Bankovní produkty pro retailovou klientelu. Magdaléna Študentová

Bankovní produkty pro retailovou klientelu

Magdaléna Študentová

Bakalářská práce 2011

ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá analýzou a srovnáním bankovních produktů pro retailovou klientelu. V teoretické části jsou popsány jednotlivé bankovní systémy, druhy bank a nejčastější bankovní produkty. Praktická část je zaměřena na srovnání vybraných produktů a sluţeb čtyřech významných bank z hlediska výhodnosti pro klienta. Na závěr je sestaveno portfolio produktů pro konkrétního klienta dle jeho moţností a poţadavků. Cílem práce je přehledně zobrazit současnou situaci na trhu bankovních sluţeb pro drobné klienty a posoudit výhodnost jednotlivých produktů.

Klíčová slova: banka, bankovní produkty, běţný účet, obligace, spořicí účet, spotřebitelský úvěr, termínovaný vklad

ABSTRACT This bachelor thesis deals with analysis and comparison of banking products for retail customers. The theoretical part describes different banking systems, types of banks and the most frequent banking products. The practical part aims to compare selected products and services of four important banks from a viewpoint of convenience for a client. Finally, a portfolio of products is compiled for a particular client according to his facilities and requirements. The aim of this thesis is to display clearly current situation in the market of banking services for individual clients and to evaluate profitability of individual products.

Keywords: bank, banking products, current account, obligation, savings account, consumer credit, time deposit

Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Ing. Blance Kameníkové za odborné vedení, cenné rady a připomínky při zpracování mé bakalářské práce, ale i za projevenou ochotu a vstřícnost. Dále bych chtěla poděkovat všem, kteří mi byli nápomocni a poskytli uţitečné informace k napsání této práce.

Prohlašuji, ţe odevzdaná verze bakalářské/diplomové práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totoţné.

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................. 10 I TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................. 12 1 BANKOVNÍ SYSTÉM............................................................................................. 13 1.1 JEDNOSTUPŇOVÝ A DVOUSTUPŇOVÝ BANKOVNÍ SYSTÉM ..................................... 13 1.2 UNIVERZÁLNÍ A ODDĚLENÝ BANKOVNÍ SYSTÉM ................................................... 13 1.3 ČESKÝ BANKOVNÍ SYSTÉM ................................................................................... 14 2 BANKA...................................................................................................................... 16 2.1 PRÁVNÍ VYMEZENÍ BANKY ................................................................................... 16 2.2 EKONOMICKÁ PODSTATA BANKY ......................................................................... 17 2.3 ZÁKLADNÍ FUNKCE BANK ..................................................................................... 17 2.4 DRUHY BANK DLE HLAVNÍ ČINNOSTI .................................................................... 17 2.4.1 Obchodní banky ........................................................................................... 17 2.4.2 Investiční banky ........................................................................................... 18 2.4.3 Spořitelní banky ........................................................................................... 18 2.4.4 Úvěrová druţstva ......................................................................................... 18 2.4.5 Hypoteční banky .......................................................................................... 18 2.4.6 Stavební spořitelny ....................................................................................... 19 2.4.7 Specializované banky ................................................................................... 19 2.4.8 Nízkonákladové banky ................................................................................. 19 2.4.9 Virtuální banky............................................................................................. 20 3 BANKOVNÍ OBCHODY ........................................................................................ 21 3.1 AKTIVNÍ OBCHODY BANK ..................................................................................... 21 3.1.1 Kontokorentní úvěr ...................................................................................... 21 3.1.2 Spotřebitelský úvěr (půjčka) ........................................................................ 22 3.1.3 Kreditní karty ............................................................................................... 24 3.1.4 Hypoteční úvěr ............................................................................................. 25 3.1.5 Směnečný eskontní úvěr .............................................................................. 26 3.2 PASIVNÍ OBCHODY BANK ...................................................................................... 26 3.2.1 Vklady na viděnou ....................................................................................... 27 3.2.2 Termínované vklady..................................................................................... 28 3.2.3 Spořicí účty .................................................................................................. 29 3.2.4 Úsporné vklady ............................................................................................ 29 3.2.5 Depozitní certifikáty..................................................................................... 30 3.2.6 Bankovní obligace ........................................................................................ 31 3.2.7 Hypoteční zástavní listy ............................................................................... 32 3.2.8 Pojištění vkladů ............................................................................................ 32 3.3 BILANČNĚ NEUTRÁLNÍ OBCHODY ......................................................................... 34 3.3.1 Elektronické bankovnictví ........................................................................... 34 3.3.2 Investiční bankovnictví ................................................................................ 35 3.3.3 Směnárenské obchody .................................................................................. 37 II PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 38 4 CÍLE A METODIKA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE .................................................. 39 5 SROVNÁVANÉ BANKOVNÍ INSTITUCE .......................................................... 40

5.1 ČESKOSLOVENSKÁ OBCHODNÍ BANKA, A. S. ......................................................... 40 5.2 RAIFFEISENBANK, A. S. ......................................................................................... 41 5.3 MBANK................................................................................................................. 42 5.4 FIO BANKA, A. S. ................................................................................................... 42 5.5 SROVNÁNÍ ČÍSELNÝCH UKAZATELŮ...................................................................... 43 6 SROVNÁNÍ VYBRANÝCH BANKOVNÍCH PRODUKTŮ ............................... 46 6.1 AKTIVNÍ OBCHODY ............................................................................................... 46 6.1.1 Kontokorentní úvěr ...................................................................................... 46 6.1.2 Spotřebitelský úvěr ....................................................................................... 48 6.1.3 Kreditní karty ............................................................................................... 50 6.2 PASIVNÍ OBCHODY ............................................................................................... 52 6.2.1 Běţné účty .................................................................................................... 52 6.2.2 Termínované účty......................................................................................... 54 6.2.3 Spořicí účty .................................................................................................. 57 6.2.4 Bankovní obligace ........................................................................................ 59 6.2.5 Hypoteční zástavní listy ............................................................................... 60 6.3 NEUTRÁLNÍ OBCHODY .......................................................................................... 61 6.3.1 Investiční a zprostředkovatelská činnost ...................................................... 61 7 DOPORUČENÉ PORTFOLIO KLIENTA ........................................................... 64 7.1 CHARAKTERISTIKA KLIENTA ................................................................................ 64 7.2 PORTFOLIO PRODUKTŮ ......................................................................................... 64 7.2.1 Běţný účet .................................................................................................... 64 7.2.2 Spořicí účet................................................................................................... 65 7.2.3 Hypoteční zástavní listy ............................................................................... 65 7.2.4 Spotřebitelský úvěr ....................................................................................... 65 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 67 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.............................................................................. 68 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ..................................................... 70 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 71 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 72

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky

10

ÚVOD V současnosti působí na českém trhu řada bankovních institucí, které nabízí klientům rozmanité mnoţství sluţeb a produktů. Jednotlivé banky se zaměřují a orientují svou nabídku na konkrétní skupiny zákazníků, z nichţ velmi početnou sloţku tvoří fyzické osoby neboli retailová klientela. Ačkoliv se finanční gramotnost občanů neustále zlepšuje, stále nedosahuje uspokojivé úrovně. Lidé raději ponechávají své úspory v bezpečí domova, neboť nemají přehled a neznají moţnosti, kam by je mohli uloţit a ještě k tomu efektivně zhodnotit. V mnoha případech se lidé nechají zlákat uším lahodící reklamou, vidinou velkých peněz, aniţ by se zajímali o moţné nevýhody produktů a takzvaná „ale“, nejčastěji ve formě přemrštěných poplatků, a tak nakonec uzavření takových obchodů litují a na bankovní ústavy zanevřou vinou špatné zkušenosti. Ovšem nejen neznalost, špatné zkušenosti, ale také značná nepřehlednost na trhu bankovních produktů přispívá k jejich méně častému vyuţívání, coţ je také jeden z důvodů, proč jsem si vybrala právě takové téma pro svou bakalářskou práci. Samozřejmě se v této sféře nesetkáme jen s negativy, výše zmíněné případy nejsou v ţádném případě pravidlem. O tom svědčí zejména vysoká čísla bank o počtu klientů a prodaných produktů. Co je ale klíčem k úspěchu? Jak zařídit, aby mi peníze vydělávaly? Odpověď je poměrně jednoduchá, stačí se orientovat a mít ty správné informace. Bez spolehlivých a kompetentních informací to bohuţel nepůjde. Hlavním cílem mé bakalářské práce je analyzovat a srovnat vybrané nejběţnější bankovní produkty určené pro retailové klienty a na základě toho pak navrhnout doporučení nejvýhodnějšího portfolia pro konkrétně definovaného běţného klienta s průměrnou výší mzdy, coţ se mi, upřímně doufám, podaří splnit. Za cíl teoretické části si kladu přehledně zobrazit a seznámit čtenáře s bankovním systémem, jednotlivými druhy bank na našem trhu a předně s dostupnými bankovními obchody. Na tuto obecnou rešerši naváţu v části praktické, v níţ nejdříve představím srovnávané bankovní instituce, které jsem záměrně vybrala typově různé, a poté analyzuji a srovnám vybrané bankovní produkty, především z hlediska úrokových sazeb a účtovaných poplatků. Na závěr sestavím pro potencionálního klienta vhodné portfolio produktů. Navrhnu, jak by měl co nejefektivněji uloţit a zhodnotit své peníze, popřípadě které úvěrové produkty vyuţít.


11

Doufám, ţe se má práce stane pro čtenáře obohacením, přinese komplexní pohled na problematiku bankovnictví a produktů určených pro retailové klienty a zároveň usnadní orientaci v hodnocení jednotlivých produktů, jejich srovnávání i výběr.


I.

TEORETICKÁ ČÁST

12


1

13

BANKOVNÍ SYSTÉM

Pojem bankovní systém označuje souhrn bankovních institucí působícím v daném státě a uspořádání vztahů mezi nimi navzájem i vzhledem k subjektům okolního prostředí. Konkrétní forma tohoto systému je determinována jednak historickým vývojem, ale také současným finančním systémem státu, zejména rozvinutostí finančního trhu a postavením měny. Z hlediska vzájemného postavení jednotlivých bank a kvality vzájemných vztahů rozlišujeme několik typů bankovních systémů.

1.1 Jednostupňový a dvoustupňový bankovní systém Jak jiţ můţeme usuzovat ze samotného názvu, v jednostupňovém systému stojí všechny banky na jedné úrovni, neliší se ve svých funkcích a činnostech a rovněţ vztahy mezi nimi se vyznačují stejnorodostí. Tento způsob uspořádání můţeme označit za historický, neboť ve většině případů předcházel systému dvoustupňovému a v dnešní době je neaplikovatelný. V jednostupňovém systému uspořádání chybí centrální instituce, která by plnila hlavní makroekonomické funkce, tudíţ veškeré bankovní obchody, nevyjímaje emisi bankovek, plnily komerční banky. Ve dvoustupňovém modelu zaujímá výsadní postavení centrální banka, která se zásadně liší svými funkcemi od obchodních bank, postavených na druhém stupni. Tato banka vlastní monopol na emisi peněz a zároveň obstarává hlavní makroekonomické funkce, zajišťuje měnovou politiku, vykonává funkci banky státu a koriguje činnost obchodních bank, pro které je charakteristický přímý kontakt s klienty.

1.2 Univerzální a oddělený bankovní systém Podstatou tohoto rozdělení je rozdíl v rozsahu a charakteru činností, které banky uskutečňují. Bankovní činnosti rozlišujeme na komerční, které jsou prováděny na účet banky, například přijímání vkladů, poskytování úvěrů, či platební styk, a činnosti investiční, jeţ tvoří zprostředkovatelské operace na účet klienta, tedy obchody s cennými papíry, správa majetku zákazníků apod. Model univerzálního bankovnictví pojí oba typy činností, komerční i investiční. Tím přináší klientům jisté výhody, v podobě větší vstřícnosti, pohodlí, úspory času i nákladů, ale nabízí i větší stabilitu plynoucí z diverzifikace portfolia banky. Naopak nevýhody zahrnují


14

problematiku moţného střetu zájmů, soustředí větší mnoţství kapitálu, čímţ vytváří oligopolní strukturu, tudíţ se na trhu prosadí jen malý počet velkých bank. Pro tento systém je také charakteristické vyčleňování bank, které se specializují pouze na určitý typ bankovních obchodů. Pro model oddělený je podstatné oddělení institucí komerčního a investičního bankovnictví, část bank tedy poskytuje ryze komerční operace a druhá část naopak jen investiční sluţby. V tomto modelu je výrazně eliminován moţný střet zájmů, ale na druhé straně nemohou poskytnout klientům kompletní portfolio sluţeb.

1.3 Český bankovní systém V České republice se setkáme s modelem dvoustupňového univerzálního bankovnictví, ovšem působí zde i poměrně velké mnoţství specializovaných bank (např. stavební spořitelny, hypoteční banky). Tento systém se u nás vyvíjel jiţ od roku 1990, kdy na trh vstoupilo velké mnoţství bank, avšak mnohé z nich v pozdější době zanikly. První stupeň tvoří Česká národní banka, která je centrální bankou, a jejím hlavním úkolem je péče o cenovou stabilitu a vykonávat dohled nad finančním sektorem celé země. Centrální banka také určuje minimální kapitálové a další poţadavky pro komerční a specializované banky, tak aby nebyla banky podstupována přílišná rizika při obchodní činnosti, například úvěrové, trţní, riziko likvidity apod. [4] Na druhé úrovni stojí komerční banky, které můţeme rozlišit do tří skupin: tuzemské, zahraniční a pobočky zahraničních bank. Dle klasifikace ČNB na českém trhu působí tyto skupiny bank:  velké banky s bilanční sumou přesahující 200 mld. Kč,  střední banky s bilanční sumou v rozmezí 50 – 200 mld. Kč,  malé banky s bilanční sumou niţší neţ 50 mld. Kč,  pobočky zahraničních bank,  stavební spořitelny. Mezi specializované banky se řadí Hypoteční banka, a.s. poskytující zejména hypoteční úvěry pro bydlení a stavební spořitelny, kterým byla udělena speciální licence pro poskytování účelových úvěrů v oblasti bydlení.


15

Kromě zmíněných bank tvoří ještě speciální skupinu Česká exportní banka, a.s., jeţ byla zaloţena státem, aby podporovala české exportéry v činnosti, a Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s., která má za úkol podporovat drobné a střední podnikatele, rozvoj infrastruktury, popřípadě dalších sektorů.

Tabulka 1: Vývoj počtu bank v ČR [13] 31.

31.

31.

31.

30.

30.

12.

12.

12.

03.

06.

09.

2007

2008

2009

2010

2010

2010

37

37

39

39

40

41

0

0

0

0

0

0

Počet vzniklých1subjektů ve sledovaném období

1

2

3

0

1

1

Počet zaniklých2 subjektů ve sledovaném období

1

2

1

0

0

0

Banky celkem k datu z toho v nucené správě

Struktura bank podle vlastnictví banky s rozhodu jící českou účas-

celkem banky se státní účastí banky s rozhodující českou

tí

účastí

to

banky

celkem

m

s rozhodu

v

jící zahraniční účastí

banky s rozhodující zahraniční účastí pobočky zahraničních bank

banky v nucené správě

1

8

7

7

7

8

8

2

2

2

2

2

2

6

5

5

5

6

6

29

30

32

32

32

33

15

14

14

14

14

14

14

16

18

18

18

19

0

0

0

0

0

0

Do počtu „vzniklých“ subjektů jsou zahrnuty ty, které v daném období získaly oprávnění k činnosti bez ohledu na to, zda jiţ začaly reálně poskytovat sluţby. Oprávněním k činnosti se podle typu subjektu rozumí licence nebo povolení, zápis do obchodního rejstříku nebo notifikace u organizačních sloţek zahraničních subjektů. 2 Do počtu „zaniklých“ subjektů jsou zahrnuty ty, které v daném období pozbyly oprávnění k činnosti z jakéhokoliv důvodu.


2

16

BANKA

Pojmem banka označujeme prvky jednotlivých bankovních systémů, které fungují na daném území. Při bliţší charakteristice je třeba vycházet ze dvou úhlů pohledu, jednak z právního vymezení banky, ale i z její ekonomické podstaty, tedy funkcí, které plní. Ačkoliv některé subjekty mohou plnit ekonomické funkce bank, dle legislativy jimi být nemusí, proto je důleţitý pohled z obou hledisek.

