Anna Batistová (ed.)

Anna Batistová (ed.)

Hoří, má panenko Anna Batistová (ed.)

Národní filmový archiv 2012 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

© Anna Batistová a kolektiv, 2012 Photography © ČTK, Jaromír Komárek, Jaroslav Kuttelwascher, NFA, Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie, UPP, 2012 Cover & Typo © Ilona Melicharová, Tomáš Perný, 2012 Stránkování bylo oproti tištěné verzi pozměněno, což je třeba zohlednit při odkazování. ISBN 978-80-7004-154-3 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS184635

„Po Plavovláskách jsme měli námět pro film, který by se celý odehrával v Lucerně. Vlastně film o pořadatelích, o skupině divných, složitých lidí, kteří tam v podzemí žijí svůj život a pořádají zábavu a mnohdy i životy druhých. Ivan točil, my s Papouškem seděli na venkově, ale nešlo to. Dodnes si myslím, že by to byl nádherný film. Asi byl náš přístup někde v něčem chybný. Nakonec jsme odjeli na hory, znovu to zkoušeli, a zase to k ničemu nevedlo. Jednoho dne jsme z plakátů zjistili, že se v městečku bude konat hasičský bál. Práce nám nešla, lyžovali jsme, hráli kulečník, a ze zoufalství a jen tak pro vyražení jsme si řekli, že na ten bál půjdeme. Druhý den jsme už nemluvili o ničem jiném než o hasičích a o tom, co jsme na bálu viděli. Za šest týdnů byl scénář napsaný...“ [A. J. Liehm, Příběhy Miloše Formana. Praha: Mladá fronta 1993, s. 88.]

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS184635

ÚVOD „Barevná komedie, v níž se tancuje, krade a hasí“ (předmluva).................................................................................... 8 Anna Batistová: Zpráva o digitálním restaurování ................... 13

STUDIE Lukáš Skupa: Česká skromnost a zahraniční ambice. O produkční historii filmu Hoří, má panenko ............................. 43 Francesco Di Chiara – Pavel Skopal: Příliš kruté pro Američany. Carlo Ponti, česká nová vlna a barrandovské koprodukce se západní Evropou ..................................................................... 75 Lucie Česálková: Satira je satira, ale požárník je úctyhodný člověk..............................................115 Petra Hanáková: Pozor – pohov. Člověk, moc a jazyk v Hoří, má panenko..................................134 Miloš Zapletal: Disparita funkcí hudby ve „veristickém“ filmu: Hoří, má panenko................................159 Miloslav Novák: Barevný pohled na „neslušné manželství komična se smrtí“ ...........................194


ROZHOVORY Václav Šašek..............................................................................219 Ladislav Kachtík.........................................................................234 Miroslav Urban...........................................................................246

DOKUMENTY Marie Kubátová: Formanovy hvězdy z Vrchlabí (1967)...........259 Ivan Soeldner: Světová gala premiéra ve Vrchlabí (1967).....270 A. J. Liehm: Konečně Gogol (1967)..........................................275 Jiří Vitinger: Hoří, má panenko v reakci diváků (1968)..........291 Archivní dokumenty...................................................................297

PŘÍLOHY Chronologie........................................................................................367 Přehledy......................................................................................383 Bibliografie..................................................................................391 Filmografie..................................................................................408 Seznam zkratek.......................................................................... 418 Obrazová příloha........................................................................421 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS184635

Úvod


8

„Barevná komedie, v níž se tancuje, krade a hasí“


1

Digitalizace dosud nenabízí řešení pro dlouhodobé uchovávání audiovizuálních médií. Digitální kinematografie není sjednocena ve svých standardech a v podstatě se stále vyvíjí. 35mm filmový pás, který tu s námi byl od počátku existence pohyblivých obrázků, tak zůstává i nadále nejlepším nosičem pro předání našeho filmového dědictví následujícím generacím. Na druhou stranu – pokud nebudou naše kina během několika let vybavena pro promítání snímků z 35mm filmového pásu, jak v nich můžeme udržet „staré“ filmy, které jsou archivovány pouze na tomto 1 Heslo pro plakát snímku Hoří, má panenko v domácí distribuci. Filmový přehled 1967, č. 47, s. [3]. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz


