Analýza vývoje struktury bankovních výnosů komerčního bankovnictví v ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha katedra financí a ekonomie

Analýza vývoje struktury bankovních výnosů komerčního bankovnictví v ČR Bakalářská práce

Autor:

Anna Kondratyeva Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

doc. Ing. František Pavelka, CSc.

Červen, 2015

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pouze s použitím literatury uvedených v seznamu citované literatury. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí. Jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze 30. června 2015

Kondratyeva Anna

2

Poděkování Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce doc. Ing. Františku Pavelkovi, CSc., za cenné rady, připomínky a metodické vedení práce.

3

Anotace Bakalářská práce ,,Analýza vývoje struktury bankovních výnosů komerčního bankovnictví České republiky“ se zabývá vymezením a analýzou metod, které jsou využívány při hodnocení výkonnosti bank. Tyto metody jsou popsány v teoretické části práce. V praktické části je provedena analýza finančních a ostatních ukazatelů, pomocí kterých můžeme hodnotit výkonnost banky.

Annotation This thesis, entitled “Analysis of the structure of banking commercial banking revenues Czech Republic ", deals with the definition and analysis methods that are used in evaluating the performance of the bank. These methods are described in the theoretical part. In the practical part is an analysis of financial ratios and other indicators on which we can evaluate the performance of the bank.

Klíčová slova Výkonnost, měření výkonnosti, banka, ROE, ROA, kapitálová přiměřenost, produkt, analýza, bilance, aktiva, pasiva, rozvaha.

Keywords Performace, performace evaluation, bank, ROE, ROA, capital adequacy, analysis, product, balance, assets, liabilities, balance sheets.

4

Obsah Úvod ...................................................................................................................................................... 6 Struktura bankovního sektoru České republiky ...................................................................... 7

1 1.1 1.2 1.3

Základní modely bankovního systému .................................................................................. 11 Právní normy bankovního sektoru v České republice ........................................................... 13 Bankovní regulace a dohled .................................................................................................. 14 Základní ekonomické ukazatele bankovního sektoru ........................................................... 16

2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 2.8 2.9

Bilance banky ........................................................................................................................ 16 Aktiva a pasiva ...................................................................................................................... 18 Rozvaha ................................................................................................................................. 22 Výkaz zisku a ztrát ................................................................................................................ 24 Ziskovost a měření ziskovosti ............................................................................................... 25 Rentabilita, likvidita a solventnost ........................................................................................ 26 Rentabilita komerční banky................................................................................................... 27 Likvidita komerční banky ..................................................................................................... 29 Solventnost komerční banky ................................................................................................. 32 Analýza výnosů a jejich význam pro komerční bankovnictví .............................................. 33

2

3

3.1 Komerční banka, a. s. ............................................................................................................ 33 3.2 Československá obchodní banka, a. s. .................................................................................. 34 3.3 UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a. s. ............................................................. 34 3.4 Typy výnosů a jejich význam pro banky............................................................................... 35 3.5 Úrokové výnosy .................................................................................................................... 35 3.6 Výnosy z poplatků a provizí .................................................................................................. 37 3.7 Výnosy z obchodování .......................................................................................................... 38 3.8 Ostatní (mimořádné) výnosy ................................................................................................. 39 3.9 Náklady a jejich význam pro komerční banky ...................................................................... 40 3.10 Úrokové náklady................................................................................................................... 41 3.11 Náklady na poplatky a provize ............................................................................................. 41 3.12 Personální náklady................................................................................................................ 42 3.13 Ostatní (mimořádné) náklady ............................................................................................... 43 Závěr .................................................................................................................................................... 49 Seznam použité literatury .................................................................................................................... 51 Internetové zdroje ................................................................................................................................ 52 Seznam grafů ....................................................................................................................................... 52 Seznam tabulek .................................................................................................................................... 53 Právní normy ....................................................................................................................................... 53

5

Úvod Bankovnictví patří mezi jedno z nejziskovějších odvětví, proto neustále vznikají nové bankovní subjekty, které se snaží na trhu prorazit nabízením výhodnějších podmínek oproti stávajícím bankám. Tento konkurenční boj mezi bankami má pozitivní výsledky pro klienty, díky tomu totiž dochází ke snižování cen za bankovní služby. Měření výnosnosti je v současné době nedílnou součástí řízení banky. Výsledky měření jsou důležité nejen pro management, ale i pro ostatní subjekty, které přicházejí s bankou do styku, jako jsou klienti, zaměstnanci, akcionáři a stát atd. Každodenní potřeby klientů v oblasti komerčního bankovnictví zahrnují poskytování základních služeb, jako jsou například příjímání vkladů, poskytování úvěrů, zakládání a vedení účtů klientů nebo zajišťování platebního styku. Cílem mé práce je provést analýzu a prozkoumat jednotlivé ukazatele bankovních výnosů komerčního bankovnictví České republiky v průběhu vybraných let. Pro účel této práce jsem si vybrala tři banky, a to Komerční banku, a. s., Československou obchodní banku, a. s., a UniCredit Banka Czech Republic and Slovakia, a. s. Pro zkoumání a porovnání bank byly použity výroční zprávy bank v průběhu let 2008-2012, zprávy o dohledu nad finančním trhem, knižní literatura a webové stránky. Bakalářská práce se skládá ze čtyř hlavních kapitol. První kapitola je věnována teoretickým východiskům a je změřena zejména na určení specifiky bankovního sektoru a jak se zakládal a rozvíjel bankovní sektor v České republice. Druhá kapitola je zaměřena na zkoumání základních bankovních ukazatelů a hodnocení výkonnosti banky. Třetí kapitola je věnována bankovním produktům, které banky používají. Pro analytickou čtvrtou kapitolu byly použity profily, historie a finanční ukazatele vybraných bank.

6

1 Struktura bankovního sektoru České republiky Počet bank a jejich charakteristika Výchozí prvky bankovnictví jsou úzce spojeny s vývojem vnějších forem peněžních prostředků a funkcí peněz. Bankovnictví patří k odvětvím společenské dělby práce, které vzniklo již ve třetím a druhém tisíciletí před naším letopočtem.1 V současné době působí v České republice celkem 45 bank a poboček zahraničních bank. Vývoj počtu bankovních subjektů v České republice zaznamenal největší skok v 90. letech, kdy po změně režimu a vzniku dvoustupňové bankovní soustavy začalo vznikat značné množství nových bank. Na začátku roku 1990 působilo ještě v tehdejší ČSFR pouze 5 bank, během následujících pěti let se jejich počet zdesetinásobil na 53 bank v roce 1995. Tento strmý nárůst byl způsoben také velmi liberálním způsobem udělování licencí Českou národní bankou, neboť ČNB chtěla, aby v českém bankovním sektoru začalo působit co nejvíce bankovních subjektů, které by pokryly všechny požadavky nově vznikajících podnikatelských subjektů a které by na tomto trhu vytvořily větší konkurenci. Ve druhé polovině 90. let se vývoj počtu bankovních subjektů poněkud zpomalil, neboť Česká národní banka razantně zpřísnila požadavky na udělení bankovní licence. V tomto období došlo naopak k zániku některých bank, které již nebyly dále schopny v tomto konkurenčním prostředí obstát. Česká národní banka musela také v několika případech přistoupit k odebrání licence, neboť banky nebyly schopny dostát požadavkům obezřetného podnikání. V roce 2000 se počet bank ustálil na čísle 35 a dále se pozvolně zvyšoval až na nynějších 45 bank a poboček zahraničních bank v bankovním sektoru České republiky. Vývoj počtu bank za posledních 5 let, tedy od roku 2008, si podrobněji popíšeme na grafu níže.

1

Kolektiv autorů. Bankovnictví. ISBN: 978-80-7265-099-6. str. 8-9.

7

Graf č. 1. Vývoj počtu bank od roku 2008-20122

V roce 2008 působilo na českém bankovním trhu celkem 37 bankovních subjektů. Z toho 16 bank, 16 poboček zahraničních bank a 5 stavebních spořitelen. Došlo také k některým fúzím a akvizicím, které ovlivnily výsledný počet bankovních institucí v České republice, neboť v případě akvizice dojde k převzetí menších bank většími bankami a v případě fúze dojde ke sloučení dvou subjektů v jeden nový. Oba případy však vedou k celkovému snížení počtu bankovních institucí. V roce 2008 došlo ke sloučení HYPO stavební spořitelny, a. s., a Raiffeisenbank, a. s. HYPO stavební spořitelna tímto sloučením zanikla. Byla také dokončena fúze Raiffeisenbank, a. s., a eBanky. Rok 2009 nepřinesl žádné razantní zvýšení počtu bankovních subjektů. Na českém bankovním trhu začaly působit 3 nové subjekty, ale jeden naopak svoji činnost ukončil. Mezi nově vzniklé subjekty patří AXA Bank Europe, organizační složka, což je pobočka v režimu jednotné bankovní licence, Poštová banka, a. s., pobočka Česká republika, a Saxo Bank A/S organizační složka. Naopak Straumur-Burdaras Investment Bank hf - organizační složka svoji činnost v České republice ukončila.

2

Zdroj: Vlastní zpracování dle Zpráv o výkonu dohledu nad finančním trhem České národní banky.

8

Rok 2010 přinesl vznik nové banky Fio banka, a. s., a v České republice také začala působit ZUNO BANK AG, organizační složka, která zde založila svou pobočku. V tomto období nedošlo k žádnému sloučení ani k ukončení činnosti žádné banky. V roce 2011 došlo k nárůstu bankovních subjektů ze 41 na 44, kdy nově na českém trhu začala působit Air Bank, a. s., a dvě další zahraniční pobočky (Bank Gutmann Aktiengesellschaft a Volksbank Löban-Zittau eG). V tomto roce nedošlo k žádnému ukončení činnosti banky ani pobočky zahraniční banky v České republice. V roce 2012 došlo dokonce k úbytku bankovních institucí, a to na straně poboček zahraničních bank, kdy začala sice na našem území působit THE ROYAL BANK of Scotland plc, organizační složka, ale naopak svoji činnost ukončila THE ROYAL BANK of Scotland N.V. a později i Crédit Agricole Corporate and investment Bank S.A. Prague, organizační složka. Nejaktuálnější změnou v počtu bankovních subjektů v České republice je založení zahraniční pobočky MEINL BANK AKTIENGE - SELLSCHAFT k 18.1.2013 a WESTERN UNION INTERNATIONAL BANK GmbH, která zahájila svoji činnost k 2. 4. 2013. Ve vývoji počtu bankovních subjektů v České republice zaznamenáváme narůstající trend, který je ovlivňován zejména změnami v počtu poboček zahraničních bank. Jde o banky patřící do skupiny velkých, středních a malých bank. Dalším kritériem, podle kterého si rozdělíme bankovní sektor České republiky, je velikost bilanční sumy. Bilanční suma vypovídá o objemu aktiv a pasiv, se kterými jednotlivé banky disponují. V České republice rozdělujeme banky na velké, střední, malé, pobočky zahraničních bank a stavební spořitelny. Mezi velké banky patří ty, jejichž celková bilanční suma přesahuje částku 150 mld. Kč. V českém bankovním sektoru vystupují v pozici velkých bank pouze 4 banky. Jde o Českou spořitelnu, a. s., Československou obchodní banku, a. s., Komerční banku, a. s., a UniCredit Bank Czech Republic, a. s. Tyto velké banky od roku 2008 zaujímají okolo 57-58% z celkové bilanční sumy bankovního sektoru v České republice. Co se týká působení středních bank v ČR, jejichž bilanční suma se pohybuje v rozmezí 50150 mld. Kč, své postavení v posledních letech posilují. V roce 2008 zaujímaly střední banky 9

pouze 12 % z celkové bilanční sumy a v současné době jejich podíl stoupl téměř na 21 %. Ve skupině středních bank v ČR působí 8 bank: Česká exportní banka, a. s., Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s., GE Money Bank, a. s., Hypoteční banka, a. s., J&T Banka, a. s., PPF banka, a. s., Raiffeisenbank, a. s., a Volksbank CZ, a. s. Banky, které mají bilanční sumu nižší než 50 mld. Kč, patří do skupiny malých bank. Tato skupina se podílí nejmenším procentem na celkové bilanční sumě. Její hodnoty se v průběhu posledních 5 let značně vychylovaly. V roce 2008-2010 zaujímaly ještě okolo 5-6 % celkové bilanční sumy, ale v roce 2011 se jejich podíl razantně snížil na 1,6 %. V současné době malé banky tvoří 2,5 % celkové bilanční sumy. Na této hodnotě se podílí 6 bank: Air Bank, a. s., Equa bank, a. s., Evropsko-ruská banka, a. s., Fio banka, a. s., LBBW Bank CZ, a. s., a Wüstenrot hypoteční banka, a.s. Předposlední skupinou jsou pobočky zahraničních bank. Z hlediska množství bankovních subjektů jde o nejpočetnější skupinu, neboť je tvořena 22 pobočkami zahraničních bank. Přestože je početně největší skupinou, její podíl na celkové bilanční sumě představuje nyní pouze 9,5 %. Na začátku roku 2008 pobočky zahraničních bank zaujímaly 14,1 %, ale v dalších letech se jejich pozice začala oslabovat až na současných 9,41 %. Na grafu níže je uveden celkový souhrn všech bankovních institucí včetně názvu poboček zahraničních bank, které v současné době působí na území České republiky.3

