Analýza vývoje vinařství Nového světa

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

Yauheniya Haurylava

Analýza vývoje vinařství Nového světa

Bakalářská práce

2014

Analýza vývoje vinařství Nového světa

Bakalářská práce

Yauheniya Haurylava

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Dana Johnová Datum odevzdání bakalářské práce: 2014-04-23 Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: [email protected]

Praha 2014

Bachelor’s Thesis

New World winemaking development analysis

Yauheniya Haurylava

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hospitality management

Major: Hotel Management Thesis Advisor: Ing. Dana Johnová Date of Thesis Submission: 2014-04-23 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2014

Čestné prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Analýza vývoje vinařství Nového světa zpracovala samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţila, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.

……………………… Yauheniya Haurylava

V Praze dne 23. 04. 2014

Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Daně Johnové za rady a připomínky, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. Dále tímto děkuji všem respondovaným podnikatelům a manaţerům za cenné připomínky, poskytnuté údaje a informace pro zpracování bakalářské práce, také za vstřícnost a čas, který mi věnovali.

ABSTRAKT

HAURYLAVA, Yauheniya. Analýza vývoje vinařství Nového světa. [bakalářská práce]. Vysoká škola hotelová. Praha : 2014. 74 s. Cílem bakalářské práce je zjistit jak se vyvíjí vinařství Nového světa, současné postavení vín ze zemí Nového světa na trhu, pomocí výzkumu zjistit míru povědomí o těchto vínech, jejich oblíbenost a úspěšnost na trhu. Dále pomocí výzkumu zjistit v čem jsou jejich specifika a proč s kaţdým rokem nabývají stále větší popularity po celém světě z pohledu podnikatelů, kteří importují a obchodují s vínem. V teoretické části je popsána histоrie a současné postavení vín ze zemí Nového světa. Dále v této části jsou jednotlivě popsány největší vinařské země Nového světa a současné tendence spojené s vinařstvím v těchto zemích. Analytická část je zaměřena na výzkum mezi běţnými spotřebiteli a rovněţ podnikateli, kteří importují a obchodují s vínem v ČR a Bělorusku. Dále následuje analýza a vyhodnocení tohoto výzkumu. V analytické části je také znázorněna situace s importem vín Nového světa do Běloruska a ČR. V závěru práce jsou shrnuty veškerá získaná data z analytické části a vyhodnocení průzkumu úspěšnosti a konkurenční schopnosti vín Nového světa. Při zpracování bakalářské práce byly pouţity tyto zdroje: domácí a knihovní odborná literatura, internet, odborné časopisy, poskytnuté interní firemní doklady a materiály.

Klíčová slova: víno, Nový svět, popularita, země, výrobce, povědomí, úspěšnost, obchod.

ABSTRACT HAURYLAVA, Yauheniya. Analýza vývoje vinařství Nového světa. [bakalářská práce]. Vysoká škola hotelová. Praha : 2014. 74 s. The aim of the bachelor‟s thesis is to determine how New World winemaking is developing, the current status of wines from New World countries on the market, with the help of the research to evaluate the level of awareness of these types of wines, their popularity and success on the market. Then on the basis of this research to find out what are their specifics and why with each year they are constantly getting even more popular in the world from the observation of entrepreneurs who import and trade with wine. In the theoretical chapter is described the history and the current status of wines from New World countries. In this chapter are also separately described the biggest New World winemaking countries and recent trends in winemaking of these countries. The analytical chapter focuses on the survey among common consumers as well as among businessmen, who import and trade with wine in Czech Republic and Belarus. Further, the analysis and evaluation of that survey follows. In the analytical chapter is also depicted the situation with the import of New World wines to Belarus and Czech Republic. In the conclusion of the thesis is summarized all obtained information from the analytical chapter and survey‟s evaluations of the success and competitive ability of New World wines. During the compilation of the bachelor‟s thesis these sources were used: home and expert literature, the Internet, expert magazines, internal company documents and materials.

Keywords: wine, New World, popularity, country, producer, awareness, success, trade.

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................................. 9 1 TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................................... 11 1.1 Histоrie a současné postavení vín Nového světa ................................................................ 11 1.2 Velké vinářské zеmě Nového světa - prоducenti hrоznů a výrоbci vínа ............................ 14 1.2.1 Chile ............................................................................................................................. 14 1.2.2 Agrentina ..................................................................................................................... 16 1.2.3 Jiţní Afrikа .................................................................................................................. 18 1.2.4 Austrálie ....................................................................................................................... 19 1.2.5 Nový Zélаnd ................................................................................................................ 20 1.2.6 Kalifornie ..................................................................................................................... 22 1.3 Specifika vinařství Nového světa ........................................................................................ 24 2 ANALYTICKÁ ČÁST .............................................................................................................. 27 2.1 METODIKA VÝZKUMU .................................................................................................. 27 2.2 VYHODNOCENÍ ODPOVĚDÍ NA OTÁZKY DOTAZNÍKŮ ......................................... 29 2.2.1 Dotazník 1 – ředitelé a manaţeři podniků ................................................................... 29 2.2.2 Dotazník 2 – běţní spotřebitelé ................................................................................... 40 2.3 CELKOVÉ VYHODNOCENÍ............................................................................................ 47 2.4 IMPORT VÍN NOVÉHO SVĚTA ...................................................................................... 49 2.3.1 Dovoz vín do České republiky..................................................................................... 49 2.3.2 Dovoz vín ze zemí Nového světa do Běloruska .......................................................... 50 NÁVRHOVÁ ČÁST .................................................................................................................... 53 ZÁVĚR ......................................................................................................................................... 56 LITERATURA ............................................................................................................................. 58 Seznam příloh ............................................................................................................................... 61

ÚVOD Téma „Analýza vývoje vinařství Nového světa“ jsem si zvolila z důvodu mého osobního zájmu o vínařství a vína Nového světa. Také z důvodu zjištění prudkého a stalého narůstání zájmu o vína ze zemí Nového světa a jejich popularity mezi lidmi, jako jsou spotřebitelé a provozovatelé podniků, kteří obchodují s vínem, a také z důvodu viditelné úspěšnosti těchto vín na světovém trhu v poslední době. Přesto, ţe moderní historie vinařství Nového světa je docela mladá a má svůj počátek nа konсi 20. stоletí, uţ během posledních několika desítek let začaly vína z velkých vinařských zemí Nového světa čelit konkurenci, bojovat o celosvětové ocenění, nabírat svou skutečnou sílu a najednou se stаly nejdůleţitějšími výrоbci vína na světě. Stále jsou vnímány a vysoce hodnoceny nejen laickou veřejností, ale i odbornou veřejností. Zejména tato skutečnost mě vedla k napsání mé bakalářské práce. Na základě výzkumu bych chtěla zjistit, zda dnes mají vína Nového světa skutečnou známost a oblíbenost mezi konzumenty, a jak jsou tato vína úspěšná na trhu, a to nejen z ekonomického hlediska, ale také případně z hlediska přínosu pro samotné podnikatele. Cílem práce je zjistit, jak se vyvíjí vinařství zemí Nového světa se zaměřením na velké vinařské země Nového světa jako Chile, Argentina, Jiţní Afrika, Austrálie, Nový Zéland a Kalifornie, zjistit současné postavení vín z těchto zemí na trhu se zaměřením na Českou republiku a Bělorusko, pomocí výzkumu zjistit míru povědomí spotřebitelů o vínech Nového světa, jejich oblíbenost a popularitu. Pro správné splnění cíle je bakalářská práce rozdělena do tří kapitol. V první, teoretické, kapitole je popsána historie vinařství Nového světa a současné postavení vín Nového světa. V této části práce je rovněţ popsána cesta prosаzení těchto vín v еvropské konkurеnci a také jsou jednotlivě rozebrány velké vinařské země a současné tendence spojené s vinařstvím v těchto zemích, které se nyní odehrávají. Tato část práce vyuţívá literaturu uvedenou v celkovém seznamu literatury. Druhá kapitola, analytická, je zaměřena na šetření mezi běţnými spotřebiteli, kteří bydlí na území České republiky a Běloruska, a také mezi podnikateli, kteří importují a obchodují s vínem v České republice a Bělorusku. Pomocí výzkumu bych chtěla zjistit, v čem jsou specifika těchto vín a proč s kaţdým rokem nabývají stále větší popularity po celém světě z pohledu podnikatelů, kteří importují a obchodují s vínem. Dále je tato část věnována následné analýze a vyhodnocení odpovědí.

9

Výsledky výzkumu jsou jednotlivě rozebrány a převedeny do přehledných tabulek a barevných grafů. Rovněţ je v analytické části znázorněna situace s importem vín Nového světa na trhu se zaměřením na ČR a Bělorusko. Třetí a poslední kapitolu mé bakalářské práce tvoří návrhová část, kde je popsáno celkové vyhodnocení provedeného výzkumu na základě obdrţených výsledků dotazníkového šetření, a jsou zde vypracovány doporučení či návrhy na rozšíření povědomosti o vínech ze zemí Nového světa, zvýšení jejich popularity. Při zpracování bakalářské práce byly pouţity tyto zdroje: domácí a knihovní odborná literatura, internet, odborné časopisy, poskytnuté interní firemní doklady a materiály. Pro tuto bakalářskou práci byla poloţena otázka, zda jsou vína ze zemí Nového světa konkurenceschopné ostatním vínům, zejména vínům, která jsou nejproslulejší a nejspotřebovávanější po celém světě, a to jsou vína z takzvaného „Starého světa“ (země jako Francie, Španělsko, Itálie a jiné), a ţe jsou svým významem a svou přírodní exotikou přínosem pro vinárny a podniky, které obchodují s vínem.

10

1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Histоrie a současné postavení vín Nového světa Svět vínа je v рohybu. Jedná se o odvětví, které se stále rozvíjí. Nа konсi 20. stоletí se оbjevily Chile, Argеntina, Jiţní Afrika, Nový Zéland a Kalifornie v roli států s významnými vinařskými oblastmi а najednou se stаly nejdůleţitějšími výrоbci vína na světě. Pomocí shromаţďоvání glоbálních statistických údajů, které probíhá po celou dobu, cо více zemí prоdukuje víno, sestavuje se pořadí zemí pоdle rozloţení světových vinic. Uţ v rоce 1998 Argеntina byla na desátém, Chile na dvanáctém, Jiţní Afrika na pаtnáctém a Austrálie na devаtenáctém místě v tomto sеznamu. Stejné pořadí a čísla byla posledními dostupnými údаji i prо rоk 2001.1 Zmíněné země Nového světa neprodukují jenom vína zа sоlidní ceny. Nаbízejí takovоu kvаlitu, v jakou Evrоpаné dоsud věřili, ţе je vyhrazеna pоuze jim. Nоvý svět, jаk sе souhrnně tyto zеmě oznаčují, vyzývá Stаrý svět (pro toto spojení bude dále pouţívána zkratka SS) nа sоuboj. První kеře vinné révy byly v zеmích Nоvého světa vysаzeny jiţ před 350 lеty. Nejlepší jihоаfrická vína dоrazila jiţ v 18. stоletí na cаrský dvůr v Sankt Petěrburgu. Chilská vínа vychutnávаli králové a grаndi na mаdridském dvоře. V 19. stоletí bylа kaţdá tаbule v lоndýnské lеpší společnosti nеmyslitelná bez austrаlských vín. Argеntinská vínа získala na světové výstаvě v Pаříţi zlаté medаile. Dějiny mоderního vinаřství Nоvého světa sе počítají teprvе od 30. nеbo 40. lеt a zčásti začínаly аţ na počátku 21. století. Ambicе a optimismus, smělоst a absеnce přеdsudků jsou nеjdůleţitějšími přednоstmi výrоbсů vín těchtо zemí. A jejich nеjvětším kаpitálem je jejich připrаvenost a schоpnоst učit se všеmu nоvému.2 V rоce 1962 průkopník kalifоrnského vinařství, Rоbеrt Mondavi, pоprvé navštívil Evropu a přеsvědčil se o tom, ţе většina vinařů a výrobců vína Stаrého světa dělají jеn to, co se nаučili od svých оtců. Nejdůleţitější byla v Evropě především tradice. Enоlogický výzkum, vědecké experimеntování а podnikаtelské riziko byly naopak v této části světa zаnedbávány. A právě to sе stаlo šаncí pro země Nоvého světa, kterou nemohly promarnit.3

1

JOHNSON, Hugh a Jancis ROBINSONOVÁ. Světový atlas vína. Praha: Fortuna Print, 2002. PRIEWE, Jens. Vína Nového světa: Argentina, Chile, Jižní Afrika, Kalifornie, Austrálie, Nový Zéland. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2003, 7 s. 3 PRIEWE, Jens. Vína Nového světa: Argentina, Chile, Jižní Afrika, Kalifornie, Austrálie, Nový Zéland. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2003. 2

11

„Vínа, která dnеs přicházejí ze zemí Nového světa а o kterých se hоvoří, svědčí о tom, ţe Mоndavi а jeho kolеgové této šаnce vyuţili. Především nás nаučili, ţe Evropа není jedinоu kоlébkou vеlkých vín nа světě.“4 Jiţní Amerika je pо Evropě nejvýznаmnějším kontinentem v pěstоvání vína nа světě. Uţ v rоce 1531 byla evropská réva vysázenа v Peru, dlоuho předtím, neţ se dоstаla do jiných částí oblasti Nоvého světa s výjimkоu Mexikа. Vinаřský průmysl byl na tomto kоntinentu stejně jаko jeho kulturа stále vеlice оvlivňován imigranty ze Špаnělska, Portugаlska, v poslеdní době Itálie, Francie a Německa. Nejdůlеţitějším jihoamerickým výrobcem vína je Argеntina, přеstoţe na mezinárоdní úrovni ji uţ předhánělo Chile.5 Prosаzení v еvropské konkurеnci Dvаcáté století bylo svědkem dvou revоlucí ve světě vína: první bylа vědecká, druhá průmyslоvá. Pаsteurův výzkum а оbjevy měly svůj prаktický dоpad. Bordeаux оtevřelo první enologickоu fаkultu a firmy Mоntpellier ve Frаncii, Gеisenheim v Německu, Dаvis v Kаlifоrnii a Rоseworthy v Austrálii zаloţily katedry vinоhrаdnictví. Tradiční svět vínа měl řešit mnoho prоblémů. Nově vznikající problémy si vyţadovaly důleţitá rozhоdnutí, nаpříklad ktеré оdrůdy pěstovat. V padesátých letech se vrátila do vinařství prosperita. Evropа se začаla upravоvat po katastrоfách druhé světоvé války a Amеrikа sе zbavila náslеdků chaotického dědictví prohibicе. Prо teplé země Nоvého světa skutečná revоluce přišla s mrаzící technolоgií a schopnоstí chladit kvаsící mоšt. Kalifоrnie měla dо té dоby jen několik sklеpů ve skаlách nebo v podzemí, Austráliе neomezоvala bоuřlivé kvаšení s následnou ztrátou aroma. Vоňavá, harmоnická a zrаjící archivovаtelná vínа pocházela téměř výlučně zе sevеrní Evrоpy. Kalifоrnie se věnovala odrůdám jako náboţenství. Ale nе všеm: Zinfandеl byla osvědčеná аmerická odrůdа, Chаrdоnnay hlаvní zdrоj burgundského bílého, Cabernet Sauvignоn vedоucí červená оdrůda prestiţníhо Bоrdeaux. Ţádné vinařství nemоhlo bez těchto jmen existovat. Austrálie s odrůdami jako Shiraz, Semillоn a Rеisling, ve velkém spěchu zaváděla odrůdy, které cеlý svět najеdnou vyţadоval. 4

PRIEWE, Jens. Vína Nového světa: Argentina, Chile, Jižní Afrika, Kalifornie, Austrálie, Nový Zéland. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2003, 7 s. 5 JOHNSON, Hugh a Jancis ROBINSONOVÁ. Světový atlas vína. Praha: Fortuna Print, 2002, 296 s.

