Analýza výročních zpráv o hospodaření českých veřejných vysokých škol za roky

Analýza výročních zpráv o hospodaření českých veřejných vysokých škol za roky 2011-15

Vlastimil Růžička Technologické centrum AV ČR 2016 [email protected] www.tc.cz

Obsah • Tento dokument analyzuje: – celkové výdaje z veřejných zdrojů financování veřejných vysokých škol, dotace a příspěvky na vzdělávací činnost a dotace na výzkum a vývoj (dále jen „VaV“) – příjmy z transferu znalostí ve VaV veřejných vysokých škol (dále jen „VVŠ“) – průměrné mzdy pracovníků VVŠ.

• Celkové výdaje z veřejných zdrojů financování jsou zobrazeny v časové řadě a normalizovány na počet studentů a akademických pracovníků • Jsou analyzovány výdaje na VaV z veřejných domácích a zahraničních zdrojů a výnosy ze soukromých, především podnikových zdrojů.

• Je uvedeno i srovnání s daty z jiných zemí (OECD Education at a Glance, OECD Main Science and Technology Indicators) 2

Výnosy a náklady • výroční zprávy o hospodaření (dále jen „VZH“) českých veřejných vysokých škol mají Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy („MŠMT“) doporučenou osnovu, včetně struktury tabelární části • v kapitole 3 VZH „Analýza výnosů a nákladů“ jsou: – v Tabulce 5 uvedeny veřejné zdroje financování (zahrnující běžné i kapitálové prostředky) členěné na příspěvky a dotace spojené se vzdělávací činností a dotace na VaV – v Tabulce 6 uveden „Přehled vybraných výnosů“, které jsou členěny do dvou kategorií, hlavní a doplňková činnost – v Tabulce 8 uvedeni „Pracovníci a mzdové prostředky“ v členění na akademické, vědecké a ostatní pracovníky a podle zdrojů financování

• Souhrnná tabulka soukromých zdrojů financování zřejmě neexistuje. Některé soukromé zdroje lze vyčíst z Tabulky 6. 3

Veřejné zdroje financování veřejných vysokých škol

4

Výdaje VVŠ z národních a zahraničních veřejných zdrojů, 2011-15 Výdaje VVŠ z národních a zahraničních veřejných zdrojů výdaje v běžných cenách a přepočtené indexem spotřebitelských cen, základ rok 2011 (viz ČSU) 50

výdaje na VaV

výdaje na vzděl.čin.

40

13,9

24,3

24,2

18,8

18,9

17,6

13,9

14,7

17,9

18,0

16,7

24,3

23,4

22,5

22,5

23,9

mld. Kč

30

15,2

Mezi roky 2011 a 2015 nárůst celkových výdajů v přepočtených cenách o 6,3%

20

10

23,6

23,7

25,2

Celkové veřejné prostředky (součet běžných a kapitálových) zahrnují dotace a příspěvky na vzdělávací činnost a dotace na VaV. Šrafované jsou výdaje v přepočtených cenách, základ rok 2011 = 100.

0 2011

2012

2013

2014

2015

2011

2012

2013

2014

2015

v běžných cenách

Zdroj: výroční zprávy o hospodaření VVŠ

mld. Kč

dotace vzděl.čin. dotace VaV

2011 24,3 13,9

2012 24,2 15,2

2013 23,6 18,8

2014 23,7 18,9

2015 25,2 17,6

celkem

38,2

39,4

42,4

42,6

42,9

5

Počty studentů a absolventů veřejných a soukromých VŠ, 2008-15 studenti a absolventi veřejných VŠ fyzické osoby v prezenčním, distančním a kombinovaném studiu 400 000 studenti 350 000

absolventi

Mezi roky 2011 a 2015 pokles počtu studentů VVŠ o 14 %

300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2008

2010

2011

2012

2013

Zdroj: MŠMT, odbor školské statistiky, analýz a informační strategie

2014

2015

6

Počty akademických a vědeckých pracovníků VVŠ, 2011-15 počty akdemických a vědeckých pracovníků VVŠ průměrný počet přepočtený na plný úvazek 20 000

Mezi roky 2011 a 2014 nárůst počtu akademických pracovníků o 6%, poté pokles o 3%

16 000

12 000

2011 2012 8 000

2013 2014 2015

4 000

0


7

Počty pracovníků VVŠ, 2011-15 počty pracovníků VVŠ průměrný počet přepočtený na plný úvazek 50 000

40 000

30 000

2011 2012 2013

20 000

2014 2015 10 000

VŠZaLS vysokoškolské zemědělské a lesní statky

0


2011

2012

2013

2014

2015

akad.pr. CELKEM

17 412

17 827

18 241

18 384

17 876

CELKEM

38 417

38 690

40 333

40 733

39 975

8

Počet studentů na 1 akademického pracovníka VVŠ

počet studentů na 1 akademického pracovníka akademičtí pracovníci: průměrný počet přepočtený na plný úvazek studenti: fyzické osoby v prezenčním, distančním a kombinovaném studiu všech typů studijních prgramů

20

mezi roky 2011 a 2015 pokles o 16 %

15

10

19,5

18,7

17,8

16,8

16,4

2014

2015

5

0 2011

2012

2013

9 Zdroj: výroční zprávy o hospodaření VVŠ; MŠMT, odbor školské statistiky, analýz a informační strategie

Počet studentů na 1 akademického pracovníka mezinárodní srovnání, 2014

Poměr počtu studentů na 1 akademického pracovníka (2014) vztaženo na přepočtený plný úvazek akademických pracovníků a studenty v prezenční formě studia

25

45

20

Podle údajů z VZH byl v roce 2014 poměr pro české veřejné vysoké školy roven 17

15

10

5

Zdroj: OECD Education at a Glance 2016, OECD Indicators, Table D2.2

Vzdělávání na terciární úrovni v České republice probíhá na vysokých školách univerzitního a neuniverzitního typu, na vyšších odborných školách a v posledních dvou ročnících konzervatoří.

