeninám redigoval a vydal (v Praze 1923), O podstatě slovanské filologie (v B ratislavě 1921) a Sto kn ih slavistových (ve Sbírce přednášek E xtense U niversity Ko­ menského, 1924). Do problém ů slovanské vzájem nosti zasáhl rozpravou O je d ­ notnosti Slovanstva (A theneum 1922), k te rá vyšla také v bul­ harském překladě (v Sofii 1924). V aše M agnificencí! Odevzdávám V aší M agnificencí n ejp řed n ější úřad akade­ mický n a universitě Komenského, úřad rek to ra této university, a p ře ji Vám, abyste byl ve svém úřadování provázen plným zdarem a aby Vaše činnost byla ku prospěchu naší alm ae m atris a celé československé vědy. R ačtež přisto u p iti a vykonati předepsaný slib a přijm outi odznaky hodnosti rektorské. 22

REKTORA při

PROSLOV P R O F . D r a M. W E I N G A R T A

installaci

dne

28. l i s t o p a d u

1925.

P rv n í slova, s kterým i se nový re k to r ujím á svého úřadu, jsou slova díků. D ěkuji především V aší M agnificenci, z jehož rukou jsem p řija l ú řad rektorský. D ěkuji V aší M agnificenci za uvedení v tento úřad i za všecky vzácné pokyny, kterých se mi od V aší M agnificence vždy s neocenitelnou ochotou dostávalo. N echovám jiného p řán í, nežli abych svou úřední povinnost za­ stával právě tak , jako tom u bylo v uplynulém roce rek to rátu za m oudrého a opatrného vedení Vaší M agnificence. S tejn ě vřele děkuji všem pánům volitelům , jejichž důvěrou jsem byl postaven n a toto m ísto ta k význam né a vyznam ená­ vající. Bude mou opravdovou snahou, abych jejic h důvěru ne­ zklam al. Rovněž ta k děkuji všem pánům členům akadem ického senátu za přízeň, s kterou m ne v mém úřadě uvítali, a prosím , aby m i svou vzácnou podporu zachovali po celou dobu mého ú řa ­ dování. Konečně vřelé díky vyslovuji všem milým a váženým pánům kolegům všech tř í fak u lt, k te ří svým přátelstvím usnad­ ňovali vždy a usn ad ň u jí těžké, ale k rásn é působení na této uni­ versitě. Je to vzácný rys našich sborů professorských, že pracu ji vždy v otázkách vědeckých, vychovavatelských i veřejných se svornou jednom yslností a s hlubokým pochopením velikého po­ slání naší u n iv ersity na Slovensku. Kéž tato jednom yslnost po­ trv á i n a d á le ! S potěšením m usím zde konstatovati, že naše m ladá univer­ sita dochází čím dále tím větší pozornosti dom a i za hranicem i, ja k je p a trn é z přečetných blahopřejných dopisů, k teré naší uni­ versitě byly ke dnešním u dni zaslány. Znova a znova v y jad řu je se v těchto dopisech projev uznání a pochvaly nad tím , že naše m ladá universita za tak k rátk o u dobu svého trv á n í m ůže se pochlubiti velikými úspěchy vědeckým i a neobyčejně rychlým vzrůstem . V tom smyslu tlum očila nám k ancelář presid en ta re­ publiky blahopřání páně presidentovo. P rá v ě této chvíle posí­ lám e z tohoto shrom áždění panu presidentovi telegraficky projev naší neomezené oddanosti a úcty, prohlašující, že chceme i n a ­ dále spolupracovati ku blahu československého náro d a v duchu jeho zásad. S tejn ě srdečně nám blahopřálo předsednictvo m inisterské rady, pan m in istr zahraničí prof. D r. Beneš, pan m in is tr obchodu Novák, pan m in istr spravedlnosti Dolanský, pan m in istr sociální péče W inter, presidium m in iste rstv a školství a národní osvěty a m in iste rstv a financí, pan m in istr zdravotnictví Šrám ek, pan m in istr N árodní obrany U držal, m in. Hodža, K ro fta a biskup Zoch, pan p resident M ičura. Dále konsulát německé říše v B ra ti­ 23

slavě, vyslanectví naší republiky ve Vídni, guv ern ér a vice­ guv ern ér P o d k arp atsk é Rusi, předseda nejvyššího účetního kon­ trolního úřadu, předseda obchodní a prům yslové kom ory posl. Kornel Stodola v B ratislav ě; re k to r university K arlovy, rek to r university M asarykovy v Brně, k terý se vřele přim louvá za další přátelskou součinnost obou našich vysokých škol, rektoři české techniky v P raze a v B rně, rek to r vysoké školy zemědělské a re k to r vysoké školy zvěrolékařské v B rně. Dále H usova evange­ lická fa k u lta v Praze, Ruská právnická fak u lta a U krajinská u n iv ersita v Praze, re k to r německé university v P raze, rek to r německé techniky v P raze a re k to r německé techniky v Brně. Za řed itelstv í slovanského sem ináře v P ra ze blahopřeje prof. M ůrko naší universitě, „ k te rá m á velký význam pro s tá tn í a kul­ tu rn í život naší republiky“ . Zvláště vřele blahopřejí nám ředitelé slovanského sem ináře v B rně prof. Souček, Novák, T rávníček a H orák, děkanství filosofické fakulty brněnské. Rovněž M asary­ kova A kadem ie práce, za Klub historický prof. P ekař, za M asa­ rykův lidovýchovný ústav prof. P astrn ek . Dále školský spolek Komenský ve Vídni a východoslovenský odbor ú stř. spolku čsl. professorů v K ošicích; telegraficky blahopřáli M atice Slovenská z Turč. Sv. M artin a a A kadem ický spolek z Vídně. Z cizích učenců jm enovitě slavisté: bulharský prof. Conev ze Sofie, u k rajin sk ý prof. Kolessa, polský prof. Szober z V aršavy, dále něm ečtí slavisté, totiž prof. Max V asm er z B erlína a prof. E rich B erneker z M nichova, francouzský slavista A ndré Mazon z P aříže a holandský slavista N. van W ijk dopisem tra k y psa­ ným, jenž spolu s nám i v o lá : V ivat, crescat, floreat universita* C om eniana! Zvláště nás potěšily slovunskr uč< n> sftolrénosti, k teré se dnešní naší slavnosti živě účastní. T ak z K rakova poslal nám p. prof. Jan R ozuadoirski, pre­ sident polské A kadem ji U m iej^tnošci, dopis tohoto znění M agnificencjo! Prosz§ przyj ač m oje go race podziekow anie za laskaw e zaproszenie n a uroczystošč 28. listopada oraz najlepsze žyczenia naszej A kadem ji N auk i m oje z powodu tego obchodu, w którym osobišcie uczestniczyé nie možemy. Jan Rozw adow ski, prezes Pol. Akad. U. Podobně nám blahopřeje polské Tow arzystw o naukow e ve Lvově přípisem p. předsedy prof. B alzera a gener. sek retáře prof. Dqbkow ského. Ze Lvova rovněž došel projev, k terý zaslalo u k rajin sk é N aukové tovarystvo imeny ševčenko v tom to z n ě n í: 24

JlbiÚB, !\o

jih}!

26.1X1. 1925.

CBÍTJioro P eK T o p a iy KoMeHCbKoro YHÍBepcHTeTy b BpaTHCJiaBi.

HařÍMOjiofliiiOMy uecbKOMy YniBepcHTeTOBM, KOTporo npocj)ecopn i AOpeHTH BHBBHJIH B OCTaiUlHX pOKaX ľlOAHBy ľi/Uiy ripapK) na HayKOBÍM i Ky'ibTypniM no;ii, ó a w a e HayícoBe ToBapncTBO í m . IlJeBueHKa y JlbBOBi naMKpacmHX y c n ix is TaKO>K b hobím, uiKijibniM p o p i. HayKOBe T o B a pHCTBO b3hjio6h p a « o ywacTb b inaB rypanii ma Ha >kajib, nacnopniom mpyjxnoipi na ce ne po3wnsuomb. PenpeaeHTauTH yKpaiHCbKOÍ KHjibTypM nepecm iaioT b nucbMenHOio A op orofo cbím iu h p h h npHBÍT ToBapHuiaM n o BBaHiiio i npapi. 3 a HayKOBe T oB apncT B O ím

LlJeBneHKa y JlbBOBH

J l p . h 'itp H J io C m y flH H C b k m , ro;ioBa.

Ze Záhřebu tele g ra fu je nám Jugoslavenska A kadem ija znanosti i um jetnosti ta k to : Jugoslavenska A kadem ija prigodom instalacije novoga rek ­ to ra žele njem u i univerzitetu najb o lje uspeh u rad u oko slavenske uzajam nosti na polji nauke. M anojlovič, predsjednik. N e jk rásn ěji vy stih u je význam dnešní slavnosti předsed­ nictvo N árodní rad y československé v P raze, jež píše: V P raze dne 27. listopadu 1925. Vaše M agnificence! D ěkuji srdečně za milé pozvání k slavnostní instalaci Vaší jako rek to ra university Komenského v B ratislavě a dovoluji si projeviti upřím né blahopřání jm énem N árodní rady českoslo­ venské. Se zájm em četl jsem na pozvánce, že budete přednášeti o slovanské vzájem nosti v m inulosti a přítom nosti. J e to zajisté povznášející skutečnost, že v B ratislavě, n a půdě Slovenska, d ruhdy po tisíciletém útisku m aď arském a m aď arónském ko­ nečně osvobozené při obnově naší stá tn í sam ostatnosti před sedmi lety, p řed n ášíte n a fo ru vědeckém o té idei slovanské, k te rá tolik byla přispěla před sto lety k našem u národním u obro­ zení a za světové války k našem u československém u osvobození. D ruhdy byla m yšlenka slovanská nej běžnější zám inkou k bez­ ohlednému pronásledování b r a tř í Slováku zlobou m aď arskou. Kéž po všech zlých zkušenostech z rozdrobení Slovanstva v dě­ jinách, h istorie slovanská a jednotící slovanská m yšlenka p ři­ spěje k žádoucímu organickém u vývoji a dalším u mocnému roz­ voji především obou větví n áro d a československého! N ení po25

chybnosti, že slovanská věda je st tom uto žádoucímu vývoji bez­ pečnou oporou, ano základnou. Jednotu cestou dorozum ění po­ třeb u jem e zajisté ja k mezi národy slovanským i, tak zvláště také v našem československém národě sam ém . I're je m o íozvoji slo­ vanské vědy vůbec a v našem národě i na vzkvétajici universitě Kom enského v B ratislavě zvláště, výsledků nejzdarnějšich v zájm u vědy, národa, čs. republiky i všeho Slovanstva. S dokonalou úctou a o d d a n o stí: Národní rada československá. A d o lf P rokúpek, předseda N R č. a poslanec NS. S vděčností se obracím nyní k Vám , vážení a vzácní hosté, k teří js te svou hojnou přítom ností ozdobili naši starodávnou uni­ versitn í slavnost a dali js te svou účastí najevo, že tato slavnost není pouhou form alitou, nýbrž význam nou k u ltu rn í m anifestací, k te rá oceňuje důležitost jediné vysoké školy na Slovensku a ten veliký význam , jak ý přísluší vědecké práci na Slovensku právě nyní p ři budování nového národního a státn íh o života, la to vděčnost platí především pánům představitelům a zástupcům úřadů, z nichž je s t m ně milou povinností jm enovati zvláště: p. m in istra s plnou mocí pro Slovensko Dr. Kállaye a p. staro stu m ěsta B ratislavy D r. O kánika. D ěkuji oběma pánům za veškerou zájem a přízeň, k teré naší universitě dosud věnovali, a prosím , aby nám svou vzácnou podporu zachovali i nadále. Dále vítám zástupce županátu, p. vlád. radu Dr. M aršíka, p. polic, ředitele Dr. K lím u, p. velícího generála škvo ra a pp. zástupce zem. voj. velitelství, p. presidenta soudní tabule D r. K aj nora, p. přednostu re fe rá tu m in. š. a 11. o., m in. radu Dr. H< rdi ’trim, ostatn í pány přednosty bratislavských veřejných úřadů, ředitele a professory bratislavských škol a zástupce kulturních spolků. Zvláštním vy­ znam enáním je s t nám přítom nost pp. zástupců sousedních států , totiž pp. konsulů Jihoslavie, Polska, Itálie a Rakouska. S díkem vítám též účast pp. veřejných a politických pracovníků, zvláště pp. poslanců D rů D érera, H ally, Iv á n k y a š te fá n k a a pp. zá­ stupců denního i periodického tisku. * * * A 11a konec se s díkem obracím k Vám, občané akadem ičtí, m oji m ladí přátelé, m oji posluchači a posluchačky. Vaše p ří­ tom nost je s t mi znam ením , že dosavadní dobrý a p řátelský poměr mezi Vám i a učiteli university Komenského bude i nadále zacho­ váván. Ale chtěl bych této příležitosti použiti k tomu, abych Vám pověděl něco z toho, co m ám na srdci, když přem ýšlím o Vás a 26

o V ašem studentském životě. Bylo již častěji zdůrazněno, že V aše generace akadem ická m á obzvláště čestný a důležitý úkol, ja k ý se v životě národů vracívá sotva jednou za několik století. N a Vás bude, abyste spoluvytvářeli tra d ici slovenské intelligence, a vývoj této intelligence bude z valné části záviseti na tom, jac í budete Vy sam i. A tu bych si přál, abyste vědomi jsouce tohoto svého vůdčího postavení stali se hodným i svého úkolu. N ení to věc lehká. P řich ázíte do doby plné ještě k risí a neurovnaných s ta ­ ro stí z přerodu E vropy. N a Vás je a bude, abyste p ři této obrodné práci uh ájili a vydobyli intelligenci toho podílu, k terý jí právem náleží, ale k te rý jí dosud bývá někdy up írán . A byste však mohli svou práci a své n ároky plně u p latn iti, m usíte především Vy sam i v sobě překonati n ěkteré chorobné r y sy n y n ě jší doby. Takovým rysem vyplývajícím přirozeně z následků války a všeobecně rozšířeným je s t sta v jis té podrážděnosti a nespokoje­ nosti. Mnoho dřívějších sta tk ů bylo v těchto letech ztraceno, m nohá p řá n í nebyla splněna, leckteré očekávání bylo zklam áno. Z toho se rodí nejenom u nás, ale ve všech státech E vropy ona nespokojenost a jis tá psychosa, k te rá střízlivé uvažování a k r i­ tické posuzování n a h ra z u je projevy podráždění a nepokojných snah. V této situaci vyskytují se lidé ať kteréhokoli sm ěru sm ýš­ lení a v kterýchkoli vrstvách, ať učení nebo neučení, u nichž m ůžem e pozorovati dokonce jakousi r a d o s t z e z l a . A ť už ta to škodolibá rad o st p rý ští z osobní churavosti nebo soukrom é neuspokojen osti nebo konečně z tužby po slávě H erostratově, toho H e ro stra ta , k terý nem oha se dosti rychle proslaviti kladnou prací, zapálil chrám , aby zvěčnil své jm éno, — to jsou choré duše nebo malé duše. Je nám jich líto. Ale nemůžeme se jim i dáti odraditi ve svém dobrém , kladném díle. To, čeho potřebujem e m y všichni a co budete potřebovati do života především tak é Vy, je s t čisté oko a ja sn á tv á ř. R adostný pohled na život. Víme, že jsm e všichni nedokonalí, neboť jsm e lidé, ale m usím e si zachov ati důvěru v lidi, v jejich dobrou vůli, to jest důvěru v sebe sam a. N espokojenost, o níž jsm e m luvili, souvisí s jin ý m nezdra­ vým rysem naší doby, k te rý Vy m áte pomoci přem áhati. Je to jedním slovem m aterialistický shon po tom, co dříve bylo n a­ zýváno jenom prchavým i, nestálým i a m éněcenným i sta tk y to­ hoto světa. Dnes ještě pořád jako p řirozená reakce na přežité s trá d á n í válečných let jeví se u m nohých hlavní pákou jejich pracovního úsilí požitek nebo vnější pozlátko života. To pak vede k tom u, že ve shonu za mocí, bohatstvím a zábavou sahá se ke zbraním nevybíraným , ke zbraním sobeckým, ba dokonce někdy ke zbraním nepoctivým . N ap ro ti tom u V ám stavím jako p rvní a nej důležitější požadavek na občana akadem icky vzdělaného p evn ý a čestný charakter. Zesnulý slavista brněnské university prof. V ondrák, jehož předčasného ú m rtí i m y zde hluboce želíme, 27

