Analýzy pro zpracování koncepce aktivní seniorské politiky Kraje Vysočina

ZK-05-2016-128, př. 3 počet stran: 235

Analýzy pro zpracování koncepce aktivní seniorské politiky Kraje Vysočina

září 2014

ůnalýzy pro zpracování koncepce aktivní seniorské politiky Kraje Vysočina

© Sociotrendy, 2014 ISBN 978-80-87742-08-2

Obsah Úvod .............................................................................................................................................. 5 A. So iode ografi ká a eko o i ká a alýza ............................................................................... 8 Úvod so iode ografi ké a eko o i ké a alýz .......................................................................... 9 I. A alýza so iode ografi ké situa e o vatelstva v Kraji V soči a ........................................ 12 1.1 Struktura správních obvodů obcí s rozší enou působností Kraje Vysočina .................. 12 1.2 Obyvatelstvo ................................................................................................................. 14 1.3 Pohyb obyvatel podle okresů ....................................................................................... 25 1.4 Úmrtí obyvatel podle věku, situace v rámci ČR ............................................................. 27

II. A alýza eko o i ké situa e o vatelstva v Kraji V soči a ................................................... 28 2.1 Ekonomické postavení populace podle věku, trh práce ................................................. 28 2.2 Nezaměstnanost v p eddůchodovém věku .................................................................... 32 2.3 Sociální zabezpečení seniorů, důchody ........................................................................ 33

III. So iál í služ

pro se ior ..................................................................................................... 41

3.1 Deskripce za ízení v Kraji Vysočina a ostatních krajích ČR ........................................... 41

Shr utí ........................................................................................................................................ 44 Literatura .................................................................................................................................... 45 B. A alýza potře se iorů v Kraji V soči a – kva titativ í výzku ........................................... 47 Metodologie výzku u ................................................................................................................ 48 I. Popis v ra ý h so iode ografi ký h harakteristik a eko o i ké situa e výzku ého souboru ....................................................................................................................................... 50 1.1. Sociodemografické charakteristiky .............................................................................. 50 1.2 Ekonomická situace ................................................................................................. 52 1.3 Způsob nakládání s penězi jako zdroj znevýhodnění starších osob ......................... 57

II. Aktiv í stár utí se iorů – de í aktivit a tráve í vol ého času, vzdělá í a eloživot í uče í .................................................................................................................................................... 59 2.1 Denní aktivity a trávení volného času ............................................................................ 59 2.1.1 Denní aktivity v rámci pracovních závazků............................................................ 59 2.1.2 Denní aktivity v rámci pravidelných volnočasových činností .................................. 61 2.2 Vzdělávání a celoživotní učení ...................................................................................... 63 2.2.1 Postoj ke vzdělávání ............................................................................................. 63 2.2.2 Komparace dat 2011 / 2014.................................................................................. 65 2.3 Univerzita t etího věku................................................................................................... 66 2.3.1 Univerzita t etího věku v současnosti ................................................................... 66 2.3.2 Komparace 2011/2014 ......................................................................................... 70 2.4 Kluby důchodců, Senior Pointy...................................................................................... 70 2.4.1 Kluby důchodců, Senior Pointy v současnosti ....................................................... 71 2.4.2 Komparace 2011/2014 ......................................................................................... 73

2 / 234

2.5 Senior pas ..................................................................................................................... 73 2.5.1 Zájem o Senior pas ............................................................................................... 76 2.6 Zapojení seniorů do dalších aktivit ................................................................................ 77 2.7 Moderní technologie, technika....................................................................................... 82 2.7.1 Uživatelé internetu ................................................................................................ 82 2.7.2 Komparace dat 2011 / 2014.................................................................................. 84 2.7.3 Využívání internetu ............................................................................................... 84 2.7.4.Komparace dat 2011 / 2014.................................................................................. 88 2.7.5 P ístup k internetu................................................................................................. 88

III. O av a potře

se iorů, a ídka služe a o lasti so iál í podpor ................................... 90

3.1 Obavy seniorů ............................................................................................................... 90 3.1.1 Obavy seniorů spojené se stá ím ......................................................................... 90 3.1.2 Komparace dat 2011 / 2014.................................................................................. 93 3.2. Problémy seniorů, podpora .......................................................................................... 93 3.2.1 Zdravotní stav ....................................................................................................... 94 3.2.2 ešené problémy v posledním roce ...................................................................... 96 3.2.3 Komparace dat 2011 / 2014.................................................................................. 98 3.3 Pomoc ve složité životní situaci ..................................................................................... 99 3.3.1 Nejčastější osoba pro p ípad pomoci .................................................................. 101 3.3.2 Informace o službách pro seniory ....................................................................... 103 3.4. Postoj k placeným službám ........................................................................................ 106 3.4.1 Komparace dat 2011 / 2014................................................................................ 109 3.5 Využívání sociálních služeb ....................................................................................... 110 3.5.1 Zájem o využití specifických služeb pro seniory .................................................. 111 3.6 Chybějící služby .......................................................................................................... 116 3.6.1 Konkretizace vyžadovaných služeb .................................................................... 118 3.6.2 Komparace dat 2011 / 2014 ............................................................................... 120 3.7. Další témata spojená se službami pro seniory ........................................................... 121 3.7.1 Sousedská výpomoc ........................................................................................... 121 3.7.2 Dopravní dostupnost........................................................................................... 122 3.Ř Akceptace bydlení v domovech pro seniory ................................................................ 124 3.8.1 Komparace dat 2011 / 2014................................................................................ 125

IV. Kvalita života ve stáří – život se iorů, jeji h postoj k životu, dle í a o ilita, ezige erač í vztah ............................................................................................................... 128 4.1 Kvalita života ve stá í .................................................................................................. 128 4.1.1 Hodnotové hierarchie obyvatel Vysočiny starších 55 let a kvalita života ............ 128 4.1.2 Hodnoty vytvá ející typologická seskupení osob ................................................. 132 4.2 Život seniorů - postavení ve společnosti ..................................................................... 135 4.2.1 Postavení rodiny a seniorů ve společnosti ......................................................... 135 4.2.2 Komparace dat 2011 / 2014................................................................................ 137 4.2.3 Postavení seniorů ve společnosti........................................................................ 138 4.2.4 Komparace dat 2011 / 2014 ............................................................................... 141 4.3 Postoj seniorů k životu ................................................................................................ 141 4.3.1 Celková spokojenost v životě .............................................................................. 141 4.3.2 P íprava na důchodový věk ................................................................................ 143 4.3.3 Celkový p ístup k životu ...................................................................................... 146

3 / 234

4.3.4 Komparace dat 2011 / 2014................................................................................ 149 4.4. Bydlení ...................................................................................................................... 150 4.4.1 Doba bydlení ...................................................................................................... 150 4.4.2 Spokojenost v místě bydliště .............................................................................. 151 4.4.3 Komparace dat 2011 / 2014................................................................................ 153 4.5 Stabilita a uvažovaná mobilita ..................................................................................... 154 4.5.1 Stabilita a uvažovaná mobilita............................................................................. 154 4.5.2 Komparace dat 2011 / 2014................................................................................ 157 4.5.3 P edstavy o bydlení pro seniory a komparace dat 2011/2014 ............................. 158 4.6. Mezigenerační vztahy ................................................................................................ 161 4.6.1 Sociální ochrana seniorů, sociální vyloučení....................................................... 161 4.6.2 Mezigenerační vztahy ......................................................................................... 163

V. )a ěst á í a prá e v předdů hodové

a dů hodové

věku ........................................... 166

5.1 Postoj k p ivydělávání k důchodu ................................................................................ 166 5.1.1 Komparace dat 2011 / 2014................................................................................ 169 5.2 Konkurence generací na trhu práce ............................................................................ 170 5.2.1 Komparace dat 2011/2014.................................................................................. 172 5.3 Co zvyšuje šanci uplatnění seniorů na trhu práce ....................................................... 173 5.3.1 Komparace dat 2011 / 2014................................................................................ 175 5.4 Co brání uplatnění seniorů na trhu práce .................................................................... 176 5.4.1 Komparace dat 2011 / 2014................................................................................ 178

Shr utí ...................................................................................................................................... 179 C. A alýza potře se iorů v Kraji V soči a – Kvalitativ í a alýza............................................ 183 I. Focus Group s cílovou skupinou senio i ......................................................................... 184 II. SWOT analýza .............................................................................................................. 186 III. PESTLE analýza .......................................................................................................... 190 IV. Souhrnná analýza výzkumných zjištění a poznatků ..................................................... 200 4.1 Souhrnný popis klíčových témat .................................................................................. 202 4.1.1 Ekonomická problematika, zaměstnávání starších pracovníků a seniorů ............ 202 4.1.2 Obavy a pot eby seniorů, nabídka služeb .......................................................... 206 4.1.3 Aktivní p ístup k životu prost ednictví celoživotního učení, dobrovolnictví ......... 211 4.1.4 Senio i jako součást rodiny a společnosti, mezigenerační spolupráce ................ 217 4.1.5 Život na Vysočině, bydlení a sociální ochrana seniorů ...................................... 221

)ávěr a doporuče í pro ko ep i aktiv í se iorské politik Kraje V soči a .......................... 227 Závěry ............................................................................................................................... 227 Doporučení ....................................................................................................................... 228

Seznam zkratek ......................................................................................................................... 234

4 / 234

Úvod P edkládaný dokument je souborem t í dílčích analýz sloužících pro podporu zpracování koncepce aktivní seniorské politiky Kraje Vysočina v rámci projektu „Aktivní seniorská politika Vysočina – Dolní Rakousko“, zkráceným názvem SENIOR PLUS (dále též jen „Projekt“), financovaného z Operačního programu Cíl Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007 – 2013, registrovaným pod číslem: M00237. Jedná se o aktivitu milníku číslo 1 Projektu: Aktivní seniorská politika – koncepční část. Výzkumné terénní šet ení bylo realizováno a analýzy vypracovány agenturou Sociotrendy. A. část: Sociodemografická a ekonomická analýza Analýza zahrnuje vyhodnocení dostupných statistických dat ve vztahu k seniorům, jednak p ímo pro Kraj Vysočina a dále srovnání z celorepublikového hlediska. Analýza obsahuje zdroje a odkazy na dostupné zprávy či databáze (Českého statistického ú adu), které jsou využitelné p i tvorbě koncepce aktivní seniorské politiky. Sociodemografická analýza v Kraji Vysočina je rozdělena do t í kapitol. Jedná se o analýzu sociodemografické situace obyvatelstva v Kraji Vysočina, následuje popis ekonomické situace obyvatelstva a t etí kapitolu tvo í deskripce sociálních služeb pro seniory v Kraji Vysočina. B. část: ůnalýza pot eb senior v Kraji Vysočina - kvantitativní výzkum Analýza je zpracována na základě realizovaného výzkumného šet ení zamě eného na populaci osob starších 55 let Kraje Vysočina, jehož p edmětem jsou pot eby cílové populace s ohledem na vybrané oblasti. Dále byla provedena komparace výsledků šet ení s výzkumnými zprávami dostupnými z roku 2011. Analýza pot eb seniorů v Kraji Vysočina je rozdělena do pěti kapitol. Jedná se o popis vybraných sociodemografických charakteristik a ekonomické situace výzkumného souboru, následuje analýza aktivního stárnutí seniorů – denní aktivity a trávení volného času, vzdělání a celoživotní učeni. T etí kapitola obsahuje obavy a pot eby seniorů, nabídky služeb a oblasti sociální podpory. Kvalita života ve stá í – život seniorů, jejich postoj k životu, bydlení a mobilita, mezigenerační vztahy jsou součástí čtvrté kapitoly a poslední kapitola analyzuje zaměstnání a práci v p eddůchodovém a důchodovém věku. C. část: ůnalýza pot eb senior v Kraji Vysočina - kvalitativní analýza Analýza pot eb seniorů v Kraji Vysočina - kvalitativní analýza byla vypracována jako t etí z dílčích analýz pro podporu zpracování koncepce aktivní seniorské politiky Kraje Vysočina. Analýza zahrnuje:  Provedení Focus Group s cílovou skupinou senio i  Vypracování SWOT analýzy  Vypracování PESTLE analýzy

5 / 234

 Vypracování souhrnného vyhodnocení všech výzkumných zjištění a poznatků, odrážejících postavení, chování, názory a p edstavy občanů Kraje Vysočina starších 55 let.1 Cílem kvalitativní analýzy je zpracování podkladů tak, aby bylo možno v závěrech formulovat doporučení pro koncepci aktivní seniorské politiky kraje.

1 Věkové rozmezí občanů Kraje Vysočina bylo dohodnuto se zadavatelem jednak z důvodu aktivní seniorské politiky, která již probíhá několik let, jednak z důvodu potenciální možnosti porovnání výstupů s projekty ešenými ve spolupráci s Dolním Rakouskem, kdy seniorské karty v Dolním Rakousku jsou vydávány žadatelům od tohoto věku

6 / 234

7 / 234

ů. Sociodemografická a ekonomická analýza

8 / 234

Úvod sociodemografické a ekonomické analýzy Cílem sociodemografické a ekonomické analýzy seniorů Kraje Vysočina je zejména vyhodnotit dostupná statistická data ve vztahu k celorepublikovým údajům, provést porovnání s ostatními regiony, rovněž upozornit na způsoby, kterými může být problematika seniorů zkoumána2. Senio i p edstavují sociální skupinu určenou p edevším věkem, dále psychologickými vlastnostmi a specifickým sociálním statusem. Za azení seniorů podle věku není zcela p esné, ale v podstatě se jedná o jedince starší šedesáti let. Ze statistického pohledu lze za seniory považovat osoby ve věku nad 65 let. Vývojová psychologie uvádí adu znaků, z nichž vyplývají mj. i určitá zdravotní postižení této skupiny. Jedná se nap . o poruchy senzorické percepce, deterioraci pozornosti a bezprost ední paměti, pokles kognitivní flexibility, nárůst emoční deprivace a další. P edevším produktivní nebo výkonová společnost, vyznačující se masovou spot ebou a sociálním infantilismem, zvýznamňuje kvality, které jsou ve skupině seniorů zastoupeny pouze z ídka. Naopak tzv. moderní společnost si uvědomuje snížení sociálního statusu stá í, p ičemž v extrémní podobě se může jednat až o diskriminaci seniorů z důvodů věku – tzv. ageismu.3 Situace je navíc komplikována celospolečenským trendem, tedy demografickým stárnutím populace. Počet seniorů, ve smyslu ekonomicky neproduktivních osob v populaci, stále roste. Pro tuto skupinu obyvatel tak výrazně vzrůstají nároky na sociální zabezpečení a specifické zdravotní služby.4 Jako metodologicky nejvhodnější způsob zkoumání této populace se nabízí sociální konstrukcionismus, ale i ten má svá úskalí a je důležité upozornit na rizika, která v sobě tento 5 p ístup zkoumání skrývá . Mezi nejčastější témata sociálního konstrukcionismu pat í témata genderová, témata nemocí v souvislosti se stárnutím, rovněž témata různých sociálních problémů spojených se stárnutím populace a ada dalších. V souvislosti s výše uvedeným lze formulovat názor, že sociální problémy jsou v té či oné mí e výsledkem určitého způsobu výkladu reality. Pro vyhledání možností a mezí sociálního konstrukcionismu je proto důležité položit si otázku, ne co, ale kdo je autorem konstrukcí. V p ípadě sociálních problémů, které jsou spojené se stárnutím populace a problematikou seniorů, jsou významné t i skupiny tvůrců konstrukcí. První skupinou jsou badatelé a výzkumníci, pro něž je sociální problém „senio i“ konstruován pro účely vědeckých ambicí. Zpracovávají výzkumné analýzy, zprávy a odborné publikace na toto téma. Dalšími aktéry jsou média, politici, různé agentury a poskytovatelé služeb, kte í se snaží seniorům pomáhat. Do

2 Jedná se zejména sociální konstruktivismus a sociální konstrukcionismus. Termíny „konstrukcionismus“ a „konstruktivismus“ se liší. Konstrukcionismus je způsob, kterými lidé ve vzájemných vztazích vytvá ejí a p etvá ejí své p edstavy o světě. Analýze těchto procesů se věnuje nap . fenomenologie, z výzkumných metod se jedná o integrovaný výzkumný p ístup. Termín konstruktivismu je používán ve významu výstavby vědeckých teorií. 3 Pojem ageismus (od slova age = věk) poprvé použil americký psychiatr a gerontolog Robert Butler (1ř6ř) ve druhé polovině minulého století. Za ageismus považoval diskriminaci lidí pro jejich vyšší věk zejména v americkém zdravotnictví, p ípadně ve společnosti. P esnějším vymezením se zabývala Vidovićová: „Ageismus – neboli věková diskriminace je ideologie založená na sdíleném p esvědčení o kvalitativní nerovnosti jednotlivých fází lidského životního cyklu. Projevuje se skrze proces systematické, symbolické i reálné stereotypizace a diskriminace osob a skupin na základě jejich chronologického věku a/nebo na jejich p íslušnosti k určité generaci.“ (Vidovićová, L. 2005 Věková diskriminace – ageismus: úvod do teorie a výskyt diskriminačních p ístupů ve vybraných oblastech s důrazem na pracovní trh. Praha, Brno: VÚPSV, str. 5) adou výzkumů bylo dokázáno, že senilita je projev nemoci. Nemusí být vždy součástí stá í. Vztah mezi špatným zdravím a stárnutím není určitě jednoduchý. 4 Nap . Loučková, I. 2006. „Problémové situace zkoumání seniorů optikou metodologických p ístupů“. Pp. 103-128, in Ryšavý, D. (Ed). AUPO Filozofické fakulty. Olomouc: Vydavatelství UP. 5 Keller, J. 2014: Exkluze jako sociální problém a jako otázka metodologická. Ostrava: OU v Ostravě.

9 / 234

této skupiny pat í i analýzy a zprávy, které se snaží uvedenou problematiku konkretizovat a výstupy použít ve prospěch dané cílové skupiny, jako je i problematika aktivní seniorské politiky. T etí skupinou jsou samotní senio i, kte í sami o sobě nějakým způsobem vypovídají. Výše uvedené t i skupiny tvůrců konstrukcí však používají nesoumě itelné myšlenkové a výrokové operace. Je důležité o nich vědět a jejich role reflektovat, neboť mají v uvedené problematice své místo. Každá skupina má také odlišné vědomosti, dovednosti i kompetence vztažené k dané problematice. Zástupci jednotlivých skupin mají různé zájmy, cíle, nachází se ve zcela nesrovnatelných životních podmínkách a svoje výstupy různým způsobem zvýznamňují. Tuto skutečnost je p i interpretacích pot ebné brát v úvahu. Konstrukce v mediální rovině je možné uvést na p íkladu, jak bude vypadat obyvatelstvo Evropy za dalších padesát let. Lze použít vizi, kterou nabízí Buchanan: „V roce 2000 byly 494 miliony Evropanů ve věku od 15 do 65 let. V roce 2050 tento počet poklesne na 365 milionů. Současný počet 107 milionů Evropanů ve věku nad 65 let se však zvýší na 172 miliony. Za padesát roků se poměr mladých Evropanů a Evropanů ve st edním věku k těm starším a pokročilejšího věku sníží z 5:1 na 2:1. … Odkud se budou brát nové ošet ovatelky a léka i k péči o tyto starší lidi, bude-li počet lidí v pracovním věku o 25 % nižší a počet lidí v pokročilém věku o ř0% vyšší?… V roce 2050 bude t etině Evropanů nad 60 let ….“. (Buchanan 2004:142) Další mezigenerační vizi, která nenabízí p íliš optimistický pohled, uvádí Thurow (in Zakowski 2004:51): „Čím bohatší země, tím delší je průměrná délka života, vyšší životní úroveň, a tím větší bude mít daná země problém. … Starší lidé se budou dožadovat sociálních dávek a mladí budou odmítat zvyšování daní…“ Samotnou sebereflexi starších lidí, jak se sami na sebe senio i dívají, uvádí následujícím p íkladem Simajchl (2003). „ íkají nám „důchodci“, ale to není dobré pojmenování. Závěrečná etapa života je p ece víc, než braní a utrácení důchodu. … Ostatně nejde o jméno, ale o to, jestli se pan ten a ten dokáže zbavit svého panování a stane se milým a milovaným dědečkem, nebo se scvrkne na zapšklého a protivného dědka. Jestli dokážeme zvládnout stá í, vrcholnou životní šanci…“ S ohledem na výzkumnou perspektivu lze uvést: „Ačkoliv ada publikací, které tematizují problematiku stárnutí a stá í, poukazuje na ty projevy provázející stá í, které způsobují problémy jak seniorům, tak jejich okolí, regresivní charakter populace se naším výzkumem nepotvrdil. Netvrdíme, že by se vývojové poruchy u seniorů neprojevovaly. Mají své problémy, ale je otázkou, zda své problémy dokonce nemají rádi. Zda problémy nejsou smyslem nejen jejich života, ale i života mnohých z mladší populace. ... Senio i sami sebe však posuzují, pokud je jejich zdravotní stav relativně v po ádku (tj. odpovídající dosaženému věku), jako osoby soběstačné a bezproblémové. Umějí si se svými problémy, s nimiž se denně setkávají, dob e poradit…“ (Loučková, 2010:147). 6

Psychologický náhled na seniory je možno shrnout, jak íká psycholog Jan Svoboda , „…do několika jednoduchých pot eb, které ostatně máme všichni. Je to pot eba místa, bezpečí, péče a výživy. Pot eba místa znamená, že každý člověk by měl mít v prostoru, v němž se pohybuje, svoje místo. Je to postel, stůl a obvykle k eslo nebo židle u televize. Bezpečí znamená, že senior není ohrožován změnami, které nemá rád. Nap . pokud babička

6 Bajer, P.: Pot eby seniora v rodině pohledem Persso Boyden terapie. Rozhovor. In Úloha rodiny v péči o seniory. (Časopis pro teorii a praxi a vzdělávání v sociální práci.) Sociální práce/sociálna práce 2/2004.

10 / 234

má v domě starou sk íň, na které lpí, není dobré ji dát ihned pryč, je t eba hledat kompromis. Péči a výživu pot ebuje senior jako malé dítě. Výživou není myšlena jen potrava, ale i množství informací, kterým je senior zahrnován. Dokonce p ebytek informací a nová technika, mobilní telefony apod., mohou pro seniora znamenat zátěž. Základní problém je ale v tom, že se mnohdy senior cítí zbytečný, chce mít „svoji roli“. Odchodem dětí z domova a odchodem ze zaměstnání jsou klíčové role spojené s výchovou dětí a pracovní kariérou obvykle ztraceny. Svoji integraci do společnosti může senior zajistit zejména tím, že bude co nejvíce soběstačný. Že si sám svoji roli zajistí. Jestli mu pomohou vhodné aktivizační programy pro seniory, to už záleží jen na něm samotném.“ Je tedy důležité brát v úvahu nejen to, co je prezentováno, ale i kdo, a za jakým účelem výsledné zjištění prezentuje. Média zvýznamňují vše, co je hodno pozornosti, co je „prodejné“. Jedná se o různé zprávy, sice zajímavé, ale mnohdy zavádějící a vyvolávající obavy. Většinou se nebude jednat o pečlivé monitorování problémů, které umožní cílené a úsporné vynakládání prost edků na budoucí ešení problémů. Aktivní seniorská politika je spojena s demografickým fenoménem stárnutí populace a netýká se pouze Kraje Vysočina, České republiky, ale celé ady evropských zemí.7 Obyvatelstvo České republiky, tak jako i v jiných zemí, stárne a blíží se k fázi, kdy v něm budou lidé nad 65 let tvo it témě jednu čtvrtinu. Zjištění, jak dalece se výše zmíněné scéná e mají tendenci naplňovat, motivuje k realizaci odpovídajících socio-demografických analýz a výzkumných šet ení zamě ených na problematiku seniorů, a to nejen na úrovni státu a krajů, ale i nižších správních celků. Nicméně měly by být reflektovány i cíle těch, kte í sociální konstrukce vytvá ejí.

7 Sociotrendy 2013. Analýza demografické situace obyvatelstva a stavu klientů ve vybraných lůžkových za ízeních v Jihomoravském kraji, Dolním Rakousku a Kraji Vysočina. Výzkumná zpráva, Jihomoravský kraj.

11 / 234

I. ůnalýza sociodemografické situace obyvatelstva v Kraji Vysočina Sociodemografická analýza v Kraji Vysočina je realizována prost ednictvím deskripce Kraje Vysočina a celkové situace obyvatel. Jsou analyzovány údaje o obyvatelích v rámci kraje, samosprávných celků, včetně provedené komparace v rámci celkové situace na území ČR.8 Území Kraje Vysočina leží na pomezí Čech a Moravy a je tvo eno okresy Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelh imov, T ebíč a Žďár nad Sázavou. Na severu sousedí s Pardubickým krajem, na jihovýchodě s Jihomoravským krajem, na jihozápadě s Jihočeským krajem a na severozápadě se St edočeským krajem. Na jihu se p ibližuje k hranici Rakouska. Sídlem kraje je statutární město Jihlava.

1.1 Struktura správních obvod obcí s rozší enou p sobností Kraje Vysočina Kraj Vysočina má 5 okresů, 15 správních obvodů obcí s rozší enou působností, 26 obvodů pově ených obecních ú adů (POÚ) a Řř1 katastrů. Základní samosprávnou jednotkou jsou obce, kterých je v kraji 704. Největší počet obcí náleží ORP T ebíč (ř3), následuje SO ORP Jihlava (7ř obcí), SO ORP Pelh imov (71 obcí), Velké Mezi íčí (57 obcí) a Havlíčkův Brod (56 obcí). Další SO ORP mají méně než 50 obcí. Největší hustotu zalidnění má statutární město Jihlava, 106 obyvatel na km 2. V SO ORP Žďár nad Sázavou je hustota zalidnění 93 obyvatel na km2, v SO ORP T ebíč činí hudtota zalidnění 89 obyvatel na km2. Hustota zalidnění v jednotlivých SO ORP se však v průběhu let mění. Ve srovnání s p edchozími dvěma léty témě ve všech ORP došlo k poklesu počtu obyvatel na km2. K navýšení došlo pouze v ORP Světlá nad Sázavou a Náměšť nad Oslavou. V tabulce níže je nárůst či pokles hustoty zalidnění v p íslušném ORP znázorněn šipkou. V grafu níže jsou uvedeny SO ORP podle po adí na základě hustoty obyvatel na km2.

8

Publikované údaje jsou platné k 1. 1. 2014.

12 / 234

Tabulka 1.1 Struktura SO ORP a hustota zalidnění

Počet obcí

Počet části obcí

Počet katastr

704

1 402

1 263

76

74

T ebíč

93

133

131

91

89

↓

Jihlava

79

145

148

108

106

↓

Pelh imov

71

192

160

55

54

↓

Velké Mezi íčí

57

96

90

76

75

↓

Havlíčkův Brod

56

139

126

82

82

-

Žďár nad Sázavou

48

76

65

93

93

-

Moravské Budějovice

47

60

61

58

57

↓

Telč

45

59

55

45

45

-

Byst ice n. Pernštejnem

39

91

91

59

57

↓

Světlá nad Sázavou

32

89

76

69

70

↑

Chotěbo

31

101

76

68

66

↓

Nové Město na Moravě

30

59

55

67

65

↓

Náměšť nad Oslavou

27

32

32

64

65

↑

Humpolec

25

66

52

76

76

-

Pacov

24

64

45

42

42

-

Kraj Vysočina celkem

Hustota zalidnění 2 (obyvatel/km ) v r. 2013

Nár st (↑) /pokles (↓) hustoty zalidnění, nezměněno (-)

Hustota zalidnění 2 (obyvatel/km ) v r. 2011

SO ORP:

Zdroj: ČSÚ (http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=368). Zpracováno: Sociotrendy

Graf 1.1 Hustota zalidnění (obyvatel/km2) podle SO ORP

120 100 80 60 40 20 0

106

93

89

82

76

75

70

66

65

65

57

57

54

45

42

Zdroj: ČSÚ. Zpracováno: Sociotrendy

13 / 234

1.2 Obyvatelstvo Obyvatelstvo podle okresů a SO ORP Kraj Vysočina má celkem 510 20ř obyvatel. Největší počet obyvatel náleží okresu Žďár nad Sázavou, a to 11Ř 550 osob. Následuje okres T ebíč a okres Jihlava je v po adí na t etím místě podle počtu obyvatel. Co se týče podílu mužů (4ř,6 %) a žen (50,4 %), celkově o necelý procentní bod p evažují ženy. Graf 1.2 Obyvatelstvo podle okres

Žďár ad Sázavou

118550

Tře íč

112372

Jihlava

112220

Havlíčkův Brod

94843

Pelhři ov

72224 0

20000

40000

60000

80000 100000 120000


Co se týče SO ORP, největší počet obyvatel náleží SO ORP Jihlava s 99 479 obyvateli, následuje T ebíč s 75 421 obyvateli a SO ORP Havlíčkův Brod, který má 52 153 obyvatel. Ostatní SO ORP Kraje Vysočina mají méně než 50 000 obyvatel, jak je uvedeno v tabulce a grafu níže. Co se týče pohlaví a průměrného věku obyvatel, témě ve všech SO ORP Kraje Vysočina je více žen než mužů. Výjimkou je SO ORP Byst ice nad Pernštejnem, kde lze zaznamenat stejný počet mužů i žen, dále SO ORP Nové Město na Moravě, SO ORP Světlá nad Sázavou a SO ORP Pacov, kde žije o něco málo více mužů než žen. V tabulce níže je situace v odpovídajícím sloupci zvýrazněna šipkami. Průměrný věk obyvatel Kraje Vysočina je necelých 42 let, avšak celkový věkový průměr žen je o 2,Ř let vyšší (43 let) než věkový průměr mužů. Tato skutečnost se promítne i do problematiky cílové skupiny seniorů, do požadavků na potenciální služby zejména pro ženy.

14 / 234

Tabulka 1.2 Počet obyvatel v SO ORP

Počet obyvatel

Pr měrný věk

muži

ženy

Počet žen je vyšší (↑) /nižší (↓) než muž , nezměněno (-)

Byst ice nad Pernštejnem 20190

10095

10095

-

42,1

40,6

43,6

Havlíčkův Brod

52153

25782

26371

↑

41,5

40,1

43,0

Humpolec

17430

8584

8846

↑

42,4

41,0

43,8

Chotěbo

22221

11063

11158

↑

42,0

40,7

43,3

Jihlava

99479

49329

50150

↑

41,2

39,7

42,6

Moravské Budějovice

23564

11767

11797

↑

41,9

40,4

43,4

Náměšť nad Oslavou

13387

6690

6697

↑

42,4

40,9

44,0

Nové Město na Moravě

19429

9723

9706

↓

41,1

40,1

42,1

Pacov

9691

4852

4839

↓

43,7

42,0

45,3

Pelh imov

45103

22353

22750

↑

42,4

41,0

43,7

Světlá nad Sázavou

20054

10042

10012

↓

42,8

41,4

44,3

Telč

13156

6562

6594

↑

42,0

40,4

43,6

T ebíč

75421

37238

38183

↑

41,3

40,1

42,6

Velké Mezi íčí

35873

17895

17978

↑

40,3

38,8

41,7


43058

21295

21763

↑

41,3

39,9

42,7

Celkem

510209

253270

256939

↑

41,6

40,2

43,0

Název SO ORP celkem

celkem

muži

ženy


15 / 234

Graf 1.3 Obyvatelstvo podle SO ORP

99479

Jihlava Tře íč

75421

Havlíčkův Brod

52153

Pelhři ov

45103

Žďár ad Sázavou

43058

Velké Meziříčí

35873

Moravské Budějovi e

23564

Chotě oř

22221

B stři e ad Per štej e

20190

Světlá ad Sázavou

20054

Nové Město a Moravě

19429 17430

Humpolec Ná ěšť ad Oslavou

13387

Telč

13156 9691

Pacov 0

20000

40000

60000

80000

100000


Situace v rámci České republiky Kraj Vysočina je, s ohledem na počet obyvatel, t etím nejmenším krajem. Průměrný věk obyvatel je 41,6 let, což p evyšuje průměrný věk obyvatel ČR pouze o jednu desetinu. Průměrný věk mužů Kraje Vysočina p evyšuje celorepublikový věkový průměr této populace o dvě desetiny, u žen se jedná o navýšení o t i desetiny. Muži i ženy Kraje Vysočina se tedy dožívají vyššího věku. Nejnižší věkový průměr náleží St edočeskému kraji. Kraj Vysočina se s ohledem na průměrný věk obyvatel nalézá v polovině po adí v rámci všech krajů, viz graf níže. Tabulka 1.3 Počet obyvatel v krajích ČR

Počet obyvatel Název SO ORP

Pr měrný věk

celkem

muži

ženy

Hlavní město Praha

1243201

602613

640588

St edočeský kraj

1302336

642755

Jihočeský kraj

636707

313836

Počet žen je vyšší (↑) /nižší (↓) než muž , nezměněno (-)

celkem

muži

ženy

↑

42,0

40,4

43,5

659581

↑

40,6

39,3

41,8

322871

↑

41,6

40,3

42,9

16 / 234

Plzeňský kraj

573469

283647

289822

↑

41,9

40,7

43,1

Karlovarský kraj

300309

148169

152140

↑

41,5

40,1

42,8

Ústecký kraj

825120

408275

416845

↑

40,9

39,5

42,3

Liberecký kraj

438609

215178

223431

↑

41,1

39,7

42,5

Královéhradecký kraj

551909

271229

280680

↑

42,0

40,5

43,5

Pardubický kraj

515985

254797

261188

↑

41,5

40,0

42,9

Kraj Vysočina

510209

253270

256939

↑

41,6

40,2

43,0

Jihomoravský kraj

1170078

572533

597545

↑

41,7

40,1

43,2

Olomoucký kraj

636356

311018

325338

↑

41,7

40,2

43,2

Zlínský kraj

586299

286789

299510

↑

42,0

40,3

43,6

Moravskoslezský kraj

1221832

598271

623561

↑

41,5

39,9

43,0

Česká republika

10512419

5162380

5350039

↑

41,5

40,0

42,9


Graf 1.4 Postavení Kraje Vysočina v rámci kraj ČR

Středočeský kraj Hlav í ěsto Praha Moravskoslezský kraj Jiho oravský kraj Úste ký kraj Jihočeský kraj Olo ou ký kraj )lí ský kraj Plzeňský kraj Královéhrade ký kraj Pardu i ký kraj Kraj V soči a Li ere ký kraj Karlovarský kraj

1302336 1243201 1221832 1170078 825120 636707 636356 586299 573469 551909 515985 510209 438609 300309 0

500000

1000000

1500000


17 / 234

Graf 1.5 Postavení Kraje Vysočina v rámci kraj ČR podle pr měrného věku obyvatel

44 43 42 41 40

Prů ěr ý věk

elke

39

Prů ěr ý věk

uži

38

Prů ěr ý věk že

37


Obyvatelstvo podle věkové struktury Pětina obyvatel Kraje Vysočina, konkrétně 84 Ř30 osob, náleží seniorské populaci, tedy osobám starším 65 let. Více než dvě t etiny obyvatel náleží ekonomicky produktivní věkové kategorii v rozmezí 15 až 64 let, jedná se o 351 776 obyvatel. Více než desetina (14,7 %) obyvatel náleží věkové kategorii do 14 let, jedná se o 74 566 obyvatel, viz graf níže. Graf 1.6 Věková struktura obyvatel Kraje Vysočina

17,2%

14,8% 0–14 15–64 68,1%

65+

Zdroj: ČSÚ (http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=KRORP+C01.1&&kapitola_id=368). Zpracováno: Sociotrendy

Věková struktura obyvatel je zkoumána i v rámci okresů. Okres Žďár nad Sázavou vykazuje nejvyšší počet populace v produktivním věku, následuje okres T ebíč, Jihlava, Havlíčkův Brod a Pelh imov. Absolutním číslům, která jsou důležitá zpravidla s ohledem na plánování služeb pro konkrétní počet obyvatel, odpovídá podílové vyjád ení, které umožňuje

18 / 234

porovnatelnost bez ohledu na konkrétní počet. V tomto směru jsou si okresy Jihlava, T ebíč a Žďár nad Sázavou velmi podobné.

Graf 1.7 Věková struktura obyvatel v okresech Kraje Vysočina (absolutní údaje) Zdroj: ČSÚ (http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=KRORP+C01.1&&kapitola_id=368). Zpracováno: Sociotrendy

90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0

80 704

77 622

76 591 64 503

0–14

48 622 16 659

18 656 17 017

13 891

18 872

13 502 16 339

20 022

10 287

Havlíčkův Brod

a ví e

Pelhři ov

Jihlava

15–64

17 920

Tře íč

Žďár ad Sázavou

Věková struktura obyvatel jednotlivých okresů p evážně odpovídá věkové struktu e obyvatel Kraje Vysočina v tom smyslu, že podíl osob mladších věkových kategorií, tedy do 14 let (včetně) je nižší, než podíl seniorské populace. Obdobná situace je i mezi SO ORP. Nejvyšší podíl seniorské populace je v SO ORP Pacov.

Graf 1.8 Věková struktura obyvatel v okresech Kraje Vysočina v podílovém vyjád ení

100%

17,5

16,6

18,6

16,7

16,9

67,9

68,2

67,1

68,8

68,0

80% a ví e

60% 40%

15–64 0–14

20% 14,6 0%

Havlíčkův Brod

15,2 Jihlava

14,2 Pelh imov

14,5 T ebíč

15,1 Žďár nad Sázavou


19 / 234

Graf 1.ř Věková struktura obyvatel v SO ORP Kraje Vysočina v podílovém vyjád ení

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

17,2 18,1 17,2 19,0 18,0 16,4 17,7 18,5 17,4 20,6 18,1 17,7 18,2 16,1 15,8 17,0

68,1 67,9 67,6 66,3 67,2 68,3 68,3 67,8 67,4 66,2 67,7 69,2 67,5 69,1 68,6 67,9 65+ 15–64 14,8 14,0 15,2 14,7 14,7 15,3 14,1 13,7 15,2 13,2 14,2 13,1 14,2 14,8 15,6 15,1

0–14


Této skutečnosti odpovídá i velikost indexů stá í.9 Index stá í, který vykazuje vyšší hodnoty než 100, poukazuje na skutečnost, že seniorská složka v populaci p evažuje u všech okresů Kraje Vysočina. Pro muže je však index stá í ve většině okresů, kromě okresu Pelh imov, nižší než 100. U žen je situace zcela opačná, ve skupině žen je daleko více starších žen než dívek do 14 let.

Graf 1.10 Index stá í v okresech Kraje Vysočina

131,3

140 130

119,9

120

115,5 109,6

111,7 I de stáří k

110

.

.

100 90 Havlíčkův Brod

Jihlava

Pelhři ov

Tře íč

Žďár ad Sázavou

Zdroj: ČSÚ (http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/kraj). Zpracováno: Sociotrendy

Index stá í vyjad uje, kolik obyvatel ze starších věkových skupin p ipadá na sto dětí. Jestliže p evyšuje hodnota indexu sto, je počet osob ve věku nad 65 let vyšší než počet dětí v populaci. Index stá í (65+ / 0–14); (k 31. 12.).

9

20 / 234

Graf 1.11 Index stá í v okresech Kraje Vysočina podle pohlaví

200 150

144,1 97

133,2 87,4

156,4 106,8

139 93,2

134,6 90,4

100

uži že


Jihlava

Pelhři ov

Tře íč

Žďár ad Sázavou


Graf 1.12 Index stá í v SO ORP Kraje Vysočina (k 31.12.2012)

200,0 150,0

156,6 116,2

128,8

129,2 122,4 125,9 135,3 114,6 113,5 107,4

127,0 135,8 128,0

109,1 101,0 112,2

100,0 50,0 0,0


Porovnáním indexů stá í v rámci celé ČR se Kraj Vysočina nachází těsně za indexem stá í ČR, viz graf níže. Největší dětská složka v populaci je v kraji St edočeském, nejnižší v Hl. m. Praha. Jestliže ale indexy stá í budeme porovnávat zvlášť podle pohlaví, kromě Hl. m. Praha, jsou všechny údaje u mužské populace nižší než 100. U žen je situace zcela opačná. Je tedy prokázáno, že v populaci starší 65 let budou p evažovat ženy. S touto skutečností by měla počítat vesměs všechna za ízení sociálních služeb, zejména domovy pro seniory. Toto opat ení se týká nejen Kraje Vysočina, ale i celé ČR.

21 / 234

Graf 1.13 Index stá í v rámci kraj ČR

140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0

119,2 120,5 121,1 112,5 113,1 113,2 113,3 116,2 116,5 118,4 105,2 108,7 100,8 97,4

129,2


Graf 1.14 Index stá í v rámci kraj ČR dle pohlaví

160,0 140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0

102,7

92,4

90,4 79,1

98,7 87,0 81,0 84,5

96,3 90,7 93,8 93,0 92,1 93,1 87,8

uži že

Zdroj: ČSÚ (http://www.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/130502_vekovka). Zpracováno: Sociotrendy

22 / 234

Vývoj věkové struktury obyvatel v letech 2009-2013 Vývoj věkové struktury v letech 2009-2013 je specifický v tom, že oproti p edešlým rokům došlo v roce 2013 ke snížení počtu obyvatel ve věkovém rozmezí 10 – 34 let. V tomto rozmezí bylo zaznamenáno největší snížení počtu obyvatel ve věkové skupině 15-19 let, dále také ve věkové skupině 30-34 let. Další snížení počtu obyvatel v roce 2013 oproti p edešlým létům je z ejmé ve věkové skupině 50-54 let. Na druhé straně dochází ke zvýšení počtu obyvatel ve věkové skupině 35-3ř let, která vyvažuje úbytek mladších věkových skupin v produktivním věku. Zvyšuje se i počet obyvatel ve věku 65-69 let, tedy v období, které je považováno za zahajující seniorský věk. Toto zvýšení je u sledovaného vývoje v roce 2013 patrné u všech věkových skupin až do 95 let. Graf 1.15 Vývoj věkové struktury obyvatel v Kraji Vysočina

45 000 40 000 35 000 30 000 2009

25 000

2010 20 000

2011

15 000

2012

10 000

2013

5 000 a ví e

90–94

85–89

80–84

75–79

70–74

65–69

60–64

55–59

50–54

45–49

40–44

35–39

30–34

25–29

20–24

15–19

10–14

5–9

1–4

0

0

Zdroj: ČSÚ (http://m.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/vekove_slozeni_obyvatel_v_kraji_vysocina). Zpracováno: Sociotrendy

23 / 234

Tabulka 1.4 Vývoj věkové struktury obyvatel Kraje Vysočina v letech 2009-2013

2009

2010

2011

2012

2013

514 992

514 569

511 937

511207

510209

0

5 452

5 372

5 062

5 110

4 904

1–4

21 175

21 523

22 038

21 583

20 987

5–9

23 441

23 882

24 591

25 339

26 217

10–14

24 498

23 921

23 640

23 422

23 380

15–19

32 962

31 144

29 141

27 476

25 689

20–24

35 352

35 001

34 253

34 018

33 621

25–29

36 867

36 178

35 222

34 561

34 179

30–34

42 664

41 067

38 612

37 159

35 689

35–39

39 884

41 522

42 410

42 700

42 359

40–44

33 989

33 984

34 375

35 389

37 148

45–49

34 169

34 678

34 441

34 563

33 913

50–54

35 490

34 278

33 310

32 577

32 647

55–59

35 202

35 557

35 470

35 343

35 136

60–64

33 720

34 604

34 542

34 256

34 069

65–69

25 494

26 234

28 174

30 005

31 018

70–74

19 349

19 855

20 425

21 009

22 013

75–79

16 704

16 526

16 372

16 192

16 259

80–84

11 462

11 774

11 993

12 305

12 367

85–89

5 627

5 808

6 048

6 204

6 438

90–94

1 082

1 266

1 525

1 750

1 963

ř5 a více

409

395

293

246

213

Celkem

Zdroj: ČSÚ (http://m.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/vekove_slozeni_obyvatel_v_kraji_vysocina). Zpracováno: Sociotrendy

24 / 234

1.3 Pohyb obyvatel podle okres Narození a zemřelí podle pohlaví a okresů V Kraji Vysočina se živě narodilo celkem 4 ř20 dětí, z nich bylo 2 510 chlapců a 2 410 dívek. Mrtvě narozených jedinců bylo 12. Nejvíce dětí se narodilo v okrese Žďár nad Sázavou, následovaný okresem Jihlava. V Kraji Vysočina zem elo celkem 5 12ř jedinců, z nich bylo 2 630 mužů a 2 4řř žen. Nejvíce osob zem elo v okrese Jihlava. Z porovnání uvedených údajů je patrné, že ve všech okresech, kromě okresu Žďár nad Sázavou, zem elo více osob, než se jich narodilo.

Graf 1.16 Narození podle pohlaví a okres

1500

917

1 155

1 167

1 032

živě aroze í elke

649

1000

živě aroze í


Pelhři ov

Jihlava

Tře íč

Žďár ad Sázavou

uži

živě aroze é že

Zdroj: ČSÚ (http://m.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajp/631011-13-xj). Zpracováno: Sociotrendy

Graf 1.17 Zem elí podle pohlaví a okres

1 500

1 011

1 157

1 094

1 065

802

1 000

ze řelí elke ze řelí

500

uži

ze řelé že

0 Havlíčkův Brod

Jihlava

Pelhři ov

Tře íč

Žďár ad Sázavou


Přirozený přírůstek a úbytek obyvatel P irozený p írůstek obyvatel v roce 2012 (s ohledem na narozené a zem elé) byl zaznamenán pouze v jediném okrese Žďár nad Sázavou, kde činil 102 jedinců. V ostatních okresech se jedná o úbytky obyvatel. Co se týče stěhování, nejvíce osob se odstěhovalo z okresu T ebíč (3řř jedinců). Celkový p írůstek obyvatel v kraji je záporný a vykazuje hodnotu řřŘ osob. Tento úbytek byl způsoben nejen p irozenou p íčinou, tedy rozdílem mezi narozenými a zem elými (ubylo 20ř osob), ale p edevším byl způsobený stěhováním obyvatel (vystěhovalo se 7Řř osob).

25 / 234

Graf 1.1Ř P irozený p ír stek/úbytek obyvatel podle okres , stěhováním a celkový

200 100

102

0 -100 -200

Havlíčkův Brod-94 -210

-2 Jihlava -44 Pelhři ov -153 -187

Tře íč -62

Žďár ad -96 Sázavou

Přiroze ý přírůstek Přírůstek stěhová í Celkový přírůstek

-300 -400 -500

-461


26 / 234

1.4 Úmrtí obyvatel podle věku, situace v rámci ČR Vývoj počtu zem elých podle věku dosahuje v Kraji Vysočina svého maxima ve věkové kategorii 80-89 let a je uveden v grafu níže. Co se týče porovnání vývoje počtu zem elých Kraje Vysočina s ostatními kraji ČR, u většiny krajů dochází ke zvýšení úmrtnosti ve věkové kategorii 60-6ř, na druhé straně ve věkové skupině 70-7ř let dochází k poklesu úmrtnosti. Tento nárůst či pokles úmrtnosti se však Kraje Vysočina netýká, kraj nevykazuje v jednotlivých věkových skupinách výkyvy. Dá se očekávat, že pro všechny věkové kategorie, zejména pro seniory ve věku Ř0-90 let, bude pot ebné a důležité mít zajištěné vhodné podmínky pro důstojný odchod z života.

Graf 1.1ř Vývoj počtu zem elých podle věku v Kraji Vysočina

2000 1000 ze řelí elke

0 do 1 roku

až let

až let

až let

až let

až let

až let

a ví e let


Graf 1.20 Vývoj počtu zem elých podle věku v krajích ČR 4600 v tom kraje:

4100

Hl. m. Praha 12 149 St edočeský 12 ř24

3600

Jihočeský 6 604 3100

Plzeňský 6 061 Karlovarský 3 1Ř6

2600

Ústecký ř 277 Liberecký 4 423

2100

Královéhradecký 5 ř1Ř 1600

Pardubický 5 3ř2 Vysočina 5 12ř

1100

Jihomoravský 11 62ř Olomoucký 6 Ř30

600

Zlínský 6 354 Moravskoslezský 13 2Ř4

100 -400

do 1 roku 1 až 14 let 15 až 3ř 40 až 5ř 60 až 6ř 70 až 7ř Ř0 až Řř ř0 a více let let let let let let


27 / 234

II. ůnalýza ekonomické situace obyvatelstva v Kraji Vysočina 2.1 Ekonomické postavení populace podle věku, trh práce Ekonomicky aktivními osobami se rozumí všichni lidé, kte í jsou zaměstnaní nebo i nezaměstnaní, ale práci si aktivně hledají nebo čekají, až se budou moci po dočasném vysazení do zaměstnání vrátit. Jako ekonomicky neaktivní jsou chápáni lidé, kte í nejsou zaměstnaní a práci si aktivně nehledají. Senio i většinou spadají do skupiny ekonomicky neaktivních, ale ada seniorů je ještě osobami ekonomicky aktivními. V posledních t ech letech byla v Kraji vysočina více než polovina osob ekonomicky aktivních, viz graf a tabulka níže. Graf 2.1 Ekonomická aktivita osob Kraje Vysočina v letech 2010 - 2012 (%; N(2010)=440,2 tis., N(2011)=436,8 tis, N (2012)=436,2 tis.)

100% 80%

41,9

42,9

43,2 Eko o i k

60% 40%

58,1

57,1

56,8

r. 2010

r. 2011

r. 2012

eaktiv í

Pra ov í síla

20% 0%

Zdroj: ČSÚ, (http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajp/631011-13-x). Zpracováno: Sociotrendy

Tabulka 2.1 Ekonomické postavení populace podle věku v Kraji Vysočina

2010

2011

2012

440,2

436,8

436,2

15 - 29 let

103,9

99,9

97,4

30 - 44 let

116,6

115,4

115,3

45 - 59 let

104,6

103,6

102,8

60 a více let

115,0

117,9

120,7

Pracovní síla

255,9

249,4

247,8

15 - 29 let

51,8

48,4

46,3

30 - 44 let

102,3

101,7

102,8

45 - 59 let

89,5

89,8

88,4

60 a více let

12,2

9,5

10,4

Obyvatelstvo ve věku 15 a více let celkem (v tis. osob)

28 / 234

2010

2011

2012

440,2

436,8

436,2

Zaměstnaní v NH

238,2

233,3

232,1

15 - 29 let

46,8

43,4

40,2

30 - 44 let

96,3

96,0

97,8

45 - 59 let

83,3

84,8

84,1

60 a více let

11,8

9,1

9,9

Nezaměstnaní

17,7

16,1

15,8

15 - 29 let

5,0

5,0

6,0

30 - 44 let

6,1

5,7

5,0

45 - 59 let

6,2

5,0

4,4

60 a více let

.

.

.

184,3

187,5

188,4

15 - 29 let

52,1

51,5

51,1

30 - 44 let

14,2

13,7

12,5

45 - 59 let

15,1

13,8

14,3

60 a více let

102,8

108,4

110,4

Obyvatelstvo ve věku 15 a více let celkem (v tis. osob)

Ekonomicky neaktivní

Zdroj: ČSÚ (http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajp/631011-13-x). Zpracováno: Sociotrendy

Ekonomicky aktivní osoby ve věku nad 45 let Ze sledovaného vývoje ekonomické aktivity občanů Kraje Vysočina ve věku nad 45 let za poslední t i roky vyplývá, že zaměstnanost ve věkové skupině 45-59 let v roce 2011 mírně narostla, v dalším roce je relativně stabilní (pokles pouze o 0,1 %). Zaměstnanost osob nad 60 let v roce 2011 klesla o jedno procento, následně pak narostla o 4 desetiny. Dá se očekávat, že v zaměstnanosti těchto věkových kategorií nebudou výrazné změny.

29 / 234

Graf 2.2 Vývoj zaměstnanosti ekonomicky aktivních (% ze všech, kte í jsou schopni práce (zaměstnaní i nezaměstnaní), N=255,9 tis. osob).

40,0 34,0

32,6

30,0

33,9

20,0 10,0 4,6 r. 2010

-

za ěst a í

+

let

4,0

3,6

0,0

za ěst a í

r. 2011

r. 2012


Ekonomicky neaktivní osoby ve věku nad 45 let Co se týče ekonomicky neaktivních osob, ze sledovaného vývoje ekonomické aktivity občanů Kraje Vysočina ve věku nad 45 let za poslední t i roky vyplývá, že podíl ekonomicky neaktivních osob ve věkové skupině 45-59 let v roce 2011 mírně poklesl, v dalším roce byl relativně stabilní (nárůst pouze o 0,2 %). Na druhé straně podíl ekonomicky neaktivních (100 % p edstavují všechny ekonomicky neaktivní osoby v daném roce) osob nad 60 let v roce 2011 narostl o dvě procenta, následně pak v roce 2012 narostl odpovídající podíl o Ř desetin procenta. Dá se očekávat, že podíl osob ekonomicky neaktivních i nadále poroste, ačkoliv i v této věkové skupině (60+) jsou některé osoby ekonomicky aktivní, jak bylo uvedeno výše. Graf 2.3 Vývoj podílu osob ekonomicky neaktivních (% ze všech osob ekonomicky neaktivních)

80,0 60,0

57,8

55,8

58,6

40,0 20,0 0,0

8,2 r. 2010

7,4 r. 2011

7,6

eko o i k let

eaktiv í

-

eko o i k ví e let

eaktiv í

a

r. 2012


Obecná míra nezaměstnanosti Obecná míra nezaměstnanosti osob ve věku 55 let a více je v posledních t ech letech klesající. Dosahuje výše 5,4 % a nachází se o jeden procentní bod pod obecnou mírou nezaměstnanosti uváděnou pro Kraj Vysočina v roce 2012. V této věkové skupině tedy není nutné p edpokládat její navýšení, spíš by se mělo jednat o stabilní podíl.