2.1 Právní vymezení banky Přestoţe základní cíl bank je stejný jako u jakéhokoliv jiného podniku, tedy dosahovat zisk, upravují oblast jejich činnosti speciální zákony a normy. V členských zemích Evropské unie vytváří základní legislativní rámec pro oblast bankovnictví Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu. Z této směrnice pak vychází i Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů platný pro Českou republiku. Ten jednoznačně definuje čtyři základní poţadavky, které musí podnikatelská jednotka splňovat, aby se stala bankovní institucí. Bankami se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické osoby se sídlem v České republice, zaloţené jako akciová společnost, které a) přijímají vklady od veřejnosti, a b) poskytují úvěry, a které k výkonu činností podle písmen a) a b) mají bankovní licenci. Kromě výše uvedených činností, můţe banka vykonávat tyto další činnost, má-li je povoleny v jí udělené licenci: investování do cenných papírů na vlastní účet, finanční pronájem (finanční leasing), platební styk a zúčtování, vydávání a správu platebních prostředků, například platebních karet a cestovních šeků, poskytování záruk, otvírání akreditivů, obstarávání inkasa, poskytování investičních sluţeb podle zvláštního právního předpisu, s tím, ţe se v licenci uvede, které hlavní investiční sluţby a činnosti a doplňkové investiční sluţby je banka oprávněna poskytovat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům podle zvláštního právního předpisu, finanční makléřství, výkon funkce depozitáře, směnárenskou činnost, poskytování bankovních informací, obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami a se zlatem, pronájem bezpečnostních schránek, činnosti, které přímo souvisejí s činnostmi uvedenými. [10]


17

2.2 Ekonomická podstata banky Při tomto vymezení nahlíţíme na banku z pohledu funkcí, jeţ plní, přičemţ bereme v potaz banku univerzální, které je umoţněno provádět veškeré bankovní činnosti. Z pohledu národohospodářského lze hlavní funkci bankovní instituce spatřit ve zprostředkovávání oběhu peněţního kapitálu mezi jednotlivými ekonomickými subjekty. Z hlediska podnikohospodářského jsou potom banky chápány jako podniky, jejichţ základní funkcí je provádět bankovní obchody a které poskytují svým klientům sluţby označované jako bankovní produkty. [1]

2.3 Základní funkce bank Banky plní nezastupitelnou úlohu na finančním trhu snad kaţdého státu, neboť mají na starosti řadu různých funkcí. Standardně jsou však jako nejpodstatnější jmenovány tyto:  finanční zprostředkování – tato funkce spočívá v umísťování získaného kapitálu tam, kde přináší nejvyšší zhodnocení při daném riziku. Banky zde uplatňují ziskový princip a přelévají peněţní kapitál do oblastí, kde je jeho zhodnocení nejefektivnější, čímţ provádějí transformaci peněz z různých hledisek.  emise bezhotovostních peněz – jelikoţ hotovostní peníze můţe ve státě emitovat pouze centrální banka, začaly se objevovat peníze bezhotovostní v podobě zápisů na bankovních účtech, které mohou emitovat i komerční banky.  provádění platebního styku – banky spravují velké mnoţství účtů svým klientům, a tím mohou provádět vzájemné platby jednoduchým účetním převodem, aniţ by potřebovaly převádět hotovostní peníze. Jedná se o relativně rychlý, bezpečný a levný platební styk velmi důleţitý pro správný chod trţní ekonomiky.  zprostředkování finančního investování – banky se stávají emitenty cenných papírů, které nabízí svým klientům, a také vystupují jako zprostředkovatelé jejich nákupu, popřípadě jiných obchodů.

2.4 Druhy bank dle hlavní činnosti 2.4.1 Obchodní banky Obchodní banky se staly historicky nejstarším typem, ačkoliv prošly dlouhým vývojem a mnohými změnami. V průběhu času se předmětem jejich zájmu staly všechny skupiny


18

klientů, od fyzických osob po velké korporace, kterým nabízí veškerý sortiment sluţeb. Jedním slovem lze tyto bankovní subjekty označit jako univerzální, od svých klientů nakupují krátkodobé i dlouhodobé vklady, poskytují úvěry, ale také zprostředkovávají platební styk. V praxi se nejčastěji setkáme s tzv. velkobankami, pro něţ je typická široká síť poboček, jak v domácím prostředí, tak i v zahraničí, často zřizují dceřiné společnosti a zaměstnávají stovky pracovníků. 2.4.2 Investiční banky Investiční banky, které jsou známy aţ od druhé poloviny 19. století, lze charakterizovat jako peněţní ústavy, které přijímají od jiných bank, veřejnosti a právnických osob dlouhodobé vklady a emitují dlouhodobé dluhopisy a takto získané prostředky investují do středně- a dlouhodobých půjček podnikům. V současnosti ovšem význam těchto institucí klesá vzhledem k rostoucí konkurenci a trendu univerzalizace. [3] 2.4.3 Spořitelní banky První spořitelny se začaly objevovat aţ v 18. století, a to z důvodu bezpečného ukládání peněţních prostředků pro budoucí potřeby a jejich zhodnocení formou úroku. Typickým produktem jsou zejména termínované vklady a vkladní kníţky. Takto získané prostředky potom tyto banky poskytují ve formě dlouhodobých půjček samosprávným orgánům, státu, popřípadě i obyvatelstvu, zaleţí na konkrétní formě spořitelní banky. 2.4.4 Úvěrová družstva Specifikací tohoto typu bank, který se objevuje aţ v polovině 19. století je, ţe se jedná o podniky s neuzavřeným počtem členů, které se zaměřují výhradně na poskytování úvěrových obchodů ve prospěch hospodaření svých zakladatelů. U nás se těmto podnikům říká lidově také „kampeličky“ dle jména jednoho ze svých zakladatelů, a sice Cyrila Kampelíka. [6] 2.4.5 Hypoteční banky Tento typ bank se řadí mezi nestarší, neboť první hypoteční banky se začaly objevovat jiţ v době feudalismu. Postupným vývojem se jejich hlavní činností stalo především poskytování dlouhodobých úvěrů, jeţ jsou zajištěny nemovitým majetkem. Od ostatních typů bank se liší získanou licencí na emisi hypotečních zástavních listů, které se tak staly hlavním zdrojem financování hypotečních půjček. V současnosti lze najít čistě hypotekární banky


19

jen velmi zřídka, v rámci udrţení konkurenceschopnosti se většinou po uskutečnění fúze s jiným typem banky zabývají i dalšími druhy obchodů. 2.4.6 Stavební spořitelny Mezi banky bývají dle zákona o bankách řazeny i tyto instituce, jeţ jsou u nás relativně novým typem podniku. Jak jiţ název napovídá, hlavním poskytovaným produktem je stavební spoření, které slouţí jako nástroj pro financování vlastního bydlení, kombinuje jak spoření tak poskytování úvěrů výhradně spojených s účelem bytové výstavby. 2.4.7 Specializované banky Neboli banky se specializovanými funkcemi zaujímají ve státě zvláštní místo, neboť se zaměřují na podporu určitých oblastí státního zájmu. Jedná se obvykle o  banky pro obnovu, nezbytné při řešení mimořádných hospodářských situacích, pokud ostatní banky nejsou schopny poskytnout dostatečné zdroje k obnově,  banky pro podporu exportu, slouţící k podpoře domácích vývozců poskytováním výhodnějších úvěrů například,  zemědělské banky, určené pro podporu zemědělství, zejména s přihlédnutím k výkyvům v této oblasti,  ekologické banky, financující neustálé zlepšování ţivotního prostředí,  záruční banky, jeţ poskytují speciální půjčky na vybrané projekty a účely,  rozvojové banky, podporující rozvoj činnosti drobných podnikatelů,  likviditní banky, které jsou určeny na pomoc podnikům s problémy likvidity v daném časovém období, a  konsolidační banky, jejichţ úkolem je přebírat od jiných bank tzv. špatné úvěry, kdy nedochází k jejich splácení dluţníkem zejména zásahem státu. 2.4.8 Nízkonákladové banky Jelikoţ ţijeme v době, kdy se za všechno platí, není ani bankovnictví a jeho sluţby výjimkou. Věčná nespokojenost klientů s vysokými poplatky za kaţdou sebemenší sluţbu však vedla ke vzniku tzv. nízkonákladových bank. Ty sice nenabízejí širokou škálu sluţeb a produktů, ve většině případů pouze ty základní a nejvíce vyuţívané, nicméně velkou výhodou jsou nulové, popřípadě jen minimální poplatky, díky kterým získávají velkou oblibu u zákazníků.


20

Dalším rozdílem od klasických výše popsaných bank je také počet a struktura poboček. Z důvodu šetření nákladů se obvykle setkáme jen s malým počtem kontaktních míst ve větších městech, výjimkou nejsou pouhé kiosky, například v obchodních centrech, s jediným pracovníkem. Takto organizovaná struktura je umoţněna taky rozvojem bankovnictví prostřednictvím internetu, které mnozí klienti čím dál více vyuţívají. 2.4.9 Virtuální banky Virtuální neboli přímé bankovnictví je úzce spjato s rozvojem moderních technologií, zejména internetových a jiných komunikačních sítí. Ač název můţe klamat, vystupují zde skuteční klienti se skutečnými penězi. Tato koncepce nabízí klientům pohodlný přístup k veškerým bankovním sluţbám prostřednictvím moderních komunikačních kanálů, zejména internetu či telefonu, aniţ by klienti museli fyzicky navštívit bankovní pobočku. Tyto banky se vyznačují jen velmi malým počtem kontaktních míst, v některých případech pouze centrálním či ţádným sídlem. Důleţitým znakem tohoto typu bank je relativně levné poskytování rozmanitých sluţeb, spojené také s niţšími poplatky neţ je obvyklé u klasických bank s kamennými pobočkami. To je umoţněno především výrazným sníţením nákladů na veškerý provoz, podobně jako u nízkonákladových bank. Historie virtuálního bankovnictví je datována od roku 1995, kdy byla zaloţena Security First Network Bank. Ačkoliv tento typ provozování bankovních sluţeb s sebou nese jistá rizika, zejména mám na mysli zneuţití citlivých dat, vznikly od této doby ve světě mnohé další virtuální banky, které díky své vstřícnosti a sluţbám nachází nové a nové klienty.


3

21

BANKOVNÍ OBCHODY

3.1 Aktivní obchody bank Aktivní typ bankovních obchodů lze jednoduše charakterizovat jako ty, které se projeví změnou v levé části bankovní bilance, tedy v aktivech. Zde banka vystupuje v pozici věřitele, vzniká jí pohledávka vůči dluţníkovi. Největším procentem u komerčních bank se na tomto typu obchodů podílí obchody úvěrové. Podstatou poskytnutí půjčky či úvěru je přeměna úspor v investice, kdy komerční banka na základě písemné smlouvy přenechá jisté finanční prostředky svým klientů. Protoţe banka tímto podstupuje relativně vysoké riziko a poskytnutá aktiva se stávají méně likvidní, neprovozuje tuto činnost zadarmo, ale jako odměnu ţádá úrok, jehoţ výše se určuje na základě stanovených úrokových sazeb s přihlédnutím k velikosti rizika, likvidity a době splatnosti úvěru. I do této oblasti zasahuje vliv centrálních bank, neboť ty obvykle regulují maximální výši i diverzifikaci poskytovaných úvěrů vzhledem k základnímu kapitálu bank a zajištění úvěrů, tak aby nepodstupovaly příliš velká rizika a neohrozily své klienty. Jednotlivé úvěry lze klasifikovat z mnoha různých hledisek, například dle charakteru úvěrovaného subjektu na produktivní, určené pro firmy, a spotřebitelské pro fyzické osoby, dle způsobu zajištění, měny či metody úvěrování. Samozřejmým a všeobecně pouţívaným kritériem se stalo kritérium časové, podle něhoţ rozlišujeme úvěry krátkodobé, se splatností do jednoho roku, střednědobé, jejichţ splatnost se pohybuje od jednoho do pěti let, a dlouhodobé poskytnuté na dobu překračující pět let. [8] 3.1.1 Kontokorentní úvěr Kontokorentní úvěr je v současné době jedním z nejrozšířenějších. Tento typ úvěru je bezvýhradně spojen s kontokorentním (běţným) účtem, u kterého má klient moţnost přejít do debetu. Úvěr tedy čerpá automaticky, pokud na svém účtu nemá dostatečné prostředky, avšak maximálně do výše úvěrového rámce, který je pevně stanoven. Dluţník tak čerpá úvěr pouze v potřebné výši, nemusí vyuţít plnou výši stanoveného rámce. Pro tyto účty je typický častý obrat finančních prostředků a v případě kreditních poloţek se čerpaný úvěr o došlou částku ihned sniţuje.


22

Svou povahou se kontokorentní úvěr řadí mezi úvěry krátkodobé, obvykle je vyuţíván k překlenutí krátkodobých výkyvů a nedostatků prostředků na běţném účtu, financování sezónních potřeb, financování krátkodobého oběţného majetku, pohledávek, drobných investičních projektů či další krátkodobé potřeby. Z hlediska úrokové sazby představuje kontokorent nejdraţší typ úvěru, jelikoţ banka musí drţet prostředky pro případné poskytnutí úvěru neustále, není v jejích moţnostech odhadnout potřebu klienta úvěr vyuţít. Ačkoliv se vyznačuje nejvyšší úrokovou sazbou, je u klientely velmi oblíbený. To z důvodu, ţe poţadované peníze jsou téměř okamţitě k dispozici aţ do výše úvěrového rámce, nemusí ztrácet čas komplikovaným podáváním ţádosti o půjčku a také si sám určí čas, kdy úvěr splatí, zda po částech, nebo najednou. Co se týče pohledu ze strany banky, kromě vysokých výnosů jí usnadňuje kroky a redukuje náklady při poskytování úvěrů a prohlubuje vztahy s klienty, hlavně dává najevo svou důvěru vůči nim. Samotná úroková sazba zahrnuje čistou (netto) úrokovou sazbu, která vychází ze skutečné výše čerpaného úvěru v rámci úvěrového rámce, a pohotovostní provizi, jeţ je inkasována z nevyuţité úvěrové částky (rozdílu mezi sjednaným rámcem a skutečně čerpaným úvěrem). Čistá úroková sazba se skládá ze dvou sloţek, a sice základní úrokové sazby a úrokové provize. Proto bývá nazývána jako lomená úroková sazba a odvíjí se od diskontní sazby centrální banky, situace na peněţním trhu, bonity klienta a konkurencí mezi bankami navzájem. [6] 3.1.2 Spotřebitelský úvěr (půjčka) Spotřebitelskými půjčkami se rozumí úvěry, účelové i bezúčelné, poskytované fyzickým osobám a domácnostem na financování potřeb spojených se spotřebou, ať uţ se jedná o koupi movitého majetku, například automobilu či vybavení domácnosti, dovolenou apod. Dříve byla tato oblast soustředěna spíše v rukou spořitelen a úvěrových druţstev, avšak nyní spotřebitelé tvoří významnou skupinu bankovní klientely, neboť neustále rostou jejich nároky na uspokojování potřeb, a tím pádem i poptávka po peněţních prostředcích. Přestoţe s sebou nesou větší problémy ohledně rizikovosti, jejich síla spočívá ve značném počtu, proto se peněţní ústavy začaly specializovat i na tyto klienty. Obvykle se jedná o krátkodobé aţ střednědobé půjčky, které jsou spláceny z běţného příjmu klienta (úvěrovaný předmět nepřináší zisk) a jejichţ průběh je standardizován. Tato


23

standardizace spočívá ve stanovení objemů úvěrů, výši měsíčních splátek, výši úrokové sazby a také délce trvání. [3] Poskytování spotřebitelských úvěrů je také upraveno legislativou, zákonem č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, který vymezení tohoto typu produktu dále zuţuje. Zákon je hlavně zaměřen na ochranu drobného spotřebitele, poskytujícím institucím udává povinnost při pouţití údaje úrokové sazby uvádět v souvislosti s nabídkou úvěru uvádět roční procentuální sazbu nákladů RPSN. Ta dále vymezuje způsob placení, počet splátek, jejich výši a rozloţení v časovém horizontu. Ve prospěch spotřebitele zákon ustanovuje i jeho právo splatit úvěr před dobou splatnosti uvedenou ve smlouvě. [8] V současnosti jsou na trhu dostupné rozmanité varianty spotřebitelských úvěrů, tak aby vyhovovaly poţadavkům konkrétního klienta. 1. Neúčelové či účelové spotřebitelské úvěry. Právě neúčelové spotřebitelské úvěry jsou velmi ţádané a oblíbené pro svou jednoduchost, kdy klient nemusí bance dokládat účel pouţití poskytnutých prostředků, coţ s sebou nese i negativní stránku, kterou je i vyšší úroková sazba, neboť se tímto úvěr stává pro banku rizikovější. V případě úvěru účelového klient dokládá účel pouţití úvěru a banka má právo tento kontrolovat. 2. Zajištěné či nezajištěné spotřebitelské úvěry. V důsledku urychlení schvalování a následného čerpání úvěru začaly banky poskytovat úvěry na niţší částky i bez zajištění. Pokud je však riziko, které podstupuje vysoké, ţádá zajištění, například v podobě zástavy nemovitého majetku, ručitelských prohlášení nebo postoupení pohledávek. 3. Spotřebitelské úvěry s jednorázovým či postupným čerpáním. Čerpání úvěru obvykle souvisí s jeho předmětem, nejčastěji se však setkáme s čerpáním jednorázovým. 4. Spotřebitelské úvěry postupně či jednorázově splatné. U většiny poskytnutých úvěrů se setkáme se splácením v pravidelných měsíčních částkách, anuitách. Ve druhém případě jsou průběţně hrazeny úroky z poskytnutého úvěru a společně s poslední splátkou je uhrazena celá jistina. [2]


