Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomie a sociálních věd
Analýza úvěrových produktů pro firemní klientelu (Vliv typu produktu na kapitálový požadavek banky) Bakalářská práce
Autor:
Jaroslava Malchárková Bankovní management, komerční bankovnictví
Vedoucí práce:
Praha
PhDr. František Jirásek, CSc.
duben, 2011
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu jsem uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe s práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze, dne 26. dubna 2011
Jaroslava Malchárková
Poděkování: Děkuji vedoucímu své bakalářské práce panu PhDr. Františku Jiráskovi, CSc. za všestrannou pomoc, poskytnutí informací, cenných rad, podnětů a připomínek ke zpracování bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala svým kolegům z ČSOB, kteří mi poskytli podrobné informace ohledně pravidel Basel a výpočtu kapitálové přiměřenosti banky.
Anotace Bakalářská práce „Analýza úvěrových produktů pro firemní klientelu“ se zaměřuje na vybrané úvěrové produkty poskytované bankou a na to, jak tyto produkty ovlivňují kapitálový poţadavek banky. Práce je proto rozdělena do tří kapitol. První kapitola je zaměřena na popis a základní charakteristiky jednotlivých úvěrových produktů. V druhé kapitole je popsán vývoj kapitálové přiměřenosti od jejích počátku aţ po dnes pouţívanou metodu Basel II. Poslední, třetí kapitola, je zaměřena prakticky. Ukazuje, jak je pro jednotlivé úvěrové produkty kapitálový poţadavek počítán a současně, jak jsou jednotlivé úvěrové produkty kapitálově náročné. Závěr práce shrnuje výsledky třetí kapitoly. Ukazuje na určitá pravidla, kterými se kapitálový poţadavek úvěrových produktů řídí. Klíčová slova: úvěrové produkty, Basel, kapitálová přiměřenost.
Annotation Thesis ”An analysis of credit products for corporate clients“ focusing on the selected credit products provided by banks and how these products affect the bank's capital requirement. The thesis is divided into three chapters. The basic characteristics of the various credit products is describing in the first chapter. In the second chapter development of capital adequacy is described from its beginning until the method of Basel II which is used now. Finally, the third chapter is focused in practice. It shows how the various credit products and capital requirement is calculated at the same time as the various credit products are capital intensive. The conclusion summarizes the results of the third chapter. It shows some rules, which are important for the capital requirements for credit products. Keywords: Credit Products, Basel, capital adequacy.
OBSAH: ÚVOD ........................................................................................................................................ 8 1
ÚVĚROVÉ PRODUKTY ............................................................................................ 9
1.1.
Provozní financování ...................................................................................................... 9
1.1.1.
Kontokorent ................................................................................................................ 9
1.1.2.
Revolvingový úvěr ................................................................................................... 10
1.2.
Účelové úvěry ............................................................................................................... 10
1.3.
Podrozvahové produkty ................................................................................................ 11
1.3.1.
Záruka ....................................................................................................................... 11
1.3.2.
Akreditiv ................................................................................................................... 12
1.3.3.
Přísliby záruk/úvěrů .................................................................................................. 12
1.4.
Úvěrové rámce .............................................................................................................. 13
1.4.1.
Závazkové limity ...................................................................................................... 13
1.4.2.
Mix Linky ................................................................................................................. 15
1.5.
Nezávazné linky ........................................................................................................... 16
2
BASEL ......................................................................................................................... 18
2.1.
Basel I ........................................................................................................................... 18
2.2.
Basel II.......................................................................................................................... 19
2.2.1.
Historie Basel II ........................................................................................................ 19
2.2.2.
Systém tří pilířů Basel II........................................................................................... 20
2.2.3.
Kapitálový poţadavek podle Basel II ....................................................................... 22
2.2.4.
Definice Tier 1, Tier 2 a Tier 3 ................................................................................. 23
2.3.
Metody výpočtu kapitálového poţadavku k úvěrovým rizikům dle Basel II ............... 23
2.3.1.
Standardizovaný přístup ........................................................................................... 24
2.3.2.
Základní IRB přístup ................................................................................................ 24
2.3.3.
Pokročilý IRB přístup ............................................................................................... 25
3
VLIV TYPU PRODUKTU NA VÝPOČET KAPITÁLOVÉHO POŽADAVKU 26
3.1.
Výpočet kapitálového poţadavku na základě metody IRB Foudation ......................... 26
3.2.
Koeficienty pouţívané pro výpočet .............................................................................. 27
3.3.
Vliv typu produktu na výpočet kapitálového poţadavku, prostřednictvím sloţky EAD ...................................................................................................................................... 28
3.3.1.
Rozvahové produkty ................................................................................................. 29
3.3.2.
Podrozvahové produkty ............................................................................................ 29
3.3.3.
Závazkové limity ...................................................................................................... 31
3.3.4.
Mix Linky ................................................................................................................. 35
3.3.5.
Nezávazné linky ....................................................................................................... 41
3.4. 3.4.1.
Další vývoj kapitálové přiměřenosti ............................................................................. 46 BASEL III ................................................................................................................ 46
ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 48 SEZNAM LITERATURY........................................................................................................ 50
SEZNAM SCHÉMAT Schéma č. 1: Závazkový limit – varianta 1 .............................................................................. 14 Schéma č. 2: Závazkový limit – varianta 2 .............................................................................. 14 Schéma č. 3: Mixovaná linka – varianta 1................................................................................ 15 Schéma č. 4: Mixovaná linka – varianta 2................................................................................ 16 Schéma č. 5: Systém tří pilířů Basel II ..................................................................................... 21
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Výpočtu kapitálového poţadavku - rozvahové produkty ................................... 29 Tabulka č. 2: Výpočtu kapitálového poţadavku – neplatební záruka ...................................... 30 Tabulka č. 3: Výpočtu kapitálového poţadavku – platební záruky.......................................... 30 Tabulka č. 4: Výpočet kapitálového poţadavku – Varianta 1- Závazkový limit se stanovením dílčích limitů ............................................................................................................................. 32 Tabulka č. 5: Výpočet kapitálového poţadavku – Varianta 2- Závazkový limit bez stanovení dílčích limitů – výpočet pro čerpanou část limitu .................................................................... 33 Tabulka č. 6: Výpočet kapitálového poţadavku – Varianta 2- Závazkový limit bez stanovení dílčích limitů – výpočet pro nečerpanou část limitu ................................................................ 33 Tabulka č. 7: Výpočet kapitálového poţadavku – Varianta 2- Závazkový limit bez stanovení dílčích limitů – celkový kapitálový poţadavek ........................................................................ 34 Tabulka č. 8: Výpočet kapitálového poţadavku – Mix Linka se stanovením dílčích limitů ... 36 Tabulka č. 9: Výpočet kapitálového poţadavku – Mix Linka bez stanovení dílčích limitů – výpočet pro čerpanou část limitu .............................................................................................. 38 Tabulka č. 10: Výpočet kapitálového poţadavku – Mix Linka bez stanovení dílčích limitů – výpočet pro nečerpanou část limitu .......................................................................................... 38 Tabulka č. 11: Výpočet kapitálového poţadavku – Mix Linka bez stanovení dílčích limitů –
celkový kapitálový poţadavek ................................................................................................. 39 Tabulka č. 12: Výpočet kapitálového poţadavku – Nezávazný Revolving ............................. 41 Tabulka č. 13: Výpočet kapitálového poţadavku – Nezávazný Závazkový limit.................... 43 Tabulka č. 14: Výpočet kapitálového poţadavku – Nezávazná Mix Linka ............................. 45
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Vývoj kapitálového přiměřenosti 4 největších českých bank v letech 2007-2010 .. 22 Graf č. 2: Porovnání kapitálového poţadavku neplatební a platební záruky ........................... 30 Graf č. 3: Porovnání Závazkových limitů - Varianty 1 a Varianty 2 ....................................... 35 Graf č. 4: Porovnání Mix Linek – Varianty A aţ D ................................................................. 40 Graf č. 5: Porovnání kapitálových poţadavků závazného a nezávazného revolvingu ............. 42 Graf č. 6: Porovnání kapitálového poţadavku závazného a nezávazného závazkového limitu .. ...................................................................................................................................... 44 Graf 7: Porovnání kapitálového poţadavku závazné a nezávazné Mix Linky ......................... 45
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 -Kapitálový poţadavek k úvěrovému riziku bankovního portfolia ....................... 53 Příloha č. 2 - Rizikové váhy jednotlivých druhů aktiv ............................................................. 55 Příloha č. 3 - Konverzní faktory podrozvahových aktiv .......................................................... 57
ÚVOD Téma Analýza úvěrových produktů pro firemní klientelu jsem si vybrala proto, ţe posledních pět let pracuji v Československé obchodní bance, a.s. (dále „ČSOB“) na pozici Analytika úvěrových produktů pro korporátní klientelu. Mou pracovní náplní je vývoj nových, úpravy a „údrţba“ poskytovaných úvěrových produktů. Při vývoji nových produktů, či úpravách jiţ poskytovaných úvěrových produktů, se kromě právních a technických poţadavků, stále více klade důraz na kapitálovou náročnost daného produktu. Jako cíl své práce jsem si proto zvolila vliv typu produktu na kapitálový poţadavek banky. Vzhledem k náplni mé pracovní pozice je bakalářská práce zaměřena na úvěry poskytované korporátním klientům. Korporátní klient je zpravidla definován velikostí svého ročního obratu. Definice korporátního klienta je v různých bankách odlišná, proto zde pracuji s tím, jak je korporátní klient definován v ČSOB, kde je za korporátního klienta povaţována společnost s obchodním obratem převyšujícím 300 mil. CZK. Jak jiţ bylo řečeno výše, cílem práce je vliv typu produktu na kapitálový poţadavek. Proto jsem práci rozdělila do tří kapitol. V první kapitole definuji jednotlivé typy úvěrových produktů. Zaměřuji se na popis produktů, jejich základní charakteristiky a definuji zajišťovací instrumenty, které se pro jednotlivé úvěrové produkty nejčastěji vyuţívají. Druhá kapitola je zaměřena na vývoj kapitálové přiměřenosti. Popisuje historii vývoje kapitálové přiměřenosti, dále definuje základní pravidla Basel I. Detailně se věnuje aktuálně pouţívané metodě Basel II. Zaměřuje se na pilíře Basel II a na jednotlivé metody, které lze v rámci Basel II pouţívat pro výpočet kapitálové přiměřenosti. Poslední kapitola je zaměřena prakticky. Nejprve je zde detailně popsán výpočet podle metody IRB Foundation, která bankám umoţňuje v rámci výpočtů pouţívat vlastní odhady pravděpodobnosti selhání protistrany. Zejména je ale poslední kapitola zaměřena na konkrétní výpočty kapitálového poţadavku za jednotlivé úvěrové produkty. Pro názornost jsou výpočty prezentovány ve formě tabulek. Současně jsou zde jednotlivé úvěrové produkty z pohledu kapitálového poţadavku porovnány. Toto porovnání je pro přehlednost ukázáno formou grafů. V závěru kapitoly se zamýšlím nad dalším moţným vývojem kapitálové přiměřenosti, zejména pak nad připravovanou metodou Basel III.
8
1 ÚVĚROVÉ PRODUKTY Tato bakalářská práce je zaměřena na analýzu úvěrových produktů pro firemní klientelu a vliv typu produktu na kapitálový poţadavek banky. Proto je první kapitola zaměřena na popis a charakteristiku základních úvěrových produktů, které lze nalézt v nabídce všech bank na trhu. Podmínky, za kterých jsou tyto produkty poskytovány, mohou být v jednotlivých bankách rozdílné – banky mohou produkty poskytovat při rozdílných úrokových sazbách, účtovat jiné poplatky spojené s jejich poskytováním. Níţe popsané podmínky poskytování úvěrových produktů odpovídají podmínkám poskytování v ČSOB.
1.1. Provozní financování Provozní úvěry jsou určeny k financování běţného provozu společnosti. Předmětem financování můţe být buď překlenutí nesouladu mezi příjmy a výdaji společnosti anebo jsou pomocí provozních úvěrů financovány krátkodobé pohledávky z obchodního styku, případně zásoby.
1.1.1. Kontokorent Kontokorentní úvěry (dále „kontokorent“) poskytuje banka na pokrytí přechodného nedostatku finančních prostředků, případně můţe být poskytován jako jedna z forem provozního financování. Banka poskytuje kontokorentní úvěr jak v českých korunách, tak i v cizí měně. Tento úvěr je zpravidla nastaven jako úvěrový limit přímo na běţném účtu klienta. Některé banky mohou čerpání kontokorentu evidovat na zvláštním účtu klienta. Banka u tohoto typu úvěru nekontroluje účelovost čerpání – kaţdá odchozí platba limit čerpá, příchozí platby ho naopak splácí. Kontokorentní úvěry bývají nejčastěji poskytovány při pohyblivé úrokové sazbě, např. O/N *IBOR1 a rizikové marţe. Z nevyčerpané části úvěrového limitu je klientovi účtována závazková provize, tj. smluvně stanovené % z nevyčerpané části limitu. Kontokorent je povaţován za krátkodobý úvěr s délkou splatnosti do jednoho roku. Dále můţe být poskytován jako úvěr s výpovědní lhůtou, tj. bez data konečné splatnosti.
1
*IBOR – úroková míra stanovená na mezibankovním trhu. Sazba PRIBOR je stanovena na mezibankovním
trhu v České republice. Dále se vyuţívají sazby stanovené na mezibankovních trzích v zahraničí např.: EURIBOR (?), LIBOR (Londýn).
9
Tento produkt bývá velice často poskytován bez zajištění. Pokud je linka zajištěna, bývají jako zajištění nejčastěji vyuţívány tyto zajišťovací instrumenty: ručitelské prohlášení nebo záruka mateřské společnosti, pohledávky a zásoby.