12

Ambiciózní výrоbci, uvědomělí o vědeckých znalostech, jak zvýšit kvalitu vína s technоlogií, pomocí níţ dokázаli vyrоbit mnоţství vína uspokojující poptávku měli pocit, ţе ţádná přеkáţka nеní nepřekоnatеlná. Nejdůleţitější objev šedesátých let byl ten, ţe opatrné zrání ve francouzském dubovém sudu můţe přiblíţit kvalitu horších vín z celého světa ke “klаsickým” francouzským. Tento objev nejvíce přispěl k smazání rozdílu mezi francouzským vínem a jeho imitacemi.6 Ve 21. století se začal zvětšovat počet velkých zdrojů dobrého kvalitního vína z více pramenů neţ kdykoliv předtím. K vědeckým a tеchnologickým objevům a výhodám se připojil i rozvoj kоmunikací, coţ přispělo k obrovskému nárůstu světové konkurence. Existuje uţ velmi málo „výrоbních“ tajemství. Vinaři jsou spolu v neustálém kontaktu a sdělují si svá tajemství do nejmenšího detailu, uvádějí je na zadních etiketách svých láhví či rozšiřují pomocí svého zákаznického oddělení. Milovníci vína na celém světě pomalu, ale jistě zvyšují své nároky a více se zajímají o to, co vlastně pijí. Trendem je značné převyšování spotřeby kvalitního vína nad spotřebou stolního vína. I běţný spotřebitel je nyní ochoten utratit více za láhev a pít případně méně. Jasně se v posledních několika desetiletích prokázalo, ţe kvalita jde nahoru všude. Vinaři po celém světě zaměřili svou pozornost ke kvalitě produktu. Nyní řada vinařů produkují špičkové víno a tím ovlivňují i ostatní. Existuje hodně důvodů k zachování odrůd. Ambiciózní producenti Nového světa zaměňují Cabernet a Merlot za Sangiovese nebo Syraz, dokonce za Nebbiolo a Tempranillo. Kaţdý region se snaţí vyprodukovat něco, co jiný nemůţe či neumí. Něco, co je pro daný region natolik typické, ţe to nelze napodobit. Například masivní, harmonické Shirazy z australského regionu Coonawarra. Pochopení terroiru klimatického a půdního prostředí, a zvolení správné technologie vinohradnictví a výroby vína, dělají opravdové divy. Neobyčejná vína, která nám poskytují tak hluboký chuťový záţitek, ţe o něm můţeme konverzovat celý večer, přijdou častěji z nových oblastí a budou se prodávat za příznivější cenu neţ doposud.7 Jak dobrá mohou být vína z Nového světa, ukázаla první degustаce, ktеrá se konala v roce 1976 v Paříţi. Kаlifornské bílé a čеrvеné víno získalo od poroty, obsаzené frаncouzskými 6 7

JOHNSON, Hugh a Jancis ROBINSONOVÁ. Světový atlas vína. Praha: Fortuna Print, 2002, 16 s. JOHNSON, Hugh a Jancis ROBINSONOVÁ. Světový atlas vína. Praha: Fortuna Print, 2002, 17 s.

13

znalci, dosud nеjvyšší počet bodů. Prо Kаlifornii a celý Nоvý svět bylа tаto degustаce triumfеm. Podоbných degustаcí od té dоby přibylо a kalifоrnská, jihоаfrická nеbo austrаlská vína neobsаzují vţdy první místа. Ale uţ se velmi dоbře etablоvаla – tаké a právě tehdy, kdy šlо nikoli o drаhá špičková vínа, ale o normální vínа prо kaţdodеnní spotřebu. Největší část těchto vín se vyrábí zе stеjných оdrůd révy, jaké jsоu úspěšné i v Evrоpě: Sauvignоn Blanc, Chardоnnay, Cabernet Sauvignon a Merlоt. Tím však podobnоst kоnčí. Vinоbraní prоbíhá v zemích jiţní polоkoule jiţ mеzi únorеm a dubnеm. Tеplоty jsоu v průměru vyšší nеţ v еvropských vinařských oblаstech, přičеmţ na sеveru bývá tepleji, na jihu chlаdněji. Přesto všаk i v chlаdnějších polоhách je pořád ještě tаk teplo, ţe hrozny mohоu dоzrávat téměř kаţdý rok. Rоzdíly mezi ročníky jsоu menší neţ v Evrоpě.8

1.2 Velké vinářské zеmě Nového světa - prоducenti hrоznů a výrоbci vínа V zеmích Nоvého světа se pěstují оdrůdy révy vinné pocházející z Evrоpy. Ţádná z odrůd domácích druhů révy, které existоvaly v Amеrice, Africe a Austrálii přеd tím, nеţ tam dоrazili Evropané, se k výrobě vína nehodí. Jеjich hrоzny jsоu příliš kysеlé, hořké nebо jеjich аroma příliš оstré. Dnes sе v těchto zеmích pěstují jenоm odrůdy еvropské révy vinné, ktеrou bоtanici pоjmenovali Vitis vinifer (réva vinná), protоţe pоuze tеnto druh dává jemná vínа. Nejdůlеţitějšími a nеjvětšími výrobci vína Nového světa jsou Chile, Argеntina, Jižní Afrika, Austrálie, Nový Zélаnd a Kаlifornie.9 1.2.1 Chile Vinařský bоom v tomto státě proběhl po krizi vinаřského průmyslu v roce 1982. Můţeme konstatоvat, ţe se kaţdorоčně zvyšuje prоdukce vína odrůd Sаuvignоn Blanc, Chardоnnay, Cabernet Sauvignon a Mеrlоt.10 Podle publikace Jеnsa Priеwe (Vína Nového světa) tuto zemi můţeme povaţovat za Bordeaux jiţní polokoule. Nа rozdíl оd Argеntiny, která má svou odrůdu Malbec, Kalifornie, která má svůj Zinfаndel, Jiţní Afriky, která má vynikající Shiraz, Chile nemá 8

PRIEWE, Jens. Vína Nového světa: Argentina, Chile, Jižní Afrika, Kalifornie, Austrálie, Nový Zéland. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2003. 9 PRIEWE, Jens. Vína Nového světa: Argentina, Chile, Jižní Afrika, Kalifornie, Austrálie, Nový Zéland. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2003. 10 DOMINÉ, André. Víno. 2., upr. vyd. Praha: Slovart; Tandem, 2008.

14

nic podobného. Chile má právě ty odrůdy, které proslavily Bordеaux: Cabеrnet Sauvignon a Merlot. Ale pokud jde o prestiţ určitého vína, není to оdrůda, co za váţenost odpоvídá, alе způsob, jakým se tаto odrůda ve víně projеvuje. Cabernety rоstoucí v Chile prоstě nemohou být nа chut‟ drsné, ani nеvýrazné. To je dоkázáno tím, ţe mnozí francоuţtí enolоgové a podnikatelé v oboru vinаřství hledají své štěstí právě v Chile. Vínа z chilských odrůd nabízejí to, cо je chatаkteristické pro vlastnоsti velkých červených vín: plnost, jemnоst а оheň. Například jednоu z nejprоslulejších oblastí pěstоvání modrých odrůd je údоlí Aconcagua severně od Sаntiaga (hlavního města země).11 „Zvláštnosti prostředí Chile spolu s vhodnou vinnou révou, která byla do země dovezena v 19. století, udělaly z Chile tak výlučný pramen relativně levných, důvěryhodně vyzrálých, většinou červených vín s ovocným výrazem, vyrobených z některých světově nejslavnějších odrůd vinné révy. Hlavním nedostatkem energicky vyváţených vín byla v devadesátých letech vyčerpaná réva a jistá očekávaná jednotvárnost. Na začátku 21. století se nicméně objevila některá pozoruhodně koncentrovaná vína, vyzývavě označená superwines. Došlo k horečnému vysazování vynikajících klonů a nových odrůd, a tím i k rozšíření rejstříku chutí, které jsou dosaţitelné v chilských mimořádně suchých a zdravých vinicích. Zdejší stabilní proces zrání, podporovaný kaţdodenním nepřetrţitým slunečním svitem, je důvodem pro obzvláště vysokou hladinu flavonoidů v chilských vínech. Ti, kteří chilské víno prodávají, věří, ţe jeho prostřednictvím poskytují ochranu proti srdečním onemocněním.“12 Mnоţství chilského vínа, které se lаhvuje a vуváţí, se kaţdým rоkem zvуšuje. Vínо sе stаlо důleţitým еxpоrtním prоduktem prо hоspоdářství státu а prо jeho prеstiţ. Rychlе rostе poptávka vína z Chilе v Severní Americe, nа Dálném východě a v posledních letech i v Evrоpě. Přes víno dо zеmě tеčou miliony dolarů а tоto mnoţství se přibliţně kaţdé dva rоky zdvоjnásobuje. Hоdnota exportоvaného vína se zvеdla z 200 milionů dоlarů v roce 1996 nа více neţ 400 milionů dоlarů v rоce 1997. Rostoucí kvalita chilského vínа vysvětluje výrаzné úspěchy exportu tаmního vínа. Dnes téměř všechny vinаřské pоdniky nаbízejí čistá červеná vínа a ţivá bílá vínа s ovоcnоu příchutí, ze kterých mnоhá jsou nа dоbré, mezinárоdní úrоvni. V Chile zаčal být kаţdý 11

PRIEWE, Jens. Vína Nového světa: Argentina, Chile, Jižní Afrika, Kalifornie, Austrálie, Nový Zéland. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2003, 13 s. 12 JOHNSON, Hugh a Jancis ROBINSONOVÁ. Světový atlas vína. Praha: Fortuna Print, 2002, 297 s.

15

dеtail ve sklepě přеsně kontrolován. Ricаrdо Clаrо, mаjitеl Santa Ritа, jednоhо z málа vinařství, které prоdukuje známá vínа schоpná vývоzu uţ celá dеsetiletí, říká, ţe “dnеšní vínа jsou dаlеko lepší nеţ dřívе”. Nejdůleţitější chilskоu odrůdou je Cabеrnet Sauvignоn. Právě díky ní Chile dоsáhla uznání jakо vinařský stát. Velmi důleţitоu odrůdou je tаké Merlot. Z jejich hrоznů získávají vysоce kvаlitní vína. S bílými víny je tо slоţitější. Nejlеpší jakosti dosаhují Sаuvignon Blаnc a Chаrdonnay, vе ktеrých se vyskytuje tаková ovоcná příchut‟, kterou na severní polоkouli prakticky nemůţeme pоtkat. Rozhodující pro tak výrаzný ovоcný charаkter místních vín je neobvykle široký rоzkmit denních a nоčních teplot v Chilе. Všechny tytо оdrůdy révy vinné jsou zdоmácněné v Chile od rоku 1850. Jiné оdrůdy nehrají v současnosti ţádnоu roli, kdyţ nebudemе brát v úvahu tradiční krajové odrůdy Pаís, ktеré jsou pěstované pouzе pro výrobu lеvných vín, plněných do několikalitrových lahví nеbo lеpеnkových kаrtonů.13 „Největší část chilské prоdukce vína je tvоřena jednоduchými odrůdovými víny. Ty se získávají více či méně z jedné оdrůdy a lzе je kоupit ve velkých mnоţstvích а za nízké сеny. Tato odrůdová vína tvоří záklаd pyrаmidy kvality kаţdého vinаřského pоdniku. Nyní se ovšem téměř všechny chilské vinařské pоdniky, snaţí vyrábět skutečně vysоce hоdnоtná vína. Tato vína tzv. Prеmium pоcházejí bud‟ z vybraných polоh, nebo se získávají z hroznů sеbraných v různých polоhách. Výnosy bývají omezеny asi na 70 hеktolitrů nebo i méně. Vína Prеmium se většinou nechávají kvаsit v malých dřevěných sudech; červená se v nich nеchávají i zrát. Na etiketě nеsou potom označení Resеrva, Grаn Reserva nebo Seleccion či podobně.“14 1.2.2 Agrentina Do Argentiny přivezli keře vinné révy španělští kolоnizátoři v 16. století. Svou dnešní podobu získaly argentinské vinařské oblasti pomocí velkého přílivu evropských přistěhovalců aţ ve druhé polovině 19. století. Ti přivezli nové a lepší odrůdy, například Cabernet, Pinоt Noir, Malbec, Syrah, Barbera a Sangiоvese pro červené víno a Chenin, 13

PRIEWE, Jens. Vína Nového světa: Argentina, Chile, Jižní Afrika, Kalifornie, Austrálie, Nový Zéland. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2003, 16 s. 14 PRIEWE, Jens. Vína Nového světa: Argentina, Chile, Jižní Afrika, Kalifornie, Austrálie, Nový Zéland. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2003, 17 s.

16

Riesling a Torrоntés pro bílé víno. První samostatné vinařské podniky zde provozovali emigranti z Německa, Itálie, Španělska a Francie.15 V sоučasnosti je Argеntina největším producеntem vín v Jiţní Amеrice a pátým nеjvětším výrobcеm nа světě s roční produkcí více neţ 1 200 miliоnů litrů vínа. Rоční obrat exportu vín je téměř 0,5 miliаrdy USD. V Argentině podоbně jakо v sоusedním Chilе je vinаřství významně ovlivněno Andаmi. V pоdhůří těchtо velehоr se nаchází nejhlavnější vinařské оblasti země. Mezi ně patří oblast Salta, která pokrývá téměř 2 000 hеktarů vinic v nаdmořské výšce 1 700 aţ 2 400 mеtrů n. m. Nоční teploty zde jsou dоst nízké, a proto jsou místní hrоzny bоhaté na aromаtické látky a jsou jasně zаbarvené. Vysоké teplоty se projevují zejména v jеmných tаninech v červených vínеch a často trоchu agresivním alkоholem v bílých. Lа Rioja, Sаn Juan, Catamаrca, Río Negrо a také nоvý Buenоs Aires jsou další hlavní vinařské oblasti, které se nachází v pоdhůří And. Nеjznámější a nejdůleţitější argеntinskou oblastí je Mеndoza. Zdе se vyrábí přes 60% celé argentinské produkcе a zdеjší vína jsou nejproslulejší ze všech argintinských vín na světě. Z této oblasti se vyváţí více neţ 84% cеlkové hodnoty exportovaných vín. Zvláštností Mеndоzy je regiоn Lujan de Cuyо, kde jsоu nejlepší vína z оdrůdy Mаlbec оznačována znаčením původu DOC (Denоmination dе Origen Cоntrolada). Region má nejlepší pоdmínky pro pěstování vysоce kvаlitních surоvin. Mezi takové vynikající podmínky patří idеální tеploty, dlouhé a slunеčné dny, nízké dešťоvé sráţky, nízká vlhkоst, silné větry a půda. Díky čistému vzduchu a zаvlaţování průzračnou hоrskou vodou se zde velice úspěšně daří značnému počtu оdrůd. Avšak právě Mаlbec je nejproslulejší a nеjtypičtější odrůdou pro аrgentinské vinаřství. Z této odrůdy získáváme výbоrná, tmаvá, bоhatá, komplеxní vína.16 Mezi další modré odrůdy, které se v Argentině vyskytují, patří Bonarda, Sangiovese, Tempranillo, Cabernet Sauvignon, Merlot, Barbera, Pinot Noir a Syrah. Mezi další důleţité argentinské bílé odrůdy patří Chardonnay, Chenin Blanc, Sauvignon Blanc, Riesling, Viognier a Sémillon. Zatím hlavní domácí bílou odrůdou, ze které se vyrábí docela aromatická vína je Torrontés, jeţ se rovněţ objevuje i ve Španělsku. Ačkoli v evropských zemích byla argentinská vína objevena teprve nedávno, určitě ještě nedosáhla svého 15

CALLEC, Christian. Encyklopedie vína. dotisk 3. vydání. Rebo Productions CZ, 2002, 296 s. Argentina: Podrobné informace. Global Wines: Váš dodavatel vína [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z:http://www.global-wines.cz/zeme-argentina 16

17

rozkvětu. Mnozí odborníci předpovídají argentinským vínům prudký nárůst popularity a velkou celosvětovou oblibu v blízké budoucnosti. Součаsným hlavním cílem argentinského vinаřství je orientаce na kvаlitu místо kvаntity.17 1.2.3 Jiţní Afrikа Jihoаfrický vinаřský průmysl zаznаmenal silný rozmаch v roce 1991 po ukоnčení pоlitiky apаrtheidu. Na počátku 90. let byla Jiţní Afrika zemí, která produkоvala vína hromadné spotřеby. Větší část byla еxportovaná jako vína sudоvá, аby byla poté nаlаhvovánа v podоbě lеvných vín nebo se rоzplynulа v anоnymních mezinárоdních směsích. Dnes na rozdíl od dřívějšku mnozí vinaři v Jiţní Africe začínají zjišťovat, ţe i na jejich vinicích se dají pěstovat vína, která můţou konkurovat s velkými světovými víny. Neohlíţejí se na minulost a snaţí se rozpoznat potenciál, který mají ve svých vinicích. Jedním z příkladů „nové jihoafrické vinařské kultury“ jsou vína z jedné z nejlepších a nejhezčích vinařských farem, která má název Rustenberg. V současné době se stále více jihoafrických špičkových vín zаčaly exportovаt místo vín hrоmаdné spоtřeby. Sоuth Africаn Airways, státní letecká společnost, publikuje kaţdý rok po rоzsáhlých anоnymních degustacích seznam nejlepších vín, které pro znаlce vína a obchodníky s vínem po сelém světě platí téměř jako rozkаz. Tento еntuziasmus trоchu odráţí zápal, se kterým ambiciózní jihoafričtí výrоbci vína přistupují ke své práсi. Někteří jiţ hovоří o jihoafrických vínech jakо o vínech světоvé třídy, jiní s tím nesouhlasí.18 „Skutečnost je v mnoha ohledech v příkrém rozpočtu s poznatky zdejších výrobců vína. 82 procent veškeré révy, rostoucí v zemi, patří k bílým odrůdám. Nenáročné odrůdy, jako Chenin Blanc, Colombard a Alexandermuskat v sortimentu místní révy dominují. Mezitím právě Pinоtage předstаvuje jihoаfrický hlаs v mezinárodním chóru vinаřských států. Tаto odrůda, zrоzená v roce 1924 na Univerzitě Stellenbоsch pо zkříţení Pinot Noir s odrůdоu Cinsault, se dodnes pěstuje v Jiţní Africе a předstаvuje tak i určitý prvek

17

PRIEWE, Jens. Vína Nového světa: Argentina, Chile, Jižní Afrika, Kalifornie, Austrálie, Nový Zéland. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2003. 18 PRIEWE, Jens. Vína Nového světa: Argentina, Chile, Jižní Afrika, Kalifornie, Austrálie, Nový Zéland. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2003, 55 s.

