Analýza výuky informatiky na vysokých školách v ČR

Analýza výuky informatiky na vysokých školách v ČR

Obsah: 1.

Úvod ............................................................................................................................................... 2 1.1.

Vymezení tématu práce.......................................................................................................... 2

1.2.

Cíl práce ................................................................................................................................. 3

1.3.

Předpoklady a omezení práce ................................................................................................ 4

2.

Vymezení pojmů............................................................................................................................. 5

3.

Informatické disciplíny................................................................................................................... 8

4.

5.

3.1.

Computing Curricula ............................................................................................................. 8

3.2.

Informatické disciplíny před rokem 1990 .............................................................................. 9

3.3.

Vývoj v 90. letech 20. století ................................................................................................. 9

3.4.

Současnost............................................................................................................................ 11

Informatika na českých vysokých školách ................................................................................... 12 4.1.

Studijní programy vysokých škol ........................................................................................ 12

4.2.

Informatika (1801) ............................................................................................................... 13

4.3.

Aplikovaná informatika (1802)............................................................................................ 13

4.4.

Elektrotechnika a informatika (2612) .................................................................................. 14

4.5.

Informační technologie (2646)............................................................................................. 15

4.6.

Inženýrská informatika (3902)............................................................................................. 15

4.7.

Systémové inženýrství a informatika (6209) ....................................................................... 15

4.8.

Informatika v teorii a praxi .................................................................................................. 16

Porovnání informatických oborů .................................................................................................. 19 5.1.

Výběr oborů ......................................................................................................................... 19

5.2.

Kritéria a váhy...................................................................................................................... 21

5.3.

Kritérium K1: Zapsaní/přijatí............................................................................................... 23

5.4.

Kritérium K2: „Živí“ přihlášení/přihlášení .......................................................................... 24

5.5.

Kritérium K3: Webové stránky............................................................................................ 24

5.6.

Kritérium K4: Studenti/učitelé............................................................................................. 29

5.7.

Kritérium K5: Navazující magisterské studium................................................................... 30

5.8.

Multikriteriální porovnávání ................................................................................................ 31

5.9.

Výsledky porovnávání ......................................................................................................... 32

6.

Závěr............................................................................................................................................. 33

7.

Seznam literatury a zdrojů ............................................................................................................ 35

8.

Terminologický slovník................................................................................................................ 36

1


1. Úvod Dnešní doba je nazývána érou počítačů. Od 2. světové války, kam sahají prameny prvních počítačů, až do dneška došlo k obrovskému vývoji a změnám v počítačové oblasti. Vzniklo nespočet nových technologií a další stále vznikají. Došlo k novým revolučním způsobům práce na počítači. Po sálových počítačích na děrné štítky přišla miniaturizace a s ní osobní počítače s textovou obrazovkou. Za určitý čas přišla další změna, která podstatně zahýbala s principy a uživatelskými zvyklostmi. Byl jí grafický operační systém na osobních počítačích. V 90. letech 20. století došlo k masovému rozšíření počítačů nejen do firem a institucí všeho druhu, ale také do domácností. K tomu nepochybně přispělo zjednodušení ovládání počítačů, rozvoj počítačových sítí, nástup informačních systémů a fenomén Internetu. Počítače souvisí s informatikou. Vyjdeme-li z definice, že informatika je teorie vzniku, přenosu a zpracování informací, můžeme poté říci, že počítače jsou prostředkem pro vznik, přenos a zpracování informací. O současné společnosti se mluví jako o informační. Je to tím, že informatika zasahuje do mnoha oblastí lidského života a že informace jsou často kritickým faktorem úspěchu. Informatika je tedy multidisciplinární obor. Na rozdíl třeba od matematiky je to věda, která se stále dynamicky vyvíjí. Příchod počítačů vedl ke změnám ve společnosti, ovlivnil mnoho odvětví. Na pracovním trhu vznikly nové pracovní pozice právě s nástupem počítačů. Tyto pracovní pozice kladou určité požadavky na své vykonavatele. Na tyto skutečnosti zareagovaly školy, které vytvořily předměty věnující se otázkám informatiky a počítačů. Informatikou na vysokých školách se budu zabývat ve své bakalářské práci.

1.1. Vymezení tématu práce V úvodu práce definuji používané termíny. I když pro čtenáře zřejmě nebude problém odhadnout, co každý z nich znamená, sestavil jsem jejich slovníček, který obsahuje jejich definici a vyjadřuje, pod jakým významem jsou zde použity. V další části práce je uvedeno, jaké hlavní obory a profese týkající se informatiky rozeznáváme. Jedná se o hlavní specializace informatiky neboli informatické disciplíny na vysokých školách. Přehledný popis toho, jakými změnami procházely a jaké jsou sféry jejich vlivu zachycuje jejich vývoj až do současnosti. V další kapitole uvádím, jakým způsobem je organizována informatika na vysokých školách v České republice. Jde mimo jiné o to zjistit, v jakých studijních oborech vysokých škol se informatika vyskytuje. K dispozici je přehled vysokých škol a fakult s těmito obory. Porovnáním informatických disciplín a toho, jak k informatice přistupují vysoké školy, vzniká konfrontace, která se dá nazvat informatika v teorii a praxi. Snažím se tedy zjistit, jakým oblastem na vysokých školách odpovídají výchozí informatické disciplíny. Můžeme říci, že informatické disciplíny jsou teoretickým aspektem a kategorie studia praktickým aspektem tohoto střetu. Obor Informatika na Vysoké škole ekonomické

2

Analýza výuky informatiky na vysokých školách v ČR je podrobněji konfrontován s informatickými disciplínami. Je objasněno, na kterou či které je zaměřen. Na to navazuje úvaha nad označením studijních programů. Dále se zabývám porovnáním informatiky na vysokých školách. Jelikož oborů souvisejících s informatikou je velké množství, pro účely porovnávání musí být omezen jejich počet. Ve výběru určitě nechybí Vysoká škola ekonomická. Jak ovšem porovnání provést? Pomocí vhodných a pro porovnání dostupných kritérií, která vyjádří kvalitativně či kvantitativně určitý rys zkoumaných oborů. Tento rys je hodnocen buď objektivně nebo subjektivně. Při objektivním hodnocení se vychází ze získaných údajů, které pokud je jejich zdroj důvěryhodný, jejich hodnocení má čistě objektivní charakter a nemůže být nikým zpochybněno. Zkoumaný rys by byl vyhodnocen stejně pokud by někdo jiný dělal stejné porovnání se stejnými kritérii. Naproti tomu subjektivní hodnocení vychází z toho, co hodnotitel považuje za správné, účelné, a proto se může v pracích různých autorů na stejné téma lišit. Hodnotiteli se mohou zdát jím zvolená kritéria nestejně důležitá. Řešením je stanovení váhy každému kritériu. Váhy jsou stanovovány podle uvážení hodnotitele a tedy ryze subjektivním způsobem. Zde se nabízí co se subjektivity či objektivity týče paralela s pozitivní a normativní ekonomií. Zatímco pozitivní ekonomie se snaží o objektivní rozbor a popis stavu reálné ekonomiky (např. tvrzení „v důsledku znehodnocení kursu domácí měny došlo ke zdražení dovážených vstupů“), normativní ekonomie je subjektivní, dává praktické doporučení, jak se chovat (např. tvrzení „vysoké zisky monopolních výrobců by měly být maximálně zdaněny“). Každý obor je tedy bodově hodnocen podle kritérií. Na konci je získáno nějaké číslo, celková hodnota za všechna kritéria, a ta slouží k porovnání s ostatními. Poté zbývá sestavit žebříček oborů od nejlépe hodnoceného k nejhůře hodnocenému a vyhlásit vítěze. V závěru je provedeno shrnutí toho, čím jsem se zabýval ve stati a nastíním další možnosti zkoumání informatiky na vysokých školách. Strukturu práce lze v kostce naznačit následovně. Na první dvě kapitoly nazvané Úvod a Vymezení pojmů navazují ve stati tři další velké kapitoly. První z nich Informatické disciplíny poskytuje teoretické zázemí. Dává odpověď na otázku, jaké hlavní obory a profese týkající se informatiky rozeznáváme. Kapitola Informatika na českých vysokých školách objasňuje, jak je organizována informatika na vysokých školách v České republice. Poznatky z této kapitoly jsou porovnány s disciplínami informatiky popsanými v předchozí kapitole. Následuje Porovnání informatických oborů, jehož cílem je vybrat si vhodné informatické obory, případně fakulty vysokých škol, kde se tyto obory vyskytují, podle určitých kritérií je porovnat a sestavit žebříček. Závěr se pak kromě souhrnu věnuje nástinu dalšího vývoje a podnětům, které mohou pro danou oblast přinést ještě větší užitek jejím uživatelům.

1.2. Cíl práce Obecně definovaným cílem práce je komplexní pohled na informatiku jako multidisciplinární obor od teoretického zázemí směrem k praktickým souvislostem a aplikacím. Jinými slovy je v práci nejdříve

3

Analýza výuky informatiky na vysokých školách v ČR zpracován popis toho, čím se informatika zabývá, jaké jsou její disciplíny. V dalším textu se snažím o zmapování a snazší orientaci v informatických oborech vysokých škol, provádím jejich porovnání a hodnocení. Cílem je rovněž použít nové pohledy na danou problematiku. To není tak obtížné z několika důvodů. Jednak právě díky zmíněné komplexnosti, jednak proto, že informatika je relativně mladý obor, který se neustále vyvíjí, a to, co je dnes aktuální, za několik let může úplně ztratit na významu. Dalším důvodem je to, že v České republice je nedostatek publikací věnujících se zvolenému tématu. Pokud vezmeme v úvahu srovnání oborů a fakult na vysokých školách, můžeme říci, že tato problematika byla do poslední doby v běžně dostupných dokumentech takřka netknuta. Dílčími cíli, které nás dovedou k těm hlavním, je definice kritérií, hodnocení oborů podle těchto kritérií, porovnání disciplín informatiky se strukturou informatiky na českých vysokých školách.