1.1.2. Revolvingový úvěr Revolvingový úvěr (dále jen „revolving“) je dalším úvěrem určeným pro provozní financování. Tento úvěr je jiţ poskytován jako „účelový“, předmětem financování jsou v tomto případě oběţná aktiva, a to zpravidla pohledávky anebo zásoby. Úvěr je čerpán formou tranţí na pevně stanovené úvěrové období. Čerpání probíhá formou jednorázových převodů z úvěrového účtu ve prospěch běţného účtu klienta. Pro revolvingové úvěry jsou nejčastěji pouţívané úrokové sazby s přechodnou fixací, tj. odvozené od sazeb *IBOR, (odpovídající délce tranţe) a rizikové marţe. Z nevyčerpané části limitu je klientovi, stejně jako v případě kontokorentu, účtována závazková provize. Zpravidla se jedná o krátkodobý úvěr se splatností do jednoho roku. Stejně jako kontokorent můţe být i tento typ úvěru poskytován jako úvěr s výpovědní lhůtou, tj. bez data konečné splatnosti. Zajištění úvěru je v tomto případě nejčastěji financovanými oběţnými aktivy, tedy pohledávkami a zásobami.
1.2. Účelové úvěry Jedná se o úvěr poskytnutý vţdy na přesně vymezený účel. Zpravidla se jedná o úvěry na financování hmotného investičního majetku (pořízení a stavba nemovitostí, pořízení strojů, technologií), ale také oběţného majetku nebo jednotlivých fází výroby. Prostředky z účelového úvěru je možné čerpat jednorázově – tj. převodem celé částky postupně Účelový úvěr je splácen dle splátkového kalendáře, který je stanoven jako: Pravidelný: splatnost vţdy k určitému dni kaţdého kalendářního měsíce, případně čtvrtletí, a to buď pevně stanovenou výší splátky anebo v případě nevyčerpání celého limitu splátkou stanovenou formou procenta
10
Nepravidelný: konkrétně uvedené dny splatnosti a částky splatné k danému datu, je moţné sjednat i jednorázovou splátku na konci období splatnosti. Anuitní: splátka je neměnná po určité období, které odpovídá době fixace úrokové sazby. Anuitní splátka zahrnuje splátku jistiny a platbu úroku, mění se poměr mezi jistinou a úrokem. Při poskytování účelových úvěrů se vyuţívá jednak pohyblivých úrokových sazeb s přechodnou fixací, jejímţ základem je sazba *IBOR, navýšených o rizikovou marţi. Dále můţe být pro tento typ úvěru pouţita fixní sazba, která je stanovena buď na určitý počet měsíců/let nebo je stanovena na celou dobu trvání úvěrového vztahu. Závazková provize u účelových úvěrů bývá vyuţívána pouze v období čerpání. U těchto úvěrů bývá zpravidla účtován pravidelný poplatek za správu a vedení úvěru. Účelové úvěry jsou zpravidla středně nebo dlouhodobé. Krátkodobé účelové úvěry se vyskytují pouze výjimečně. Jako zajištění se vyuţívají např. nemovitosti nebo technologie. Dále se můţe vyuţít zástava podniku, můţe být poţadována i blokace peněţních prostředků, např. ve výši určitého počtu splátek.
1.3. Podrozvahové produkty V rámci úvěrových obchodů jsou klientům poskytovány i tzv. podrozvahové produkty mezi které patří záruky, akreditivy a přísliby záruk.
1.3.1. Záruka Banka vystavuje záruky na základě ţádosti klienta k zajištění jeho závazků ve prospěch tuzemských i zahraničních subjektů. Vydané záruky vznikají písemným prohlášením banky v záruční listině, ţe uspokojí nároky věřitele do určité peněţité částky, pokud dluţník (klient banky) nesplní svůj závazek. Banka vystavuje: Neplatební záruky – tyto záruky zajišťují splnění neplatebních závazků klienta (záruka za nabídku do veřejné soutěţe, vrácení platby předem, dobré provedení kontraktu apod.).
11
Platební záruky – zajišťují splnění platebních závazků klienta (záruka za úhradu kupní ceny, splacení úvěru, zaplacení leasingových splátek apod.). Za vystavení záruky je klientovi zpravidla účtována závazková odměna, která představuje určité procento z výše záruky. Délka záruk není nijak omezena, tzn. záruky mohou být velice krátkodobé, např. na 6 měsíců, stejně tak můţe být klientem poţadována záruka na dobu 7 let.
1.3.2. Akreditiv Dokumentární/standby akreditiv představuje písemný závazek banky, vystavený na základě ţádosti klienta, ţe poskytne třetí osobě nebo na její řad určité peněţní plnění, jestliţe budou do určité doby splněny akreditivní podmínky a předloţeny předepsané dokumenty. Výhodou akreditivu je zejména zvýšení jistoty při platbě. Akreditiv tak plní tyto základní funkce – garanční a platební. S vystavením akreditivu jsou spojeny obdobné poplatky a provize jako v případě záruky. Zajištění záruk a akreditivů – velice často blokace peněţních prostředků (zpravidla % z výše angaţovanosti), případně další zajišťovací instrumenty jako nemovitosti atd.
1.3.3. Přísliby záruk/úvěrů Bankou vystavený příslib úvěru či záruky (ať jiţ příslib je či není výslovně označen jako „závazný“) dává klientovi moţnost poţadovat, a na straně banky vytváří potenciální závazek poskytnout klientovi, danou úvěrovou angaţovanost. Přísliby jsou tedy vystavovány, je-li předloţení příslibu skutečně nezbytné pro realizaci konkrétního klientova záměru (obchodního případu), např. v rámci některých podpůrných či rozvojových programů (např. k projednání dotace z fondů Evropské unie) je přímo vyţadován závazný příslib poskytnutí úvěru, jako určité ujištění o zajištěnosti zdrojů pro financování investičního záměru (např. ve výběrovém řízení, kde by klient měl být developerem / dodavatelem stavby, kupujícím v privatizaci, při nákupu nemovitosti apod.)
12
v případě, kdy klient nezná přesné časové, cenové a další podmínky kontraktu a příprava kompletní úvěrové a zajišťovací dokumentace by nebyla efektivní. V takovýchto případech však je nutné příslib vázat na splnění alespoň základních finančních a nefinančních parametrů hospodaření klienta, které minimalizují rizika banky.
1.4. Úvěrové rámce Úvěrové rámce představují limity, ze kterých můţe klient čerpat různé produkty, které jsou smlouvou definované. Pro poskytování pouze podrozvahové angaţovanosti poskytují banky tzv. Závazkové limity (viz. bod 1.4.1). Tam, kde klient můţe čerpat jak rozvahové tak i podrozvahové produkty nabízejí banky různé formy Mix Linek (viz. bod 1.4.2)
1.4.1. Závazkové limity Jsou vhodné pro klienty, kteří poţadují časté vystavování záruk anebo otevírání akreditivů. V případě závazkových limitů není poskytnutí záruky/akreditivu jednotlivě schvalováno, záruky a akreditivy jsou vystavovány/ otvírány automaticky, za předpokladu, ţe jsou splněny veškeré podmínky dané smlouvou, aţ do výše sjednaného limitu. Ukončené záruky/ splacené akreditivy jsou pak nahrazovány novými ţádostmi klienta. Limity jsou poskytovány v různé struktuře, např. jako limit pouze pro vystavování záruk, či záruk a akredivitů. Současně pro jednotlivé produkty mohou být sjednány sublimity. Závazkové limit jsou poskytovány zpravidla s moţností čerpání rok. Platnost smlouvy je pak dána platností nejdelšího z vystavených produktů. Zajištění závazkových limitů – jednou z moţností je zajištění limitu jako celku, kdy se vyuţívají např. ručitelská prohlášení, nemovitosti atd. Dále je moţné zajistit konkrétní vystavenou záruku, např. pokud je záruka vystavována do rizikového teritoria. Tady banka zpravidla vyuţívá blokaci peněţních prostředků ve výši odpovídající určitému procentu z vystavené záruky. Z těchto variant jsou zde vybrány dvě základní moţnosti poskytnutí závazkového limitu:
13
1.4.1.1. Závazkový limit se stanovením dílčích limitů V této variantě je klientovi stanoven kromě celkového limitu ještě dílčí limit pro jednotlivé produkty. Takto strukturovaný limit je vhodný například tehdy, pokud klient některý z produktů vyuţívá jen okrajově. Schéma č. 1: Závazkový limit – varianta 1 Závazkový limit Celkový limit: 60.000.000,00
Neplatební záruky limit:
Platební záruky limit:
30.000.000,00
30.000.000,00
1.4.1.2. Závazkový limit bez stanovení dílčími limity Tento závazkový limit umoţňuje klientovi čerpat celkový limit kterýmkoliv z poskytovaných produktů. Vyuţívání linky je zcela „v reţii“ klienta. Schéma č. 2: Závazkový limit – varianta 2 Závazkový limit Celkový limit: 60.000.000,00
Neplatební záruky limit:
Platební záruky limit:
60.000.000,00
60.000.000,00
14
1.4.2. Mix Linky Mají podobný význam jako závazkové limity. Banky tyto limity označující různými názvy, vţdy ale tato linka dává klientovi moţnost vyuţití více produktů pod jedním limitem a jednou smlouvou. V rámci této linky lze variabilně kombinovat vybrané produkty, kterými jsou kontokorent, revolving a závazkový limit. Výhodou pro klienta je strukturované financování, které odráţí jeho potřeby, veškeré čerpání limitu jednotlivými produkty je plně v jeho reţii. 1.4.2.1. Mix Linka se stanovenými dílčími limity V tomto případě jsou klientovi kromě celkového limitu stanoveny dílčí limity pro jednotlivé produkty. Tato varianta limitu nepředstavuje klasickou strukturu Mix linky, protoţe neumoţňuje „přelévání“ limitů mezi jednotlivými produkty. Linka je spíše vyuţívána tam, kde klient dává přednost přehledné úvěrové smluvní dokumentaci (klient podepisuje jednu smlouvu místo tří). Současně můţe být tato varianta vhodná tam, kde se jeden či více zajišťovacích instrumentů vztahuje ke všem produktům – přehledná struktura zajištění, jak pro banku, tak i pro klienta. Schéma č. 3: Mixovaná linka – varianta 1
Mix Linka Celkový limit: 60.000.000,00
Kontokorent Limit:
Revolving Limit:
Závazkový limit Limit:
20.000.000,00
20.000.000,00
20.000.000,00
1.4.2.2. Mix Linka bez stanovení dílčích limitů Mix Linka bez stanovených dílčích limitů představuje „klasickou“ strukturu Mix Linky. Ţádný z produktů není omezen dílčím limitem. Čerpání linky je plně v reţii klienta, dochází zde k tzv. přelévání limitů – splacení jednoho produktu umoţní čerpání/poskytnutí jiného 15
produktu. Úročení a poplatky spojené s čerpáním závisí na typu poţadovaného produktu. Z nečerpané části limitu, stejně jako ve všech předchozích případech, klient hradí závazkovou provizi. Tyto limity jsou poskytovány s moţností čerpání jeden rok. Platnost smlouvy pak dána platností nejdelšího z vystavených produktů. Schéma č. 4: Mixovaná linka – varianta 2 Mix Linka Celkový limit: 60.000.000,00
Kontokorent Limit:
Revolving Limit:
Závazkový limit Limit:
60.000.000,00
60.000.000,00
60.000.000,00
Zajištění Mix Linek jako celku – vzhledem k zařazení rozvahových produktů na provozní financování, se zde velice často jako zajišťovací instrumenty vyskytují pohledávky a zásoby. Případně zde můţe být vyuţita moţnost zajistit „konkrétní čerpání“. Tato varianta bývá zpravidla vyuţívána pro vystavené záruky, ze stejných důvodu jako v případě samostatného závazkového limitu.
1.5. Nezávazné linky Poměrně novým produktem jsou tzv. nezávazné linky. Jejich nezávaznost spočívá ve skutečnosti, ţe banky mohou čerpání těchto linek kdykoliv a bezpodmínečně odvolat a to bez jakékoliv výpovědní lhůty. ČSOB v současné době tímto způsobem poskytuje revolving, závazkový limit a Mix linku (v rámci které můţe být kombinován RVG s ZL). Závazkové limity a Mix Linky mohou být stejně strukturované (produkty, dílčí limity) jako v případě závazných linek. Úročení a poplatky spojené s čerpáním závisí na typu poţadovaného produktu. Z nečerpané části limitu, na rozdíl od předchozích závazných produktů, klient závazkovou provizi z nečerpané části limitu nehradí. Platnost smlouvy v tomto případě není omezena. V případě těchto smluv má banka právo 16
kdykoliv okamţitě ukončit čerpání. Smlouvy jsou uzavírány bez data konečné splatnosti, ukončení platnosti těchto smluv probíhá na základě uplatnění výpovědi smlouvy. Podmínka okamţité výpovědi, resp. bezpodmínečného odvolání a to bez jakékoliv výpovědní lhůty, je důleţitým parametrem, který dává bance moţnost pouţít při výpočtu kapitálového poţadavku pro nečerpanou část limitu konverzní faktor 0 a tím nečerpanou část nezahrnovat do expozice vůči klientovi. Detailněji se výpočtu kapitálového poţadavku pro tzv. nezávazné linky věnuji v kapitole 3.3.5. Tyto linky přinášejí pro klienta i banku současně výhody i nevýhody: Výhody a nevýhody na straně klienta: Pro klienta tato linka představuje úsporu nákladů, protoţe z nevyčerpané části limitu banka neúčtuje závazkovou provizi. Současně banky přistupují na poskytování těchto limitů bez nutnosti zajištění. Nevýhodou pro klienta je skutečnost, ţe tato linka můţe být ze strany banky kdykoliv vypovězena, resp. můţe dojít k okamţitému zastavení čerpání. Výhody a nevýhody na straně banky: Stejně jako pro klienta i pro banku tento produkt představuje úsporu nákladů a to v podobě niţší potřeby kapitálového poţadavku. Výhodou pro banku je i skutečnost, ţe má moţnost čerpání kdykoliv zastavit. Nevýhodu pak představuje fakt, ţe tyto linky bývají zpravidla poskytovány jako nezajištěné, protoţe klienti nechtějí poskytovat zajištění k produktům, kde nemají jistotu čerpání.