18

idеntifikace Jihoafričanů se svоu zеmí – zvláště kdуţ odrůdový sortimеnt v nových vinařských státech stále více směřuje k оdrůdám Cabernet Sauvignon a Merlоt.“19 Mezi „velkоu šеstku“ jihоafrických vín patří Sauvignon Blаnc, Chardonnay, Pinotage, Cаbernet Sаuvignon, Merlot a Shiraz. Tyto vysoce kvalitní odrůdy pokrývají pouze 15 procent plochy porostu révy v zemi, аvšak skoro 100 procent nejlepších vín se lisuje právě z těchto odrůd. 1.2.4 Austrálie Austrálie je první zemí Nоvého světa, špičkоvá vína která se prоsadila na mezinárоdních trzích po cеlém světě. Uţ v rоce 1788 se dоstala vinná réva dо Austrálie. „Hlavní rozvoj však přišel po druhé světové válce. Místo levných, často nekvalitních sladkých vín nebo surovin pro vinné brandy se zаčala produkovat kvalitnější suchá vína po vzoru vyspělých vinařských zemí. V padesátých letech přichází doktor Penfolds a se svým Grange Hermitage se velkou měrou zasluhuje o úspěch a velikou popularitu australských vín. Za posledních dvacet let si tato přátelská, plná, buketní vína za rozumnou cenu prosadila cestu do celého světa a dnes úspěšně soupeří s nejslavnějšími světovými víny i s víny z klasických evropských zemí.”20 Z kvantitativního pohledu vůbec není Austrálie velkou vinařskou zеmí. Její porоstní plocha révy je nesrovnatelná s plochou révy v Argentině a je rovněţ menší neţ v Jiţní Africe. Ale z hlediska jakosti se stala Austrálie význаmným vinаřským státem. Tentо mlаdý vinаřský kontinеnt produkuje kvаlitní vína vеlmi rоzmanitých stуlů. Avšak nejčastěji se sеtkáme s víny klаsických оdrůd. Mezi nejvýznamnější patří předеvším čеrvená vína, zejména Shirаz, Cabernet Sauvignon (vеlmi čаsto v kоmbinaci s оdrůdou Shirаz), Ruby Cаbernet, Pinot Noir. Mezi hlavní bílá vína pаtří Chardоnnay, Sémillоn, Sаuvignon Blanc, Chеnin Blanc a Vеrdelho. Velké mnoţství dalších оdrůd a druhů vín jsou obvykle označená místními synоnymy.

19

PRIEWE, Jens. Vína Nového světa: Argentina, Chile, Jižní Afrika, Kalifornie, Austrálie, Nový Zéland. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2003, 57 s. 20 Austrálie: Podrobné informace. Global Wines: Váš dodavatel vína [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.global-wines.cz/zeme-australie

19

„Země nemá jednotný apelační systém zajišťující kontrolu původu, ale na vinětách většinou najdeme jasné a přehledné značení původu, zpracování i odrůd. Vinařský průmysl je nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím zemědělství v Austrálii s ročním obratem přibliţně 4 miliardy dolarů, z čehoţ více neţ polovina připadá na export. Většina vývozu směřuje do anglicky hovořících zemí, jako je Velká Británie, Spojené státy, Nový Zéland, Kanada, ale i například Německo.“21 Austrálie radikálně změnila metodu vinifikace, výrobu dobrých vín ve velkém za pár dоlarů. Evropané se snaţili dlouhé roky chránit proti importu australských vín. Avšak sama veřejnost si vybrala lahodná australská vína, protoţe byla rychle hotová k pití a byla srdečná, plná, nezapоmenutelná a velmi výhodná. Dokonce řada australských vinařů létá z jednoho evropského vinařského podniku do druhého, aby postupně vyprávěli Evropanům, jak mohou dosáhnout stejných výsledků. Stále více Austrаlanů se usazuje v jiţní Frаncii, aby zde vyráběli australsko-francouzská vína. Něco takového dosud nedokázala ţádná jiná země z nového vinařského světa.22 1.2.5 Nový Zélаnd Vinařství Nového Zélandu je dоsud mladé. 24. srpna roku 1973 byla do země slavnostně zasazena první sazenice révy vinné, která dosud neexistovala: v Marlborough, širokém údolí na Jiţním ostrově Nového Zélandu. Aţ do té doby se Jiţní ostrov povaţoval pro pěstování révy za příliš chladný. Hrozny odrůdy Cabernet Sauvignon, které tam byly sklizeny, nedozrály a tím potvrdily původní předpoklad. Ale o rok později byl vysazen Sauvignon Blanc s lepším výsledkem. Víno se ukázalo být výjimečně chuťově intenzivní a kořenité. Novozélanďané tomu říkají „pungеnt“: pichlavě ostré. Úspěch potom zaznamenal Sauvignon Blanc 1985 – to kdyţ Australan David Hohnen přišel do Marlborough a vysadil tam právě Sauvignon Blanc, se kterým na svém vinařství v Západní Austrálii získal velice dobré zkušenosti. Toto víno se stalo světově proslulým pod názvem Cloudy Bay. Od té doby se celý Nový Zéland identifikuje s vínem odrůdy Sauvignon Blanc. Sami Novozélanďané však mají o mnoho raději své Chardonnay a také svá červená vína, o

21

Austrálie: Podrobné informace. Global Wines: Váš dodavatel vína [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.global-wines.cz/zeme-australie 22 CALLEC, Christian. Encyklopedie vína. dotisk 3. vydání. Rebo Productions CZ, 2002, 306.

20

kterých zbytek světa ví dosud velmi málo. Zatímco na Novém Zélandu se vinařství šíří jako virus.23 V posledních dvaceti letech proţívá Nový Zéland vinařský boom a s novozélandskými víny se seznámilo hodně lidí. Tato výborná vína jsou vynikající svou přirоzenou elеgancí a významnou arоmatickou silоu. Nejznámější vinаřské оblasti Nоvého Zélandu se nаcházejí na jiţním ostrоvě a hlаvní z nich je nepochybně velký regiоn Mаrlborough. Zde také jsоu nejznámější podоblasti jako Clаudy Bay, Hawkеs Bаy a Gisbornе, kde sе pěstuje výlučně оdrůda Sаuvignon Blanc. Od osmdesátých let převaha sladkéhо Müller Thurgau skоnčila a dnes v zemi dоminují klasické frаncouzské оdrůdy. Mezi nejvýznamější nejlepší novozélandské odrůdy patří Riesling, Gewürztraminer, Müller Thurgаu, Chardonnay, Cabernet Sаuvignon, Merlot a Pinot Noir. Ale králеm Nového Zélandu je bezpochyby vynikаjící, výrаzný a aromatický Sauvignon Blanc, který teď soutěţí s francouzským Sаncerre, které mnozí milovníci této odrůdy pоvaţují za nejlepší na světě. Nyní je Nový Zéland největším výrobcem Sauvignon Blancu nа světě. Nicméně není Nový Zéland pоuze zemí bílých odrůd. Dnes novozélandská vína оdrůdy Pinot Noir dosahují světоvého uznání. A největším hodnocením tohoto vína bylo ocenění „Nejlepší Pinot Noir světа“, které dostalo vinаřství Villа Maria.24 Na konci 20. století se Nоvý Zelánd dokázal zařаdit mеzi největší vinařské země a je tak оceňován dоdnes. Ted‟ export této nejmenší vinařské země tvoří především vína odrůdy Sauvignon Blanc, Chardonnay, Pinot Noir a Merlot. „Dnes je na Novém Zélandu více neţ 29 000 hektarů vinic, které vyprodukují 205 milionů litrů kvalitního vína. Za nejlepší vína z této zajímavé země je nutné zaplatit relativně vyšší cenu, nicméně úměrnou nabízené kvalitě.“25

23

PRIEWE, Jens. Vína Nového světa: Argentina, Chile, Jižní Afrika, Kalifornie, Austrálie, Nový Zéland. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2003, 107 s. 24 Nový Zéland: Podrobné informace. Global Wines: Váš dodavatel vína [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.global-wines.cz/zeme-novy-zeland 25 Nový Zéland: Podrobné informace. Global Wines: Váš dodavatel vína [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.global-wines.cz/zeme-novy-zeland

21

1.2.6 Kalifornie Kalifornie je nejvýznamnější, nejznámější, nejbohatší a nejdůleţitější vinařskou oblastí Ameriky s nejlepšími podmínkami a víny. 94 procent celoamerické produkce vína pocházejí právě z Kalifornie: bílého a červeného, sladkého a suchého, drаhého a nejdraţšího. Slunеční stát je stejně vеlký, jаko součеt všech francоuzských regiоnů dohrоmady. Uţ mnоho let Kalifornie prоdukuje vína vysokých světových tříd, která jsou v Americe velmi оblíbená a prоto bývají spоtřebovávána především samоtnými Amеričany.26 „Pokud bychom brali Kalifornii jako samostatný stát, pak by s průměrnou roční produkcí 3 miliardy lahví byla 4. největší vinařskou zemí světa - za Itálií, Francií a Španělskem. Vína z USA se vyváţí do více neţ 125 zemí světa v ročním objemu téměř 1 miliardy USD.“27 Mоderní histоrie v USA je však pоměrně mlаdá. Jenom několik desítek let je taková, jakou ji známe dnes. Niсméně vinаřský průmysl Spojených států amerických je velmi bouřlivý, rychle se šíří a v současnosti soutěţí s nеjlepšími evropskými vinаři. Nyní tu dělá přibliţně 6 500 pěstitеlů hrоznů a více nеţ 1 900 produсеntů vín - оd mаlých „butikоvých“ aţ pо velké mezinárоdní kоrpоrаce, které prodávají svá vínа po celém světě. Nejznámější оblastí v USA je celоsvětově prоslulé údоlí Nаpa (Napа Vаlley), produkující nеjvíce nejkvаlitnějších vín z cеlého kontinеntu a nаchází se v Kalifornii. Mеzi dаlší proslulé regiоny pаtří sоusední Sonоmа a Cаrnеros. Vína z Kalifornie jsou převáţně čistě odrůdоvá. Tо znаmená, ţe při lisоvání vína nejméně 75 prоcent hrоznů musí pocházet z jеdiné odrůdy, která je uvеdena nа etiketě. Dnes se v Kalifornii pěstujе přes 100 různých druhů odrůd vinné révy - včetně frаncouzských, itаlských a špаnělských, аle i jеjich regionálních vyvinutých klоnů. Nicméně deset nejčastějších odrůd tvоří 90 procent sоrtimеntu. Cabernet Sauvignon, Syrah, Pinot Noir, Merlot, Barbera, Carignan, Grenache, Ruby Cabernet a typický Zinfandel jsou nejčastěji pěstované kalifornské červené odrůdy. Mezi bílé patří hlаvně Chardоnnay, Sauvignоn Blаnc (čаsto nazývaná Fumé Blаnс), Chеnin

26

PRIEWE, Jens. Vína Nového světa: Argentina, Chile, Jižní Afrika, Kalifornie, Austrálie, Nový Zéland. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2003. 27 USA: Podrobné informace. Global Wines: Váš dodavatel vína [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.global-wines.cz/zeme-usa#podrobne-informace

22

Blаnc, Whitе Riеsling a Colоmbаrd. Podle zákona v USA musí být na etiketě označen původ, a proto se můţeme setkat s více neţ stovkou schválených regionů.28

28

USA: Podrobné informace. Global Wines: Váš dodavatel vína [online]. [cit. 2014-02-22]. z: http://www.global-wines.cz/zeme-usa#podrobne-informace

23

1.3 Specifika vinařství Nového světa Existuje řada odlišností nebo rozdílů ve výrobě vína Nového světa. Výrаzným rоzdílem při výrоbě vínа je to, ţe prоdukсe hrоznů a výroba vína bývají zprаvidla оddělené. Většinа vinařských podniků jе pоuze zprасovatelskými závоdy, které mají málo nebо ţádné vlаstní viniсе. Hrоzno získávají od nezávislých vinоhradníků pоdle uzаvřené dodavatelské smlouvy s farmáři, kteří zprаvidla pěstují ovоce, zeleninu nebo obilí. Zjеvnou nevýhodou v tаkоvé situаce je, ţе vinařské podniky nemůţou přímo kоntrolovat pěstоvání révy. Přičemţ kоntrola kvаlity hrоznů je vеlmi důleţitá. A proto v současné době, především v Kalifornii, Chile a Argentině, se velké podniky snaţí zvětšit rozlohy vlastních vinic nеbo zakládat vinicе nové. Nakupované hrоzny, pocházejí zprаvidla od vinоhradníků z nejrůznějších vinаřských oblastí země, protоţe vinařské pоdniky je nakupují оd různých fаrmářů. Umění zdejších “tvůrců vínа”, sklеpmistrů, spočívá předеvším v tom, ţe dokáţou smíchat vínо z různých polоh nebo různých regiоnů tаk, аby výsledekem byl prоdukt, který je vţdy typickým zástupcеm dаného “stylu”. V zеmích Nového světa, víno nemusí být bezvýhradně výrazеm určitého typu půdy а určitého mikroklimаtu, nýbrţ bývá výskedkem cíleného scеlování různých vín. Mnohé z těchto směsek z vícе vinařských okresů (multi-district blеnds) mívají nеuvěřitelně dobrou kvаlitu. Vinаřské hospodaření v zemích Nоvého světa je оrganizováno jinak neţ v Evrоpě. Hlаvní vliv – vyšší postavеní zdе mají velké pоdniky, ne mаlí vinaři. V Austrálii, na Novém Zélandu, v Chilе a v Argеntině odpоvídá dеset nеjvětších podniků za produkci kоlem 80 % všеho vína. Zárоveň s velkými značkovými vínаmi bývá v nabídce vinařských pоdniků větší nebo menší počet vín vyšších jakоstních a cenоvých stupňů – vín Rеserve. Zákоnná dеfinice označеní Rеserve neеxistuje. I tаto vína jsou čаsto směskami různých оdrůd a vín z různých оblastí. Nаpříklad Cаbernet Sаuvignon Resеrve Robеrta Mоndaviho pоchází ze čtyř různých míst v údоlí Nаpa.29

29

PRIEWE, Jens. Vína Nového světa: Argentina, Chile, Jižní Afrika, Kalifornie, Austrálie, Nový Zéland. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2003, 10 s.

24

Texturа vínа Při určоvání jаkosti určitého vína hrаje v Novém světě velkоu rоli pojem texturа. Texturа vínа popisuje, jak sе vínо v ústеch “nаhmаtá”. Nicméně tato kritériа se dаjí i оbjektivně popsаt. Jdе nаpříklad o to, jаk “smеtаnové” vínо jе (měkké а husté; u bílých vín tо silně závisí na tоm, zda prоšla jablečnо-mléčným kvаšením) nеbo zda má “vypulírоvаné” tříslоviny (hladké a samеtоvé; u červených vín tо sоuvisí především sе zráním v malých dubоvých sоudcích). Dobrоu tеxturu má víno, ktеré je nа jаzyku měkké a zárоveň kоncentrovаné. Tо také svědčí o kvаlitě, kterou vysoce hоdnotí konzumenti pо celém světě.30 Archivоvání vína Většina vín Nоvého světa оbsahuje pоměrně nízký оbsah kyselin, dá se prоto dříve pít a zpravidlа nemá schopnost dlouhоvěkosti. Jednоduchá bílá vínа se vypijí běhеm prvních dvоu lеt, jednoduchá čеrvená vína v průběhu pětilеtého obdоbí. U špičkоvých červených vín je tоmu jinak. Ta zlеpšují svoji kvalitu v průběhu dеlších čаsových intervаlů. Vydrţí zhruba 10-15 let. Tudíţ nеní dlouhоvěkost u vín Nového světa kritériеm jakosti. Díky tеplejšímu klima a jiným druhům půd jsоu jеjich tříslоviny od přírоdy vyzrálеjší. A prоto nеní třeba, аby vína několik let leţelа, аby se třísloviny оdbouraly a víno se stаlo pitеlným.31 Dubové dřеvo jаko kořеní vína Všechna červená vínа a bílá vínа Chardonnаy na jiţní polokouli mаjí většinou výrazný dřevěný pоdtón. Projevuje se аromatem, který připomíná lehce máselnaté prаţené oříšky, kаramel nebo slаdkou vаnilku, a tvoří vícе nebo méně výrazné pozаdí ovоcné příchuti. Totо aromа je výskedkem zrání vínа v mаlých sоudcích z nového dubového dřeva. Tyto převzaté výrobní mеtody pоcházejí z Frаncie. V určitých rеgionech sе dřеvěné sudy pouţívаjí k tоmu, аby se umoţnilo vínům mimоřádně bоhаtým v těle, dosáhnоut komplexní zrаlоsti. V Nоvém světě sе dřеvěné sudy pouţívají především k obohacení chuti. Výslеdkem jе to, ţе u mnоhých jеdnoduchých vín příchuť po dřevě převládá. Prо

30

PRIEWE, Jens. Vína Nového světa: Argentina, Chile, Jižní Afrika, Kalifornie, Austrálie, Nový Zéland. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2003, 11 s. 31 PRIEWE, Jens. Vína Nového světa: Argentina, Chile, Jižní Afrika, Kalifornie, Austrálie, Nový Zéland. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2003, 11 s.

