MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Ústav ekonomie
Jakub Krajc
Analýza účtování a vykazování dlouhodobého majetku města Uničov Analysis of the Accounting and Reporting of Fixed Assets in Unicov Town
Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Michal Krajňák
Olomouc 2014
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a použil jen uvedené informační zdroje. Prohlašuji, že odevzdaná tištěná verze bakalářské práce se shoduje s elektronickou verzí vloženou do IS/STAG.
V Olomouci dne 24. 3. 2014
Děkuji Ing. Marii Krestýnové za pomoc při výběru tématu bakalářské práce. Děkuji Ing. Michalovi Krajňákovi za cenné rady a odborné vedení a Ing. Zdeňkovi Rendlovi za poskytnutí potřebných informací.
Obsah Úvod .................................................................................................................................. 7 1 Charakteristika a klasifikace dlouhodobého majetku ......................................................... 8 1.1 Právní úprava ...................................................................................................................... 8 1.2 Dlouhodobý majetek ........................................................................................................... 9 1.3 Nehmotný majetek ........................................................................................................... 10 1.4 Hmotný majetek................................................................................................................ 11 1.5 Oceňování majetku ........................................................................................................... 13 1.5.1 Pořizovací cena........................................................................................................... 13 1.5.2 Vlastní náklady ........................................................................................................... 13 1.5.3 Reprodukční pořizovací cena ..................................................................................... 14 1.6 Pořízení nehmotného a hmotného majetku a jeho účetní zachycení .............................. 14 1.6.1 Pořízení majetku koupí za hotové .............................................................................. 14 1.6.2 Pořízení majetku na fakturu ....................................................................................... 15 1.6.3 Pořízení majetku ve vlastní režii................................................................................. 16 1.6.4 Získání majetku bezúplatně ....................................................................................... 17 1.7 Vyřazení dlouhodobého majetku ...................................................................................... 18 1.7.1 Vyřazení DHM movité věci – škoda ............................................................................ 19 1.7.2 Vyřazení majetku – prodej ......................................................................................... 19 1.7.3 Vyřazení majetku – darování...................................................................................... 20 1.7.4 Vyřazení majetku – bezúplatným převodem ............................................................. 20 1.7.5 Vyřazení majetku – nepeněžní vklad do obchodní společnosti, 100 % účast obce ... 21 1.7.6 Vyřazení majetku – zmařená investice....................................................................... 21 1.8 Technické zhodnocení ....................................................................................................... 22 1.8.1 Rekonstrukce.............................................................................................................. 22 1.8.2 Modernizace .............................................................................................................. 22 1.8.3 Technické zhodnocení vlastního majetku .................................................................. 23 1.8.4 Technické zhodnocení cizího majetku ....................................................................... 23 1.8.5 Závazné posouzení technického zhodnocení ............................................................. 24 1.8.6 Technické zhodnocení nehmotného majetku ............................................................ 24 1.8.7 Uspořádací účty technického zhodnocení ................................................................. 24 1.9 Inventarizace majetku ....................................................................................................... 25 Inventarizace vybraných druhů majetku ................................................................................ 27
4
1.10 Opravné položky k majetku............................................................................................. 28 1.11 Rezervy na opravy majetku ............................................................................................. 30 1.12 Odpisy majetku ............................................................................................................... 31 1.12.1 Účetní a daňové odpisy ............................................................................................ 33 1.12.2 Způsoby odpisování.................................................................................................. 33 1.12.3 Určení odpisové skupiny .......................................................................................... 35 1.12.4 Účtování odpisů ....................................................................................................... 37 1.13 Likvidace majetku............................................................................................................ 38 2 Účetnictví a majetek města Uničova ............................................................................... 40 2.1 Představení města............................................................................................................. 40 2.2 Legislativní rámec.............................................................................................................. 40 2.3 Systém vedení účetnictví .................................................................................................. 