30 / 234

Tabulka 2.2 Obecná míra nezaměstnanosti

Obecná míra nezaměstnanosti celkem (%)

6,9

6,4

6,4

15 - 24 let

14,3

15,9

17,5

25 - 34 let

5,9

6,0

7,7

35 - 44 let

6,0

5,5

4,4

45 - 54 let

6,8

5,2

4,5

55 a více let

6,1

5,8

5,4

v tom ve věku:

Zdroj: ČSÚ (http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajp/631011-13-x), VŠPS. Zpracováno: Sociotrendy Tabulka 2.3 Nezaměstnaní, obecná míra nezaměstnanosti a míra ekonomické aktivity podle kraj v roce 2012

ČR, kraje

Nezaměstnaní (tis. osob)

Míra nezaměstnanosti (%)

Míra ekonomické aktivity (%)

celkem

z toho ženy

celkem

z toho ženy

celkem

z toho ženy

Česká republika

366,9

188,7

7,0

8,2

58,6

50,0

Hl. m. Praha

20,9

9,9

3,1

3,4

61,9

52,9

St edočeský

30,3

16,4

4,6

5,7

60,4

52,1

Jihočeský

17,8

9,2

5,7

6,8

57,8

49,4

Plzeňský

14,1

8,2

4,8

6,5

59,5

50,4

Karlovarský

16,2

7,3

10,5

10,8

60,0

51,4

Ústecký

42,7

23,2

10,8

13,8

56,8

47,1

Liberecký

20,0

9,6

9,3

10,4

57,6

48,4

Královéhradecký

19,3

9,4

7,1

7,7

57,8

50,3

Pardubický

19,9

10,8

7,7

9,7

58,5

50,1

Vysočina

15,8

8,3

6,4

7,8

56,8

48,1

Jihomoravský

47,4

23,6

8,1

9,3

58,6

49,5

Olomoucký

24,1

12,3

7,7

8,9

57,3

49,3

Zlínský

21,3

11,6

7,4

9,1

57,5

48,8

Moravskoslezský

57,1

28,7

9,5

10,8

57,2

49,4


31 / 234

2.2 Nezaměstnanost v p edd chodovém věku Nezaměstnanost populace v p eddůchodovém věku (55+) v Kraji Vysočina je v porovnání s nezaměstnaností této věkové skupiny v ostatních krajích ČR t etí nejnižší. Vyplývá to jak z tabulky uvedené níže, tak z podílového p epočítání v této věkové skupině, které je uvedeno v grafu níže (N - počet nezaměstnaných v ČR je 47,7 tis. osob). Obecně lze tedy íct, že osoby v p eddůchodovém věku se v Kraji vysočina s problémy s nezaměstnaností p íliš nepotýkají.

1,8

3,3

2,5

Moravsko-slezský

4,5

Zlínský

Olomoucký

3,6

Vysočina

4,5

Jihomoravský

1,5

Pardubický

3,6

Liberecký

1,5

Králové-hradecký

2,4

Ústecký

1,8

Karlovarský

Jihočeský

5,6

Plzeňský

St edočeský

47,7 12,9 3,1

% z ČR

Hl. m. Praha

55 a více let

Celkem

Tisíc osob

Tabulka 2.4 Nezaměstnanost ve věku 55 + ve srovnání v ostatními kraji ČR (tis. osob)

8,1


Graf 3.4 Nezaměstnanosti osob ve věku 55+ v rámci kraj ČR (%, N=47,7 tis. osob)

Moravskoslezský

17,0

Středočeský

11,7

Královehrade ký

9,5

Jiho oravský

9,3

Pardu i ký

7,6

Úste ký

7,5

Olo ou ký

7,0 6,5

Hl. m. Praha )lí ský

5,2

Plzeňský

4,9

Jihočeský

3,8

V soči a

3,7

Karlovarský

3,1

Li ere ký

3,1 0,0

5,0

10,0

15,0

20,0


32 / 234

2.3 Sociální zabezpečení senior , d chody Život ve stá í je úzce spojen s finančním zajištěním každého seniora. Systém důchodového pojištění je obsažen v zákoně č. 155/1řř5 Sb., o důchodovém pojištění a poskytuje finanční náhradu p íjmu v p ípadě stá í, invalidity nebo úmrtí živitele, která zahrnuje vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod. Z výše uvedených druhů důchodového pojištění jsou vybrány údaje tykající se p íjemců starobních důchodů a jeho výše. V Kraji Vysočina je evidováno Ř6 4Ř2 p íjemců důchodů a průměrná měsíční výše důchodu (v Kč bez součástí) činí 10 498,- Kč. Co se týče p íjemců starobních důchodů v okresech kraje, nejvíce p íjemců je v okrese Žďár nad Sázavou, a to 20 416 p íjemců s průměrnou částkou výše důchodu 10 725,- Kč, v okrese T ebíč je to 18 854 p íjemců s průměrnou částkou výše důchodu 10 217,- Kč, v okrese Jihlava 18 553 p íjemců s průměrnou částkou výše důchodu 10 409,- Kč, v okrese Havlíčkův Brod 15 ř62 p íjemců s průměrnou částkou výše důchodu 10 566 ,- Kč a v okrese Pelh imov se jedná o 12 6ř7 p íjemců starobních důchodů s průměrnou částkou výše důchodu 10 593,- Kč. Tabulka 2.5 P íjemci d chod a pr měrné výše d chod podle okres v prosinci 2012

Starobní d chod

Pr měrná měsíční výše d chodu (v Kč bez součástí)

86 482

10 498

Havlíčkův Brod

15 962

10 566

Jihlava

18 553

10 409

Pelh imov

12 697

10 593

T ebíč

18 854

10 217


20 416

10 725

Kraj Vysočina


Co se týče srovnání situace v Kraji Vysočina s ostatními kraji ČR, s ohledem na počet p íjemců důchodů se Kraj Vysočina nachází na jedenácté pozici, tedy v Kraji Vysočina je čtvrtý nejnižší počet p íjemců důchodů (celkově je nejnižší počet p íjemců důchodů v kraji Karlovarském). S ohledem na průměrnou měsíční výši důchodu se Kraj Vysočina nachází na p edposledním místě. Finanční p íjmy důchodců jsou průměrně druhé nejnižší v rámci ČR.

33 / 234

Graf 2.5 Pr měrná měsíční výše d chodu (bez součástí) podle kraj ČR (v Kč)

11 600 11 400 11 200 11 000 10 800 10 600 10 400 10 200 10 000 9 800


Co se týče počtu p íjemců důchodů podle pohlaví, lze zde zaznamenat výrazné rozdíly, a to jak s ohledem na pohlaví, tak i s ohledem na průměrnou měsíční výši důchodu. Situace je up esněna v tabulce níže a v odpovídajících grafech.

Tabulka 2.6 P íjemci d chod a pr měrné výše d chod podle kraj v prosinci 2012

Starobní

Pr měrná měsíční výše d chodu (bez součástí) (Kč)

1 725 105

10 778

Hl. m. Praha

204 155

11 520

Moravskoslezský

202 518

10 845

St edočeský

197 680

10 868

Jihomoravský

191 565

10 649

Ústecký

132 434

10 687

Olomoucký

106 947

10 457

Jihočeský

103 607

10 669

Zlínský

98 002

10 546

Královéhradecký

96 843

10 661

Plzeňský

95 284

10 727

Vysočina

86 482

10 498

Pardubický

86 403

10 553

Liberecký

73 514

10 701

Karlovarský

49 671

10 536

Česká republika

Zdroj: ČSÚ (http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajkapitola/631011-13-r_2013-22). Zpracováno: Sociotrendy

Počet mužských p íjemců důchodu v Kraji Vysočina je v rámci krajů ČR na čtvrté pozici od konce. Ženy se dostávají na t etí pozici od konce, ačkoliv je p íjemkyň důchodu ženského

34 / 234

pohlaví v rámci Kraje Vysočina více než mužů. Nicméně v rámci ČR je počet žen jako p íjemkyň důchodů méně. Problém nenastává v počtu p íjemců důchodů, ale v jeho finanční výši. Graf 2.6 P íjemci d chod - muži podle kraj ČR

100 000 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0

95 632 93 221 89 310 87 180 60 792 48 576 48 088 44 825 44 548 44 223 41 242 39 994

33 447 22 403


Graf 2.7 P íjemkyně d chod - ženy podle kraj ČR

120 000

115 155 107 178104 617104 573

100 000 80 000 60 000 40 000

71 709 58 438 55 575 53 240 52 656 50 809 46 429 45 264

40 091 27 308

20 000 0


V průměrné měsíční výši důchodu u p íjemců důchodů byl zaznamenán výrazný rozdíl mezi pohlavím, a to jak v rámci Kraje Vysočina, tak v rámci krajů ČR. V grafech níže z etelně vystupují různá maxima finančních rozmezí, která odpovídají nejčetnějšímu výskytu p íjemců a p íjemkyň v dané finanční kategorii. Témě polovina (47,2 %) mužů důchodců v Kraji Vysočina pobírá důchod ve finančním rozmezí od 10 000,- Kč do 11 řřř,- Kč. Více než polovina (52,Ř %) žen důchodkyň v Kraji Vysočina pobírá důchod ve finančním rozmezí od Ř 000,- Kč do ř řřř,- Kč, což je o jedno

35 / 234

finanční rozmezí nižší. Tato situace může hrát významnou roli v situaci žen, které hospoda í v domácnostech samostatně. Graf 2.Ř Procento p íjemc (muž ) pobírajících d chod v daném finančním rozmezí

24,1

25

23,1 17,3

20 15

11,7

11,5

10 5

0,3

0,2

0,2

0,3

0,9

4,3

2,8

3,4

0 od 3 od 4 od 5 od 6 od 7 od 8 od 9 od 10 od 11 od 12 od 13 od 14 od 15 999 000 – 000 – 000 – 000 – 000 – 000 – 000 – 000 – 000 – 000 – 000– 000 – 9 – 10 – 11 – 12 – 13 –14 a ví e –8 –7 –6 –5 –4 15 999 999 999 999 999 999 999 999 999 999 999 000+ % podle výše dů hodu v Kč Zdroj: ČSÚ (http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajkapitola/631011-13-r_2013-22). Zpracováno: Sociotrendy

Graf 2.ř Procento p íjemkyň (žen) pobírajících d chod v daném finančním rozmezí

35 30 25 20 15 10 5 0

30,2 22,6 18,3 9,5

8,5 0,6

0,5

1,0

4,5

2,2

od 3 od 4 od 5 od 6 od 7 od 8 od 9 od 10 999 000 – 000 – 000 – 000 – 000 – 000 – 000 – – 9 – 10 –8 –7 –6 –5 –4 999 999 999 999 999 999 999

od 11 000 – – 11 999

od 12 000 – – 12 999

1,3 od 13 000 – – 13 999

0,4

0,4

od 14 od 15 000– 000 –14 a ví e 15 999 000+

% podle výše dů hodu v Kč Zdroj: ČSÚ (http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajkapitola/631011-13-r_2013-22). Zpracováno: Sociotrendy

Rovněž, ve srovnání s údaji za ČR, ženy Kraje Vysočina dosahují v nižších podílech na důchody odpovídající průměrnému podílu žen v ČR. V nižších p íjmových kategoriích je tedy vyšší procento žen z Kraje Vysočina, které pobírají tyto finanční prost edky.

36 / 234

Tabulka 2.7 Porovnání podílového zastoupení p íjemc d chod dle finančních kategorií a pohlaví v rámci Kraje Vysočina a ČR

Finanční kategorie

ženy Kraj Vysočina

ženy ČR

muži Kraj Vysočina

muži ČR

od 3 999

0,6

1,1

0,3

0,6

od 4 000 – 4 999

0,5

0,8

0,2

0,3

od 5 000 – 5 999

1,0

1,3

0,2

0,4

od 6 000 – 6 999

2,2

2,7

0,3

0,6

od 7 000 – 7 999

8,5

7,6

0,9

1,2

od 8 000 – 8 999

22,6

19,0

2,8

2,7

od 9 000 – 9 999

30,2

26,1

11,5

7,9

od 10 000 – 10 999

18,3

18,5

24,1

18,0

od 11 000 – 11 999

9,5

11,4

23,1

21,7

od 12 000 – 12 999

4,5

6,6

17,3

18,6

od 13 000 – 13 999

1,3

2,6

11,7

14,3

od 14 000–14 999

0,4

1,0

4,3

7,5

od 15 000 více

0,4

1,2

3,4

6,4


2.4 Fenomén zadluženosti Zadluženost seniorské populace roste. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) v současnosti provádí exekuční srážky témě u 71 tisíc důchodů. K tomuto lze p ičíst dalších několik desítek tisíc dalších zadlužených osob, jejichž výše důchodů nedosahuje tzv. zabavitelné výše, proto u nich není možné exekuci provádět.10 Exekuce však dopadají pouze na 4 % zadlužených.11 Snižování reálných p íjmů seniorské populace z důvodu rychlejšího růstu cen oproti vývoji penzí mnohdy nedovoluje seniorům sjednané půjčky splácet.

10 http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2014/prepocet-exekucnich-srazek-z-duchodu-provede-csszod-unora-2014.htm 11 Ve věku + je 618 osob.

37 / 234

Graf 2.10 Vývoj počtu exekučních srážek z d chodu (2006 - 2013)

80 000 60 874 60 000 40 000

30 855

35 223

40 718

46 121

67 614 70997

51 184

20 000 0 r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009 r. 2010 r. 2011 r. 2012 r. 2013 Zdroj: ČSÚ (http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajp/631011-13-xj). Zpracováno: Sociotrendy

2.5 Bydlení seniorů Bydlení má významný ekonomický rozměr. Po ízení domu nebo bytu je jednou z nejnákladnějších a p itom naprosto nezbytnou životní investicí. Běžné výdaje na bydlení tvo í klíčovou část měsíčních rozpočtů domácností. Od konce 70. let minulého století, když zajištění bydlení p estalo být problémem, v pop edí zájmu sociální či bytové politiky je finanční dostupnosti bydlení.12 Obecně makroekonomickými a sociálními procesy, specificky sociální exkluzí, mohou být zasaženi senio i. Hlavně ti, kte í žijí sami, vdovy, ti méně vzdělaní, nejstarší či chudí. Podle výsledků SLDB 2011 domácnosti seniorů tvo í 1 úplná rodina (44Ř 405 domácností), 1 neúplná rodina (ř5 řŘ6 domácností), domácnost jednotlivce (511 50ř domácností) a domácnost, kterou tvo í prarodiče s vnoučaty (13 605 domácností).13 Co se týče domácnosti jednotlivců, obvykle se jedná o domácnosti nepracujících důchodců, p edevším žen, které ovdověly. Většina domácností jednotlivců starších 65 let vznikla rozpadem úplné, resp. neúplné rodiny (tj. úmrtím partnera, také odchodem dětí z domova a založením vlastní domácnosti). Necelé dvě t etiny jednotlivců seniorů obývají minimálně t ípokojový byt (včetně kuchyně) a průměrná obytná plocha bytu na jednotlivce ve věku starších 65 let činí 4ř,3 m2. Méně četným modelem bydlení domácnosti jednotlivce seniora, je bydlení v nájemním bytě, kterého v roce 2011 využívala více než čtvrtina seniorů z domácnosti jednotlivců. Model bydlení těchto domácností nep ináší obecně důvody k obavám o existenci takových osob, pokud budou osobami autonomními a soběstačnými. Druhou velmi významnou skupinou domácností seniorů, p evažující spíše v mladších věkových skupinách seniorů, jsou úplné rodiny. Ty jsou p evážně (z 80 %) tvo eny manželskými páry, s nimiž zpravidla nežije nikdo další. Většinu těchto rodin tvo í domácnosti důchodců, jinými slovy obě osoby jsou důchodci. Více než v Ř0 % se jedná o nepracující důchodce, pouze v málo p ípadech (1,5 %) se jedná o situaci, kdy jsou oba členové domácnosti ekonomicky aktivní. Co se týče bydlení úplných rodin seniorů, témě ve dvou

12 13

Např. Su ega, . Zdroj: ČSÚ Dostup é a: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/c/6B004993AF)

38 / 234

t etinách p ípadů žijí tyto rodiny ve vlastním domě nebo bytě. Podíl úplných rodin seniorů se pohybuje mezi 16–25 % z celkového počtu úplných rodin. Za posledních deset let počet hospoda ících domácností seniorů vzrostl v průměru o ř %, p ičemž nejvýraznější nárůst lze zaznamenat u rodinných domácností seniorů. Vzhledem k očekávanému vývoji věkové struktury a stárnutí české populace lze p edpokládat, že domácnosti seniorů budou mít i v p íštích desetiletích stále silnější zastoupení a jejich vzrůstající počet bude významně ovlivňovat celkovou strukturu domácností. Tabulka 2.Ř Vývoj počtu domácností podle SLDB 2001 a 2011

Typ hospoda ící domácnosti

1.3.2001

26.32011

jedna úplná rodina

391 878

448 405

jedna neúplná rodina

75 242

95 986

domácnost jednotlivce

481 446

511 509

domácnost prarodičů s vnoučaty

30 763

13 605

Zdroj: ČSÚ http://www.scitani.cz/csu/2012edicniplan.nsf/krajp/06063-12-xj. Zpracováno: Sociotrendy

Domácnosti seniorů vynakládají na bydlení p ibližně čtvrtinu z čistých peněžních p íjmů domácností, viz tabulka níže. Tabulka 2.ř Náklady domácností senior na bydlení

Náklady na domácností

bydlení

s pracujícími členy

bez pracujících člen

60+

do 59 let

60-64

65-69

70-74

75+

5696

5282

4729

4697

4610

4134

nájemné

992

1578

1134

1061

1031

983

elekt ina

1613

1232

1200

1195

1140

983

plyn z dálkového zdroje

1178

700

765

862

876

799

teplo a teplá voda

702

863

735

656

695

603

vodné a stočné

506

425

343

375

361

304

ostatní služby

308

265

239

256

241

220

tuhá a tekutá paliva

397

218

312

292

267

241

v % z Čistých peněžních p íjmů domácností

14,8

40,6

26,4

25,5

25,4

25,7

v Kč měsíčně celkem z toho:

Zdroj: ČSÚ (http://www.scitani.cz/csu/2012edicniplan.nsf/krajp/06063-12-xj). Zpracováno: Sociotrendy

Podle šet ení SILC charakterizující životní podmínky obyvatel Kraje Vysočina jsou pro dvě t etiny domácností náklady na bydlení „určitou zátěží“, velkou zátěž p edstavují tyto náklady pro čtvrtinu domácností. Vývoj za poslední 3 roky ukazuje graf níže. Podíl domácností, pro něž jsou náklady na bydlení velkou zátěží, vzrostl o 4,2 %.

39 / 234

Graf 2.11 Vývoj intenzity náklad na bydlení domácností (%; N (2010)=1ř3989; N(2011)=195587; N(2012)=199981)

80,0 70,0

72,9

70,0

65,8

60,0 50,0

velkou zátěží

40,0

určitou zátěží

30,0 20,0 10,0

20,0

21,0

7,1

9,0

25,2

vů e

ejsou zátěží

9,0

0,0 r. 2010

r. 2011

r. 2012

Zdroj: ČSÚ (http://www.scitani.cz/csu/2012edicniplan.nsf/krajp/06063-12-xj). Zpracováno: Sociotrendy

40 / 234

III. Sociální služby pro seniory 3.1 Deskripce za ízení v Kraji Vysočina a ostatních krajích ČR Sociální služby nabízejí seniorům v Kraji Vysočina pot ebnou péči. V Kraji Vysočina je z ízeno 25 domovů pro seniory s kapacitou 2194 míst. Co se týče dalších za ízení, jedná se o 4 denní stacioná e se 73 místy, 15 domovů se zvláštním režimem s 555 místy a 108 sociálních služeb v ostatních za ízeních. Počty za ízení v krajích ČR jsou uvedeny v tabulce níže. Pro cílovou skupinu seniorů je t eba samostatně uvést Domovy se zvláštním režimem, kdy se jedná o 15 za ízení v Kraji Vysočina a dvě centra denních služeb s kapacitou 23 míst. Tabulka 3.1 Počet za ízení v krajích ČR

ČR, kraje

Domovy pro seniory

Denní stacioná e

Domovy pro osoby Sociální služby se zdravotním v ostatních postižením za ízeních

Česká republika celkem

480

253

212

2 173

Hl. m. Praha

24

27

6

245

St edočeský

65

36

25

241

Jihočeský

38

12

9

152

Plzeňský

23

12

11

92

Karlovarský

13

5

9

53

Ústecký

40

19

38

228

Liberecký

17

9

13

78

Královéhradecký

33

15

11

96

Pardubický

22

12

8

100

Vysočina

25

4

9

108

Jihomoravský

45

25

18

222

Olomoucký

34

15

11

134

Zlínský

36

20

18

117

Moravskoslezský

65

30

26

307

Místa v za ízeních

37 477

3 188

13 820

24 501

Hl. m. Praha

2 393

494

494

1 806

St edočeský

4 777

385

1 496

2 911

Jihočeský

3 034

136

705

1 228

Plzeňský

1 842

166

1 155

1 102

Karlovarský

797

111

594

735

Ústecký

3 820

157

1 882

2 480

Liberecký

1 038

136

336

860

Královéhradecký

2 355

177

730

711

Pardubický

2 195

129

758

1 045

Vysočina

2 181

150

638

978

Jihomoravský

2 940

403

1 294

3 881

Olomoucký

2 566

128

1 220

1 720

41 / 234

Domovy pro seniory

Denní stacioná e

Domovy pro osoby Sociální služby se zdravotním v ostatních postižením za ízeních

Zlínský

2 769

109

1 155

1 404

Moravskoslezský

4 770

507

1 363

3 640

ČR, kraje


Sociální služby byly poskytnuty adě pot ebných osob a jejich počet v rámci krajů je uveden v tabulce níže. Tabulka 3.2 Počet sociálně pot ebných osob, jimž byla poskytnuta sociální služba

ČR, kraje

Pečovatelská služba

Osobní asistence

Tísňová péče

Odlehčovací služby

Centra denních služeb

Denní stacioná e

Česká republika celkem

113 041

6 554

2 392

11 201

6 267

5 176

Hl. m. Praha

15 334

1 447

1 358

2 206

2 937

684

St edočeský

14 527

464

159

1 452

104

631

Jihočeský

7 629

487

270

593

80

271

Plzeňský

8 668

176

90

615

28

174

Karlovarský

3 321

127

37

157

127

101

Ústecký

3 808

266

-

290

53

174

Liberecký

4 731

473

23

323

137

151

Královéhradecký

6 833

493

227

1 038

142

278

Pardubický

5 886

562

26

427

36

236

Vysočina

5 766

296

102

649

66

392

Jihomoravský

14 110

377

-

1 635

618

579

Olomoucký

6 854

333

6

426

223

395

Zlínský

5 450

220

-

485

142

313

Moravskoslezský

10 124

833

94

905

1 574

797


Počty neuspokojených žadatelů o poskytnutí sociální služby Někte í žadatelé o poskytnutí sociálních služeb však uspokojeni nebyli. V Kraji Vysočina bylo v roce 2012 neuspokojeno 2 702 žadatelů o poskytnutí sociální služby domovy pro seniory. Ostatní sociální služby uvedené v tabulce níže jsou určeny pro více cílových skupin. Z tohoto zjištění vyplývá, že s ohledem na kapacitu míst, kterou poskytují tato za ízení v Kraji Vysočina a kterých je 2 1Ř1, by bylo t eba mít k dispozici minimálně ještě jednou tolik míst, aby zájemci o tuto službu byli uspokojeni. Je však otázkou, zda by žadatelé o službu do domova pro seniory opravdu nastoupili, kdyby byl počet navýšen na dvojnásobek. Většinou senio i setrvávají ve svém dosavadním bydlišti až do doby, než se stanou nesoběstačnými. Pokud se lidé zhruba okolo věku 55 let starají o své rodiče (Ř0 leté apod.), pravděpodobně nastane doba, kdy už péči nebudou moci zvládnout. Dlouhou dobu sice mohou poskytovat seniorovi péči doma, ale z psychologických důvodů žádost o umístění do domova pro seniory nepodávají. Problém pak může nastat v situaci, kdy nakonec péči o seniory již nezvládnou. Jenže pokud nejsou k dispozici volná místa, je pot eba počítat s čekací dobou, než budou senio i moci být do domova umístěni.

42 / 234

Možná by pomohlo navýšení počtu míst v týdenních stacioná ích, aby byla p eklenuta alespoň doba nejnutnější. Neuspokojených žadatelů o službu týdenních stacioná ů bylo evidováno v Kraji Vysočina pouze 12. Je nutné zmínit i problematiku domovů se zvláštním režimem, tyto služby byly neuspokojeny v Ř12 p ípadech. Tabulka 3.3 Počet neuspokojených žadatel o poskytnutí sociální služby v za ízeních

ČR, kraje

domovy pro azylové seniory domy

chráněné bydlení

domovy pro domovy se týdenní osoby se zvláštním stacioná e zdravotním režimem postižením

Česká republika

59 028

5 293

2 221

2 931

15 261

151

Hl. m. Praha

6 679

1 066

61

97

414

1

St edočeský

7 342

779

95

191

1 558

46

Jihočeský

3 876

131

58

204

522

-

Plzeňský

2 109

66

12

145

971

-

Karlovarský

250

281

10

27

153

-

Ústecký

4 085

705

88

274

1 749

11

Liberecký

1 086

126

32

53

462

5

Královéhradecký

2 289

124

32

354

473

7

Pardubický

2 913

265

35

216

403

-

Vysočina

2 702

219

5

84

812

12

Jihomoravský

10 106

312

146

355

4 150

43

Olomoucký

3 476

182

1 301

128

560

13

Zlínský

4 726

333

207

261

1 328

5

Moravskoslezský

7 389

704

139

542

1 706

8


43 / 234

Shrnutí -

Populace Kraje Vysočina stárne, a to ve všech lokalitách kraje. Nicméně není nutno p edpokládat extrémní nebo atypické chování věkových skupin „starších“ proti „mladším“. Lze p edpokládat, že si lidé, zejména hraničních věkových skupin, uvědomují skutečnost, že se častěji setkávají s osobami nap íč věkového spektra. Projekty podporující mezigenerační setkávání pozitivně podporují vnímání odlišných generací na obou stranách.

-

V populaci seniorů Kraje Vysočina existuje více žen než mužů a nelze p edpokládat, že by se situace změnila. Domovy pro seniory a další sociální služby by tuto skutečnost měly zohlednit.

-

Ze statistického pohledu se nezaměstnanost osob starších 55 let v posledních letech pohybuje ve stabilních, relativně nízkých hodnotách. Osoby v p eddůchodovém věku se s problémy s nezaměstnaností v Kraji Vysočina p íliš nepotýkají.

-

Témě dvě t etiny jednotlivců seniorů obývají minimálně t ípokojový byt a průměrná obytná plocha bytu na jednotlivce ve věku starších 65 let činí 4ř,3 m2. Čtvrtina seniorů však uvádí, že náklady na bydlení jsou pro ně velkou zátěží.

-

Finanční p íjmy důchodců v Kraji Vysočina jsou průměrně druhé nejnižší v rámci ČR. Ve srovnání s muži mají ženy nižší p íjmy. Exekuce by mohly dopadat p ibližně na 4 % zadlužených seniorů.

-

Více než polovina žen důchodkyň v Kraji Vysočina pobírá důchod ve finančním rozmezí od Ř tis. Kč do ř řřř,- Kč, což je nižší finanční rozmezí než u mužů, důchodců. Tato situace může hrát významnou roli v situaci žen, které samostatně hospoda í v domácnosti.

44 / 234

Literatura ALAN, J. 1989. Etapy života očima sociologie. Praha: Panorama. BALTES, P. B.,BALTES,M. M. (eds.). 1990. Successful Aging. Perspectivesfrom the Behavioral Science. Cambridge: Cambridge University Press. BALTES, M. M. 1996. The Many Faces ofDependency in OldAge. Cambridge: Cambridge University Press. BECK, U. 2004. Riziková společnost. Na cestě k jiné moderně. Praha: Sociologické nakladatelství. BENGTSON, V. L. 2001. Beyond the nuclear family: The increasing importance of multigenerational bonds. Journal ofMarriage and Family 63,1: 1—16. BERGER, P. L., LUCKMANN, T. 1999. Sociální konstrukce reality. Pojednání o sociologii vědění. Praha: Centrum pro studium demokracie a kultury. Buchanan, P.J. 2004. Smrt západu. Praha: Mladá fronta. DANNEFER, D., UHLENBERG, P. 1999. Path of the Life Course: A Typology. Pp. 306-326 in BENGTSON, V. L., SCHAIE, K. W. (eds.). Handbook ofTheories of Aging. New York: Springer Publishing Company, lne. ELDER, G., KIRKPATRICK JOHNSON, M. 2003. The Life Course and Aging: Challenges, Lessons, and New Directions. Pp. 49-81 in SETTERSTEN, R. A. Jr. (ed.). Invitation to the Life Course: Toward New Understandings of Fater Life. New York: Baywood Publ. Comp. ERIKSON, E. 1999. Životní cyklus rozší ený a dokončený. Praha: Nakl. Lidové noviny. FRÝBA, M. 1řř5. Psychologie zvládání života. Brno: Masarykova univerzita. FRÝBA, M. 1řř1. Abhidhamma - Základy meditativní psychoterapie a psychohygieny. Praha:Stratos HAŠKOVCOVÁ, H. 1ř75. Rub života, líc smrti. Praha: Orbis. HAŠKOVCOVÁ, H. 2000. Thanatologie. Nauka o umírání a smrti. Praha: Galén. HAŠKOVCOVÁ, H. 2010. Fenomén stá í, Praha: Havlíček Brain Team. HODGE, G. 2008. The Geography of Aging: Preparing Communitiesfor the Surge in Seniors. Montreal ScKingston: McGill-Queen's University Press. HOJDA, Z. et al. 2009.Vetché stá í, nebo zralý věk moudrosti? Praha: Academia. KELLER, J. 2014: Exkluze jako sociální problém a jako otázka metodologická. Ostrava: OU v Ostravě. KUCHAROVA, V. 2002. Život ve stá í. (Zpráva o výsledcích empirického set ení). Praha: VUPSV. LOUČKOVÁ, I. 2006. „Problémové situace zkoumání seniorů optikou metodologických p ístupů“. Pp. 103-12Ř, in Ryšavý, D. (Ed). AUPO Filozofické fakulty. Olomouc: Vydavatelství UP. LOUČKOVÁ, I., SÝKOROVÁ, D. 2003. „Metodologie – výzkumné p ístupy, metody, techniky.“ Pp.12-17, in: Sýkorová, D. (ed.). Senio i v rodině a společnosti z pohledu st ední generace dospělých dětí. Výzkumná zpráva za 2. rok ešení výzkumného úkolu GAČR č. 4ř3/02/11Ř2. Ostrava: ZSF OU. MUSIL, J. 2005. Jak se formovala sociologie bydlení. Sociologický časopis 41,2: 207-226. SIMAJCHL, L. Stá í. Vranov n.D.-P ímětice-Bítov: Fatym, 2003.

45 / 234

SUNEGA, P. 2003. Objektivní a subjektivní hodnocení finanční dostupnosti bydlení v ČR průběhu ř0. let. Sociologické texty/SociologicalPapers 03:5. Praha: SoU AV ČR. SÝKOROVÁ, D. (ed.). 2003 Senio i v společnosti. Strategie zachování osobní autonomie. Boskovice: ALBERT SÝKOROVÁ, D., LOUČKOVÁ, I., CHYTIL, O., KUBÍČKOVÁ, N. 2001. Integrace seniorů do společnosti. Závěrečná výzkumná zpráva IGS. Ostrava: Katedra sociální práce ZSF OU. SÝKOROVÁ, D. 2007. Autonomie ve stá í. Kapitoly z gerontosociologie. Praha: SLON. Úloha rodiny v péči o seniory. Časopis pro teorii a praxi a vzdělávání v sociální práci. Sociální práce/sociálna práce 2/2004. TOPINKOVÁ, E. 2005. Geriatrie pro praxi. Praha: Galén. VENGLÁ OVÁ, M. 2007.Problematické situace v péči o seniory. Praha: Grada. VIDOVICOVA, L., RABUSIC, L. 2003. Senio i a sociální opat ení v oblasti stárnutí v pohledu české ve ejnosti. Zpráva z empirického výzkumu. Brno: VUPSV, výzkumné centrum Brno. VIDOVICOVA, L. 2005. Věková diskriminace - ageismus: úvod do teorie a výskyt diskriminačních p ístupů ve vybraných oblastech s důrazem na pracovní trh. Brno: VUPSV, výzkumné centrum Brno. VIDOVICOVA, L. 2008. Stárnutí, věk a diskriminace: nové souvislosti. Brno: Masarykova univerzita. VIDOVIČOVÁ, L., GALČANOVÁ, L., PETROVÁ KAFKOVÁ, M., SÝKOROVÁ, D. 2013. Senio i ve městě, město v životě seniorů. Praha: Sociologické nakladatelství. VOHRALÍKOVÁ, L., RABUŠIC, L. 2004. Čeští senio i včera, dnes a zítra. Brno: VUPSV,výzkumné centrum Brno. WAHL, H. W., WEISMAN, G. D. 2003. Environmental Gerontology at the Beginning of the New Millennium: Reflections on Its Historical, Empirical, andTheoretical Development. The Gerontologist 43,5:616-627. WAHL, H. W., LANG, F. R. 2003. Ageing in Context Across the Adult Life Course: Integrating Physical and Sociál Environmental Research Perspectives. Pp. 1-34 in WAHL, H. W., SCHEIDT, R., WINDLEY, P. (eds.). Aging in the Context: Socio-Physical Environments. (Annual Review of Gerontology and Geriatrics 23). New York: Springer. WALKER, R. 1994. Poverty Dynamics: Issues and Examples. Aldershot, UK: Avebury. WRIGHT, T. 1997. Out of Place. Homeless Mobilizations, Subcities, and Contested Landscapes. New York: State University of New York. ZAIDI, A. 2008. Well-being of Olde r People in Ageing Societies. Aldershot: Ashgate Publ. ZAIDI, A. 2010. Poverty risksfor older people in EU countries - an update. Policy Brief Series. Vienna: European Centre for sociál welfare policy and research. ZAKOWSKI, J. (2004). Obavy a naděje. Praha: Mladá fronta.

46 / 234

B. Analýza pot eb senior v Kraji Vysočina – kvantitativní výzkum

47 / 234

Metodologie výzkumu Cílem kvantitativního výzkumu Analýza pot eb seniorů v Kraji Vysočina bylo na základě výzkumného terénního šet ení zajistit podklady pro zpracování koncepce aktivní seniorské politiky Kraje Vysočina. Jednalo se zejména o zpracování témat: -

Popis vybraných sociodemografických charakteristik a ekonomické situace občanů Kraje Vysočina starších 55 let, kte í byli respondenty výzkumného souboru

-

Aktivní stárnutí seniorů - denní aktivity a trávení volného času, vzdělání a celoživotní učení

-

Obavy a pot eby seniorů, nabídka služeb a oblasti sociální podpory

-

Kvalita života ve stá í – život seniorů, jejich postoj k životu, bydlení a mobilita, mezigenerační vztahy

-

Zaměstnání a práce v p eddůchodovém a důchodovém věku

Všechna ešená témata byla komparována s výsledky p edchozích průzkumů a bylo provedeno jejich zhodnocení s ohledem na výsledky ve ejného mínění z roku 2011. Výzkumný soubor tvo il 535 obyvatel Kraje Vysočina starších 55 let. Reprezentativnost výzkumu Výběrový soubor byl sestaven na základě údajů z posledního sčítání lidu tak, aby reprezentoval populaci Vysočiny starší 55 let. Pokud součet procent v dané identifikační proměnné není 100%, pak je chyba způsobena zaokrouhlováním, které vzniká p i výpočtech realizovaných statistickými systémy. P i rozsahu výběrového souboru 535 dotázaných činí výběrová statistická chyba 4,3 %. Z údajů uvedených v tabulce níže vyplývá, že výzkum lze považovat za plně reprezentativní. Cílový soubor obyvatelé 55+

Výběrový soubor N=535

Odchylka

44,8 55,2

44,9 55,1

0,1 -0,1

43,5

43,0

-0,5

65 – 74 let

33,3

33,6

0,3

75 a více let

23,2

23,4

0,2

Havlíčkův Brod

18,6

18,7

0,1

Jihlava

22,0

21,5

-0,5

Pelh imov

14,2

14,0

-0,2

T ebíč

22,0

22,4

0,4


23,2

23,4

0,2

do 5 000 obyvatel

52,0

52,3

0,3

5 – 20 000 obyv.

21,4

21,5

0,1

20 – 100 000 obyv.

26,6

26,2

-0,4

-

-

-

Demografické charakteristiky muž Pohlaví Věk

Okres

Velikost místa bydliště

žena 55 – 64 let

100 000 a více obyv.

48 / 234

Prost ednictvím stratifikovaného výběrového šet ení bylo zajištěno optimální rozložení charakteristik a obsahové pokrytí p edmětu výzkumu. Pro ešení úkolu byla použita integrovaná výzkumná strategie s p evahou kvantitativních postupů. S jednotlivými občany byly provedeny strukturované rozhovory prost ednictvím tazatelské sítě. Datová struktura obsahovala 535 záznamů a 101 znaků, celkem 57 ř60 číselných údajů. Z těchto dat byly odvozeny sekundární kvantitativní údaje, které byly podkladem pro další analytické činnosti. Obsahovému zpracování byly podrobeny i informace verbálního charakteru.

49 / 234

I. Popis vybraných sociodemografických charakteristik a ekonomické situace výzkumného souboru 1.1. Sociodemografické charakteristiky Pohlaví Výzkumného šet ení se účastnilo 535 občanů Kraje Vysočina starších 55 let. Zastoupení pohlaví ve výzkumném souboru plně odpovídá demografickému rozložení v kraji, v němž pro tuto věkovou skupinu mírně p evažuje populace žen.14

Graf 1.1 Pohlaví (%, N=535)

44,9 už

55,1

že a

Věková struktura Věková struktura osob výzkumného souboru odpovídá rovnoměrnému zastoupení sledovaných skupin obyvatel a odpovídá, v rozsahu odchylky nejvýše půl procenta, struktu e podle věkových skupin uvedených v sociodemografické analýze (Část A, tabulka 2.4). Graf 1.2 Věková struktura výzkumného souboru (%, N=535)

23,4 33,6

43,0

55-64 let 65 – 74 let a ví e let

Pokud by se jednalo pouze o populaci ve věku 65 +, jednalo by se o ještě vyšší podíl zastupující ženy, a to 58,6 procent. Populace mužů v této věkové skupině odpovídá 41,4 procentům. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/krajp/06063-12-xj 14

50 / 234

Vzdělání Ve výzkumném souboru byly zastoupeny více než dvě pětiny dotázaných se st edoškolským vzděláním s maturitou, následovala necelá t etina st edoškolsky vzdělaných bez maturity, osoby se základním vzděláním a vysokoškoláci byli zastoupení více než desetinou respondentů.

Graf 1.3 Nejvyšší dokončené vzdělání

45 50 40 30 20 10 0

30,3 13,1

11,6

)áklad í ez V uče a ez maturity v uče í, případ ě ez vzdělá í

Maturita

VŠ a v šší od or á škola

Rodinný stav Nejčetnější zastoupení ve výzkumném souboru měly vdané respondentky a ženatí respondenti (72,9 %), p ibližně každý šestý dotázaný byl ovdovělý (15,9 %). Dále se jednalo o malé podíly rozvedených (5,6 %), svobodných (3,8 %), a nejmenší podíl měly osoby žijící v nesezdaném soužití v páru (1,5%) a dva dotázaní rodinný stav neuvedli. Graf 1.4 Rodinný stav (%, N=533)

Svo od ý 3,8 1,5 5,6

Nesezda ý pár

15,9

Že atý/vda á 73,2 Rozvede ý/rozvede á Vdovec/vdova

Soužití ve společné domácnosti Jako další charakteristiku respondenti uváděli, s kolika hospoda ícími domácnostmi žijí v jedné bytové jednotce. Více než t i čtvrtiny žijí v bytech jako jedna hospoda ící jednotka (Ř4 %), soužití dvou hospoda ících jednotek uvedl p ibližně každý sedmý dotázaný (13,6 %) a soužití t í hospoda ících jednotek uvedlo pouze pět respondentů.

51 / 234

1.2 Ekonomická situace Ekonomická aktivita Co se týče ekonomické aktivity, největší podíl dotázaných náležel důchodcům, jednalo se témě t i čtvrtiny osob (71 %). Pětina dotázaných byla zaměstnána (19,6 %), necelé procento náleželo nezaměstnaným. Důchod a stálý p ivýdělek uvedl každý t icátý t etí (3 %), důchod a občasný p ivýdělek se týkal každého sedmnáctého dotázaného (6 %). Graf 1.5 Ekonomická aktivita (%, N=353)

Aktiv í, za ěst á 0,9 19,6

2,8 5,6

Neza ěst a ý, e á dů hod Dů hod a stálý přivýdělek

71 Dů hod a o čas ý přivýdělek Dů hod

Sociodemografické podmíněnosti Ekonomická aktivita osob starších 55 let je podmíněna pohlavím, věkem, vzděláním a p íjmem. Pohlaví

-

Ekonomická aktivita mužů i žen je p ibližně stejná, zaměstnaná je pětina žen i mužů.

Věk

-

S rostoucím věkem p irozeně klesá ekonomická aktivita osob starších 55 let. Dvě pětiny dotázaných ve věku 55 - 64 let je zaměstnaných, necelá polovina (4Ř %) pobírá důchod. Zbylý podíl osob zaměstnán není, nebo má stálý či občasný p ivýdělek.

Vzdělání

-

Více než čtvrtina zaměstnaných má základní vzdělání, čtvrtina má maturitu. Každý sedmý zaměstnaný má vysokoškolské vzdělání (14 %).

P íjem

-

Nejvyšší p íjem mají p irozeně osoby ekonomicky aktivní, které mají stálé zaměstnání.

52 / 234

Graf 1.6 Ekonomická aktivita a sociodemografické charakteristiky

Pohlaví už

20%

že a

19%

2% 6% 5% 4%

70% 72%

Věk 55-64 let

48%

2% 7%

41%

65 – 74 let6% 3% 3%

89%

a ví e let 4% 8%

88%

Nejv šší doko če é vzdělá í )áklad í ez v uče í,… V uče a

ez

aturit

78%

12% 9%

Maturita

64%

5%5%

25%

V šší od or á škola

100%

V soká škola Rodi

61%

3% 4%

27%

Aktivní, zaměstnán

86%

14%

ý_stav

Svo od ý

25%

Že atý/vda á

23%

Nezaměstnaný, nemám důchod

75%

Důchod a stálý p ivýdělek

65%

4%6%

Rozvede ý/rozvede á

100%

Vdovec/vdova 6%

Důchod a občasný p ivýdělek

94%

Příje

Důchod

do tis. Kč 8– 10 –

10%

14%

tis. Kč 4% tis. Kč

9%

83% 85%

15%

tis. a ví e Kč Velikost

ísta

70%

11% 6% 17%

67%

dliště

do 5000 obyvatel

26%

5 000-20 000 obyvatel a ví e o vatel

4% 9% 78%

20%

86%

7%4% 4% 0%

61%

20%

40%

60%

80%

100%

Příjem Nejčetnější p íjmová kategorie obyvatel starších 55 let je v rozmezí 10 – 15 tisíc Kč, jedná se o dvě pětiny (40 %) občanů. Pravidelné finanční prost edky vyšší než 15 tisíc Kč má každý šestý občan (17,5 %). Nižší p íjem, a to v rozmezí Ř - 10 tisíc Kč, se týká každého t etího a v nejnižší p íjmové skupině s finančními prost edky do Ř tisíc Kč hospoda í p ibližně každý desátý občan (ř,7 %).

53 / 234

15

Graf 1.7 P íjmové kategorie (%, N=513 )

40 32,7

40 30

17,5

20

9,7

10 0 do tis. Kč

8–

tis. Kč 10 –

tis. Kč

tis. a ví e Kč

Výše p íjmu je výrazně závislá na pohlaví dotázaného občana. Finanční částky p íjmu do 8 tis. Kč, rovněž Ř-10 tis. Kč, uváděly častěji ženy než muži. Muži častěji uváděli platové skupiny 10 - 15 tis. Kč a 15 tis. Kč. a více. Graf 1.8 Struktura p íjmu podle pohlaví (P íjem je 100 %, N=513)

tis. a ví e Kč 10 –

tis. Kč

8–

tis. Kč

54,4%

45,6%

51,7%

48,3%

36,9%

do tis. Kč

63,1%

18,0% 0%

20%

už že a

82,0% 40%

60%

80%

100%

Sociodemografické podmíněnosti souhrnně P íjem je podmíněn nejen pohlavím, ale i věkem, vzděláním, ekonomickou aktivitou a rodinným stavem. Pohlaví - Každá sedmá žena má p íjem do Ř tisíc Kč, stejný p íjem má každý dvacátý pátý muž. - Více než t etina žen má p íjem do 10 tisíc Kč, stejný p íjem má více než čtvrtina mužů. - Každá sedmá žena má p íjem vyšší než 15 tisíc Kč, stejný p íjem má každý čtvrtý muž. Věk - Mladší věkové skupiny mají p íjem nad 15 tisíc Kč. - Finanční částky p íjmu v rozmezí Ř-10 tis. Kč uváděly častěji občané starší 75 let. -

Finanční částky p íjmu v rozmezí 10 - 15 tis. Kč uváděly častěji občané ve věkovém rozmezí 65 – 74 let. - Vyšší finanční částky nad 15 tis. Kč náležely osobám mladších věkových skupin, tj. 55-64

Každý dvacátý pátý dotázaný (4,1 %, N=535) p íjem neuvedl, jednalo se o citlivý údaj a dotázaní neměli povinnost uvádět všechny informace.

15

54 / 234

let. Vzdělání -

Témě t i čtvrtiny vysokoškoláků mají p íjem v rozmezí 10-15 tisíc Kč.

Ekonomická aktivita -

Více než polovina osob ekonomicky aktivních má p íjem vyšší než 15 tis. Kč.

-

Více než dvě t etiny důchodců se stálým p ivýdělkem má p íjem vyšší než 15 tis. Kč.

-

Desetina důchodců (bez dalšího p íjmu) hospoda í s finančními prost edky do Ř tis. Kč, více než t etina (3Ř %) má finanční prost edky ve výši 8-10 tis. Kč, témě polovina důchodců má finanční prost edky v rozmezí 10-15 tisíc Kč a pouze malý podíl (každý dvacátý pátý) má p íjem nad 15 tis. Kč.

Rodinný stav -

Rozvedení mají p íjem Ř-10 tisíc Kč (50%) a 10-15 tis. Kč (50%).

-

Ženatí a vdané mají nejčastěji (po t etinách) p íjmy v rozmezí 8-10 tisíc Kč a 10-15 tis. Kč, necelá čtvrtina má p íjem nad 15 tis. Kč. Graf 1.9 P íjem a sociodemografické charakteristiky

Pohlaví už 4% 27% 22% 47% že a 14% 14% 35% 37% Věk 55-64 let 9% 25% 35% 31% 65 – 74 let 9% 57% 6% 29% a ví e let 12% 24% 12% 52% Nejv šší doko če é vzdělá í )áklad í ez v uče í, případ ě ez… 10% 18% 27% 45% V uče a ez aturit 35% 14% 35% 17% Maturita 5% 22% 36% 36% V šší od or á škola 100% V soká škola 14%2% 12% 71% Eko o i ká_aktivita Aktiv í, za ěst á 7%6% 29% 58% Neza ěst a ý, e á dů hod 40% 60% Dů hod a stálý přivýdělek 67% 33% Dů hod a o čas ý přivýdělek 20% 60% 20% Dů hod 10% 4% 48% 38% Rodi ý_stav Svo od ý 100% Nesezda ý pár 63% 38% Že atý/vda á 8% 36% 23% 33% Rozvede ý/rozvede á 50% 50% Vdovec/vdova 47% 29% 24% 0%

20%

40%

60%

80%

do tis. Kč 8–

tis. Kč

10 –

tis. Kč

tis. a ví e Kč

100%

55 / 234

Půjčky Více než polovina dotázaných půjčky neměla. Zbylý podíl uvedl půjčky pouze do výše 5 000,- Kč. Nedá se tedy p edpokládat, že by se senio i dostali do dluhové pasti z důvodu platební neschopnosti splatit půjčku do 5 000,- Kč. Graf 1.10 P jčky (%, N=532)

53,6

60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 ,0

44,4

do

Kč

0,4

0,6

0,4 5 001 - 10 Kč

0,7

20 001 - 50 50 001 - 100 Kč Kč

1 000 001 Kč a ví e

Ne á půjčk

Pokud dotázaní uvedli, že mají půjčky, jednalo se více o osoby ve věku do 65 let, a byly to půjčky do částky 5 000,- Kč. Struktura výše půjček ve věkové skupině do 65 let je uvedena v grafu a tabulce níže. Graf 1.11 Struktura výše p jček dle věku

do a ví e let

40,00%

60,00%

65 – 74 let

38,89%

61,11%

Kč -

Kč -

Kč

51,09%

55-64 let 0%

20%

44,10% 40%

60%

80%

Kč Kč a ví e

100%

Ne á

půjčk

Tabulka 1.1 Struktura výše p jček (v %, N=22ř)

do 5 000 Kč 55-64 let

51,09%

5 001 - 10 000 Kč 0,87%

20 001 - 50 000 Kč 1,31%

50 001 - 100 000 Kč

1 000 001 Kč a více

0,87%

1,75%

Nemám půjčky 44,10%

56 / 234

1.3 Zp sob nakládání s penězi jako zdroj znevýhodnění starších osob Způsob nakládání s penězi poukazuje na skryté znevýhodnění osob staršího věku, jinými slovy jedná se o určitou skupinu finanční diskriminace, o které se p íliš nemluví, jelikož se jí velmi často dopouštějí různé instituce, nap íklad peněžní ústavy. Zatímco některé finanční operace jsou pro klienta peněžního ústavu výhodnější, nap . internetové bankovnictví, p ípadně platby platebními kartami, hotovostní výběry na p epážce jsou zpoplatněny výrazně vyššími částkami. Hotovostní výběry Co se týče celkového nakládání s penězi, ženy častěji používají hotovostní výběry na p epážce. Tento typ nakládání s penězi také častěji používají osoby starší 75 let. Osoby mladší, tj. do věku 75 let p evážně platby prost ednictvím hotovostních výběrů nepoužívají. Muži používají platební karty častěji než ženy Graf 1.12 Hotovostní výběry na p epážce (%, N=533)

1,9

45,6

.dle potře

52,5

. epoužívá . e á

účet

Graf 1.13 Hotovostní výběry na p epážce a pohlaví

dle potře

38%

epoužívá e á

62%

53%

účet

40% 0%

20%

už

47%

že a

60% 40%

60%

80%

100%

Graf 1.14 Hotovostní výběry na p epážce a věk

dle potře

38%

epoužívá

49%

e á

50%

účet 0%

20%

27%

36% 41%

55-64 let 10%

50% 40%

60%

80%

65 – 74 let a ví e let

100%

57 / 234

Platební karty a internetové bankovnictví V závislosti na věku je používání platebních karet vyšší u občanů mladších věkových skupin, a to 55-64 let. Osoby starší 75 let ji statisticky významně častěji nepoužívají. Co se týče internetového bankovnictví, jedná se o způsob manipulace s penězi charakteristický pro mladší věkové skupiny. Osoby starší 75 let tento způsob manipulace s penězi nepoužívají. Graf 1.15 Používání platební karty

dle potře epoužívá e á

45%

55%

účet

už

72%

28%

20%

80% 0%

20%

40%

60%

80%

že a

100%

58 / 234

II. ůktivní stárnutí senior – denní aktivity a trávení volného času, vzdělání a celoživotní učení 2.1 Denní aktivity a trávení volného času Vymezení volného času je známo již od filozofa Aristotela, který íkal, že volný čas je čas na rozumování, čtení veršů, setkávání se s p áteli a poslouchání hudby apod. Nejde o nic, co by mělo být spojené s pasivitou, tedy lenošením a nicneděláním. Obecně může být volný čas vymezen jako čas, ve kterém člověk vykonává aktivitu, která není zap íčiněna závazky plynoucími z pracovních povinností (tedy společenské dělby práce). Denní aktivity se pohybují v rozmezí t í činností, které jsou vykonávány z důvodů: -

pracovních závazků pokračujících i v důchodovém věku,

-

zachování jak bio-fyziologického, tak rodinného systému,

-

vyplnění volného času některými z volnočasových aktivit,

P edstava o tom, že lidé v důchodovém věku usednou do k esla naproti televizní obrazovce, se v současné době již vytrácí. Co se týče seniorů, někte í ještě stále pracují, jiní začínají studovat stále populárnější univerzitu nebo akademii t etího věku, další sportují, cestují. Seniorům jsou nabízeny různé programy aktivního stárnutí, které mají možnost ve svém volném čase plně využívat. Způsob trávení volného času však vždy závisí na osobnosti jedince, na jeho zájmech.

2.1.1 Denní aktivity v rámci pracovních závazk Co se týče denních aktivit, více než čtvrtina osob starších 55 let (28 %) je dosud ekonomicky aktivních.16 Graf 2.1 De

í aktivit v rá

28 72

i pra ov í h závazků

ekonomicky aktiv í ekonomicky eaktiv í

Do skupiny ekonomicky aktivních byly za azeny osoby, které byly jak zaměstnané, tak měly již důchod a stálý p ivýdělek, p ípadně měly důchod a občasný p ivýdělek. Podrobné t ídění v rámci up esněných ekonomických aktivit je uvedeno v p edcházející kapitole. 16

59 / 234

Sociodemografické podmíněnosti Ekonomická aktivita osob starších 55 let je podmíněna věkem, vzděláním, p íjmem a rodinným stavem. Na pohlaví p íliš nezáleží. Pohlaví -

Ekonomická aktivita mužů i žen je p ibližně stejná, zaměstnaná je pětina žen i mužů.

Věk -

Ve všech věkových skupinách se vyskytují jedinci, jejichž pracovní závazky pokračují v důchodovém věku.

-

S rostoucím věkem p irozeně klesá ekonomická aktivita osob starších 55 let.

-

Dvě pětiny dotázaných ve věku 55 - 64 let jsou zaměstnané, necelá polovina (4Ř %) pobírá důchod. Zbylý podíl respondentů zaměstnán není, nebo má stálý či občasný p ivýdělek.

Vzdělání -

Více než t etina ekonomicky aktivních má základní vzdělání, p ípadně maturitu.

-

Každý sedmý zaměstnaný má vysokoškolské vzdělání (14 %).

P íjem -

Nejvyšší p íjem mají p irozeně osoby ekonomicky aktivní, které mají stálé zaměstnání.

Rodinný stav -

Co se týče rodinného stavu, největší podíl ekonomicky aktivních je t etina z ženatých či vdaných osob a čtvrtina ze svobodných jedinců.

