141
IV. 9.
Problematika financování aneb Fara versus Magistrát města Brna
Až paradoxně směšná zdá se být vysoká brněnská politika, která se jeví v této situaci během posledních sedmi let až zarážející. Kostnice je evropský unikát, turistický magnet, návštěvníky přitahuje i přes to, že stále nemohla být zpřístupněna. Přiznejme si, že tolik atraktivních turistických cílů Brno zase nemá. Hledají se cesty jak Brno zviditelnit, „Brno – město
uprostřed
Evropy“
by
mohlo
nabýt
doslova
evropského
věhlasu, leč Ti, jenž rozhodují si tuto výzvu v podobě kostnice a jejích možností plně neuvědomují. Turistickým lákadlem kostnice bezpochyby je (viz tabulka kap. III. 3. ). Jedním z programových cílů strategie města Brna je Ochrana a rozvoj kulturního dědictví v jeho mnohovrstevnatosti
78)
- Kultivace
městského prostředí s důrazem na ochranu historického dědictví a Posílení a rozvoj obchodní a turistické atraktivity města. V Návrhu
programových
„...rekonstrukce
a
aktivit
restaurace
je
památkově
přímo
uvedeno:
chráněných
objektů,
vnášení nových funkcí do památkově chráněných objektů, včetně brněnského podzemí...“ Výjimečnost nálezu, jeho historická hodnota a technická zachovalost
stavebních
konstrukcí
vedla
k záměru
vytvořit
v těchto jedinečných prostorách expozici Kostnice u sv. Jakuba. Dle tohoto záměru byla již první etapa úprav provedena, práce na další etapě – prostoru pod kostelem sv. Jakuba, byla však prozatím pozastavena, poněvadž zúčastněné strany se nemohou již léta dohodnou na způsobu financování. Po zpracování architektonické studie expozice a projednání se všemi zúčastněnými stranami (Svatojakubská farnost, Odbor územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna,
Odbor památkové péče
142
Magistrátu
města
Brna,
Odbor
památkové
péče
Jihomoravského
kraje, Odbor technických sítí Magistrátu města Brna,
Technic-
ké sítě Brno a.s., R – atelier Brno (ing. Aleš Svoboda), atelier Tišnovka (ing. arch. Miloš Klement)) byla také vyčíslena finanční náročnost tohoto záměru kolísající dle jednotlivých variant mezi 9-12 miliony (zahrnujícími vytvoření zamýšlené expozice, včetně všech stavebních, archeologických i projekčních prací, vybavení expozice a zajištění propagace a provozu prohlídek). Veškerou činnost spojenou s přípravou a realizací stavebních i ostatních by zajišťovala Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba. Dohodou o spolupráci by Brno získalo mimořádně přitažlivou a historicky cennou pamětihodnost, která by zásadním způsobem obohatila kulturní tvář našeho města a zvýšila tak zájem o historické dědictví našich předků. Podíváme-li se však kam všude město investuje, myslím, že dvanáct miliónů není zase taková investice, nehledě na to, že kostel sv. Jakuba Většího je zapsán jako národní kulturní památka. O problematice vypovídá následující výběr z novinových článků:
22. ledna 2002, MF Dnes, D/2 PODZEMÍ BRNA: STÁLE SKRYTÁ TVÁŘ MĚSTA Brno začne ožívat i zespodu: Turisté letos uvidí mincmistrovský sklep, na kostlivce si ještě počkají Svoboda: Lidé chtěli do sklepů nakouknout vždy „ Uvažujeme o zpřístupnění kostnice pro menší exkurze“ říká Jiří Tesař z oddělení provozu technických sítí Magistrátu města Brna.
14. srpna 2004, Rovnost, s. 9 BRNO HODLÁ OTEVŘÍT UNIKÁTNÍ KOSTNICI POD SVATÝM JAKUBEM „Hodláme spolupracovat na zpřístupnění s městem,“ poznamenal brněnský děkan Václav Slouk, podle nějž by práce měly trvat
143
přibližně dva roky. Brněnští radní souhlasili s přípravou této investice. „Máme zájem, aby kostnice byla zpřístupněna do roku 2006,“ řekl primátor Petr Duchoň. Správcem bude podle náměstka primátora Rostislava Slavotínka římskokatolická farnost (viz příloha 13).
14. srpna 2004, MF Dnes RADNÍ POSVĚTILI VZNIK EXPOZICE KOSTÍ A LEBEK. KOSTNICE U SV. JAKUBA SE OTEVŘE TURISTŮM PRAVDĚPODOBNĚ ZA DVA ROKY.
červen 2005, MF Dnes MĚSTO PŮJČÍ FARNOSTI NA OPRAVU KOSTNICE S TISÍCI OSTATKY „Z těch osmi milionů je dotace jen polovina. Zbylé čtyři miliony město půjčí farnosti u sv. Jakuba, která je postupně bude splácet,“ upřesnil finanční náměstek primátora Miroslav Hošek. Farnost přidá k osmi milionům korunám jeden milion ze svého rozpočtu.