10

Výdaje na vzdělávací činnost vztažené na jednoho studenta VVŠ Výdaje na vzdělávací činnost na 1 studenta VVŠ výdaje v přepočtených cenách roku 2011 studenti všech typů studijních programů a všech forem studia 90

81,7 80

73,1

71,7 tis. Kč

Mezi roky 2011 a 2015 nárůst výdajů na vzdělávací činnost na 1 studenta o 14 %

70,2 70

69,2

60

Výdaje na vzdělávací činnost zahrnují domácí i zahraniční veřejné zdroje

50 2011

2012

2013

2014

2015

11 Zdroj: výroční zprávy o hospodaření VVŠ

Výdaje na vzdělávací činnost vztažené na jednoho absolventa VVŠ výdaje na vzdělávací činnost na 1 absolventa VVŠ výdaje v přepočtených cenách roku 2011 absolventi všech typů studijních programů a všech forem studia 360

339

340

317

tis. Kč

320

Mezi roky 2011 a 2015 nárůst výdajů na vzdělávací činnost na 1 absolventa o 7 %

305 300

303 294

280

Výdaje na vzdělávací činnost zahrnují domácí i zahraniční veřejné zdroje

260 2011

2012

2013

2014

2015


Výdaje na vzdělávací činnost vztažené na jednoho akademického pracovníka VVŠ výdaje na vzdělávací činnost na 1 akademického pracovníka výdaje v přepočtených cenách roku 2011 3 000

2 500

tis. Kč

2 000

1 500

2011 2013

1 000

2015

500

0


VŠCHT 2015: projekt „Zvýšení kvality laboratorní výuky studentů“, 242 mil.Kč ISPROFIN a 516 mil. Kč operační programy

13

Výdaje na vzdělávací činnost a na VaV vztažené na 1 studenta VVŠ Výdaje na vzdělávací činnost a na VaV na 1 studenta VVŠ výdaje v přepočtených cenách roku 2011 studenti všech forem studia

160

139

140 131

Mezi roky 2011 a 2015 nárůst celkových výdajů na 1 studenta o 23 %

124

tis. Kč

120

113

114

100

80

60 2011

2012

2013

2014

2015

Výdaje na vzdělávací činnost a na VaV zahrnují domácí i zahraniční veřejné zdroje


Výdaje na vzdělávací činnost a na VaV vztažené na 1 absolventa VVŠ výdaje na vzdělávací činnost a na VaV na 1 absolventa VVŠ výdaje v přepočtených cenách roku 2011 absolventi všech typů studijních programů a všech forem studia 600

580

575

Mezi roky 2011 a 2015 nárůst celkových výdajů na 1 absolventa o 15 %

560 544 tis. Kč

540 528 520

500

499

496

480

460 2011

2012

2013

2014

2015

Výdaje na vzdělávací činnost a na VaV zahrnují domácí i zahraniční veřejné zdroje


Výdaje na terciární vzdělávání mezinárodní srovnání, 1

Annual expenditure per student by tertiary educational institutions for all services, 2013 Expenditure on core, ancillary services and R&D, in equivalent USD converted using PPPs, based on full-time equivalents

30000

20000

USD

10000

0

Zdroj: OECD Education at a Glance 2016 (How much is spent per student), OECD Indicators, Figure B1.3 EU22 – members of EU and of OECD


16


Public and private expenditure on tertiary education institutions as a percentage of GDP, 2013 3,0 Private expenditure on education institutions Public expenditure on education institutions 2,5

% GDP

2,0

1,5

1,0

0,5

0,0

Zdroj: OECD Education at a Glance 2016, OECD Indicators, Figure B2.2


17


Annual expenditure per student by tertiary educational institutions for all services, relative to per capita GDP (2013) 70

percentage of GDP per capita

60

50

40

30

20

10

0

Zdroj: OECD Education at a Glance 2016, OECD Indicators, Table B1.4


18

Výdaje na terciární vzdělávání a na nižší úrovně vzdělávání mezinárodní srovnání, 4

Public and private expenditure on education institutions as a percentage of GDP by level of education (2013) 6 Tertiary education

Primary, secondary and post-secondary non-tertiary education

5

% GDP

4

3

2

1

0

Zdroj: OECD Education at a Glance 2016, OECD Indicators, Figure B2.2


19

Podíl osob, které zahájily své první terciární studium (2014) mezinárodní srovnání, 5 First-time tertiary entry rates (2014) 100 90 80 70