60 / 234

Graf 2.2 Ekonomická aktivita dle sociodemografických charakteristik

Pohlaví už

27,9%

72,1%

že a

28,1%

71,9%

Věk 55-64 let

50,0%

50,0%

65 – 74 let 11,1% a ví e let

88,9% 88,0%

12,0%

Nejv šší doko če é vzdělá í )áklad í ez v uče í, případ ě… V uče a

ez

78,4%

21,6%

Maturita

Rodi

64,7%

35,3%

V šší od or á škola V soká škola

65,7%

34,3%

aturit

100,0% 85,7%

14,3%

aktiv í

ý_stav

Svo od ý Že atý/vda á

66,7%

33,3%


eaktiv í

75,0%

25,0% 100,0%

Vdovec/vdova 5,9%

94,1%

Příje do tis. Kč 8–

tis. Kč

15,5%

84,5%

10 –

tis. Kč

14,6%

85,4%


76,0%

24,0%

ísta

16,7%

83,3%

dliště

do 5000 obyvatel a ví e o vatel

61,8%

38,2%

5 000-20 000 obyvatel

80,0%

20,0%

85,7%

14,3% 0%

20%

40%

60%

80%

100%

2.1.2 Denní aktivity v rámci pravidelných volnočasových činností Volnočasové aktivity osob starších 55 let jsou velmi rozmanité. Byly vyhledávány prost ednictvím volných odpovědí na dotaz, jaké volnočasové aktivity senio i provozují. Respondenti mohli sdělovat jakákoliv témata. Aktivity v rámci pravidelných volnočasových činností uváděli podle toho, co sami považovali za důležité. Respondenti uváděli i více aktivit. Nejčastější aktivitou obyvatel starších 55 let je četba, následujícími aktivitami jsou práce na zahradách, vycházky do p írody a sledování hromadných sdělovacích prost edků (TV, rádio). Tyto činnosti jsou typické pro každého desátého občana. Každý dvacátý dotázaný sdělil univerzitu t etího věku, nebo také že se podílí na aktivitách p i Klubech důchodců.

61 / 234

Tabulka 2.1 Volnočasové aktivity (strukturováno na základě volných odpovědí)

Aktivity

počet

%

Čtení

172

12,1

Zahrada

140

9,9

Chození do p írody, vycházky, pohyb

138

9,7

TV, rádio

133

9,4

Práce - ruční, emeslné i nespecifikované

109

7,7

Rodina, starání se o rodinu, o hospodá ství

95

6,7

Sport-cyklistiky, lyžování, plavání

90

6,3

Osobní aktivity-k ížovky, fotografování, včela ení, houba ení, psaní

76

5,4

Klub seniorů

75

5,3

Univerzita/akademie t etího věku

60

4,2

Vnoučata

55

3,9

Cestování. Zájezdy s důchodci

41

2,9

Ruční práce, emeslné práce

39

2,7

Kultura, kino, divadlo

35

2,5

PC - tvorba webových stránek, internet, tablet

32

2,3

Péče o manžela, osobu blízkou, postiženého syna

30

2,1

Sociální vztahy (kamarádky, p átelé)

25

1,8

Luštění k ížovek

20

1,4

Motosport

15

1,1

Chalupa

14

1,0

Pomáhání lidem (opravy apod.)

10

0,7

Návštěva kurzů

7

0,5

Hledání zaměstnání

5

0,4

Účast ve Svazu postižených civilizačními chorobami

4

0,3

62 / 234

2.2 Vzdělávání a celoživotní učení Současnou společnost lze nazvat vzdělanostní společností. Její charakteristikou je celoživotní vzdělávání a celoživotní učení, které se týká všech generací, tedy i seniorů. Se změnou, která nastává odchodem do důchodu, je však vhodné vzdělávání p esunout do způsobu života odpovídajícího dané životní etapě. Znamená to mimo jiné vnímat vzdělávání jako smysluplnou náplň volného času a porovnávat své dosavadní poznatky, vědomosti a zkušenosti s informacemi novými.

2.2.1 Postoj ke vzdělávání Postoj ke vzdělávání byl zjišťován prost ednictvím dotazu na vzdělávání. Respondenti měli možnost se vyjád it k tomu, jaký z níže p edložených názorů jim byl nejbližší. 17 U každého výroku je v závorce uveden zkrácený název, který slouží jako symbolické jméno zastupující daný názor. Prost ednictvím zkrácených názvů jsou porovnána zjištění z aktuálního výzkumu s výzkumem provedeným v roce 2011. Jednalo se o možnosti: 1. „Člověk by neměl duševně zakrnět, nemá získávat informace jen zprost edkovaně, ale sám si je hledat a vyhodnocovat. Stále je p ece co se učit.“ (Hledání) 2. „Na nějaké velké učení už se člověk necítí, ale to neznamená, že rezignuje na jakýkoliv p ísun informací. Rozhodně to však se vzděláváním není t eba nep ehánět.“ (Informace) 3. „Učit se novým věcem už není pot ebné. Jak by bylo možné své vzdělání uplatnit? Ať se učí mladí.“ (Rezignace) Každý druhý senior (47 %) zastává názor, že i v seniorském věku je t eba dělat vše proto, aby člověk duševně nezakrněl. To znamená být osobně aktivní, stále se něčemu učit a nep ijímat informace jen pasivně. Témě každý druhý senior (43 %) nevyhledává informace aktivně, ale nebrání se p ísunu informací ani vzdělávání. Necelá desetina seniorů (ř %) vzdělávání již odmítá a nemá pot ebu učit se novým věcem. Vzdělávání a objevování nových věcí spojuje s mládím. Graf 2.3 Postoj ke vzdělávání (%, N=535)

9,4 47,2 43,4

hledá í informace rezignace

17 Obdobný dotaz byl položen ve výzkumu realizovaném společností DEMA, a.s. v roce 2011. Bylo nutno použít zkrácené názvy tak, jak byly formulovány v uvedeném výzkumu.

63 / 234

Sociodemografické podmíněnosti P ístup ke vzdělávání a zvyšování informovanosti je podmíněn pohlavím, věkem, vzděláním, ekonomickou aktivitou, velikostí místa bydliště a rodinným stavem. Pohlaví -

Muži častěji zastávají názor, že i v seniorském věku je t eba dělat vše proto, aby člověk duševně nezakrněl, ženy častěji preferují informovanost.

Věk -

Mladší věkové skupiny častěji preferují aktivní hledání nových věcí.

-

Osoby ve věku 65-74 let preferují standardní informovanost.

Vzdělání -

Osoby s maturitou častěji aktivně vyhledávají nové informace.

-

Vysokoškoláci preferují standardní informovanost, což může být způsobeno tím, že na sebe kladou vysoké nároky.


Ekonomicky aktivní osoby se častěji učí něčemu novému, vyhledávají aktivně nové informace. Lze je za adit jako typ „hledající“.

-

Nezaměstnaní (bez důchodu) a dokonce i důchodci se stálým p ivýdělkem častěji rezignují na další vzdělávání.

Velikost místa bydliště -

Ve větších městech s více než 20 tisíci obyvateli se nachází více „hledajících“ typů osob, tedy těch, kte í aktivně vyhledávají nové informace.

Rodinný stav -

Rozvedení častěji rezignují na další vzdělávání. -

Lidé žijící ve dvojici (ženatí a vdané, také nesezdané páry) jsou častěji aktivní ve vyhledávání nových věcí.

-

Ovdovělí častěji preferují pasivní p ísun informací.

64 / 234

Graf 2.4 Postoj ke vzdělávání dle sociodemografických charakteristik

pohlaví už

57%

že a

36%

39%

7%

49%

11%

věk 55-64 let

51%

65 – 74 let

50%

a ví e let

42%

7%

39%

11%

36%

52%

12%

38%

49%

12%

vzdělá í )áklad í ez v uče í, případ ě ez… V uče a

ez

aturit

47%

35%

19%

Maturita

53%

42%


50%

50%

V soká škola

26%

5%

74%

eko o i ká aktivita Aktiv í, za ěst á Neza ěst a ý, e á

57%

dů hod

60%

Dů hod a stálý přivýdělek

33%

46%

hledá í informace rezignace

33%

50%

Dů hod

3%

40%

67%

Dů hod a o čas ý přivýdělek rodi

40%

17%

45%

9%

ý stav

Svo od ý

50%

Nesezda ý pár

50% 100%

Že atý/vda á

51%


33%

41% 33%

29%

Vdovec/vdova

8% 33%

59%

12%

příje do tis. Kč

50%

50%

8–

tis. Kč

10 –

tis. Kč

51%

41%

7%

tis. a ví e Kč

50%

44%

6%

42%

0%

42%

50%

15%

100%

2.2.2 Komparace dat 2011 / 2014 Porovnání základních dat v t íletém odstupu ukazuje, že postoj ke vzdělávání se výrazně změnil. Každý druhý senior (47%) se domnívá, že i v seniorském věku je t eba dělat vše proto, aby člověk nezakrněl. To znamená stále se něčemu učit a nep ijímat informace jen pasivním způsobem. Ve srovnání s výzkumem v roce 2011 došlo k výraznému navýšení aktivity k učení, a to dokonce o pětinu (21 %).

65 / 234

Každý druhý senior se nebrání p ísunu nových informací ani vzdělávání. V tomto postoji ve srovnání s výzkumem v roce 2011 ke změně nedošlo. Co se týče modelu rezignace, jinými slovy odmítání dalšího vzdělávání, aktuálně došlo k výraznému snížení rezignace seniorů na další vzdělávání, a to o více než pětinu (22 %).

Graf 2.5 Postoj ke vzdělávání 2011/2014 (%)

47

50

43

45

43

40 31

35 30

26

2011

25

2014

20 15

9

10 5 0 hledá í

informace

rezignace

2.3 Univerzita t etího věku Aktivní stárnutí seniorů umožňují zejména univerzity t etího věku (U3V), které p edstavují vzdělávací p íležitost pro starší populaci v nejrůznějších oborech. Poskytují seniorům vzdělání na nejvyšší možné úrovni. Vyučujícími jsou p ednášející učitelé, profeso i a další interní a externí odborníci. Studium p ináší seniorovi osobní rozvoj, neslouží jako profesní p íprava. Jedním ze zásadních faktorů, které ovlivňují rozvoj univerzit t etího věku, je pot eba seniorů doplnit si své vědomosti, které z nejrůznějších důvodů neměli možnost získat v mládí. Studium jim dodává pocit seberealizace, pot ebnosti i důležitosti. Pro mnohé frekventanty je studium společenskou událostí.

2.3.1 Univerzita t etího věku v současnosti Témě všichni obyvatelé Kraje Vysočina starších 55 let vědí, že existují tzv. univerzity t etího věku, či také akademie t etího věku (94,3 %, z toho 11,3 % respondentů s nimi má osobní zkušenosti a Ř3 % o nich ví pouze z doslechu).

66 / 234

Graf 2.6 Univerzita/akademie t etího věku (%, N=530)

83,0

100,0 80,0 60,0 40,0 11,3

0,9

20,0

4,7

,0 A o, á oso í zkuše osti

Ano, ale oso ě jse se ezúčast il

Ne, ale ěl h záje

Ne, takové vě i e elákají

O existenci univerzit t etího věku vědí častěji muži než ženy, jedná se o čty procentní rozdíl ve prospěch mužů. Co se týče vzdělání ve vztahu k informovanosti o U3V, o existenci univerzit t etího věku neví pouze každý pátý, který je vyučen.

Graf 2.7 Informovanost o U3V podle pohlaví

že a už

92,5% 96,6% 85%

90%

7,5% 3,4% 95%

Ví o u iverzitě třetího věku Neví

100%

Graf 2.8 Informovanost o U3V podle vzdělání

V soká škola

100%


100%

Maturita

100%

V uče a

ez

aturit

81%

)áklad í ez v uče í, případ ě… 0%

Ví o u iverzitě třetího věku 19%

Neví

100% 20% 40% 60% 80% 100%

Sociodemografické podmíněnosti Postoj k univerzitám t etího věku je v roce 2014 podmíněn pohlavím, věkem, vzděláním, rodinným stavem a velikostí místa bydliště.

67 / 234

Pohlaví -

Ženy mají poněkud věští osobní zkušenost s U3V, muži mají více informací o aktivitách U3V.

-

Ženy častěji uvádějí, že je aktivity U3V nelákají.

Věk -

Každý šestý senior ve věku 65-74 let má s U3V osobní zkušenost.

-

Rovněž senio i této věkové skupiny (65-74 let) mají nejvíce informací o dané problematice.

Vzdělání -

Osoby se st edoškolským vzděláním mají nejčastěji jak osobní zkušenost s aktivitami U3V, tak mají i nejvíce informací.

-

Vysokoškoláci o činnosti U3V vědí, ale neúčastní se jejich aktivit.

Rodinný stav -

Osobní zkušenost s aktivitami U3V mají častěji osoby žijící bez partnera, jedná se o svobodné a ovdovělé.


V malých obcích a městech (do 5 tisíc obyvatel) se nachází více osob, které mají osobní zkušenost s U3V.

68 / 234

Graf 2.9 Postoj k U3V a sociodemografické charakteristiky

Pohlaví už 11% že a 12% Věk 55-64 let 11% 65 – 74 let 17% a ví e let 4% Nejv šší doko če é vzdělá í )áklad í ez v uče í, případ ě…3% V uče a ez aturit 3% Maturita 17% V šší od or á škola 50% V soká škola 2% Eko o i ká_aktivita Aktiv í, za ěst á 15% Neza ěst a ý, e á dů hod Dů hod a stálý přivýdělek Dů hod a o čas ý přivýdělek 33% Dů hod 9% Rodi ý_stav Svo od ý 25% Nesezda ý pár Že atý/vda á 10% Rozvede ý/rozvede á Vdovec/vdova 18% Příje do tis. Kč 20% 8 – tis. Kč 6% 10 – tis. Kč 15% tis. a ví e Kč 11% Velikost ísta dliště do 5000 obyvatel 15% 5 000-20 000 obyvatel 9% a ví e o vatel 7% 0%

86% 81%

3% 6%

80% 78% 96%

7% 6%

97% 78%

15% 83% A o, á oso zkuše osti

50% 98% 85% 100% 100% 67% 83% 50% 100% 85% 83% 82% 80% 85% 83% 89% 78% 83% 93% 50%

í

A o, ale oso ě jse se ezúčast il 7% Ne, ale záje

25% 4% 17%

ěl

Ne, takové vě i elákají

h

e

6% 2%

6% 9% 100%

Profily osob vzhledem k postoji k Univerzitě třetího věku 

Zkušení

Osobně získané zkušenosti s univerzitou t etího věku mají stejně často muži i ženy, mírně častěji starší senio i a častěji osoby se st edoškolským vzděláním. 

Informovaní

Znalost o U3V, na základě informací získaných formálně ší enými informacemi nebo od svého okolí, mají častěji muži než ženy. Většina seniorů starších 75 let má informace o univerzitě t etího věku.

69 / 234



Zájemci

Zájem dovědět se o aktivitách U3V mají více ženy. Častěji zájem o U3V mají osoby ve věku do 74 let a osoby s maturitou. 

Ignorující

Nezájem deklarují častěji ženy než muži, šest z deseti. Nezájem je patrný u osob ve věkové skupině 55-74 let, jedná se o mladší věkové skupiny.

2.3.2 Komparace 2011/2014 Porovnání základních dat v t íletém odstupu ukazuje, že postoj k informovanosti o univerzitě t etího věku se výrazně změnil. Více než t i čtvrtiny osob starších 55 let jsou informované, došlo ke zvýšeni informovanosti o více než t etinu (37 %). Došlo i k nárůstu osob, které mají s U3V osobní zkušenost, a to o 7 %. Na druhé straně počet osob, které by měly zájem o aktivity U3V, o 7 % poklesl. Rovněž o více než t etinu poklesl počet odmítajících (o 37 %).

Graf 2.10 Postoj k U3V 2011/2014 (%)

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

83

46

42

z. 2011 r. 2014

11

8

4 zkuše í

1 i for ova í

záje

i

5 od ítají í

2.4 Kluby d chodc , Senior Pointy Posláním Klubů důchodců (Klubů seniorů), rovněž Senior Pointů (tj. informačních míst pro seniory), je vytvo it podmínky pro vzájemná setkávání a aktivizaci seniorů. Napomáhají seniory udržovat ve své samostatnosti a soběstačnosti s p ihlédnutím na individuální podmínky každého z účastníků. Zpravidla zajišťují společenskou, kulturní a zájmovou činnost, nap . po ádání zájezdů, besed, p ednášek a další aktivity, které pat í k jejich pravidelným činnostem.

70 / 234

2.4.1 Kluby d chodc , Senior Pointy v současnosti Více než t i čtvrtiny osob starších 55 let (78,1 %) uvedly znalost o tom, že na adě míst působí Kluby seniorů a Senior Pointy určené k setkávání seniorů. Z nich každý sedmý (14,3 %) již tyto kluby navštěvuje. T etina z nich o klubech ví, ale osobně se aktivit neúčastní. Malý podíl respondentů o klubech neví, ale zájem by měl. Necelá pětina takové aktivity (1ř %) odmítá.

Graf 2.11 Kluby senior , Senior Pointy (%, N= 525)

80 60 40 20 0

63,8 19,0

14,3

A o, á oso í zkuše osti

2,9 Ne, ale ěl Ano, ale h záje oso ě jse se ezúčast il


Sociodemografické podmíněnosti Postoj osob starších 55 let ke Klubům seniorů a Senior Pointům je podmíněn pohlavím, věkem a vzděláním. Pohlaví -

Povědomí o klubech mají častěji ženy než muži.

-

Muži častěji uvádějí zájem o Kluby seniorů.

Věk -

Věk je diferenciační charakteristikou v tom smyslu, že největší podíl zkušených, tj. těch, kte í kluby navštěvují, je ve věkové skupině 65 - 74 let, jedná se o každého pátého občana z této věkové skupiny.

Vzdělání -

Témě t i čtvrtiny vysokoškolsky vzdělaných dotázaných o klubech vědí, více než čtvrtina z nich dosud o kluby zájem nemá (26 %).

-

Kluby navštěvuje pouze malý podíl vysokoškoláků (2 %).

-

Nejvyšší podíl osob, které jsou o klubech informované, náleží těm, které mají maturitu.

-

Zájem o klubovou činnost mají jedinci se základním a st edoškolským vzděláním.

71 / 234

Graf 2.12 Postoj ke Klub m pro seniory, Senior Point m a sociodemografické charakteristiky

Pohlaví 64% 5% 19% už 13% 16% 64% 1% 19% že a Věk 64% 4% 20% 55-64 let 11% 20% 63% 3%14% 65 – 74 let 64% 24% a ví e let 12% Nejv šší doko če é vzdělá í 62% 9% 18% )áklad í ez v uče í, případ ě ez… 11% 52% 3% 35% V uče a ez aturit 10% 17% 72% 2%9% Maturita 50% 50% V šší od or á škola 71% 26% V soká škola 2% 0%

20%

40%

60%

80%

zkuše í i for ova í záje

i

od ítají í

100%

Profily osob vzhledem k postoji ke Klubům pro seniory, Senior Pointům



Zkušení

Osobně získané zkušeností s aktivitami Klubů důchodců a Senior Pointů mají častěji ženy než muži, senio i ve věku 65-74 let. Z hlediska vzdělání mají osobní zkušenosti nejčastěji osoby s maturitou, vysokoškoláci nejnižší. Skutečností je, že vysokoškoláci mají k dispozici adu alternativních množností pro využití volného času (nap . internet, který již běžně zvládají a nemusejí se učit s ním pracovat). 

Informovaní

Povědomí o klubech, na základě získaných informací, mají v roce 2014 stejně často muži i ženy. V současnosti neplatí p ímá úměra, že čím jsou občané mladší a vzdělanější, tím častěji vědí o existenci Klubů důchodců. Informovanost je v současnosti nejčastější u osob se st edoškolským vzděláním, následují vysokoškoláci a u ostatních vzdělanostních skupin je podílově nejnižší zastoupení u osob vyučených bez maturity. 

Zájemci

Zájem dovědět se, o co se jedná, deklarují osoby ve věku 55 až 74 let. Zájem neprojevují osoby s vyšším než st edoškolským vzděláním. 

Ignorující

Nezájem se týká pětiny mužů i žen (19 %). Projevuje se více u mladších osob (55 - 64 let, 20 %) a u starší věkové skupiny (75 a více let 24 %, necelá čtvrtina z této věkové skupiny). Ve skupině 65-74 let se jedná o 14 % dotázaných, tedy o každého sedmého z této věkové skupiny.

72 / 234

2.4.2 Komparace 2011/2014 Porovnání základních dat v t íletém odstupu ukazuje, že více než t i čtvrtiny osob starších 55 let jsou informované, došlo ke zvýšení celkové informovanosti o více než čtvrtinu (27 %). Došlo i k nárůstu osob o 3 %, které mají s Kluby seniorů osobní zkušenost a jsou s těmito aktivitami velmi spokojeni, Na druhé straně podíl osob, které by měly zájem o Kluby seniorů, poklesl o 13 %. Rovněž poklesl počet odmítajících osob (o 14 %). S ohledem na výsledná zjištění je důležité kluby důchodců a Senior Pointy, které udržují seniory v aktivitě, podporovat i v budoucnu. Bylo prokázáno, že existuje silný potenciál a nárůst o 24 % těch, kte í o klubech a Senior Pointech vědí, ale dosud se aktivit neúčastnili. Na tuto skupinu by měly být zacíleny motivační nabídky. Graf 2.13 Postoj ke Klub m pro seniory, Senior Point m 2011/2014 (%)

64

70 60 50

40 33

40 30 20

11

19

16

14

r. 2011 r. 2014

3

10 0 A o, á oso í zkuše osti

Ano, ale oso ě jse se ezúčast il

Ne, ale ěl h záje


2.5 Senior pas Kraj Vysočina nabízí seniorům tzv. Senior pas, který seniory opravňuje k různým zvýhodněním a slevám. Desetina dotázaných je již držitelem/držitelkou Senior pasu a každý dvanáctý občan starší 55 let uvažuje o registraci. Necelá polovina (4Ř %) o Senior pasu ví, nicméně zájem o registraci nemá a t etina dotázaných o Senior pasu dosud nic neví.

73 / 234

Graf 2.14 Postoj k Senior pasu (%, N=530)

33,0

10,4

8,5

držitel/ka ještě e, uvažuje o registraci

48,1

ví o Se ir pasu, ale e á záje o Se ior pasu i

eví

Sociodemografické podmíněnosti P ístup k otázce zájmu o Senior pas a jeho problematiku u osob starších 55 let je podmíněn pohlavím, věkem, vzděláním, ekonomickou aktivitou a rodinným stavem. Pohlaví -

Pětina žen starších 55 let je již držitelkou Senior pasu, p ípadně uvažuje o registraci.

-

Z mužů každý devátý již Senior pas má a každý dvanáctý o registraci Senior pasu uvažuje.

-

Z obou pohlaví více než t i čtvrtiny dotázaných nemají v současnosti o tyto pasy zájem.

Vzdělání -

Častěji uvažují o registraci osoby se základním vzděláním a ty, které mají vyšší odbornou školu.

-

Osoby s maturitou jsou častěji již držiteli senior pasu.

-

Čtvrtina z osob starších 55 let ve věku 65-74 let je častěji držitelem/držitelkou Senior pasu.

-

Senior pasy má každý dvacátý pátý z věkové skupiny 55 - 64 let (4,4 %).

-

V ostatních věkových skupinách p evládá spíš nezájem nebo o Senior pasu dosud nic neví.

Věk


Držitelem Senior pasu je každý dvanáctý důchodce, každý sedmý důchodce s občasným p ivýdělkem a každá dvacátá zaměstnaná osoba.

-

Častěji uvažují o registraci osoby aktivní, které jsou zaměstnány.

Rodinný stav -

Držiteli senior pasů jsou častěji osoby ženaté nebo vdané, a to každá osmá z této skupiny, dále každá šestá osoba ze skupiny rozvedených, také každá šestnáctá

74 / 234

osoba ze skupiny ovdovělých. Graf 2.15 Postoj k Senior pasu a sociodemografické charakteristiky

Pohlaví už že a

8% 11%

53%

10% 9%

44%

55-64 let 4% 16%

40%

28% 37%

Věk

65 – 74 let

25%

40% 39%

6%

a ví e let

31%

76%

24%

Nejv šší doko če é vzdělá í )áklad í ez v uče í, případ ě… 14% 4% 1% V uče a ez aturit

38%

18%


25%

V soká škola

12%2%

držitel/ka

59%

15% 11%

Maturita

29%

37% 51%

23%

ještě e, uvažuje o registraci

75% 74%

12%

Eko o i ká aktivita Aktiv í, za ěst á Neza ěst a ý, e á

5% 15%

45%

dů hod 67%

Dů hod a o čas ý přivýdělek

Rodi

ý stav

17%

17%

11,8% 5,3%

Svo od ý

33%

17%

31,6%

50%

25%

25%

100% 12% 9%

Rozvede ý/rozvede á Vdovec/vdova

50%

51,3%

Nesezda ý pár Že atý/vda á

o Senior pasu nic eví

35%

100%


Dů hod

ví o Se ir pasu, ale e á záje

17%

33%

33%

6% 6% 0%

46%

20%

50%

59% 40%

29% 60%

80%

100%

75 / 234

2.5.1 Zájem o Senior pas Z těch, kte í o Senior pasu nic nevědí, by chtěla vědět něco bližšího (rozhodně ano a spíše ano) necelá t etina (30 %). Zbylý podíl zájem spíše nemá nebo rozhodně nemá. Graf 2.16 Pot eba více informací o Senior pasu (%, N=200)

37,5 40 20

12,5

32,5

17,5

0 Rozhod ě ano

Spíše a o

Spíše e

Rozhod ě e

Sociodemografické podmíněnosti Postoj k získávání dalších informací o Senior pasech je podmíněn pohlavím, věkem, vzděláním, ekonomickou aktivitou a rodinným stavem. Pohlaví -

Desetina z žen, které zatím o senior pasu nic neví, by rozhodně chtěla vědět něco více a další pětina by spíše chtěla vědět něco dalšího.

Věk -

Osoby z věkové skupiny 55 - 64 let kte í zatím o senior pasu nic neví, by rozhodně chtěla o Senior pasu vědět něco více necelá čtvrtina respondentů. Pětina z této věkové skupiny by spíše chtěla vědět něco dalšího. V ostatních starších věkových skupinách se jedná o postoj spíše vědět něco více, jedná se p ibližně o každého sedmého z věkové skupiny 75 let a více a každého šestého z věkové skupiny 65 - 74 let.

Vzdělání -

Vysokoškolsky vzdělané osoby se dělí na dvě stejné skupiny, z nichž jedna by spíše chtěla mít další informace o Senior pasech a druhá o toto rozhodně nestojí.


-

T etina ekonomicky aktivních, aktivně zaměstnaných, by rozhodně chtěla další informace a pětina osob z této skupiny ekonomicky aktivních uvedla, že by chtěla spíše další informace. Ti, kte í mají důchod a občasný p ivýdělek, jsou rozloženi rovnoměrně po t etinách ve významu rozhodně mít informace, spíše mít informace a spíše nemít další informace o Senior pasech. Ze stávajících důchodců by ještě každý pátý rozhodně nebo spíše chtěl mít informace o Senior pasech (celkem 18,5 %).

Rodinný stav -

Pouze ženatí a vdané by měli rádi další informace (rozhodně i spíše) o Senior pasech, ostatní rodinná seskupení informace spíše odmítají.

76 / 234

Graf 2.17 Získávání dalších informací o Senior pasech dle sociodemografických charakteristik

Pohlaví muž žena

14% 14% 12% 19%

22%

49% 45%

25%

Věk 55-64 let 65 – 74 let 75 a více let

24% 19% 29% 29% 17% 58% 25% 14% 29% 57%

Nejvyšší dokončené vzdělání Základní bez vyučení, p ípadně bez…6% 17% Vyučen(a) bez maturity Maturita

14% 14% 15% 19%

33% 29% 55% 100%

Vyšší odborná škola Vysoká škola

44% 43%

50%

Rozhod ě a o 11%

Spíše a o Spíše e

50%

Ekonomická aktivita

Rozhod ě e

Aktivní, zaměstnán

33%

Důchod a stálý p ivýdělek Důchod a občasný p ivýdělek

33%

Důchod 4%15%

22% 100% 33% 37%

33%

11%

33% 44%

rodinný stav Svobodný Ženatý/vdaná

17% 23% 33% 50%

Rozvedený/rozvedená Vdovec/vdova

0%

20%

100% 37% 23% 67% 50%

40%

60%

80%

100%

2.6 Zapojení senior do dalších aktivit Zapojení do dobrovolnictví Dobrovolnictví je jednou z aktivit, která může dát seniorům pocit zvýznamnění a důležitosti jich samotných a uspokojující pocit z dob e vykonané služby pro své okolí. Na dotaz, zda by byli občané ochotni se v seniorském věku zapojit do různých aktivit jako dobrovolníci, p ibližně každý t etí (38,7 %) uvedl, že určitě nebo spíše ano. Zbylý podíl by se spíše nebo určitě nezapojil, p ípadně ještě neví. Váhal každý sedmý dotázaný.

77 / 234

Graf 2.18 Zapojení jako dobrovolník

27,4

30

21,7

20

24,5 15,1

11,3

10 0 určitě a o

spíše a o

spíše e

určitě e

eví

Sociodemografické podmíněnosti P ístup k otázce zapojení se do dobrovolnické činnosti osob starších 55 let je podmíněn pohlavím, věkem, vzděláním, ekonomickou aktivitou, rodinným stavem i velikostí místa bydliště. Pohlaví -

Ženy jsou častěji než muži ochotny se zapojit do dobrovolnické činnosti.

Věk -

Dobrovolnická činnost se týká mladších věkových skupin, osoby starší 75 let na toto zapojení nereflektují.

Vzdělání -

Co se týče vzdělání, zapojení se týká spíše osob se základním a st edoškolským vzděláním, vysokoškoláci spíše se zapojit nehodlají.

Ekonomická aktivita a rodinný stav -

Do dobrovolnické činnosti jsou ochotni se zapojit ekonomicky aktivní, rovněž důchodci s p ivýdělkem. Dále také ženatí a vdané, rozvedení.


Podíl ochoty k zapojení se do dobrovolnické činnosti je vyšší v obcích do pěti tisíc obyvatel.

78 / 234

Graf 2.19 Dobrovolnictví dle sociodemografických charakteristik

pohlaví 18% 26% 17% 28% už 11% 13% 23% 25% 27% že a 11% věk 22% 18% 22% 27% 55-64 let 11% 17% 11% 11% 42% 19% 65 – 74 let 8% 56% 28% a ví e let 8% vzdělá í 18% 28% 20% 31% )áklad í ez v uče í, případ ě ez… 3% 7% 34% 25% 25% 9% V uče a ez aturit 20% 17% 20% 31% 13% Maturita 25% 25% 25% 25% V šší od or á škola 12% 26% 36% 14% 12% V soká škola eko o i ká aktivita Aktiv í, za ěst á Neza ěst a ý, e á dů hod Dů hod a stálý přivýdělek Dů hod a o čas ý přivýdělek Dů hod rodi ý stav Svo od ý Nesezda ý pár Že atý/vda á Rozvede ý/rozvede á Vdovec/vdova velikost ísta dliště do 5000 obyvatel 5 000-20 000 obyvatel a ví e o vatel

20% 33% 17% 17% 21% 9%

15% 15% 50% 100% 33% 33% 33% 17% 17% 13% 33% 24%

25% 31% 12% 33% 17% 24% 12% 12% 9% 13% 14%

50% 100% 19%

určitě a o spíše a o spíše e určitě e eví

25% 23% 33% 41%

20% 24% 33% 17% 26% 26% 39% 14% 18%

15% 17% 12% 15% 17% 14%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Zapojení do Klubů důchodců Obdobný dotaz, avšak tentokrát smě ován do aktivit Klubů důchodců, tedy zda by byli občané ochotni se v seniorském věku zapojit do jejich různých aktivit, p inesl zjištění, že více než čtvrtina (28,3 %) dotázaných by určitě nebo spíše se zapojila do aktivní činnosti Klubů důchodců. Avšak více než polovina dotázaných (52,Ř %) by se určitě nebo spíše nezapojila do aktivní činnosti v Klubech důchodců. Váhala necelá pětina (1Ř,ř %), tedy každý pátý.

79 / 234

Graf 2.20 Ochota v seniorském věku zapojit se do aktivní činnosti v Klubu d chodc .

36,8 40,0 30,0 20,0

19,8

18,9

16,0

8,5

10,0 0,0 určitě a o

spíše a o

spíše e

určitě e

eví

Sociodemografické podmíněnosti P ístup k otázce zapojení se do klubových aktivit do osob starších 55 let je podmíněn pohlavím, věkem, vzděláním, ekonomickou aktivitou i velikostí místa bydliště. Pohlaví -

Ženy jsou častěji než muži ochotny se zapojit do klubových aktivit, muži častěji vůbec ochotni nejsou.

Věk -

Do klubových aktivit jsou ochotni zapojit se více osoby ve věku 65-75 let, osoby starší 75 let na toto zapojení nereflektují.

Vzdělání -

Co se týče vzdělání, zapojení se týká spíše osob se základním a st edoškolským vzděláním.


Do klubových aktivit jsou ochotni se zapojit ekonomicky aktivní a také rozvedení.


-

Zapojení se do klubových aktivit se týká spíše občanů v obcích do 5 000 obyvatel.

80 / 234

Graf 2.30 Zapojení do klubových aktivit dle sociodemografických charakteristik

Pohlaví už 7,6% 19,1% 13,6% že a

9,2% 20,4%

39,8%

18,0%

19,9%

34,4%

18,0%

Věk 55-64 let 2,2% 26,7% 65 – 74 let

15,6%

22,2%

28,9%

22,2%

19,4%

12,0% a ví e let 4,0%

26,7% 19,4%

16,7%

76,0%

8,0%

Nejv šší doko če é vzdělá í )áklad í ez v uče í, případ ě…3,1% 20,0% 7,7% V uče a

ez

aturit

9,3% 22,8%

15,4%

Maturita 7,1% 20,7% V šší od or á škola V soká škola

52,3% 40,1%

18,7%

25,0%

16,9% 12,3%

29,0%

24,5%

50,0%

14,3% 11,9%

25,0%

23,8%

38,1%

11,9%


spíše a o 5,0%

dů hod

53,0%

20,0%2,0%20,0%

40,0%

Dů hod a stálý přivýdělek Dů hod a o čas ý přivýdělek

60,0%

33,3% 16,7% 16,7%

33,3% 46,1%

25,0%

50,0%

Nesezda ý pár

15,8%


25,0%

100,0%

Že atý/vda á 7,7% 21,8% 12,8%

ísta

eví

33,3%

ý stav

Svo od ý

Velikost

spíše e určitě e

66,7%

Dů hod 10,5%11,8% 15,8% Rodi

určitě a o

16,7%

37,2%

33,3%

16,7%

11,8%5,9% 23,5%

20,5% 33,3%

47,1%

11,8%

dliště

do 5000 obyvatel 5 000-20 000 obyvatel

9,1%

25,5%

20,0%

13,0%8,7% 21,7%

a ví e o vatel 3,6%17,9%3,6% 0%

20%

27,3% 30,4%

18,2% 26,1%

60,7% 40%

60%

14,3% 80%

100%

81 / 234

2.7 Moderní technologie, technika Používání moderních technologií je základnou nejen pro dobrou informovanost a vzdělávací aktivity jedinců, ale i pro komunikaci v různých sférách života. Moderní technologie lze používat jak v rámci rozvíjení mezilidských vztahů (komunikace prost ednictvím e-mailů, internetu, skype apod.), tak i v rámci získávání informací nap . z oblasti zdravotní, sociální, kulturní apod. Používání moderních technologií se dotýká jakýchkoliv skupin obyvatel, tedy i obyvatel seniorského věku.

2.7.1 Uživatelé internetu Na dotaz, zda je důležité, aby senio i uměli pracovat s počítačem a s internetem, většina dotázaných (Ř2 %) odpověděla pozitivně. Z nich více než t etina dotázaných uvádí, že rozhodně ano (36 %) a necelá polovina dotázaných (46 %), že je to spíše důležité. Každý sedmý z obyvatel Vysočiny starší 55 let (15 %) se domnívá, že je to spíše nedůležité a malý podíl (3 %) uvádí rozhodnou nedůležitost. Graf 2.31 D ležitost používání počítače a internetu (%, N=530)

2,8 15,1

35,8

Rozhod ě a o Spíše a o

46,2

Spíše e Rozhod ě e

Sociodemografické podmíněnosti Základní p ístup k důležitosti používání počítače a internetu u osob starších 55 let je podmíněn pohlavím, věkem, vzděláním a velikostí místa bydliště. Pohlaví -

Celkově muži častěji než ženy deklarují, že používání počítače a internetu je rozhodně nebo spíše důležité. Nicméně ženy častěji vyjad ují rozhodnou důležitost.

Věk -

Celkově mladší věkové skupiny (55-74 let) uvádějí rozhodnou důležitost a spíše důležitost používání počítače a internetu.

Vzdělání -

Vysokoškoláci uvádějí častěji rozhodnou důležitost používání počítače a internetu, avšak více než dvě t etiny všech vzdělanostních skupin se na důležitosti používání počítače a internetu (rozhodné a spíše důležitosti) shodují.

82 / 234


Co se týče velikosti místa bydliště, čím je místo bydliště větší, tím častěji je deklarovaná celková důležitost (rozhodně a spíše) používání počítače a internetu.

Graf 2.32 D ležitost používání počítače a internetu dle sociodemografických charakteristik

Pohlaví už

32%

že a

7%

58%

39%

2%

22%

37%

3%

Věk 55-64 let

42%

42%

13%

65 – 74 let

39%

47%

11%

a ví e let

20%

2% 3%

24% 4%

52%

Vzdělá í )áklad í ez v uče í, případ ě… V uče a

ez

aturit

43% 20% 46%


9%

22%

49%

Maturita

8%

49%

12%

42% 100%

V soká škola

48%

26%

26%

Rozhod ě a o


47%

dů hod

60%


Rozhod ě e

50%

17% 14%

3%

13%

4%

ý stav 25%

75%

Nesezda ý pár

100%

Že atý/vda á

38%


45%

50% 18%

Vdovec/vdova ísta

33%

33%

Svo od ý

Velikost

Spíše e

67%

50%

Dů hod

Spíše a o

15% 40%

33%

Dů hod a o čas ý přivýdělek Rodi

38%

33% 53%

17% 29%

dliště 40%

do 5000 obyvatel

26%


40% 57%

36% 0%

50% 50%

20% 9% 9% 11%

4%

100%

83 / 234

2.7.2 Komparace dat 2011 / 2014 Porovnání základních dat v t íletém odstupu ukazuje, že v hodnocení důležitosti počítačové a internetové gramotnosti seniorů došlo k mírné změně. Podíl p esvědčení, že je důležité, aby senio i uměli pracovat s počítačem a s internetem, se zvýšil o 16 %. Podíl těch, kte í jsou v tomto p esvědčení umírnění, zůstal zcela stejný (tedy témě polovina). Snížil se podíl těch, kte í spíše nesouhlasí s důležitostí používání počítače a internetu. Podíl rozhodně nesouhlasících se nezměnil. Graf 2.33 Postoj k počítačové a internetové gramotnosti 2011/2014 (%)

46 46

50 36

40 30

31 20

2011

15

20

2014 3

10

3

0 Rozhod ě ano

Spíše a o

Spíše e

Rozhod ě e

2.7.3 Využívání internetu Více než polovina obyvatel Vysočiny starších 55 let (56,6 %) se adí mezi uživatele internetu. Necelá 3 procenta internet dosud nevyužívá, ale má o využívání zájem. Dvě pětiny obyvatel Vysočiny starších 55 let však zůstávají odpůrci internetu, využívat ho nehodlají. Graf 2.34 Využívání internetu (%, N=530)

Ano 40,6 56,6

Dosud e, ale záje

á

Ne, a i v užívat ehodlá 2,8

84 / 234

Sociodemografické podmíněnosti Základní p ístup k využívání internetu osob starších 55 let je podmíněn pohlavím, věkem, vzděláním, ekonomickou aktivitou a velikostí místa bydliště. Pohlaví

-

Internet používají dvě t etiny mužů a necelá t etina internet využívat nehodlá.

-

Ženy využívají internet méně často než muži, avšak méně než polovina žen internet již v současnosti využívá a ještě malý podíl žen má zájem internet využívat.

Věk

-

S rostoucím věkem se užívání internetu snižuje.

-

Více než t i čtvrtiny uživatelů internetu náleží věkové skupině 55-64 let, necelé dvě t etiny (5Ř %) uživatelů internetu náleží věkové skupině 65-74 let.

-

Uživatelů internetu starších 75 let je sice pouze pětina z této věkové skupiny seniorů, nicméně i tento podíl není zanedbatelný.

Vzdělání

-

Co se týče vzdělání, více než polovina dotázaných všech vzdělanostních skupin internet využívá, kromě těch, kte í jsou vyučeni. Nicméně v rámci vzdělaností skupiny vyučení jsou dvě pětiny, které internet využívají.

Ekonomická aktivita a rodinný stav

-

Internet využívají témě všichni (ř5 %) ekonomicky aktivní respondenti, také ty osoby, které žijí v párech (ženatí a vdané, také nesezdaní).

Velikosti místa bydliště

-

Co se týče velikosti místa bydliště, větší podíl uživatelů internetu náleží těm, kte í bydlí ve st edně velkých lokalitách (5 – 20 tis. obyvatel).

85 / 234

Graf 2.35 Využívání internetu dle sociodemografických charakteristik

Pohlaví už

66%

že a

2%

49%

32%

3%

48%

Věk 76%

55-64 let 65 – 74 let

24%

58%

a ví e let

20%

3%

8%

39%

72%

Vzdělá í )áklad í ez v uče í, případ ě… V uče a

ez

aturit

58%

8%

44%

3%

34% 52%

64%

Maturita V šší od or á škola

36%

50%

V soká škola

50%

62%

12%

Ano

26%


95%

5%

dů hod

100%


100%


67%

Dů hod Rodi

47%

4%

50%

25%

Nesezda ý pár

25%

100%

Že atý/vda á

67%


1%

33%

32%

67%

18% 6%

Vdovec/vdova ísta

Ne, ani v užívat ehodlá

49%

ý stav

Svo od ý

Velikost

33%

Dosud ne, ale á záje

76%

dliště 58%

do 5000 obyvatel

2%

65%


46% 0%

20%

4% 4%

40%

40% 30% 50%

60%

80%

100%

86 / 234

Profily osob vzhledem k využívání internetu 

Uživatelé

Mezi uživatele častěji pat í: -

muži než ženy, dvě t etiny mužů pat í k uživatelům internetu

-

mladší věková skupina 55-64 let, a to minimálně t ikrát více než osoby ve věku nad 75 let

-

osoby s vyšším vzděláním

-

ekonomicky aktivní

-

častěji osoby žijící v partnerském svazku (sezdaní i nesezdaní)

-

častěji občané ze st edně velkých obcí a měst



Zájemci

Mezi zájemce častěji pat í: -

ženy než muži

-

osoby ve věku nad 75 let

-

osoby se základním vzděláním nebo vyučení

-

důchodci

-

svobodní, p ípadně ovdovělí

-

občané ze st edně velkých a velkých obcí a měst



Odmítající

Mezi odmítající se adí: -

každý t etí muž a každá druhá žena

-

čtvrtina z věkové skupiny 55-64 let, více než t etina osob ve věku 65-74 let a témě t i čtvrtiny z osob starších 75 let

-

témě polovina důchodců

-

více než t i čtvrtiny z ovdovělých, dvě t etiny z rozvedených a t etina osob žijících v partnerském svazku

87 / 234

2.7.4.Komparace dat 2011 / 2014 Porovnání základních dat v t íletém odstupu ukazuje, že ve využívání internetu došlo ke změně. Podíl uživatelů z ad seniorů starších 55 let se zvýšil o 16 %. Podíl zájemců se snížil o 11 %. Podíl odmítajících se snížil o 4 %. Graf 2.36 Využívání internetu 2011/20144 (%)

57 60

45

41

41

40

2011 14

20

2014 3

0 uživatel

záje

e

od ítají í

2.7.5 P ístup k internetu Používání moderních technologií, zejména internetu, je závislé na možnosti mít k této technologii p ístup. Respondenti byli dotazování, v p ípadě že využívají internet, kde k němu mají nejčastěji p ístup. Z nabízených možností dotazovaní vybírali pouze jednu variantu p ipojení k internetu, kterou využívají nejčastěji. Témě všichni uživatelé internetu (94 %) k němu mají nejčastěji p ístup ve svých domovech. Ostatní možnosti p ipojení využívají malé podíly dotázaných. Nicméně každý t icátý t etí uživatel používá nejčastěji mobilní internet a p ipojení má tedy k dispozici kdekoliv. Každý padesátý uživatel využívá ve ejná místa, p ípadně blízké osoby (rodina, děti apod.) Graf 2.37 P ístup k internetu (%, N=315)

3 22

Na veřej ý h

íste h

Doma

94

Má

o il í i ter et

U rodi ý h přísluš íků dětí, pří uz ý h

88 / 234

Sociodemografické podmíněnosti P ístup k internetu je podmíněn věkem a ekonomickou aktivitou. -

-

Nejčastější p ístup k internetu je v domovech. Nejčastější p ístup prost ednictvím mobilního internetu uvádějí jak obě pohlaví, tak osoby ve věku 55 - 74 let, což z ejmě souvisí s jejich pracovními aktivitami, neboť desetina z ekonomicky aktivních uvádí p ipojení p es mobilní internet. Nejčastější p ístup na ve ejných místech uvedli pouze muži, dále osoby ve věku 65-74 let a důchodci. Graf 2.38 Nejčastější p ístup k internetu dle sociodemografických charakteristik

Na veřej ý h íste h

Pohlaví už

91%

že a

96%

3% 3% Doma

Věk 3%

94%

55-64 let 65 – 74 let

91%

a ví e let

100%

5% Má o il í internet

Eko o i ká aktivita Aktiv í, za ěst á

10%

90%

Neza ěst a ý, e á …

100%


100%

Dů hod

95% 0%

20%

40%

60%

80%

100%

U rodi ý h přísluš íků dětí, pří uz ý h

89 / 234

III. Obavy a pot eby senior , nabídka služeb a oblasti sociální podpory 3.1 Obavy senior Život každého člověka podléhá mnohým změnám, které obvykle provázejí obavy, jaké to bude, až očekávaná či neočekávaná událost nebo změna nastane. Klíčová změna v životě člověka je způsobena okamžikem odchodu do důchodu. Odchod do důchodu doprovází změna sociálního statusu. V ekonomické oblasti zpravidla dochází k poklesu životní úrovně, v oblasti mezilidských vztahů ke snížení sociálních kontaktů. Tyto a další faktory bývají z hlediska sociálního vyloučení těchto osob tak ka rizikové. Průběh bio-psycho-sociálních změn spojených se stárnutím je sice zcela individuální, ale způsob zvládání změn z jednoho stavu do jiného, kterým může být nap . změna z harmonického stavu zdraví do méně p íjemného stavu způsobeného i krátkou nemocí, je závislý nejen na aktuální životní situaci a celkovém životním kontextu, ale také na intenzitě obav a strachů, které jsou s určitou změnou spojeny. Ne všichni vědí, že způsob myšlení daného jedince je něco, co podmiňuje nejen jeho aktuální psychický i fyzický stav, ale i budoucí potenciál celé jeho osobnosti. Obavy lidí ze stá í jsou mnohdy zap íčiněny spíše mediálními okolnostmi, než jejich stávajícím stavem. Stá í není špatná část života, je to část života, která by měla být jeho naplněním v tom smyslu, že lidé mnoho ještě mohou vykonat, ale již nemusejí. Problémem však může být zdravotní stav. Jestliže se lidé dožívají vysokého věku, je pravděpodobné, že ve vysokém věku se zdravotní stav zhorší.

3.1.1 Obavy senior spojené se stá ím Témě t i čtvrtiny seniorů mají v seniorském věku obavy zejména o vážné zdravotní obtíže a ztrátu soběstačnosti. Nedostatku finančních prost edků se obává každý šestý dotázaný (16 %), samoty a osamělosti každý čtrnáctý (7 %) a jiné obavy, zejména starost o děti a vnoučata, vyjad oval každý sedmnáctý dotázaný (6 %). Graf 3.1 Obavy senior

70,7 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0

15,9

Nedostatku pe ěz, hudo

7,3 Váž ý h zdravot í h potíží vedou í h k aprosté eso ěstač osti

Samoty a osa ělosti

6,1 Ji é o děti, v oučata

90 / 234

Sociodemografické podmíněnosti Obavy ze stá í jsou podmíněny pohlavím, věkem, ekonomickou aktivitou i rodinným stavem. Pohlaví -

Ženy se častěji obávají samoty a osamělosti.

-

Muži se častěji obávají nedostatku peněz, chudoby a vážných zdravotních potíží.

Věk -

Osoby ve věkové skupině 65-74 let se obávají nedostatku peněz, chudoby. Starší věková skupina se častěji obává vážných zdravotních obtíží.

-

Obavy ze ztráty soběstačnosti jsou nejčastější obavou seniorů ve věkové skupině nad 75 let.

Vzdělání -

Osoby s maturitou a vysokoškolským vzděláním se více obávají samoty a osamělosti než ostatní vzdělanostní skupiny.

-

Nejčastěji se obavy ze ztráty soběstačnosti vyskytují u osob, které jsou vyučené.


U důchodců mající stálý p ivýdělek jsou celkově nejčastější obavy ze ztráty soběstačnosti. Je logické, že se ztrátou soběstačnosti by o možnost p ivýdělku p išli.

Rodinný stav -

Osoby ženaté a vdané se častěji obávají vážných zdravotních potíží vedoucích k naprosté nesoběstačnosti.

-

Osoby rozvedené se obávají samoty a osamělosti více než ostatní skupiny.

-

Všechny osoby žijící jako nesezdané páry se obávají vážných zdravotních potíží vedoucích k naprosté nesoběstačnosti.

91 / 234

Graf 3.2 Obavy senior spojené se stá ím dle sociodemografických charakteristik

Pohlaví 18% už 14% že a Věk 55-64 let 11% 26% 65 – 74 let 10% a ví e let Nejv šší doko če é vzdělá í )áklad í ez v uče í,… 19% V uče a ez aturit 5% 19% Maturita 33% V šší od or á škola 16% V soká škola

73% 69%

5%3% 9% 8%

74% 59% 80%

6% 9% 7% 7% 10%

76%

5% 15% 11%5%

80% 65%

Eko o i ká aktivita 16% Aktiv í, za ěst á 60% Neza ěst a ý, e á … Dů hod a stálý přivýdělek Dů hod a o čas ý… 20% 16% Dů hod Rodi ý stav 33% Svo od ý Nesezda ý pár 14% Že atý/vda á 20% Rozvede ý/rozvede á 21% Vdovec/vdova 0%

67% 69% 64% 100% 60% 72% 33% 100% 75% 60% 64% 50%

16% 7% 13% 40% 20% 7%5%

Nedostatku pe ěz, chudoby

Váž ý h zdravot í h potíží vedou í h k aprosté eso ěstač osti Sa ot a osa ělosti

Ji é

33% 7%5% 20% 7% 7% 100%

Profily druhů obav, které jsou spojeny se stářím Obavy z vážných zdravotních problémů vedoucích k nesoběstačnosti mají

-

častěji muži než ženy

-

lidé ve věku od 75 let výše

-

ekonomicky neaktivní

-

osoby žijící v párech (sezdaní i nesezdaní)

-


-

osoby ve věku 65-74 let

-

důchodci s občasným p ivýdělkem

Obavy z osamělosti a samoty zdůrazňují

92 / 234

-

častěji ženy než muži

-

častěji rozvedení

-

lidé starší 75 let

-

důchodci s občasným p ivýdělkem

-

častěji osoby s vysokoškolským vzděláním.

3.1.2 Komparace dat 2011 / 2014 Porovnání základních dat v t íletém odstupu ukazuje, že obavy seniorů spojené se stá ím se změnily. Došlo k nárůstu obav seniorů a osob starších 55 let o vážné zdravotní potíže, zejména o ztrátu soběstačnosti, a to o 11 %. Co se týče ostatních druhů obav, o jedno procento se snížily obavy z nedostatku peněz. Obavy ze samoty a osamělosti se snížily témě o 16 %. Jiné druhy obav v roce 2011 sledovány nebyly.

Graf 3.3 Obavy senior spojené se stá ím 2011/2014 (%)

80 70 60 50 40 30 20 10 0

71 60

17

23

16

2011 7


Váž ý h zdravot í h potíží vedou í h k aprosté eso ěstač osti


6

2014

Ji é o děti, v oučata

3.2. Problémy senior , podpora Biologické a fyziologické pot eby jsou, jako základní lidské pot eby, spojeny s celkovým zdravotním stavem člověka. Od pot eb spojených se zdravím se budou odvíjet jednak pot eby, které mohou zdravotní stav či fyzické pohodlí člověka zlepšit, dále také pot eby spojené s jeho celkovým životním zamě ením a hodnotami, které (vědomě či nevědomě) jeho životní zamě ení určují, a také s pot ebami spojenými s problémy, které nedávno ešil či eší.

93 / 234

3.2.1 Zdravotní stav Každý druhý senior a osoba starší 55 let vnímá svůj aktuální zdravotní stav celkově jako velmi dobrý nebo dobrý (57 %), z nich 16 % jako velmi dobrý. Malý podíl respondentů (1 %) uvedl svůj zdravotní stav jako výtečný. Čtvrtina seniorů vnímá svůj zdravotní stav jako spíše horší a necelá pětina (1Ř %) jako špatný.

Graf 3.4 Vnímání současného zdravotního stavu

0,9 17,8

výteč é

15,9

vel i do ré 24,3 41,1

do ré spíše horší špat é

Sociodemografické podmíněnosti Vnímání současného zdravotního stavu je podmíněno pohlavím, věkem, p íjmovou situací, vzděláním, ekonomickou aktivitou a velikostí místa bydliště. Pohlaví -

Muži častěji vnímají svůj zdravotní stav jako spíš horší nebo špatný.

Věk -

Mladší věkové skupiny častěji vnímají svůj zdravotní stav jako velmi dobrý. Dokonce malý podíl osob ve věku 55-64 let svůj zdravotní stav považují za výtečný.

