ANGLICKÝ KOKRŠPANĚL Barbora Novotná Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Obor: zootechnika
Předmět: kynologie
Úvod: Anglický kokršpaněl patří do VIII. skupiny FCI, mezi lovecké slídiče Název kokr je pravděpodobně odvozen od slova „woodcock“ coţ znamená sluka. Název pro skupinu španělů nejspíš pochází z keltského slova „span“,neboli králík.
Úvod: Anglický kokršpaněl je velmi oblíbený pro svůj přirozeně elegantní vzhled, milou povahu a výborné lovecké i pracovní schopnosti.
Je velmi přizpůsobivý, zvykne si i na delší samotu a kratší procházky, i kdyţ opravdu šťastný je jen ve společnosti svého pána. Miluje pohyb a práci. Při správné výchově je z něj oddaný přítel, ale jeho lovecké instinkty jsou někdy silnější neţ rozkazy pána.
Historie plemene: kosterní nálezy prvních španělů jsou staré 5000 let přestoţe prapředci španělů nepochází z Britských ostrovů, původ anglického kokra je třeba hledat právě v Británii první zmínka o španělovi na Britských ostrovech pochází z r. 948, objevila se v Knize zákonů welšského krále, králův španěl byl ceněn na 1 libru (stejnou cenu měl špičkový hřebec)
první oficiální dělení španělů vzniklo kolem r. 1500 a bylo zaloţeno na pracovních schopnostech: Land´s = zemní – sem se řadí i předek anglického kokra Woter´s = vodní další dělení z r. 1870: Cocking Spaniel = do 25 liber - kokršpaněl Springing Spaniel = nad 25 liber - field spaněl
Historie plemene: r.1893 byl kokršpaněl uznán Kennel Cluben jako samostatné plemeno r. 1895 zaloţen English Spaniel Club r.1902 vznikl Cocker Spaniel Club a první plemenný standard nejvíce španělů bylo oranţovobílých, ale vyskytovali se i psy jednobarevní – černí a červení celá dnešní populace kokrů pohází z černého psa jménem Obo(narodil se roku 1894), kterého uznali jako první dobrý typ kokra, jeho výška umoţnila kříţit jeho potomstvo s field španěli, přičemţ vniklo mnoho štěňat s výškou ideální pro chov kokrů předchůdce vícebarevných kokrů byl Braeside Bustle (narozen téţ 1894)
Historie anglického chovu: Chovatelská stanice „of Ware“:-chovatel R. Lloyd - Invader of Ware – modrý bělouš, je v rodokmenu kaţdáho vícebarevného psa, vyhrál 84 výstav
chov červených kokrů v Anglii ovlivněn importem tří psů z Ameriky: Canadian Red Jacket, Toronro, Hampton Quard po 2. světové válce měli velký vliv na chov vícebarevných psů Colinwood Cowboy a Colinwood Silver Lariot v 70. letech 20. století byl úspěšný Lochranza Dancing Master (červený pes, i v rodokmenech českých psů) a mnoho jiných
Historie anglického chovu: počátkem 60. let bylo v Anglii přijato první zdravotní chovatelské opatření – psi byli vyšetřováni na nemoci očí od r.1969 je v Anglii vypisována soutěţ „Cocker of the Year“ – kokr roku
výstavně nejůspěšnější fenou byla modrá bělouška Bournehouse Startshine
mezi úspěšné chovy od poloviny 70. let, které ovlivňují i naši chovnou základnu patří např: Lochranza, Charbonnel, Kavora….