3

Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem. Česká národní banka [online]. © 2003-2013 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zpravy_o_vykonu_dohledu/

10

Graf č. 2. Podíl jednotlivých skupin bank na celkové bilanční sumě

Zdroj: Vlastní zpracování dle zpráv o výkonu dohledu nad finančním trhem České národní banky.4

1.1 Základní modely bankovního systému Bankovní soustava každého státu je výsledkem způsobu fungování bankovního systému a v základní rovině je determinována existujícím ekonomickým systémem v dané zemi. K dalším relevantním faktorům ovlivňujícím uspořádání a fungování bankovního systému určitě můžeme zařadit rozvinutost finančního trhu, měnovou stabilitu, směnitelnost měny, zapojení dané země do nadnárodních struktur, způsob regulace bank či historický vývoj a tradice. Centrální banka se svými makroekonomickými funkcemi rozděluje bankovní systém na jednostupňový a dvoustupňový. Jednostupňový bankovní systém Základ jednostupňového bankovního systému v obecné rovině tvoří plně univerzální banky, které mohou provádět veškeré bankovní obchody, to znamená včetně emise bankovek. V tomto systému chybí institucionálně oddělená centrální banka se standardními makroekonomickými funkcemi. 5

4

Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem. Česká národní banka [online]. © 2003-2013 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zpravy_o_vykonu_dohledu/ 5

doc. Ing. Petr DVOŘÁK, Ph.D., 2005. ISBN 80-7201-515-X, str. 109.

11

Diagram č.1 Jednostupňový bankovní systém6 BANKA

KLIENT

KLIENT

KLIENT

Dvoustupňový bankovní systém Na trhu působí centrální banka (též nazývaná ústřední, cedulová, emisní, banka bank) a dále obchodní banky. Centrální banka plní své makroekonomické funkce (emise hotovostních bankovek a mincí, měnová politika, devizová činnost) a mikroekonomické funkce (regulace a dohled bankovního systému, banka bank, banka státu, reprezentace státu v měnové oblasti). Obchodní banky provádějí podnikatelskou činnost za účelem dosažení zisku. Tento systém je typický pro tržní ekonomiky. Dvoustupňový bankovní systém v České republice funguje od roku 1993 (vznik ČR). Před vznikem České republiky existoval dvoustupňový bankovní systém od roku 1990.7 Diagram č 2 Dvoustupňový bankovní systém CENTRÁLNÍ BANKA

BANKA

BANKA

BANKA

BANKA

BANKA

Centrální banka má v bankovním systému zvláštní postavení, které ji staví do role nadřazeného subjektu ostatním bankám. Ruku v ruce s jejím specifickým postavením jdou i specifické činnosti, které vykonává a které ostatním bankám nenáleží. Těmito specifickými činnostmi banku pověřuje stát.

6

PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České Republice. Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica-Praha 2007. ISBN 978-80-245-1180-1. str. 52 7 citát: zdroj: JÍRÁŠEK, František. Prezentace z předmětu Repetitorium z ekonomie.

12

Regulace bankovního systému spočívá ve stanovení pravidel činnosti obchodních a jiných bank. Obecné zásady činnosti centrální banky jako první definoval guvernér Bank of England Montanu Collet Norman v první polovině 20. století. Míra dodržování těchto zásad bývá různá a závisí mimo jiné na místních podmínkách, v nichž centrální banka působí.8

1.2 Právní normy bankovního sektoru v České republice Bankovní sektor musí být upraven legislativně. Bankovní sektor v České republice je vymezen především těmito zákony: zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance zákon č. 21/1992 Sb., o bankách Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, obsahuje základní charakteristiku České národní banky, její organizaci. Dále upravuje povinnosti a další činnosti, které ČNB vykonává, mezi které patří například emise bankovek a mincí, dohled nad bankami, pojišťovnami, obchodníky s cennými papíry a dalšími účastníky finančního trhu a jejích hospodaření. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, upravuje zejména vznik, podnikání, zánik bank, vydávání a zánik bankovní licence, organizaci banky, povinnost vést účetnictví, povinnost mlčenlivosti, informace o bankovním dohledu, který vykonává v České republice Česká národní banka, informace o zavedení nucené správy. Tento zákon zároveň upravuje zřízení a další činnosti Fondu pojištění vlády. Mezi další zákony lze zařadit zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Tento zákon by měl zabránit, aby finanční systém nebyl zneužíván k legalizaci výnosů z trestné činnosti a k financování terorismu, a dále obsahuje podmínky pro odhalování této činnosti. Zákon č. 87/1995 Sb., ze dne 20. dubna 1995, o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, upravuje vznik a zánik spořitelních a úvěrných družstev a také dohled nad družstevními záložnami. Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), upravuje: 8

PAVLÁT, V. Centrální bankovnictví. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2004. str. 12.

13

,,provádění převodů peněžních prostředků na území České republiky v české měně a provádění přeshraničních převodů, vydávání a užívání elektronických platebních prostředků, vznik a provozování platebních systémů v jakékoli měně a práva a povinnosti jejich účastníků, jestliže se tito účastníci dohodli, že se tyto platební systémy řídí právním řádem České republiky, a dále některé povinnosti účastníků platebních systémů provozovaných podle právního řádu některého z členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor.”9 Právní norma upravuje vztahy souvisejicí se vznikem, podnikáním a zánikem bank. Zabývá se udělováním licencí, pravidly organizace bank, bankovním tajemstvím, pojištěním vkladů, bankovním dohledem, bankovními obchody, úvěry, ochranou spotřebitele v bankovních službách, obchodováním s cennými papíry, platebním stykem atd. Všechny tyto služby jsou regulovány bankovními zákony.

1.3 Bankovní regulace a dohled Aby bankovní sektor správně fungoval, je nutné ho kontrolovat, regulovat a dohlížet na něj. Existuje mnoho pravidel, kterými jsou činnosti banky regulovány (tzv. bankovní regulace). Bankovní dohled kontroluje dodržování těchto pravidel. Bankovní dohled je v České republice věcně i institucionálně součástí České národní banky. Jeho práva a povinnosti vymezuje zákon o ČNB a zákon o bankách. Podle těchto zákonů bankovní dohled, resp. ČNB: “vydává bankovní licence, vydává opatření a vyhlášky defininující pravidla obezřetného podnikání bank, monitoruje činnost bank, poboček zahraničních bank a družstevních záložen, provádí dohlídky (kontroly) v bankách, včetně poboček zahraničních bank a v družstevních záložnách, vydává předchozí souhlasy podle zákona o bankách např. při nabývání podílu v bance, při prodeji banky, sloučení banky, zrušení banky či ukončení bankovních aktivit, 9

zákon č. 124/2002 Sb. , o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a

platebních systémech (zákon o platebním styku), ve znění zákona č. 257/2004 Sb. 14

ukládá opatření k nápravě a sankce za zjištěné nedostatky v činnosti bank, rozhoduje o zavedení nucené správy a odnětí bankovní licence.”10 Formy bankovního dohledu: 1. Dohled na dálku, nebo-li off-site Dohled na dálku je založen jednak na licencování a povolovací činnosti, tj. zejména na posuzování vstupu nových akcionářů do sektoru, jednak na monitoringu a analýze činnosti bank, tj. vyhodnocování finančních výkazů a hlášení obezřetného podnikání pro bankovní dohled a dalších dostupných informací o bance. 2. Dohlídky na místě, nebo-li on-site Dohlídky se uskutečňují v bance. Protože jsou velmi náročné na počet osob, konají se většinou jen jednou za dva až tři roky. Dohled nad bankami je uskutečňován na tzv. individuálním i na tzv. konsolidovaném základě. V případě dohledu na individuálním základě jde o dohled nad jednotlivými bankami. „Bankovním dohledem na konsolidovaném základě se pak rozumí sledování a regulace rizik u konsolidačních celků, jejichž součástí je banka, za účelem omezení rizik, kterým je banka vystavena z hlediska její účastí v konsolidačním celku a nenahrazuje se jím výkon bankovního dohledu na individuálním základě nad bankami. Spočívá v posuzování charakteru vlivu ostatních firem, které jsou členy konsolidačních celků a které rozlišují tři jejich typy – skupina ovládající banky, skupina finanční holdingové společnosti nebo skupina smíšené holdingové společnosti (konsolidační celek tvoří nejméně dvě osoby).”11 V roce 2001 se bankovní dohled soustředil zejména na další zdokonalování regulace bankovního sektoru v zájmu harmonizace s evropským právem a na prohlubování a zkvalitňování výkonu bankovního dohledu. V tomto roce se uskutečnil program Peer review, který byl zaměřen na ověření a hodnocení pokroku v harmonizaci českého práva s evropským právem v oblasti bankovnictví. Veřejnost musí být jasně a srozumitelným 10

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/ zp ravy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2008_cz.pdf 11

BABOUČEK, I. a kolektiv. Regulace činnosti bank. 1.vydání Praha: Bankovní institut, a.s. 2005. ISBN 807265- 071-8. str. 318.

15

způsobem informována o finanční situaci a zdraví jednotlivých bank a bankovního sektoru, musí chápat odpovědnost managementu bank a jejich akcionářů, poslání, které má bankovní dohled v bankovním systému, a jeho reálné možnosti v připadě problému bank.

2 Základní ekonomické ukazatele bankovního sektoru Bankovnictví se řadí ve vyspělé tržní, tedy i v české ekonomice mezi odvětví s nejvyšší dynamikou

rozvoje.12

Mezi

kvalitně

a

efektivně

fungujícími

bankami

a ekonomickým pokrokem je tedy oboustranný příčinný vztah. Banky obdobně jako jiné instituce usilují o co nejlepší hospodářské výsledky, konkrétněji o maximalizaci zisku spojenou s dlouhodobým dosahováním zisku. Současně se banky snaží o optimalizaci svých činností a minimalizaci nákladů. Bankovní sektor v ČR neustále roste, celková bilanční suma se výrazným způsobem zvyšuje. Ke zvýšení bilanční sumy došlo i v roce 2012.13 Totéž se ovšem nedá říci o české ekonomice, která se dostala v roce 2009 do recese, a její následné oživení nebylo takové, jaké se očekávalo. Navíc dle dostupných informací lze usuzovat, že v roce 2012 došlo k poklesu hrubého domácího produktu (HDP).14 Na začátku finanční krize se vyznačoval český bankovní sektor přebytkem likvidity, malým podílem „toxických“ aktiv, nízkým podílem nesplácených úvěrů, měl dostatek zdrojů pro poskytování úvěrů z primárních vkladů a byl tak relativně izolovaný, byl (a nadále je) vysoce ziskový a dobře kapitalizovaný. Bankovní sektor v ČR tak byl méně zranitelný než v jiných evropských státech, a proto nebyly přímé dopady finanční krize tak závažné.15

2.1 Bilance banky Bilance bankovních aktiv a pasiv je účetní výkaz, který podává informaci o struktuře majetku banky a struktuře zdrojů sloužících k financování tohoto majetku. Bilance banky vyjadřuje

12

REVENDA, Z. Centrální bankovnictví. 2. rozš. vyd. Praha: Management Press, 2001, str. 17.