41 2.4 Výkazy a sestavy tisknuté z programu GINIS..................................................................... 42 2.5 Postup při nabývání majetku ............................................................................................ 43 2.6 Postup při vyřazovaní poškozeného a nepotřebného majetku ........................................ 46 2.7 Tvorba a použití rezerv...................................................................................................... 47 2.8 Odpisy................................................................................................................................ 48 2.9 Účetní závěrka (dle programu firmy GORDIC) .................................................................. 48 3 Zachycení vývoje a struktury majetku v čase ................................................................... 50 3.1 Zachycení DNM v čase....................................................................................................... 50 3.2 Zachycení DHM v čase....................................................................................................... 51 3.3 Zachycení DFM v čase ....................................................................................................... 53 3.4 Zachycení aktiv účetní jednotky v čase ............................................................................. 55 3.5 Zachycení závazků účetní jednotky v čase ........................................................................ 56 3.6 Zachycení pohledávek účetní jednotky v čase .................................................................. 57 3.7 Náklady a výnosy účetní jednotky ..................................................................................... 57 3.8 Zastoupení jednotlivých aktiv v procentech ..................................................................... 60 3.8.1 Dlouhodobý nehmotný majetek 2009 ....................................................................... 60 3.8.2 Dlouhodobý hmotný majetek 2009 ........................................................................... 62 3.8.3 Dlouhodobý finanční majetek .................................................................................... 65 3.9 Vývoj stálých a oběžných aktiv v čase ............................................................................... 66 3.10 Vývoj dlouhodobého nehmotného majetku v čase ........................................................ 66 3.11 Vývoj dlouhodobého hmotného majetku v čase ............................................................ 67 3.12 Vývoj dlouhodobého finančního majetku v čase ............................................................ 68 5
Závěr ................................................................................................................................ 70 Anotace ............................................................................................................................ 71 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .......................................................................................... 72 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................. 73 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................ 73
6
Úvod Tématem bakalářské práce je analýza účtování a vykazování dlouhodobého majetku města Uničova. Sledovat hospodaření a vývoj ať už města nebo organizace je nutné neustále. Dokud organizace žije, musí jí být věnována pozornost a musí být sledován její vývoj. Pokud není sledování věnována dostatečná pozornost, roste riziko kolapsu organizace, vznikají příčiny krize. Z tohoto důvodu je téma hospodaření s majetkem a sledování jeho vývoje pořád aktuální. Na povrchu se může zdát, že aktuálnost tématu je největší v době sestavování a schvalování rozpočtu, kdy se problematika projednává a hovoří se o ní. To je však jen špička ledovce. Skutečné sledování a kontrola však musí probíhat neustále. Je prováděn audit, funguje kontrolní výbor, finanční výbor, existuje mnoho komisí, institutů, které hospodaření sledují. Kontrola a dohled nad městem a jeho samosprávou je zajištěna také Krajským úřadem. Cílem práce je poskytnout přehled o hospodaření a zachytit vývoj majetku v čase. K dosažení tohoto cíle jsou analyzována data z účetních závěrek za roky 2009 až 2012. V práci jsou dále použity metody deskripce a komparace. Práce se skládá ze tří základních částí. V první části je popsána charakteristika a klasifikace dlouhodobého majetku. V další kapitole práce je představeno město, ke kterému je celá práce vztažena. Vysvětlen je i systém vedení účetnictví města. Třetí část práce zachycuje vývoj a srovnání majetku v čase.
7
1 Charakteristika a klasifikace dlouhodobého majetku V této kapitole je pomocí metody deskripce vymezen dlouhodobý majetek z účetního pohledu. Další část se zabývá způsoby pořízení majetku a tím souvisejícího oceňování v závislosti na způsobu nabytí a způsoby vyřazení majetku. V další části práce je definováno technické zhodnocení majetku s použitím příkladu na popsání uspořádacích účtů technického zhodnocení. Předposlední část této kapitoly se zabývá inventarizací majetku a inventarizačními rozdíly, opravnými položkami s popisem, u kterého majetku by se opravné položky měly tvořit a rezervami. Poslední část kapitoly definuje odpisy majetku, nositele odpisů, způsoby odpisování, výpočty odpisů, vymezuje odpisové skupiny s příklady majetku, který do jednotlivých skupin patří a zabývá se také likvidací majetku.
1.1 Právní úprava Evidence a způsob účtování dlouhodobého majetku upravuje zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon pojednává o rozsahu a způsobu vedení účetnictví, o účetních principech, oceňování, inventarizaci a tvorbě opravných položek. Dlouhodobý majetek není však upraven pouze zákonem, ale dalšími právními předpisy. -
vyhláška č. 460/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 536/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky. Tato vyhláška nabývá účinnosti 1. ledna 2013.
-
dlouhodobý nehmotný majetek upravuje vyhláška č. 410/2009 Sb., hlava II., § 11., oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku upravuje § 12, opravné položky k dlouhodobému nehmotnému majetku upravuje § 13.