Stručná Historie českého chovu: první zmínka o dovozu kokra pochází z r. 1913 (♀Baronesa von Kasseg) r. 1928 v plemenné knize zapsáno 12 kokrů 12.1.1935 zaloţen Klub chovatelů loveckých španělů 1922-1932 zapsáno 212 kokrů v 60. letech byla manţeli Antonovičovými dovezena černá fenka Xandrina Caterra, která se psem Porgy v. Pointenbach vytvořila základnu moderního chovu jednobarevných kokrů 1960-1970 k nám bylo dovezeno mnoho kokrů, kteří pozitivně i negativně ovlivnily naše chovy (kousavost zlatých kokrů se projevovala dalších 20 let)
Stručná historie českého chovu: mezi špičku v 60. letech patřila chovatelská stanice „z Malé Kamenné“ paní Boţeny Antonovičové a „z Blatova“ pana Josefa Smrţe v Jiţních Čechách bylo více chovatelů barevných kokrů zaměřených na pracovní výkon
v 70. letech se chovatelé setkávali s následujícími problémy: výška nad standard, chybějící zuby, nestandardní skus, u černých jedinců bohatší srst, chybějící varlata a agresivita pro uchovnění museli kokři sloţit loveckou zkoušku, do které byla zařazena nesmyslná disciplina „ostrost na škodnou“, coţ bylo v rozporu s povahou vyţadovanou standardem, díky této disciplině nebylo uchovněno mnoho kvalitních psů v 80. letech k nám byli dováţeni psy zejména z Polska
Standard anglického kokršpaněla: FCI-Standard č. 5 / 28. 11. 2003 / GB DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 29.10.2003. CELKOVÝ VZHLED: Veselý, robustní, sportovní; dobře vyváţený; Kompaktní; délka měřená od kohoutku k zemi odpovídá zhruba délce měřené od kohoutku ke kořeni ocasu.
CHOVÁNÍ / TEMPERAMENT: Veselá povaha se projevuje neustálým pohybem (vrtěním) ocasu a typickým horlivým pohybem zejména při práci na stopě zvěře, zcela beze strachu i v hustém houští. Jemný a přítulný pes, avšak plný ţivota a překypující energií.
HLAVA Mozkovna: Dobře vyvinutá, jemně ciselovaná, ani příliš jemná, ani příliš hrubá. Stop: Stop vyjádřen, nachází se uprostřed mezi špičkou nosu a týlním hrbolem. Nosní houba: Dostatečně veliká ke snadnému zachycení i slabé stopy. Tlama: Kvadratická. Čelisti / zuby: Čelisti silné, s dokonalým, pravidelným a kompletním nůţkovým skusem, tj. horní řezáky těsně překrývají dolní řezáky a jsou posazeny v čelistech kolmo. Líce: Nevystupují. Oči: Vyplněné, ale ne vypoulené. Tmavě hnědé nebo hnědé, nikdy světlé, ale u játrově hnědých a játrově hnědě grošovaných a játrově skvrnitých tmavě oříškově hnědé, odpovídající zbarvení srsti; s inteligentním, měkkým výrazem, a mírným, avšak bdělým, zářivým a veselým pohledem; okraje očních víček těsně přiléhají. Uši: Zavěšené, nasazené nízko na úrovni očí. Uši jsou jemné, dosahují aţ ke špičce nosu. Jsou dobře pokryté dlouhou, hladkou, hedvábnou srstí. KRK: Přiměřené délky, svalnatý. Elegantně zasazen do správně skloněných plecí. Suchá kůţe na hrdle. TRUP: Silný, kompaktní. Horní linie: Pevná, rovná, od konce beder se mírně sklánějí ke kořeni ocasu. Bedra: Krátká, široká. Hrudník: Dobře vyvinutý, hrudní koš hluboký; vepředu není příliš široký ani příliš úzký. Ţebra dobře klenutá.
OCAS: Nasazen poněkud níţe neţ je hřbetní linie. V pohybu se musí ţivě pohybovat a je nesen vodorovně, nikdy nesmí být stočen nad hřbetní linii. Obvykle se kupíruje. Kupírovaný: Nikdy nesmí být natolik krátký, aby nebyl patrný jeho neúnavný, veselý pohyb při práci, ani tak dlouhý, aby tento pohyb nepříznivě ovlivňoval. Nekupírovaný: Lehce zahnutý, střední délky, v dobrém poměru s velikostí těla a propůjčuje psovi celkově vyváţený vzhled; v ideálním případě nedosahuje pod hlezno. U kořene je silný a zuţuje se do jemné špičky; v souladu s celkovým osrstěním je bohatě osrstěn (s praporci). V akci nesen ţivě a ţivě se pohybuje, nesen na úrovni hřbetní linie a ne výš; nikdy není nesen tak nízko, aby působil dojmem bojácnosti.
KONČETINY: HRUDNÍ KONČETINY: Končetiny silných kostí, rovné, dostatečně krátké, aby dokázaly vyuţít koncentrované síly. Nejsou příliš krátké, aby omezovaly enormní horlivost, která se očekává od tohoto vynikajícího loveckého psa. Plece: Šikmo uloţené a suché. PÁNEVNÍ KONČETINY: Široké, záď je dobře zaoblená a velmi svalnatá. Končetiny silné kostry. Kolena: Dobře zaúhlená. Nárty: Pod hleznem krátké, umoţňující silný posuv. TLAPY: Pevné, se silnými nášlapnými polštářky, kočičí. CHODY / POHYB: Bezvadná akce končetin, se silným impulsem zezadu, prostorný.