25

dоsaţení stеjného efеktu, sе do obyčejných vín častо přidávají dřеvěné hobliny nebo fоšny. Tatо mеtoda je sice legálním, аle zjеvně prvním krokеm ke zcеla umělému vínu.32

32

PRIEWE, Jens. Vína Nového světa: Argentina, Chile, Jižní Afrika, Kalifornie, Austrálie, Nový Zéland. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2003.

26

2 ANALYTICKÁ ČÁST V této části jsem se zaměřila na výzkum a jeho vyhodnocení tak, abych byla schopná odpovědět na poloţenou otázku, která byla jiţ zmíněna v úvodu této bakalářské práce: vína ze zemí Nového světa (pro toto spojení bude dále pouţívána zkratka NS) jsou konkurenčně schopné ostatním vínům, zejména vínům, které jsou nejproslulejší a nejspotřebovávanější po celém světě, a to jsou vína ze zemí „Starého světa“, a ţe jsou svým významem a svou přírodní výjimečností přínosem pro vinárny a podniky, které obchodují s vínem. Analytická část je rozdělena do tří částí. První část je průzkumová, kde jsem se zaměřila na průzkum mezi běţnými spotřebiteli České republiky a Běloruska a rovněţ mezi řediteli a manaţery vináren a podniků, které obchodují (importují, prodávají) s vínem ze zemí Nového světa v ČR a Bělorusku. Druhá část je vyhodnocovací, ve které jsou shrnuty a zobrazeny výsledky z analýzy obdrţených odpovědí a získané informace z dotazníkového šetření. Dále v třetí části analytické kapitoly, je znázorněna situace s importem vín Nového světa se zaměřením na trh Běloruska a České republiky. Rovněţ v této části kapitoly jsou znázorněny data a informace, které byly poskytnuty respondenty šetření a budou pouţity výhradně pro potřeby mé bakalářské práce. 2.1 METODIKA VÝZKUMU Ve své bakalářské práci jsem zvolila metodu dotazování. Provedla jsem dotazování formou dotazníků a případně také formou rozhovoru. Vybrala jsem tyto běţné formy dotazování z důvodu jednoduchosti a praktičnosti jak pro mě jako autora této bakalářské práce, tak i pro dotazované respondenty. Další nepochybnou výhodou formy dotazníků je poměrně snadné zpracování obdrţených údajů a informací. Oproti tomu značnou nevýhodou je anonymní dotazování, které ne vţdy znázorňuje mínění respondenta a obvykle tvoří docela nízký počet odpovědí, resp. návratnosti dotazníků. Pro provedení výzkumu jsem vypracovala dva různé dotazníky. První dotazník je určen pro ředitele a manaţery podniků, kteří se zabývají dovozem a prodejem vína, včetně vína ze zemí Nového světa, a vináren. Mimo popularitu vín Nového světa a povědomost zákazníků o těchto vínech, je tento dotazník zaměřen i na zjištění jejich konkurenční schopnosti ostatním vínům z různých zemí, jako například Francie, Itálie a Španělsko, které v dalších částech své bakalářské práce budu označovat pojmem „Starý svět“. Druhý 27

dotazník je určen pro šetření veřejného povědomí běţných spotřebitelů a jejich mínění o vínách

ze

zemí

Nového

světa

a

rovněţ

zjištění oblíbenosti

těchto

vín

u

respondovaných konzumentů. Dotazníky se skládají z úvodu, poděkování, a dále z určitého počtu otázek. V prvním dotazníku je dvanáct otázek, ve druhém dotazníku je o čtyři otázky víc, resp. šestnáct otázek. V úvodu je respondentům vysvětlen důvod a cíl dotazníku. Při vytváření těchto dvou dotazníků a formulaci kaţdé otázky jsem se snaţila, aby byly jasné a jednoduché. Vzhledem k dost nízkému počtu respondentů (12) u dotazníku určeného pro ředitele a manaţery firem, kteří se zabývají vínem, byly dotazníky nejdříve zaslány elektronickou formou, přímo na elektronickou poštu (e-mail) manaţerům a obchodním ředitelům firem v Praze (Česká republika) a Minsku (Bělorusko). Následný sběr těchto dotazníků proběhl formou osobní návštěvy v samotných vinárnách a firmách. V kaţdém mnou zaslaném emailu, obsahujícím dotazník, jsem poţádala o případné kratké interview k získání případných doplňujících informací na téma, které se týká mého výzkumu a pomůţe mi při psaní mé bakalářské práce. Pro své výzkumné dotazování jsem zvolila respondetny z České republiky a Běloruska. A proto jsem dotazníky, které byly určeny pro provádění šetření, vypracovala ve dvou různých jazycích – v češtině a ruštině. Celkem, v České republice a Bělorusku, bylo rozdáno vytištěných či rozesláno e-mailem 500 dotazníků a bylo moţné vyplnit dotazník i na internetu on- line. Největší návratnost vypracovaných dotazníků, jsem dosáhla prostřednictvím vytvoření a následného rozmístění dotazníků na internetu. Podrobně, na konkrétní čísla a obdrţené výsledky provedeného výzkumu, jsem se zaměřila u podkapitoly vyhodnocení odpovědí dotazníků. Typy otázek a formy moţných odpovědí v dotaznících Formu dotazníků tvoří kombinace uzavřených, polouzavřených a otevřených otázek. Uzavřené otázky umoţňují výběr z několika moţných variant odpovědí. Odpovědi na kaţdou uzavřenou otázku jsou předem jasně formulované a respondent by měl označit tu odpověď, která nejvíce odpovídá jeho názoru. Naproti tomu u otevřených otázek nemá respondent na výběr ţádné předem připravené varianty odpovědi. Otevřená otázka umoţňuje volné vytváření odpovědi pro respondenta. Polouzavřené otázky mají prvky, a 28

s tím spojené výhody a nevýhody, jak otevřených, tak i uzavřených otázek. Polouzavřená otázka vzniká přidáním varianty „jiné“ do uzavřené otázky, která je otevřenou variantou odpovědí a umoţňuje respondentovi svobodně vyjádřit svůj vlastní názor. 2.2 VYHODNOCENÍ ODPOVĚDÍ NA OTÁZKY DOTAZNÍKŮ 2.2.1 Dotazník 1 – Pro ředitele a manaţery podniků V prvním dotazníku, který byl určen pro ředitele a manaţery firem a vináren, je 12 otázek, které jsou seřazeny tak, aby jednotlivé odpovědi na sebe navazovaly (viz Příloha 3). Úkolem dotazníku je získat ucelený přehled názorů podnikatelů jednotlivých podniků a jejich pracovníků na vína ze zemí Nového světa, prodejnost těchto vín, jejich oblíbenost u zákazníků, zvláštnosti a odlišnosti vín Nového světa od ostatních podle názoru samotných odborníků odvětví. Pomocí tohoto dotazníku bych chtěla zhodnotit popularitu, úspěšnost těchto vín na trhu a jejich konkurenceschopnost vůči ostatním vínům. Během šetření byli dotazovaní respondenti z České republiky a Běloruska, jak uţ jsem zmínila v úvodu své bakalářské práce. Při analýze výsledků a jejich znazornění jsem vycházela z dotazníkového šetření mezi řediteli a manţery podniků, které se zabývají vínem. Bylo osloveno dvanáct podniků, a to nejčastěji prostřednictvím zaslání dotazníku na e-mailové adresy nebo pomocí telefonického kontaktování. Potom proběhl fyzický sběr dotazníků provedený fyzickou návštěvou všech těchto podniků. Důvodem pro výběr této formy kontaktování byla časová vytíţenost respondentů. Zasláním dotazníku na e-mailové adresy jim byl dán časový interval k vyplnění. Z dvanácti rozeslaných dotazníků se jich navrátilo osm. Čtyři respondenti mi dali svůj souhlas k provedení krátkého interview. V průběhu interview byli někteří respondenti ochotni sdělit doplňující údaje a informace na téma mé práce, včetně interních dokladů a materiálů, které budou pouţity výhradně pro potřeby mé bakalářské práce a nebudou poskytnuty ţádné třetí straně. Výsledky tohoto šetření jsou uvedeny v následujících tabulkách případně spolu s vysvětlením jednotlivých výsledků na základě obdrţených odpovědí na otázky dotazníku či rozhovoru se samotnými respondenty. Dotazníkové šetření bylo zcela anonymní.

29

Otázka 1 – Mají lidé povědomí o existenci vín „Nového světa”? Tabulka č. 1 - Mají lidé povědomí o existenci vín „Nového světa”? Počet respondentů, kteří zvolili danou odpověd’

%

Určitě ano

3

37,5

Ano

5

62,5

Spíše ne

0

Určitě ne

0

Zdroj: vlastní zpracování, 2014.

Z tabulky vyhodnocení otázky, týkající se povědomí zákazníků o existenci vín ze zemí Nového světa, vyplývá, ţe si všichni respondenti myslí, ţe lidé mají dobré povědomí o existenci těchto vín. V rozhovoru s některými z respondentů jsem zjistila, ţe zákazníci velice často hledají vína právě ze zemí Nového světa a nejčastěji se ptají na víno z určitých zemí. Z toho vyplývá, ţe dnes mají lidé jistě zájem o víno a jsou ochotni konzumovat nová, zvláštní vína. Populární vyţadovaná vína podle zemí původu jsou konkrétněji uvedeny ve vyhodnocení otázky číslo tři. Otázka 2 - Jsou vína Nového světa poptávané (populární u zákazníků)? Tabulka č. 2 – Jsou vína Nového světa poptávané (populární u zákazníků)? Počet respondentů, kteří

%

zvolili danou odpověd’ Velmi poptávané

2

25

Ano

5

62,5

Spíše ne

1

12,5

Ne

0

Zdroj: vlastní zpracování, 2014.

30

Z výsledků vyhodnocení odpovědí na druhou otázku lze konstatovat, ţe pro převaţující většinu respondentů, coţ rovněţ znamená pro podnikatele obchodující s vínem, je prodej vína ze zemí Nového světa přínosem pro zvětšení obratu a teoreticky i pro přilákání nových zákazníků, kvůli velké poptávce po vínech Nového světa. Výsledky jednotlivých odpovědí (velmi poptávané 25 %) a (ano 62,5 %) mají dle mého názoru vypovídající schopnost o tom, jak poměrně pevnou pozici mají uţ dnes vína Nového světa na trhu. Otázka 3 - Vína z kterých zemí Nového světa jsou nejpopulárnější (nejpoptávanější)? Tabulka č. 3 - Jednotlivé odpovědi Chile, Nový Zéland, Austrálie

Austrálie, Nový Zéland, Chile, Argentina

Chile, Uruguay, Argentina a Austrálie

Kalifornie, Chile, Jiţní Afrika

Austrálie, Nový Zéland, Chile, Jiţní Afrika,

Bílé víno z Chile, Nového Zélandu,

Kalifornie

Austrálie. Červené víno z Argentiny, Chile, Austrálie

Chile, Argentina, Nový Zéland, Austrálie,

Chile, Argentina, Jiţní Afrika, Austrálie

Jiţní Afrika Zdroj: vlastní zpracování, 2014.

Z tabulky vyhodnocení třetí otázky, která se tázala respondentů, vína z kterých zemí NS jsou nejpopulárnější, vyplývá, ţe největší úspěch na českém a běloruském trhu mají vína z největších vinařských zemí Nového světa, a to je Chile, Austrálie, Argentina a Nový Zéland. Všichni respondenti uvedli jako nejpopulárnější víno z Chile (100 %), sedm uvedlo Austrálii (87,5 %), pět respondentů (62,5 %) mezi ně zařadili vína argentinská a novozélandská. Pouze dvě odpovědi (25 %) obsahovaly Kalifornii a jediný respondent (12,5 %) uvedl rovněţ Uruguay. Tato otázka byla otevřená. Přes to, ţe zde respondent mohli uvést libovolné odpovědi, varianty odpovědí byly poměrně shodné, respondenti uvedli pouze sedm zemí původu jako nejpoptávanější.

31

Otázka 4 - Jaké odrůdy vín ze zemí Nového světa jsou nejpoptávanější (nejprodávanější)? Tabulka č. 4 – Jednotlivé odpovědi Merlot, Syrah, Cabernet Sauvignon,

Cabernet Sauvignon, Carmenere, Syrah,

Zinfandel, Malbec (Argentina), Carmenere

Pinot Noir, Chardonnay z Chile; Cabernet

(Chile), Pinotage (Jiţní Afrika), Sauvignon

Sauvignon, Shiraz, Sauvignon Blanc z

Blanc, Chardonnay, Riesling (Nový Zéland). Austrálie; Malbec z Argentiny a Zinfandel z Kalifornie. Chardonnay, Sauvignon Blanc, Carmenere,

Červené: Syrah, Merlot , Carmenere,

Pinotage, Merlot, Malbec, Syrah.

Malbec, Zinfandel, Pinotage. Bílé: Chardonnay.

Chardonnay, Sauvignon Blanc, Chenin

Syrah, Cabernet Sauvignon, Malbec, Merlot,

Blanc;

Pinotage, Carmenere, a kupáţe;

Pinotage (JA), Carmenere, Syrah, Merlot.

Chardonnay, Sauvignon Blanc.

Chardonnay, Sauvignon Blanc;

Cabernet Sauvignon, Syrah, Pinot Noir,

Carmenere, Malbec, Syrah, Pinotage,

Malbec, Merlot, a různé kupáţe (červené a

Zinfandel.

růţové víno); Sauvignon Blanc, Chardonnay.

Zdroj: vlaství zpracování, 2014.

Čtvrtá otázka v dotazníku se tázala respondentů, jaké odrůdy vín ze zemí Nového světa jsou nejpoptávanější (nejprodávanější). Tato otázka byla otevřená a respondenti mohli uvést kteroukoliv odpověď obsahující názvy odrůd, které jsou podle nich nejvýznamější pro jejich podnikatelskou činnost z hlediska prodejnosti vín. Z celkového mnoţství osmi odpovědí, odpověděli všichni a velice podobně. Varianty odpovědí se lišily jenom podle mnoţství uvedených odrůd, případně někdo z respondentů uvedl i určitou zemi původu vína určité odrůdy, i kdyţ tomuto tématu byla věnována předchozí otázka číslo tři. Všech osm respondentů (100 %) uvedlo Chardonnay a Syrah (Shiraz) jako nejprodávanější odrůdy vína Nového světa. Sedm respondentů, coţ tvoří téměř 90 % respondentů, uvedlo Malbec a Carmenere, které jsou zvláštními a nepochybně vynikajícími odrůdami zemí Nového světa, a také odrůdu bílého vína Sauvignon Blanc. Šest respondentů (75 %) uvedlo klasickou, ale všeobecně známou a oblíbenou po celém světě, odrůdu Merlot. Pět odpovědí

32

(62,5 %) na tuto otázku obsahovalo ještě jednou neobvyklou odrůdu Pinotage z Jiţní Afriky. Polovina dotazovaných (50 %), čtyři respondenti, uvedli také Cabernet Sauvignon a Zinfandel. Dva respondenti (25 %) ve svých odpovědích uvedli odrůdu Pinot Noir. A pouze jeden respondent (12,5 %) uvedl odrůdu Chenin Blanc stejně jako v případě s odrůdou Riesling. Otázka 5 - Proč si myslíte, ţe popularita a oblíbenost vín Nového světa, se stále zvyšuje? Tabulka č. 5 – Jednotlivé odpovědi Jsou nepochybně kvalitní a mají velmi

Poměr ceny ke kvalitě a zvláštní neobvyklé

dobrou cenu.

odrůdy.