pravil ve své nedávné rek to rsk é ř e č i: „Kdyby m už měl sebe více vědomostí, schází-li mu c h a ra k te r, ztrácí docela na své ceně. Tento nedostatek se nedá ničím vyvážiti. P racu jm e k tom u, aby tyto pojm y u nás splynuly v nerozlučnou jednotu, aby vždy byl nejen Slovan-člověk, nýbrž i m u ž-ch arak ter.“ To jsou zlatá slova. S tohoto m ísta jako Váš učitel V ám říkám , že je ovšem velice důležité, abyste byli pro své povolání ozbrojeni potřebnou m írou vědomostí, ale že ještě důležitější jest, aby každý z Vás byl dobrý člověk. B uď te vůdci svému lidu nejen svou rozumovou převahou, ale zvláště tak é svým m ravním příkladem . Ale k tom u, aby nedostatky ch arakterové byly překonány Vámi, je s t potřebí ještě něčeho třetíh o . Něčeho, čeho se naší době a také našem u stu d en tstv u často nedostává. A tu musím užiti slova, k teré dnes bývá často proskribováno, ba cynicky zesměš­ ňováno, ale k teré přes to nepozbude své ceny, to tiž: Vy m usíte m íti svůj životní ideál. V tom se právě liší mnozí naši vrstevníci od velikých našich předchůdců v době našeho národního obro­ zení. T e n k rát bylo možné nesm írně mnoho vykonati silami sla­ bými a nečetným i, protože ti lidé v něco velikého věřili, něčemu vznešenému zasvětili svůj život. To se dnes často nechápe. Ne­ chápe se, ja k je to možné, že dva lidé, vyzbrojení přibližně tým iž vědomostmi a nadaní celkem podobnými schopnostm i, m ají ne­ stejné výsledky; proč jeden p racu je mnohem rychleji a při tom lépe a užitečněji než druhý. To je tím , že ten jeden v něco věří, m á nějakou krásnou životní m yšlenku, a ví, že pro ni pracuje a žije. N eříkám , že tím to ideálem musí býti U nás v s e d l jedna a táž m yšlenka. N áš veliký Dobrovský řík al: „Judicia sunt li­ bera“ , m yšlenky jsou svobodné. Ale když i naše ideály budou se lišiti, nemusí to býti škodou, neboť je to právě různost myšlenek, k te rá naplňuje všestrannost života. Ale jestliže lidé opravdu dobří a ušlechtilí čestně usilují každý o svůj ideál, nemohou s e na konec nesejiti. Jeden z takových ideálu chci Vám doporučiti svou dnešní přednáškou, totiž m jňlrnku slorunukou. A v podstatě to, co Vám tu říkám , není ovšem nic nového a zejm éna již zde v B ratislavě bylo hlásáno. R. 1841 vracel se největší dosud básník slovenský a jeden z nejlepších slovenských duchů J a n Kollár, jehož pam átce chci zasvětiti tento den, vracel se ze své italské cesty do B řetislavě, ja k se ten k rá t říkalo. A zde shrom áždil kolem sebe slovenskou studující mládež, posluchače professora řeči československé Jiříh o P alkovičt\ družinu Ľudevíta štú ra , a ja k sám zaznam enal, tak to k nim prom luvil :*) „O brátil jsem já několik slov a výstrah, které mi již dávno n a srdci ležely, k těm to m ladým b r a tr ů m : že se srdečně těším , nejen já , ale se mnou všickni Slováci, z těch chvalitebných svě­ dectví, k te ré jim , nad žáky jiných národův, co do pilnosti, m rav“ ) C e s to p is p r v ý , k a p . p o sle d n í. 1862, I I I ., s tr . 314 n.

28

V iz S e b r. S p isv .1. K o llá ra . v P ra z e

nosti a řádného se chování, ja k p. p. profesorové ta k i jin í oby­ vatelé m ěsta tohoto d á v a jí: že jich ale prosím a napom ínám , aby již nyní ve m ládenství svém obzvláště na vzdělání svého osob­ ného c h a ra k te ru p rac o v a li: oněch, slavjanské mládeži vytýka­ ných chyb, totiž chabosti a slabosti, vrtkavosti a otrokom yslnosti, slovem bezcharakternosti se v a ro v a li: nap ro ti tom u, aby sobě zvolili stálost a setrv alo st v tom, co ve m ladosti dobrým a k rá s ­ ným býti poznali, pam atujíce na to, že není chvála dobře začíti, ale dokonati. Toto otcovské napom enutí, řekl jsem dále, není zbytečné, sm utná zkušenost mi je na jazyk klade, nebo mnozí z našich M ladoslavův, o nichž jsm e se, pokud ve školách byli, dom nívali, že někdy T a try z kořen vyrvouce je na nepřátele říceti budou, sotvy že prach školský z bot vyrazili a do života vstoupili, ochladli a ochábli, že se splnilo na nich to přísloví: „H o ra plodí m yš.“ N árodnost jejic h bývá prom ěnlivá, jejich m ládenecká nadšenost a horlivost slam oohnivá, blýskavé zlato je jic h lásky k národu zřídka vydrží průbu v ohnivé peci skuteč­ ného života. A předce nic z nás nebude, pokud sobě nevychováme pevné c h a ra k te ry a spartanskou činosilnou m laď, kteráby uměla pro národ i hlad a žízeň trp ě ti a nepodlehla ani chlebu ani ženě, ani prosbám ani hrozbám , ani bezejm enným listům , kočičím m u­ zikám, roztřísk án í oken a těm to podobným. N yní nám potřebí, ne tak hlav, knih a učenosti, jako rad ě ji srdcí, skutkův, charakt e r ů v : jen tím bude m ravný samocit ve všech nás povýšen a stav našeho národu zlepšen. V a ru jte se zoufání nad n á ro d e m : c h raň te se i při tuposti a nevděčnosti národu řík a ti, že on není hoden, aby se jem u nebo zaň někdo obětoval. — O statně vaše heslo buď vzájem nost, cokoli činíte, čiňte tak, aby se V aše city a m yšlénky, vaše spisy i skutky, slovem celá vaše československá národnost v m oři veškerého S lavjanstva kotvily. Ve všech národních snaž­ nostech, anobrž ve všech lidských věcech, přivykněte sobě vždy nejvyšší cíl a vzor k dosažení předkládati: skoupá skutečnost z ta ­ kového ideálu krom toho to co příliš a mnoho odčesne a zm aří.“ Tak mluvil před 84 roky v B ratislavě Ja n K ollár k sloven­ ské mládeži, a to je také m ůj pozdrav k Vám, občané akadem ičtí. Buďte z d rá v i!

PREJAVY Reč p r e d s e d u

ZÁSTUPCOV

STUDENTSTVA.

Sväzu slovenského s t u d e n t s t v a JU C . M i l o š a R u m a n a.

Z príležitosti te jto zvláštnej slávnosti V ašej inštalácie, do­ voľte mi, V aša M agnificencia, aby som V ás v mene S. S. š. teplý­ mi slovam i študentskej lásky k svojm u rektorovi čo nasrdečnejšie pozdravil, blahoželal k V ášm u vznešeném u ú rad u a požiadal Vás o V ašu m orálnu podporu študentských záujm ov, k to rá špecielne pre b ratislav sk é stu d en tstv o m á neoceniteľný význam. Pozdravujem Vás, V aša M agnificencia, s V ašim i slovami, k toré ste ráčili povedať pred veľkým zástupom ľudu z príleži­ tosti položenia základného kam eňa pre novú budovu „M atice Slovenskej“ v T urč. Sv. M artine, ako zástupca univerzity Ko­ menského, k to rej v čele sto jíte dnes: „Slobodném u národu slo­ bodná k u ltú ra “ . Základom vývoja slobodnej k u ltú ry je dokonalá univerzita. Dokonalá univerzita vyžaduje pečlivého vedeckého v y stro jen ia a vybudovania. Tým však nežiadam e, aby sa to stalo behom jedného roku, chceme len to, aby sm e behom n a jk ra tše j doby stali sa nadšeným i svedkam i nových základov u niverzit­ ného m esta, za ktorým túži celý univerzitný profesorský sbor, celé Slovensko, P o d k arp atsk á Rus a studentstvo celej republiky. Chceme-li, aby univerzita Kom enského vývojom svojím do­ sta la sa na úroveň ostatných dvoch univerzít, tre b a umožniť stu d en tstv u väčšiu návštevu, k to rá je jed in e možná „vybudova­ ním študentského akadem ického domova“ , čím sa rieši najp álči­ vejšia otázka bratislavského studentstva. V aša M agnificencia! Toto sú tie dve kardinálně i*ožiadavky, ktoré sú odkázané na V ašu m orálnu podporu, taktiež závislé na celom slávnom profesorskom sbore univerzity Komenského. Pôjde-li studentstvo m ajúc v čele svojho vzorného rektora a obetavý slávny professorský sbor i naď alej v snahe vybudovať univerzitu Kom enského od nových základov a dať útulok s tu ­ dentstvu v novom akadem ickom dome, som presvedčený, že naše výsledky nás nesklam ú. Srdečne by sme si priali, aby pom er štu d e n tstv a k svojm u rektorovi a profesorském u sboru i naď alej niesol sa v intenciách n a jk ra jšieh o spolužitia, k to rý bol vzorom od počiatku nášho uni­ verzitného života. Vo Vás, V aša M agnificencia, chceme m ať nielen vzorného rek to ra, ale i dobrého radcu, vodcu, dobrodinca a vlastného otca, k torý sa ochotne bude s ta ra ť o svoje deti, Studentstvo. Vo verejnom živote S. S. š. bude sa snažiť, aby titu l „ak a­ dem ik“ zvučne a príjem n e znel vo všetkých odvetviach nášho rozháraného života, a ako stavovská organizácia bude pečovať o to, aby štyl nepolitický a nekonfesijný bol zachovaný dôsledne a dôstojne. 30

V československej otázke, V aša M agnificencia, spolieham na Vašu diagnózu, lebo verím , že tak , ako ste ráčili naprosto objek­ tívne v slavianskej filologii nazrieť do duše slavianskej, že tak touto cestou privediete nás k poznaniu vlastnej tepny nášho užšieho národného života. V tom to znam ení chceme k ráč a ť za Vami, pracovať pre lepšiu vzájom nosť československú, pre pevnú jednotu štá tn u a p re veľký ideál slavianský. R eč p r e d s e d u Studentstva

Ústredia Katolíckeho JU C . M a r t i n a S o k o l a .

Pokladám si za svoju česť a m orálnu povinnosť, že pri dnešnej slávnostnej a iste veľavýznam nej príležitosti môžem sa zúčastniť oficiálneho prejavu, ako predseda Ú stredia Sloven­ ského K atolíckeho Studentstva. ú . S. K. S., ako ideová c en tráln a štu dentská organizácia, stojac n a stanovisku christianizm u a slovenského nacionalizm u, od prvých rokov svojho účinkovania plní svědom itě nielen svoju k u ltú rn u povinnosť n a poli slovenského národného života, ale chovala sa vždy s príslušnou úctou a loyalitou a j voči akadem ic­ kým orgánom . Toto ideové stanovisko nášho h n u tia ostane naším crédom a j naď alej a voči akadem ickým orgánom chovať sa bu­ deme s príslušnou ústou a loyalitou aj v budúcnosti, činiť tak budeme nielen preto, lebo ta k to dik tu je naše požitívné k resťan ­ ské vierovyznanie, náš národný a slavianský cit, ale a j n aša sy­ novská úcta a oddanosť, ktorou cítim e sa byť vôči Vám zavia­ zaným i. Keď v znam ení tohoto créda h n u tia slovenského katolíckeho stu d e n tstv a vyslovujem srdečnú vďaku J. M. odstupujúcem u pánu rektorovi D r. K arlovi Laštovkovi, k to rý priam o otcovskou láskou a starostlivosťou pečoval o poslucháčstvo univerzity a v iack rát p rejav il svoje srdečné sym patie s naším hnutím , z hlbín slovenskej duše svojej pozdravujem nového pána re k to ra J. M. prof. D ra M iloša W ein g arta a prosím ho, aby bol nielen naším láskavým a starostlivým otcom, ale keď potreba toho bude vyža­ dovať, aj prísnym a spravodlivým sudcom : prísnym preto, lebo slovenský národ v m inulosti zdeptaný nadvládou cudzieho im pe­ rializm u v záujm e vlastnej konsolidácie a upevnenia š tá tn e j je d ­ noty československej potrebuje mužov vzdelaných, sebavedomých a predovšetkým c h a ra k te rn ý c h ; spravodlivým — v pevnom pove­ domí, že i keď sa cesty naše rozchádzajú, i keď je medzi nam i rozdiel čo do svetonáhľadov, predsa konečný cieľ všetkých nás je jedon a ten istý : „M ravné a hm otné povznesenie slovenského n á­ roda a celej republiky československej“ .

R eč p r e d s e d u Sp o l k u a k a d e m i k o v »A c h d u t h« W i n t e r s t e i n a.

židov

V aša M agnificencia, pane prorektore! Ako predseda Spolku židovských akadem ikov „A chduth“ , dovoľujem si použiť tejto slávnostnej príležitosti, aby som sa od Vašej M agnificencie, ako na našu najväčšiu spokojenost’ účinkovávšieho rek to ra našej univerzity, v mene m ôjho spolku rozlúčil. Sme si vedomí, s akou ambíciou, m ravnou silou a vedeckým pracovaním Ste stál na čele našej univerzity, Ste záujm y Vašich poslucháčov chránil a konečne vedecký podklad a slávne meno univerzity Kom enského upevnil. A zvláště my, židovskí poslucháči, sme si toho vedomí, čo V aša ctihodná osoba vo vedení rek to rátu pro nás znam enala. Z príležitosti otvorenia hebrejskej univerzity v Jeruzalem e a zvláště Vašou prítom nosťou na slávnosti usporiadanej v B ra ti­ slave z tohože dôvodu Ste jasn e dosvedčil, že neznáte národnost­ ných a náboženských rozdielov na pôde rýdze vedeckej a konečne, že vykladáte našu dem okratickú ústavu tak, ako to z ideologie a prác nášho slávneho prezidenta krásne vysvitá. B uď te uistený, že tou istou oddanosťou a dôverou Vás p re­ vádzam e aj naď alej na V ašej ceste, ktorou sme sa Vás aj do­ tera z pridŕžali. Vaša M agnificencia, pane rektore! V m ene Spolku židovských akadem ikov „A chduth“ vítam e Vás z príležitosti V ašej rektorskej inštalácie. Spolok náš stojí tým to pod slávnou ochranou Vašej .Magni­ ficencie, čo je nám zárukou, že sa spolok vyvinie naď alej tak, ako sa to aj doteraz stalo. Vaše vedenie re k to rá tu je nám ale aj zárukou, že sa základy univerzity Komenského zabezpečia a slávné meno tejže v celom kultúrnom svete upevní. D úfam a som si toho istý, že zo stanoviska otázky národ­ nostnej a náboženskej nasledujete Vášho sl. predchodcu. Som presvedčený, že V aše slávné účinkovanie bude slúžiť k dobru nášho štá tu , jeho ľudu a tým aj celého kultúrneho sveta. P o z d r a v n ý p r e s 1o v p r e d s e d u A k a d e m i c k e j Y m k y u n i v e r s i t y K o m e n s k é h o J U D r a Š t e f a n a Ma z á k a , p r e d n e s e n ý na i n š t a l á c i i r e k t o r a d ň a 28. n o v e m b r a 1925. V aša M agnificencia, slovutný pane rek to re! I my v m ene Akadem ickej Ym ky univerzity Komenského dovoľujeme si Vás nadšene pozdraviť v tom to novom najvyššom úrade univerzity. 32