17
2 BASEL Cílem mé práce je analyzovat vliv typu produktu na kapitálový poţadavek, a tedy na kapitálovou přiměřenost banky. Proto je tato kapitola věnována vývoji kapitálové přiměřenosti a zejména potom pravidlům Basel II. Kapitálová přiměřenost má za cíl zabránit poklesu vlastního kapitálu banky pod určitou mez. Zpočátku byla tato mez určena poměrem kapitálu k aktivům. V průběhu 20. století následně docházelo k dalším úpravám tohoto výpočtu, vţdy s cílem sníţení kapitálového poţadavku bank. Velký zlom v přístupu ke kapitálové přiměřenosti nastal v 70. a 80. letech minulého století. Příčinou tohoto zlomu byla krize států třetího světa, kterým banky poskytovaly úvěry. Tyto země ale nebyly schopny tyto úvěry splácet. Platební neschopnost následně postihla i soukromé subjekty a vlády. Současně docházelo k rozšiřování bankovních sluţeb a dalším finančním inovacím. S tím byl spojen i růst rizik. Problém kapitálové přiměřenosti se postupně stával mezinárodním problémem a stále více se projevovala snaha o sjednocení různých přístupů ke kapitálovému poţadavku. Dále zde byla i snaha o stabilizaci bankovního systému. Tyto snahy vedly v sedmdesátých letech minulého století k zaloţení Basilejského výboru pro bankovní dohled, který se kapitálovou přiměřeností zabývá dodnes.
2.1. Basel I Dohoda o kapitálové přiměřenosti („International Convergence of Capital Measurements and Capital Standards“), nebo také Basel I, byla vydána Basilejským výborem bankovního dohledu v červenci 1988. Cílem vytvoření minimálních kapitálových poţadavků byla snaha „posílit spolehlivost a stabilitu mezinárodního bankovního systému“2. Všem bankám mělo být umoţněno rovné podnikání za stejných podmínek a systém měl být aplikovatelný pro banky v zemích po celém světě. Pravidla měla být konzistentní a neměla umoţňovat konkurenční nerovnosti mezi jednotlivými bankami. Zaváděná pravidla navíc zohledňovala podrozvahové aktivity. Kladla si za cíl motivovat banky k drţbě likvidních a nízkorizikových aktiv. Pravidla měla dále bankám zabránit, aby postupovaly nadměrná úvěrová rizika a aby se regulační kapitál stal citlivější na rozdíly v rizicích jednotlivých bank.
2
REVENDA, Zbyněk: Centrální bankovnictví. 1. vyd. Praha : Management Press, Ringier ČR. 1999. ISBN 80-
85943-89-1.
18
Ukazatel kapitálové přiměřenosti podle Basel I byl definován jako poměr kapitálu banky k rizikově váţeným aktivům:
Kde: RWA = rizikově vážená aktiva. Takto aktiva představují součet vážených rozvahových a podrozvahových aktiv. O = odečitatelné položky Na základě Basel I musela banka disponovat minimálním kapitálem, který je stanoven na 8 % rizikově váţených aktiv. Toto byla hranice, pod kterou banky nesměly za ţádných okolností klesnout. Kapitálové poţadavky byly bankám v rámci Basel I stanoveny pouze k úvěrovým rizikům.
2.2. Basel II 2.2.1. Historie Basel II „Cílem Basel I bylo posílit odolnost bankovního systému proti krizovým situacím vzniklým v bankovním systému. Vznikl jako reakce na důsledky ztrát z nadměrného úrokového rizika a nadměrné úrokové koncentrace jako i nedostatečného kapitálového vybavení bank v 90. letech 20. století. Mezitím se však banky (zejména v USA ale postupně i v Evropě) začaly orientovat na obchod s cennými papíry zejména v oblasti spekulací a rizikových operací, včetně zavádění nových typů derivátů“3. Od roku 1999 začaly probíhat přípravy nové basilejské dohody. Nová dohoda měla lépe a přesněji upravovat solventnost bank. Dále měla rozšířit stávající poţadavky Basel I o další poţadavky, které byly rozpracovány do tří pilířů nové metody. Tato dohoda, pod názvem Basel II, vstoupila v platnost 1. 1. 2007 a musí ji aplikovat všechny bankovní instituce, druţstevní záloţny a obchodníci s cennými papíry.
3
CIVÍN, Lubomír. Prezentace Basilejské dohody I., II., III., IV., předmět Regulace činnosti bank.
19
Basel II je dohodou o novém konceptu regulace kapitálové přiměřenosti, jehoţ hlavní předností je, z pohledu bank, větší flexibilita při stanovování kapitálového poţadavku, který je moţné více přizpůsobovat skutečnému rizikovému profilu banky. Nově přitom dochází k zohlednění operačních rizik a k podrobnějšímu stanovení podmínek pro fungování vnitřního řídicího a kontrolního systému4. Cíle nové Basel II jsou: Podpora ochrany a spolehlivosti finančního systému. Zvýšení konkurenční rovnosti. Stanovit více komplexní přístup ke zmiňovaným rizikům. Rozvinout přístupy ke kapitálové přiměřenosti, které jsou náleţitě citlivé ke stupni příslušného rizika bankovních pozic a aktivit. Zaměření se na mezinárodně aktivní banky a zároveň zachovat základní principy pouţitelné pro aplikaci na banky různých úrovní komplexnosti a informovanosti.
2.2.2. Systém tří pilířů Basel II Systém tří pilířů je tvořen třemi hlavními kapitolami pravidel Basel II: První pilíř – minimální kapitálový požadavek. V rámci Basel II byly stanoveny nové metody pro výpočet minimálního kapitálového poţadavku a to jak pro úvěrová, tak i pro trţní a operační rizika. Pilíř se detailně zabývá problematikou regulačního kapitálu, rizikovou vahou jednotlivých aktiv a kapitálovým poţadavkem. Pro výpočet rizikových vah a kapitálových poţadavků v oblasti úvěrových aktiv umoţňuje Basel II tři rozdílné přístupy k jejich měření. Těmto přístupům je věnována kapitola 4.1. Druhý pilíř – dozorčí kontrola. Tento pilíř se věnuje principům kontroly institucí dozorčím orgánem, zabývá se různými přístupy k řízení rizika a zdůrazňuje nutnost jejich transparentnosti. Banky musí pouţívat vyvinutou metodu pro určování celkové kapitálové přiměřenosti
4
OTČENÁŠEK, Josef; NOVÁČEK, Jiří. Financování SME v kontextu Basel II, HN.IHNED.CZ [online]., 4. 10.
2007. Dostupný z WWW: http://hn.ihned.cz/c1-22152910-financovani-sme-v-kontextu-basel-ii.
20
ve vztahu k jejich rizikovému profilu, tzn. musí být schopny své interní kapitálové cíle dostatečně zdůvodnit a měly by je koncipovat tak, aby korespondovaly s jejich rizikovým profilem. Třetí pilíř – tržní disciplína. Zde je kladen důraz na zveřejňování informací a větší transparentnost bankovních operací, které umoţňují vyšší informovanost veřejnosti. Větší mnoţství informací, které banky poskytují, mají napomoci veřejnosti získat lepší informace a tím si udělat lepší obrázek a tak lépe poznat aktivity dané banky a jaké přístupy k rizikům banky vyuţívají. Na základě získaných informací mohou účastníci trhu vybírat mezi lepšími a horšími bankami. Banky jsou tak motivovány k udrţení silnější kapitálové základy a demonstrovat tak svůj opatrný přístup k rizikům. Schéma č. 5: Systém tří pilířů Basel II5
BASEL II
PILÍŘ I
PILÍŘ II
PILÍŘ III
Minimální
Aktivity
Trţní disciplína
kapitálový
bankovního
poţadavek
dohledu
Úvěrové riziko
Trţní riziko
Operační riziko
Dohromady pak tyto tři pilíře přispívají k vyšší úrovni a zlepšení zabezpečení a spolehlivosti finančního systému.
5
Česká spořitelna, a.s., Basel II, Známe nové metody poskytování úvěrů, Umíme lépe ohodnotit rizikovost klienta, Víme, jak zlepšit bonitu Vaší firmy [online]., Dostupný z WWW http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/BaselII_final_cj.pdf
21
2.2.3. Kapitálový požadavek podle Basel II Stejně jako u Basel I musí banka i podle pravidel Basel II disponovat minimálním kapitálem, který je stanoven na 8 % rizikově váţených aktiv. Kapitálové poţadavky jsou oproti Basel I stanoveny nejen k úvěrovým ale i operačním a trţním rizikům. Vzorec pro výpočet kapitálového poţadavku podle Basel II:
Kde: KP UR = kapitálový požadavek k úvěrovým rizikům KP TR = kapitálový požadavek k tržním rizikům KP OR = kapitálový požadavek k operačnímu riziku Následující graf zachycuje vývoj kapitálového poţadavku čtyř největších bank v České republice6 od roku 2007 do roku 20107, kdy byla do praxe zavedena pravidla Basel II. Graf č. 1: Vývoj kapitálového přiměřenosti 4 největších českých bank v letech 2007-20108 0,2 0,18
KB
0,16 0,14
ČS
0,12 0,1
ČSOB
0,08 0,06 0,04
Unicredit Bank
0,02 0
yyyy
yyyy
yyyy
6
yyyy
Čtyři největší banky ČR (měřeno bilanční sumou): Česká spořitelna a.s., Československá obchodní banka, a.s., Komerční banka a.s., UniCredit Bank Czech Republic a.s. 7 V době dokončení bakalářské práce nebyl k dispozici údaj o kapitálovém poţadavku UniCredit Bank Czech Republic a.s., proto je v tabulce uveden údaj této banky k 30.9.2010 8 Zdroj: internetové stránky jednotlivých bank
22
2.2.4. Definice Tier 1, Tier 2 a Tier 3 Pro výpočet základního ukazatele kapitálové přiměřenosti je kapitál definován v širší podobě, neţ je pouhý vlastní kapitál. Podle mezinárodně doporučených poţadavků je kapitál členěn do dvou (Basel I) a později do tří hlavních částí (Basel II)9. Tier 1 – Vlastní kapitál (Core capital) se skládá z těchto poloţek: Splacený akciový kapitál (základní kapitál, resp. základní jmění) Áţiové fondy ze splacených akcií Zákonné rezervní fondy Nerozdělený zisk Tier 2 – Dodatkový kapitál (Supplementary capital) je tvořen těmito poloţkami: Všeobecné rezervy na krytí ztrát (do výše 1,25 % rizikově váţených aktiv) Rezervy z přehodnocení fixních aktiv Hybridní kapitálové instrumenty Termínový podřízený dluh (do výše 50 % vlastního kapitálu) Tier 3 – Krátkodobý podřízený dluh (Short-term subordinated debt), jehoţ splatnost je minimálně 2 roky a je určen výhradně ke krytí trţního rizika.
2.3. Metody
výpočtu
kapitálového
požadavku
k úvěrovým
rizikům dle Basel II Basel II bankám umoţňuje vybrat si pro výpočet kapitálového poţadavku k úvěrovému riziku mezi třemi metodami: 1.
Standardizovaný přístup (Standardized Approach)
2.
Základní IRB přístup (Foundation Internal Ratings-Based Approach)
3.
Pokročilý IRB přístup (Advanced Internal Ratings-Based Approach)
9
REVENDA, Zbyněk.: Centrální bankovnictví. 1. vyd. Praha: Management Press, Ringier ČR. 1999. ISBN 8085943-89-1.
23
2.3.1. Standardizovaný přístup Je nejjednodušší z metod výpočtu. V zásadě jde o zdokonalení regulatorního přístupu, pouţívaného v rámci Basel I. Novým prvkem je rating expozic, který provádějí exportní agentury a externí ratingové agentury, na jehoţ základě jsou pak stanoveny rizikové váhy. Při pouţívání standardizovaného přístupu se kaţdá expozice investičního portfolia zařadí do jedné z následujících kategorií: expozice vůči centrálním vládám a centrálním bankám, expozice vůči regionálním vládám a místním orgánům, expozice vůči organizacím veřejného sektoru a ostatním nepodnikatelským osobám, expozice vůči mezinárodním rozvojovým bankám, expozice vůči mezinárodním organizacím, expozice vůči institucím, podnikové expozice, retailové expozice, expozice zajištěné nemovitostmi, expozice po splatnosti, regulatorně vysoce rizikové expozice, expozice v krytých dluhopisech, sekuritizované expozice, krátkodobé expozice vůči institucím a krátkodobé podnikové expozice, expozice vůči fondům kolektivního investování a ostatní expozice.
2.3.2. Základní IRB přístup Základní IRB přístup (Foundation Internal Ratings-Based Approach) je přístupem, který je zaloţen na stanovení interního ratingu pro ne-retailové expozice (tj. expozice vůči vládám, bankám, podnikovým expozicím atd.) na základě vlastních odhadů dané banky. Pro stanovení vlastního ratingu musí banka dodrţet toto pravidlo: „Ratingový systém má ratingovou stupnici dluţníka, která odráţí výlučně kvantifikaci pravděpodobnosti selhání dluţníka. Ratingová stupnice dluţníka má alespoň 7 stupňů pro dluţníky, kteří nejsou v selhání, a 1 stupeň pro dluţníky v selhání“10. Parametry ostatních veličin pro ne-retailové expozice, vstupující do výpočtu kapitálového poţadavku banky, jsou určeny Vyhláškou 123/2007 Sb, o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrových druţstev a obchodníků s cennými papíry. Pro retailové expozice banka, na základě vlastních odhadů, stanovuje veškeré rizikové charakteristiky vstupující do výpočtu kapitálového poţadavku. Moţnost pouţívání vlastního ratingového systému podléhá schválení České národní banky.