15. července 2005, Rovnost, s. 1 OPRAVA KOSTNICE STOJÍ, MĚSTO NEDALO PENÍZE „Neprojednalo se to ve finančním výboru. Šlo jen o to upřesnit, jak se bude půjčka splácet. Chceme, aby splátky byly vázány na výtěžek ze vstupného, aby se nestalo, že se farnost dostane do platební neschopnosti. Polovina výnosů by šla na splátky půjčky,“ zdůvodnil náměstek primátora Miroslav Hošek, proč byl bod z jednání stažen.
25. listopadu 2005, Lidové noviny BRNO PŮJČÍ CÍRKVI NA UNIKÁTNÍ KOSTNICI U největšího skvostu, u kostnice pod kostelem svatého Jakuba, přijde dokonce ke slovu netradiční řešení v podobě půjčky církvi. Církvi, které kostel patří, stačí devět milionů. Konečnou podobu proto dostává smlouva, na jejímž základě radnice půjčí farnosti potřebné peníze, jež má
církev
vracet
ze
144
vstupného. „Vyplatí se to, kostnice bude jednou z největších brněnských atrakcí,“ míní odborník Aleš Svoboda.
4.února 2006, MF Dnes DO SVATOJAKUBSKÉ KOSTNICE VSTOUPÍ TURISTÉ ZA DVA ROKY Do roku 2008 by měla být kostnice přístupná lidem. Brněnská radnic a církev tedy připravují smlouvy. Brnu ze vstupného připadne 30 procent, zbytek poputuje církvi. „Do stavebních úprav je nutné investovat devět milionů korun,“ řekl náměstek primátora
Radomír Jonáš.
15. února 2006, MF Dnes SVOBODA: PODZEMÍ UMÍ VYDĚLÁVAT „Podzemí by mohlo a mělo vydělávat,“ říká největší znalec brněnského podzemí Ing. Aleš Svoboda. „ Radnice hledá finance. Je to však skutečný problém ve městě, které se snaží přilákat domácí a zahraniční turisty. Atraktivní vstupenka se skrývá pod brněnskou dlažbou. Kostnice by si na sebe vydělala.“
12. září 2006, MF Dnes BRNO SE DOHODLO S FARNOSTÍ NA ZPŘÍSTUPNĚNÍ KOSTNICE „Jsme
přesvědčeni,
že
by
se
z kostnice
mohl
stát
jeden
z dalších velkých turistických magnetů města. Jednání trvala bezmála dva roky,“ řekl primátor Richard Svoboda. „Nejsem podnikatel, těžko můžu něco dotovat. Ovšem pokud by byl nějaký zisk, kostel potřebuje peníze pořád, na střechu a další věci,“ uvedl Slouk. Ani město nehodlá na kostnici po zpřístupnění přispívat. „Jsme přesvědčeni, že z hlediska provozního bude kostnice fungovat zcela autonomně, bez potřeby veřejných prostředků, „ řekl primátor.
145
7. října 2006, Rovnost BRNO A FARNOST ZPŘÍSTUPNÍ KOSTNICI Město Brno bude mít další lákadlo pro turisty. Brněnští radní se totiž po dvouletém jednání dohodli s římskokatolickou farností
kostela
sv.
Jakuba,
že
společně
opraví
a
zpřístupní
vzácnou kostnici pod chrámem. „Pokud návrh projde zastupitelstvem, bude památka otevřena možná již příští rok,“ uvedl primátor Richard Svoboda.
11. října 2006, Lidové noviny, s. 6 KOSTNICE DOSTALA MILIONY. TURISTICKÝ MAGNET – ZPŘÍSTUPNĚNÍ LZE OČEKÁVAT NEJDŘÍVE ZA DVA ROKY Podle smlouvy, kterou zastupitelstvo včera odsouhlasilo, dostane farnost celkem 3,5 milionu korun. „Část je jako půjčka, část je jako dar. Považuji to za oboustranně rozumné řešení,“ uvedl včera náměstek primátora Jan Holík. Podle něj by farnost měla městu odvádět zhruba třetinu zisku. „ Nikdo však nyní není schopen odhadnout, jaký zájem podívat se do zpřístupněné kostnice bude,“ upřesnil Holík. ...Naděje, že příští rok se do podzemí s desetitisíci kosterními ostatky podívají první Brňané a turisté, jsou podle církve nereálné. V lepším případě práce začnou příští rok a hotovy budou někdy v roce 2008. Pravděpodobnější je až rok 2009 nebo 2010.
