Bc. Barbora Šimonová
!"# $
% & ' ()" (( "* '+ +
!"#$% &' (
Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatn s použitím uvedené literatury a zdroj informací.
V Plzni, ………. 2014 …………………………….
D kuji vedoucímu diplomové práce Vítu Aschenbrennerovi, Ph.D. za cenné rady, p ipomínky a skv lé metodické vedení práce. Dále d kuji Bc. Martinovi Chocholoušovi a Doc. MgA. Ji ímu Bezd kovi, Ph.D. za odborné rady p i nejasnostech ve formové analýze.
,
Obsah ÚVOD 1 M STO KLATOVY 1.1 STRU NÁ HISTORIE KLATOV 1.1.1 Vlastiv dné muzeum Dr. Hostaše 1.1.2 Historie klatovské hudební sbírky 1.1.3 Regenschori v Klatovech 2 JAN VÁCLAV STAMIC – LYTANIAE LAURETANAE 2.1 JAN VÁCLAV STAMIC 2.1.1 Litaniae Lauretanae 2.1.2 Popis pramenné p edlohy 2.1.3 Formová analýza jednotlivých ástí 3 VÁCLAV PICHL – SINFONIA PASTORALIS 3.1 VÁCLAV PICHL 3.1.1 Popis pramenné jednotky 3.1.2 Formový rozbor skladby 4 VÁCLAV PICHL – SINFONIA IN DIS DA GUSTO FRANCESE 4.1 POPIS PRAMENNÉ JEDNOTKY 4.1.1 Formový rozbor skladby 5 JAN ZACH – MAGNIFICAT EX D 5.1 JAN ZACH 5.1.1 Popis pramenné jednotky 5.1.2 Formový rozbor skladby 6 POROVNÁNÍ HUDEBNIN 7 KOREKTURA CHYB JEDNOTLIVÝCH SKLADEB 7.1 JAN VÁCLAV STAMIC - LYTANIAE LAURETANAE 7.2 VÁCLAV PICHL – SINFONIA PASTORALIS 7.3 VÁCLAV PICHL – SINFONIA IN DIS DA GUSTO FRANCESE 7.4 JAN ZACH – MAGNIFICAT EX D ZÁV R SEZNAM OBRÁZK SEZNAM PRAMEN SEZNAM LITERATURY RESUMÉ P ÍLOHY
,
ÚVOD Diplomová práce s názvem Recepce d l skladatel v eských zemích se zam ením na jihozápadní
echy
eské emigrace 18. století áste n
navazuje na mou
bakalá skou práci, která pojednávala o skladatelích, kte í v 18. století emigrovali do N mecka, Itálie a Vídn . Nyní jsem se blíže zam ila na Jana Václava Stamice, Václava Pichla a Jana Zacha. Práce je zam ená na jihozápadní
echy, a proto jsem si pro svou spolupráci
vybrala Vlastiv dné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech. Tudíž jsem v novala celou první kapitolu této problematice. Zabývala jsem se zde stru nou historií m sta Klatov, dále historií
Vlastiv dného
muzea
Dr.
Hostaše
a
nakonec
jsem
se
zam ila
na nejvýznamn jší regenschori v této oblasti. V následujících kapitolách budu zkoumat notové rukopisné prameny z 18. století. Jedná se o Lytaniae Lauretanae od Stamice, dv skladby od Pichla – Sinfonia Pastoralis a Sinfonia in Dis da gusto Francese a jako poslední budeme zkoumat Magnificat ex D od Zacha. Ke zpracování byly využity originální rukopisné transkripce jednotlivých part a za pomoci programu Finále byly p evedeny do elektronické podoby a zapsány do partitury. Došlo také k úprav chyb, které byly zp sobeny pravd podobn nepozorností deskriptora, nebo z d vodu toho, že doba m la ur ité zvyklosti, které byly hudebník m b žn známy. Pro dnešní provozovací praxi je ale pot eba p esného notového zápisu, aby mohlo dojít k autentické interpretaci skladby. Skladby budou analyzovány jak po stránce optické, tak po stránce formové. Záv r práce bude zam en na porovnání jednotlivých manuskript a korekci chyb. V p íloze pak budou za azeny obálky jednotlivých hudebnin a spartované partitury vybraných skladeb.
-
.
1
M
STO KLATOVY
V této kapitole bych se cht la stru n
v novat historii m sta Klatov,
Vlastiv dnému muzeu Dr. Hostaše a významu regenschori v této oblasti. Myslím si, že pro ucelení této diplomové práce je tato kapitola d ležitá a dokresluje d ležitost této oblasti v hudebním d ní.
1.1 STRU
NÁ HISTORIE KLATOV
Osídlení na území Klatovska m žeme hledat už v období prav ku. Nep etržité osídlení je s nástupem mohylové kultury v dob bronzové, které trvalo dalších tisíc let. Nejstarší sídlišt se nacházelo nedaleko Makova.1 P esný rok založení m sta není znám, do této doby nebyly nalezeny žádné písemné prameny. Jisté však je, že se o založení zasloužil P emysl Otakar II., který m l ve st edov ku velkou zásluhu na prom n
eského státu. Za jeho vlády bylo založeno
velké množství m st a jejich budování m lo n kolik funkcí, jako nap íklad ekonomickou a zejména funkci obranou. M stu bylo ud leno právo výro ního trhu, právo hrdelní, právo razit mince a právo mílové, které znamenalo, že na jednu míli od m sta nesm l nikdo provozovat žádné emeslo, nesm ly tady být kr my, sladovna ani pivovar. emeslník m a kr má m usedlým v Klatovech to zaru ovalo, že v blízkosti m sta nebudou mít žádnou konkurenci. Klatovy ut šen vzkvétaly až do husitských válek. Klatovy se p idaly na stranu husit . Roku 1412 byl husity vyplen n a zbo en dominikánský klášter a komenda k ižník . Protikatolická nálada se ve m st udržela i po bitv u Lipan. M sto stálo na stran Ji íka z Pod brad. V šestnáctém století bylo za azeno mezi deset nejvýznamn jších eských m st. Posléze p i stavovském povstání podpo ilo protestanty a po jejich porážce v bitv na Bílé ho e bylo obsazeno katolickým vojskem Baltazara Marradase.2 Roku 1636 p išli do Klatov jezuité a za ala rekatolizace obyvatel. Klatovy s novým klášterem a adou kostel se staly m stem pod katolickou nadvládou. M sto od poloviny šestnáctého po konec prvního desetiletí devatenáctého století p ekvapily ty i 1
SÝKOROVÁ, Lenka a Vít ASCHENBRENNER. Klatovy. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2010, 591 s., [16] s. barev. obr. p íl. D jiny eských, moravských a slezských m st. ISBN 978-8074220-180. s. 201 2 KLIMEK, Hynek. Šumava: Klatovsko. 1. vyd. Praha: Regia, 2009, 199 s. Neznámé echy. ISBN 978-8086367-66-8. s. 172-173.
/
.
velké požáry, které m sto citeln poni ily. Na konci t icetileté války m sto vydrancovalo a vypálilo švédské vojsko. Plameny pak konaly své ni ivé dílo ješt v letech 1689, 1758 a 1810, našt stí z stala historická tvá m sta z velké ásti zachována. 3 Hudebníci ve m st za ali nabývat na významu v období renesance, kdy s rostoucí zámožností m sta stoupaly nároky na jeho reprezentaci. Jednou z jejích d ležitých složek byla též instrumentální hudba realizovaná b hem liturgických slavností ve farním kostele i v profánním prost edí m stské radnice nebo plenéru. O instrumentalistech p sobících v p edb lohorských Klatovech se však zachovaly pouze torzovité zprávy. Významnou úlohu b hem sváte ních bohoslužeb plnily varhany. Ty byly pravd podobn z farního kostela odstran ny v rámci táborských reforem v první polovin 15. století. Za (staro)utrakvistické farní správy však byly do kostela z ejm instalovány zp t.4 Kv li neexistenci pramen nelze o klatovských renesan ních varhanách, varhanní h e b hem liturgie a samotných varhanících
íci dále nic podrobn jšího. Je však
pravd podobné, že p inejmenším v novoutrakvistickém období plnily varhany a varhanní hra podobnou funkci jako p i soudobé n mecké luteránské bohoslužb . První jmenovit doložený varhaník se jmenoval Adam Brož, který se v klatovských pramenech objevuje až v roce 1606.5 Další významnou funkci v hudebním d ní tohoto období plnili hrá i na žes ové nástroje. I o nich však máme jen velmi málo informací, z kterých ale vyplývá, že m sto m lo t chto hrá
hned n kolik. Už z nich ale nevyplývá, zda je m sto zam stnávalo stále,
nebo jen p i n jaké p íležitosti. Doposud známé informace o klatovských truba ích pocházejí z let 1562 – 1563, tedy z doby, kdy byla dokon ena stavba hlásné v že radnice v roce 1557, kde mohli truba i p sobit. Prameny uvád jí, že v roce 1562 vykonával strážnou službu truba Jan. Truba i také vypomáhali p i bohoslužbách ve farním kostele, ú inkovali také p i významných akcích m sta, ale také vypomohli plze ským truba m vítat císa e Maxmiliána II. s erstv korunovaným eským králem Rudolfem.6
3
KLIMEK, Hynek. Šumava: Klatovsko. 1. vyd. Praha: Regia, 2009, 199 s. Neznámé echy. ISBN 978-8086367-66-8. s. 172-173. 4 SÝKOROVÁ, Lenka a Vít ASCHENBRENNER. Klatovy. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2010, 591 s., [16] s. barev. obr. p íl. D jiny eských, moravských a slezských m st. ISBN 978-8074220-180. s. 201. 5 Tamtéž, s. 201. 6 SÝKOROVÁ, Lenka a Vít ASCHENBRENNER. Klatovy. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2010, 591 s., [16] s. barev. obr. p íl. D jiny eských, moravských a slezských m st. ISBN 978-8074220-180. s. 201 - 202.
0
.
Dále do hudebního d ní v Klatovech vstoupil jezuitský ád, který zde p sobil v letech 1636 – 1773. Seminá sv. Josefa p edstavoval pro zdejší ádové hudebníky – seminaristy základní institucionální platformu jejich existence a pobytu ve m st . V jeho zdech byli ubytováni a díky seminárním fundacím, z nichž jim byly hrazeny náklady na pobyt a studium, se mohli ú astnit vzd lávání na
ádovém gymnáziu. V budov
seminá e jim také bylo poskytováno hudebné vzd lání.7 V 19. století byl pak v Klatovech založen p vecký sbor Šumavan pod vedením ing. Petra Jirgese. Sbor po ádal koncerty v m stském divadle, radni ním sále, ale také pod širým nebem. Ú inkoval také p i návšt v Františka Palackého, kterému pod okny zazpíval t i písn „Já jsem Slovan duší t lem, to vyznávám v sv t celém“, „Bývali echové statní jonáci“ a „My jsme brat i od Šumavy pevná vlasti hráz“.8
1.1.1
VLASTIV
DNÉ MUZEUM DR. HOSTAŠE
V první polovin 19. století bylo m sto Klatovy administrativním centrem kraje. P estože krajské ú ady byly roku 1849 p esunuty do Plzn , trendy hospodá ského rozvoje se nezastavily a dovolily tak kulturní a spole enský rozvoj m sta. Významným projevem sílícího kulturního cít ní v tomto období bylo založení muzea.9 V ervenci roku 1882 zem el v Klatovech František Jung, bývalý mlyná a krupa , který od roku 1861 sbíral starožitnosti a kuriozity se vztahem ke Klatov m a jejich okolí. Protože d dici nem li na spravování a rozši ování sbírky zájem, odkoupilo ji za 500 zlatých m sto. Stala se základem sbírek muzea, které bylo usnesením m stské rady založeno ješt téhož roku. P vodní kolekce rukopis , knih, obraz , soch, zbraní, textilií, keramiky a numismatických položek (kolem 600 kus ) byla hned v po átku rozhojn na o n které významné památky z majetku m sta: nejstarší m stské knihy, m stské listiny, kancionály, p edm ty práva útrpného apod..10 Prvním správcem muzea se stal tehdejší praktikant právnické kancelá e JUDr. Sedlá ka a pozd jší starosta m sta JUDr. Karel Hostaš. Mezi lety 1896 – 1902 7
. Hudebne-liturgick . Vyd. 1. Praha: Scriptorium, 2011, 410 p. ISBN 80-872-7157-2. s. 62. 8 SÝKOROVÁ, Lenka a Vít ASCHENBRENNER. Klatovy. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2010, 591 s., [16] s. barev. obr. p íl. D jiny eských, moravských a slezských m st. ISBN 978-8074220-180. s. 201 - 202. 9 http://www.muzeum.klatovynet.cz/muzeumkt/historie.asp, [cit. 15. 4. 2014] 10 Tamtéž [cit. 15. 4. 2014]
1
.
docházelo k systematickým výzkum m mohylových poh ebiš a p ibyl výzkum n kolika kostrových hrob a kulturních jam a také etné záchranné výzkumy v Klatovech, vynucené budováním nových vodovod a plynovod . Tyto nálezy spolu s novými p ír stky z oblasti národopisné a um leckohistorické byly natolik bohaté, že jejich umíst ní ve stávajících prostorách bylo nemyslitelné. Proto prob hla výstavba nové secesní budovy, v jejímž p ízemí byla p vodn spo itelna, ale roku 1936 získalo muzeum budovu pro svoje pot eby celou. Po smrti JUDr. Karla Hostaše byl do ela muzea jmenován František Pláni ka, dlouholetý Hostaš v spolupracovník.11 V období druhé sv tové války muselo být klatovské muzeum vyklizeno. B hem necelých dvou m síc musely být všechny sbírky zabaleny, uloženy do krabic a p evezeny do bývalé synagogy a na ty i další místa v Klatovech. V té dob byla editelkou muzea sle na Milada Šleisová a m la ú adovnu ve t etím a pozd ji ve tvrtém pat e radnice. Vyklizenou budovu muzea využil Místní národní výbor jako skladišt
p edm t
konfiskovaných N mc m a kolaborant m. Postupn se místnosti uvolnily a sbírky byly zp ístupn ny. V sedmdesátých letech byla hlavní budova muzea pro špatný stav pro ve ejnost uzav ena a byla zahájena její rozsáhlá rekonstrukce. Dne 19. kv tna 1994 byla hlavní budova kone n zp ístupn na již netrp livé klatovské ve ejnosti.12 1. ledna 2003 p ešlo muzeum do z izovací pravomoci Plze ského kraje a v souvislosti s vydáním nové z izovací listiny užívá od 3. ervna 2003 nový název: Vlastiv dné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech.13
1.1.2
HISTORIE KLATOVSKÉ HUDEBNÍ SBÍRKY Klatovské muzeum ukrývá mnoho historických skvost . Pro tuto práci je d ležitá
sbírka hudebnin, jež se skrývá pod názvem Fond hudebních manuskript. Základem tohoto fondu se stal archív klatovského d kanského kostela. P vodn byl umíst n v prostorách farního ú adu, které byly nevyhovující, a proto byl roku 1882 se souhlasem tehdejšího regenschoriho Mansveta Kli ky p emíst n do nov vzniklého muzea. Fond byl od svého po átku postupn dopl ován. Významným p ínosem byly dary od ob an
m sta nebo klatovských rodák
p sobících v rakousko-uherské monarchii.
11
http://www.muzeum.klatovynet.cz/muzeumkt/historie.asp, [cit. 15. 4. 2014] Tamtéž [cit. 15. 4. 2014] 13 Tamtéž [cit. 15. 4. 2014] 12
23
.
Iniciativu projevili také pracovníci muzea, a proto m žeme ve fondu nalézt jak díla duchovní, tak i sv tského charakteru. První v tší dar poskytl berní adjunkt Rudolf Pražský už v roce 1882. Další významný vklad se uskute nil roku 1889, který poskytl profesor klatovského gymnázia František Nekola. Do fondu p ibyly žákovské hudební zp vníky a jiná díla nap íklad od Jana Svobody. O rok pozd ji p isp la do fondu Marie Turnwaldová s hudebními díly od Romana Niederlena a Josefa Procházky. Další významné donace p išli až po osmnácti letech, kdy do hudebního fondu p isp li svými soukromými sbírkami u itelé Jan Krásný z Po í í a Karel Kratochvíl z M ína. V téže dob zakoupilo muzeum také rozsáhlou hudební sbírku z poz stalosti místního hudebníka Jana Kli ky. Zajímavým obohacením fondu se stala poz stalost Rudolfa Poláka, který za svého života zastával funkci vrchního rady zemského soudu v Benešov . Poz stalost obsahovala díla Leopolda Eugena M chury, který p sobil v Klatovech v letech 1840 – 1852. Adolf Pe ule, jednatel klatovského sokola JUC, v noval do fondu zajímavou sbírku not ke cvi ení sokolské župy. Dalším p ír stkem byla rozsáhlá poz stalost Ludmily Rohá ové-Kli kové z roku 1938, která obsahovala i díla místních skladatel . Poslední dar se uskute nil roku 1954. Ing. Han l v noval muzeu sbírku hudebnin po svém prad dovi Karlu Boleslavovi Štorchovi.14
1.1.3
REGENSCHORI V KLATOVECH Regenschori neboli
editel k ru, p sobil ve vedoucí funkci v kostelech
i chrámech, kde se staral o chod p veckého souboru. Jeho úkolem byla hra na varhany, vedení p veckého souboru, po ádání zkoušek a také spravoval archív souboru. Jestliže byl kostel dost bohatý, zastával regenschori pouze funkci dirigenta, který m l pod sebou varhaníka, zp váky a pop ípad n jaké další instrumentalisty. Pokud to byl menší kostel, musel regenschori zastávat funkci varhaníka a zp váka sám.15 Sbírka hudebnin klatovského d kanského kostela Narození Panny Marie tvo í zhruba t i tvrtiny celého fondu hudebnin, deponovaného v sou asnosti ve Vlastiv dném muzeu Dr. Karla Hostaše v Klatovech a obsahujícího celkem 111 karton
hudebního
materiálu. Krom hudebnin z k ru d kanského kostela, které tvo í jeho nejstarší ást a dále 14
JIRÁK, Jan et al. Pr vodce fondem hudebních manuskript archivu Vlastiv dného muzea Dr. Hostaše v Klatovech. s. 1-2. 15 http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1185258379-cesty-viry/407235100051003-povolani-regenschori, [cit. 25. 4. 2014]
22
.
pokrývají celé 19. století, obsahuje tento fond množství sv tského repertoáru z 19. století, jehož provenience však prozatím ješt není zcela p esn ur ena. Nejmladší ást fondu pak p edstavuje poz stalost klatovského rodáka a eského varhanního virtuosa Josefa Kli ky (1855 – 1937) 16 Fond hudebnin deponovaný v klatovském muzeu v sob
obsahuje hudebniny
d kanského kostela pravd podobn až do roku 1887, kdy po 27 letech ve funkci vedoucího k ru zem el Mansvet Kli ka. Hudebniny po izované jeho nástupcem Janem Talichem (1851-1915, ve funkci 1887-1897) nebyly totiž p i katalogizaci muzejního fondu objeveny a jsou dosud deponovány na k ru d kanského kostela, aniž by byly zkatalogizovány.17 Významným regenschorim v Klatovech byl Jan Václav Flaška, jeho opisova ská praxe se p edevším soust edila na špi ková kompozi ní díla vrcholného baroka. Od poloviny 50. let 18. století se za íná v novat spíše modern jší hudb , ve které se generovala ryze klasicistní hudební e .18 V této diplomové práci se budu v novat skladb od Jana Václava Stamice s názvem Lytaniae Lauretanae.19
20
Flaška zaznamenal autora skladby velice nenápadn a to pouze
u vokálního hlasu basu, kde naho e vlevo uvedl del sig: Stamitz. Na obálku celé hudebniny už však autora neuvedl. Je ale velmi pravd podobné, že se jednalo práv o Jana Václava Stamice. Tato skladba se též objevila v opisu v muzeu v Kutné Ho e pod signaturou Hr 1043, kde však nebyl autor uveden v bec. Je tedy možné, že si ani Flaška nebyl autorstvím jist, a proto zaznamenání jména bylo tak opatrné.21 Druhým významným regenschorim a klatovským kantorem, který po sob zanechal pom rn zna ný po et opis ve farní sbírce, je Václav Pavlas. Na místo regenschoriho nebyl p ijat hned po smrti Jana Václava Flašky, ale až po roce, kdy se v této funkci neosv d il Václav Braun. Pavlas se nejvíce zam oval na skladby soudobých žijících skladatel , kte í komponovali v klasicistním stylu. Pro tuto práci je nejd ležit jší jméno Václava Pichla, budu se zabývat hned dv ma skladbami tohoto skladatele. První skladba
16
ASCHENBRENNER, Vít. Hudební sbírka klatovského d kanského kostela. Praha, 2009. Písemná práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. s. 2. 17 Tamtéž, s. 5. 18 Tamtéž, s. 7. 19 Viz. kapitola 2.1.1. 20 KLm - [ . inv. chybí]. [STAMITZ] Lytaniæ Lauretanæ | a | Canto Alto | Tenore Basso | Violinis 2bus | Alto Viola | con | Organo | pro | Choro Clattoviensi | B: V: Mariæ. Karton . 18/19 21 ASCHENBRENNER, Vít. Hudební sbírka klatovského d kanského kostela. Praha, 2009. Písemná práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. s. 7-8.