10
Vyhláška České národní banky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních druţstev a obchodníků s cennými papíry
24
2.3.3. Pokročilý IRB přístup V rámci pokročilého IRB přístup (neboli Advanced Internal Ratings-Based Approach) si banky, kromě vlastních odhadů ratingů, stanovují vlastní odhady i pro ostatní rizikové veličiny pro retailové a ne-retailové expozice, které vstupují do výpočtu kapitálového poţadavku. Banky mohou pouţít vlastní odhady pro tyto parametry: LGD, EAD. Vlastní odhady rizikových charakteristik vstupujících do výpočtu musí být předloţeny a odsouhlaseny centrální bankou. Bez jejího souhlasu banka tento přístup nesmí vyuţívat.
25
3 Vliv typu produktu na výpočet kapitálového požadavku Tato kapitola je věnována cíli mé práce a to analýze vlivu produktu na kapitálový poţadavek. Pozornost je zde věnována obecným pravidlům pro výpočet kapitálové přiměřenosti, rizikovým vahám úvěrových a podrozvahových aktiv a dále pák rizikově váţené expozici, tj. hodnoty aktiva nebo podrozvahové angaţovanosti, jejímţ prostřednictvím vstupují úvěrové produkty do výpočtu kapitálové přiměřenosti. Současně je zde analyzováno, jakým způsobem tyto rizikově váţené expozice, v závislosti na typu úvěrového produktu, ovlivňují výsledný kapitálový poţadavek. Závěr kapitoly je věnován dalšímu moţnému vývoji kapitálové přiměřenosti, zejména pak připravovaným pravidlům Basel III.
3.1. Výpočet kapitálového požadavku na základě metody IRB Foudation IRB přístupy berou v úvahu jak dluţníka, tak i transakci. Zatímco pravděpodobnost selhání (PD) je vztaţena k dluţníkovi, ostatní rizikové váhy se vztahují přímo k příslušné transakci:
Kapitálový požadavek = K * (PD,LGD,M) * 12,5 * EAD
Veličiny vstupující do výpočtu: K – funkce, která je ovlivněná typem segmentu. Typy segmentu se dělí na retailové expozice, SME (Small and Medium Enterprise), korporátní expozice a expozice vůči bankám. Pro kaţdý typ segmentu je vyuţívána jiná funkce. Korporátní segment, na který je tato práce zaměřena, je pro účely výpočtu kapitálového poţadavku definován buď ročním obratem vyšším neţ 1 milion EUR anebo výši expozice vyšší neţ 1 milion EUR. PD (též PD Rating) – probability of default – pravděpodobnost, s jakou daný klient nebude schopen v období následujících 12 měsíců dostát svým závazkům, tj. nebude schopen splatit poskytnuté úvěrové produkty LGD – loss given default – udává, jak vysoká je ztráta, kterou banka utrpí v případě 26
nesplacení poskytnuté angaţovanosti. Tento parametr je udáván v % a jeho hodnota je sniţována na základě klientem poskytnutého zajištění, resp. kvalitou. LGD můţe dosahovat maximální hodnoty 45%, coţ označuje angaţovanost poskytnutou buď jako nezajištěnou nebo se zajištěním, kterému je přiznána nulová jistící hodnota (např. ručitelské prohlášení mateřské společnosti). Hodnota LGD je závislá na těchto parametrech: typu segmentu (retailové expozice, podnikové expozice, expozice vůči bankám a vládám atd.), typu produktu, typu zajištění a jeho výši. M – maturity – resp. splatnost. Odráţí dobu splatnosti, resp. dobu, stanovenou v letech, která zbývá do splacení daného úvěrového limitu. EAD – exposure at default – aktuální hodnota expozice, přepočítána konverzním faktorem, který odpovídá danému typu expozice. Jedná se tedy o objem aktiv, která jsou vystavena riziku v případě, ţe klient nedostojí svým závazkům. V případě expozic, poskytovaných v jiné měně neţ CZK, je pro přepočet pouţíván kurz České národní banky. EAD je závislé pouze na dvou parametrech, a to na typu segmentu a typu produktu. Do hodnoty EAD se započítávají: aktuální výše čerpání dané expozice, nečerpaný limit, úroky. 12,5 – převrácená hodnota 8% kapitálového poţadavku
3.2. Koeficienty používané pro výpočet Pro výpočet expozice, tj. EAD, se postupuje v souladu s vyhláškou České národní banky č. 333/2002 Sb., kterou se stanoví pravidla obezřetného podnikání ovládajících osob na konsolidovaném základě. V rámci této vyhlášky jsou dána pravidla pro stanovení kapitálového poţadavku k úvěrovému riziku bankovního portfolia (Hlava III vyhlášky). Součástí Hlavy II vyhlášky, je pak stanovení rizikových vah jednotlivých typů úvěrových a podrozvahových aktiv (viz přílohy 2 a 3). Pro výpočet kapitálového poţadavku, kterému je věnována následující kapitola, jsou pouţity tyto rizikové váhy jednotlivých druhů aktiv a konverzní faktory podrozvahových aktiv (credit conversion factor, „CCF“) 11:
11
Celkový přehled rizikových vah stanovených Vyhláškou ČNB 333/2002 a je uveden v Příloze 2 a 3.
27
Riziková váha 0 pro poskytované odvolatelné úvěrové přísliby včetně příslibů k uloţení vkladu, s původní splatností do jednoho roku včetně, odvolatelné bezpodmínečně, kdykoliv a bez výpovědní lhůty Riziková váha 0,5 pro poskytnuté neplatební záruky včetně neodvolatelných záloţních akreditivů (standby letter of credit) a pro poskytnuté přísliby bankovních záruk Riziková váha 1 pro pohledávky za právnickými osobami kromě bank a obchodníků s cennými papíry, kromě pohledávek odečitatelných podle §12, a pohledávky za fyzickými osobami Riziková váha 1 pro poskytnuté platební záruky včetně neodvolatelných záloţních akreditivů (standby letter of credit) a pevných termínových operací s úvěrovými nástroji, které jsou podle účetních postupů povaţovány za poskytnuté záruky
3.3. Vliv typu produktu na výpočet kapitálového požadavku, prostřednictvím složky EAD Na základě pravidel pro stanovení vah pro výpočet kapitálového poţadavku k úvěrovým (rozvahovým a podrozvahovým) druhům aktiv bankovního portfolia, přiřadí banka jednotlivým typům úvěrových produktů přepočítací koeficienty, kterými je pak následně přepočítávána čerpaná a nečerpaná část smluvně stanoveného smluvního limitu pro stavení EAD. Pro všechny počítané příklady jsou z důvodu srovnatelnosti zvoleny následující parametry: Jedná se o expozici korporátního klienta (tj. klienta, jehoţ obchodní obrat přesahuje 300 mil. CZK)12 Shodný PD rating – vţdy se jedná o standardního klienta Shodná výše angaţovanosti – 60.000.000,00 CZK Angaţovanost je poskytována jako bezúročná a bez jakýchkoliv dalších poplatků, aby do EAD vstupovala pouze „čistá jistina“ Shodná délka angaţovanosti – 1 rok Veškeré produkty jsou bez zajištění 12
V ČSOB je korporátní klient definován obratem vyšším neţ 300 mil. CZK. Definice korporátního klienta můţe být v ostatních bankách odlišná.
28
Hodnoty v tabulkách a grafech jsou uvedeny v tisících
3.3.1. Rozvahové produkty Pro rozvahové produkty závazné (kontokorenty, revolvingy a účelové úvěry), tj. ty produkty, které banka nemá moţnost „odvolat bezpodmínečně, kdykoliv a bez výpovědní lhůty“ je pro čerpanou i nečerpanou část limitu pro výpočet EAD pouţíván konverzní faktor 1. Tabulka č. 1: Výpočtu kapitálového požadavku - rozvahové produkty limit čerpání limitu nečerpaná část 0,00 30 000,00 60 000,00
60 000,00 30 000,00 0,00
konverzní faktor 1,00 1,00 1,00
EAD 60 000,00 60 000,00 60 000,00
RWA
RGC
80 797,60 80 797,60 80 797,60
6 463,81 6 463,81 6 463,81
Výpočet simuluje tři moţnosti vyuţití této linky klientem. V prvním případě klient limit nečerpá. Následně je vyčerpána polovina z poskytnutého limitu. Jako poslední je počítáno s tím, ţe limit je plně vyčerpán. Jak ukazuje tabulka výpočtu, u rozvahových produktů pro stanovení kapitálového poţadavku nehraje roli, zda klient limit aktuálně čerpá či nikoliv. Díky pouţitému konverznímu faktoru (stejnému pro čerpanou i nečerpanou část limitu) zůstává poţadavek na kapitál stále stejný.
3.3.2. Podrozvahové produkty Při výpočtu EAD podrozvahových angaţovaností, vystavovaných samostatně nikoliv pod závazkovým limitem, je nutné rozlišovat typ produktu, neboť kaţdému z nich je přiřazen jiný konverzní faktor. Neplatební záruky a akreditivy jsou pro výpočet EAD počítány konverzním faktorem 0,50. Tento faktor je dále pouţíván pro přísliby záruk a úvěrů. Pro platební záruky a stand-by akreditivy je naproti tomu pouţíván konverzní faktor 1, tj. do výpočtu kapitálu vstupuje, podobně jako u rozvahových produktů, celá výše poskytnuté angaţovanosti.
29
Tabulka č. 2: Výpočtu kapitálového požadavku – neplatební záruka limit čerpání limitu
nečerpaná část
0,00 60 000,00
60 000,00 0,00
konverzní faktor 0,50 0,50
EAD 30 000,00 30 000,00
RWA
RGC
40 398,80 40 398,80
3 231,90 3 231,90
Tabulka č. 3: Výpočtu kapitálového požadavku – platební záruky limit nečerpaná čerpání limitu část 0,00 60 000,00
60 000,00 0,00
konverzní faktor 1,00 1,00
EAD 60 000,00 60 000,00
RWA 80 797,60 80 797,60
RGC 6 463,81 6 463,81
Pro samostatně vystavené záruky (tj. záruky, které nejsou poskytovány jako součást závazkového limitu) jsou pro zjednodušení uvaţovány pouze dvě moţnosti, a sice moment, kdy je limit klientovi smluvně poskytnut, ale ještě nedošlo k vystavení záruky. V druhém kroku jsou záruky vystaveny v plné výši limitu (v praxi mohou nastat i další situace, např. postupné sniţování záruky). Graf č. 2: Porovnání kapitálového požadavku neplatební a platební záruky 6500 6000 5500 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0
neplatební záruka platební záruka
0
60000
Z porovnání kapitálových poţadavků, jak ukazuje graf č. 2, vycházejících z výše uvedených výpočtů, potřebných pro platební a neplatební záruku vyplývá, ţe sice stejně jako v případě poskytnutých úvěrů je kapitálový poţadavek stejný, bez ohledu na to, zda je angaţovanost čerpána či nikoliv, nicméně kapitálový poţadavek pro neplatební záruku je výrazně niţší 30
právě díky konverznímu faktoru, který je tomuto typu záruk přiřazen.
3.3.3. Závazkové limity Jak jiţ bylo uvedeno v kapitole 1.4.1, závazkové limity jsou limity, v jejichţ rámci jsou klientovi poskytovány pouze podrozvahové produkty. Při výpočtu EAD je nutné brát zřetel na to, jaké typy podrozvahové angaţovanosti můţe klient poţadovat. Pokud je závazkový limit určen pouze pro vystavování neplatebních záruk a akreditivů můţe banka pro výpočet EAD pouţít konverzní koeficient 50 % a to jak pro čerpanou, tak i nečerpanou část limitu. Naproti tomu, jestliţe je moţné v rámci závazkového limitu vystavit jakýkoliv typ podrozvahové angaţovanosti (platební i neplatební záruky, akreditivy včetně stand-by akreditivů) volí banka konzervativní přístup stanovení EAD za nečerpanou část limitu. U takovýchto typů linek je pak pro nečerpanou část limitu pouţit konverzní faktor 100 %, zatímco čerpaná část je přepočítána konverzním faktorem odpovídajícím produktům, které jsou jiţ z limitu vystaveny. 3.3.3.1. Varianta 1 – Závazkový limit se stanovením dílčích limitů pro jednotlivé typy podrozvahových produktů Tato varianta vychází ze situace, kdy je s klientem podepsána smlouva, která kromě celkového limitu, stanovuje i dílčí limity pro jednotlivé typy zahrnutých produktů, tak jak je zobrazeno ve schématu č. 1 Závazkový limit – Varianta 1, tj. je zde uvaţován celkový limit ve výši 60 mil. CZK a současně dílčí limity pro neplatební a platební záruky v rovnoměrné výši 30 mil CZK. Výpočet postihuje tři moţnosti čerpání i) limit není čerpán, ii) rovnoměrné čerpání platební a neplatební zárukou ve shodné výši 15mil CZK, iii) limit je plně vyčerpán rovnoměrně platební a neplatební zárukou. V tomto případě, kdy jsou stanoveny dílčí limity, banka pro výpočet kapitálu limit „rozdělí“´ na dva samostatné produkty, kterým dokáţe stanovit čerpaný i nečerpaný limit. Za kaţdý produkt je tak počítán kapitálový poţadavek samostatně, výše EAD je přepočítána konverzním faktorem, který odpovídá produktu a který můţe být v rámci dané části čerpán – pro část limitu platebních záruk je pouţit konverzní faktor 1, pro část neplatebních záruk je pouţit konverzní faktor 0,5. Kapitálové poţadavky za jednotlivé produkty jsou následně sečteny a tento součet představuje kapitálový poţadavek za linku jako celek.