1.3. Předpoklady a omezení práce Omezení práce vyplývají jednak z použitých zdrojů. Záleží na tom, jak agregované nebo naopak jak podrobné údaje jsou pro určitou oblast k dispozici. To znamená, že například údaje nejsou k dispozici za jeden zvolený studijní obor, ale za celou fakultu se všemi jejími obory. Může dojít k určitému zkreslení výsledků, ale pokud tvoří na fakultě vybraný obor nebo obory větší část, není třeba se znepokojovat a výsledky bude možné označit za spolehlivé. Jiným typem omezení je nemožnost zahrnout do hodnocení všechny druhy informatických oborů na vysokých školách. Důvodem je jejich velký počet a především tematická roztříštěnost. Rovněž při tvorbě kritérií není možné zahrnout všechny faktory, které by byly pro zkoumání oboru relevantní a měly pak vliv na konečné hodnocení. Jsou to faktory typu spokojenost studentů, jejich uplatnění v praxi po absolvování aj.

4


2. Vymezení pojmů V práci jsou použity určité termíny týkající se vybrané problematiky. Tento odstavec slouží k jejich vysvětlení a pochopení.

Informatika Multidisciplinární obor, jehož předmětem je vývoj a užití informačních systémů v organizacích a společenstvích, a to na bázi informačních a komunikačních technologií. Multidisciplinarita v tomto případě znamená, že zkoumání předmětu zahrnuje technické, ekonomické, sociální, psychologické, právní a další aspekty [1]. Teorie vzniku, přenosu a zpracování informací.

Informatická disciplína Oblast specializace v rámci informatiky. Souhrn informatických disciplín tvoří informatiku. Příkladem je Softwarové inženýrství.

Studijní obor Konkrétní vymezení zaměření studia. Každá škola či fakulta si definuje studijní obory, jejich názvy i obsah samostatně, avšak musí získat souhlas (akreditaci) Ministersta školství [2]. Obor, který je předmětem studia, jeho název by měl vyjadřovat problematiku, která je v rámci jeho studia stěžejní. Příkladem studijních oborů jsou Pojišťovnictví a Správa počítačových systémů.

Informatický obor Problematika tohoto oboru souvisí s informatikou. Těmito obory se zabývám ve své práci. Informatické obory jsou podmnožinou studijních oborů. Příkladem informatického oboru je Správa počítačových systémů, ale nikoliv Pojišťovnictví. Uvádím zde grafické znázornění pro lepší pochopení pojmů:

5


Obrázek 1: Vztahy mezi obory Pozn: Informatické obory jsou podmnožinou studijních oborů. Informatický obor je zároveň studijní obor.

Studijní program Obecně vymezuje zaměření studia. Celorepublikově existuje přesně vymezený počet programů a jejich obsah je rámcově vymezen Ministerstvem školství. V rámci studijních programů si každá škola může definovat řadu studijních oborů [2]. Zahrnuje příbuzné studijní obory, je to širší pojem než studijní obor. Jeho název je obecnější než název studijního oboru a reprezentuje oblast studijních oborů do něj patřících. Příkladem studijního programu je Aplikovaná informatika.

6


Obrázek 2: Vztahy mezi studijními programy a studijními obory Pozn.: Studijní programy jsou představiteli určité skupiny příbuzných studijních oborů.

Kód studijního programu Identifikátor, který studijnímu programu přiděluje podle určitého kritéria Ministerstvo školství. Například studijní program Aplikovaná informatika má kód 1802. Pokud se jedná o bakalářský studijní program, je před číslem prefix B, v případě navazujícího magisterského programu prefix N a magisterské studium má prefix M.. Například bakalářský studijní program Aplikovaná informatika má kód B1802.

7


3. Informatické disciplíny 3.1. Computing Curricula Jelikož informatika je široká oblast, do které spadá mnoho specializací, je jistě vhodné nějak ji členit, abychom si utvořili obraz o tom, co vlastně je předmětem jejího zájmu. Dobrým a obsáhlým zdrojem je elektronická publikace Computing Curricula 2004 (CC) [3]. V následujících řádcích se pokusím stručně přiblížit, co je v ní popisováno. Pomůže nám to i trochu pochopit, o čem informatika je. CC je zpráva, která obsahuje základní přehled jednotlivých bakalářských studijních programů v oblasti IS/IT, má za cíl vysvětlit jejich charakter a pomoci určit nejvhodnější z nich s ohledem na požadovanou profesi. Dává rovněž doporučení pro osnovy každého studijního programu. I když za tímto dokumentem stojí američtí autoři, je určitě poučný a použitelný i u nás. Na tvorbě tohoto dokumentu se podílejí tři organizace: ACM – The Association for Computing Machinery zaměstnává počítačové vědce, kteří vymýšlejí nové způsoby použití počítačů. Je zaměřena na vývoj a sdílení nových znalostí o informatice. AIS – The Association for Information Systems je organizace sloužící akademickým pracovníkům, kteří se specializují na informační systémy. IEEE-CS – The Computer Society of the Institute for Electrical and Electronic Engineers se snaží pohlížet na informatiku z inženýrského pohledu. Jejími členy jsou kromě inženýrů zaměřených na elektroniku a elektrotechniku i softwaroví inženýři a počítačoví vědci. Co se týče informatických disciplín, CC se zaměřuje na 5 hlavních. Nejdříve je uveden původní anglický název, poté můj překlad: •

computer engineering – počítačové inženýrství

•

computer science – počítačová věda

•

information systems – informační systémy

•

information technology – informační technologie

•

software engineering – softwarové inženýrství

Pozn.: Kromě těchto pěti existuje ještě jedna disciplína, která také patří do informatiky, avšak není v CC tolik rozvedena jako ostatní disciplíny. Jmenuje se electrical engineering a je zaměřena na technické prostředky informatiky. Zmíněné disciplíny jsou výsledkem toho, kam dospěla informatika dosud a odpovídají současným hlavním informatickým specializacím. Všechny se však nevyvíjely stejně dlouho, nekteré jsou starší, některé mladší. Podívejme se nyní na jejich pouť časem. Pro tento účel je vhodné rozdělit si časovou osu na informatiku před rokem 1990 a informatiku po roce 1990.

8


3.2. Informatické disciplíny před rokem 1990 Před rokem 1990 se z nynějších disciplín objevovaly pouze 3. Byly to computer science, electrical engineering a information systems. Každé z nich odpovídala určitá oblast, ve které dominovaly. Zjednodušeně by se tyto oblasti daly nazvat jako software – hardware – podnikání. Studenti měli volbu jednodušší než dnes, kdy každá oblast do sebe vtěluje ještě nejméně jednu disciplínu. Dříve ti, kteří chtěli vyvíjet software nebo zvládnout teoretické aspekty informatiky, si zvolili computer science. Kdo chtěl pracovat s hardwarem, si vybral electrical engineering. Studenti, kteří chtěli využívat hardware a software k řešení podnikových potřeb a problémů, si vybrali information systems. Lidé zaměření na první dvě disciplíny občas spolupracovali a měli k sobě profesně blíže, než lidé zaměření na informační systémy.

3.3. Vývoj v 90. letech 20. století Velký rozmach počítačů a s nimi souvisejících technologií během 90. let 20. století měl za následek změnu stávajících a vznik nových informatických disciplín.

Computer Engineering Počítačové čipy se v 90. letech začaly montovat do většiny elektronických zařízení, např. automobil jich obsahuje hned několik. To vedlo k vytvoření disciplíny computer engineering, která se vyvinula z jedné ze specializací electrical engineering. Lidé studující tuto disciplínu se již nezaměřují jen na hardware, ale i na software. Navrhují a programují čipy, které se starají o ovládání mnoha druhů zařízení.

Software Engineering Software engineering se vyvinulo z disciplíny computer science. Software musel obsáhnout více oblastí a problémů, nedosahoval však potřebné spolehlivosti. To je ovšem jeden ze základních požadavků na něj kladených, a proto vzniklo softwarové inženýrství. Zatímco se computer science zaměřuje na vytvoření nové znalosti, softwarové inženýrství se zaměřuje na přísné metody pro navrhování a vytváření věcí, které spolehlivě dělají to, co se od nich čeká.

Information Systems Disciplína information systems se během 90. let potýkala s mnoha výzvami. Mezi roky 1960 a 1990 se specialisté na informační systémy zaměřovali na počítačové potřeby typu účetní systémy, systémy na zpracování mezd, inventarizační systémy. Koncem 90. let se sesíťované osobní počítače staly nástrojem nejen technických specialistů, ale i pracovníků na všech úrovních v organizaci. Organizace měly více dat a informací okamžitě k dispozici. Problém, jak organizovat informace, se stal komplexnějším. Kritickým faktorem bylo správné využívání informací a technologií tak, aby podporovaly výkonnost a efektivitu organizace. Oblast informačních systémů nabyla na důležitosti,

9

Analýza výuky informatiky na vysokých školách v ČR protože právě informační systémy se staly prostředkem ke komunikaci a společným rozhodnutím v organizaci.

Information Technology Počítače se staly podstatným nástrojem většiny firem, úřadů, institucí i domácností. Počítače zapojené v síti se staly informační páteří organizace. To však přineslo nové závislosti různých pracovních míst, protože problém v počítačové infrastruktuře může omezit schopnost zaměstnanců pracovat. Jako důsledek se objevila IT oddělení, která mají zajistit, aby počítačová infrastruktura organizace byla vhodně nainstalovaná a měla takovou spolehlivost, aby pokryla počítačové potřeby zaměstnanců a pomohla jim zajistit chod firmy. Protože se ukázalo, že absolventi informatických oborů neměli správnou kombinaci znalostí a dovedností, aby vyhověli těmto nárokům, vytvořily univerzity novou informatickou disciplínu – information technology.

Computer Science a Electrical Engineering Disciplíny computer science a electrical engineering samozřejmě zůstaly zachovány. Principy, na kterých byly založeny, neprošly revolučními změnami, změnily se však technologie využívané v těchto disciplínách (nové programovací jazyky, nový hardware). Grafický přehled by nám měl poskytnout následující obrázek, který zobrazuje informatické disciplíny v čase. Vzdálenost mezi nimi ukazuje, jak blízko nebo daleko k sobě mají.