24
.
se nazývá Sinfonia Pastoralis, která se nachází v klatovském muzeu v archivním kartonu s íslem 20/13.22 23 Druhou Pichlovu skladbu již nemáme z opisu Pavlase, ale pat í mezi
ty i
hudebniny, které jsou ozna eny na p ebalu Prinz Coburg Dragoner, tedy posádky dragoun
pluku prince Bed icha Jesiáše Sasko-Coburgského, která byla v Klatovech
umíst na v letech 1771-1802. S touto posádkou dragoun p ichází do m sta obohacení hudební innosti, do té doby byla hudba ve m st spjata pouze s církví nebo prezentací m sta. O pluku doposud nejsou zjišt né podrobn jší informace, jediným pramenem jsou pouze ty i sklady, ze kterých lze alespo zjistit n které díl í informace spojené s hudební inností posádky v Klatovech v období p sobení vedoucích k ru Jana Flašky a Václava Pavlase.24 Už jen z toho, z jakého jsou hudebniny prost edí vyplývá, že se jedná o skladby sv tské a p edevším instrumentální. Dragounské hudebniny p edstavují dobovou symfonickou tvorbu dvou eských skladatel žijících p evážn v zahrani ích a jedná se jak už bylo e eno o Václava Pichla a Jana K titele Va hala. Od Pichla nás v tomto p ípad zajímá skladba s názvem Sinfonia in Dis da gusto Francese25 uložená v archivním kartonu 3/28 v klatovském muzeu.26 Poslední skladba, které se budeme v této diplomové práci v novat je od skladatele Jana Zacha Magnificat ex D,27 tato hudebnina je v klatovském muzeu uložena v archivním kartonu s íslem 19/5. Opis skladby pochází od deskriptora „C“, který dostal název až v pr b hu katalogizace a d vodem byl specifický tvar c – klí . Je významnou opisova skou osobností p edevším poslední t etiny 18. století. Ze skladatelských jmen jako
22
ASCHENBRENNER, Vít. Hudební sbírka klatovského d kanského kostela. Praha, 2009. Písemná práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. s. 26 23 KLm - D 5193, PICHL, [Václav (25.9. 1741 – 23.1. 1805)] Sinfonia Pastoralis | â | Violino Primo | Violino Secondo | Cornu Primo | Cornu Secondo | Viola | e | Basso. Del Sig Pichl. | di | Wenceslai Pawlas | Chori B.V.M. Klattoviensis. 24 ASCHENBRENNER, Vít. Hudební sbírka klatovského d kanského kostela. Praha, 2009. Písemná práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. s. 38 25 KLm - D 5192, PICHL [Václav] (25.9. 1741 – 23.1. 1805) Sinfonia in Dis. da gusto Francese | à | Due Violini | Due Oboe | Due Corni | Viola | con | Basso | Auth. Sig. Pichl. | Chori B.V.Mariæ Klatoviensis | Prinz Coburg | Dragoner mp. 26 ASCHENBRENNER, Vít. Hudební sbírka klatovského d kanského kostela. Praha, 2009. Písemná práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. s. 38. 27 KLm. – D 5706, ZACH Jan Magnificat ex D| Canto, Alto | Tenore, Basso | Violinis 2 | Alto viola | Clarinis 2 | Con | Organo | Del Sig. Zach | Chori B. V. Mariae Klattoviensis.
25
.
Jan Zach, Johann Georg Schürer a Leopold Hoffmann m žeme p edpokládat, že se tento deskriptor zam oval na díla vrcholn barokní a ran klasicistní.28
28
ASCHENBRENNER, Vít. Hudební sbírka klatovského d kanského kostela. Praha, 2009. Písemná práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. s. 37.
26
7
2
8
JAN VÁCLAV STAMIC – LYTANIAE LAURETANAE
2.1 JAN VÁCLAV STAMIC29 Jan Václav Stamic se narodil 19. ervna 1717 v Havlí kov Brod , v té dob nazývaném N mecký Brod. Pocházel z hudební rodiny, jeho otec Antonín Stamic byl varhaníkem a kantorem a dohlížel na hudební vzd lání Jana Václava. I Václav v bratr Antonín byl nadaný hudebník, který p sobil ješt p ed ním v Mannheimu. V Jihlav vystudoval gymnázium a poté byl poslán do Prahy. Velice si oblíbil hru na housle, ve které natolik vynikal, že uvažoval o sólové dráze houslisty. V Praze už nep sobila žádná šlechtická ani jiná kapela, ve které by se mohl uplatnit, a v ob asném hraní na k rech chrám
nevid l dostate nou budoucnost. Díky bratrovi m l kontakty
v Mannheimu, což mu rozhodování o tom, kam emigrovat, velmi uleh ilo. Roku 1741 odchází z ech a je p ijat do dvorní kapely v Mannheimu jako houslista. Vznešené prost edí kurfi tského dvora, kde se na hudbu kladly velké nároky, siln p sobilo na vnímavou a živou mysl mladého eského hudebníka. Cizina se pro n ho tak stávala mén místem opušt ní. Vábila ho k sob možnostmi, jaké tu nacházel pro své um ní, jemuž se mohl teprve nyní pln v novat. Stamic je velmi okouzlen p íznivým prost edím mannheimského dvora a velmi brzy se u n j objevují skladatelské tendence. Necht l však psát starým barokním zp sobem, cht l n co nového. M l št stí, že v té dob docházelo k postupné demokratizaci hudby, což znamená, že se nemusel vázat na vkus svého pána. Hudba se dostává k širší ve ejnosti a p ijímá lidové prvky. Jeho první skladba se setkala s úsp chem. Houslist m se jeho metoda hry na housle natolik zalíbila, že ji sami za ali napodobovat. Roku 1743 po nástupu Carla Theodora byl jmenován komorním mistrem houslové hry a stal se kapelníkem ve dvorské kapele. Po tomto úsp chu se jeho pozornost obrací k symfonii. Vypustil kontrapunktickou barokní v tu a místo ní postavil proti sob dv kontrastní v ty. Opouští také strohou dynamiku baroka (forte, piano) a zavádí do hudby crescendo a decrescendo. Také ustaluje formu ty v té symfonie. Orchestr obohacuje o dechové nástroje, p edevším o klarinet, který se nej ast ji používal v eské hudb . Všechny tyto 29
Doslovn p ejatá kapitola z mé bakalá ské práce, ŠIMONOVÁ, B. eská hudební emigrace a její vliv na zrání evropského hudebního klasicismu. Plze . 2012. 42 s. Bakalá ská práce na Pedagogické fakult Západo eské univerzit na kated e hudební kultury. Vedoucí práce Vít Aschenbrenner, Ph.D. s. 18-19.
29
7
8
aspekty daly základ sonát , která zaujala významné místo v Haydnov a Mozartov symfonii. Stamic ustaluje obsazení orchestru, který byl na tu dobu zna n rozsáhlý: dvacet až dvaadvacet houslí, ty i violy, dva hoboje, dva klarinety, dv flétny, dva fagoty, dva lesní rohy a trubky, ty i violoncella, dva kontrabasy a kotle. Nej ast ji se však vyskytuje v jeho skladbách menší orchestrální soubor, v jehož obsazení jsou dva hoboje, dva lesní rohy, smy ce a tympány. Stamic tyto nástroje dokázal ve svých skladbách propojit tak, aby zvuk skladby zn l nov ji a lépe. Používal více klarinet, než hoboj, nebo vedl jejich melodickou linku v unisonu. Napsal padesát symfonických skladeb, n kolik orchestrálních skladeb, sonáty a koncerty pro housle. Zem el 27. b ezna 1757 v Mannheimu.
2.1.1
LITANIAE LAURETANAE30 Loretánské litanie jsou prosbou k Pann Marii. Název je odvozen od poutního
místa Loreto v Itálii. V eštin se pro tento druh litanií používá také název mariánské litanie. Loretánské litanie by bylo možné roz lenit podle textové stránky na r zné úseky. Tyto ásti jsou variabilní dle provedení. Kyrie prosí Pána a Krista o smilování a vyslyšení. Pater oslavuje Trojici Boží, lid po každé prosb vyslovuje slova miserere nobis – smiluj se nad námi. Dále následuje p t ástí, kde je velebena a vzývána Panna Maria. Nejd íve je o Marii mluveno jako o svaté, dále jako o Matce, Pann . V dalším dílu jsou používána r zná p irovnání a metafory. Naposledy je Maria oslovována jako Královna. U všech t chto úsek
odpovídá lid
zvoláním slov ora pro nobis – oroduj za nás. Tyto
ásti se nazývají Sancta Maria, Mater, Virgo, Salus a Regina. Litanie
je nakonec zakon ena ástí Agnus Dei a kon í slovy miserere nobis.
30
Doslovn p evzaté odstavce z diplomové práce: RENDLOVÁ, E. Kompozice Litanií v klatovské hudební sbírce. Plze . 2013. 66 s. Diplomová práce na Pedagogické fakult Západo eské univerzity na kated e hudební kultury. Vedoucí práce Vít Aschenbrenner, Ph.D. s. 8.
2-
7
2.1.2
POPIS PRAMENNÉ P
8
EDLOHY
Hudebnina se nachází ve Vlastiv dném muzeu Dr. Hostaše v Klatovech v archivním kartonu
s íslem
18
s katalogiza ním
íslem
18/19,
sign.
KLm
-
[ . inv. chybí]. Partitura skladby Lytaniae Lauretanae od Stamice je psána hn dým inkoustem na ru n klížený papír, který postupem asu získal zbarvení do béžova, možná až hn da. Na okrajích papíru je patrné poškození a h bet skladby je vlivem
asu za ernalý.
Hudebnina je opat ena obálkou, ve které jsou voln vloženy jednotlivé party, které jsou dochovány celé, kompletn pro provozovací praxi. Na obálce skladby se nachází: nadpis Lytaniae Lauretanae, jednotlivé party v po adí vždy na jedné ádce, nejprve zp vní hlasy, poté nástrojové party: Canto, Alto / Tenore, Basso / Violinis 2 bus / Alto viola / con / Organo / pro / Chori Clattoviensis / B. V. Mariae. Na horním okraji desek uprost ed se nachází vepsáno N: ro, pravd podobn íslo 966, které je p eškrtnuto n kolikrát tuší. Dále se vpravo naho e nachází vytišt né íslo 550, které vtiskl Mansvet Kli ka jako sou ást katalogizace v 19. století. Dalším takovým katalogiza ním ozna ením je v dolní ásti desek oválné razítko modré barvy: sig. Chori. B. V. M. Klattoviensis, též od Kli ky. Údaj o autorovi a deskriptorovi na obálce chybí. V obálce jsou vloženy jednotlivé party v tomto po adí Organo, následují zp vní hlasy Canto, Alto, Tenore, Basso a housle Violino primo a Violino secundo. Party Organo, Violino primo a Violino secundo jsou rozepsány na spojený dvojlist, mají tedy po ty ech stránkách, zp vní hlasy jsou rozepsány každý na jednotlivý list z obou stran. Každý part je zastoupen pouze jednou a na každé stránce se nej ast ji vyskytuje 14 a 15 notových osnov. Jednotliv party jsou psány v r zných klí ích. Organo je psáno v basovém klí i f a na n kolika místech je klí nahrazen c - klí i. Harmonie je pak zaznamenána pomocí íslovaného basu31 a
ísla jsou napsána nad notovou osnovou. Pro p ehlednost
je ve spartaci íslovaný bas uveden pod notovou osnovou. Canto je psáno v sopránovém c – klí i, Alto je psáno v altovém c – klí i, Tenore je psán v tenorovém c – klí i a Basso je psán v basovém f – klí i. Houslové party jsou pak psány v houslovém g – klí i.
31
Basso continuo
2/
7
8
Dynamika je v rukopisu uvád na pianem (zna eno: p: nebo po:) a fortem (zna eno: f: nebo fo:). Na n kterých místech je ozna ení rozepsáno nap . v partu Violino secundo. Dynamická znaménka jsou uvedena sporadicky, a to ve všech partech. Nevyskytují se však na stejných místech, a proto bylo umíst ní znamének ve všech partech sjednoceno. Dynamiku také podporují znaménka Solo/Tutti, solo je v tšinou rozepsané, ojedin le je ozna eno zkratkou S:, tutti je v zápisu rozepsáno nebo ozna eno zkratkou T:. Ve varhanním partu je zapsáno pouze ozna ení tutti, ale už v bec deskriptor neukon il tyto ásti žádným ozna ením. Solo/Tutti se vyskytuje alespo po jednom ozna ení v každém partu, pouze v partu Violino primo se toto ozna ení nevyskytuje ani jednou. V tomto p ípad se ozna ení vyskytuje na r zných místech, a proto bylo sjednoceno. Ornamentika je zapsána velmi sporadicky a to p evážn v partech Violino primo a Violino secundo. Jedná se o p írazy a trylky. Ve zp vných hlasech se pak vyskytují pouze p írazy. Oblou ky a staccato se nevyskytují. Tempo nalezneme v tšinou na za átku každé ásti. Pouze u ásti Rosa se tempové ozna ení nevyskytuje ani v jednom partu. Jasné ozna ení nacházíme v ástech Kyrie, Pater, Virgo a v první a poslední
ásti Agnus, zde se shodovalo ve všech partech.
V ostatních ástech (Sancta Maria, Salus, Regina a prost ední ást Agnus) se tempové ozna ení liší a proto je do spartace uveden nej ast jší výskyt. Tyto Lytaniae Lauretanae jsou rozd leny do devíti ástí, které jdou po sob takto: Kyrie, Pater, Sancta Maria, Virgo, Speculum, Rosa, Salus, Regina a Agnus. Skladba má rozsah 484 takt a je zakotvena v tónin C dur.
2.1.3
FORMOVÁ ANALÝZA JEDNOTLIVÝCH
ÁSTÍ
Forma t chto Lytaniae Laeretanae je kombinovaná a kolísá mezi cyklem attaca a sestavou z neuzav ených ástí,32 což znamená, že ást není ukon ená a vplyne do ásti další. Kyrie: V tomto konkrétním p ípad
tato
ást plní funkci introdukce. Rozsahov
má
pouhých sedm takt , které nemohou plnit funkci samostatné v ty a proto je spojena s ástí Pater. ást Kyrie je ukotvena v základní tónin této skladby a jedná se o tóninu C dur. Díl 32
P echod ástí Kyrie – Pater; Salus – Regina.
20
7
8
je ve velmi pomalém tempu Adagio33 a je v celém taktu. Nástroje a jednotlivé hlasy nastupují všechny najednou a hrají po celou ást, což je vyzna ené v hudebnin pojmem Tutti v partech Organa a Canta. Do ostatních part bylo toto ozna ení dopln no s hranatou závorkou [Tutti]. Noty v této ásti jsou p evážn osminové a tvr ové, objevují se zde ale také tvr ové a osminové noty s te kou. Text k ásti Kyrie je následující: Kyrie, eleison.
Pane, smiluj se.
Christe, audi nos.
Kriste, uslyš nás.
Christe, exaudi nos.
Kriste, vyslyš nás.34
Pater: ást Pater navazuje na ást Kyrie a tvo í s ní uzav enou hudební v tu. Pater je v rozsahu 55 takt , za íná v taktu íslo 8 a kon í v taktu 62. Celá ást je ukotvená v tónin C dur. Objevují se zde trioly, p írazy a trylky a p evažují osminové noty. Díl je psán v rychlém tempu Allegro. Text k této ásti je následující, každé zvolání je vždy zakon eno miserere nobis – smiluj se nad námi. Pater de caelis, Deus.
Náš nebeský Ot e, Bože.
Fili, Redemptor mundi, Deus.
Synu, Vykupiteli sv ta, Bože.
Spiritus Sancte, Deus.
Duchu Svatý, Bože.
Sancta Trinitas, unus Deus.
Svatá trojice, jediný Bože.35
33
Zvolna, zdlouhav , pohodln http://www.modlitby.estranky.cz/clanky/zakladni-modlitby--litanie-a-dalsi-modlitby/latinske-a-ceskelitanie.html. [cit. 3. 5. 2014] 35 Tamtéž, [cit. 3. 5. 2014] 34
21
7
8
Formový vzorec pro díly Kyrie a Pater je následující: i
a
s
b
m
a´
1.
8.
25.
34.
46.
50.
C
C
C
C
C
C
ásti vykazují známky t ídílnosti, jedná se o malou t ídílnou formu (aba´) s introdukcí (i), spojkou (s) a mezihrou (m). Díl malé a je v rozsahu 18 takt a je zakotven v tónin C dur. Je charakterizován celosborovým i nástrojovým obsazením. Hudba tohoto dílu zní velmi slavnostn , zajímavé je vedení melodie v prvních houslích a sopránového zp vního hlasu (Canto), která je tém shodná. V Organu je pak v taktech 16, 17 a 18 zm n n na klí e sopránový a tenorový. Následuje spojka s v rozsahu 9 takt , nástrojové obsazení pro tento díl: Violino primo, Violino secundo a Organo. V rukopise je v partech Violino secundo a Organo zaznamenáno Solo, do partu Violino primo je zaznamenáno do hranaté závorky. V houslích se poprvé objeví v posledním taktu triola. V malém dílu b se p idávají k houslím a Organu ženské zp vní hlasy Canto a Alto, u kterých je zaznamenáno Solo. Rozsah dílu je na 12 taktech, zajímavé je, že zp vní hlasy si s houslovými party jakoby odpovídají. Mezihra m je na ploše 4 takt a je pouze v nástrojovém obsazení Violino primo, Violino secundo a Organo. jako ve spojce se v posledním taktu objeví triola v houslích. Po mezih e p ichází díl malé a´ a nachází se na ploše 12 takt . Je tedy oproti malému dílu a zkrácené. Pouze u Organa je zaznamenáno Tutti, k ostatním hlas m bylo dopln no. Sancta Maria: T etí
ást je psána v pomalém tempu Andante a jen pro nástrojové obsazení
a zp vní hlas Canto, ostatní hlasy mají tacet.36
36
ást se rozkládá na 42 taktech a obsahuje
V hudb ozna ována delší pomlka nástroje nebo hlasu.
43
7
8
ozna ení da capo al fine,37 které je ve spartaci rozepsáno. Tato ást za íná v tónin a moll a st ídá se se základní tóninou C dur. Text k této ásti je následující a po každém úseku se zpívá zvolání ora pro nobis – oroduj za nás. Sancta Maria
Svatá Marie
Sancta Dei Genitrix
Svatá Boží Rodi ko
Sancta Virgo virginum
Svatá Panno panen
Mater divinae gratiae
Matko božské milosti
Mater castissima
Matko nejcudn jší
Mater inviolata
Matko neporušená
Mater intemerata
Matko neposkvrn ná
Mater amabilis
Matko láskyhodná
Mater admirabilis
Matko obdivuhodná
Mater Creatoris
Matko Stvo itelova
Mater Salvatoris
Matko Spasitelova38
ást Sancta Maria vykazuje známky dvoudílnosti, její vzorec je následující: a
ba
sa
ba ´
a
63.
72.
81.
85.
94.
a
a
a
C
a
Malý díl a je uveden na devíti taktech v tónin a moll. Vyzna uje se pouze nástrojovým obsazením, kvintolou v prvním taktu te kovaným rytmem a etnými triolami. Do spartace je dopln no [Solo], v rukopisu je zaznamenáno až s nástupem zp vního hlasu.
37
Pokyn k opakování hudebního dílu od za átku do konce. http://www.modlitby.estranky.cz/clanky/zakladni-modlitby--litanie-a-dalsi-modlitby/latinske-a-ceskelitanie.html. [cit. 3. 5. 2014] 38
42
7
8
V taktu 72 nastupuje vedlejší téma malé b, kde nastupuje zp vní hlas, který p ebírá motiv malého v tného dílu a proto je s indexem. Spojka též erpá motiv z dílu malého a, ale napsána o tercii výše. Je napsána na ploše 4 takt pouze v nástrojovém obsazení a moduluje do tóniny C dur. Díl ba´ má atributy dílu b, rozsah má také na 8 taktech a za íná o tercii výš, vedení melodické linky se liší jen v n kolika málo místech. Na tento díl op t navazuje díl malého a, který je opakován formou da capo. Virgo: Virgo se op t navrací do základní tóniny C dur, nastupuje v rychlém tempu Allegro, což vytvá í kontrast k p edchozí
ásti. Rozsah je 43 takt , který vykazuje známky
t ídílnosti. Text k této ásti: po každém úseku zvolání ora pro nobis – oroduj za nás. Virgo prudentissima
Panno nejmoud ejší
Virgo veneranda
Panno ctihodná
Virgo praedicanda
Panno slavná
Virgo potens
Panno mocná
Virgo clemens
Panno dobrotivá
Virgo fidelis
Panno v rná39
Formový vzorec pro tuto ást je následující: a
m
b
m
c
da
104.