24

3.1.3 Kreditní karty V USA se kreditní karty pyšní dlouholetou historií, zatímco u nás jsou relativně novým produktem. Jako první je začala vydávat Česká spořitelna v roce 1998, ovšem do širšího povědomí se dostaly aţ po roce 2000 vstupem dnešním UniCredit Bank na náš trh. Mnozí uţivatelé i neuţivatelé karet se domnívají, ţe kreditní karta slouţí jako prostředek přístupu k penězům na běţném účtu, s níţ mohou platit či vybírat hotovost. Ve skutečnosti tomu tak však není. Tato definice vystihuje kartu debetní, nikoliv kreditní. [21] U kreditních karet, jak jiţ sám název napovídá, se jedná o kartu úvěrovou, zosobňující úvěr neboli kredit. Představuje kombinaci platební karty a revolvingového úvěry, který lze opakovaně čerpat a průběţně splácet. Jakýmkoliv pouţitím karty klient čerpá úvěr, můţe jít tedy jen do mínusu, a ten je pak dle smluvních podmínek zavázán splatit. Nespornou výhodou pro drţitele karty je usnadnění procesu placení, neboť nemusí mít u sebe vţdy hotovost. Cenou za poskytnutý úvěr je jako u všech ostatních typů úrok, u tohoto produktu poměrně vysoký – 20 a více procent ročně. Ovšem v čem jsou tedy kreditní karty tak výhodné a oblíbené? U kaţdé z nich je stanovena bezúročná lhůta, v České republice se pohybuje od 40 do 76 dnů, během které klient ţádné úroky neplatí. De facto si po tuto dobu půjčuje peníze zadarmo. Nutno podotknout, ţe toto bezúročné období se u většiny kreditních karet vztahuje pouze na platby kartou, nikoliv na výběry z bankomatu (ovšem najdou se i výjimky). Jelikoţ v dnešní době nic není zadarmo, jsou kreditní karty spojeny s řadou poplatků. Zatímco vydání karty je obvykle zdarma, vedení karty jiţ zpoplatněno je. Výše závisí pak na konkrétních podmínkách banky nebo instituce, která ji vydala, na typu karty. Dále nelze opomenout poplatky spojené s vedením a správou úvěru, transakcemi kartou, či za překročení úvěrového rámce, popřípadě nesplacení úvěru. Další výhodou, kterou kreditní karty přináší, mohou být u nejrůznější doplňkové sluţby a bonusy. Bonusy nejčastěji v podobě procentní částky z uskutečněné transakce, obvykle 0,5 – 2 procenta, která banka připíše na účet majitele. Nejrozšířenější doplňkovou sluţbou jsou některé druhy pojištění, například proti neschopnosti splácet z důvodu ztráty zaměstnání, nemoci, úrazu, smrti. [19]


25

3.1.4 Hypoteční úvěr Jedním z nejstarších úvěrových produktů se stal právě hypoteční úvěr, který se odlišuje způsobem jištění. Tím je zástavní právo k nemovitosti, z čehoţ vyplývá nízká rizikovost těchto úvěrů. Původním zdrojem pro poskytování hypotekárních úvěrů byly pouze emitované hypoteční zástavní listy, nicméně nyní se objevuje i refinancování jinými zdroji. V praxi setkáme s úvěry, jejich účel je přesně znám – jedná se o financování výstavby nemovitosti nebo její rekonstrukce, ale stejně tak jsou nabízeny i hypotéky neúčelové, určený ke zcela odlišným účelům. Výše kaţdého hypotečního úvěru vychází z disponibilních zdrojů klienta, neboť je primárně splácen z jeho příjmů, a také z hodnoty zastavené nemovitosti. Bankovní instituce vţdy dbají, aby cena nemovitosti byla vyšší neţ poskytovaný úvěr. Důleţité je, ţe tato nemovitost můţe být i rozestavěná. Typický znakem nemovitého objektu je dlouhodobá ţivotnost, coţ hraje fakt v době splatnosti těchto úvěrů, většinou jsou poskytovány jako dlouhodobé (20 – 25 let). Jelikoţ banky u tohoto produktu podstupují relativně nízké riziko, je jim umoţněno určovat také niţší úrokové sazby. Ty se objevují ve třech formách: jako fixní, konstantní po celou dobu splácení, tzn., ţe klient platí stálou výši anuit, pohyblivé v závislosti na vývoji trţních úrokových sazeb, a do třetice kombinované, kde je určena pevná sazba po několik prvních let a po zbytek doby splatnosti je úročeno sazbou pohyblivou. [9] Hypoteční úvěry se rovněţ mohou lišit způsobem čerpání, buďto jednorázově, obvykle k financování jiţ vzniklého objektu, nebo postupným čerpáním, kdy jsou postupně hrazeny náklady spojené s výstavbou či rekonstrukcí. Podobně je tomu i u splácení. Ojediněle se setkáme s jednorázovým splacením, klient platí úroky za jednotlivá období a jistinu splatí aţ na konci doby splatnosti. Opakem je splácení průběţné v podobě pravidelných měsíčních anuit. [1] Tento nástroj, který výrazně podporuje rozvoj vlastního bydlení obyvatel, je z tohoto důvodu také podporovaný státem:  úroky z hypotečních zástavních listů jsou zproštěny od daně z příjmů, čímţ sniţuje náklady hypotečního úvěru a odráţí se v niţší úrokové sazbě,  úroky z hypotečního úvěru jsou odečítány od základu daně z příjmů fyzických osob v maximální výši 300 000 Kč za zdaňovací období,


26

 státní příspěvek k úrokům, který tak sniţuje míru úročení. [8] 3.1.5 Směnečný eskontní úvěr Směnečné úvěry tvoří zcela odlišnou skupinu na rozdíl od ostatních typů úvěrů. Tou zvláštností, na které jsou zaloţeny, je existence směnky, jejíţ právní úprava spočívá v zákoně č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový. Jedná se o krátkodobý cenný papír, jenţ představuje závazek výstavce zaplatit majiteli směnky směnečnou sumu, uvedenou na líci cenného papíru. Na bázi obchodovatelnosti směnky je pak zaloţen eskontní úvěr. Pojem eskont je do češtiny překládán jako odkup směnky před dobou její splatnosti. Jestliţe klient potřebuje získat finanční prostředky ještě před dobou splatnosti směnky, má moţnost ji eskontovat bance, která se tímto krokem stává výhradním majitelem se všemi právy i povinnostmi. Jako odměnu za tento úkon si banka ze směnečné sumy sráţí diskont, úrok z doby drţení směnky (od eskontu do data splatnosti). Banka tak poskytne krátkodobý eskontní úvěr, jenţ je jí splacen ke dni splatnosti směnečníkem, třetí osobou uvedenou na směnce jako hlavní dluţník. V bankovní praxi se obvykle neděje eskont pouze jediné směnky, nýbrţ je odkupuje průběţně. Banky svým klientů stanovují eskontní rámce, do jejichţ výše jsou ochotny svým klientům směnečné pohledávky odkoupit. Tento rámec se vyznačuje revolvingovým charakterem, jestliţe je některá ze směnek uhrazena v době splatnosti, rozšiřuje se rámec pro odkup nových směnek. [1]

3.2 Pasivní obchody bank Pasivní bankovní produkty představují přesný opak aktivních. Uskutečnění jakéhokoli pasivní obchodu se projeví na straně pasiv bilance banky, která se v tomto případě staví do pozice dluţníka. Vykonáváním pasivních obchodů si banka opatřuje cizí kapitál, prostředky pro uskutečňování obchodů aktivních. Věřitelem je v tomto případě klient, jenţ bankovní instituci poskytl své peněţní prostředky. Mezi základní skupiny bankovních zdrojů patří:  vklady,  dluhové cenné papíry,  úvěry od jiných bank. [2]


27

Vklady neboli depozita přijímají banky od fyzických osob, podnikatelů i nepodnikatelů, ale také od osob právnických. Depozitní bankovní obchody jsou obvykle realizovány na základě písemné smlouvy s klientem a jsou vázány na jeho vkladový účet. Klienti disponují volnými finančními prostředky, které se rozhodnou investovat do některého z nabízených produktů. Odměnou za to, ţe se vzdají své současné spotřeby, je jim úrok. Z pohledu banky se jedná o náklady vynaloţené na získání cizích zdrojů. Úroková sazba bývá i v tomto případě stanovena v procentech na roční bázi a odvíjí se od délky doby uloţení vkladu a jeho stálosti (moţnost výběru a dispozice s vkladem). Emise dluhových cenných papírů je další významnou moţností k získání kapitálu pro financování aktivních obchodů. Výhodou pro banku je, ţe nepodléhají povinnosti pojištění vkladů, coţ s sebou ovšem nese větší rizikovost pro klienta, a tudíţ i výhodnější úročení. Samotné vydávání jednotlivých druhů dluhopisů a pravidla obchodování jsou zakotvena v zákoně o cenných papírech a dluhopisech. K nákupu úvěrů od jiných bank je určen mezibankovní trh, kde mohou banky nakupovat od jiných komerčních bank, ale i centrální banky. Tato forma je obvykle vyuţívána k vyrovnávání krátkodobých deficitů a krytí vyšších aktivních obchodů. 3.2.1 Vklady na viděnou Vklady na viděnou, nazývané také vklady na poţádání, vista vklady či běţné vklady se vyznačují okamţitou splatností. Obvykle se jedná o běţné, popřípadě kontokorentní účty, vyznačující se častým obratem, jeţ si klient zřizuje hlavně pro uskutečňování bezhotovostního platebního styku. Majitel účtu můţe kdykoliv vkládat prostředky, respektive si nechat zasílat platby na své konto, a naopak i kdykoliv prostředky pouţít. Přitom není nijak časově limitován, jedná se tedy o vysoce likvidní peněţní prostředky. Pravidlo čím vyšší likvidita, tím niţší rentabilita, platí i v tomto případě. Jelikoţ je klient oprávněn kdykoliv disponovat s vloţenými prostředky, vztahuje se na tento typ vkladů jen velmi nízká úroková sazba. Plus další nevýhodou pro klienta se stávají mnohé poplatky, které je povinen hradit v souvislosti se zřízením, vedením účtu či uskutečňováním transakcí. Z tohoto důvodu vidím jako nejlepší řešení drţet na těchto účtech jen prostředky nutné k realizaci platebního styku a přebytečné prostředky uloţit výhodnějším způsobem.


28

Z hlediska bank představují vklady na viděnou důleţitý nástroj refinancování, neboť se vyznačují:  relativně nízkou a velmi stabilní výší úrokových sazeb,  připisováním prostředků na účty příjemců s určitým zpoţděním při uskutečňování platebního styku, z čehoţ bance plynou jisté úrokové výhody,  existencí tzv. sedliny, jeţ představuje jistou výši peněţních prostředků, kterou má banka trvale k dispozici, přestoţe celková výše vkladů na viděnou se neustále mění. [9] Podle vkladatelů lze vista vklady rozdělit do 5 kategorií: vklady podniků, které tvoří zpravidla rozhodující část celkových vkladů, vklady obyvatelstva, neustále nabývající na významu díky rozšiřování bezhotovostního platebního styku, vklady na poţádání vlád a místních samosprávných celků, vznikající z přebytku daňových příjmů nad výdaji, vklady jiných bank, jeţ představují součást korespondentského systému. 3.2.2 Termínované vklady Termínované vklady představují uloţení peněţních prostředků na pevně stanovenou dobu, po kterou se klient vzdává moţnosti s těmito prostředky disponovat. Zpravidla se jedná o vyšší zaokrouhlené částky svěřované bance na různě dlouhou dobu za mnohem výhodnější úrok, neţ tomu bylo u vkladů na viděnou. V praxi se setkáme s mnoha typy těchto vkladů, lze je klasifikovat hned z několika hledisek. Podle časového omezení v praxi rozlišujeme dva typy termínovaných vkladů:  s pevnou lhůtou, sjednané na pevně stanovenou dobu, po kterou s penězi nelze disponovat, obvykle se pohybuje v rozmezí od jednoho týdne aţ po několik let (krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé termínované vklady),  s výpovědní lhůtou, u nichţ má klient moţnost disponovat svými prostředky po uplynutí sjednané výpovědní lhůty ode dne oznámení výběru vkladu bance. Z jiného hlediska mezi základní typy termínovaných vkladů patří:  vklady

pevné,

představující

klasický

termínovaný

vklad,

jeţ

spočívá

v jednorázovém uloţení peněţní sumy na pevně stanovenou dobu, po níţ je úročena předem dohodnutou úrokovou sazbou.


29

 vklady na otevřeném účtu, kde si klient dohodne výši vkládané částky, lhůtu trvání i úrokovou sazbu, ovšem v průběhu trvání můţe na tento účet vkládat i další částky. Často bývá v tomto případě sjednána i výpovědní lhůta.  revolvingové termínované vklady, u nichţ je vklad automaticky obnoven na stejnou lhůtu se stejnou nebo aktuální úrokovou sazbou, není-li vybrán nebo stanoveno jinak. [2] Další moţností klasifikace termínovaných vkladů je způsob úročení. Ten můţe být fixní, zpravidla vklady na pevnou dobu jsou úročeny fixní úrokovou sazbou po celou dobu trvání, nebo pohyblivý, kde je úroková sazba vázána na jinou sazbu (například základní sazbu banky), která v čase nabývá odlišných hodnot. [9] Termínované vklady přinášejí bankám stabilní zdroj peněţních prostředků, pojí se s niţšími náklady neţ vista vklady a zároveň zvyšují likviditu banky, která je ochotna tyto zdroje nakupovat za výhodnější úrok. Další výhodou jsou potom niţší povinné minimální rezervy z těchto vkladů, popřípadě ţádné u některých typů. [6] 3.2.3 Spořicí účty Spořicí účty kombinují výhody obou předchozích produktů, jsou vynikající moţností pro zhodnocení úspor, které je třeba mít neustále k dispozici. Pojí v sobě nízké riziko a zároveň i vyšší rentabilitu a likviditu vloţených prostředků. Další výhodou spořicích účtů je široká dostupnost, zaujímají místo v nabídce snad kaţdé bankovní instituce, a navíc ve většině případů nejsou spojeny s ţádnými dalšími poplatky (za zřízení, vedení apod.). Někdy se můţou klienti setkat s vazbou spořicího účtu na běţný účet, nicméně i to se stává přeţitkem a tento poţadavek ustupuje. Na trhu jsou nabízeny dvě formy spořicích účtů: spořicí účet s výpovědní lhůtou a spořicí účet bez výpovědní lhůty. [2] Dále se u jednotlivých subjektů mohou lišit i výší a způsobem úročení. Některé účty se vyznačují jednotnou úrokovou sazbou, jiné jsou úročený pásmově, podle mnoţství vloţených prostředků. 3.2.4 Úsporné vklady Ačkoliv jsou úsporné vklady nyní spíše na ústupu, tvoří stále velmi důleţitý zdroj kapitálu bank. Jedná se o vklady připisované na termínované účty, proti nimţ banka vystaví materi-