% 60 50 40 30 20


20 Zdroj: OECD Education at a Glance 2016, OECD Indicators, Table C3.1

Populační křivka, 18-tiletí Prognóza vývoje obyvatelstva ČR (střední varianta) B.Burcin & T.Kučera, MPSV 2010 130 000

počet 18-tiletých

120 000

110 000

100 000

2025

2024

2023

2022

2021

2020

2019

2018

2017

2016

2015

2014

2013

2012

2011

2010

90 000

21 Zdroj: B.Burcin & T.Kučera: Prognóza populačního vývoje České republiky na období 2008–2070, MPSV 2010

Prostředky z veřejných zdrojů, závěry 1 • V období 2011-15 vzrostly celkové výdaje VVŠ z veřejných zdrojů na vzdělávací činnost a na VaV o 6 % (výdaje byly přepočteny na ceny roku 2011). Na tomto nárůstu se podílely zejména výdaje na VaV, které vzrostly výrazně mezi roky 2012 a 2013. Zásadní podíl na nárůstu výdajů na VaV měly prostředky čerpané z operačního programu VaVpI. Výdaje na vzdělávací činnost mezi roky 2011 a 2014 stagnovaly až klesaly, vzrostly až v roce 2015. • V období 2011-15 klesal díky poklesu demografické křivky ve věkové kohortě uchazečů o studium celkový počet studentů VVŠ, celkový pokles za sledované období byl téměř 14 %. • Počet pracovníků VVŠ mezi roky 2011 a 2014 narůstal, k poklesu došlo až na konci sledovaného období (mezi roky 2014 a 2015). • Oba předchozí trendy znamenaly monotónní pokles počtu studentů na jednoho akademického pracovníka, a to z hodnoty cca 20 v roce 2011 na cca 16 v roce 2015, což odpovídá poklesu o 16 %.

22

Prostředky z veřejných zdrojů, závěry 2 • Výdaje na vzdělávací činnost na 1 studenta se v letech 2011-13 měnily málo, k výraznému nárůstu došlo až na konci sledovaného období. Celkový nárůst výdajů na vzdělávací činnost na 1 studenta byl 14 %.

• Pokud analyzujeme celkové výdaje zahrnující vzdělávací činnost a výzkum a vývoj, pak výdaje na 1 studenta monotónně vzrůstaly, a to celkově o 23 % za sledované období. Vzhledem k tomu, že ve skupině 26 českých veřejných vysokých škol má status univerzitní školy celkem 24 z nich, je posuzování celkové dotace (vzdělávací činnost + VaV) oprávněné. • Výdaje na vzdělávací činnost i součet výdajů na vzdělávací činnost a na VaV v období 2011-15 vztažené na jednoho absolventa VVŠ vzrostly o 7 % a o 15 %. • Výdaje na vzdělávací činnost vztažené na jednoho akademického pracovníka ve sledovaném období nejdříve mírně klesly. Průměrná hodnota pro všechny VVŠ oscilovala kolem 1,35 mil. Kč. Mimořádné hodnoty pro některé VVŠ v jednotlivých rocích lze vysvětlit mimořádnou investiční dotací. Z průměrných hodnot se vymykají zejména dvě vysoké školy, ČZU a VŠTE. 23

Prostředky z veřejných zdrojů, závěry 3 • Pokud výdaje na vzdělávací činnost stejně jako součet výdajů na vzdělávací činnost a na výzkum a vývoj vztažené na 1 studenta ve sledovaném období 2011-15 vzrostly o 14 % a o 23 %, přičemž výdaje na 1 akademického pracovníka za celé období poklesly jen o 4 %, lze to vysvětlit např. klesající efektivitou činnosti příslušných pracovníků. • V mezinárodním srovnání je ve výdajích na terciární vzdělávání ČR pod průměrem zemí EU i OECD, a to jak v ukazateli % HDP (platí obdobně i pro nižší úrovně vzdělávání) tak i v ukazateli výdaje na studenta. Pokud srovnáváme výdaje na terciární vzdělávání relativně k % HDP na hlavu (percapita), ČR se od průměru zemí EU22 liší o -13 %. • Podíl osob, které zahájily své první terciární studium, byl v ČR v roce 2014 nad průměrem EU22 o 10 %. Vzhledem k této skutečnosti a k demografickému vývoji je třeba v nadcházejících letech očekávat stagnaci počtu VŠ studentů a tím (při zachování trendu rostoucích celkových výdajů na vzdělávací činnost a na VaV českým VVŠ) vzrůstající výdaje na vzdělávací činnost a na VaV na 1 studenta.

24

Výdaje na výzkum a vývoj („VaV“) veřejných vysokých škol

25

Výdaje na VaV • Údaje v grafech na následujících snímcích jsou převzaty z Tab.5 výroční zprávy o hospodaření (sl. III „CELKEM“, sl. 6 „použito“); jedná se pouze o výdaje z veřejných zdrojů (součet běžných a kapitálových prostředků). • Je analyzován – podíl výdajů na VaV na celkových výdajích – podíl výdajů ze zahraničních zdrojů na celkových výdajích na VaV

• Dále je analyzován podíl výdajů ze soukromých zdrojů na celkových výdajích na VaV. Data o soukromých zdrojích byla převzata z Tab. 6 VZH. • Pro srovnání jsou uvedeny agregované údaje pro celý vysokoškolský sektor, jejichž zdrojem jsou šetření Českého statistického úřadu.