Sme nadšení touto slávnosťou a m usím e ňou byť nadšení, keďže n a stu p u je te tento slávny ú rad práve Vy. Veď poznali sme z Vašej reči, práve prednesenej, že schvaľujete naše zásady a že nás budete i naď alej podporovať v našej práci a v našej snahe po zdokonalení jednotlivca rovnom erným a súčasným zdokonaľo­ vaním rozum ovej, m ravnej a telesnej strá n k y našich osobností. Je totiž a i zostane pravdou, že základným predpokladom pre ku ltú rn u i hospodársku prácu v národe i štá te je všestran n e do­ konalý jednotlivec. N a jp rv m usím e sa sami vzdelať, zosiliť m ravne a telesne, a len potom bude nám možno s úspechom p ra ­ covať pre ľud i štát. A práve preto Vás ta k radostne, V aša M agnificencia, po­ zdravujem e, lebo vieme, že vykonáte všetko nielen k um ožneniu vzdelania, ale i k um ravneniu a telesném u zdokonaleniu sloven­ ského štu d e n tstv a i v tom to novom úrade tak, ako ste to už vzorne osvedčil vo svojom obore a svojich d oterajších funkciách. Vám, V aša M agnificencia, slovutný pane prorektore, ď aku­ jem za všetku prácu tu spom enutú, ale i za tú obrovskú nespo­ m enutú a neoficiálnu prácu v prospech univerzity a študentstva. N em ám e totiž iného prostriedku, ako sa Vám za ňu odvďačiť, len tento verejný p rejav , ktorý, prosím e, n eráčte chápať ako form alitu. R eč p r e d s e d u s p o l k u č e s k o s l o v e n s k ý c h f i l o­ z o f o v „Ľ u d e v í t š t ú r “ PhC. J. G a r a j a. Dnes zúčastňujem e sa slávnostnej inštalácie Jeho M agnificencie rek to ra, v tú to hodinu sledujem e slávnostný ak t uvedenia laňajšieho dekana našej filozofickej fak u lty do úradu re k to r­ ského. A v túto chvíľu prichodí mi vykonať obzvlášť milú povin­ nosť, aby som pozdravil Jeho M agnificenciu za „Ľ. š tú r a “ , spolok čsl. filozofov, aby som pozdravil nášho učiteľa, vždy s ta ro s t­ livého a ochotného radcu, zaslúženca o slovenskú filológiu a odtiaľ aby som spomenul i zvláštny vzťah poslucháčstva filozofie k te jto inštalácii. H odnotím e si Vás ako paedagoga. Tým, čo ste Vy dal nám do rú k v brožúrke „Sto kníh slavistových“ , neobdaril nás dosiaľ ničím podobným žiadny odborník. Z aopatrenie sem inára a zvláště sriadenie študovne pre slovanských filologov, akej ne­ m ajú ani na druhých veľkých univerzitách, systém prednášiek so stálym paedagogickým zreteľom , to všetko viaže nás k povďaku. Ste naším vzorom v odbornom snažení. V aša hlboká znalosť špe­ cialistu s veľkou koncepciou všestranných znalostí sú nám ja s ­ ným vodítkom ku práci. A v zásluhách o slovenskú filológiu chceme budovať na zá­ kladoch Vam i položených s uvedomením si domácich potrieb. Vďačíme Vám za spravodlivé riešenie problém u Czambelovho, R o č e n k a 1925—1926, s ip . íl.

33

za uhodnotenie Š afárik a, a prosím e Vás v m ene vedeckého Slo­ venska, aby ste svoje veľké znalosti a zkúsenosti po daných sm erniciach i naď alej uplatňoval pre budúci „Slovník sloven­ ského jaz y k a “ . R ešpektujem e V aše stanovisko v jazykovej otázke česko­ slovenskej : „jako slovenština bude od češtiny p ře jím a t je jí mluvnickou ukázněnost, ta k češtin a může vlivy slovenské syntakse a fraseologie u ch raňovat svou ryzost, dosti obroušenou“ . A prosím e Vás o to, aby ste cieľu dorozum ienia v takýchto z d ra ­ vých intenciách napom áhal stále. N aším posvátným a najväčším cieľom bude, tieto m yšlienky uskutočňovať a n e p re stajn e ich vštepovať v záujm e d rah ej vlasti, v oslobodenej vlasti so slobodnou vedou, u tv ára n ím vedy svoj­ ráznej s vlajkou našej d rah ej republiky. Len to nám sľúbte, že neodídete z našej univerzity a záujem o Slovensko budete m ať stále, že nás neopustíte, lebo ste nám nenahraditeľným , bo sme k Vám príliš p rirá stli.

34

SLOVANSKÁ VZÁJEMNOST V MINULOSTI A PŘÍTOMNOSTI.

Inaugurační přednáška r e k t o r a p r o f . Dr . M i l o š e W e i n g a r t a d n e 28. l i s t o p a d u

1925.

Po starém zvyku prosloví rek to r při své inauguraci před­ nášku ze svého oboru. Slovanská filologie je obor ta k obrovský a krásný, že poskytuje nepřehledné m nožství problém ů ak tu ál­ ních nejenom svým odborným významem, ale také svou souvis­ lostí se dnešním životem. Slovanská filologie se v té věci liší od některých jiných věd jí příbuzných, k teré spíše se mohou obmeziti na zájem uzavřených vědeckých kabinetů a nem usí do té m íry přihlíželi k naléhavým otázkám přítom nosti. Slovanská filologie však m ěla od počátku své existence vedle své vlastní vě­ decké ceny neobyčejně silný význam k u ltu rn í jakožto mocný či­ nitel v národním životě všech km enů slovanských. Ba, můžeme říci je ště více, že vlastně z valné části právě slovanské filologii děkujem e nejenom my, nýbrž všichni Slované za své národní obrození. Od počátku slovanské filologie zaznívá jako význam ná a často jako základní s tru n a m yšlenka nebo snaha o sbližování Slovanů, vše to, co jsm e uvykli nazývati slovanskou vzájem ­ ností. Ba můžem e říci, že byla to slovanská filologie vedle filo­ sofie, k te rá podávala theoretický podklad snahám o slovanskou vzájem nost a k te rá zároveň p ři tom tyto snahy sam a nejvíce prakticky prováděla. Z tohoto uznání důležitosti slovanské vzá­ jem nosti pro slovanskou filologii vysvětlím e, že zesnulý slavista V ondrák ve své rektorské řeči volil them a z tohoto oboru, a jeho příkladu chci následovati i já , neboť je to them a, o kterém podle mého soudu nikdy nemůžeme dosti přem ýšleti. V této těsné a k rásn é souvislosti slovanské vědy se slovan­ ským životem skrývá se ovšem tak é nejedno nebezpečí. Zejm éna to nebezpečí, aby se věda nezvrhla v prázdné fráso v ité politisování, ja k se bohužel často stalo. Toto nebezpečí je tím větší, že vědeckých studií o slovanské vzájem nosti je pom ěrně pořídku, a jediné soustavné dějiny slovanské vzájem nosti, k teré napsal český p rofessor varšavské univ ersity Josef Pervolf, nebyly dosud po čtyřiceti letech n ahrazeny novým vědeckým dílem. Ale ne­ bylo by dosti mužné ani dosti vědecky poctivé, vyhýbati se ně­ kterým problém ům proto, že jsou těžké nebo choulostivé. P rávě takovým problém ům m ám e se postaviti tv á ří v tv á ř a hleděti se s nim i vyrovnati, byť i silam i zatím nedostatečným i. Ke studiu slovanské vzájem nosti vede nás především tu na Slovensku genius loci. Víme všichni, že hlasateli slovanské vzá­ jem nosti byli především Slováci, víme, ja k právě tu na Sloven­ sku pro slovanskou ideu trp ěli, a to ještě před 10 lety. N ej35

vým luvnější jejic h theoretik Ja n K ollár přiveden byl k m yšlence slovanské nikoliv jenom pobytem na u n iversitě v Jeně a němec­ kým nacionalism em ponapoleonským , ja k se často uvádí, nýbrž již před svým odchodem do Něm ecka, zde, v B ratislavě za svých studií roku 1812. Ve svých Pam ětech nám zaznam enal, ja k se zde ve starém P re šp u rk u stýkal se stu d en ty jihoslovanským i, ja k od nich poznal jazyk církevněslovanský, a vyznává: „Již tehdy pro ­ letělo tem né tušení a cítěni mé srdce, že to v Slavianstvu jináče býti musí, že my všickni jeden národ jsm e.“ Vedle tohoto m ístního m om entu vede nás i m om ent časový. Prožívám e zvláštní dobu, kdy jsm e nuceni co chvíli zam ýšleti se nad tím , ja k bývalo před sto lety. Bylo tom u v těchto nedávných letech právě století, co vyšla p rv á a základní vědecká m luvnice církevněslovanská, Dobrovského In stitu tio n es (1822), bylo tomu sto let, co vydal Dobrovský svou epochální studii o počátcích slo­ vanské lite rá rn í vzdělanosti, totiž rozpravu Cyrill und M ethod (1823), bylo tom u nedávno sto let, co vyšlo básnické vyjádření slovanské m yšlenky, K ollárova Slávy dcera (182 1), a bude tomu za několik málo m ěsíců sto let, co nej větší dosud slovenský učenec Pavel Josef Šafařík vydal první své větší dílo vědecké a při tom první novodobý soustavný obraz slovanské lite rá rn í kultury, totiž Geschichte der slavischen Sprache und L ite ra tu r nach alien M undarten (1826). Tyto letopočty jsou však více nežli náhodná d ata. Ony m ají hluboký význam symbolický. Doba dnešní totiž připom íná v ne­ jednom sm ěru dobu tehdejší. Jako dnes, tak i te n k rá te Slované po světové válce, po otřesech doby napoleonské, za nových evrop­ ských proudu myšlenkových a v těžkých krisích sociálních sbírali své síly k novému národním u životu. N aše nynější cesta tedy může býti jen tehdy správná, budeme-li pokračovat i ve sm ěru tehdejších našich velikých předchůdců. Již tyto ju b ilejn í vzpo m inky v otázkách slovanských povznášejí naši sebedůvěru. Jak jin ý byl politický, k ulturní, národohospodářský stav tehdejších Slovanů a ja k jin ý je dnes! Roku 1824 volal K ollár ve své Slávy d c e ři: „Co z nás Slávu bude o sto roků ? Co že bude z celé E vropy?“ N adšená jeho proroctví byla daleko předstižena naší dnešní skutečností tak, ja k on a jeho přátelé ani v nejsm ělejších snech n etroufali si doufati. Veliký předchůdce Ivolláruv Josef D obrovský a jeho p řítel Bartolom ěj K opitar, Slovinec, již r. 1809 věřili, že teď jsou Slované na řadě, a jejich v íra se za našich dnů stala skutkem . N ikdy se v celých tisíciletých dějinách Slo­ vanstva neudál p ře v ra t tak ohrom ného rozsahu, jako je nynější osvobození slovanských národů a založení obnovených slovan­ ských stá tů . V této osudově důležité situaci ptám e se tedy, co jest slovanská vzájem nost.

Slovanskou vzájem ností rozum ím e cit a vědom í příbuznosti všech Slovanů a snahu tuto příbuznost v životě uplatňovati. Jsou sice i jin d e v E vropě m yšlenková hnutí poněkud podobná, jako byl pangerm anism us a jako je st panlatinism us, ale v kul­ tu rn íc h dějinách rom ánských národů nezaujím á panlatinism us a v k u ltu ře G erm ánů nezaujím á pangerm anism us ta k veliké a důležité m ísto, jako slovanská vzájem nost u Slovanů. A naopak zase v praktickém životě germ ánských některých národů, to je hlavně Němců, uplatnil se pangerm anism us mnohem více nežli se m ohla slovanská vzájem nost politicky u p latn iti u Slovanů j a ­ kožto panslavism us nebo panrusism us. To obojí vyplývá z d ří­ vější nesvobody Slovanů. Je jic h d řívější státo p ráv n í pom ěry dopouštěly na slovanské vzájem nosti jenom ráz defensivní. Slabí jednotliví členové slovanské rodiny chtěli se sbližováním vzájem ně p o dpírati a o p říti se při tom hlavně o svého nejm oc­ nějšího člena, Rusko, pro ti společným nepřátelům . P tám e se, do jak é m íry jsou takovéto slovanské snahy vě­ decky odůvodněny. Slované netvoří jednotku v sobě jednolitou a od ostatních evropských sousedů zásadně odlišnou po stránce anthropologické. Slované netvoří zvláštní racu, a pokud měli kdysi některé výrazné vlastnosti tělesné, vlastnosti ty byly po­ hnutým i dějinam i Slovanů a m nohonásobným křížením a častým stěhováním dávno přem ěněny a pomíšeny. P řes to je nepopira­ telné, že Slované jsou si navzájem co nejtěsněji příbuzní, a to dokazují jejic h jazyky. Jazykové shody byly také nejsilnějším i důvody u prvních hlasatelů slovanské vzájem nosti a byly u nich často přeceňovány. Nicméně je fak tu m , že se slovanské jazyky velmi výrazně od­ lišují oae všech svých sousedů. J e to především nejvýraznější část jazykové stavby, totiž t v a r o s l o v í . Slovanské skloňování sc svými dosavadním i sedmi pády, slovanské skloňování p řídav­ ných jm en složených, slovanské časování se svým čtverým typem přítom ného času a šesterým druhem neurčitého způsobů je sou­ stav a veskrze svérázná a v té úplnosti jinde se neopakující. Z rovna tak soustava slovanských h l á s e k , zejm éna přihlížím e-li k jejím nej sta rším znám ým form ám , je u Slovanů jednotná a nikde jinde neopakovaná. Jsou to zejm éna sta ré hlásky nosové a jerové, dále způsob posunování artikulace souhlásek v j i ­ stých polohách na přední p atro čili tak zvané tř i palatahsace. Je ště zajím avější je jednotnost slovanských jazyků po stránce s y n t a k s e. Velký počet slovanských pádů dává možnost velké bohatosti a rozm anitosti pádových vztahů, které dovedly velmi jem ně odstiňovati různý postup m yšlenkový; právě tak jem ná a původní je rozm anitost syntaktická v oboru slovesa, k teré jen u Slovanů m á m ožnost důsledně a soustavně v yjadřovati tak zvaný vid, čili způsob a délku trv á n í děje slovesného. A konečně i slovanský s l o v n í k je s t v oboru konkrétního názvosloví do­ 37

dnes velmi jednotný a četná slova znějí dosud tak a m ají týž význam jako před tisíci nebo p a tn á c ti sty lety, na p říklad m áti, voda. Tato jazyková příbuznost je s t v těsné souvislosti s jiným důvodem slovanské vzájem nosti, s důvodem zem ěpisným . Slo­ vané kdysi v dobách předhistorických obývali jednu společnou prav last, nedaleko od nás ležící, totiž širé roviny 11a sever od K a rp a t. A když jich přirozenou cestou přibývalo, poznenáhla se rozcházeli do nových větších, částečně nynějších svých sídel, ale p ři tom zachovávali vzájem nou zeměpisnou souvislost. T eprve pozdější vpády cizích živlů, zejm éna M aď arů koncem IX. století po K ristu , porušily částečně tuto zem ěpisnou jednotnost. Toto zem ěpisné sousedství způsobovalo tře tí důvod vzájem ­ nosti slovanské, totiž h isto rický, a to jednak v oboru histo rie po­ litické, jed n ak v oboru h istorie ku ltu rn í. V oboru h i s t o r i e p o l i t i c k é tře b a zaznam enat i, že se dály několikráte v dějinách pokusy, spojití alespoň nej větší část slovanského území v jeden společný celek. Takové pokusy byly zejm éna v V II. století západoslovanský s tá t Sam ův, dále jihoslovanská říše bulharského c a ra Symeona (893— 927), pak západoslovanská říše Boleslavů českých v X. stol. a po nich pol­ ského Boleslava C hrabrého (992— 1 025); následovala v tom sm ěru česká velmoc posledních Přem yslovců od druhé poloviny X III. stol. do roku 1306, potom spojení česko-lužické, vytvořené L ucem burky (1373— 1635), částečné spojení srbsko-bulharské za cara Štěpána D ušana (1333— 1355), spojení polsko-ukrajinské, počaté od K azim íra Velikého (1333— 1370), k teré trvalo v rozličném rozsahu až do X V III. stol., spojení po!sko-l>ěloruské prostřednictvím Litvy, v téže asi době započaté a dovršené unií lublinskou r. 1569, dále obnovené snahy o spojení stá tu českého s polským za válek husitských, provedené potom za posledních Jagellonců (1471— 1526), dále spojeni rusko-ukrajinské, které bylo obnoveno po příkladě zaniklého stá tu kyjevského znova za velmocenského rozm achu stá tu m oskevského od poloviny X V II. stol., a konečně veleříše ruských Rom anovců, spojujících od konce X V III. stol. až do konce světové války pod svým žezlem všecky km eny ruské a valnou část Polska, ovšem za cenu tro jih o dělení Polsky, z trá ty polské sam ostatnosti a omezování n áro d ­ ního života m aloruského. P řízn iv ější jsou doklady vzájem né souvislosti slovanské na poli h i s t o r i e k u l t u r n í . D ějiny k u ltu rn í až do X V III. stol. jsou u Slovanů více než u jiných evropských národu prosyceny živlem církevním a duchem křesťanským . N a podkladě života církevně křesťanského byla spojována velká část slovanská. Je to v podstatě dědictví cyrillo-m ethodějské doby, totiž jednotný jazyk církve a tím i veškeré lite ra tu ry ostatní, k terý byl rozšířen u většiny Slovanů balkánských a u všech km enů ruských. Tento 38