30

ální doklad, zpravidla se jedná o vkladní kníţku, popřípadě vkladní list. Tento písemný doklad zní buďto na majitele nebo na doručitele a pouze na jeho základě je moţná jakákoliv dispozice s vkladem. Z vkladní kníţky jsou klientovi známy veškeré změny na vkladovém účtu, připsané úroky či konečný stav. Podle moţnosti disponovat s vloţenými prostředky a připisování úroků rozlišujeme několik typů úsporných vkladů:  vklady s výpovědní lhůtou, která se sjednává obvykle v rozmezí od jednoho aţ po několik měsíců. Po tuto dobu běţí účinky výpovědní lhůty podobně jako u termínovaných vkladů, banka si tak prodluţuje drţení nabytých zdrojů. Předčasný výběr je moţný, ale pouze za sankční poplatek.  výherní vklady nabízí svým vlastníků moţnost při dodrţení podmínek vkladu vyhrát určitou část svého vkladu. Tyto vklady obvykle nejsou úročeny, nebo jen nízkou sazbou, tak aby výhry odpovídaly úrokové sazbě u netermínovaných vkladů.  vklady s prémií, kterou vkladatel obdrţí, pokud pravidelně spoří a svůj vklad po stanovenou dobu nevybere.  majetkové vklady slouţí hlavně vkladatelům k dlouhodobému investování úspor do cenných papírů.  spoření v cyklech, v pravidelných intervalech nabízí klientům úročení výhodnější sazbou, neboť poskytují bance prostředky na delší období.  důchodové spoření, které je určitou formou spoření v cyklech. Podstatou je, ţe vkladatel si pravidelně po sjednanou dobu spoří a současně je sjednána částka, jiţ vkladatel poţaduje pravidelně vyplácet po nahromadění uspořené jistiny. [6] U bank jsou tyto produkty oblíbené, protoţe podléhají niţším povinným minimálním rezervám a tvoří významné zdroje investic na delší časové období. Na druhou stranu se pojí i s nevýhodami, zejména zvýšenými náklady na vystavování vkladních kníţek či listů. Úročení úsporných vkladů je zpravidla o něco niţší neţ u vkladů termínovaných, nicméně pořád pro klienty výhodnější neţ u vkladů na viděnou. 3.2.5 Depozitní certifikáty Depozitní certifikát, v češtině správně pojmenovaný vkladový list, jiţ spadá do kategorie cenných papírů. Jedná se o listinnou poukázku emitovanou bankovní institucí, která vlastníkovi potvrzuje přijetí zaokrouhlené částky vkladu na krátkodobou aţ střední lhůtu splat-


31

nosti. Emitující banka se v certifikátu zavazuje uvolnit vklad ve stanoveném termínu a vyplatit drţiteli úrok ve sjednané výši. [6] Tento typ pasivního produktu navazuje na produkty vkladové, ale stal se prostředkem jak přilákat nové klienty, zkrátka veškeré zájemce o zhodnocení krátkodobých vkladů, nejen z řad vlastní klientely. Dalším kladem, proč se tento produkt stal oblíbený z pohledu bank je zbavení povinnosti vytvářet z takto získaných zdrojů povinné minimální rezervy. To je pozitivní i pro klienta, neboť certifikáty mohou být i lépe úročeny. V praxi se setkáme s různými modifikacemi, například certifikáty znějící na jméno či na majitele, certifikáty obchodovatelné či nikoliv, nejčastěji však podle způsobu výplaty úroků. Ta se uskutečňuje nejčastěji na roční bázi ke konci kaţdého kalendářního roku, ovšem výjimkou není ani kumulování úroků a jejich výplata jednorázově po uplynutí lhůty splatnosti, která nabízí výhodu daňovou a úročení jiţ připočtených úroků, a do třetice mohou být úroky jiţ započítány v nominální hodnotě certifikátu. [3] 3.2.6 Bankovní obligace Obligace neboli dluhopis představuje závazek emitenta zaplatit k datu splatnosti věřiteli, majiteli dluhopisu dluţnou částku spolu s úroky. Emitentem je v tomto případě banka, která si tak opatřuje stabilní zdroje pro výkon aktivních obchodů, přičemţ při emisi se řídí zákonem č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. Obvykle vydává dluhopisy se středně aţ dlouhodobou splatností. Přestoţe jsou obligace relativně draţším zdroje financování pro banku, nabízejí i své výhody. Zdroje získané emisí dluhopisů nepodléhají vytváření povinných minimálních rezerv a je u nich známa přesná doba splatnosti. Výhodou pro klienta je moţnost obchodovatelnosti bankovních dluhopisů na sekundárních trzích v případě, ţe potřebuje vloţené prostředky získat před datem splatnosti, coţ vyplývá z vlastností obchodovatelných cenných papírů. U emitovaných obligací existuje několik moţností úročení, a sice fixní nebo pohyblivou úrokovou sazbou, u nichţ můţe být úrok vyplácen jednorázově spolu s jistinou po uplynutí doby splatnosti či v pravidelných intervalech v průběhu této doby. Další moţností je diskontovaná pořizovací cena dluhopisu oproti ceně nominální, v tomto případě jsou úroky jiţ zahrnuty v nominální hodnotě obligace.


32

3.2.7 Hypoteční zástavní listy Hypoteční zástavní listy tvoří specifickou skupinu bankovních dluhopisů, jejich právní úpravu najdeme také v zákoně č. 190/2004 Sb., o dluhopisech. Vyznačují se velmi nízkou rizikovostí, neboť jsou jištěny dvojím způsobem. Jako u ostatních dluhopisů za ně ručí banka celým svým majetkem a kromě toho jsou kryty zástavním právem k nemovitosti. Emitování hypotekárních zástavních listů podléhá přísným pravidlům. Povolení vydávat je mají pouze banky se speciální licencí, kterou jim udělila centrální banka, a jimi nabyté zdroje lze pouţít výhradně k refinancování hypotečních úvěrů. Z hlediska způsobu krytí jsou obecně uplatňovány dva způsoby: pohledávkový a zástavní. Pohledávkou systém je zaloţen na krytí pohledávkami z hypotečních úvěrů, popřípadě tzv. náhradním krytím, které se vztahuje jen na vybrané druhy bezpečných aktiv. To znamená, ţe hypoteční zástavní listy lze emitovat pouze k jiţ poskytnutým hypotečním úvěrům. Na rozdíl od pohledávkového systému, u zástavního způsobu krytí má banka povoleno emitovat hypoteční listy pouze na základě sjednané zástavní listiny, aniţ by byl skutečně poskytnut hypoteční úvěr. [1] Pro klienty je tento typ produktu lákavý hlavně jako zdroj stálých výnosů s ohledem na nízkou rizikovost. Jejich bezpečnost navíc podporuje fakt, ţe hodnota zastavených nemovitostí je vţdy stanovena niţším procentem, neţ činí skutečná trţní cena, v mnoha zemích jen 50 %. Výhodou se stává i dobrá obchodovatelnost na sekundárních trzích a v naší republice také nemoţnost zdanit získaný výnos. [9] 3.2.8 Pojištění vkladů Systém pojištění vkladů se stal důleţitým nástrojem regulace činnosti bank a stabilizace bankovního sektoru. Důleţitou funkcí je omezení rizika, jak pro banku, tak i pro klienta. Pojištění vkladů má sníţit riziko moţných runů na banku, panických výběrů vkladů v případě, ţe se dostane do negativní finanční situace. Z pohledu klienta pak slouţí nejen k prohloubení důvěryhodnosti ale hlavně jako ochrana jeho vkladů, poskytuje mu záruku vyplatit vklady, popřípadě alespoň část, pokud by došlo k úpadku banky. Systém pojištění vkladů lze koncipovat dvěma způsoby:  povinné pojištění vkladů – zakládá se na existenci státní instituce, kam banky odvádí povinné pojistné. To znamená, ţe klient o tyto platby, které podléhají pojištění, nemůţe přijít. Jedinou eventualitou opaku je úpadek samotné pojišťovací insti-


33

tuce, čemuţ předchází centrální banka poskytnutím úvěru či financováním ze státního rozpočtu. Nevýhodou tohoto způsobu je doplňování čerpaných zdrojů zvýšením pojistných sazeb, na coţ doplatí všechny banky.  dobrovolné pojištění vkladů – poskytují soukromé pojišťovny na základě sjednaných smluv nebo za tímto účelem banky zakládají soukromé pojistné fondy a záleţí pouze na nich, které vklady se stanou předmětem pojištění. [2] Tvorba pojistného systému sestává ze tří základních kroků: Určení typů vkladů, jeţ budou podléhat pojištění – v současnosti pojištění podléhají vţdy primární vklady, tedy ukládané nebankovní veřejností. Ty jsou dále selektovány na povinně a dobrovolně pojišťované, nebo naopak jsou definovány ty, které pojištění nepodléhají. Stanovení výše pojistné sazby – tento úkol je zpravidla v pravomoci regulátora bankovního sektoru. Pro banky je pak jednoduché vypočítat odváděné částky, ovšem nedostatkem je chybějící vazba mezi výší pojistného a mírou rizika. Stanovení limitů povinně pojišťovaných vkladů – se odehrává čtyřmi moţnými způsoby: výše pojištěných vkladů je neomezená, v případě úpadku dostane klient celou částku nebo jen stanovený procentuální podíl z vkladu, výše 100 % pojištěných vkladů je limitována, vklady nad limit pojištěny nejsou vůbec nebo jen částečně, a poslední moţností je limitovaná výše pojištěných vkladů, při úpadku je vyplacen určitý podíl v rámci daného limitu. Fond pojištění vkladů V České republice byl za účelem pojištění vkladů zřízen Fond pojištění vkladů na základě zákona č. 156/1994 Sb., o bankách, který mění a doplňuje zákon z roku 1992. Svou činnost tento fond zahájil o rok později a za dobu své existence se stal velmi důleţitým stabilizačním prvkem nejen bankovního sektoru, nýbrţ celé české ekonomiky. Povinnost přispívat do Fondu pojištění vkladů se ze zákona vztahuje na všechny banky, stavební spořitelny a druţstevní záloţny sídlící v České republice. Pojištění podléhají všechny typy primárních vkladů konkrétních fyzických i právnických osob, ať uţ se jedná o běţné, spořící, termínované účty či vkladní kníţky v libovolné měně. Výjimku tvoří směnky a další cenné papíry, vklady jiných bank a podřízený dluh, které pojištěny nejsou. V případě, ţe České národní banka oznámí platební neschopnost některé z finančních institucí, jejíţ vklady jsou zde pojištěny, je klientům poskytována náhrada ve výši 100


34

% výši vkladů, maximálně však do hodnoty 100 000 EUR na jednoho klienta v jedné bance. [17]

3.3 Bilančně neutrální obchody Třetí velkou skupinu tvoří bankovní obchody neutrální. Tento název vystihuje jejich vztah k rozvaze, neboť uskutečnění tohoto typu obchodů se v rozvaze nijak neprojeví, jsou zaznamenávány pouze podrozvahově. Banka zde nevstupuje do dluţnického, ani do věřitelského postavení, ale nabízí svým klientům různé druhy sluţeb a odměnou jí jsou poplatky či provize. K těmto činnostem se řadí například investiční poradenství, elektronické bankovnictví, úschova cenných papírů, záruční bankovnictví, ale dle definice také sluţby zúčtovacího a platebního styku. [7] 3.3.1 Elektronické bankovnictví Poslední léta převládá trend nacházení nových distribučních a komunikačních kanálů směrem ke klientovi, coţ je důvod rozvoje této oblasti. Elektronické bankovnictví zaţívá díky rozvoji telefonních sítí, internetu a dalších velký boom a neustále přichází s novými produkty. Tento rozvoj je také motivován snahou ještě více se přiblíţit klientovi, dopřát mu co moţno největší komfort. Důleţitou roli hraje také značné sníţení nákladů, jak pro klienta, tak ze strany banky, které poklesnou především mzdové náklady. Další výhodou, jiţ elektronické bankovnictví a on-line systémy klientům přináší je okamţitý přístup odkudkoliv čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu. Mnohé bankovní operace a transakce jsou tímto způsobem vykonávány rychleji, přičemţ většinou stačí pouhých pár kliknutí. [12] Na druhé straně však stojí i nevýhody této formy komunikace. Tou nejvýznamnější je asi rostoucí riziko ztrát finančních prostředků a otázka důvěry zákazníků v tento systém a nástroje elektronického bankovnictví, ale dle mého názoru je důleţité i podstatné omezení přímého, osobního kontaktu s klientem. Produkty elektronického bankovnictví rozlišujeme na: aktivní, které umoţňují provádět platební transakce, a pasivní, jeţ dovolují pouze získávat informace z banky, zejména o stavu a pohybech na účtech. [1] Z produktů elektronického bankovnictví jsou nejčastěji vyuţívány produkty platební, kde je třeba rozlišit dvě hlavní skupiny, a sice elektronické platební prostředky, jeţ vyţadují při


35

uţívání komunikaci s bankou, ať uţ prostřednictvím telefonu či počítače, a elektronické peněţní prostředky (elektronické peníze), jeţ slouţí k uchování hodnoty peněz a jako platební prostředek přijímaný třetími osobami. [5] 3.3.2 Investiční bankovnictví Pod pojmem investiční bankovnictví si obvykle přestavíme veškeré činnosti bank na finančních trzích, od vlastní emise cenných papírů a dalších instrumentů, přes zprostředkování obchodů s nimi, po správu a úschovu. K těmto sluţbám také řadíme hojně vyuţívanou poradenskou a administrativní činnost. Právní úprava jednotlivých cenných papírů je obsaţena v zákoně č. 591/1992 Sb., o cenných papírech. Na rozdíl od komerčních obchodů, v tomto případě je podstupováno trţní riziko, vyplývající z činnosti na finančních trzích, a hlavním zdrojem zisku se zde stává zprostředkovatelská provize. Základní druhy investičních obchodů: 1. Emisní obchody Smyslem tohoto typu obchodů je získat volné peněţní prostředky od přebytkových subjektů, investorů. Ti nakupují cenné papíry od emitentů, čímţ dochází k vlastnímu přesunu financí. Jelikoţ se jedná o velmi sloţitý proces, jen zřídka realizuje emisi sám vydavatel, tzv. vlastní emisi. Ve většině případů je vyuţívána emise cizí, kterou organizuje zvolený zprostředkovatel. Samotná emise sestává z několika kroků, je třeba zvolit vhodný emisní kurz, jenţ je většinou kalkulován na základě účetní hodnoty podniku nebo trţní ceny jiţ vydaných cenných papírů. Je třeba vhodně zvolit objem emise, formu úpisu, dobu splatnosti, stejně jako formu umístění. Z této stránky se setkáme se dvěma typy umístění cenných papírů, a sice s veřejnou emisí, kdy jsou emitované cenné papíry přístupné široké veřejnosti, a soukromou emisí. V tomto případě jsou cenné papíry nabízeny jen vybraným investorům, kteří jsou obvykle dobře obeznámeny se situací emitujícího podniku. Na rozdíl od veřejné nabídky zde není třeba ţádat o registraci a kotaci na burzách, ani nepodléhá tak přísné vládní regulaci. [9] 2. Investice a obchodování s cennými papíry Při investování do cenných papírů banky obvykle diverzifikují své portfolio a nakupují cenné papíry různých firem i státních institucí. Tuto činnost uskutečňují jak


36

na primárních, tak na sekundárních trzích. V rámci své zprostředkovatelské činnosti banky mohou působit v roli brokera nebo dealera. Banky i další zprostředkovatelé v roli dealerů obchodují vlastním jménem a na vlastní účet. Řada z nich mnohdy působí coby tvůrce trhu (market-maker), coţ znamená, ţe nakupují na trhu cenné papíry za kotovanou nákupní cenu (bid) a za určitou prodejní cenu (ask) je prodávají. Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou pak tvoří rozpětí (spread). [7] Jestliţe jsou obchody uskutečňovány vlastním jménem, ale na účet klienta, potom se jedná o činnost brokerů, jejichţ odměnou se stává provize. Je tedy čistým prostředníkem a nevystavuje sám sebe takovému riziku, neboť nedrţí zásoby investičních instrumentů. [9] 3. Depotní obchody Depotní obchody zahrnují příjem cenností, zejména cenných papírů, do úschovy a ze zákona nebo z pověření státních orgánů také jejich správu. Tato úschova se provádí ve dvou formách, jako otevřená, kdy je bance známo, jaké cenné papíry přijímá, nebo uzavřená, u níţ obsah banka nezná, jelikoţ jsou cenné papíry uloţeny v obalu. [6] Ze zákona o cenných papírech vyplývají dva druhy úschovy:  samostatná úschova – schovatel je povinen uloţit listinný cenný papír odděleně od cenných papírů jiných vlastníků a uschovateli vrací tentýţ cenný papír,  hromadná úschova – cenný papír je uloţen spolu se stejnými cennými papíry jiných vlastníků, banka má povinnost vrátit uschovateli zastupitelný cenný papír. [7] 4. Majetková správa Jak jiţ lze odvodit z názvu jedná se o sluţby, kdy banka spravuje portfolia svých klientů. Obvykle jsou pro tyto úkony zřizována samostatná oddělení, která jsou oddělena od běţných aktivit. Bohuţel tento typ sluţeb není u nás prozatím příliš častý, ale například ve Švýcarsku či USA je velmi rozvinut. [9]