26

Podíl výdajů na VaV na celkových výdajích VVŠ (jen veřejné domácí + zahraniční zdroje) podíl výdajů VVŠ na VaV na celkových veřejných výdajích 60

Celkové veřejné výdaje zahrnují výdaje na vzdělávací činnost a výdaje na VaV

50

40

%

30

2011 2013 2015

20

10

0


VŠCHT: pokles podílu v r.2015 způsoben mimořádnou dotací na vzdělávací činnost - projekt úpravy laboratoří financovaný z ISPROFIN a OP VaVpI (cca 750 mil. Kč)

27

Výdaje na VaV na 1 akademického+vědeckého pracovníka (jen veřejné zdroje, domácí + zahraniční) výdaje na VaV na 1 akademického + vědeckého pracovníka výdaje přepočteny na ceny roku 2011 2000 1800 1600

2011 2013

1400

2015

tis. Kč

1200 1000 800 600 400

200 0


28

Celkové výdaje na VaV (GERD) v ČR podle zdrojů financování Výdaje na VaV podle zdrojů financování v běžných cenách 100 000

Ostatní z ČR

90 000

GERD (Gross Domestic Expenditure on R&D): hrubé domácí vnitřní výdaje na výzkum a vývoj

Veřejné ze zahraničí Veřejné z ČR

80 000

Podnikatelské 70 000

mil.Kč

60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 2005

2006

2007

2008

Zdroj: ČSU, Ukazatele VaV za rok 2015

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

29

Intenzita VaV

mezinárodní srovnání GERD as a percentage of GDP 5

4

%GDP

3

2000 2

2010 2014

1

0

ČSU, říjen 2016: rok Zdroj: OECD, Main Science and Technology Indicators, 2016

ČR: GERD jako % HDP

2014

2015

1,97%

1,95%

30

Výdaje na výzkum a vývoj ve vysokoškolském sektoru jako podíl GERD mezinárodní srovnání

Výdaje na výzkum a vývoj ve vysokoškolském sektoru jako podíl GERD 60

50

% GERD

40

30 2010 2014 20

10

0

Zdroj: ČSU, 2015; roční šetření o výzkumu a vývoji, výkaz o výzkumu a vývoji VTR 5–01; Viz https://www.czso.cz/csu/czso/statistika_vyzkumu_a_vyvoje

Pracoviště VaV ve vysokoškolském sektoru v České republice tvoří veřejné a státní VŠ, fakultní nemocnice, soukromé VŠ.

31

Podíl výdajů na VaV na celkových výdajích, závěry 1 • Podíl výdajů na VaV na celkových výdajích (jen veřejné zdroje) je ve skupině českých VVŠ poměrně vysoký; v letech 2013-15 byl vyšší než 40 %. To souvisí i se skutečností, že 24 VVŠ (z celkem 26) má status univerzitní vysoké školy. Existuje velká skupina VVŠ s podílem kolem 50 % a vyšším (UK, MU, UP, technické VŠ), naproti ní i VVŠ s podílem kolem 20% a nižším. Do druhé skupiny patří i obě VŠ „zemědělské“. Podíl v období 2011-14 mírně narůstal, v roce 2015 málo poklesl. • Výdaje na VaV na jednoho akademického plus vědeckého pracovníka ukazují na vůdčí pozici MU, UTB a VUT, což svádí k interpretování jejich vyšší efektivitou ve VaV. Další pravděpodobnější interpretace je, že k jejich postavení výrazně přispěly dotace z evropských strukturálních fondů (VaV centra financovaná z OP VaVpI).

32

Podíl výdajů na VaV na celkových výdajích, závěry 2 • V mezinárodním srovnání (výdaje na VaV jako procento HDP, tzv. intenzita VaV) se ČR v roce 2014 ve všech sektorech provádění přiblížila o méně než 5 % (0,05 procentního bodu) k hodnotě pro země EU15! Je však nutné povšimnout si, že veřejné zdroje z ČR významným způsobem doplňovaly prostředky z evropských strukturálních fondů (téměř jedna třetina ze všech veřejných zdrojů). • V letech 2015-15 se na veřejných výdajích na VaV podílely výraznou měrou zdroje ze strukturálních fondů EU (podíl 16 % ze všech zdrojů financování). Je třeba si uvědomit, že tyto zdroje přestanou existovat po roce 2020 a bude nutné nahradit je jinými zahraničními veřejnými zdroji, především z rámcových programů EU (Horizon2020). • V mezinárodním srovnání podílu výdajů na výzkum a vývoj ve vysokoškolském sektoru na celkových výdajích na VaV (GERD) je ČR zhruba na průměru zemí EU28. Zde je třeba zdůraznit, že toto srovnání je málo objektivní, protože v různých zemích EU se významně liší podíl vládního sektoru (v ČR zejména ústavy AVČR) na celkových výdajích na VaV 33

Výdaje na VaV ze zahraničních zdrojů • Výdaje na VaV ze zahraničních veřejných zdrojů byly převzaty z Tab.5 výročních zpráv o hospodaření VVŠ. V tabulce jsou rozlišeny na zdroje z programů strukturálních fondů („SF“) a ostatní. • Český statistický úřad v rámci každoročního šetření o výzkumu a vývoji (výkaz VTR 5-01) zveřejňuje údaje za celý vysokoškolský sektor (veřejné, státní a soukromé vysoké školy a fakultní nemocnice), rozlišené na zahraniční veřejné a zahraniční podnikatelské zdroje. Zveřejňovány jsou agregované údaje za celý VŠ sektor a za druhy pracoviště (veřejné a státní VŠ, fakultní nemocnice, soukromé VŠ). • Analýza české účasti v evropských rámcových programech, nejdůležitější příležitosti pro získání zahraničních veřejných zdrojů mimo programy strukturálních fondů, je připravována pracovníky Technologického centra AVČR.