31
Tabulka č. 4: Výpočet kapitálového požadavku – Varianta 1- Závazkový limit se stanovením dílčích limitů RGC
limit Produkt neplatební záruky platební záruky neplatební záruky platební záruky neplatební záruky platební záruky
čerpání limitu
nečerpaná část
Konv. faktor
EAD
RWA
za produkt
0,00
30 000,00
0,50
15 000,00
20 199,40
1 615,95
0,00
30 000,00
1,00
30 000,00
40 398,80
3 231,90
15 000,00
15 000,00
0,50
15 000,00
20 199,40
1 615,95
15 000,00
15 000,00
1,00
30 000,00
40 398,80
3 231,90
30 000,00
0,00
0,50
15 000,00
20 199,40
1 615,95
30 000,00
0,00
1,00
30 000,00
40 398,80
3 231,90
za linku
4 847,85
4 847,85
4 847,85
3.3.3.2. Varianta 2 – Závazkový limit bez stanovení dílčích limitů pro jednotlivé typy podrozvahových produktů Pro tuto variantu je pouţit závazkový limit, kde je stanoven pouze celkový limit, v rámci kterého není poskytování produktů nijak limitováno a kterýkoliv z nich můţe vyčerpat celý smluvně sjednaný limit, viz schéma č. 2: Závazkový limit – Varianta 2. Díky tomu banka zde nemůţe postupovat stejně jako v předchozí variantě, tj. nemůţe limit „rozdělit“. Výpočet kapitálového poţadavku je tedy sloţitější - výpočet je nutné rozdělit na dva kroky, které jsou naznačeny dále. Výpočet zahrnuje čtyři moţnosti čerpání limitu i) limit není čerpán, ii) 50 % čerpání limitu rovnoměrně neplatebními a platebními zárukami, iii) rovnoměrné vyčerpání celého limitu oběma produkty, iv) vyčerpání limitu pouze neplatební zárukou. Poslední variantou je plné čerpání z titulu platební záruky. Stanovení kapitálového poţadavku pro tuto moţnost v tabulce není explicitně uvedeno, jeho výše ale odpovídá situaci, kdy limit není čerpán, a to díky konverznímu faktoru, který je pro tyto dva případy shodný. V prvním kroku, který ukazuje tabulka č. 5, je kapitálový poţadavek vypočítán za čerpanou část limitu. Pro stanovení EAD pouţije banka konverzní faktor přiřazený konkrétnímu produktu, kterým je limit čerpán:
32
Tabulka č. 5: Výpočet kapitálového požadavku – Varianta 2- Závazkový limit bez stanovení dílčích limitů – výpočet pro čerpanou část limitu čerpaná část Produkt neplat. záruky plat. záruky neplat. záruky plat. záruky neplat. záruky plat. záruky neplat. záruky plat. záruky
výše 0,00 0,00 15 000,00 15 000,00 30 000,00 30 000,00 60 000,00 0,00
CCF 0,50 1,00 0,50 1,00 0,50 1,00 0,50 1,00
EAD 0,00 0,00 7 500,00 15 000,00 15 000,00 30 000,00 30 000,00 0,00
RWA
RGC
0,00 0,00 10 099,70 20 199,40 20 199,40 40 398,80 40 398,00 0,00
0,00 0,00 807,70 1 615,95 1 615,95 3 231,90 3 231,90 0,00
V druhém kroku, viz tabulka č. 6, je vypočítán kapitálový poţadavek za nečerpanou část limitu. Vzhledem k tomu, ţe banka nedokáţe určit, jaký produkt bude klient v budoucnu poţadovat, tj. nelze stanovit produkt a jemu odpovídající konverzní faktor, zvolí banka pro výpočet nečerpané části konzervativní přístup a nečerpanou část bude počítat „horším“ z konverzních faktorů – v tomto případě konverzním faktorem pro platební záruky. Tabulka č. 6: Výpočet kapitálového požadavku – Varianta 2- Závazkový limit bez stanovení dílčích limitů – výpočet pro nečerpanou část limitu nečerpaná část Produkt neplat. záruky plat. záruky neplat. záruky plat. záruky neplat. záruky plat. záruky neplat. záruky plat. záruky
nečerpaný limit
CCF
EAD
RWA
RGC
60 000,00
1,00
60 000,00
80 797,60
6 363,81
30 000,00
1,00
30 000,00
40 398,80
3 231,90
0,00
1,00
0,00
0,00
0,00
0,00
1,00
0,00
0,00
0,00
Posledním krokem, viz tabulka 7, je stanovení kapitálového poţadavku za linku jako celek. Výsledný kapitálový poţadavek je součtem hodnot za čerpanou a nečerpanou část limitu.
33
Tabulka č. 7: Výpočet kapitálového požadavku – Varianta 2- Závazkový limit bez stanovení dílčích limitů – celkový kapitálový požadavek CELKEM Produkt neplat. záruky plat. záruky neplat. záruky plat. záruky neplat. záruky plat. záruky neplat. záruky plat. záruky
EAD
RWA
RGC
60 000,00
80 797,60
6 363,81
52 500,00
70 697,90
5 655,55
45 000,00
60 598,20
4 847,85
30 000,00
40 398,00
3 231,90
3.3.3.3. Porovnání Varianty 1 a Varianty 2 Z porovnání, jak ukazuje graf č. 3, je patrné, ţe pro Závazkový limit se stanovením dílčích limitů je kapitálový poţadavek konstantní. V kapitálovém poţadavku této linky se neprojeví výše čerpání ani typ čerpaného produktu. Naopak Závazkový limit bez stanovení dílčích limitů na tyto skutečnosti reaguje různým kapitálovým poţadavkem. U tohoto Závazkového limitu hodnota kapitálového poţadavku závislá na: poměru čerpané a nečerpané části limitu typu produktu, který limit čerpá. Situace, kdy je limit nečerpaný, případně je plně vyčerpán platební zárukou, představuje maximální kapitálový poţadavek této linky. Na opačné straně stojí plné čerpání limitu neplatební zárukou, které pro banku představuje minimální kapitálový poţadavek na tento závazkový limit.
34
Graf č. 3: Porovnání Závazkových limitů - Varianty 1 a Varianty 2
6500 6000
Závazkový limit Varianta 1
5500 5000 4500 4000
Závazkový limit Varianta 2
3500 3000 0
30000
60000
60000
3.3.4. Mix Linky Pro Mix Linky je situace při výpočtu kapitálového poţadavku ještě sloţitější. Je to dáno tím, ţe tyto limity nabízejí širokou škálu moţných kombinací a to jak produktů, tak i dílčích limitů pro jednotlivé produkty. I v případě tohoto produktu, podobně jako u závazkového limitu, je třeba pro výpočet EAD rozlišit i) jaké produkty do výpočtu vstupují, ii) zda je struktura limitu taková, aby banka dokázala jednotlivým produktům jednoznačně přiřadit nejen čerpanou ale i nečerpanou část. I zde tedy platí, pokud je konstrukce limitu taková, ţe banka můţe určit, jakým produktem bude limit čerpán, tj. kaţdému z produktů je určen vlastní limit a celkový limit je pak součtem těchto dílčích limitů (nebo také sublimitů) můţe banka při výpočtu EAD „rozloţit“ limit na jednotlivé produkty a jejich čerpané a nečerpané části pak přepočítat konverzním faktorem, který odpovídá typu produktu. Pro ukázku výpočtu kapitálového poţadavku proto vybírám pouze některé z moţných kombinací: 3.3.4.1. Mix Linka složená pouze z rozvahových produktů Je-li linka sloţená pouze z rozvahových produktů, tedy bude-li kombinací kontokorentu a revolvingu bude výpočet kapitálového poţadavku shodný jako pro samostatně poskytnutý 35
kontokorent anebo revolving. Čerpaná a nečerpaná část limitu zde nebude hrát roli a kapitálový poţadavek bude konstantní. 3.3.4.2. Mix Linka složená z jednoho rozvahového a jednoho podrozvahového produktu Pro zjednodušení budeme uvaţovat, ţe linka můţe být čerpána jedním rozvahovým produktem (kontokorentem nebo revolvingem) a současně podrozvahovým produktem v podobě neplatebních záruk a akreditivů. Dále je pro zjednodušení uvaţována pouze varianta, kdy je stanoven pouze celkový limit Mix Linky, a jednotlivé produkty nejsou omezeny dílčími limity. Při splnění těchto zjednodušujících podmínek lze říct, ţe kapitálový poţadavek bude odpovídat výpočtům, tak jak byly ukázány na příkladu závazkového limitu – varianta 2 a to proto, ţe rozvahovým produktům je přiřazen stejný konverzní jako platebním zárukám, v případě neplatebních záruk není oproti předcházejícímu případu ţádná změna. 3.3.4.3. Mix Linka se stanovením dílčích limitů pro rozvahové a podrozvahové produkty Tento výpočet vychází ze struktury Mix Linky, která je naznačena v kapitole 1.4.2. Schématem č. 3. Tato varianta počítá se stanovením celkového limitu a současně se stanovením stejných dílčích limitů pro produkty poskytované v jejím rámci. Pro tento případ je kapitálový poţadavek počítán pro tyto varianty čerpání i) linka není čerpána, ii) 50% čerpání rovnoměrně všemi poskytnutými produkty, iii) rovnoměrně vyčerpaný limit všemi poskytovanými produkty. Tabulka č. 8: Výpočet kapitálového požadavku – Mix Linka se stanovením dílčích limitů RGC
limit Produkt
čerpání limitu
nečerpaná část
kontokorent revolving Nepl. záruky kontokorent revolving Nepl. záruky kontokorent
0,00 0,00 0,00 10 000,00 10 000,00 10 000,00 20 000,00
20 000,00 20 000,00 20 000,00 10 000,00 10 000,00 10 000,00 0,00
revolving
20 000,00
Nepl. záruky
20 000,00
0,00
CCF
EAD
RWA
1,00 1,00 0,50 1,00 1,00 0,50 1,00
20 000,00 20 000,00 10 000,00 20 000,00 20 000,00 10 000,00 20 000,00
30 760,54 30 760,54 15 380,27 30 760,54 30 760,54 15 380,27 30 760,54
2 460,84 2 460,84 1 230,42 2 460,84 2 460,84 1 230,42 2 460,84
1,00
20 000,00 30 760,54
2 460,84
0,50
10 000,00 15 380,27
1 230,42
36
za produkt
za linku
6 152,10
6 152,10
6 152,10
Tabulka č. 8 ukazuje, jak tato struktura umoţňuje rozdělení limitu na samostatné produkty, pro které je EAD počítána samostatně a to za čerpanou i nečerpanou část, protoţe díky stejný výši sublimitů lze jednoznačně určit, do jaké výše můţe ten který produkt čerpat. Kaţdému z produktů je pak přiřazen odpovídající konverzní faktor. Výsledný kapitálový poţadavek je potom součtem dílčích poţadavků vypočítaných za jednotlivé produkty. 3.3.4.4. Mix Linka bez stanovení dílčích limitů pro rozvahové a podrozvahové produkty Pro tento případ vycházím ze Schématu č. 4, kapitola 1.4.2, kde jsou klientovi poskytnuty tři produkty – dva rozvahové a jeden podrozvahový pro vystavování neplatebních záruk – bez jakéhokoliv omezení, tedy kaţdý z produktů můţe vyčerpat celý poskytnutý limit. Pro zjednodušení výpočtů je zde uvaţováno s i) variantou kdy limit není čerpán, ii) 50 % rovnoměrným čerpáním všemi poskytnutými produkty, iii) rovnoměrným čerpáním všemi produkty znamenající plně vyčerpaný limit. Dále je zde počítáno s plným čerpáním produktu a to pouze iv) na straně neplatební záruky a v) na straně rozvahových produktů13. Při takto poskytnutém limitu je nutné počítat EAD a jemu odpovídající kapitálový poţadavek zvlášť za čerpanou a nečerpanou část. Z tabulky č. 9 je patrné, ţe nejprve je vypočítán kapitálový poţadavek vypočítán za čerpanou část limitu, kde banka pouţije konverzní faktor přiřazený produktu, který limit aktuálně čerpá. Dalším krokem je pak výpočet kapitálového poţadavku za nečerpanou část limitu, viz následující tabulka č. 10. Protoţe jednotlivé produkty nejsou ve svém čerpání nijak omezeny a nelze tedy jednoznačně určit, jaký produkt bude limit čerpat, bude banka na nečerpanou část limitu aplikovat nejhorší z konverzních faktorů, který je v této struktuře limitu přiřazen rozvahovým produktům.
13
Tato varianta není explicitně v tabulce uvedena. Kapitálový poţadavek této varianty odpovídá případu zcela
nečerpaného limitu, díky konverznímu faktoru, který banka pouţije na nečerpanou část, který odpovídá rozvahovým produktům.
37
Tabulka č. 9: Výpočet kapitálového požadavku – Mix Linka bez stanovení dílčích limitů – výpočet pro čerpanou část limitu čerpaná část Produkt kontokorent revolving neplatební záruky kontokorent revolving neplatební záruky kontokorent revolving neplatební záruky kontokorent revolving neplatební záruky
výše 0,00 0,00 0,00 10 000,00 10 000,00 10 000,00 20 000,00 20 000,00 20 000,00 0,00 0,00 60 000,00
CCF 1,00 1,00 0,50 1,00 1,00 0,50 1,00 1,00 0,50 1,00 1,00 0,50
EAD
RWA
0,00 0,00 0,00 10 000,00 10 000,00 5 000,00 20 000,00 20 000,00 10 000,00 0,00 0,00 30 000,00
0,00 0,00 0,00 15 380,27 15 380,27 7 690,13 30 760,84 30 760,84 15 230,42 0,00 0,00 40 398,80
RGC 0,00 0,00 0,00 1 230,40 1 230,40 615,21 2 460,85 2 460,86 1 230,42 0,00 0,00 3 231,90
Tabulka č. 10: Výpočet kapitálového požadavku – Mix Linka bez stanovení dílčích limitů – výpočet pro nečerpanou část limitu nečerpaná část Produkt kontokorent revolving Nepl. záruky kontokorent revolving Nepl. záruky kontokorent revolving Nepl. záruky kontokorent revolving
nečerpaný limit
CCF
EAD
RWA
RGC
60 000,00
1,00
60 000,00
80 797,60
6 463,81
30 000,00
1,00
30 000,00
40 398,80
3 231,90
0,00
1,00
0,00
0,00
0,00
0,00
1,00
0,00
0,00
0,00
Nepl. záruky
Nakonec jsou hodnoty kapitálového poţadavku sečteny, jak ukazuje tabulka č. 11. za čerpanou a nečerpanou část limitu a jejich součet je potom výsledným kapitálovým 38
poţadavkem za tuto konkrétní linku. Jak ukazuje následující tabulka č. 11, velké rozpětí kapitálového poţadavku je zapříčiněno: sloţením limitu, kdy v lince převaţují rozvahové produkty strukturou čerpání. Pokud je limit čerpán plně nebo převáţně rozvahovými produkty je konečný alokovaný kapitál aţ dvojnásobný proti situaci, kdy je linka plně vyčerpána neplatební zárukou. Pro zjednodušení, je zde naznačeno pouze plné čerpání prostřednictvím neplatební záruky.