37

3.3.3 Směnárenské obchody Tyto obchody představují nákup a prodej valut a deviz, popřípadě jiných platebních prostředků znějících na cizí měnu. Vyplývají především z mezinárodního turistického styku, především pro potřeby hotových peněz a prostředků jednotlivců při zahraničních cestách. Hrubý zisk z těchto operací je tvořen rozdílem mezi prodejní a nákupní cenou plus účtovanými poplatky, avšak jedná se velmi pracnou, tudíţ i nákladnou činnost. Ve většině případů se jedná o nízké sumy směňovaných prostředků, které je třeba vţdy přepočítat, ověřit bankovky i mince z hlediska pravosti, bezpečně je uschovat a vést o nich přesnou evidenci. Ačkoliv směnárenské obchody nejsou stěţejním zdrojem příjmů, poskytují výbornou moţnost jak přilákat nové klienty. [6]


II. PRAKTICKÁ ČÁST

38


4

39

CÍLE A METODIKA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Cíle bakalářské práce:  Analyzovat a srovnat vybrané bankovní produkty z hlediska výhodnosti pro klienta  Navrhnout

doporučení

nejvýhodnějších

produktů

pro

reatailového

klienta

s průměrnou výší mzdy Cílem mé bakalářské práce je analyzovat a porovnat vybrané bankovní produkty určené pro retailovou klientelu. Při výběru produktů se zaměřím jak na aktivní, pasivní, tak i neutrální obchody bank, přičemţ z nich, z důvodu omezeného rozsahu práce, vyberu ty nejčastěji vyuţívané drobnými klienty u čtyř typově odlišných bankovních institucí. Na základě této provedené analýzy a porovnání jednotlivých produktů v další části doporučím nejvhodnější portfolio pro konkrétně definovaného klienta s jasnými preferencemi a poţadavky. Pro splnění cílů vyuţiji především jednu z logických metod, a sice analýzu, neboť díky ní budu moci hodnotit a porovnávat jednotlivé produkty mezi vybranými bankami navzájem. Při analýze a srovnávání se zaměřím zejména na výši úrokových sazeb, ale také poplatků, jelikoţ potřebuji určit, který z porovnávaných produktů je pro klienta nejvýhodnější, tzn. který mu přinese poţadovanou sluţbu s co nejmenšími vynaloţenými náklady u obchodů aktivních, nebo největší zisk a zhodnocení vloţených prostředků u pasivních i neutrálních obchodů. Pro získání relevantních informací vyuţiji především internetové portály bank, kde zveřejňují nabídku veškerých svých produktů, včetně aktualizací ceníků a úrokových lístků, popřípadě další portály zabývající se financemi. Bohuţel však ani internet není vševědoucí, tudíţ další potřebná data se pokusím získat osobně od pracovníků příslušných bank.


5

40

SROVNÁVANÉ BANKOVNÍ INSTITUCE

Na českém trhu působí celkem 41 komerčních bank, ať jiţ českých nebo prostřednictvím poboček zahraničních bankovních institucí. Většina z nich se řadí mezi banky univerzální, ale najdou se i takové, jeţ se specializují výhradně na určitou část populace nebo jen určité sluţby. Pro srovnání vybraných produktů jsem vybrala univerzální banku s dlouholetou tradicí ČSOB i poměrně mladou nízkonákladovou banku Fio, částečně virtuální mBank a banku zaměřenou spíše na větší podnikatelské subjekty a prémiové klienty Raiffeisenbank. Z pohledu vlastníků se jedná o banky se zahraničními majiteli i výhradně českou instituci.

5.1 Československá obchodní banka, a. s.

Obrázek 1: Logo ČSOB, a. s.[14]

Československá obchodní banka byla zaloţena roku 1964 státem jako banka pro poskytování sluţeb v oblasti financování zahraničního obchodu a volnoměnových operací. V červnu 1999 však byla privatizována a jejím majoritním vlastníkem se stala belgická KBC Bank, coby součást skupiny KBC. O rok později převzala ČSOB Investiční a poštovní banku a v roce 2007 se KBC Bank stala po odkoupení minoritních podílů jediným akcionářem. Působnost ČSOB na českém i slovenském trhu skončila k 1. lednu 2008 oddělením slovenské pobočky. Československá obchodní banka představuje banku univerzální. Své sluţby poskytuje všem typům zákazníků, a to jak fyzickým osobám, tak malým a středním podnikům, korporátní i institucionální klientele. V retailovém bankovnictví vystupuje ČSOB pod dvěma obchodními značkami: ČSOB a Poštovní spořitelna. Klienti jsou obsluhování prostřednictvím poboček ČSOB, finančních center Poštovní spořitelny a obchodních míst České pošty.


41

Současně se svými produkty a sluţbami nabízí Československá obchodní banka i ucelenou nabídku produktů a sluţeb celé skupiny ČSOB. Kromě bankovních sluţeb se tedy jedná o pojistné a penzijní produkty ČSOB Pojišťovny a penzijních fondů Stabilita a Progres, financování bydlení poskytuje Hypoteční banka a Českomoravská stavební spořitelna, další specializované sluţby ČSOB Leasing a ČSOB Faktoring, investiční činnost a správu majetku pak zajišťují ČSOB Investiční společnost a ČSOB Asset Management. [14]

5.2 Raiffeisenbank, a. s.

Obrázek 2: Logo Raiffeisenbank, a. s.[22]

Raiffeisenbank působí v rámci českého bankovního sektoru jiţ od roku 1993 a své široké spektrum sluţeb poskytuje jak podnikatelům, tak i soukromým fyzickým osobám. Raiffeisenbank se pyšní dynamickým růstem, k němuţ přispěla také integrace s eBankou, která probíhala v letech 2006 aţ 2008. Majoritním akcionářem je rakouská finanční instituce Raiffeisen Bank International AG, která vznikla roku 2010, ovšem není akcionářem jediným. 24 % akcií je v rukou Raiffeisenlandesbank Niederösterreich – Wien AG a zbývajících 25 % patří RB PragBeteiligungs GmbH. Raiffeisenbank se snaţí aktivně nabízet a přizpůsobovat své produkty a sluţby poţadavkům klientů v různých regionech. Moţná právě proto se tato banka pyšní řadou titulů a ocenění, například Nejdynamičtější banka roku či nejlepší účet roku, kterým bylo vyhlášeno nabízené eKonto. Na trhu jsou také nabízeny produkty dceřiných společnosti, leasingové sluţby Raiffeisen – Leasing, s. r. o., stavební spoření se státním příspěvkem od Raiffeisen stavební spořitelny a pojištění ţivotní i neţivotní UNIQA Pojišťovny, a. s. Kromě zmíněných obchodů se však Raiffeisenbank věnuje i veřejně prospěšným aktivitám, jeţ přispívají k jejímu dobrému jménu a tradici. [22]


42

5.3 mBank

Obrázek 3: Logo mBank [18]

Tato poměrně mladá banka vznikla v roce 2000 jako retailová divize polské BRE Bank SA, která je dceřinou společností Commerzbank a jednou z předních polských finančních institucí. Jedná se o první virtuální banku v Polsku, jenţ poskytuje své sluţby klientům pohodlnou cestou nových technologií, zejména internetu. Na český trh vstoupila mBank o sedm let později, tedy roku 2007 a stala se průkopníkem inovací v oblasti bankovnictví. Svým klientům zde nabízí nejdůleţitější sluţby za nejvýhodnější ceny prostřednictvím internetového bankovnictví. V dnešní době zaujímá mBank významnou pozici v českém bankovním sektoru i před sílící konkurenci. Rozrůstá se i jejich obchodní síť, kterou tvoří finanční centra ve větších městech a kiosky situované ve velkých obchodních centrech. Na rozdíl od jiných bankovních institucí, pro mBank je typické, ţe si zachovává přátelský přístup ke klientům a nabízí jim jen ty produkty a sluţby, jeţ nejvíce potřebují, a to za atraktivní ceny a zároveň pohodlným způsobem. [18]

5.4 Fio banka, a. s.

Obrázek 4: Logo Fio banka, a. s. [16]

Fio banka se stala novou českou bankovní institucí, která navázala na úspěšnou sedmnáctiletou historii Finanční skupiny Fio. Na rozdíl od srovnávaných bank se jedná o ryze český subjekt, s dvěma českými majiteli, RNDr. Petrem Marsou a Mgr. Romualdem Kopúnem. Klienti jsou obsluhování prostřednictvím téměř šedesáti poboček situovaných po celé Čes-


43

ké republice, přičemţ poskytované sluţby a produkty umoţňují řešení osobních i firemních financí. Nabídku produktů banky Fio lze rozčlenit na dvě hlavní oblasti: poskytování tradičních bankovních sluţeb, kde vyniká svou strategií nulových poplatků za standardní sluţby a individuálním přístupem při úvěrování, a zprostředkování obchodů s cennými papíry. Právě investice tvoří významný obor činnosti neboť Fio banka je největším českým obchodníkem s cennými papíry zaměřeným na drobnou klientelu. Zaujímá dominantní postavení v obchodování s akciemi přes internet na českém trhu a je akcionářem i jedním z nejvýznamnějších členů Burzy cenných papírů Praha. Jako vlastník společnosti RM-SYSTÉM česká burza cenných papírů a. s. zprostředkovává Fio banka, a. s. značnou část obchodů s akciemi i zde. [16]

5.5 Srovnání číselných ukazatelů Bankovní instituce lze srovnávat pomocí nejrůznějších kritérií, mohou to být ukazatele vycházející z rozvahy, výkazu zisků a ztrát, ale také údaje jako počet zaměstnanců, poboček či klientů.

Obrázek 5: Základní kapitál [vlastní zpracování]

Z hlediska výše základního kapitálu si nejlépe stojí Raiffeisenbank, a. s., v závěsu za ní ČSOB, které jsou jednoznačně mnohem většími a bonitnějšími institucemi. Naproti tomu Fio banka se nepyšní tak vysokým základním kapitálem, jelikoţ se jedná o mnohem mladší banku s českými majiteli, avšak i přesto si našla a stále nachází řadu příznivců a na domácím trhu prosperuje. U posledního konkurenta, mBank, je obtíţné vyslovit přesnou výši základního kapitálu, neboť svou rozvahu a výsledky hospodaření bohuţel nezveřejňuje.


44

Obrázek 6: Počet klientů [vlastní zpracování]

Obrázek 7: Počet poboček [vlastní zpracování]

Tyto ukazatele počtu klientů a poboček mají na první pohled větší vypovídací hodnotu, co se týče velikosti. Nejlépe si vede Československá obchodní banka, která se pyšní více neţ třemi miliony klientů, jeţ obsluhuje prostřednictvím 248 poboček po celé republice. Toto postavení je dáno zejména jejím zaměřením na všechny typy klientů, jakoţto banky univerzální, a také jejím historickým vývojem. Velký vzestup za relativně krátkodobého působení na českém trhu zaznamenaly Fio banka i mBank. Nízký počet poboček mBank, které přestavují obchodní místa a kiosky, je zcela pochopitelný vzhledem k virtuální a nízkonákladové povaze banky. Přestoţe tato čísla vypovídají mnohé, je třeba přihlíţet i k dalším hodnotícím ukazatelům, zejména, jak na banku pohlíţejí současní i potencionální zákazníci, neboť vysoká čísla statistik ještě neznamenají vše. Prostřednictvím klientského ratingu OVB Vstřícná banka proběhlo v prvním čtvrtletí letošního roku hodnocení bank dle jejich vstřícnosti k retailo-


45

vým klientům, kde jsou zohledňovány především nabízené sluţby, poplatky apod. Z tabulky výsledků je názorně vidět, ţe pořadí můţe být zcela odlišné od předchozích ukazatelů.

Tabulka 2: Výsledky OVB Vstřícná banka [11] Banka 1. Fio banka 2. UniCredit Bank 3. GE Money Bank 4. Komerční banka 5. mBank 6. Raiffeisenbank 7. Poštovní spořitelna 8. ČSOB 9. Volksbank 10. Česká spořitelna 11. LBBW Bank 12. Citibank

Hodnocení 73,04% 66,19% 65,90% 65,71% 65,00% 63,75% 62,92% 62,88% 62,29% 60,86% 60,65% 49,26%


6

46

SROVNÁNÍ VYBRANÝCH BANKOVNÍCH PRODUKTŮ

Paleta nabízených bankovních produktů je velmi široká, klienti mají na výběr mnoţství aktivních i pasivních sluţeb a záleţí jen na jejich přáních, potřebách a poţadavcích, který z produktů jim bude vyhovovat a který si zvolí. Nejobvyklejší a nejţádanější produkty najdeme v nabídce téměř kaţdé banky, liší se konkrétními poţadavky, sazbami apod. Z tohoto důvodu je důleţité produkty srovnávat, tak aby si klient vybral produkt, který bude plně vyhovovat jeho poţadavkům, aby byl co nejvýhodnější a maximálně uspokojil jeho potřeby.

6.1 Aktivní obchody 6.1.1 Kontokorentní úvěr Tento druh aktivního produktu představuje pro klienty bank relativně jednoduchý způsob získání peněţních prostředků pro případ překlenutí dočasného nedostatku peněz na účtu. Obvyklou podmínkou pro poskytnutí kontokorentního úvěru je nutnost být klientem daného bankovního ústavu, mít zde zřízený osobní účet. Výše úvěrového rámce se odvíjí od stálosti, dlouhodobosti klienta, bezproblémové historie a zejména výše obratu nebo čistého měsíčního příjmu na jeho účtu. Poskytnutí a čerpání kontokorentu je spjato kromě úročení různými sazbami u různých bank s dalšími poplatky a podmínkami, jejichţ přehled je uveden v následující tabulce.


47

Tabulka 3: Srovnání kontokorentních úvěrů [vlastní zpracování]

Banka Název produktu

Úvěrový limit (Kč) Splatnost (měs)

ČSOB

RB

Povolené přečerpání běžného účtu

Povolený debet

FIO Kontokorentní úvěr

Obecné informace o úvěru 2x čistý měsíční 5 000 - 150 000 5 000 - 150 000 příjem

Kontokorentní úvěr

5 000 - 200 000

6

12

12

12

18,9

21,9

21,9

8,3 / 14,3 3

Podání žádosti

zdarma

Poplatky zdarma

zdarma

Zpracování úvěru

zdarma

200 Kč

200 Kč

zdarma 4 / 1 %, min. 100 Kč

0

99

50

0

Změna smluvní dokumentace (Kč)

500

200

200

-

Výzva k uhrazení 1./ 2./ 3. (Kč)

500 200 / 500 / 1 000 200 / 500 / 1 000

-

Úroková sazba (% p. a.)

Správa úvěru (Kč/měsíc)

Klasický kontokorentní úvěr nebo jako povolené přečerpání nabízí tři ze čtyř vybraných bank, jediná mBank tento produkt ve své nabídce uveden nemá. Výše úvěrového rámce se pohybuje zhruba na stejné úrovni, u ČSOB je závislá na výši čistého příjmu, maximální rozpětí rámce nabízí Fio banka. Ta poskytuje uţivatelům také nejniţší úrokové sazby a moţnost volby ze dvou tarifů, na základě, jak často a do jaké výše je úvěr čerpán. Z hlediska nutných poplatků si konkurují ČSOB a Fio banka, u kterých je podání ţádosti o úvěr i vlastní správa zdarma. Pochopitelně další úkony z podnětu nebo vinou klienta, například změny smluv či upomínky a výzvy k uhrazení, jsou zpoplatněny dle aktuálních sazebníků.

3

Tarif dle výběru: pro klienty s častějším a vyšším čerpáním úvěru vhodný tarif s niţší úrokovou sazbou a vyšším poplatkem za přistavení, při čerpání jen na krátké období vhodný tarif s vyšším úrokem a niţším poplatkem.


48

6.1.2 Spotřebitelský úvěr Spotřebitelské úvěru přináší klientům moţnost získání relativně velkého objemu peněz snadno a rychle. Při srovnávání je důleţité rozlišení půjček na účelové a bezúčelové. Bezúčelové úvěry U tohoto typu úvěru klient bance nedokládá, k jakému účelu prostředky vyuţil. Tímto způsobem lze získat vysoké sumy i bez zajištění a ručitele, obvykle poskytujícím bankám postačí doklad o čistém měsíčním příjmu. Dnem schválení nebo podpisu smlouvy má klient prostředky k dispozici na osobním účtu příslušné banky a záleţí pouze na něm, zda je bude čerpat postupně či najednou. Dobu splatnosti pak lze rozloţit v rozmezí od několika měsíců aţ na několik let. Při splácení je nejčastější variantou splácení anuitní, v pravidelných měsíčních splátkách s moţností předčasného splacení. Konkrétní úroková sazba se pak odvíjí od výše úvěru, doby splácení, zajištění apod.