-
dlouhodobý hmotný majetek upravuje vyhláška č. 410/2009 Sb., hlava II., § 14., oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku upravuje § 15, opravné položky k dlouhodobému hmotnému majetku upravuje § 16.
-
dlouhodobý finanční majetek upravuje vyhláška č. 410/2009 Sb., hlava II., § 17., opravné položky k dlouhodobému finančnímu majetku upravuje § 18.
8
-
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, obsahující vymezení odpisování majetku.1
1.2 Dlouhodobý majetek Dlouhodobým majetkem účetní jednotky se označuje majetek, jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok a který během činnosti účetní jednotky nemění svoji formu, pouze se většina dlouhodobého majetku časem opotřebuje. V rozvaze se vykazuje majetek na straně aktiv. Rozvaha podává přehled o majetku a zdrojích jeho krytí. Aktiva jsou dle Koncepčního rámce IAS/IFRS součástí podniku, jsou výsledkem minulých událostí, jsou spolehlivě ocenitelná a přinesou nám ekonomický prospěch. V účetnictví se dlouhodobý majetek účtuje v účtové třídě 0 – Dlouhodobý majetek. Dlouhodobý majetek se člení na:
dlouhodobý nehmotný majetek (DNM) – účtová skupina 01 a jeho opotřebení účtová skupina 07 – Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku
dlouhodobý hmotný majetek (DHM)
–
účtová skupina
02 a
jeho
opotřebení účtová skupina 08 – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku a účtová skupina 03 – Dlouhodobý hmotný majetek neodepisovaný
dlouhodobý finanční majetek (DFM) – účtová skupina 06.
Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek je majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok od výše ocenění určené účetní jednotkou. Jeho základní charakteristikou je nemateriální povaha. Jde tedy o majetek, který nelze uchopit. Dlouhodobým nehmotným majetkem se rozumí zejména: a) předměty z práv průmyslového vlastnictví (například ochranné známky, vynálezy) 1
Srov. SVOBODOVÁ, Jaroslava, Účtová osnova, České účetní standardy pro některé vybrané účetní jednotky. s. 15-32.
9
b) projekty (pokud však nejsou součástí pořízení dlouhodobého hmotného majetku, např. stavební projekt budovy vstoupí do pořizovací ceny budovy) c) software d) hospodářsky nebo technicky využitelné znalosti (například know-how = „vědět jak“, patří sem také licence = znalosti, které kupující zná, ale nemá právo k jejich využití) e) zřizovací výdaje Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek je majetek dlouhodobého charakteru s dobou použitelnosti delší než jeden rok. Jedná se o majetek, který má hmotnou podstatu a není určen k jednorázové spotřebě. Dlouhodobým hmotným majetkem se rozumí zejména: a) pozemky, stavby (včetně budov) b) samostatné movité věci c) pěstitelské celky trvalých porostů (například vinice, sady) d) dospělá zvířata a jejich skupiny (například stáda, hejna)
Dlouhodobý finanční majetek Mezi dlouhodobý finanční majetek patří například cenné papíry (akcie, obligace), vklady podniku do jiných obchodních společností, pokud splní podmínku dlouhodobosti držení (pokud podnik má v plánu vlastnit majetek po dobu delší než je jeden rok). Dlouhodobý finanční majetek má účetní jednotka v držení za určitým účelem.2
1.3 Nehmotný majetek Mezi druhy nehmotného majetku patří například: a) zřizovací výdaje – výdaje spojené se založením nového podniku, obchodní společnosti, podnikání, do okamžiku vzniku (poplatky, poradenské služby). Pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nebo zásob či výdaje na reprezentaci mezi zřizovací výdaje však nepatří. 2
Srov. MÁČE, Miroslav, Účetnictví pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace a organizační složky státu. s. 74-75.
10
b) nehmotné výsledky výzkumu a vývoje – výsledky úspěšně provedených prací, které nejsou předmětem průmyslových a jiných ocenitelných práv c) software – programové vybavení d) ocenitelná práva – od 1. 1. 2001 tvoří ocenitelná práva, která jsou vymezená jako předměty průmyslového vlastnictví, výsledky duševní či tvůrčí činnosti a práva o ochraně průmyslových vzorů, o ochranných známkách nebo vynálezech. e) ostatní dlouhodobý nehmotný majetek – považuje se za něj také technické zhodnocení od částky 40 000 Kč za podmínek existence dlouhodobého nehmotného majetku. f) technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku s pořizovací cenou nižší než 60 000 Kč – vzniká, dojde-li po ukončení technického zhodnocení nehmotného majetku s nižší pořizovací cenou než 60 000 Kč, ke zvýšení pořizovací ceny na částku vyšší než 60 000 Kč. g) goodwill – záporný nebo kladný rozdíl mezi oceněním podniku nebo jeho částí, nabytého koupí nebo vkladem nebo oceněním majetku a závazků a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky.