13

Na základě zprávy Předběžný odhad HDP – 3. čtvrtletí 2012, kterou zveřejnil Český statistický úřad, i zpráv ČNB. 14

Na základě zprávy Předběžný odhad HDP – 3. čtvrtletí 2012, kterou zveřejnil Český statistický úřad, i zpráv ČNB. 15

SINGER, M.: Česká ekonomika a krize. Prezentace ČNB, Praha, 18. 12. 2009 [online].

16

stav majetku a zdrojů k určitému okamžiku. Musí být účetně vyrovnaná, musí tedy platit, že celková účetní hodnota aktiv je hodnota celkové účetní hodnotě pasiv.16 Tabulka č. 1 - Struktura bilance banky17 Aktiva 1. Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank 2. Státní bezkupónové dluhopisy a ostatní CP přijímané centrální bankou k refinancování 3. Pohledávky za bankami a družstevními záložnami

Pasiva (závazky a kapitál) 1. Závazky vůči bankám a družstevním záložnám 2. Závazky vůči klientům

4. Pohledávky za klienty 5. Dluhové cenné papíry 6. Akcie, podílové listy a ostatní podíly 7. Účasti s podstatným vlivem

4. Ostatní pasiva 5. Výnosy a výdaje příštích období 6. Rezervy 7. Podřízené závazky

8. Účasti s rozhodujícím vlivem 9. Dlouhodobý nehmotný majetek 10. Dlouhodobý hmotný majetek 11. Ostatní aktiva 12. Pohledávky za upsaný základní kapitál 13. Náklady a příjmy příštích období

8. Základní kapitál 9. Emisní ážio 10. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku 11. Rezervní fond na nové ocenění 12. Kapitálové fondy 13. Oceňovací rozdíly 14. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta z předchozích obdob 15. Zisk nebo ztráta za účetní období

Aktiva celkem

Pasiva celkem

Podrozvahová aktiva 1. Poskytnuté přísliby a záruky 2. Poskytnuté zástavy 3. Pohledávky ze spotových operací 4. Pohledávky z pevných termínovaných opcí 5. Pohledávky z opcí 6. Odepsané pohledávky

Podrozvahová pasiva 1. Přijaté přísliby a záruky 2. Přijaté zástavy 3. Závazky ze spotových operací 4. Závazky z pevných termínovaných opcí 5. Závazky z opcí 6. Hodnoty převzaté do úschovy, do správy a k uložení 7. Hodnoty převzaté k obhospodořování

7. Hodnoty předané do úschovy, do správy a k uložení 8. Hodnoty převzaté k obhospodořování Podrozvahová aktiva celkem

3. Závazky z dluhových cenných papírů

Podrozvahová pasiva celkem

16

KAŠPAROVSKÁ, V.: Řízení obchodních bank. 2006. 1. Vydání. Praha: C.H. Beck. ISBN 80-7179-381-7. str.4. 17

DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde, 2005. ISBN 80-7201-515-x. str. 57.

17

2.2 Aktiva a pasiva Bankovní podnikání potřebuje stejně jako ostatní druhy podnikání hmotné i nehmotné prostředky, jako jsou budovy, bezpečnostní systémy, peníze na účtech, provozní vybavení atd. Tyto prostředky představují majetek banky – aktiva. Taky to jsou nakoupené cenné papíry, poskytnuté úvěry obchodním bankám, úvěry do zahraničí, devizové rezervy, zlaté rezervy, pohledávky za akcionáři a vlastní akcie, ostatní aktiva. Bankovní aktivní operace představují použití vlastního a svěřeného kapitálu za účelem dosažení zisku a udržení, popř. posílení likvidity. Z tohoto hlediska rozlišujeme tyto hlavní druhy aktivních operací: Vytváření pokladní hotovosti má za cíl především udržet likviditu, protože povinné rezervy u centrální banky nejsou úročeny, nepřináší žádný výnos. Z těchto důvodů je řada bank ochotna podstoupit riziko a minimalizovat rezervy, tím by ale mohlo dojít k ohrožení nejen její likvidity, ale i bankovního systému jako celku. Proto centrální banka stanoví minimální rezervy Úvěrové operace provádějí banky za účelem dosažení zisku z úroků. Úvěrová činnost je však regulována, a to ze dvou důvodů: regulace množství peněz v oběhu. Poskytnutí úvěru znamená emisi peněz do oběhu. Z důvodu inflace musí být celková výše úvěru v ekonomice regulována. Regulace likvidity bank. Týká se zejména celkové výše úvěrů, které může banka poskytnout jednomu klientovi nebo skupině navzájem propojených klientů. Tím se má předejít nadměrnému zadlužení klientů, jejich případné neschopnosti úvěry splácet, což by mohlo ohrozit likviditu banky. Pro banku je důležité zhodnocení úvěrové schopnosti klienta, resp. jeho schopnost splácet úvěry ve stanovené lhůtě. Investice do cenných papírů (CP) – jsou dalším zdrojem výnosů a zisku bank. Výhodné jsou krátkodobé vládní CP, které pro svou malou rizikovost a snadnou obchodovatelnost jsou vysoce likvidní. Označují se za druhotné rezervy. Rizikové jsou investice do akcií, kromě dividend však umožňují rozhodování v akciové společnosti.

18

Zdroje, kterými je kryt majetek, jsou označována jako pasiva. Jeho cílem je získat prostředky, zdroje na financování. Přitom je třeba dbát na to, aby náklady na získání zdrojů byly nízké. Z hlediska jejich původu je lze rozdělit na: zdroje vlastní – vlastní kapitál banky, zdroje cizí – dočasně půjčené peněžní prostředky tzv. závazky. Vlastní zdroje neboli vlastní kapitál má skladbu, které odpovídají příslušné účtové skupiny ve směrné účtové osnově a dále účty, které si účetní jednotka stanoví v účtovém rozvrhu. Do vlastních zdrojů zahrnujeme: Základní kapitál – složka vlastního kapitálu, která je závislá na právní formě podnikatelského subjektu, a obsahuje zapsaný základní kapitál obchodní společnosti v obchodním rejstříku, v některých případech i navrženou jeho vyšší nebo nižší hodnotu. Vlastní kapitál má funkci zřizovací, ručící, financování, vymezení obchodů (tj. rozsah obchodních aktivit se váže k velikosti vlastního kapitálu, vztah určují centrální banky). Banky rozlišují: - bilanční vlastní kapitál, který vyplývá z rozvahy, - vlastní kapitál relevantní z právního hlediska bankovního dohledu (v ČR je vymezen opatřením ČNB o kapitálové přiměřenosti). Zájem akcionářů → nízký vlastní kapitál, vysoké zisky. Zájem státu → je opačný, tj. vysoký vlastní kapitál, v důsledku čehož je stabilní. Protože snížení vlastního kapitálu překročilo únosnou míru, přikročilo se k mezinárodně stanoveným pravidlům kapitálové přiměřenosti, které si jednotlivé centrální banky promítly do vlastní regulace. Kapitálové fondy – jsou rozšířením základního kapitálu ve významně výhodnější emisní kurs při navyšování základního kapitálu, vklady (příplatky) rozšiřující vlastní zdroje, nikoliv však základní kapitál, dary, dále ve vazbě na změnu oceňování z různých důvodů: kapitálové fondy se nesmí tvořit na vrub nákladů nebo výnosů. Fondy tvořené ze zisku – rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy tvořené ze zisku 19

Výsledek hospodaření – zisk nebo ztráta, které jsou vykazovány jednak jako nerozdělený zisk minulých let nebo neuhrazená ztráta minulých let, jednak jako výsledek hospodaření běžného účetního období (vždy jde o tzv. disponibilní, čistý zisk po zdanění, který je možné rozdělovat, využívat podle rozhodnutí účetní jednotky, případně ve vazbě na obecně platné předpisy, zejména obchodní zákoník). Do cizích zdrojů zahrnujeme: Rezervy – podle určení jde o rezervy obecné, účelové rezervy. Dle daňového hlediska, rezervy daňové a ostatní rezervy. Dlouhodobé závazky – zejména z obchodních vztahů, z pronájmu, z emitovaných dluhopisů a dlouhodobé přijaté zálohy. Závazky, jejichž splatnost je delší než jeden rok. Krátkodobé závazky – závazky plynoucí z obchodních vztahů Dlouhodobé úvěry – představují k určitému datu stav bankovních úvěrů, které mají dlouhodobý charakter (více než 1 rok) včetně dlouhodobého bankovního úvěrů poskytnutého při eskontu směnek. Krátkodobé úvěry – jsou určeny ke krátkodobému překlenutí nesouladu mezi potřebou zdrojů financování a jejich disponibilní výší. Patří mezi ně obchodní úvěr, stálá pasiva, zálohy od odběratelů, komerční papíry a bankovní úvěry.18

Krátkodobé úvěry jsou úročeny nižší sazbou než úvěry dlouhodobé. Strategie stanovení úrokových sazeb je důležitou součástí bankovní politiky. Musí platit, že výnosy z úvěrových operací musí být vyšší než náklady z depozitních operací. Výše úrokových sazeb je ovlivňována poptávkou po úvěrech a nabídkou depozit. Kladná výše úrokového rozpětí je hlavním zdrojem zisku. Určení reálné úrokové sazby je

18

KAŠPAROVSKÁ, V.: Řízení obchodních bank. 2006. 1. Vydání. Praha: C.H. Beck. ISBN 80-7179-381-7. str.3.

20

dáno nominální sazbou minus míra inflace. Míra inflace je tak dalším důležitým faktorem ovlivňujícím výši u úrokových sazeb.

Úrok z úvěru určuje cenu peněz, pro věřitele je výnosem, pro dlužníka nákladem. Je vyjadřován v % v tzv. úrokové sazbě: Diskontní sazba je úroková sazba centrální banky, za kterou mohou obchodní banky čerpat úvěry. Z úrokových sazeb bývá nejnižší. Její zvýšení nebo snížení vede k adekvátnímu zvýšení nebo snížení všech dalších sazeb. Mezibankovní sazba je z úvěrů, které si poskytují mezi sebou banky. Primasazba je používána pro úvěry nejlepším a největším bankovním klientům. Tržní sazby jsou různé dle druhu úvěru a doby splatnosti. Bankovní pasivní operace znamenají shromažďování vlastního a svěřeného bankovního kapitálu. Patří do nich: Depozitní (vkladové) operace – jsou spojeny s opatřováním depozit. Banky vystupují vůči vkladatelům jako dlužníci. Z vkladů jim vyplácejí úrok. Vklady využívají pro své aktivní operace. Velký význam pro likviditu banky má časová struktura vkladů ve vztahu k jejich časovému užití. Není např. vhodné poskytovat dlouhodobé úvěry z krátkodobých vkladů. Nákup vkladů a půjček – koresponduje v rozvaze s položkami vkladů a výpůjček. Výpůjčky od jiných bank se soustřeďují na mezibankovním trhu a mají většinou velmi krátkodobý charakter. Jejich důvodem bývá spíše zabezpečení likvidity než získání dalších zdrojů pro aktivní operace. Emise bankovních obligací – pro posílení likvidity Prodej CP jiných subjektů – rovněž k posílení likvidity Tvorba vlastního bankovního kapitálu – především přídělem ze zisku nebo emise akcií banky.

