šance pro eko-inovace a environmentální klastrování

Průmyslová symbióza: šance pro eko-inovace a „environmentální klastrování“ Libor Friedel Centrum aplikovaného ekonomického výzkumu FaME, UTB ve Zlíně Centrum aplikovaného ekonomického výzkumu

Obsah Definice Průmyslová

symbióza Znalostní (nehmotné) aspekty Závěr…

Centrum aplikovaného ekonomického výzkumu

Definice


Klastr

Geografické soustředění vzájemně provázaných společností/firem, specializovaných dodavatelů, poskytovatelů služeb, firem v příbuzných odvětvích, přidružených institucí (např. univerzit, agentur, obchodních asociací) v určitých oblastech, které konkuruji, ale také spolupracují (Porter, 1990)

Geograficky blízká skupina vzájemně provázaných společností a přidružených institucí v určité oblasti, spojených tím, co mají společného a čím se doplňují (Porter 1998) Centrum aplikovaného ekonomického výzkumu

Eko-klastr (?) Geograficky

blízká skupina vzájemně provázaných společností a přidružených institucí v určité oblasti (= „eko“ aspekty), spojených tím, co mají společného a čím se doplňují (= výměna a využívání energií, materiálů a

odpadů / vedlejších produktů)


Eko-inovace Nové

produkty nebo procesy, které poskytují zákazníkovi a podniku hodnotu, ale významně snižují dopady na životní prostředí (James, 1997)

Někdy

také „ekologická účinnost“ (ecoefficiency) nebo „eco-design“


Průmyslová symbióza


„Slova“

Symbióza (soužití) - Je to vztah mezi organismy, kdy si organismy vzájemně pomáhají a mají z toho oba užitek

Příroda jako živoucí organismus Podnik jako (živoucí organismus) ekosystém

Užitek pro přírodu/životní prostředí a udržitelný rozvoj Užitek pro průmysl a podnikání


Průmyslová symbióza Zapojuje

průmyslové obory, podniky a organizace, které jsou tradičně od sebe odděleny do spolupráce a vytváří prostor pro přidanou konkurenční výhodu tím, že spojuje fyzickou výměnu materiálu, energie, vody a/nebo odpadních či vedlejších produktů se spoluprací v oblasti společného užívání prostředků, logistických možností a znalostí

Chertow (2007)


Minimální požadavky: Podmínka „3 – 2“ Nejméně

tři entity musí být zapojeny do výměny nejméně dvou různých zdrojů, aby tuto konfiguraci bylo možné považovat za základ průmyslové symbiózy


Průmyslová symbióza

1. Společné uspořádání dostupných podniků (klastr) 2. Společný proces zpracování odpadních toků (eko-průmyslový aspekt) 3. Vzájemná výměna materiálů a energie 4. Zpracování či uplatnění zbytkových nebo odpadních produktů od externích podniků 5. Dodávání zbytkových nebo odpadních produktů externím podnikům Centrum aplikovaného ekonomického výzkumu

Průmyslová symbióza schéma externí využití zbytkových produktů

5

podniky

zbytkové/odpadní produkty

3

suroviny

produkty odpad

pomocný materiál

1

2

4 Lambert, Booms (2002)

využití externích zbytkových produktů

hranice eko-průmyslového parku / průmyslové symbiózy


Kalunborg, Dánsko Zdroj: Chertow, M.R. (2007): „Uncovering“ Industrial Symbiosis. Journal of Industial Ecology, Vol. 11, No.1, str.19.


Výhody a přínos průmyslové symbiózy

Pro životní prostředí

Ekonomické

Snížení vstupních nákladů na zdroje do výroby, snížení nákladů na nakládání s odpady a na vytváření dodatečných vstupů díky vysokým objemům vedlejších produktů („byproduct“ synergie) a toků znečištění

Obchodní a podnikatelské

Zlepšení účinnosti využití zdrojů, redukci využití neobnovitelných zdrojů a snížení znečišťujících emisí

Zlepšené vztahy s externími zainteresovanými, vytvoření „zeleného image“, nové produkty a nové trhy

Společenské

Vytváření nových pracovních míst, zvyšování kvality existujících pracovních míst, vytváření čistšího, bezpečnějšího a přirozeného pracovního prostředí

Derochers (2000, 2002)


Klasifikace průmyslové symbiózy Zelený twinning Jednoduchá výměna materiálu a/nebo energie Eko-průmyslový

rozvoj na „zelené louce“ Eko-průmyslový rozvoj v „brownfieldech“ Eko-průmyslová síť Není

zde požadavek na geografickou blízkost

Virtuální

eko-průmyslová síť Síťový eko-průmyslový systém Rozvoj

na makro-úrovni s propojením mezi regiony

Agarwal a Strachan (2006)