115.
117.
126.
128.
137.
C
C
C
C
C
C
V dílu a je zaznamenáno v rukopise Tutti ve zp vním hlase Canto, v ostatních hlasech bylo dopln no. Zajímavé je, že zp vní hlasy krom hlasu Basso za ínají o takt 39
http://www.modlitby.estranky.cz/clanky/zakladni-modlitby--litanie-a-dalsi-modlitby/latinske-a-ceskelitanie.html. [cit. 3. 5. 2014]
44
7
8
pozd ji. Noty jsou p edevším osminové a šestnáctinové, zatímco v následující mezih e jsou noty te kované. Skladatel tak rozbíjí jednotvárnost celého ásti Virgo. U dílu b je Tutti zaznamenáno pouze u Organa a díl za íná uprost ed taktu 117. Mezihra je op t v te kovaném rytmu, po které p ichází díl malého c. V tomto dílu nejprve nastupuje Organo a Basso, v dalším taktu se p ipojí Tenore, který opakuje motiv Bassa. Ve všech t chto partech je uvedeno Solo. Díl d je s indexem
a,
protože motivicky z tohoto
dílu erpá. Záv re né dva takty jsou zakon ené akordy na tónice. Speculum: Je ást rozkládající se na ploše o 77 taktech hrané ve t í tvr ovém taktu. Tempo pro tuto ást je pomalé Andante.
ást je napsána pouze pro instrumentální obsazení a zp vní
hlas Tenore a je zakotvena v tónin G dur, tedy v dominantní tónin k tónin C dur. Text k této ásti: po každém úseku zvolaní ora pro nobis – oroduj za nás. Speculum iustitiae
Zrcadlo spravedlnosti
Sedes sapientiae
Tr ne moudrosti
Causa nostra laetitiae
P í ino naší radosti
Vas spirituale
Stánku Ducha Svatého
Vas honorabile
Stánku vyvolený
Vas insigne devotionis
Stánku zbožnosti40
Formový vzorec pro tuto ást vypadá následovn : a
b
a´
c
a
146.
163.
178.
187.
205.
G
G
D
A
G
40
http://www.modlitby.estrany.cz/clanky/zakladni-modlitby--litanie-a-dalsi-modlitby/latinske-a-ceskelitanie.html. [cit. 3. 5. 2014]
45
7
8
Speculum je forma malého ronda, za íná dílem a, které je uvedeno na 16 taktech a ást je ist instrumentální. Není zde uvedeno ozna ení Solo, a proto bylo dopln no. Melodická linka v prvních jedenácti taktech v houslových partech je vedena v unisonu, dále je pak rozvedena do dvojhlasu. Díl b je uveden na 14 taktech a p idávají se vokální party. U zp vního hlasu bylo uvedeno v rukopise Solo. Tento díl erpá z motivu a - p edevším motiv p ebírají první i druhé housle. Následující díl a´ je zkrácený díl a je pouze na 10 taktech a je uveden v dominantní tónin D dur a je op t instrumentální. Díl c je uveden v tónin A dur, postupn moduluje zp t do tóniny G dur a p idává se k instrumentálním part m tenor. Poslední díl a je pln shodný s prvním dílem. Rosa: ást Rosa je šestá v po adí, má 83 takt
a je ukotvena v tónin
F dur, což
je subdominantní tónina k základní tónin C dur. Je napsaná pro instrumentální obsazení a zp vní hlasy Canto a Alto. Text k této ásti: po každém úseku zvolaní ora pro nobis – oroduj za nás. Rosa mystica
R že tajemná
Turris Davidica
V ži Davidova
Turris eburnea
V ži ze slonové kosti
Domus aurea
Dome zlatý
Phoederis arca
Archo úmluvy
Janua caeli
Bráno nebeská
Stella matutina
Hv zdo jit ní41
Tato ást vykazuje známky variace, d lila jsem ji do p ti ástí, ve kterých se st ídají ryze instrumentální ásti s vokáln -instrumentálními.
41
http://www.modlitby.estranky.cz/clanky/zakladni-modlitby--litanie-a-dalsi-modlitby/latinske-a-ceskelitanie.html. [cit. 3. 5. 2014]
46
7
8
Formový vzorec je následující: a
a´
a´´
a´´´
a´´´´
223.
234.
256.
267.
294.
F
F
C
C
F
Hlavní téma a je uvedeno na 12 taktech v tónin F dur. V následujícím dílu p ebírá Canto prvních p t takt
z hlavního tématu. U obou zp vních hlas
je zaznamenáno
v rukopisu Solo. Díl a´ je jednou tak dlouhý než první díl. Následující díl a´´ je rozsahov dlouhý jako první díl a je v tónin C dur, ve které je i následující díl a´´´. Tento díl je nejrozsáhlejší, nacházejí se zde etn trioly a p írazy. Poslední díl je op t v rozsahu 12 takt , vrací se do tóniny F dur. Hlavní téma se vždy prolíná v prvních houslích a sopránu. Salus: V této ásti nastupují všechny nástroje i zp vní hlasy, v rukopisu je to vyzna eno v partu Organo slovem Tutti a k ostatním part m je toto ozna ení dopln no. U této ásti se tempové ozna ení lišilo, u tenoru bylo zaznamenáno Largo, v druhých houslích ozna ení chyb lo a u ostatních bylo zaznamenáno pomalé tempo Adagio. Salus je napsána v tónin g moll, v t íp lovém taktu na ploše 29 takt . Hudba se zde jakoby zastavuje, je to dáno tím, že je psána p lovými notami, jen ojedin le se objeví nota kratší délky. Najdeme zde hodn posuvek, jak k ížky, tak i bé ka, hudba p sobí smutn , ale do káme se pozitivního záv ru v podob posledního akordu v C dur. Text k této ásti: po každém úseku zvolaní ora pro nobis – oroduj za nás. Salus infirmorum
Uzdravení nemocných
Refugium peccatorum
Úto išt h íšník
Consolatrix afflictorum
T šitelko zarmoucených
Auxilium Christianorum
Pomocnice k es an
42
42
http://www.modlitby.estranky.cz/clanky/zakladni-modlitby--litanie-a-dalsi-modlitby/latinske-a-ceskelitanie.html. [cit. 3. 5. 2014]
49
7
8
Regina: Tato
ást nás navrací do p vodní tóniny C dur, uvedená je na 92 taktech
v dvoup lovém taktu, což zna í v rukopisu Alla breve, které chybí pouze v partech u Organa. Tempo je rychle Allegro, což najdeme ve dvou partech a to u Organa a Violino secundo. Regina je zkomponovaná pro celé obsazení, což je v Organu ozna eno Tutti, ale v hned v druhém taktu na poslední dob za íná p ti-taktové Solo pro soprán a alt, ozna ení pro ukon ení zde však již nenajdeme. Nej ast jší se zde vyskytují noty p lové, tvr ové a poprvé i noty celé. Text k této ásti: po každém úseku zvolaní ora pro nobis – oroduj za nás. Regina Angelorum
Královno and l
Regina Patriarcharum
Královno patriarch
Regina Prophetarum
Královno prorok
Regina Apostolorum
Královno apoštol
Regina Martyrum
Královno mu edník
Regina Confessorum
Královno vyznava
Regina Virginum
Královno panen
Regina sanctorum omnium
Královno všech svatých43
Regina je t ídílná forma, má dv hlavní témata, která se pak prolínají dalšími díly. Formový vzorec je pro tuto ást následující: a
b
a
B
c
c´
c´´
k
330.
344.
356.
370.
382.
392.
402.
418.
C
G
C
G
C
D
C
C
První housle a soprán jsou vedeny v unisonu po celé trvání dílu a, krom posledního taktu. Dílu b se opakují poslední takty v pianu. První dva díly se opakují, 43
http://www.modlitby.estranky.cz/clanky/zakladni-modlitby--litanie-a-dalsi-modlitby/latinske-a-ceskelitanie.html. [cit. 3. 5. 2014]
4-
7
8
a následují díly c, které jsou složené z díl a a b. S árkou jsou zapsány proto, že jsou pokaždé v jiné tónin i p esto, že c´´ je ve stejné tónin jako c, erpá z jiných motiv z dílu a. Regina je ukon ena malou kodou, která také erpá z dílu a. Agnus: Tato ást se rozkládá na 64 taktech a zajímavá je tím, že se zde st ídají takty a tempa. První ást je ve t í tvr ovém taktu v tempu Andante, které bylo vyzna eno u houslí a basu. Druhá
ást je v celém taktu v pomalém tempu Largo toto tempo
p evažovalo nad tempem Adagio zaznamenané pouze v partech u Organa a Bassa. T etí ást se vrací zp t do t í tvr ového taktu, nyní je ale v rychlém tempu Allegro. Text k této ásti: Agnus Dei, qui tollis peccata
Beránku Boží, který snímáš h íchy
mundi
sv ta
miserere nobis
smiluj se nad námi44
Vzorec pro tuto ást je následující: i
A
B
e
K
422.
429.
456.
462.
467.
C
C
C
C
C
Celá ást je ukotvena v tónin C dur, za íná introdukcí, která je instrumentální na ploše 8 takt . U Organa je v rukopisu vyzna eno Solo, a proto je dopln no i k houslím. Následuje díl a, který za íná pouze v Organu a Basu po n kolika taktech nastupují housle, které erpají motiv použitých v ásti Speculum. Díl b je obsazena všemi nástroji, kdyby skladba nepokra ovala, mohla by být chápána též jako koda. Skladba pokra uje v celém taktu na ploše 5 takt , nazvala jsem tuto ást epizodou. Pak se hudba vrací do t í tvr ového taktu, aby mohla prob hnout záv re ná velká koda.
44
http://www.modlitby.estranky.cz/clanky/zakladni-modlitby--litanie-a-dalsi-modlitby/latinske-a-ceskelitanie.html. [cit. 3. 5. 2014]
4/
8
3
VÁCLAV PICHL – SINFONIA PASTORALIS
3.1 VÁCLAV PICHL45 Václav Pichl se narodil roku 1741 v Bechyni u Tábora. Zde se také u il hudb u Jana Pokorného. V Praze pak studoval teologii, práva a filosofii, také zde studoval kontrapunkt u Josefa Segera. Poté odchází do Vídn , kde zdokonaluje svou hru na housle u Antonína Vranického. Prvním jeho úsp chem bylo, když dostal místo kapelníka ve Velkém Varadín . Roku 1769 se vrací do Prahy a z stal tu další dva roky ve službách hrab te Ludvíka Hartiga jako kapelník. Poté odjíždí do Itálie, kde byl editelem hudby a skladatelem na dvo e arcivévody Ferdinanda. Po roce 1796 odcestoval do Vídn , kde p sobí jako houslista dvorního divadla. Pichl napsal na 700 skladeb. Ve svých 88 symfoniích, 13 serenádách, houslových a klarinetových koncertech, italských, n meckých latinských a francouzských operách, velkém množství komorních a chrámových skladeb spojuje Haydn v a Mozart v klasicismus s francouzskými vlivy a s eskou náp vkovou sv žestí, místy pastorálního zabarvení. Také ve form dosáhl pozoruhodných výsledk ; tak na p . jeho symfonie D dur (Diana) má v sonátové v t zajímavé provedení. I když jsou n které z jeho komorních skladeb melodicky a inven n odvozeny z Mozarta, p ece vzbudil ve své dob zna nou pozornost n kterými osobitými rysy své hudební mluvy. Když Itálie za ala v ít vále nými boji, odcestoval Pichl do Vídn , kde strávil zbytek svého života.
3.1.1
POPIS PRAMENNÉ JEDNOTKY Hudebnina se nachází ve Vlastiv dném muzeu Dr. Hostaše v Klatovech
v archivním kartonu s íslem 20 a katalogiza ním íslem 20/13, sign. KLm - D 5193. Skladba Sinfonia Pastoralis od Pichla je psána hn dým inkoustem na ru n klížený papír, který se postupem asu zbarvil do béžova, možná až hn da. Na rozích papíru je patrné poškození a na horní jsou vlivem asu za ernalé. Hudebnina je opat ena obálkou, 45
Doslovn p evzatá kapitola z mé bakalá ské práce: ŠIMONOVÁ, B. eská hudební emigrace a její vliv na zrání evropského hudebního klasicismu. Plze . 2012. 42 s. Bakalá ská práce na Pedagogické fakult Západo eské univerzity na kated e hudební kultury. Vedoucí práce Vít Aschenbrenner, Ph.D. s. 31.
40
8
ve které jsou voln vloženy jednotlivé party, které jsou dochovány celé pro provozovací praxi. Na obálce skladby se nachází: nadpis Sinfonina Pastoralis, jednotlivé party v po adí vždy na jedné ádce, / Violino Primo / Violino Secundo / Cornu Primo / Cornu Secundo / Viola / e / Basso / Del Sig. Pichl / di / Wenceslai Pawlas / Chori B. M. Klattoviensis. Na horním okraji desek vpravo je vepsáno N: ro, s íslem 271mo, které je podtržené. Vedle
ísla je pak nejspíše
ervenou pastelkou vepsána fajfka. Dále
se uprost ed naho e nachází jakási kli ka napsaná p vodní tuší. U této hudebniny chybí jakákoliv známka katalogizace od Mansveta Kli ky z 19. století. V obálce jsou voln vloženy jednotlivé party, které jsou psány na jeden list popsaný z obou stran, pouze Corno secundo je napsáno na vnit ní zadní stranu obálky. Party jdou za sebou v tomto po adí: housle Violino primo a Violino secundo, Viola, Basso, Corno primo a Corno secundo. Jediný part Violino primo byl založen druhou stranou navrch, part Basso byl napsán jako jediný na ší ku papíru. Každý part je zastoupen pouze jednou, na každé stránce se nej ast ji vyskytuje 13 a 16 notových osnov, u Bassa pak pouze 12. Jednotliv party jsou psány v r zných klí ích. Houslové party (Violino primo, Violino secundo) jsou pak psány v houslovém g – klí i, Viola je notována v altovém c - klí i, Corno primo a Corno secundo je psáno v g – klí i a Basso je notováno v basovém f – klí i. V partu Corno secundo se dvakrát objeví ješt basový f – klí . Dynamika je v rukopisu uvád na pianem (zna eno: p:) a fortem (zna eno: f: nebo fo:). Dynamická znaménka jsou uvedena sporadicky, a to ve všech partech. Nevyskytují se však na stejných místech a proto byla znaménka ve všech partech sjednocena. V partech Violino primo, Violino secundo a Basso je pak zaznamenáno postupné zesilování crescendo (zna eno: cres. nebo cresc.) Ornamentika je zapsána velmi sporadicky a to p evážn v partech Violino primo a Violino secundo. Jedná se o trylky, oblou ky a staccato. Ornamentika je ve spartaci sjednocena. Tempo nalezneme na za átku každého partu. Jedná se o jednoaktovou skladbu psanou v rychlém tempu Allegro.
41
8
3.1.2
FORMOVÝ ROZBOR SKLADBY Sinfonia Pastoralis má všechny p edpoklady pro sonátovou formu, nacházíme zde
oblast hlavního tématu (A), oblast vedlejšího tématu (B), provedení (X), reprízu (AB) a velkou kodu (K). Celá skladba má velmi slavnostní charakter a je ukotvena v tónin D dur, ve t í tvr ovém taktu. Formový vzorec je následující: A
B
X
a´´
B´
a´´
b´
K
a
a´
b
C
1.
16.
29.
44.
59.
126.
140.
164.
D
D
D
A
D, A
D
D
D
Oblast hlavního tématu má plochu o 28 taktech, d líme ji na dva menší díly, které jsem ozna ila jako (a) a (a´). Malé a m žeme brát jako takový úvod do celé skladby, jehož motiv se pak dále objevuje i v jiných ástech skladby. Na za átku tohoto dílu za ínají hrát party Violino primo a secondo, Viola a basso. Corni se p ipojují až v taktu 9 a dají tomuto dílu jakýsi záv re ný charakter, který je ješt podpo en korunou. Následuje malý díl a´, který má pouze malé harmonické odlišnosti od p edchozího malého dílu. Tou nejv tší je však p idání part Corno primo a secondo hned na za átek dílu. Ve 29. taktu p ichází oblast vedlejšího tématu o rozloze 30 takt , je tedy srovnatelný s rozsahem oblasti hlavního tématu. Tato ást b ží v plném instrumentálním obsazení. Za íná v tónin D dur a od 44 taktu se pohybujeme v tónin A dur, což je dominantní tónina k D dur. V oblasti vedlejšího tématu se poprvé setkáváme s te kovaným rytmem a triolami. Zakon ení tohoto tématu je na 4 taktech, kde všechny party hrají p lové noty. Do provedení nás uvádí part Violino secondo, ve t etím taktu se p idávají ostatní nástroje, rozsah je o 67 taktech. První ást provedení erpá z oblasti hlavního tématu, v 69. taktu se objevuje modulace podpo ená crescendem, která nás uvádí do motiv z oblasti vedlejšího tématu. V taktu 104 p ichází op t oblast hlavního tématu, nyní je ale v dominantní tónin A dur, tedy zdánlivá repríza.
53
8
Repríza nás vrací do p vodní tóniny D dur, oblast hlavního tématu je zde zkrácená, pouze na rozlohu jednoho malého dílu a. Rozsah oblasti vedlejšího dílu je zde zachován. Použit je v obm n malý díl b, po kterém následuje modulace, kterou jsme slyšeli již v provedení a která nás uvádí do velké kódy. Velkou kódou jsem ji ozna ila proto, že svým rozsahem p esahuje jak oblast hlavního, tak i vedlejšího tématu. Za íná motivem z provedení, je zde uveden o kvartu výš. Následuje modulace, která nás uvede do oblasti vedlejšího tématu, jímž tato skladba kon í.
52
8
4
VÁCLAV PICHL – SINFONIA IN DIS DA GUSTO FRANCESE
4.1 POPIS PRAMENNÉ JEDNOTKY Hudebnina se nachází ve Vlastiv dném muzeu Dr. Hostaše v Klatovech v archivním kartonu s íslem 3 a katalogiza ním íslem 3/28, sign. KLm - D 5192. Partitura skladby Sinfonia in Dis da gusto Francese od Pichla je psána hn dým inkoustem na ru n klížený papír, který dobou získal zbarvení do béžova, možná až hn da. Na obálce jsou skvrny od inkoustu, jsou na ní vid t p esahy notové osnovy a také n kolik mastných flek . Hudebnina je tedy opat ena obálkou, ve které jsou voln
vloženy
jednotlivé party, které jsou dochovány celé pro provozovací praxi. Celá skladba je psána na ší ku papíru. Na obálce skladby se nachází nadpis: Sinfonia in Dis da gusto Francese, jednotlivé party v po adí vždy na jedné ádce jdou za sebou takto: / Due Violini / Due Oboe / Due Corni / Viola / con / Basso / Authore Sig. Pichl / Chori B. V. Maria Klattovirensis / Prinz Coburg Dragoner. V horním okraji desek uprost ed se nacházejí první t i takty partu Violino primo, pop ípad Violino secundo, party za ínají skladbu v unisonu. V pravém horním rohu je vepsáno N:ro 262, které je dvakrát p eškrtnuté tuší. Dále se vpravo naho e nachází vytišt né
íslo 764, které vepsal Mansvet Kli ka jako sou ást katalogizace
v 19. století. Dalším takovým katalogiza ním ozna ením je v dolní ásti desek oválné razítko modré barvy: sig. Chori. B. V. M. Klattoviensis, též od Kli ky, umíst né pod údaj Chori B. V. Mariae Klattoviensis. Vedle katalogiza ního ísla od Kli ky je pravd podobn ervenou pastelkou vepsána fajfka. Dále je nad tímto íslem tuší napsáno íslo 73, které je jednou p eškrtnuto. V obálce jsou vloženy jednotlivé party v tomto po adí: Oboe secondo, které je zaznamenáno na vnit ních stranách obálky, Corno 2 in Dis, Corno primo in Dis, Oboe primo, Viola, Violino secondo, Violino primo a Basso. Party Violino primo a secondo jsou rozepsány na spojený dvojlist, ve kterém je vložený ješt jeden list, mají tedy po šesti stránkách, Viola a Basso jsou rozepsány na pouze na spojený dvojlist, mají tedy ty i strany, to se týká i partu Oboe primo, tento part má pouze t i popsané strany, party Corno primo a Corno secondo jsou rozepsány každý na jednotlivý list z obou stran. Každý part
54
8
je zastoupen pouze jednou a na každé stránce se nej ast ji vyskytuje 10, 11 a 12 notových osnov. Jednotliv
party jsou psány v r zných klí ích. Party Violino primo, Violino
secondo, Oboe primo, Oboe secondo, Corno primo a Corno secondo jsou psány v houslovém g – klí i. Viola je notována v altovém c – klí i a Basso je psáno v basovém klí i f. Dynamika je v rukopisu uvád na pianem (zna eno: p:, po: nebo pio:) a fortem (zna eno: f: nebo fo:). Na n kterých místech je ozna ení rozepsáno nap . v partu Violino primo a Violino secundo. Dynamická znaménka jsou vepsána ve velkém po tu, a to ve všech partech. Nevyskytují se však vždy na stejných místech a proto byla znaménka ve všech partech sjednocena. V Partu Oboe primo je na t ech místech zapsáno Solo, to je pak v hranatých závorkách dopsáno k houslím a Bassu, což jim zna í, že mají zeslabit. Není už však vyzna en konec sólové ásti skladby. Ornamentika je zapsána velmi pe liv a v hojném po tu ve všech partech. Jedná se o p írazy, trylky, staccato a oblou ky. Neshodují se však ve všech partech, a proto byla ornamentika sjednocena. Tempové ozna ení nalezneme pouze na za átku první ásti skladby ve všech partech, je to rychlé tempo Allegro. Pouze u poslední ásti Presto v partu Violino primo se ozna ení Allegro objevuje znovu. Sinfonia in Dis da gusto Francese je rozd lena do ty
ástí, které jdou po sob
takto: Allegro, Andante, Menuetto, a Presto. ást Menuetto je pak ješt v da capu a navrací se po ásti Trio. Skladba má rozsah 471 takt a je zakotvena v tónin Es dur. Jedná se tedy o ty v tou klasicistní symfonii.