21

2.3 Rozvaha Rozvaha je účetní výkaz, který poskytuje informace o hodnotě a struktuře majetku (aktiva) a o hodnotě a struktuře zdrojů (pasiva), které jsou potřebné pro krytí majetku, který se nachází ve vlastnictví banky. Rozvaha ukazuje strukturu majetku a zdrojů k určitému časovému okamžiku. Platí zde, že hodnota majetku se musí rovnat hodnotě zdrojů, které slouží ke krytí majetku. Rozvaha je zveřejněná ve výroční zprávě každé banky.19 Vzhledem k tomu, že banka ke své činnosti potřebuje dostatečnou likviditu ke krytí finančních operací, je řízení aktiv a pasiv jednou z nejdůležitějších činností. Proto je důležitým faktorem rozepsat jednotlivé položky, pod kterými můžeme představit bankovní bilance. Struktura rozvahových aktiv Pokladní hotovost představují hotovostní peníze v tuzemské a zahraniční měně. Jsou nejvíce likvidním aktivem, nesou ovšem nulový příjem. Vklady u centrální banky se nacházejí v podobě povinných minimálních rezerv a rezerv dobrovolných. Státní

dluhopisy

a

ostatní

cenné

papíry

přijímané

centrální

bankou

k refinancování patří mezi relativně likvidní a téměř bezriziková aktiva, která jsou držena za účelem posílení likvidity či snížení rizikovosti portfolia. Pohledávky za bankami mají formu vkladů u jiných bank či úvěrů poskytnutých jiným bankám. Pohledávky za klienty jsou pohledávky z poskytnutých úvěrů všem typům nebankovních klientů. Tvoří dominantní část hodnoty aktiv. Dluhové cenné papíry jsou obchodovatelné dluhopisy s pohyblivým i pevným výnosem. Banky je drží ve svém portfoliu z důvodu obchodování a tím získání výnosů z cenových rozdílů. Akcie, podílové listy a ostatní listy představují akcie, podílové listy a podíly v jiných než akciových společnostech. Majetkové účasti jsou dlouhodobě držené akcie za účelem získání vlivu v jiných společnostech. 19

Kašparovská, V.: Banky a komerční obchody. 2010. 1. Vydání. Kravaře: Marrael servis. ISBN 978-80-2546779-4. str.14.

22

Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek potřebují banky pro svou činnost. Patří sem budovy, pozemky, nakoupený software, goodwill atd. Některý dlouhodobý majetek se časem znehodnocuje, což je posléze zachyceno ve formě odpisů. Pohledávky z upsaného základního kapitálu jsou pohledávky za akcionáři, které vyplývají z upsaného a dosud nesplaceného základního kapitálu akcionáři banky. Ostatní aktiva jsou různorodou skupinou aktiv. Mezi tato aktiva patří pohledávky např. za zaměstnanci či státem a kladné reálné hodnoty derivátů. Náklady a příjmy příštích období jsou položky časového rozlišení. Struktura rozvahových pasiv Závazky k bankám tvoří úvěry a vklady od jiných bank. Závazky ke klientům jsou tvořeny všemi typy primárních vkladů. Závazky z dluhových cenných papírů jsou bankou emitované dluhopisy, jejichž emisí banka získává finanční prostředky. Rezervy jsou tvořeny cizími zdroji vytvářené na vrub nákladů, které slouží ke krytí rizik plynoucích z podnikání. Ostatní pasiva jsou nesourodou položkou pasiv obsahující různorodé závazky. Podřízený dluh jenezajištěnou peněžní půjčkou s minimální splatností. V případě krachu banky jsou pohledávky z tohoto titulu řešeny až po uspokojení ostatních věřitelů. Výnosy a výdaje příštích období jsou položkou časového rozlišení. Základní kapitál je tvořen vklady akcionářů. Rezervní fondy a fondy tvořené ze zisků patří mezi vlastní zdroj banky, který je tvořen ze zdaněného zisku. Kapitálové fondy jsou fondy tvořené z jiných zdrojů, než je zisk. Emisní ážio je rozdílem mezi emisním kurzem a jmenovitou hodnotou akcií banky. Nerozdělený zisk z předchozích období je položka, která může být po splnění podmínek stanovených zákonem součástí vlastních zdrojů.

23

Zisk za běžné účetní období se objevuje v rozvaze do té doby, než akcionáři na valné hromadě rozhodnou o jeho užití.20 Graf č. 3. Vývoj klientských vkladů v roce 2012 (v mld. Kč)21

Pramen:http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_t rhy/zpravy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2012_cz.pdf)

Celkové klientské vklady ke konci roku 2012 činily 3128 mld. Kč, když se v průběhu roku meziročně zvýšily 7,3 %. Vklady ostatních klientů se zvýšily o 5,5 % a vklady vládních institucí vzrosly o 23,0 %. Vklady úvěrových institucí se snížily o 87,8 mld. Kč a tuzemský bankovní sektor snížil závazky vůči úvěrovým institucím celkově o 17,6 %. Úvěry poskytnuté centrální bankou se v průběhu daného roku zvýšily o 6,1 mld. Kč na konci roku 2012 činily 9,6 mld. Kč,

2.4 Výkaz zisku a ztrát Výkaz zisku a ztrát ukazuje náklady a výnosy banky neboli hospodaření banky za dané období. Může mít uspořádání horizontální, kdy levá strana obsahuje náklady, pravá strana potom ukazuje výnosy banky. Při vertikálním uspořádání jsou od jednotlivých

20

KAŠPAROVSKÁ, V.: Banky a komerční obchody. 2010. 1. Vydání. Kravaře: Marrael servis. ISBN 978-80254-6779-4. str.15-17. 21

Pramen:http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin _ trhy/zpravy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2012_cz.pdf)

24

sumarizovaných výnosů odečítány příslušné náklady. Výslednou položkou je poté zisk, nebo ztráta.22 Mezi jednotlivé položky výkazu a zisku/ztrát patří: Výnosy a náklady z úroků a podobné výnosy a náklady jsou položky, které souvisejí zejména s úroky z poskytnutých a přijatých vkladů a úvěrů. Dále jsou zde vykazovány úroky z repo obchodů, krátkých prodejů atd. Výnosy z akcií a podílů obsahují všechny dividendy z akcií o obdobné výnosy z ostatních podílů. Výnosy a náklady z poplatků a provizí. Čistý zisk nebo ztráta z finančních operací. Jde především o operace s cennými papíry, které jsou určeny k prodeji nebo obchodování. Ostatní provozní náklady a výnosy představují zejména výnosy z převodu účasti s podstatným nebo rozhodujícím vlivem, z převodu pohledávek či náklady na příspěvky do Fondu pojištění vkladů. Správní náklady jsou položkou obsahující např. náklady na zaměstnance a ostatní správní náklady (reklama, energie, audit). Odpisy, tvorba, použití a rozpuštění rezerv a opravných položek. Tvorba opravných položek a rezerv se odrazí v nákladech, použití či rozpuštění naopak ve výnosech. Podíl na ziscích nebo ztrátách účasti s rozhodujícím nebo podstatným vlivem. Banka v této položce vykazuje podíly na zisku či ztrátě s podstatným vlivem v případě, kdy své účasti s podstatným nebo rozhodujícím vlivem ocení ekvivalencí. Mimořádné náklady a výnosy se vykazují v případě výjimečných skutečností. Daň z příjmů. Náklady na splatnou daň z příjmů včetně nákladů na tvorbu rezervy na daň z příjmů a výnosů z použití této rezervy a jiné.23

2.5 Ziskovost a měření ziskovosti Zisk je hlavním cílem bank, kterého se snaží banky dosáhnout s co nejmenším rizikem. Abychom mohli porovnat více bankovních subjektů s různými bilančními sumami nebo 22

DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 2005. 3.přepracované a rozšířené vydání. Praha: Linde. ISBN 80-7201-515-X. str. 681. 23 DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 2005. 3.přepracované a rozšířené vydání. Praha: Linde. ISBN 80-7201-515-X. str. 101-105.

25

schopnost jedné banky dosahovat zisku v různých časových obdobích, je nutné vyjádřit zisk ne absolutně, ale relativně. Dle Zieglera24 mohou k hodnocení ziskovosti sloužit tří základní pohledy: -

Statická analýza o Podkladem pro analýzu jsou údaje obsažené ve finančních výkazech banky. Neumožňuje srovnání v čase a ani jednotlivých subjektů.

-

Dynamická analýza o Vychází ze statické analýzy a jejího porovnání v různých časových obdobích. Cílem dynamické analýzy je určení trendů. V případě zjištění negativních trendů může následně management na tuto situaci reagovat.

-

Porovnání se srovnatelnou konkurencí o Dynamická metoda dokáže podat informace o trendech v hospodaření banky, nicméně stále se dotýká pouze jednoho subjektu. Pouze využitím informací zjištěných předchozími metodami a jejich aplikací na různé banky dokážeme ohodnotit jejich efektivitu podnikání.

2.6 Rentabilita, likvidita a solventnost Obchody komerčních bank jsou vymezeny zájmy jejich vkladatelů, akcionářů, manažerů, zaměstnanců a veřejností. Tyto bankovní obchody musí být prováděny s ohledem na zachování stability banky ve vztahu k rentabilitě, likviditě a solventnosti. Zásady rentability – banka se snaží o dosažení co nejvyšších výnosů při minimálních nákladech, základním stavebním kamenem je pro rentabilitu banky její ziskovost. Zásady likvidity – banka by měla být schopna uhradit závazky, které má vůči svým klientům v každém okamžiku. Zásada solventnosti – schopnost banky splatit své závazky třetím osobám.

24

ZIEGLER, Kamil. Finanční řízení bank. 2. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2006, 204 s. ISBN 807265-094-7., str. 4.

26

Zásada bezpečnosti – schopnost banky úspěšně řídit možná rizika, která mohou v průběhu podnikání nastat.25

2.7 Rentabilita komerční banky Rentabilita vyjadřuje poměr mezi ziskem, který byl za dané období dosažen, a hodnotovou veličinou, jako je např. vlastní kapitál, celková aktiva, tržby apod. V komerční bance rentabilita představuje, jak jsou prostředky, které do banky vloží vkladatelé, ať již ve formě vlastního či cizího kapitálu, efektivně zhodnocené. Výsledné ukazatele rentability proto podávají výsledky o efektivitě prostředků, které byly do banky vloženy, při provádění aktivit uskutečňovaných komerční bankou. Rentabilita se obvykle ve všech podnicích měří pomocí poměrových finančních ukazatelů, nejinak je tomu i v oblasti bank.26

Mezi základní ukazatele rentability patří: Rentabilita aktiv (ROA – rent on assets) – tento ukazatel je důležitý především pro management banky a ukazuje podíl čistého zisku na celkových aktivech, které se v dané společnosti nacházejí. Tento ukazatel lze v praxi vysvětlit následovně: značí, kolik 1 Kč aktiv přinese bance haléřů čistého zisku. Čím vyšší hodnota tohoto ukazatele je, tím vyšší je efektivnost hospodaření.

25

BELÁS, J., et al. Management komerčních bank, bankovných obchodov a operácií. 2010.1.vydáná. Žilina:GEORG. ISBN 978-80-89401-18-5. str. 71. 26 BELÁS J., et al. Management komerčních bank, bankovných obchodov a operácií. 2010.1.vydáná. Žilina:GEORG. ISBN 978-80-89401-18-5. str. 72.

27

Graf č. 4. Ukazatel ROA bankovního sektoru za rok 201227

Ukazatel rentability aktiv ROA byl rovněž ovlivněn dosaženým vysokým čistým ziskem sektoru při mírném růstu bilančních aktiv. K 31. 12. 2012 se ukazatel ROA za celý bankovní sektor zvýšil o 0,15 procentního bodu na 1,39 %. Podíl správních nákladů na aktivech bankovního sektoru mírně klesl. Na konci roku 2012 dosáhl hodnoty 1,45 %.

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE – return on ekvity capital) – tento ukazatel je významný pro akcionáře banky. Představuje podíl čistého zisku na vlastním kapitálu banky. V praxi lze ROE vysvětlit následovně: ukazuje, kolik 1 Kč vloženého kapitálu přinese vlastníkům banky haléřů čistého zisku. Čím vyšší hodnota toho ukazatele je, tím má banka větší efektivnost a akcionáři jsou spokojenější. Úroveň okolo 20 % značí vysokou míru spokojenosti vlastníků banky.

27

Vlastní zpracování na základě výroční zprávy za rok 2012.