10


Obrázek 3: Informatické disciplíny před rokem 1990 a v následujících letech ([3])

3.4. Současnost Počítačový svět nyní nabízí větší možnosti a příležitosti než tomu bylo před rokem 1990. Je to naznačeno ve spodní části obrázku 3. V současné době ti, kdo chtějí studovat hardware si volí disciplínu electrical engineering. Pro lidi zabývající se hardwarovými a softwarovými problémy při návrhu digitálních zařízení je určen program computer engineering. U ostatních profesí ale není volba až tak jednoznačná. Kdo chce být softwarovým vývojářem, může si zvolit mezi třemi disciplínami: computer science, software engineering a computer engineering. Každá má svůj specifický pohled na vývoj software. Člověk, kterého zajímá práce s informačními a komunikačními technologiemi ve firmě nebo jiné organizaci, si také může vybrat. Buď information systems nebo information technology.

11


4. Informatika na českých vysokých školách V této části se věnuji tomu, jak je organizována informatika na vysokých školách v České republice. Je zde uvedeno, jaké se u nás nabízejí možnosti studia informatiky a pohled na české studijní programy z hlediska informatických disciplín. Podrobnější analýzu jsem provedl u Vysoké školy ekonomické.

4.1. Studijní programy vysokých škol Při hledání informatiky na vysokých školách budu vycházet nejprve ze studijních oborů vysokých škol. Jejich seznam je možné si zobrazit například na stránkách http://delta.uiv.cz/ [4] zvolením nabídky Číselníky a poté zadáním AKVO do pole Identifikátoru číselníku. Budeme-li v tomto seznamu chtít najít informatiku, nebude to tak obtížné. Můžeme se přesvědčit o tom, že je u nás mnoho oborů majících s informatikou něco společného a udělat jejich seznam by jistě nebyl problém, ale to není cílem této práce. Pokud se zaměříme na věcný obsah oborů, zjistíme, že informatika se vyskytuje například v matematických, chemických, zdravotnických, ekonomických a jiných oborech. Vlevo od názvu studijního oboru je identifikátor. Je to kód tohoto oboru. První čtyři čísla tohoto identifikátoru jsou kódem nadřazeného studijního programu. Studijní obory se stejnými prvními čtyřmi čísly patří pod jeden studijní program. Můžeme si všimnout, že některé studijní programy obsahují více oborů s informatikou (ty nás budou zajímat) než jiné. Zaměřil jsem se na tyto „shluky informatických oborů“ a dospěl jsem k závěru, že k nim dochází v těchto studijních programech: •

1801 – Informatika

•

1802 – Aplikovaná informatika

•

2612 – Elektrotechnika a informatika

•

3902 – Inženýrská informatika

•

6209 – Systémové inženýrství a informatika

Pozn.: Jisté zastoupení informatických oborů je i v některých jiných studijních programech (např. 7504 – Učitelství pro střední školy), jak již bylo zmíněno v úvodu této podkapitoly. Na druhou stranu tyto programy obsahují i velký počet oborů, které s informatikou nemají nic společného. Do výčtu tyto programy neuvádím, protože se zde chci zabývat programy na informatiku zaměřenými zcela. Toto „zúžení“ však určitě nebude na škodu a výčet bude obsahovat většinu oborů na informatiku zaměřených. Číselník nabídl studijní obory a programy, kde název studijního programu je totožný s názvem kmenového studijního oboru. Existují však další programy, kde tomu tak není. Zde musíme využít jiných zdrojů, například elektronického dokumentu Akreditované studijní programy vysokých škol [5]

12

Analýza výuky informatiky na vysokých školách v ČR nebo publikace Jak na vysokou školu [6]. Pakliže se opět zaměříme na „shluky informatických oborů“ s výjimkou pěti již nalezených programů, dostaneme další studijní program: •

2646 – Informační technologie

Název studijního programu do určité míry napovídá, co je předmětem jeho zájmu. Avšak zaměříme-li se více na každý z těchto studijních programů, můžeme získat ještě lepší informace. V následujících odstavcích se proto budu zabývat podrobnějším popisem každého z uvedených studijních programů zejména co se týče uplatnění absolventů a možnostech jejich studia u nás. Upozorňuji tedy ještě jednou, že uvedené studijní programy obsahují podstatnou část oborů s informatikou na našich vysokých školách, ale určitě ne úplně všechny.

4.2. Informatika (1801) Studijní program Informatika nabízí dle [6] studentům následující znalosti a uplatnění:

programátoři, vedoucí programátorských týmů

navrhování a vytváření webových stránek, intranetových webových a mobilních aplikací

analytici, správci počítačových sítí – instalace a správa hardware, sítí a software

teoretické znalosti informatiky

správci databází a informačních systémů

kvalifikovaní uživatelé softwarových produktů

Studijní program Informatika je možné studovat na následujících vysokých školách a fakultách: Škola

Fakulta

Město

Univerzita Karlova

Matematicko-fyzikální fakulta

Praha

Masarykova univerzita

Fakulta informatiky

Brno

Univerzita Palackého

Přírodovědecká fakulta

Olomouc

Ostravská univerzita


Ostrava

Slezská univerzita

Filozoficko-přírodovědecká fakulta

Opava

Evropský polytechnický institut

Kunovice

Vysoká škola finanční a správní

Praha

Tabulka 1: Informatika (1801) ([5], [6]) Pozn.: Bílé pole představuje veřejnou vysokou školu, šedé pole soukromou vysokou školu

4.3. Aplikovaná informatika (1802) Studijní program Aplikovaná informatika se velmi podobá předchozímu programu Informatika. Podle [6] se zde setkáme s takovými zaměřeními jako jsou:

programování – vývoj sofware

analýza, návrh, implementace a správa informačních systémů

konzultanti v oblasti využívání výpočetní techniky 13


obchodníci s hardwarem a softwarem

programování databází, webové stránky, projektování informačních systémů

správa databází a počítačových sítí

metody zpracování informací

Aplikovanou informatiku vyučují: Škola

Fakulta

Město


Fakulta informatiky

Brno

Jihočeská univerzita

Pedagogická fakulta

České Budějovice

Univerzita J. E. Purkyně


Ústí nad Labem



Ostrava

Univerzita Hradec Králové

Fakulta informatiky a managementu

Hradec Králové

Vysoká škola ekonomická

Fakulta informatiky a statistiky

Praha

Tabulka 2: Aplikovaná informatika (1802) ([5], [6])

4.4. Elektrotechnika a informatika (2612) Studijní program 2612 je více technicky zaměřen než ostatní programy. Nejvíce odpovídá disciplíně electrical engineering. Specializace a profese odpovídající tomuto studijnímu programu získané ze zdroje [6]:

samostatní technici s fyzikálně elektronickou nebo biofyzikální specializací

užití měřicí a výpočetní techniky

vývoj,

projekci

a

provoz

elektronických

a

sdělovacích

zařízení,

informačních

a multimediálních systémů

provoz a obsluha elektrických zařízení

vývoj a provoz ekologických zařízení

pracovníci servisu el. přístrojů a zařízení, počítačové a kancelářské techniky

pracovníci výstupní a technické kontroly, zkušebních a měrových středisek

technici systémů pro zabezpečení objektů, identifikačních a přístupových systémů Škola

Fakulta

Město


Pedagogická fakulta

České Budějovice

Západočeská univerzita

Fakulta elektrotechnická

Plzeň

ČVUT

Fakulta elektrotechnická

Praha

Univerzita Pardubice

Ústav elektrotechniky a informatiky

Pardubice

Technická univerzita Liberec

Fakulta mechatroniky

Liberec

Tabulka 3: Elektrotechnika a informatika (2612) ([5], [6])

14


4.5. Informační technologie (2646) Tento program je možné připodobnit k disciplíně computer science. Následující profese nalezené v [6] napoví o jeho pozici:

projektanti, konstruktéři, programátoři, údržbáři počítačových systémů, číslicových zařízení, počítačových sítí

programátoři a správci databází a informačních systémů

správci sítí Škola

Fakulta

Město

Vysoké učení technické

Fakulta informačních technologií

Brno


Ústav elektrotechniky a informatiky

Pardubice

Vysoká škola báňská

Fakulta elektrotechniky a informatiky

Ostrava

Tabulka 4: Informační technologie (2646) ([5], [6])

4.6. Inženýrská informatika (3902) Zaměření studijního programu Inženýrská informatika má podle [6] tuto podobu:

vývoj, výzkum, provoz výpočetních systémů

projektování a administrace počítačových sítí a informačních systémů

návrh, realizace a správa počítačových, měřicích a řídících systémů Škola

Fakulta

Město


Fakulta aplikovaných věd

Plzeň

Univerzita Tomáše Bati

Fakulta aplikované informatiky

Zlín

Vysoká škola chemickotechnologická

Fakulta chemicko-inženýrská

Praha

Tabulka 5: Inženýrská informatika (3902) ([5], [6])

4.7. Systémové inženýrství a informatika (6209) Několik oborů tohoto programu je zaměřeno manažersky, avšak pokud se na tento program podíváme komplexně, najdeme poměrně široké spektrum oblastí, které je v jeho rámci podle [6] možné studovat:

znalost ekonomických procesů při vývoji a provozování IT

specifikace požadavků na systém při vývoji informačního systému

nákup a prodej informačních systémů – obchodník

nižší a střední manažer, informační manažer

správce aplikací, informačního systému a sítí

programátor

pracovník podnikových útvarů IS/ICT

návrh, implementace a údržba informačního systému

15


systémový integrátor

tvorba www stránek

nasazování a využívání výpočetní techniky

projektové řízení podniků

projektant IS/ICT Škola

Fakulta

Město


Ekonomicko-správní fakulta

Brno


Fakulta ekonomická

Plzeň

Slezská univerzita

Obchodně podnikatelská fakulta

Opava


Fakulta informatiky a man.