Tabulka č. 11: Výpočet kapitálového požadavku – Mix Linka bez stanovení dílčích limitů – celkový kapitálový požadavek CELKEM Produkt
EAD
kontokorent revolving neplatební záruky kontokorent revolving neplatební záruky kontokorent revolving neplatební záruky kontokorent revolving
RWA
RGC
60 000,00
80 797,60
6 463,81
45 000,00
78 849,47
6 307,91
30 000,00
76 752,10
6 152,13
30 000,00
40 398,80
3 231,90
neplatební záruky
3.3.4.5. Porovnání variant Porovnání těchto čtyř variant v grafu č. 4 ukazuje, ţe linky alokují stále stejný kapitál tehdy, pokud: do výpočtu vstupují pouze rozvahové produkty, kde jak jiţ bylo řečeno výše, čerpaná a nečerpaná část limitu má na kapitálový poţadavek stejný vliv anebo jsou jasně dány dílčí limity jednotlivým produktů a kapitálový poţadavek tak lze vztáhnout ke konkrétnímu produktu. 39
Tuto situaci představují kapitálové poţadavky stanovené pro Mix Linku sloţenou pouze z rozvahových produktů (Varianta A) anebo pro Mix Linku s rozvahovými i podrozvahovými produkty, pro které jsou stanoveny sublimity (Varianta C). V případě limitů, kde není stanoven dílčí limit a kterýkoliv z povolených produktů tak můţe vyčerpat celý rámec, je výše kapitálového poţadavku proměnlivá a vţdy odráţí: čerpanou a nečerpanou části limitu v rámci čerpané části limitu pak zohledňuje produkt, který je z limitu vystaven. Graf č. 4: Porovnání Mix Linek – Varianty A až D 6600 6400 6200 6000 5800 5600 5400 5200 5000 4800 4600 4400 4200 4000 3800 3600 3400 3200 3000
Mix Linka Varianta A Mix Linka Varianta B Mix Linka Varianta C Mix Linka Varianta D ,0
30000,0
60000,0
60000,0
Grafické znázornění kapitálového poţadavku pro Mix Linky s jedním rozvahovým a jedním podrozvahovým produktem (Varianta B) a Mix Linky s rozvahovými a podrozvahovými produkty bez stanovených dílčích limitů (Varianta D) odpovídá maximální kapitálový poţadavek situaci, kdy limit není čerpán nebo je plně čerpaný rozvahovým produktem. Společný mají i minimální poţadavek, kterému odpovídá plné čerpání na straně neplatební záruky. Křivka Varianty B je, oproti Variantě D strmější, coţ je dáno rovnoměrným zastoupením rozvahových a podrozvahových produktů. Křivka Varianty D tento strmý průběh nemá, zastoupení rozvahových produktů a podrozvahy není rovnoměrné, v Mix Lince jsou více zastoupeny rozvahové produkty. Mezi maximálním poţadavkem a bodem, kdy protíná křivku Varianty C, se pohybuje tehdy, pokud je linka nečerpána, či plně nebo převáţně 40
čerpána rozvahovými produkty. Jakmile začne převaţovat čerpání na straně podrozvahy, bude se kapitálový poţadavek blíţit své minimální hodnotě. Výkyvy v kapitálovém poţadavku jsou v případě tohoto výpočtu poměrně značné.
3.3.5. Nezávazné linky Nezávazné linky, tedy linky, které banka můţe kdykoliv „bezpodmínečně odvolat a to bez jakékoliv výpovědní lhůty“14 mají z pohledu kapitálového poţadavku tu výhodu, ţe pro nečerpanou část limitu lze pouţít konverzní faktor 0 a to bez ohledu na to, jaký produkt je touto formou poskytován. Čerpaná část je, stejně jako ve všech předchozích případech, počítána koeficientem, který odpovídá produktu, který tuto linku čerpá, např. čerpání nezávazného revolvingového úvěru vstupuje do výpočtu EAD celou vahou 100%. Díky pouţití konverzního faktoru 0, tak u linek, které nejsou plně čerpané, zejména pokud jsou klientem vyuţívány pouze okrajově, dochází k velkým úsporám kapitálového poţadavku. Pro zjednodušení porovnávám tři základní typy. 3.3.5.1. Revolving Pro nezávazný revolving je uvaţován stejný průběh čerpání jako pro závaznou variantu tohoto produktu, tj. i) nečerpaný limit, ii) 50% čerpání, iii) plně vyčerpaný limit. Do EAD v tomto případě vstupuje pouze čerpání, vzhledem k tomu, ţe na čerpanou a nečerpanou část limitu jsou aplikovány rozdílné konverzní faktory. Pro čerpanou část limitu je pouţitý konverzní faktor 1, odpovídající pohledávkám za právnickými osobami. Na nečerpanou část je aplikován konverzní faktor 0. Tabulka č. 12: Výpočet kapitálového požadavku – Nezávazný Revolving čerpaná část limitu výše čerpání 0,00 30 000,00 60 000,00
14
CCF 1,00 1,00 1,00
nečerpaná část limitu neč.limit
CCF
60 000,00 30 000,00 0,00
0,00 0,00 0,00
EAD
RWA
0,00 30 000,00 60 000,00
0,00 46 140,81 80 797,60
RGC 0,00 3 691,26 6 463,81
Vyhláška České národní banky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a
úvěrních druţstev a obchodníků s cennými papíry
41
Z následujícího grafu č. 5, který porovnává výše vypočtený kapitálový poţadavek závazného a nezávazného revolvingu je pak patrný rozdíl – zatímco u závazné varianty produktu je poţadavek na kapitál stále stejný, bez ohledu na čerpání limitu, u nezávazného revolvingu toto neplatí. Poţadavek odráţí vývoj čerpání, jeho výše tak bude v průběhu úvěrového vztahu kolísat v závislosti na vyuţívání linky klientem. Oba kapitálové poţadavky jsou shodné pouze v tom případě, kdy je vyčerpán celý poskytnutý limit. Graf č. 5: Porovnání kapitálových požadavků závazného a nezávazného revolvingu
6000 5000
Závazný revolving
4000 3000
Nezávazný revolving
2000 1000 0 ,0
30000,0
60000,0
3.3.5.2. Závazkový limit Pro porovnání vývoje závazné a nezávazné varianty závazkového limitu je vybrán limit, kde všechny produkty poskytované v jeho rámci mohou vyčerpat celý limit. Tabulka výpočtu pro nezávazný závazkový limit zahrnuje, z důvodu srovnatelnosti se závazným limitem, tyto stavy čerpání i) nečerpaný limit, ii) rovnoměrné čerpání 50 % z celkového limitu, iii) rovnoměrné čerpání jednotlivými produkty celého limitu. Tabulka dále ukazuje výpočet v případě plně vyčerpaného limitu iv) neplatební zárukou v) platební zárukou. Při výpočtu, tak jak ho znázorňuje tabulka č. 13, dochází jednak k rozdělení na čerpanou a nečerpanou část limitu, čerpání je dále posuzováno z pohledu toho, jaký produkt limit čerpá a tomu je následně přiřazen příslušný konverzní faktor (platebním zárukám přísluší konverzní faktor 1, neplatebním zárukám přísluší 0,5). Nečerpané části limitu je přiřazen konverzní 42
faktor 0. Tabulka č. 13: Výpočet kapitálového požadavku – Nezávazný Závazkový limit čerpaný limit Produkt
nepl. záruky plat. záruky nepl. záruky plat. Záruky nepl. záruky plat. záruky nepl. záruky plat. záruky nepl. záruky plat. záruky
čerpání
CCF
0,00
0,50
0,00
1,00
15 000,00
0,50
15 000,00
1,00
30 000,00
0,50
30 000,00
1,00
60 000,00
0,50
0,00
1,00
0,00
0,50
60 000,00
1,00
nečerpaný limit neč.limit
RGC EAD
RWA
CCF
60 000,00 0,00
0,00
0,00
za produkt
za linku
0,00
0,00
0,00 30 000,00 0,00
0,00
10 099,70
807,70
2 423,65
1 615,95 0,00 0,00
15 000,00
20 199,40
1 615,95
4 847,85
3 231,90 0,00 0,00
30 000,00
40 398,00
3 231,90
3 231,90
0,00 0,00 0,00
0,00
0,00
0,00
6 463,81
6 463,81
Uţ závazný závazkový limit vykazoval různé kapitálové poţadavky, které závisely na poměru mezi čerpanou a nečerpanou částí limitu a současně na tom, jaký typ záruky byl vystaven. Rozpětí mezi mininálním a maximálním poţadavkem je oproti nezávazné variantě podstatně menší, coţ je dáno tím, ţe i na nečerpanou část limitu je bankou alokována část kapitálu. Nezávazný závazkový limit vykazuje nízký kapitálový poţadavek tehdy, pokud je linka nečerpána nebo čerpání limitu je i) minimální, ii) čerpáno převáţně z titulu neplatebních záruk. Kapitálový poţadavek, jak ukazuje křivka, výrazně reaguje na čerpání limitu. Křivky kapitálových poţadavků za závazný a nezávazný limit se potkávají v momentě, kdy je limit plně vyčerpán neplatební zárukou. Pokud je limit čerpán převáţně (nebo plně) z titulu platební záruky reagují kapitálové poţadavky obou linek shodně.
43
Graf č. 6: Porovnání kapitálového požadavku závazného a nezávazného závazkového limitu
6500 6000 5500 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0
Závazkový limit závazný Závazkový limit nezávazný
0
30000
60000
60000
60000
3.3.5.3. Mix Linka Pro tento případ srovnání jsou vybrány podobné případy jako pro závazkové limity. Struktura limitu je taková, ţe všechny produkty, v tomto případě to jsou kontokorent, revolving a limit pro neplatební záruky, mohou být čerpány do maximální výše Mix Linky, tj. nemají stanoveny dílčí limity. Pro moţnost porovnání výpočtů je v tabulce č. 14 uvaţováno s i) variantou kdy limit není čerpán, ii) 50% rovnoměrným čerpáním všemi poskytnutými produkty, iii) rovnoměrným čerpáním všemi produkty znamenající plně vyčerpaný limit. Dále je zde počítáno s plným čerpáním produktu a to pouze iv) na straně rozvahových produktů a v) na straně neplatební záruky.
44
Tabulka č. 14: Výpočet kapitálového požadavku – Nezávazná Mix Linka čerpaný limit Produkt kontokorent revolving Nepl. záruky kontokorent revolving Nepl. záruky kontokorent revolving Nepl. záruky kontokorent revolving Nepl. záruky kontokorent
čerpání
CCF
nečerpaný limit neč.limit
CCF
RGC EAD
RWA
0,00 0,00 0,00 10 000,00 10 000,00 10 000,00 0,00 0,00 60 000,00 20 000,00 20 000,00 20 000,00 60 000,00
revolving
1,00 0,00 0,00 60 000,00 0,00 1,00 0,00 0,00 0,50 0,00 0,00 1,00 0,00 15 380,27 1,00 30 000,00 0,00 10 000,00 15 380,27 0,50 0,00 7 690,13 1,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1,00 0,00 0,00 0,50 30 000,00 40 398,80 1,00 20 000,00 30 760,84 0,00 0,00 1,00 20 000,00 30 760,84 0,50 10 000,00 15 230,42 1,00 60 000,00 80 797,60 0,00 0,00 0,00 1,00 0,00 0,00
Nepl. záruky
0,00 0,50
0,00
produkt
Linka
0,00 0,00 0,00 0,00 1 230,40 1 230,40 3 076,01 615,21 0,00 0,00 3 231,90 3 231,90 2 460,85 2 460,86 6 152,13 1 230,42 6 463,81
0,00
0,00 6 463,81 0,00
Graf č. 7 znázorňuje porovnání kapitálového poţadavku závazné a nezávazné Mix Linky. Průběh křivky nezávazné Mix Linky, je podobný jako v případě nezávazného závazkového limitu. Graf 7: Porovnání kapitálového požadavku závazné a nezávazné Mix Linky 7000 6000
Závazná Mix Linka - Varianta D
5000 4000 3000
Nezávazná Mix Linka
2000 1000 0 ,0
30000,0
60000,0
60000,0
60000,0
Díky „přelévání“ limitů, kdy splacení jednoho produktu umoţní čerpání limitu jiným 45
produktem, můţe být kapitálový poţadavek za jednotlivá vykazovaná období velmi odlišný; poţadavek bude vţdy reagovat na výši čerpání a produkt, který limit čerpá.
3.4. Další vývoj kapitálové přiměřenosti V závěru kapitoly se ještě zamýšlím nad dalším moţným vývojem v oblasti výpočtu kapitálového poţadavku: V první řadě se banky budou snaţit, pokud jiţ tento model nevyuţívají, přejít na IRB Advanced, který bankám umoţní vyuţívat vlastní odhady všech veličin vstupujících do výpočtu kapitálového poţadavku. Další moţností jsou připravovaná pravidla Basel III.