spisovný jazy k církevněslovanský byl vlastně až do racionalism u, tedy do X V III. stol., společným ku ltu rn ím nástro jem všech pravoslavných Slovanů. A třebaže se podle m ístních a časových pom ěrů v něm objevovaly drobné v arian ty , byl v podstatě po osm set let výrazem k u ltu rn í jednoty těchto pravoslavných Slo­ vanů. N a druhé stra n ě zase u západních Slovanů nalézám e rovněž n a podkladě církevního života, ovšem řím ského, a tedy v mezích k u ltu rn í oblasti latinsko-západoevropské, těsnou lite­ rá r n í součinnost Čechů s lužickými S rby a Čechů s Poláky. Po­ čátky lite ra tu ry polské ve XIV. ba i XV. stol. nejsou v podstatě z valné části nic jiného, nežli přepisy literá rn íc h pam átek sta ro ­ českých. A v počátcích západoslovanské renaissance a hum a­ nism u český jazyk měl v diplom atickém a aristokratickém životě Polska v XV I. stol. právě ta k důležité m ísto, jak é měl později v době rokoka v Polsku a částečně dosud m á jazyk francouzský. Tento k u ltu rn í vliv český oplatili potom Poláci Čechům v době rom antism u, když sam i jsouce vyspělejší nežli Čechové, svými básníky jim poskytovali vzory lite rá rn í, zejm éna i K arlu Hynku Máchovi. T ato lite rá rn í součinnost, totiž vzájem né působení jedné lite­ r a tu ry slovanské na druhou, ro zšiřu je se pak po celé oblasti slo­ vanské v X IX . stol. stále stoupající měrou. Zejm éna ovšem největší a nejvelkolepější lite ra tu ra slovanská, totiž ruská, vyko­ nává silný vliv na všecky m enší lite ra tu ry slovanské zprvu veli­ kými tv ů rci ruské poesie rom antické Puškinem a Lermontovem , potom velikým pokolením let čtyřicátých — klassickou družinou skvělých realistů od Gogola přes Turgeněva, Gončarova až k Tolstém u, a vrcholí nakonec v osudovém a m ystickém vlivu p roni­ kavé psychologie a extatičnosti Dostojevského. Podobně i t r a ­ diční poesie slovanská, vynesená k lesku právě pokolením rom an­ tiků, stáv á se obecným m ajetkem novodobé slovanské lite rá rn í k u ltu ry ; zejm éna jihoslovanské junácké písně a ruské byliny s tá v a jí se podobným literá rn ím pojítkem a vzorem všeslovan­ ským. Nem ůže býti naším úkolem, abychom dnes detailně sledo­ vali všecky ty to lite rá rn í souvislosti. Ale je tře b a říci, že n e j­ silněji se u p latň u jí v oboru vědy, zejm éna v oboru věd ducho­ vých, kde archeologie, národopis a jazykozpyt a lite rá rn í historie, m éně však h isto rie sam a a filosofie byly pěstovány tak , že to znam enalo častou nebo i trvalou vým ěnu k ulturních statků. To by byly aspoň některé povšechné rysy společného vývoje Slovanů, rysy, k teré odůvodňují novodobé snahy o slovanskou vzájem nost. * Ale buďm e n e stra n n í a přiznejm e, že právě v týchž oborech slovanského života, z nichž jsm e dosud uvedli podm ínky p ří­ znivé pro slovanskou vzájem nost, nalézám e také m om enty vážné, j í nepříznivé. 39

T ak vraťm e se především k oboru jazyku. S ta rá jednota jazyková pokračovala sice v dobách historických parallelním vývojem m nohých hlásek, tv a ru a vazeb; ale byl to přirozený důsledek sam ostatného národního života jednotlivých částí slo­ vanského světa, že se v tom to historickém vývoji uplatňovaly na­ mnoze proudy vzájem ně od sebe odchylné. Nebudem e tu zacházeti do podrobností, ale m usím e aspoň uvésti, že nejvíce tohoto oddalování jazykového je v oboru s l o v n í k a . Tak, jak různé cizí sousední národy působily na jednotlivé části slovanské oblasti, ta k do jednotlivých slovanských jazyku vnikala z různých stra n cizí slova. A nejen cizí slova p ře ja tá , ale také cizí způsob před­ stavování a vyjadřování. N a jedné s tra n ě byl to vliv latinský a německý, na druhé s tra n ě řecký, časem na západě přistupovaly vlivy francouzské a italské, částečně i španělské, na severo­ východě zase vlivy neindoevropské a na jih u turecké. Zejm éna rychlý novodobý vývoj k u ltu rn í od doby obrození ve stol. XIX. a XX. vynucoval si rychlé vytvoření zásoby slov ab strak tn ích a odborné term inologie. A tato v rstv a jazyková byla vytvářena bohužel nejednotně a někdy se zbytečným odstraňováním mezi­ národních latinsko-řeckých slov kulturních. A konečně tato novo­ dobá rom antická sam obytnost přinášela v jazyce ještě víc nežli novou lexikální v rstvu, ona přinášela s sebou dokonce vytváření n o v ý c h s p i s o v n ý c h j a z y k u . Tím se stalo, že počet spisovných jazyků u Slovanů vidím e v XIX. stol. p ř í l i š v e l k ý , větší, nežli to odůvodňuje vědecké rozpoznání jejich stavby, a větší, nežli to vyžaduje p rak tick á potřeba, a větší také nežli to doporučuje účelnost. O braťm e se k druhém u z uvedených oboru, k souvislosti zem ěpisné. Těsné sousedství zem ěpisné mělo a má pro slovanskou vzájem nost také nepříznivou strá n k u , neboť vedlo a vede k e s |h > rům o hran ice národní a stá tn í, zejm éna když pomezná přechodná nářečí přecházejí touto těsnou souvislostí z jednoho jazyka slo­ vanského do druhého často tak neznatelně, že skutečné o jazykové příslušnosti některých hraničních úseku slovanských mohly býtí odůvodněné spory. Jako v životě jednotlivcově dva příbuzní spolu sousedící často se nesnášejí pro spory o meze, ta k tom u bývalo i u Slovanů. K rom ě toho vzpom enuté již rozšiřování Slovanů do nynějších jejic h sídel přineslo ten neblahý následek, že nyní Slo­ vané, zaujím ajíce více nežli polovinu E vropy, dostali se do osidlovacích podm ínek velmi rozm anitých. R ůznost klim atu, různost ú tv aru půdy a různost vegetace i ostatního přírodního bohatství v nynějších slovanských vlastech způsobily, že jednotlivé slo­ vanské národy, k teré se v těchto vlastech vytvořily, časem vy­ tv ářely svůj život na podm ínkách hospodářských a sociálních velmi různorodých. Tím způsobem pak ani o zeměpisné ani o národopisné jednotnosti nemůže býtí řeči. A toto vše souvisí zase s tře tím uvedeným oborem, s histo­ rickým . V tom oboru se různorodost Slovanů projevuje nejvíce. 40

T ak především m usím e konstatovati, že všecky dříve uvedené pokusy o p o l i t i c k é sblížení některých částí slovanského světa byly jen dočasné a žádný z nich nezaujím á aspoň polovinu časového rozsahu celých slovanských dějin. Mimo to tyto do­ časné celky slovanské byly vytvářeny jenom buď energií jed n o t­ livce dobyvatele nebo zájm em dynastickým a s koncem zakla­ datele nebo vym řením dynastie se rozpadávaly ve své původní součástky, že by v těchto dočasných útvarech byla rozhodujícím vodítkem slovanská vzájem nost, to nemůžeme tv rd iti. A kromě toho je tře b a konstatovati, že z a c e l é t i s í c i l e t í h i ­ s t o r i e s l o v a n s k é se n e p o d a ř i l a n i j e d e n po­ kus o politické sjednocení všech Slovanů v jeden všeslovanský s tá tn í útvar. Toto ro ztříštěn í politické je částečně následkem a částečné příčinou k u l t u r n í h o r o z d v o j e n í Slovanů. A toto kul­ tu rn í rozdělení nalézám e zase právě v souvislosti s uvedenou již složkou křesťansko-církevní. Byl to jeden z osudných následků nejen cyrillo-m ethodějské doby, ale tak é celé tehdejší situace východního Slovanstva, že církevním schism atem z roku 1054 byla slovanská k u ltu ra roztržena na oblast byzantskou čili řeckocírkevněslovanskou a na m enší oblast řím skou či latinsko-katolickou; k tom u později jako sekundární kom plikace p řis tu ­ povaly ještě jin é rozdělující m om enty církevní, na západě re fo r­ mace, na jih u Islam , na rozhraní západu a východu pokus o Unii (1596) a na východě sam ém ruské se k tá řstv í (rozkolnictví). Jako následky těchto církevně-kulturních kom plikací vidíme, že také ve světské kultuře, ať lite rá rn í či hudební či výtvarně umě­ lecké či ve filosofii nalézám e mnoho proudů mezi sebou nesouro­ dých a podm íněných různosm ěrnou orientací a různostranným i vlivy. Tím způsobem ovšem je velmi těžké a velmi odvážné mluviti o j e d n o t n é k u l t u ř e Slovanů a dokonce snad o j e d ­ n o t n é p o v a z e č i d u š i s l o v a n s k é , ja k se o to často dály pokusy. *

Z těchto vylíčených okolností vyplývá, že nemůžeme očekáv ati slovanskou vzájem nost jak o jedinou nebo aspoň vůdčí složku celého historického duševního vývoje slovanského. Slovanský cit nebo slovanské uvědomění nebo dokonce slovanská snaha sbližovací pro jev u jí se ve všech m inulých stoletích u Slovanů jen občasně, ba, možno říci, jen v ý j i m e č n ě , ony se p rojevují totiž jen ve zvláště význam ných m om entech jejic h dějin, ve chví­ lích, kdy duch národa se zachvívá, zejm éna ovšem ve chvílích národního nebezpečí. Z toho hlediska m usím e posuzovati ty do­ klady slovanství, k teré nalézám e u sta ršíc h slovanských spiso­ vatelů, počínajíc n e jstarším i k ronikáři. Z těchto k ro n ik ářů středověkých nejlepší a nejslavnější je letopisec kyjevský, často nazývaný N estor, k terý okolo roku 1100 napsal, že jazyk ruský 41

i slovenský (t. j. slovanský, církevně-slovanský) „odin“ (jediný) jest. A podobně jeho vrstevník v Čechách, Kosm as, m á m lhavé vzpom ínky na společné počátky Slovanů. A po Kosmovi jeho následovník, ta k řečený Dalim il, k terý na počátku XIV. stol. za kritického ro zv ratu starého českého stá tu Přem yslovců fo rm u ­ loval p rv n í uvědomělý p rojev nacionálni, m á tak é slabé rem i­ niscence slovanské. P řejd em e četné jin é podobné doklady. Osudovým pro rozvoj Slovanů bylo století X V II. To století lesklého baroka, k teré dalo největší politický i k u ltu rn í rozm ach západní Evropě, zejm éna F ra n cii, to století bylo počátkem pádu Slovanů. Buď je přip rav ilo o jejic h moc a nezávislost, jak o Čechy, nebo vedlo k ponenáhlém u rozrušování státu , jako Po­ láky, nebo hlouběji ohrožovalo samo bytí národní přívalem tu ­ reckým , jako zvláště Jihoslovany. Jenom m oskevský s tá t rostl a sílel. A v této kritické době objevují se nové výkřiky po slo­ vanské vzájem nosti. V lastenecký je su ita Bohuslav Balbín píše svou obranu jazyka slovanského, zvláště českého, a skoro sou­ časně s ním u Jihoslovanú vystupuje p rvní program ový hlasatel vzájem nosti, rovněž katolický duchovní, C horvát J iř í K rižanič (n a r. 1618, zem. asi r. 1683). K rižanič vypravil se na Rus k moc­ ném u m oskevském u caru se smělou utopií, aby všichni Slované byli sjednoceni pod žezlem m oskevským politicky, aby byli sjed ­ noceni k u ltu rn ě Unií a aby byli sjednoceni jazykově p řijetím je d ­ noho společného spisovného jazyka, k terý on sám sestrojil na základě církevněslovanském s pom íšením složek z živých slo­ vanských jazyků. K rižanič nepochodil v M oskvě: byl vypovězen jako politicky podezřelý na 15 let na Sibiř. Nebylo to ten k rá te naposled, že slovanské nadšení bylo schlazeno oficielním i před­ staviteli Ruska. N ásledující potom úpadek Slovanů způsobuje, že p ro g ra ­ mové a soustavné hlásání slovanské vzájem nosti náleží až době nové, době slovanského obrození. P rv n ím takovým Slovanem je st zakladatel slovanské filo­ logie, J o sef D obrovský. V jeho korrespondenci se Slovincem Kop itarem a se Slovákem Ribayem se často vrací m yšlenka, že je na čase, aby Slované byli svorní. A veřejně vystoupil ve slovan­ ském duchu r. 1806, svým pokusem o všeslovanský vědecký orgán, svým „Slavínem “ , k terý podle vlastních slov vysílal ke všem slovanským b ra třím . Slavín je st význam ně zahájen biblic­ kým pozdravem vánočním : Slava v - vyšnich Bogu i n a zemli m ir v - člověcěch blagovolenije. „N a zemi pokoj, mezi lidmi dobrá vůle.“ V tom hesle prohlašoval Dobrovský sbližování Slovanů a v tom hesle form uloval vlastně on p rvní k rátce a ja d rn ě s l o v a n s k ý p r o g r a m h u m a ­ nitní. 42