-

Více než polovina osob ve všech věkových kategoriích vnímá svůj zdravotní stav jako spíše dobrý nebo dobrý.

-

Ve věkové skupině osob starších 75 let se jedná o témě každého druhého seniora, který vnímá svůj zdravotní stav jako dobrý.

-

S rostoucím věkem je zdravotní stav vnímán u minimálně desetiny osob ve všech věkových skupinách jako spíše horší nebo špatný. S rostoucím věkem respondentů se podíl odpovědí spíše horší nebo špatný zvyšoval.

P íjem -

Více než t i čtvrtiny osob s p íjmem nad 15 tis. Kč považují svůj zdravotní stav za velmi dobrý nebo dobrý, p ičemž pětina osob považuje svůj zdravotní stav za velmi dobrý.

-

Čím je p íjem osob nižší, tím častěji je jejich zdravotní stav považován za špatný.

Vzdělání -

Osoby s vyšším než základním vzděláním vnímají svůj zdravotní stav jako velmi dobrý nebo dobrý, a to minimálně polovinou respondentů v každé vzdělanostní skupině.

-

Více než t etina vysokoškoláků vnímá svůj zdravotní stav jako velmi dobrý.

94 / 234


Více než t i čtvrtiny ekonomicky aktivních považují svůj zdravotní stav za velmi dobrý nebo dobrý.

-

Témě polovina důchodců považuje svůj zdravotní stav za velmi dobrý nebo dobrý.


Čím je menší obec, v níž dotázaný žije, tím častěji je jeho zdravotní stav vnímán jako velmi dobrý.

-

Malý podíl obyvatel obcí do 5 tis. obyvatel (2 %) vnímá svůj zdravotní stav jako výtečný.

95 / 234

Graf 3.5 Vnímání současného zdravotního stavu a sociodemografické charakteristiky

Pohlaví 2% už 16% 38% 25% 19% že a 16% 43% 24% 17% Věk 2% 55-64 let 22% 35% 28% 13% 65 – 74 let 14% 44% 25% 17% a ví e let 8% 48% 16% 28% Nejv šší doko če é vzdělá í )áklad í ez v uče í, případ ě… 19% 27% 44% 10% V uče a ez aturit 3% 16% 41% 22% 19% Maturita 12% 47% 22% 18% V šší od or á škola 50% 25% 25% V soká škola 38% 26% 12% 24% Eko o i ká_aktivita Aktiv í, za ěst á 40% 48% 12% Neza ěst a ý, e á dů hod 60% 40% Dů hod a stálý přivýdělek 33% 33% 33% Dů hod a o čas ý přivýdělek 67% 33% 1% Dů hod 11% 38% 26% 24% Rodi ý_stav Svo od ý 75% 25% Nesezda ý pár1% 100% Že atý/vda á 17% 44% 22% 17% Rozvede ý/rozvede á 50% 17% 33% Vdovec/vdova 12% 24% 41% 24% Příje do tis. Kč 10% 20% 10% 30% 30% 8 – tis. Kč 5% 45% 30% 21% 10 – tis. Kč 39% 20% 24% 17% tis. a ví e Kč 56% 22% 11% 11% Velikost ísta dliště 2% do 5000 obyvatel 21% 41% 20% 16% 5 000-20 000 obyvatel 13% 35% 30% 22% a ví e o vatel 7% 46% 29% 18% 0%

3.2.2

20%

40%

60%

80%

výteč é vel i do ré do ré spíše horší špat é

100%

ešené problémy v posledním roce

Pokud se osoby starší 55 let ohlédli za letošním rokem, jako největší problém, který byli nuceni ešit, uváděli zdravotní problémy, jednalo se o více než polovinu respondentů (55,1 %). Další výrazná skupina dotázaných, celá čtvrtina (25,2 %), uváděla, že žádné velké problémy ne ešila. Z ostatních problémů každý šestnáctý zmínil problémy rodinné (6 %), z dalších se jednalo o problémy pracovní (4 %), bydlení (5 %), finanční (4 %) a jiné, blíže nespecifikované problémy (2 %).

96 / 234

Graf 3.6 ešené problémy v posledním roce (%)

4,7

žád é pro lé

3,7 1,9

rodi

25,2 55,1

é pro lé

pra ov í pro lé 5,6 3,7

zdraví dle í fi a č í pro lé Ji é

Sociodemografické podmíněnosti Deklarace ešených problémů v posledním roce je podmíněna pohlavím, věkem, ekonomickou aktivitou, ale i p íjmovou situací domácnosti nebo rodinným stavem. Pohlaví

-

Ženy častěji než muži uvádějí, že v posledním roce žádné problémy neměly.

-

Co se týče zdravotního stavu, ženy uvádějí častější problémy než muži.

-

Muži uvádějí v malém podílu i finanční problémy, ženy nikoliv.

Věk

-

Největší podíl zdravotních problémů (dvě t etiny) v posledním roce náležel osobám ve věku 65-74 let.

-

Nejmenší podíl zdravotních problémů v posledním roce náležel věkové skupině 55-64 let.


-

Největší podíl zdravotních problémů v posledním roce uváděly osoby s důchodem a stálým p ivýdělkem.

-

Osoby s důchodem a stálým p ivýdělkem uváděly největší podíl rodinných problémů.

-

T i čtvrtiny ze skupiny svobodných neměly v posledním roce žádné problémy.

Rodinný stav

-

Témě dvě t etiny nesezdaných osob neměly v posledním roce žádné problémy, zbylá t etina nesezdaných uvedla rodinné problémy.

-

Více než t i čtvrtiny ovdovělých uváděly zdravotní problémy.


-

Co se týče velikosti místa bydliště, větší podíl zdravotních problémů v posledním roce náležel osobám, které bydlí ve velkých lokalitách (20 tisíc a více obyvatel).

97 / 234

Graf 3.7 Problémy ešené v posledním roce dle sociodemografických charakterist

Pohlaví už

24%

8%2%

že a

26%

4%5%

53%

4%

57%

5%

Věk 55-64 let

28%

65 – 74 let

7% 9%

19%

a ví e let

46%

6%

4%

67%

28%

4%

3%

56%

8%

Nejv šší doko če é vzdělá í )áklad í ez v uče í, případ ě… V uče a

ez

16%

aturit

10% 6% 32%

Maturita

60%

3%

26%

4%

59%

9% 5%

6%

47%


5%

100%

V soká škola

26%

2%

rodi é pro lé

60%

Eko o i ká_aktivita Aktiv í, za ěst á Neza ěst a ý, e á

38%

14%

dů hod

16%

22%

60%


67%

33%

Dů hod

22%

5%

40%

33%


3%

50%

17%

65%

4%

Svo od ý

75%

zdraví

24%


dle í

25%

63%

Že atý/vda á

38%

6% 5%

53%

33%

5%

50%

12%

82%

6%


tis. Kč

10 –

tis. Kč

30% 15%

10% 10%

8%

22%

2%

fi a č í pro lé Ji é

50%

60%

34%

tis. a ví e Kč ísta

pra ov í pro lé

ý_stav

Nesezda ý pár

Velikost

žád é pro lé

9% 54%

11% 11%

2%

50%

6%

dliště

do 5000 obyvatel

36%

5 000-20 000 obyvatel

9% 9% 4%

a ví e o vatel

18% 0%

4%5% 52%

7% 20%

48%

4% 13%

71% 40%

60%

80%

100%

3.2.3 Komparace dat 2011 / 2014 Porovnání základních dat v t íletém odstupu ukazuje, že problémy ešené občany se v posledním roce výrazně změnily.

98 / 234

Zvýšily se zdravotní problémy osob (o 6 %). Na druhé straně se zvýšil podíl těch, kte í deklarovali, že neměli v uplynulém roce žádné problémy. Pracovní problémy seniorů poklesly o 6 %, finanční poklesly o 10 %.

Graf 3.8 Problémy ešené v posledním roce 2011/2014 (%)

55

60 49 50 40

25

30 20

2011

13 6 6

10

6 5

2014

14

10 4

4

2 2

0 zdraví

žád é pro lé

rodi é pro lé

dle í

pra ov í fi a č í pro lé pro lé

Ji é

3.3 Pomoc ve složité životní situaci Jestliže by se dotázaní dostali do složité životní situace či do nějakého problému a pot ebovali by poradit, většinou by věděli, na koho by se mohli obrátit o pomoc. Více než dvě pětiny dotázaných (43,ř %) toto rozhodně ví a méně něž t etina spíše ví (31,Ř %). Ale vyskytl se i malý podíl těch, kte í s určitostí nevědí a malý podíl těch, kte í uvedli, že spíše neví. Necelé procento dotázaných uvedlo, že rozhodně neví, na koho by se v p ípadě pot eby mohlo obrátit. Graf 3.9 Možnost obrátit se o pomoc (%, N=535)

1 12

11

Rozhod ě a o 44

Spíše a o Jak kdy

32

Spíše eví Rozhod ě eví

99 / 234

Sociodemografické podmíněnosti Postoj ke složitým životním situacím je podmíněn pohlavím, věkem, vzděláním a velikostí místa bydliště. Pohlaví -

Muži častěji rozhodně nebo spíše vědí, na koho by se mohli obrátit v p ípadě pot eby o pomoc. Každý sedmý muž však spíše neví, každá sedmá žena váhá s odpovědí, někdy ví, někdy neví.

Věk -

Osoby ve věku nad 75 let rozhodně nebo spíše vědí, na koho by se mohly v p ípadě pot eby obrátit o pomoc.

-

Každá šestá osoba ve věkové skupině 65-74 let spíše neví, na koho by se mohla obrátit.

Vzdělání -

Každá šestá osoba s maturitou spíše neví, na koho by se mohla v p ípadě pot eby obrátit o pomoc.


V malých a st edně velkých obcích a městech každý osmý spíše neví, na koho by se mohl v p ípadě pot eby obrátit.

100 / 234

Graf 3.10 Možnost obrátit se o pomoc a sociodemografické charakteristiky

Pohlaví už že a Věk 55-64 let 65 – 74 let a ví e let Nejv šší doko če é vzdělá í )áklad í ez v uče í, případ ě ez… V uče a ez aturit Maturita V šší od or á škola V soká škola Eko o i ká_aktivita Aktiv í, za ěst á Neza ěst a ý, e á dů hod Dů hod a stálý přivýdělek Dů hod a o čas ý přivýdělek Dů hod Rodi ý_stav Svo od ý Nesezda ý pár Že atý/vda á Rozvede ý/rozvede á Vdovec/vdova Příje do tis. Kč 8 – tis. Kč 10 – tis. Kč tis. a ví e Kč Velikost ísta dliště do 5000 obyvatel 5 000-20 000 obyvatel a ví e o vatel 0%

31% 33%

47% 42% 41% 39% 56%

30% 28%

41% 53% 39% 50% 38%

24%

13% 13% 2% 17% 17% 4% 40%

9% 26% 25% 10% 13% 11% 16% 2% 32% 50% 62% 14% 14% 5% 60% 67% 17% 33% 12% 12% 30%

Rozhod ě a o

25% 25% 63% 14% 14% 32% 33% 6% 41%

Rozhod ě eví

31%

36% 40% 33% 50% 46% 50% 38% 40% 67% 53% 30% 46% 59% 39% 22% 43% 44% 46% 20%

8% 13% 2% 14% 12%

40%

60% 24%

10% 15% 15% 2% 5%5% 29% 17% 22%

36% 26% 29%

7% 13% 2% 17% 13% 14% 11%

60%

80%

Spíše a o Jak kdy Spíše eví

100%

3.3.1 Nejčastější osoba pro p ípad pomoci Pokud se senio i a osoby starší 55 let mohou v p ípadě složité sociální situace na někoho spolehnout, ve více než polovině p ípadů (53,3 %) to jsou děti, dále ve více než t etině p ípadů (37,4 %) je to manžel nebo manželka. Zbylý podíl (ř,3 %) se týká pomoci od sourozenců, p íbuzných, p átel či ostatních.

101 / 234

Graf 3.11 Nejčastější osoba pro p ípad pomoci

221

a žel/ka, part er/ka

5 37

děti sourozenec

53

pří uz í ka arádi ostat í

apř. sousedé

Sociodemografické podmíněnosti Volba osoby, na kterou by se respondenti obraceli v situaci, kdy by pot ebovali pomoc, je podmíněna pohlavím, věkem, vzděláním a ekonomickou aktivitou. Pohlaví -

Muži se častěji obracejí na manželky, ženy častěji na děti.

Věk -

Mladší věkové skupiny se častěji obracejí o pomoc na manželské partnery.

-

Čím jsou osoby starší, tím častěji se obracejí o pomoc na děti.

Vzdělání -

Více než t etina osob s nižším vzděláním se obrací na manželského partnera, více než polovina na děti.

-

Čtvrtina vysokoškoláků se obrací na manželské partnery, více než t etina na děti.


Ekonomicky aktivní osoby se častěji obrací na manželské partnery.

-

Důchodci se častěji obracejí na děti.

102 / 234

Graf 3.12 Nejčastější osoba pro p ípad pomoci a sociodemografické charakteristiky

Pohlaví že a 55-64 let a ví e let )áklad í ez v uče í,… Maturita V soká škola

43% 33%

50% 56%

41% 36% 32%

46% 58% 60%

37% 34% 41% 50% 26%

Aktiv í, za ěst á

38%

33% 17% 30%

Dů hod Svo od ý

25%

Že atý/vda á

2% 4%

60% 60% 52% 25% 12%

69% 60%


2% 2%

3%

děti

17% 40% 67% 83% 61%

25% 63% 50%

3%

do tis. Kč 10 – Velikost

ísta

40% 30% 24%

tis. Kč

ostat í

6% 50% 67% 61%

78%

dliště 34% 44%

5 000-20 000 obyvatel 0%

pří uz í ka arádi

38% 46%

77%

%

sourozenec

100% Vdovec/vdova

a žel/ka, partner/ka 39%

50%

2% 17% 4%

52% 50%

100%

3.3.2 Informace o službách pro seniory Pokud senio i a osoby starší 55 let pot ebují informací o službách pro seniory, nejčastěji se s touto žádostí obracejí p ímo na sociálního pracovníka (ve t etině p ípadů) a na osobu blízkou (ve více než čtvrtině p ípadů). Každý sedmý dotázaný se obrací na léka e (15 %). Každý osmý vyhledává informace o sociálních službách prost ednictvím internetu (13,1 %) a každý sedmnáctý se s žádostí obrací na ú edníka, p ípadně neví, na koho by se měl obrátit (necelých 6 %).

103 / 234

Graf 3.13 Informace o službách pro seniory

13,1

5,6

Blízká oso a

28,0

Lékař Úřed ík 15,0

32,7 5,6

So iál í pra ov ík Internet Neví

Sociodemografické podmíněnosti Způsob získávání informací o službách pro seniory je podmíněn pohlavím, věkem, ekonomickou aktivitou, ale i vzděláním. Pohlaví

-

Ženy se častěji obracejí pro informace o službách pro seniory na sociálního pracovníka.

Věk

-

Senio i nad 75 let se nejčastěji obracejí pro informace o službách pro seniory na sociálního pracovníka, na druhém místě na rodinné p íslušníky.

Vzdělání

-

Senio i s nižším vzděláním se obracejí častěji na sociální pracovníky, vysokoškolsky vzdělaní senio i častěji na rodinné p íslušníky.


-

Senio i s p íjmem do Ř tis. Kč se obracejí častěji na sociální pracovníky, s p íjmem nad 10 tis. Kč častěji na rodinné p íslušníky.

104 / 234

Graf 3.14 Získávání informací o službách pro seniory dle sociodemografických charakteristik

Pohlaví už

28%

že a

28%

18% 4%

30%

9% 9%

11% 8%

16%

30% 35%

11%

Věk 55-64 let 65 – 74 let

22%

a ví e let

19% 3%

32%

30%

15%

31%

19% 40%

20% 4%

Nejv šší doko če é vzdělá í )áklad í ez v uče í, případ ě ez… V uče a

ez

24%

aturit

35%

Maturita

23%


25%

V soká škola

33%

16% 11%

13%

34%

12% 6%

10%

34%

18% 5%

12%

50%

25%

12% 12%

38%

26%


38%

dů hod

40%

Dů hod a stálý přivýdělek Dů hod a o čas ý přivýdělek

Lékař

67%

17%

17%

Blízká oso a

26%

60%

33%

Dů hod Rodi

14%

5% 17%

26%

Úřed ík

33%

17%

40%

16%1%

So iál í pra ov ík

11%

Internet

ý_stav

Svo od ý

Neví

75%

25%

Nesezda ý pár

100%

Že atý/vda á

30%


33%

Vdovec/vdova

23%

15% 8%

17% 50%

17% 65%

18% 12%

6%

Příje do tis. Kč

Velikost

40%

20% 10%

30%

8–

tis. Kč

10 –

tis. Kč

34%

12%

tis. a ví e Kč

33%

11% 17%

17%

22%

18% 5%

32%

13%

ísta

21%

23%

33%

9%

6%

39%

12%

dliště

do 5000 obyvatel

29%

5 000-20 000 obyvatel

22%

a ví e o vatel

13% 9%

32% 0%

20%

39%

11%4%

29%

40%

60%

9% 18% 80%

100%

105 / 234

3.4. Postoj k placeným službám Některé z problémů, s nimiž se senio i potýkají, se dají ešit využitím různých služeb, které jsou pro ně poskytované. Nemusí se však jednat jen o služby zamě ené na podporu zdraví, ale i o služby péče o byt, domácnost, stravování, nakupování, vy izování různých záležitostí apod. Cílem služeb je zabezpečit starším osobám pokud možno vysoký standard a kvalitu života. To se neobejde bez financí. Protože je pot ebné získávat peníze z více zdrojů, tedy i p ímo od uživatelů, je důležité vědět, zda by byli senio i ochotni za služby i zaplatit. Občané Kraje Vysočina starší 55 let se vyjad ovali k možnému placení různých služeb pro seniory prost ednictvím výběru jednoho ze t í výroků, který jim byl nabídnut, a který měl vyjad ovat jejich ztotožnění se s tímto výrokem.18 U každého výroku je v závorce uveden zkrácený název, který slouží jako symbolické jméno zastupující daný názor. Prost ednictvím zkrácených názvů jsou porovnána zjištění z aktuálního výzkumu s výzkumem v roce 2011. Jednalo se o možnosti: 1. „Pokud usoudím, že nabízená služba skutečně zkvalitní mé stá í, jsem ochoten si za ni také zaplatit, i když se bude jednat o nadstandard.“ (Nadstandard) 2. „Nevadilo by mi p iplatit si na nějakou službu, ale pouze v minimálně nutné mí e, žádný luxus nemám zapot ebí.“ (Nutná míra) 3. „Zbytečně neutrácím, peníze bych za takové služby vydal pouze v opravdu akutním p ípadě.“ (Akutní p ípad)

Graf 3.15 Postoj k placení služeb

Nevadilo i připlatit si a ějakou služ u, ale pouze v i i ál ě ut é íře adsta dard

12,1 53,3

34,6

Nevadilo i připlatit si a ějakou služ u, ale pouze v i i ál ě ut é íře ut á íra ) teč ě eutrá í akut í případ

Každý osmý senior (12 %) vyjad uje ochotu platit za takové služby, které opravdu p ispějí ke zkvalitnění jeho života, i kdyby se jednalo o nadstandard. T etina osob starších 55 let je ochotna p iplatit jen v nutném p ípadě (34,6 %), tedy v rámci obvyklého standardu.

18

Obdobný dotaz byl položen ve výzkumu realizovaném společností DEMA, a.s. v roce 2011.

106 / 234

Více než polovina seniorů a osob starších 55 let (53,3 %) zastává názor, že není t eba zbytečně utrácet. Jedná se o ochotu p iplatit za služby pouze v akutním p ípadě, tedy když nelze najít jiné ešení anebo je to naléhavě nutné. Sociodemografické podmíněnosti Deklarace ešených problémů v posledním roce je podmíněna pohlavím, věkem, ekonomickou aktivitou, ale i p íjmovou situací domácnosti, nebo rodinným stavem. Pohlaví

-

Ženy častěji než muži uvádějí, že by byly ochotny p iplácet jen v nutné mí e.

-

Co se týče nadstandardu, častěji jsou ochotni p iplácet muži.

Věk

-

Témě dvě t etiny osob ve věku 55 – 64 let deklarují ochotu p iplatit jen v akutním p ípadě, obdobně se vyjad uje i více než polovina osob ve věku nad 75 let.


-

Osoby s důchodem a stálým p ivýdělkem jsou ochotny p iplácet jen v nutné mí e.

P íjem

-

Témě polovina osob s p íjmem 10-15 tisíc Kč deklaruje ochotu p iplatit v nutné mí e.

Rodinný stav

-

Více než polovina rozvedených a ovdovělých preferuje p iplatit za služby zejména v akutním p ípadě.

-

Čtvrtina svobodných je ochotna p iplácet jak za nadstandard, tak i v situaci nutné míry.


-

Co se týče velikosti místa bydliště, ochotu p iplácet za nadstandard deklaruje každý sedmý z obcí do 5 tisíc obyvatel, rovněž z měst nad 20 tisíc obyvatel.

107 / 234

Graf 3.16 Postoj k placení služeb dle sociodemografických charakteristik

Pohlaví už že a

16%

29%

9%

39%

55% 52%

Věk 55-64 let

13%

65 – 74 let

14%

24%

63% 47%

a ví e let 8%

39%

36%

56%

36%

57%

Nejv šší doko če é vzdělá í )áklad í ez v uče í, případ ě ez… 7% V uče a

ez

aturit

11%

43%

46%

Maturita 8% 22%

70%


75%

V soká škola

24%

25% 74%

2%


19%

24%

57%

dů hod

100%


100%

Dů hod a o čas ý přivýdělek Dů hod Rodi

nadstandard

50% 12%

ut á

50%

38%

íra

akut í případ

50%

ý_stav

Svo od ý

25%

25%


50%

100% 14%


35%

33%

Vdovec/vdova 6%

51% 67%

41%

53%

Příje do tis. Kč 8– 10 –

40%

tis. Kč 6% 21% tis. Kč

ísta

73%

17%


60%

49%

22%

34%

28%

50%

dliště

do 5000 obyvatel

14%

5 000-20 000 obyvatel 4% a ví e o vatel

14% 0%

34%

52%

44%

52%

29% 20%

57% 40%

60%

80%

100%

108 / 234

Profily osob vzhledem k postoji k placení služeb Ochotu platit za kvalitní služby, i nadstandardní, deklarují (nadstandard): -


-

nejčastěji lidé ve věku 65 - 74 let (každý sedmý)

-

častěji vysokoškoláci, a to čtvrtina z nich

-

častěji ekonomicky aktivní

-

čím je finanční situace domácnosti p íznivější, tím je postoj k platbě za služby vyšší. Jedná se o více než pětinu z osob s p íjmem nad 15 tisíc Kč

-

mírně častěji sezdaní než rozvedení a ovdovělí, nejčastěji svobodní

S p iplácením, ale jen v minimu a běžném standardu, souhlasí (nutná míra): -


-

nejčastěji lidé ve věku 65 - 74 let (každý druhý)

-

častěji osoby s vyšším vzděláním

-

častěji ekonomicky aktivní

-

častěji s p íjmem 10-15 tisíc Kč

-

nejčastěji bydlící ve st edně velkých městech

Proti p iplácení, s výjimkou akutního p ípadu, se staví (akutní p ípad): -


-

častěji osoby ve věkovém rozmezí senio i starší 55-64 let

-

častěji rozvedení

3.4.1 Komparace dat 2011 / 2014 Porovnání základních dat v t íletém odstupu ukazuje, že pohled občanů se výrazně změnil. Ve srovnání s rokem 2011 o 5 % poklesla ochota platit za takové služby, které opravdu p ispějí ke zkvalitnění života seniorů, i kdyby se jednalo o nadstandard. Ve srovnání s rokem 2011 o 16 % poklesla ochota platit v nutné mí e, tedy v rámci obvyklého standardu. Zvýšil se podíl těch, kte í by p iplatili za služby pouze v akutním p ípadě, tedy když nelze najít jiné ešení anebo je to naléhavě nutné, a to o celou pětinu (21 %). Graf 3.17 Postoj k placení služeb 2011/2014 (%)

53

51

60

35 40 17 20

32

12

2011 2014

0 nadstandard

ut á

íra

akut í případ

109 / 234

3.5 Využívání sociálních služeb Na dotaz, zda osoby starší 55 let již využívaly nebo i využívají sociální služby, témě dvě t etiny dotázaných (62 %) uvedly, že sociální služby dosud nevyužívají ani osobně, ani zprost edkovaně, tedy nikdo z okruhu jejich blízkých osob. Pětina dotázaných (21 %) sociální služby sice nevyužívá, ale zná je zprost edkovaně od p átel, známých či blízkých, kte í je užívají nebo užívali. Necelá pětina dotázaných (1Ř %) sociální služby již využívá. Graf 3.18 Postoj k využívání sociálních služeb

Oso

17,8 20,6 61,7

í v užívá í

)prostředkova é i for a e o v užívá í Nev užívá í služ

Sociodemografické podmíněnosti Deklarace základního p ístupu k využívání sociálních služeb je podmíněna pohlavím, věkem, ekonomickou aktivitou, p íjmovou situací, rodinným stavem a velikostí místa bydliště. Pohlaví

-

Necelá čtvrtina žen (22 %) sociální služby osobně využívá a obdobný podíl má zprost edkované informace o sociálních službách (23 %).

-

Sociální služby osobně využívá každý osmý muž.

Věk

-

Využívání sociálních služeb s věkem roste.

-

Témě čtvrtina osob ve věku nad 75 let sociální služby již využívá.


-

Sociální služby využívají pouze osoby v důchodu a osoby s důchodem a občasným p ivýdělkem.

P íjem

-

S rostoucím p íjmem využívání sociálních služeb klesá.

-

Témě t etina osob s p íjmem do 8 tisíc Kč využívá sociální služby.

Rodinný stav

-

Sociální služby využívá více než t etina ovdovělých, rovněž t etina rozvedených.


110 / 234

-

Co se týče velikosti místa bydliště, sociální služby již využívají obyvatelé st edně velkých obcí a měst (5 – 20 tisíc obyvatel). Graf 3.19 Postoj k využívání sociálních služeb dle sociodemografických charakteristik

už

12% 18% 22% 23%

70% 55%

13% 22% 19% 19% 24% 20%

65% 61% 56%

Věk 65 – 74 let Nejv šší doko če é vzdělá í V uče a

ez

17% 27% 22% 19% 15% 16% 25% 38% 24%

aturit


56% 59% 69% 75% 38%

Oso

Eko o i ká_aktivita 33%

67% 100% 100% 83% 57%

Neza ěst a ý, e á … Dů hod a o čas ý přivýdělek Rodi

17% 24%

20%

)prostředkova é informace o v užívá í

ý_stav

Nesezda ý pár Rozvede ý/rozvede á

25% 38% 14% 22% 33% 35%

18%

í v užívá í

75% 63% 64% 67% 47%

Nev užívá í služ

Příje 8–

30% 20% 24% 8% 32% 20% 22%

tis. Kč

tis. a ví e Kč do 5000 obyvatel

50% 69% 49% 78%

11%

23% 30% 17% 21% 18%

a ví e o vatel 0%

66% 52% 61% 50%

100%

3.5.1 Zájem o využití specifických služeb pro seniory Různé možnosti stravování, nap . rozvoz jídla nebo stravování v jídelnách, jsou v současnosti využívány nejčastěji, a to každou jedenáctou osobou. Pečovatelskou službu využívá každá dvanáctá osoba, ošet ovatelskou službu každá t icátá t etí osoba a denní stacioná pouze každá padesátá osoba. Občané Vysočiny starší 55 let však o výše uvedené služby mají zájem. Více než polovina má zájem o stravování, témě polovina má zájem o pečovatelskou a ošet ovatelskou službu.

111 / 234

Dvě pětiny dotázaných mají zájem o využití dotázaných o denní stacioná e.

domovů pro seniory a témě čtvrtina

Graf 3.20 Postoj k využívání specifických služeb pro seniory

Stravová í rozvoz jídla e o stravová í v jídel á h

9

Pečovatelská služ a

8

41

51

44

49

. Již v užívá, %

Ošetřovatelská služ a

50

48

3

. Má záje , % . Ne á záje , %

Domov pro seniory De

í sta io ář

61

39

2 0%

75

23 20%

40%

60%

80%

100%

Tabulka 3.1 Postoj k využívání služeb (absolutní údaje)

1. Již využívá (absolutní počet) Domov pro seniory

2. Má zájem (absolutní počet) 210

3. Nemá zájem (absolutní počet) 325

Denní stacioná

10

125

400


40

260

235

Ošet ovatelská služba

15

255

265

Stravování (rozvoz jídla nebo stravování v jídelnách)

45

270

215

1. Již využívá, %

2. Má zájem, %

3. Nemá zájem, %

39,3

60,7

Tabulka 3.2 Postoj k využívání služeb (%)

Domov pro seniory Denní stacioná

1,9

23,4

74,8


7,5

48,6

43,9

Ošet ovatelská služba

2,8

47,7

49,5

Stravování (rozvoz jídla nebo stravování v jídelnách)

8,5

50,9

40,6

112 / 234

Domov pro seniory 

Zájemci

Zájem využívat služby domova pro seniory deklarují častěji ženy než muži. Jedná se o všechny věkové skupiny, také o osoby s p íjmem v nižších platových kategoriích. 

Odmítající

Nezájem zaznívá častěji z ad mužů než žen. Co se týče věkových skupin, čím jsou senio i p íslušníky mladších věkových kategorií, tím častěji zájem o domovy seniorů nemají. Čím je domácnost občana lépe finančně situovaná, tím je odmítání z etelnější. Ve srovnání s rokem 2011 má v současnosti zájem o domov pro seniory každý t etí dotázaný (39 %), došlo ke zvýšení o 30 %. Odmítajících jsou necelé dvě t etiny.

Tabulka 3.3 Domov pro seniory

Pohlaví

Věk

P íjem

zájemci

odmítající

muž

37,5%

62,5%

žena

40,7%

59,3%

55-64 let

28,3%

71,7%

65 – 74 let

44,4%

55,6%

75 a více let

52,0%

48,0%

do 8 tisíc Kč

40,0%

60,0%

8 – 10 tisíc Kč

47,6%

52,4%

10 – 15 tisíc Kč

31,7%

68,3%

15 tisíc a více Kč

38,9%

61,1%

Denní stacionář 

Uživatelé Denní stacioná využívají nepatrně častěji muži než ženy, nejčastěji senio i starší 75 let.



Zájemci

Zájem využívat ošet ovatelské služby mají častěji ženy než muži. Co se týče věku, čím je věk seniora vyšší a finanční situace jeho domácnosti horší, tím je zájem větší. 

Odmítající

Nezájem uvádějí častěji muži než ženy. Čím je věk seniorů nižší a jejich domácnost lépe finančně situovaná, tím je odmítání z etelnější.

113 / 234

Tabulka 3.4 Denní stacioná

Pohlaví

Věk

uživatelé

zájemci

odmítající

muž

2,1%

20,4%

77,5%

žena

1,7%

25,8%

72,5%

19,6%

80,4%

55-64 let

P íjem

65 – 74 let

2,8%

25,0%

72,2%

75 a více let

4,0%

28,0%

68,0%

do Ř tisíc Kč

10,0%

90,0%

8 – 10 tisíc Kč

28,6%

71,4%

24,4%

70,7%

16,7%

83,3%


4,9%


Ošetřovatelská služba 

Uživatelé

Ošet ovatelské služby využívají ženy i muži stejně často, nejčastěji senio i starší 65 let z nižších p íjmových kategorií. 

Zájemci

Zájem využívat ošet ovatelské služby mají častěji ženy než muži. Čím je věk seniora vyšší, tím je viditelnější i jeho vyšší zájem. Zájem uvádí více než dvě pětiny občanů starších 75 let. 

Odmítající

Nezájem deklarují častěji muži než ženy. Čím je věk seniorů nižší, tím je odmítání z etelnější. Ve srovnání s rokem 2011 má v současnosti zájem o domov pro seniory každý t etí dotázaný (3ř %), došlo ke zvýšení o 30 %. Tabulka 3.5 Ošet ovatelská služba

Pohlaví

Věk

uživatelé

zájemci

odmítající

muž

2,9%

42,5%

54,6%

žena

2,7%

51,9%

45,4%

43,5%

56,5%

44,4%

47,2%

60,0%

40,0%

55-64 let 65 – 74 let 75 a více let

8,3%

114 / 234

uživatelé

P íjem

do Ř tisíc Kč

zájemci

odmítající

40,0%

60,0%

8 – 10 tisíc Kč

3,0%

58,3%

38,7%


4,9%

39,0%

56,1%

50,0%

50,0%


Pečovatelská služba 

Uživatelé

Pečovatelské služby využívají ženy i muži stejně často, nejčastěji senio i starší 65 let z nižších p íjmových kategorií. 

Zájemci

Zájem využívat ošet ovatelské služby mají častěji ženy než muži. Zájem o pečovatelskou službu je p ibližně u všech věkových skupin obdobný. Jedná se o témě polovinu dotázaných. Vyšší p íjmové skupiny mají zájem o pečovatelské služby poněkud nižší. 

Odmítající

Nezájem deklarují častěji muži než ženy. Čím je věk seniorů nižší, tím je odmítání z etelnější.

Tabulka 3.6 Pečovatelská služba

Pohlaví

Věk

P íjem

uživatelé

zájemci

odmítající

muž

7,5%

42,9%

49,6%

žena

7,5%

53,2%

39,3%

47,8%

52,2%

55-64 let 65 – 74 let

8,3%

50,0%

41,7%

75 a více let

20,0%

48,0%

32,0%

do Ř tisíc Kč

10,0%

50,0%

40,0%

8 – 10 tisíc Kč

11,9%

52,4%

35,7%


7,3%

46,3%

46,3%

44,4%

55,6%


115 / 234

Stravování 

Uživatelé

Rozvoz jídla nebo možnost stravování v jídelnách využívají častěji ženy než muži. Čím je jejich věk vyšší, tím častěji je tato forma zajištění stravování využívána. 

Zájemci

Zájem využívat služby stravování mají častěji muži než ženy. Rovněž se dá íci, že čím je věk seniora vyšší, tím je jeho zájem častější. 

Odmítající

Nezájem uvádějí častěji muži než ženy. Čím je věk seniorů nižší, tím je odmítání z etelnější.

Tabulka 3.7 Stravování

Pohlaví

Věk

P íjem

uživatelé

zájemci

odmítající

muž

4,7%

52,8%

42,6%

žena

11,5%

49,5%

39,0%

55-64 let

6,7%

48,9%

44,4%

65 – 74 let

8,3%

52,8%

38,9%

75 a více let

12,0%

52,0%

36,0%

do Ř tisíc Kč

10,0%

40,0%

50,0%

8 – 10 tisíc Kč

14,9%

52,4%

32,7%


7,5%

50,0%

42,5%

55,6%

44,4%


3.6 Chybějící služby Dotazovaní byli požádáni, aby uvedli, jaké služby podle jejich názoru v oblasti, kde žijí, chybí, a byli by proto rádi, kdyby byly zavedeny. Jednotlivé odpovědi byly zapsány a následně analyzovány samostatně jako textové údaje. Více než polovina dotázaných (55 %) uvedla, že problematiku služeb nezná, dosud je nepot ebovala. Více než t etina dotázaných naopak odpovídala a uváděla konkrétní požadavky, p ičemž uváděli i více možností. Necelá desetina dotázaných explicitně formulovala, že jim nic nechybí, že je pro ně vše dostupné.

116 / 234

Graf 3.21 Postoj k dotazu na chybějící služby

8,4 eví, epotře oval/a

36,4

55,1

odpověděl/a i

e h í

K vyžadovaným službám se vyjadřovali

-

obdobně muži i ženy

-

občané ve věku 65-75 let častěji než ostatní

-

občané častěji z p íjmové skupiny 10-15 tisíc Kč

-

obyvatelé st edně velkých měst (5-20 000 obyvatel) častěji

Tabulka 3.8 Postoj k dotazu na chybějící služby a sociodemografické charakteristiky

Chybějící služby celkově

neví, nepot eboval/a

odpověděl/a

nic nechybí

muž

56,1%

36,6%

7,3%

žena

54,5%

36,4%

9,1%

55-64 let

59,4%

31,3%

9,4%

65 – 74 let

48,1%

48,1%

3,7%

75 a více let

57,4%

31,9%

10,6%

do Ř tis. Kč

60,0%

30,0%

10,0%

8 – 10 tis. Kč

51,5%

36,4%

12,1%

10 – 15 tis. Kč

53,7%

39,0%

7,3%

15 tis. a více Kč

55,6%

38,9%

5,6%

do 2 000 obyvatel

46,7%

33,3%

20,0%

2 000 – 5 000 obyv.

83,3%

16,7%

5 000 – 20 000 obyv.

35,0%

60,0%

5,0%

20 000 a více obyv.

60,6%

31,8%

7,6%

Pohlaví

Věk

P íjem


117 / 234

3.6.1 Konkretizace vyžadovaných služeb Vyžadované služby se týkaly p edevším dopravy (2ř %), která souvisí spíš s celkovou dopravní situací v místě bydliště. P íkladem může být výrok „špatné služby pro cyklisty cyklostezky jsou moc rozkouskované, je nebezpečné jezdit na kole“ , také „chybí častější spoje“ a je „špatná doprava“. Dalším tématem, které bylo opakovaně zmiňované, byla problematika bydlení (1ř %). Senio i by měli rádi „důstojné bydlení, nejlépe vlastní bydlení s pečovatelskou službou, více soukromí v domovech pro seniory“. Také poukazovali hlavně na nedostatečnou kapacitu a dlouhou čekací dobu domovů. Tématem aktivit seniorů (17 %) byly zejména „cenově dostupnější kulturní akce“. Pečovatelské služby (17 %) byly uváděny s požadavkem standardních pečovatelských služeb a jejich rozši ování, či „vybudování dalších domů s pečovatelskou službou“. Zdravotní problematika (15 %) se týkala požadavku na „sestry v terénu, které vypomáhají, jak to fungovalo d ív, nebo sestry v terénu, aby se měl člověk s kým poradit a ne hned volat záchranku“. Také „speciální léka i jsou daleko, p ípadně více léka ského zázemí“. Ze služeb využitelných pro seniory (3 %) bylo nabídnuto k vyjád ení nap . stravování, holič, pedikúra, nákupy apod. Nejčastěji bylo voleno „levné stravování pro seniory“, nebo „pedikúra do domu“, či „rozvoz obědů“. Do této oblasti bylo možno za adit i požadavky na rozší ení další infrastruktury, kterou však respondenti neup esňovali, ač měli možnost se vyjád it i k této problematice. Jako bezproblémová se ukázala dostupnost nap . nákupních možností či různých st edisek. Dotazovaní spíš poukazovali na možnosti hromadné dopravy (resp. jak se kam dostat). Ačkoliv informovanost o sociálních službách (2 %) je na vysoké úrovni, p esto se občas vyskytuje požadavek na „informovanost o sociálních službách“. Dá se ale p edpokládat, že by se mělo jednat o jiný druh „informovanosti“, a to o zcela osobní, individuálně poskytovaný způsob p edávání informací. Z problematiky poradenství (2 %) bylo specifikováno právní a psychologické poradenství. Tabulka 3.9 P íklady odpovědí ve vybraných lokalitách

Doprava (29 %) více parkovacích kapacit (Jihlava) chybí dostatek trolejbusových zastávek (Jihlava) chybí chodník od poslední zastávky MHD směrem na Pančavu - je to nebezpečné chodit domů (Jihlava) je tu vybudován nesmyslný obchvat, z důvodu staveb jsme na dlouho úplně od íznutí od dopravních spojů (Chlístov) více dopravních spojů, špatná doprava, senior taxi jezdí málo často, špatná doprava do nemocnic, MHD (Jihlava) doprava jezdí bez zpětné vazby - doprava jezdí do nemocnic, ale nazpátek nejede ze stejné zastávky (musí se jet odjinud) (Nové město na Moravě) špatné - p eložení autobusového nádraží dolů (Jihlava) špatné služby pro cyklisty - cyklostezky jsou moc rozkouskované, je nebezpečné jezdit na kole (Jihlava) Bydlení (1ř %)

118 / 234

bezbariérové garsonky (Moravské Budějovice) bydlení pro seniory - menší byty pro seniory, malometrážní, které nejsou finančně náročné (Jihlava) p ízemní malé byty pro seniory (Moravské Budějovice, Chotěbo ) více malých (obecních domů) pro seniory, kte í už nezvládnou vlastní větší bydlení (nap íklad rodinné domy, (T ebíč) důstojné bydlení nejlépe vlastní bydlení s pečovatelskou službou, více soukromí v domovech pro seniory (Velká Bíteš, T ebíč) málo míst v domovech pro seniory, senio i musí na volná místa dlouho čekat, domovy pro seniory jsou velmi drahé (T ebíč) Aktivity, kultura (17 %) cenově dostupnější kulturní akce, více kulturních akcí (Světlá nad Sázavou ) dobrý Klub důchodců, seniorů, levná cukrárna pro seniory, kde by se na nich nevydělávalo (T ebíč) vzdělávací služby, levnější kultura (Jihlava) zapojit důchodce po zaměstnání do programu aktivit, aby byli činí - placené zaměstnání nebo aktivity, na které by někdo dohlížel (programy které fungují na západě) (T ebíč) Pečovatelské služby (17 %) další pečovatelskou službu (T ebíč) dům s pečovatelskou službou (Velká Bíteš,) postavit další dům s pečovatelskou službou, více pečovatelských domů (T ebíč) finance na novou pečovatelskou službu (Horní Myslová) Zdravotní služby (15 %) chybí plicní oddělení, pohotovost, rehabilitace (Náměšť nad Oslavou, Velké Mezi íčí) sestry v terénu, které vypomáhají, jak to fungovalo d ív, aby se měl člověk s kým poradit, a ne hned volat záchranku (Jihlava) speciální léka i jsou daleko (Světlá nad Sázavou, Velká Bíteš), více léka ského zázemí (T ebíč) Služby pro seniory (3 %) levné stravování pro seniory (Havlíčkův Brod), rozvoz obědů (Mrákotín) pedikúra do domu (Jihlava) Informovanost (2%) informovanost o sociálních službách (Nové město na Moravě) Poradenství (2%) právní a psychologické poradenství (T ebíč)

119 / 234

3.6.2 Komparace dat 2011 / 2014 Porovnání základních dat v t íletém odstupu ukazuje, že pohled občanů se výrazně změnil. V roce 2014 byl uváděn požadavek (šestinou odpovědí, 17 %) na další pečovatelské služby, a také domy s pečovatelskou službou, rovněž služby zajišťující stravování seniorů (rozvoz obědů). V roce 2011 se požadované služby týkaly nejčastěji (každá t etí, 32%) oblasti pečovatelských služeb. Nejčastěji dotazovaní poukazovali na to, že v místě jejich bydliště takové služby vůbec neexistují. Pokud šlo o zdravotní péči, v roce 2014 se jednalo o požadavky na sestry v terénu, které vypomáhají, také o požadavky na léka e specialisty z toho důvodu, že specialisté léka i jsou daleko (15 %). Požadavky na p ímé zdravotnické služby uváděny nebyly. V roce 2011 byla nejčastěji zmiňována absence léka ských služeb (za ízení) p ímo v obci nebo možnosti pravidelné návštěvy léka e p ímo v bytě / domě seniora (čtvrtina odpovědí, 25%). V oblasti aktivit v roce 2014 se jednalo o specifické požadavky zejména na cenově dostupnější kulturní akce (17 %). V roce 2011 (pětina odpovědí, 1ř%) bylo požadováno vše, co zvyšuje komunikaci seniorů mezi sebou i s okolím. V roce 2014 se v rámci problematiky bydlení jednalo (pětina odpovědí, 19 %) o specifikaci různých vhodných domů pro seniory (nap . malometrážní), rovněž byla zmiňována dlouhá čekací doba u domovů pro seniory, také jejich finanční náročnost. V roce 2011 (osmina odpovědí, 13%) bylo poukazováno zejména na nedostatečnou kapacitu a dlouhou čekací dobu domovů důchodců a domů s pečovatelskou službou. Graf 3.22 Vyžadované služby 2011/2014 (%)

35 30 25 20 15 10 5 0

32

29

25 19 13 5

19

17

17

15 3

6

2

2

2011 2014

120 / 234

3.7. Další témata spojená se službami pro seniory 3.7.1 Sousedská výpomoc Na dotaz, jakým způsobem by osoby starší 55 let využily službu sousedské výpomoci, témě čtvrtina dotázaných uvedla, že by byla ochotna v této oblasti vypomáhat aktivně. Pětina dotázaných by službu sousedské výpomoci p ijala. Více než polovina dotázaných (57 %) o této možnosti dosud neuvažovala a neví, jaký postoj by k této službě zaujala. Graf 3.23 Sousedská výpomoc

Byl/a bych o hote /o hot a v této o lasti v po áhat aktiv ě

23,8 57,1

19,0

Služ u sousedské výpo o i h přijal/a

Neví , euvažoval/a jsem o tom

Sociodemografické podmíněnosti Základní p ístup k ochotě vypomáhat v oblasti sousedské výpomoci je podmíněn pohlavím, věkem, ekonomickou aktivitou, vzděláním nebo rodinným stavem a velikostí místa bydliště.

-

Muži by byli častěji ochotni vypomáhat v oblasti sousedské výpomoci než ženy. Ženy spíš o této problematice nauvažují.

-

Častěji by byly ochotny vypomáhat spíše mladší věkové skupiny. Z věkové skupiny 55-64 let to byla necelá t etina, ze skupiny 65-74 let čtvrtina dotázaných.

-

Čtvrtina z ženatých či vdaných osob by byla ochotna v oblasti sousedské výpomoci vypomáhat.

-

Vypomáhat by byly ochotny častěji osoby s vysokoškolským vzděláním, také více než polovina z osob ekonomicky aktivních. Na základě velikosti bydliště by byly nejvíce ochotny vypomáhat osoby ve st edně velkých obcích a městech (v rozmezí 5-20 tis. obyvatel).

121 / 234

Graf 3.24 Sousedská výpomoc a sociodemografické charakteristiky

Pohlaví už 47% 24% 29% že a 65% 15% 19% Věk 55-64 let 56% 13% 31% 65 – 74 let 56% 19% 25% a ví e let 8% 63% 29% Nejv šší doko če é vzdělá í )áklad í ez v uče í,… 12% 17% 71% V uče a ez aturit 62% 16% 22% Maturita 52% 22% 25% V šší od or á škola 100% V soká škola 26% 24% 50% Eko o i ká_aktivita Aktiv í, za ěst á 40% 8% 52% Neza ěst a ý, e á dů hod 40% 60% Dů hod a stálý přivýdělek 67% 33% Dů hod a o čas ý přivýdělek 67% 17% 17% Dů hod 61% 21% 17% Rodi ý_stav Svo od ý 75% 25% Nesezda ý pár 100% Že atý/vda á 56% 18% 26% Rozvede ý/rozvede á 50% 33% 17% Vdovec/vdova 56% 25% 19% Příje do tis. Kč 44% 22% 33% 8 – tis. Kč 12% 61% 27% 10 – tis. Kč 59% 15% 27% tis. a ví e Kč 50% 17% 33% Velikost ísta dliště do 5000 obyvatel 64% 13% 24% 5 000-20 000 obyvatel 39% 35% 26% a ví e o vatel 59% 19% 22% 0%

20%

40%

60%

80%

Byl/a bych ochoten/ochot a v této oblasti v po áhat aktiv ě

Služ u sousedské výpo o i přijal/a

h

Neví , euvažoval/a jsem o tom

100%

3.7.2 Dopravní dostupnost Celková dopravní dostupnost je v lokalitě dotázaných hodnocena dob e. Více než t i čtvrtiny dotázaných hodnotí dopravní situaci jako velmi nebo spíše dobrou (celkem 81 %). Pětina dotázaných hodnotí dopravní dostupnost jako spíše špatnou nebo špatnou. Tato situace je pro ty, kte í ji takto hodnotí, nep íjemná, a promítá se tak dále do požadavků na stávající služby.

122 / 234

Graf 3.25 Hodnocení dopravní dostupnosti v místě bydliště

5,8 13,6

13,6

Vel i do ře Spíše do ře

67,0

Spíše špat ě Vel i špat ě

Sociodemografické podmíněnosti Deklarace základního p ístupu k dopravní dostupnosti je podmíněna pohlavím, věkem, rodinným stavem, ekonomickou aktivitou a velikostí místa bydliště.

-

Muži častěji hodnotí dopravní situaci jako velmi dobrou.

-

Osoby ve věku 75 a více let hodnotí dopravní situaci jako velmi dobrou, více než čtvrtina dotázaných v této věkové skupině.

-

Více než t i čtvrtiny ze skupiny ovdovělých (80 %) hodnotí dopravní situaci jako spíše dobrou. Na druhé straně každý čtrnáctý ze skupiny ovdovělých (7 %) hodnotí dopravní situaci jako velmi špatnou.

-

Osoby ekonomicky aktivní s důchodem a stálým p ivýdělkem hodnotí dopravní situaci jako velmi špatnou, z ejmě z důvodu výjezdů za prací.

-

Necelá desetina obyvatel malých obcí do 5 tisíc obyvatel hodnotí dopravní dostupnost jako velmi špatnou, pětina z nich ji hodnotí jako velmi dobrou.

123 / 234

Graf 3.26 Hodnocení dopravní dostupnosti v místě bydliště a sociodemografické charakteristiky

Pohlaví už 16% 63% 14% 7% že a 12% 70% 13% 5% Věk 55-64 let 14% 61% 19% 7% 65 – 74 let 3% 78% 14% 6% a ví e let 29% 63% 4%4% Nejv šší doko če é vzdělá í )áklad í ez v uče í, případ ě ez…3% 82% 11%5% V uče a ez aturit 15% 69% 9% 6% Maturita 12% 64% 16% 7% V šší od or á škola 50% 50% V soká škola 14% 58% 28% Eko o i ká_aktivita Aktiv í, za ěst á 21% 58% 16% 5% Neza ěst a ý, e á dů hod 100% Dů hod a stálý přivýdělek 67% 33% Dů hod a o čas ý přivýdělek 17% 83% Dů hod 12% 68% 15% 5% Rodi ý_stav Svo od ý 50% 25% 25% Nesezda ý pár 100% Že atý/vda á 14% 66% 13% 7% Rozvede ý/rozvede á 17% 67% 17% Vdovec/vdova 80% 13% 7% Příje do tis. Kč 88% 13% 8 – tis. Kč 13% 72% 9% 6% 10 – tis. Kč 15% 61% 20% 5% tis. a ví e Kč 17% 61% 11% 11% Velikost ísta dliště do 5000 obyvatel 19% 59% 13% 9% 5 000-20 000 obyvatel 4% 74% 17% 4% a ví e o vatel 11% 78% 11% 0%

20%

40%

60%

80%

Vel i do ře Spíše do ře Spíše špat ě Vel i špat ě

100%

3.8 ůkceptace bydlení v domovech pro seniory Se stá ím p ichází možnost pobytu v domovech po seniory. Na dotaz, co je dle mínění osoby starší 55 let hlavním důvodem pro to, že by se rozhodla využít tento typ služby, je nejčastější odpovědí nesoběstačnost. Tento názor zastává polovina (50 %) těch dotázaných, kte í se k této problematice vyjád ili. Jako druhý důvod jsou více než t etinou osob starších 55 let (37 %) uváděny zdravotní obtíže. Osamělost (6,5 %) je důvodem zejména pro ty, kte í ztratili partnera, avšak sami doma být nechtějí. Chtěli by být raději mezi lidmi, kde by mohli najít vhodné mezilidské vztahy.

124 / 234

Jistota pomoci (4,3 %) je názor malého podílu osob starších 55 let. Takto uvažoval každý dvacátý sedmý občan z těch, kte í se k této problematice vyjád ili. Podle nich se nemusí jednat o situaci vyvolanou nep íznivými okolnostmi. Spíš se jedná o snahu nebýt na obtíž svým dětem, p edejít možným problémům a zajistit si klidný a pohodlný život, včetně možnosti využívat nabízené služby. Problematika financí (1 %), jako důvod volby pro změnu dosavadního prost edí za bydlení v domě pro seniory, byla zmiňována velmi málo často.

Graf 3.27 D vod pro bydlení v domově pro seniory (%, N=460)

1,1

1,1 Finance

6,5 37,0

Osa ělost Neso ěstač ost 50,0

Jistota pomoci )dravot í potíže

4,3

Ji á

ož ost

3.8.1 Komparace dat 2011 / 2014 Porovnání základních dat v t íletém odstupu ukazuje, že pohled občanů se výrazně změnil. Výrazně se zvýšila nesoběstačnost (o 17 %) a zdravotní obtíže (samostatně v roce 2014) jako hlavní důvody rozhodnutí pro změnu dosavadního prost edí, a odchod do domova pro seniory. Osamělost, která byla hlavním důvodem pro volbu bydlení v domově pro seniory v roce 2011, poklesla o 42 %. Finanční důvody se vyskytovaly v obou sledovaných letech v malých podílech, v roce 2014 poklesly o 2 %. Jistota pomoci, jako důvod pro změnu dosavadního prost edí za bydlení v domě pro seniory, poklesla o 11 %.

125 / 234

Graf 3.28 D vody k bydlení v domově pro seniory 2011/ 2014 (%)

50

49 50 40 30 20 10 0

37

33 15 3 1

7

4

1

2011 2014

Sociodemografické podmíněnosti Základní p ístup k důvodům pro bydlení v domově pro seniory je podmíněn pohlavím, věkem a rodinným stavem. Pohlaví

-

Ženy častěji než muži uvádějí jako důvod pobytu v domově pro seniory osamělost a nesoběstačnost.

-

Muži častěji než ženy uvádějí finanční problémy a zdravotní obtíže.

Věk

-

Mladší věkové skupiny jako důvod pro bydlení v domově pro seniory uvádějí osamělost.

-

Starší věkové skupiny uvádějí zdravotní obtíže a nesoběstačnost.

Rodinný stav

-

Rozvedení častěji uvádějí jako důvod pobytu v domově pro seniory zdravotní obtíže, také osamělost.