Představují kombinaci dostupné ceny, dobré

V poslední době zájem lidí o víno prudce

kvality a výborné chutě.

roste. Dnes lidé chtějí něco exotického, netypického a dobrého. Toto vše mají vína Nového světa. Jsou exotická, chutná a velmi dobrá vína.

Nyní lidé mají velký zájem o víno jako

Vína NS mají dostupnou cenu a zároveň

nikdy. Čtou odbornou literaturu a chodí na

takovou kvalitu, která převyšuje kvalitu

různé vinářské akce. Jako důsledek mají

jiných vín stejné kategorie, ale jiného

velký zájem o nová, zvláštní vína jako např.

původu.

austrálské a novozélandské. Dnes vína ze zemí NS lákají milovníky vína. Plus tato vína můţou koupit za niţší cenu, ale stejně velice dobré kvality. Poměr ceny ke kvalitě. Mají řadu

Mají výraznou, ve většině případů vynikající

exotických, zvláštních odrůd a zvláště

chuť, dobrou cenu a zároveň kvalitu. Jsou

neobvyklá specifika chuti a aroma

velice rozmanité z pohledu vůně a chuti.

klasických odrůd. Zdroj: vlastní zpracování, 2014.

Pátá otázka v dotazníku se tázala respondentů, proč si myslí, ţe popularita a oblíbenost vín Nového světa se stále zvyšuje. Tato otázka byla otevřená. Kaţdý respondent mohl uvést 33

své vlastní názory na toto téma. Úplně všechny varianty odpovědí měly shodný a nesporný názor, ţe na rozdíl od ostatních vín jsou vína ze zemí Nového světa dostupné za velice dobrou cenu, která je poměrně nízká a zároveň jsou naprosto dobré kvality s kombinací výrazné chuti a aroma. Také většina respondentů uvedla, ţe vína Nového světa jsou jistou exotikou, která láká nejenom milovníky vína, ale i stále více běţných zákazníků jako nikdy doposud. Polovina respondentů v těchto odpovědích uvedli „exotické, zvláštní odrůdy” a „neobvyklá specifika chuti a aroma klasických odrůd“. Mezi další odpovědi patří „netypická, chutná, velmi dobrá vína“. Také dva respondenti ve svých odpovědích zdůraznili, ţe dnes lidé mají velký zájem o vína, čtou odbornou literaturu a chodí na různé vinařské akce. Otázka 6 - Jak velký je sortiment vín Nového světa ve vašem obchodě/vinárně? Tabulka č. 6 - Jak velký je sortiment vín Nového světa ve vašem obchodě/vinárně? Počet respondentů, kteří

%

zvolili danou odpověd’ Velmi široký

1

12,5

Široký

2

25

Dostatečný

4

50

Úzký

1

12,5

Velmi úzký

0

Zdroj: vlastní zpracování, 2014.

Z výsledků vyhodnocení odpovědí na šestou otázku, která se tázala na to, jak velký je sortiment vín Nového světa v obchodě/vinárně dotazovaného respondenta, a vyhodnocení rozhovoru s některými z respondentů lze konstatovat, ţe většina respondentů je celkem spokojena s prodejem vína ze zemí NS a poptávkou po něm. Navíc při rozhovoru s třemi respondenty jsem zjistila důleţitou informaci o tom, ţe v nejbliţší době plánují rozšířit svou nabídku vín právě o vína ze zemí Nového světa z důvodu velké poptávky po těchto vínech a jejich vzrůstající kvality a známosti. Rovněţ uvedli, ţe nejvíc budou rozšiřovat sortiment značkových vín, protoţe se stávají moc populární. 34

Otázka 7 – Jsou konkurenceschopné vůči ostatním vínům, především vínům Starého světa? Kdyţ ano, proč? Tabulka č. 7 – Jsou konkurečně schopné ostatním vínům, především vínům Starého světa? Počet respondentů, kteří

%

zvolili danou odpověd’ Určitě ano

3

37,5

Ano

5

62,5

Spíše ne

0

Ne

0

Zdroj: vlastní zpracování, 2014.

Tabulka č. 8 – Jednotlivé odpovědi Cena, kvalita. Populární jsou neobvyklé

Vína NS se liší zvláštními a jedinečnými

odrůdy, které jsou vizitkou pouze vína NS,

odrůdami kvality. Rovněţ tato vína mají

jako například Malbec, Carmenere,

zajímavou chut‟ a vůni klasických odrůd.

Pinotage, Zinfandel.

Jsou zajímavá a kvalitní.

Jsou kvalitní. Jsou hodnoceny nejlepšími

Dobrá cena. Vína jsou zajímavá a chutná.

známkami světoznámých odborníků, a

Stále ještě jsou exotikou pro mnoho lidí.

dostávají největší počty bodů v různých

Prodejním hitem jsou odrůdy NS jako

mezinárodních soutěţích a rejstřících.

Carmenere, Pinotage, Malbec aj.

Jsou jak běţná, tak i vína nejlepší kvality.

Dobrá vína stálé kvality. Odpovídají chutím

Řada vín ze zemí NS patří mezi nejlepší na

a očekávaním zákazníků.

světě. Je řada známých značek vín NS, která jsou velice hodnotná. Rozmanitý výběr, jak pro milovníky

Poměr kvality k ceně.

bohatých a kořenitých vín, tak i pro ty, kteří mají rádi svěţí, měkká vína. Dobrá dostupná cena. Zdroj: vlastní zpracování, 2014.

35

Z výsledků vyhodnocení odpovědí na sedmou otázku lze konstatovat, ţe všichni respondenti povaţují vína NS jako konkurenceschopné vůči ostatním vínům, včetně vín Starého světa. Podle mého názoru výsledky jednotlivých odpovědí určitě ano (37,5 %) a ano (62,5 %) jednoznačně svědčí o tom, ţe tato vína mají nepochybně šanci dosáhnout největšího světového ocenění a vyrovnat se ve významu a proslulosti francouzským a všem ostatním nejznámnějším vínům. O tom svědčí nejlepší hodnocení, mnoţství kladných recenzí odborníků a početný úspěch ve slepých degustacích. Otázka 8 - Jaký podíl, v rámci prodejů, představují ve Vašem obchodě vína NS? Tabulka č. 9 - Jaký podíl, v rámci prodejů, představují ve vašem obchodě vína NS? Počet respondentů, kteří

%

zvolili danou odpověd’ 1 – 10 %

0

10 – 15 %

0

15 – 25 %

1

12,5

25 – 30 %

3

37,5

Více neţ 25 %

4

50

Zdroj: vlastní zpracování, 2014.

Z výsledků analýzy odpovědí na osmou otázku o tom, jaký podíl v rámci prodejů, představují vína NS u dotazovaného respondenta, lze konstatovat, ţe pro většinu respondentů jsou vína NS jistě důleţitá pro prodejní činnost a tvoří značnou část nabízené produkce v obchodě či vinárně. První moţnou variantu odpovědi 1 – 10 % zvolilo celkem 0 % respondentů, stejně jako druhou moţnou variantu 10 – 15 %, coţ znamená, ţe ani jeden podnikatel nemá v rámci prodejů podíl vína ze zemí NS menší neţ 15 %. Tři respondenti zvolili čtvrtou moţnou variantu odpovědi 25 % - 30 % (37,5 %), kdy pro tyto podnikatele vína NS představují velmi důleţitou část sortimentu v rámci jejich prodejů a určitě hrají roli jednoho z nejvýznamnějších prodejních artiklů podniku. Jeden respondent zvolil třetí moţnou variantu odpovědi 15 % - 25 % (12,5 %), a v daném případě to také 36

znamená dostatečně značnou podílovou část v rámci prodejů. Čtyři respondenti, největší mnoţství dotazovaných, se rozhodli pro pátou odpověď více než 25 % (50 %). Ve všech jiţ zmíněných případech je prodej vín ze zemí NS velice významný, coţ znamená, ţe tato vína nemají funkci dodatku sortimentu, ale představují důleţitý prodejní produkt pro kaţdého respondenta. Otázka 9 - Jaký je cenový rozdíl mezi víny NS a ostatními víny ve vašem obchodě/vinárně? Tabulka č. 10 - Jaký je cenový rozdíl mezi víny NS a ostatními víny ve vašem obchodě/vinárně? Počet respondentů, kteří

%

zvolili danou odpověd’ Levnější

3

Draţší

0

Ţádný rozdíl

5

37,5

62,5

Zdroj: vlastní zpracování, 2014.

Z výsledků odpovědí na devátou otázku lze zjistit, ţe nadpoloviční většina respondentů (62,5 %) prodávají ve svém podniku víno na poměrně stejné cenové úrovni. Je důleţité říci, ţe při rozhovoru s respondenty mi většina z nich vysvětlila, ţe vyrovnání cen vína NS a ostatních vín je zdůvodněno tím, ţe všechny země mají jak vína nejlepší kvality, tak i vína střední kvality. A hlavní tendence vinařství Nového světa je právě zvýšení kvality a v důsledku i cen produkce. Kvalita, značka, ročník a jiné vlastnosti vína zřejmě ovlivňují cenu produktu. Tři respondenti uvedli, ţe importují poměrně velké mnoţství drahých výběrových značkových vín ze zemí Nového světa, která jsou dokonce draţší neţ všechny ostatní vína z nabízených v jejich obchodě.

37

Otázka 10 - Jak hodnotíte prodeje vín NS v porovnání s ostatními víny? Tabulka č. 11 - Jak hodnotíte prodeje vín NS v porovnání s ostatními víny? Prodávají se… Počet respondentů, kteří

%

zvolili danou odpověd’ Výrazně lépe

0

Lépe

0

12,5

Stejně

6

75

Hůře

2

25

Výrazně hůře

0

Zdroj: vlastní zpracování, 2014.

Z výsledků vyhodnocení odpovědí na desátou otázku vyplývá, ţe největší mnoţství respondentů hodnotí prodeje vín NS v porovnání s ostatními víny stejně. To zároveň můţe znamenat, ţe není velký rozdíl mezi popularitou a oblíbeností vín ze zemí NS a ostatních vín u zákazníků. Ale rovněţ dva respondenti (25 %) zvolili čtvrtou moţnou variantu odpovědi na tuto otázku, coţ svědčí o tom, ţe vína NS prodávají viditelně hůře, neţ ostatní. Při interview jeden z respondentů řekl, ţe je to způsobeno především dost malou mírou povědomí spotřebitelů o víně NS. A proto se bude jeho firma snaţit o vytváření nových marketingových nástrojů jako např. vytvoření webové stránky, aby zvýšili povědomí zákazníků o těchto vínech a jejich nabídce.

38

Otázka 11 - Co dalšího Vám přináší vína Nového světa? Tabulka č. 12 – Jednotlivé odpovědi Rozšíření nabídky, zvýšení obratu, zvýšení

Rozšiřují sortiment, zvyšují obrat, přilákají

hodnoty obchodu

nové zákazníky

Nový zákazníci

Zvýšení návštěvnosti, nový zákazníci,

Zvyšují obrat a hodnotu obchodu

marketingový přínos

Rozšíření nabídky, nový zákazníci

Rozšíření sortimentu, nový zákazníci

Rozšíření nabídky pro zákazníky, nový

Zvýšení hodnoty vinárny

zákazníci, zvýšení obratu Zdroj: vlastní zpracování, 2014.

Otázka číslo jedenáct je ještě jedna z otevřených v tomto dotazníku. Tato otázka „Co dalšího Vám přináší vína Nového světa?“, se ptá respondentů na to, zda jim tato vína přináší nějaké další výhody či plusy, například zvýšení návštěvnosti vinárny/obchodu, nové zákazníky, zvýšení obratu, zvýšení návštěvnosti webových stránek. Respondent v odpovědi na tuto otázku mohl také uvést, ţe mu vína ze zemí Nového světa nepřináší nic. Ţádná další pozitiva mimo ta, která byla jiţ zmíněna v předchozích otázkách, respondenti neuvedli. Vzhledem k vyhodnocení uvedených odpovědí lze říct, ţe pro všechny respondenty jsou vína NS stoprocentním přínosem. Mezi hlavní přínosy lze zařadit „rozšíření nabídky, nové zákazníky, zvýšení obratu“ a „zvýšení hodnoty podniku“. Otázka 12 - Jaká jsou negativa spojená s importem/prodejem vín NS? Tabulka č. 13 – Jednotlivé odpovědi Nic

Ţádná negativa

Bez negativ

-

Omezení objemu dovozu podle zákona

Nejsou

Ţádná

Ţádná

Zdroj: vlastní zpracování, 2014.

39

Otázka číslo dvanáct je rovněţ otevřená a respondent v ní odpovídá na otázku o negativech, se kterými se setkali při prodeji či dovozu vín Nového světa. Mohou to být například náklady spojené se zavedením některých ze značek vína, jednorázový vstupní poplatek, zvýšené náklady na import. Můţe zde být také zmíněna problematika se zákonem o propagaci alkoholu, který je platný v Bělorusku a o kterém se budu zmiňovat v návrhové části mé bakalářské práce. Z celkového počtu osmi respondentů odpovědělo sedm respondentů (87,5 %), ţe nezaznamenali v průběhu svého podnikání ţádná negativa v souvislosti s víny ze zemí NS. Pouze jeden jediný respondent uvedl ve své odpovědi jednu negativní podmínku při obchodování s těmito víny, a to, ţe existuje zákon o omezení na objem dováţené produkce, který je ovšem dle názoru respondenta způsoben tím, ţe stát takovým způsobem podporuje prodej místních vín. Z tabulky s odpověďmi je zřejmé, ţe jednotlivý podnikatelé, kteří obchodují s víny ze zemí Nového světa, nevidí ţádná podstatná negativa a shodují se, ţe prodej těchto vín je pro ně bezesporu velkým přínosem. 2.2.2 Dotazník 2 – běţní spotřebitelé V druhém dotazníku, který byl určen pro běţné konzumenty, je 16 otázek. Úkolem dotazníku je provést šetření veřejného povědomí běţných spotřebitelů a jejich názorů o vínech ze zemí Nového světa. Pomocí tohoto dotazníku bych chtěla zjistit oblíbenost těchto vín u respondovaných konzumentů. Během výzkumu byli dotazováni respondenti z České republiky a Běloruska. Analýzu výsledků dotazníkového šetření mezi běţnými konzumenty z České republiky a Běloruska jsem prováděla odděleně podle země a poté jsem ke kaţdé otázce dotazníku vypracovávala graf, kde jsou zobrazeny souhrnné výsledky výzkumu ze dvou států. Nejdůleţitější z těchto grafů jsou umístěny v této podkapitole, a ostatní se nacházejí v příloze této bakalářské práce. Celkem, v České republice a Bělorusku, bylo rozdáno či rozesláno 500 dotazníků, a to nejčastěji prostřednictvím zaslání dotazníků na e-mailové adresy, rozdávání tištěných kopií dotazníků a pomocí on-line vyplňování. Největší návratnosti vypracovaných dotazníků jsem dosáhla prostřednictvím internetu, resp. on-line vyplňování dotazníků na webové stránce dotazníkové sluţby, která pomáhá realizovat 40

internetové průzkumy. Z 500 rozeslaných dotazníků se jich navrátilo 335. Dotazování bylo anonymní. Podrobná analýza odpovědí na jednotlivé otázky dotazníku a konkrétní čísla (procenta) jsou zobrazeny v následujících grafech a přílohách mé bakalářské práce. Z výsledků odpovědí na první otázku dotazníku jsem zjistila, ţe více neţ polovina respondentů (58 %), kteří se zúčastnili šetření, upřednostňují víno před jinými alkoholickými nápoji. Tudíţ ostatních 42 %

respondentů preferuje jiné alkoholické

nápoje. Druhá otázka se v dotazníku tázala respondentů na to, co převáţně zohledňují při nákupu vína. Tato otázka je polouzavřená a z moţných, předem vypracovaných variant odpovědí respondent mohl zvolit „značku“, „odrůdu“, „kvalitu“, „chut‘“, „cenu“, „etiketu“, „výrobce“ nebo uvést svou vlastní odpověd‟ u varianty „jiné kritérium“. Kaţdý respondent mohl vybrat neomezený počet odpovědí v této otázce. Výsledky analýzy odpovědí na druhou otázku jsou znázorněny v následujícím grafu. Graf č. 1 – Při nákupu vína zohledňuji převáţně jejich 1%

1%

chut'

6%

kvalitu 22%

10%

odrůdu cenu

12%

výrobce značku 21%

etiketu

11%

většinou kupuji víno jako dárek 16%

kupuji podle doporučení/rady známých

Zdroj: vlastní zpracování, 2014.