Tuto jeho velikou m yšlenku vlastně jenom rozvedl Jan K ollár ve své „Slávy dceři“ a ve svých rozpravách o lite rá rn í vzájem nosti km enů slovanských, zvláště v německé z r. 1837. Ve smyslu Dobrovského a na rozdíl od K rižaniče K ollár obmezil slo­ vanskou vzájem nost jenom na pole lite ra tu ry a příliš zdůrazňo­ val zájem filologický. K ollárovu slovanství bývá všelicos vytý­ káno. Již vrstevníci mu vytýkali m lhavost v jeho pojetí Slavie, jako zejm éna realistický K arel Havlíček Borovský. Se stanoviska dnešní doby může býti vytýkána Kollárovi nepolitičnost, neboť on výslovně zdůrazňoval, že Slované se spokojují s trv ajícím m ezinárodním stavem a že vzájem nost je s t „jako by jenom tichá ovečka v životě n áro d ů “ . Ale m usím e m íti na pam ěti tehdejší v n itro stá tn í pom ěry, zejm éna censurní, které vlastně nic jiného ani nedopouštěly. N ap ro ti tom u i při této nedom yšlenosti poli­ tické K ollárův program byl ku podivu dobře prom yšlen a pro­ pracován co do prak tick é s o u č i n n o s t i k u l t u r n í . To, co K ollár v lite rá rn í vzájem nosti žádal, teprve vlastně naše doba může plně uskutečn it a m álo co m ůže k tom u dodat. K ollár totiž žádal slovanská knihkupectví ve všech hlavních m ěstech, výměnu knih, novin a časopisů, učitelské k a th e d ry slovanských jazyků a lite ra tu r, všeslovanský lite rá rn í časopis, slovanské odborné knihovny, srovnávací m luvnice a slovníky slovanských jazyků, sbírky národní poesie, lexikální sbližování slovanských jazyků, zejm éna ustálení term inologie a co možná sjednocení pravopisu. Co však bylo na K ollárovi nejvzácnější, to jest f i l o s o f i c k ý p o d k l a d jeho slovanství, totiž ona h u m a n i t a , k te rá spo­ ju je slovanství s lidstvím podle zásady: „Když zavoláš Slovan, ať se ti ozve člověk.“ P ro to tak é Kollárovo slovanství ukázalo se nejplodnějším ze slovanských program ů XIX. století. Ono mělo především nejm ocnější vliv na Jihoslovany. Applikací kollárovské vzájem nosti na pom ěry jihoslovanské vznikl illyrism ii8. N ejde nám teď o to, co u Jihoslovanů illyrism us před­ cházelo v dřívějších stoletích; ale fak tu m jest, že výsledkem illyrism u bylo lite rá rn í spojení srbo-chorvatských km enů štokavských, čakavských a kajkavských v jeden nynější lite rá rn í jazyk srbo-chorvatský. A tvůrcům illyrism u Ludevítu Gajovi a Stanku Vrazovi přísluší zásluha, že dobrovolně obětovali svůj rodný m ístní dialekt kajkavský ve prospěch rozšířenější a vytříbenější štokavštiny a ta k rozhodným způsobem přispěli k nynější sjed­ nocené Jugoslávii. T aké u jin ý ch národů slovanských působil K ollár. Je tře b a vzpom enouti zejm éna obrození m aloruského, kde družina ševčenkova v letech čtyřicátých založila v K yjevě Cyrillo-m ethodějské b ratrstv o , k teré ovšem bylo záhy ruskou vládou rozpuštěno. U Rusů sam ých v souvislosti s Kollárem , ale tak é působením jiných složek, zejm éna však vlivem německé idealistické filosofie Hegelovy vyrostlo slavjanofilství. Zjev ta k složitý a lite rá rn í 43

život ruský ta k pronikající, jak o slavjanofilství, nemůže ovšem býti v tom to přehledu podrobně hodnocen. Je tře b a m íti na m ysli jenom tyto hlavní m om enty: S lavjanofilství není jediný m yšlenkový proud ruské intelligence, nýbrž o vládu nad dušemi dělí se s ním ruské západnictví. N a jedné stra n ě tedy liberální a dem okratická orientace k západní Evropě, snaha spolupracovat s ní a přizpůsobit se k ní asi ve sm yslu p rogram u c a ra P e tra Velikého — na d ru h é stra n ě svět slovanský, východní, pravo­ slavný, isolovaný a isolující se od západu prý shnilého, věři ve veliké p říští poslání Slovanstva v duchu zděděného byzantského pravoslaví, domněle p atriarch áln ích řád ů ruských a politického sam oděržaví. Dále je tře b a m íti na pam ěti pozvolný vývoj či vlastně nenáhlý úpadek slavjanofilství, k teré klesalo s rom an­ tického idealism u let čtyřicátých, hlásaného zejm éna K irějevským, K onstantinem Axakovem a Chom jakovem , až k absoluti­ stickém u panrusism u D anilevského let šedesátých. Konečně za tře tí třeb a m íti na mysli, že slavjanofilství nebylo ani oficielním představitelem ruské politiky, nýbrž že tato zejm éna \ politice zahraniční používala slavjanofilstva jenom jako složky nelx) i zám inky své přirozené expanse na B alkán, zvláště k m ořským úžinám Bosporu a D ardanelám . Nesm ím e ovšem zapirati, že ve válkách, k teré v XIX. stol. tuto expansi projevovaly, totiž ve vál­ kách rusko-tureckých, ne ani r. 1828— 1820, ale zato ve válce krym ské 1853— 1856 a konečně ve válce r. 1877, že v těchto vál­ kách, vedených za osvobození pravoslavných balkánských Slo­ vanu, S rbu a B ulharů, skutečně se slavjanofilství projevovalo jako činitel průvodní, zejm éna jako vlivný prostředek ke tvořeni příznivé nálady ruské intelligence. Tato zásluha slavjanofilstva je st nesporná. Ale i při této zásluze slavjanofilství bylo jen |x>bočným zjevem duševním v životě ruském . Je to nejlépe viděti na té skutečnosti, že zejm éna v posledních desítiletích před válkou slavjanofilství ochabovalo a nestačilo na dirigováni zahraniční politiky ruské. Slovanské cítění v Hušku nedovedlo zarneziti annexi Bosny a H ercegoviny Rakousko-U herskem r. 1908 a ne­ dovedlo tak é plně se u p latn iti za všech těch událostí, k teré pro­ vázely války balkánské r. 1912— 13 a vypuknutí války světové r. 1914. Se stanoviska našich dnů jeví se tedy slavjanofilství ve všech svých odrůdách již jenom zjevem historickým a ukon­ čeným. Rovněž ta k jen dočasným a dobou překonaným jeví se nám č tv rtý druh slovanské vzájem nosti v X IX . stol., totiž austroslavism us. Zakladatelem jeho bývá neprávem vyhlašován K arel Havlíček B orovský; ve skutečnosti jeho prvním původcem jest vzpom enutý již v rstevník Dobrovského Bartolom ěj K opitar, pře­ svědčený západník. Tento již r. 1810 v článku „P atrio tisch e Phantasien eines Slaven“ doporučoval k u ltu rn í sjednocení všech Slo­ vanů mimo Rusko kolem Vídně a navrhoval zříditi ve Vídni sio44

vanské k a th e d ry a cen tráln í akadem ii, jakožto nej vyšší osvětovou in stituci slovanskou. Tento k u ltu rn í program rozšiřoval K arel H avlíček i na politické pom ery, vycházeje docela kriticky z pozo­ rování soudobého stavu tehdejšího Ruska. Ve své době tudíž měl austroslavism us jis té životní odůvodnění, které ovšem posledním vývojem politickým bylo úplně překonáno. Jakým si sm ířením všech citovaných program ů slovanských z X IX . stol. m ěla býti n a počátku XX. století p á tá form a slovan­ ské vzájem nosti, ta k zvaný neoslavism us, vytvořený zejm éna součinností některých politiků ruských, polských a českých, a z těch zvláště n áv rh y K arla K ram áře. Neoslavism us měl nespor­ ně některé dobré strán k y , zejm éna tu, že s ta rý k u ltu rn í program rozšiřoval a applikoval také na jin é strá n k y slovanského života krom ě zah raniční politiky, zejm éna tedy na součinnost hospodář­ skou (tak é fin an čn í) a společenskou. Používal p ři tom jako vy­ datné podpory zejm éna některých bohatě rozvinutých korporací m ezislovanských, zvláště sokolských a turistických. N aproti tom u byly mu vytýkány již v sam ých jeho počátcích tak é některé závady. N evytýkali bychom mu ani jako podstatnou závadu to, že se podobně jako kdysi Ja n K ollár loyálně spokojoval tr v a jí­ cími státn ím i pom ěry slovanských národů. Vždyť na zm ěnu ně­ jakou těchto m ezinárodních pom ěrů byly tehdy jakékoliv síly slovanské sláby. N aopak dobrým rysem positivního novoslavism u bylo, že se snažil pracovati k m írum ilovné součinnosti těch dvou velikých stá tů , ve kterých nej větší počet Slovanů žil, totiž Ruska a Rakousko-U herska. Novoslavism us tedy prostě jakožto zjev zajisté jenom dočasně m yšlený počítal s tím , co bylo. Ale n ap ro ti tom u nemůžeme ho sp ro stiti vážné výtky, že si v jiném důležitém problém u nepočínal dosti realisticky, totiž v problém u m aloruském čili ukrajinském . N a jedné stra n ě novoslavismus usiloval o sm ír Rusu s Poláky, na druhé stra n ě však nepřihlížel dosti ke vzájem ným potřebám a bolestem km enů ruských. O statně annexe Bosny a H ercegoviny a rychle kvasící události let potom následujících, k teré se řítily rychle ke světové vojně, sm etly novoslavism us hned v jeho počátcích, takže dnes jej křísiti v jeho tehdejších form ách bylo by předem nepopulární! •Jak viděti, všecky dosavadní program y byly vytvářeny jen s dočasného dobového hlediska a potřebují revise. Snad právě ta to jejic h dočasnost a, můžeme snad říci, jejic h ry s akcidenční způsobily, že se všecky ty to program y \ praxi nemohly projevo­ vali souvislým řetězem . P rak tick ý m i projevy těchto různých program ů — krom ě podniků literá rn íc h , zejm éna různých časopisů, jako byl zvláště český „Slovanský sborník“ E d u ard a Jelínka a potom „Slovanský přehled“ A dolfa černého, a krom ě projevů společenských, jako byly různé slovanské spolky a kom itéty, zejm éna dobročinné spolky na Rusi — byly slovanské sjezdy. 45

N ejde nám dnes o h istorii a vylíčení těchto sjezdů, ale o k rátk é konstatování je jic h význam u. Je st všeobecně známo, jak ý měl průběh a ja k skončil p r v n í s l o v a n s k ý s j e z d v P r a z e r. 1 8 í 8 , při němž Slováci, zvláště P a v e l J. Š a f a ř í k a Ľ u d o v í t š t ú r měli úlohu ta k vynikající. Ale i když víme, že plány sjezdové byly zm ařeny reakcí potom následující, tolik m usím e uznati, že s j e z d r. 1848 b y l p r v n í s p o l e č ­ nou veře jn ou polit ick ou m a n i f e s t a c í všeslo­ v a n s k o u p ř e d t v á ř í E v r o p y . T enkráte to bylo po prvé, že slovanská m yšlenka vystoupila z tichých kabinetů učenců a ze snění básníků do arén y politického života. T ato ne­ sporně epochální zásluha zůstane osm ačtyřicátníkňm trvale. N aproti tom u d r u h ý s l o v a n s k ý s j e z d u p ř í l e ž i t o s t i n á r o d o ­ p i s n é v ý s t a v y v M o s k v ě v. 18 67. pam átný se stra n y české účastí F r . L a d . R i e g r a o. F r o n t . P a l a c k é h o a se s tra n y slovenské zvláště účastí D ra M . M u d r o n ě a ./. J e s e n s k é h o , ukázal vlastně nejvíce tehdejší krisi slovanského světa i slovanské m yšlenky. N a jedné stra n ě útěk západních Slovanů po rozm achu N ěm ecka r. 18(U> z nebezpečí dualism u rakousko-uherského r. 1897 pod k řídla ruského orla — na druhé stra n ě rozpaky rozhodujících činitelů ruské vlády za k riticky napiatého pom ěru rusko-polského :>o ne­ šťastné revoluci polské r. 1881 a ještě n ešťastnější oné z r. 181)8. Tehdejší vyhlídky sněm ování slovanského byly tak m álo utěšené, že ke t ř e t í m u s j e z d u s l o v a n s k é m u došlo až po 40 letech, totiž v počátcich novoslavismu r. 1 9 0 8 v P e t r o h r a d ě a v P r a z e . (Jakým si pokračováním a zároveň předčasným ukončením porad novoslavism u byl potom sjezd v S o fii r. 1 9 1 0 . ) Sjezd r. 1908 nám typicky ukazuje vše to, čím až do p řev ra tu válečného stonaly jakékoliv praktické sbližovací pokusy slovanské: totiž onen roz­ por mezi cítěním a tužbam i účastníku na jedné s tra n ě a mezi střízlivým i pom ěry politické skutečnosti, zejm éna politického ro ztříštěn í a porobení slovanského, te n k rá t nezm ěnitelného. *

*

Hledáme-li tedy v tom to historickém přehledu slovanské m yšlenky to v ý c h o d i s k o , na k teré by n a š e d o b a nejlépe mohla navázati, tedy nalézám e jm én a jednoho velikého Slovana, který se vzácnou všestran n o stí v sobě spojoval i theoretické proniknutí slovanských problém ů i k u ltu rn í program i jeho filosofický pod­ klad i konečně praktickou politickou součinnost. A tím to veli­ kým Slovanem a naším dnešním východiskem je — M a s a r y k . Z důrazňuji, že toto prohlášení není jen obvyklým projevem po­ vinné oddanosti k představiteli stá tu , nýbrž hlubokým přesvědče­ ním, k teré logicky vyplývá z kritického uvažování o celém dosa­ vadním vývoji slovanské m yšlenky. M asaryk dal především svému slovanství nutný vědecký podklad analysou slavjanofilství a ostatních myšlenkových proudů novodobého R u s k a ; on dále 46

podrobil úvaze kollárovství a z něho podložil svému slovanství m ohutný základ filosofický, filosofii hum anity. On dále tuto theorii přenášel do životní p rax e svým učitelským , ba apoštol­ ským působením na slovanské studenty. On potom toto slovanství přenesl do politické činnosti svým pam átným zakročením v di­ plom atických aférách jihoslovanských, svým bojem pro ti A ehrenthalovi, a konečně je velkolepě dovršil svou činností válečnou. S těchto hledisek, s oceněním této všestrannosti, cítím e se nuceni nazvati M asaryka o t c e m m o d e r n í h o s l o v a n s t v í . A tu u zav írám : Ja k é m á toto přítom né slovanství býti? Z vylíčeného přehledu je s t naprosto jasné, že co se týče p ra ktické strá n k y , nem ůže se om ezovati na p o l e k u l t u r n í . To bylo možné kdysi, když je š tě život slovanský byl poněkud jedno­ stra n n ý , když ještě složky národohospodářské a sociální nehrály v něm takovou roli jako nyní. S te jn ě tedy jako se m ají společně shrom ažď ovat a vym ěňovat knihy a um ělecká a vědecká díla a jin é sta tk y k u ltu rn í, ste jn ě ta k je tře b a organisovat system a­ tickou součinnost na poli hospodářském i sociálním . Z k rátk a každá s trá n k a našeho života m usí býti pro n ik n u ta ustavičným zřetelem k věcem slovanským , k pom ěrům a potřebám ostatních slovanských národů. V tom sm yslu rozšiřujem e všestran n ě p lat­ nost starého dobrého hesla K olláro v a: Slavus sum , nihil Slavíci a m e alienum puto — „jsem Slovan, a vše, co je slovanské, je mi blízké“. A tu zase několik praktických pokynů k Vám , občané akadem ičtí. Nic při tom není příliš nepatrného ani všedního. K aždý m ám e možnost spolupracovati v slovanství ve svém vlast­ ním povolání, ve svém životě. Musí se začínati již m aličkostí, již tím , že soustavně sledujem e v novinách společenský i k u ltu rn í život ostatních Slovanů. To bude asi první krok. Ponenáhlu se každý z nás m usí s ta ra ti o to, aby takové zprávy o Slovanech čerpal přím o z původních pram enů, a to přivádí ke čtení slovan­ ských literá rn íc h děl, s počátku aspoň v překladech, potom ke studování slovanských um ění a hudby, ke čtení slovanských časo­ pisů a knih v původním jazyku jejic h a tím i k praktické znalosti jazyků slovanských. Je třeb a, aby každý z nás uměl čisti kyrilské písm o jakožto písmo většiny Slovanů, a aby se naučil rozum ěti aspoň jednom u slovanském u jazyku. M nohojazyčnost kollárovská není naším cílem, v tom sm ěru nechcem e přeceňovati filolo­ gické zřetele. To říkám , ačkoli jsem sám filolog. A konečně stačí, když si Slované navzájem porozum ějí, m luvíce a píšíce každý svým vlastním jazykem . Ale nezůstanem e p ři této knižní souvislosti. My především m usím e sam i z vlastního názoru poznati slovanský svět a ze­ jm én a své c e s t y podle toho zaříditi. P ři těchto cestách pak a po nich navazovat a pěstovat osobní styky mezi Slovanstvem zvláště mezi příslušníky svého povolání. 47