4.1.1
FORMOVÝ ROZBOR SKLADBY P edkládaná skladba má kombinovanou formu, m žeme íci, že se jedná o cyklus
attaca. Skladba má p t uzav ených samostatn stojících ástí. Allegro: První ást skladby spl uje atributy sonátové formy, je v tónin Es dur v celém taktu a má 136 takt . Nástrojové obsazení je kompletní. 55
8
Formový vzorec vypadá následovn : |:A
B
:|
a
b
m
c
a´
1.
17.
25.
29.
42.
Es
Es
Es
Es
Es
|:X
A´
B´
:|
a´´
ab
m
c´
a´´
52.
76.
91.
112.
116.
127.
B
Es
Es
Es
Es
Es
V expozici je uvedena oblast hlavního tématu (A) a oblast vedlejšího tématu (B). Ty pak dále d líme na ty i malé díly. Poslucha na za átku skladby uslyší velmi výrazný ty taktový motiv (te kovaný rytmus a staccato), ten hrají první a druhé housle, viola a bas, který v repríze zazní ješt t ikrát. Oblast vedlejšího tématu erpá motiv z malého dílu a, a proto je ozna en a´. Mezi velkými díly se jak v expozici, tak i v repríze nachází ty taktová mezihra, které nás p evádí z jednoho dílu do druhého. Provedení nás uvádí do dominantní tóniny B dur a probíhá na 26 taktech. Hlavní melodii mají viola a bas, ostatní nástroje hrají harmonický doprovod, v tšinou hrají celé, p lové a tvr ové noty na jednom tónu, po jednom taktu. V repríze se navracíme do p vodní tóniny Es dur. První malý díl je tém
shodný s malým dílem a z provedení. Ostatní díly mají v tší
odlišnosti, jako nap íklad díl ab. Sinfonia má dv repetice, jedna repetuje expozici a druhá provedení a reprízu. Andante: Jak již nadpis napovídá, tato ást je v tempu Andante, psaná v dvoup lovém taktu. Ukotvená je v dominantní tónin B dur a vykazuje známky rondové formy. Hudba má slavnostní a tane ní charakter. Díl je v plném nástrojovém obsazení, avšak v partu Oboe primo je zaznamenané Solo. Andante je uvedeno na 91 taktech. Formový vzorec vypadá následovn : |:a:|
|:b
a:|
c
a
B
a
d
a
b
ka
137.
146.
154.
163.
175.
184.
191.
199.
211.
220.
227.
B
B
B
Des
B
B
B
G
B
B
B
56
8
Jak vyplývá ze vzorce, Andante má hlavní téma (a) a t i vedlejší témata (b, c, d). První malý díl a je uveden v repetici, aby si ho poslucha lépe zapamatoval. Díly a a b jsou v tónin B dur, díl c je v tónin Des dur a díl d je v tónin G dur. Díly b erpají z hlavního dílu a, díly c a d pak p ichází s novou hudbou. Celou ást zakon uje malá koda, která také erpá z hlavního tématu a, proto je ozna ena jako ka. Menuetto: Menuetto se navrací do p vodní tóniny Es dur a je uvedeno na 34 taktech. Takt se m ní na t í tvr ový. ást má malou t ídílnou formu, vzorec je následující: |:a:|
|:ba
a´:|
238.
250.
258.
Es
B
Es
Melodie malého dílu a je výrazná, má te kovaný rytmus, staccato, n kolik skupinek. Party Oboe primo a Violino Primo jdou po celou dobu v unisonu, k nim je pak veden part Violino secondo o oktávu níže. Díl je v rozsahu 12 takt
a je v repetici.
Následuje osmitaktový malý díl ba, který nastupuje v dominantní tónin B dur. Takty 256 a 257 erpají z dílu a. V taktech 251 a 253 jsou v unisonu vedeny party Violino primo a Oboe primo k je pak o oktávu níže veden part Violino secondo. Navrací se v obm n hlavní téma a´, které je obohacené o dva záv re né takty. Díly ba a a´ jsou v repetici. Trio: Z stává v t í tvr ovém taktu, v dominantní tónin B dur. Díl má 34 a vykazuje známky dvoudílnosti, oba díly jsou v repetici.
ást je sólová pro part Oboe primo, což
je v rukopisu vyzna eno Solo. Party Oboe secondo, Corno primo a Corno secondo mají tacet. Formový vzorec je následující: |:a:|
|:b:|
271.
289.
B
B
59
8
Houslové party jsou shodné skoro celý malý díl a, vedeny jsou v oktáv . První ty i takty jdou v unisonu Oboe primo a Violino primo. Hobojová melodická linka je vedena virtuózn , d raz je kladen na trioly a šestnáctinové b hy. Nechybí ani te kovaný rytmus a skupinky, trylky a p írazy. Díl b je v jakémsi útlumu, v doprovodu nacházíme p lové noty a etné pomlky, ani hoboj není tak virtuózní jako v dílu a. Po tomto dílu je znovu uvedena ást Menuetto. Presto: Poslední v ta skladby Presto je psána v šestiosminovém taktu, v tónin Es dur. Je to nejrozsáhlejší ást skladby a má 166 takt . Motiv erpá z druhé ásti skladby Andante z hlavního tématu a. Formový vzorec vypadá následovn : |:A
B
X
a
b
c
m
dc
306.
318.
330.
343.
351.
B,Es
Es
Es
Es
Es
A´
B´
k:|
a´´
b´
c´
m
a´
366.
406.
417.
429.
438.
448.
463.
B
B,Es
Es
Es
Es
Es
Es
V expozici nacházíme dva velké díly, tedy oblast hlavního tématu (A) a oblast vedlejšího tématu (B), ty se dále d lí na každý na dva malé díly. Malý díl a za íná v dominantní tónin B dur, je to jakýsi úvod do celé ásti a hrají ho party Violino primo a secondo, Viola a Basso. V tomto úseku hrají nástroje až na malou odlišnost v druhých houslích v unisonu. V 9 taktu zaznívá stejný motiv, p idávají se i dechové nástroje Oboe primo a secondo, Corni mají v malém dílu a pauzu. Dostáváme se zde do p vodní tóniny Es dur, ve které už z stáváme po zbytek expozice. Melodická linka pro dechy a první a druhé housle z stává nezm n ná, akorát ji party Oboe primo a secondo a Violino primo hrají o oktávu výš. V malém dílu b skladatel ponechává výrazný rytmus, melodii zm nil a neponechal žádné hlasy v unisonu. Dostáváme se do oblasti vedlejšího tématu, do malého dílu c, kde se op t, ale v ur ité obm n
shledáváme s hlavním motivem
v partech Violino secondo, Viola a Basso. V Cornech z stává alespo shodný rytmus, ostatní nástroje hrají p lové noty s te kou. Mezi malými díly c a dc, jak v expozici, tak i v repríze nacházíme osmi taktovou mezihru, kterou hrají pouze smy ce a bas. Díl dc 5-
8
p ichází v první p lce s novým rytmem, který podpo í všechny nástroje. V unisonu jsou vedeny party Oboe primo a Violino primo, ale také Oboe secondo a Violino secondo. Druhá ást dílu erpá z malého dílu c. Provedení pracuje s tématy uvedené v expozici v tónin B dur. Repríza je až na malé odlišnosti shodná s uvedením. Více se liší pouze v oblasti vedlejšího tématu, kde místo dílu dc je uveden díl a´. Koda erpá také z hlavního motivu a, a proto je ozna ena jako ka.
5/
7
5
8
:
JAN ZACH – MAGNIFICAT EX D
5.1 JAN ZACH Jan Zach je hudební skladatel dlouho
azený do období baroka, dlouho
se p edpokládalo, že se narodil 13. listopadu 1699. Tento údaj našel v elákovické matrice Josef Srb-Debrnov, který podnikl první systematický výzkum pramen . Datum narození bylo p ijato a je uvád no v b žn dostupné literatu e.46 Problém nastal p i hodnocení pozd jšího životopisu Jana Zacha, informace byly natolik kusé, že komplexní výklad nebyl možný. Další životopisný údaj získal Zden k Šesták z archiválií hospitálu Milosrdných brat í. Za átkem dubna roku 1733 zde byl ošet en varhaník Jan Zach, záznam obsahoval jména rodi , která se neshodovala s údaji v matrice v elákovicích. Tato stopa vede do Dehtár u Brandýsa nad Labem, kde žili p íbuzní rodiny Zach z elákovic. V tam jší matrice je nalezen zápis, že Jan Zach se narodil 26. listopadu 1713. Toto datum vysv tluje nesrovnalosti v dalším životopisu, který jsme o Janu Zachovi m li.47 Tento druhý Jan Zach se shoduje s varhaníkem, který roku 1733 p sobil v Praze a pozd ji odešel do N mecka, kde v Mohu i p sobil jako skladatel a hudebník. Pod tíhou t chto informací ho nyní m žeme adit do vlny skladatel , kte í opustili v 18. století eské zem .48 Narodil se jako osmé dít Jakuba Zacha a Roziny Bernardové. Otec byl šenký a kolá v dehtárské hospod , pozd ji našel práci v hostinci v Sychrov . V tomto prost edí se poprvé setkává s hudbou, na vesnici plnily hostince funkci kulturní i hudební. Také to vysv tluje folkloristy v Zachov tvorb .49 H e na housle se u il u elákovického kantora Václava Benátského, takže mohl po p íchodu do Prahy (1724) nastoupit na místo houslisty u Sv. Havla a Sv. Martina ve zdi, kde byl jeho u itelem hry na varhany Š. Brixi. B. Dlaba zaznamenává i Zachova studia u B. M. ernohorského. Koncem t icátých let odešel Zach do N mecka, kde se stal roku 1745 nástupcem J. Ondrá ka na míst dvorního kapelníka
46
VYSLOUŽIL, Ji í. Hudební slovník pro každého II. 1. vydání. Vizovice: Lípa, 1999. ISBN 80-860-9323-9. s. 622. nebo ŠAFA ÍK, Ji í. D jiny hudby. od po átk hudby do konce 18. století. Praha: Votobia, 2002, 409 s. ISBN 80-722-0126-3. s 220. 47 SLAVICKÝ, Tomáš. Bohemicalia Zachiana I. Praha : Ústav pro hudební v du AV R, 2001, 0018-7003 458 s. 38, . 3-4, (2001,) s. 221-244. s 226-227. 48 Tamtéž, s. 228. 49 Tamtéž, s. 232
50
7
8
:
v Moha i.50 Zde jsou doloženy sv dectví o neshodách s vrchností, což mohla mít za p í inu svoboda Zachových rodi
od poddanství. Zach se odmítl pod ídit dvorské hierarchii, kde
funkce kapelníka znamenala zna nou prestiž, ale spolu s ostatními hudebníky zastával funkci služebnictva. Pozd jší cestování m žeme brát jako klad svobodného života p ed životem spojený s trvalým angažmá, vyžadujícího vstup do trvalé služby. Tato domn nka stále eká na hlubší bádání.51 Zach složil kolem 120 chrámových skladeb, z toho asi 35 mší, 3 rekviem, 35 ofertorií, 18 nešpor, žalmy a jiné. Zem el roku 1773.52
5.1.1
POPIS PRAMENNÉ JEDNOTKY Hudebnina se nachází ve Vlastiv dném muzeu Dr. Hostaše v Klatovech
v archivním kartonu íslo 19 s katalogiza ním íslem 19/5, sign. KLm – D 5706. Partitura skladby Magnificat ex D od Zacha je psána hn dým inkoustem na ru n klížený papír, který dobou získal zbarvení do béžova, možná až hn da. Okraje papíru jsou ve výborném stavu, pouze na obálce p ední strany na horním okraji je kousek utržený a h bet obálky je popraskaný. Hudebnina je opat ena obálkou, ve které jsou voln vloženy jednotlivé party, které jsou dochovány celé pro provozovací praxi. Na obálce skladby se nachází: nadpis Magnificat ex D, jednotlivé party v po adí vždy na jedné ádce, nejprve zp vní hlasy, poté nástrojové party / Canto, Alto / Tenore, Basso / Violinis 2 / Alto viola / Clarinis 2 / Con / Organo / Del Sig. Zach /Chori B. V. Mariae Klattoviensis. Na horním okraji desek uprost ed se nachází vepsáno N: ro 409, které je ozdobn podtrženo. Nalevo od toho je napsán k ížek v neuzav eném kole ku. Dále se vpravo naho e nachází vytišt né íslo 755, které vepsal Mansvet Kli ka jako sou ást katalogizace v 19. století. Dalším takovým katalogiza ním ozna ením je v dolní ásti desek oválné razítko modré barvy: sig. Chori. B. V. M. Klattoviensis, též od Kli ky, který se nachází nad údajem Chori B. V. Mariae Klattoviensis. Údaj, který hovo í o autorovi, je podtržen nejspíš modrou pastelkou. 50
VYSLOUŽIL, Ji í. Hudební slovník pro každého II. 1. vyd. Vizovice: Lípa, 1999. ISBN 80-860-9323-9. s. 622. 51 SLAVICKÝ, Tomáš. Bohemicalia Zachiana I. Praha : Ústav pro hudební v du AV R, 2001, 0018-7003 458 s. 38, . 3-4, (2001,) s. 221-244. s 241. 52 VYSLOUŽIL, Ji í. Hudební slovník pro každého II. 1. vyd. Vizovice: Lípa, 1999. ISBN 80-860-9323-9. s. 622.
51
7
8
:
V obálce jsou vloženy jednotlivé party v tomto po adí Organo, Clarino secondo, následují zp vní hlasy Canto, Alto, Tenore, Basso a housle Violino primo a Violino secundo, Viola a Clarino primo. Party Organo, Violino primo, Violino secundo, a všechny zp vní hlasy jsou rozepsány na spojený dvojlist, mají tedy po 3 - 4 stránkách, Clarini primo a secondo a Viola jsou rozepsány každý na jednotlivý list z obou stran, jen Clarino secondo je svým rozsahem pouze na jednu stránku. Každý part je zastoupen pouze jednou a na každé stránce se striktn vyskytuje 10 notových osnov. Jednotliv party jsou psány v r zných klí ích. Organo je psáno v basovém klí i f, v ásti Sicut erat se na dvou místech m ní klí na sopránový a v záv ru se také objevuje klí tenorový. Harmonie je pak zaznamenána pomocí íslovaného basu, ten je v hudebnin zapsán nad notovou osnovou. Pro p ehlednost je ve spartaci íslovaný bas uveden pod notovou osnovou. Canto je psáno v sopránovém c – klí i, Alto a Viola jsou psány v altovém c – klí i, Tenore je psán v tenorovém c – klí i a Basso je psán v basovém f klí i, houslové party a Clarini jsou pak psány v houslovém g – klí i. Dynamika je v rukopisu uvád na pianem (zna eno: p: nebo po:) a fortem (zna eno: f:, fo: nebo for:). Dynamická znamínka jsou uvedena sporadicky, a to ve všech partech. Nevyskytují se však na stejných místech a proto byla znaménka ve všech partech sjednocena. Dynamiku také podporují znaménka Solo/Tutti, Solo je zaznamenáno zkratkou S:, nebo je jako v partu Tenore a Basso rozepsáno celým slovem, Tutti je v zápisu bu to rozepsáno nebo vyzna eno zkratkou T:. V hudebnin se ozna ení vyskytuje na r zných místech, a proto bylo sjednoceno. Ornamentika je zapsána velmi pe liv a v hojném po tu ve všech partech. Jedná se o p írazy, trylky, staccato a oblou ky. Neshodují se však ve všech partech a proto byla ornamentika sjednocena. Tempo nalezneme v tšinou na za átku každé ásti. Pouze u ásti Gloria v partu Organo tempové ozna ení chybí, jinak je pe liv zaznamenáno a je ve všech partech shodné.
ásti Magnificat a Fecit jsou v pomalém tempu Andante, Esurientes a Sicut erat
jsou v rychlém tempu Allegro a ást Gloria je v tempu Largo. Magnificat je rozd len do p ti ástí, které jdou po sob takto: Magnificat, Fecit, Esurientes, Gloria a Sicut erat. Skladba má rozsah 252 takt a je zakotvena v tónin D dur.
63
7
5.1.2
8
:
FORMOVÝ ROZBOR SKLADBY Zach v Magnificat ex D je kombinovaná forma, skládá se tedy z n kolika ástí,
tyto ásti jsou samostatné, uzav ené, nejsou závislé jedna na druhou, a proto hovo íme o cyklu attaca. Skladba má slavnostní charakter. Magnificat: První ást Magnicat je uvedena na ploše 56 takt , v pomalém tempu Andante. Ukotvena je v tónin D dur, kterou st ídá dominantní tónina A dur. Zajímavé v této ásti jsou p edevším v houslových partech dvaat icetinové b hy, st ídané s te kovaným rytmem a ob asnou triolou. Text k této ásti: Duše má velebí Pána,
Magnificat anima mea Dominum, Et exultavit spiritus meus in
a m j duch jásá v Bohu,
Deo salutari meo
mém spasiteli,
Quia respexit humilitatem
že se sklonil ke své služebnici v
ancillæ suæ: ecce enim ex
jejím ponížení. Hle, od této chvíle
hoc beatam me dicent omnes
budou mne blahoslavit všechna
generationes.
pokolení.
Quia fecit mihi magna qui
Že se mnou u inil veliké v ci ten,
potens est, et sanctum nomen
který je mocný. Svaté jest jeho
eius
jméno
Et misericordia eius a
a milosrdenství jeho od pokolení do
progenie in progenies
pokolení k t m, kdo se ho bojí.53
timentibus eum
Formový vzorec k této ásti:
53
A
b
a´
1.
16.
29.
D
A
D
http://cs.wikipedia.org/wiki/Magnificat [cit. 5. 5. 2014]
62
7
8
:
Magnificat je malá t ídílná forma da capo. Je uvedena malým dílem a na 16 taktech v tónin D dur. Je zastoupen všemi nástroji i hlasy, deskriptor zaznamenal tento fakt slovem Tutti pouze u t chto part : Canto, Tenore, Basso a Organo. K ostatním part m dopln no v hranaté závorce. Následuje malý díl b, který je sólový pro zp vní hlas Canto, u kterého je to zd razn né ozna ením Solo. Krom ostatních zp vních hlas zde také nehrají Clarini a Organo hraje velmi sporadicky. Violino primo a Canto jsou si ve vedení melodické linky velmi podobné, odlišují se p evážn nalezneme
nap íklad
te kovaný
rytmus,
který
v délce trvání not, v houslích
v Cantu
chybí.
V malém
dílu
a´ se navracíme k p vodnímu tématu, tedy i do p vodní tóniny. Není již však rozsahov totožný a obsahuje záv re ný takt ukon ující tuto ást na tónice. Fecit: Druhá ást Fecit je psána na ploše 79 takt a z stáváme v pomalém tempu Andante. Obsazení je pro zp vní hlasy Tenore a Basso, Violino primo a secondo, Violu a Organo. Clarini, Canto a Alto mají v této ásti tacet. Celá ást je ukotvena v tónin G dur. Tato ást je podpo ena tímto text: Fecit potentiam in bracchio
Prokázal sílu svým ramenem,
suo, dispersit superbos mente
rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí
cordis sui
pyšn ;
Deposuit potentes de sede et
Vlada e svrhl z tr nu a ponížené
exaltavit humiles
povýšil.54
Formový vzorec je pro tuto ást následující: B
54
B´
a
b
c
m
b´
c´
k
44.
57.
73.
84.
89.
111.
118.
G
G
G
G
G
G
G
http://cs.wikipedia.org/wiki/Magnificat [cit. 5. 5. 2014]
64
7
8
:
V malém dílu a hrají pouze houslové party, Viola a Organo, v Organu pak najdeme i ozna ení Solo. Téma tohoto dílu nás pak provází celou ástí, p ejímají ho zp vní hlasy. Velký díl d líme na dva malé díly b a c. Malý díl b erpá z dílu a, nyní už se p ipojí part Tenore, který má melodickou linku podobn vedenou jako první housle. O n kolik takt se p idává i bas, oba zp vní hlasy jsou ozna eny sólem. Malý díl c pak p ináší nové oživující téma. Mezi dv ma velkými díly se nachází p ti taktová mezihra. Druhý velký díl p ichází o tercii výš a malý díl c´ je zkrácený na úkor ty taktové kódy, jejíž záv re ný akord je G dur, ást tedy kon í na subdominant . Esurientes: V této
ásti se m ní tempo z pomalého Andante na rychlé Allegro.