Hradec Králové

Vysoké učení technické

Fakulta podnikatelská

Brno


Fakulta ekonomicko-správní

Pardubice

Vysoká škola báňská

Fakulta ekonomická

Ostrava

Technická univerzita Liberec

Hospodářská fakulta

Liberec

Česká zemědělská univerzita

Provozně ekonomická fakulta

Praha

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita

Provozně ekonomická fakulta

Brno

Tabulka 6: Systémové inženýrství a informatika (6209) ([5], [6])

4.8. Informatika v teorii a praxi V předchozích odstavcích jsme viděli, jak je organizována výuka informatiky na našich vysokých školách. Institucí, která za to zodpovídá, je české Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Nyní porovnám jeho členění s teoretickými disciplínami informatiky. K porovnání s diciplínami použiji studijní programy, o kterých jsem psal výše. Vycházím z dokumentu Computing Curricula (CC) na jedné straně a charakteristik studijních programů na druhé straně. Stejné studijní programy mají sdružovat tematicky příbuzné obory. Některé studijní programy, ač mají různý kód, jsou svým zaměřením příbuzné. Proto jsem se je rozhodl sloučit do jedné kategorie. To se týká programů Informatika (1801) a Aplikovaná informatika (1802). Nakonec vzniklo 5 kategorií. Pro každou z kategorií jsem se snažil najít určité odpovídající disciplíny podle CC: A) Informatika (1801) a Aplikovaná informatika (1802) patřící do skupiny Přírodní vědy a nauky a do podskupiny Informatické obory. Do záběru těchto studijních programů se dá zařadit computer science, software engineering, information systems a information technology. B) Elektrotechnika a informatika (2612) patřící do skupiny Technické vědy a nauky a do podskupiny

Elektrotechnika,

telekomunikační

a výpočetní

technika.

Tato

kategorie

jednoznačně odpovídá disciplíně electrical engineering.

16

Analýza výuky informatiky na vysokých školách v ČR C) Informační technologie (2646) patřící do skupiny Technické vědy a nauky a do podskupiny Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika. Tomuto programu odpovídá information technology a computer engineering. D) Inženýrská informatika (3902) patří opět do skupiny Technické vědy a nauky a do podskupiny Speciální a interdisciplinární obory. Došel jsem k závěru, že koresponduje s disciplínami information technology, software engineering a computer engineering. E) 6209 – Systémové inženýrství a informatika patřící do skupiny Společenské vědy, nauky a služby a do podskupiny Ekonomie. Tato kategorie odpovídá disciplínám information systems a information technology. Z uvedeného je vidět, že podle tohoto rozdělení se může stát, že v informatických oborech se stejným studijním programem bude probírána různá látka z důvodu toho, že tyto obory jsou zaměřeny na různé disciplíny. Na druhou stranu se může stát, jak popisuji ve své úvaze dále i to, že ve studijních programech v různých kategoriích se bude vyučovat stejná látka, budou zaměřeny na stejné disciplíny. Určité problémy se zařazením českých informatických oborů popisuji dále. Pokud vezmeme v úvahu studijní programy, které jsem charakterizoval výše, tak podle rozdělení Ministerstva školství sahá informatika od přírodních přes technické až po společenské vědy a nauky. Informatika na Vysoké škole ekonomické (VŠE) spadá podle studijního programu do přírodních věd. Na fakultě informatiky a statistiky patří všechny informatické obory do studijního programu Aplikovaná informatika (1802). Název školy již napovídá, že v úvahu přichází spíše zařazení do společenských věd pod studijní program Systémové inženýrství a informatika (6209). Na VŠE existují tři katedry. Jelikož znám pole jejich působnosti, dovoluji si tvrdit, že katedra informačních technologií (KIT) je právě zaměřena na oblast informačních systémů a tedy na „ekonomickou informatiku“. Dalším argumentem pro kód 6209 je povinnost absolvování několika hlavních ekonomických předmětů, jejichž studium má podle slov prof. Voříška odlišit absolventy VŠE a absolventy jiných škol nabízejících informatiku. Katedra informačního a znalostního inženýrství (KIZI) spadá podle mého názoru spíše do přírodních věd, to je tedy argument pro program 1802. Katedru systémové analýzy je velice obtížné někam zařadit, protože vyučuje různorodé předměty. KSA se dívá na informatiku ze svého úhlu pohledu. Myslím, že má spíše blíže ke KIT než ke KIZI, ale netroufnu si ji nikam zařadit. Student studující bakalářský studijní program Aplikovaná informatika na VŠE musí absolvovat určité předměty každé ze tří kateder a podle svých preferencí si může vybrat volitelné předměty katedry, která mu nejvíce vyhovuje. Když se podíváme do tabulek rozdělení škol a fakult, zjistíme, že studijní obory, které jsou v programu Systémové inženýrství a informatika (6209) patří pod nějakou ekonomicky, obchodně nebo hospodářsky zaměřenou fakultu. Obory, které jsou v programu Informatika (1801) nebo Aplikovaná informatika (1802) patří pod více různě zaměřených

17

Analýza výuky informatiky na vysokých školách v ČR fakult (mimo jiné 3 fakulty informatiky). Otázkou zůstává, co udělat s ekonomicky zaměřenou vysokou školou mající fakultu informatiky. Na příkladu VŠE je možné ukázat rozporuplné označení oboru. Bude to znamenat překážku při srovnávání oborů podle určitých kritérií? Odpověď zní ne. Při porovnávání informatických disciplín se studijními programy jsme si mohli všimnout, že některé disciplíny zasahují do více studijních programů. Jinými slovy to, co se probírá ve studijním programu Informatika (1801) nebo Aplikovaná informatika (1802) se může probírat i v programu Systémové inženýrství a informatika (6209). Ministerstvo školství si vzalo v tomto případě jako klíč pro roztřídění název fakulty. Pro kód 6209 se zvolila ekonomická, hospodářská či podnikatelská, pro kódy 1801 a 1802 všechny ostatní. VŠE nebyla výjimkou. Zrovna tak se může probírat stejná látka ve studijních programech Informační technologie (2646) a Inženýrská informatika (3902), u nichž jsem dospěl k závěru při porovnávání informatických disciplín s programy, že mají 2 disciplíny společné – information technology a computer engineering. Je potřeba také dodat, že ve většině informatických oborů, ať už patří do jakéhokoli studijního programu, budou kromě disciplín na ně vyloženě zaměřených minimálně zmíněny, ale spíše i vyučovány předměty z ostatních disciplín informatiky. Závěr z toho plyne takový, že informatiku na VŠE je možné srovnávat nejen s obory ve studijních programech Informatika (1801) a Aplikovaná informatika (1802), ale i s obory ve studijním programu Systémové inženýrství a informatika (6209).

18


5. Porovnání informatických oborů V této části se věnuji porovnání vybraných informatických oborů. Nejprve jsem provedl a odůvodnil výběr těchto oborů, zmínil jsem se o jejich významu. Dále jsem stanovil a vysvětlil kritéria, která byla použita k porovnání. Stanovil jsem váhy, jejichž cílem je odlišit důležitost kritérií. Vybrané obory byly testovány každým z kritérií. Na základě dosažených výsledků byl sestaven žebříček oborů. Na závěr kapitoly jsou shrnuty poznatky z porovnávání oborů.

5.1. Výběr oborů Výběr je proveden z těch informatických oborů, které jsou vyučovány na českých vysokých školách. První druh omezení se týká možnosti srovnání. V kapitole 4 byly popsány studijní programy zaměřené na informatiku. Na základě těchto údajů jsem stanovil, které obory je spolu možné srovnávat, aby nedošlo k nekonzistencím. Další omezení se týká kvantity. Určitě není možné vybrat k porovnání všechny studijní programy a už vůbec ne studijní obory. Jelikož studuji obor Informatika studijního programu Aplikovaná informatika (1802) na Vysoké škole ekonomické, cílem práce je srovnání se školami se stejnými nebo hodně podobnými studijními programy a obory. Pokud vezmu v úvahu toto omezení, vybral jsem si k porovnání studijní program Aplikovaná informatika (1802) a blízký příbuzný program Informatika (1801). Jelikož informatických oborů může v rámci jednoho studijního programu existovat více, vybral jsem ty, které považuji za nejvíce konkureční pro obor Informatika na VŠE, a to z hlediska probírané látky a uplatnění absolventů. Pokud se na fakultě vyskytují oba dva studijní programy (případ Masarykovy univerzity v Brně a Ostravské univerzity), dal jsem přednost programu Aplikovaná informatika (1802). Co se týče typu a formy studia, vybral jsem si tříleté bakalářské studijní programy s prezenční formou studia, čili opět stejné jako na VŠE. Ještě chci poznamenat, jak již bylo řečeno v předchozí části, že obor Informatika na VŠE má vzhledem ke svému ekonomickému zaměření hodně blízko i k oborům studijního programu Systémové inženýrství a informatika (6209). V praxi to znamená, že by mohl být porovnáván i s těmito obory, avšak to už je nad rámec této práce. Do následujícího přehledu jsem vybral obory podle popisovaných pravidel a omezení. Tyto navzájem si konkurující obory jsou v dalším textu porovnány podle zvolených kritérií. Studijní program B1801

Škola

Fakulta

Studijní obor

Univerzita Karlova

MFF

Obecná informatika

Univerzita Palackého

PŘF

Informatika

Slezská univerzita

FPF

Informatika a výpočetní technika

Evropský polytechnický institut

Ekonomická informatika

Vysoká škola finanční a správní

Aplikovaná informatika

19


Studijní program B1802

Škola

Fakulta

Studijní obor


FI



PF

Výpočetní technika


PŘF

Informatika


FIM


Vysoká škola ekonomická

FIS

Informatika

Tabulka 7: Studijní obory programů Informatika (1801) a Aplikovaná informatika (1802) vybraných k porovnání ([5], [6]) Pozn.: Bílé pole představuje veřejnou vysokou školu, šedé pole soukromou vysokou školu. K přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně nebyla k dispozici potřebná data, a proto ve výběru chybí. Vybrané studijní programy a obory jsou již známy. Pomocí čísel je možné si je trochu více přiblížit. K tomu slouží následující tabulka, která udává počet studentů ve vybraných studijních programech. Bohužel data, která jsou v ní uvedena, jsou již poněkud zastaralá. Nebylo možné použít novější, protože byla změněna metodika sběru a interpretace dat. Do roku 2002 se totiž údaje zjišťovaly podle skupiny studijních programů a od roku 2003 až do dnešní doby se zjišťují podle vysoké školy a fakulty. Je to škoda, protože třídění podle skupiny studijních programů mělo svůj význam. Velmi dobře je podle něho vidět četnost studujících v jednom studijním programu nebo příbuzných programech a trendy ve struktuře studijních programů podle počtu studentů, absolventů nebo jiného kritéria. V prvních dvou řádcích jsou počty studentů prezenčního studia bakalářského studijního programu Informatika (1801) a Aplikovaná informatika (1802). V dalších dvou řádcích jsou celkové počty studentů těchto programů bez ohledu na typ či formu studia. Rok

Studijní program 1999 283

2000 487

2001 762

2002 699

731

549

948

2336

Celkem 1801

2525

3071

3484

3057

Celkem 1802

1493

1613

1827

3182

Informatika (1801), PS, bak. Aplikovaná inf. (1802), PS, bak.