Tabulka 4: Srovnání bezúčelových úvěrů [vlastní zpracování]

Banka Název produktu Min. výše (Kč) Max. výše (Kč) Bez ručitele až (Kč) Doba splácení (měs)

ČSOB

RB

mBank

Půjčka na cokoliv

Rychlá půjčka

mPůjčka Plus půjčka na cokoli

Obecné informace o půjčce 20 000 20 000 600 000 500 000 600 000 350 000

10 000 500 000 500 000

12 - 84

6 - 72

12 - 60

od 9,9

od 7,8

od 10,0 do 18,9

zdarma

zdarma

1

1,5

50

99

0

Náklady mimořádné splátky

1 % z výše splátky

0

0


500

2 000

300


500

300 / 500 / 1 000

50 / 150 / 500

Úroková sazba (% p. a.) Podání žádosti Zpracování úvěru (% z výše úvěru) Správa úvěru (Kč/měsíc)

Poplatky zdarma 1, min. 500 Kč, max. 3 500 Kč


49

Tyto bezúčelové úvěry se staly velkým lákadlem pro klienty pro svou snadnou dostupnost, ovšem ne v nabídce kaţdé banky jsou zahrnuty, viz Fio. Ze tří srovnatelných produktů vychází nejlépe Půjčka na cokoliv Československé obchodní banky. Ta nabízí největší maximální výší úvěru, a to bez zajištění a ručitele. Také úroková sazba se pohybuje na jedné z niţších hranic, jiţ od 9,9 % p. a. a klientům nabízí moţnost určení výše splátek a rozloţení aţ na dobu sedmi let. Negativem u této půjčky je měsíční poplatek za správu úvěru a náklady vyvolané mimořádnou splátkou, mBank nabízí obě tyto sluţby zdarma. Účelové úvěry Pro získání účelového úvěru je nezbytné splnění bankou stanovených podmínek, zejména doklad o vyuţití peněţních prostředků na předem stanovený účel. Na druhou stranu výhodou, jiţ tento typ půjček přináší je niţší úroková sazba v porovnání s neúčelovou půjčkou. Typickým účelovým úvěrem, který je vyuţíván nejčastěji, je půjčka spojená s bydlením. Obvykle lze prostředky vynaloţit jak na pořízení bydlení, tak i modernizaci a rekonstrukci.

Tabulka 5: Srovnání účelových půjček na bydlení [vlastní zpracování]


ČSOB

RB

Půjčka na lepší bydlení

Účelová půjčka na bydlení

Obecné informace o půjčce Min. výše (Kč) 100 000 Max. výše (Kč) neomezeno Bez ručitele až (Kč) 600 000 Doba splácení (let) 1 - 10 Úroková sazba (% p. a.) od 7,9 do 9,9 Poplatky Podání žádosti zdarma Zpracování úvěru 1, min. 500 Kč, (% z výše úvěru) max. 3 500 Kč Správa úvěru (Kč/měsíc)

50 000 2 000 000 1 000 000 0,5 - 10 od 8,3 zdarma 1, min. 500 Kč, max. 5 000 Kč

50

150

1 % z výše splátky

0


500

2 000


500

300 / 500 / 1 000

Náklady mimořádné splátky


50

Z porovnávaných bank, tento aktivní produkt nabízí pouze dvě konkurenční banky, ČSOB Půjčku na lepší bydlení a Raiffeisenbank Účelovou půjčku na bydlení, které jsou si velmi podobné. V obou případech je při půjčení vyšších sum peněz poţadováno ručení fyzickou či právnickou osobou, ve stejném rozmezí se pohybuje i doba splácení a úroková sazba. Z hlediska pravidelných poplatků za správu úvěrů se lépe vyplatí půjčka Československé obchodní banky, tento niţší poplatek je však kompenzován náklady mimořádné splátky, které jsou u Raiffeisenbank zdarma. Obě banky dále nabízí moţnost předčasného splacení, připojištění pro případ ztráty zaměstnání či pracovní neschopnosti, tudíţ vţdy záleţí na konkrétních podmínkách a poţadavcích ţadatele, která z půjček bude pro něj výhodnější. V současné době se trendem stává také zelené bydlení, zaměřené na ekologickou úpravu domů. Pro tyto účely banky poskytují speciální půjčky, jejichţ součástí je i ţádost o dotace z programu Zelená úsporám. Opět je najdeme pouze u dvou bank, ČSOB a Raiffeisenbank, s podobnými parametry jako účelové půjčky na bydlení. Dalším příkladem účelové půjčky jsou úvěry na investování, kde klient ručí nakoupenými cennými papíry, nebo úvěry pro zemědělce. Tyto produkty však nenalezneme u všech srovnávaných bank, nabízí je svým klientům pouze Fio banka. 6.1.3 Kreditní karty Kreditní karty se v současnosti stávají stále oblíbenějším a vyuţívanějším produktem. Pro mnohé představují efektivní způsob úhrady kaţdodenních i nečekaných nákupů, aniţ by museli mít k dispozici vlastní prostředky, byli nuceni ţádat o půjčku nebo potřebovali ručitele. Karty nabízí majitel poměrně vysoký úvěrový rámec, z něhoţ mohou prostředky čerpat nejen při nákupech u obchodníků, ale také na internetu, výběrem z bankomatů ale i převodem na účet. S kreditní kartou je spojeno bezúročné období, po jehoţ dobu nejsou čerpané peníze úročeny, ovšem velmi důleţitou podmínkou je způsob čerpání financí, neboť v některých případech se bezúročné období vztahuje pouze na vybrané způsoby. Po skončení tohoto období jsou vyuţívané prostředky úročeny klasicky sjednanou úrokovou sazbou, tudíţ se pro klienta můţe stát i velmi drahým prostředkem financování. Kromě úroků se vydání a uţívání kreditních karet pojí s dalšími poplatky, ale nabízí klientům i mnohé uţitečné sluţby. Nabídku kreditních karet lze najít u všech srovnávaných bank s výjimkou Fio, a to hned v několika variantách. Pro srovnání jsem vybrala ty nejpouţívanější z kaţdé banky.


51

Tabulka 6: Srovnání kreditních karet [vlastní zpracování]

Banka Název produktu Úvěrový limit (Kč) Bezúročné období Úrok. sazba (% p. a.)

ČSOB

RB

MasterCard MasterCard Standard Gold

až 250 000

VISA Extra

mBank VISA Gold

Obecné informace 100 000 až 150 000 až 500 000 - 500 000

55

55

45

45

19,9

19,9

25,08

22,68

VISA Classic

VISA Gold

20 000 - 250 000

100 000 - 500 000

54

54

23,8 / 19,8 / 23,8 / 19,8 / 14,8 4 14,8

Poplatky + další služby Vydání karty Roční poplatek (Kč) Min. měsíční splátka Změny limitů a údajů Blokace Výměna Cashback Výběr hotovosti z bankomatu – vl. banka Výběr hotovosti z bankomatu cizí banka Výběr hotovosti z bankomatu zahraničí Cestovní pojištění (Kč/rok) Pojištění zneužití (Kč/rok)

4

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

0 při nepou3 000 žití / 540 při použití

1 440

0 / 290 / 590

0 / 290 / 590

5 %, 5 %, 3,5 %, min. 500 Kč min. 500 Kč min. 300 Kč

3,5 %, min. 300 Kč

3 %, min. 50 Kč

3 %, min. 50 Kč

zdarma, 50 Kč zdarma 500 Kč 10 Kč

zdarma

zdarma

zdarma 150 Kč -

zdarma 150 Kč -

250

zdarma

200 Kč

20 Kč

200 Kč 150 Kč zdarma

200 Kč 150 Kč zdarma

zdarma, 50 Kč zdarma 500 Kč 10 Kč

6 Kč + 1 %

6 Kč + 1 %

70 Kč + 1 %

70 Kč + 1 %

49 Kč

49 Kč

30 Kč + 1 %

30 Kč + 1 %

70 Kč + 1 %

70 Kč + 1 %

49 Kč

49 Kč

80 Kč + 1,5 %

80 Kč + 1,5 %

100 Kč +1%

100 Kč +1%

49 Kč

49 Kč

300

0

600

0

od 150

0

180

0

osobní 420 / rodinné 900 rodinné 720 228

mBank nabízí na výběr tři tarify, vyšší úrokové sazbě odpovídá niţší roční poplatek a naopak.

228


52

Jak je vidět z tabulky, úvěrové rámce se pohybují od 150 000 Kč aţ po hranici 500 000 Kč u karet s přívlastkem Gold, čemuţ také odpovídá výše ročních poplatků za vedení. Délkou bezúročného období si stojí nejlépe ČSOB, jejíchţ 55 dní se vztahuje na všechny nákupy, převody i výběry z bankomatů. O den méně nabízí mBank, která úspěšně konkuruje také úrokovou sazbou a poplatky za vedení. Jako nízkonákladová banka svým klientům zdarma sluţby jako blokace či změny údajů, na rozdíl od zbylých dvou. Kreditní karty nejsou příliš vhodné pro výběry hotovosti z bankomatů, jak je vidět z tabulky, banky si za tyto sluţby účtují poměrně vysoké poplatky. Mezi další výhody, jeţ kreditní karty nabízí a které mnozí klienti ocení, patří doprovodné pojištění, zejména proti zneuţití karty a dále také často vyuţívané cestovní pojištění. Ta jsou dokonce u karet Gold ČSOB a Raiffeisenbank poskytována zdarma.

6.2 Pasivní obchody 6.2.1 Běžné účty Běţné účty jsou jednoznačně nejčastěji uzavíranými obchody u všech typů bank. To je dáno především nepostradatelností bezhotovostního hospodaření s penězi. Klient zřízením osobního účtu získá za relativně nízkou cenu řadu uţitečných sluţeb a moţností, zejména snadnou manipulaci a disponování s finančními prostředky, které jsou u vybrané bankovní instituce jednak bezpečně uloţeny, a v některých případech i mírně zhodnocovány. Běţné účty nabízí vysoce likvidní uloţení prostředků, klient má moţnost s nimi kdykoliv disponovat a právě z tohoto důvodu je zhodnocení peněz v podobě úroků velmi nízké. Peněţní prostředky lze na běţný účet vkládat buď v hotovosti na přepáţce, prostřednictvím bankomatu nebo převodem z jiného účtu. Stejným způsobem lze finance i vybírat, obvykle za poplatky dle aktuálního sazebníku banky. V současnosti je běţný účet nabízen a spojován s řadou dalších sluţeb, jako součást tzv. balíčků. V rámci nich klient získá i další sluţby, například moţnost vyuţívání platební karty, přímého bankovnictví či převody peněz a výběry z bankomatů zdarma. Přestoţe prostředky na běţných účtech nejsou úročeny nijak vysokými sazbami, týká se výnosových úroků zdanění sazbou 15 %, stejně jako u ostatních pasivních produktů. Banka tuto daň strhává automaticky sama a k penězům na účtu tak připisuje pouze čistý výnos.


53

Tabulka 7: Srovnání běžných účtů [vlastní zpracování]


ČSOB

RB

mBank

FIO

ČSOB Konto

Samostatný korunový účet

mKonto

Běžný účet

Základní informace Úroková sazba (% p. a.) Počáteční vklad (Kč) Zřízení účtu Vedení účtu (Kč/měs) Zrušení účtu Výpis z účtu - měsíční poštou Platební karta zdarma Elektronické bankovnictví

0,01

0,01

0

200 zdarma 60 zdarma

500 zdarma 75 zdarma

100 zdarma 0 zdarma

0,4 - 1,0 (dle průměrného zůstatku) 100 zdarma 0 zdarma

zdarma Elektronická 25 Kč/měs, VISA Electron Embosovaná 45 Kč/měs zdarma 80 Kč/měs Hotovostní transakce

30 Kč

17 Kč

VISA Classic

Maestro Chip

zdarma

zdarma

zdarma

Vklad na přepážce (Kč)

9

0

-

-

Výběr na přepážce (Kč)

60

60

-

30

6; 2 výběry zdarma

9,90; 2 zdarma

0 / 9 / 35 dle měsíčního objemu a počtu plateb

6

30

39,90

-

30

0

0

10 zdarma

0

Výběr z vlastního bankomatu (Kč) Výběr z cizího bankomatu (Kč) Příchozí platby (Kč) Odchozí platby (Kč)

Trvalý příkaz - zřízení / změna / zrušení / provedení (Kč) SIPO - zřízení / změna / zrušení / provedení (Kč) Jednorázový příkaz - přepážka / internet / telefon (Kč)

Platby a příkazy 6; 2 zdarma z RB 5 / jiné 7 elektronicky do RB 4 / jiné 6, 2 zdarma na přepážce do RB 48 / jiné 50 elektronicky 0 / 0 / 0 / 9, 0 / 40 / 40 / 3 na přepážce 40 / 40 /40 / 9 elektronicky 0 / 0 / 0 / 9, 0 / 40 / 40 / 6 na přepážce 40 / 40 /40 / 9 40 / 3 / 15

0/0/0

0/0/0/0

0/0/0/0

- / 0 / 20

elektronicky 0 / 0 / 0 / 0, písemně 30 / 30 / 30 / 0 elektronicky 0 / 0 / 0 / 0, písemně 30 / 30 / 30 / 0 30 / 0 / 0


54

Srovnávané čtyři osobní účty nabízí téměř identické balíčky sluţeb, velký rozdíl však najdeme v poplatcích za jednotlivé úkony. Velmi dobře si v ţebříčku stojí mladé banky mBank a Fio, které se díky své nízkonákladové povaze a minimálním poplatkům staly přitaţlivé pro mnohé klienty. Z výše uvedených účtů nejlépe hodnotím Běţný účet Fio banky, neboť většinu sluţeb přináší klientů, zdarma, popřípadě s nízkými poplatky ve srovnání s konkurenty. Navíc velmi pozitivně hodnotím několikanásobně vyšší úrokovou sazbu, s níţ se u podobných účtů jinde nesetkáme. 6.2.2 Termínované účty Termínovaný vklad přináší klientům moţnost výhodného a především jistého zúročení volných peněţních prostředků. Ty jsou většinou jednorázově vkládány na termínované účty, kde jsou úročeny po určitou dobu, termín. Doba vkladu se v praxi pohybuje v rozmezí od sedmi dní u krátkodobých vkladů, aţ po několik let u dlouhodobých. S těmito prostředky a účty nelze disponovat v průběhu této doby, jako tomu bylo u běţných účtů, klient nemá moţnost vyuţívat je k platebnímu styku. Odměnou za to, ţe se klient vzdává na jistou dobu svých peněz a poskytuje je k dispozici bance, je mu podstatně vyšší úroková sazba neţ u osobních účtů. Ta je stanovena fixně po celou dobu uloţení peněz nebo se odvíjí od aktuálních úrokových sazeb bankovního ústavu. Moţnou nevýhodou se pro některé můţe jevit stanovená minimální výše vkladu, která se u nás pohybuje v řádech tisíců aţ desetitisíců korun. Na základě zákonu o bankách jsou veškeré vklady na jméno pojištěny do výše 100 %, maximálně však do 100 000 EUR. Bohuţel v současné době nejsou termínované vklady výhodné tak jako dříve, neboť inflace znehodnocuje výnosové úroky, které jsou ještě navíc zdaněny sazbou 15 %.


55

Tabulka 8: Srovnání termínovaných vkladů [vlastní zpracování]


ČSOB

RB

FIO

Termínovaný vklad

Termínovaný vklad na samostatném vkladovém účtu

Termínovaný vklad s obnovou

Základní informace Úroková sazba (% p. a.) Minimální vklad a zůstatek (Kč) Minimální doba vkladu Maximální doba vkladu Zřízení účtu Vedení účtu Vazba na osobní účet Možnost obnovy Poplatek za předčasný výběr

0,15 - 1,10

0,10 - 3,00

1,20 - 2,50

5 000

10 000

3 000

7 dní

7 dní

7 dní

3 roky

4 roky

5 let

zdarma zdarma ne ano do 6 měs. 0,75 % z vybírané částky, nad 6 měs. 1,5 %

zdarma zdarma ne ano

zdarma zdarma ne ano úrok. sazba x (počet 2 % z vybírané částky, dní do splatnosti/365), min. 1 000 Kč min. 1 000 Kč

Tento produkt najdeme v nabídce pouze tří srovnávaných bank, výjimkou, která jej nenabízí, je mBank. Konkurenčně jsou si tyto termínované vklady velmi podobné, kaţdý přináší bezplatné zaloţení a vedení účtu, téměř shodnou dobu uloţení prostředků. Odlišné a v případě výběru termínovaného účtu rozhodující je především zisk v podobě úroku, který klient získá. Jeho výše se odvíjí od sumy vkládaných prostředků a také doby uloţení. Jelikoţ kaţdá banka si jednotlivá pásma dle výše vkladu, pro něţ jsou potom vyhlášeny úrokové sazby, stanovuje jinak, je obecné srovnání velmi problematické. Z tohoto důvodu volím srovnání pro konkrétní částky, a sice 50 000 Kč a 500 000 Kč.