34

Procentuální podíl výdajů VVŠ z veřejných zahraničních zdrojů na celkových výdajích na VaV, rok 2015 v dělení na výdaje bez dotací ze SF a na výdaje ze SF 100 56

54

46

VZH 2015

60

55 podíl výdajů ze zahran.zdrojů na celk.výdajích VaV; bez SF

40

34

30

30 21

20

22

21

20 20

podíl výdajů ze SF na celk.výdajích VaV

17 12

%

11

10 7 5 4

4

4

3 2

2

3

3

3 2

2 2

1 1


Nulová výška sloupce označuje podíl nižší než 1 %

35

Procentuální podíl výdajů VVŠ z veřejných zahraničních zdrojů na celkových výdajích na VaV v dělení na výdaje bez dotací ze SF a na výdaje ze SF

36

Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru podle zdrojů jejich financování Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru podle zdrojů jejich financování 100% 90%

4,2%

4,4%

8,5%

Podnikatelské z ČR

24,5%

80%

Podnikatelské ze zahraničí

36,8%

37,3%

32,9%

30,4%

70%

Vlastní příjmy VŠ Veřejné ze zahraničí

60%

Veřejné z ČR

50% 91,2% 40%

87,0% 71,1%

30%

59,5%

59,6%

63,0%

63,5%

20% 10% 0% 2008

2010

2011

2012

2013

2014


2015

Pracoviště VaV ve vysokoškolském sektoru v České republice tvoří veřejné a státní VŠ, fakultní nemocnice, soukromé VŠ. ČSU ve svém šetření nezveřejňuje ve veřejných zdrojích ze zahraničí dělení na zdroje ze strukturálních fondů a jiné zdroje

37

Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru podle zdrojů jejich financování a druhu pracoviště, roky 2010 a 2015

100%

Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru podle zdrojů jejich financování a druhu pracoviště 1,1

90%

4,2

Vlastní příjmy VŠ

3,3

Podnikatelské ze zahraničí Podnikatelské z ČR

8,5

80%

VVŠ: veřejné a státní vysoké školy FN: fakultní nemocnice SVŠ: soukromé vysoké školy

Veřejné ze zahraničí

30,4

Veřejné z ČR 70%

47,4

60% 50%

40%

95,9 87,0

63,5

30%

8,5

45,2

20%

26,7

10%

3,7 1,4 14,0

0% VVŠ, 2010

VVŠ, 2015

FN, 2010

FN,2015

SVŠ, 2010

SVŠ, 2015


38

Srovnání celkové finanční podpory získané ze 7.RP jednotlivými státy EU-28 připadající na 1 mil. € jejich domácích výdajů na VaV (GERD) v letech 2006-12 100 000

získaná podpora na 1 millon GERD (€)

90 000 168 296

80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 Průměr NČS 31 tis. €

30 000 Průměr EU28 22 tis. €

20 000 10 000 0 CY

BG

MT

EE

nové členské státy EU;

LV

NL

HR

HU

SI

BE

staré členské státy EU;

Zdroj: D. Frank, V. Albrecht, ECHO, příloha 5-6/2014

IE

ES

LT

RO

PT

SK

UK

PL

IT

DK

AT

SE

CZ

FI

FR

DE

LU

průměrná podpora pro státy EU-28 téměř 22 tis. €, u NČS téměř 31 tis. €; ČR získala nejméně ze všech NČS. Údaje pro Řecko chybí

39

Podíl příspěvku ČR do rozpočtu EU, podíl podpory získané českými institucemi z rozpočtu 7. RP v letech 2007-13 1,4 ČR

příspěvek do rozpočtu EU

1,30

1,3

1,26 1,19

1,2

1,21

požadovaná podpora ze 7. RP predikce

1,24

1,17

poměr (%)

1,1

1,13

1,08 1,04

1,07

1,0

0,97

1,11

1,09

1,01

0,93 0,9 0,88 0,8

0,92 0,88

0,84 0,76

0,75

0,7

0,6 2007

2008

2009

Zdroj: D. Frank, V. Albrecht, ECHO, příloha 5-6/2014

2010

2011

2012

2013

40

Podíl výdajů za zahraničních zdrojů EU na celkových výdajích na VaV ve VŠ sektoru mezinárodní srovnání 1

podíl výdajů na VaV ve VŠ sektoru ze zdrojů EU 60

2010 2011 50

2012 2013

40

% 30

20

10

0

Zdroj: ČSÚ, říjen 2016 podle údajů OECD (MSTI2016/1), Eurostatu a UIS.Stat

Pracoviště VaV ve vysokoškolském sektoru v České republice tvoří veřejné a státní VŠ, fakultní nemocnice, soukromé VŠ. Pro mezinárodní srovnání jsou nejnovější údaje k dispozici za rok 2013. Data pro Nizozemsko zcela chybí.