By-product synergy Synergie

vedlejších/odpadních produktů

Synergie

mezi různorodými odvětvími, zemědělstvím a společenstvími (komunitami), jejímž výsledkem je zisková konverze odpadních produktů a odpadu na zdroje, podporující udržitelný rozvoj (World Business

Council for Sustainable Development a US Environmental Protection Agency)


Eko-průmyslový park Společenství

firem/podnikatelů, které spolupracují navzájem mezi sebou nebo s lokální komunitou, za účelem účinného sdílení zdrojů (informací, materiálů, vody, energie, infrastruktury a přírodní lokality), vedoucímu k ekonomickým ziskům, ziskům v kvalitě životního prostředí a rovnovážnému zlepšování lidských zdrojů pro podnikání a lokální společenství

(USPCDS, 1997)


Znalostní (nehmotné) aspekty


Podnikatelské vlivy G. Hamel: „Perspective is worth 50 IQ points“ (HBR) VI.

Inovace

Budoucnost jako aktivum

V.

Znalosti jako aktivum

IV.

Zákazník jako aktivum

III.

Podnik jako aktivum

II.Kvalita

Reengineering

Projekt jako aktivum Technologie jako aktivum

I. Skandia: Power of Innovation (1996)


Znalostní klastr (knowledge cluster) Skupina

inovačních firem se vzájemnými vztahy, která chce získat konkurenční výhodu prostřednictvím budování a přenášení znalostí mezi lokálními aktéry a institucemi Klastr se může organizovat kolem určitého odvětví, které exportuje za hranice regionu nebo může zahrnout technologie, které překračují odvětvové hranice The Humphrey Institute (2004)


Odlišnosti

Průmyslový klastr Za hodnotná považuje hmotná aktiva Obchoduje s fyzickými produkty Optimalizační strategie: řešení problémů Ekonomické plánování a výhledy Soukromé vlastnictví a kontrola Znalosti filtrované prostřednictvím jednotlivých expertů Za hodnotné považuje technologie

Formica (2004)

Znalostní klastr Za hodnotná považuje nehmotná aktiva Obchoduje s myšlenkami a znalostně založenými produkty a službami Inovační strategie: hledání příležitostí Perspektivní budoucí trhy, odpovědnost vůči potřebám a vhledu Sdílené vlastnictví a „coopetition“ Znalosti filtrované prostřednictvím „knowledge pool“ Za hodnotné považuje lidi


Nehmotná aktiva (intelektuální kapitál)

Lidský kapitál

Strukturní kapitál


Vztahový kapitál

Typy sociálního (vztahového?) kapitálu Linking

Vzájemnost

Bridging

Sdílené

Bonding

Hustá

deJong (2005)

a důvěra jsou závislé na kontextu Volné a otevřené sítě Spojení je založeno na naléhavosti a „zvědavosti“

normy a společné cíle Vzájemnost (reciprocita) a důvěra jsou omezeny Dominantní roli hraje vzájemná atraktivita

a vzájemně provázaná síť Homogenita členství Vzájemnost a důvěra jsou vysoké


Závěr (nebo úvod k další diskusi…)


Otázky místo závěru

Je ENVICRACK (pouhým) průmyslovým klastrem? Nebo jen „příjemcem dotace“? Je ENVICRACK (již) eko-inovátorem? Je ENVICRACK „eko-klastr“ nebo „průmyslová symbióza“? Je ENVICRACK znalostním klastrem? Jaká je úroveň sociálního kapitálu v klastru ENVICRACK („Linking – Bridging – Bonding“)? Čím není může být nebo se může zapojit! Ovšem:

Kdo se ještě přidá? Pomůže region/město (koncepčně, vizionářsky, ideově…)? Nebo na vše „musí“ stačit strukturální pomoc EU?… Centrum aplikovaného ekonomického výzkumu

Kontakt

Děkuji za pozornost… (…a ENVICRACKu za dosavadní odvedenou práci)!

Ing. Libor Friedel, MBA

Ředitel, Centrum aplikovaného ekonomického výzkumu, Fakulta managementu a ekonomie, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně e-mail: [email protected], [email protected] tel.: 724 434 563, 603 851 176 Centrum aplikovaného ekonomického výzkumu

šance pro eko-inovace a environmentální klastrování

Recommend Documents