1.4 Hmotný majetek Mezi druhy hmotného majetku patří například: a) samostatné movité věci - patří mezi první druh hmotného majetku. Jejich vstupní cena je vyšší než 40 000 Kč (platí pouze daňově) a doba použitelnosti přesahuje jeden rok. Aby samostatné movité věci mohly patřit mezi hmotný majetek, musí splňovat obě tyto podmínky současně. Pokud není jedna z podmínek splněna, nejedná se již o hmotný majetek, ale o drobný hmotný majetek nebo spotřební materiál, který se zahrnuje přímo do nákladů (výdajů). b) Zabudované samostatné movité věci - za samostatné movité věci (splňující podmínky hmotného majetku) se považují také výrobní zařízení a předměty sloužící k provozování služeb a účelová zařízení a předměty, která netvoří s budovou jeden celek, ale jsou s ní pevně spojeny. Mezi tato zařízení patří například přístroje, stroje, zařízení a konstrukce. Jako samostatné předměty lze zařadit: zařízení výtopen – kotelny, strojní zařízení čerpacích stanic, trezory a trezorové skříně a mnohá další. c) Soubory movitých věcí – souborem rozumíme dílčí část výrobního nebo jiného celku, která se skládá z více předmětů (zařízení), která jsou vzájemně propojena nebo se 11
doplňují. Jednotlivé součásti souboru nemusí přesahovat částku 40 000 Kč, ale pokud se rozhodneme pro zařazení předmětu do souboru, věc se považuje za hmotný majetek. Jednotlivé předměty souboru však mohou existovat i fungovat samostatně. d) budovy, domy a byty nebo nebytové prostory – samostatnou kategorii hmotného majetku tvoří budovy, domy a byty nebo nebytové prostory vymezené jako „jednotky“ zákonem o vlastnictví bytů. Věci tohoto charakteru jsou hmotným majetkem vždy bez ohledu na cenu a dobu použitelnosti e) stavby – stavby zařazujeme do hmotného majetku vždy bez ohledu na dobu použitelnosti nebo cenu. Nepatří sem jen hotové stavby, ale také dočasné stavby nebo stavby charakteru zařízení staveniště. Za stavbu považujeme všechna stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií. Dočasná stavba je stavba s omezenou dobou jejího trvání. Budovou pak rozumíme nadzemní stavbu, která je prostorově soustředěna navenek, je uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí f) pěstitelské celky trvalých travních porostů – bez ohledu na výši vstupní ceny s dobou plodnosti delší než 3 roky. Patří sem:
chmelnice a vinice
ovocné keře, které jsou vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha s požadovanou hustotou nejméně 1 000 keřů na 1 ha
ovocné stromy, které jsou vysázené na souvislém pozemku o výměře 0,25 ha s požadovanou hustotou nejméně 90 stromů na 1 ha
g) Dospělá zvířata a jejich skupiny – vykazují se dospělá zvířata a jejich skupiny (například stáda, hejna) s dobou použitelnosti delší než jeden rok a do výše ocenění stanoveného účetní jednotkou. h) Jiný majetek – poslední kategorie hmotného majetku. Zákon definuje několik podskupin:
technické zhodnocení, které nezvyšuje vstupní cenu a zůstatkovou cenu hmotného majetku
výdaje na otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť 12
technická rekultivace
výdaje související s leasingem3
1.5 Oceňování majetku Oceňovat znamená v účetnictví přiřadit peněžní hodnotu jednotlivým účetním položkám. Oceňovaní majetku musí probíhat podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Majetek, který je určený k prodeji, se oceňuje reálnou hodnotou. Jako reálná hodnota se použije hodnota tržní. V případě, že tržní hodnota není k dispozici, využívá se posudek znalce nebo odhadce. Oceňování majetku probíhá také podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. K oceňování dlouhodobého majetku dochází:
k okamžiku uskutečnění účetního případu
ke konci rozvahového dne
Dlouhodobý majetek oceňujeme:
pořizovací cenou
vlastními náklady
reprodukční pořizovací cenou
1.5.1 Pořizovací cena Pořizovací cenou se oceňuje dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek pořízený nákupem.