56

Tabulka 9: Srovnání úrokových sazeb pro vklad 50 000 Kč [vlastní zpracování]

Banka Název produktu Doba vkladu 7 dní 14 dní 1 měsíc 2 měsíce 3 měsíce 6 měsíců 9 měsíců 12 měsíců 18 měsíců 24 měsíců 36 měsíců 48 měsíců 60 měsíců

ČSOB Termínovaný vklad

RB

FIO

Termínovaný vklad na samoTermínovaný statném vkla- vklad s obnovou dovém účtu

0,15% 0,15% 0,20% 0,25% 0,40% 0,50% 0,85% 1,70% 2,05% -

0,10% 0,10% 0,20% 0,30% 0,40% 1,00% 1,00% 1,40% 1,90% 2,00% -

1,20% 1,22% 1,25% 1,28% 1,40% 1,50% 1,55% 1,60% 1,70% 2,00% 2,20% 2,40%

Tabulka 10: Srovnání úrokových sazeb pro vklad 500 000 Kč [vlastní zpracování]

Banka Název produktu Doba vkladu 7 dní 14 dní 1 měsíc 2 měsíce 3 měsíce 6 měsíců 9 měsíců 12 měsíců 18 měsíců 24 měsíců 36 měsíců 48 měsíců 60 měsíců

ČSOB Termínovaný vklad 0,15% 0,20% 0,30% 0,40% 0,60% 0,70% 1,05% 1,70% 2,05% -

RB

FIO

Termínovaný vklad na samoTermínovaný statném vkla- vklad s obnovou dovém účtu 0,15% 0,15% 0,15% 0,15% 0,40% 0,50% 0,60% 1,40% 1,70% 2,50% 2,80% 3,00% -

1,25% 1,27% 1,30% 1,33% 1,45% 1,55% 1,60% 1,65% 1,75% 2,05% 2,25% 2,45%


57

Z tabulek srovnání je patrné, ţe úrokové sazby termínovaných vkladů rostou úměrně době a výši uloţených prostředků. Pro hodnocené částky 50 000 Kč i 500 000 Kč nabízí v případě uloţení niţších částek nebo vyšších krátkodobě několikanásobně vyšší sazby Fio banka. Pokud si však klient zřizuje termínovaný účet na dobu nejméně rok a půl a ukládá zde větší sumu peněz, bezkonkurenčně nejvyšší sazby najde u Raiffeisenbank. 6.2.3 Spořicí účty Spořicí účty představují vhodnou volbu pro bezpečné uloţení dočasně přebytečných finančních prostředků. Kombinují výhody vyšších úrokových sazeb a snadné dostupnosti vloţených prostředků. V některých případech je zřízení spořicího účtu podmíněno existencí účtu běţného, ovšem většinou jiţ tato podmínka být splněna nemusí, stejně jako nutnost počátečního a minimálního vkladu. Finanční prostředky jsou na tyto účty vkládány na dobu neurčitou s dohodnutou výpovědní lhůtou, čímţ se stávají méně likvidní neţ peníze na běţném účtu. Odměnou je pak klientovi vyšší úroková sazba na rozdíl od běţného účtu. Její výše se obvykle odvíjí od výše vkladu, avšak nemusí to být vţdy pravidlem. Co se týká zřízení a vedení tohoto typu účtů, na našem trhu bankovních produktů jsou tyto sluţby nabízeny klientům většinou zdarma. Další výhodou je například dnes jiţ samozřejmé ovládání a kontrola účtu prostřednictvím internetu či pojištění vloţených financí, a to do výše 100 000 EUR, které vyplývá ze zákona. Naopak nevýhodou, jeţ sniţuje výnosy je zdanění patnáctiprocentní sazbou daně.


58

Tabulka 11: Srovnání spořicích účtů [vlastní zpracování]

Banka Název produktu Úroková sazba (% p. a.)

ČSOB

RB

Spořicí účet eKonto Plus Základní informace

mBank

FIO

eMAX

Fio Konto

1,10

0,01 - 1,00 5

0,40

1,25

Počáteční vklad (Kč) Výpovědní lhůta Zřízení účtu Vedení účtu Zrušení účtu

5 000 1 den zdarma zdarma zdarma

0 žádná zdarma zdarma zdarma



Výpis z účtu – měsíčně poštou

zdarma

zdarma

30 Kč

30 Kč

Vazba na osobní účet

ne

ano

ne

ne

Tyto čtyři konkrétní druhy účtů představují základní nabídku srovnávaných bank, v praxi se lze setkat s jejich různými modifikacemi, které jsou vázány na splnění přesně stanovených podmínek, jako je výše určitá výše vkladu, výše plateb z účtu a jiné. Z uvedených kont stojí na prvním místě pomyslného ţebříčku opět banka Fio, neboť poskytuje nejvyšší úrokovou sazbu a přináší tak nejefektivnější zhodnocení úspor. Zároveň má klient své finance kdykoliv k dispozici, jelikoţ není vázán ţádnou výpovědní lhůtou, jako je tomu například u ČSOB, a je od něj vyţadován jen opravdu nízký počáteční vklad 100 Kč. Pomineme-li poštovní výpisy, které mohou být zasílány zdarma elektronicky, není třeba hradit ţádné další poplatky, pokud nevyuţíváme ţádné speciální sluţby. Účet zdarma nabízí také platební kartu, internetbanking a neomezené převádění peněz v rámci banky. Druhou nejvyšší úrokovou sazbu pro jakoukoliv výši vkladu nabízí Československá obchodní banka. Na druhou stranu velkou nevýhodou, která by mohla potencionální zákazníky odradit, je stanovená jednodenní doba výpovědi a také minimální vklad 5 000 Kč, podmínky, jeţ se stávají u jiných bank minulostí.

5

Úroková sazba se odvíjí od výše úloţky: 0 – 199 999 Kč = 0,40 % p.a.; 200 000 – 499 999 Kč = 0,50 % p.a.; 500 000 – 999 999 Kč = 0,90 % p.a.; 1 000 000 – 19 999 999 Kč = 1,00 % p.a.; nad 20 000 000 Kč = 0,01 % p.a.


59

6.2.4 Bankovní obligace Emise s následným prodejem dluhopisů banky uskutečňují k zajištění potřebných zdrojů pro krytí aktivních obchodů. Obvykle sestavují základní prospekty dluhopisového programu, k nimţ poté uveřejňují emisní dodatky, které upřesňují detaily kaţdé emise. Ty probíhají, dá se říci, v pravidelných intervalech s různými objemy emise i dobou splatnosti. Pro investory představují bankovní obligace poměrně bezpečnou investici s jistým výnosem. V případech, kdy je výše úrokové sazby stanovena fixně nebo úročení probíhá na bázi diskontu, je pro věřitele snadné vyčíslit svůj výnos předem. Pokud je výnos počítán na základě variabilního úročení, můţe se odhad od konečného výnosu poněkud lišit. Moţnosti, jak získat tento typ cenného papíru jsou klasicky dvě, buďto přímo při emisi od emitující bankovní instituce, tzn. na primárním trhu, nebo poté v době platnosti na sekundárních trzích, burzách cenných papírů za aktuální trţní cenu.

Tabulka 12: Příkladné srovnání bankovních dluhopisů [vlastní zpracování]

Banka Název dluhopisů ISIN Podoba Forma Jmenovitá hodnota 1ks Celková hodnota emise Počet ks Měna Právo zvýšit objem emise Datum emise Emisní kurz

Výnos dluhopisů

Výplata výnosů Konečná splatnost

ČSOB Dluhopis ČSOB Měny II/2016

RB

Dluhopis ČSOB ZERO CZK XIV/2013

Prémiový dluhopis GARANTINVEST XIV VAR/14 CZ0003702847 CZ0003702482 listinná listinná na doručitele na doručitele

Dluhopis BCZ ZERO V/14

CZ0003702821 listinná na doručitele

CZ0003702417 listinná na doručitele

100 000 Kč

100 000 Kč

10 000 Kč

10 000 Kč

500 000 000 Kč

500 000 000 Kč

500 000 000 Kč

100 000 000 Kč

5 000 Kč

5 000 Kč

50 000 Kč

10 000 Kč

ano

ano

ne

ne

5.5.2011 14.7.2010 13.4.2011 100% 94,08% 89,52% jmenovitá hodrozdíl mezi rozdíl mezi nota * referenčemisním kurzem emisním kurzem ní sazba (dle a jmenovitou a jmenovitou změny hodnoty hodnotou hodnotou koše) den splatnosti 5.5.2016 14.8.2013 13.4.2014

12.10.2010 100% pohyblivý (garantovaný min. 1% + prémiový max. 4%) 12.5. a 12.11. 12.11.2014


60

Tabulka 12 demonstruje, jak se obvykle pohybují celkové hodnoty emise dluhopisů, jmenovité hodnoty, počty kusů, výnosy i doba splatnosti. Přestoţe bankovní obligace přináší obvykle vyšší výnosy neţ předchozí uvedené produkty, pro retailové klienta nemusí být tato volba vţdy vhodná, zejména z důvodu vysokých nároků na počáteční investici. Z tohoto hlediska působí přitaţlivěji dluhopisy vydané Raiffeisenbank, které umoţňují investovat i menší sumy peněz a zaručují věřiteli jistý výnos. Bohuţel nesmíme zapomenout, ţe tento výnos je sniţován sazbou daně ve výši 15 %. Daň je v případě dluhopisů sráţena přímo bankovním ústavem, klient obdrţí jiţ čistý výnos a dále nic neplatí. Samozřejmě na trhu se setkáme s mnohem větším mnoţstvím nabízených obligací, nejen od srovnávaných bank. 6.2.5 Hypoteční zástavní listy Velmi oblíbenou se u klientů stala také moţnost alternativního a bezpečného uloţení peněz formou nákupu hypotečních zástavních listů. Oprávnění emitovat tuto formu dluhopisů mají pouze některé banky se speciální licencí, proto nyní srovnám i jiné neţ doposud zmiňované instituce. V mnoha případech se jedná o HZL vysoké nominální hodnoty, čili pro běţného klienta je zcela vyloučen jejich nákup, ovšem objevují se na trhu i podstatně levnější a snáze dosaţitelné. Na rozdíl od jiných cenných papírů, příjmy z hypotečních zástavních listů jsou osvobozeny od daně. To znamená, ţe investor obdrţí čistý úrokový výnos vypočtený dle aktuální úrokové sazby, který se dále nijak nesniţuje.


61

Tabulka 13: Srovnání vybraných HZL [vlastní zpracování]

Emitent

RB

ČMHB

Název HZL

Hypoteční záHypoteční zástavní list stavní list GARANTINVEST GARANTINVEST XVII 3,30/16 XVI 2,80/14

Hypoteční zástavní list ČMHB VAR/2015

ISIN Podoba Forma Jmenovitá hodnota 1ks Celková hodnota emise Počet ks Měna Právo zvýšit objem emise Datum emise Emisní kurz Výnos dluhopisů Výplata úroků Konečná splatnost

CZ0002002314 listinná na doručitele 10 000 Kč 500 000 000 Kč 50 000 Kč

HB

WHB

Hypoteční Hypoteční zástavní list zástavní list HZL WHB VAR HB 4,65/2012 I/2015

CZ0002002280 CZ0002000656 CZ0002000979 CZ0002002223 listinná zaknihovaná zaknihovaná zaknihovaná na doručitele na doručitele na doručitele na doručitele 10 000 Kč

10 000 Kč

10 000 Kč

1 000 EUR

1 000 000 000 3 000 000 000 1 000 000 000 Kč Kč Kč 100 000 300 000 100 000 Kč Kč Kč

40 000 000 EUR 40 000 EUR

ne

ne

ne

ne

ano

4.5.2011 100%

9.2.2011 100%

27.10.2005 108,855%

22.3.2007 105,56%

25.5.2010 100%

pevný 3,3%

pevný 2,8%

pohyblivý

pevný 4,65%

pohyblivý

4.5.

9.2.

27.10.

22.3.

25.11. a 25.5.

4.5.2016

9.2.2014

27.10.2015

22.3.2012

25.5.2015

Hypoteční zástavní listy jsou emitovány v celkové hodnotě stovek milionů aţ několika miliard, zejména na dobu tří, pěti či deseti let a přináší věřitelům relativně vysoký úrok, který je vyplácen alespoň jednou ročně. Kromě Raiffeisenbank, která se snaţí v oblasti HZL vyjít stále vstříc i menším klientům, emitují tyto cenné papíry také Hypoteční banka, dříve Českomoravská hypoteční banka, a Wüstenrot hypoteční banka. U Hypoteční banky jsou v tabulce zobrazeny emise jiţ dřívější, neboť v posledních letech emituje spíše HZL v několikamilionové nominální hodnotě o malém počtu kusů, které u retailových klientů nepřipadají bohuţel v úvahu.

6.3 Neutrální obchody 6.3.1 Investiční a zprostředkovatelská činnost Investice představují velmi důleţitou oblast působení bankovních institucí, kterou upravuje směrnice Evropské unie o trzích finančních nástrojů „MiFID“ z dubna roku 2004. Směrni-


62

ce MiFID se zaměřuje především na ochranu klientů, jejich informovanost a kvalitu poskytovaných sluţeb. Obchodníkovi s cennými papíry ukládá povinnost jednat čestně, kvalifikovaně, spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků. [13] Klienti mají moţnost investovat prostřednictvím banky přímo do konkrétního cenného papíru obchodovaného na burze nebo do podílových fondů. Banky zprostředkovávají investiční obchody na základě ţádosti klienta na českých i zahraničích burzách, přičemţ většinou procentem z objemu obchodu si stanovují svou provizi. V současnosti je stále častěji vyuţíváno zadávání pokynů elektronicky, které s sebou nese také menší náklady pro klienta, na rozdíl od podání pokynu osobně. Takovéto investování vyţaduje obvykle větší finanční obnos a pojí se také s větším rizikem. Z tohoto důvodu jsou u drobných klientů více oblíbené podílové fondy. Podstatou těchto fondů je nashromáţdění dostatečného mnoţství financí od velkého počtu podílníků, jenţ je dle určených pravidel investován do mnoha různých cenných papírů. Výhodou je diverzifikace portfolia a rozloţení rizika, pokud jeden cenný papír ztrácí na své hodnotě, je tato ztráta vyrovnána výnosem jiného. Investiční fondy se v praxi liší svým zaměřením, rizikovostí a výnosností i časovým horizontem investic. Pro retailové investory je výhodou snadná dostupnost a jednoduchost, minimální vklady činí jiţ 500 Kč, informovanost o vývoji výnosnosti a aktuálním kurzu, vysoká likvidita prostředků a daňové zvýhodnění, neboť výnos po šesti měsících investice nepodléhá zdanění. Na druhou stranu podílové fondy mají i své nevýhody, investice se obvykle pojí s delším časovým obdobím, vstupní a jiné poplatky mohou převýšit výnosy a způsobit tak ztrátu v případě volby nevhodného fondu a v neposlední řadě, takto investované finance nepodléhají pojištění vkladů, jako tomu bylo u spořicích a termínovaných účtů. [15] Moţnost investic do podílových fondů nabízí ze srovnávaných bank pouze Československá obchodní banka a Raiffeisenbank.


63

Tabulka 14: Srovnání vybraných podílových fondů [vlastní zpracování]

Banka Název fondu ISIN Typ Vlastní kapitál (mil. Kč) Vznik Měna Hodnota (Kč) Vstupní poplatek Správní poplatek Min. investice Stupeň rizika Doporučený investiční horizont 1 měsíc 1 rok (p. a.) 3 roky (p. a.) 5 let (p. a.)