ást
je rozsahov podstatn menší, má pouze 31 takt . ást má t ídílnou formu da capo v tónin D dur. Text k této ásti: Esurientes implevit bonis et
Hladové nasytil dobrými v cmi a
divites dimisit inanes
bohaté poslal pry s prázdnou.
Suscepit Israel puerum suum
Ujal se svého služebníka Izraele,
recordatus misericordiæ suæ
pam tliv svého milosrdenství,
Sicut locutus est ad patres
jež slíbil našim otc m, Abrahamovi
nostros, Abraham et semini
a jeho potomk m na v ky.55
eius in sæcula
Formový vzorec k této ásti: A
b
a´
123.
135.
145.
D
D
D
ást je psána pro plné obsazení, v partech Canto, Alto, Tenore a Organo je to ozna eno zna kou Tutti. V malém dílu a houslové party hrají prvních šest takt 55
http://cs.wikipedia.org/wiki/Magnificat [cit. 5. 5. 2014]
65
7
8
:
v unisonu, poté se jejich melodická linka rozchází. Díl je zakon en korunou. P ichází díl b s posuvkami, které nás dostanou do pochmurné nálady, ale po pár taktech se vracíme zp t do pozitivní durové tóniny. Dále p ichází zkrácený díl a´, který erpá z tématu malého a. Gloria Patri: Gloria Patri se nám p edstavuje na rozloze 65 takt v pomalém tempu Largo a je psána v dominantní tónin A dur. Tato ást je napsána pro party Violino primo, Violino secondo, zp vní hlasy Canto a Alto a Organo. Ostatní party mají tacet. Text k této ásti: Gloria patri, et filio, et spiri tui
Sláva Otci i Synu i Duchu svatému
sancto
Formový vzorec pro tuto ást vypadá následovn : A
a´
a´´
154.
168.
195.
A
A
A
Tato ást je psána formou malé variace, první díl malé a je na ploše 14 takt , druhý díl téma rozvíjí na ploše 27 takt a t etí díl je srovnatelný s dílem druhým, má 24 takt . Díl není ukon en záv re nými akordy, jako to bylo u p edchozích ástí, ale voln p echází do poslední ásti, kterou je Sicut erat. Sicut erat: Poslední
ást skladby nás navrací do p vodní tóniny D dur a záv r skladby
se odehrává na 34 taktech. Vrací se také op t rychlé tempo Allegro. Nalézáme zde imita ní techniku, kterou známe z fugové expozice. Hned v úvodu m žeme vid t, že party Violino primo a Canto jsou v unisonu, to samé platí pro Violino secondo a Alto. Part Tenore se p idává pozd ji a chvíli je v unisonu prvními houslemi, po chvíli zase s druhými. Basso je ze za átku v unisonu s Organem. Koda je uvedena na šesti taktech a také erpá z hlavního motivu a uzavírá celou skladbu.
66
7
8
:
Hudba je podpo ena tímto textem: Sicut erat in principio et nunc
Jak to bylo na po átku, i nyní, a
et semper et in Saecula
vždy bude, sv t bez konce. Amen.
saeculorum amen
69
6
POROVNÁNÍ HUDEBNIN Po vizuální stránce, zejména co se týká dobré itelnosti not, na tom byly hudebniny
od Václava Pichla Sinfonia Pastoralis, ale také Sinfonia in Dis da gusto Francese. Nemají sice spole ného deskriptora, ale oba si dali v tomto ohledu záležet. Hudebnina Magnificat od Jana Zacha je po této stránce v po ádku, má co se tý e po tu notových osnov na stránku nejmenší po et, což k p ehlednosti p ispívá. U této skladby vidím rozdíly v rukopisu a to v partu Violino secondo, p edpokládám tedy, že deskriptor „C“ m l k ruce pomocníka. Stejné je to i u skladby od Jana Václava Stamice Lytaniae Lauretanae. Part Violino secondo se také výrazn liší od ostatních part , proto se op t domnívám, že Jan Václav Flaška m l k ruce další osobu. Z hlediska itelnosti vypadá tato skladba nejh e, inkoust s propíjel p es papír, tudíž se nám naskytne pohled na dv melodické linky. Našt stí je dob e rozeznatelné, která melodická linka na danou stranu pat í a která je propitá. Zp vní party byly u skladeb Lytaniae Lauretanae od Stamice a Magnificat ex D od Zacha. Také v tomto p ípad se lépe etla slova ve skladb Jana Zacha. P i ítám to etnosti notových osnov na stránce, mezi osnovami je více místa, a proto jsou slova v tší. Text nebyl nikterak opraven. Ornamentika a dynamika byla zaznamenána ve všech skladbách velmi sporadicky. Bylo nutné tyto nedostatky doplnit. Nejpe liv jší záznam shledávám ve skladb Jana Zacha, u ostatních bylo zapot ebí v tších zásah . Tempové ozna ení se shoduje v Sinfonii Pastoralis ve všech partech. Spolehlivý je i záznam ve skladb Magnificat ex D, kde chybí ozna ení pouze v Organu v ásti Gloria. V Sinfonii in Dis da gusto Francese je tempo Allegro vyzna eno v první ásti ve všech partech, další ozna ení nacházíme až v poslední ásti Presto, kde je v partu Violino primo zapsáno také tempo Allegro. Druhá ást Andante má tempo p ímo v názvu a domnívám se, že tane ní tempo Menuetta bylo všem hudebník m té doby dob e známé. Nejh e zaznamenané tempo nacházíme ve skladb Lytaniae Lauretanae. Pouze v ástech Kyrie, Pater, Virgo a t etí ást Agnus se tempo shoduje ve všech partech. Ve Speculu a první ásti Agnus je tempo pouze ve t ech partech a shodují se. V ástech Sancta Maria, Salus, Regina a v druhé ásti Agnus se tempo liší, bylo vyzna eno tedy to, které p evažuje. Pouze v ásti Rosa tempové ozna ení chybí ve všech partech.
6-
V otázce po tu chyb nejh e dopadla Lytaniae Lauretanae, u které jsme museli na ploše 484 takt opravit 80 chyb.56 U Sinfonie in Dis da gusto Francese jsme na ploše 471 takt opravili 49 chyb.57 Ve skladb Sinfonia Pastoralis na ploše 212 takt opravili 13 chyb58 a nejlépe dopadla skladba Magnificat ex D, kde jsme na ploše 252 takt opravili pouhých 10 chyb.59 Z tohoto srovnání vyplývá, že nejprecizn ji opsaná skladba je od Jana Zacha Magnificat ex D, kterou opsal deskriptor „C“, a nejh e opsanou je Lytaniae Lauretanae od Jana Václava Stamice, jejíž opis po ídil Jan Václav Flaška.
56
Kap. 7.1 Kap. 7.3 58 Kap. 7.2 59 Kap. 7.4 57
6/
7
7
;
KOREKTURA CHYB JEDNOTLIVÝCH SKLADEB P i spartaci p edkládaných hudebnin, byla snaha o zachování co možná nejv tší
autenti nosti. Text byl ponechán beze zm ny, pouze na ne itelných místech bylo p ihlíženo k ostatním hlas m. Ornamentika byla upravena p edevším v houslových partech a jedná se zejména o staccata a trylky. Dynamika se vyskytovala v každém partu na jiných místech, a proto byla dopln na do všech part . Ve spartaci byly nalezeny chyby, které se vyskytovaly v rukopisech. Jednalo se p edevším o chybné výšky not, chyb jící noty, nebo p ehozený rytmus. Chyby byly opraveny a skladby jsou tak p ipraveny pro provozovací praxi.
7.1 JAN VÁCLAV STAMIC - LYTANIAE LAURETANAE Byla snaha o zachování skladby v co nejv tší autenti nosti, p esto tato skladba obsahovala nespo et chyb, které bylo nutno opravit, aby jednotlivé hlasy k sob ladily. Zde je uveden seznam chyb v tabulkách. V ástech Pater, Rosa nebyly nalezeny žádné chyby. Kyrie: . taktu
part
lokalizace
rukopis
oprava
15
Canto
3. osminová nota
h1
c2
17
Vno I
3. osminová nota
c2
d2
29
Vno II
2. tvr ová nota
c2
g1
30
Vno II
1. tvr ová nota
e1
d1
30
Vno II
2. osminová nota
g1
a1
30
Vno II
2. osminová nota
f1
g1
30
Vno II
2. osminová nota
eis1
fis1
30
Vno I
1. tvr ová nota
e1
d1
35
Canto
2. osminová nota
c2
cis2
41
Vno II
1. tvr ová nota
f1
g1
42
Alto
2. osminová nota
e1
d1
50
Vno I
1. osminová nota
Šestnáctinová Na osminu a1 pomlka a šestnáctinová nota a1 60
7
;
59
Tenore
2. tvr ová nota
c1
h
60
Tenore
4. osminová nota
e1
f1
Sancta Maria: . taktu
part
lokalizace
rukopis
oprava
69
Vno II
3. doba
Osmina a dv šestnáctinové noty
Osmina a šestnáctinová s te kou a dvaat icetinová nota
70
Vno I
2. šestnáctinová nota
f1
fis1
71
Vno I
2. a 4. doba, trioly
b1
h1
71
Vno II
2. a 4. doba, trioly
b1
h1
79
Vno II
4.t iadvacetinová nota a1
g1
89
Vno I
Poslední nota 3. doby
fis2
91
Vno I
3. doba
93
Canto
3. doba, triola
b1
h1
102
Vno I
2. a 4. doba, trioly
b1
h1
102
Vno II
2. a 4. doba, trioly
b1
h1
103
Organo
poslední nota
osmina
f2
Zrušen te kovaný rytmus podle Vno II
tvr ová
Virgo: . taktu
part
lokalizace
rukopis
oprava
109
Tenore
poslední nota
c1
h
112
Basso
2. a 3. osmina
f
fis
112
Organo
2. a 3. osmina
f
fis
112
Vno I
4. doba
g2, d2, h1, g1
g2, h1, a1, a1
114
Vno I
2. doba, 1 nota
g2
f2
118
VnoII
3. osminová nota
e1
d1
120
Vno II
3. nota
c2
d2
120
Vno II
7. a 8. nota
g1, fis1
a1, e1
120
Vno I
Celý takt dle Vno II 61
7
;
120
Tenore
Poslední nota
e1
d1
123
Vno I
Poslední dv noty
d2
c2
125
Alto
3. nota tvr ová
f1
e1
125
Vno I
4. osminová nota
c3
h2
136
Vno I
3. doba poslední nota
c2
d2
138
Basso
3. doba, první nota
a
g
139
Canto
1. nota
e2
d2
139
Vno I
3. doba, poslední noty gis2
g2
141
Organo
3. nota
e
c
Speculum: . taktu
part
lokalizace
rukopis
oprava
151
Vno I
3. nota
tvr ová te kou
s jen tvr ová
152
Vno I
1. doba
triola
dv šestnáctinové noty + šestnáctinová nota fis2
175
Tenore
triola - 3. nota
c2
cis2
181
Vno II
1. doba
2 šestnáctinové, osminová nota
triolu
186
Vno I
p edposlední nota
d1
e1
190
Vno I
poslední nota
c1
cis1
193
Vno I
2. doba, 2. nota
cis3
c3
208
Vno II
1. doba
2 osminy
Osmina s te kou, šestnáctinová nota
211
Vno II
2. doba, 2. nota
a1, g1
f1, e1
3. doba, 1. nota
Salus: . taktu
part
lokalizace
rukopis
oprava 93
7
;
310
Organo
celý takt
p lová, nota
celá celá p lová
311
Organo
3. doba
a
as
312
Organo
1. doba
a
as
316
Tenote
1. doba
c1
d1
317
Organo
2. doba
a
as
319
Vno I
3. doba
b1
c2
320
Vno II
3. doba
b1
c2
322
Vno I
poslední nota
d2
des2
322
Tenore
3. doba
c1
d1
322
Vno II
3. doba
b1, d2
as1, b1
nota,
Regina: . taktu
part
lokalizace
rukopis
oprava
341
VnoI, Vno 2. nota II, Canto
f2
fis2
349
Vno I
celý takt
p lová te kou
349
Canto
celý takt
celá nota
p lová nota
380
Alto
2. doba
f1
fis1
392
Tenore
celý takt
h, c1
d1, a
393
Alto
3. doba, 1. nota
f1
fis1
394
Canto
1. nota
ces2
c2
402
Canto
celý takt
tvr ová g1, tvr ová f2, zrušena, p lová p lová tvr ová e2 f2, p lová e2
s p lová nota
Agnus: . taktu
part
lokalizace
rukopis
oprava
459
Canto
celý takt
p lová h1, tvr ové tvr ová h1 h1, h1
c2,
459
Tenore
celý takt
p lová e1, tvr ové e1, f1, tvr ová c1 h
463
Vno II
První 4 osminy
cis2
464
Vno II
celý takt
1. a 2. doba 1. a 2. doba h1, cis2, 3. a 4. 3. a 4. doba c2
d2
92
7
;
doba d2 465
Canto
2. nota
c2
h1
465
Organo
poslední nota
a
g
468
Canto
poslední nota
d2
e2
475
Tenore
c1
d1
476
Alto
první nota
a1
g1
480
Organo
poslední nota
D
E
7.2 VÁCLAV PICHL – SINFONIA PASTORALIS
. taktu
part
lokalizace
rukopis
oprava
37
Cor. I
poslední nota
h2
a2
49
Viola
1. nota
g1
gis1
62
Vno II
1. nota
g1
gis1
63
Vno II
poslední nota
g1
gis1
65
Vno II
1. nota
g1
gis1
66
Vno II
1. nota
g1
gis1
67
Vno II
poslední nota
g1
gis1
69
Vno II
1. nota
g1
gis1
90
Vno I
2. nota a poslední g1 nota
gis1
121
Cor. I
1. nota
e2
d2
125
Cor. II
1. nota
d2
e2
155
Cor. II
1. nota
162
Vno I
3. doba
tvr ová c3
p lová h2
94
7
;
7.3 VÁCLAV PICHL – SINFONIA IN DIS DA GUSTO FRANCESE
Allegro: . taktu
part
lokalizace
rukopis
oprava
12
Vno I
1. nota
as1
a1
37
Vno II
2. doba, 2 nota
as1
a1
46
Viola
3. doba, 1. nota
c1
h
48
Viola
2. nota
e
f
49
Oboe II
2. nota
ze 4. doby
na 3. dobu
52 a 54
Viola
3. nota
as
a
52 a 54
Basso
3. nota
as
a
60
Oboe I
1. nota
b2
h2
61
Oboe I
1. nota
b2
h2
62
Oboe I
1. nota
b2
h2
63
Oboe I
1. nota
b2
h2
69-71
Vno I
celý takt
d2
des2
97
Viola
3. nota
b1
h1
112
Vno I,
2. a 3. nota
es2, f2
eis2, g2
112
Vno II,
2. a 3. nota
es1, f1
eis1, g1
123
Basso
2. nota
H
G
Andante: . taktu
part
lokalizace
rukopis
oprava
161
Cor. II
1. nota
c2
g1
165 a 167
Vno I
1. nota
d2
des2
169
Vno I
2. a 3. nota
d2
des2
169
Vno II
1. nota
a1
as1
173 a 175
Vno II
1. nota
d2
des2
175
Oboe II
1. nota
178
Oboe I
poslední nota
d2
es2
183
Oboe I
1. nota
es2
e2
183
Vno I
1. nota
es2
e2
p idání odrážky
95
7
200- 202
Oboe II
219
Cor. II
219
Vno I
;
vloženy 3 prázdné takty, podle Oboe I 1. nota, p íraz
g1
d2
es1
e1
Menuetto: . taktu
part
lokalizace
rukopis
oprava
242
Cor. II
1. nota
f1
e1
242
Cor. I
poslední dv noty
Osminová 2 osminové nota s te kou noty a šestnáctinová nota
245
Basso
poslední nota
As
256
Vno II
celý takt
takt bez dopln ny podle skupinek Vno I
A
Trio: . taktu
part
lokalizace
rukopis
oprava
273
Oboe I
celý takt
tvr ová s te kou b1, dvaat icetinová skupinka es2, d2, c2, osminy c2, d2, es2
tvr ová s te kou b1, osminová c2, dvaat icetinová skupinka es2, d2, c2, osmina s te kou d2, šestnáctinová nota es2
275
Oboe I
celý takt
tvr ová s te kou c2, dvaat icetinová skupinka es2, d2, c2, osminy d2, es2, f2
tvr ová s te kou c2, osminová d2, dvaat icetinová skupinka f2, es2, d2, osmina s te kou es2, šestnáctinová nota f2
293
Vno I
poslední nota
es2
d2
96
7
;
Presto: . taktu
part
lokalizace
rukopis
oprava
368
Vno I
1. nota
as1
a1
378
Vno I
1. a 2. nota
as2, as1
a2, a1
378
Oboe I
1. nota
as2
a2
385 a 387
Basso
3. doba, 1. nota
as
a
387
Basso
3. doba, 1. nota
as
a
7.4 JAN ZACH – MAGNIFICAT EX D
Magnificat: . taktu
part
lokalizace
9
Clarini II
poslední nota
16
Viola
prost ední akordu
25
Vno II
30
Vno II
rukopis
oprava
e1
c1
nota c2
d2
2. a 3. nota
d2
e2
3. doba
chybí
rytmus dopln n podle Vno I, osmina s te kou fis1, dvaat icetinové noty g1, a1
Fecit: . taktu 94
part Basso
lokalizace 1. nota
rukopis osminová nota
oprava osminová te kou
s
Gloria: . taktu
part
lokalizace
rukopis
oprava
181
Vno II
1. a 3. nota
d2
dis2
182
Vno II
1. nota
d2
dis2
194
Vno I
1. nota
d2
dis2 99
7
;
Sicuterat: . taktu 239
part Canto
lokalizace 1. nota
rukopis chybí
oprava osminová e2
9-
.
ZÁV
R
T žišt p edkládané diplomové práce spo ívá v analýze ty hudebnin, které jsou v sou asné dob uloženy v Hudební sbírce Vlastiv dného muzea Dr. Hostaše v Klatovech. Nejprve byl proveden p epis jednotlivých part , a následn digitalizace v programu Finale. Po této p ípravné ásti následovala korektura chyb. Po zkompletování p episu mohla p ijít na adu vlastní práce. Do první kapitoly jsem za adila stru nou historii m sta Klatovy, jakožto hudební centrum, ve kterém opisy vznikly. Další podkapitola se týkala Vlastiv dného muzea Dr. Hostaše, ve kterém jsou opisy v sou asné dob uloženy. Za azena je také podkapitola o klatovských regenschori, kte í se o opisy zasloužili. Celou první kapitolu jsem zvolila z toho d vodu, aby práce m la celistvý charakter. V následujících kapitolách jsem se v novala analýze jednotlivých skladeb. Zabývala jsem se autory skladeb, popisem hudebniny a rozborem jednotlivých
ástí
skladby. Následující kapitola srovnává všechny skladby. P vodní manuskripty byly psány ru n , a proto je jejich digitalizace d ležitým p edpokladem pro znovuuvedení do sou asné hudební praxe. V poslední kapitole je zaznamenána korekce chyb jednotlivých
ástí
skladeb v tabulkách. Tato práce p ispívá k otázce hudebn
regionalistického výzkumu v oblasti
Klatovska. Známé je p edevším hudební d ní ve velkých hudebn – kulturních centrech, proto je d ležité, aby byla více probádána i menší hudební centra a dopomohly tak dotvo it pohled na hudební provoz v 18. století.
9/
<
SEZNAM OBRÁZK 1. Obrázek . 1 - Obálka hudebniny Lytaniae Lauretanae od Jana Václava Stamice 2. Obrázek . 2 - Obálka hudebniny Sinfonia Pastoralis od Václava Pichla 3. Obrázek . 3 - Obálka hudebniny Sinfonia in Dis da gusto Francese od Václava Pichla 4. Obrázek . 4 - Obálka hudebniny Magnificat ex D od Jana Zacha
90
<
SEZNAM PRAMEN STAMIC – Lytaniae Lauretanae, umíst na v archivním kartonu 18, katalogiza ní íslo 18/19, sign. KLm - [ . inv. chybí] PICHL – Sinfonia Pastoralis, umíst na v archivním kartonu 20, katalogiza ní íslo 20/13, sign. KLm - D 5193 PICHL – Sinfonia in Dis da gusto Francese, umíst na v archivním kartonu 3, katalogiza ní íslo 3/28, sign. KLm - D 5192 ZACH – Magnificat ex D, umíst na v archivním kartonu 19, katalogiza ní íslo 19/5, sign. KLm. – D 5706.