28

Graf č. 5. Ukazatel ROE bankovního sektoru za rok 201228

Rentabilita kapitálu ROE měřená vyprodukovaným čistým ziskem na jednotku kapitálu dosáhla na konci roku 2012 hodnoty 21,38 %, což je o 2,1 procentního bodu vyšší hodnota než v roce 2011. Zvýšení hodnoty ROE ovlivnil zejména vyšší dosažený čistý zisk sektoru při nižším růstu kapitálu. Čtyři banky vykázaly ROE mezi 20 % až 30 %. Tři banky dosáhly minusových hodnot. Jedna banka dosáhla úrovně přesahující hodnotu 40 %. V roce 2012 skupina malých bank zaznamenala nejhorší výsledek, kdy hodnota ROE klesla na úroveň 7%

2.8 Likvidita komerční banky Likvidita značí schopnost komerční banky v jakémkoliv okamžiku dostát svým závazkům vůči svým klientům, což znamená, že banka vyplatí klientům finanční prostředky, které byly do banky vloženy ve formě vkladů spolu s úroky z těchto vkladů. Druhá možnost je, že banka kdykoliv poskytne klientovi přislíbený úvěr. Banka musí disponovat v jakémkoliv okamžiku dostatečným množstvím likvidních aktiv, aby mohla svým klientům vyplatit peníze v hotovostní i bezhotovostní formě. Proto banka drží část svých aktiv v likvidní formě, jako jsou peníze, vklady u centrální a jiných bank, povinné i dobrovolné rezervy a likvidní cenné papíry. Komerční banky drží likvidní aktiva v co nejmenším množství. Aktiva, která jsou

28

Vlastní zpracování na zakladě výroční zprávy za rok 2012.

29

likvidnější, přinášejí nižší výnosy než méně likvidní aktiva. V případě, že oběživo je kryto místo vlastním kapitálem vklady, bance to přináší náklady. Potřeba likvidity komerčních bank je nutná z toho důvodu, že hotovostní toky jsou do značné míry neurčité (např. hotovostní toky na běžných účtech a kontokorentních úvěrech) a zároveň každá banka si musí být jistá, že za každých okolností bude schopna poradit si s jakýmkoliv nedostatkem přítoku hotovosti, který může nastat, případně s mimořádnými požadavky klientů na výplatu vkladů. Likvidita je dynamická veličina – obsahuje strukturu aktiv a pasiv z hlediska jejich likvidity a citlivosti na úrokové sazby a také vzájemné vztahy mezi aktivy a pasivy banky v čase.29 Rizikové faktory likvidity: Snížení zdrojů komerční banky (způsobené zejména náhlými výběry vkladů nebo vznikem problémů, spojených se získáním dalších zdrojů potřebných pro chod banky) Změny tržních úrokových sazeb Možný výpadek výnosů z aktiv, např. v důsledku předčasného splácení úvěrů Rizika, která vyplývají z různé životnosti jednotlivých druhů aktiv a pasiv.30 Faktory, které ovlivňují likviditu, můžeme definovat následovně: Doba trvání úvěrového obchodu, ze kterého vyplývá potřeba sladění splatnosti pohledávek a závazků. Vhodnost návaznosti peněžních sum, která je do jisté míry komplikovaná skutečností, že banka přijímá vklady zpravidla v menších sumách, než jsou požadavky klientů na úvěr. Mobilita aktiv – likviditu je možné zlepšit změnou použití některých aktiv – reeskont směnky, prodej části cenných papírů a podobně. Aktivnějším přístupem v oblasti pasivních bankovních obchodů. To znamená řídit stranu pasiv bilance tak, aby k existujícím aktivním operacím byla přiřazena vhodná pasiva.

29

BELÁS J., et al. Management komerčních bank, bankovných obchodov a operácií. 2010.1.vydáná. Žilina:GEORG. ISBN 978-80-89401-18-5. str. 74. 30

HORVATOVÁH, E., 2009 cit. podle Belás, J., et. al., Management komerčních bank, bankovních obchodov a operácií. 2010. 1. vydání. Žilina:GEORG. ISBN 978-80-89401-18-5. str. 96-97.

30

Každá banka musí mít část svých aktiv ve formě rezerv. Výše dobrovolných rezerv závisí pouze na strategii dané banky. Banky si je tvoří pro případ zabezpečení vlastní likvidity. Výše povinných rezerv, jež jsou známy jako povinné minimální rezervy, je dána pravidly, která jsou určena institucemi bankovního dohledu a regulace. Problémy s likviditou mohou v komerční bance způsobit problémy s vyplácením vkladů nebo s realizací platebního styku. Tento problém se dá vyřešit dvěma možnými způsoby, které jsou spjaty s dodatečnými náklady. Jde o redukci některých aktiv a jejich transformaci do likvidnější podoby nebo o zvyšování zdrojů.31 Vztah mezi výnosnosti a rizikovostí způsobuje, že rezervní aktiva snižující likvidní riziko banky mají nižší výnosnost než investice do úvěrů a cenných papírů. Platí tady, že čím je podíl rezervních aktiv na celkových aktivech v bilanci vyšší, tím menší je potenciální riziko, ale i rentabilita. Ze strany likvidity pasiv pro banku by bylo nejvýhodnější pouze nakupovat termínované vklady a prodávat bankovní obligace. Způsoby snižování aktiv a jejich transformace do likvidní podoby: prodej části cenných papírů snížení množství poskytovaných úvěrů – náročnější způsob zejména pro management banky, přílišný tlak banky na snížení úvěrů může ohrozit dobré jméno banky prodej jiných aktiv – zmenšení objemu zakonzervovaných aktiv na likvidnější podobu (např. odprodej budov a jiného majetku a jejich nahrazení formou pronájmu) Způsoby zvyšování zdrojů refinanční úvěr od centrální banky získání zdrojů na mezibankovním trhu – nákup drahých zdrojů zvýšení primárních zdrojů – tyto zdroje jsou pro banku stabilnější a levnější32

31

BELÁS, J., et al. Management komerčních bank, bankovných obchodov a operácií. 2010.1.vydáná. Žilina:GEORG. ISBN 978-80-89401-18-5. str. 74-75. 32

HORVÁTOVÁ, E., 2009 cit. podle Belás, J., et. al., Management komerčních bank, bankovních obchodov a operácií. 2010. 1. vydání. Žilina:GEORG. ISBN 978-80-89401-18-5. str. 99.

31

2.9 Solventnost komerční banky Solventnost lze definovat jako schopnost bank uhradit své závazky ze svých běžných příjmů nebo rychlým zpeněžením svých aktivit v případě ztráty ve vztahu k třetím osobám (ne ve vztahu ke vkladatelům) např. mzdy, platby za výrobky a služby, daňové povinnosti a podobně. 33 Zásady činnosti banky směřující k zachování solventnosti jsou: orientace na dosahování zisku, dostatečná výška kapitálu a rezerv na krytí ztrát v rámci účtů vlastního kapitálu, dostatečná výška likvidních aktiv.34 Likvidita a solventnost banky jsou pojmy, které spolu souvisejí, prolínají se a můžou mít podobné vnější projevy: Banka např. není schopna vyplácet vklady, ale není jisté, zda je příčinou problém s likviditou nebo solventností. Banka prodává cenné papíry a používá svoje rezervy (v aktivech) jak na řešení problémů s likviditou, tak i se solventností.35 Při problémech banky s likviditou je potřebné řešit optimalizací vztahu mezi cizím kapitálem a aktivy, které jsou financovány cizím kapitálem. V případě solventnosti je vhodné způsoby řešení nacházet prostřednictvím analýzy vztahů mezi vlastním kapitálem a vybranými položkami aktiv. Při insolventnosti může komerční banka použít rezervy tvořené ze zisku, které jsou součástí vlastního kapitálu, případně optimalizovat výšku aktiv financovaných z vlastních zdrojů a vytvářet tak předpoklady pro růst ziskovosti. V praxi se můžou objevit různé situace. Banka je solventní, ale má problémy s likviditou. Problém může spočívat např. ve špatné struktuře bilance či velkém objemu špatných úvěrů.

33

HORVÁTOVÁ, E., 2009 cit. podle Belás, J., et. al., Management komerčních bank, bankovních obchodov a operácií. 2010. 1. vydání. Žilina:GEORG. ISBN 978-80-89401-18-5. str. 108. 34

BELÁS, J., et al. Management komerčních bank, bankovných obchodov a operácií. 2010.1.vydáná. Žilina:GEORG. ISBN 978-80-89401-18-5. str. 76. 35

HORVÁTOVÁ, E., 2009 cit. podle Belás, J., et. al., Management komerčních bank, bankovních obchodov a operácií. 2010. 1. vydání. Žilina:GEORG. ISBN 978-80-89401-18-5. str. 111.

32

Řízení likvidity a solventnosti je důležitým úkolem pro management banky z důvodu neustále měnícího se ekonomického prostředí. Pod vlivem změn a vývoje peněžního trhu se jeho význam pro stabilitu bankovního systému neustále zvětšuje.36

3 Analýza výnosů a jejich význam pro komerční bankovnictví Metody měření výkonnosti lze rozlišit na komplexní přístupy, moderní a tradiční metody, odlišující se způsobem provádění analýz a také faktory a ukazateli, které se požívají při měření a kalkulacích. Pro měření výkonnosti lze požít tradiční metody. Rozšířenou metodou je i finanční analýza. Cílem finanční analýzy je hodnocení poměrových ukazatelů výkonnosti a konkurenceschopnosti, kterých bylo dosaženo v minulém období. Pro měření výkonnosti v bance používáme při této metodě ukazatele ROA, ROE, velikost podniku, kapitálovou přiměřenost a jiné. V rámci analytické části poměřuji mezi sebou tři bankovní subjekty patřící mezi čtyři největší banky v ČR. Jsou to Komerční banka, a. s., Československá obchodní banka, a. s., a UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a. s.

3.1 Komerční banka, a. s. Komerční banka vznikla v roce 1990 vyčleněním ze Státní banky československé. Na českém území převzala obchodní činnost a fungovala jako stání instituce. Roku 1992 proběhla transformace Komerční banky na akciovou společnost, přičemž byly její akcie téhož roku kótovány na Burze cenných papírů Praha a v RM-systému. Významná změna ve vlastnictví banky nastala v roce 2001, kdy stát prodal svůj 60% podíl francouzské finanční skupině Société Générale. S nástupem nového akcionáře se banka vydala i na pole poskytování služeb pro podnikatele a individuální zákazníky. Do této doby měla Komerční banka velmi silnou pozici především na trhu podniků a municipalit. V roce 2006 Komerční banka odkoupila „… zbývající 60% podíl v Modré pyramidě, čímž získala plnou kontrolu nad třetí největší stavební spořitelnou v České republice.“37 36

BELÁS, J., et al. Management komerčních bank, bankovných obchodov a operácií. 2010.1.vydáná. Žilina:GEORG. ISBN 978-80-89401-18-5. str. 77-78. 37

http://www.kb.cz/cs/o-bance/o-nas/zakladni-informace.shtml

33

Dne 31. 12. 2010 „nabyla účinnosti přeshraniční fúze sloučením Komerční banky a Komerční banky Bratislava. Nástupnickou společností se stala Komerční banka, která pokračuje v aktivitách na Slovensku prostřednictvím své pobočky.“ V současné době je Komerční banka, a. s., dle velikosti bilanční sumy 3. největší bankou v ČR. Stejné umístění zaujímá i dle počtu klientů. Odhadem jde o 2 miliony.38

3.2 Československá obchodní banka, a. s. ČSOB, a. s., „ působí jako univerzální banka v České republice. ČSOB byla založena státem v roce 1964 jako banka pro poskytování služeb v oblasti financování zahraničního obchodu a volnoměnových operací. V červnu 1999 byla privatizována – jejím majoritním vlastníkem se stala belgická KBC Bank, která je součástí skupiny KBC. V červnu 2000 ČSOB převzala Investiční a poštovní banku (IPB). Po odkoupení minoritních podílů se v červnu 2007 stala KBC Bank jediným akcionářem ČSOB. Do konce roku 2007 působila ČSOB na českém i slovenském trhu; slovenská pobočka byla oddělena k 1. lednu 2008. ČSOB poskytuje své služby všem klientským segmentům, tj. fyzickým osobám, malým a středním podnikům, korporátním a institucionálním klientům. V retailovém bankovnictví v ČR působí banka pod základními obchodními značkami – ČSOB, Era a Poštovní spořitelna. Klienti jsou obsluhováni prostřednictvím poboček ČSOB, Era Finanční centrum a na obchodních místech České pošty (Poštovní spořitelna) a jsou na nich nabízeny i produkty a služby celé skupiny ČSOB.“39

3.3 UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a. s. „UniCredit Bank zahájila svoji činnost na českém trhu 5. listopadu 2007. Vznikla integrací dvou dosud samostatně působících úspěšných bankovních domů HVB Bank a Živnostenské banky. Od prosince 2013 UniCredit Bank v České republice a na Slovensku poskytuje bankovní produkty a služby pod jednotným obchodním názvem UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a. s.