Tabulka 8: Počty studentů vybraných studijních programů ([10]) Můžeme si všimnout, že v roce 2002 na rozdíl od předchozích let předstihl program Aplikovaná informatika (1802) v celkovém počtu studentů program Informatika (1801). Bylo to způsobeno

20

Analýza výuky informatiky na vysokých školách v ČR nárůstem studentů v bakalářských programech prezenčního studia studijního programu Aplikovaná informatika (1802).

5.2. Kritéria a váhy Pro účely porovnání oborů jsem definoval kritéria. Zároveň k nim jsou přiřazeny váhy, které odliší důležitost každého z nich. Následující kritéria jsou určitým výběrem ze všech možných kritérií, kterých je velké množství. Snažil jsem se zvolit kritéria dostupná, ale zároveň ta, o kterých jsem byl přesvědčen, že jsou pro porovnání přínosná a vypovídající. Vybral jsem tato kritéria: 1. Konkurenceschopnost oboru = počet zapsaných/počet přijatých Čím více přijatých uchazečů se dostaví k zápisu, tím je obor prestižnější. Pokud se student nezapíše, je pravděpodobné, že dal přednost jiné škole nebo fakultě. Toto kritérium je podobné následujícímu kritériu image oboru, dávám mu ovšem pomocí váhy větší důležitost. V praxi totiž často dochází k tomu, že uchazeč se dostaví k více přijímacím zkouškám a stane se, že uspěje u více z nich. Z úspěšně vykonaných se poté rozhoduje, který obor, fakultu a školu studovat, kam jít k zápisu. Váha kritéria je 25 %. 2. Image oboru = „živí“ přihlášení/přihlášení Čím více přihlášených studentů se skutečně dostaví k přijímacímu řízení, tím je o obor nebo fakultu větší zájem, tím větší je prestiž a image fakulty. Dá se to interpretovat také tak, že pokud se uchazeč nedostaví k přijímacím zkouškám, tak dal nejspíše přednost jiné škole nebo fakultě. Toto kritérium úzce souvisí s předchozím kritériem, a to je konkurenceschopnost oboru neboli počet zapsaných ku počtu přijatých. Pozn.: „Živý“ přihlášený je uchazeč, který se fyzicky dostavil k přijímacím zkouškám. Váha kritéria je 20 %. 3. Obsah a úroveň webových stránek Internetové stránky fakult, na kterých se vyučuje informatika jsou vizitkou této fakulty a protože internetové stránky souvisí s informatikou, bylo by ostudou pro tyto fakulty a potažmo i školy nemít je kvalitně zpracovány. Pokud by se tak stalo, je velice pravděpodobné, že to bude mít odstrašující efekt a bude to odrazovat potenciální studenty informatiky. Je důležité, aby stránky obsahovaly dostatek informací, byly přístupné, přehledné, měly logickou strukturu a dobrou navigaci. Váha kritéria je 20 %. 4. Počet studentů/počet učitelů Dá se předpokládat, že čím méně studentů připadá na jednoho učitele, tím větší je pravděpodobnost, že učitelé budou mít na studenty více času, ať již ve výuce nebo v konzultačních hodinách. Čím by byl tento poměr vyšší, tím větší by byla pravděpodobnost,

21

Analýza výuky informatiky na vysokých školách v ČR že učitelé budou mít v konzultačních hodinách méně času na studenty, méně času na opravování studentských prací. Bude tedy snížena kvalita a kvantita ověřování znalostí studenta, a to může vést k nízké úrovni znalostí studentů. Kvalita porovnání bude větší, když se v jednotlivých oborech nebude moc lišit rozsah probírané látky a časová dotace předmětů. Váha kritéria je 20 %. 5. Navazující magisterské studium V tomto kritériu se zkoumá, zda je na škole možné studovat navazující magisterské studium stejného studijního programu, jako byl bakalářský program. Ve výhodě jsou ty školy, které tuto možnost nabízejí. Pokud se student absolvující bakalářský studijní program rozhodne pokračovat dále ve studiu, bude ve výhodě oproti studentovi, který také již absolvoval bakalářský studijní program, ale přichází z jiné školy, která navazující magisterský program nenabízí. Váha kritéria je 15 %. Jak již bylo řečeno, tato kritéria nejsou vyčerpávající. Pakliže bychom chtěli udělat opravdu podrobné porovnání oborů na školách, museli bychom počítat s desítkami kritérií. Namátkou uveďme úroveň výuky a s ní související uplatnění absolventů, pověst školy, kvalita informačních zdrojů, které jsou ve škole k dispozici, technické zajištění výuky, občanská vybavenost města (ubytování, strava, doprava), ve kterém se škola nachází, využití volného času. Tato kritéria, pokud by se jimi mělo zaobírat opravdu do hloubky a nikoliv zjednušením typu čím větší město, tím lepší občanská vybavenost nebo využití volného času, by vyžadovalo opravdu dlouhý čas, nemluvě o tom, že některá z nich mohou být nezjistitelná pro toho, kdo na škole nepůsobí. Kritéria, která jsem vybral jsou relativně snáze zjistitelná a ač jich je jenom pět, něco o oboru, fakultě či škole vypovídají. Ještě chci upozornit na umístění zkoumaných oborů ve struktuře vysoké školy. Na některých školách se vyskytuje samostatná fakulta informatiky, na jiných školách patří výuka informatiky pod určitou fakultu společně s neinformatickými obory. Je to vidět i z tabulek studijních programů uvedených v předchozí kapitole. Kritérium

Jednotky

Optimum Váha - V(j)

K1

Zapsaní/přijatí

Číslo z intervalu <0, 100>

max

25%

K2

„Živí“ přihlášení/přihlášení Číslo z intervalu <0, 100>

max

20%

K3

Webové stránky

Body z intervalu <0, 5>

max

20%

K4

Studenti/učitelé

Číslo

min

20%

K5

Nav. magisterské studium Známka z množiny {0, 0,5, 1} max

15%

Tabulka 9: Stanovení kritérií pro hodnocení oborů škol a jejich vah Pozn.: Tabulka vyjadřuje zvolená kritéria, jednotky, ve kterých budou hodnoty kritérií, zda je optimum kritéria maximalizační nebo minimalizační a váhy kritérií.

22

Analýza výuky informatiky na vysokých školách v ČR Co se týče zdrojů dat, optimální by bylo, kdyby byly u některých kritérií k dispozici údaje přímo za jednotlivé obory. U kritérií K1, K2 jsou k dispozici údaje pouze za všechny obory na fakultě bez ohledu na typ nebo formu studia neboli za celou fakultu, do které obor patří. To je trochu škoda, ale musíme se smířit s tím, že tak podrobné údaje není možné získat. Kritérium K3 by se oproti předchozím dvoum mělo týkat i celé fakulty, neboť informace o studijních programech a oborech se vyskytují právě na internetových stránkách fakult, kam se uchazeč při hledání informací o studijních programech či oborech často dostane. Kritérium K4 je také uváděno za celou fakultu. V tomto případě by ale stejně nemělo smysl sledovat ho za jednotlivé obory, protože učitelé mohou vyučovat předměty i v jiných oborech než v tom, který jsme vybrali pro porovnání. Kritérium K5 se týká přímo studijního oboru. Z uvedeného vyplývá, že se jedná spíše o porovnávání fakult než porovnávání oborů. Může to tak být. I když cílem je porovnat studijní obory, hodnoty zvolených kritérií je možné díky jejich agregovanosti použít jak pro studijní programy, tak pro fakulty, u kterých se jedná o nejkvalitnější porovnání. Zaměříme-li se na studijní obory, zkreslení výsledků může být, jak již bylo zmíněno, u kritéríí K1 a K2, naopak vůbec žádného omezení či zkreslení se nemusíme bát u kritérií K3 a K5. Na následujících stránkách jsou hodnoty kritérií pro každou z porovnávaných škol. Výsledky jsou seřazeny od nejlepšího po nejhorší.

5.3. Kritérium K1: Zapsaní/přijatí Název školy a fakulty

K1 (Číslo z intervalu <0, 100>)

VŠFS

89,5

EPI

76,5

SU Filozoficko-přírodovědecká fakulta

75,9

VŠE Fakulta informatiky a statistiky

74,8

UHK Fakulta informatiky a managementu

70,7

UK Matematicko-fyzikální fakulta

63,6

UP Přírodovědecká fakulta

60,8

JU Pedagogická fakulta

60,3

MU Fakulta informatiky

55,4

OU Přírodovědecká fakulta

55,2

Tabulka 10: Hodnoty kritéria K1 za akademický rok 2004/05 ([10]) Pozn.: Údaje jsou uvedeny v procentech V tomto kritériu nejlépe dopadly soukromé vysoké školy. Jako první skončila pražská Vysoká škola finanční a správní, druhý byl Evropský polytechnický institut v Kunovicích a třetí Filozofickopřírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě. Toto kritérium musíme ovšem dát do kontextu

23

Analýza výuky informatiky na vysokých školách v ČR s kritériem K2, viz dále. Úspěch soukromých vysokých škol lze částečně vysvětlit i tím, že škola před zápisem studenta požaduje složení určité výše školného.