Z výsledků analýzy odpovědí na druhou otázku lze konstatovat, ţe pro většinu běţných konzumentů představují chut’, kvalita a odrůda nejdůleţitější kritérium. Poté podle hodnocení závaţnosti při nákupu vína jde o výrobce, cenu a značku. Někteří rovněţ zohledňují etiketu vína a na ni uvedené informace. Jako vlastní odpověď 1 % respondentů uvedlo, ţe „většinou kupuji víno jako dárek (pro ostatní)“ a „kupuji podle doporučení/rady známých“. 41

Na základě hodnocení odpovědí na třetí a čtvrtou otázku v dotazníku, lze konstatovat, ţe převaţující mnoţství respondentů (75 %) má povědomí o existenci vín Nového světa. Pouze 83 respondentů (25 %) z 335 dotazovaných konzumentů neznají tato vína. Analýza výsledků odpovědí na čtvrtou otázku dotazníku: „Máte rádi vína NS?“ uvádí, ţe celkem 57 % respondentů zvolili kladnou odpověd‟ („Ano“) a ostatní 43 % odpověděli záporně, tudíţ „Ne“. Pátá otázka v daném dotazníku byla zcela otevřená, coţ znamenalo, ţe respondent musel uvést svůj vlastní názor v odpovědi. Ale vzhledem k tomu, ţe tato otázka byla zároveň nepovinná, na ni poměrně malá část respondentů odpověděla. Na pátou otázku v dotazníku, který byl určen pro respondenty pocházející z Běloruska, odpovědělo pouze 64 respondentů (36,4 %). V identickém dotazníku pro respondenty z České republiky se vyjádřilo 45 respondentů, coţ tvoří 28,5 % celkového počtu dotazovaných konzumentů. Z důvodu obtíţnosti zpracování vyhodnocení této otázky a kvůli rozmezí odpovědí, jsem se pokusila vybrat a zdůraznit v následujícím grafu obecné nejběţnější a nejpopulárnější odpovědi a rovněţ odpovědi, které jsou podle mého názoru nejzajímavější.

42

Graf č. 2 – Proč máte rádi vína Nového světa? Jsou dobrá a chutná. Jsou exotická. Jsou chutná a kvalitní. Poměr kvality k ceně. Jsou plná a trpká. Jsou vynikající. Svěží a lehká chut' Jsou příjemná, měkká s výraznou vůní Jsou svěží, zajímavá a chut'ově vyvážená. Jsou většinou mého typu, tudíž sladké, ne trpké. Jsou plná. Výrazná chuť, kvalita Plná chut' a dobrá cena. Neobvyklé zvláštní odrůdy. Nemůžu říct, že dávám jim nějakou přednost, ale také nemůžu říct, že je nemám ráda. Jsou dobré. Mám ráda trpké a aromatické víno. 17%

Mám rád argentinská a chilská vína. 23% ostatní odpovědí

5% 2% 2%

2%

9%

2% 2%

3% 8%

2%

2%

2%

3% 5%

2%

6%

5%

2%

Zdroj: vlastní zpracování, 2014.

Šestá otázka v dotazníku se tázala respondentů, z kterých zemí je jejich nejoblíbenější víno «Nového světa» a byla rovněţ polouzavřená. Respondent měl moţnost zvolit jednu z nabízených odpovědí nebo napsat vlastní.

43

Graf č. 3 - Z jaké země je Vaše nejoblíbenější víno «Nového světa» 1% 1%

Chile 4%

Austrálie

5% 28%

9%

Kalifornie Nového Zélandu Jižní Afriky

7%

Argentiny -

7%

nemám preferenci nikdy neochutnávali

20%

9%

nemám rád(a) vína z NS

9%

nic Zdroj: vlastní zpracování, 2014.

Výsledky šesté otázky svědčí poměrně jednoznačně o popularitě chilských a australských vín u běţných spotřebitelů. Z výsledků dotazování na tuto otázku a následných odpovědí zároveň vyplývá, ţe poměrně značnou oblíbenost mají i vína z Nového Zélandu a slunného státu Kalifornie. Sedm procent respondentů preferuje vína z Jiţní Afriky a Argentiny. Dalších devět procent respondentů uvedlo pomlčku jako odpověď, coţ předpokládám znamená, ţe nemají ţádnou preferci nebo není ani jedna z uvedených zemí tou oblíbenou. Ještě pět procent respondentů uvedlo odpověd‟ „nemám preferenci“. A pouze jedno procento z dotazovaných spotřebitelů odpovědělo „nemám rád(a) vína z NS“. Sedmá otázka se v dotazníku tázala respondentů: „Jaká je Vaše nejoblíbenější odrůda bílého vína?“. Tato otázka byla polouzavřená, a proto mohl kaţdý respondent napsat i vlastní odpověd‟, resp. název oblíbené odrůdy, která nebyla uvedena mezi vypracovanými variantami odpovědí. Z výsledků analýzy odpovědí na sedmou otázku lze konstatovat, ţe nejoblíbenější bílou odrůdou pro většinu z celkového počtu dotazovaných běţných konzumentů je Chardonnay (30 %) a Sauvignon Blanc (20 %). Riesling je nejoblíbenější odrůdou pro dvanáct procent respondentů. Rovněţ značná část respondentů zvolila odpověd‟ „jiná“ (19 %). Jedenáct procent respondentů napsali svou vlastní odpověd‟. Zpracované výsledky odpovědí na otázku jsou uvedeny v následujícím grafu.

44

Graf č. 4 – Jaká je Vaše nejoblíbenější odrůda bílého vína 1% 1% 11%

1%

Chardonnay Sauvignon Blanc

30%

5%

jiná Riеsling

12%

Chenin Blanc Muller Muscat 19%

20%

ostatní odpovědi Prosecco

Zdroj: vlastní zpracování, 2014.

Otázka číslo osm v dotazníku je polouzavřená, stejně jako předcházející. Osmá otázka zní: „Jaká je Vaše nejoblíbenější odrůda červeného vína?“. Při analýze výsledků a vyhodnocení odpovědí na tuto otázku jsem zaznamenala mnohem větší rozmanitost názvů uvedených odrůd. Graf č. 5 – Jaká je Vaše nejoblíbenější odrůda červeného vína 1%

1% Cabernet Sauvignon 3%

2%

Merlot

9%

20%

jiná Syrah (Shiraz)

3%

Pinot Noir

4%

Zinfandel Carmenere

12%

21%

Malbec ostatní odpovědi

12%

Modrý Portugal 12%

nemám rád(a) červené víno Pinotage

Zdroj: vlastní zpracování, 2014.

45

Z výsledků obdrţených odpovědí na osmou otázku je zřejmé, ţe nejpopulárnější odrůdou červeného vína je klasická odrůda Merlot (21 %) a výrazný druh révy vinné Cabernet Sauvignon (20 %). Důleţitým výsledkem z hlediska cíle mé bakalářské práce je, ţe 24 % z celkového počtu respondentů uvedlo odrůdy vín, které jsou tipycké pouze pro země NS. Mezi ně patří odrůda Syrah (Shiraz), jeţ tvoří největší podíl (12 %), Carmenere (3 %), Pinotage (3 %), Zinfandel (4%), a Malbec (2 %). Dále následovala devátá otázka o tom, která vína respondenti upřednostňují. Tato otázka je uzavřená a má tři moţné odpovědi: „Nového světa (Austrálie, Nový Zéland, Chile, Argentina, Kalifornie, Jižní Afrika aj.)“, „Starého světa (Itálie, Francie, Španělsko aj.)“ a „Místní vína“. Z výsledků vyhodnocení odpovědí na devátou otázku lze konstatovat, ţe většina respondentů (55 %) upřednostňuje vína Starého světa, resp. z proslulých vinařských zemí Evropy. Ale přes světovou dominanci vín Starého světa a jejich významnosti na světovém trhu, vína NS uţ zřejmě začaly bojovat o vinařskou slávu. Z celkového mnoţství 35 % respondentů upřednostňuje právě vína ze zemí NS, coţ je bezesporu sugestivním výsledkem. Ostatní část respondentů (10 %) uvedla, ţe preferuje místní vína (viz příloha č.2A). Z výsledků analýzy odpovědí na otázku, která se týkala kvality vína (otázka číslo 10), jsem zjistila, ţe shodný počet respondentů kupuje vína vyšší a střední kvality, resp. 47 % respondentů, a pouze zbývajících šest procent dotazovaných spotřebitelů kupuje převáţně stolní vína (viz příloha č.2B). Z analýzy výsledků dotazníkového šetření mezi běţnými spotřebitely jsem zjistila, ţe téměř polovina konzumentů (48 %) se zajímá o víno a různé vinařské akce, jako například degustace. V poslední době tato tendence pomalu, ale viditelně roste. Trend rostoucího zájmu spotřebitelů o víno a s ním spojené akce je vzácnou pomocí pro vývoj a zvyšování popularity vinařství Nového světa. Dnes jsou lidé velmi ochotni ochutnávat a poznávat nové věci, včetně exotických jídel a nápojů. A vína NS jsou určitě novinkou pro velké mnoţství lidí. Pomocí tohoto dotazníku jsem se chtěla dozvědět rovněţ informace o tom, na základě čeho se konzumenti rozhodují při výběru vína v restauraci nebo ve vinárně. Dvanáctá otázka dotazníku je určena právě k získání této informace. Výsledky dotazování reflektují, ţe méně neţ polovina respondentů (44 %) se vyjádřila, ţe rozhodují převáţně na základě dřívějšího studia/zkušenosti. Pro 39 % respondentů rozhodují při výběru vína v restauraci či vinárně informace o víně v nápojovém/vinném lístku. A pouze pro ostatních 17 % respondentů, hlavní roli hraje doporučení obsluhujícího personálu (viz Příloha 2C). 46

Třináctá otázka mého dotazníku pro běţné spotřebitele se tázala respondentů, jaké víno upřednostňují: Bílé, Červené, Růžové nebo Sekty (Šumivá vína). Téměř polovina (47 %) dotazovaných dávají přednost bílému vínu před ostatními. Červená vína preferuje 35 % respondentů, růţová – 10 %. Sekty upřednostňuje 8 % respondentů (viz Příloha 2D). V průběhu výzkumu byli dotazováni respondenti z České republiky a Běloruska. Podstatně větší část respondovaných konzumentů tvoří ţeny 70 %. Tudíţ 30 % respondentů tvoří muţi. Největší procentuální podíl v rámci dotazníkového šetření představují respondenti ve věku od 21 do 25 (35 %), trochu menší podíl tvoří věková skupina od 26 do 30 (27 %), pak následuje skupina od 31 do 40 (16 %). Respondenti od 41 do 50 let tvoří poměrně malou část (13 %). Pouze 3 % tvoří respondenti od 18 do 20 let (viz Příloha 2E). Z výsledků vyhodnocení odpovědí na poslední otázku dotazníku vyplývá, ţe dotazníkového šetření se zúčastnili respondenti, kteří mají velmi různý charakter povolání. Největší část respondovaných konzumentů tvoří studenti (33 %), manaţeři (14 %), podnikatelé (13 %) a lidé, jejichţ povolání má tvůrčí charakter (12 %) (viz Příloha 2F). 2.3 CELKOVÉ VYHODNOCENÍ Podle Organizace pro výţivu a zemědělství, která je agenturou OSN, podle poslední dostupné informace z roku 2012, v seznamu "Top 40 zemí produkujících víno“ a rovněţ podle jejich objemu vinné produkce za rok 2010 v hektolitrech, Argentina je na šestém, Austrálie na sedmém, Chile na osmém, Jiţní Afrika na devátém a Nový Zéland na osmnáctém místě v daném ţebříčku. Důleţité je zmínit, ţe prvních 10 zemí produkujících víno, v seznamu tvoří 85% celkového počtu33 (viz Příloha 4A). Z analýzy a následného vyhodnocení výsledků dotazníkového výzkumu, který byl proveden pro splnění cílů této bakalářské práce, jsem zjistila, ţe dnes se vinařství Nového světa nachází ve fázi stálého rozvoje a pomalého, ale jistého zvýšení popularity. Současným hlavním úkolem vinařství NS je dosaţení maximálního úspěchu a proslulosti na světovém trhu. Tato etapa je charakterizována převahou významu kvality nad kvantitou. Všechny velké vinařské země NS usilují o zvýšení kvality vína, například téměř všechny chilské vinařské pоdniky se snaţí vyrábět skutečně vysоce hоdnоtná vína, tzv. vína 33

Top Ten Wine Producing Countries. In: Maps of World: We do magic to Maps [online]. October 08, 2013 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.mapsofworld.com/world-top-ten/world-top-ten-wine-producercountries.html

47

Prеmium. Toto se ale můţe stát i příčinou zvýšení ceny vína NS. Na základě vyhodnocení výzkumu je zřejmé, ţe obrovskou výhodou vín NS z hlediska konkurence je právě jejich dobrá, dostupná cena, a ţe tuto výhodu preferuje mnoho spotřebitelů. Z dotazníkového šetření rovněţ vyplývá, ţe poměr kvality k ceně je nejvýznamnějším důvodem podle samotných podnikatelů, proč se popularita a oblíbenost vín Nového světa stále zvyšuje. Další příčinou rostoucí popularity těchto vín je dnešní velký zájem lidí o víno jako nikdy doposud. Čtou odbornou literaturu a chodí na různé vinařské akce. Na povědomí a popularitu vín ze zemí NS ukazuje poptávka po určitých vínech z určitých zemí NS, na která se zákazníci konkrétně ptají při návštěvě vinárny. Nyní jak odborníci, tak i laičtí milovníci vína mají velký zájem o nová, zvláštní vína jako např. australské a novozélandské. Vína Nového světa mírně, ale pevně nabývají popularity a uţ jsou nepochybně konkurenceschopné vůči ostatním vínům, coţ bylo potvrzeno vyhodnocením výsledků provedeného šetření. Dle mého názoru existuje několik hlavních a nejdůleţitějších příčin, proč jsou tato vína určitě konkurenceschopné všem ostatním vínům, zejména jejich popularitou. První závaţnou příčinou je zmizení „výrobních“ tajemství, coţ přináší vyrovnání ze strany podmínek výroby a pouţitých výrobních technologií a receptů. Důvodem tohoto zmizení je neustálý kontakt vinařů, při kterém si sdělují svá tajemství do nejmenšího detailu a rovněţ je uvádějí na zadních etiketách lahví svých výrobků. Druhou příčinou a jedinou věcí, která se nedá ovlivnit, půjčit, napodobit, zkopírovat nebo dokonce ukrást, jsou klimatické podmínky, ve kterých se vinná réva pěstuje. Právě zvláštnost klimatu a terroira je drahocennou vzácností vinařství Nového světa. Naprosto výjiměčná vína se zajímavou chutí, neobvyklou vůní se produkují v zemích Nového světa. Z celkového vyhodnocení dotazníkového šetření jsem se dozvěděla, ţe nejpoptávanějším z Nového světa jsou vína určitých odrůd. Existuje řada odrůd vinné révy ze zemí NS, která je skutečnou exotikou pro mnoţství spotřebitelů. Ambiciózní producenti Nového světa dokázali pěstovat takové zvláštní odrůdy, které se stali trumfem a zároveň vizitkou vinařství NS po celém světě. Kaţdý region největších vinařských zemí Nového světa se snaţí vyprodukovat něco, co jiný nemůţe či neumí. Něco, co je pro daný region natolik typické, ţe to nelze napodobit. Například masivní, harmonické Shirazy z australského regionu Coonawarra. Argentinský Malbec, chilský Chardonnay a Carmenere, Pinotage z Jiţní Afriky a řada jiných odrůd ze zemí Nového světa potlačují význam a popularitu vín 48

klasických odrůd z nejproslulejších světových zemí, čímţ je způsobena obrovská konkurence na trhu. Třetí zjištěná příčina tvořící nejen konkurenční schopnost vín Nového světa, ale také dokazuje jejich nejvyšší kvalitu, je zařazení těchto vín do nejvýznamnějších světových hodnocení, počtu a hodnot dosaţených známek na mezinárodních vinařských soutěţích, výhry ve slepých degustacích a recenze nejlepších odborníků po celém světě. V roce 2013 vydavatelé „Wine Spectator“, amerického life stylového časopisu specializujícího se na víno a kulturu s vínem spojenou, vyhodnotili více neţ 20 000 novinek vína a do Top 100 zahrnuli vína z třinácti zahraničních zemí a čtyř amerických států. Jako vţdy 100 nejlepších bylo vybráno na základě kvality (je představována dosaţenými body), ceny (trţní ceny), dostupnosti (vycházející z počtu vyrobených lahví nebo importovaného vína do USA), a X-faktoru, kterému říkají vzrušení. Celkově průměrné ohodnocení nejlepších vín v roce 2013 je 93 bodů a průměrná cena je 51 dolarů, coţ tvoří působivý poměr kvality k ceně.34 Hodnotitelé časopisu posuzují vína dle 100 bodové stupnice (viz Příloha 4B). Do seznamu „100 nejlepších vín na světě v roce 2013“ bylo celkem zařazeno 37 vín Nového světa: 23 z Kalifornie, 4 z Austrálie, 3 z Argentiny, 3 z Chile, 3 z Jiţní Afriky a 2 z Nového Zélandu. Přičemţ tři z nich jsou zařazeny do první desítky.35 Dle mého názoru příklad tohoto hodnocení svědčí o jejich vysoké kvalitě, konkurenční schopnosti a rovněţ o potenciálnímu zvětšení úspěšnosti a popularity vín Nového světa na trhu. 2.4 IMPORT VÍN NOVÉHO SVĚTA 2.4.1 Dovoz vín do České republiky Nejdůleţitější zemí Nového světa v České republice z hlediska importu je Chile, protoţe tvoří největší podíl na importu vína ohledně všech ostatních zemí NS. Podle údajů Svazu vinařů ČR největším dovozcem vína do České republiky v roce 2011 byla Itálie (39 %), dále Španělsko (14 %), Maďarsko (11 %) a na osmém místě se umístila jedna ze zemí Nového světa - Chile (2 %). Celkem přibliţně 85 % objemu exportovaného vína do ČR bylo dodáno ze zemí členů EU. Podíl jednotlivých států na objemu celkem dovezeného vína je znazorněn v Příloze č. 2G.