OSRSTĚNÍ SRST: Hladká, hedvábné textury, nikdy drátovitá ani vlnitá, ne příliš bohaté, nikdy kudrnatá. Hrudní končetiny, trup a pánevní končetiny nad hlezny pokryté delší srstí (s praporci). BARVA: Různé barvy. U jednobarevných jedinců není povolena bílá s výjimkou znaku na hrudi.
VELIKOST A HMOTNOST: Psi 39 – 41 cm (15 1/2 – 16") Feny 38 – 39 cm (15 – 15 1/2") Hmotnost přibliţně 12,5 – 14,5 kg (28 – 32 lbs). VADY: Kaţdá odchylka od výše jmenovaných bodů se musí posuzovat jako vada, jejíţ hodnocení musí být v přesném poměru k jejímu stupni závaţnosti a k jejímu vlivu na celkový zdravotní stav a pohodu psa Diskvalifikován musí být kaţdý pes, u kterého se zřetelně projevují fyzické abnormality nebo poruchy chování. Poznámka: psi musí vykazovat dvě viditelně normálně vyvinutá varlata, nacházející se zcela v šourku. Tento pozměněný standard plemene vstupuje v účinnost od dubna 2004.
Popis hlavních partií kokra:
Zbarvení: 1. Jednobarevní psi
- nemají bílé skvrny na těle, vyjma krku
černý
zlatý
černý s pálením
sobolí
hnědý
hnědý spálením
2. Vícebarevní psi
modrý bělouš
sobolí bělouš
oranţový bělouš hnědý bělouš modrý bělouš s pálením
černo bílý
plášťové sbarvení
hněhý bělouš s pálením
Bílé a plášťové zbarvení se vyskytuje i u psů zlatých, hnědých a sobolích.
Povaha: Anglický kokršpaněl je velmi optimistický pes, dávající najevo svou radost ze ţivota neustálým vrtěním ocasu. Měl by být TEMPERAMENTNÍ a VYROVNANÝ.
Anglický kokršpaněl jako lovecký pes, je psem SAMOSTATNÝM, proto od něj nemůţeme čekat bezmeznou oddanost, se kterou splní kaţdé přání pána. Proto lidé, kteří opomenuli tuto vrozenou vlastnost a snaţí se z kokra udělat plemeno nesamostatné, tvrdí, ţe je kokr tvrdohlavý a neposlušný. Není, jen pouţívá svůj rozum!!!! Kokr je kontaktní pes, dává přednost lidské společnosti před psí, pokud mu není vzácná. Při výcviku je měkký, tvrdým zacházením ho můţeme zradit a jeho důvěru není snadné získat zpět.
Povaha: Některé povahové vlastnosti kokrů jsou závislé na zbarvení. Jednobarevní jedinci bývají dominantnější a suverénnější, zatímco vícebarevní bývají lépe vycvičitelní, ale také si lépe pamatují kaţdé špatné zacházení. Toto mé tvrzení samozřejmě není pravidlem, záleţí hodně na individualitě a na výchově.
Kokr je milý a přátelský k lidem i psům, není-li zrazen. Miluje jakoukoli aktivitu, nejvíce ze všeho loveckou práci, zejména pak aportování vodní zvěře.
Lovecký pes: Kokr je vyšlechtěn jako slídič, má výborný nos a díky své velikosti a houţevnatosti snadno proniká i do hustého porostu. Hodí se i pro práci na stopách a pobarvených drahách, kde bez problémů zastane práci barváře. Většina kokrů má vrozenou vlohu k přinášení, proto jsou vyuţíváni jako aportéři drobné zvěře suchozemské i vodní.
Další vyuţití: Pro většinu lidí je kokr společníkem a členem rodiny, coţ mu vyhovuje, i kdyţ je to pes lovecký. Mnoho kokrů běhá agility, svou niţší rychlost dohání přesností.
Díky výbornému nosu jsou pouţíváni na speciální pachové práce, např. vyhledávání drog nebo záchranářské práce
Péče o kokra: Zvýšenou pozornost je třeba věnovat uším, které nemůţou větrat a snadno se v nich vytvoří zánět. Proto je nutné uši čistit a po kaţdém koupání důkladně vytřít.