5.4. Kritérium K2: „Živí“ přihlášení/přihlášení Název školy a fakulty

K2 (Číslo z intervalu <0, 100>)


93,2


88,3


86

VŠFS

85,6


85,4


82,1


81,7


81,7


76,2

EPI

60,2

Tabulka 11: Hodnoty kritéria K2 za akademický rok 2004/05 ([10]) Pozn.: Údaje jsou uvedeny v procentech Zde se na prvních třech pozicích umístily brněnská Masyrykova univerzita s Fakultou informatiky, Ostravská

univerzita

s Přírodovědeckou

fakultou

a

olomoucká

Univerzita

Palackého

s Přírodovědeckou fakultou. Pokud dáme toto kritérium do kontextu s kritériem K1, vidíme, že v tabulkách vznikají rozdíly, které jsou nejpatrnější u Masarykovy univerzity, Ostravské univerzity a Evropského polytechnického institutu. Vezmeme-li si například EPI, studenti, kteří se na tuto školu příhlásili, dali najevo malou ochotu jít k přijímacím zkouškám. To se dá vysvětlit tím, že již úspěšně vykonali přijímací zkoušky na jiné vysoké škole a o EPI pak zájem neměli. Výsledky tohoto kritéria závisí i na termínu přijímacích zkoušek.

5.5. Kritérium K3: Webové stránky Internetové stránky mají v dnešní době velký význam. Chybně vytvořené stránky odrazují návštěvníky a jsou posléze příčinou neúspěchu. V ideálním případě by stránky fakult měly odpovídat definici, kterou jsem našel v časopise Chip: „Dobrý web má vhodně zvolené cíle, které efektivní cestou plní. Láká svým zajímavým obsahem a přitahuje tak pozornost mnoha návštěvníků. Při prvním setkání zaujme na první pohled. Na sympatický první dojem naváže příjemnou ovladatelností. Dobrý web funguje rychle a spolehlivě a je možné si jej prohlédnout kdekoliv, třeba na mobilu při cestě autobusem. Lidé se na tento web rádi vracejí a důvěrují jeho provozovateli.“ [12] Existuje celá řada doporučení, jak při tvorbě internetových stránek postupovat. Tato doporučení jsou pak shrnuta pod jednotlivé zásady či kritéria. Tato kritéria jsou například návštěvnost, optimalizace

24

Analýza výuky informatiky na vysokých školách v ČR pro vyhledávače, technické provedení, grafika, použitelnost, přístupnost, obsah. Pro účely tohoto porovnávání jsem zvolil kritéria přístupnosti a použitelnosti. Obě dvě spolu částečně souvisí.

Přístupnost Velmi důležitou vlastností internetových stránek je jejich přístupnost (angl. Web Accessibility). Znamená to, že tyto stránky lze snadno zobrazit nezávisle na použité hardwarové platformě (PC, mobilní telefon, handheld), či softwarovém vybavení (dostupnost informací uživatelům alternativních prohlížečů). Kvůli handicapovaným lidem je také třeba dělat přístupné internetové stránky. Přístupnost úzce souvisí s technickým provedením. Validita kódu je základem dobře přístupných a pro vyhledávače optimalizovaných stránek. Je vizitkou práce každého tvůrce webových stránek a základním krokem k dobré funkčnosti těchto stránek. Nevalidní kód může způsobit mnoho nežádoucích problémů. Validitu internetových stránek je možné zkontrolovat tzv. validátorem. To jsem u stránek fakult provedl a výsledky jsou následující: Název školy a fakulty UK Matematicko-fyzikální fakulta

Validita stránek ne (15 chyb)


ano


ano

EPI

ano

VŠFS

ne (4 chyby)


ano


ne (2 chyby)


ne (60 chyb)

UHK Fakulta informatiky a managementu VŠE Fakulta informatiky a statistiky

ano ne (7 chyb)

Tabulka 12: Validita internetových stránek fakult (stav k 21. 4. 2006) Vidíme, že polovina stránek testem prošla, polovina nikoliv. Nejhůře skončila Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity, u jejíž stránek validátor našel 60 chyb, a to už je dost alarmující číslo. Internetové stránky Fakulty informatiky a statistiky VŠE (FIS) obsahovaly bohužel také chyby, které mohou způsobit problémy s přístupností.

Použitelnost Další požadovanou vlastností internetových stránek je jejich použitelnost (angl. Web Usability). Použitelnost webové stránky je dána přirozeností, kterou se návštěvník dostane k hledané informaci. Použitelnost se projevuje srozumitelnou a přehlednou navigací, funkčním vyhledáváním, jasnou strukturou stránky. Souvisí s takovými věcmi, jako rozložení prvků, intuitivnost, ergonomie. Jde o to, jak snadno se daný web používá. Dobře použitelný web je intuitivní, neklade uživateli do cesty žádné překážky a nenutí ho přemýšlet. Člověk má díky tomu pocit, že má stránky pod kontrolou a snáze se

25

Analýza výuky informatiky na vysokých školách v ČR v nich orientuje. Dobře použitelný web lze ovládat s lehkostí a všechny prvky se nacházejí tam, kde je uživatel očekává [12]. Použitelnost internetových stránek se dá zjistit uživatelským testováním. To jsem u stránek fakult provedl a výsledky i s hodnocením uvádím níže.

UK MFF + jednoznačné titulky stránek (+), + u každé stránky je údaj poslední změna (+), -

zanořování mnoha nabídek do sebe (-),

-

podtrhávání odkazů až po najetí myší nad odkaz může ztížit práci barvoslepým lidem (-),

-

nekonzistence obsahu: menu na vyšší úrovni obsahuje menu na nižší úrovni nebo odkazy, po otevření menu na vyšší úrovni již toto menu nebo odkaz není zobrazen (-).

Body: 3,5

UP PŘF + odkazy vracející na začátek stránky (+), + pěkná menu po stranách, dobrá navigace (+), + jednoznačné titulky stránek (+), + podtrhávání odkazů v textu (+), -

horní řádek navigace obsahuje odkazy, které nejsou podtrhané a vypadají jako text (-),

-

u odkazů na soubory pdf, doc či xls není upozorněno, o jaký typ souborů se jedná (-),

-

otevírání odkazů do nových oken bez upozornění uživatele (-).

Body: 4,5

SU FPF + u každé stránky je údaj poslední změna (+), + logicky oddělené odkazy do dvou menu na úvodní stránce (+), -

čtyřpoložkové strohé levé menu (-),

-

modrý text na modrém pozadí (-),

-

špatné titulky u odkazů (-),

-

nevypovídající popisování hypertextových odkazů typu „zde“, „odkaz“, apod (-),

-

výskyt textu, který má být evidentně odkazem (např. „odkaz“, „fotogalerie“), ale nejde na něj kliknout (-),

-

nepodtrhávání odkazů ani při najetí myší nad odkaz (-),

-

neoznačení jednotlivých stránek jednoznačným titulkem (-),

-

u odkazů na soubory není upozorněno, o jaký typ souborů se jedná (-).

Body: 2

26


EPI + dobře kontrastní obsahová oblast (+), + dobře řešené levé menu, odkazy z rozevřené položky menu jsou zobrazovány i v obsahové oblasti (+), + jednoznačné titulky stránek (+), + na úvodní stránce je provozován marketing školy, jsou tam údaje o studentech, absolventech společně s jejich fotografiemi (+), -

neobvyklá internetová adresa (-),

-

nekonzistence: po rozbalení položky z levého menu, odkazy z rozevřené položky někdy neodpovídají odkazům v obsahové části (-),

-

ne u všech odkazů na soubory je upozorněno, o jaký typ souborů se jedná (-),

-

podtrhávání odkazů až po najetí myší nad odkaz může ztížit práci barvoslepým lidem (-),

-

nefungující odkazy (-),

-

chybějící vyhledávání (-).

Body: 3,5

VŠFS + odkazy vracející na začátek stránky (+), + dobrá navigace, pravé menu nabízí odkazy a dynamicky se mění, podle toho, co jsme vybrali z levého menu, horní menu pak představuje další možnost volby (+), + podtrhávání odkazů v textu (+), + jednoznačné titulky stránek (+), + odkaz na následující stránku v obsahové části (+), -

nekonzistentní menu: horní menu neobsahuje přesně ty samé odkazy, co levé a pravé menu dohromady, menu si neodpovídají (-),

-

dostupnost některých informací závislá na Javascriptu (-),

-

nepodtrhávání odkazů v horní liště navigace (-),

-

drobné písmo, které nelze zvětšit (-).

Body: 3,5

MU FI + Podtrhávání odkazů (+), + jednoznačné titulky stránek (+), + datum poslední aktualizace na každé stránce (+), -

mnoho i základních informací o přijímacím řízení či bakalářském a magisterském studiu se nachází pouze v PDF dokumentu (-),

-


-

zanořování mnoha nabídek do sebe (-), 27

Analýza výuky informatiky na vysokých školách v ČR -

chybějící vyhledávání (-).

Body: 3,5

JU PF + podtrhávání odkazů (+), + jednoznačné titulky stránek (+), -

v obsahové oblasti měnící se formát odkazů (-),

-

modrý text na modrém pozadí (-),

-

chaoticky se měnící odkazy v levém menu, špatná navigace (-),

-

výskyt textu, který má být evidentně odkazem, ale nejde na něj kliknout (-).

Body: 2,5

OU PŘF -

drobné písmo, které nelze zvětšit (-),

-

neoznačení jednotlivých stránek jednoznačným titulkem (-),

-


-

otevírání odkazů do nových oken bez upozornění uživatele (-),

-

chaoticky se měnící levé menu (-),

-

špatně řešená adresa fakulty v obsahové oblasti (-),

-

při kliknutí na položku menu vlevo nedochází k ničemu v obsahové oblasti (-).