9

tradičním podkladu? Digitalizace je v tomto případě prostředkem zpřístupnění, umožňuje udržet domácí kinematografickou minulost v oběhu, a tedy aktuální pro současného diváka. Digitální restaurační zásah na filmu Hoří, má panenko tak souvisí s přechodem domácí sítě kin na digitální promítání, s procesem, který započal před několika lety a nyní se blíží ke svému završení. Práce na tomto filmu navázala na obdobné zpracování snímku Marketa Lazarová, které mělo odstartovat projekt digitalizace domácího kinematografického dědictví.2 Stejně jako v případě tradičních způsobů restaurování filmu probíhal paralelně s technickými pracemi výzkum dostupných archivních a publikovaných pramenů, zaměřený na podobu filmu, ve které se s ním setkali jeho první domácí diváci. Nashromážděné materiály odkrývaly také další informace, obohacovaly naše dosavadní povědomí o domácí kinematografii. Oslovili jsme tedy vybrané odborníky s nabídkou využít tyto nashromážděné materiály, zužitkovat výsledky svého dosavadního bádání a skrze konkrétně zaměřené případové studie filmu Hoří, má panenko říci o naší kinematografii konce 60. let něco nového. Primárním objektem této knihy tedy nemá být Formanův poslední československý film, ale stav kinematografie v době jeho vzniku a uvádění v kinech. Zajímá nás rušné období postupného uvolňování domácího režimu, které vrcholilo 2 Pracovní skupina při Filmové radě MK ČR (2010), Digitalizace českých filmových děl. Návrh koncepce. Online: (cit. 31. 8. 2012). Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS184635


10

počátkem roku 1968 pražským nebo československým jarem, a nakonec bylo ukončeno násilným zásahem zvenčí. Lukáš Skupa se ve svém textu zaměřil na výrobu a první reakce na snímek Hoří, má panenko. Vnímal jej především v kontextu dosavadní tvorby a pověsti Miloše Formana a jeho spolupracovníků, stejně jako specifických podmínek Československého filmu ke konci 60. let minulého století. Pavel Skopal spolupracoval s italským autorem Francescem Di Chiarou a společně se podívali na osobnost Carla Pontiho a fenomén koprodukční spolupráce československé kinematografie se zahraničními partnery. Lucie Česálková se věnovala sice často zmiňované, ale dosud hlouběji neprozkoumané reakci dobrovolného hasičského sdružení na uvádění filmu v domácí distribuci. Petra Hanáková ve studii zaměřené na typologii postav, rozvržení moci a funkci jazyka ve filmu Hoří, má panenko kromě vlastní interpretace shrnuje také vybrané dosavadní texty věnované tomuto filmu. Miloš Zapletal podrobil analýze hudební a zvukovou složku snímku, opět s ohledem na často vzpomínané přívlastky realistický, veristický nebo naturalistický. Miloslav Novák reflektoval problematiku barvy v době stabilizace této techniky v kinematografii a ve vztahu k dobovému chápání spojení kinematografie a reality. Historicky zaměřené studie jsme doplnili rozhovory a edicí dobových publikovaných textů a archivních dokumentů. Spíše než na často vzpomínané a zpovídané tvůrce,3 rozhodli jsme se 3 Monografické, vzpomínkové a rozhovorové knihy ale používali autoři jednotlivých studií a jejich soupis je součástí bibliografické přílohy. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS184635


11

v rozhovorech zaměřit na méně známé účastníky událostí kolem vzniku a uvádění snímku Hoří, má panenko: na dramaturga Václava Šaška, tehdejšího vedoucího pracovníka Československého filmexportu Ladislava Kachtíka, a pracovníka barrandovských laboratoří Miroslava Urbana. Edici čtyř dobových publikovaných textů mapujících období natáčení, předpremiér a prvních týdnů uvádění snímku, následuje výběr z dostupných archivních pramenů, který uspořádal a archeografickým úvodem opatřil Tomáš Lachman. Součástí příloh jsou mimo jiné chronologický přehled výroby a uvádění Hoří, má panenko a souhrnné statistické informace o výrobě a uvádění snímku. Neocenitelným impulzem pro vznik této knihy bylo digitální restaurování filmu Hoří, má panenko, které iniciovala a financovala Nadace české bijáky. Tato kniha by nevznikla bez podpory Národního filmového archivu a jeho generálního ředitele Michala Breganta. Neocenitelná byla pomoc Lucie Česálkové, jednak při plánování podoby a obsahu publikace, především ale při redakčních a korektorských úpravách textů. Poděkování patří také a především členům komise dohlížející nad digitalizací snímku Hoří, má panenko, jimiž byli: Jiří Čvančara, Marek Jícha, Marek Klasna, Jitka Kohoutová, Ivo Marák, Jiří Myslík, Miloslav Novák, Vladimír Opěla, Jeanne Pommeau, Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS184635


12

Jana Přikrylová, Pavel Rejholec a Jan Zahradníček. Vděčnost za sdílené vzpomínky a nenahraditelnou expertizu směřuje k Miroslavu Ondříčkovi. Na shromažďování archivních materiálů se podíleli, kromě autorů jednotlivých studií, Tereza Frodlová, Tomáš Lachman a zaměstnanci oddělení písemných archiválií Národního filmového archivu – velké poděkování za příkladné pracovní nasazení náleží pracovnicím Marcele Kalašové, Jarmile Petrové, Jarmile Kadlecové a Lucii Tiché. Díky patří také archivu společnosti Barrandov Studio a. s. a jeho vedoucímu Matěji Kadlecovi. Svůj čas a energii projektu věnovali také David Havas, Jitka Maxová, Ilona Melicharová, Matěj Nytra, Tomáš Perný, Michal Večeřa, Jana Volková a Jan Trnka. V neposlední řadě děkujeme Státnímu fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie a společnosti Ateliéry Bonton Zlín za vstřícnost a spolupráci při vzniku této publikace. A. B.