Toto může vykonati každý z nás bez ohledu na to, jakého je povolání. Ale u jednotlivých odvětví životních přisto u p í k tomu potom zájm y z v lá štn í: o r g a n i s o v a n á s o u č i n n o s t o b ­ e h o d 11 í, pěstující soustavně vým ěnu vhodného zboží především se zeměmi slovanským i, k teré se beztoho navzájem hospodářsky d o p lň u jí; o r g a 11 i s o v a 11 á s o u č i n n o s t p r ů m y s l u i p e n ě ž n i c t v í , zejm éna také co se týče obchodu c e n 11 ý m i p a p ír y a bursy. A tu se n askytá důležitá otázka o mezích a form ách slovan­ ské součinnosti politické. Vidíme v našem státě i jinde, že se nyní slovanské m yšlenky užívá také ve vnitropolitickém životě, totiž v program ech a p rax i jednotlivých stra n . Z těchto s tra n ic ­ kých form ulací vylučujem e hned předem m ezinárodní organisaci kom unistickou, k te rá je vlastně slovanské myšlence diam etrálně protilehlá a ohrožuje nejcennější vymoženost slovanské přítom ­ nosti, totiž nynější uspořádání státních pom ěrů slovanských. Jsou tu však některé jin é pozoruhodné form ulace, jako zejm éna s l o v a n s k ý a g r a r i s m u s , představovaný na Slovensku zvláště Milanem Hodžou a pojím aný jako trv a lý styk a součin­ nost slovanských stra n a g rá rn íc h . Z jin é stra n y m ám e zase snahy o u n i o n i s m u s, soustředěný nyní kolem m oravského V elehradu. K těm to form ulacím zaujím ám stanovisko takové: Ne­ stra n n ě není předem vyloučen žádný sm ěr, k terý chce poctivě spolupracovati ke sbližování slovanských národů, ať už celých nebo aspoň jejich částí. Ale toto částečné či stranické sdružování nesmí býti samo sobě účelem, nesmí sobecky spatřovat i v sobě samém své vlastní ukojení, nýbrž naopak takovéto snahy jsou vítány potud, pokud sebe sam y pokládají jen za p rostředek k vyš­ ším u cíli, to jest k harm onickém u postupu slovanských národů, ne-li všech, aspoň několika. Ale bývá v oboru politiky v poslední době tu a tam pro­ nášeno ještě sm ělejší p řá n í: po vytvoření s v a z u s l o v a n ­ s k ý c h s t á t ů nebo spojených stá tů slovanských. Je tře b a vysloviti se docela otevřeně o tom to snu. Viděli jsm e v předchá­ zející úvaze, že zeměpisné a veškeré o statní životní podm ínky slovanských národů se vyvinuly příliš rozm anitě, takže nikdy nedovolily, aby se v m inulosti k něčemu takovém u dospělo. Roz­ umí se ovšem, že co nebývalo, může býti. Ale ptejm e se upřím ně, zdali skutečně takové s tá tn í spojení slovanské může býti naším jediným politickým cílem? M ezinárodní smlouvy a m ezistátní pom ěry nemohou se říd iti jenom filologickým příbuzenstvím a citovým i zřeteli. V ytvoření slovanského svazu států , i kdyby bylo možné, vedlo by k politickému a tím i ke kulturním u a ho­ spodářském u isolování slovanského světa nejen proti západu, ale vůbec proti E vropě a proti velkým jiným útvarům politickým . Byla by to tedy vlastně jenom pozměněná koncepce Danilev48

ského. A ve svých důsledcích by m ožná později vedla ke zrození p říštích velikých m ezinárodních konfliktů. N etřeb a ani m luviti o tom, že takováto koncepce je dnes nedohlednou utopií, neboť je vyloučena, dokud ponenáhlý vývoj nepřinese jin é pom ěry nežli jsou dnes v největším stá tě slovanském, totiž v Rusku. Je proto m nohem rea listič tější a blahodárnější v mezích dnešních pom ěrů pěstovati dohodu a přátelstv í s ostatním i slovanským i s tá ty a upevňovati ji sm louvam i a svazky státním i, jak o se s naší s tra n y od sam ého počátku naší republiky skutečně děje. V tom sm ěru zah raniční politika našeho státu , ja k je s t representována m inistrem E duardem Benešem , nejlépe uspokojuje naše nynější slovanské potřeby. V takovém to pojetí ovšem není slovanský zřetel jedinou pákou. Ale nezapom ínejm e, že ja k jsm e viděli, nikdy v m inulosti nevyplňovalo slovanství cele život kteréhokoli slovanského národa, nýbrž bylo vždy jenom jednou z jeho ovšem důležitých složek. A toto střízlivé pojetí politické součinnosti slovanské je st také v souladě s je jí ideovou podstatou. Nezapom ínejm e, že všecky ty praktické cesty slovanských styků, o kterých jsm e teď hovořili, nejsou sam y sobě cílem, nýbrž jenom projevem a n á ­ stro jem tom u, co tvořilo v nejlepších jejic h představitelích, totiž v Dobrovském, Kollárovi a M asarykovi, podstatu slovanství, totiž k slovanském u lidství, k slovanské hum anitě. A tak nechci již užívati slova „slovanská vzájem nost“ ani slova „slovanská so lid a rita “ , tím m éně ovšem slova „panslavis­ m us“, nýbrž chci vše to n a h ra d iti te rm ín e m : slovanská spolupráce. A k čemu m á sloužiti tato slovanská spolupráce? Řekli jsm e si, že prožívám e jedinečnou dobu Slovanstva. Vždyť všichni Slo­ vané mohou nezávisle spolupracovati s ostatním i neslovanským i národy. V počátcích obrození slovanského, zvláště vlivem H erderovým , se rozšířila v íra v ušlechtilost a m írum ilovnost domnělé původní slovanské povahy. A toto idealisování Slovanů vyrostlo v době rom antism u až v rozm anité form y m essianism u, ať už to byl hlavně m essianism us polský nebo m essianism us ruského sla­ vjanofilství nebo částečně i kollárovský, totiž víra, že Slované nebo jejich část, ať Rusové či Poláci, jsou povoláni k tom u, aby svou čerstvou a čistou silou přinesli obrození a spásu unavené či porušené Evropě. Také na Slovensku byl m essianism us tohoto druhu rozšířen, zvláště v kroužku vlastenců, seskupených v Turč. sv. M artině kolem Svetozara Ilu rb a n a V ajanského ( t 1916). My víme dnes, z jakých psychologických a sociologických předpo­ kladů try sk a l tento m essian ism u s; m y víme, že ta to v íra ve velko­ lepé poslání dějinné měla především zažehnávati vlastní vědomí slabosti. Dnes po válce my této slabosti neznáme. R o č e n k a 192H

x ír .

4.

49

Ale n a druhé s tra n ě zase nejsm e ta k neskrom ní, abychom se mohli důvodně dom nívati, že by nás nějaké zvláštní či n ad ­ m ěrné schopnosti uzpůsobovaly k tom u, aby Slované se stali obroditeli či dokonce spasiteli sv ě ta : nikoli, m y chceme pouze spolupracovati jako rovní s rovným i, a víme, čeho svět dnes n e j­ více p o třeb u je: že to je m ír a m írová svorná spolupráce. V této živelně pociťované potřebě E vropy vstu p u jí Slované na m ezinárodní kolbiště. A tu ony idealisující představy o m írum ilovnosti a m írotvornosti Slovanů, p ředstavy sto a více let staré, nab ý v ají za dnešních okolností sm yslu tém ěř prorockého. Slované svou spoluprací m ají se tedy u p latn iti nejlépe tím , aby byli platně prospěšným i pomocníky k vytvoření oné s v ě t o v é h a r m o n i e , po k teré toužili již v m inulých stoletích jejich nejlepší duchové, zejm éna náš Ja n A m os K om enský a ještě před ním J iř í Poděbradský svým návrhem o Svazu evropských států. Ano, Spojené S tá ty E vropské, a nikoli jen slovanské, to je p rav é heslo dnešní doby. Spojené S tá ty E vropské za účelem svorné spolupráce všech lidí ke zdokonalení a ke zlepšení člověka. Spojené S tá ty E vropské svou te rrito riá ln í zaokrouhleností i svou v šestranností všech podm ínek k u lturních i hospodářských mohly by býti dokonalejším a plodnějším útvarem , nežli jen Svaz stá tů slovanských. E vropa tak to sjednocená by mohla, tak věřím , ote­ v řití pokroku člověčenstva nové skvělé dráhy. A Slované, jako noví m ezinárodní spolutvůrci E vropy, by mohli k těm to novým drahám přisp ív ati svou m ezislovanskou spoluprací. Tak se slo­ vanství projeví ve své s ta ré a nejčistší podstatě jako ušlechtilé lidství a ta k tak é Slované splní nejlépe svůj podíl a své poslání v životě přítom nosti. A tak te d y : S lo v a n s k o u s p o lu p r a c í k s l o v a n s k é h u m a n it ě

— to je s l o v o , k t e r é m y S l o v a n é m á m e a m ů ­ ž eme ř í c i a v ž i v o t u v á d ě t i ku p r o s p ě c h u na­ šeho národa i všech o statních národu slovan­ ských, ku b l a h u E v r o p y a v š e h o l i d s t v a .

50

Ř E Č R E K T O R A P R O F . Dr . M I L O Š E W E I N G A R T A KE S T U D E N T S T V U při

immatrikulaci

dne

15. p r o s i n c e

1925.

Cives A cadem ici! Oslovuji Vás tím to starodávným pozdravem, a chtěl bych tím probuditi ve Vás vědomí a cit, že smysl dnešního slavnost­ ního úředního aktu je v tom, abyste pochopili význam tohoto čestného titu lu , abyste slíbili, že ho budete hodni, abyste se od­ hodlali k tom u, že nejen za studijních let na universitě, nýbrž i vždy potom v životě za každé příležitosti budete jed n a ti tak , aby tento čestný název Vám náležel nejen form álně, nýbrž, i vnitřně. S táv áte se občany akadem ickým i, občany vysokoškolsky vzdělávaným i. Tím se dostáváte do nové společnosti, jejím iž členy js te až dosud nebyli, do společnosti občanů akadem icky vzděla­ ných. S táv áte se členy společnosti, k te rá chce a m á býti výkvě­ tem národa a státu , žijem e ovšem v době demokracie, t. j. rov­ ných p ráv občanů před zákonem. Ale v pojm u d e m o k r a c i e není z a h rn u ta n i v e 11 i s a c e. D em okracie neznam ená, že by všichni občané byli stejně cenní a stejn ě způsobilí. Vy m áte p a třiti mezi občany sice dem okratického smýšlení, ale vyššího druhu. Dnes nejsou občané akadem icky vzdělaní vždy na těch m ístech, k te rá by jim podle jejic h studií a způsobilosti náležela, ani jejic h práce není vždy podle své hodnoty s dostatek oceňo­ vána. N a Vás bude, abyste postavení akadem icky vzdělaných lidí v národě a stá tě h á j i l i , ale také, abyste je svou vlastní cenou pom áhali o d ů v o d n i t i. T itul civis academ icus Vám za druhé dává, krom ě tohoto vynikajícího m ísta v naší dnešní společnosti, k o n tin u itu histo­ rickou. S táv áte se nástupci a dědici těch statisíců občanů uni­ versitně vzdělaných, k teří již po celá století před Vámi v našem národě žili a pracovali. D ostáváte se do jejic h duchovní společ­ nosti. Vzpom eňte je n n aší n e js ta rš í university K arlovy, k te rá p racuje již po šesté století a vždy odchovávala tak é posluchače, přicházející ze Slovenska. Vy tedy nyní se stá v á te články tohoto staletého řetězu. Kéž s tím též citem úcty a vděčnosti, k te rý my chováme dnes ke všem těm to generacím , budou jednou na Vás vzpom ínati budoucí pokolení! Ale titu l „civis academ icus“ Vám dává za tře tí tak é ko n ti­ n u itu m ezinárodní. D ostáváte se tím do výkvětu m ezinárodní společnosti, dostáváte tím povědomí o duševní souvislosti celého vzdělaného světa. V ašim i duševním i b ra třím i jsou od nynějška vzdělaní lidé u všech národů, a je s t jenom na Vás, abyste spolu s nim i pracovali pro dobro vlastního národa i celého lidstva a spolu s nim i pěstovali s o l i d a r i t u d u ch a. 51

Tyto čestné výsady Vám ovšem ukládají také povinnosti, jejichž plnění m áte právě dnes slíb iti: že vždy budete ch rá n iti svou čest, že vždy budete pam ětlivi svého stavu, k terý bych n e j­ lépe nazval „ s t a v e m v y š š í h o 1 i d s t v í“ . P a m a tu jte si, že v tom okam žiku, jakm ile se dopustíte něčeho, zač se každý dobrý akadem ický občan m á stydět, v n itřn ě p řestan ete být i p ra ­ vými akadem ickým i občany, i když by Vám lidé na venek tento titu l nevzali. Chyby, kterých se tedy m áte v y střih ati, p rý ští vlastně všecky z jednoho z d ro je : že bývá š p a t n ě c h á p á n o to, co je nejd ražší výhodou universitního života, totiž „akademická svoboda“. Vidím e dnes, v krisích doby poválečné, že ve veřej­ ném životě vůbec svoboda bývá šp atn ě chápána, a to i lidmi do­ spělým i a starým i. M yslívá se, že svoboda je tolik, co zvůle, nebo tolik, co násilí. A přece svoboda znam ená z k rá tk a znát meze svých p ráv i povinností a jim i se říd iti tak, aby i druzí stejně ta k mohli je d n a ti vůči nám . A kadem ická svoboda je jenom applikací svobody vůbec na život universitní, nem ůže to tedy býti nic, co by bylo nadzákonným privilegiem Vaším nad ostatním i občany. A tu můžeme říci, že n ejčastější příčinou různých nezdarů na universitě bývá, že akadem ičtí občané jim i postižení nevěděli dobře, co to je akade­ m ická svoboda a ja k jí užiti. O tom tedy chci prom luviti několik slov. Budou to hlavně vzpomínky a rad y z mého vlastního života, neboť doba studentských let neleží ještě příliš daleko za mnou, a m noho se mi v těchto dnech pro Vás vybavilo v mysli, co bych mohl z vlastních studentských let říci Vám pro Vaše stu d en t­ ská léta. Vy teď prožíváte k r i s i p ř e c h o d u . Dospívajíce tě ­ lesně, rostete rychle také duševně, a při tom přicházíte do zcela nového prostředí. Je tedy úplně přirozené, že nové dojm y, na Vás dorážející, vzbuzují ve Vás houfy nových myšlenek a m yš­ lenkový kvas. Chci tedy m luviti nejprve o odborné, vědecké stránce Va­ šeho nynějšího života. Vy jste přišli nedávno ze střed n í školy a m áte si teď zvykati novému pracovním u oboru a novým pracov­ ním m ethodám . Co divného, že na některé z Vás přicházejí krise pochybností? D ostavují se tra p n é otázk y : zda tu jsem na p ra ­ vém m ístě? Volil-li jsem dobře fak u ltu či svůj obor? V těchto pochybnostech bývá po případě přim íšeno též zklam ání. Byli jste dříve vzdáleni un iv ersity a snad js te si ji představovali jinak, než jakou js te ji nalezli. K Vašemu upokojení Vám říkám , že tyto krise časem přejdou. Jsou vlastně dobrým znam ením , svěd­ číce o tom, že js te začali o své nové práci přem ýšleti. Snad u ně­ koho budou ty pochybnosti vážnější, takže skutečně povedou ke změně životního sm ěru : nuže takovou změnu, jeví-li se nutná, vykonati rad ě ji hned a neodkládat! Ale jin a k Vám doporučuji k lid ; čas a zvyk m noho řeší. A nalysujte sebe, rozm ýšlejte o sobě 52