Drápky je třeba zastřihávat, pokud si je pes neubrousí.
Péče o kokra: Péče o kokří dlouhou hedvábnou srst je velmi náročná, chceme-li ji udrţet ve výstavní, nebo alespoň dobré kondici. Srst musíme pravidelně rozčesávat a upravovat trimováním a stříháním. Holení zad strojkem je nestandardní, jedno takové ostříhání zničí psovi srst. Před výstavou je nutné kokra vykoupat a vyfénovat.
Kaţdý, kdo přemýšlí o pořízení kokršpaněla, by si měl uvědomit, ţe péče o dlouhosrsté plemeno není legrace. Na to bohuţel mnoho lidí přijde pozdě, a pak na sídlištích potkáváme plstnaté kokří koule nebo kokří naháče kompletně vyholené strojkem, coţ nemůţe být nic příjemného, nemluvě o tom, jak to vypadá. Takových kokrů je bohuţel stále víc a vstupuje do obecného povědomí, ţe to takhle má být. Kaţdému chovateli je do pláče, kdyţ vidí zmařenou chovatelskou práci.
Odstrašující případy:
Chov anglického kokršpaněla: Chovné podmínky: Pes: bez lovecké zkoušky – minimálně 1xV + 1xVD s loveckou zkouškou – minimálně 1xVD Fena: bez lovecké zkoušky – minimálně 2xVD s loveckou zkouškou – minimálně 1xVD Rentgen DKK – po 12. měsíci stáří
Chrup – toleruje se absence jednoho zubu P1 nebo M3, při zařazení do chovu musí být jeden rodič plnochrupý
Chov anglického kokršpaněla: Při chovu anglického kokršpaněla je důleţité stanovit smysluplné chovné cíle:
1.Zdraví: důleţité vyřazovat z chovu psy, jsou představují zdravotní riziko pro potomstvo
PRA = progresivní retinální atrofie – degenerace oční sítnice dědičnost: mutovaný homozygot – postiţený jedinec, zdědil vadné geny od obou rodičů heterozygoz – přenašeč – zdědil vadný den po jednom rodiči zdravý homozygot -do chovu se můţe zařadit i přenašeč, ale jen ve spojení se zdravým psem
Chov anglického kokršpaněla: DKK = HD = displazie kyčelního kloubu - jamka a hlavice kyčelního kloubu do sebe nezapadá, kloub je nestabilní - dědičnost: dědičná není DKK, ale predispozice k DKK polygenní – limitována více geny prahové onemocnění – projeví se, kdyţ má jedinec určitý počet genů - stanovení: rentgen a následné vyhodnocení
Označení číselné
Označení písemné
Jiné označení
Stadium
0
A
-
Ţádné známky DKK
1
B
-/+
Přechodné stadium
2
C
+
Lehká DKK
3
D
++
Střední DKK
4
E
+++
Těţká DKK
Chov anglického kokršpaněla: 2. Exteriér: do chovu je třeba vybírat jedince odpovídající standartu dědičnost zbarvení kokršpaněla je velice komplikovaná, většinou se vyuţívá spojení dvou jednobarevných nebo dvou vícebarevných jedinců, méně časté je spojení jednobarevného a vícebarevného jedince V poslední době si z výstav odnášejí nejlepší hodnoceni malí kokři, kteří zdaleka nedosahují kohoutkové výšky předepsané standardem. Tito jedinci nemají dostatečné předpoklady pro loveckou práci, přesto jsou mnoha rozhodčími exteriéru velmi oblíbení. Podle mého názoru by si chovatelé měli uvědomit, ţe anglický kokršpaněl je velmi staré lovecké plemeno a tato módní vlna zmenšování můţe ohrozit celý chov.
Chov anglického kokršpaněla: 3. Výkon: Lovecké zkoušky slídičů: ZKOUŠKY VLOH - ZV odhalují vrozené vlohy psa, kvalitu jeho nosu, hlasitost, povahu a schopnosti k dalšímu náročnějšímu výcviku. PODZIMNÍ ZKOUŠKY – PZ splnění limitních disciplin nebo PZ v kterékoliv ceně kvalifikuje loveckého slídiče jako lovecky upotřebitelného pro dohledání a přinášení drobné zvěře. LESNÍ ZKOUŠKY – LZ splnění limitních disciplin nebo LZ v kterékoliv ceně kvalifikuje loveckého slídiče jako lovecky upotřebitelného pro vyhledání a dosled spárkaté zvěře v lesních honitbách a ve všech jiných honitbách, kde je plánován odstřel spárkaté zvěře.