Zpráva o digitálním restaurování

13

Zpráva o digitálním restaurování Anna Batistová

Iniciátorem digitálního restaurování filmu Hoří, má panenko se stala Nadace české bijáky a Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. Samotný zásah probíhal za finanční podpory Nadace české bijáky a pod vedením Národního filmového archivu, ve spolupráci s pražskými společnostmi Universal Production Partners (UPP) a Soundsquare. Jako dohlížející a poradní orgán byla sestavena pracovní skupina tvořená zaměstnanci NFA, UPP, Soundsquare, zástupci FAMU a Asociace českých kameramanů a externími spolupracovníky. Průběžné výsledky byly konzultovány s kameramanem filmu Miroslavem Ondříčkem. Složení pracovní skupiny a účast kameramana Ondříčka měly zajistit, že provedený zásah bude



v souladu se současnými trendy v digitalizaci audiovizuálního dědictví, s etickými zásadami restaurování audiovizuálních děl a s aktuální autorskoprávní legislativou. Pracovní skupina se v průběhu dubna až června 2012 pravidelně scházela na půdě UPP, aby probírala klíčové otázky týkající se povahy zásahu a výsledné podoby digitalizovaného díla. Mezitím probíhaly digitalizační a restaurační práce na obraze (v UPP) a zvuku (v Soundsquare) filmu, a historický výzkum produkce a uvádění Hoří, má panenko ve spolupráci se zaměstnanci NFA.

VÝROBA A UVÁDĚNÍ Snímek natočil Miloš Forman jako svůj třetí celovečerní, po Černém Petru a Láskách jedné plavovlásky. Zároveň se jedná o jeho poslední realizaci před emigrací z Československa. Na přípravě námětu a literárního scénáře Forman spolupracoval s Jaroslavem Papouškem a Ivanem Passerem. Oba byli také přítomni u natáčení, stejně jako další Formanovi tradiční spolupracovníci, mezi jinými kameraman Miroslav Ondříček nebo střihač Miroslav Hájek. Film vznikl v tvůrčí skupině Jiřího Šebora a Vladimíra Bora při Filmovém studiu Barrandov, vedoucím výroby byl Rudolf Hájek.1 V průběhu přípravných prací byla vedena jednání o koprodukci s italskou společností Carla Pontiho Sostar Film. Koprodukční smlouva byla uzavřena 9. prosince 1966 a stanovovala konečnou délku filmu (2 400 m), jeho základní technické parametry a hlavní spolupracovníky Miloše Formana. Italská 1 Filmové informace 17, 1966, č. 42 (19. 10.), s. 2. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

14


15

strana měla na výrobu přispět částkou 110 000 dolarů, určenou kromě honorářů hlavních tvůrců na 30 000 metrů negativní filmové suroviny a pojízdný stativ Elemac. Negativ filmu měl poté, co bude v Československu vyroben duplikační pozitiv pro výrobu kopií pro místní distribuci, připadnout italské straně. Ta měla spravovat celosvětová distribuční práva, kromě území Československa a tzv. „LDS“, lidově-demokratických států (jmenovitě Rumunsko, Bulharsko, Polsko, Maďarsko, NDR, Albánie, SSSR a Severní Vietnam).2 Literární scénář filmu byl schválen 7. července 19663 a přípravné práce na filmu zahájeny 1. října téhož roku.4 Samotné natáčení probíhalo ve Vrchlabí od 14. ledna do 11. května 1967.5 Schválení Hlavní správy tiskového dohledu získal snímek 22. srpna 19676 a jeho promítání bylo povoleno 12. října 1967.7 2 Smlouva mezi Československým Filmexportem, jednajícím rovněž z plné moci Filmového studia Barrandov a společností Sostar Film z 9. prosince 1966. BSA, SCE, film: Hoří, má panenko. 3 Výrobní list filmu Hoří, má panenko, čís. 16046. 8. 8. 1967. BSA, SCE, film: Hoří, má panenko. 4 Výrobní list filmu Hoří, má panenko, čís. 16046. 8. 8. 1967. BSA, SCE, film: Hoří, má panenko. 5 Výrobní list filmu Hoří, má panenko, čís. 16046. 8. 8. 1967. BSA, SCE, film: Hoří, má panenko. 6 Výrobní list filmu Hoří, má panenko, čís. 16046. 8. 8. 1967. BSA, SCE, film: Hoří, má panenko. Téhož dne byl snímek předložen HSTD ke schválení v jedné hotové kopii s doprovodným výrobním listem. Viz kartu k filmu Hoří, má panenko. ABS, f. 318 Hlavní správa tiskového dohledu, k. 282 Zrušená kartotéka filmů, písmeno E-Hry. 7 Filmový přehled 1967, č. 47 (27. 11.), s. [3]. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS184635

Anna Batistová (ed.)

Recommend Documents