41

Podíl výdajů za zahraničních zdrojů na celkových výdajích na VaV ve VŠ sektoru mezinárodní srovnání 2

podíl výdajů na VaV ve VŠ sektoru ze zahran.podnikat.zdrojů 4,0

2010 3,5

2011 2012

3,0

2013

2,5

% 2,0 podíl výdajů na VaV ve VŠ sektoru ze zdrojů EU

1,5 60

1,0

50

0,5

40

% 0,0

2010 2011 2012

30

2013

20 10 0

Zdroj: ČSÚ, říjen 2016 podle údajů OECD (MSTI2016/1), Eurostatu a UIS.Stat

42

Rozdělená podpora typům českých účastníků 7. Rámcového programu EU 4500

1,4%

3500

3000

1,0%

2500 0,8%

2000

1500

0,6%

1000 0,4%

% podpory získané jednotlivými typy českých účastníků

celková rozdělená podpora jednotlivým typům účastníků / tis.€

4000 • Vložit Graf 3 y ECHO 1/2016, Vladimír Albrecht „Univ.by měly 1,2% zvýšit účast v RP“

500

0

0,2% 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Sloupce (se stupnicí vlevo) ukazují celkovou výši podpory rozdělené univerzitám (červená barva) v jednotlivých letech 7. RP; modré sloupce ukazují totéž pro výzkumné organizace a zelené sloupce pro soukromý sektor. Bodový graf ukazuje, jakou část z celkem rozdělené podpory získali čeští účastníci. Zdroj: V. Albrecht, ECHO 4, str. 4-6 (2016)

43

Podíl zahraničních veřejných zdrojů na výdajích na VaV, závěry 1 • V letech 2011-15 byly pro univerzity, zejména mimopražské, převažující složkou zahraničních veřejných zdrojů na VaV prostředky ze strukturálních fondů. Podíl se, podle údajů z VZH, pohyboval od 34 % (rok 2011) přes 47 % (rok 2013) zpět na 34 % (rok 2015). Podíl zahran. zdrojů uváděný ČSU se od údajů z VZH výrazně odlišuje. • V aktuálním programovacím období bude operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání („OP VVV“) spolu s národními programy udržitelnosti cestou pro další podporu vybudovaných center excelence, regionálních center VaV i infrastruktury VVŠ, a to až do roku 2020. • Pro konkurenceschopnost VVŠ i pro udržitelnost jimi vybudovaných center VaV bude rozhodující schopnost získat zahraniční veřejné zdroje mimo zdrojů na projekty z operačních programů EU. Celostátní průměr podílu zahran. zdrojů bez SF na výdajích na VaV (data z VZH) je pro VVŠ velmi nízký (<2 %). Se zahrnutím zdrojů ze SF je průměr řádově vyšší! • V letech 2011-15 není patrný žádný obecný trend podílu zahraničních veřejných zdrojů na výdajích na VaV (ani zvyšování, ani snižování). Výdaje ze SF kulminovaly v roce 2013.

44

Podíl zahraničních veřejných (a podnikatelských) zdrojů na výdajích na VaV, závěry 2 • Dosavadní účast českých univerzit, podobně jako dalších typů výzkumných organizací, je v rámcových programech EU nízká. Výzkumné organizace získávají nižší celkovou podporu než odpovídá vkladu ČR do rozpočtu rámcových programů. • Nejslabší skupinou výzkumných organizací v čerpání evropských veřejných zdrojů na VaV, s výjimkou strukturálních fondů, jsou české univerzity. Ty v 7. RP získávaly v celém období téměř vždy nejnižší podporu. • V mezinárodním srovnání je ČR ve vysokoškolském sektoru v podílu výdajů na VaV ze zahraničních zdrojů EU, pro ČR téměř výhradně ze strukturálních fondů, ve skupině nových členských států s podílem desítek procent. • V mezinárodním srovnání podílu výdajů ze zahraničních podnikatelských tedy soukromých zdrojů jsou hodnoty pro všechny analyzované státy podstatně nižší než ze zdrojů EU a dosahují jednotek procent. I tady patří ČR mezi nejhorší země, s podílem 0,1 %.

45

Výdaje na VaV na VVŠ ze soukromých zdrojů • Jediným zdrojem pro analýzu podílu soukromých zdrojů na celkových výdajích na VaV jednotlivých VVŠ je Tab.6 VZH, „Přehled vybraných výnosů“ • V pokynech MŠMT pro vyplnění Tab.6 VZH je v poznámce číslo 3 uvedeno:

„Smluvní výzkum je výzkum na zakázku, který vychází ze spolupráce (interakce) specificky plnící především výzkumné potřeby subjektů aplikační sféry a vysokoškolská instituce je pro subjekt aplikační sféry realizuje dle jeho požadavků a potřeb. Za tento výzkum jsou jí tímto subjektem poskytovány finanční prostředky. Typicky zahrnuje rozsáhlejší projekty, originální výzkum a psaný report. Obvykle bývá výzkum na zakázku zadán jednou konkrétní externí organizací (pro její potřebu). Není rozhodující, zda finanční prostředky, které subjekt aplikační sféry na takový smluvní výzkum vynaložil, pochází z veřejných či soukromých zdrojů. Za smluvní výzkum nelze považovat případ, kdy je vysoká škola příjemcem účelové podpory na aplikovaný výzkum.“