38

http://www.finparada.cz/1655-Cast-klientu-mezi-bankami-cestuje.aspx

39

http://www.csob.cz/cz/Csob/O-CSOB/Profil-CSOB/Stranky/default.aspx

34

UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a. s., patří na obou trzích mezi přední finanční instituce a poskytuje širokou škálu kvalitních produktů pro firemní zákazníky i privátní klientelu. Je jednou z nejsilnějších bank na trhu v oblasti projektového, strukturovaného a syndikovaného financování Corporate Finance. Mimořádně silnou pozici si banka rovněž vybudovala v oblasti akvizičního financování a také se řadí na první příčku ve financování komerčních nemovitostí. Klienti UniCredit Bank mají mimo jiné možnost využívat nabídku služeb pro financování projektů ze strukturálních fondů EU nabízených prostřednictvím Evropského kompetenčního centra UniCredit Bank. V oblasti služeb pro privátní klientelu je UniCredit Bank významným hráčem na trhu privátního bankovnictví, cenných papírů, kreditních karet a hypoték a velmi dobře si vede také v oblasti služeb pro zákazníky působících v oborech svobodných povolání (lékaři, soudci, advokáti, notáři apod.). Klientům těchto profesí se věnuje Kompetenční centrum pro svobodná povolání.“40

3.4 Typy výnosů a jejich význam pro banky Stejně jako ostatní ekonomické subjekty, tak i komerční banky se snaží svými postupy maximalizovat výnosy. Výnos v podstatě představuje jakoukoli peněžní částku, kterou ekonomický subjekt získal z veškerých svých ekonomických činností za určité období (např. rok, měsíc), a to bez ohledu zda v tomto období došlo k jejich úhradě. Opakem výnosů jsou náklady. Budou-li převyšovat výnosy, tak jde o zisk, budou-li převyšovat náklady, pak jde o ztrátu. Jestliže banka usiluje o zvyšení svého zisku, měla by zvýšit výnosové míry u každého typu aktiv, restrukturalizovat aktiva ve prospěch aktiv s vyššími výnosy, zvýšit výnosy z poplatků, provizí a finančních operací, a to bud‘ prostřednictvím růstu cen, anebo objemu prodaných služeb.

3.5 Úrokové výnosy Základní zdrojem prostředků komerčního bankovnictví jsou úrokové výnosy. Úrokové výnosy nebo náklady se vykazují pomocí metody efektivnosti úrokové sazby. Výpočet

40

http://www.unicreditbank.cz/web/o-bance

35

zahrnuje poplatky za poskytnutí úvěrů plynoucí z úvěrové činnosti a transakční náklady přímo související s příslušným nástrojem, které tvoří nedílnou součást efektivní úrokové sazby (kromě finančních nástrojů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů), ale nikoli budoucí ztráty z úvěru. Úrokové výnosy z individuálně znehodnocených úvěrů se vypočtou s použitím původní efektivní úrokové sazby diskontování odhadu peněžních toků za účelem ocenění ztráty způsobené snížením hodnoty. Úrokové výnosy a podobné výnosy zahrnují především úrokové výnosy z pohledávek za bankami a z pohledávek za zákazníky, ze zůstatků s centrálními bankami a z dluhopisů a dalších úročených cenných papírů ve všech portfoliích. Tabulka č. 2. Úrokové výnosy a význam úrokových výnosů jednotlivých vybraných bank v letech 2008-201241 KB Přijaté úroky v mil. Kč Placené úroky v mil. Kč Čisté úrokové výnosy v mil. Kč

2008 42 432 -21 410 21 022

2009 37 682 -15 679 22 003

2010 34 549 -13 205 21 344

2011 26 648 -10 217 16 431

2012 26 611 -6 843 19 768

ČSOB Přijaté úroky v mil. Kč Placené úroky v mil. Kč Čisté úrokové výnosy v mil. Kč

2008 37 862 -16 477 21 385

2009 33 886 -10 868 23 018

2010 32 353 -7 595 24 758

2011 33 318 -8 510 24 808

2012 32 697 -7 727 24 970

UCB Přijaté úroky v mil. Kč Placené úroky v mil. Kč Čisté úrokové výnosy v mil. Kč

2008 12 737 -6 315 6 422

2009 9 358 -3 163 6 195

2010 8 409 -2 280 6 129

2011 8 826 -2 340 6 486

2012 8 891 -2 688 6 203

Když odečteme úrokové náklady od úrokových výnosů, získáme čisté úrokové výnosy neboli úrokové zisky, které jsou rozhodujícími položkami celkových zisků bank.

41

Zdroj: Vlastní výpočet na základě výročních zpráv bank 2008-2012.

36

Graf 6. Čisté úrokové výnosy (v mil. Kč) třech bank v letech 2008-201242

Z grafu jsou vidět podstatné změny ve výnosech Československé obchodní banky, a. s., v průběhu let na rozdíl od ostatních dvou bank. V průběhu roku 2011 Komerční banka, a. s., a UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a. s., zaznamenaly pokles v úrokových výnosech. Pro měření a hodnocení vzájemného vztahu mezi úrokovými výnosy a náklady se používá úrokové rozpětí, které se nazývá ,,čistá úroková marže”. Čistá úroková marže je jednoduše řečeno procento, které udává podíl čistých úrokových výnosů a úrokových aktiv. V posledních letech se úroková marže v českém bankovním sektoru pochybuje okolo 2,5 %.43

3.6 Výnosy z poplatků a provizí Od počátku tisíciletí význam výnosů z poplatků a provizí řádně stoupal. Velký objem výnosů tuzemských bank z poplatků a provizí zvyšoval nespokojenost řady klientů, do konfliktu muselo nakonec zasahovat Ministerstvo financí ČR. Zhruba v polovině roku 2005 vstoupilo Ministerstvo financí ČR do jednání s komerčními bankami s cílem omezit další zvyšování poplatků a přispět ke zprůhlednění sazebníků a vyjasnění struktury bankovních poplatků. Při pohledu na globální vývoj a strukturu poplatků je v posledních letech vidět relativní stabilitu, ale na druhou stranu existují obrovské rozdíly mezi jednotlivými regiony, často i uvnitř regionů (včetně Evropy). V Česku přibližně nadpoloviční podíl poplatků připadá 42

Zdroj: Vlastní výpočet na základě výročních zpráv bank 2008-2012.

43

http://zpravy.aktualne.cz/finance/urokova-marze-dukaz-hrabivosti-ceskych-bank/r~i:article:140051.

37

dlouhodobě na platební operace, dále čtvrtina na vedení (či založení) učtu a zbylá čtvrtina se dělí mezi hotovostní operace a zpoplatnění mimořádných situací (např. při přečerpání účtu). Graf č. 7. Vývoj významu výnosů z poplatků a provizí vybraných českých bank v letech 2008-

201244

Z grafu vyplývá, že nejvíce výnosů z poplatku a provizí dostává KB a právě nejvíce dostala v roce 2008. Za rok 2010 výnosy z poplatků a provizí u KB představovaly víc než 25 % z celkových výnosů bank, význam výnosů z poplatků a provizí u ČSOB zůstavá jen těsně nad 15 %. Důvody, proč existuje tak značný rozdíl jsou prosté, ČSOB z trojky vybraných bank dlouhodobě inkasuje nejméně poplatků a provizí od svých klientů.

3.7 Výnosy z obchodování Výnosy z obchodování neboli výnosy z dalších finančních operací je další typ výnosů komerčních bank. Pro komerční banky tato skupina výnosů z hlediska celkových příjmů představuje asi 6 % z celkových výnosů. I přesto jsou tuzemské banky orientované také na obchodování s cennými papíry a obchodují na vlastní účet. Další významná aktiva v této položce činnosti je obchodování s devizami. Banky působící na devizovém trhu obchodují jak na vlastní účet, tak i dle pokynů svých klientů. Banky provádějí

44

Zdroj: Vlastní výpočet na základě výročních zpráv bank 2008-2012.

38

operace na devizovém trhu s cílem maximálního získání zisku a snaží se zajišťovat své devizové pozice. Graf č. 8. Výnosy z obchodování jednotlivých vybraných bank v letech 2008-2012.45

Na rozdíl od ostatních bank, u ČSOB na obrázku můžeme vidět velký rozdil výnosu z obchodování v roce 2009. V roce 2009 obchodování vzroslo na 447 mil. Kč vzhledem k tomu, že v roce 2008 bylo 45 mil. Kč a v roce 2010 bylo zaznamenano 54, v podstatě byl zaznamenán pokles skoro na 89 %. Výnos z obchodování KB v roce 2012, který ani není vidět na obrázku, byl zaznamenán ve výši 2 mil. Kč.

3.8 Ostatní (mimořádné) výnosy Tento typ výnosů může zvýšit celkový zisk bank, který v celém českém bankovním sektoru představuje jen necelé 1,5 %. Na účetních výkazech se můžeme setkat s termínem ,,mimořádné výnosy“. Mezi výnosy ostatními a mimořádnými panuje určitý rozdíl. Ostatní výnosy představují veškeré výnosy, které ještě nebyly vykázané, kdežto mimořádné výnosy jsou určeny k zachycení výnosů z operací zcela mimořádných. Vzhledem k běžné činnosti účetní jednotky jde vlastně o výnosy z mimořádných událostí nahodile se vyskytujících. Pro zjednodušení zde budeme vycházet z předpokladu, že ostatní výnos se rovná mimořádnému.

45

Zdroj: Vlastní výpočet na základě výročních zpráv bank 2008-2012.

39

Do skupiny ostatních výnosů můžeme zařadit např. výnosy z pronájmů, výnosy z prodeje hmotného majetku nebo rozpuštění rezerv atd. Graf č. 9. Ostatní výnosy jednotlivých vybraných bank v letech 2008-2012.46

Z grafu je vidět, největší počet ostatních výnosů měla ČSOB v roce 2012. V průběhu let 2008 a 2009 byl pokles skoro o 53 %, ale v průběhu let 2010 a 2011 činil pokles 67,3 %. Nejmenší počet ostatních výnosů bylo zaznamenán u banky UCB v roce 2010 a vycházel na 34 mil. Kč.

3.9 Náklady a jejich význam pro komerční banky Stejně jako každý jiný podnik, tak i komerční banky musí na zabezpečení své činnosti a dosažení výnosů vynaložit určité náklady. Náklady se rozumí snížení ekonomického prospěchu během určitého období ve formě poklesu hodnoty aktiv nebo zvýšení závazku. Náklady i výnosy jsou zaznamenávány do výkazů zisků a ztrát. Nejvýznamnějšími náklady komerčních bank jsou úrokové náklady, tj. úroky, které banky platí svým vkladatelům za jejich depozita. Projekce celkových úrokových nákladů banky probíhá na základě makroekonomických analýz. Další významné náklady jsou spojeny s náklady na řízení rizik (např. opravné položky a rezervy) a s vymáháním pohledávek za klienty např. za finanční úřad.

46

Zdroj: Vlastní výpočet na základě výročních zpráv bank 2008-2012.

40

3.10 Úrokové náklady Úrokové náklady jsou náklady spojené s půjčováním peněz. Musí být uveden na výkazu zisku a ztrát a rozvahy, a kde jsou určité typy úrokových nákladů, které mohou být daňově uznatelné. Nákladové úroky jsou úroky zaplacené na dluhu v daném účetním období, můžou také zahrnovat zaplacené úvěry za nižší úrokové sazby spolu se sankcemi za předčasné splacení a za úvěry, které jsou splacené v čas. Graf č. 10. Úrokové náklady vybraných bank v letech 2008-201247

Komerční banka v roce 2008 prokázala úrokové náklady ve výši -21 410 mil. Kč oproti ostatním bankám a v průběhu vybraných let to byl největší ukazatel nákladů. Nejmenší úrokové náklady, které dosáhly na -2 280 mil. Kč., měla banka UCB v roce 2010. Banka snížila náklady v oblasti služeb.