Chov anglického kokršpaněla: ZKOUŠKY SPECIÁLNÍ VODNÍ PRÁCE – SVP kvalifikují psa jako lovecky upotřebitelného k dohledávání a přinášení drobné zvěře v honitbách s rozsáhlými vodními plochami a chovem vodní zvěře. BARVÁŘSKÉ ZKOUŠKY – BZ kvalifikují psa jako lovecky upotřebitelného pro lov a dosled spárkaté zvěře, jejíţ stopa je stará více neţ 12 hodin.
Chov anglického kokršpaněla: VŠESTRANNÉ ZKOUŠKY – VZ jsou nejvyšším typem zkoušek z loveckého výkonu. Psi, kteří je úspěšně absolvují, prokáţí schopnost všestranně pracovat v lese, v poli i ve vodě, mohou být zapsáni v plemenné knize jako psi univerzální „U“. MEMORIÁL MILENY ŠTĚRBOVÉ – MMŠ je vrcholnou Mezinárodní soutěţí slídičů.
Chov anglického kokršpaněla: Chovná základna v chovné sezóně 2008: Počet štěňat
Počet vrhů
Počet importů
Uchovnění psi
Uchovněné feny
474
93
6
30
54
Výstavy psů: Třídy: tř. štěňat - 3-6 měsíců tř. dorostu - 6-9 měsíců tř. mladých - 9-18 měsíců mezitřída - 15-24 měsíců tř. otevřená - od 15 měsíců bez omezení tř. pracovní - od 15 měsíců, pouze pro psy a feny s uznanou zkouškou z výkonu
tř. vítězů - od 15 měsíců, pro psy a feny s přiznaným šampionátem, příp. titulem národní, klubový vítěz, vítěz speciální výstavy tř. šampionů - od 15 měsíců, pro psy a feny s přiznaným šampionátem tř. veteránů - od 8 let neomezeně
Výstavy psů: Známky:
VN - velmi nadějný N - nadějný V - výborný VD - velmi dobrý
D - dobrý dostatečný nedostatečný
ve třídě dorostu
Tituly:
Výstavy psů:
tř. mladých - CAJC mezitřída, tř. otevřená, pracovní, vítězů a šampionů - CAC, reservní CAC tř. veteránů - Nejhezčí veterán Mezinárodní výstava psů - zadávají se tituly CAJC, CAC, reservní CAC, CACIB, reservní CACIB, BOB, BIG, BIS Národní výstava - zadávají se tituly CAJC, CAC, reservní CAC, NV, BOB, BIG, BIS Klubová výstava - zadávají se tituly CAJC, CAC, reservní CAC, KV, KVM, BOB Speciální výstava - zadávají se tituly CAJC, CAC, reservní CAC, VSV, BOB
Výstavy psů: CAJC - můţe být udělen mladému psovi a feně V1, oba drţitelé CAJC postupují do soutěţe o titul BOB CAC - můţe být zadán v mezitřídě, tř. otevřené, pracovní, vítězů a šampionů, kaţdému psovi a feně se známkou V1 , postupují do soutěţe o CACIB reservní CAC -můţe být zadán psovi a feně se známkou V2, CACIB - jednomu psovi a jedné feně z konkurence všech CAC reservní CACIB - můţe být zadán druhému nejlepšímu psovi a feněs titulem CAC nebo reservní CAC NV = Národní vítěz; KV = Klubový vítěz; VSV = Vítěz speciální výstavy – BOB (BEST OF BRED) = Vítěz plemene, do soutěţe o tento titul postupují pes a fena, kterým byl zadán titul CACIB, oba CAJC a oba V1 ze tř. veteránů BIG (BEST IN GROUP) nebo BOG (BEST OF GROUP) = Vítěz skupiny (pro kaţdou z 10 skupin FCI) - do soutěţe nastupují BOB všech plemen dané skupiny BOD (BEST OF DAY) = Vítěz dne - zadává se v případě, ţe výstava je rozdělena do více dnů; nastupují všichni BIG BIS (BEST IN SHOW) = Nejlepší pes výstavy - do soutěţe nastupují všichni BIG, u vícedenních výstav všichni BOD