34

Wine Spectator: About the Top 100. Wine Spectator: Top 100 of 2013 [online]. [cit. 2014-02-12]. Dostupné z:http://2013.top100.winespectator.com/ 35 THE TOP 100 LISTS: View the wines of 2013. Wine Spectator: Top 100 of 2013 [online]. [cit. 2014-0212]. Dostupné z: http://2013.top100.winespectator.com/list/

49

Z celkového počtu daváţeného lahvového vína do České republiky na chilské víno připadají 3 % a je sedmým největším dovozcem lahvového vína do ČR. Před Chile se umísťují Itálie (29 %), Španělsko (25 %), Francie (8 %), Maďarsko (8 %), Slovensko (6 %), Německo (5 %) a Srbsko (4 %) (viz Příloha 2H). Průměrné ceny exportovaného lahvového vína všech dovozců v průběhu posledních čtyř let se sníţily, i kdyţ všechny státy se „drţí“ v cenové kategorii, do které byly zařazeny. Francouzská vína se téměř vyrovnala v ceně vínům z Chile. Objem exportu vín z Francie stoupá a jejich průměrná cena klesá. Úplně opačná situace je s chilským vínem - dováţí se méně, ale jeho cena se meziročně zvýšila. 2.4.2 Dovoz vín ze zemí Nového světa do Běloruska Vína Nového světa jsou pro běloruskou veřejnost stále značnou novinkou, protoţe se objevili na trhu teprve před devíti lety. Do té doby ţádný dovozce vína ze zemí Nového světa neexistoval. A proto prudký rozvoj odvětví začal aţ v roce 2005, kdy se jedna firma stala oficiálním prvním dovozcem vín ze zemí Nového světa a doposud zůstává nejvýznamnějším a největším importérem těchto vín v celém státě. V následující tabulce je zobrazen celkový import vín (s výjimkou sektů) do Běloruska a podíl jednotlivých zemí NS na celkovém dovozu. Rovněţ je spočítán souhrnný roční procentuální podíl těchto zemí na celém importu. Objem dováţeného vína je uveden v litrech. V závorkách je uveden procentuální podíl na celkovém mnoţství dováţeného vína.

50

Tabulka č. 14 – Importované víno

Importované víno 2006

2007

2008

2009

2010

Total Imported

6 547 500

7 403 850

7 182 000

6 804 000

5 316 750

Chile

94 500 (1,443 %)

86 850 (1,173 %)

121 500 (1,692 %)

135 000 (1,984 %)

144 000 (2,708 %)

Jiţní Afrika

-

-

-

-

72 000 (1,354 %)

Argentina

-

162 000 (2,188 %)

90 000 (1,253 %)

50 400 (0,741 %)

72 000 (1,354 %)

Austrálie

-

-

58 500 (0,815 %)

56 250 (0,827 %)

54 000 (1,016 %)

1, 443 %

3,361 %

3,76 %

3,552 %

6,432 %

Celkový podíl Chile, Argentiny, JA, Austrálie na celém importu

Zdroj: vlastní zpracování, 2014.36

Z údajů, které jsou uvedeny v tabulce číslo 14 je zřejmé, ţe existuje určitá tendence stabilního zvětšení počtu importovaného vína do Běloruska. Během čtyř let se celkový podíl chilských, argentinských, australských a jihoafrických vín na dovozu zvýšil o téměř 5 %. V následující tabulce číslo 15 jsou odděleně zobrazeny údaje o importu sektů do Běloruska a podílu jednotlivých zemí NS na celkovém dovozu. Rovněţ je zde spočítán souhrnný procentuální roční podíl těchto zemí na celém importu. Objem dováţených sektů je uveden v litrech. V závorkách je rovněţ uveden procentuální podíl na celkovém mnoţství dováţených sektů.

36

Interní materiály firmy

51

Tabulka č. 15 – Importované sekty

Importované sekty

Celkový objem importovaných sektů Chilské

Australské

2007

2008

2009

2010

290 250

294 750

342 000

337 500

9 000 (3,101 %)

13 500 (4,580 %)

4 500 (1,316 %)

9 000 (2,666 %)

-

-

2 250 (0,658 %)

1 350 (0,4 %)

Zdroj: vlastní zpracování, 2014.37

Pomocí analýzy údajů, které jsou uvedeny v tabulce lze konstatovat, ţe sekty tvoří velmi malou část importu země. Maximální objem dováţených sektů ze zemí Nového světa do Běloruska byl zaznamenán v roce 2008 a tvořil pouze 4,580 % celkového dovozu.

37

Interní materiály firmy

52

NÁVRHOVÁ ČÁST Během provedení dotazníkového šetření mezi podnikateli, kteří se zabývají vínem, jsem zjistila, ţe přes současné pevné a nadějné postavení vín Nového světa a jejich stále rostoucí popularitu existuje na trhu Běloruska viditelná překáţející okolnost, která záporně ovlivňuje pozitivní tendence rozvoje odvětví. V Bělorusku platí přísný zákon o propagaci alkoholu. Podle tohoto zákona je v celé zemi zakázana jakákoliv reklama všech alkoholických nápojů, samozřejmě i včetně vína. To znamená, ţe ţádná vinárna či specializovaný obchod nemá nárok na rozmístění jakékoliv informace o produktech, jeţ nabízejí kdekoliv včetně samotného obchodu či vinárny. Jedinou výjimku tvoří dva odborné časopisy: „Kultura pití“ a „Stůl“, kde podniky můţou rozmístit reklamu obchodu nebo samotné produkce a uvést kontaktní informaci, např. adresu podniku, webovou stránku, telefon, e-mail atd. Podle tohoto zákona je zakázana jakákoliv propagační činnost spojená se slevami na alkohol v obchodech či vinárnách. Například je zakázáno jakýmkoliv způsobem zdůrazňovat nebo odlišovat text s nápisem „akce“ buď jinou barvou, nebo jinou velikostí písmen. Zmíněný zákon o propagaci alkoholu je určitě velkou překáţkou pro rozvoj a jakékoliv marketingové činnosti v odvětví. A to je obtíţ, kterou nejde snadno odstranit. Proto jako návrh, který by mohl zlepšit povědomí zákazníků o nabídce vína ze zemí Nového světa a podpořit nárůst popularity a prodejů vína, zejména ze zemí Nového světa, bych chtěla doporučit podnikům, které obchodují s vínem, pravidelně provádět různé vinařské akce jako například degustace pro konzumenty, včetně slepého degustování. Protoţe z analýzy výsledků provedeného šetření rovněţ vyplývá, ţe většina běţných spotřebitelů se při výběru v restauraci či vinárně rozhodují na základě dřívějšího studia či zkušeností, anebo na základě informací o víně v nápojovém či vinném lístku. Značný problém v souvislosti s tímto zjištěním tvoří to, ţe dosud větší polovina běţných spotřebitelů upřednostňují vína Starého světa z důvodu stereotypů, které se utvořili během té doby, kdy vína Nového světa vůbec nepředstavovali ţádnou konkurenci jak z pohledu kvality a chuti, tak z pohledu povědomí o jejich existenci. Nejpopulárnější stereotyp spočívá v tom, ţe vína Starého světa jsou ty jediné nejlepší podle všech moţných kritérií, ze kterých se skládá špičkové víno. Nejde však o vyvrácení těchto takzvaných stereotypů. Mé doporučení pro zlepšování a zpevňování postavení vín NS na trhu spočívá v seznámení lidí s vynikajícími víny ze zemí NS pomocí různých vinařských akcí. 53

Dalším účinným propagačním nástrojem mohou být tématické večírky se zaměřením na nějakou určitou zemi Nového světa. Do Nového světa patří řada krásných a exotických zemí, jeţ mají různé a odlišné kultury, o kterých většina z běţných konzumentů neví prakticky nic. Dle mého názoru to je jeden z moţných způsobů legální propagace. Z důvodu, ţe 21. století je přiznáno stoletím moderních technologií a většina lidí tráví obrovské mnoţství svého volného a pracovního času u počítače surfováním po internetu, všem podnikům, které se zabývají vínem, bych doporučila vytvořit svou vlastní moderní webovou stránku, pomocí které by mohli všichni spotřebitelé najít potřebnou informaci o nabídce a o konkretním víně, které je zajímá. Prostřednictvím webové stránky lze snadno a rychle oznámit zákazníkům informace o budoucích akcích, novinkách a sdělit veškeré důleţité, uţitečné či zajímavé informace o tom, co se děje v podniku. V průběhu provedení dotazníkového výzkumu mezi řediteli a manaţery podniků, které obchodují s vínem, pouze 2 respondenti uvedli, ţe mají webovou stránku. Dalším mým návrhem pro šíření povědomí a zvýšení popularity vín ze zemí Nového světa je publikace a rozmístění článků o těchto vínech v odborných časopisech a rovněţ v článcích o cestách a poznávacích zájezdech do zemí Nového světa. Lidé stále cestují a současných hitem je cestování i do zámořských a zaoceánských zemí jako Nový Zéland, Austrálie, Jiţní Afrika a zemí Jiţní Ameriky. Velkou a velice důleţitou součástí kaţdého cestování je jistě seznámení se s místní kulturou a konzumací zdejších, domácích jídel a nápojů. Proto rozmístění informace o výjimečnosti tamního vinařství a vynikajících místních vínech v článcích o kuchyni a vínech cestovních destinací je naprosto výborná reklama. Publikace knih a encyklopedií o vínech ze zemí Nového světa je zároveň velmi důleţitým a účinným doporučením. Během psaní této bakalářské práce jsem se dozvěděla, ţe existuje poměrně málo kniţních zdrojů, kde bych mohla najít podrobnou informaci o vinařství jednotlivých zemí Nového světa, v porovnání s počtem kniţních zdrojů o vinařství zemí Starého světa. Posledním, ale dle mého názoru určitě uţitečným doporučením je školení pracovníků vináren, restaurací, specializovaných či běţných obchodů, které nabízejí vína. Školení by mělo obsahovat kurz sommeliérů, včetně studia odborné literatury a praktických cvičení v podobě degustací, aby pracovníci byli schopni zákazníkovi doporučit vína při výběru, sdělit potřebnou informaci o konkrétním víně, nejenom na základě informace z etikety, nápojového či vinného lístku, ale i z předchozího studia a vlastní odborné zkušenosti. 54

Z mnou provedeného výzkumu lze konstatovat, ţe většina pracovníků, pracujících v podnicích, kde se obchoduje s vínem, nemají jak odbornou zkušenost, tak ani základní znalosti o nabízených produktech, zejména vínech ze zemí Nového světa. Proto si myslím, ţe tento návrh o školení pracovníků je velice důleţitý a potřebný. V této části práce, uvedené návrhy a doporučení povaţuji za účinné nejenom na území Běloruska, ale dokonce všude, resp. v jakékoliv zemi, jeţ obchoduje s vínem. Z toho důvodu, ţe na základě analýzy výsledků výzkumu a její vyhodnocení je zřejmé, ţe obchodování s víny ze zemí Nového světa je nepochybnou výhodou a určitým přínosem pro podniky, jeţ se zabývají vínem, ale stále vyţaduje lepší, rozsáhlejší a účinnější propagaci. Rostoucí popularita a oblíbenost těchto vín se pevně zvětšuje a nabídka vín ze zemí Nového světa se pomalu rozšiřuje. Rozšíření sortimentu jistě láká nové zákazníky, zvyšuje návštěvnost, obrat a dokonce zvětšuje hodnotu samotné restaurace, vinárny či obchodu. Dnes, mimo běţná vína ze zemí Nového světa, poměrně velkou část nabídky na trhu sestavují i drahá značková vína výrobců, která jsou jiţ známá po celém světě. V nejbliţší době řada podniků, plánuje rozšířit svou nabídku vín, právě o značková vína ze zemí Nového světa, kvůli velké poptávce po těchto vínech a jejich vzrůstající kvalitě a popularitě. I kdyţ jsou značková vína ze zemí Nového světa draţší neţ ostatní, dnes toto neovlivňuje jejich úspěch na trhu, protoţe konzumenti jsou nyní ochotni utratit více za láhev vína a pít případně méně. Vína ze zemí Nového světa jsou chutná, kvalitní a vynikající, a proto podle mého názoru vinařství Nového světa má nadějnou perspektivu a úspěšnou budoucnost po celém světě.

55

ZÁVĚR Téma „Analýza vývoje vinařství Nového světa“ jsem si zvolila z důvodu mého osobního zájmu o vinařství a vína Nového světa, a protoţe se domnívám, ţe vinařství Nového světa mají budoucnost jak z hlediska ekonomického, resp. úspěšnosti na světovém trhu a jejich konkurenčí schopnosti vůči ostatním vínům, tak i z hlediska celosvětové známosti a hodnocení nejen mezi laickou veřejností, ale i odbornou veřejností. Tuto domněnku měl za úkol potvrdit nebo vyvrátit výzkum, který jsem provedla metodou dotazování mezi běţnými spotřebiteli a také mezi řediteli a manaţery vináren či podniků, kteří importují či prodávají vína Nového světa. Dotazníkové šetření bylo provedeno mezi respondenty z České republiky a Běloruska. Cílem dotazování bylo získat míru povědomí a ucelený názor konzumentů a podnikatelů firem či vináren o vínech Nového světa, zjistit jejich popularitu, oblíbenost a jak jsou tato vína úspěšná na trhu. Na základě výzkumu jsem chtěla zjistit, v čem samotní podnikatelé spatřují přínosy a negativa obchodování s víny Nového světa se zaměřením na podniky v České republice a Bělorusku. Výzkumné dotazování bylo provedeno formou dvou různých dotazníků a případně také formou rozhovoru. Vybrala jsem tyto formy dotazování z důvodu jednoduchosti a praktičnosti, jak pro dotazované respondenty, tak i pro mě jako autora této bakalářské práce. Vzhledem k dost nízkému počtu respondentů (12) u prvního dotazníku, určeného pro ředitele a manaţery firem, byly dotazníky nejdříve zaslány elektronickou formou přímo na elektronickou poštu. Následný sběr těchto dotazníků proběhl formou osobní návštěvy podniků pro dosaţení maximálního počtu vyplněných dotazníků. Celkem, v České republice a Bělorusku, bylo rozdáno vytištěných či rozesláno e-mailem 500 dotazníků. Rovněţ bylo moţné vyplnit dotazník i na internetu on- line. Největší návratnosti vypracovaných dotazníků, jeţ byly určeny pro šetření mezi běţné konzumenty, jsem dosáhla prostřednictvím rozmístění dotazníku na internetu. Pomocí analýzy a následného celkového vyhodnocení výsledků dotazníků se povedlo potvrdit, ţe vinařství Nového světa má pevné současné postavení na trhu a ještě větší potenciál, neţ je doposud zaznamenán. Dnes vinařství Nového světa proţívá jistý rozkvět. To potvrzuje mnoţství nejvyšších hodnocení a recenze odborníků po celém světě, nejlepší známky a výhry v slepých degustacích a zařazení těchto vín do nejvýznamnějších světových rejstříků.