126 / 234

Graf 3.29 D vody k bydlení v domově pro seniory a sociodemografické charakteristiky

Pohlaví už 2,6% že a 9,4%

38,5%

9,7%

44,1% 54,3%

35,8%

0,4%

Věk

Finance

55-64 let

10,3%

51,3%

65 – 74 let

6,1%

54,5%

a ví e let Rodi

Osa ělost

33,3%

5,1%

30,3%

6,1%

Neso ěstač ost

55,0%

40,0%

Jistota pomoci

ý stav

Svo od ý Že atý/vda á

50,7%

7,5%


0%

20%

ož ost

60,0% 46,7%

53,3%

Vdovec/vdova

Ji á

32,8%

6,0%

20,0%

20,0%

)dravot í potíže

50,0%

50,0%

40%

60%

80%

100%

Nesoběstačnost je dávána na první místo v po adí důvodů podmiňujících rozhodnutí bydlet v domově pro seniory všemi kategoriemi, kromě rozvedených a starších 75 let. Rozvedení jako důvod na první místo kladou zdravotní stav. Osoby nad 75 let také vidí jako prioritní zdravotní stav, teprve jeho důsledkem vnímají nesoběstačnost. Volbu formulují nikoliv na základě názorů, ale již na základě zkušeností.

127 / 234

IV. Kvalita života ve stá í – život senior , jejich postoj k životu, bydlení a mobilita, mezigenerační vztahy 4.1 Kvalita života ve stá í Pojem kvalita života je často používaným pojmem, avšak je chápán spíše intuitivně než v odborném slova smyslu. Z tohoto hlediska je podpora kvality života záměrem všech sociálních a zdravotnických koncepcí zamě ených na aktivní seniorskou politiku. Ze současných p ístupů ke zkoumání kvality života lze použít p ístupy sociologické, psychologické, či medicínsky orientované. Východiskem psychologických p ístupů je pojetí kvality života jako určitého konceptu toho, co člověku p ináší pocit pohody a spokojenosti s životem. Sociologické p ístupy, zejména výzkumné, jsou obvykle zamě eny na vyhledání různých charakteristik či parametrů, které slouží jako možné ukazatele kvality životní úrovně v daném prost edí. Obvykle se jedná o materiální zajištěnost ve vztahu k bydlení, mobilitě, infrastruktu e, k různým druhům služeb, či k používání sofistikovaných technických prost edků sloužících ke zlepšení celkové životní spokojenosti. V sociálně medicínském pojetí je kvalita života spojena s aplikačními p ístupy, které jsou typické pro medicínské a sociální intervence ve specifických životních situacích jedinců v roli pacienta, resp. sociálního klienta. Kapitola se zamě uje nejprve na zjištění hodnotových hierarchií obyvatel Kraje Vysočina starších 55 let ve vztahu k úrovni spokojenosti respondentů se svým životem. Hodnoty poukazují na potencialitu pot eb, které aktuálně nemusejí být jedinci p ímo reflektovány. Jsou však důležité pro možnost odhadnout intenzitu pot eb u specifických skupin seniorů. Kapitola se následně zabývá dalšími aspekty životní úrovně. Od problematiky bydlení až k mezilidským vztahům, či k pocitu sociálního vyloučení a pot eby sociální ochrany.

4.1.1 Hodnotové hierarchie obyvatel Vysočiny starších 55 let a kvalita života Kvalita života je nedílně spojena s hodnotami, p esněji s hodnotovými systémy, či hierarchiemi, které lidé zvnit ňují a jsou pro ně zásadní. Ačkoliv hodnoty zaujímají centrální místo v životě člověka, nemusejí být jedinci p ímo (explicitně) uvědomovány. Jsou vymezovány jako „koncepce“ individua, které potenciálně reprezentují jeho žádoucí psychické interakce, tedy způsoby, prost edky a cíle jednání. Vědění, zvláště o cílových (terminálních) individuálních hodnotových hierarchiích obyvatel Vysočiny starších 55 let, má velký význam v té okolnosti, že nelze žádný problém správně formulovat, pokud nejsou jasně formulovány i související hodnoty a viditelné p íznaky jejich ohrožení.19 Jinými slovy, terminální hodnoty, jako cíle jednání, dávají životu člověka smysl. Dá se totiž p edpokládat, že pokud se člověku da í realizovat cílové hodnoty, bude ve svém životě celkově spokojen.

Důležitost jednotlivých hodnot v konkrétním kontextu závisí na hierarchii, která je tvo ena ve vztahu k situacím, s nimiž jedinec spojuje konkrétní psychickou interakci. Jako události vnit ního světa osoby jsou hodnoty promítány do vnějšího světa. Proto je lze zjistit nejen z verbálních vyjád ení, ale badatel je může odvodit též z viditelných projevů osoby. Avšak slovní vyjád ení zůstává podstatným aspektem jejich existence. 19

128 / 234

Jako baterie, která zjišťuje hodnotové hierarchie dotázaných, byla použita skupina sedmnácti položek označujících pro respondenta konkrétní terminální (cílovou) hodnotu. Jednotlivým hodnotám p i azovali intenzitu důležitosti podle té míry, jak dalece byla daná hodnota důležitá pro ně samotné. Byla použita školní stupnice, tedy velmi důležitá hodnota byla „oznámkována“ jedničkou, zcela nedůležitá hodnota pětkou. Celková informace o hodnotovém systému respondentů byla zjištěna jednak na základě jejich uspo ádání (po adí) podle intenzity důležitosti prost ednictvím indexu důležitosti, jednak prost ednictvím faktorů, jako původně nemě ených veličin, které působí tak, že lidé obdobných životních postojů, stručně lidé stejného typu, odpovídají a následně reagují obdobným způsobem. Takto byly vyhledány faktory, jejichž působením se lidé seskupují do specifických typů. Typy nejsou podrobovány hodnocení ve významu „dobrý či špatný“ typ, nebo „lepší či horší“. Vyhledání typů slouží k možnosti p edvídat problémy, které mohou u jedinců nastat, jestliže by hodnoty charakterizující „jejich typ“ byly ohroženy. Pořadí hodnot podle indexu důležitosti Dotázaní kladou na první pozici jako nejdůležitější hodnotu zdraví. Následují hodnoty zamě ené na důležitost spokojenosti s nejbližším okolím. Konkrétně se jedná o hodnoty „mít dobré vztahy s p íbuznými“, „pocit bezpečí ve svém okolí“, „mít dobré vztahy p áteli“, „mít kvalitní a bezpečné bydlení“, „spokojený vztah s partnerem/partnerkou“, a další, jak je uvedeno podle po adí v tabulce a grafu níže. Na prvních místech se standardně vyskytují hodnoty tzv. materialistické, tj. orientované na vlastní osobu a nejbližší okolí. Na posledních místech se objevují hodnoty tzv. postmaterialistické, které jsou charakteristické otev eností vůči okolnímu světu, rovněž jisté spiritualitě. Nestandardním výsledkem je zjištění, že hodnota „pocit bezpečí ve svém okolí“ se nachází na vysoké t etí pozici. Pocit bezpečí se tak stává důležitou hodnotou, která nemusí mít opodstatnění v žádné racionální situaci, a je tak stěží nějak mě itelná. Spíš půjde o zajištění psychického komfortu prost ednictvím služeb psychologa, vhodného sociálního pracovníka, p ípadně dobrovolníci by mohli působit jako společníci. Tato služba by mohla být nabídnuta a podporována. Obdobně se jedná i o hodnotu „mít kvalitní a bezpečné bydlení“ nejen v tom smyslu, že by bylo žádoucí mít pro seniory něco „lepšího“, ale aby bylo zachováno stávající bydlení, neboť senio i jsou se svým bydlením p evážně pokojeni, jak bude argumentováno následně. Specifickým výzkumným zjištěním je skutečnost, že hodnota „zajímat se o politiku, mít úspěch v politické práci“ se nenachází na posledním místě v hierarchii hodnot, je ještě výše než hodnota „práce pro druhé a pro společnost“. Z této pozice není p íliš pravděpodobné, že by byli senio i většinou nakloněni k práci v klubech či jiných organizacích, které fungují ve prospěch okolí.

129 / 234

Tabulka 4.1 Index d ležitosti terminálních hodnot

N počet respondentů

1. Velmi důležitá

minimální dosažená hodnota znaku „intenzita důležitosti“, tedy velmi důležitá

5. Nedůležitá (maximální hodnota dosaženého znaku „intenzita důležitosti“)

Index důležitosti

hodnota)

Stabilní a relativně dobré zdraví

535

1

3

1,07

Mít dobré vztahy s p íbuznými

535

1

3

1,21

Pocit bezpečí ve svém okolí

535

1

3

1,28

Mít dobré vztahy p áteli

535

1

3

1,35

Mít kvalitní a bezpečné bydlení

535

1

2

1,37

Spokojený vztah s partnerem/partnerkou

535

1

5

1,44

Dobré sousedské vztahy

535

1

5

1,57

Dostatek peněz

535

1

3

1,76

P íjemný život v dostatku (uspokojivá životní úroveň)

535

1

5

1,8

Vlastní majetek

535

1

5

2,09

Úspěch a radost ze svých zájmů a koníčků

535

1

5

2,28

Vzdělávat se

535

1

5

2,3

Radost nebo úspěch z práce

535

1

5

2,4

Dobré zaměstnání, být v něm úspěšný

535

1

5

2,56

Zajímat se o politiku, mít úspěch v politické práci

530

1

5

3,11

Pracovat pro druhé, pro společnost (nap . členství v klubech, nadacích)

535

1

5

3,21

Žít duchovně nebo nábožensky orientovaným životem

530

1

5

3,6

V tabulce 4.1 Index důležitosti terminálních hodnot jsou, kromě indexu důležitosti uvedeného v posledním sloupci, uvedeny ještě údaje o počtu respondentů N, kte í odpověděli na danou otázku. Sloupec „1. Velmi důležitá“ obsahuje nejnižší hodnoty, které byly alespoň jednou vzhledem k dané terminální hodnotě označeny. Tedy u všech uvedených terminálních hodnot lze íct, že alespoň jednou byly označené za velmi důležité.

130 / 234

Další sloupec poukazuje na horní dosaženou hranici, která může být nejvýše 5 ve významu, že hodnota je alespoň pro jednoho respondenta nedůležitá. Jestliže ve výzkumném souboru se vyskytla hodnota „mít kvalitní a bezpečné bydlení“, informace vypovídá o tom, že ani jeden respondent, který se k důležitosti bydlení jako hodnoty vyjad oval, neuvedl, že by důležitost bydlení byla oznámkovaná hů e než dvojkou. Proto, ačkoliv se hodnota „stabilní a relativně dobré zdraví“ vyskytuje v po adí na prvním místě, p esto se vyskytl alespoň někdo, pro koho je tato hodnota průměrně důležitá. Odtud vyplývá, že nap íklad bydlení lze, stejně jako zdraví, chápat rovněž jako hodnotu klíčovou. Proto veškeré aktivity, které budou smě ovat k posílení možností p íjemného bydlení pro seniory, by měly být chápány jako významné. Jedná se o cílovou hodnotu, která může být ovlivněna vnějšími podmínkami.

Graf 4.1 D ležitost cílových hodnot

1. velmi důležitá, 2. spíše důležitá, 3. st edně důležitá 4. spíše nedůležitá, 5. nedůležitá

5

4

3

2

1

131 / 234

Na prvních šesti místech byly voleny hodnoty: 1. Stabilní a (relativně) dobré zdraví 2. Mít dobré vztahy s p íbuznými 3. Pocit bezpečí ve svém okolí 4. Mít dobré vztahy s p áteli 5. Mít kvalitní a bezpečné bydlení 6. Spokojený vztah s partnerem/partnerkou

4.1.2 Hodnoty vytvá ející typologická seskupení osob Metoda faktorové analýzy, jako jedná ze sofistikovaných multidimenzionálních analýz20, umožňuje nahlédnout na všechny údaje, které jsou podrobeny analýze, ve vzájemných vazbách, nikoliv pouze v izolovaném pohledu. Tato metoda byla aplikována na výše uvedené hodnotové položky. P ed zahájením analýzy je pokládán up esňující dotaz, zda existují nějaké faktory ve smyslu potencialit, jejichž působením se uvedené hodnoty seskupují tak, aby si seskupené položky byly prost ednictvím působení daného faktoru „podobné“. Cílem analýzy je faktory nalézt. Prost ednictvím baterie hodnotových položek byly extrahovány čty i faktory, které působí jako psychologická seskupení různých postojů seniorů prost ednictvím zjišťovaných vazeb (vypočítávaných korelací apod.). V tomto pojetí jde o psychologická seskupení, která jsou jednotlivými hodnotovými položkami sycena. Tyto faktory, a také jim odpovídající položky, lze chápat jako významné. Působení prvního faktoru vysvětluje 20 % variability analyzovaných dat. Jsou zde obsaženy hédonické položky, jako „mít p íjemný život v dostatku, uspokojivou životní úroveň“, „dobré zaměstnání, být v něm úspěšný“, „úspěch a radost ze svých zájmů a koníčků“, „radost nebo úspěch z práce“, „mít vlastní majetek“ a „sebevzdělávání“. Společným jmenovatelem uvedených položek je, že působí jako hodnotová základna pro subjektivní pocit úspěšnosti jedince a její působení je nejsilnější. Byl proto nazván jako „faktor osobní úspěšnosti“. Působení druhého faktoru vysvětluje 14 % variability analyzovaných dat. Do oblasti působení tohoto faktoru jsou zahrnuty položky „dobré sousedské vztahy“, „dostatek peněz“, „mít kvalitní a bezpečné bydlení“ a položka „pocit bezpečí ve svém okolí“. Faktor charakterizuje pocit zabezpečení osob, a byl proto nazván jako „faktor bezpečí“. Působení t etího faktoru vysvětluje 11,8 % variability analyzovaných dat. Do oblasti působení tohoto faktoru jsou zahrnuty položky „stabilní a relativně dobré zdraví“, „mít dobré vztahy p áteli“, „mít dobré vztahy s p íbuznými“ a „spokojený vztah s partnerem/partnerkou“. Faktor charakterizuje vzájemné mezilidské vztahy a byl nazván jako „faktor zdraví a mezilidských vztahů“. Působení čtvrtého faktoru vysvětluje 11,7 % variability analyzovaných dat. Do oblasti působení tohoto faktoru jsou zahrnuty položky „pracovat pro druhé, pro společnost (nap .

20

Rozklad matice dat prost ednictvím jejích charakteristických čísel a vektorů.

132 / 234

členství v klubech, nadacích)“, „žít duchovně nebo nábožensky orientovaným životem“ a „zajímat se o politiku, mít úspěch v politické práci“. Faktor je charakterizován jako sebep esahující, kdy orientace jednotlivců smě uje za hranice materiálna, a byl proto nazván jako „faktor otev enosti (postmaterialistický)“ 1. Faktor osobní úspěšnosti (19,9 %) Prvním nejsilnějším faktorem je ten, který vytvá í seskupení níže uvedených hodnot:

-


-


-


-

Vlastní majetek

-


-

Vzdělávat se

2. Faktor bezpečí (14,4 %)

-


-

Dostatek peněz

-


-


3. Faktor zdraví a mezilidských vztahů (11,Ř %)

-


-


-


-


4. Faktor otev enosti (postmaterialistický) (11,7 %)

-


-


-


Použití faktorů a odpovídajících položek má zcela konkrétní dopad v kontextu pot eb seniorů, které nemusejí být vyjád ené pouze explicitně. Senio i mají pot eby v závislosti na typu, do kterého konkrétní osoba náleží. Je důležité uspokojit všechny typy seniorů bez ohledu na to, v jaké četnosti byly jednotlivé typy zastoupeny. Nejdůležitějšími pot ebami jsou pot eby obsažené v prvním faktoru. Některé pot eby je možné zabezpečit pouze v rámci jednotlivých osob. Avšak pot ebu vzdělání lze zabezpečovat mimo zdrojovou rodinu. Dále pot eba dobrého zaměstnání může být reflektována i z pohledu

133 / 234

zaměstnavatelů v tom smyslu, že budou ochotni seniorům vyjít vst íc a akceptovat u nich ty kvality, které seniorský věk nabízí. Druhý faktor obsahuje hodnotu, kterou je možné zajistit vnějšími podmínkami, tou hodnotou je pocit bezpečí ve svém okolí. Nap . prost ednictvím rozší ení hlídek městské policie v jednotlivých lokalitách, po ádáním p ednášek zamě ených na bezpečí seniorů a obdobné aktivity, včetně dobrovolnické činnosti. T etí faktor obsahuje hodnoty, které mohou být zabezpečeny v kontextu pot eb zamě ených na zdravotní služby, aniž by byly explicitně formulovány. Všichni jedinci považují vlastní zdraví za klíčové, a dá se tedy očekávat, že všechny osoby v té mí e, jak bude narůstat jejich věk, budou služby, zejména ty sociální, určitě pot ebovat. Ačkoliv je aktuálně nevyžadují, protože jsou relativně zdraví, a jsou v současnosti zamě ení spíše na problematiku zlepšení ve ejné dopravy (nejen k léka i), doba nemocí či pot eb pomoci v nemoci jistě nastane. Je doporučeno rozši ovat možnosti senior taxi služeb a všech ostatních možností, které umožní seniorům zůstat ve svých bydlištích, kde dosud žijí. Poslední čtvrtý faktor některé seniory otevírá ve prospěch společnosti. Těmto seniorům je pot ebné nabídnout aktivity prost ednictvím intenzivního rozvíjení dobrovolnictví, mezigeneračních setkání, po ádání besed a setkávání s osobnostmi z blízkého okolí, které mohou sloužit jako vzory pro jiné, zejména pro p íslušníky mladších generací. Umožnění všem realizovat se podle své p evažující hodnotové orientace ve vysokém věku je podmínkou pro to, aby lidé byli vnit ně spokojeni.

134 / 234

4.2 Život senior - postavení ve společnosti 4.2.1 Postavení rodiny a senior ve společnosti Postavení rodiny Senio i jsou součástí rodiny a starší občané nahlížejí na rodinu jako na svoji generaci. O velmi dobrém společenském postavení své rodiny je p esvědčen každý šestnáctý občan starší 55 let (6 %), o spíše dobrém postavení necelá t etina (30 %) dotázaných. Nezájem o rodinu deklaruje více než t etina (36 %) dotázaných a každý sedmý dotázaný se domnívá, že rodina stojí na okraji společenského zájmu, p ípadně neví (14 %). Graf 4.2 Postavení rodiny ve společnosti (%)

Rodi a á ve společ osti vel i do ré postave í, zej é a rodi s dět i jsou státe podporova é 14,0

5,6 29,9

14,0

36,4

Rodi a á ve společ osti spíše do ré postave í

Celkově společ ost rodi a příliš ezají á

Společ ost á ji é záj ež rodi u. Rodi a stojí a okraji záj u společ osti Neví , eu í

posoudit

Sociodemografické podmíněnosti Názor na postavení rodiny ve společnosti je podmíněn věkem, pohlavím, vzděláním, ekonomickou aktivitou, velikostí místa bydliště a rodinným stavem. Pohlaví -

Více než t etina žen a méně než t etina mužů se domnívá, že rodina má ve společnosti velmi dobré nebo dobré postavení.

-

Pětina mužů a každá desátá žena se domnívá, že rodina stojí na okraji zájmu společnosti.

Věk -

Se vzrůstajícím věkem je vnímáno postavení rodiny ve společnosti jako spíše dobré.

135 / 234

-

Více než polovina osob starších 75 let je p esvědčena, že postavení rodiny ve společnosti je velmi dobré nebo spíše dobré.

Vzdělání -

Čtvrtina vysokoškolsky vzdělaných osob je p esvědčena, že rodina stojí na okraji zájmu společnosti, t etina se domnívá, že rodina společnost p íliš nezajímá.

-

T etina osob s nižším vzděláním považuje postavení rodiny ve společnosti za spíše dobré.

-

Dvě pětiny osob s maturitou se domnívají, že rodina společnost p íliš nezajímá.


Desetina ekonomicky aktivních osob vnímá postavení rodiny ve společnosti jako velmi dobré, nicméně témě čtvrtina je p esvědčena, že rodina stojí na okraji zájmu společnosti.

-

Minimálně t etina důchodců vnímá postavení rodiny ve společnosti jako velmi dobré.

Velikost místa bydliště Ve velkých obcích a městech více než dvě pětiny osob starších 55 let považují postavení rodiny ve společnosti za dobré.

-

Rodinný stav -

-

Rozvedení častěji vnímají postavení rodiny ve společnosti jako velmi nebo spíše dobré. Každý šestý rozvedený však vnímá postavení rodiny na okraji zájmu společnosti, p ípadně že společnost rodina p íliš nezajímá. Více než t etina ženatých nebo vdaných se domnívá, že postavení rodiny ve společnosti je velmi nebo spíše dobré, obdobný podíl se domnívá, že rodina stojí na okraji zájmu společnosti.

136 / 234

Graf 4.3 Postavení rodiny ve společnosti a sociodemografické charakteristiky

Pohlaví už 2% 29% 40% 20% 10% že a 9% 31% 34% 10% 17% Věk 55-64 let 7% 22% 35% 20% 17% 65 – 74 let 3% 31% 44% 11% 11% a ví e let 8% 44% 28% 8% 12% Nejv šší doko če é vzdělá í )áklad í ez v uče í,… 9% 21% 27% 29% 14% V uče a ez aturit 12% 31% 35% 7% 15% Maturita 2% 30% 44% 14% 10% V šší od or á škola 75% 25% V soká škola 17% 36% 24% 24% Eko o i ká_aktivita Aktiv í, za ěst á 10% 14% 38% 24% 14% Neza ěst a ý, e á … 100% Dů hod a stálý přivýdělek 67% 33% Dů hod a o čas ý přivýdělek 33% 50% 17% Dů hod 5% 33% 12% 16% 34% Rodi ý_stav Svo od ý 50% 25% 25% Nesezda ý pár 63% 38% Že atý/vda á 5% 33% 36% 15% 10% Rozvede ý/rozvede á 50% 17% 17% 17% Vdovec/vdova 6%6% 12% 47% 29% Příje do tis. Kč 20% 10%10% 20% 40% 8 – tis. Kč 3% 33% 42% 8% 15% 10 – tis. Kč 5% 29% 37% 12% 17% tis. a ví e Kč 6% 22% 33% 28% 11% Velikost ísta dliště do 5000 obyvatel 7% 29% 41% 13% 11% 5 000-20 000 obyvatel 4% 26% 44% 9% 17% a ví e o vatel 4% 36% 21% 21% 18% 0%

50%

Rodi a á ve společ osti vel i do ré postave í, zej é a rodi s dět i jsou státe podporova é Rodi a á ve společ osti spíše do ré postave í

Celkově společ ost rodi a příliš ezají á

Společ ost á ji é záj ež rodi u. Rodi a stojí a okraji záj u společ osti Neví , eu í

posoudit

100%

4.2.2 Komparace dat 2011 / 2014 Porovnání základních dat v t íletém odstupu ukazuje, že pohled občanů se výrazně změnil. Ve srovnání s rokem 2011 se názor seniorů na postavení rodiny ve společnosti jeví lépe. Došlo k celkovému nárůstu pozitivního hodnocení o 4 %. Ačkoliv názor, že rodina má velmi dobré postavení ve společnosti, ve srovnání s rokem 2011 poklesl o t i procentní body, umírněnější názor, že rodina má v současnosti ve společnosti spíše dobré postavení, se zvýšil o osm procent.

137 / 234

Nezájem společnosti o rodinu deklarovala i deklaruje v současnosti více než t etina dotázaných, došlo však aktuálně k poklesu o jedno procento. Ve srovnání s rokem 2011 došlo i ke snížení četnosti názoru, že rodina stojí na okraji společnosti, a to o 12 %. Zvýšil se naopak podíl těch, kte í názor na postavení rodiny ve společnosti nemají, jedná se o každého sedmého dotázaného. Graf 4.4 Postavení rodiny ve společnosti 2011/2014 (%)

37 36

40 30 30

26

23

14

20 9 10

14

r. 2011 r. 2014

6

5

0 vel i do ré

spíše do ré

ezáje

na okraji

eví

4.2.3 Postavení senior ve společnosti O velmi dobrém společenském postavení seniorů v Kraji Vysočina je p esvědčen každý t icátý t etí občan starší 55 let (3 %), o spíše dobrém postavení každý t etí občan (33 %). Nezájem o seniory deklarují dvě pětiny (41 %) dotázaných a každý osmý dotázaný (13 %) se domnívá, že senio i stojí na okraji společenského zájmu (krize), p ípadně každý desátý neví (10 %). Graf 4.5 Postavení senior ve společnosti (%, N=535))

Se ioři ají ve společ osti vel i do ré postave í

2,8 10,3 13,1

32,7

Se ioři ají ve společ osti spíše do ré postave í Společ ost se o se ior příliš ezají á

41,1 Se ioři stojí a okraji záj u společ osti Neví , eu í posoudit

138 / 234

Sociodemografické podmíněnosti Názor na postavení seniorů ve společnosti je podmíněn věkem, pohlavím, vzděláním, ekonomickou aktivitou, velikostí místa bydliště a rodinným stavem. Věk -

-

-

O velmi dobrém společenském postavení seniorů jsou častěji p esvědčen 55 - 64 letí (4 %), o spíše dobrém postavení ti, kterým je více než 75 let (více než dvě pětiny, 44 %). Polovina osob ve věku 55-64 let je p esvědčena o nezájmu společnosti o seniory. Názor, že senio i stojí zcela na okraji společenského zájmu (v grafu označeno termínem „krize“), deklaruje pětina osob (1ř %) ve věku 65-74 let. Největší podíl těch, kte í nevědí, se nalézá ve skupině nejstarších seniorů, tedy těch ve věku 75 a více let. Odpověď „nevím“ uvedl každý šestý z této věkové skupiny (16 %). Graf 4.6 Věk a postavení senior ve společnosti

50% 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

44% 36%

36% 33% 55-64 let

24%

65 – 74 let

19% 16%

13%

a ví e let

9% 8% 4% 3% vel i do ré spíše do ré

4%

ezáje

krize

eví

Pohlaví -

Více než t etina mužů a méně než t etina žen se domnívá, že senio i mají ve společnosti dobré postavení.

-

Každý šestý muž se domnívá, že senio i stojí na okraji zájmu společnosti.

-

Témě každá druhá žena se domnívá, že společnost se o seniory p íliš nestará.

Vzdělání -

-

Polovina vysokoškoláku a dvě pětiny osob s maturitou vnímají společnost tak, že se o seniory p íliš nezajímá. Na druhé straně témě t etina z každé vzdělanostní kategorie, kromě osob s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním, vnímá postavení seniorů ve společnosti jako spíše dobré.


Desetina ekonomicky aktivních osob vnímá postavení seniorů ve společnosti jako velmi dobré.

-

T etina důchodců s občasným p ivýdělkem, rovněž každý osmý důchodce a každý sedmý ekonomicky aktivní se domnívá, že senio i stojí na okraji zájmu společnosti.

139 / 234


Ve st edně velkých obcích a městech témě polovina osob starších 55 let považuje postavení seniorů ve společnosti za dobré.

Rodinný stav -

Rozvedení častěji vnímají postavení seniorů ve společnosti jako dobré. Každý šestý rozvedený však vnímá postavení seniorů na okraji zájmu společnosti.

-

Více než dvě pětiny ženatých nebo vdaných (tedy každý druhý) se domnívají, že se o seniory společnost p íliš nezajímá.

Graf 4.7 Postavení senior ve společnosti a sociodemografické charakteristiky

Pohlaví už 2% 34% 18% 7% 39% že a 3% 32% 9% 13% 43% Věk 55-64 let 4% 24% 13%9% 50% 65 – 74 let 3% 36% 33% 19% 8% a ví e let 36% 4%16% 44% Nejv šší doko če é vzdělá í )áklad í ez v uče í, případ ě…3% 36% 11%4% 46% V uče a ez aturit 3% 35% 12%9% 40% Maturita 3% 32% 15% 11% 38% V šší od or á škola 50% 50% V soká škola 12% 12% 26% 50% Eko o i ká_aktivita Aktiv í, za ěst á 10% 17% 14%10% 50% Neza ěst a ý, e á dů hod 60% 40% Dů hod a stálý přivýdělek 33% 67% Dů hod a o čas ý přivýdělek 33% 17% 50% Dů hod 1% 41% 12%9% 37% Rodi ý_stav Svo od ý 25% 25% 25% 25% Nesezda ý pár 100% Že atý/vda á 1% 31% 15% 9% 44% Rozvede ý/rozvede á 17% 17% 17% 50% Vdovec/vdova 6% 35% 6%12% 41% Příje do tis. Kč 10% 30% 10% 50% 8 – tis. Kč 12%9% 36% 44% 10 – tis. Kč 2% 37% 15%10% 37% tis. a ví e Kč 6% 22% 17% 11% 44% Velikost ísta dliště do 5000 obyvatel 4% 23% 14% 16% 43% 5 000-20 000 obyvatel 4% 13% 48% 35% a ví e o vatel 11%7% 43% 39% 0%

20%

40%

60%

Se ioři ají ve společ osti vel i do ré postave í Se ioři ají ve společ osti spíše do ré postave í Společ ost se o se ior příliš ezají á Se ioři stojí a okraji záj u společ osti Neví , eu í

posoudit

80% 100%

140 / 234

4.2.4 Komparace dat 2011 / 2014 Porovnání základních dat v t íletém odstupu ukazuje, že pohled občanů se výrazně změnil. Ve srovnání s rokem 2011 se situace seniorů jeví lépe, na což poukazuje názor, že senio i mají v současnosti ve společnosti velmi dobré postavení, neboť ve srovnání s rokem 2011 došlo ke zvýšení pozitivních odpovědí o dva procentní body. U názoru, že senio i mají ve společnosti spíše dobré postavení, došlo k nárůstu o čty i procenta. Nezájem o seniory deklarují pouze dvě pětiny dotázaných, v roce 2011 se jednalo o polovinu dotázaných. Došlo k poklesu vnímání nezájmu o seniory o ř procent. Došlo rovněž ke snížení názoru, že by senio i byli na okraji společnosti (o 4 %). Graf 4.8 Postavení senior ve společnosti 2011/2014 (%)

50

50

41

40

33 29

30

r. 2011 17

20

r. 2014

13 10

10

1

3

3

0 vel i do ré

spíše do ré

ezáje

na okraji

eví

4.3 Postoj senior k životu Postoj seniorů k životu je závislý na celé adě okolností, zejména na jejich zdravotním stavu. Záleží také na tom, zda se na p echod do důchodového věku p ipravili. Potom se dá p edpokládat, že jejich očekávání budou promítnuta i do jejich celkové životní spokojenosti. P íprava na důchodový věk je samoz ejmě pouze jednou z mnoha okolností ovlivňující životní události, nicméně je smysluplné nep ehlížet ani tuto p ípravu.

4.3.1 Celková spokojenost v životě Celkově jsou obyvatelé Vysočiny starší 55 let v životě velmi nebo spíše spokojeni. Jedná se o více než t i čtvrtiny dotázaných (76,7 %). Velmi spokojený je každý t ináctý dotázaný a většina (více než dvě t etiny) je v životě spíše spokojena.

141 / 234

Graf 4.9 Celková spokojenost v životě (%, N=535)

9,3

velmi spokojen

7,5

14,0 spíše spokoje ani spokojen ani nespokojen

69,2

spíše espokoje

Muži jsou celkově spokojenější než ženy, mladší věkové kategorie jsou spokojenější něž starší. Čím jsou starší, tím jsou spíše nespokojeni. Graf 4.10 Celková spokojenost v životě podle pohlaví a věku (%, N=535)

pohlaví už že a

10%

70%

5%

11%

68%

8%

velmi spokojen spíše spokoje

věk 55-64 let

11%

76%

65 – 74 let 3% a ví e let

64%

8% 0%

4% 11%

64% 20%

40%

ani spokojen ani nespokojen spíše espokoje

16% 60%

80%

100%

142 / 234

4.3.2 P íprava na d chodový věk Co se týče p ípravy na období důchodového věku, aktivně se p ipravoval každý osmý dotázaný (13,1 %) a spíše se p ipravovala více než t etina dotázaných (35,3 %). Graf 4.11 P íprava na období d chodového věku (%, N=535)

11,2

13,1

A o aktiv ě Spíš a o

17,8

Spíš e

35,5

22,4

Ne Neví

Aktivní p íprava na důchodový věk je spojena (statisticky významně) s celkovou velkou spokojeností v životě. Závislost je způsobena zvýšením počtu těch, kte í se na důchodový věk aktivně p ipravovali a jsou ve svém životě velmi spokojeni. Rovněž zvýšeným počtem těch, kte í se spíše na důchod nep ipravovali a deklarují, že jsou v životě spíše nespokojeni. Graf 4.12 P íprava na d chodový věk a spokojenost v životě

A o aktiv ě

14,3%

Spíš a o

7,9%

Spíš e

8,3%

57,1% 71,1%

15,8% 5,3%

58,3%

12,5%

89,5%

Ne Neví

14,3% 14,3%

8,3% 0%

10,5%

66,7% 20%

40%

20,8%

16,7% 8,3% 60%

80%

velmi spokojen spíše spokoje ani spokojen ani nespokojen spíše espokoje

100%

Sociodemografické podmíněnosti Postoj k p ípravě na důchodový věk je podmíněn pohlavím, věkem, vzděláním, ekonomickou aktivitou, velikostí místa bydliště a rodinným stavem. Pohlaví -

Muži se častěji aktivně p ipravují nebo spíše p ipravují na důchodový věk.

-

Čtvrtina žen se spíše na důchodový věk nep ipravuje, pětina žen se na důchod nep ipravuje.

Věk -

Témě t etina seniorů starších 75 let deklaruje aktivní p ípravu na důchod, více než t etina uvádí spíše p ípravu na důchodový věk.

-

Více než pětina osob ve věku 55-74 let se na důchod nep ipravuje či nep ipravovala.

143 / 234

Vzdělání -

Témě polovina osob s nižším než vysokoškolským vzděláním se na důchod aktivně nebo spíše p ipravuje.

-

Více než čtvrtina vysokoškoláků se na důchod spíše p ipravuje, témě polovina se na důchod spíše nep ipravuje.


Více než polovina ekonomicky aktivních se na důchod aktivně nebo spíše p ipravuje.


Čím je větší místo bydliště, tím více se osoby na důchod nep ipravují. Ve velkých městech se jedná o čtvrtinu osob.

Rodinný stav -

T etina rozvedených se p ipravuje na důchod aktivně.

-

Čtvrtina svobodných a pětina ženatých či vdaných se na důchod nep ipravuje.

-

Témě dvě t etiny ovdovělých se na důchod aktivně nebo spíše p ipravují.

144 / 234

Graf 4.13 P íprava na d chodový věk a sociodemografické charakteristiky

Pohlaví už že a

19%

35%

21%

14% 11%

8%

36%

24%

21%

11%

9%

37%

22%

22%

11%

Věk 55-64 let

65 – 74 let 6%

33%

a ví e let

22%

32%

22%

36%

17%

24%

4%4%

Nejv šší doko če é vzdělá í )áklad í ez v uče í, případ ě ez… 14% V uče a

ez

34%

aturit

15%

Maturita

12%

19%

22%

19%

22%

25%

48%


25%

V soká škola

26%

14% 17%

20%

25%

11% 9%

25%

25%

48%

24% 2%


11%

52%

dů hod

40%

67%


24% 3%

60%

Dů hod a stálý přivýdělek Dů hod

10%

15%

Spíš a o

33%

50%

Spíš e

50%

29%

24%

18%

15%

ý_stav

Ne Neví

Svo od ý

25%


A o aktiv ě

50%

25%

38% 9%


63%

37%

22%

33%

Vdovec/vdova

17%

18%

21%

17%

12%

33%

41%

29%

6%6%

Příje do tis. Kč 10% 8– 10 –

tis. Kč

17%

tis. Kč 10%


ísta

40%

20%

33% 37%

17%

20%

30% 17%

44%

10%

9% 12% 24%

17%

12% 17% 6%

dliště

do 5000 obyvatel

18%

30%

5 000-20 000 obyvatel 4% a ví e o vatel

11% 0%

20%

61% 25% 20%

39% 40%

16%

16%

9% 13% 13%

60%

25% 80%

100%

145 / 234

4.3.3 Celkový p ístup k životu Obyvatelé Vysočiny starší 55 let se vyjad ovali k celkovému p ístupu k životu prost ednictvím výběru jednoho ze t í výroků, který jim byl nabídnut, a který měl vyjad ovat jejich ztotožnění se s tímto výrokem. U každého výroku je v závorce uveden zkrácený název, který slouží jako symbolické jméno zastupující daný názor. Prost ednictvím zkrácených názvů jsou porovnána zjištění z aktuálního výzkumu s výzkumem v roce 2011. Jednalo se o možnosti: 1.

„Stále mne láká poznávat něco nového, chci být zkrátka aktivní. Sám hledám možnosti, jak si plně užívat života, dokud to jde. Žiji p ece jen jednou.“ (Aktivita)

2. „Osobně se aktivně do ničeho nehrnu, ale když se mi naskytne nějaká p íležitost, nevyhýbám se jí. Pečlivě ji zvážím a nabízené aktivity se v p ípadě zájmu zúčastním.“ (P íležitost) 3. „Už jsem si užil dost, chci mít na zbytek života klid a pohodu. Objevování nových věcí už není pro mě, to p enechávám mladším.“ (Klid) Výsledná zjištění deklarují rovnoměrnost zastoupení názorů dotázaných. Více než t etina seniorů a osob starších 55 let (34,6 %) zastává názor, že je t eba být co nejvíce aktivní a i v pokročilém věku poznávat nové věci, žít pokud možno naplno. Obdobný podíl (37,4 %) se domnívá, že sice není nutné vyvíjet zvláštní iniciativu nebo vyšší aktivitu, jsou však ochotni se chopit nabídky a osobně ji i využít. Více než čtvrtinu seniorů (2Ř %) neláká objevovat nové věci, neboť svůj život spojují s klidem a pohodou a ohlížejí se za tím, co prožili v minulosti. Graf 4.14 Celkový p ístup k životu

28,0

34,6

37,4

Stále e láká poz ávat ě o ového, h i ýt zkrátka aktiv í aktivita Oso ě se aktiv ě do ičeho ehr u, ale kd ž se i ask t e ějaká příležitost, ev hý á se jí příležitost Už jse si užil dost, h i a z tek života klid a pohodu (klid)

ít

Sociodemografické podmíněnosti Základní p ístup k životu osob starších 55 let je velmi výrazně podmíněn pohlavím, věkem, vzděláním, ekonomickou aktivitou, p íjmovou situací a rodinným stavem. Pohlaví

146 / 234

-

Ženy preferují p íležitosti, muži aktivitu.

Věk

-

Osoby starší 75 let preferují klid.

-

Mladší věkové kategorie preferují aktivitu a p íležitosti.

Vzdělání

-

Osoby se základním vzděláním zvýznamňují p íležitosti.


-

Ekonomicky aktivní logicky preferují aktivní p ístup k životu.

-

Ti, kte í mají důchod a stálý p ivýdělek, p ípadně nezaměstnaní, preferují p íležitosti.

Rodinný stav

-

Osoby, které žijí v páru (sezdaní i nesezdaní) preferují aktivitu.

P íjem

-

Osoby s nízkými p íjmy preferují aktivitu.


-

Občane ve st edně velkých obcích (5000 - 20 000 obyvatel) preferují aktivitu.

147 / 234

Graf 4.15 Celkový p ístup k životu a sociodemografické charakteristiky

Pohlaví už

42%

že a

28%

29%

30%

45%

26%

Věk 37%

55-64 let 65 – 74 let

41%

47%

a ví e let

12%

22%

33%

36%

19% 52%


ez

aturit

31%

49%

23%

28%

49%

41%


41%

50%

V soká škola

20% 17%

25%

38%

25%

38%

24%


48%

38%

dů hod

100%


67%


33%

Dů hod

33%

Rodi

14% 33%

50% 34%

17% 33%

aktivita příležitost klid

ý stav

Svo od ý

25%

25%

Nesezda ý pár

100%

Že atý/vda á Rozvede ý/rozvede á Vdovec/vdova

50%

37% 17%

36%

27%

50%

24%

33%

47%

29%


tis. Kč

10 –

tis. Kč


ísta

50% 26%

30% 45%

37%

30%

34%

44%

20% 29%

39%

17%

dliště

do 5000 obyvatel 5 000-20 000 obyvatel a ví e o vatel

29%

41% 48%

36%

30% 35%

32%

17% 32%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90%100%

148 / 234

Profily osob vzhledem k postoji k celkovému přístupu k životu 

Aktivita

Být co nejvíce aktivní a osobně iniciativní je životní zásadou: -

častější pro muže než ženy

-

jde o postoj každého t etího ve věku 55 až 64 let (37 %), každého druhého mezi 65 až 74 lety (47 %) a každého osmého staršího 75 let (12 %)

-

jedná se o témě polovinou ekonomicky aktivních

-

osob žijících v partnerském svazku

-

lidé s tímto postojem bydlí mírně častěji ve st edně velkých a větších městech než v menších lokalitách



Příležitost

Využívat p íležitosti k aktivitě, ale pouze občas, je životní zásadou: -

častější pro ženy než muže

-

jde o postoj témě každého druhého ve věku 55 až 64 let (41 %)

-

osob s nižším vzděláním

-

častěji důchodců s p ivýdělkem (stálým i občasným)

-

častěji rozvedených a ovdovělých

-

častěji v menších obcích a městech



Klid

Využívat život v klidu a pohodě je p esvědčení: -

častější pro muže než ženy

-

lidí starších 65 let (více než každého druhého)

-

častěji u osob vyučených

-

u důchodců

-

poloviny svobodných a u t etiny rozvedených

4.3.4 Komparace dat 2011 / 2014 Porovnání základních dat v t íletém odstupu ukazuje, že pohled občanů se výrazně změnil. Výsledná zjištění deklarují rovnoměrnost zastoupení názorů dotázaných s tím, že ve srovnání s rokem 2011 se situace dokonce zlepšila ve prospěch zvýšeného počtu seniorů, kte í jsou aktivní, a to o 15 %. U seniorů preferujících občasné p íležitosti k aktivitě poklesl podíl o 5 %. Seniorů, kte í preferují postoj klidu, o 10 % ubylo.

149 / 234

Graf 4.16 Celkový p ístup k životu 2011/2014 (%)

60 40

35

42

37

38 28

2011

20

2014

20 0 aktivita

příležitost

klid

4.4. Bydlení Kvalitní a bezpečné bydlení je jednou z klíčových hodnot, které byly uváděny v systému hodnotových hierarchií a náleží druhému nejsilnějšímu faktoru charakterizujícímu pocit bezpečí osob starších 55 let.

4.4.1 Doba bydlení Více než polovina dotázaných bydlí ve své obci nebo městě více než 50 let. Témě t etina dotázaných zde bydlí v délce od 30 do 50 let a každý osmý bydlí v uvedené obci či městě do délky 29 let. Graf 4.17 Doba bydlení

12 do 29 let 56

32

30-49 let a ví e let

Co se týče věku, celkově čím jsou obyvatelé Vysočiny starší, tím déle na Vysočině žijí. Obyvatelé ve věku 55-64 let jsou rozděleni na poloviny. Jedna z nich žije ve své obci či městě do délky 50 let, druhá více než 50 let. Více než dvě pětiny obyvatel (44 %) ve věku 65-74 let žijí ve své obci do délky 50 let, zbylý podíl (56 %) nad 50 let. Necelá t etina obyvatel starších 75 let žije na Vysočině do dlky 50 let, zbylý dvout etinový podíl (6Ř %) nad 50 let.

150 / 234

Graf 4.18 Věk a doba bydlení

50%

55-64 let 65 – 74 let

50%

44%

a ví e let

32% 0%

do 50 let

56%

a ví e let

68%

20%

40%

60%

80%

100%

Co se týče spokojenosti s tím, jak se jim na Vysočině žije, lze konstatovat, že čím déle žijí na Vysočině, tím více se jim žije celkově dob e. Pokud občané žijí na Vysočině více než 30 let, čtvrtině se žije velmi dob e a témě t em čtvrtinám se žije spíše dob e. Pouze malý podíl uvedl, že se jim žije spíše špatně. Pokud občané žijí na Vysočině do 30 let, necelá čtvrtina z nich (23 %) uvádí, že se jí žije spíše špatně, zbylému podílu se žije velmi nebo spíše dob e. Graf 4.19 Jak se žije na Vysočině a doba bydlení

a ví e let do 29 let

23,1%

69,2%

7,7% 0%

5,9%

70,6%

23,5%

30-49 let

8,3%

73,3%

18,3%

20%

40%

60%

80%

Vel i do ře Spíše do ře Spíše špat ě

100%

4.4.2 Spokojenost v místě bydliště Témě všem obyvatelům Kraje Vysočina starších 55 let (ř1 %) se v místě jejich bydliště žije dob e. Každý pátý člověk (1ř %) uvádí, že se mu žije velmi dob e. Spíše nespokojený je pouze každý jedenáctý (ř %). Nikdo však neuvedl, že by se mu v bydlišti žilo velmi špatně, ačkoliv respondenti měli možnost uvést i tuto variantu. Graf 4.20 Jak se žije na Vysočině (%, N=535)

9,3 18,7

72,0


151 / 234

Sociodemografické podmíněnosti Spokojenost v místě bydliště je podmíněna věkem, ekonomickou aktivitou a velikostí místa bydliště, na pohlaví nezávisí. Pohlaví -

Spokojenost v místě bydliště nezávisí na pohlaví dotázaného, je u mužů i žen stejná.

Věk -

-

Čím jsou osoby starší, tím více uvádějí, že se jim žije velmi dob e. Spokojenost v místě bydliště je závislá nikoliv na délce bydlení v obci, ale na věku obyvatel. Senio i ve věku vyšším než 75 let jsou spokojenější než mladší věkové skupiny, konkrétně obyvatelé v mladší věkové skupině 55-64 let sice nespokojenost se současným životem v obci či městě deklarují, ale podíl těchto odpovědí je nízký (13 %). Starší obyvatelé jsou již zvyklí na „své“ prost edí a spíše se p iklánějí k možnému p estěhování pouze v situaci, kdy by se již stali nesoběstačnými.


Více než polovina aktivně zaměstnaných deklaruje, že se jim v místě bydliště žije spíše dob e, témě dvěma t etinám nezaměstnaných se žije spíše špatně.


Čím je velikost místa bydliště větší, tím častěji je uváděno, že se dotázaným žije velmi dob e.

152 / 234

Graf 4.21 Spokojenost s životem v obci či městě a sociodemografické charakteristiky

Pohlaví už

19%

72%

10%

že a

19%

72%

9%

55-64 let

15%

65 – 74 let

Rodi

8%

72%

19%

a ví e let

13%

72%

4%

72%

24%

ý stav

Svo od ý

100%

Nesezda ý pár

63%

38%

Že atý/vda á Rozvede ý/rozvede á Vdovec/vdova

10%

68%

22%

17%

83%

6%

82%

12%



dů hod

67%

33%

Dů hod ísta

33%

67%


Velikost

60%

40%


16%

55%

29%

7%

78%

16%

dliště

do 5000 obyvatel

13%

73%

14%

5 000-20 000 obyvatel

22%

74%

4%

a ví e o vatel

25%

68%

7%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

4.4.3 Komparace dat 2011 / 2014 Spokojenost v místě bydliště Porovnání základních dat v t íletém odstupu ukazuje, že se pohled občanů změnil. Celkově se zvýšil (o 3 %) podíl těch, kterým se na Vysočině žije dob e (součet odpovědí velmi dob e a spíše dob e) a snížil se podíl těch, kterým se zde žije spíše špatně (o 2 %). Velmi špatný život v obci či městě na Vysočině neuvedl v roce 2014 žádný z dotázaných.

153 / 234

Změnila se poněkud struktura pozitivních odpovědí. Ubylo (o 6 %) těch, kterým se na Vysočině žije velmi dob e, ale ne druhé straně se zvýšil (o 9 %) podíl těch, kterým se zde žije spíše dob e. Graf 4.22 Spokojenost v místě bydliště 2011/2014 (%)

72

80

63

60 40

2011 25

2014

19 11 9

20

1

0

0 Vel i do ře

Spíše do ře

Spíše špat ě Vel i špat ě

-

Spokojenost v místě bydliště nezávisí na pohlaví dotázaného, je u mužů i žen stejná.

-

Čím jsou osoby starší, tím častěji uvádějí, že se jim žije velmi dob e.

-

Spokojenost v místě bydliště je závislá nikoliv na délce bydlení v obci, ale na věku obyvatel. Senio i ve věku vyšším než 75 let jsou spokojenější než mladší věkové skupiny.

-

Více než polovina aktivně zaměstnaných deklaruje, že se jim v místě bydliště žije spíše dob e, témě dvěma t etinám nezaměstnaných se žije spíše špatně.

4.5 Stabilita a uvažovaná mobilita Celkově se většině obyvatel starších 55 let žije dob e, proto by neměli mít ke stěhování z obce či města důvod, na což poukazují následující výzkumná zjištění.

4.5.1 Stabilita a uvažovaná mobilita Většina obyvatel Kraje Vysočina, kte í jsou starší 55 let, hodlají zůstat bydlet tam, kde v současnosti žijí (ř7%). Pouze každý t icátý t etí občan (3 %) uvažuje o p estěhování.

154 / 234

Graf 4.23 Záměr ke stěhování z místa bydliště (%, N=535)

3

přestěhovat 97

h e zůstat

Sociodemografické podmíněnosti Pohlaví -

O možném p estěhování uvažují častěji muži než ženy.

Věk -

O možném p estěhování uvažují občané ve věku 55 až 64 let, což je období p ed odchodem do důchodu.

-

O možném p estěhování uvažují občané starší 75 let. Jedná se ale o velmi malý podíl občanů, pouze každý dvacátý pátý ze své věkové skupiny.

-

S tím, že v bytě nebo domě, ve kterém nyní žijí, zůstanou bydlet i v budoucnu, počítají všichni senio i ve věku 65 až 74 let.


O možném p estěhování uvažují necelé dvě t etiny z nezaměstnaných a t etina z důchodců se stálým p ivýdělkem.

155 / 234

Graf 4.24 Možné p estěhování a sociodemografické charakteristiky

Pohlaví už 5% že a 1% Věk 55-64 let 4% 65 – 74 let a ví e let 4% Nejv šší doko če é vzdělá í )áklad í ez v uče í, případ ě… 7% V uče a ez aturit Maturita 4% V šší od or á škola V soká škola Eko o i ká_aktivita Aktiv í, za ěst á 7% Neza ěst a ý, e á dů hod 60% Dů hod a stálý přivýdělek 33% Dů hod a o čas ý přivýdělek Dů hod Rodi ý_stav Svo od ý Nesezda ý pár Že atý/vda á 4% Rozvede ý/rozvede á Vdovec/vdova Příje do tis. Kč 10% 8 – tis. Kč 10 – tis. Kč tis. a ví e Kč 11% Velikost ísta dliště do 5000 obyvatel 4% 5 000-20 000 obyvatel 4% a ví e o vatel 0%

20%

40%

Ano Ne

60%

80%

100%

Důvody pro změnu bydliště Z výsledků výzkumu vyplývá pět důvodů, proč by občané chtěli odejít ze současného bydliště někam jinam21:

Otázka byla položena volně. Respondenti mohli uvést 1 až 2 aspekty. Celkem bylo vyjmenováno pouze 16 konkrétních odpovědí, které byly obsahově ut íděny do pěti skupin.

21

156 / 234

Nejčastěji uváděným důvodem je cena bydlení, obava z finanční náročnosti bydlení. Takto uvádí každý t etí z těch, kte í uvažují o p estěhování (31 %). Druhým důvodem je problematická doprava, nap . do nemocnice. Takto uvádí každý čtvrtý z těch, kte í uvažují o p estěhování (25 %). T etím a čtvrtým důvodem je jednak obava ze zdravotního stavu, který se může zhoršit, jednak pot eba lepších mezilidských vztahů a více p átelskosti. Takto uvádí každý pátý z těch, kte í uvažují o p estěhování (19 %). Posledním důvodem je individuální nespokojenost se státní správou (6 %). Celkově lze konstatovat, že důvod pro změnu bydlení nesouvisí s aktuálním zdravotním stavem občanů22, ale s obavami, co by mohlo nastat. Zde mají z ejmě vliv i média, která popisují zejména těžké situace seniorů. Graf 4.25 D vody pro změnu

o av o fi a e a

dle í

31

špat á doprava do e o i e

25

ezilidské vztah

19

o av o zdravot í stav

19

stát í správa

6 0

5

10

15

20

25

30

35

4.5.2 Komparace dat 2011 / 2014 Porovnání základních dat ve t íletém odstupu ukazuje, že došlo k výrazné změně. Ve srovnání s rokem 2011 v současnosti vzrostl (o 10 %) podíl těch, kte í chtějí zůstat bydlet tam, kde žijí doposud. Více než t ikrát se snížil podíl těch, kte í uvažují o p estěhování jinam (o 10 %). Graf 4.26 D vody pro změnu 2011/2014 (%)

87

100

97 r. 2011

50

13

r. 2014

3

0 přestěhovat

zůstat

22 Nebyla prokázána statistická významnost souvislosti úvahy dotázaných o stěhování s jejich celkovým zdravotním stavem, jak ho aktuálně vnímají.