a o své zvolené práci, a hlavně, p r o t o t o p ř e m ý š l e n í n e o d k l á d e j t e p r á c i samu! Ale u snaživých a svědom itých posluchačů v y škytají se i jiné pochybnosti. P ři pohledu na spoustu nové práce, k te rá je oče­ kává, vznikají v nich obavy, zda budou moci všem požadavkům vyhovět, zda zmohou s úspěchem celou tu rozsáhlou stu d ijn í látku. Tyto obavy Vás nemusí lekati. Vzpom eňte si, kolik tisíců a desetitisíců lidí před Vám i zmohlo úspěšně tytéž úkoly, k teré čekají Vás. Jako jim , ta k i Vám se zdaří složití zkoušky a dosáhnouti způsobilosti. Ale ovšem : s d o b r o u v ů l í a p o c ­ t i v o u , v y t r v a l o u p r a c í ! Ve veřejném životě našem v prvních letech po vojně objevila se jako jeden z příznaků po­ válečné duševní churavosti dom něnka, že týchž výhod, ba i více než odbornou kvalifikací a poctivou prací, lze dosáhnouti snáze a rychleji vedlejším i cestam i: osobním vlivem, pomocí nějaké mocné organisace, penězi a jin ak . N evěřte tom u! Možná, že se to v těchto neklidných dobách některým lidem podařilo, a sice n a č a s ; to je právě taková svoboda špatně chápaná! Ale oni se s tím časem špatně shledají. Vy už nevěřte těm jejic h vedlej­ ším cestám . To je vlastně podvod, a toho Vy nem áte zapotřebí. To dělají je n ti neschopní, k teří by poctivě nedovedli dosáhnouti toho, oč usilují. My však hájím e zásadu: M ísto pro schopné! A j á Vám říkám z přesvědčení: Kdo nepracuje, a ť n ejí! Jenom s ta ří a nemocní jsou z toho pravidla vyňati. P ro V aši práci, kterou tedy s dobrým i úmysly začínáte, chci Vám p oraditi především to, abyste od počátku hleděli v y u žiti času. To je omyl, že by se studium mohlo odkládati až na konec, na stadium před zkouškam i, a pak že se může za krátko všecko „ s trh n o u t“ . Vědomosti, v poslední chvíli nakvap do hlavy n a­ cpané, rychle se zase po zkoušce vykouří, a takový doktor vlastně doopravdy doktorem není. Jenom soustavný a vytrvalý styk s V a­ ším oborem Vám umožní, že se s ním sžijete, že s ním srostete, a že se Vám Vaše vědomosti stanou trvalým majetKem. Bývá častým zlozvykem, že noví posluchači v prvním sem estru či celém roce nic n ed ělají; dokonce to bývá jakousi rozšířenou tradicí, že se p rv n í rok, ja k zní německý term ín , „probum m luje“ . To je n e š tě s tí! Nem ohu Vás před tím dosti varovati. A rs longa — vita brevis, život Vám sotva stačí, abyste vykonali vše, co udělati m áte. Čas ve Vašem věku prom eškaný v rá tí se Vám, ale jenom jako zlý věřitel! Ovšem, vyzývám-li k využití času, nechci Vám tím ukládati, že m áte pracovati nějak nesm írně mnoho, snad 12 až 16 hodin d e n n ě ! D é l k a p r a c o v n í d o b y sam a o sobě nerozhoduje, a tak é mi neim ponuje. N evěřím , že by člověk vy­ držel trv a le ta k dlouho denně pracovati a p ři tom hodnotně p ra ­ covati. Schopnému a dovednému pracovníkovi stačí pom ěrně ne­ m noho pracovních hodin denně, a jis tě někdo udělá za 4, někdo za 6 hodin více práce, nežli jin ý za 8. Ale je tře b a pracovati in53

tensivne, s plným soustředěním a sebeodevzdáním , ba s napětím duševním . Z vykněte si pracovat intensivně! K takové intensivní práci je dobrou pomůckou m íti pracovní program . Rozvažte si, co vše m áte udělat, a co vše chcete udělat, určete si k vykonání toho všeho určitou dobu, a rozvrhněte si své práce do této doby na lhůty. Zvykněte si každou svou práci term inovati. N epochybuji o tom, že se Vám často nepodaří zachovati tento určený term ín a stanovený program , ale to nevadí. N ikdy se nám nepoštěstí dosáhnouti v životě všeho toho, co bychom chtěli. Ale nestanovíte-li si program a neurčíte-li si te r ­ m iny, pak vykonáte m nohem m éně nebo nic. Cena program ů a te rm in ů je právě v tom, že jsou n a š í m s v ě d o m í m a n aš í m p o p o h á n ě č e m k p r á c i . Vzpom ínám při té příleži­ tosti jednoho znam enitého bratislavského stu d en ta z doby před sto lety — mladého F r a n t i š k a P a l a c k é h o . Palacký si za svých studií ve starém P rešp u rk u vedl svůj proslavený „Každodeníček“ , kde si denně zapisoval, co dělal, co četl, o čem p ře ­ mýšlel, ja k se bavil, a také kolik u tra til. Radím Vám , pište si každý svůj zápisník. N em ám e dnes času na to, abychom psali podrobné lyrické a sentim entální deníky, jak é známe z id.vllických starý ch č a s ů ; ale můžeme si každodenně k rátce a věcně za­ znam enat, kde jsm e byli a co dělali, kolik jsm e u tra tili, co máme v y řídit a co se chystám e udělat. Dělám to již skoro od stu d e n t­ ských let. Tak Vám časem vyroste bezděčně kronika Vašeho ži­ vota. Ale co více: prohlížení těchto zápisníků po týdnech, |*> měsících zpět bude Vám velmi poučné: uvidíte, co jste udělali a co jste chtěli udělat. U vidíte tím , jak ý je rozdíl mezi plánem a skutečností, a to Vás p říště naučí lépe počítat i. A tak budete m íti s e b e s a m y j a k o s v é h o v l a s t n í h o u č i t e l e nad

sebou.

J in á strá n k a Vašeho odl>orného studia, proti které se z ti­ tu lu akadem ické svobody často hřešívá, je čistě školská. Páni posluchači cítív ají se povýšeni nad tím , aby ještě pravidelné chodili do školy, a slýchám , že na př. pp. práv níci v i. roce ne­ n ap lň u jí tuto m ístnost denně tak , jako je plná dnes. Studium in absentia je sta ré zlo universitního života. M yslívá se, že přece vše nebo skoro vše, čeho je potřebí ke zkouškám , je obsaženo v tištěných knihách nebo v lithografovaných arších, takže už není potřeba choditi poslouchat. Je pravda, že mnoho si m ůžete p ře­ čisti, ale je tře b a u m ě ti čisti! Zejm éna Vy, k teří k universitní práci tep rv e přicházíte, ještě se v tom p říliš nevyznáte, č isti, to je veliké um ění, a leckdo se tom u za celý život pořádně nenaučí N ejde je n o to, že se m áte dověděti odborné poznatky, ale Vy m áte si především osvojiti m e t h o d y své vědy, a neklam ejte se, to Vám žádná kniha dáti nemůže, to Vám dá jen živé slovo a výchovná p rax e V ašich učitelů. Konečně je pro Váš universitní život velmi důležité, abyste všichni složili všecky zkoušky, a abyste je složili suo tem pore, 54

v p rav ý a předepsaný čas, t. j. v nej k ratšíc h m ožných term inech. Z toho ovšem vyjím ám ty z Vás, k te ří se snad p ři studiích m usí živiti nějakým úředním nebo jiným povoláním. Ti opravdu m ají co dělat, aby svého cíle včas dosáhli, ale p ři pevné vůli se jim to tak é podaří. Povoláním nem yslím kondice, k teré snad m nozí z V ás dávají. Kondice jsou nutné zlo našeho studentského ži­ vota, poněvadž naši studenti jsou většinou chudí; ale ty Vás tolik nevyčerpají. Nuže hleďte, abyste každý byl hotov se svými zkouškam i ve 23— 24 letech svého věku a abyste šli hned potom jako hotový člověk do života. V a ru jte se „věčných stu d en tů “ , k teří své zkoušky nikdy nesloží, a „starý ch stu d en tů “ omšelých sem estrů, škoda každého roku, k te rý nepotřebně z tra títe . Tím ochudíte sam y sebe a zkracu jete svůj život. P ř í r o d u n eo š i d í t e .

*

* *

Ale nechci m luviti je n o Vaší odborné a vědecké činnosti. Není jenom věda na světě. A tu Vám kladu požadavek, abyste se snažili o víc, než jenom složití své zkoušky a dosáhnouti kvali­ fikace, k te rá Vám umožní živobytí nebo i výdělečnou činnost. Přál bych si, aby každý doktor byl také intelligent. To zní na pohled sm ěšně. Ale znám doktory, ba i učené lidi, k teré bych ne­ nazval intelligenty. Co to je „intelligent“ ? Homo, qui inteiligit. To je člověk, k te rý něčemu r o z u m í , nejenom něco z p a ­ m ě t i v í. To je člověk, k terý především rozum í svému oboru, ale tak é k terý se snaží rozum ět ž i v o t u . A tu to s c h o p ­ n o s t p o r o z u m ě n í nedá jenom jed n o stran n é vědění. Jedno­ stra n n é vědění čistě odborné může člověka nebezpečně zmechanisovati. Vy však m áte ze sebe v y tv áře ti h a r m o n i c k é h o č l o v ě k a , soum ěrně vyvinutou duši, k terá, i když se nerovná ztraceném u antickém u ideálu kalokagathie, aspoň se mu blíží, pokud to naše životní podm ínky dovolují. A tuto d u š e v n í s o u m ě r n o s t , a z ní vyplývající schopnost porozum ění Vám dá něco, co ozna­ čím slovem na pohled prázdným : to bude V aše k u l t u r n o s t . Kul­ tu rn o stí rozumím schopnost zajím ati se s porozum ěním také o jin é strá n k y života, než je mé vlastní odborné povolání, a i po těchto strá n k á ch sledovati život lidský s vytrvalou láskou. Z í­ skejte a uchovejte si pro vždy tu to duševní svěžest, z a jím a ti se o to, co je veliké a krásné. K teré jsou k tom u pom ůcky? Především láska ke knize. č tě te vytrvale. Dnes to bývá rozšířený zjev, že leckdo přestan e čisti, když už ho k tom u střed n í škola nenutí, takže se mu po­ tom znalost lite ra tu ry končí m atu rito u — nepočítajíc noviny a týdeníky. N ěkterý vážný pracovník by se Vám tře b a vysmál, kdybyste mu řekli, že by si měl vzít každý měsíc aspoň na jeden večer do ruky knihu v e ršů ; vždyť básničky p rý jsou psány jen pro chlapce a děvčata. To je škoda, že je taková pustota duševní 55

na světě. Čtěte hodně, ale v y b í r e j t e s i č e t b u . Není vzdělaný ten, kdo shltal m noho knih povrchně. N ení ještě vzdě­ laný ten, kdo zná ty knížky, k teré jsou právě n ejčerstvější a zrovna v módě. D nešní lite ra tu ra nejen u nás, ale v celém světě, je ve stad iu h le d á n í; prožívám e zase jednou přelom dob a p ří­ pravu nové k u ltu rn í periody. Proto časové plody lite rá rn í m ají do sebe m noho efem erního. Mezi efem eram i nenajdete pro sobe velkých učitelů. Jsem přesvědčen, že jeden z důvodu, proč naši velcí buditelé dospěli k takové duševní síle, byl ten, že čtli především velké autory, jak o tom svědčí jejich zápisky a korrespondenee. V ybírejte si tedy také Vy jen velké duchy za své lite rá rn í spolubesedníky. Goethe, Shakespeare, M ohére, Puškin, T urgeněv, Gončarov, Tolstoj, D ostojevskij, Mickiewicz, Březina — to budiž V aše lite rá rn í m ěřítko a Váš lite rá rn í podklad. Z mo­ derních snad především Shaw a Rolland. č t ě t e b i b l i — neboť také ona, a především ona, p a tří do světové litera tu ry , č tě te m em oiry a životopisy velkých m užů více než rom ány! Již z toho vidíte, že Vám doporučuji při výběru četby hledisko m e z i n á r o d n í , s v ě t o v é . O dm ítněte l i t e r á r n í p r ov i n c i á l n o s t . P a m atu jte , že u z a v ř e n o s t o c h u z u j e . Isolujete-li se ve své m alé světnici a přípravujete-1 i se tak o vol­ nou vým ěnu světových m yšlenkových statk ů , sami se ochudíte, žádná, sebe větší lite ra tu ra jediného národa neobsahuje všechno. Jenom všestranným rozhledem se vyvine celý člověk. J e to sm utné, že akadem ická mládež nyní zanedbává h u d b u . A přece hudba je to nejlepší, co m ám e \ našem národě. K |x>chopení hudby je důležitou pomůckou být i sám výkonným hu­ debníkem . Kolik z Vás umí pořádně h rá ti na některý hudební n á s tro j? Kolik z Vás je vycvičených zpěváku? Kde jsou student­ ské orchestry a studentské pěvecké kroužky, které kdysi u nás — ještě před 60— 50 lety — tak kvetly a podporovaly společenskou družnost? Hudbou ovšem myslím jenom skutečnou hudbu, nikoli to šum aření, které velké části obecenstva a také -tudentstva stačí ve veřejných m ístnostech. Mezi takovou a skutečnou hudbou je bytostný rozdíl. Neum ím si představiti, že by vzdě­ laný člověk — doktor! — nedovedl s porozum ěním prožívat Beethovena či W agnera, že by Sm etana nebyl podstatnou slož­ kou jeho duše. Jsou, bohužel, takoví lidé; znám je. Ale to je ba rb a rstv í, to není intelligence, byť i při tom byla učenost sebe větší. A m luvím dále pro sledování výtvarných umění. Tu nepo­ stačí někdy se podívati na několik nahodilých reprodukcí a po­ tom pronášeti prázdné fráse. Je tře b a si vycvičit oko a vnímací schopnost, je tře b a šlechtiti svůj vkus, a k tom u je nejlépe studovati dějiny výtvarných umění. Zde v B ratislavě nem áte obra­ zové galerie; prohlížejte tedy soustavně aspoň naše seriosní pu­ blikace o dějinách výtvarných umění, a jakm ile se podíváte do 56

některého velkého kulturního m ěsta za hranicem i, stu d u jte tam především galerie a architektonické pam átky. V um ění nehledejte jen krásu, hledejte tak é ideu. Vychová­ vejte se k f i l o s o f i c k é m u n a z í r á n í na své povolání i na život. S tu ­ d u jte dějiny filosofie. V yberte si aspoň jednoho filosofa, kterého pom alu pročtete a prom yslíte. Volte podle vlastních náklanností. P ročtěte pom alu některé m enší dějiny filosofie a system atický přehled filosofie, i když byste toho snad nepotřebovali ke zkouš­ kám . Snažte se tv o řiti si svůj vlastní názor na svět a v a ru jte se rozšířené lhostejnosti a netečnosti k filosofickým otázkám . N e­ říkám Vám, jak ý či k terý má býti Váš světový názor, žádná filosofie se dosud neosvědčila universálně platnou. Dobové i in­ dividuální podm ínky jsou rozm anité a mohou vésti k rozm anitým názorům . Ale m ějte vždy tu to m ožnost rozdílů na pam ěti. N e­ buď te neom ylnickým i a nevylučujte možnost revise svých n á ­ zorů. B uď te snášeliví k m yšlenkám jiných lidí a tím i k lidem vůbec. Snášelivost je vlastně věc slušnosti! Především pak tak tu a pozornosti vyžaduje Váš p o m ě r k n á b o ž e n s t v í . Nem luvím proti žádném u positivním u náboženství a proti žádné církvi. Vždycky bych si rozm yslil pronášeti o těchto věcech takové paušální od­ sudky, jak é bývají v módě mezi t. zv. pokrokovou částí stu d en t­ stva a studované veřejnosti. Mluvím z přesvědčení jenom proti náboženské lhostejnosti a proti náboženském u cynism u, které jsou tolik rozšířeny. Nechci Vám předpisovati, ja k m áte upraviti svůj pom ěr k náboženským o tá z k á m : to je věc Vašeho v n itř­ ního vývoje a Vašeho svědomí. P ro svou osobu m yslím, že jis tý základ ducha křesťanského je i dnes, a právě dnes, velmi dobrý i studovaném u člověku, zejm éna pro jeho m orálku. Filosofické obory, zvláště sociologie, Vás povedou k tomu. abyste se vůbec zajím ali o myšlenkové proudy a naléhavé o t á z k y p ř í t o m n é h o v e ř e j n é h o ž i v o t a . S ledujte je, i když snad jsou vzdá­ leny Vašeho speciálního odboru. Vždyť Vy se jednou m áte státi, ať už jako úředníci či advokáti a notáři, ať jako lékaři či professoři — o rg an isáto ry veřejného života. Přivede-li Vás osud do venkovských m ěst, do těch zanedbaných m ěst a m ěsteček sloven­ ských, budou se především na V ás u p ira ti oči, abyste poradili v otázkách kulturních, sociálních, ba i hospodářských. K tomu byste se měli přip rav o v ati. Proč by Vás neměl zajím ati na př. problém sice Vám odborně vzdálený, ale tak důležitý problém regulace vodních sil a s tím souvisící elektrisace Slovenska, k teráž by zde jednou m ohla p ře v rá titi nynější životní podm ínky? O těchto veřejných otázkách budete se dovídati asi nejprve z novin. Č t e n í n o v i n je dnes věc ovšem nezbytná. Ale pře­ ceňuje se a u nás se mu věnuje příliš mnoho času, hlavně při tom nekonečném vysedávání v kavárnách. Vždyť přece mnoho zpráv p ře jím a jí jedny noviny z druhých a z tiskových kanceláří, a v tom ostatku zbývá m noho plevy, efem erních, denních zájm ů či dokonce nevkusné sensačnosti nebo politikářského štvaní. 57