3.11 Náklady na poplatky a provize Z ekonomického hlediska nejde o nic jiného než o přenos přímých a nepřímých nákladů spojených se zabezpečovanými bankovními operacemi na klienta. Tak banka zvyšuje své tržby. Mezi poplatkem a provizí je rozdíl. Poplatek představuje jeden z typů cen v bankovnictví (vedle úroku a provizí). Pro poplatky platí, že jsou aplikovány při ocenění těch produktů, jejichž podstatou není převzetí určitého rizika bankou (na rozdíl od provizí).

47

Vlastní zpracování na základě výročních zprav bank 2008-2012.

41

Můžeme je rozdělit na přímé a nepřímé. Nepřímé poplatky nejsou vyjádřeny explicitně, ale jsou v podstatě vyjádřeny v jiné ceně. Provizi lze vysvětlit jako další z typů cen obvykle uplatňovaných v bankovnictví. Vztahuje se většinou k těm produktům, jejichž podstatou je převzetí určitého rizika bankou (např. pohotovostní provize, zaručení provize, atp.). Obě ceny, poplatek a provize, tedy označují částku, kterou banka určuje klientovi za poskytnutou službu. 48 Graf č. 11. Náklady na poplatky a provize vybraných bank v letech 2008-201249

V roce 2008 Komerční banka, a. s., uvedla celkový objem čistých poplatků a provizí ve výši 8 050 mil. Kč., což představuje nárůst o 3,8 %. Tato položka byla v roce 2008 ovlivněna refundací nesprávně účtovaných poplatků mezi bankami v předešlých letech, která činila celkově 205 mil. Kč. Oproti Komerční bance, a. s., ostatní banky měly menší částky na náklady a provize v průběhu vybraných let. U banky UCB v podstatě v průběhu let 2008-2012 náklady na poplatky a provize jsou skoro rovnoměrné, poměr finančních prostředků na pokrytí nákladů.

3.12 Personální náklady Personální náklady, do kterých patří veškeré mzdy a platy, sociální a zdravotní pojištění a ostatní náklady na zaměstanance (např. náklady na pracovní cesty, náklady na stravování 48

http://www.bankovnipoplatky.com/bankovni-poplatky-a-provize--vime-co-vlastne-predstavuji-10350.html.

49

Vlastní zpracování na základě výročních zpráv bank.

42

zaměstnanců atd.). Personální náklady jsou často zařazeny jako součást správních nákladů, do nichž dále zařazujeme náklady na provoz a náklady na externí služby. Graf č. 12. Personální náklady vybraných bank v letech 2008-201250

V bance ČSOB náklady na zaměstnance tvoří 45 % provozních nákladů za rok 2012. Zahrnují náklady spojené s pevnou a pohyblivou složkou mezd a odvody na sociální pojištění. Největší částí jsou mzdy a platy (71 %), které se meziročně zvýšily o 5,7 %. Část meziročního nárůstu jde na vrub rozhodnutí snížit během první poloviny roku 2013 počet zaměstnanců o 6 %, kvůli čemu ČSOB musí vytvořit rezervu na odstupné. Tím pádem byl prokázán největší počet personálních nákladů oproti ostatním bankam ve vybraných obdobích, celková částka činila 16 087 mil. Kč.

3.13 Ostatní (mimořádné) náklady Do ostatních provozních nákladů patří spotřeba materiálu a energií, nájemné, odpisy, opravy a udržování, IT a jiné telekomunikační služby, nesmíme zapomenout ani na poskytnuté dary. Do této skupiny také patří různé náklady na externí služby jako propagace a prezentace banky, právní a daňové poradenství, audit a jiné služby. Mezi mimořádné náklady tardičně patří škody či ztrátové pohledávky.

50

Vlastní zpracování na základě výročních zpráv bank 2008-2012.

43

Graf č. 13. Ostatní (mimořádné) náklady vybraných bank v letech 2008-201251

Nejvýznamnější položkou spravních nákladů jsou náklady na IT, které průměrně činí 39 % a meziročně vzrůstají skoro o 0,8 %. Další významné náklady jdou na marketing a pronájem, ty oscilují mezi 10 až 13 %. Po otevření nových poboček v roce 2011 banka UCB zvýšela náklady o 3,0 % na 4 601 mil. Kč a stejně pokračovala v roce 2012. Příspěvek do fondu pojištění vkladů v bance ČSOB se zvýšil přibližně stejně jako celkový objem vkladů o 11%, banka v 2012 roce měla mimořádné náklady -16 087 mil. Kč.ano je minus

Rozebereme postupně výnosový a nákladový vztah všech tří bank ve vybraném období 20082012. U Komerční banky čisté úrokové výnosy, které mají největší podíl na celkových výnosech, vzrostly o 13,2 % na 21 261mil. Kč. Čisté úrokové výnosy z úvěru rostly meziročně o 15,0 %, to především díky rostoucímu objemu poskytnutých úvěrů. Díky dvojcifernému růstu čistého úrokového výnosu ve všech obchodních segmentech skupiny ČSOB výnos z úroků vzrostl meziročně o 14 % na 21 385 mil. Kč. Banka UCB prokázala úrokové výnosy 6 815 mil. Kč. Výnosy z poplatků a provizí z platebního styku zahrnují kurzové provize z dokumentárních plateb a peněžních a směnárenských operací s klienty skupiny, a to ve výší rozdílu mezi kurzem nákupu/prodeje cizí měny. UCB v roce 2008 měla výnosy z poplatků a provizí 3 260 mil. Kč. Celkový objem čistých poplatků a provizí banka KB dosáhla 8 050 mil. Kč. U banky ČSOB čistý výnos z poplatků a provizí vzrostl o 2 % na 6 51

Vlastní zpracování na základě výročních zpráv banky 2008-2012.

44

644 mil. Kč. Růst počtu transakcí byl kompenzován nižšími poplatky z prodeje podílových fondů. Čistý realizovaný a nerealizovaný zisk/ztráta z cenných

papírů určených

k obchodování, z derivátů určených k obchodování, ze spotových operací s cizí měnou a z přepočtu cizoměnových pohledávek a závazků UCB v roce 2008 měla 91 mil. Kč, o 49 % méně oproti minulému roku. ČSOB za rok 2008 měla čistý výnos z obchodování 2 020 mil. Kč. a banka KB měla 4 223 mil. Kč. Ostatní výnosy v roce 2008 u KB vzrosly o 26,8 % na 180 mil. Kč, značnou část tvořily výnosy z pronájmu majetku. Dvěma největšími položkami růstu v rámci ostatních výnosů u banky ČSOB za rok 2008 byly servisní poplatky a nižší příspěvky klientům penzijních fondů. Banka UCB měla celkem ostatní provozní výnosy ve výši 164 mil. Kč. I přes obtížné podmínky na trhu skupina ČSOB vygenerovala v roce 2009 o 8,2 % vyšší čistý výnos z úroků oproti 2008, a to hlavně v důsledku dalšího zvýšení objemu klientských vkladů a vyších rizikových přirážek u poskytnutých úvěrů. Pokles výnosů z úroků na úroveň 10,2 % zaznamenaný v roce 2009 v porovnání s rokem 2008 lze přičíst zejména poklesu výnosů z úroků z reverzních repoúvěrů u ČNB a z vkladů na peněžním trhu u jiných bank. Uvedený pokles způsobilo zejména snížení úrokových sazeb v roce 2009, podpořil je ale rovněž pokles objemů. Meziroční pokles úrokových nákladů na úroveň 34,0 % způsobily zejména nižší úrokové míry. V porovnání s rokem 2008 došlo k nejvýraznějšímu poklesu u úrokových nákladů z vkladů na peněžním trhu, repo úvěrů a běžných účtů. Čistý výnos z úroků u banky UCB, klesl o 3,53 % na 6 195 mil. Kč. Pokles byl zaznamenán zejmena v oblasti úrokových výnosů, a to jak z pohledávek za klienty, tak i z pohledávek za bankami. Komerční banka zaznamenovala čistý úrokový výnos 3,9 % na 22 088 mil. Kč. Čistý výnos z poplatků a provizí v porovnání s rokem 2008 v roce 2009 u ČSOB mírně poklesl, což lze přičíst zajména klesajícím poplatkům u investičních fondů, k čemuž docházelo kvůli snižujícím se objemům prodeje od počátku finanční krize v druhém pololetí roku 2008 v důsledku snížení vstupního poplatku při nákupu investičního fondu, postupnému zvyšování podílu elektronických plateb, které jsou levnější než klasické platební metody, a nižování poplatků za platební služby v důsledku všeobecného snižování objemu zahraničních plateb. Čistý příjem z poplatku a provizí u KB byl meziročně nižší o 3,8 % a dosáhl 7 745 mil.Kč. Pokles byl důsledkem omezené hospodářské aktivity, která stlačila počty transakcí a prodeje podílových fondů, a pokračujícího konkurenčního tlaku. Transakční poplatky poklesly o 10,1 % na 3 580 mil. Kč, v důsledku nižšího počtu transakcí, především v podnikovém segmentu, a také vlivem jednorázového výnosů v roce 2008. Příjmy z poplatků za vedení účtů 45

klesly o 5,8 % na 1889 mil.Kč, v důsledku pokračujícího tlaku na tržní ceny a přechodu klientů na cenově výhodější finanční balíčky. Ostatní poplatky ve srovnání s předchozím rokem vzrostly o 8,6 % na 646 mil. Kč hlavně díky zvýšené aktivitě v oblasti syndikace úvěrů. Čisté výnosy z poplatků a provizí u banky UCB snížily o 10,29 % na 2 450 mil. Kč, kvůli snížení ekomonické aktivy podniků projevující se poklesem zahraničního platebního styku a konverzních operací. V porovnání s rokem 2008 poklesly v roce 2009 u banky ČSOB náklady na zaměstnance o 5,0 % neboli o 331 mil. Kč většinou v důsledku převodu zaměstnanců. Všeobecné správní náklady v roce 2009 zůstaly zhruba na stejné úrovní jako v roce 2008. U Komerční banky ostatní výnosy vzrostly o 2,2 % na 184 mil. Kč. Z toho 94 mil. Kč představovaly poplatky za zprostředkování získání společnosti ESSOX, které budou zaúčtovány v čistých poplatcích a provizích od roku 2010. Značnou část tvořily výnosy z pronájmů majetku. Provozní náklady v průběhu roku 2009 se snížily o 3,3 % na 14 028 mil. Kč, poměr provozních nákladů a výnosů se dále zlepšil ze 43,0 % v roce 2008 na 42,5 % v roce 2009. Úspory byly zaznamenány díky sníženým výdajům na marketing, úsporám v nákupu, IT a telekomunikacích. U banky UCB ostatní provozní výnosy vzrostly o 31,10 % na 215 mil. Kč. Toto zvýšení bylo způsobeno výší rezerv tvořených k podrozvahovým položkám. Všeobecné náklady poklesly v porovnání s rokem 2008 o 7,16 % na 3 667 mil. Kč, k úsporám došlo zejména v oblasti marketingových nákladů. Skupina ČSOB vygenerovala v roce 2010 o 5,3 % vyšší čistý výnos z úroků oproti roku 2009, a to hlavně v důsledku zvýšení rizikových přirážek u poskytnutých úvěrů. Meziroční pokles úrokových nákladů na úroveň 26,8 % způsobily zejména nižší úrokové sazby a příznivý vývoj struktury financování skupiny ČSOB. Průměrné úrokové sazby u všech hlavních kategoriích úročených závazků, což mělo příznivý vliv na úrokové náklady. Co se týká objemů úročených závazků, objem dluhových cenných papírů, které měly vyšší průměrné úrokové sazby, během roku 2010 poklesl, ale byl kompenzován nárůstem depozit od jiných než úvěrových institucí. Celkové všeobecné náklady vzrostly o 18 %, vzhledem k nárůstu nákladů na informační technologie v roce 2010. Za rok 2010 banka UCB prokazála čistý výnos z úroků 6 129 mil. Kč. Zvýšení čistých výnosů z poplatků a provizí o 7,5 % na 2 634 mil. Kč bylo způsobeno lehkým oživením ekonomiky a obchodů banky. Osatní provozní výnosy banky klesly o 84,2 % na 34 mil. Kč, ostatní provozní náklady poklesly o 1,1 % na 351 mil. Kč, což bylo způsobeno nižším rozpouštěním rezerv tvořených k podrozvahovým položkám v letošním roce. 46