Body: 1,5

UHK FIM + Podtrhávání odkazů (+), + jednoznačné titulky stránek (+), + datum poslední aktualizace (+), + upozornění na otevírání nového okna (+), -

dynamicky se měnící levé menu nejen při volbě položky z horního menu, ale i položky z levého menu (-),

-

ne u všech odkazů na soubory je upozorněno, o jaký typ souborů se jedná (-).

Body: 4,5

VŠE FIS + Podtrhávání odkazů (+), + jednoznačné titulky stránek (+), + u odkazů na soubory je uvedeno, o jaký typ souboru se jedná (+), -

otevírání odkazů do nových oken bez upozornění uživatele (-),

-

nefungující odkazy (-),

28

Analýza výuky informatiky na vysokých školách v ČR -

chybně zobrazované objekty (pravděpodobně obrázky) na úvodní stránce (-).

Body: 4 Pozn.: Stránky jsou testovány k 25. 4. 2006. Nejlépe se umístily Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a Fakulta informatiky a managementu na Univerzitě v Hradci Králové. Naopak nejhůře je na tom Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity následována Filozoficko-přírodovědeckou fakultou Slezské univerzity. FIS VŠE se umístila celkem dobře, ale několik přestupků proti dobře zpracované internetové prezentaci se na jejích stránkách našlo.

Celkové hodnocení webových stránek za obě dvě kritéria (použitelnosti a přístupnosti) Souhrnné hodnocení za obě kritéria se udělá tak, že se od bodů za přístupnost odečte půl bodu, pokud stránka neprošla validátorem. Pokud stránka prošla validátorem, hodnocení zůstane stejné jako u přístupnosti. Název školy a fakulty

K3 (Body z intervalu <0, 5>)


4,5


4,5

EPI

3,5


3,5


3,5


3

VŠFS

3


2


2


1

Tabulka 13: Hodnoty kritéria K3 k 25. 4. 2006 Internetové stránky fakult jsem se snažil hodnotit objektivně. Co se týče jejich kladů a nedostatků, každému se něco líbí více nebo méně. Vím, že kdokoliv jiný by mohl dojít k odlišným závěrům. Dovoluji si tvrdit že, o vedoucí dvojici není pochyb, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého a Fakulta informatiky a managementu v Hradci Králové měly v tomto testu nejlepší stránky. Třetí až sedmá pozice je velmi vyrovnaná, dá se říci, že tvoří kategorii stránek, kterou jsou průměrné a poté následují tři nejhorší stránky, u kterých bych doporučoval fakultám jejich změnu nejvíce.

5.6. Kritérium K4: Studenti/učitelé Název školy a fakulty UK Matematicko-fyzikální fakulta

K4 (Číslo) 12

29



12,7

VŠFS

14,2


18,6


18,9


21,3


22,7


25,7

EPI

29,8


32,3

Tabulka 14: Hodnoty kritéria K4 v akademickém roce 2005/06 ([6]) Zde se na prvním místě umístila pražská Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy, následovaná Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého a na třetí pozici skončila Vysoká škola finanční a správní. Z ekonomického hlediska je zlepšování tohoto kritéria pro školy nevýhodné. Zájem školy a zájem studentů se zde rozchází. Zatímco škola se často snaží mít na určitý počet pedagogů co nejvíce studentů, studenti mají opačný zájem. Ekonomická stránka je tedy u tohoto kritéria velmi důležitá.

5.7. Kritérium K5: Navazující magisterské studium Název školy a fakulty

K5 (Známka z množiny {0, 0,5, 1})


1


1


1


1


1


0,5

EPI

0

VŠFS

0


0


0

Tabulka 15: Hodnoty kritéria K5 pro akademický rok 2006/07 ([6]) Pozn.: Hodnocení 1 znamená, že navazující magisterské studium na fakultě je a má stejný identifikátor jako bakalářský studijní program. Hodnocení 0,5 znamená, že pro studijní program B1802 je na fakultě k dispozici navazující magisterské studium pouze v programu N1801. Hodnocení 0 znamená, že navazující magisterské studium na fakultě není.

30

Analýza výuky informatiky na vysokých školách v ČR V tomto kritériu mají navrch veřejné vysoké školy, protože soukromé jsou zaměřené spíše na bakalářské studium, ale jak již bylo řečeno, navazující magisterské studium je výhoda. Lze říci, že šest fakult tímto testem prošlo a čtyři nikoliv.

5.8. Multikriteriální porovnávání Multikriteriální porovnávání je znázorněno tabulkami, a to následovně: V Tabulce 9 jsem stanovil kritéria pro hodnocení oborů, jejich optimum a jejich váhy. V Tabulce 16 jsem uvedl hodnoty vybraných kritérií. V Tabulce 17 jsem uvedené hodnoty znormalizoval do intervalu <0;1> s využitím následujících vztahů: pro maximalizační kritéria: Ri,j = (Yi,j - Dj) / (Hj - Dj) pro minimalizační kritéria: Ri,j = (Hj - Yi,j) / (Hj - Dj), kde: Ri,j ... normalizovaná hodnota, Yi,j ... původní hodnota, Dj ... nejnižší hodnota v daném kritériu, Hj ... nejvyšší hodnota v daném kritériu, i... řádek matice hodnot, j... sloupec matice hodnot. V Tabulce 18 jsem vynásobil znormalizované hodnoty Ri,j příslušnými vahami jednotlivých kritérií a pomocí řádkového součtu dostal body, ze kterých se odvodí pořadí jednotlivých fakult. Název školy a fakulty UK Matematicko-fyzikální fakulta

K1 63,6

K2 81,7


60,8


K3

K4

K5

3

12

1

86

4,5

12,7

1

75,9

81,7

2

22,7

1

EPI

76,5

60,2

3,5

29,8

0

VŠFS

89,5

85,6

3

14,2

0


55,4

93,2

3,5

32,3

1


60,3

85,4

2

18,6

0


55,2

88,3

1

21,3

0,5


70,7

76,2

4,5

25,7

0


74,8

82,1

3,5

18,9

1

Tabulka 16: Hodnoty všech kritérií vybraných fakult Název školy a fakulty UK Matematicko-fyzikální fakulta

K1 0,245

K2 0,652

K3 0,571

K4 1,000

K5 1,000


0,163

0,782

1,000

0,966

1,000


0,603

0,652

0,286

0,473

1,000

31


EPI

0,621

0,000

0,714

0,123

0,000

VŠFS

1,000

0,770

0,571

0,892

0,000


0,006

1,000

0,714

0,000

1,000


0,149

0,764

0,286

0,675

0,000


0,000

0,852

0,000

0,542

0,500


0,452

0,485

1,000

0,325

0,000


0,571

0,664

0,714

0,660

1,000

Tabulka 17: Znormalizované hodnoty kritérií vybraných fakult Škola a fakulta UK MFF

K1 0,061

K2 0,130

K3 0,114

K4 0,200

K5 0,150

Body 0,656

Pořadí 4

UP PŘF

0,041

0,156

0,200

0,193

0,150

0,740

1

SU FPF

0,151

0,130

0,057

0,095

0,150

0,583

5

EPI

0,155

0,000

0,143

0,025

0,000

0,323

10

VŠFS

0,250

0,154

0,114

0,178

0,000

0,697

3

MU FI

0,002

0,200

0,143

0,000

0,150

0,494

6

JU PF

0,037

0,153

0,057

0,135

0,000

0,382

8

OU PŘF

0,000

0,170

0,000

0,108

0,075

0,354

9

UHK FIM

0,113

0,097

0,200

0,065

0,000

0,475

7

VŠE FIS

0,143

0,133

0,143

0,132

0,150

0,700

2

Tabulka 18: Vyhodnocení vybraných fakult

5.9. Výsledky porovnávání Jako nejlepší z porovnání vychází Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Tato fakulta je poměrně velká, ve školním roce 2005/06 na ní studovalo 2597 studentů a vyučovalo 204 pedagogů. Kromě informatiky zde lze studovat i jiné obory (např. matematika, fyzika, chemie). V tomto testu se s výjimkou prvního umístila v každém kritériu vždy mezi prvními pěti fakultami. Na druhém místě skončila Fakulta informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze a třetí místo Vysoké školy finanční a správní je jednoznačně úspěchem soukromého vysokého školství.

32


6. Závěr Popis jednotlivých disciplín informatiky je v české odborné literatuře i v tisku opomíjen. Ve své práci se to snažím napravit. Pokud se informatice věnujeme, měli bychom mít alespoň základní přehled o tom, čím vším se informatika zabývá a jaké jsou její hlavní specializace. Tato práce přináší také přehled nejvýznamnějších škol a fakult, které nabízejí studium informatiky. Školy jsou roztříděny do skupin v závislosti na tom, jaká látka je na nich vyučována. Tyto skupiny jsou dány do kontextu s disciplínami informatiky, což je dalším přínosem této práce. Porovnání oborů a fakult škol se v zahraničí provádělo již několik minulých let (např. projekt Uniranking v německém týdeníku Focus, americké deníky Financial Times, Business Week aj.). V České republice se v této oblasti mnoho nedělo, až v tomto roce s podobným projektem přišly Lidové noviny [11]. Mým cílem bylo porovnat obory a fakulty, které nabízejí studium informatiky. Na rozdíl od projektu Lidových novin jsem si vybral školy podle jasného klíče a použil k hodnocení kromě kritérií zveřejněných v Lidových novinách i některá nová kritéria. Při psaní práce mě často napadlo, jakým směrem se bude informatika ubírat dál. Zajímavou otázkou je, zda se v budoucnosti objeví nové informatické disciplíny. Vzhledem k dynamice informatiky jako takové je to docela pravděpodobné. Co se tedy musí stát, aby vznikla další informatická disciplína? Vycházím z předpokladu, že potřeby (například potřeba dělat spolehlivý software) vznikají v podnikové praxi, firmy poptávají pracovníky s požadovanou kvalifikací, na tuto poptávku reagují školy novými předměty nebo rovnou obory, případně i výrobci technologií (nové vývojové nástroje). Nově vzniklé předměty či obory, ve kterých se připravují studenti, aby uspokojili poptávku firem, pak utvoří novou informatickou disciplínu (softwarové inženýrství). Pokud tedy vznikne v podnikové praxi nějaká nová potřeba související s informatikou nebo počítači, může to znamenat vznik další informatické disciplíny. Co se týče informatiky na vysokých školách, rozdělení Ministerstva školství podle studijních programů, které vychází z názvů fakult, má jistě své nedostatky, viz 4. kapitola. Na druhou stranu pro hodně informatických oborů se hodí a lze s ním pracovat. V případě, že by se tvořila nová metodika pro členění informatiky na vysokých školách, základní princip by jistě byl stejný: členění podle probírané látky. Podle mého názoru by Ministerstvo školství při její tvorbě mělo více zapojit termíny známé z informatických disciplín. Další možností by bylo udělat doplňkové kategorie ke stávajícím studijním programům k ještě lepší orientaci. Tyto doplňkové kategorie by upřesňovaly, ke které disciplíně má program nebo obor blíže a ke které dále. Jak již bylo řečeno, studijní programy mohou být zaměřeny na více informatických disciplín. Přidáním schématu informatických disciplín ke každému programu a oboru by znamenalo ještě větší zpřehlednění toho, co se na fakultě nebo přímo v jednotlivých oborech vyučuje. Otázkou je, která instituce by se tím měla zabývat. Zda Ministerstvo školství nebo příslušná škola a fakulta nebo někdo zcela jiný. To by ovšem vyžadovalo od těch, kdo