91
SEZNAM LITERATURY . Hudebne. Vyd. 1. Praha: Scriptorium, 2011, 410 p. ISBN 80-872-7157-2. ASCHENBRENNER, Vít. Hudební sbírka klatovského d kanského kostela. Praha, 2009. Písemná práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. KLIMEK, Hynek. Šumava: Klatovsko. 1. vyd. Praha: Regia, 2009, 199 s. Neznámé echy. ISBN 978-80-86367-66-8. RENDLOVÁ, E. Kompozice Litanií v klatovské hudební sbírce. Plze . 2013. 66 s. Diplomová práce na Pedagogické fakult Západo eské univerzity na kated e hudební kultury. Vedoucí práce Vít Aschenbrenner, Ph.D. SLAVICKÝ, Tomáš. Bohemicalia Zachiana I. Praha : Ústav pro hudební v du AV
R,
2001, 0018-7003 458 s. 38, . 3-4, (2001,) s. 221-244. SÝKOROVÁ, Lenka a Vít ASCHENBRENNER. Klatovy. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2010, 591 s., [16] s. barev. obr. p íl. D jiny eských, moravských a slezských m st. ISBN 978-807-4220-180. ŠAFA ÍK, Ji í. D jiny hudby. od po átk hudby do konce 18. století. Praha: Votobia, 2002, 409 s. ISBN 80-722-0126-3. ŠIMONOVÁ, B.
eská hudební emigrace a její vliv na zrání evropského hudebního
klasicismu. Plze . 2012. 42 s. Bakalá ská práce na Pedagogické fakult Západo eské univerzit na kated e hudební kultury. Vedoucí práce Vít Aschenbrenner, Ph.D. VYSLOUŽIL, Ji í. Hudební slovník pro každého II. 1. vyd. Vizovice: Lípa, 1999. ISBN 80-860-9323-9. INTERNETOVÉ ZDROJE http://www.muzeum.klatovynet.cz/muzeumkt/historie.asp, [cit. 15. 4. 2014] http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1185258379-cesty-viry/407235100051003-povolaniregenschori, [cit. 25. 4. 2014] http://www.modlitby.estranky.cz/clanky/zakladni-modlitby--litanie-a-dalsimodlitby/latinske-a-ceske-litanie.html. [cit. 3. 5. 2014] http://cs.wikipedia.org/wiki/Magnificat [cit. 5. 5. 2014]
-3
=
RESUMÉ The focus of the thesis is an analysis of four music plans that are currently stored in the music collection of the Museum Dr. Hostaš in Klatovy. Firstly, the transcript of individual parts was made, Capture to digital form was made in software Finale. After this preparatory stage, followed by correction of errors, I completed the transcript so I could start working on my master thesis. In the first chapter I included a brief history of the town Klatovy as a music center in that time. Next subhead is detailing the Regional Museum of Dr. Hostaš, in which the musical collections are currently stored. Finally, I included the subhead of the Klatovy choir, who earn those copies. I chose the entire first chapter so the work had undivided character. In the following chapters, I analyzed individual tracks. I dealt with the songwriters, description of music plans, analysis of individual parts of the songs and correction of errors. The last chapter is the comparison of all the tracks. Original manuscripts were handwritten, and therefore their digitization is an important prerequisite for re - commissioning them into the contemporary music practice. Finally, this work is also contributing to the issue of regional music research in Klatovy area. It is generally known, that musical events are primarily held in major music - cultural center, so it is important that smaller musical centers are explored to help us complete the look on the music in the 18th century.
-2
>
P
ÍLOHY
Obr. . 1
?
>
Obr. . 2
?
>
Obr. . 3
?
>
Obr. . 4
?
Lytaniae Lauretanae Adagio
Kyrie
[Tutti]
Jan Václav Stamitz
Violino primo [Tutti]
Violino secundo Tutti
Canto Ky
-
ri - e
e - lei - son
e - lei - son
ky
-
ri - e
ri - e
e - lei - son
e - lei - son
ky
-
ri - e
e - lei - son
e - lei - son
[Tutti]
Alto Ky
-
e - lei - son
[Tutti]
Tenore Ky
-
ri - e
e - lei - son
ky
-
ri - e
ri - e
e - lei - son
ky
-
ri - e
e - lei - son
e - lei - son
[Tutti]
Basso Ky
-
e - lei - son
Tutti
Organo
5
Vln. I
Vln. II 5
C. chris
-
te
au
-
di nos
chris
-
te
ex
-
au
-
di
nos
chris
-
te
au
-
di nos
chris
-
te
ex
-
au
-
di
nos
chris
-
te
au
-
di nos
chris
-
te
ex
-
au
-
di
nos
chris
-
te
au
-
di nos
chris
-
te
ex
-
au
A.
T.
B.
Org.
©Barbora Šimonová
-
di
nos
Litaniae lauretanae in C
2
Pater Allegro
8
Vln. I
Vln. II 8
C. Pa - ter de cae-lis
De - us
mi-se - re - re
mi-se - re - re
no
Pa - ter de cae-lis
De - us
mi-se - re - re
mi-se - re - re
no - bis
Pa - ter de cae-lis
De - us
mi-se - re - re
mi-se - re
-
-
-
-
-
Pa - ter de cae-lis
De - us
mi-se - re - re
mi-se - re
-
-
-
-
-
fi - li re-dem-tor
mun - di De
-
fi - li re - dem
-
-
-
-
A. mi - se
re - re
-
T.
B.
Org.
15
Vln. I
Vln. II 15
C. -
-
bis
us
-
ptor mun - di
ptor mun - di
A. no
-
bis
fi - li
re
-
dem
-
mi - se
-
re
-
T. -
re
no - bis
-
re
no - bis
mun - di De
-
us
re
mi - se -
B.
Org.
fi - li
re
-
dem - ptor
mun-di
De - us
De -
Litaniae lauretanae in C
3
[Solo]
21
Vln. I Solo
Vln. II 21
C. De
-
us
mi
-
se - re - re
no
-
bis
mi - se - re - re
no
-
bis
De
-
us
mi
-
se - re - re
no
-
bis
mi - se - re - re
no
-
bis
re
-
rev
mi
-
se - re - re
no
-
bis
mi - se - re - re
no
-
bis
us
mi
-
se - re - re
no
-
bis
mi - se - re - re
no
-
bis
A.
T.
B. -
-
Solo
Org.
Vln. I
!
Vln. II
!
26
26
C.
A.
T.
B.
Org.
!
Litaniae lauretanae in C
4 32
Vln. I
Vln. II
!
3
!
3
Solo
32
!
C. Spi - ri - tus sanc - te
De - us
spi - ri - tus sanc-te
De - us
De - us
spi - ri - tus sanc-te
De - us
Solo
A. Spi - ri - tus sanc - te
T.
B.
Org.
38
Vln. I
Vln. II
!
38
C. De
-
us mi
-
se
-
re - re
mi
-
se - re
-
re
no
-
A. De
T.
B.
Org.
-
us
mi
-
se
-
re - re
mi
-
se - re
!
bis
mi
-
re
-
se - re
no
-
-
bis
Litaniae lauretanae in C 45
5
[Tutti]
3
Vln. I [Tutti]
3
Vln. II [Tutti]
45
C. no - bis
re
San [Tutti]
cta
San
-
cta
-
cta
-
cta
A. no
bis
-
[Tutti]
T. San [Tutti]
B. San
!
Org.
Tutti
!
51
Vln. I
Vln. II 51
C. Tri
-
ni - tas
un
-
us
!
A. Tri
-
ni
-
tas
un
-
-
De
-
us
mi - se
-
-
re
re
no
-
bis mi - se -
De - us
mi
-
se - re - re
no
-
bis mi - se -
-
us
mi
-
se - re - re
no
-
bis mi - se -
us
mi
-
se - re - re
no
-
bis mi - se -
us
T. Tri
-
ni - tas
un
Tri
-
ni - tas
un - us
us
De
B.
Org.
De
!
-
us
De
""
-
Litaniae lauretanae in C
6 58
Vln. I
Vln. II 58
C. re
-
re
mi
-
se
re
-
re
no
-
bis
no
-
bis
re
-
re
mi
-
se
-
re
-
re
no
-
bis
no
-
bis
re
-
re
mi
-
se
-
re
-
re
no
-
bis
no
-
bis
re
-
re
mi
-
se
-
re
-
re
no
bis
no
-
bis
A.
T.
B.
Org.
Sancta Maria
Andante 63
[Solo]
5
#
5
#
Vln. I [Solo]
Vln. II 63
C.
A.
T.
B.
[Solo]
Org.
!
!
!
!
!
!
Litaniae lauretanae in C
7 65
Vln. I
! 3
!
Vln. II
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
65
C.
A.
T.
B.
!
Org.
68
Vln. I
Vln. II 68
C.
A.
T.
B.
Org.
!
Litaniae lauretanae in C
8 71
3
!
Vln. I 3
3
! 3
3
3
!
Vln. II 3
3
3
3
3
3
3
! 3
3
71
3
Solo
$
C.
San - cta
# Ma - ri - a
o
-
ra
no -
pro
A.
T.
B.
Org.
! 74
Vln. I 3
$
Vln. II
3
74
C. bis
san
-
cta De - i
ge - ni - trix san
-
cta
Vir - go
vir - gi-num
A.
T.
B.
Org.
!
!
Ma
-
ter
Litaniae lauretanae in C
9 77
$
Vln. I 3
3
3
3
$
Vln. II 3
3
77
C. 3
Chri - sti
di - vi - nae
-
gra
ti - ae o - ra pro
no
-
bis
o
A.
T.
B.
!
Org.
80
5
#
5
#
Vln. I
Vln. II 80
$
C. ra
A.
T.
B.
Org.
pro no
-
bis
! !
-
Litaniae lauretanae in C
10 83
3
$
3
$
3
Vln. I 3
3
3
3
3
3
3
Vln. II 3
3
3
3
3
3
3
3
83
C. Ma - ter
cas - tis-si-ma
ma -
A.
T.
B.
Org.
86
Vln. I
Vln. II
!
86
C. ter
A.
T.
B.
Org.
in - vi - o - la - ta
ma - ter in - te - me - ra - ta o
-
ra pro
no -
bis Ma - ter
a - ma - bi-lis
Ma -
Litaniae lauretanae in C
11 90
$
Vln. I
3
3
3
Vln. II 90
3
C. ter
ad - mi - ra - bi - lis
Ma
-
ter
crea
-
to
-
ris
sal - va -
A.
T.
B.
Org.
93
$
Vln. I 3 3
93
5
5
3
!
C. to
A.
T.
B.
Org.
-
ris
3
o -
ra
3
$ no -
bis
!
# !
3
$
Vln. II
#
!
!
Litaniae lauretanae in C
12 96
Vln. I
! 3
!
Vln. II
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
96
C.
A.
T.
B.
!
Org.
99
Vln. I
Vln. II 99
C.
A.
T.
B.
Org.
!
Litaniae lauretanae in C 102
3
3
!
Vln. I 3
3
3
3
3
!
Vln. II 3
3
3
3
3
3
3
%
! 3
3
%
!
13
102
C.
A.
T.
B.
%
Org.
!
Allegro
Virgo
[Tutti] 104
Vln. I [Tutti]
Vln. II
$
#
$
# Tutti
104
C. Vir
-
go
pru-den - tis - si - ma o - ra pro no
go
pru-den - ti - si - ma o - ra
-
bis o - ra pro no
-
[Tutti]
A. Vir
-
o - ra pro no
-
bis o - ra
o - ra pro no
[Tutti]
T. Vir
-
go
pru-den - ti - si - ma o - ra pro no
-
bis o - ra pro no
-
Vir - go pru-den - ti - si - ma Vir
-
go
pru-den - ti - si - ma o - ra pro no
-
bis o - ra pro no
-
[Tutti]
B.
[Tutti]
Org.
$
-
Litaniae lauretanae in C
14 108
Vln. I
Vln. II 108
C. bis
Vir
-
go
Vir
-
go
ve - ne - ran
-
da
o - ra
o - ra
o - ra
pro
bis
Vir
-
go
Vir
-
go
ve - ne
ran
-
da
o - ra
o - ra
o - ra
pro
bis
Vir
-
go
Vir
-
go
ve - ne - ran
-
da
o - ra
o - ra
o - ra
pro
bis
Vir
-
go
Vir
-
go
ve - ne - ran
-
da
o - ra
o - ra
o - ra
pro
A.
T.
B.
Org.
"
" 112
Vln. I
Vln. II 112
C. no
-
-
-
bis
Vir-go prae
-
$
A. no
-
-
-
bis
no
-
-
-
bis
di - can - da
o - ra pro no - bis
$ o
-
ra pro no - bis
T.
$
B. no
Org.
Vir-go ve
-
-
-
bis
-
ne - ran - da
o
-
ra pro no - bis
$ o
-
ra pro no - bis
Litaniae lauretanae in C
15 [Tutti]
116
Vln. I [Tutti]
Vln. II 116
[Tutti]
$
C.
Vir - go
$
A.
Vir - go
Vir - go
o
-
ra
po
-
tens
o
-
ra
prae
-
di
-
can -
[Tutti]
$
B.
tens
-
[Tutti]
$
T.
po
[Tutti]
Vir - go Tutti
po
-
tens
o - ra
Org.
! 119
Vln. I
Vln. II 119
C. Vir
-
go
po - tens o
-
ra
pro
no - bis Vir -go
po - tens o
-
ra
pro
no - bis
o - ra pro no
-
bis
-
o
!
A. Vir
-
go
o
-
ra
o - ra
o - ra pro no
-
bis o
-
ra
o
-
go
po-tens
o - ra pro no
-
bis Vir
-
go Vir
-
ra
-
go
!
T. da
Vir
-
go
po - tens
o - ra
pro no - bis Vir
!
B. Vir
Org.
po-tens
-
go
Cle - mens o
!
! -
ra
pro
no - bis
o
ra
-
"
!
o - ra
o - ra pro no
-
bis Vir
-
go Vir - go
! "
Litaniae lauretanae in C
16 123
Vln. I
#
Vln. II
# 123
C. ra
pro
no
bis
-
o
-
ra
pro no - bis
o
-
ra pro no - bis
bis
o
-
ra
pro no - bis
o
-
ra pro no - bis
pro
no
-
bis
pro
no
-
bis pro no - bis
ra
o
-
ra
pro no - bis
o
-
ra pro no - bis
A. o
ra
-
o
-
ra pro
no
-
T. prae
-
di
-
can - da
o - ra
o - ra
B. prae
-
di
- can - da
o
-
Org.
127
Vln. I
$
$
Vln. II
$
$
127
C.
A.
Solo
T. Vir - go cle
-
mens o
-
ra o
-
ra pro no - bis
-
ra o
-
ra pro no - bis
Solo
B. Vir - go Cle Solo
Org.
-
mens
o
-
ra
o
Litaniae lauretanae in C
17 132
$
$
Vln. I
$
Vln. II 132
C.
A.
T. o
ra
-
o
ra pro no - bis
-
$
B.
o
ra
-
o
-
ra pro no - bis
Org.
137
!
[Tutti]
Vln. I [Tutti]
Vln. II 137
[Tutti]
C. Vir
-
go Vir
-
go
fi - de-lis
o
-
ra
o - ra
pro no
-
bis o - ra o
[Tutti]
-
ra
o - ra o
-
$
A. Vir - go fi - de - lis
fi
-
de - lis
o
de
-
lis
o - ra
ra
o - ra
pro no
-
bis
o - ra o
-
o - ra
pro no
-
bis Vir - go fi - de - lis
o - ra o
-
o - ra o
-
[Tutti]
T. Vir [Tutti]
go fi
-
o - ra
$
B. Vir Tutti
Org.
-
go Vir
-
go
fi - de-lis
o - ra
o - ra
pro no
-
bis
Litaniae lauretanae in C
18 142
Vln. I
$
Vln. II
$ 142
$
C. ra
-
pro no
bis
-
o - ra pro no
-
bis pro no - bis
o - ra pro no
-
bis pro no - bis
o - ra pro no
-
bis pro no - bis
$
A. ra
pro
no
-
bis
$
T. ra
pro
no
-
bis
ra
pro
no
-
bis Vir - go pru -den - ti - si - ma o - ra
B.
$
Org.
Andante [Solo] 146
Vln. I [Solo]
Vln. II 146
C.
A.
T.
B.
[Solo]
Org.
Speculum
o - ra pro no
-
bis pro no - bis
Litaniae lauretanae in C
19 153
Vln. I
!
Vln. II
! 153
C.
A.
T.
B.
!
Org.
159
Vln. I
Vln. II 159
C.
A.
Solo
T. Spe
B.
Org.
-
cu - lum iu
-
Litaniae lauretanae in C
20 166
Vln. I
Vln. II 166
C.
A.
T. de
sti - ti-ae
-
des
sa - pi - en
ti - ae
-
o - ra
cau
no - bis
pro
B.
Org.
173
Vln. I
Vln. II 173
C.
A.
T. 3
3
nos
B.
Org.
-
tra
nos
-
tra
lae
-
ti - ti
-
ae
o
-
ra
pro
no
-
bis
-
sa
Litaniae lauretanae in C
21 179
3
Vln. I
3
Vln. II 179
C.
A.
T.
B.
Org.
! 186
Vln. I
#
Vln. II
# 186
C.
A.
!
T. Vas spi
B.
Org.
-
ri
-
tu - a
-
-
-
le
Vas
ho
! -
no -
Litaniae lauretanae in C
22 193
Vln. I
!
Vln. II 193
C.
A.
T. ra
bi- le
-
Vas in - si - gne De-vo-ti - o
-
nis
o - ra
o - ra
pro
no - bis
B.
Org.
!
!
!
!
200
Vln. I
Vln. II 200
C.
A.
T. o
B.
Org.
-
ra
o
-
ra
o
-
ra
o
-
ra
3
pro
no
-
bis
Litaniae lauretanae in C
23 207
Vln. I
!
Vln. II
! 207
C.
A.
T.
B.
!
Org.
214
Vln. I
Vln. II 214
C.
A.
T.
B.
Org.
Litaniae lauretanae in C
24 Vln. I
!
Vln. II
!
221
C.
!
A.
!
T.
!
221
!
B.
!
Org.
Rosa 223
[Solo]
Vln. I 3
[Solo]
Vln. II 223
C.
A.
T.
B.
[Solo]
Org.
!
!
Litaniae lauretanae in C
25 231
Vln. I
Vln. II Solo
231
C. Ro - sa
ro - sa
my
ro - sa
my
-
3
sti
-
ca
Solo
A. Ro - sa
-
sti
-
ca
T.
B.
!
!
Org.
!
"
238
Vln. I
!
Vln. II 238
3
C. 3
o - ra
o - ra
o - ra
o
3
-
ra
o
-
ra
pro
no
-
-
ra
o
-
ra
pro
no
-
3
A. o - ra
o - ra
o - ra
o
T.
B.
Org.
!
"
!
Litaniae lauretanae in C
26 245
Vln. I
Vln. II 245
C. 3 3
!
!
-
bis
tur
-
ris
tur
-
ris
Da - vi - di
-
ca
tur - ris
E -
-
bis
tur
-
ris
tur
-
ris
Da - vi - di
-
ca
tur - ris
E -
A.
T.
B.
!
Org.
!
!
"
!
251
Vln. I
Vln. II 251
!
C. bur - ne - a
A.
tur - ris
E - bur - ne - a
!
3
o
-
ra
pro
no
-
bis
o
-
ra
pro
no
-
bis
! bur
ne - a
tur - ris
E
bur - ne - a
T.
B.
Org.
!
!
!
!
!
Litaniae lauretanae in C
27 258
!
Vln. I 3
!
Vln. II
!
!
258
!
!
C.
A.
T.
B.
Org.
! 266
Vln. I
!
!
"
!
!
!
Vln. II 266
C.
!
!
Do - mus
do - mus
au
-
re
-
! a
o
-
ra
o
-
ra
3
A. Do - mus
do - mus
au
-
re
-
a
T.
B.
Org.
!
!
!
phoe - de - ris
ar - ca
Litaniae lauretanae in C
28 273
Vln. I
Vln. II 273
!
C. o
-
3
o - ra
ra
3
pro
no
-
bis
ja - nu - a
ca - e - li
no
-
bis
ja - nu - a
ca - e - li
3
A.
!
o
-
o - ra
ra
pro
3
T.
B.
Org.
!
280
Vln. I
!
Vln. II 280
3
C. 3
o - ra
o
!
A.
-
3
o - ra
o
ra
pro
no
!
stel
bis
-
-
la
-
la
3
pro
ra
no
B.
!
-
!
T.
Org.
3
!
!
-
bis
stel
-
la
stel
Litaniae lauretanae in C
29 287
Vln. I
Vln. II 287
3
3
3
C. 3
ti
-
na
o - ra
o
-
ra
o - ra
3
3
o - ra
pro
no
-
bis
no
-
bis
3
A. ma
-
tu - ti
-
o - ra
na
o
-
ra
o - ra
o - ra
pro
T.
B.
Org.
295
Vln. I 3
Vln. II 295
C.
A.
T.
B.
Org.
!
!
!
Litaniae lauretanae in C
30 303
Vln. I
&
Vln. II
& 303
C.