• Za výnosy ze soukromých zdrojů byly pro tuto analýzu považovány jen výnosy z činností uvedených v kategorii A („transfer znalostí“, zahrnující licenční smlouvy, smluvní výzkum, vzdělávací kurzy, konzultace a poradenství) ve sloupci „doplňková činnost“. Není rozlišeno, zda se jedná o soukromé zdroje národní či zahraniční. • ČSU v rámci šetření podle výkazu VTR 5-01 zveřejňuje agregované údaje o výdajích na VaV v celém vysokoškolském sektoru v členění na podnikatelské zdroje domácí a zahraniční.

46

Podíl příjmů za smluvního výzkumu na celkových výdajích na VaV podíl příjmů ze smluvního výzkumu v doplňkové činnosti na celkových výdajích na VaV, 2012-15 14

12

10

8

2012

%

2013 6

2014 2015

4

2

0


47

Podíl příjmů ze soukromých zdrojů v doplňkové činnosti („DČ“) na celkových výdajích na VaV, 2015

14

27 12

příjmy ze sml.výzk v DČ jako % všech výdajů na VaV příjmy z transferu znalostí v DČ jako % všech výdajů VaV

10

%

8

6

4

2

Transfer znalostí: licenční smlouvy, smluvní výzkum, vzdělávací kurzy, konzultace a poradenství

0


48

Financování vysokoškolského výzkumu z podnikových zdrojů mezinárodní srovnání

Percentage of HERD financed by industry 18 16 14 12 10

% 8 6

2000 2010 2014

4 2 0

Zdroj: OECD, Main Science and Technology Indicators 2016/1, Release date: 17 June 2016 Rakousko: údaj 2013; pro řadu zemí je údaj pro rok 2014 odhadnutý

49

Výdaje na VaV ze soukromých zdrojů, závěry • Celostátní průměr výdajů na VaV ze soukromých zdrojů za všechny veřejné VŠ v roce 2014 byl 3 %, nižší než průměr EU15 i EU28, který byl 6,7% resp. 6,5%. V následujícím roce 2015 průměr pro všechny české VVŠ výrazně vzrostl na 4,1 %. • Pro VVŠ tvoří příjmy ze smluvního výzkumu v doplňkové činnosti rozhodující část příjmů ze soukromých zdrojů. • ČSU v rámci šetření podle výkazu VTR 5-01 (viz ČSU > Statistiky > Výzkum a vývoj) uvádí, že v roce 2015 tvořily příjmy VVŠ ze smluvního výzkumu pouze 2,8 % z celkových tuzemských podnikatelských zdrojů určených na provádění VaV a 2,2 % z celkových výdajů na VaV ve vysokoškolském a vládním sektoru.

50

ČSU > Statistiky > Výzkum a vývoj V případě vládního a vysokoškolského sektoru zahrnují podnikatelské (soukromé) zdroje příjmy získané od tuzemských a zahraničních podnikatelských subjektů vzešlé z transferu znalostí, z pronájmů majetku a z darů použitých ve sledovaném roce na prováděný VaV. Prostřednictvím výše uvedeného šetření VTR 5-01 se v rámci těchto zdrojů sledují tyto tři kategorie: – příjmy z prodeje služeb VaV prováděného na zakázku (příjmy ze smluvního výzkumu). V roce 2015 tyto příjmy tvořily pouze 2,8 % z celkových tuzemských podnikatelských zdrojů určených na provádění VaV v ČR a 2,2 % z celkových výdajů na VaV ve vysokoškolském a vládním sektoru. – příjmy z licenčních poplatků za poskytnuté právo dočasně užívat nehmotné výsledky VaV včetně prodeje těchto práv (patenty, know-how apod.). Kromě AV ČR, která disponuje vysokými licenčními příjmy, jsou takto získané částky jak v případě vysokoškolského, tak i vládního sektoru v České republice zcela zanedbatelné. – ostatní příjmy z podnikatelských zdrojů, které zahrnují pronájem budov, pozemků, prostor, přístrojů a zařízení, tržby z prodeje majetku, placené vzdělávací kurzy, konzultace a poradenství pro zaměstnance podnikatelského sektoru, přijaté finanční dary, sponzoring apod. použité ve sledovaném roce na prováděný VaV.

Upozornění: Měřeno podílem podnikatelských zdrojů na financování vysokoškolského a vládního sektoru dosahuje Česká republika jedné z nejnižších hodnot ze všech sledovaných zemí EU a OECD. Je ovšem možné, že v rámci šetření VTR 5-01 nelze z účetních systémů těchto organizací podchytit veškeré finanční transfery z podnikatelských zdrojů určené nebo využité na VaV prováděný na vysokých školách a ve veřejných výzkumných institucích a tím mohou být publikované údaje částečně podhodnoceny.

https://www.czso.cz/csu/czso/statistika_vyzkumu_a_vyvoje (viz Metodika, odd. 2.5.4) 51