7. února 2007, Rovnost, s.2 PODZEMÍ V BRNĚ OČEKÁVÁ NÁVŠTĚVNÍKY. STARÁ KOSTNICE POD SVATÝM JAKUBEM SKRÝVÁ POZŮSTATKY PADESÁTI TISÍC LIDÍ. „Asi největší promarněná šance je zatím v kostnici pod svatým Jakubem. Je to unikátní místo, podobné se jinde nedá najít. A město se dva roky hádalo s farou o tom, kdo zaplatí rekonstrukci. Přitom je to zlatý důl, investice se díky turistům za pár let vrátí,“ myslí si znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda. V kostnici z konce 18. století leží ostatky asi padesáti tisíc lidí. Problémem podzemí je především to, že asi dvě jeho
146
třetiny leží na pozemku fary a zbývající část je území města. Obě
strany
se
dlouho
nemohly
dohodnout,
kdo
rekonstrukci
vlastně zaplatí. Loni v říjnu nakonec došlo ke kompromisu. Město poskytne na rekonstrukci 3 a půl milionu. Má to ale háček – fara musí dodat dalších 8 a půl milionu. „Fara může o náš příspěvek požádat hned poté, co dokáže zajistit potřebné prostředky na rekonstrukci. To ale musí udělat do konce roku, jinak smlouva mezi námi zanikne,“ vysvětluje mluvčí magistrátu Pavel Žára. Pokud tedy fara nesežene dostatek peněz, město na kostnici nepřispěje. „Obrátili jsme se na Norské fondy a doufáme, že se nám podaří peníze sehnat. Pokud náš projekt neschválí, čeká nás další kolo zdlouhavých rozhovorů o tom, kdo rekonstrukci zaplatí,“ řekl farář od svatého Jakuba Václav Slouk.
21. března 2007, Lidové noviny, s.6 PODZEMÍ SE LETOS OPĚT NEOTEVŘE. NESPLNĚNÉ SLIBY – VŠECHNY TŘI UNIKÁTNÍ PROSTORY MĚLY BÝT LETOS PŘÍSTUPNÉ, ALE... Vidina otevření tajuplného brněnského podzemí veřejnosti se ztrácí v nedohlednu. ...Podle pět let starých plánů měla přitom být všechna už v tomto roce přístupná. „Je to paradox, prakticky denně se koná alespoň jedna exkurze, ať už do kostnice kostela sv. Jakuba, pod Zelný trh, či do Mincmistrovského sklepa. Všechny ale musejí získávat složitá povolení,“ připomíná znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda. Největší problém se týká svatojakubské kostnice, v níž jsou uloženy desetitisíce kosterních pozůstatků. Třetinu pod náměstím už město upravilo, zbylé dvě třetiny pod kostelem včetně vstupu však musí upravit farnost. „O penězích z takzvaných norských fondů, o něž jsme požádali, bude jasno až na konci roku. A bez nich práce nemůžeme začít, i když máme od města slíbenou částku 3,5 milionů ,“ tvrdí brněnský římskokatolický děkan Václav Slouk. Celková
cena
činí
12
Nejdříve v roce 2010.
miliónů
korun.
Termín
zpřístupnění?
147
16. srpna 2007, Lidové noviny, s.6 KOSTNICE U NORŮ PROPADLA. OSUD PAMÁTEK – CÍRKEV SHÁNÍ PENÍZE NA OBNOVU UNIKÁTU UŽ ŠEST LET Otevření
největší tuzemské kostnice se znovu odkládá. „Je
jasné, že do unikátu, kterým kostnice je i ve středoevropském měřítku, se lidé podívají až za několik let,“ odhaduje Aleš Svoboda. Původní plány přitom počítaly s tím, že kostnice se otevře letos nebo příští rok. Tahanice kolem svatojakubské kostnice se vlečou od roku 2001...(viz příloha 14).
verze financování - únor 2008 Z jednání
mezi
městem
a
farou
vyplynula
další
z verzí
možností financování expozice. Půjčka města by byla splácena farností z výnosů tržeb z provozu expozice. Splácení půjčky by bylo zahájeno po dvouletém provozu dle splátkového kalendáře, po uzavření smlouvy o výši ročních splátek. Po uhrazení půjčky by byly finanční částky z výnosů provozu expozice použity na opravy kulturních a církevních památek kostela sv. Jakuba, na jejich údržbu a případné obnovení zničených nebo chybějících doplňků chrámové výbavy.
verze financování – duben 2008 Z posledních jednání mezi farou, radními města a stávajícím primátorem Romanem Onderkou vyplývá pro kostnici další neutěšený návrh. Město by poskytlo faře půjčku ve výši potřebných milionů, kterou by fara po mnoho dalších let splácela ze vstupného do expozice a z těchto výnosů by od města Brna dostávala směšnou symbolickou jednu korunu ročně.
Podíváme-li se na dlouhodobou neutěšenou situaci spojenou s financováním této unikátní památky, nezbývá než doufat, že peníze
na
realizaci
zpřístupnění
kostnice
by
svatojakubské
farnosti mohly být přiděleny z fondů Evropské unie, jejichž získání se hypoteticky předpokládá na roky 2009-2010.