&
A.
&
T.
&
B.
&
Org.
&
"
Salus
Adagio 306
Vln. I
[Tutti]
& $
[Tutti]
& $
Vln. II 306
C.
[Tutti]
& $
! Sa
- lus
in
-
fir
-
mo - rum
re
-
fu
-
gi
-
um
pe
-
cca
-
Sa
- lus
in
-
fi
-
mo - rum
re
-
fu
-
gi
-
um
pe
-
cca
-
[Tutti]
A.
& $
[Tutti]
T.
& $
$ Sa
- lus
in
-
fi
-
mo - rum
[Tutti]
B.
& $
$ Sa
- lus
in
-
fi
Tutti
Org.
&
"
-
mo - rum
Litaniae lauretanae in C 311
Vln. I
! !
311
C.
!
!
Vln. II
!
!
!
!
!
31
!
to - rum
re
-
fu
-
gi
-
um
pe
-
cca
-
to - rum
o
-
ra
to - rum
re
-
fu
-
gi
-
um
pe
-
cca
-
to - rum
o
-
ra
re
-
fu
-
gi
-
um
pe - cca
to - rum
o
-
ra
re
-
fu
-
gi
-
um
pe
to - rum
o
-
ra
A.
$
$
T.
$
B.
-
$
!
Org.
-
cca
-
-
$ !
""
316
Vln. I
Vln. II 316
C. o
-
ra
o
o
-
ra
pro
-
ra
pro
-
no
bis
con - so
-
la
-
trix
bis
con - so
-
la
-
trix
no -
bis
o
-
ra
bis
con - so
la
-
trix
A. no
-
!
T. o
-
ra
pro
no
-
bis
o
o
-
ra
pro
no
-
bis
pro
-
ra
pro
no
-
o - ra
B.
Org.
-
Litaniae lauretanae in C
32 321
!
Vln. I
!
Vln. II 321
!
C. af
-
fli
- cto
-
rum
au
af
pro
af
326
Vln. I
$
Vln. II
$ 326
fli
-
no
-
cto - rum
bis
-
fli
-
-
no
-
rum
$
au
-
xi
-
li - um
con - so
-
la
-
trix af
-
xi
-
li - um
chris - ti
a
-
no - rum
-
fli
o
- cto - rum
-
ra
-
cto - rum
au
chris - ti
a
-
$
!
-
rum
!! '
!
!! '
! !
!! '
! -
ra
$
o
-
ra
pro
no
-
-
-
bis
!! '
! o
-
ra
o
-
ra
pro
no
-
-
-
bis
!
$ o
-
ra
o
-
ra
pro
no
-
-
-
!! '
bis
!! '
$ o
$
no
!
o
Org.
a
!
Org.
B.
-
!
B.
T.
chris - ti
li - um
!
T.
A.
-
!
A.
C.
xi
-
!
-
ra
o
-
ra
pro
no
-
-
!
-
bis
!
!! '
Litaniae lauretanae in C
Vln. I
'
Vln. II
' 330
C.
Solo
' Re - gi
-
na
an
Re - gi
-
na
an
Re - gi
-
'
rum
an
-
ge - lo
-
rum
o - ra
-
ge - lo
-
rum
an
-
ge - lo
-
rum
pa - tri
pro
-
-
o - ra
pro
pa - tri
-
ar
$
$
337
Vln. I
Vln. II 337
C. no
-
bis
cha
-
rum
no
-
bis
cha
-
rum
o
-
ra
pro
no
-
bis
ta
-
rum a - pos - to
no
-
bis
ta
-
rum a
o
-
ra
pro
no
-
bis
lo
-
rum
no
-
bis
pro
lo
-
rum
o
pro
bis
-
no
A. pro - phe
-
-
a - pos - to
-
lo
-
rum
T. o
-
ra
pro
o
-
ra
pro
-
no
bis
B.
Org.
-
$
na
Tutti
ar
$
$ Re - gi
Org.
-
na
'
B.
ge - lo
$
'
T.
-
Solo
'
A.
33
Regina
Allegro 330
pro - phe
-
pos - to
-
-
ra
pro
no
-
bis
-
Litaniae lauretanae in C
34 344
Vln. I
$
Vln. II
$ 344
$
C. o
-
ra
o
-
pro
ra
no
-
bis
-
o
-
o
-
o
-
$
A. o
-
ra
o
-
pro
ra
no
-
bis
$
T. o
-
ra
-
o
pro
ra
no
-
bis
$
B. o
-
ra
o
-
pro
ra
no
-
bis
$
Org.
351
Vln. I
$
Vln. II
$ 351
$ Solo
$
C. ra
o
-
ra
pro
no
-
bis
Re - gi
-
pa -
na
Solo
$
A. ra
o
-
ra
pro
no
-
Re - gi
bis
-
na
ra
o
-
ra
pro
no
-
bis
Re - gi
-
na
$
B. ra
o
-
ra
pro
no
-
bis
$ Re - gi
$
pa -
$
$
T.
Org.
o
-
na
$
Litaniae lauretanae in C
35 358
Vln. I
Vln. II 358
C. tri - ar - cha
-
rum
pro
-
phe - ta
-
rum
pro - phe - ta
tri - ar - cha
-
rum
pro
-
phe - ta
-
rum
pa - tri - ar
-
cha
pro
-
ta
-
cha
rum
-
a - pos - to
-
A. rum
-
pro - phe -
$
T.
phe
-
rum
-
a - pos - to
$
B.
pa - tri - ar
rum
-
pro - phe -
$
Org.
365
Vln. I
Vln. II 365
C. lo
-
rum a - pos - to
-
lo
-
ta
-
rum a - pos - to
-
lo
-
rum
lo
-
rum o - ra
no
-
bis
ta
-
rum a
lo
-
rum
rum
re - gi
na
-
o
-
ra
bis
o
-
ra
bis
o
-
ra
bis
o
-
ra
A. o - ra
pro
no
-
T. pro
pro
-
no
B.
Org.
-
pos - to
-
o - ra
pro
no
-
Litaniae lauretanae in C
36 372
Vln. I
$
Vln. II
$ 372
C. o
-
pro
ra
no
-
bis
o
-
ra
o
-
o
-
ra
o
-
o
-
ra
o
-
o
-
ra
o
-
$
A. o
-
pro
ra
no
-
bis
$
T. o
-
pro
ra
no
-
bis
$
B. o
-
pro
ra
no
-
bis
$
Org.
379
Vln. I
$
$
Vln. II
$
$
$
$
379
C. ra
pro
no
-
bis
-
na
re - gi - na con
-
fes - so - rum
$
A. ra
pro
no
-
$ re
bis
-
gi
-
na
ra
pro
no
-
bis
re
-
gi
-
na
$
B. ra
pro
no
-
bis
$ re
$
con
$
$
T.
Org.
re - gi
-
gi
-
na
$
-
fes - so
-
rum
Litaniae lauretanae in C
37 386
Vln. I
$
Vln. II
$ 386
$
C. o
ra
-
o
pro
ra
-
no
-
bis
re - gi -
$
A. o
ra
-
o
pro
ra
-
no
-
bis
re - gi -
$
T. o
-
ra
-
o
pro
ra
no
-
re - gi -
bis
$
B. o
ra
-
o
pro
ra
-
no
-
bis
re - gi -
$
Org.
393
Vln. I
$
Vln. II
$ Solo
393
$
C. re - gi - na con
na
-
fe - so - rum
[Solo]
mar
ra
o
-
ra
-
ty
-
rum
o
-
ra
o
-
ra
o
-
ra
o
-
ra
o
-
ra
o
-
ra
$
T. na
$
B. na
Org.
-
$
A. na
o
$
Litaniae lauretanae in C
38 400
Vln. I
Vln. II 400
C. pro
no
-
bis
re - gi - na
Vir - gi - num San - cto - rum
o - mni - um
o
-
pro
no
-
bis
re - gi - na
Vir - gi - num san - cto - rum
o - mni - um
o
-
pro
no
-
bis
re - gi - na
Vir - gi - num san - cto - rum
o - mni - um
o
-
no
-
bis
re - gi - na
Vir - gi - num san - cto - rum
o - mni - um
o
-
A.
T.
B. pro
Org.
407
Vln. I
$
Vln. II
$ 407
$
C. ra
o
-
ra
ra
o
-
ra
pro
no
-
bis
o
-
ra
no
-
bis
o
-
ra
o
-
ra
o
-
ra
A. pro
$
T. ra
o
-
ra
pro
no
-
bis
$
B. ra
Org.
o
-
ra
pro
no
-
bis
$
Litaniae lauretanae in C
39 414
Vln. I
$
$
Vln. II
$
$
414
$
C. o
-
ra
pro
no
-
bis
$ o
-
ra
pro no
-
bis
$
A. o
-
ra
pro
no
-
bis
-
ra
pro
no
-
bis
$
T. o
-
ra
pro
no
-
$ o
bis
-
ra
pro
no
-
bis
$
B. o
-
ra
pro
no
-
bis
Andante [Solo] 422
Vln. I [Solo]
Vln. II 422
C.
A.
T.
B.
Solo
$ o
$
Org.
Org.
o
Agnus
-
ra
pro
no
-
bis
$
Litaniae lauretanae in C
40 429
Vln. I
Vln. II 429
C.
A.
T.
Solo
B. Ag - nus
De - i
qui
tol - lis pec
-
ca - ta
mun - di
-
par
ce
no
-
bis
!
Solo
Org.
437
Vln. I
Vln. II 437
C.
A.
T.
B. Do
Org.
-
mi - ne
par
-
ce
par
-
ce
no-bis do - mi -
Litaniae lauretanae in C
41 444
Vln. I
Vln. II 444
C.
A.
T.
B. ne Ag - nus
De - i
qui
tol - lis
pec - ca
-
ta
mun
-
-
di
Ag - nus
Dei - i
qui
Ag - nus
De - i
qui
Ag - nus
De - i
qui
no-bis do - mi - ne Ag - nus
De - i
qui
di
pec - ca - ta
mun
Org.
!
"
"
451
Vln. I
Vln. II 451
C.
A.
T.
B. par
Org.
!
-
ce
par
-
ce
Litaniae lauretanae in C
42 458
Vln. I
Vln. II 458
C. to
-
llis
pe
-
cca
-
ta
mun
-
di
ex - au
-
di
nos
to
-
llis
pe
-
cca
-
ta
mun
-
di
ex - au
-
di
nos
to
-
llis
pe
-
cca
-
ta
muun
-
di
ex - au
-
di
nos
to
-
llis
pe
-
cca
ta
mun
di
ex - au
-
di
nos
-
llis
pe-cca -ta mun
to
-
llis
pe-cca -ta mun - di
mun
-
di
A.
T.
B. -
-
Org.
Adagio 462
Vln. I
Vln. II 462
C. Ag
-
nus De
-
i
qui
A.
to
!
-
di
Ag
-
nus De
-
i
qui
Ag
-
nus De
-
i
qui
to
-
llis
pe-cca -ta mun - di
mun
-
di
-
i
qui
to
-
llis
pe-cca -ta mun - di
mun
-
di
T.
!
B. Ag
Org.
-
nus De
! "
"
!
Litaniae lauretanae in C
43
Allegro 467
Vln. I
Vln. II 467
C. Mi
-
se
-
re
-
re
mi
-
se -
re
-
re
no
-
bis
mi
-
Mi
-
se
-
re
-
re
mi
-
se -
re
-
re
no
-
bis
mi
-
Mi
-
se
-
re
-
re
mi
-
se -
re
-
re
no
-
bis
mi
-
Mi
-
se
-
re
-
re
mi
-
se -
re
-
re
no
-
bis
mi
-
A.
T.
B.
Org.
" 473
Vln. I
Vln. II 473
C. se
-
re
-
re
mi
-
se - re
-
re
no
-
-
-
-
!
A. se
-
re
-
re
mi
-
se - re
-
re
no
-
bis
se
-
re
-
re
mi
-
se - re
-
re
no
-
bis
se
-
re
-
re
no
-
bis
T. mi -
B.
Org.
"
no
-
bis
mi
-
se -
Litaniae lauretanae in C
44 480
Vln. I
Vln. II 480
C. -
-
-
bis
mi
-
se
-
re
-
re
no
-
bis
bis
mi
-
se
-
re
-
re
no
-
bis
re
mi
-
se
-
re
-
re
no
-
bis
bis
mi
-
se
-
re
-
re
no
A. no
-
se
-
re
-
re
-
re
no
-
-
T.
B.
Org.
-
Sinfonia pastoralis in D Václav Pichl
Allegro
Corno
Violino primo
Violino secondo
Viola
Basso
4
Cor.
4
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
@ Barbora Šimonová
Sinfonia pastoralis in D 2 7
Cor.
7
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
10
Cor.
10
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
Sinfonia pastoralis in D 3 13
Cor.
13
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
17
Cor.
17
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
II.do
Sinfonia pastoralis in D 4 21
Cor.
21
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
24
Cor.
24
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
II.do Mute oct.
Sinfonia pastoralis in D 5 27
Cor.
27
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
31
Cor.
31
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
Sinfonia pastoralis in D 6 34
Cor.
34
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
38
Cor.
38
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
Sinfonia pastoralis in D 7 43
Cor.
43
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
47
Cor.
47
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
Sinfonia pastoralis in D 8 51
Cor.
51
Vln. I 3
Vln. II
Vla.
B.
54
Cor.
54
Vln. I 3
Vln. II
Vla.
B.
3
3
3
3
3
3
3
3
3
Sinfonia pastoralis in D 9 59
Cor.
59
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
64
Cor.
64
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
Sinfonia pastoralis in D 10 69
Cor.
69
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
72
Cor. cresc. 72
Vln. I cresc.
Vln. II cresc.
Vla.
cresc.
B.
Sinfonia pastoralis in D 11 75
Cor.
75
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
79
Cor. [a2] 79
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
Sinfonia pastoralis in D 12 82
Cor. [a2] 82
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
86
Cor. [a2] 86
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
Sinfonia pastoralis in D 13 90
Cor. [a2]
[a2]
90
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
93
Cor.
93
Vln. I 3
Vln. II
Vla.
B.
3
3
3
3
3
3
Sinfonia pastoralis in D 14 95
Cor. [a2] 95
Vln. I 3
Vln. II
Vla.
B.
100
Cor.
100
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
3
3
3
Sinfonia pastoralis in D 15 104
Cor.
104
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
108
Cor.
108
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
Sinfonia pastoralis in D 16 112
Cor.
112
Vln. I 3
3 3
3 3
3 3
Vln. II 3
Vla.
B.
115
Cor.
115
Vln. I 3
3 3
Vln. II
Vla.
B.
3
3
3 3
3
Sinfonia pastoralis in D 17 118
Cor.
118
Vln. I 3
3
3
3 3
Vln. II 3
Vla.
B.
121
Cor.
121
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
3
3
Sinfonia pastoralis in D 18 125
Cor.
125
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
129
Cor.
129
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
II.do
Sinfonia pastoralis in D 19 133
Cor.
133
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
136
Cor.
136
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
II.do Mute oct.
Sinfonia pastoralis in D 20 140
Cor.
140
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
143
Cor.
143
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
Sinfonia pastoralis in D 21 146
Cor.
146
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
150
Cor.
150
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
Sinfonia pastoralis in D 22 155
Cor.
155
cresc.
Vln. I cresc.
Vln. II cresc.
Vla.
B.
158
Cor.
158
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
Sinfonia pastoralis in D 23 161
Cor.
161
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
166
Cor.
166
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
Sinfonia pastoralis in D 24 171
Cor. [a2]
[a2]
[a2]
171
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
175
Cor.
175
cresc.
Vln. I cresc.
Vln. II cresc.
Vla.
cresc.
B.
Sinfonia pastoralis in D 25 178
Cor.
178
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
181
Cor.
181
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
Sinfonia pastoralis in D 26 185
Cor.
185
Vln. I
Vln. II
Vla.
B. 189
Cor.
189
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
Sinfonia pastoralis in D 27 193
Cor.
193
Vln. I
Vln. II
Vla.
B. 197
Cor.
197
Vln. I 3
Vln. II
Vla.
B.
3
3
3
3
Sinfonia pastoralis in D 28 200
Cor.
200
Vln. I 3
Vln. II
Vla.
B. 204
Cor.
204
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
3
3
Sinfonia pastoralis in D 29 209
Cor.
209
Vln. I
Vln. II
Vla.
B.
Sinfonia in Dis da gusto Francese Václav Pichl
Allegro Oboe primo
Oboe secondo
Corno
Violino primo
Violino secondo
Viola
Basso
6
Ob. 1
Ob. 2 6
Cor.
6
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
© Barbora Šimonová
2
Sinfonia in Dis da gusto francese 11
Ob. 1
Ob. 2 11
Cor.
11
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
15
Ob. 1
Ob. 2 15
Cor.
15
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
Sinfonia in Dis da gusto francese 19
Ob. 1
Ob. 2 19
Cor.
19
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
23
Ob. 1
Ob. 2 23
Cor.
23
dolce
Vln. I
dolce
Vln. II
Vla.
Bs.
3
4
Sinfonia in Dis da gusto francese 29
Ob. 1
Ob. 2 29
Cor.
29
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
33
Ob. 1
Ob. 2 33
Cor.
33
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
Sinfonia in Dis da gusto francese 37
Ob. 1
Ob. 2 37
Cor.
37
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
42
Ob. 1
Ob. 2 42
Cor.
42
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
5
6
Sinfonia in Dis da gusto francese 47
Ob. 1
Ob. 2 47
Cor.
47
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
51
Ob. 1
Ob. 2 51
Cor.
51
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
Sinfonia in Dis da gusto francese 52
Ob. 1
Ob. 2 52
Cor.
52
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
58
Ob. 1
Ob. 2 58
Cor.
58
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
7
8
Sinfonia in Dis da gusto francese 64
Ob. 1
Ob. 2 64
Cor.
64
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
70
Ob. 1
Ob. 2 70
Cor.
70
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
Sinfonia in Dis da gusto francese 76
Ob. 1
Ob. 2 76
Cor.
76
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
82
Ob. 1
Ob. 2 82
Cor.
82
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
9
10
Sinfonia in Dis da gusto francese 87
Ob. 1
Ob. 2 87
Cor.
87
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
92
Ob. 1
Ob. 2 92
Cor.
92
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
Sinfonia in Dis da gusto francese 98
Ob. 1
Ob. 2 98
Cor.
98
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
104
Ob. 1
Ob. 2 104
Cor.
104
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
11
12
Sinfonia in Dis da gusto francese 107
Ob. 1
Ob. 2 107
Cor.
107
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
110
Ob. 1
Ob. 2 110
Cor.
110
dolce
Vln. I
dolce
Vln. II
Vla.
Bs.
Sinfonia in Dis da gusto francese
117
Ob. 1
Ob. 2 117
Cor.
117
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
121
Ob. 1
Ob. 2 121
Cor.
121
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
13
14
Sinfonia in Dis da gusto francese 126
Ob. 1
Ob. 2 126
Cor.
126
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
132
Ob. 1
Ob. 2 132
Cor.
132
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
Sinfonia in Dis da gusto francese Andante 137
Ob. 1
Ob. 2 137
Cor.
137
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
143
Ob. 1
Ob. 2 143
Cor.
143
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
Solo
15
16
Sinfonia in Dis da gusto francese 149
Ob. 1
Ob. 2 149
Cor.
149
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
155
Ob. 1
Ob. 2 155
Cor.
155
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
Sinfonia in Dis da gusto francese 161
Ob. 1
Ob. 2 161
Cor.
161
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
163
Minore
Ob. 1 [Minore]
Ob. 2 163
Minore
163
Minore
Cor.
Vln. I
Minore
Vln. II
Minore
Vla.
Minore
Bs.
17
18
Sinfonia in Dis da gusto francese 169
Ob. 1
Ob. 2 169
Cor.
169
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
175
Ob. 1
Ob. 2 175
Cor.
175
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
Sinfonia in Dis da gusto francese 181
Ob. 1
Ob. 2 181
Cor.
181
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
187
Ob. 1
Ob. 2 187
Cor.
187
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
19
20
Sinfonia in Dis da gusto francese 193
Ob. 1
Ob. 2 193
Cor.
193
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
199
Ob. 1
Ob. 2 199
Cor.
199
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
Sinfonia in Dis da gusto francese
21
205
Ob. 1
Ob. 2 205
Cor.
205
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
211
Ob. 1
Ob. 2 211
Cor.
211
Vln. I
Vln. II
Vla.
1.mo Bs.
2.do
22
Sinfonia in Dis da gusto francese 217
Ob. 1
Ob. 2 217
Cor.
217
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
222
Ob. 1
Ob. 2 222
Cor.
222
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
Sinfonia in Dis da gusto francese
23
228
Ob. 1
Ob. 2 228
Cor.
228
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
Menuetto 234
Ob. 1
Ob. 2 234
Cor.
234
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
24
Sinfonia in Dis da gusto francese 240
Ob. 1 3
Ob. 2 3 240
Cor.
240
Vln. I 3 3
Vln. II
Vla.
Bs.
246
Ob. 1
Ob. 2 246
Cor.