Všeobecné správní náklady vzrostly ve srovnání s rokem 2009 o 6,4 % na 3 902 mil. Kč. K navýšení došlo zejména v oblasti marketingových nákladů, což bylo částečně kompenzováno poklesem nákladů v oblasti služeb.V roce 2011 skupina ČSOB uvedla čistý úrokový výnos o 2,2 % vyšší než v roce 2010. Meziroční růst byl tažen hlavně vyššími objemy úvěrového portfolia. Výnosy z úroků u úvěrů poskytnutých jiným než úvěrovým institucím narostly o 4,2 %. Čistý výnos z úroků u banky UCB vzrostl o 5,8 % a 6 486 mil. Kč., a taky byly zvýšeny čisté výnosy z poplatků a provizí o 5,9 % na 2 789 mil. Kč. Čisté provozní výnosy KB se za rok 2011 zvýšily o 1,2 % oproti roku 2010 a dosáhly 32 764 mil. Kč, k nárůstu přispěly čisté úrokové výnosy. Ostatní výnosy vzrostly o 16,8 % na 111 mil. Kč, díky zprostředkování a pronájmu majetku. Všeobecné správní náklady banky UCB vzrostly v porovnání s rokem 2010 o 14,5 % na 4 469 mil. Kč, vzhledem k navýšení nákladů na nájmy a služby a mzdových nákladů, což souvisí s rozvojem pobočkové sítě banky. Pro Komerční banku byl rok 2011 rokem investic do svého budoucího růstu. Banka významně zvýšila výdaje zaměřené na další zlepšení odborné způsobilosti svých zaměstnanců, rozvoj bankovních přímých kanálů a rovněž na zlepšení infrastruktury a procesů banky. Proto vzrostly provozní náklady o 6,5 % na 13 489 mil. Kč. Personální náklady stouply o 7,4 % na 6 526 mil. Kč v důsledku zvýšení průměrného počtu zaměstnanců o 1,8 %, dále pak v důsledku mírného nárůstu mezd, jednorázových položek jako rozpuštění rezervy na bonusy a sociální pojištění. Administrativní náklady vzrostly o 3,8 % na 5 154 mil. Kč, nárůst byl způsoben prodejem bankovních produktů a údržbou majetku. Za rok 2011 provozní náklady ČSOB představují 48,3 %. Zahrnují náklady na pronájem, údržbu a provoz budov, náklady na IT vzrostly 0,8 %, marketingové náklady a náklady na reprezentaci a ostatní náklady. U Komerční banky v roce 2012 poklesly čisté úrokové výnosy o 1,1 % na 21 947 mil. Kč, byly podpořeny růstem objemu poskytnutých úvěrů a přijatých depozit, ale výrazné snížení tržních sazeb během roku negativně ovlivnilo výnos z reinvestice vkladů. Výnosy z poplatku a provizí poklesly o 3,9 % na 7 018 mil. Kč. Poplatky za vedení účtů a za transakce byly nižší vlivem rozvíjení programu MojeOdměny pro klienty. Díky častějšímu využívání platebních karet klienty vzrostly výnosy z těchto transakcí. Zvýšil se i příjem za služby financování obchodu. Ostatní výnosy vzrostly o 13,5 % na 126 mil. Kč, především výnosy za zprostředkování a z pronájmu majetku. V roce 2012 čistý výnos z úroků UCB klesl o 4,4 % na 6 203 mil. Kč, ale čistý výnos z poplatků a provizí se zvýšil o 15,6 % na 2 056 mil. Kč. Ostatní provozní výnosy banky klesly na 318 mil. Kč, ostatní provozní náklady rovněž klesly, 47

a to na 420 mil. Kč. Tyto pohyby byly způsobeny nižší tvorbou a rozpouštění rezerv tvořených k podrozvahovým položkám. V roce 2012 banka ČSOB vygenerovala čistý úrokový výnos o 0,7 % vyšší než v roce 2011, růst byl způsoben hlavně úrokovými výnosy z úvěrů a pohledávek na straně výnosů a poklesem všech položek na straně nákladů. Všeobecné správní náklady představují 50 % provozních nákladů za rok 2012. Nejvýznamnější nákladovou položku tvořily náklady na IT (36 % a meziročně vzrostly o 3,7 %), náklady na provozování budov klesly na -1,3 % a náklady na marketing klesly o 10 % (meziročně -13 %). Ve srovnání s rokem 2011 náklady UCB vzrostly o 3,0 % na 4 601 mil. Kč,banka pokračovala v otevírání nových poboček. Provozní náklady stouply o 0,2 % na 13 511 mil. Kč, všeobecné administrativní náklady Komerční banky poklesly o 2,6 % na 5 019 mil. Kč, nejvýraznější byly náklady v oblasti informačních technologií, komunikace, marketingu a transportu hotovosti.

48

Závěr Významný vliv na vývoj komerčního bankovního sektoru mělo selhání dohledové funkce ČNB. Mnoho bank vzniklo a kvůli nedostatečné kapitálové základně během několika let zaniklo, což dokazuje, že bankovní licence takovým subjektům ani neměla být vydána. Přestože byl velký počet bank v průběhu posledních let uzavřen, český bankovní sektor zaznamenal hospodářsky úspěšné roky. Tuzemské banky vykazují určitou stabilitu, výkonnost a jsou připraveny podporovat českou ekonomiku, neboť výsledky hospodaření bank jsou silně provázány s hospodařením země. Tuzemské banky s většími balančními sumami jsou ziskově úspěšnější než menší banky, které jsou hlavně závislé na příjmech z úroků. Banky na českém trhu mají dominantní postavení oproti jiným peněžním institucím, což znamená, že mají výkonnostně stabilnější a ziskově rostoucí tendence. Cílem mé bakalářské práce byla analýza bankovních výnosů komerčního bankovnictví, pomocí bankovních výnosů můžeme odhadnout výkonnost banky. Výkonnost je možné hodnotit podle ziskovosti, efektivnosti, spokojenosti, stability atd. Pro hodnocení a analýzu byly vybrány tři banky: Komerční banka, a. s., Československá obchodní banka, a. s., a UniCredit Banka Czech Republic and Slovakia, a. s. Pro účel bakalářské práce byly hodnoceny roční výroční zprávy bank v průběhu období 2008-2012. Pro analýzu byly použity základní ukazatele finanční analýzy, tradiční měření výkonnosti a jiné ukazatele výnosnosti bank. Dalším zkoumaným ukazatelem byla kapitálová přiměřenost, která patří mezi základní povinnosti bank a slouží k zajištění stability bankovního sektoru. Banky odhadují kapitálovou přiměřenost podle stanovení ČNB, a ta činí 8 %. Největší procento ukazatele kapitálové přiměřenosti bylo zaznamenáno u KB v roce 2010. Komplexní finanční ukazatele lze také jen velmi obtížně propojit s vývojem základních interních procesů a dalšími oblastmi podmiňujícími úspěch banky. Při zkoumání vybraných bank největší množstvi celkových aktiv prokázala banka ČSOB v roce 2012, celková částka vycházela na 937 174 (mil. Kč). V průběhu své práce a zkoumání všech finančních výnosových ukazatelů vyšlo, že ČSOB se těší největšímu zájmu klientů oproti ostatním dvěma bankám. K ostatním bankám - pokud je hlavní cíl zvýšení zisku banky, mohou strategické cíle považovat za zvýšení výnosů a snížení nákladů banky. Dále pak získávání nových zákazníků, přilákat nové zákazníky je možné 49

s pomocí médií, jakož i prostřednictvím vytváření lepších podmínek. Získávání nových zákazníků je možné také zvýšením spokojenosti stávajících zákazníků. Toto může banka udělat zvýšením počtu bankomatů, podporou a rozšířením služeb internetového bankovnictví a poskytnutím ekonomických výhod pro ty klienty, kteří provádějí transakce přes internet, je třeba se věnovat také rozvoji a udržení zkušených pracovníků, zlepšení týmové atmosféry může zlepšit produktivitu práce a tím se může zvýšit výkonnost banky.

50

Seznam použité literatury Literatura BABOUČEK, I. a kolektiv. Regulace činnosti bank. 1.vydání Praha: Bankovní institut, a.s. 2005. ISBN 80-7265-071-8. Bankovní institut, a.s. a kolektiv., Bankovnictví., Praha, prosinec 2006. ISBN: 978-80-7265099-6. BELÁS, J., et al. Management komerčních bank, bankovných obchodov a operácií. 2010.1.vydáná. Žilina: GEORG. ISBN 978-80-89401-18-5. DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 2005. 3.přepracované a rozšířené vydání. Praha: Linde. ISBN 80-7201-515-X. HORVÁTOVÁ, E., 2009 cit. podle Belás, J.,et.al., Management komerčních bank, bankovních obchodov a operácií. 2010. 1. vydání. Žilina:GEORG. ISBN 978-80-89401-18-5. KAŠPAROVSKÁ, V.: Řízení obchodních bank. 2006. 1. Vydání. Praha: C.H. Beck. ISBN 80-7179-381-7. KRAL‘, M., Bankovnictví a jeho produkty. 2009.1 vydání. Žilina: GEORG. ISBN 978-8089401-07-9. PAVLÁT, V. Centrální bankovnictví. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2004. PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České Republice. Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica-Praha 2007. ISBN 978-80-245-1180-1. REVENDA, Z., et al. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 2010. 1. vydání. Praha: Management Press. ISBN 80-7261-132-1. SINGER, M.: Česká ekonomika a krize. Prezentace ČNB, Praha, 18. 12. 2009 [online]. ŠENKÝROVÁ, B., et al. Bankovnictví. 2010. 1 vydání. Praha: Vysoká škola finanční a správní. ISBN 978-80-7408-029-6.

51

Internetové zdroje http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_infor mace_fin_trhy/ zp ravy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2008_cz.pdf http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_infor mace_fin_ trhy/zpravy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2012_cz.pdf) Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem. Česká národní banka [online].© 20082012[cit. 2013-0425].Dostupné http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zpravy_o_vykonu_ dohledu http://www.kb.cz/cs/o-bance/o-nas/zakladni-informace.shtml http://www.finparada.cz/1655-Cast-klientu-mezi-bankami-cestuje.aspx http://www.csob.cz/cz/Csob/O-CSOB/Profil-CSOB/Stranky/default.aspx http://www.unicreditbank.cz/web/o-bance http://zpravy.aktualne.cz/finance/urokova-marze-dukaz-hrabivosti-ceskychbank/r~i:article:140051/ http://www.cnb.cz/cs/faq/jak_jsou_na_tom_banky.html#otazka1

Seznam grafů Graf č. 1 Vývoj počtu bank od roku 2008-2012….………………………………………....8 Graf č. 2 Podíl jednotlivých skupin bank na celkové bilanční sumě…..…………………...11 Graf č. 3 Vývoj klientských vkladů v roce 2012 (v mld. Kč)…………………………..….24 Graf č. 4 Ukazatel ROA bankovního sektoru za rok 2012………………………………...28 Graf č. 5 Ukazatel ROE bankovního sektoru za rok 2012………………………………….29 Graf 6 Čisté úrokové výnosy (v mil. Kč) třech bank v letech 2008-2012…………………..37 Graf č. 7 Vývoj významu výnosů z poplatků a provizí vybraných českých bank v letech 20082012……………………………………………………………………………………37 Graf č. 8 Výnosy z obchodování jednotlivých vybraných bank v letech 2008-2012……… 39 Graf č. 9 Ostatní výnosy jednotlivých vybraných bank v letech 2008-2012………………..40 Graf č. 10 Úrokové náklady vybraných bank v letech 2008-2012…………………………..41 Graf č. 11 Náklady na poplatky a provize vybraných bank v letech 2008-2012…………….42 52

Graf č. 12 Personální náklady vybraných bank v letech 2008-2012.....................................43 Graf č. 13 Ostatní (mimořádné) náklady vybraných bank v letech 2008-2012……………44

Seznam tabulek Tabulka č. 1 Struktura bilance banky……………………………………………………...17 Tabulka č. 2 Úrokové výnosy a význam úrokových výnosů jednotlivých vybraných bank v letech 2008-2012…………………………………………………………………………..36

Právní normy Zákon č. 124/2002 Sb. , o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a

platebních systémech (zákon o platebním styku), ve znění zákona č. 257/2004 Sb.

53