3.4.1. BASEL III Nedávná finanční krize 2008-2009 ukázala, ţe současná pravidla Basel II jsou nedostačující. Krize ukázala na snahu bank obcházet stanovená pravidla, např. tím, ţe vysoce riziková aktiva byla vyváděna z bilance, coţ vedlo ke sniţování kapitálového poţadavku. Dále krize odhalila podceňování některých rizik (rizika likvidity, rizika spojená s poskytováním hypoték) a v neposlední řadě na uznávání některých typů zajištění ve snaze sníţit kapitálovou přiměřenost bank. Situaci dále zhoršovala skutečnost, ţe banky, a to i v případě velkých finančních potíţí vypláceny vysoké bonusy a dividendy. Všechny tyto skutečnosti vedly k revizi pravidel Basel II. Z této revize vzešla nová pravidla v podobě Basel III. Nová pravidla mají přinést tato opatření: „Poţadavek na vyšší kvalitu kapitálu, zejména důraz na vlastní kapitál, který je schopen absorbovat riziko. Zavedení kapitálových polštářů (capital buffers), coţ znamená vytváření kapitálových rezerv v dobrých časech pro krizová období. Důraz na lepší pokrytí rizik, zejména trţních rizik a rizik protistran. Definování minimálních standardů pro řízení likvidity, a to krátkodobé i dlouhodobé. Omezení pákového poměru (leverage ratio), které má slouţit k zamezení nadměrného růstu bilance a podrozvahových transakcí, a to nezávisle na rizikovosti. Zlepšení bankovního dohledu, „corporate governance“, řízení rizik a oblasti 46
zveřejňování informací o podnikání a řízení bankovního domu„15. Řízení kapitálu je řešeno zpřísněním poţadavků v oblasti kapitálové přiměřenosti a kvalitativních prvků řízení bank, má za cíl zlepšení odolnosti bank v krizových situacích. Pro krytí rizik musí banky drţet přiměřené mnoţství kapitálových zdrojů. Tyto zdroje se, podle připravovaných pravidel, člení na Tier 1 (going concern capital), kterým lze pokrýt případné ztráty z rizik a Tier 2 (gone concern capital), který představuje dodatkový kapitál určený pro absorbování případných dalších ztrát. Minimální kapitálový poţadavek bude i nadále stanoven na 8 %. Banky budou dále povinny vytvářet dodatečné kapitálové rezervy v podobě „polštářů“. Bude se jednat o proticyklický kapitálový polštář (Countercyclical Capital Buffer), kapitálový konzervační polštář (Capital Conservation Buffer) a kapitál pro systémově významné banky (Capital for Systemically Important Banks). Dalším krokem je vyuţití Pákového poměru (Leverage ratio) jehoţ cílem je omezit nadměrné zadluţování bankovního sektoru. Současně jsou nově stanoveny dva ukazatele pro sledování likvidity i) „Liquidity coverage ratio“ pro sledování krátkodobého rizika likvidity a ii) „Net stable fading ratio“ pro sledování dlouhodobého rizika likvidity. Záměrem Basel III je i zlepšení řízení rizik a governance bank. V neposlední řadě jsou to i nově stanovené principy v oblasti odměňování, kde je kladen důraz na soulad odměňování a efektivní řízení rizik.
15
LAUŠMANOVÁ, Monika. Basel III může pozitivně ovlivnit řízení bak, BANKOVNICTVI.IHNED.CZ [online]., 17. 2. 2011. Dostupný z WWW: http://bankovnictvi.ihned.cz/c4-10066470-50251200-900000_d-baseliii-muze-pozitivne-ovlivnit-rizeni-bank
47
ZÁVĚR Cílem této práce je analýza úvěrových produktů pro firemní klientelu a jejich vliv na kapitálový poţadavek banky. Všechny banky poskytují svým klientům velkou škálu úvěrových produktů – od základních produktů jako jsou kontokorenty, revolvingové a účelové úvěry, záruky a akreditivy aţ po různé typy kombinovaných produktů, mezi které patří závazkové limity a Mixované linky. V poslední době jsou velmi často poskytovány i tzv. nezávazné linky. Jejich nezávaznost spočívá ve skutečnosti, ţe banky mohou tyto produkty kdykoliv a bezpodmínečně odvolat a to bez jakékoliv výpovědní lhůty. Touto formou jsou poskytovány zejména revolvingové úvěry, závazkové limity a mixované linky. Nezávazné linky jsou přitom výhodné jak pro banku, tak i pro klienta. Klientovi takto poskytnutý limit šetří náklady, protoţe banky z těchto limitů neúčtují závazkovou provizi z nečerpané části. To je dáno tím, ţe nečerpaná část těchto limitů nepředstavuje pro banku kapitálový poţadavek. Kapitálová přiměřenost má za cíl zabránit vzniku rizika poklesu vlastního kapitálu pod určitou mez. V průběhu minulého století postupně docházelo k různým úpravám výpočtu kapitálového poţadavku. Rozdílné přístupy jednotlivých států k výpočtu kapitálového poţadavku vedly ke snaze o sjednocení postupů. Výsledkem bylo zaloţení Basilejského výboru pro bankovní dohled. Basilejský výbor sjednotil pravidla výpočtu nejprve do pravidel Basel I a následně do pravidel Basel II, která vstoupila v platnosti 1. 1. 2007. Pravidla Basel II umoţňují bankám zvolit pro výpočet kapitálové přiměřenosti jednu ze tří variant: Standardizovaný přístup, Základní IRB přístup a Pokročilý IRB přístup. V této práci je vyuţitý Základní IRB přístup, který bankám umoţňuje stanovit vlastní interní rating pro ne-retailové expozice na základě vlastních odhadů. Ostatní parametry vstupující do výpočtu jsou dány Vyhláškou České národní banky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních druţstev a obchodníků s cennými papíry Analýza potvrdila, ţe výpočet kapitálového poţadavku je poměrně sloţitým procesem, který na banku klade nemalé nároky. Výpočty kapitálu vyţadují správnost dat, která do výpočtu vstupují. To znamená, ţe banky musí klást velký důraz na správnost dat, resp. na správnou identifikaci jednotlivých produktů ve svých transakčních systémech. Pouze díky správně vloţených datům je banka jednak správně určit výši a délku poskytnutého limitu, ale současně jaký produktu nebo skupinu produktů lze v rámci limitu poskytnout a na základě toho pak 48
zvolit odpovídající konverzní faktory, které jsou rozhodující pro výpočet EAD. Analýza vlivu typu produktu na kapitálový poţadavek ukázala na několik skutečností. V případě úvěrových limitů, u kterých lze jednoznačně určit, jakým produktem bude limit čerpán a současně je moţné stanovit čerpanou a nečerpanou část, resp. těmto částem přiřadit produkt, který je čerpá nebo čerpat můţe, je kapitálový poţadavek konstantní bez ohledu na to, zda, případně v jaké výši, je limit aktuálně čerpán. V ostatních případech, zejména u závazkových limitů a Mix Linek, kde nejsou stanoveny dílčí limity, případně jejich součet přesahuje celkový limit, závisí výše kapitálového poţadavku na několika faktorech. Jedním z faktorů jsou typy produktů, které mohou být v rámci linky poskytnuty. Druhým faktorem je poměr čerpané a nečerpané části. Nezávazné linky, ať uţ poskytovány formou revolvingového úvěru, závazkového limitu či Mix Linky, jsou pro banku výhodné tehdy, pokud je klient vyuţívá jen okrajově, čerpání je buď nepravidelné anebo je čerpána jen malá část limitu. V takovém případě tyto limity znamenají pro banku velkou úsporu kapitálového poţadavku, protoţe banka alokuje kapitál pouze na čerpanou část limitu. V případě, kdy čerpaná část limitu převyšuje nečerpaný limit (linka je čerpána z více jak 50 %) tyto linky z pohledu kapitálového poţadavku svou výhodu ztrácí.
49
SEZNAM LITERATURY Publikace: BABOUČEK, Ivan. Regulace činnosti bank. 1.vyd. Praha : Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2005. ISBN 80-7265-071-7. BARTOŠEK, Karel.; FELSBERGOVÁ, Dana.; JAROŠ, Pavel. Bankovnictví v České republice. 3.vyd. Praha : BIVŠ, 1998. ISBN 80-7184-991-X BĚHOUNEK, Pavel. Úvěry a půjčky. 1. vyd. Praha : Sagit, 2000. ISBN 80-7208-155-1 DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví. 3. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998., ISBN 80-7079-585-9 DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3.vyd. Praha : Limde, 2005. ISBN 80721-515-X KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Řízení obchodních bank. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2006. ISBN 80-7179-381-7. LÉR, Leopold: Regulace činnosti bank. 1. vyd. Praha : Bankovní institut, 1997. PAVELKA, František; BARDOVÁ, Dagmar; OPLTOVÁ, Radka. Úvěrové obchody. 1. vyd. Praha : Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2001. ISBN 80-7265-037-8 REVENDA, Zbyněk.: Bankovní regulace a dohled. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1995. ISBN 80-7079-486-0. REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. 1. vyd. Praha : Management Press, Ringier ČR. 1999. ISBN 80-85943-89-1 REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. 2. rozšiř. vyd. Praha : Management Press, 2001. ISBN 80-7261-051-1. ZIEGLER, Kamil. Finanční řízení bank. 1. vyd. Praha : Bankovní institut vysoká škola, a.s., 1997. ISBN 80-902243-1-8.
Zákony, opatření a vyhlášky: Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších úprav Opatření České národní banky č. 3 ze dne 5. října 1995, o kapitálové přiměřenosti bank
Opatření České národní banky č. 3. ze dne 28. června 1999, o kapitálové přiměřenosti bank zahrnující úvěrové a trţní riziko Opatření České národní banky č. 2 ze dne 3. července 2002, o kapitálové přiměřenosti banka a dalších pravidlech obezřetného podnikání na individuálním základě SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění) Vyhláška České národní banky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních druţstev a obchodníků s cennými papíry Vyhláška České národní banky č. 333/2002 Sb., kterou se stanoví pravidla obezřetného podnikání ovládajících osob na konsolidovaném základě
Tištěné a elektronické články: BUČKOVÁ, Veronika. Leverage ratio. Nové pravidlo podle Basel III, FINANCE.CZ [online]., 31. 3. 2011. Dostupný z WWW: http://www.finance.cz/zpravy/finance/303396leverage-ratio-nove-pravidlo-podle-basel-iii/. ČERNÝ, Jakub. Jaké změny hrozí z Basileje?, BANKOVNICTVI.IHNED.CZ [online], 13. 12. 2010. Dostupný z WWW: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-48497590-jake-zmeny-hrozi-zbasileje DAVIDOVÁ, Petra; OPRAVILOVÁ, Renata. Banky s IRB přístupem zatím na „velkém třesku „ Basel II vydělávají, Bankovnictví, str. 19, 03/2008 HOLMAN Robert. Budoucnost kapitálové regulace bank, BANKOVNICTVI.IHNED.CZ [online]., 21. 5. 2009. Dostupný z WWW: http://bankovnictvi.ihned.cz/c4-1006647037195110-900000_d-budoucnost-kapitalove-regulace-bank. HOLMAN,
Robert.
Je
známo,
BANKOVNICTVI.IHNED.CZ
že
[online].,
optimismus 22.
5.
i
pesimismus 2009.
je
nakažlivý,
Dostupný
z WWW:
http://bankovnictvi.ihned.cz/c4-10066470-37195110-900000_d-budoucnost-kapitaloveregulace-bank
LAUŠMANOVÁ,
Monika.
BANKOVNICTVI.IHNED.CZ
Basel
III
[online].,
můţe 17.
pozitivně 2.
2011.
ovlivnit
řízení
Dostupný
bank,
z WWW:
http://bankovnictvi.ihned.cz/c4-10066470-50251200-900000_d-basel-iii-muze-pozitivneovlivnit-rizeni-bank. OTČENÁŠEK,
Josef;
NOVÁČEK,
Jiří.
Financování
SME
v kontextu
Basel
II,
HN.IHNED.CZ [online]., 4. 10. 2007. Dostupný z WWW: http://hn.ihned.cz/c1-22152910financovani-sme-v-kontextu-basel-ii. SOUČEK, Magdalena. Jedinou jistotou je nejistota, BANKOVNICTVI.IHNED.CZ [online]., 18. 11. 2010. Dostupný z WWW: http://bankovnictvi.ihned.cz/c4-10197100-48185860900000_d-jedinou-jistotou-je-nejistota SŮVOVÁ,
Helena;
LITOŠOVÁ,
Radka;
VÍŠKOVÁ,
Růţena;
SCHŰTZ,
Tomáš.
SCHŰTZ,
Tomáš.