246
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
Sinfonia in Dis da gusto francese
25
250
Ob. 1
Ob. 2 250
Cor.
250
Vln. I
3
Vln. II
Vla.
Bs.
256
Ob. 1
Ob. 2 256
Cor.
256
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
26
Sinfonia in Dis da gusto francese 262
Ob. 1
Ob. 2 262
Cor.
262
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
269
Ob. 1
Ob. 2 269
Cor.
269
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
Trio Solo
Sinfonia in Dis da gusto francese
27
275
Ob. 1 3
Ob. 2 275
Cor.
275
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
282
Ob. 1 3
Ob. 2 282
Cor.
282
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
3
3
3
3 3
28
Sinfonia in Dis da gusto francese 287
Ob. 1
Ob. 2 287
Cor.
287
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
289
Ob. 1
Ob. 2 289
Cor.
289
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
Sinfonia in Dis da gusto francese 297
Ob. 1
Ob. 2 297
Cor.
297
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
303
D.C. al Fine
Ob. 1 D.C. al Fine Ob. 2 303
D.C. al Fine
303
D.C. al Fine
Cor.
Vln. I D.C. al Fine Vln. II D.C. al Fine Vla. D.C. al Fine Bs.
Presto
29
30
Sinfonia in Dis da gusto francese 309
Ob. 1
Ob. 2 309
Cor.
309
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
316
Ob. 1
Ob. 2 316
Cor.
316
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
Sinfonia in Dis da gusto francese 322
Ob. 1
Ob. 2 322
Cor.
322
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
329
Ob. 1
Ob. 2 329
Cor.
329
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
31
32
Sinfonia in Dis da gusto francese 335
Ob. 1
Ob. 2 335
Cor.
335
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
341
Ob. 1
Ob. 2 341
Cor.
341
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
Sinfonia in Dis da gusto francese 349
Ob. 1
Ob. 2 349
Cor.
349
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
357
Ob. 1
Ob. 2 357
Cor.
357
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
Solo
33
34
Sinfonia in Dis da gusto francese 363
Ob. 1
Ob. 2 363
Cor.
363
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
369
Ob. 1
Ob. 2 369
Cor.
369
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
Sinfonia in Dis da gusto francese 375
Ob. 1
Ob. 2 375
Cor.
375
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
379
Ob. 1
Ob. 2 379
Cor.
379
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
35
36
Sinfonia in Dis da gusto francese 383
Ob. 1
Ob. 2 383
Cor.
383
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
387
Ob. 1
Ob. 2 387
Cor.
387
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
Sinfonia in Dis da gusto francese 392
37
dolce
Ob. 1 dolce
Ob. 2 392
Cor.
392
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
400
Ob. 1
Ob. 2 400
Cor.
400
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
38 408
Ob. 1
Ob. 2 408
Cor.
408
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
415
Ob. 1
Ob. 2 415
Cor.
415
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
Sinfonia in Dis da gusto francese
Sinfonia in Dis da gusto francese 420
Ob. 1
Ob. 2 420
Cor.
420
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
425
Ob. 1
Ob. 2 425
Cor.
425
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
39
40 433
Ob. 1
Ob. 2 433
Cor.
433
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
441
Ob. 1
Ob. 2 441
Cor.
441
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
Sinfonia in Dis da gusto francese
Sinfonia in Dis da gusto francese 449
Ob. 1
Ob. 2 449
Cor.
449
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
457
Ob. 1
Ob. 2 457
Cor.
457
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
41
42 464
Ob. 1
Ob. 2 464
Cor.
464
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
469
Ob. 1
Ob. 2 469
Cor.
469
Vln. I
Vln. II
Vla.
Bs.
Sinfonia in Dis da gusto francese
Magnificat ex D Jan Zach I. Magnificat Andante [Tutti.]
Clarino
[Tutti.]
Violino I.
[Tutti.]
Violino II.
[Tutti.]
Viola
Tutti.
Canto Mag
-
ni - fi - cat
mag
-
ni - fi - cat
-
ni - fi - cat
mag
-
ni - fi - cat
-
ni - fi - cat
mag
-
ni - fi - cat
-
ni - fi - cat
mag
-
ni - fi - cat
[Tutti.]
Alto Mag Tutti.
Tenore Mag Tutti.
Basso Mag Tutti.
Organo
@ Barbora Šimonová
2
Magnificat
3
3
3
3
a
-
ni - ma me
-
a
do
-
mi - num
a
-
ni - ma me
-
a
do
-
mi - num
a
-
ni - ma me
-
a
do
-
mi - num
a
-
ni - ma me
-
a
do
-
mi
-
num
3
Magnificat 5
5
5
5
et
e - xul - ta - vit spi - ri - tus
me
-
-
-
us
et
e - xul - ta - vit spi - ri - tus
me
-
-
-
us
et
e - xul - ta - vit spi - ri - tus
me
-
-
-
us
et
e - xul - ta - vit spi - ri - tus
me
-
-
-
us
4
Magnificat
7
7
7
7
et
e
-
xul
-
ta
-
vit
spi
-
ri - tus
et
e
-
xul
-
ta
-
vit
spi
-
ri - tus
et
e
-
xul
-
ta
-
vit
spi
-
ri - tus
et
e
-
xul
-
ta
-
vit
spi
-
ri - tus
5
Magnificat 8
8
8
8
me
-
-
-
us
in
de - o
sa - lu - ta - ri
me
-
me
-
-
-
us
in
de - o
sa - lu - ta - ri
me
-
me
-
-
-
us
in
de - o
sa - lu - ta - ri
me
-
me
-
-
-
us
in
de - o
sa - lu - ta - ri
me
-
6
Magnificat
10
10
10
10
o
Qu
-
ia
res
-
pe
-
xit
hu - mi
-
li -
o
qu
-
ia
res
-
pe
-
xit
hu - mi
-
li -
o
qu
-
ia
res
-
pe
-
xit
hu - mi
-
li -
o
qu
-
ia
res
-
pe
-
xit
hu - mi
-
li -
7
Magnificat 12
12
12
12
ta
-
tem
an - ci
-
llae
su
-
ae
an - ci - lla - e
su -
ta
-
tem
an - ci
-
llae
su
-
ae
an - ci - lla - e
ta
-
tem
an - ci
-
llae
su
-
ae
an -ci - lla - e su -
ta
-
tem
an - ci
-
llae
su
-
ae
an -ci-llae su -
su -
8
Magnificat
15
15
[Solo.]
[Solo.]
[Solo.]
15
Solo.
ae
ae
ae
ae 15
Solo.
Ec
-
ce
e
-
nim
ex hoc
be -
9
Magnificat 18
18
18
-
18
a - tam
me di - ce-nt
om - nes
ge - ne - ra - ti
-
o - nes
e - x hoc be -
10
Magnificat
21
21
21
a - tam
21
be - a - tam
me
di - ce - nt
om - nes
E - x hoc be - a - tam
be -
11
Magnificat 24
24
24
a - tam me
24
di - ce-nt
om
-
nes
ex
hoc be
-
a - tam
me
di - cent
12
Magnificat [Tutti.]
27
[Tutti.] 27
[Tutti.]
[Tutti.]
27
Tutti.
om - nes
ge
-
ne - ra - ti
-
o
-
ne - s
Qu - ia
fe -
Qu - ia
fe -
Qu - ia
fe -
qu - ia
fe -
Tutti.
Tutti.
[Tutti.]
27
Tutti.
13
Magnificat 30
30
30
30
cit
mi - hi
mag
-
na
qu
-
ia
fe
-
cit
cit
mi - hi
mag
-
na
qu
-
ia
fe
-
cit
cit
mi - hi
mag
-
na
qu
-
ia
fe
-
cit
cit
mi - hi
mag
-
na
qu
-
ia
fe
-
cit
14
Magnificat
32
32
32
32
mi
-
hi
mag - na
mi
-
hi
mag
mi
-
hi
mag - na
mi
-
hi
mag
-
-
na
na
qui
po
-
tens est
et
sanc - tum
qui
po
-
tens est
et
sanc - tum
qui
po
-
tens est
et
sanc - tum
qui
po
-
tens est
et
sanc - tum
15
Magnificat 34
34
34
34
no
-
men
no
-
men
ei
-
us
et
mi -
no
-
men
no
-
men
ei
-
us
et
mi -
no
-
men
no
-
men
ei
-
us
et
mi -
no
-
men
no
-
men
ei
-
us
et
mi -
16
Magnificat
36
36
36
36
se
-
ri
-
cor
-
di - a
ei - us
a
pro - ge
-
ni - e
se
-
ri
-
cor
-
di - a
ei - us
a
pro - ge
-
ni - e
se
-
ri
-
cor
-
di - a
ei - us
a
pro - ge
-
ni - e
se
-
ri
-
cor
-
di - a
ei - us
a
pro - ge
-
ni - e
-
17
Magnificat 38
[Tutti.]
38
3
3
[Tutti.]
3
3
[Tutti.]
38
[Tutti.]
in
pro
-
ge
-
ni - es
a
pro
-
ge
-
ni - e
in pro - ge-ni-
pro
-
ge
-
ni - e
in pro - ge-ni-
[Tutti.]
in
-
pro
-
ge
ni - es
a [Tutti.]
38
in
pro
in
pro
-
-
ge
-
ge-ni - es
a
pro [Tutti.]
-
ge
-
ni - e
in pro - ge-ni-
ni - es
a
pro
-
ge
-
ni - e
in pro - ge-ni-
Tutti.
18
Magnificat
41
!
41
! ! "
"
"
!
"
"
!
41
41
es
ti - men - ti
-
bus
e
-
um
es
ti - men - ti
-
bus
e
-
um
es
ti - men - ti
-
bus
e
-
um
es
ti - men - ti
-
bus
e
-
um
! ! ! !
Magnificat II. Fecit Andante 44
!
44
!
[Solo.]
!
[Solo.]
!
[Solo.]
44
! ! ! !
44
!
Solo.
19
20 48
48
48
48
Magnificat
Magnificat 52
52
52
52
21
22
Magnificat
57
57
[Solo.]
[Solo.]
[Solo.]
57
Solo.
Fe
57
-
cit
po
-
ten
-
ti - am
in
-
brac
-
chi- o
[Solo.]
##
##
su - o
dis -
23
Magnificat 61
61
61
per
61
-
sit su - per - bos
men
-
te
cor - dis
su
-
24
Magnificat
65
65
[Solo.]
[Solo.]
[Solo.]
65
i Solo.
De - po - su-it po - ten - tes 65
[Solo.]
po
-
ten
-
tes de
se - de et ex - al -
25
Magnificat 69
69
69
ta 69
-
-
-
-
vit
hu - mi - les
26
Magnificat
73
73
73
de - po-su - it po - ten
73
-
tes
de - po-su - it po - ten
-
tes de
se
-
de - po-su - it po - ten
-
tes de
se
-
27
Magnificat 78
78
78
78
-
-
de
de
-
-
de
de
se
-
se
-
de
et ex - al - ta
-
de
et ex - al - ta
-
28
Magnificat
82
82
82
82
-
-
-
vit hu - mi - les
-
-
-
vit hu - mi - les
29
Magnificat 86
86
86
fe 86
-
cit fe - cit po -
30
Magnificat
90
90
90
90
ten
-
ti - am
in
brac
chi - o
su - o
dis - per
-
sit su -
31
Magnificat 94
94
94
de - po - su-it
per - bos 94
men
-
te
cor - dis
su
-
i
po - ten
-
tes
po - ten
-
tes
32
Magnificat
99
99
99
de - po - su-it
99
po - ten - tes de
se - de
et
ex - al - ta
-
po - ten - tes de
se - de
et
ex - al - ta
-
33
Magnificat 104
104
104
104
-
-
-
vit hu - mi - les
de - po - su
- it
-
-
-
vit hu - mi - les
de - po - su
- it
34
Magnificat
109
109
109
109
de - po - su
-
it
de - po - su
-
it
de-po -su - it po-ten
-
tes
de - po-su - it po -
de - po-su - it de
35
Magnificat 114
114
114
ten
se 114
-
-
de
tes et
ex-al - ta
-
-
-
vit hu - mi - les
et
ex-al - ta
-
-
-
vit hu - mi - les
36 119
119
119
119
Magnificat
37
Magnificat III. Esurientes Allegro [Tutti.]
123
123
[Tutti.]
[Tutti.]
[Tutti.]
$
$
E - su -ri -en - tes im - ple-vit bo - nis Tutti.
et
di - vi-tes di -
E - su -ri -en - tes im - ple-vit bo - nis Tutti.
et
di - vi-tes di -
E - su -ri -en - tes im - ple-vit bo - nis
et
di - vi-tes di -
et
di - vi-tes di -
$
$
Tutti.
123
[Tutti.]
E - su -ri -en - tes im - ple-vit bo - nis 123
Tutti.
38
Magnificat
127
127
127
127
mi
-
sit
in
-
a
-
nes
in
-
a
-
nes Sus - ce - pit
mi
-
sit
in
-
a
-
nes
in
-
a
-
nes Sus - ce - pit
mi
-
sit
in
-
a
-
nes
in
-
a
-
nes Sus - ce - pit
mi
-
sit di - mi
- sit
di - mi
-
sit
Sus - ce - pit
39
Magnificat 130
130
"
"
"
"
"
"
"
"
"
$ 130
Is
-
ra-el
pu - e-rum
su - um
re - cor
-
da
-
tus mi - se
-
ri
-
Is
-
ra-el
pu - e-rum
su - um
re - cor
-
da
-
tus mi - se
-
ri
-
Is
-
ra-el
pu - e-rum
su - um
re - cor
-
da
-
tus mi - se
-
ri
-
Is
-
ra-el
pu - e-rum
su - um
re - cor
-
da
-
tus mi - se
-
ri
-
130
%
%
40
Magnificat
&
133
&
133
& & &
133
cor
-
di - ae
su
-
-
-
ae
&
cor
-
di - ae
su
-
-
-
ae
&
cor
-
di - ae
su
-
-
-
ae
&
cor
-
di - ae
su
-
-
-
ae
&
133
%
$
41
Magnificat 136
136
'
' ' $
136
136
$
' $
$
$
$
$
42 140
140
Magnificat [Tutti.]
[Tutti.]
[Tutti.]
$
[Tutti.]
140
[Tutti.]
re
-
cor
-
da
-
tus
mi
-
re [Tutti.]
-
cor
-
da
-
tus
mi
-
re [Tutti.]
-
cor
-
da
-
tus
mi
-
-
cor
-
da
-
tus
mi
-
[Tutti.]
re 140
Tutti.
'
43
Magnificat 142
142
$
$
142
se
-
ri
-
cor
-
di - ae
su
-
ae
se
-
ri
-
cor
-
di - ae
su
-
ae
se
-
ri
-
cor
-
di - ae
su
-
ae
se
-
ri
-
cor
-
di - ae
su
-
ae
142
'
44
Magnificat
145
145
$
$
$
$
145
145
si
-
cut
si - cut lo - cu - tus est
ad
pa
-
tres
si
-
cut
si - cut lo - cu - tus est
ad
pa
-
tres
si
-
cut
si - cut lo - cu - tus est
ad
pa
-
tres
si
-
cut
si - cut lo - cu - tus est
ad
pa
-
tres
45
Magnificat 148
148
148
nos-tros Ab- ra-ham
e-t
se - mi - ni
e-t
se - mi - ni
et
nos-tros Ab- ra-ham
et
se - mi - ni
e-t
se - mi - ni
et
nos-tros Ab- ra-ham
et
- se - mi - ni
et
se - mi - ni
et
pa - tres no - tros Ab - ra 148
-
ham
Ab - ra
-
ham
et
46
Magnificat
151
!
151
! ! ! !
151
se
-
mi - ni ei
-
us in
sae
se
-
mi - ni ei
-
us in
sae
-
cu
-
la
se
-
mi - ni ei
-
us in
sae
-
cu
-
la
se
-
mi - ni ei
-
us in
sae
-
cu
-
la
151
'
'
-
-
cu
la
! ! ! !
47
Magnificat Gloria Patri Largo 154
!
154
!
[Sempre piano.]
!
[Sempre piano.]
! 154
!
Solo.
Glo - ri - a
Pa - tri
glo - ri - a
Pa - tri
et fi
-
li-
Glo - ri - a
Pa - tri
glo - ri - a
Pa - tri
et fi
-
li-
! Solo. ! ! 154
!
[Sempre piano.]
## ##
(
(
48
Magnificat
159
159
159
-
o
-
o
159
%
49
Magnificat 164
164
164
glo - ri - a
Pa - tri
glo - ri - a
Pa - tri
164
%
(
50
Magnificat
170
170
170
glo - ri - a
Pa - tri
e - t fi - li
-
o
glo - ri - a
Pa - tri
e - t fi - li
-
o
170
(
%
51
Magnificat 175
175
175
glo
-
-
glo
-
-
ri - a
et
spi - ri
-
tu - i
ri - a
et
spi - ri
-
tu - i
175
%
(
52
Magnificat
180
180
180
san - cto
et
sanc - to
et
180
# # #
# # #
spi
spi
-
-
ri
-
ri - tu
tu -
-
53
Magnificat 185
185
185
3
i
i
185
3
san
-
cto
et
san
-
cto
et
spi
spi
-
-
ri
-
tu - i
san
-
ri
-
tu - i
san
-
54
Magnificat
190
190
190
-
cto
glo - ri - a
-
cto
glo - ri - a
190
(
55
Magnificat 196
196
196
Pa - tri
glo - ri - a
fi - li - o
et
spi
-
ri
-
tu - i
Pa - tri
glo - ri - a
fi - li - o
et
spi
-
ri
-
tu - i
196
(
(
%
56
Magnificat
201
201
201
201
san - cto
glo
-
ri - a
Pa - tri
et
fi
li - o
san - cto
glo
-
ri - a
Pa - tri
et
fi - li - o
57
Magnificat 206
206
206
et
et
206
spi
spi
-
-
3
ri
ri
tu - i
san
-
cto
tu 3- i
san
-
cto
58
Magnificat
211
211
211
3
211
et spi
-
ri
et spi
-
ri
-
tu
-
-
i
san
-
cto
tu - i san
-
cto
3
Magnificat 217
217
217
217
(
59
60
Magnificat V. Sicut erat
Allegro 219
219
Tutti.
Tutti.
219
Tutti.
Si Tutti.
219
cu
-
te
Si - cu - te
-
rat
Tutti.
-
rat
in
prin
-
ci
in prin - ci - pi - o
-
pi
et
-
o
et
nunc
nunc
et
sem
et
-
61
Magnificat 222
222
222
nunc et sem - per
perr
et
-
sem
nunc et sem - per
per
per
et
sem - per
et
nunc
et
sem - per
prin - ci - pi - o et
nunc
et
sem
sem
-
Tutti.
Si - cu - te [Tutti.]
Si
-
cu
-
rat
-
te
in prin - ci - pi - o
-
rat
in
222
(
(
-
62 225
Magnificat [Tutti.]
225
225
et
in sae - cu - la
sa - e - cu - lo- rum
a - men a
et
in - sae - cu - la
sa - e - cu - lo- rum
a - men
et
in
sae - cu -la sae - cu - lo - rum
a
-
men
per
et
in sae - cu -la sae - cu - lo - rum
a
-
men
-
a
-
a -
a
-
225
%
63
Magnificat 228
228
228
-
men a
men
a
-
-
men
men
men
men a
-
men a
a
-
men
a - men
a
men
-
-
-
-
a
a - men
a
men a
-
228
%
-
%
-
-
-
64
Magnificat
231
231
231
-
-
-
-
-
men
-
et in sae-cu - la
men
et
in
-
sae - cu - la sae - cu - lo - rum
et in sae-cu - la
231
-
-
-
men
sae - cu - lo -
sae - cu - lo -
65
Magnificat 234
234
234
rum
a
rum
a
-
-
men
a
men
-
a
-
a
men
-
men
a
men
in sae-cu - la
et
-
et in sae-cu -la sae-cu -
men
et in sae-cu -la sae-cu -
et in sae-cu - la 234
(
sae-
66
Magnificat
237
237
237
lo - rum
a
-
sae - cu - lo - lo - rum
lo - rum
-
a
cu - lo - rum
men a
a - men
-
men
a
-
-
-
-
-
a
a - men
-
-
-
men
a
-
a - men
a
-
-
'
237
'
-
-
67
Magnificat 240
240
240
men a
-
-
men
240
a
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
men
a
-
-
-
-
-
-
men
a
-
-
-
-
-
-
68
Magnificat
243
243
'
'
243
men
men
a
-
-
a
-
-
men
-
-
-
-
-
-
' -
243
Ped.
-
-
-
-
-
' '
men
-
' -
' '
-
-
69
Magnificat 246
246
$ 246
a
-
-
246
a-men
a
-
men
men
et
in
sae
men
a-men
et
in
sae-cu-la sae-cu -
men
a-men
et - in
sae-cu-la sae-cu -
-
a
-
men
-
a
-
cu - la
70
Magnificat
250
250
250
men
sae
-
cu
-
lo
a
-
-
rum
a
-
-
-
-
men
-
men
lo
-
rum
a
-
men
a
-
men
lo
-
rum
a
-
men
a
-
men
250
%