Pořizovací cena je cena pořízení, která je navýšená o vedlejší výdaje
související s pořízením. 1.5.2 Vlastní náklady Vlastními náklady se oceňuje dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek vytvořený vlastní činností účetní jednotky. Jedná se o náklady, které musela účetní jednotka vynaložit na jeho pořízení.
3
Srov. PRUDKÝ, Pavel a Milan LOŠŤÁK, Hmotný a nehmotný majetek v praxi 2012. s. 12-40.
13
1.5.3 Reprodukční pořizovací cena Reprodukční cena vyjadřuje cenu, za kterou by byl dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Majetek se tímto způsobem oceňuje v případě, že je bezúplatně nabytý nebo nově zjištěný a v účetnictví nezachycený (např. přebytek při inventarizaci).4
1.6 Pořízení nehmotného a hmotného majetku a jeho účetní zachycení S pořízením nehmotného a hmotného majetku vzniká daňovému subjektu z hlediska účetnictví a daní povinnost provést řadu činností a vystavit doklady. Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek můžeme pořídit různými způsoby:
pořízení majetku koupí za hotové
pořízení majetku na fakturu
pořízení majetku ve vlastní režii
získání majetku bezúplatně
1.6.1 Pořízení majetku koupí za hotové Majetek nakoupíme u dodavatele (od prodejce, v prodejně) a vyžádáme si doklad, protože účtování provádíme vždy na základě dokladu. Vystaveným dokladem bude výdajový pokladní doklad. Poté provedeme zápis do deníku, kam zapíšeme datum, číslo dokladu, popis operace, výdaje v hotovosti, výdaje celkem, DPH (jen pokud je účetní jednotka plátcem nebo byl majetek nakoupen u plátce DPH), doklad založíme do vlastní evidence, stanovíme vedlejší pořizovací výdaje (pokud je to možné), vystavíme kartu majetku (inventární karta), zařadíme majetek do odpisové skupiny (jen hmotný majetek), uvedeme majetek do užívání (nakoupený předmět je schopen vykonávat svou funkci a podílí se na dosahování příjmů). Tab. 1 blíže vysvětlí postup pro účtování nabytí dlouhodobého majetku koupí za hotové. Účetní jednotka si pořídí movitou věc vlastní činností, proto je prvním účetním případem „Spotřeba materiálu“ (501) hrazená z „Pokladny“ (261). Druhým účetním případem je uznání nákladů prostřednictvím účtu „Aktivace dlouhodobého majetku“ (506). Třetím případem převedeme majetek do užívání „Samostatné movité věci“ (022) 4
Srov. MÁČE, Miroslav, Účetnictví pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace a organizační složky státu. s. 29-32, 75.
14
a umožníme tím, aby mohl být odpisován. Poslední účetní případ konstatuje nárůst „Jmění účetní jednotky“ (401) na úkor snížení „Fondu reprodukce majetku“ (416). Uvažujeme, že prostředky na úhradu nákladů pocházejí právě z účtu krytého tímto fondem. Tabulka 1 - Účtování o pořízení majetku koupí za hotové
Popis Náklady na pořízení hmotných výsledků Aktivování DHM Zařazení DHM do užívání
Částka
MD
D
100 000
501
261
100 000
042
506
100 000
022
042
100 000
416
401
Převod zdrojů k profinancovanému majetku Zdroj: Máče (2012)
1.6.2 Pořízení majetku na fakturu Majetek nakoupíme u dodavatele. Dodavatel vystaví fakturu (daňový doklad v případě plátců DPH), provedeme zápis do knihy závazků (číslo faktury, datum, dodavatel, částka, DPH, termín splatnosti), uhradíme fakturu, zapíšeme si do knihy závazků termín úhrady faktury, provedeme zápis do deníku (datum, popis operace, číslo dokladu, výdaje, DPH). Další činnosti jsou pak stejné jako u pořízení majetku koupí za hotové. Z hlediska postupu účetnictví provedeme zápis: 04x MD/ závazek nebo peníze D. U plátců DPH se tento zápis rozšíří o zápis na účet pro DPH. Při pořízení dlouhodobého hmotného majetku účtujeme na účtu 042, při pořízení dlouhodobého nehmotného majetku účtujeme na účtu 041. Tab. 2 vysvětluje postup pro účtování pořízení dlouhodobého nehmotného majetku (software) na fakturu.