ČSOB ČSOB bond mix

RB Český dluhopisový fond AT0000654686 770000001170 akciový dluhopisový

ČSOB akciový mix

770000001147 dluhopisový

Český akciový fond AT0000A063S2 akciový

561,87

1305,77

532,99

259,03

1.12.1990 Kč 1276,00 0,5% 1%

31.7.2003 Kč 749,8 2,5% 2,0%

24.2.2003 Kč 1264,61 1,5% 0,9%

11.12.2007 Kč 708,86 3,0% 2,0%

jednorázově 5 000 Kč nebo pravidelně 500 Kč

jednorázově 5 000 Kč nebo pravidelně 500 Kč

1 000 Kč

1 000 Kč

2 (max. 7)

6 (max. 7)

4 (max. 9)

9 (max. 9)

3 roky

5 let

5 let

10 let

1,43 4,71 2,86

4,97 -2,11 -

Výkonnost fondu (%) 0,81 -0,05 0,25 8,54 3,43 -7,48 2,49 -5,19

Srovnávané fondy obou bank mají jiţ několikaletou tradici a jsou vedeny v české měně. Výše minimální investice záleţí na rozhodnutí bankovní instituce, Raiffeisenbank umoţňuje vkládat jiţ 1 000 Kč, u ČSOB tato částka činí jednorázově 5 000 Kč, ale je umoţněno také investovat pravidelně jiţ 500 Kč. Z tabulky srovnání je patrný rozdíl mezi akciovými a dluhopisovými fondy. Fondy dluhopisů s sebou nesou výrazně menší riziko a je pro ně charakteristický kratší časový horizont. U obou bankovních institucí se vlastní kapitál pohybuje nad hranicí 500 mil. Kč a oproti fondům akciovým jsou spojeny s niţším vstupním i správním poplatkem, ale také niţší výkonností. Akciové fondy jsou vhodné spíše pro klienty se sklonem riskovat, kteří se nebojí podstoupit riziko, neboť se vyznačují vysokým stupněm rizikovosti, téměř na maximálních hodnotách. Pokud se však investice podaří úspěšně, mohou se investoři těšit z daleko vyšších výnosů neţ u dluhopisových fondů.


7

64

DOPORUČENÉ PORTFOLIO KLIENTA

Při tvorbě portfolia je nejdůleţitější správně identifikovat klienta, jeho současnou situaci, potřeby a poţadavky. Je třeba zohlednit rodinný stav, bydlení, zaměstnání, zdroje příjmů a finanční moţnosti, časový harmonogram finančních plánů do budoucna, zda jsou krátkodobé či spíše dlouhodobé, zda při správě majetku a investování preferuje konzervativní chování (nízký výnos i riziko) nebo raději agresivní strategii (vysoký výnos za cenu vyššího rizika).

7.1 Charakteristika klienta Pro příkladné sestavení portfolia si zvolím klienta, který pracuje v menší výrobní firmě na pozici technologa jiţ šest let. Jeho měsíční plat dosahuje standardně výše 23 000 Kč plus případné prémie. Muţ ţije v domácnosti s manţelkou a jedním synem, nedávno si pořídili nový byt, tudíţ jeho úspory jsou vyčerpány na minimum. Výdaje spojené s bydlením činí měsíčně 5 800 Kč a další výdaje průměrně 10 000 Kč. Klient by si rád do budoucna naspořil určitou finanční rezervu pro zajištění rodiny a případné nečekané výdaje. Při investicích upřednostňuje konzervativní přístup, neboť je přece jen ţivitelem rodiny a nemůţe si dovolit příliš riskovat. Zároveň má v úmyslu pořídit nový rodinný automobil, na který si bude muset vzít úvěr ve výši 200 000 Kč, jelikoţ vlastní naspořené prostředky nemá, přičemţ jej nechce splácet déle neţ pět let.

7.2 Portfolio produktů 7.2.1 Běžný účet Nejdříve je třeba, aby měl klient zřízen co nejvýhodnější běţný účet, na nějţ mu bude zasílána mzda od zaměstnavatele. Z tohoto účtu klient bude pravidelně realizovat dvě odchozí platby a minimálně tři výběry z bankomatu. Dále vyuţije platební kartu a elektronické bankovnictví. Vzhledem k parametrům srovnávaných běţných účtů se pro klienta jeví nejlépe účet od mBank a Fio banky, které poskytují vedení i platby zdarma, stejně jako platební kartu a elektronické bankovnictví. Fio banka nabízí větší úrokovou sazbu pro úročení prostředků na účtu, poskytuje deset výběrů z bankomatu Pharro zdarma, ovšem kaţdý další výběr či z jiného bankomatu je zpoplatněn (6Kč). U mBank je úrok nulový a vzhledem k tomu, ţe


65

objem měsíčních plateb převyšuje 4 000 Kč, má klient první tři výběry z bankomatu zdarma, ale jiţ čtvrtý a další jej bude stát 35 Kč. Protoţe jsou uskutečněny výběry měsíčně minimálně tři, coţ znamená, ţe i více, vyplatí se lépe účet banky Fio, i pokud bude klient vybírat hotovost z jiných bankomatů a navíc mu budou na účet připisovány alespoň nějaké úroky. 7.2.2 Spořicí účet Klient dostává měsíčně výplatu přesahující 23 000 Kč, z níţ má výdaje průměrně zhruba 15 800 Kč, coţ znamená, ţe kaţdý měsíc si našetří minimálně 7 200 Kč. Jelikoţ úrok na běţném účtu je poměrně nízký, bude pro klienta výhodnější bezplatně si zřídit spořicí účet, kde budou uloţené prostředky zúročeny lépe a zároveň je bude mít kdykoliv k dispozici. Ze srovnávané nabídky je pro klienta nejvýhodnější Fio Konto, kde je úroková sazba stanovena fixně 1,25 % p. a. a veškeré související sluţby jsou zdarma. Nejjednodušší cestou je potom zadání trvalého příkazu k bezplatnému převodu řekněme 6 000 Kč měsíčně z běţného účtu na účet spořicí, aby si ponechal i nějakou rezervu pro případ o něco vyšších výdajů. Pokud, ţe se klient rozhodne pro osobní půjčku, jak má v úmyslu dle zadání, tato částka se samozřejmě sníţí o výši měsíční splátky. 7.2.3 Hypoteční zástavní listy Dříve nebo později bude mít klient na svém účtu naspořenou jiţ jistou sumu peněz, které by byla škoda nezúročit ještě výhodněji. Protoţe klient preferuje minimální riziko, optimální variantou je pro něj investice do HZL, které mu zaručí několikaprocentní výnos z investovaných prostředků, a to jiţ od 10 000 Kč. Navíc úrokové výnosy z hypotečních listů jsou osvobozeny od daně a v případě okamţité potřeby financí se jedná o vysoce likvidní uloţení prostředků, tedy HZL jsou kdykoliv dobře prodejné. 7.2.4 Spotřebitelský úvěr V případě, ţe má klient zájem o úvěr ve výši 200 000 Kč na dobu pěti let, který vyuţije na pořízení nového automobilu, je nejlepší volbou jeden z neúčelových spotřebitelských úvěrů. Pro konkrétní srovnání se vyplatí vyuţít kalkulačky půjček, jeţ jsou dostupné na stránkách kaţdé z bank a přesně klientovi spočítají, jaký bude jeho úrok a výše měsíčních splátek.


66

Tabulka 15: Srovnání bezúčelových půjček ve výši 200 000 Kč na 5 let [vlastní zpracování]

Banka Název produktu Úroková sazba (% p. a.) RPSN (% p. a.) Výše splátky (Kč/měs) Zaplaceno celkem (Kč)

ČSOB

RB

mBank

Půjčka na cokoliv

Rychlá půjčka

mPůjčka Plus - půjčka na cokoli

4 747 284 820

11,9 14,2 4 484 269 040

13,9 15,6 4 643 278 580

Tabulka 15 jasně ukazuje, která z půjček bude pro klienta tou nejlepší volbou, a sice Rychlá půjčka od Raiffeisenbank, kde budou měsíční splátky činit 4 484 Kč a celkově klient zaplatí 269 040 Kč, coţ je nejméně ze srovnávaných úvěrů.

Pokud by měl klient v budoucnu zájem o vyuţití dalších sluţeb, je třeba postupovat obdobnou cestou, vţdy zváţit dostupné nabídky a zhodnotit, která z nich je nejvýhodnější, tak aby nemusel hradit zbytečně vysoké náklady, nebo aby své finance zhodnotil nejoptimálnějším způsobem.


67

ZÁVĚR Cílem mé bakalářské práce bylo přehledně zobrazit a srovnat bankovní produkty z hlediska výhodnosti pro retailové klienty a navrhnout konkrétní produktové portfolio, coţ se mi, doufám, úspěšně podařilo. V teoretické části jsem se věnovala objasnění jednotlivých bankovních systémů, typů bank a především rozčlenění a vysvětlení individuálních aktivních a pasivních bankovních obchodů, z nichţ vybrané nejběţnější jsem následně srovnávala v části praktické. Pro srovnání jsem si z důvodu rozsahu práce vybrala spektrum čtyř významných institucí působících v České republice. Zvolila jsem jak banku univerzální, tak i zaměřenou na privátní klientelu a podnikatele a neopomenula ani současný trend, banku virtuální a nízkonákladovou. Vybrané produkty jsem srovnávala z hlediska jejich výhodnosti pro klienta, který sluţbu vyuţívá, tak aby mu produkt přinesl maximální uspokojení s co nejniţšími náklady. Na závěr jsem pro fiktivního klienta s průměrnou výší mzdy sestavila portfolio nejvhodnějších produktů dle konkrétních potřeb a poţadavků. Na českém finančním trhu působí mnoţství bankovních institucí, které klientům nabízí značné mnoţství nejrůznějších produktů, z nichţ kaţdý má své výhody a nevýhody. Ačkoliv je třeba podotknout, ţe vlivem stále rostoucí konkurence jsou si mnohé produkty velmi podobné. Při výběru je třeba vţdy se řídit poţadavky klientů, neboť kaţdý má jiné priority a je pro něj výhodnější něco jiného. Jeden se raději přikloní k většímu zisku za cenu zvýšeného rizika, například u investičních obchodů, a druhý dá raději přednost jistotě před rizikem. Stejné je to i při volbě bankovního ústavu, jsou klienti, kteří volí malé nízkonákladové banky, jeţ jim poskytnou sluţby s nulovými poplatky, ale také ti, kteří si raději připlatí za dlouholetou tradici banky či tak činí z pouhé loajálnosti. Má práce má čtenářům usnadnit orientaci v oblasti bankovnictví, přinést jim přehled dostupných bankovních produktů a také orientační srovnání, jak se pohybují například poplatky či úrokové sazby. Budu ráda, pokud poslouţí také jako inspirace při volbě bankovní instituce a výběru konkrétního produktu, ovšem vţdy a v kaţdém případě je třeba zohlednit konkrétní podmínky a poţadavky klienta, tak aby mu daný produkt plně vyhovoval.


68

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Monografie [1] DVOŘÁK, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přepracované a rozšířené vyd. Praha : Linde, a. s., 2005. 681 s. ISBN 80-7201-515-X. [2] KAŠPAROVSKÁ, V. Banky a komerční obchody. 1. vyd. Kravaře : Marreal Servis, s. r. o., 2010. 172 s. ISBN 978-80-245-6779-4. [3] KRÁL', M. Bankovnictví a jeho produkty. Ţilina : GEORG, 2009. 262 s. ISBN 978-80-89401-07-9. [4] MEJSTŘÍK, M. Cultivation of Financial Markets in the Czech Republic. Prague : Karolinum, 2004. 399 s. ISBN 80-246-0980-0. [5] MEJSTŘÍK, M.; PEČENÁ, M.; TELÝ, P. Základní principy bankovnictví / Basic principles of banking. 1. Praha : Karolinum, 2008. 627 s. ISBN 978-80-246-1500-4. [6] POLIDAR, V. Management bank a bankovních obchodů. 2. aktualizované a rozšířené vyd. Praha : Ekopress, s. r. o., 1999. 450 s. ISBN 80-86119-11-4. [7] POLOUČEK, S., a kol. Bankovnictví. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2006. 716 s. ISBN 80-7179-462-7. [8] PŮLPÁNOVÁ, S. Komerční bankovnictví v České republice. 1. vyd. Praha : Oeconomica, 2007. 338 s. ISBN 978-80-245-1180-1. [9] REVENDA, Z., a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha : Management Press, 2005. 628 s. ISBN 80-7261-132-1.

Legislativa [10] Česká republika. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách. In Sbírka zákonů. 1992, 5, s. 98-105.


69

Elektronické zdroje [11] Aktuálně.cz [online]. 18.4.2011 [cit. 2011-05-05]. Nejvstřícnější bankou zůstává nováček

bez

poplatků.

Dostupné

z

WWW:

. [12] Bancrate.com : Archives [online]. March 28, 2003 [cit. 2011-05-07]. What is online banking?. Dostupné z WWW: . [13] ČNB : Česká národní banka [online]. 2003-2011 [cit. 2011-05-05]. Dostupné z WWW: . [14] ČSOB [online].

2010

[cit.

2011-05-05].

Dostupné

z

WWW:

. [15] Finance.cz : Poznejte hodnotu informace [online]. 2000-2011 [cit. 2011-05-05]. Dostupné z WWW: . [16] Fio banka : Fio je banka zaměřená na investice do cenných papírů a poskytování běžných bankovních služeb bez poplatků! [online]. 2010 [cit. 2011-05-05]. Dostupné z WWW: . [17] FPV.cz : Fond pojištění vkladů [online]. 2005 [cit. 2011-05-05]. Dostupné z WWW: . [18] mBank : maximum výhod a pohodlí [online]. 2007 [cit. 2011-05-05]. Dostupné z WWW: . [19] Měšec.cz : Průvodce finančním světem [online]. 1998-2011 [cit. 2011-05-05]. Dostupné z WWW: . [20] Patria online [online]. 1997-2011 [cit. 2011-05-07]. Dostupné z WWW: . [21] Peníze.cz [online].

2000-2011

[cit.

2011-05-07].

Dostupné

z

WWW:

. [22] Raiffeisenbank : Banka inspirovaná klienty [online]. 2008 [cit. 2011-05-05]. Dostupné z WWW: .


70

SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK a. s.

Akciová společnost

ČMHB Českomoravská hypoteční banka, a. s. ČNB

Česká národní banka

ČR

Česká republika

ČSOB

Československá obchodní banka, a. s.

EUR

Euro

HB

Hypoteční banka, a. s.

HZL

Hypoteční zástavní list

ISIN

Mezinárodní identifikační číslo cenného papíru (International Securities Identification Number)

Kč

Koruna česká

MiFID

Směrnice o trzích finančních instrumentů (The Markets in Financial Instruments Directive)

p. a.

Roční úroková sazba (per annum)

RB

Raiffeisenbank, a. s.

RPSN

Roční procentuální sazba nákladů

SIPO

Sdruţené inkasní platby obyvatelstva

USA

Spojené státy americké

WHB

Wüstenrot hypoteční banka, a. s.


71

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Logo ČSOB, a. s.[11] ........................................................................................ 40 Obrázek 2: Logo Raiffeisenbank, a. s.[19] .......................................................................... 41 Obrázek 3: Logo mBank [15] .............................................................................................. 42 Obrázek 4: Logo Fio banka, a. s.[13] ................................................................................. 42 Obrázek 5: Základní kapitál [vlastní zpracování] ............................................................... 43 Obrázek 6: Počet klientů [vlastní zpracování] .................................................................... 44 Obrázek 7: Počet poboček [vlastní zpracování] .................................................................. 44


72

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Vývoj počtu bank v ČR [10] .............................................................................. 15 Tabulka 2: Výsledky OVB Vstřícná banka [9] ..................................................................... 45 Tabulka 3: Srovnání kontokorentních úvěrů [vlastní zpracování] ...................................... 47 Tabulka 4: Srovnání bezúčelových úvěrů [vlastní zpracování] ........................................... 48 Tabulka 5: Srovnání účelových půjček na bydlení [vlastní zpracování] ............................. 49 Tabulka 6: Srovnání kreditních karet [vlastní zpracování] ................................................. 51 Tabulka 7: Srovnání běžných účtů [vlastní zpracování] ..................................................... 53 Tabulka 8: Srovnání termínovaných vkladů [vlastní zpracování] ....................................... 55 Tabulka 9: Srovnání úrokových sazeb pro vklad 50 000 Kč [vlastní zpracování] .............. 56 Tabulka 10: Srovnání úrokových sazeb pro vklad 500 000 Kč [vlastní zpracování] .......... 56 Tabulka 11: Srovnání spořicích účtů [vlastní zpracování] ................................................. 58 Tabulka 12: Příkladné srovnání bankovních dluhopisů [vlastní zpracování] .................... 59 Tabulka 13: Srovnání vybraných HZL [vlastní zpracování] ............................................... 61 Tabulka 14: Srovnání vybraných podílových fondů [vlastní zpracování] ........................... 63 Tabulka 15: Srovnání bezúčelových půjček ve výši 200 000 Kč na 5 let [vlastní zpracování] ................................................................................................................. 66

Bankovní produkty pro retailovou klientelu. Magdaléna Študentová

Recommend Documents