157 / 234

Volné odpovědi, které byly získány v roce 2011, a které byly kategorizovány do obsahově podobných témat, se liší od výpovědí těch, kte í v roce 2014 pouze uvažují o p estěhování, jichž je však podstatně méně než v roce 2011. V roce 2011 byly jako důvody pro stěhování uvedeny zdravotní potíže (10%), nesoběstačnost (1Ř%), osamělost (26%), drahým nájmem (12%), pot eba najít vhodné zaměstnání (12%), nevybavenost v místě bydliště (4%) a celková nespokojeností s bydlením a životem v obci (18%), V roce 2014 se jedná o obavy z financování bydlení (31%), špatnou dopravu do nemocnice (25 %), mezilidské vztahy (1ř %), obavy o zdravotní stav (1ř %) a nespokojenost se státní správou v místě bydliště (6 %). Časový horizont uvažované mobility P edpokládaná změna bydliště nenaznačuje brzké stěhování. Jen t i z deseti, kte í uvažují o p estěhování, by stěhování realizovali do pěti let (33 %). Úvahy více než dvou t etin osob, které sdělují možnost změny, jsou bez konkrétního časového určení (67 %). Tabulka 4.2 Časový horizont uvažované mobility

chce zůstat

97% 3%

p estěhovat

100 %

do 5 let

neví

33%

67%

4.5.3 P edstavy o bydlení pro seniory a komparace dat 2011/2014 Porovnání základních dat v t íletém odstupu ukazuje, že p edstava o bydlení občanů se změnila. P edstavy o bydlení čtvrtina obyvatel starších 55 let nejčastěji zamě uje na důležitost prost edí (26 %, v roce 2011 se jednalo o 23 %). Hlavně, aby bylo klidné (ne v blízkosti centra, nádraží, hlučného provozu) a pokud možno blízko p írody. Na druhém místě se témě u pětiny dotázaných jedná o bydlení ve vlastním rodinném domě, p ípadně bytě (18 %, v roce 2011 se jednalo o 38 %, kde bylo zahrnuto i bydlení v blízkosti rodiny). Každý šestý dotázaný má p edstavu o bydlení spojenu s tím, co aktuálně má, a je spokojen (16 %, údaj nebyl v roce 2011 sledován). Finanční dostupnost je uváděna každým desátým občanem starším 55 let (11 %, v roce 2011 se jednalo o 8 % odpovědí zamě ených na problematiku financí spojených s bydlením). Poněkud menší podíl respondentů (10 %) explicitně p edstavu o budoucím bydlení nemá, neví, jak by mělo vypadat. Každý čtrnáctý občan starší 55 let uváděl v kontextu bydlení dostupnost sociálních služeb (6,5 %, v roce 2011 se jednalo o 28 %). Nap . aby byl blízko léka , aby bylo možno využívat pečovatelské a ošet ovatelské služby, p ípadně stravování. V roce 2011 byla uváděna v kontextu těchto služeb i dopravní dostupnost, která je v roce 2014 uváděna samostatně.

158 / 234

Každý devatenáctý dotázaný (5,4 %) specifikoval bydlení v blízkosti rodiny. (Údaj v roce 2011 sledován nebyl, byl sloučen s obecným tématem bydlení.) Dobrou dopravní dostupnost pro budoucí bydlení p edpokládá 3,2 % dotázaných. (Údaj v roce 2011 sledován nebyl, byl sloučen s obecným tématem služby.) Specifickou p edstavou o bydlení bylo uvádění malometrážních bytů, rovněž ve stejném podílu problematika dostupných aktivit (kultury a vzdělávání, 2,2 % pro obě témata). Graf 4.27 P edstavy o bydlení v roce 2014 (%)

prostředí vlast í rodi

ý dů , případ ě

25,8

t

spokoje i tí , o

18,3

ají

16,1

fi a č ě dostup é

10,8

eví

9,7

so iál í služ

6,5

lízko rodi

5,4

do rá doprav í dostup ost alo etráž í

3,2

t

2,2

aktivit kultura, vzdělává í

2,2 ,0

10,0

20,0

30,0

159 / 234

Graf 4.28 P edstavy o bydlení 2011/2014 (%)

38

40 35 30 25

28

26 23 18

20

16

15

11 8

10

10 6

2011

5

3

5

3 2

2

2014

0

Věk Více než t etina dotázaných z věkové skupiny 55 - 64 let preferuje dobré prost edí (38 %), více než čtvrtina je spokojena se současným bydlením. Pětina dotázaných z věkové skupiny 65 - 74 let věnuje pozornost finanční dostupnosti bydlení a rovněž prost edí, další pozice náleží dostupným sociálním službám. Více než čtvrtina seniorů starších 75 let by preferovala vlastní rodinný dům, následovalo by dobré prost edí.

55 -64 let

3,4%

65 – 74 let

4,2%

4,2%

20,8 %

75 a 7,7% více let

5,1%

7,7%

23

6,9%

10,3% 37,9%

3,4%

27,6%

10,3%

4,2%

4,2%

16,7%

12,5%

12,5%

2,6%

12,8% 20,5%

2,6%

10,3%

28,2%

20,8%

aktivity (kultura, vzdělávání)

vlastní rodinný dům, p ípadně byt

spokojeni tím, co mají

sociální služby

prost edí

neví

malometrážní byty

finančně dostupné

dobrá dopravní dostupnost

věk

blízko rodiny

Tabulka 4.3 P edstavy o bydlení pro seniory23 (Součet hodnot v každém ádku je 100%.)

2,6%

Číselné údaje byly získány strukturováním volných odpovědí dotázaných a jejich následnou analýzou.

160 / 234

4.6. Mezigenerační vztahy 4.6.1 Sociální ochrana senior , sociální vyloučení Co se týče věkové diskriminace, občané starší 55 let se většinou necítí být diskriminování z důvodu věku. Na dotaz, zda se respondenti jakožto senio i, p ípadně někdo z jejich vrstevníků, setkali s p ezíravým postojem vůči nim samotným, většinou odpověděli, že nikoliv. Skutečností je, že se jedná o záležitost velmi subjektivní, a ta je spojena s psychologickými dispozicemi jedinců čelit i různým nep íjemných událostem. Každý sedmý (15 %) však uvedl, že se s tímto postojem setkal.

Graf 4.29 Setkání se s p ezíravým postojem okolí v či senior m (%, N=535)

1,8 15 setkal/a nesetkal/a 83,2

ez odpovědi

Sociodemografické podmíněnosti Vnímání p ezíravého postoje k seniorům je podmíněno pohlavím, věkem a rodinným stavem. P ezíravý postoj vůči seniorům vnímají častěji muži než ženy, také osoby ve věku 65-75 let, rovněž svobodní a rozvedení.

161 / 234

Graf 4.30 Setkání se s p ezíravým postojem okolí v či senior m a sociodemografické charakteristiky (analyzované pouze odpovědi „ano“= setkal, „ne“=nesetkal/a, N=525)

Pohlaví už že a

18%

82%

13%

87%

11%

89%

Věk 55-64 let 65 – 74 let a ví e let

22%

78%

12%

ano

88%

ne Rodi

ý stav

Svo od ý

25%

75%

Nesezda ý pár

100%

Že atý/vda á

16%


84% 67%

33% 94%

6% 0%

20%

40%

60%

80%

100%

Respondenti se celkově osobně nesetkali ani s násilím (nap . týkajícím se omezování osobní svobody v p ijímání návštěv v bytě, v nátlaku na rozhodování a podobně, ačkoliv i tato problematika bývá medializována). Problém s násilí vnímá každý padesátý občan starší 55 let. Graf 4.31 Setkání se s násilím omezujícím osobní svobodu seniorů (%, N=535)

1,9 1,8

setkal/a nesetkal/a 96,3

ez odpovědi

162 / 234

Sociodemografické podmíněnosti Co se týče sociodemografické podmíněnosti setkání se s násilím (nap . týkajícím se omezování osobní svobody v p ijímání návštěv v bytě), s nátlakem na rozhodování a podobně, muži i ženy uvedly tento postoj zcela stejně. U osob ve věku 55-65 let vnímání násilí o jedno procento p evyšuje vnímání jistého násilí u osob ve věkové kategorii 65-75 let. Tuto situaci vnímá čtvrtina ze svobodných a každý šestý z rozvedených. Graf 4.32 Setkání se s násilím omezujícím osobní svobodu senior a sociodemografické charakteristiky (analyzované pouze odpovědi „ano“= setkal, „ne“=nesetkal/a, N=525)

Pohlaví už že a Věk 55-64 let 65 – 74 let a ví e let Rodi ý stav Svo od ý Nesezda ý pár Že atý/vda á Rozvede ý/rozvede á Vdovec/vdova

2% 2%

98% 98%

2% 3%

98% 97% 100%

ano ne

25%

75% 100% 100%

17%

83% 100%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

4.6.2 Mezigenerační vztahy Co se týče mezigeneračních vztahů, zejména p irozených kontaktů seniorů s dětmi, většina dotázaných vnímá mezigenerační problematiku pozitivně. Senio i se p irozeně stýkají s lidmi ve svém okolí bez ohledu na věk. Jistou osamocenost a absenci p irozených kontaktů s okolím zmínil každý patnáctý dotázaný (6,5 %).

163 / 234

Graf 4.33 Osamocenost senior , absence p irozených kontakt s okolím (děti, spolupracovníci apod.) (%, N=535)

1,9 6,5 pozitiv í vztah a se e ko taktů ez odpovědi

91,6

Sociodemografické podmíněnosti Co se týče sociodemografické podmíněnosti pocitu osamocení a absence p irozených kontaktů s okolím, ženy se cílí poněkud více osamoceny než muži, také osoby starší 75 let, rozvedení a ovdovělí. Graf 4.34 Pocit osamocení a sociodemografické charakteristiky (analyzované pouze odpovědi „ano“= pozitivní vztahy, „ne“=nesetkávají se, N=525)

Pohlaví už 4% 9% že a Věk 55-64 let 7% 65 – 74 let 6% a ví e let 8% Rodi ý stav Svo od ý Nesezda ý pár Že atý/vda á 5% Rozvede ý/rozvede á Vdovec/vdova 6% 0%

96% 91% 93% 94% 92%

ano ne

100% 100% 95% 33%

67% 94%

20%

40%

60%

80%

100%

164 / 234

P irozenost kontaktů s nejbližšími členy rodiny dokumentuje i četnost kontaktů s nimi. Na dotaz, jak často se senio i osobně stýkají s nejbližším členem nebo členy své rodiny, témě t i čtvrtiny dotázaných uvedly, že denně. Jednou týdně se s nimi setkává pětina dotázaných. V součtu se p evážná většina respondentů (92 %) setkává se svými rodinnými p íslušníky alespoň jednou týdně. To je z ejmě také důvodem, proč se necítí být osamělými. Graf 4.35 Četnost kontakt s nejbližšími členy rodiny

3,8 2,9 1,0 De

21,0

ě

Jed ou týd ě 71,4

Jed ou

ěsíč ě

Jednou do roka Mé ě často

165 / 234

V. Zaměstnání a práce v p edd chodovém a d chodovém věku Odchod z pracovní aktivity do důchodu je vždy spojen s velkými změnami dotčených osob. Neznamená to ale, že by senio i nemohli pracovat i nadále. V zájmu společnosti je využít vědomosti, dovednosti i kompetence těch, kte í mají záměr pracovat, a to jak naplno, tak p ípadně jen občas.

5.1 Postoj k p ivydělávání k d chodu Obyvatelé Vysočiny starší 55 let se vyjad ovali k p ivýdělku prost ednictvím výběru jednoho ze t í výroků, který jim byl nabídnut, a který měl vyjad ovat jejich ztotožnění se s tímto výrokem24. U každého výroku je v závorce uveden zkrácený název, který slouží jako symbolické jméno zastupující daný názor. Prost ednictvím zkrácených názvů jsou porovnána zjištění z aktuálního výzkumu s výzkumem v roce 2011. Jednalo se o možnosti: 1.

„Člověk by se neměl z íkat možnosti p ivýdělku, nejlépe formou stálého zaměstnání. Udržet se v pracovním procesu neznamená p ece jen výdělek, ale také možnost zůstat mezi lidmi a udržovat se ve formě.“ (Zaměstnání)

2. „Není špatné si p ivydělat pár korun, ale nesmí se to p ehánět. Stálý pracovní poměr není nic pro mě.“ (P ivýdělek) 3. „V životě jsem se snad napracoval dost. Na pracovní starosti už nemám hlavu ani síly, v důchodu se chci věnovat sobě, své rodině či koníčkům.“ (Jen důchod) Z výzkumných zjištění vyplynuly závěry:

24

-

Každý šestý senior (17 %) by chtěl být co nejvíce aktivní. Nejedná se jen o zlepšení finanční situace, ale udržování sociálních kontaktů.

-

Dvě t etiny seniorů vítají občasný p ivýdělek (63 %).

-

Pětina seniorů již nehodlá být zaměstnaná (20 %). Se svým životem spojují jiné aktivity než zaměstnání.


166 / 234

Graf 5.1 Postoj k p ivydělávání k d chodu (%, N=530)

19,8%

17,0% za ěst á í přivýdělek 63,2%

je dů hod

Sociodemografické podmíněnosti Postoj občanů starších 55 let a seniorů k p ivydělávání si k důchodu je podmíněn pohlavím, věkem, ekonomickou aktivitou, rodinným stavem i velikostí místa bydliště. Pohlaví

-

Ženy častěji než muži uvádějí, že na pracovní starosti už nemají sílu a v důchodu se chtějí věnovat sobě, své rodině či koníčkům.

Věk

-

Mladší věkové kategorie preferují p ivýdělek.

-

Starší věkové kategorie preferují p ivýdělek a důchod.


-

Osoby zaměstnané preferují zejména p ivýdělek.

Rodinný stav

-

Osoby žijící v páru preferují p ivýdělek.

-

Rozvedení nebo ovdovělí se ve stejné mí e p iklánějí buď jen k možnosti p ivýdělku nebo jen důchodu.


-

Co se týče velikosti místa bydliště, více než dvě t etiny osob z malých obcí a měst (do 5 tisíc obyvatel) preferují p ivýdělek.

167 / 234

Graf 5.2 Postoj k p ivydělávání k d chodu a sociodemografické charakteristiky

Pohlaví už

17%

že a

17%

65%

17%

62%

22%

Věk 16%

55-64 let 65 – 74 let

73%

19%

a ví e let

11%

53%

16%

28%

60%

24%


ez

aturit

26%

49%

12%

72%

18%

Maturita

25% 15%

66%


16%

50%

V soká škola

50%

24%

40%

36%

Eko o i ká aktivita

za ěst á í

Aktiv í, za ěst á Neza ěst a ý, e á

23%

dů hod

72%

40%

5% 60%


33%

67%


33%

67%

Dů hod Rodi

13%

61%

25%

26%

50%

Nesezda ý pár 18%


25%

100%

Že atý/vda á

ísta

dů hod

ý stav

Svo od ý

Velikost

přivýdělek

69%

33% 6%

13%

33%

33%

47%

47%

dliště

do 5000 obyvatel

11%

69%

26%


57%

21% 0%

20%

20% 17%

57% 40%

21% 60%

80%

100%

Profily osob vzhledem k postoji k přivydělávání k důchodu 

Zaměstnání

Preference postoje zaměstnanosti ve významu, že zaměstnání je způsob udržení se v aktivním životě, uvádějí: -

muži i ženy stejně často

-

pětina osob ve věkové skupině 65-74 let

-

t etina ekonomicky aktivních, dvě pětiny nezaměstnaných

-

z hlediska rodinného stavu se jedná o t etinu rozvedených

-

více než čtvrtina seniorů bydlících ve st edně velkých městech.

168 / 234



P ivýdělek

Preference postoje p ivýdělku ve významu, že pro udržení se v aktivním životě p ivýdělek postačuje, nebo že se práce nemá p ehánět, uvádějí: -


-

t i čtvrtiny osob ve věku 55-64 let, více než polovina osob starších 65 let

-

více než dvě t etiny osob se st edoškolským vzděláním

-

více než dvě t etiny ekonomicky aktivních

-

více než dvě t etiny osob žijících jako partne i (sezdaní i nesezdaní)

-

více než dvě t etiny občanů z menších obcí a měst s dvěma až pěti tisíci obyvateli



Jen důchod

Preference postoje pouze důchodu ve významu, že starostem okolo zaměstnání je t eba se vyhnout, uvádějí: -


-

čtvrtina osob starších 65 let

-

více než čtvrtina ekonomicky neaktivních důchodců

-

témě polovina ovdovělých

5.1.1 Komparace dat 2011 / 2014 Porovnání základních dat v t íletém odstupu ukazuje, že pohled občanů se výrazně změnil. Výrazně se zvýšilo p esvědčení (o 18 %, témě pětinou dotázaných), že pro udržení se v aktivním životě postačuje p ivýdělek. O jeden procentní bod poklesl názor, že zaměstnání je způsob udržení se v aktivním životě, tedy, že stálý pracovní proces neznamená jen výdělek, ale také možnost zůstat mezi lidmi a udržovat se ve formě. Dále poklesl (o 17%) názor, že starostem okolo zaměstnání je t eba se vyhnout a je lepší se věnovat sobě, své rodině a koníčkům.

169 / 234

Graf 5.3 Postoj k p ivydělávání k d chodu 2011/2014 (%)

63%

70% 60%

45%

50%

37%

2011

40% 30%

20%

18% 17%

2014

20% 10% 0% za ěst á í

přivýdělek

je dů hod

5.2 Konkurence generací na trhu práce Situace na trhu práce je obtížná pro všechny skupiny obyvatel, a to jak kvalifikovaných, tak i bez pat ičného vzdělání. Pro občany starší 55 let může být udržení si pracovního místa, p ípadně nalezení nového, problematické. Postoj ke konkurenci generací na trhu práce byl zjišťován prost ednictvím dotazu p edloženého respondentům, zda se domnívají, že v souvislosti s návrhy na pozdější odchod do důchodu zavládne na pracovním trhu nezdravá konkurence mezi lidmi mladšího a staršího věku.25 Více než t i čtvrtiny obyvatel Vysočiny starších 55 let se domnívají, že problémy na trhu práce se prohloubí a zavládne na něm nezdravá konkurence mezi lidmi mladšího a staršího věku (Ř2,8 %, z toho 26,9 % uvádí, že rozhodně ano). Každý šestý občan uvádí, že k takové vyhrocené situaci nedojde (17,2 %, z toho 3,2 % uvádí, že rozhodně nedojde). Graf 5.4 Konkurence generací na trhu práce (%, N=465)

3,2 14,0

26,9


55,9

Spíše e Rozhod ě e

25


170 / 234

Sociodemografické podmíněnosti Postoj občanů starších 55 let a seniorů ke konkurenci generací na trhu práce je podmíněn pohlavím, věkem, vzděláním a ekonomickou aktivitou rodinným stavem i velikostí místa bydliště. Pohlaví

-

O konkurenci generací na trhu práce jsou celkově p esvědčeny častěji ženy než muži.

-

Muži spíše nejsou o konkurenční situaci p esvědčeni.

Věk

-

S rostoucím věkem jsou respondenti častěji celkově p esvědčeni o konkurenci generací na trhu práce.

Vzdělání

-

Nejméně často jsou o konkurenci generací na trhu práce p esvědčení osoby s vysokoškolským vzděláním (celkově spíše či rozhodně o konkurenčním prost ední p esvědčeni nejsou), jedná se témě o dvě pětiny vysokoškoláků (41 %).


-

O konkurenci generací na trhu práce jsou rozhodně p esvědčení častěji zaměstnaní.

Rodinný stav

-

Všichni rozvedení jsou rozhodně nebo spíše p esvědčeni o konkurenci generací na trhu práce.


-

Co se týče velikosti místa bydliště, čím více menší obec či město, tím více jsou jejich občané starší 55 let p esvědčeni o rozhodné konkurenci generací na trhu práce. Témě dvě t etiny osob starších 55 let z velkých obcí a měst (20 tisíc a více obyvatel) jsou pouze spíše p esvědčeny o konkurenci generací na trhu práce.

171 / 234

Graf 5.5 Postoj ke konkurenci generací na trhu práce a sociodemografické charakteristiky

Pohlaví 53% 24% už 59% 29% že a Věk 40% 35% 55-64 let 21% 64% 65 – 74 let 20% 75% a ví e let Nejv šší doko če é vzdělá í 51% 28% )áklad í ez v uče í, případ ě ez… 30% 50% V uče a ez aturit 60% 28% Maturita 25% 75% V šší od or á škola 14% 46% 27% V soká škola Eko o i ká aktivita 45% 32% Aktiv í, za ěst á 60% 40% Neza ěst a ý, e á dů hod 100% Dů hod a stálý přivýdělek 50% 33% Dů hod a o čas ý přivýdělek 63% 22% Dů hod Rodi ý stav 75% Svo od ý 100% Nesezda ý pár 56% 25% Že atý/vda á 80% 20% Rozvede ý/rozvede á 53% 27% Vdovec/vdova Velikost ísta dliště 56% 29% do 5000 obyvatel 47% 26% 5 000-20 000 obyvatel 62% 23% a ví e o vatel 0%

20%

40%

60%

20% 4% 9%3% 20% 5% 12%3% 5% 16% 5% 20% 9%3% 14%


23%

Spíše e Rozhod ě e 17% 11%5% 25% 15% 4% 20% 13%2% 21% 5% 12%4%

80%

100%

5.2.1 Komparace dat 2011/2014 Porovnání základních dat v t íletém odstupu ukazuje, že došlo k názorové změně. Výrazně (o 11 %) se zvýšilo celkové p esvědčení, že na trhu práce dojde k evnivosti a zavládne na něm nezdravá konkurence mezi mladšími a staršími lidmi. V rámci tohoto p esvědčení se oproti roku 2011 snížil podíl těch (o 3 %), kte í jsou o konkurenčním boji jednoznačně p esvědčeni. Oproti roku 2011 se snížil podíl těch, kte í jsou p esvědčeni, že ke konkurenčnímu st etu nedojde (celkově o 11 %).

172 / 234

Graf 5.6 Postoj ke konkurenci generací na trhu práce 2011/2014 (%)

56

60 42

50 40

30 27

23

30

2011 14

20

5

10

2014 3

0 Rozhod ě ano

Spíše a o

Spíše e

Rozhod ě e

5.3 Co zvyšuje šanci uplatnění senior na trhu práce Zaměstnávání starších pracovníků má i své kladné stránky. Více než t etina obyvatel Vysočiny starších 55 let se domnívá, že pro zaměstnavatele je výhodné zaměstnávat starší pracovníky, protože jsou ochotni pracovat za nižší plat (37,6 %). Čtvrtina obyvatel Vysočiny starších 55 let se domnívá, že se starší lidé mohou p i svém pohybu na trhu práce opírat zejména o své letité zkušenosti a dosavadní praxi (25,8 %). Podle každého šestého jsou, oproti mladým lidem, osoby starší 55 let zodpovědnější, pečlivější (1Ř,3 %). Výhodou podle každého osmého je, že starší lidé si váží práce a nekladou si podmínky (12,9 %) Podle každého devatenáctého (5,4 %) mají starší lidé na zaměstnání dostatek času. Graf 5.7 Co zvyšuje šanci uplatnění senior na trhu práce (%, N=465)

Mají zkuše osti, pra i

Mají dostatek času 25,8

37,6

12,9

18,3

5,4

Jsou zodpověd ější, pečlivější Váží si prá e, ekladou si pod í k Jsou ekonomicky výhod í, o hot i pra ovat za ižší plat

173 / 234

Sociodemografické podmíněnosti Postoj osob starších 55 let ke zvýšení šancí pro uplatnění seniorů na trhu práce je podmíněn pohlavím, věkem, vzděláním, ekonomickou aktivitou, rodinným stavem a velikostí místa bydliště. Pohlaví

-

Muži častěji uvádějí, že ve prospěch seniorů hovo í jejich zkušenosti, ale i to, že jsou zodpovědní.

-

Ženy uvádějí, že starší lidé nekladou zaměstnavateli platové podmínky a pracují za nižší plat.

Věk

-

Osoby všech věkových kategorií uvádějí zaměstnavatele nižší plat.

nejčastěji jako

-

Zodpovědnost zvýznamňují osoby ve věku 64-75 let.

největší

výhodu

pro

Vzdělání

-

Osoby s vysokoškolským vzděláním uvádějí nejčastěji zkušenosti.


-

Ekonomicky aktivní uvádějí ve více než t etině p ípadů nižší plat (35 %), v necelé t etině (30 %) zkušenosti.

Rodinný stav

-

Ovdovělí uvádějí častěji zkušenosti (54 %), rovněž dvě pětiny rozvedených (40 %).

-

Ženatí nebo vdané uvádějí nižší plat.


-

Čím je obec nebo město menší, tím častěji je uváděn nižší plat, který by byl staršími lidmi akceptován.

174 / 234

Graf 5.8 Co zvyšuje šanci uplatnění senior na trhu práce a sociodemografické charakteristiky

Pohlaví už

27%

že a

24%

8%

12%

25% 3%13% 14%

29% 45%

Věk 35%

55-64 let 65 – 74 let

13%3%

a ví e let

29%

10% 13%5%

38%

16%

31%

38%

10% 24%

38%


ez

aturit

19% 5% 14% 11% 30%


8%

51% 19%

27%

17%

22% 3% 17% 9%

49%

25%

50%

V soká škola

25%

43%

14% 14% 14% 16%

Eko o i ká aktivita

dostatek času

Aktiv í, za ěst á Neza ěst a ý, e á

30%

10%

dů hod 33%


ez pod í ek

33%

17% 17%

25% 3% 16% 17%

ižší plat

38%

ý stav

Svo od ý

50%

Nesezda ý pár

50% 100%

Že atý/vda á

19% 6% 17% 14%


40% 54%

Vdovec/vdova ísta

zodpověd ost

67%

17% 17%

Dů hod

Velikost

35%

25% 100%


Rodi

zkuše osti

44% 40%

20%

8% 15%

23%

dliště 22% 8% 18% 10%

do 5000 obyvatel

33%


29% 0%

20%

22% 11% 4% 17%

21%

40%

60%

43% 33% 29% 80%

100%

5.3.1 Komparace dat 2011 / 2014 Porovnání základních dat v t íletém odstupu ukazuje, že pohled občanů se výrazně změnil. Výrazně se zvýšilo p esvědčení, že uplatnění starších pracovníků na trhu práce je podmíněno tím, že jsou pro zaměstnavatele p edevším ekonomicky výhodní, neboť jsou ochotni pracovat za nižší plat (zvýšení o 21 %). O 10 % poklesl podíl těch, kte í spojují možnosti seniorů získat nebo udržet si práci v kontextu uplatnění jejich dosavadních zkušeností a praxe. Smysl pro zodpovědnost zůstal na stejné úrovni jako v roce 2011.

175 / 234

Snížilo se p esvědčení (o 7 %) o tom, že by bylo výhodou, že si starší lidé nekladou pro získání zaměstnání podmínky, o 4 % poklesl názor, že dostatek času by byl výhodou pro uplatnění na trhu práce. Graf 5.9 Co zvyšuje šanci uplatnění senior na trhu práce 2011/2014 (%)

ižší plat

38

17 26

zkuše osti

36

18 zodpověd ost

2014

18

2011 13

ez pod í ek 5

dostatek času 0

5

20

9 10

15

20

25

30

35

40

5.4 Co brání uplatnění senior na trhu práce Zaměstnávání starších pracovníků má i své záporné stránky. Někte í zaměstnavatelé nemají o starší pracovníky zájem. Občané Vysočiny starší 55 let se domnívají, že hlavním důvodem nezájmu o starší pracovníky je to, že jsou méně výkonní, jsou pomalejší (31,4 %). Každá čtvrtý občan Vysočiny starší 55 let se domnívá, že starší lidé jsou pro firmu neperspektivní a nezajímaví (25,2 %). Více než pětina dotázaných se domnívá, že starší lidé se hů e adaptují a p izpůsobují změnám (22 %). Více než desetina jako důvod nezájmu uvádí vyšší nemocnost (11,ř %) a nedostatečné vzdělání (ř,4 %), p ípadně neochotu si ho doplnit.

176 / 234

Graf 5.10 Co brání uplatnění senior na trhu práce (%, N=367)

11,9

Jsou é ě výko po alejší 31,4

25,2

í,

Hůře se adaptují a přizpůso ují z ě á Mají edostateč é vzdělá í

9,4

22,0

Jsou eperspektiv í, ezají aví Hrozí u i h v šší nemocnost

Sociodemografické podmíněnosti Postoj osob starších 55 let k nevýhodám seniorů na trhu práce je podmíněn pohlavím, věkem, ekonomickou aktivitou, rodinným stavem a velikostí místa bydliště. Pohlaví

-

Muži i ženy častěji uvádějí, že v neprospěch seniorů hovo í jejich nižší výkonnost.

-

Necelá t etina mužů častěji vidí p íčinu v tom, že starší lidé jsou pro firmu neperspektivní a nezajímaví.

Věk

-

Mladší občané, tj. ve věku 55-64 let, kladou důraz na zhoršenou výkonnost a pomalost starších pracovníků.

-

Občané starších věkových kategorií se domnívají, že nezájem zaměstnavatelů spočívá v tom, že nejsou pro firmu perspektivní a zajímaví.


-

Více než polovina ekonomicky aktivních osob se domnívá, že se starší pracovních hů e adaptují a p izpůsobují změnám.

-

Více než polovina zaměstnaných uvádí horší adaptabilitu.

Rodinný stav

-

Všichni rozvedení uvádějí neperspektivnost pro zaměstnavatele.


-

Čím větší je obec či město, tím častěji je uváděna zhoršená výkonnost a pomalost starších pracovníků.

177 / 234

Graf 5.11 Co brání uplatnění senior na trhu práce a sociodemografické charakteristiky

Pohlaví 24% 7% 30% 5% 34% už 29% 20% 12% 20% 18% že a Věk 19% 41% 41% 55-64 let 7% 50% 21% 7% 14% 65 – 74 let 33% 33% 33% a ví e let Nejv šší doko če é vzdělá í 53% 24% 6% 18% )áklad í ez v uče í, případ ě ez… 16% 8% 43% 33% V uče a ez aturit 15% 36% 25% 18% 7% Maturita 50% 50% V šší od or á škola 50% 50% V soká škola Eko o i ká aktivita 11% 21% 11% 57% Aktiv í, za ěst á 100% Neza ěst a ý, e á dů hod 100% Dů hod a stálý přivýdělek 9% 34% 38% 5% 14% Dů hod a o čas ý přivýdělek Rodi ý stav 31% 24% 10% 24% 10% Že atý/vda á 100% Rozvede ý/rozvede á 50% 50% Vdovec/vdova Velikost ísta dliště 18% 24% 24% 6% 29% do 5000 obyvatel 17% 14% 34% 34% 5 000-20 000 obyvatel 22% 44% 11% 22% a ví e o vatel 0%

20%

40%

60%

80%

é ě výko

í

horší adapta e edostateč é vzdělá í eperspektiv í v šší e o ost

100%

5.4.1 Komparace dat 2011 / 2014 Porovnání základních dat v t íletém odstupu ukazuje, že pohled občanů se mírně změnil. Zvýšilo se p esvědčení, že uplatnění starších pracovníků na trhu práce je zhoršeno z důvodu jejich nižší výkonnosti (zvýšení o 4 %). Zvýšil se podíl názorů (o 6 %) občanů, podle kterých mají starší pracovníci problém na trhu práce proto, že jsou pro firmy neperspektivní a nezajímaví. O 7 % poklesl podíl těch, kte í se domnívají, že uplatnění starších pracovníků na trhu práce je zhoršeno z důvodu jejich menší flexibilnosti, že se nedokážou adaptovat a p izpůsobit na základě pot eb vyvstalých změn. Zvýšilo se p esvědčení (o 2 %) o tom, že nevýhodou na trhu práce je nedostatečné vzdělání a kvalifikace.

178 / 234

Graf 5.12 Co brání uplatnění senior na trhu práce 2011/2014 (%)

alý výko

27

eperspektiv í

25

19 22

horší adapta e

edostateč é vzdělá í

7 0

10

25

2014 2011

12

v šší e o ost

31

22

9 20

30

40

Shrnutí Ekonomická aktivita seniorů Největší podíl dotázaných náležel důchodcům, jednalo se necelé t i čtvrtiny osob. Pětina dotázaných byla zaměstnána, necelé procento náleželo nezaměstnaným, důchod a stálý p ivýdělek uvedl každý t icátý t etí, důchod a občasný p ivýdělek se týkal každého sedmnáctého dotázaného. Výše p íjmu osob starších 55 let je závislá na pohlaví a věku dotázaného občana. Ženy mají nižší finanční částky než muži. V částce do 10 tisíc Kč p evažuje p íjem žen, v částce nad 10 tisíc p evažuje p íjem mužů. Většinou senio i půjčky nemají. Pokud p ece jen mají, jedná se u osob nad 65 let o půjčky pouze do částky pět tisíc Kč. Nedá se p edpokládat, že by se senio i dostali kvůli uvedené výši půjček do dluhové pasti z důvodu platební neschopnosti půjčku splatit. Senio i neradi mění svůj obvyklý způsob jednání. Změny jsou pro ně obtížné a pokud mohou, raději používají ty aktivity, které jsou jim známé. Týká se to i celkového způsob nakládání s penězi. Vybírání finanční hotovosti na p epážce u bankovních institucí, kde mají peníze uloženy, je velmi znevýhodňuje. Jedná se zejména o seniory starší 75 let. Denní aktivity, vzdělávání Co se týče denních aktivit, více než čtvrtina osob starších 55 let je dosud ekonomicky aktivních. Nejčastější aktivitou obyvatel starších 55 let je četba, následujícími aktivitami jsou práce na zahradách, vycházky do p írody a sledování hromadných sdělovacích prost edků (TV, rádio). Tyto činnosti jsou typické pro každého desátého občana. Celoživotní vzdělávání v různé intenzitě akceptuje většina osob starších 55 let, pouze necelá desetina další vzdělávání již p enechává mladším. Institucionální formu vzdělávání, ať už v rámci univerzity t etího věku nebo klubových aktivit pro seniory (Kluby důchodců, Senior Pointy), využívá p ibližně každý sedmý senior, informace o těchto aktivitách mají p ibližně t i čtvrtiny seniorů, ostatní informace nevyhledávají.

179 / 234

Více než t etina seniorů je ochotna se zapojit do dobrovolnictví i klubových aktivit. Pětina seniorů již využívá či hodlá využit výhody Senior pasů, necelá polovina o nich ví, ale využívat je nehodlá, zbylý podíl o nich dosud neví, p ičemž polovina z nich si chce další informace vyhledat. Používání moderních technologií (nap . počítač, internet) považuje většina seniorů za důležité. Internet již využívají necelé dvě t etiny dotázaných, ostatní zůstávají jeho odpůrci, využívat ho nehodlají. Obavy a potřeby seniorů, služby Život každého člověka podléhá mnohým změnám, které obvykle provázejí obavy, jaké to bude, až očekávaná či neočekávaná událost či změna nastane. Témě t i čtvrtiny seniorů mají v seniorském věku obavy zejména o vážné zdravotní obtíže a o ztrátu soběstačnosti. Nedostatku finančních prost edků se obává každý šestý dotázaný, samoty a osamělosti každý čtrnáctý a jiné obavy, zejména starost o děti a vnoučata, vyjad oval každý sedmnáctý dotázaný. Každý druhý senior vnímá svůj aktuální zdravotní stav celkově jako velmi dobrý nebo dobrý. Čtvrtina seniorů vnímá svůj zdravotní stav jako spíše horší a zbylá část jako špatný. Pokud se senio i ohlédli za letošním rokem, jako největší problém, který byli nuceni ešit, uváděla více než polovina zdravotní problémy, další čtvrtina žádné velké problémy ne ešila. Z ostatních problémů byly v malých podílech zmíněny běžné problémy (rodinné, pracovní, bydlení, finanční apod.). Jestliže by se dotázaní dostali do složité životní situace či do nějakého problému a pot ebovali by poradit, většinou by věděli (t i čtvrtiny), na koho by se mohli obrátit o pomoc. Ve více než polovině p ípadů to jsou děti, dále manžel nebo manželka (ve více než t etině p ípadů). Ostatní by hledali podporu u sourozenců, p íbuzných, p átel. Pokud senio i pot ebují informace o službách, nejčastěji se s touto žádostí obracejí p ímo na sociálního pracovníka (ve t etině p ípadů) a na osobu blízkou (ve více než čtvrtině p ípadů). Každý sedmý dotázaný se obrací na léka e, každý osmý vyhledává informace o sociálních službách prost ednictvím internetu, každý sedmnáctý se s žádostí obrací na ú edníka, p ípadně neví, na koho by se měl obrátit. Každý osmý senior vyjad uje ochotu platit za takové služby, které opravdu p ispějí ke zkvalitnění jeho života, i kdyby se jednalo o nadstandard. T etina seniorů je ochotna p iplatit jen v nutném p ípadě v rámci obvyklého standardu. Více než polovina seniorů vyjad uje ochotu p iplatit za služby pouze v akutním p ípadě, tedy když nelze najít jiné ešení anebo je to naléhavě nutné. Dvě t etiny dotázaných sociální služby dosud nevyužívají, tedy neznají je ani osobně, ani zprost edkovaně. Pětina dotázaných sociální služby sice nevyužívá, ale zná je zprost edkovaně od p átel, známých či blízkých, kte í je již užívají nebo užívali. Možnosti stravování, nap . rozvoz jídla nebo stravování v jídelnách, jsou v současnosti využívány každou jedenáctou osobou. Pečovatelskou službu využívá každá dvanáctá osoba, ošet ovatelskou službu každá t icátá t etí osoba a denní stacioná pouze každá padesátá osoba. Senio i však o výše uvedené služby mají zájem. Více než polovina dotázaných má zájem o stravování, témě polovina dotázaných má zájem o pečovatelskou a ošet ovatelskou službu. Dvě pětiny dotázaných má zájem o využití domovů pro seniory a témě čtvrtina dotázaných o denní stacioná e. Senio i považují za chybějící zejména služby týkající se dopravy (necelá t etina), vhodné

180 / 234

bydlení (pětina), zejména malometrážní byty, finančně dostupnější kulturní akce, pečovatelské služby (necelá pětina), zdravotní sestry v terénu, pedikúru do domu a levné stravování, také informovanost o sociálních službách. Co se týče služby sousedské výpomoci, témě čtvrtina dotázaných by byla ochotna v této oblasti vypomáhat aktivně, pětina dotázaných by službu sousedské výpomoci p ijala. Hlavním důvodem pro pobyt v domovu pro seniory je nesoběstačnost dle názoru poloviny osob starších 55 let. Jako druhý důvod jsou více než t etinou uváděny zdravotní obtíže. Osamělost, jistotu pomoci či finanční důvody zmínila méně než desetina seniorů. Kvalita života, mezigenerační vztahy Podpora kvality života je záměrem všech sociálních a zdravotnických koncepcí zamě ených na aktivní seniorskou politiku. Kvalita života seniorů je spojena s jejich pot ebami v závislosti na hodnotách, které preferují a podle typu, do kterého konkrétní osoba náleží. V Kraji Vysočina byly vyhledány čty i typy seniorů s ohledem na preferenci osobní úspěšnosti, preferenci bezpečí, preferenci dobrých vztahů s druhými i sami se sebou a preferenci otev eností ke světu a okolí. Co se týče postavení rodiny a seniorů ve společnosti, o velmi dobrém společenském postavení rodiny je p esvědčen každý šestnáctý občan starší 55 let, o spíše dobrém postavení necelá t etina seniorů, nezájem o rodinu deklaruje více než t etina a každý sedmý se domnívá, že rodina stojí na okraji společenského zájmu, p ípadně neví. O velmi dobrém společenském postavení seniorů v Kraji Vysočina je p esvědčen každý t icátý t etí občan starší 55 let, o spíše dobrém postavení každý t etí občan. Nezájem o seniory deklarují dvě pětiny a každý osmý se domnívá, že senio i stojí na okraji společenského zájmu. Celkově jsou senio i v životě velmi nebo spíše spokojeni (více než t i čtvrtiny). Na důchod se však p ipravovala méně něž polovina seniorů. Témě t i čtvrtiny seniorů mají k životu aktivní p ístup a hodlají využít p íležitosti, pokud se naskytnou. Co se týče bydlení, většina je spokojena a nehodlá se ani stěhovat. Pokud by se p ece jen někte í stěhovali, důvodem by byl nap íklad nedostatek finančních prost edků na současné bydlení, špatná doprava do nemocnice, obava ze zdravotního stavu. Co se týče věkové diskriminace, občané starší 55 let se většinou necítí být diskriminování z důvodu věku. Většina dotázaných vnímá mezigenerační problematiku pozitivně. Senio i se p irozeně stýkají s lidmi ve svém okolí bez ohledu na věk. Jistou osamocenost a absenci p irozených kontaktů s okolím zmínil každý patnáctý dotázaný. Postoje k přivydělávání, konkurence na trhu práce Odchod z pracovní aktivity do důchodu je vždy spojen s velkými změnami dotčených osob. Neznamená to ale, že by senio i nemohli pracovat i nadále. Každý šestý senior by chtěl být co nejvíce aktivní. Nejedná se jen o zlepšení finanční situace, ale udržování sociálních kontaktů. Dvě t etiny seniorů vítají občasný p ivýdělek. Pouze pětina seniorů již se svým životem spojuje jiné aktivity než zaměstnání. Více než t i čtvrtiny obyvatel Vysočiny starších 55 let se domnívají, že problémy na trhu práce se prohloubí a zavládne na něm nezdravá konkurence mezi lidmi mladšího a staršího věku. Pro zaměstnavatele je výhodné zaměstnávat starší pracovníky, protože dle t etiny seniorů jsou ochotni pracovat za nižší plat, dle čtvrtiny seniorů se starší lidé mohou p i svém pohybu na trhu práce opírat zejména o své zkušenosti a dosavadní praxi, podle každého

181 / 234

šestého jsou oproti mladým lidem zodpovědnější, pečlivější, a podle každého osmého si starší lidé váží práce a nekladou si podmínky. Na druhé straně hlavním důvodem nezájmu o starší pracovníky je dle t etiny seniorů to, že jsou méně výkonní, jsou pomalejší. Dle každého čtvrtého jsou starší lidé pro firmu neperspektivní a nezajímaví, dle pětiny seniorů se hů e adaptují a p izpůsobují změnám. Ostatními důvody byla zvýšená nemocnost, nedostatečné vzdělání apod.

182 / 234

C. ůnalýza pot eb senior v Kraji Vysočina – Kvalitativní analýza

183 / 234

Úvod Analýza pot eb seniorů v Kraji Vysočina - kvalitativní analýza, byla vypracována z dílčích analýz pro zpracování koncepce aktivní seniorské politiky Kraje Vysočina. Analýza v sobě zahrnuje následující části:

- Focus Group s cílovou skupinou senio i - Vypracování SWOT analýzy - Vypracování PESTLE analýzy - Vypracování souhrnného vyhodnocení všech výzkumných zjištění a poznatků, které odrážejí postavení, chování, názory a p edstavy občanů Kraje Vysočina starších 55 let.

Cílem kvalitativní analýzy je zpracování všech dokumentů tak, aby bylo možno v závěrech formulovat doporučení pro koncepci aktivní seniorské politiky kraje.

I. Focus Group s cílovou skupinou senio i Cílem kvalitativního výzkumu bylo prozkoumat sociální skutečnost prost ednictvím odkrytí subjektivních významů, které jim dávali jedinci jako objekty zkoumání. Objektem zkoumání byli senio i nacházející se v p irozené sociální skupině s osobní i zprost edkovanou zkušeností s p edmětem zkoumání, a to tematickou oblastí ešené sociální skutečnosti, kterou byly pot eby seniorů v Kraji Vysočina.26 Pro vyhledání témat, která jsou pro seniory nosná (katexovaná) a je důležité jejich ešení, byla použita jedna z hlavních metod kvalitativního výzkumu, a to metoda Focus Group, ohnisková skupina. Účelem vyhledání subjektivních významů témat, která jsou pro jednotlivce p edmětem diskusí, je obsahově doplit výzkumné výsledky získané z tradičních kvantitativních výzkumů. Cílem Focus Group proto není získat četnostní údaje, statistická data, ale prozkoumat názory a mínění účastníků skupiny. Použitá metoda zkoumání byla realizována prost ednictvím pozorování interakcí (vzájemných jednání) ve skupinové diskusi nad tematickou oblastí, „Co všechno pot ebují senio i v Kraji Vysočina, aby se jim žilo dob e“. P edem nebyla p edkládána žádná up esňující, dílčí témata. Zjišťování bylo nutno realizovat induktivním způsobem tak, aby jedinci v žádném p ípadě nebyli ovlivňování moderátorem či jinými osobami. Metoda je náročná na schopnost moderátora pracovat se skupinou a na další členy výzkumného týmu, kte í sledují vývoj diskuse a zaznamenají sdělované oblasti, které jsou nosné pro danou skupinu jedinců. Role moderátora není dominantní. Moderátor nenapovídá, nepomáhá proudění diskuse, ale nestranně usměrňuje stávající procesy tak, aby všichni jedinci měli stejné možnosti se to diskuse zapojit, nebyl nějaký názor více preferován a jiný p ehlížen, všechna zjištění mají stejnou váhu.

26 Fo us Group se ko ají v přiroze é prostředí a v opravdový h situa í h. Proto lo diskus í setká í realizová o v de í sta io áři Do ovi ka Tře íč d e . . , kterého se zúčast ilo oso . Sta dard ě je používá počet účast íků o polovi u e ší.

184 / 234

Ve skupinové diskusi nebylo pociťováno rozlišení na laiky a odborníky. Diskuse probíhala tak dlouho, dokud nebylo dosaženo nasycenosti, resp. dokud se témata neopakovala. Cílem nebylo, na rozdíl od jiných skupinových sezení, dojít ke společnému ešení, ale dozvědět se co nejvíce možných názorů a odlišných způsobů myšlení o daném tématu. V situaci, kdy další problémy či specifická témata již nebyla účastníky Focus Group formulována, byla diskuse ukončena, proběhlo reflektování celého procesu a záznamy diskuse byly podrobeny analytickému zpracování. Záznamy z realizované Focus Group byly použity pro zpracování SWOT analýzy.

185 / 234

II. SWOT analýza SWOT analýza byla realizována v rámci kvalitativního šet ení mezi seniory, které se uskutečnilove městě T ebíči. SWOT analýze p edcházela p íprava a realizace diskusní skupiny (Focus Group) se seniory.27 SWOT analýza shrnuje nejčastěji se vyskytující tematické oblasti, mezi které pat í: -

volnočasové aktivity

-

doprava

-

mezilidské vztahy

-

zdraví

-

materiální zabezpečení

-

vzdělávání

Jednalo se o tematické oblasti, které byly pro seniory významné jak na základě osobních zkušeností, tak i vyplývající z diskuse. Témata odpovídají kvantitativnímu výzkumnému šet ení, které bylo realizované v Kraji Vysočina v srpnu 2014 a doplňují ho po obsahové stránce. Zejména se jedná o pohled seniorů na oblast mezilidských vztahů nap íč generacemi.

27

Diskus ího setká í se zúčast ilo

oso v de

í

sta io áři Do ovi ka Tře íč d e . .

186 / 234

SILNÉ STRÁNKY  Volnočasové aktivity

SLůBÉ STRÁNKY  Volnočasové aktivity



Zájem o navštěvování společných aktivit se seniory



Omezená mobilita



Velký výběr volnočasových aktivit (cestovatelské p ednášky, domácí práce - pečení a zdobení perníčků, pletení košíků)



Ztráta chuti do života



Ochota poznávat blízké okolí regionu



Zájem o nové technologie (PC, tablety)



Ochota setkávat se v rámci většího kolektivu lidí

 Doprava 

Možnost spolehnutí na rodinné p íslušníky

 Mezilidské vztahy 

Osobní důležitost dobrých mezigeneračních vztahů



Společné setkávání mezi generacemi (děti ze školek, mladí praktikanti v sociálních za ízeních)



Hlídání vnoučat

 Zdraví

 Doprava 

Závislost na pomoci od rodinných p íslušníků



Špatná dostupnost do nemocnic



Nedostatek parkovacích míst u zdravotních za ízení



Omezená mobilita

 Mezilidské vztahy 

P ezíravý p ístup mladší generace v dopravních prost edcích

 Zdraví



P íspěvky na léky a zdravotní pomůcky (nap . ozvučený telefon, světelná lupa)



Vysoké poplatky za léky



Špatný zdravotní stav



P ednášky o nemocech



Nedostatečné informace o nutnosti dodržování pitného režimu

 Materiální zabezpečení

 Materiální zabezpečení



Dostatek bezbariérových p ístupů v sociálních a zdravotnických za ízení



Menší množství bezbariérových p ístupů v každodenním životě (doprava, obchody, lékárny)



Materiální pomoc od dobrovolníků z ad rodin od seniorů



Malé množství malometrážních bytů pro seniory

187 / 234



Využívání zvukových knih

 Vzdělávání 

Zájem o celoživotní vzdělávání (univerzity t etího věku, různé kurzy)



Osobní důležitost využívání internetu pro vyhledávání informací



Zájem navštěvovat různé p ednášky

 Ochrana senior 

P ednášky o bezpečnosti seniorů od policistů a hasičů

P ÍLEŽITOSTI  Volnočasové aktivity


Nemožnost uplatnit nově nabyté vzdělání


Nakupování zbytečných věcí (nap . v rámci akcí pro důchodce, teleshopping)

OHROŽENÍ  Volnočasové aktivity



Ochota zapojit se do různých aktivit jako dobrovolník



Nedostatečná informovanost o volnočasových aktivitách



Využití PC a tabletů pro komunikaci s rodinou (nap . pomocí skypu)



Nedostatečná podpora rodiny



Rozši ování obzorů v rámci setkávání s ostatními seniory

 Doprava 

Zájem o využívání senior taxi



Ochota vycestovat do 20 km

 Mezilidské vztahy

 Doprava 

Ztráta kontaktu s rodinnými p íslušníky

 Mezilidské vztahy



P edávání zkušeností mladším generacím



P edsudky mladé generace vůči pracujícím seniorům



Zájem o využívání informačních technologií pro komunikaci s rodinou (skype, e-mail)



Osamělost lidí na venkově

 Zdraví 

Využití sociálních služeb

 Zdraví 

P ibývání nemocí v důsledku stárnutí populace

188 / 234

 Materiální zabezpečení 

Lepší propagace bydlení pro seniory


Zlepšení finanční gramotnosti



Rozši ování obzorů pomocí IT technologií



Sblížení s mladší generací díky vyššímu vzdělání (p edevším v oblasti IT technologií)



P edávání zkušeností s mladší generací (p edevším v oblasti zahrádka ení, ručních prací a va ení)


Zlepšení informovanosti o bezpečnosti



Zvýšení opatrnosti seniorů

 Materiální zabezpečení 

Nedostatek financí



Neochota změnit bydliště


Ztráta motivace vzdělávat se


Velká důvě ivost seniorů

189 / 234

III. PESTLE analýza PESTLE analýza slouží k posouzení a vyhodnocení vlivů spojených se seniorskou problematikou v Kraji Vysočina . Vlivy jsou posuzovány v kontextu politické (P), ekonomické (E), sociální (S),technologické (T), legislativní (L) a environmentální (E) situace. 3.1 Politické faktory Významným mezinárodním dokumentem zabývajícím se ešením problematiky stárnutí populace a lidských práv seniorů je Vídeňský mezinárodní akční plán stárnutí (schválen Valným shromážděním OSN v roce 1řŘ2). Jedná se o vůbec první mezinárodní nástroj pro problematiku stárnutí, který ovlivňuje myšlenku politik a programů týkajících se problematiky stárnutí. Zásady OSN pro seniory byly p ijaty Valným shromážděním OSN v roce 1991. Vlády jsou vyzývány k tomu, aby tyto zásady včlenily do svých národních programů. Za významný zlom je považován rok 1řřř, kdy byl vyhlášen Mezinárodní rok seniorů. K tomuto roku byly vyhlášeny koncepční i operativní pracovní rámec, náměty pro aktivity na národní a místní úrovni. V tomto roce byla také p ijata Montrealská deklarace, kde je p ipomenuto, že sta í lidé mají právo na důstojnost a respekt a mají zodpovědnost p ispívat k realizaci práv seniorů účastí na politickém procesu v místě jejich bydliště v souladu s demokratickými principy OSN jako právoplatní občané. Důchody se zabývá rezoluce Zajištění udržitelnosti a kvality důchodů v Evropě, která byla p ijata v roce 2001. Je zde zdůrazněno, že je zapot ebí usilovat o to, aby důchody byly svázány s vývojem cen a mezd. Dále je důležité poskytnout důchodcům zaručený p íjem s p ihlédnutím k jejich životní úrovni a životní úrovni obyvatelstva. V roce 2002 byl p ijat Mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí. Ten je zamě en p edevším na problematiku stárnutí v rozvojových zemích a v zemích s p echodovou ekonomikou. Akční plán se zamě uje na t i hlavní oblasti, a to senio i a rozvoj, uchování zdraví, tělesné a duševní pohody až do stá í, zajištění p íznivého a podpůrného prost edí. Součástí tohoto plánu je i jeho pravidelné hodnocení a kontroly plnění na národní, regionální i mezinárodní úrovni. Nejvíce se v této souvislosti diskutuje o budoucí udržitelnosti důchodových systémů. Na základě výše zmíněných mezinárodních dokumentů (zvláště obou mezinárodních akčních plánů a Zásad OSN pro seniory) byl schválen Národní program p ípravy na stárnutí na období let 2003-2007 (helcom.cz, 2014). V následném období byl poté schválen Národní program p ípravy na stárnutí na období let 200Ř-2012. Jednou z hlavních priorit tohoto materiálu je udržet a zvýšit zaměstnanost starších pracovníků. A také zajistit seniorům kvalitní a aktivní život. Je zde zmíněna podpora celoživotního vzdělávání, dostupnosti zdravotní péče a zajištění kvalitní sociální péče. Účinnost výše zmíněného programu skončila k 31. 12. 2012 a vznikla nová verze dokumentu, a to dokument Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017 k p íležitosti vyhlášení roku 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. Pro p ípravu strategického dokumentu vlády byl zvolen komunitní p ístup spočívající ve spolupráci s jednotlivými ministerstvy, s místní a krajskou samosprávou, nestátními organizacemi, akademickou sférou i samotnými seniory. Záměrem dokumentu je prokázat, že stárnutí populace může být pozitivní, pokud se jednotlivým