33

Analýza výuky informatiky na vysokých školách v ČR by tato schémata tvořili, nutnost znát informatické disciplíny a jejich odlišnosti. Úkol to není lehký, ale pokud by se podařil, profitovali by z toho nejen studenti, ale i jejich budoucí zaměstnavatelé. V kapitole Porovnání informatických oborů jsou srovnány vybrané obory a fakulty vysokých škol podle určitých kritérií. Tato kapitola otevírá do budoucna prostor pro ještě větší kvantitu oborů a fakult a kvalitu jejich porovnání. Chci ještě jednou zdůraznit, že jsem ke srovnání vybral jenom některé informatické obory podle typů studijních programů. Zvýšit kvantitu lze snadno. K porovnání se přidají další obory a fakulty. Porovnávat se nemusí jen fakulty a obory ze studijních programů Informatika (1801) a Aplikovaná informatika (1802), ale i ty z programů Elektrotechnika a informatika (2612), Informační technologie (2646), Inženýrská informatika (3902) a Systémové inženýrství a informatika (6209). Přitom je třeba dávat pozor na stejné zaměření oborů. Není možné vzájemně srovnávat obory zaměřené na elektrotechniku a obory zaměřené na informační systémy. Co se týče kvality porovnání, ta je dána především zvolenými kritérii a tím, jaká data budou ke kritériím k dispozici. O kritériích jsem již ve stati napsal, že k větší objektivitě porovnání by jich bylo zapotřebí desítky. Chci se však zastavit u dostupných dat a navrhnout podněty institucím jako jsou Ústav pro informace ve vzdělání (UIV) nebo Centrum pro studium vysokého školství (CSVŠ), které se sběrem dat o školách zabývají. Předně by bylo výhodné získávat data kromě jiného i podle skupiny studijních programů (více o tom viz 5. kapitola). Druhý podnět souvisí s tím, do jakých podrobností při publikování dat zabíhat. Pokud chci dnes získat z veřejně dostupných zdrojů data pro určitá kritéria, z nichž některá používám i v této práci, musím se spokojit s údaji za fakultu. Když porovnávám obory, výhodnější by bylo, kdybych měl k dispozici data pouze za každý jednotlivý obor, neboť porovnání by pak bylo přesnější. Toto jsou náměty, jejichž realizace není nemožná a jistě by ji ocenilo více lidí. Na druhou stranu jsem si vědom toho, že by k tomu bylo potřeba více zdrojů personálních, materiálních i finančních, kterými ovšem nemusí instituce disponovat, a které jí nemusí být přiděleny. Přeji si, aby se některé z mých námětů skutečně zrealizovaly. Informatika je široký obor, jehož význam i nadále roste a mnoho lidí si to plně uvědomuje. Je proto dobré vědět, pro kterou školu se rozhodnout, pokud se informatice chce člověk věnovat. Nejdříve si uchazeč o studium však musí uvědomit, jaká oblast informatiky ho zajímá. Měl by se seznámit s tím, co ho v daném oboru informatiky čeká. V případě, že se skutečně rozhodne studovat informatiku na vysoké škole, měl by zjistit, kde se zvolený obor vyučuje a poté by měl školy s tímto oborem porovnat podle kritérií, které odpovídají jeho preferencím a následně vybrat tu nejlepší z nich. K odpovědím na tyto otázky v tomto dlouhém rozhodovacím procesu mu může sloužit celá řada informačních zdrojů. Tato práce je jedním z nich.

34


7. Seznam literatury a zdrojů [1]

Terminologický slovník. Dostupný z WWW:

[2]

Akademicko-lidský slovník. Dostupný z WWW:

[3]

The Association for Computing, The Association for Information Systems, The Computer Society. Computing Curricula 2004 : Overview Report. 1 June 2004. Dostupné z WWW:

[4]

Studijní obory vysokých škol. Dostupné z WWW:

[5]

Akreditované studijní programy vysokých škol. Ministerstvo školství, 21. ledna 2006. Dostupné z WWW:

[6]

SKUHROVÁ, Š., PASTOROVÁ, Z. , DOČEKALOVÁ, I., ZÁRUBA, L., VAŠKOVÁ, J. Jak na vysokou školu. 1. vyd. Centrum pro studium vysokého školství. Fortuna, prosinec 2005. ISBN 80-86302-33-4

[7]

Kódy studijních programů vysokých škol (stav k 31. červenci 2005). 4. srpna 2005. Dostupné z WWW:

[8]

ZAKHARENKAVA, Sviatlana. Výzkum vysokých škol ČR a studentů informatických oborů. Květen 2005

[9]

Učitelské noviny 39-40. GNOSIS, s. r. o., 9. listopadu 2004, roč. 107. ISSN 0139-5718

[10] Statistická ročenka školství - Výkonové ukazatele 2004/2005 - kapitola F. ÚIV, 23. září 2005. Dostupné z WWW: [11] SC&C, MATĚJŮ, Petr. Žebříčky fakult na českých vysokých školách. Lidové noviny, 30. leden 2006 [12] ŠTRUPL, Václav, Dobrý web. Jak vypadá dobrý web?. Chip, únor 2005. [13] PLOTĚNÝ, Luboš, Dobrý web, ZÁMEČNÍK, Petr, Měšec.cz. Bankovní weby: plusy a minusy. Lidové noviny, 30. leden 2006

35


8. Terminologický slovník Termín

Význam

Termíny přejaté z terminologického slovníku katedry informačních technologií Informatika

Multidisciplinární obor, jehož předmětem je vývoj a užití informačních systémů v organizacích a společenstvích, a to na bázi informačních a komunikačních technologií. Multidisciplinarita v tomto případě znamená, že zkoumání předmětu zahrnuje technické, ekonomické, sociální, psychologické, právní a další aspekty. Teorie vzniku, přenosu a zpracování informací.

Informační systém (IS)

Informační systém je systém jehož prvky jsou informační a komunikační technologie, data a lidé. Cílem informačního systému je efektivní podpora informačních a rozhodovacích procesů na všech úrovních řízení organizace (podniku).

Informační a komunikační Hardwarové a softwarové prostředky pro sběr, přenos, ukládání, technologie (ICT)

zpracování a distribuci dat. Mezi hardwarové (technické) prostředky patří - servery, stacionární a přenosné personální počítače, tiskárny, komunikační

a síťová

zařízení

(vysílače,

směrovače,

přepínače)

a specializovaná koncová zařízení (myš, tablet, scanner, kamera, PDA, mobilní telefon apod.). Mezi softwarové (programové) prostředky patří základní software (operační systém, databázový systém, komunikační systém), aplikační software a software pro modelování a vývoj informačních systémů. Další termíny Informatická disciplína

Oblast specializace v rámci informatiky. Souhrn informatických disciplín tvoří informatiku. Příkladem je Softwarové inženýrství.

Studijní obor

Konkrétní vymezení zaměření studia. Každá škola či fakulta si definuje studijní obory, jejich názvy i obsah samostatně, avšak musí získat souhlas (akreditaci) Ministersta školství [2]. Obor, který je předmětem studia, jeho název by měl vyjadřovat problematiku, která je v rámci jeho studia stěžejní. Příkladem studijních oborů jsou Pojišťovnictví a Správa počítačových systémů.

Informatický obor

Problematika tohoto oboru souvisí s informatikou. Těmito obory se zabývám ve své práci. Informatické obory jsou podmnožinou studijních oborů. Příkladem informatického oboru je Správa počítačových systémů, ale nikoliv Pojišťovnictví.

36


Termín Studijní program

Význam Obecně vymezuje zaměření studia. Celorepublikově existuje přesně vymezený počet programů a jejich obsah je rámcově vymezen Ministerstvem školství. V rámci studijních programů si každá škola může definovat řadu studijních oborů [2]. Zahrnuje příbuzné studijní obory, je to širší pojem než studijní obor. Jeho název je obecnější než název studijního oboru a reprezentuje oblast studijních oborů do něj patřících. Příkladem studijního programu je Aplikovaná informatika.

Kód studijního programu

Identifikátor, který studijnímu programu přiděluje podle určitého kritéria Ministerstvo školství. Například studijní program Aplikovaná informatika má kód 1802. Pokud se jedná o bakalářský studijní program, je před číslem prefix B, v případě navazujícího magisterského programu prefix N a magisterské studium má prefix M.. Například bakalářský studijní program Aplikovaná informatika má kód B1802.

37

Analýza výuky informatiky na vysokých školách v ČR

Recommend Documents