M aně se člověk ptá, kdo je tím to stavem více vinen, zda noviny sam y či č te n á ři? P řílišn é vysedávání při novinách, k teré jsou mnohým jedinou četbou, otu p u je pam ět a zatem ňuje soudnost. O veřejných otázkách, k teré se v novinách p ře třá s a jí, hleď te se inform ovati tak é z odbornějších pram enů, z odborných spisů a časopisů, č te n á ři jediných novin m ají klapky n a očích. Věci novinářské n ás vedou k důležité a choulostivé otázce, jak ý m á býti Váš pom ěr k politice. Myslím, že především spíše theoretický než p raktický. Vy je ště nem ůžete m íti ten přehled o politických věcech, abyste si hned sam i o tom mohli tv o řiti svůj vlastní úsudek. A bezm yšlenkovitě p řijím a ti, co se Vám předloží, to přece není důstojné studovaného člověka. B uď te tedy o p a trn í. Vašeho m ladistvého tem peram entu budou m ožná něk teří lidé využívati k tom u, aby Vás strh li pro své cíle. Učte se tedy čisti (a poslouchati) vše „mezi řád k y “ ! O statně se nem usím šířiti 0 politických věcech: m áte o nich znam enitého rádce. Je to M a s a r y k o v a brožurka „S tudent a politika“ (2. vyd. v P raze 1923, nákl. Ú stř. studentského knihkupectví). Tu si pročtěte především . A hned potom M asarykovu „Světovou revoluci“ . V jeho duchu p ra v ím : p o z o r o v a t , s t u d o v a t a v y t v á ­ ř e t si v l a s t n í k r i t i c k ý ú s u d e k . Ke zbystření V aší soudnosti a k rozšíření Vašeho obzoru povede nedocenitelná pom ůcka, totiž cesty. C e s t v j s o u o k n a d o d u š e . Je pověra, že cestování je d rah é a že je tedy jen pro bohaté. P rá v ě studenti um ějí, když chtí, cestovati ne­ uvěřitelně lacino. T rochu nepohodlí a nám ahy p a tří k věci. Každé letní prázdniny vykonejte jednu cestu. V cestování si pěstu jte nějaký systém : postupně si doplňujte znalost vlastního stá tu , navštěvujte různé části vlasti, Vám dosud neznám é, třeb a jen k ratším i turistickým i výlety, ale ste jn é trv a le p ěstu jte cesto vání za hranice. Již púlm ěsíční pobyt v cizí zemi, ovšem in ten ­ sivní stu d ijn í pobyt, s otevřeným a očim a a ušim a, Vám poví 1 o ní i o Vaší vlastní zemi víc nežli celoroční četba. Všecko po­ zo ru jte a srovnávejte, nejen věci z Vašeho vlastního oboru. Cesty nejlépe podporují znalost živých ja zy k ů . To je velká bolest slovenského stu d en tstv a, že jsou mezi ním tak málo roz­ šířeny jazykové znalosti. To je zase věc, k te rá nem usí stá ti mnoho peněz. N a všech vysokých školách m áte laciné lektorské k u rsy živých jazyků a mnoho m ůžete vykonati i cestou samouka. Nebudete-li m íti hned zběhlost plynně h o v o ř i t i cizím jaz y ­ kem, bude Vám aspoň velmi na pomoc, budete-li cizím jazykem dobře č i s t i , zejm éna ovšem čisti odborné knihy. Každý z V ás m á znáti n e j m é n ě d v a ž i v é j a z y k y krom ě vlastního. Ve volbě těchto jazyků se mohou u p latn iti osobní zá­ liba a odborné zřetele. Jsem toho názoru, že především m áte znáti n ě m e c k y , žád n á nechut k něm čině či k Němcům nezastře skutečnosti, že v tom to jazyku ex istuje pro všecky obory universitního stu d ia znam enitá odborná lite ra tu ra , skvěle orpa58

nisovaná. A nezapom ínejte, že něm čina je jazy k důležité m en­ šiny našeho stá tu , a našich sousedů. N a Slovensku z týchž dů­ vodů nemůže se úplně zanedbávati ani m a ď a r š t i n a , i při nynějších zm ěněných pom ěrech. Ale ovšem stejn ě důležité je, abyste znali aspoň jeden jazyk západoevropský, f r a n č t i n u n e b o a n g l i č t i n u , ne-li oba. Dnes roste tak é význam i t a l ­ š t i n y . A konečně jako Slované m áte znáti aspoň jeden j a z y k s l o v a n s k ý . Vždyť polština a ru štin a (m alo ru štin a) jsou vlastně tak é jazyky našeho stá tu a se světem jihoslovanským nás spo ju jí četné svazky. Vidíte, že s počtem dvou jazyků ani dobře nevystačím e. Ale to je nezm ěnitelná nevýhoda m alých národů, zvláště slovanských, že na jazykové znalosti m usí vynaložiti více nežli příslušníci národů velkých. K o l i k j a z y k ů z n á m e , t o l i k r á t žijeme. S cestam i souvisí také tělesná stránka Vašeho života. O té nem usím mnoho m luviti, protože té dnešní mládež věnuje celkem dosti pozornosti. Ba někdy upadá do opačného extrém u, nežli kterým jsm e hřešili m y: za našich studijních let se výcvik těla ještě dosti zanedbával, dnes se zase přepíná. Nicméně nynější zájem stu d en tstv a o sp o rt a tělocvik je v podstatě zjev zdravý jakožto vyvážení škodlivosti sedavého knižního života. Ale je tu také jedno nedorozum ění: r e k o r d m a n s t v í v e s p o r t u . V áš sport m á Vám sloužiti k osvěžení, k otužení a k zesílení těla, ale ne k vybičování V ašich sil za účelem někoho „p ře b iti“ . To je posilování ješitn o sti a škoda na zdraví — tedy pravý opak za­ m ýšleného účinku. A důležitější nežli m istrovství v tom či onom sportu je r o z u m n á ž i v o t o s p r á v a . V překypující hojnosti svých svěžích sil bývá mládež sváděna k plýtvání jim i. Myslím na noční život, studentské pitky, honosivé „přebornictví“ v kou­ ření. P a m a tu jte si, že jenom vyspalý mozek, nezakouřený a ne­ zaparený alkoholem, dobře pracuje. A nebojím se připom enouti i ten nejchoulostivější bod : studentskou erotiku a vůbec sexuální život. Rozumí se, že v těchto všech věcech p řísn ý m ravokárce už předem z tra til půdu u mládeže. Ale nekážu a s k e s i; neříkám Vám, že se m áte trv a le a na vždycky z řík a ti krásných darů života. Ale ovšem m áte si osvojiti n e jk rá sn ější starořeckou ctnost s o f r o s y n e , „um ěřenost“, m íru ve všem. V těchto věcech je život před Vámi ještě vždycky dosti dlouhý a více Vám později dá, nežli dnes slibuje. Budete mi asi rozum ět, když Vám k rátce ř e k n u : š e t ř i t a p o č k a t ! *

* *

59

w je asi vše, co jsem Vám chtěl dnes říci na celou cestu do Vašeho universitního studia. Někdo m i možná řekne i mnoho slov jsm e slyšeli a m noho m oudrých ra d p řija li, ale kde m ám e na to vše vzíti čas a s íly ! V ěřím , že při rozvaze a dobré vůli m ů­ žete uskutečniti m noho z toho, co bylo řečeno. Ne-li vše. aspoň většinu. Někdo více, někdo m éně — každý podle svých m ožností a schopností, a ty jsou i mezi Vám i různé. N icm éně mnoho se Vám podaří, budete-li chtíti. Pozoroval jsem doklady toho v živé skutečnosti kolem sebe. O statně je tře b a vždy chtíti spíše více udělati nežli méně. N apínání tuží. č l o v ě k r o s t e s e s v ý m i úkoly. A konečně nezapom ínejte, že Vy všichni m áte jeden zázračný prostředek k uskutečnění všech těch p lá n ů : je to V a š e m ] á ci í- Vy prožíváte nyní n e jk rá sn ější dobu svého života : do­ spíváte telesne a rychle ro ste te duševně. Ve Vašich letech, v těch universitních pěti letech, je duch nejsvěžejší, pam ět ještě pružná a bohatá, mysl čerstvá. Vy sam i si to ani neuvědom ujete, jak úžasně rychle se m ěníte a dospíváte. Když si po let ech člověk vzpomíná 11a svá universitní léta, ani nevěří, co všechno a za jak krátkou dobu mohl vykonati, využíval-li náležitě svého času a svých sil. V a š e m l á d í b u d i ž t e d y V a š í m r o z ­ v o j e m . Ja k to napsal před lety náš zapadlý básník (Fr. D o u c h a ): „Jen jednou tíh n e luhem života m ladistvá doba ja rá , osvěženým, čarovným krokem čile stoupajíc . N uže:

Pracujte — a důvěřujte!

60

OBSAH. .

S tra n a

Z p r a v a o d s tu p u jíc íh o r e k t o r a p r o f. J U D r . K a r l a ro c e 1924/5 ...........................................................................

L a .što v k y o s tu d .

,

R e c to r M a g n if ic u s p ro f. P h D r. M iloš W e in g a r t. Ž iv o to p is P r o s lo v r e k t o r a p ro f. D ra . M ilo še W e i n g a r t a p ři i n s ta lla c i P r e j a v y z á s tu p c o v s t u d e n t s t v a ................................................................

21 23 30

M iloš W eivr/art: S lo v a n s k á v z á je m n o s t v m in u lo s ti a p ř íto m n o s ti ( i n a u g u r a č n í p ř e d n á š k a ) ...................................

35

Ř eč r e k t o r a p r o f . D r a M ilo še W e i n g a r t a k e s t u d e n ts tv u p ř i im m a trik u l a c i ..................................................... oj

P Ř Í L O H Y .

li s tra n y

M a p k a S lo v e n s k a s v y z n a č e n ím p ř e d n á š k o v é č in n o s ti E x te n s e u n iv e r ­ s i t y K o m e n s k é h o .......................................................................... P o d o b iz n a r e k t o r a p ro f. W e i n g a r t a ( f o to H o rn , B r a ti s l a v a ) J. L. liella : S la v n o s tn í s b o r k in s ta lla c i u n iv e r s itn íh o (p a rtitu ra ) . . .

jg

. .3 2 r e k to r a n a k oncj

61

TABLE

DES

MAT IĚKE S.

Pages R a p p o r t s u r ľ a n n é e s c o la ire 1 9 2 4 /5 , p a r le r e c t e u r s o r t a n t, K a r e l 1 L a š ť o v k a , p r o f e s s e u r ä l a F a c u l t é d e d r o i t .................................................... B io g r a p h ie d u r e c te u r , M ilo š W e i n g a r t , p r o f e s s e u r ä la F a c u lté de p h ilo s o p h ie

...........................................................................................................................................

21

A llo c u tio n d u r e c te u r , M iloš W e in g a r t, á ľ o c c a sio n de so n i n s ta lla tio n 23 A llo c u tio n s d e s r e p r é s e n t a n t s d e s é t u d i a n t s ................................................................ 30 Miloš W e in g a rt: L a c o o p e ra tio n s la v e d a n s le p a s s é e t d a n s le p r e s e n t ( c o n fe re n c e in a u g u r a le ) ........................................................................................... 36 D is c o u rs a d r e s s é a u x é tu d i a n ts p a r le r e c te u r , M iloš W e in g a r t, á 51 ľ o c c a s io n d e ľ im m a tr i c u l a ti o n ..........................................................................

ANNEXES. C a r te de l a S lo v a q u ie , a v e c in d ic a tio n d u m o u v e m e n t de-. c o n fe re n c e s o r g a n is é e s p a r l ’E x te n s io n de l’U n iv e r s ité K o m e n s k ý .......................... 16 P o r t r a i t d u r e c te u r , M iloš W e i n g a r t ( p h o t o g r a p h i e ) ........................................32 J. L. B ella : C h o u e r so le n n e l p o u r ľ i n s t a l l a t i o n d u r e c te u r d e l ’U n iv e rs i t é ( p a r t i t i o n ) ...............................................................................................................d rm .

62

page*

S B O R K INŠTALÁCII R E K T OR A . Allegro energico.

D nes

J. L. Bella (1925).

a l - m a m a - te r

s v ia -to k m á

D n es

á l - m a m a - te r

D nes

s v ia - to k m á ,

s v i a - to k m á ,

s v ia -to k m á ,

s v ia - to k

m á,

s v ia - to k

m á,

al - m a m a - te r

D nes

p ie - sen

sv ia

sa

ok m á

zy

ma

sv ia

s v i a - to k

m a,

s v i a - to k

sa

tu

- to k m á

m a,

zý - va,

p ie - se n

s v ia

m a - te r

- va,

p ie - sen

s v i a - to k

al - ma

sa

to k m á ,

va,

va,

zý - va,

zý - va,

p ie - sen

sa

zy

va,

zý - va

va

zý - va,

^ h | Lento p

ST. N.

va,-----

T e m p o I. J f

na

vod -

- cu

česť

chvá - l u .

na

vod -

- cu

č esť

chvá - l u .

na

vod -

- cu

česť

chvá - lu .

na

vod -

- cu

česť

chvá

O

C\

veď T y vzo

ro m ž ia - r i - v ý m

z ia - r i - v ý m ,

veď T y vzo

z ia

ro m

ri-v ý m

z ia - r i - v ý m

f

I

v e ď T y v z o - ro m z ia - ri

veď T y

tie ž

m lá -d e ž

sd u -c h o m

vým

v z o - rom

o - hm - vým

_____________ z ia

ri vým

t ie ž

m lá - d e ž

sd u -c h o m

o - hni - vým

£ £ ^e e e é f _

e eeé e z ia - n

vým ,

ž ia

z ia - ri

vym ,

z ia - r i

ri vým

tie ž

vým ,

z ia

hni - vým

hni - vým ,

hni - vým ,

hni - vým

j * i L e n to p — LÁ—L--------- — — é

ri-v ý m

tie ž

o - hni - vým

T em po

na-

v ia

- sej

JZ l —i p re

na-

- sej

p re ST. N.

na-

- šej

m na­

- se j

»

?

sti

slá

vu .

s lá

vu. o

1"

v ia

Ě p re

sd u -c h o m

hni - v ý m ,

hni - v ým

p re

m lá - d e ž

=

v ia

-

s ti

é s ti

šla

sti

s lá

vu

.

university Komenskéin za první pětiletí $19-1924.V Bratislavě 1925. StranVIII a 239. S 1 plánkem a 55 snímky. Cena K t 40'-. Ročenka university Komenského za studijní rok 1924-2$. V Bratislavě 1925. Stran 32. S 1 po­ dobiznou a notovou přílohou. Cena K t 7*-, Rotenka university Komenského za studijní rok 1925-2622 Bratislavě 1926. Stran 64. S 1 po­

dobiznou, 1 mapkou a 1 notovou přílohou. Cena K t 12'-.

En méme temps vient de paraitre: Annuaire de ľ universitě Komenská pour les cinq premieres années 1919-1924. Bratislava (Tchéco-

slovaquie) 1925. Pages Vlil et 239. Avec 1 pian et 55 photographies. Prix K t 40' . Annuaire de ľ universitě Komensk) pour ľannét 1924-25. Bratislava 1925. Pages 32. Avec 1 photogr. et 1 partition. Prix KČ 7’-. Annuaire ae ľ universitě Komenský pour ľannée 1925-26. Bratislava 1926. Pages 64. Avec 1 photogr., 1 carte et 1 partition. Prix K t 12'-. V komisi fy Academia, Bratislava, Grósslingova 20.

STATNÍ T I S K Á R N A V P R A ZE