190 / 234

výzvám dokážeme p izpůsobit. Hlavní priority jsou následující: zajištění a ochrana lidských práv starších osob, celoživotní učení, zaměstnávání starších pracovníků a seniorů ve vazbě na systém důchodového pojištění, dobrovolnictví a mezigenerační spolupráce, kvalitní prost edí pro život seniorů, zdravé stárnutí a péče o nejk ehčí seniory s omezenou soběstačností. Nedílnou součástí akčního plánu je Podkladová studie, která dokládá důležitost navržených opat ení na základě statistických dat, mezinárodních výzkumů a trendů, aktuální situace v České republice a odborné literatury (rscr.cz, 2013). 3.2 Ekonomické faktory V důsledku hospodá ské krize dochází od roku 200Ř k dlouhodobému poklesu dotací ze státního rozpočtu. To se týká i sociální sféry, konkrétně jsou snižovány dotace pro poskytovatele sociálních služeb. Nestátní neziskové organizace (poskytovatelé sociálních služeb) jsou závislé na získávání finančních prost edků zejména z dotačního ízení MPSV a dále z rozpočtu kraje, p ípadně z rozpočtu obcí. Kraj Vysočina tuto situaci opakovaně ešil mimo ádným navýšením objemu dotací ze svého rozpočtu nad rámec rozpočtové částky. Dále došlo k omezení financování některých sociálních služeb z prost edků EU. Pokud by kraj Vysočina nep istoupil k navýšení objemu prost edků na dotace, mohlo by dojít k ohrožení některých sociálních služeb (extranet.kr-vysocina.cz, 2014). Z p edešlého odstavce je z ejmé, že služby z oblasti sociální péče bude nutné p esunout z nestátního sektoru do soukromého sektoru, jako je tomu v adě evropských zemí. V těchto zemích využívají pro financování sociálních služeb zavedený systém pojištění. P edpokládá se, že k těmto krokům bude muset p istoupit i Česká republika. Jednalo by se o dlouhodobé financování těchto projektů pomocí soukromého sektoru anebo o úplné p evedení na privátní sféru. Významným ekonomickým ukazatelem jsou p íjmy a výdaje domácností. Průměrný čistý peněžní p íjem činil v roce 2013 v České republice 150 4ŘŘ Kč na osobu za rok (czso.cz, 2014). V Kraji Vysočina to bylo 147 Ř46 Kč na osobu za rok (czso.cz, 2014). V souvislosti se změnami v daňovém systému, které p íznivě ovlivnily p íjmy pracujících, poklesla diferenciace p íjmů, v důsledku čehož se snížila míra ohrožení p íjmovou chudobou (czso.cz, 2014). Největším zdrojem peněžních p íjmů jsou mzdy, průměrná mzda v prvním čtvrtletí roku 2014 dosáhla v České republice 24 Ř06 Kč, v Kraji Vysočina 22 1Ř5 Kč. Meziroční dynamika růstu průměrné mzdy se z poklesu v 1. čtvrtletí 2013 změnila v nárůst (o 3,3 %). Po zohlednění cenové inflace došlo v 1. čtvrtletí 2014 k navýšení reálné úrovně průměrné mzdy o 3,1 %. Druhou nejvýznamnější položkou p íjmů domácností jsou sociální p íjmy. Ty zůstaly v 1. čtvrtletí 2014 v úhrnu na stejné úrovni jako v 1. čtvrtletí roku 2013. Nižší byla výplata dávek sociálního pojištění (administrativní důvody) a dávek pro osoby se zdravotním postižením. P íjmy občanů z ostatních sociálních dávek se zvýšily, nejvýrazněji z dávek pomoci v hmotné nouzi. Průměrná výše starobního důchodu se zvýšila na 11 03Ř Kč měsíčně (czso.cz, 2014d), (mpsv.cz, 2014). K 31. Ř. 2014 Ú ad práce ČR evidoval celkem 535 225 uchazečů o zaměstnání, podíl nezaměstnaných tak činil 7,4 % (srpen 2013 7,5 %). Pozitivní je p edevším zvyšování počtu volných pracovních míst (meziročně o počet 14 145). Z kraje Vysočina naopak okres Žďár nad Sázavou eviduje nárůst nezaměstnanosti (mpsv.cz, 2014). V prvním čtvrtletí roku 2014 česká ekonomika navázala na oživení z konce roku 2013, kdy HDP vzrostl meziročně o 2,ř %. A to nejen díky zvyšujícím se zahraničním poptávkám,

191 / 234

ale i díky zvyšujícím se výdajům na konečnou spot ebu sektoru domácností, a to p edevším v souvislosti s růstem mezd. Spot eba domácností (výdaje na trhu zboží a služeb) se ale prozatím projevila jen částečně, a to p edevším u domácností s vyššími p íjmy. Nárůst nominálních spot ebních výdajů zaznamenaly – s výjimkou osob samostatně výdělečně činných – všechny ostatní typy domácností, z toho nejvíce domácnosti důchodců bez ekonomicky aktivních členů. K reálnému navýšení spot ebních výdajů došlo u peněžních prost edků na výživu, bydlení (růst cen elekt iny, nájemného, tepla a vodného a stočného), dopravy, ostatního zboží a služeb. Domácnosti naopak vydaly méně prost edků za vybavení bytu, rekreaci a kulturu, zdraví a ve ejné stravování (mpsv.cz, 2013). Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) k 31. 12. 2013 vyplácela důchody celkem 2 857 Ř56 důchodcům. Ke stejnému datu vyplatila ČSSZ celkem 3 482 237 důchodů starobních, invalidních a pozůstalostních. Dále bylo evidováno 4 968 564 poplatníků pojistného na důchodové pojištění. Na jednoho starobního důchodce p ispívalo v roce 2013 2,13 poplatníků (ke stejnému datu v roce 2005 to bylo 2,50 poplatníků). Na jednoho důchodce (starobního, invalidního a pozůstalostního) p ispívalo v roce 2013 1,75 poplatníků pojistného (v roce 2005 to bylo 1,Ř5 poplatníků). Průměrná výše starobního důchodu činila k 31. 12. 2013 celkem 10 ř70 Kč, z toho u mužů 12 150 Kč a u žen ř ř55 Kč. Průměrný věk penzistů pobírajících starobní důchod byl v roce 2013 69 let – u mužů 70, u žen 6Ř let. Nejvyšší průměrná hodnota starobního důchodu je dlouhodobě evidována v Praze, konkrétně zde v roce 2013 činila výše starobního důchodu 11 726 Kč. V Kraji Vysočina je průměrná výše starobního důchodu podprůměrná, a to 10 6Řř Kč. Ze všech krajů se tak Kraj Vysočina adí na p edposlední místo, co se průměrné výše starobních důchodů týká (viz Tabulka 1), (cssz.cz, 2014). Tabulka 3.1 Počty starobních d chod a pr měrná výše sólo starobního d chodu v krajích ČR k 31. 12. 2013

kraj

počet starobních d chodc p edčasných)

(vč.

pr měrná výše sólo starobního d chodu

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

Praha

98 652

169 086

267 738

12 790

10 891

11 726

St edočeský

104 753

166 870

271 623

12 268

9 999

11 074

Jihočeský

53 975

88 048

142 023

11 911

9 945

10 861

Plzeňský

49 792

79 547

129 339

12 043

9 925

10 920

Karlovarský

25 054

40 905

65 959

11 863

9 746

10 707

Ústecký

68 419

110 981

179 400

12 126

9 792

10 871

Liberecký

37 683

60 964

98 647

11 978

9 975

10 893

Královéhradecký

49 604

81 237

130 841

11 908

9 948

10 848

Pardubický

44 905

72 569

117 474

11 818

9 803

10 740

Vysočina

45 972

72 671

118 643

11 752

9 714

10 689

Jihomoravský

97 278

163 656

260 934

11 963

9 881

10 832

Olomoucký

54 219

91 436

145 655

11 729

9 718

10 636

Zlínský

49 996

85 425

135 421

11 878

9 771

10 739

Moravskoslezský

106 701

169 923

276 624

12 686

9 546

11 035

ČR

788 351

1 392 354

2 340 321

12 150

9 955

10 970

Zdroj: cssz.cz, 2014

192 / 234

3.3 Sociální a demografické faktory Současné věkové složení populace České republiky je zastoupeno relativně nízkým počtem a podílem dětí, silným zastoupením osob v ekonomicky aktivním věku a zatím ne p íliš vysokým počtem a podílem osob ve vyšším věku. Vývoj věkové struktury však bude v budoucnu dynamický, a to ve směru výrazného stárnutí populace. Už v roce 2007 došlo k p evaze počtu seniorů (65 a více let) nad dětmi (do 14 let), p ičemž se bude rozdíl mezi počtem občanů po 65. roce věku a počtem dětí do 14 let výrazně prohlubovat. Absolutně se může počet osob ve věku 65 a více let do roku 2057, kdy by měl kulminovat, témě zdvojnásobit ze současných 1,7 mil. na 3,2 mil. Základním rysem vývoje obyvatelstva České republiky v nadcházejících desetiletích bude jednoznačně progresivní stárnutí. Relativní zastoupení seniorů v populaci se zvýší z dnešní jedné šestiny až na jednu t etinu. Stárnutí populace je dob e znatelné i z vývoje ukazatele průměrného věku obyvatel České republiky. Ten v současné době činí 41,3 let a v následujících pěti desetiletích výrazně poroste. Na konci století by se měl pohybovat okolo 50 let. Díky tomuto trendu musela být p ijata novela zákona č. 155/1řř5 Sb., o důchodovém pojištění, která vymezuje postupné prodlužování věku odchodu do starobního důchodu. Po dosažení nároku na starobní důchod u ročníků narození 1ř77 (ve věku 67 let pro obě pohlaví bez ohledu na počet vychovaných dětí), se důchodový věk prodlužuje každoročně o 2 měsíce. Současné věkové složení populace ale není ve všech krajích stejné. Nap íklad ve St edočeském kraji v roce 2012 ještě p evažoval počet dětí do 14 let nad obyvateli staršími 65 let. Vyšší podíl starší populace nad 65 let je naopak v Praze a ve Zlínském kraji. V Kraji Vysočina p ipadá na p ibližně 116 seniorů 100 dětí do 14 let, index stá í je tedy o něco vyšší než celorepublikový průměr (113,3), (czso.cz, 2013). Tabulka 3.2 Věkové složení obyvatel v krajích ČR v roce 2012 a projekce roku 2066

rok 2012

rok 2066

kraj 0-14 let

65 let a starší

index stá í 0-14 let

65 let a starší

index stá í

Praha

170 253

220 033

129,2

102 342

361 855

353,6

St edočeský

209 357

203 992

97,4

131 782

347 548

263,7

Jihočeský

94 968

107 511

113,2

64 259

184 013

286,4

Plzeňský

83 171

99 179

119,2

55 926

160 666

287,3

Karlovarský

44 541

48 400

108,7

31 123

87 218

280,2

Ústecký

128 524

129 612

100,8

93 226

227 980

244,5

Liberecký

67 715

71 209

105,2

49 487

127 283

257,2

Královéhradecký

81 789

98 571

120,5

59 626

162 244

272,1

Pardubický

77 616

87 751

113,1

56 449

150 919

267,4

Vysočina

75 454

87 711

116,2

56 894

155 683

273,6

Jihomoravský

170 460

201 741

118,4

121 913

332 652

272,9

Olomoucký

93 440

108 869

116,5

63 857

186 546

292,1

Zlínský

84 163

101 897

121,1

56 002

170 387

304,3

Moravskoslezský

178 845

201 142

112,5

126 064

352 882

279,9

ČR

1 560 296

1 767 618

113,3

1 068 950

3 007 876

281,4

Zdroj: czso.cz, 2013

193 / 234

V Kraji Vysočina existuje na poli sociálních služeb velké množství organizací, spolků a dalších občanských a profesních sdružení. Pro pot ebu rady mohou senio i využít poradenské služby. Se základními sociálními otázkami se mohou obrátit na jakoukoli organizaci zabývající se poskytováním sociálních služeb. V p ípadě pot eby se mohou obrátit i na odborné poradenství (nap . právní pomoc seniorů). Senio i mohou dále využít službu tísňové péče pro neodkladné p ípady jako je nap íklad náhlé zhoršení zdravotního stavu. Pokud se senio i rozhodnou zůstat doma, mohou využít služby osobní asistence nebo pečovatelskou službu (celkem se zde nachází 67 pečovatelských služeb). Docházet mohou senio i do denních stacioná ů (celkem 2ř), center denních služeb (celkem 7) nebo mohou využít sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, kterých se nachází v Kraji Vysočina 17. Pokud chtějí senio i pobývat v sociálním za ízení, mohou využívat domovy pro seniory (celkem 45) nebo domovy se zvláštním režimem (celkem 36). Na p echodnou dobu lze také využít odlehčovací služby (celkem 35), kde se o blízkého seniora postarají nap íklad v době dovolené (kr-vysocina.cz, 2013), (iregistr.mpsv.cz, 2014). 3.4 Technické a technologické faktory Oblast informačních technologií, zejména pak počítače a internet, se stále více dostává do pop edí zájmu celé současné společnosti a práce s nimi se stala témě nutností pro všechny společenské i věkové vrstvy. Důležitou skutečností je, že se internet stává nezbytným zdrojem informací pro život. Nejinak tomu je i v p ípadě seniorů. Informační pot eby seniorů lze rozdělit do t ech kategorií: praktické informace pro denní život, informace z oblasti aktivního stá í a informace sociálně-komunikačního charakteru. Aktivním vyhledáváním informací se u seniorů prohlubuje schopnost orientovat se v dnešních systémech informací, a tím i možnost zapojit se plnohodnotně do společnosti. Práce na internetu je také možná alternativa, která snižuje riziko izolace od společnosti, což je jeden z projevů stárnutí a stá í. V důsledku rostoucího trendu stárnutí populace, roste také pot eba stálého vzdělání občanů v oblasti práce s počítačem a jinými technologiemi tak, aby je všichni jedinci byli schopni ovládat. V současnosti jsou vytvá eny programy na vzdělávání všech věkových kategorií, zakládána různá uskupení, což umožňuje zlepšení vzdělávání seniorů v této oblasti, a pomáhá tak jejich integraci do společnosti a zvyšuje jejich ekonomickou aktivitu. Roste také zájem o univerzity t etího věku. Pozitivní je, že kromě p ednášek o lidském zdraví jsou ve velké oblibě právě počítačové kurzy (Zajdl, 2007). Pomocí moderních technologií si může senior p ivolat pomoc. S jejich pomocí mohou být také dohledány osoby trpící poruchou paměti a orientace. Důležité také je, že díky komunikačním technologiím (telefon a p edevším internet – skype, e-mail) lze zamezit osamělosti seniora. Stále větší počet starších osob totiž žije o samotě, a to p edevším ženy. Pokud nemohou žít starší lidé se svými dětmi, zůstávají opuštěni. Právě v těchto p ípadech je možnost komunikace s jinými lidmi podstatným p ínosem ke kvalitě života těchto lidí. V současné době je na prvním místě podpora služeb, které seniorům umožní zůstat co nejdéle doma. Vhodnější je budovat pečovatelské služby a rozši ovat moderní technologie a služby, které na ně navazují, než budovat domovy pro seniory (denik.obce.cz, 2012).

194 / 234

3.5 Legislativní faktory Základním dokumentem ochraňujícím lidská práva, a tedy i práva seniorů, je Listina základních práv a svobod, kde jsou práva seniorů, jakožto plnoprávných občanů tohoto státu, chráněna stejnou měrou jako práva všech obyvatel. Seniorů se dále dotýká zákon o rodině (zákon č. ř4/1ř63 Sb., o rodině), a to p edevším jeho část upravující vzájemnou vyživovací povinnost rodičů a dětí, kde je stanoveno, že děti které jsou schopny samy se živit, jsou povinny zajistit svým rodičům slušnou výživu, jestliže toto rodiče pot ebují. Vyživovací povinnosti p echázející na zletilé dítě se uplatňují zejména v těch p ípadech, kdy je starému rodiči t eba zajistit dostatečný p íjem ke krytí nákladů v domově pro seniory, apod. Tato povinnost solidarity dětí vzhledem ke svým rodičům – seniorům, je pak provázána do zákona o sociálních službách (zákon č. 10Ř/2006 Sb. o sociálních službách), a to konkrétně v § 71, odst. 3. V zákoně o sociálních službách je ukotvena primární odpovědnost sátu za zajištění sociálních služeb. Podle zákona jsou senio i spot ebiteli sociálních služeb a mohou jich užívat na základě svých individuálních pot eb. Důraz je p itom kladen na podporu setrvání starých lidí ve svém p irozeném sociálním prost edí. Jedním se základních principů zákona o sociálních službách je plánování sociálních služeb na úrovni ministerstev, krajů a obcí. Ty mají zákonem uložené povinnosti podílet se na rozvoji sítě sociálních služeb, zákonem je dále zdůrazněno právo na informace a sociální poradenství. S dostupností sociálních služeb pro seniory se tak snižuje riziko sociálního vyloučení. Důležitým nástrojem k rozvoji sítě sociálních služeb je komunitní plánování v daném regionu, které napomáhá rozpoznat sociální pot eby starších občanů. Ochrana osobnosti seniora je chráněna občanským zákoníkem (zákon č. Řř/2012 Sb., občanský zákoník). Každý senior má podle občanského zákoníku právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, dále svého jména, soukromí a projevů osobní svobody. Senior může také jako každý jiný občan vystupovat jako účastník občansko-právních vztahů, a může se také stát účastníkem soudního ízení. Způsobilost fyzické osoby k právním úkonům vzniká v plném rozsahu zletilostí. O omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům rozhoduje vždy soud. Návrh na zahájení ízení o omezení, zbavení nebo vrácení způsobilosti k právním úkonům může také podat zdravotnické za ízení. V souvislosti s právním postavením seniorů v naší republice je zapot ebí zmínit antidiskriminační zákon (zákon č. 1řŘ/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prost edcích ochrany p ed diskriminací a o změně některých zákonů), který poskytuje komplexní ochranu ohrožených skupin obyvatel p ed diskriminací. P evážná většina osob šedesátiletých a starších pat í do kategorie ekonomicky neaktivních. Důchodové pojištění pro p ípad stá í, invalidity a úmrtí živitele upravuje zákon č. 155/1řř5 Sb. o důchodovém pojištění. V tom zákoně je stanoven důchodový věk, který se v České republice od roku 1řř6 zvyšuje, oproti d íve stanovené věkové hranici, o 2 měsíce u mužů a o 4 měsíce u žen za každý započatý rok z doby po 31. 12. 1995, tak aby bylo postupně dosaženo stejné věkové hranice pro muže a pro bezdětné ženy (63 let v roce 2013). U ostatních žen se odchod do důchodu vypočítává podle počtu vychovaných dětí. Penzijním p ipojištěním se podle zákona č. 42/1řř4 Sb., o penzijním p ipojištění, rozumí shromažďování peněžních prost edků od účastníků penzijního p ipojištění, které jsou poskytnuty státu ve prospěch těchto účastníků, dále nakládání s těmito penězi a vyplácení dávek penzijního p ipojištění. Penzijní p ipojištění je dobrovolné a zakládá se smlouvou mezi účastníkem a penzijním fondem (insoma.cz, 200Ř).

195 / 234

3.6 Environmentální faktory Vlivem lidské činnosti dochází k znečišťování životního prost edí a k devastování p írodních hodnot. P ed rokem 1řř0 se v ČR pojem ochrana životního prost edí nepoužíval, důsledky masivního znehodnocování krajiny byly zamlčovány a vše bylo smě ováno ve prospěch těžkého průmyslu a hutnictví. Po roce 1řř0 však došlo k výrazné změně, bylo z ízeno Ministerstvo životního prost edí a lidé si celkově začali více uvědomovat důležitost kvalitního životního prost edí. Nejenže člověk ovlivňuje kvalitu životního prost edí, ale zároveň má životní prost edí vliv na kvalitu lidského života. Celková úroveň životního prost edí z pohledu člověka se udává na pětibodové stupnici, kde nejlepší úroveň je hodnocena stupněm I. a nejhorší stupněm V. Kraj Vysočina se na této stupnici pohybuje mezi I. a II. stupněm, což znamená vysoká nebo vyhovující kvalita. Stupněm III. jsou hodnoceny pouze oblasti okolí Jihlavy a Žďáru nad Sázavou. Co se týče kvality ovzduší, pat í Kraj Vysočina k nejčistším krajům. Je to dáno polohou kraje, protože je umístěn poměrně daleko od velkých center znečištění. Negativní vliv má p edevším podnik Kronospan v Jihlavě, který i p es instalaci filtrů pat í k největším znečišťovatelům ovzduší. Jinak je zde poměrně ídká průmyslová síť závodů a z hlediska znečištění mají velké závody pouze místní vliv. Velký vliv na kvalitu ovzduší v kraji má však silniční doprava, která je na Vysočině velmi frekventovaná. Dalším znečišťovatelem jsou domácnosti, které používají k vytápění tuhá paliva, zejména hnědé uhlí (Koumar, 2012). Zdraví má v životě staršího člověka centrální význam. Základním p edpokladem zdraví je osvojení si zdravého životního stylu, ale zároveň je do velké míry určován prost edím, ve kterém senior žije. Proto je pro ochranu lidského zdraví a pro zlepšení kvality lidského života obecně důležitou podmínkou zdravé životní prost edí. Tento fakt je jedním z postulátů uvedených ve Státní politice životního prost edí ČR. V České republice je nejzávažnějším problémem znečištění ovzduší prachovými částicemi. Jedná se o směs látek s různými účinky. Velikost a složení těchto částic je ovlivněna zdrojem, ze kterého pochází. Znečištění ovzduší tak negativně působí nejen na část seniorů s chronickým onemocněním dýchacího a oběhového systému (astma, chronická obstrukční choroba plic), ale i na starší lidi jinak oslabené, nap . kombinací stresu, kou ení, nevhodné výživy apod., kde se může výrazně podílet na zhoršení jejich zdravotního stavu. Dalším činitelem, který zhoršuje kvalitu života, je hluk. Dlouhodobé působení hlukové zátěže, které jsou vystaveni obyvatelé velkých měst, má prokazatelný vliv na kardiovaskulární systém. Nejzávažnějším zdravotním problémem, na který má vliv životní prost edí, je vznik ischemických chorob srdečních. Právě kardiovaskulární choroby, kam pat í všechny formy ischemických chorob srdečních, se adí mezi nejčastější choroby vyššího věku, ale také mezi hlavní p íčiny úmrtnosti ve vyšším věku (Horatlíková, 200Ř).

196 / 234

Obrázek 3.1 Modely nemocnosti vztahující se k životnímu prost edí v polovině devadesátých let28

S ohledem na výše uvedené je důležité zamě ení se na prevenci v oblasti životního prost edí a ochrany p írody a krajiny. Špatná rozhodnutí v oblasti životního prost edí mají nevratné důsledky a fatální následky. Systém environmentálního vzdělávání a osvěty v posledních letech doznal značných změn. Jsou postupně rozši ovány nejen projekty zahrnující aktivity „Environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty“ (EVVO), ale zvyšuje se i počet účastníků aktivit EVVO. Aktivity EVVO jsou zamě eny jak na mladou generaci, tak i na seniory. V rámci uvedených aktivit může docházet, prost ednictvím společného tematického zájmu, ke vzájemnému sbližování nap íč všemi věkovými kategoriemi.

28

Zdroj: Environmentální výhled OECD – Environmental Outlook

197 / 234

SEZNůM POUŽITÝCH ZDROJ : Česká Helsinský výbor: Senio i: Zásadní mezinárodní a národní dokumenty týkající se seniorů [online]. 2014. [cit. 2014-09-15]. Dostupné z: . Česká správa sociálního zabezpečení: Tiskové zprávy 2014: 2 857 Ř56 důchodců evidovala ČSSZ k 31. 12. 2013 [online]. 2014. [cit. 2014-09-12]. Dostupné z: . Český statistický ú ad: Ediční plán 2013: Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 2013) [online]. 2013. [cit. 2014-09-12]. Dostupné z: < http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/A6003061EE/$File/402013u.pdf>. Český statistický ú ad: Ediční plán 2014: Stručný komentá [online]. 2014c. [cit. 2014-09-11]. Dostupné z: . Český statistický ú ad: Krajská správa ČSÚ v Jihlavě: P íjmy, výdaje a životní podmínky domácností [online]. 2014b. [cit. 2014-09-11]. Dostupné z: < http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/prijmy-xj>. Český statistický ú ad: Krajská správa ČSÚ pro St edočeský kraj: Průměrná hrubá měsíční mzda v 1. čtvrtletí 2014 [online]. 2014d. [cit. 2014-09-11]. Dostupné z: . Český statistický ú ad: Vydání a spot eba domácností: Statistiky rodinných účtů za rok 2013 [online]. 2014a. [cit. 2014-09-11]. Dostupné z: . Deník ve ejné správy: Obec senio i a moderní technologie [online]. 2012. [cit. 2014-09-12]. Dostupné z: < http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6524442>. Environmentální výhled OECD – Environmental Outlook. Redakce českého vydání ing. Karel Jech. Praha: Ministerstvo životního prost edí ČR, 2002. 324 s. Extranet Kraj Vysočina: Návrh na dofinancování nestátních neziskových organizací poskytující sociální služby v Kraji Vysočina pro rok 2014 a návrh na rozpočtové opat ení na kapitole Sociální věci [online]. 2014. [cit. 2014-09-11]. Dostupné z: . Horatlíková, I.: Názor seniorů na stav životního prost edí v České republice, bakalá ská práce. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta, 2008. 66 s. Koumar, J.: Geografická charakteristika kraje Vysočina a podklady pro terénní výuku ve vybraných lokalitách, diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita Pedagogická fakulta, 2012. 168 s. Kraj Vysočina: Sociální portál Kraje Vysočina: Sociální služby pro seniory [online]. 2013. [cit. 2014-09-12]. Dostupné z: . Ministerstvo práce a sociálních věcí: Články: Analýza vývoje p íjmů a výdajů domácností ČR v roce 2013 a predikce na další období [online]. 2013. [cit. 2014-09-12]. Dostupné z: .

198 / 234

Ministerstvo práce a sociálních věcí: Média a ve ejnost: Ministryně informovala vládu o p íjmech a výdajích domácností v ČR za první čtvrtletí roku 2014 [online]. 2014a. [cit. 201409-12]. Dostupné z: . Ministerstvo práce a sociálních věcí: Ú ad práce ČR: Tisková zpráva: Nezaměstnanost stagnuje, počet volných pracovních míst roste [online]. 2014b. [cit. 2014-09-12]. Dostupné z: < http://www.mpsv.cz/files/clanky/19013/TZ_080914a.pdf>. Právní postavení seniorů v České republice: JUDr. Romana K enková: Proměna sociálního obsahu kategorie generace seniorů. P íspěvek k sociologii t etího věku [online]. 200Ř. [cit. 2014-09-11]. Dostupné z: . Rada seniorů České republiky, o.s.: Aktuality: Legislativní aktivity [online]. 2013. [cit. 201409-11]. Dostupné z: . Registr poskytovatelů sociálních služeb: Portál MPSV [online]. 2014. [cit. 2014-09-12]. Dostupné z: . Zajdl, J.: Informační technologie a senio i, rozdílné možnosti v p ístupu k informačním technologiím a k informační výchově v ČR a ve Spojených státech amerických (stát Colorado), diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita Filozofická fakulta, 2007. 116 s.

199 / 234

IV. Souhrnná analýza výzkumných zjištění a poznatk Úvodní část Dosahování co možná nejvyššího věku pat í k uznávanému kritériu životní úrovně společnosti. Zlepšení sociální a zdravotní péče vede k prodlužování lidského života. Dožívání se vyššího věku zahrnuje všechny oblasti života, a promítá se jak do života jednotlivých seniorů, tak do celé společnosti. Každá společnost se snaží udržovat kohezi svých členů na základě poskytovaných služeb v prost edí důvěry v rámci systému, který je pomáhá chránit a pečovat o ně podle sociální a léka ské úrovně dané doby. Proto se důchodový věk stává významnou fází lidského života a měl by být chápán jako věk, kdy dochází k naplnění osobního vývoje člověka. Využití jak celoživotní moudrosti, tak i odbornosti seniorů, by mělo smě ovat ke zvýšení ekonomického potenciálu, kdy společnost by se mohla prost ednictvím zkušeností seniorů stát konkurenceschopnější a mohla by lépe uspět v globalizovaném světě. Paradoxně se však snižuje věk, kdy lidé p estávají být užiteční pro zaměstnavatele. Na druhé straně prodlužování lidského života má rovněž za následek, že lidé jsou čím dál nemocnější. Aktivní politika stárnutí by měla brát v úvahu celou adu aspektů, a také dimenze, které jsou p ítomny a budou působit rozdíly v souvislosti s funkční zdatností a soběstačností seniorů. Jedná se zejména o genderovou dimenzi, která by měla napomáhat zohlednit různé pot eby mužů a žen ve stárnoucí populaci, a na tato specifika následně reagovat p íslušnými opat eními. Genderové nerovnosti se promítají do ekonomické nerovnosti mužů a žen již v průběhu jejich účasti na trhu práce, následně do penzijního věku. Vyšší zapojení žen do péče o děti a domácnost a rozdíly ve výši finančních p íjmů žen a mužů během jejich produktivního věku vedou i ve stá í k nižším důchodovým p íjmům žen. Seniorky v důsledku větší délky života a nižších důchodů žijí s nižšími p íjmy po delší dobu než muži. Na druhé straně muži se dožívají v průměru nižšího věku než ženy, což může být způsobeno rozdílnými životními cykly obou pohlaví. V důsledku těchto skutečností mohou být ženy ve stá í ve vyšší mí e ohroženy chudobou a sociálním vyloučením než muži. Heterogenitu seniorů s ohledem na jejich funkční zdatnost a soběstačnost způsobuje nejen jejich zdravotní stav či genderová dimenze, ale významnou mírou hodnoty a hodnotové hierarchie, které ovlivňují jejich p ání a zájmy. Působí zejména na pozadí jejich rozhodování, zda budou ochotni se podílet i nadále na trhu práce, p ípadně na dalších aktivitách, které povedou k mezigeneračnímu dialogu a souladu mezi generacemi. Terminální hodnoty jako cíle jednání dávají životu člověka smysl bez ohledu na věk. Dá se totiž p edpokládat, že pokud se člověku da í realizovat své cílové hodnoty, bude ve svém životě celkově spokojen. Nelze p edpokládat, že by většina seniorů mohla být aktivní nejen na trhu práce v rámci společnosti, ale i v rámci rodiny. Zajištění důstojné a odpovídající péče proto pat í k povinnostem každé společnosti, která reprezentuje úroveň vyspělosti dané země a společenské odpovědnosti. Pro zachování dlouhověkosti a zejména období tzv. t etího věku, kdy ještě nejsou lidé zcela závislí na péči druhých, je nabízen seniorům systém pomoci, který jim k tomuto cíli pomáhá. Jedná se o neformální systémy (rodina, p átelé), formální systémy (nap . různé členské organizace sdružující své členy podle konkrétních zájmů), rovněž společenské systémy pomoci, jako jsou nap . nemocnice a další za ízení včetně sítě sociálních služeb, které jsou v konkrétním území z izovány.

200 / 234

Odchodem do důchodu ztrácejí senio i svůj sociální status (zůstává jim obvykle pouze prarodičovská funkce). Ztráta statusu je v zásadě spojena se ztrátou vlastního sebevědomí a hodnoty, což je těžkou újmou v poslední životní fázi zejména tehdy, jestliže nejsou k dispozici důstojné interpretace seniorského věku. Proto společnost nabízí různé programy, které slouží k tomu, aby tuto újmu snížily. Sociologové upozorňují na okolnost, že pesimistické p edpovědi celého důchodového věku se týkají pouze období, v němž se lidé stávají bezmocnými a zcela závislými na pomoci druhých. S ohledem na heterogenitu seniorů je t eba se zamě ovat jak na rozdílné pot eby žen i mužů, tak na jejich hodnotové preference a oblasti, které jsou jak pro ně, tak pro každého člověka podstatné. Jsou to oblasti zdraví a celoživotního učení, vzdělávání, které zap íčiňují spolu s preferovanými hodnotami účast na trhu práce, aktivní podíl seniorů na rozvoji občanské společnosti formou dobrovolnictví nebo v rámci rodiny, také mezigenerační konsenzus. V souladu s Národním akčním plánem podporujícím pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017 je proveden nejprve souhrnný popis klíčových témat, následně jsou formulovány závěry a doporučení pro koncepci aktivní seniorské politiky Kraje Vysočina.

201 / 234

4.1 Souhrnný popis klíčových témat Souhrnný popis klíčových témat reflektuje vyhodnocení výzkumných zjištění a poznatků odrážejících postavení, chování, názory a p edstavy občanů starších 55 let v Kraji Vysočina. Témata, která jsou prezentována, se významným způsobem dotýkají seniorské generace. Lze je dále specifikovat dle různých úrovní obecnosti. V konečném důsledku se zamě ují na jedince, kte í by mohli a měli pocítit pozitivní dopad v tom smyslu, že nejsou nikomu lhostejní, že mají právo na důstojný život v jakémkoliv věku. Nejprve je uveden jejich výčet, následně jsou zpracovány podrobněji. -

Ekonomická problematika, zaměstnávání starších pracovníků a seniorů

-

Obavy a pot eby seniorů, nabídka služeb

-

Aktivní p ístup k životu prost ednictvím celoživotního učení, dobrovolnictví

-

Senio i jako součást rodiny a společnosti, mezigenerační spolupráce

-

Život na Vysočině, bydlení a sociální ochrana seniorů

4.1.1 Ekonomická problematika, zaměstnávání starších pracovník a senior Ztráta sociálního statusu občanů odcházejících do důchodu je spojena zejména se změnou jejich finančního zázemí, které zásadně podmiňuje kvalitu života seniorů. S postupujícím věkem se ekonomicky aktivní populace rozhoduje, zda je pro ni pot ebné (či má-li vůbec šanci) její udržení na trhu práce, ať je to z důvodů finančních nebo z důvodu pokračování sociálních kontaktů. Proto tato populace zvažuje, zda a jak si zajistí zvýšení finančních prost edků stálým p ivýdělkem, pop ípadě p ivýdělkem p íležitostným. Z odpovědí dotazovaných byly odvozeny problémy, na které je důležité orientovat pozornost, podporu a konkrétní opat ení. Jedná se o problémy: 

konkurence



šance na trhu práce



odchod do důchodu

Konkurence Situace na trhu práce, zejména její regionální nevyrovnanost a výkyvy, i v současnosti ztěžují pracovní uplatnitelnost občanů. Výzkumné rozhovory byly zamě eny na zmapování názoru seniorů na možný konkurenční boj na trhu práce mezi mladou a starší generací. Nejméně často jsou o konkurenci generací na trhu práce p esvědčeny osoby s vysokoškolským vzděláním (celkově spíše či rozhodně o konkurenčním prost ední p esvědčeni nejsou), jedná se témě o dvě pětiny vysokoškoláků (41 %). Více než t i čtvrtiny obyvatel Vysočiny starších 55 let se domnívají, že problémy na trhu práce se prohloubí a zavládne na něm nezdravá konkurence mezi lidmi mladšího a staršího věku (83 %, z toho 27 % rozhodně ano).

202 / 234

Porovnáním dat v t íletém odstupu se ukazuje, že došlo k názorové změně. Výrazně (o 11 %) se zvýšilo celkové p esvědčení, že na trhu práce dojde k evnivosti a zavládne na něm nezdravá konkurence mezi mladšími a staršími lidmi. V rámci tohoto p esvědčení se, oproti roku 2011, snížil podíl těch (o 3 %), kte í jsou o konkurenčním boji jednoznačně p esvědčeni. Oproti roku 2011 se snížil podíl těch, kte í jsou p esvědčeni, že ke konkurenčnímu st etu nedojde (celkově o 11 %). Graf 4.1 Postoj ke konkurenci generací na trhu práce 2011/2014 (%)

60 50 40 30 20 10 0

56 42 30 27

23

2011

14 5 Rozhod ě ano

Spíše a o

Spíše e

3

2014

Rozhod ě e

Zdroj: Sociotrendy 2014. Populace Vysočiny starší 55 let.

Výše uvedené p esvědčení o evnivosti na trhu práce je formulováno na základě vlastních zkušeností seniorů nebo někoho z jejich okolí. Může se jednat i o osobní spory jedinců spojené s jejich charakterovými vlastnostmi, zejména rivalitou. Rozhodovat by mělo, zda zájemce o práci vyhovuje kvalifikačním a výkonovým parametrům. Mnohdy jsou ve h e i jiné okolnosti než kvalita práce. Šance na trhu práce Co se týče pozitivních šancí zaměstnávání starších pracovníků na trhu práce, více než t etina obyvatel Vysočiny starších 55 let se domnívá, že pro zaměstnavatele je výhodné zaměstnávat starší pracovníky, protože jsou ochotni pracovat za nižší plat (37,6 %). Čtvrtina dalších se domnívá, starší lidé se mohou p i svém pohybu na trhu práce opírat zejména o své zkušenosti a dosavadní praxi (25,Ř %). Podle každého šestého jsou starší lidé, oproti mladým lidem, zodpovědnější, pečlivější (1Ř,3 %). Výhodou podle každého osmého je, že starší lidé si váží práce a nekladou si podmínky (12,ř %). Za výhodu je považováno i to, že disponují dostatkem času (5,4 %), což jim zvyšuje šanci udržet si nebo získat zaměstnání u některých typů profesí. Porovnání základních dat v t íletém odstupu ukazuje, že pohled občanů se změnil. Výrazně se zvýšilo p esvědčení, že uplatnění starších pracovníků na trhu práce je podmíněno tím, že jsou pro zaměstnavatele p edevším ekonomicky výhodní, neboť jsou ochotni pracovat za nižší plat (zvýšení o 21 %). O 10 % poklesl podíl těch, kte í spojují možnosti seniorů získat nebo udržet si práci s kontextem uplatnění jejich dosavadních zkušeností a praxe. Smysl pro zodpovědnost zůstal na stejné úrovni jako v roce 2011. Snížilo se p esvědčení (o 7 %), že by bylo výhodou, že si starší lidé nekladou pro získání zaměstnání podmínky, dále o 4 % poklesl názor, že dostatek času by byl výhodou pro uplatnění na trhu práce.

203 / 234

Graf 4.2 Co zvyšuje šanci uplatnění senior na trhu práce 2011/2014 (%)

ižší plat

38

17 26

zkuše osti

36 2014

18 18

zodpověd ost 13

ez pod í ek 5

dostatek času 0

2011

20

9 10

20

30

40


Co se týče negativních aspektů, obyvatelé Vysočiny starší 55 let se domnívají, že hlavním důvodem nezájmu o starší pracovníky je, že jsou méně výkonní, jsou pomalejší (31 %). Každá čtvrtý občan Vysočiny starší 55 let se domnívá, že starší lidé jsou pro firmu neperspektivní a nezajímaví (25,2 %). Více než pětina dotázaných se domnívá, že starší lidé se hů e adaptují a p izpůsobují změnám (22 %). Více než desetina jako důvod nezájmu uvádí vyšší nemocnost (11,ř %) a nedostatečné vzdělání (ř,4 %), p ípadně neochotu si ho doplnit. Porovnání základních dat v t íletém odstupu ukazuje, že pohled občanů se mírně změnil. Zvýšilo se p esvědčení, že uplatnění starších pracovníků na trhu práce je zhoršeno z důvodu jejich nižší výkonnosti (zvýšení o 4 %). Zvýšil se podíl názorů občanů (o 6 %), podle kterých mají starší pracovníci problém na trhu práce proto, že jsou pro firmy neperspektivní a nezajímaví. O 7 % poklesl podíl těch, kte í se domnívají, že uplatnění starších pracovníků na trhu práce je zhoršeno z důvodu jejich menší flexibilnosti, že se nedokážou adaptovat a p izpůsobit dle pot eby vyvstalým změnám. Zvýšilo se p esvědčení (o 2 %) o tom, že nevýhodou na trhu práce je nedostatečné vzdělání a kvalifikace. Graf 4.3 Co brání uplatnění senior na trhu práce 2011/2014 (%)

alý výko

27

eperspektiv í

25

19 22

horší adapta e

25 12

v šší e o ost

31

2014 2011

22

edostateč é vzdělá í

7 0

10

9 20

30

40


204 / 234

Produktivní nebo výkonová společnost zvýznamňuje kvality, které ve skupině seniorů jsou zastoupeny pouze z ídka. Vlastnosti jako slušnost, věrnost, důvěra jsou považovány za projevy slabosti. Pro zaměstnavatele starší lidé mohou p edstavovat investici, od které očekávají, že se jim efekt této investice vrátí. Starší lidé jsou proto p ijímáni do zaměstnání s vědomím, že budou ochotni pracovat i za méně peněz, než mladší pracovník na stejné pracovní pozici. Odchod do důchodu Ukončení pracovní kariéry, ať dobrovolné nebo vynucené nejrůznějšími okolnostmi, je spojeno se změnou finančního zázemí seniorů. Jestliže by byli ochotni lidé v penzijním věku působit i nadále na pracovním trhu (plně nebo jen občas), bylo by to v zájmu celé společnosti. Nejednalo by se pouze o zvýšení životní úrovně jejich domácnosti a životního způsobu či posílení stávajících sociálních kontaktů, ale sekundárně by se to promítlo i do ekonomiky společnosti. Senio i vůči možnosti p ivydělávat si k důchodu zaujímají diferencovaný postoj. Od výrazně aktivního, p es umírněný až k nezájmu, který zdůvodňují tím, že se v životě už napracovali dost. íkají: „na pracovní starosti už nemám hlavu ani síly, v důchodu se chci věnovat sobě, své rodině či koníčkům“. Každý šestý senior (17 %) by chtěl být co nejvíce aktivní. Nejedná se jen o zlepšení finanční situace, ale udržování sociálních kontaktů. Dvě t etiny seniorů vítá občasný p ivýdělek (63 %), avšak pouze občas, když se objeví vhodná p íležitost. Pětinu seniorů (20 %) zapojení do pracovního procesu již neláká. Tito lidé mají za to, že tuto životní etapu mají za sebou. Se svým životem spojují jiné aktivity než zaměstnání. Porovnání základních dat v t íletém odstupu poukazuje na změnu v pohledu občanů. Výrazně se zvýšilo p esvědčení (o 1Ř %, témě pětinou dotázaných), že pro udržení se v aktivním životě postačuje p ivýdělek. O jeden procentní bod poklesl názor, že zaměstnání je způsob udržení se v aktivním životě, že stálý pracovní proces neznamená jen výdělek, ale také možnost zůstat mezi lidmi a udržovat se ve formě. O 17 % poklesl názor, že starostem okolo zaměstnání je t eba se vyhnout a je lepší se věnovat sobě, své rodině a koníčkům. Graf 4.4 Postoj k p ivydělávání k d chodu 2011/2014 (%)

80%

63,2% 45%

60% 40%

37%

2011 19,8%

18%17,0%

2014

20% 0% za ěst á í

přivýdělek

je dů hod


205 / 234

4.1.2 Obavy a pot eby senior , nabídka služeb Některé ze sociálních situací, s nimiž se senio i potýkají nebo pot eby nasměrované zejména do oblasti zdraví, se dají ešit využitím různých služeb, které jsou pro seniory poskytované. Nemusí se však jednat jen o zdraví, ale i o péči o byt, domácnost, stravování, nakupování, vy izování různých záležitostí apod. Cílem služeb je zabezpečit starším osobám, pokud možno, vysoký standard a kvalitu života. Služby (jejich typ, kvalita, finanční a místní dostupnost atd.) jsou důležité zejména z důvodů eliminace obav seniorů z jejich p ípadné nesoběstačnosti. Z názorového spektra, týkajícího se problematiky služeb pro seniory, lze uvést témata, která jsou seniory Kraje Vysočina pociťována jako důležitá. Jsou jimi: 

Obavy



Problémy



Služby pro seniory



Ochota p iplácet

Obavy Život každého člověka podléhá mnohým změnám, které obvykle provázejí obavy, jaké to bude, až očekávaná či neočekávaná událost či změna nastane. Průběh změn spojených se stárnutím je sice zcela individuální, ale způsob jejich zvládání je závislý nejen na aktuální životní situaci a celkovém životním kontextu, ale i na intenzitě obav a strachů, které jsou s určitou změnou spojeny. Ne všichni vědí, že způsob myšlení daného jedince je něco, co podmiňuje nejen jeho aktuální psychický i fyzický stav, ale i budoucí potenciál celé jeho osobnosti. Stá í není špatná část života, je to část života, která by měla být jeho naplněním v tom smyslu, že lidé mnoho ještě mohou vykonat, ale již nemusí. Témě t i čtvrtiny občanů Kraje Vysočina starších 55 let mají v seniorském věku obavy zejména o vážné zdravotní obtíže a ztrátu soběstačnosti. Nedostatku finančních prost edků se obává každý šestý dotázaný (16 %), samoty a osamělosti každý čtrnáctý (7 %) a jiné obavy, zejména starost o děti a vnoučata, vyjad oval každý sedmnáctý (6 %). Porovnání základních dat v t íletém odstupu poukazuje na změnu v pohledu občanů. Došlo k nárůstu obav seniorů a osob starších 55 let o vážné zdravotní potíže, zejména o ztrátu soběstačnosti o 11 %. Co se týče ostatních druhů obav, o jedno procento se snížily obavy z nedostatku peněz. Obavy ze samoty a osamělosti se snížily o témě 16 %. Jiné druhy obav v roce 2011 sledovány nebyly.

206 / 234

Graf 4.5 Obavy senior spojené se stá ím 2011/20144 (%)

71

80 70 60 50 40 30 20 10 0

60

17

23

16

7

6

2011 2014


Váž ý h zdravot í h potíží vedou í h k aprosté eso ěstač osti


Ji é o děti, v oučata


Obavy z nesoběstačnosti jsou spojovány zejména s rodinnými vztahy. Limitujícím faktorem pro poskytování domácí péče je materiální nevybavenost bytu (seniora nebo jeho dětí), který buď svou velikostí či typem nevyhovuje vůbec nebo by vyžadoval úpravy a investice. Senio i proto íkají, že je lepší se včas p estěhovat, pokud možno do domova důchodců, ačkoliv to mnohdy nepovažují za ideální ešení, ale spíše se jedná o smí ení se s osudem a o snahu nekomplikovat život svým dětem. Otázkou ale je, zda by v nastalé situaci jednali tak, jak si kdysi plánovali. Problémy Termín problém označuje takové podmínky, situaci nebo stav, který je nevy ešený, nechtěný nebo nežádoucí. Sociální skutečnost zpravidla chápeme jako problémovou, jestliže ve společnosti nebo skupině existuje velká diference mezi touto, společností uznávanou teorií, uznávanými celospolečenskými ideály (nap . všichni lidé mají mít stejná práva) a konkrétní skutečností (nap . ve společnosti nebo skupině existuje rasová či osobně podmíněná nesnášenlivost). Problém může být konstruován také „sociálně“, tedy že značný počet lidí ve společnosti chápe danou sociální situaci jako problém. Občané Vysočiny starší 55 let byli v uplynulém roce (tj. 2013) vystaveni adě problémů. Více než polovina osob Kraje Vysočina starších 55 let (55 %) ešila zdravotní problémy. Celá čtvrtina (25 %) uváděla, že žádné velké problémy ne ešila. Z ostatních problémů každý šestnáctý zmínil problémy rodinné (6 %), problémy pracovní (4 %), bydlení (5 %), finanční (4 %) a jiné, blíže nespecifikované problémy (2 %). Porovnání základních dat v t íletém odstupu poukazuje na změnu v pohledu občanů. Zvýšily se zdravotní problémy osob (o 6 %) . Na druhé straně se zvýšil podíl těch, kte í deklarovali, že neměli v uplynulém roce žádné problémy. Pracovní problémy seniorů poklesly o 6 %, finanční poklesly o 10 %. Rodinné problémy a problémy bydlení zůstaly na stejné úrovni.

207 / 234

Graf 4.6 Problémy ešené v posledním roce 2011/2014 (%)

55

60 49 50 40

2011

25

30

2014

20

14

13

10 6 6

10

6 5

4

4

2 2

0 zdraví

žád é pro lé

rodi é pro lé

dle í

pra ov í fi a č í pro lé pro lé

Ji é


Služby pro seniory Jestliže se lidé dožívají vysokého věku je pravděpodobné, že ve vysokém věku se jejich zdravotní stav zhorší. Dokonce i o službách, které aktuálně lidé pot ebovat nemusejí, je výhodné uvažovat a moud e promýšlet, které služby, kdyby pot ebná situace nastala, by lidé použili či nepoužili. Zdravotní stav, kdy se senior sám již nemůže o sebe postarat, je jedním z důvodů pro vyhledání pomoci ze strany sociálních služeb. V současnosti osoby starší 55 let využívají z nabídky služeb různé možnosti stravování, nap . rozvoz jídla nebo stravování v jídelnách, které jsou využívány nejčastěji, a to každou jedenáctou osobou (ř %). Zájem deklaruje každý druhý (51 %). Pečovatelskou službu využívá každá dvanáctá osoba (Ř %). Zájem deklaruje každý druhý (49 %). Ošet ovatelskou službu využívá každá t icátá t etí osoba (3 %). Zájem deklaruje každý druhý (48 %). Denní stacioná využívá pouze každá padesátá osoba (2 %). Zájem deklaruje každý čtvrtý (24 %). Zájem o domov pro seniory deklaruje každý t etí (3ř %), častěji ženy než muži. Jedná se o všechny věkové skupiny, také p evážně o osoby s p íjmem v nižších platových kategoriích. Občanům Vysočiny starších 55 let některé služby chybí nebo kapacitně nepostačují. Vyžadované služby se týkají p edevším dopravy (2ř %), která souvisí spíš s celkovou dopravní situací v místě bydliště. Dalším tématem, které bylo opakovaně zmiňováno, je problematika bydlení (1ř %). Senio i by měli rádi „důstojné bydlení, nejlépe vlastní bydlení s pečovatelskou službou, více soukromí v domovech pro seniory“, také „malometrážní byty“. Poukazovali na nedostatečnou kapacitu a dlouhou čekací dobu pro p ijetí do domovů pro seniory.

208 / 234

Pro aktivní seniory by bylo důležité mít zejména cenově dostupnější kulturní akce (17 %). Pečovatelské služby (17 %) jsou uváděny s požadavkem standardních pečovatelských služeb a jejich rozši ování či vybudování dalších domů s pečovatelskou službou. Zdravotní problematika (15 %) se týká požadavku na sestry v terénu, které vypomáhají Také by bylo žádoucí mít více léka ského zázemí, neboť speciální léka i jsou územně daleko. Ze služeb využitelných zejména seniory byla uváděna pot eba levného stravování nebo pedikúry do domu, také rozvoz obědů (3 %). Do této oblasti lze za adit i požadavky na rozší ení další infrastruktury, kterou však respondenti neup esňovali, ač měli možnost se vyjád it i k této problematice. Z ejmě okolnosti nap . nákupních možností či různých st edisek jsou pro ně bezproblémové. Požadavky smě ují spíš do pot eby rozší ení spojů hromadné dopravy (resp. jak se kam dostat). Ačkoliv informovanost o sociálních službách (2 %) je na vysoké úrovni, p esto se občas vyskytuje požadavek na vyšší informovanost o sociálních službách. Dá se ale p edpokládat, že by se mělo jednat o jiný druh „informovanosti“, a to o osobní, individuálně poskytovaný způsob p edávání informací. Z problematiky poradenství (2 %) je specifikováno právní a psychologické poradenství. Porovnání základních dat v t íletém odstupu poukazuje na změnu v pohledu občanů. V roce 2014 byl uváděn požadavek (šestinou odpovědí, 17 %) na další pečovatelské služby, a také domy s pečovatelskou službou, rovněž služby zajišťující stravování seniorů (rozvoz obědů). V roce 2011 se požadované služby týkaly nejčastěji (každá t etí, 32%) oblasti pečovatelských služeb. Nejčastěji dotazovaní poukazovali na to, že v místě jejich bydliště takové služby vůbec neexistují. Pokud šlo o zdravotní péči, v roce 2014 se jednalo o požadavky na sestry v terénu, které vypomáhají, a také se objevily požadavky speciálních léka ů z toho důvodu, že léka i specialisté jsou daleko. Požadavky na p ímé zdravotnické služby uváděny nebyly. V roce 2011 nejčastěji byla zmiňována absence léka ských služeb (za ízení) p ímo v obci nebo možnosti pravidelné návštěvy léka e p ímo v bytě / domě seniora (čtvrtina odpovědí, 25%). V oblasti aktivit v roce 2014 se jednalo o specifické požadavky zejména na cenově dostupnější kulturní akce (17 %). V roce 2011 (pětina odpovědí, 1ř%) bylo požadováno vše, co zvyšuje komunikaci seniorů mezi sebou i okolím. V roce 2014 se u problematiky bydlení jednalo (pětina odpovědí, 1ř %) o specifikaci různých vhodných domů pro seniory (nap . malometrážní), rovněž byla zmiňována dlouhá čekací doba u domovů pro seniory, také jejich finanční náročnost. V roce 2011 (osmina odpovědí, 13%) bylo poukazováno zejména na nedostatečnou kapacitu a dlouhou čekací dobu domovů důchodců a domů s pečovatelskou službou.

209 / 234

Graf 4.7 Vyžadované služby 2011/2014 (%)

35 30 25 20 15 10 5 0

32

29 19 13

19 17

25 17

5

15 3

6

2

2 2011 2014


Ochota připlácet Dochází k prodlužování lidského života, s čímž logicky souvisí vyšší nemocnost starších osob a je velmi pravděpodobné, že se bude snižovat samostatnost osob vyššího věku a bude narůstat i závislost na jiných. Zajištění životního standardu a kvality života se neobejde bez finančních prost edků. Protože je pot ebné získávat peníze z více zdrojů, tedy i p ímo od uživatelů, je důležité vědět, zda by byli senio i ochotni za služby i zaplatit. Každý osmý senior (12 %) vyjad uje ochotu platit za takové služby, které opravdu p ispějí ke zkvalitnění jeho života, i kdyby se jednalo o nadstandard. T etina osob starších 55 let je ochotna p iplatit jen v nutném p ípadě (34,6 %), tedy v rámci obvyklého standardu. Více než polovina seniorů a osob starších 55 let (53,3 %) zastává názor, že není t eba zbytečně utrácet. Jedná se o ochotu p iplatit za služby pouze v akutním p ípadě, tedy když nelze najít jiné ešení anebo je to naléhavě nutné. Porovnání základních dat v t íletém odstupu poukazuje na změnu v pohledu občanů. Ve srovnání s rokem 2011 o 5 % poklesla ochota platit za takové služby, které opravdu p ispějí ke zkvalitnění života seniorů, i kdyby se jednalo o nadstandard. Ve srovnání s rokem 2011 o 16 % poklesla ochota platit v nutné mí e, tedy v rámci obvyklého standardu. Zvýšil se podíl p iplatit za služby pouze v akutním p ípadě, tedy když nelze najít jiné ešení anebo je to naléhavě nutné, a to o celou pětinu (21 %).

210 / 234

Graf 4.8 Postoj k placení služeb 2011/2014 (%)

60

53

51

50

35

40 30

17

20

32

2011 2014

12

10 0 nadstandard

ut á

íra

akut í případ


Ochota části seniorů vkládat peníze do nákupu služeb určených pro seniory by měla být zamě ena na poptávku těch občanů, kte í jsou ochotni za ně zaplatit. Jak pro jednotlivce, tak i pro společnost je prospěšnější, aby senio i mohli zůstat v domácím prost edí co nejdéle i p i postupné ztrátě soběstačnosti a kumulaci zdravotních problémů.