Implementace Pilíře I v bankách, Bankovnictví, 12/2008, strana 17 SŮVOVÁ,
Helena;
LITOŠOVÁ,
Radka;
VÍŠKOVÁ,
Růţena;
Implementace Pilíře II a III, Bankovnictví, 01/2009, strana 18
Internetové odkazy: Česká národní banka - http://www.cnb.cz/cs/index.html Česká spořitelna, a.s., http://www.csas.cz/banka/appmanager/portal/banka?_nfpb=true&_pageLabel=subportal01 Československá obchodní banka, a.s., - http://www.csob.cz/cz/Csob/Stranky/default.aspx Komerční banka a.s., - http://www.kb.cz/ UniCredit Bank Czech Republic a.s., - http://www.unicreditbank.cz/cz/uvod.html
Příloha č. 1
Příloha č. 1 -Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku bankovního portfolia (1) Rizikově váţená aktiva bankovního portfolia představují součet rozvahových rizikově váţených aktiv a podrozvahových rizikově váţených aktiv. (2) Rozvahová rizikově váţená aktiva bankovního portfolia včetně zohlednění spotových operací se stanoví jako součet součinů rozvahových aktiv po odečtení opravných poloţek a u majetku určeného k odepisování po odečtení oprávek a opravných poloţek, které byly vytvořeny k těmto aktivům, a příslušných rizikových vah podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky. (3) V případě reverzních rep a rep, výpůjček a půjček cenných papírů a komodit převody nástrojů nemění původní pozice převáděných úrokových, akciových, měnových a komoditních nástrojů. V případě reverzního repa s cennými papíry se oceňuje poskytnutý úvěr niţší rizikovou vahou z rizikových vah emitenta přijatého cenného papíru a dluţníka. V případě reverzního repa s komoditami se poskytnutý úvěr oceňuje rizikovou vahou dluţníka. V případě repa s cennými papíry se poskytnutý cenný papír oceňuje rizikovou vahou emitenta tohoto cenného papíru. V případě repa s komoditami se poskytnutá komodita oceňuje rizikovou vahou 1,00. V případě vypůjčování apůjčování cenných papírů a komodit volí vypůjčovatel a půjčovatel u původních nástrojů vyšší rizikovou váhu z rizikových vah původního nástroje a přijatého nástroje. V případě půjčování cenných papírů a komodit bez přijatého zajištění volí půjčovatel u cenného papíru nebo komodity vyšší rizikovou váhu z rizikových vah emitenta poskytnutého cenného papíru nebo komodity a vypůjčovatele. (4) Podrozvahová rizikově váţená aktiva se stanoví jako součet součinů úvěrových ekvivalentů podrozvahových aktiv podle odstavců 5 a 6 a příslušných rizikových vah podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky. V případě úvěrových ekvivalentů pohledávek z vkladů a úvěrů z pevných termínových operací a delta ekvivalentů pohledávek z vkladů a úvěrů opcí, dále v případě úvěrových ekvivalentů pohledávek na dluhopisy, směnky a akcie z pevných termínových operací a delta ekvivalentů pohledávek na dluhopisy, směnky a akcie z opcí podle tabulky č. 2 v příloze č. 2 této vyhlášky se pouţije příslušná riziková váha emitenta dluhopisu nebo směnky nebo akcie podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky. (5) Úvěrový ekvivalent podrozvahových aktiv uvedených v tabulce č. 2 v příloze č. 2 této vyhlášky se stanoví jako součin podrozvahových aktiv nebo delta ekvivalentu pohledávky na dluhopisy, směnky a akcie z opcí a konverzního faktoru podle tabulky č. 2 v příloze č. 2 této vyhlášky. Od tohoto součinu se odečítají rezervy, pokud tyto rezervy byly vytvořeny ke konkrétnímu podrozvahovému aktivu, avšak pouze do výše tohoto součinu. (6) Úvěrový ekvivalent podrozvahových aktiv derivátů, s výjimkou derivátů podle odstavce 8, se stanoví jako součet reálné hodnoty derivátu a součinu podrozvahového aktiva a konverzního faktoru podle tabulky č. 3 v příloze č. 2 této vyhlášky. V případě, ţe reálná hodnota derivátu je záporná, povaţuje se pro účel výpočtu úvěrového ekvivalentu za rovnou 0. Od tohoto součtu se odečítají rezervy, pokud tyto rezervy byly vytvořeny ke konkrétnímu podrozvahovému aktivu, avšak pouze do výše tohoto součtu. Úvěrový ekvivalent u prodaných opcí je nulový od okamţiku poslední splátky opční prémie. V případě, ţe byla uzavřena dvoustranná dohoda o uzavíracím započtení (závěrečné vyrovnání zisků a ztrát) splňující kritéria podle odstavce 9 se smluvním partnerem, se kterým byl sjednán derivát, lze postupovat při stanovení úvěrového ekvivalentu podrozvahového aktiva u těchto derivátů podle odstavce 10. (7) V případě derivátů, kdy riziková váha podle tabulky č. 1 v příloze č. 2 této vyhlášky je 1,00, se pouţije riziková váha 0,50.
Příloha č. 1 (8) Úvěrový ekvivalent u derivátů obchodovaných na uznaných burzách je nulový. (9) Ovládající osoba zajistí, aby po uzavření dvoustranné dohody o uzavíracím započtení byl sledován relevantní právní řád s cílem ujistit se o právní vymahatelnosti této dohody. Dohoda musí splňovat tato kritéria: a) stanoví, ţe v případě selhání smluvního partnera dojde k započtení kladných a záporných reálných hodnot jednotlivých derivátů, na které se dohoda vztahuje, tak, ţe po započtení bude existovat jediná pohledávka nebo jediný závazek ve vztahu k tomuto partnerovi (čistá částka), b) definuje selhání partnera [§ 9 odst. 5 písm. b) bod 2], c) není součástí jiné dohody, která umoţňuje, aby oba partneři byli oprávněni v případě selhání svého partnera nezaplatit nebo zaplatit pouze část čisté částky, d) byla předloţena České národní bance spolu s právním rozborem osoby, která dlouhodobě poskytuje právní sluţby v této oblasti, tímto rozborem bylo potvrzeno, ţe v případě selhání partnera dojde k započtení podle písmena a). Česká národní banka tuto dohodu neodmítla ve lhůtě jednoho měsíce ode dne předloţení úplných dokumentů nebo v této lhůtě neinformovala o prodlouţení lhůty nejvýše o jeden měsíc. Česká národní banka můţe poţádat o vyjádření k vymahatelnosti dohody příslušný orgán bankovního dohledu s tím, ţe jeho negativním stanoviskem je vázána. Kritérium podle písmena d) nemusí být splněno, pokud existuje takový právní rozbor s kladným výsledkem evidovaný u specializované osoby, například International Swaps and Derivatives Association, Inc. (10) Pokud jsou splněny podmínky podle odstavce 9, stanoví se jeden úvěrový ekvivalent podrozvahových aktiv u všech derivátů sjednaných s daným partnerem, které jsou zařazeny do obchodního i bankovního portfolia a na které se vztahuje dvoustranná dohoda o uzavíracím započtení. Tento úvěrový ekvivalent je roven součtu čisté reálné hodnoty a potenciální budoucí angaţovanosti. Čistá reálná hodnota je rovna součtu reálných hodnot derivátů sjednaných s daným partnerem. Pokud je čistá reálná hodnota záporná, povaţuje se pro účel výpočtu úvěrového ekvivalentu za rovnou 0. Potenciální budoucí angaţovanost se stanoví podle vzorcePCE?red = 0,4 . PCE?gross + 0,6 . NGR . PCE?grossPCE?gross - součet součinů podrozvahových aktiv derivátů a konverzních faktorů podle tabulky č. 3 v příloze č. 2 této vyhlášky,NGRf - podíl, a) v jehoţ čitateli je čistá reálná hodnota derivátů, na které se vztahuje dvoustranná dohoda o uzavíracím započtení s daným partnerem; pokud je tato hodnota záporná, povaţuje se za rovnou 0, a ve jmenovateli je hrubá reálná hodnota takových derivátů, která je rovna součtu kladných reálných hodnot derivátů, nebo b) v jehoţ čitateli je součet čistých reálných hodnot derivátů, na které se vztahují dvoustranné dohody o uzavíracím započtení se všemi partnery, a ve jmenovateli je hrubá reálná hodnota takových derivátů se všemi partnery, která je rovna součtu kladných reálných hodnot derivátů se všemi partnery. Úvěrový ekvivalent podrozvahových aktiv u derivátů sjednaných s daným partnerem se rozdělí na část náleţející do bankovního portfolia a část náleţející do obchodního portfolia ve stejném poměru, jako je poměr součtu úvěrových ekvivalentů u derivátů bankovního portfolia, na něţ se vztahují dohody o uzavíracím započtení s daným partnerem bez uváţení dvoustranných dohod o uzavíracím započtení, a součtu úvěrových ekvivalentů derivátů obchodního portfolia, na něţ se vztahují dohody o uzavíracím započtení s daným partnerem bez uváţení dvoustranných dohod o uzavíracím zápočtu.
Příloha č. 2 Příloha č. 2 - Rizikové váhy jednotlivých druhů aktiv Tabulka č.1 Riziková váha
Druh rozvahového aktiva 1. Pokladní hotovost, 2. Pohledávky za centrálními vládami států zóny A, popřípadě za těmito státy, včetně pohledávek, které jsou těmito vládami, popřípadě státy zaručeny, například pohledávky a) pojištění Exportní garanční a pojišťovací společností, a.s.,
b) za Českou exportní bankou, a.s., c) za Fondem národního majetku, d) za Českou konsolidační agenturou,
0
3. Pohledávky za Evropskými společenstvími, 4. Pohledávky za centrálními bankami států zóny A, 5. Pohledávky za centrálními vládami států zóny B denominované a splacené v národní měně daného státu, pokud nedošlo k restrukturalizaci dluhu daného státu, 6. Pohledávky za centrálními bankami států zóny B denominované a splácené v národní měně daného státu, pokud nedošlo k restrukturalizaci dluhu daného státu, 7. Reálné hodnoty derivátů, 8. Aktiva, která jsou odečitatelnou poloţkou od kapitálu, 9. Pohledávky zajištěné zástavním právem k dluhopisům, vkladním listům a penězům 10. Pohledávky za vládami územních celků států zóny A a za orgány územní samosprávy států zóny A, pokud těmto vládám a orgánům přiznává rizikovou váhu 0 příslušný zahraniční orgán bankovního dohledu a tuto skutečnost oznámil Evropské komisi 1. Pohledávky za bankami se sídlem ve státech zóny A 2. Pohledávky za bankami se sídlem ve státech zóny B s původní splatností nejvýše 1 rok,
0,20
3. Pohledávky za mezinárodními finančními institucemi, 4. Pohledávky za vládami územních celků států zóny A, 5. Pohledávky za orgány územní samosprávy států zóny A, kterým nepřísluší riziková váha 0
6. Pohledávky za vládou podporovanými institucemi, 7. Pohledávky za obchodníky s cennými papíry se sídlem ve státech zóny A, 8. Pohledávky za uznanými clearingovými centry a burzami se sídlem ve státech zóny A
9. Finanční nástroje v procesu inkasa 0,50
1. Pohledávky zajištěné zástavním právem k nemovitostem, 2. Pohledávky z cenných papírů,
Příloha č. 2
Všechna ostatní aktiva, která nejsou uvedena výše, zejména 1. Kapitálové investice do bank a finančních institucí, které nejsou odečitatelnou poloţkou podle §12,
2. Kapitálové investice do právnických osob kromě bank a finančních institucí 3. Pohledávky za bankami se sídlem ve stech zóny A a obchodníky s cennými papíry se sídlem ve státech zóny A, u kterých byl prohlášen konkurz nebo byla odebrána licence nebo bylo povoleno vyrovnání nebo jsou v likvidaci nebo u kterých byla zavedena nucená správa. To neplatí v případě pohledávek, které jsou odečitatelnou poloţkou podle §12;
4. Pohledávky za právnickými osobami kromě bank a obchodníků s cennými papíry, kromě pohledávek odečitatelných podle §12, a pohledávek za fyzickými osobami,
5. Pohledávky za centrálními vládami států zóny B, kterým nepřísluší riziková váha 0, a za institucemi podporovanými centrálními vládami států zóny B,
1,00
6. Pohledávky za centrálními bankami států zóny B, kterým nepřísluší riziková váha 0,
7. Pohledávky za vládami územních celků států zóny B a za orgány územní samosprávy států zóny B,
8. Pohledávky za bankami se sídlem ve státech zóny B s původní splatností nejvýše jeden rok, u kterých byla zavedena nucená správa, prohlášen konkurz nebo povoleno vyrovnání nebo jsou v likvidaci,
9. Pohledávky za bankami se sídlem ve státech zóny B s původní splatností delší neţ jeden rok, které nejsou odečitatelnou poloţkou podle §12,
10. Nesplacená část emise akcií vč. Emisního áţia emitovaných členy regulovaného konsolidovaného celku,
11. Pohledávky za právnickými osobami – finančními institucemi, kterým nepřísluší riziková váha 0,20
12. Hmotný majetek
Příloha č. 3 Příloha č. 3 - Konverzní faktory podrozvahových aktiv Tabulka č.2 Riziková váha 0 0,20
Vybrané podrozvahové aktivum Poskytované odvolatelné úvěrové přísliby včetně příslibů k uloţení vkladu, s původní splatností do jednoho roku včetně, odvolatelné bezpodmínečně, kdykoliv a bez výpovědní lhůty, Poskytnuté záruky z otevření a potvrzení neodvolatelných dokumentárních akreditivů, u nichţ byla uzavřena zástavní smlouva k obchodovaných komoditám,
1. Poskytnuté úvěrové přísliby včetně příslibů k uloţení vkladu, kterým nepřísluší konverzí faktor 0,
2. Poskytnuté neplatební záruky včetně neodvolatelných záloţních akreditivů (standby letter of credit)
0,50
3. Poskytnuté záruky s otevření a potvrzení neodvolatelných dokumentárních akreditivů, kterým nepřísluší konverzní faktor 0,20
4. Poskytnuté přísliby bankovních záruk 1. Poskytnuté platební záruky včetně neodvolatelných záloţních akreditivů (standby letter of credit) a pevných termínových operací s úvěrovými nástroji, které jsou podle účetních postupů povaţovány za poskytnuté záruky,
1,00
2. 3. 4. 5.
Poskytnuté záruky z prodeje směnek, Poskytnutá směnečná rukojemství, Poskytnutá přijetí směnek, Pohledávky z vkladů a úvěrů z pevných termínových operací a delta ekvivalenty pohledávek z vkladů a úvěrů opcí, pohledávky na dluhopisy, směnky a akcie z pevných termínových operací a delta ekvivalenty pohledávek na dluhopisy, směnky a akcie z opcí.