Analýza mezd • Pro analýzu mezd byla využita data z Tab. 8 výročních zpráv o hospodaření VVŠ • Do výpočtu byla zahrnuta data jak z rozpočtové kapitoly MŠMT, tak i z ostatních zdrojů rozpočtu

52

Průměrná mzda pracovníků VVŠ průměrná mzda pracovníků VVŠ 80 000

70 000

60 000

50 000

Kč

2011

40 000

30 000

20 000

10 000

0

2012 2013

KaM: koleje a menzy VŠZaLS: vysokoškolské zemědělské a lesní statky

2014 2015

Pro výpočet průměrné mzdy jsou zahrnuty jak zdroje z kapitoly MŠMT tak i zdroje další, vč. zdrojů soukromých


Průměrná mzda profesora jednotlivých VVŠ

100 000

průměrná mzda profesora VVŠ 90 000 80 000 70 000

2011

Kč

2012 60 000

2013 2014

50 000

2015 40 000

ZČU

VUT

VŠUP

VŠTE

VŠPJ

VŠCHT

VŠE

VŠB-TUO

VFU

UTB

U.Pardubice

UP

UK

UJEP

UHK

TUL

SU

OU

MZLU

MU

JU

JAMU

ČVUT

ČZU

AVU

AMU

VVŠ

30 000



Průměrná mzda docenta jednotlivých VVŠ 80 000

průměrná mzda docenta VVŠ 70 000

60 000 2011

Kč 50 000

2012 2013

40 000

2014 2015

30 000

ZČU

VUT

VŠUP

VŠTE

VŠPJ

VŠCHT

VŠE

VŠB-TUO

VFU

UTB

U.Pardubice

UP

UK

UJEP

UHK

TUL

SU

OU

MZLU

MU

JU

JAMU

ČVUT

ČZU

AVU

AMU

VVŠ

20 000



Průměrná mzda odborného asistenta jednotlivých VVŠ 50 000

Průměrná mzda odborného asistenta VVŠ 40 000

2011 Kč 30 000

2012 2013 2014

20 000

2015

ZČU

VUT

VŠUP

VŠTE

VŠPJ

VŠCHT

VŠE

VŠB-TUO

VFU

UTB

U.Pardubice

UP

UK

UJEP

UHK

TUL

SU

OU

MZLU

MU

JU

JAMU

ČVUT

ČZU

AVU

AMU

VVŠ

10 000



Průměrná mzda akademického pracovníka jednotlivých VVŠ 60 000

průměrná mzda akademického pracovníka VVŠ

50 000

2011 Kč 40 000

2012 2013 2014

30 000

2015

ZČU

VUT

VŠUP

VŠTE

VŠPJ

VŠCHT

VŠE

VŠB-TUO

VFU

UTB

U.Pardubice

UP

UK

UJEP

UHK

TUL

SU

OU

MZLU

MU

JU

JAMU

ČVUT

ČZU

AVU

AMU

VVŠ

20 000



Mzdy na VVŠ, závěry • Průměrné mzdy pracovníků VVŠ v letech 2011-15 téměř ve všech kategoriích monotónně rostly • Průměrná mzda všech akademických pracovníků byla v roce 2015 téměř 45 tis Kč • Průměrná mzda v roce 2015 byla: profesor 72 tis Kč, docent 55 tis Kč, odborný asistent 37 tis Kč. • Průměrné mzdy jednotlivých VVŠ se značně liší. Nejvyšší mzdy ve všech kategoriích akademických pracovníků jsou na MU Brno, následované skupinou VUT Brno, VŠCHT Praha, ČVUT, ČZU, a UP Olomouc (pořadí škol neodpovídá jejich pořadí ve mzdách)

58

Seznam zkratek ČSU DČ FN MŠMT OECD OP VaVpI OP VVV SF SVŠ VaV VŠ VVŠ VZH

Český statistický úřad doplňková činnost fakultní nemocnice Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj operační program Výzkum a vývoj pro inovace operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání strukturální fondy EU soukromé vysoké školy výzkum a vývoj vysoké školy veřejné vysoké školy výroční zpráva o hospodaření

seznam VVŠ AMU AVU ČZU ČVUT JAMU JČU MU MZLU OU SU TUL UHK UJEP UK UP U.Pardubice UTB VFU VŠB-TUO VŠE VŠCHT VŠPJ VŠTE VŠUP VUT ZČU

Akademie múzických umění v Praze Akademie výtvarných umění Česká zemědělská univerzita v Praze České vysoké učení technické v Praze Janáčkova akademie múzických umění v Brně Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Masarykova univerzita Mendelova univerzita v Brně Ostravská univerzita v Ostravě Slezská univerzita v Opavě Technická univerzita v Liberci Univerzita Hradec Králové Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Univerzita Karlova v Praze Univerzita Palackého v Olomouci Univerzita Pardubice Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Vysoká škola báňská-technická univerzita Ostrava Vysoká škola ekonomická v Praze Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Vysoká škola polytechnická Jihlava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Vysoká škola umělecko-průmyslová Vysoké učení technické v Brně Západočeská univerzita v Plzni

59

www.tc.cz [email protected] Poděkování:

M. Mana a M. Štampach (ČSU), výdaje na VaV ve VŠ sektoru v mezinárodním srovnání; připomínky k prezentaci

60

Analýza výročních zpráv o hospodaření českých veřejných vysokých škol za roky

Recommend Documents