4.1.3 ůktivní p ístup k životu prost ednictví celoživotního učení, dobrovolnictví Aktivní p ístup k životu zahrnuje mnoho oblastí, které jsou závislé na adě okolností. Zejména na explicitně i implicitně preferovaných hodnotách a hodnotových hierarchiích, které stojí na pozadí p ání a zájmů všech osob, nejen občanů starších 55 let. Z odpovědí dotazovaných byla odvozena témata, na která je důležité se orientovat a která si zasluhují pozornost a podporu prost ednictvím rozvíjení odpovídajících aktivit. Jedná se o témata: 

Vzdělávání



Informovanost a poradenství



Kluby seniorů



Senior pas



Dobrovolnictví

Vzdělávání Vzdělávání je hodnotou, kterou senio i vnímají jako významnou. Celoživotní učení p edstavuje proces získávání a rozvoje vědomostí, intelektových schopností a praktických dovedností v průběhu celého života. Možnost být aktivní, získávat vědomosti o okolním dění a rozvíjení sociálních kontaktů nap íč generacemi je p irozenou a funkční součástí

211 / 234

společnosti, kterou lze nazvat vzdělanostní společností. Její charakteristikou je celoživotní vzdělávání, celoživotní učení týkající se všech generací, tedy i seniorů. Pro seniory je však žádoucí p esunout vzdělávání do jejich životního způsobu, což znamená mimo jiné vnímat vzdělávání jako smysluplnou náplň volného času. Každý druhý senior (47 %) zastává názor, že i v seniorském věku je t eba dělat vše proto, aby člověk duševně nezakrněl. To znamená být osobně aktivní, stále se něčemu učit a nep ijímat informace jen pasivně. Témě každý druhý senior (43 %) nevyhledává informace aktivně, ale nebrání se p ísunu informací ani vzdělávání. Necelá desetina seniorů (ř %) vzdělávání již odmítá a nemá pot ebu učit se novým věcem. Vzdělávání a objevování nových věcí spojuje s mládím. Porovnání základních dat v t íletém odstupu poukazuje na změnu v pohledu občanů. Každý druhý senior (47%) se domnívá, že i v seniorském věku je t eba dělat vše proto, aby člověk nezakrněl, stále se učil. Ve srovnání s výzkumem v roce 2011 došlo k výraznému navýšení aktivity k učení, a to dokonce o pětinu (21 %). V grafu níže je uvedený postoj označen termínem „hledání“. Každý druhý senior se nebrání p ísunu nových informací ani vzdělávání, ačkoliv na nějaké velké učení už se necítí. Rozhodně to však se vzděláváním nehodlá p ehánět. Ve srovnání s výzkumem v roce 2011 se nejedná o žádnou změnu. V grafu níže je uvedený postoj označen termínem „informace“. Co se týče modelu rezignace (odmítání dalšího vzdělávání), došlo k výraznému snížení rezignace seniorů na další vzdělávání, a to o více než pětinu (22 %). V grafu níže je uvedený postoj označen termínem „rezignace“. Graf 4.9 Postoj ke vzdělávání 2011/2014 (%)

47 50 40 30 20 10 0

43

43 31

26

2011 9

hledá í

informace

2014

rezignace


Univerzita třetího věku Aktivní stárnutí seniorů umožňují zejména univerzity t etího věku (U3V), které p edstavují vzdělávací p íležitost pro starší populaci v nejrůznějších oborech. Jedním ze zásadních faktorů, které ovlivňují rozvoj univerzit t etího věku, je pot eba seniorů doplnit si své

212 / 234

vědomosti, které z nejrůznějších důvodů neměli možnost získat v mládí. Studium jim dodává pocit seberealizace, pot ebnosti i důležitosti. Pro mnohé frekventanty je studium společenskou událostí. Témě všichni obyvatelé Kraje Vysočina starších 55 let vědí, že existují tzv. univerzity t etího věku, či také akademie t etího věku (ř4,3 %, z toho 11,3 % s nimi mají osobní zkušenosti a Ř3 % o nich ví pouze z doslechu). Porovnání základních dat v t íletém odstupu poukazuje na změnu v pohledu občanů. Více než t i čtvrtiny osob starších 55 let jsou informovány, došlo ke zvýšeni informovanosti o více než t etinu (37 %). Došlo i k nárůstu osob, které mají s U3V osobní zkušenost (o 7 %). Na druhé straně počet osob, které by měly zájem o aktivity U3V o 7 % poklesl. Rovněž o více než t etinu poklesl počet odmítajících (o 37 %). Graf 4.10 Postoj k univerzitě t etího věku 2011/2014 (%)

100

83

80 60

46

z. 2011

42

r. 2014

40 20

4

11

8

1

5

0 zkuše í

i for ova í

záje

i

od ítají í


Ačkoliv výstupy formou U3V nejsou akceptovatelné na trhu práce, mají pozitivní p ínos v osobním rozvoji seniorů a zvyšují jejich aktivní zapojení do společnosti. Internet Používání moderních technologií je základnou nejen pro dobrou informovanost a vzdělávací aktivity jedinců, ale i pro komunikaci v různých sférách života. Moderní technologie lze používat jak v rámci rozvíjení mezilidských vztahů (komunikace prost ednictvím e-mailů, internetu, skype apod.), tak i v rámci získávání informací z různých oblastí života. Moderních formy komunikace proto vyžadují jak porozumění jejím principům, tak vědomosti, dovednosti a kompetence pro jejich používání. Většina obyvatel kraje Vysočina starších 55 let si myslí, že je důležité, aby senio i uměli pracovat s počítačem a internetem (82 %, z toho podle 36 %, tj. každého t etího, rozhodně ano). Každý sedmý z obyvatel Vysočiny starší 55 let (15 %) se domnívá, že je to spíše nedůležité a malý podíl (3 %) uvádí rozhodnou nedůležitost. Co se týče používání internetu, více než polovina obyvatel Vysočiny starších 55 let (57 %) se adí mezi uživatele internetu. Necelé 3 % dotazovaných internet dosud nevyužívá, ale má o využívání zájem. Dvě pětiny obyvatel Vysočiny starších 55 let (41 %) však zůstávají odpůrci internetu, využívat ho nehodlají.

213 / 234

Porovnání základních dat v t íletém odstupu ukazuje, že v hodnocení důležitosti počítačové a internetové gramotnosti seniorů došlo k mírné změně. Podíl p esvědčení, že je důležité, aby senio i uměli pracovat s počítačem a s internetem se zvýšil o 16 %. Podíl těch, kte í jsou v tomto p esvědčení umírnění, zůstal zcela stejný (témě polovina). Snížil se podíl těch, kte í spíše nesouhlasí s důležitostí používání počítače a internetu. Podíl rozhodně nesouhlasících se nezměnil. Graf 4.11 Postoj k počítačové a internetové gramotnosti 2011/2014 (%)

46 46

50 36

40 30

31

20

2011

15

20

2014 3

10

3

0 Rozhod ě ano

Spíše a o

Spíše e

Rozhod ě e


Co se týče využívání internetu, porovnání základních dat v t íletém odstupu ukazuje, že podíl uživatelů z ad seniorů starších 55 let se zvýšil o 16 %. Podíl zájemců se snížil o 11 %. Podíl odmítajících se snížil o 4 %. Graf 4.12 Využívání internetu 2011/2014 (%)

57 60 50 40 30 20 10 0

45

41

41 2011

14

2014 3

uživatel

záje

e

od ítají í


Z výše uvedených zjištění je důležité brát v úvahu stávající situaci s tím, že ačkoliv jedna část populace může získávat a získává adu informací prost ednictvím internetu, jiná část tuto možnost odmítá. Informace pro seniory, kte í z jakýchkoliv důvodů nehodlají počítače a internet používat, je nutné zajišťovat tradičními způsoby (hromadnými sdělovacími prost edky, letáky apod.).

214 / 234

Informovanost a poradenství Jestliže by se obyvatelé Vysočiny starší 55 let dostali do složité životní situace či do nějakého problému a pot ebovali by poradit, většinou by věděli, na koho by se mohli obrátit o pomoc. Více než dvě pětiny dotázaných (44 %) toto rozhodně ví a méně něž t etina spíše ví (32 %). Ale vyskytl se i malý podíl těch, kte í s určitostí nevědí a malý podíl uvedl, že spíše neví. Necelé jedno procento dotázaných uvedlo, že rozhodně neví, na koho by se v p ípadě pot eby mohlo obrátit. Pokud se senio i a osoby starší 55 let mohou v p ípadě složité sociální situace na někoho spolehnout, ve více než v polovině p ípadů (53 %) to jsou děti, dále manžel nebo manželka (ve více než t etině p ípadů, tj. 37 %). Zbylý podíl (ř %) se týká pomoci od sourozenců, p íbuzných, p átel či ostatních. Pokud osoby starší 55 let pot ebují informací o službách pro seniory, nejčastěji se s touto žádostí obracejí p ímo na sociálního pracovníka (ve t etině p ípadů, 36 %) a na osobu blízkou (ve více než čtvrtině p ípadů, 2Ř %). Každý sedmý dotázaný se obrací na léka e (15 %). Každý osmý vyhledává informace o sociálních službách prost ednictvím internetu (13 %) a každý sedmnáctý se s žádostí obrací na ú edníka, p ípadně neví, na koho by se měl obrátit (necelých 6 %).

Kluby pro seniory, Senior Pointy Posláním Klubů pro seniory, rovněž Senior Pointů, je vytvo it podmínky pro vzájemná setkávání a aktivizaci seniorů. Zpravidla zajišťují společenskou, kulturní a zájmovou činnost, nap . po ádáním zájezdů, besed, p ednášek apod. a dalšími aktivitami, které pat í k jejich pravidelným činnostem. Klubová činnost má proto funkci společenskou, komunikační, informační i vzdělávací. Více než t i čtvrtiny osob starších 55 let (7Ř,1 %) mají znalost o tom, že na adě míst působí Kluby seniorů, Senior Pointy určené k setkávání seniorů. Z nich každý sedmý (14,3 %) již tyto kluby navštěvuje. T etina z nich o klubech ví, ale osobně se aktivit neúčastnila. Malý podíl o klubech neví, ale zájem by měl. Necelá pětina takové aktivity (1ř %) odmítá. Porovnání základních dat v t íletém odstupu ukazuje, že více než t i čtvrtiny osob starších 55 let jsou informované, došlo ke zvýšení celkové informovanosti o více než čtvrtinu (27 %). Došlo i k nárůstu osob (o 3 %), které mají s Kluby důchodců a Senior Pointy osobní zkušenost a jsou s těmito aktivitami velmi spokojeni, Na druhé straně podíl osob, které by měly zájem o Kluby důchodců, poklesl o 13 %. Rovněž poklesl počet odmítajících osob (o 14 %). S ohledem na výsledná zjištění je důležité Kluby důchodců a Senior Pointy, které udržují seniory v aktivitě, podporovat i v budoucnu. Bylo prokázáno, že existuje silný potenciál a nárůst o 24 % těch, kte í o klubech a Senior Pointech vědí, ale dosud se aktivit neúčastnili. Na tuto skupinu by měly být zacíleny motivační nabídky týkající se výše uvedených aktivit.

215 / 234

Graf 4.13 Postoj ke Klub m pro seniory, Senior Point m 2011/2014 (%)

64

70 60 50 40 30 20 10 0

40 11 14

Ano, ale A o, á oso ě jse oso í se zkuše osti ezúčast il

33 19

16 3 Ne, ale ěl h záje

r. 2011 r. 2014



Dobrovolnictví Dobrovolnictví je jednou z aktivit, která může dát seniorům uspokojující pocit z dob e vykonané činnosti pro okolí. Aktivizovat seniory, zdůrazňovat hodnotu dobrovolnictví a rozší it možnosti smysluplné účasti na dobrovolných aktivitách je jedním z hlavních cílů Národního akčního plánu podporujícího pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017. Na dotaz, zda by byli občané ochotni se v seniorském věku zapojit do různých aktivit jako dobrovolníci, p ibližně každý t etí (3ř %) uvedl, že určitě nebo spíše ano. Zbylý podíl by se spíše nebo určitě nezapojil, p ípadně ještě neví. Váhal každí sedmý dotázaný. Do dobrovolnické činnosti jsou ochotni se zapojit ekonomicky aktivní osoby starší 55 let, rovněž důchodci s p ivýdělkem, častěji rozvedení než ženatí či vdané osoby.

Senior pas Pomoc lidem seniorské generace může mít různou podobu. Kraj Vysočina nabízí seniorům tzv. Senior pas, který seniory opravňuje k různým zvýhodněním a slevám. Nabízené slevy v různé výši a době trvání (stálé, sezónní, bonusové) jsou primárně zamě eny na zdravotnictví, lázeňství, wellness, cestování, stravování, ubytování, vzdělání, muzea, galerie, ale i spot ební nákupy. Desetina seniorů je již držitelem/držitelkou Senior pasu a každý dvanáctý občan starší 55 let uvažuje o registraci. Necelá polovina (4Ř %) o Senior pasu ví, nicméně zájem o registraci nemá a t etina dotázaných o Senior pasu dosud nic neví. Z těch, kte í o Senior pasu nic nevědí, by chtěla vědět něco bližšího (rozhodně ano a spíše ano) necelá t etina (30 %). Zbylý podíl zájem spíše nebo rozhodně nemá.

216 / 234

4.1.4 Senio i jako součást rodiny a společnosti, mezigenerační spolupráce Měnící se demografická situace, která je doprovázena ekonomickými problémy, může vytvá et společenské napětí mezi generacemi, do níž lze za adit i seniory, jejich děti i vnuky. Senio i jsou nedílnou a samoz ejmou součástí naší společnosti. P ípadné problémy je záhodno ešit podporou solidarity, dialogu a spolupráce mezi lidmi různých věkových kategorií. Vybraná témata, na která je důležité se orientovat, a která si zasluhují pozornost a podporu prost ednictvím rozvíjení odpovídajících aktivit, jsou formulována nejprve jejich výčtem. Jedná se o témata: 

Společenské postavení seniorů



Postavení rodiny ve společnosti



Hodnotové hierarchie



Životní způsob



Vztahy mezi generacemi

Společenské postavení seniorů O velmi dobrém společenském postavení seniorů v Kraji Vysočina je p esvědčen každý t icátý t etí občan starší 55 let (6 %), o spíše dobrém postavení každý t etí občan (t etina, 33 %). Nezájem o rodinu deklarují dvě pětiny (41 %) dotázaných a každý osmý dotázaný (13 %) se domnívá, že senio i stojí na okraji společenského zájmu, p ípadně každý desátý neví (10 %). Celkově však podíl negativních odpovědí p evyšuje pozitivní. Porovnání základních dat v t íletém odstupu poukazuje na změnu v pohledu občanů. Ve srovnání s rokem 2011 se situace seniorů jeví lépe, na což poukazuje názor, že senio i mají v současnosti ve společnosti velmi dobré postavení, neboť ve srovnání s rokem 2011 došlo ke zvýšení pozitivních odpovědí o dva procentní body. U názoru, že senio i mají ve společnosti spíše dobré postavení, došlo k nárůstu o čty i procenta. Nezájem o seniory uvádějí pouze dvě pětiny dotázaných, v roce 2011 se jednalo o polovinu dotázaných. V současnosti došlo k poklesu vnímání nezájmu o seniory o ř procent. Došlo rovněž ke snížení názoru, že by senio i byli na okraji společnosti (o 4 %).

217 / 234

Graf 4.14 Postavení senior ve společnosti 2011/2014 (%)

50

50

41

40

29

33

30

17

20 10

r. 2011 13

3

1

10

r. 2014

3

0 vel i do ré spíše do ré

ezáje

eví

na okraji


Postavení rodiny ve společnosti Senio i jsou součástí rodiny a starší občané nahlížejí na rodinu jako na svoji generaci. O velmi dobrém společenském postavení rodiny je p esvědčen každý šestnáctý občan starší 55 let (6 %), o spíše dobrém postavení necelá t etina (30 %) dotázaných. Nezájem o rodinu deklaruje více než t etina (36 %) dotázaných a každý sedmý dotázaný se domnívá, že rodina stojí na okraji společenského zájmu, p ípadně neví (14 %). Celkově však podíl negativních odpovědí p evyšuje pozitivní. Porovnání základních dat v t íletém odstupu poukazuje na změnu v pohledu občanů. Ve srovnání s rokem 2011 došlo k celkovému nárůstu pozitivního hodnocení o 4 %. Ačkoliv názor, že rodina má velmi dobré postavení ve společnosti, ve srovnání s rokem 2011 poklesl o t i procentní body. Umírněnější názor, že rodina má v současnosti ve společnosti spíše dobré postavení, se zvýšil o osm procent. Nezájem společnosti o rodinu deklarovala a deklaruje v současnosti více než t etina dotázaných, došlo však aktuálně k poklesu o jedno procento. Ve srovnání s rokem 2011 došlo i ke snížení četnosti názoru, že rodina stojí na okraji společnosti, a to o 12 %. Zvýšil se naopak podíl těch, kte í názor na postavení rodiny ve společnosti nemají, jedná se o každého sedmého dotázaného. Graf 4.15 Postavení rodiny ve společnosti 2011/2014 (%)

37 36

40

30

30 20 10

26

23

14 9

6

14 5

r. 2011 r. 2014

0 vel i do ré

spíše do ré

ezáje

na okraji

eví


218 / 234

Hodnoty a hodnotové hierarchie Individuální dispozice a hodnoty, které má každý člověk zvnit nělé, ať vědomě či nevědomě (explicitně nebo implicitně), a které se promítají do jeho aktuálního i potenciálního jednání, do jeho p ání a způsobu myšlení, diferencují (t ídí) občany Kraje Vysočina do čty typů. Jedním typem jsou osoby, které jsou charakteristické „osobní úspěšností“ a zvýznamňují hodnoty:

-


-


-


-

Vlastní majetek

-


-

Vzdělávat se

Dalším typem jsou osoby, které jsou charakteristické pocitem „bezpečí“ a zvýznamňují hodnoty:

-


-

Dostatek peněz

-


-


T etím typem jsou osoby, které jsou charakteristické pocitem „dobrých vztahů s druhými i sami se sebou“ a zvýznamňují hodnoty:

-


-


-


-


Čtvrtým typem jsou osoby, které jsou charakteristické pocitem „otev eností ke světu“ a zvýznamňují hodnoty:

-


-


-


Všichni občané mají své hodnoty a výše uvedená typologie tudíž neznamená, že člověk, který se může za adit do jednoho typu, nezvnit ňuje i hodnoty jiné. V typologii je obsažena psychologická dimenze, která analyzuje hodnoty ve vztahu s ostatními. Vytvo ená typologie může být použita pro formulování doporučení, která jsou zacílená na různé typy seniorů.

219 / 234

Životní způsob Celkový p ístup k životu člověka se promítá do jeho postojů a názorů. Již bylo uvedeno, aktivní p ístup k životu zahrnuje mnoho oblastí, které jsou závislé na adě okolností, zejména na hodnotách které preferuje. Více než t etina seniorů a osob starších 55 let (35 %) zastává názor, že je t eba být co nejvíce aktivní a i v pokročilém věku poznávat nové věci, žít pokud možno naplno. Obdobně více než t etina (37 %) se domnívá, že sice není nutné vyvíjet zvláštní iniciativu nebo vyšší aktivitu, jsou však ochotni se chopit nabídky a osobně ji i využít. Více než čtvrtinu seniorů (2Ř %) neláká objevovat nové věci, neboť svůj život spojují s klidem a pohodou a ohlížejí se za tím, co prožili v minulosti. íkají „Objevování nových věcí už není pro mě, to p enechávám mladším.“ Porovnání základních dat v t íletém odstupu poukazuje na změnu v pohledu občanů. Výsledná zjištění deklarují rovnoměrnost zastoupení názorů občanů Vysočiny starších 55 let s tím, že ve srovnání s rokem 2011 se situace dokonce zlepšila ve prospěch zvýšeného počtu seniorů, kte í jsou aktivní, a to o 15 %. U seniorů preferujících postoj, že sice není nutné vyvíjet zvláštní iniciativu nebo vyšší aktivitu, jsou však ochotni se chopit nabídky a osobně ji i využít, poklesl podíl o 5 %. Seniorů, kte í preferují postoj klidu a pohody, kdy se již ohlížejí za tím, co prožili v minulosti, 10 % ubylo. Graf 4.16 Celkový p ístup k životu 2011/2014 (%)

60 40

34,6

42

37,4

38 28,0

20

2011 2014

20 0 aktivita

příležitost

klid


Vztahy mezi generacemi Lidé na Vysočině žijí celkově spokojeně. Co se týče mezigeneračních vztahů, zejména p irozených kontaktů seniorů s dětmi, většina občanů Kraje Vysočina starších 55 let vnímá mezigenerační problematiku pozitivně. Problémy s lidmi jiných věkových skupin, s nimiž by byli konfrontování mimo rodinné prost edí, zmiňovány nebyly. Senio i se p irozeně stýkají s lidmi ve svém okolí bez ohledu na věk. Jistou osamocenost a absenci p irozených kontaktů s okolím zmínil pouze každý patnáctý (6,5 %). Celkově se však témě všichni senio i (ř2 %) se svými rodinnými p íslušníky setkávají alespoň jednou týdně. To je z ejmě také důvodem, proč se necítí být osamělými. Co se týče pocitu osamocení a absence p irozených kontaktů s okolím, ženy se cílí poněkud více osamoceny (každá jedenáctá žena, ř %) než muži (každý dvacátý pátý), také

220 / 234

osoby starší 75 let (každý t ináctý ze své věkové skupiny), rozvedení (každý t etí ze své skupiny) a ovdovělí (každý šestnáctý). Téma osamělosti však nebylo v současnosti tématem prezentovaným jako problémové, ačkoliv v roce 2011 se jednalo o čtvrtinu osob starších 55 let, která toto téma uváděla. Samota neznamená nutně osamělost a naopak, osamělý člověk nemusí být pouze ten, který je sám. Spíš se jedná o možnost sdílet s někým své zážitky a zkušenosti. Pokud možnost s někým sdílet p íjemné i nep íjemné není, mohou lidé propadat pocitu osamocení, který může člověku působit potíže (jako jakýkoliv pocit) podle intenzity působení. Osamělost nebyla uváděna jako zásadní problém, pokud se občané starší 55 let ohlédli za letošním rokem a nějaký problém ešili. Jako největší problém ale uváděli zdravotní problémy, jednalo se o každého druhého (55 %). Celá čtvrtina občanů starších 55 let (25 %) žádné velké problémy v minulém roce ne ešila. Každý šestnáctý zmínil problémy rodinné (6 %) a z dalších se jednalo o problémy pracovní (4 %), bydlení (5 %), finanční (4 %) a jiné, blíže nespecifikované problémy (2 %).

4.1.5 Život na Vysočině, bydlení a sociální ochrana senior Pohled na život v místě bydliště vychází z dlouhodobé znalosti prost edí, o kterém občané Kraje Vysočina starší 55 let vypovídali. Jednalo se jak o místo, kde bydlí, tak o celý kraj. Seniorům je zde zajištěno plné požívání všech jejich práv a zajištěna ochrana p ed projevy špatného zacházení a diskriminace na základě věku. Klíčová témata byla zamě ena na: 

Život na Vysočině, sídelní stabilita a potenciální mobilita



Bydlení pro seniory



Domovy pro seniory



Sociální ochrana seniorů, sociální vyloučení

Život na Vysočině, sídelní stabilita a potenciální mobilita Naprosté většině občanů starších 55 let se žije na Vysočině dob e (ř1 %, z toho velmi dob e 1ř %). Spíše nespokojený je pouze každý jedenáctý (ř %). Nikdo však neuvedl, že by se mu v bydlišti žilo velmi špatně. Více než polovina občanů Kraje Vysočina starších 55 let bydlí ve své obci nebo městě více než 50 let. Témě t etina dotázaných zde bydlí od 30 do 50 let a každý osmý bydlí v uvedené obci či městě do 2ř let. Co se týče spokojenosti s tím, jak se jim na Vysočině žije, lze konstatovat, že čím déle žijí na Vysočině, tím více se jim žije celkově dob e. Porovnání základních dat v t íletém odstupu poukazuje na změnu v pohledu občanů. Celkově se zvýšil (o 3 %) podíl těch, kterým se na Vysočině žije dob e (součet odpovědí velmi dob e a spíše dob e) a snížil se podíl těch, kterým se zde žije spíše špatně (o 2 %). Velmi špatný život v obci či městě na Vysočině neuvedl v roce 2014 žádný občan. Poněkud se změnila struktura pozitivních odpovědí. Ubylo (o 6 %) těch, kterým se na Vysočině žije velmi dob e, ale ne druhé straně se zvýšil (o ř %) podíl těch, kterým se zde žije spíše dob e.

221 / 234

Graf 4.17 Spokojenost v místě bydliště 2011/2014 (%)

80

63

72

60 40

25

2011 19

11

20

9

2014 1

0

0 Vel i do ře

Spíše do ře

Spíše špat ě

Vel i špat ě


Většina obyvatel Kraje Vysočina, kte í jsou starších 55 let, hodlají zůstat bydlet tam, kde v současnosti žijí (ř7 %). Pouze každý t icátý t etí občan (3 %) uvažuje o p estěhování. P edpokládaná změna bydliště nenaznačuje brzké stěhování. Jen t i z deseti, kte í uvažují o p estěhování, by ho realizovali do pěti let (33 %). Úvahy více než dvou t etin osob, které sdělují možnost změny, jsou bez konkrétního časového určení (67 %). Důvody pro změnu bydliště Z rozhovorů s těmi, kte í uvažují o změně bydlení, vyplývá pět důvodů, proč by občané chtěli odejít ze současného bydliště někam jinam. Nejčastěji uváděným důvodem je cena bydlení, obava z finanční náročnosti bydlení. Takto uvádí každý t etí z těch, kte í uvažují o p estěhování (31 %). Druhým důvodem je problematická doprava, nap . do nemocnice. Takto uvádí každý čtvrtý z těch, kte í uvažují o p estěhování (25 %). T etím a čtvrtým důvodem je jednak obava ze zdravotního stavu, který se může zhoršit, jednak pot eba lepších mezilidských vztahů a více p átelskosti. Takto uvádí každý pátý z těch, kte í uvažují o p estěhování (1ř %). Posledním důvodem je individuální nespokojenost se státní správou (6 %). Celkově lze konstatovat, že důvod pro změnu bydlení nesouvisí s aktuálním zdravotním stavem občanů, ale s obavami, co by mohlo nastat. Porovnání základních dat v t íletém odstupu poukazuje na změnu v pohledu občanů. Ve srovnání s rokem 2011 v současnosti vzrostl (o 10 %) podíl těch, kte í chtějí zůstat bydlet, tam kde žijí doposud. Více než t ikrát se snížil podíl těch, kte í uvažují o p estěhování jinam (o 10 %).

222 / 234

Graf 4.18 D vody pro změnu 2011/2014 (%)

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

87

13

97

2011 2014

3

přestěhovat

h e zůstat


Volné odpovědi, které byly získány v roce 2011, a které byly kategorizované do obsahově podobných témat, se liší od výpovědí těch, kte í v roce 2014 pouze uvažují o p estěhování, jichž je však podstatně méně než v roce 2011. V roce 2011 byly jako důvody pro stěhování uvedeny zdravotní potíže (10%), nesoběstačnost (1Ř%), osamělost (26%), drahým nájmem (12%), pot eba najít vhodné zaměstnání (12%), nevybaveností v místě bydliště (4%) a celková nespokojeností s bydlením a životem v obci (18%). V roce 2014 se jedná o obavy z financování bydlení (31%), špatnou dopravu do nemocnice (25 %), mezilidské vztahy (1ř %), obavy o zdravotní stav (19 %) a nespokojenost se státní správou v místě bydliště (6 %). Bydlení pro seniory Opírat se o to, na co byl člověk celý svůj život zvyklý, zejména bydlení, má z ejmě mnoho důvodů. Může se jednat i o p edstavy, jak by dobré bydlení mělo vypadat. Porovnání základních dat v t íletém odstupu ukazuje, že p edstava o bydlení občanů se změnila. P edstavy o bydlení čtvrtiny občanů Kraje Vysočina starších 55 let se nejčastěji zamě ují na důležitost prost edí (26 %, v roce 2011 se jednalo o 23%). Hlavně, aby bylo klidné (ne v blízkosti centra, nádraží, hlučného provozu) a pokud možno blízko p írody. Na druhém místě se témě u pětiny občanů Kraje Vysočina starších 55 let jedná o bydlení ve vlastním rodinném domě, p ípadně bytě (18 %, v roce 2011 se jednalo o 38 %, kde bylo zahrnuto i bydlení v blízkosti rodiny). Každý šestý má p edstavu o bydlení spojenu s tím, co aktuálně má, a je spokojen (16 %, údaj nebyl v roce 2011 sledován). Finanční dostupnost je uváděna každým desátým občanem Kraje Vysočina starším 55 let (11,%, v roce 2011 se jednalo o Ř % odpovědí zamě ených na problematiku financí spojených s bydlením). Poněkud menší podíl respondentů (10 %) explicitně p edstavu o budoucím bydlení nemá, neví, jak by mělo vypadat. Každý čtrnáctý občan starší 55 let uváděl v kontextu bydlení dostupnost sociálních služeb (6,5 %, v roce 2011 se jednalo o 2Ř%). Nap . aby byl blízko léka , aby bylo možno využívat pečovatelské a ošet ovatelské služby, p ípadně stravování. V roce 2011 byla uváděna v kontextu těchto služeb i dopravní dostupnost, která je v roce 2014 uváděna samostatně.

223 / 234

Každý devatenáctý (5,4 %) specifikoval bydlení v blízkosti rodiny (údaj v roce 2011 sledován nebyl, byl sloučen s obecným tématem bydlení). Dobrou dopravní dostupnost pro budoucí bydlení p edpokládá 3,2 % občanů Kraje Vysočina starších 55 let (údaj v roce 2011 sledován nebyl, byl sloučen s obecným tématem služby). Specifickou p edstavou o bydlení bylo uvádění malometrážních bytů, rovněž ve stejném podílu problematika dostupných aktivit (kultury a vzdělávání, 2,2 % pro obě témata).

Graf 4.19 P edstavy o bydlení 2011/2014 (%)

40 35 30 25 20 15 10 5 0

38 28

26 23 18

16 8

11

10

6

5

3

3 2

2

2011 2014


Domovy pro seniory Zvláštní pozornost je pot ebné věnovat domovům pro seniory. Zpravidla se na ně pohlíží jako na sice pot ebný, ale obvykle nedobrovolný způsob bydlení. Nejedná se o formu bydlení, která by zajistila občanům pohodlí a možnost užívat si seniorská léta, nýbrž jsou brány jako „konečná stanice“ těch, kte í zůstali sami a rezignovali. -

Podle každého druhého obyvatele Vysočiny staršího 55 let je rozhodnutí bydlet v domově pro seniory spojeno s potenciální nesoběstačností (50%).

-

Jako druhý důvod jsou více než t etinou občanů uváděny zdravotní obtíže (37 %).

-

Osamělost (6,5 %) je důvodem zejména pro ty, kte í chtějí být raději mezi lidmi, kde by mohli najít vhodné mezilidské vztahy.

-

Jistota pomoci (4,3 %) je názor malého podílu seniorů. Takto uvažoval každý dvacátý sedmý občan. Spíš se jedná o snahu nebýt na obtíž svým dětem, p edejít možným problémům a zajistit si klidný a pohodlný život, včetně možnosti využívat nabízené služby.

224 / 234

Problematika finančních důvodů (1 %), jako důvod volby pro změnu dosavadního prost edí za bydlení v domě pro seniory, byla respondenty zmiňována z ídkakdy.

-

Porovnání základních dat v t íletém odstupu poukazuje na změnu v pohledu občanů. Pro bydlení v této institucionální formě se výrazně zvýšil důvod nesoběstačnosti (o 17 %) a zdravotních obtíží (uvedeno v roce 2014, 37 %) jako hlavní důvody rozhodnutí pro změnu dosavadního prost edí za bydlení v domě pro seniory. Osamělost, která byla hlavním důvodem pro volbu bydlení v domově pro seniory v roce 2011, poklesla o 42 %. Finanční důvody se vyskytovaly v obou sledovaných letech v malých podílech, v roce 2014 poklesly o 2 %. Jistota pomoci, jako důvod pro změnu dosavadního prost edí za bydlení v domě pro seniory, poklesla o 11 %.

Graf 4.20 D vody k bydlení v domově pro seniory 2011/2014 (%)

50

49 50 40 30 20 10 0

37

33 15 3 1

7

4

1

2011 2014


Čím je člověk starší, tím bývá konzervativnější a hů e nese vyko enění z dosavadního způsobu života, z prost edí, ve kterém se pohyboval, od lidí, kterými byl obklopen. P estěhování samo o sobě je závažným zásahem do jeho života člověka, zejména pokud se jedná o volbu nechtěnou. Ze sociodemografické analýzy však vyplynul požadavek na navýšení počtu míst v domovech pro seniory. V Kraji Vysočina bylo v roce 2012 neuspokojeno 2 702 žadatelů o poskytnutí sociální služby domovy pro seniory. S ohledem na místa, která poskytují současná za ízení v Kraji Vysočina a jichž je 2 1Ř1, by bylo t eba mít k dispozici minimálně ještě jednou tolik míst, aby zájemci o tuto službu byli uspokojeni. Je však otázkou, zda by žadatelé o službu do domova pro seniory opravdu nastoupili, kdyby byl počet navýšen na dvojnásobek. Většinou senio i setrvávají ve svém dosavadním bydlišti až do doby, než se stanou nesoběstačnými. Pokud se lidé zhruba okolo věku 55 let starají o své rodiče (Ř0 leté apod.), pravděpodobně jednou nastane doba, kdy už péči nebudou moci zvládnout. Dlouhou dobu sice mohou poskytovat seniorovi péči doma, ale z psychologických důvodů žádost o umístění do domova pro seniory nepodávají. Problém pak může nastat v situaci, kdy nakonec péči o seniory již nezvládnou. Jenže pokud nejsou k dispozici volná místa, nastává čekací doba, než je budou moci umístit do domova. Možná by pomohlo navýšení počtu míst v týdenních stacioná ích, aby byla p eklenuta alespoň doba nejnutnější. Neuspokojených žadatelů o službu týdenních stacioná ů bylo evidováno v Kraji Vysočina pouze 12.

225 / 234

Je nutné zmínit i problematiku domovů se zvláštním režimem, tyto služby byly neuspokojeny v Ř12 p ípadech. Sociální ochrana seniorů, sociální vyloučení V rámci života na Vysočině je důležité sledovat i další okolnosti, které jsou prioritní ve vztahu k Národnímu akčnímu plánu podporujícímu pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017. Zejména celkový postoj společnosti v tom smyslu, zda nejsou senio i podrobeni diskriminaci z důvodu věku. Co se týče věkové diskriminace, občané starší 55 let se většinou necítí být z důvodu věku diskriminování. S p ezíravým postojem vůči nim samotným se většinou (Ř3 %) nesetkali. Pokud p ezíravý postoj vnímají, je to podmíněno p íslušností k pohlaví, věku a rodinnému stavu. P ezíravý postoj vůči seniorům muži vnímají častěji než ženy, také osoby ve věku 6575 let, rovněž svobodní a rozvedení. Občané Kraje Vysočina starší 55 let se celkově osobně nesetkali s násilím nap . týkajícím se omezování osobní svobody v p ijímání návštěv v bytě, v nátlaku na rozhodování a podobně, ačkoliv i tato problematika bývá medializována. Problém násilí vnímá pouze každý padesátý občan Kraje Vysočina starší 55 let (2 %). Skrytou (implicitní) diskriminaci v závislosti na věku lze sledovat u činností, které využívají toho, že senio i neradi mění svůj obvyklý způsob jednání. Změny jsou pro ně obtížné a pokud mohou, raději používají ty aktivity, které jsou jim známé. Týká se to i celkového způsob nakládání s penězi. Vybírání finanční hotovosti na p epážce u bankovních institucí, kde mají peníze uloženy, je velmi znevýhodňuje. Jedná se zejména o seniory starší 75 let.

226 / 234

Závěry a doporučení pro koncepci aktivní seniorské politiky Kraje Vysočina V souladu s Národním akčním plánem podporujícím pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017 a na základě vyhodnocení všech výzkumných zjištění a poznatků, odrážejících postavení, chování, názory a p edstavy seniorů (občanů starších 55let) žijících v Kraji, jsou formulovány závěry a doporučení pro koncepci aktivní seniorské politiky Kraje Vysočina.

Závěry  Senio i jsou celkově v životě spokojeni tam, kde žijí, a nehodlají se stěhovat. Pokud uvažují o stěhování, tak v souvislosti s obavami o možnou nesoběstačnost. Pak by rádi využili domovy pro seniory, na něž je stále dlouhá čekací doba.  Mají realistický postoj k životu, preferují postoj k aktivnímu životu.  Co se týče obav, nejvíce jsou smě ované do oblasti zdraví a nesoběstačnosti. Obavy však nekorelují s aktuálním zdravotním stavem seniorů. Ten posuzují jako dobrý.  Pokud v posledním roce ešili nějaké problémy, týkaly se zdraví. Finanční problémy uváděl pouze malý podíl seniorů. Pokud mají půjčky, tak p evážně v částce do 5 tisíc Kč.  V oblasti využívání placených služeb senio i nejsou p íliš ochotni utrácet za nadstandard, nicméně v akutní situaci by své finanční prost edky pro služby využili.  Většina seniorů dosud sociální služby nevyužívala, protože je nepot ebovala, ale ví o nich a má zájem o budoucí využívání pečovatelských a ošet ovatelských služeb, rovněž o domovy pro seniory a denní stacioná e.  Dopravu v místě bydliště do různých lokalit za účelem nap . návštěvy léka e, nemocnice, za kulturou, za nákupem apod., hodnotí spíše nedostatečně a uvítali by zlepšení ve významu častějších spojů, více zastávek MHD, četnější dostupnost bezbariérových senior taxi apod.  Vizi budoucího či optimálního bydlení spojují s p íjemným a klidným prost edím, nejlépe v rodinném domku. Většina seniorů je však výrazně spokojena s tím, co má.  Senio i si rádi p ivydělávají k důchodu. Vnímají konkurenci generací na pracovním trhu, ale na druhé straně jsou si vědomi jak svých pozitiv, zejména ochotu pracovat za nižší mzdu, tak i omezení, nap . nižší výkon.  Většina seniorů na další vzdělávání nerezignovala. Jsou informování o nabídkách nap . v rámci Univerzity t etího věku, o fungujících Klubech důchodců. Informace o Senior pasech nejsou p íliš rozší ené.  Co se týče počítačové gramotnosti, více než polovina seniorů je aktivními uživateli internetu. Nejčastěji disponují IT konektivitou ve svých domovech.  Způsob nakládání s penězi poukazuje na skryté znevýhodnění osob staršího věku. Hotovostní výběry na p epážce častěji používají osoby starší 75 let.

227 / 234

Doporučení Projekt či program p ipravený pro občany Kraje Vysočina starší 55 let nebude účinný, pokud ho sami adresáti nep ijmou. Umožnit všem realizovat cíle podle svých p edstav v souladu s p evažující hodnotovou orientací i ve vysokém věku je podmínkou pro to, aby lidé byli vnit ně spokojeni. S ohledem na heterogenitu osob Kraje Vysočina starších 55 let, je nutno brát v úvahu pot eby specifické pro různé skupiny populace v tomto věkovém rozmezí. V Kraji Vysočina byly identifikovány čty i typy osob starších 55 let a v návaznosti na ně lze p ipravit odpovídající podporu a programy. Doporučení vycházejí z explicitních a implicitních pot eb obyvatel Kraje Vysočina. Systém explicitních (vnějších) potřeb seniorů Ekonomická problematika  Motivovat zaměstnavatele k zaměstnávání starších osob zvýznamňováním jejich pozitiv jako perspektivních osob s odkazem na politickou scénu.  Motivovat zaměstnavatele k rovnému p ístup k pracovnímu trhu včetně odměn za stejnou práci mužům i ženám.  Zve ejňovat p íklady dobré praxe (v regionálním tisku, médiích).  Nabízet motivační výhody pro zaměstnavatele, kte í jsou ochotni respektovat pot eby osob staršího věku.  Informovat seniory o různých možnostech manipulace s vlastními finančními prost edky v bankovních institucí tak, aby nebyli znevýhodňováni.  Zvyšovat finanční gramotnost starších osob prost ednictvím různých p ednášek, besed apod.  Motivovat seniory k účasti na trhu práce v libovolných formách (p ivýdělek, plná zaměstnanost). Pot eby seniorů, nabídka služeb  Zajistit a monitorovat zabezpečení p ístupu ke všem sociálním a zdravotním službám nezávisle na stá í a pohlaví.  Zajistit informovanost o službách pro seniory různými možnostmi s vědomím, že část seniorské populace informace prost ednictvím internetu neakceptuje.  P i rozhodování o rozši ování různých druhů sociálních služeb brát v úvahu, že senio i mají zájem o specifické služby jako jsou pečovatelské, ošet ovatelské, denní stacioná e, domovy pro seniory, různé možnosti stravování apod., ačkoliv je dosud p íliš nevyužívají.  Monitorovat dopravní situaci na místní úrovni, podporovat službu Senior taxi.  Zvýhodnit seniorskou populaci sníženým jízdným (bonus jízdenky) v systémech MHD (ekvivalent provozovatelů železniční dopravy).  Podporovat volnočasové aktivity (nap . sportovní, kulturní) i ve formě služby pro seniory, zajistit některé kulturní akce se slevou pro seniory.

228 / 234

 V rámci služeb pro seniory zajistit možnost nácviku osobní ochrany prost ednictvím odborníků.  Na základě sociodemografické analýzy rozši ovat místa v domovech pro seniory, p ípadně rozši ovat možnosti vybudování nových za ízení tohoto typu.  Na základě sociodemografické analýzy vzít v úvahu pot ebu vybudování domovů se zvláštním režimem. Celoživotní učení  Podporovat diferencované formy vzdělávání (nap . U3V, Senior Pointy, p ednášky poznávací zájezdy) v rámci formálních i neformálních aktivit.  Zamě it pozornost na vzdělávání v oblasti zdravého životního stylu.  Věnovat významnou pozornost prevenci různých nap . civilizačních onemocnění, a to zejména odkazem na p íklady dobré praxe.  Podporovat počítačovou gramotnost, internetové dovednosti.  Podporovat p ípravu starších občanů na odchod do důchodu.  Motivovat místní emeslníky k p edávání svých zkušeností mladším, po ádat výstavy jejich prací apod. Rodiny a společnost, mezigenerační spolupráce  Vést mezigenerační dialog, nabízet besedy nejen s významnými osobami, ale i běžnými lidmi, kte í budou ochotni se o své životní zkušenosti podílet, realizovat návštěvy v MŠ, nemocnicích apod.  Motivovat ve ejnost k akceptování věkové diferenciace všech lidí s odkazem na věkovou strukturu současné politické reprezentace.  Podporovat aktivity dobrovolnictví.  Podporovat osobní odpovědnost za vlastní způsob života, ochranu zdraví a mezilidské vztahy zejména v rodinách, poukazovat na pozitivní vzory v blízkém okolí.  Podporovat prorodinné aktivity nap íč všemi generacemi (rodiče, prarodiče, vnuci apod.) Bydlení a sociální ochrana seniorů  Podporovat výstavbu malometrážních bytů.  Monitorovat situaci v domovech pro seniory, způsob jejich ochrany prost ednictvím systematických setkávání s uživateli domovů. 

Monitorovat nabídku i poptávku na bydlení v domovech pro seniory, monitorovat možnosti bydlení v penzionech, podpo it relevantní projekty nabízející možnosti bydlení pro seniory v různých cenových relacích.

 Chránit důvě ivé seniory p ed praktikami různých firem po ádajících prodejní akce.

229 / 234

 Po ádat p ednášky a besedy s relevantní problematikou včetně možné diskriminace existující na skrytých úrovních, používat informační letáky apod.  Rozši ovat právní povědomí občanů.  Věnovat pozornost rozdílné situaci mužů a žen žijících osaměle. Systém implicitních (vnitřních) potřeb seniorů Biologické a fyziologické pot eby jako základní lidské pot eby29 jsou spojeny se zdravotním stavem člověka. Individuální dispozice a hodnoty, které má každý člověk, ať vědomě či nevědomě (explicitně nebo implicitně) zvnit nělé, a které se promítají do jeho aktuálního i potenciálního jednání, do jeho p ání a způsobu myšlení, diferencují (t ídí) občany Kraje Vysočina do čty typů. Jedním typem jsou osoby, které jsou charakteristické „osobní úspěšností“ a zvýznamňují hodnoy, kterými jsou:

-


-


-


-

Vlastní majetek

-


-

Vzdělávat se

Dalším typem jsou osoby, které jsou charakteristické pocitem „osobního bezpečí“ a zvýznamňují hodnoty, kterými jsou:

-


-

Dostatek peněz

-


-


T etím typem jsou osoby, které jsou charakteristické pocitem „dobrých vztahů s druhými i s sebou“ a zvýznamňují hodnoty, kterými jsou:

-


-


-


-


Jedná se o základní pot eby dle Maslowa, jimiž jsou biologické a fyziologické pot eby (základní životní pot eby jako jídlo, pití, bydlení), pot eby jistoty a bezpečí, (bezpečí, jistota, zákon, po ádek,...),sociální pot eby (p íslušnost ke skupině, láska,...), pot eba úcty (sebeúcta, nezávislost, prestiž, dominance,...).Dalšími pot ebami, na které jedinec zpravidla již dosahuje, jsou poznávací (kognitivní) pot eby (něco, co p esahuje samotného jedince, estetické pot eby (krása, harmonie, rovnováha,.., seberealizace, sebenaplnění (osobní růst, osobní naplnění) a sebetranscendence (něco, co p esahuje samotného jedince).

29

230 / 234

Čtvrtým typem jsou osoby, které jsou charakteristické pocitem „otev eností ke světu a okolí“ a zvýznamňují tzv. postmaterialistické hodnoty, kterými jsou:

-


-


-


Všichni občané mají své hodnoty a výše uvedená typologie neznamená, že člověk, který se může za adit do jednoho typu, nezvnit ňuje i hodnoty jiné. Nejdůležitější hodnota všech lidí je vlastní zdraví, dále se jedná o hodnoty (v po adí od nejčetnějších k méně četným) „mít dobré vztahy s p íbuznými, pocit bezpečí ve svém okolí, mít dobré vztahy p áteli, mít kvalitní a bezpečné bydlení, spokojený partnerský vztah, dobré sousedské vztahy, dostatek peněz, p íjemný život v dostatku (uspokojivá životní úroveň), vlastní majetek, úspěch a radost ze svých zájmů a koníčků, vzdělávat se, radost nebo úspěch z práce, dobré zaměstnání, být v něm úspěšný, zajímat se o politiku, mít úspěch v politické práci, pracovat pro druhé, pro společnost (nap . členství v klubech, nadacích) a žít duchovně nebo nábožensky orientovaným životem“. V typologii je obsažena psychologická dimenze, která analyzuje hodnoty ve vztahu s ostatními, nikoliv počet jedinců, který danou hodnotu zvýznamňuje. Vytvo ená typologie má praktický dopad v tom smyslu, že na jejím základě lze formulovat taková doporučení, která mohou být pro jednotlivé typy seniorů akceptovatelná. Doporučení uvedená pro jednotlivé typy není možno chápat dogmaticky, všechna doporučení jsou akceptovatelná univerzálně. Typologie je specifická v tom smyslu, že dopad nabízených aktivit v rámci typů může být účinnější. Tabulka 4.1 Systém implicitních pot eb senior

Typ

Osobní úspěšnost

Pot eby

Nejdůležitějšími pot ebami jsou pot eby prvního typu, které lze charakterizovat „osobní úspěšností“. Některé pot eby odpovídající uvedeným hodnotám je možné zabezpečit pouze vlastními silami seniorů. Avšak nap . pot ebu vzdělání lze zabezpečovat i v rámci institucionálních aktivit, vně soukromé sféry. Dále pot eba dobrého zaměstnání může být reflektována z pohledu zaměstnavatelů v tom smyslu, že budou ochotni seniorům vyjít vst íc a akceptují ty kvality, které seniorský věk nabízí.  Dále rozvíjet diferencované formy vzdělávání (nap . U3V, Senior Pointy, p ednášky poznávací zájezdy).  Využít zamě ení seniorů na vzdělávací pot eby a rozvíjet jejich setrvání v aktivním p ístupu k životu.

Doporučení

 Vést mezigenerační setkávání, nabízet besedy nejen s významnými osobami, ale i běžnými lidmi, kte í budou ochotni se o své životní zkušenosti podílet, realizovat návštěvy v MŠ, nemocnicích apod.  Zamě it pozornost na zdravý životní styl.  Zdůrazňovat osobní odpovědnost za způsob života.  Pokračovat v široké nabídce volnočasových aktivit.  Motivovat zaměstnavatele k zaměstnávání starších osob zvýznamňováním jejich pozitiv jako perspektivních osob s odkazem na politickou scénu.

231 / 234

 Motivovat zaměstnavatele k rovnému p ístup k pracovnímu trhu, včetně odměn za stejnou práci mužům i ženám.  Rozvíjet poradenství jak na vyhledání vhodného pracovního místa, tak na ešení p ípadných mezigeneračních st etů prost ednictvím právního a psychologického poradenství pro seniory.  Vyhledávat a využívat p íklady dobré praxe.  Pokračovat v informovanosti ve ejnosti o Senior pasech.

Typ

Osobní bezpečí

Potřeby

V uvedeném typu je mezi skupinami hodnot uveden pocit bezpečí ve svém okolí jako významná hodnota, kterou je možno zajistit vnějšími podmínkami, rovněž dobré bydlení.  Chránit důvě ivé seniory p ed nekalými praktikami různých firem po ádajících prodejní akce.  Po ádat p ednášky a besedy s relevantní problematikou včetně možné diskriminace existující na skrytých úrovních, používat informační letáky apod.  Rozši ovat právní povědomí občanů.  Brát v úvahu rozdílnou situaci mužů a žen, zejména žijících osaměle.  Zvyšovat finanční gramotnost seniorů, finanční poradenství.  Pokračovat v rozši ování hlídek městské policie v jednotlivých lokalitách.  Po ádat p ednášky, besedy apod. zamě ené na bezpečí seniorů a obdobné aktivity.

Doporučení

 Využívat dobrovolnickou činnost zejména pro roli společníků osamělých jedinců.  Monitorovat osoby žijící ve svých bydlištích osaměle.  U osamělých seniorů realizovat „nevtíravé“ návštěvy sociálních/dobrovolných pracovníků za účelem oslavy různých událostí (svátky apod., „důvod se vždy najde“).  Monitorovat potenciální zranitelnost starších osob.  Zvýhodnit seniorskou populaci sníženým jízdným (bonus jízdenky) v systémech MHD (ekvivalent provozovatelů železniční dopravy).  Bydlení plánovat s ohledem na požadované typy bydlení (malometrážní apod.).  Dle možností zajistit nejk ehčím a znevýhodněným seniorům důstojné bydlení domovech pro seniory a ve specializovaných domovech.  Pokračovat v projektech bezbariérových mest a obcí (včetně institucionálních za ízení).

232 / 234

Typ

Dobré vztahy, zdraví

Potřeby

V typu jsou obsaženy pot eby odpovídající hodnotám charakterizujícím „dobré vztahy s druhými i s sebou“. Pot eb stabilní a relativně dobré zdraví může být zabezpečena v kontextu zdravotních služeb. Všichni lidé považují své zdraví za klíčové, a dá se tedy očekávat, že všechny osoby v té mí e, jak bude narůstat jejich věk, budou služby, zejména sociální, pot ebovat určitě. Ačkoliv je aktuálně nevyžadují, protože jsou relativně zdraví, a jsou v současnosti zamě ení spíš na pot ebu zlepšení ve ejné dopravy (nejen k léka i), doba nemocí či pot eb pomoci v nemoci jistě nastane.  Pokračovat v aktivitách návazných na St ednědobé plány sociálních služeb na lokální i krajské úrovni.  Monitorovat dopravní situace v lokalitách Kraje Vysočina.  Podporovat služby Senior taxi.  Monitorovat pot eby služeb na místních úrovních, které se v průběhu času mění.

Doporučení

 Rozvíjet aktivity zdravého životního stylu.  Rodinu chápat jako klíčové místo pro rozvíjení mezigeneračního dialogu.  Respektovat pot eby seniorů zejména v rodině.  Monitorovat pot eby osob se zdravotním znevýhodněním.  Zajistit a monitorovat zabezpečení p ístupu ke všem sociálním a zdravotním službám nezávisle na stá í a pohlaví.  V systému zdravotnictví a sociální péče doporučovat ohleduplnost na speciální pot eby starších žen a mužů.

Typ

Otev enost

Potřeby

V typu „otev enost ke světu a okolí“ jsou obsaženy pot eby odpovídající hodnotám, které seniory otevírají ve prospěch společnosti, nap . pracovat pro druhé, pro společnost, a to nikoliv ve prospěch abstraktních systémů, ale ve prospěch konkrétních osob, jimž mohou být i p íkladem v běžném životě.  Podporovat intenzivní rozvoj dobrovolnictví.  Rozvíjet mezigenerační setkávání, po ádání besed a setkávání s osobnostmi z blízkého okolí, které mohou sloužit jako vzory pro jiné, zejména pro mladší generaci.

Doporučení

 Realizovat různá setkání či konference na problematiku zaměstnávání osob staršího věku – vyjasnit možnosti a meze.  Podporovat aktivní seniory pro různé úrovně politické činnosti s cílem měnit stereotypy v názorech na seniorskou populaci.  Podporovat iniciativy a projekty na všech úrovních, které p ispívají k integraci mezi generacemi se z etelem ke generačnímu konsenzu.

233 / 234

Seznam zkratek ČR

Česká repu lika

ČSS)

Česká správa so iál ího za ezpeče í

ČSÚ

Český statisti ký úřad

EU

Evropská u ie

EVVO

E viro

MHD

Městská hro ad á doprava

MPSV

Mi isterstvo prá e a so iál í h vě í

MŠ

Mateřská škola

ORP

Obec s rozšíře ou půso

POÚ

Pověře ý o e í úřad

SLDB

Sčítá í lidu, do ů a

SO ORP

Správ í o vod o e s rozšíře ou půso

U3V

U iverzita třetího věku

e tál í vzdělá í, vý hova a osvěta

ostí

tů ostí

234 / 234

Analýzy pro zpracování koncepce aktivní seniorské politiky Kraje Vysočina

Recommend Documents