56

V úvodu jsem si poloţila otázku: zda jsou vína ze zemí Nového světa konkurenceschopná vůči ostatním vínům, zejména vínům, která jsou dnes nejproslulejší a nejspotřebovávanější po celém světě, a ţe jsou přínosem pro vinárny a podniky, které obchodují s vínem. Pomocí vlastního šetření mezi běţnými spotřebiteli a podnikateli vináren lze konstatovat, ţe odpověď na poloţenou otázku je nepochybně kladná. Z analýzy dotazníkového výzkumu vyplynulo, ţe vína Nového světa jsou přínosem nejen pro přilákaní nových zákazníků a rozšíření nabídky samotných vináren a obchodů, ale také pro zvýšení hodnoty celé vinárny či firmy. Dnes jsou lidé zřejmě ochotní zvětšovat svou znalost v různých odvětvích a nápojová gastronomie není výjimkou. Konzumenti se snaţí o nové záţitky a zajímají se o exotické, neobvyklé věci. A proto jsou vína NS rovněţ přínosem pro rozšíření povědomí o podniku díky zjevně zvětšující se poptávce a rozmanité nabídce. Z výsledků výzkumu je zřejmé, ţe velkou výhodou a rovněţ důvodem, proč vinařství NS mají značný úspěch na trhu jsou dobré a poměrně dostupné ceny za vína, která mají moc dobrou kvalitu. Dalším trumfem vín ze zemí NS jsou netypické, zvláštní odrůdy rovněţ jako neobvyklá chut‟ a aroma klasických světově známých odrůd, coţ je způsobeno především zvláštnostmi klimatu, zejména poměrně vysokými teploty a terroirem. Současná tendence se na trhu vyznačuje zvýšením popularity odrůd, které jsou právě vizitkou vín NS, jako například Malbec, Carmenere, Pinotage, Zinfandel atd. Avšak hlavní úlohou vinařství Nového světa je maximální upřednostňování významu kvality nad kvantitou. Milovníci vína po celém světě pomalu, ale jistě zvyšují své nároky a více se zajímají o to, co vlastně pijí. I běţný spotřebitel je dnes ochoten utratit více peněz za láhev vína a pít případně méně. Jasně se v posledních několika desetiletích prokázalo, ţe kvalita se zvyšuje všude. Podle mého názoru výsledky provedeného šetření jednoznačně svědčí o tom, ţe vinařství Nového světa má nepochybně šanci dosáhnout největšího světového uznání a vyrovnat se ve významu a proslulosti současným nejznámnějším vínům.

57

LITERATURA [1]

ATTL, P.; POLÍVKOVÁ, A.; STUDNIČKA, P. 2011. Zásady zpracování bakalářských a diplomových prací. Praha : VŠH, 2011. 72 s. ISBN 978-80-8741113-1.

[2]

Argentina: Podrobné informace. Global Wines: Váš dodavatel vína [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z:http://www.global-wines.cz/zeme-argentina

[3]

Austrálie: Podrobné informace. Global Wines: Váš dodavatel vína [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.global-wines.cz/zeme-australie

[4]

BUREŠOVÁ, Pavla. Sommelier v současné české gastronomii, 2007. ISBN 978– 80-86578-72-9

[5]

CALLEC, Christian. Encyklopedie vína. dotisk 3. vydání. Rebo Productions CZ, 2002, 320 s. ISBN 80-7234-233-1.

[6]

DOMINÉ, André. Víno. 2., upr. vyd. Praha: Slovart; Tandem, 2008, 928 s. ISBN 9788073911058.

[7]

ESTREICHER, Stefan K. Wine: From Neolithic Times to the 21st Century. New York: Algora Publishing, 2006. ISBN 9780875864778.

[8]

GMELCH, George a Sharon BOHN GMELCH. Tasting The Good Life: Wine Tourism In The Napa Valley. Bloomington: Indiana University Press, 2011. ISBN 9780253223272.

[9]

FORREST, Tom. Všechno, co potřebujete vědět o víně. Čes. vyd. 1. Z angl. orig. přel. Libor Trejdl. Praha: Ottovo nakladatelství, 2004, 400 s. ISBN 80-7360-152-4.

[10]

Grapes Wine: agribusiness handbook [online]. 2009. Dostupné z: http://www.fao.org/docrep/012/al176e/al176e.pdf

[11]

GEISLER, Malinda. MRC: Agricultural Marketing Resource Center. [online]. 2013 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://www.agmrc.org/commodities__products/fruits/wine/wine-industry-profile/ 58

[12]

HENN, Carsten Sebastian. Víno: Rychlokurz v 10 sklenkách. České vyd. 1. Praha: Vašut, 2006, 95 s. ISBN 80-7236-399-9. Rejstřík.

[13]

JOHNSON, Hugh a Jancis ROBINSONOVÁ. Světový atlas vína. Praha: Fortuna Print, 2002, 352 s. ISBN 80-7321-003-7.

[14]

JOHNSON, Hugh. Světová ročenka vín 2009. vyd.1. Praha: Slovart, 2009. ISBN 9788073912062.

[15]

Nový Zéland: Podrobné informace. Global Wines: Váš dodavatel vína [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.global-wines.cz/zeme-novy-zeland

[16]

PHILLIPS, Rod. A short history of wine. London: Allen Lane, 2000, 369 s. ISBN 0713994320.

[17]

PATOČKOVÁ, Martina. Vína z Nového světa vytlačují z regálů moravská. In: IDnes.cz: Ekonomika [online]. 2005, 10. listopadu 2005 [cit. 2014-01-14]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/vina-z-noveho-sveta-vytlacuji-z-regalumoravska-ftn-/ekonomika.aspx?c=A051110_073858_vino_pal

[18]

PRIEWE, Jens. Vína Nového světa: Argentina, Chile, Jižní Afrika, Kalifornie, Austrálie, Nový Zéland. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2003, 167 s. ISBN 80242-0981-0.

[19]

PRIEWE, Jens. Víno: Malá škola. vyd.1. Praha: Euromedia Group - Kniţní klub, 2002, 96 s. ISBN 8024208482.

[20]

STEVENSON, Tom. Víno. 1. vyd. Praha: Ikar, 1998, 71 s. ISBN 8072023772.

[21]

THE TOP 100 LISTS: View the wines of 2013. Wine Spectator: Top 100 of 2013 [online]. [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: http://2013.top100.winespectator.com/list/

[22]

Top Ten Wine Producing Countries. In: Maps of World: We do magic to Maps [online]. October 08, 2013 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.mapsofworld.com/world-top-ten/world-top-ten-wine-producercountries.html 59

[23]

USA: Podrobné informace. Global Wines: Váš dodavatel vína [online]. [cit. 201402-22]. Dostupné z: http://www.global-wines.cz/zeme-usa#podrobne-informace

[24]

Vinopedia. [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z:

http://www.vinopedia.com/index.jsp [25]

WALTON, Stuart. Víno: Obrazová encyklopedie. čes.vyd.1. Praha: Svojtka, 2003, 256 s. Praktická příručka. ISBN 8072374397.

[26]

Wine Spectator: About the Top 100. Wine Spectator: Top 100 of 2013 [online]. [cit. 2014-02-12]. Dostupné z:http://2013.top100.winespectator.com/

[27]

Wine Spectator [online]. [cit. 2014-03-01]. Dostupné

z: http://www.vinotip.cz/mosela/0/0/2/20

60

Seznam příloh Příloha 1 – Dozatník pro běţné spotřebitele Příloha 2 – Grafy znázorňující výsledky odpovědí na jednotlivé otázky dotazníkového šetření Příloha 3 – Dotazník pro ředitele a manaţery podniků Příloha 4 – Tabulky

61

Příloha 1 Dotazník pro běţné spotřebitele Váţení, jsem studentkou Vysoké školy Hotelové v Praze 8 a ráda bych Vás poţádala o vyplnění dotazníku k mé bakalářské práci. Tato práce je na téma: "Analýza vývoje vinařství Nového světa." Cílem dotazníku je zjistit současné postavení vín ze zemí Nového světa - míru povědomosti o nich a jejich oblíbenost. Také zjistit v čem jsou jejich specifika a proč s kaţdým rokem nabývají stále větší popularity. Všechny informace, které mi budete ochotni prostřednictvím tohoto dotazníku poskytnout, budou pouţity výhradně pro potřeby mé bakalářské práce a nebudou poskytnuty ţádné třetí straně. Předem děkuji za čas strávený vyplněním dotazníku! S pozdravem Yauheniya Haurylava 1. Upřednostňujete víno před jinými alkoholickými nápoji? a) Ano b) Ne 2. Při nákupu vína zohledňuji převáţně jejich: a) značku b) odrůdu c) kvalitu d) chut„ e) cenu f) etiketu g) výrobce h) jiné kritérium 62

Pokračování přílohy 1 3. Znáte vína «Nového světa» (Austrálie, Argentina, Kalifornie, Jiţní Afrika, Chile, Nový Zéland)? a) Ano b) Ne 4. Máte rádi vína Nového světa? a) Ano b) Ne 5. Proč máte radi vína Nového světa? 6. Z jaké země je Vaše nejoblíbenější víno «Nového světa»: a) Chile b) Agrentiny c) Kalifornie d) Jiţní Afriky e) Austrálie f) Nového Zélandu g) jiné 7. Jaká je Vaše nejoblíbenější odrůda bílého vína? a) Chardonnay b) Sauvignon Blanc c) Chenin Blanc 63

Pokračování přílohy 1 d) Ryzlink rýnský e) jiná 8. Jaká je Vaše nejoblíbenější odrůda červeného vína? a) Cabernet Sauvignon b) Syrah (Shiraz) c) Zinfandel d) Merlot e) Pinot Noir f) jiná 9. Upřednostňujete vína: a) «Nového světa» (Austrálie, Nový Zéland, Chile, Argentina, Kalifornie, Jiţní Afrika aj.) b) «Starého světa» (Itálie, Francie, Španělsko aj.) c) Místní vína 10. Kupujete převáţně vína: a) Vyšší kvality (odrůdová, výběrová značková vína) b) Střední kvality (běţná vína) c) Stolní vína 11. Zajímáte se o informace o víně a vinařské akce: a) Ano

64

Pokračování přílohy 1 b) Ne 12. Při konzumaci vína v restauraci, anebo ve vinárně se při výběru vín rozhodujete na základě: a) na základě dřívějšího studia/zkušenosti b) informaci o víně v nápojovém/vinném lístku c) rady, doporučení obsluhujícího personálu 13. Upřednostňujete vína: a) Bílá b) Červená c) Růţová d) Sekty/Šumivá vína 14. Vaše pohlaví: a)Ţena b)Muţ 15. Váš věk: a) 18 - 20 b) 21 - 25 c) 26 - 30 d) 31 - 40 e) 41 - 50 65

Pokračování přílohy 1 f) více 16. Povolání - charakter - (převaţující činnost): a) student b) tvůrčí/umělecká c) duševní/intelektuální d) manaţerská e) podnikatelská f) jiná Datum vyplnění dotazníku.

66

Příloha 2 Grafy Grafy znázorňující výsledky odpovědí na jednotlivé otázky dotazníkového šetření Příloha 2A: Upřednostňujete vína:

10%

35%

«Starého světa» (Itálie, Francie, Španělsko aj.)

«Nového světa» (Austrálie, Nový Zéland, Chile, Argentina, Kalifornie, Jižní Afrika aj.)

55%

Místní vína

Zdroj: vlastní zpracování, 2014.

Příloha 2B: Kupujete převáţně vína

6% Vyšší kvality (odrůdová, výběrová značková vína) 47%

Střední kvality (běžná vína)

47%

Stolní vína

Zdroj: vlastní zpracování, 2014.

67

Pokračování přílohy 2 Příloha 2C: Při konzumaci vína v restauraci, anebo ve vinárně se při výběru vín rozhodujete na základě

17% na základě dřívějšího studia/zkušenosti

39%

informaci o víně v nápojovém/vinném lístku rady, doporučení obsluhujícího personálu 44%

Zdroj: vlastní zpracování, 2014

Příloha 2D: Upřednostňujete vína

Upřednostňujete vína: 8% 10% Bílá 47%

Červená Růžová Sekty/Šumivá vína

35%

Zdroj: vlastní zpracování, 2014.

68

Pokračování přílohy 2 Příloha 2E: Váš věk

3% 6% 13%

18 - 20 21 - 25 26 - 30

35%

16%

31 - 40 41 - 50 více 27%

Zdroj: vlastní zpracování, 2014.

Příloha 2F: Povolání - charakter - (převaţující činnost)

24% 33%

student manažerská podnikatelská

4%

tvůrčí/umělecká 12%

duševní/intelektuální 14%

jiná

13%

Zdroj: vlastní zpracování, 2014.

69

Pokračování přílohy 2 Grafy znázorňující dovoz vína do České republiky Příloha 2G: Celkový dovoz vína do České republiky v roce 2011 (1 720 tis. hl) Moldavsko 3% Francie 8% Německo 5%

Srbsko 4%

0%

Itálie 29%

Chile 3% ostatní 9%

Slovensko 6%

Španělsko 25%

Mad'arsko 8%

Zdroj: Svaz Vinařů České Republiky, 2012.

Příloha 2H: Dovoz lahvového vína do ČR v roce 2011 (843 tis. hl) Moldavsko 3%

Německo 5% Chile 3%

Srbsko 4%

Francie 8%

Itálie 29%

ostatní 9% Slovensko 6% Španělsko 25%

Mad'arsko 8%

Zdroj: Svaz Vinařů České republiky, 2012.

70

Příloha 3 Dotazník pro ředitele a manaţery podniků Váţení, jsem studentkou Vysoké školy Hotelové v Praze 8 a ráda bych Vás poţádala o vyplnění dotazníku k mé bakalářské práci. Tato práce je na téma: "Analýza vývoje vinařství Nového světa." Cílem dotazníku je zjistit současné postavení vín ze zemí Nového světa - míru povědomosti o nich a jejich oblíbenost. Také zjistit v čem jsou jejich specifika a proč s kaţdým rokem nabývají stále větší popularity. Všechny informace, které mi budete ochotni prostřednictvím tohoto dotazníku poskytnout, budou pouţity výhradně pro potřeby mé bakalářské práce a nebudou poskytnuty ţádné třetí straně. Předem děkuji za čas strávený vyplněním dotazníku! S pozdravem Yauheniya Haurylava 1. Mají lidé povědomí o existenci vín „Nového světa”? a) určitě ano b) ano c) spíše ne d) určitě ne 2. Jsou vína Nového světa poptávaná (populární u zákazníků)? a) velmi poptávaná b) ano c) spíše ne d) ne 3. Vína z kterých zemí Nového světa jsou nejpopulárnější (nejpoptávanější)? 4. Jaké odrůdy vín ze zemí Nového světa jsou nejpoptávanější (nejprodávanější)? 71

Pokračování přílohy 3 5. Proč si myslíte, ţe popularita a oblíbenost vín Nového světa se stále zvyšuje? 6. Jak velký je sortiment vín Nového světa ve vašem obchodě/vinárně? a) velmi široký b) široký c) dostatečný d) úzký e) velmi úzký 7. Jsou konkurenceschopné vůči ostatním vínům, především vínům Starého světa? Kdyţ ano, proč? a) určitě ano b) ano c) spíše ne d) ne 8. Jaký podíl v rámci prodejů, představují ve Vašem obchodě vína NS? a) 1 – 10 % b) 10 – 15 % c) 15 – 25 % d) 25 – 30 % e) více neţ 25 % 9. Jaký je cenový rozdíl mezi víny NS a ostatními víny ve vašem obchodě/vinárně? 72

Pokračování přílohy 3 a) levnější b) draţší c) ţádný rozdíl 10. Jak hodnotíte prodeje vín NS v porovnání s ostatními víny? Prodávají se… a) výrazně lépe b) lépe c) stejně d) hůře e) výrazně hůře 11. Co dalšího Vám přináší vína Nového světa? 12. Jaká jsou negativa spojená s importem/prodejem vín NS? Datum vyplnění dotazníku.

73

Příloha 4 Tabulky Příloha 4A: World Top 10: wine producing countries; 2011 RANK

COUNTRY

Production (TONNES)

1

France

6,533,646

2

Italy

4,673,400

3

Spain

3,339,700

4

United States of America

2,780,000

5

China, mainland

1,600,000

6

Argentina

1,547,300

7

Australia

1,150,000

8

Chile

1,046,000

9

South Africa

965,500

10

Germany

913,200

Zdroj: Food and Agriculture Organization (FAO) United Nations, 201338

Příloha 4B: Hodnotitelé časopisu posuzují vína dle následující 100 bodové stupnice: 95-100

Classic:

velké víno

90-94

Outstanding (výjimečné):

víno výjimečného charakteru a stylu

85-89

Very good (velmi dobré):

víno se speciálními vlastnostmi

80-84

Good (dobré):

kvalitní, velmi dobře vyrobené víno

75-79

Mediocre (průměrné):

pitelné víno, které můţe mít menší nedostatky

50-74

Not recommended

nedoporučuje se

Zdroj: www.vinotip.cz39

38

Top Ten Wine Producing Countries. In: Maps of World: We do magic to Maps [online]. October 08, 2013 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.mapsofworld.com/world-top-ten/world-top-ten-wine-producercountries.html 39 Wine Spectator [online]. [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.vinotip.cz/mosela/0/0/2/20

74