15
Tabulka 2- Účtování o pořízení majetku na fakturu (DNM – software)
Popis Přijatá faktura – nákup software Úhrada závazku Zařazení majetku do užívání Roční odpis majetku
Částka
MD
D
100 000
041
321
100 000
321
223
100 000
013
041
25 000
551
073
Zdroj: Svobodová (2013) 1.6.3 Pořízení majetku ve vlastní režii Při pořízení majetku ve vlastní režii si musíme zjistit veškeré výdaje na zhotovení majetku, včetně vedlejších pořizovacích výdajů. Poté zjistíme vstupní cenu majetku, vystavíme kartu majetku, zařadíme majetek do odpisové skupiny (jen u hmotného majetku), určíme způsob odpisování (jen hmotný majetek), stanovíme termín pro uvedení majetku do užívání. Pořízení dlouhodobého majetku vlastní činností však není pro ÚSC a PO častý. V tab. 3 je zachyceno účtování o pořízení majetku ve vlastní režii s konkrétními účty. Zaúčtování pořízení majetku bude obsahovat tři účetní případy. Prvním účetním případem je úbytek peněz v „Pokladně“ (261) na „Spotřebu materiálu“ (501). Druhým účetním případem je uznání oprávněnosti vlastních nákladů na účtu „Aktivace oběžného majetku“ (507), které jsou spotřebovávány na účtu „Náklady z drobného dlouhodobého majetku“ (558). Posledním účetním případem je úplná spotřeba DDHM tím, že zůstatková hodnota je nulová (pořizovací hodnota na účtu (028) je snížena o shodnou hodnotu na účtu (088), majetek je však evidován.
16
Tabulka 3 - Účtování o pořízení majetku ve vlastní režii
Popis Náklady na pořízení DDHM Aktivace DDHM Zařazení DDHM do užívání
Částka
MD
D
10 000
501
261
10 000
558
507
10 000
028
088
Zdroj: Máče (2012) Pořízení DDHM vlastní činností samostatné movité věci 1.6.4 Získání majetku bezúplatně Bezúplatné nabytí majetku se nejčastěji uskutečňuje darováním nebo novým zjištěním, např. při inventarizaci majetku a jeho přebytku. Při darování majetku si zajistíme darovací smlouvu nebo jiný dokument, podáme přiznání k dani darovací, stanovíme vedlejší pořizovací výdaje, vystavíme kartu majetku, zařadíme majetek do odpisové skupiny (jen hmotný majetek), určíme způsob odpisování (jen hmotný majetek), stanovíme termín pro uvedení majetku do užívání. Po nabytí majetku musíme zjistit, zda nejsme povinni pokračovat v již započatém způsobu odpisování podle původního vlastníka majetku. Následující příklad, který je popsán slovně i v Tab. 4 uvádí postup pro účtování nabytí dlouhodobého majetku formou daru.5 Příklad: Účetní jednotka obdrží od sponzora osobní automobil. Automobil je oceněn cenou 160 000 Kč. Účetní jev: Zařazení automobilu do dlouhodobého hmotného majetku. Popis účtování: Jedná se o dlouhodobý majetek, který je účetní jednotkou okamžitě uveden do užívání. Proto účtujeme na majetkový účet 02x – „Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný“. Tento majetek vstupuje do jmění účetní jednotky, proto je zároveň účtování na účet 401 – „Jmění účetní jednotky“.
5
Srov. PRUDKÝ, Pavel a Milan LOŠŤÁK, Hmotný a nehmotný majetek v praxi 2012. s. 43-45.
17
Tabulka 4 - Účtování o získání majetku bezúplatně
Popis Vnitřní doklad na zařazení do majetku
Částka
MD
D
160 000
022
401
Zdroj: Máče (2012)
1.7 Vyřazení dlouhodobého majetku U příspěvkových organizací zřízených územním samosprávným celkem musí o tvorbě zdrojů investičního fondu z výnosů z prodeje rozhodnout zřizovatel. Příspěvková organizace, která je zřízena organizační složkou státu, má povinnost po připsání částky na svůj bankovní účet odvést do rozpočtu státu příjmy z prodeje majetku České republiky, se kterým hospodaří. Jestliže územní samosprávný celek požaduje, aby organizace odvedla peněžní prostředky do jeho rozpočtu, vznikla by tak nekrytá ztráta výsledku hospodaření. Z tohoto důvodu nelze použít účet „Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku“ a zúčtovat tvorbu zdrojů, ale je nutné zůstatkovou cenu zachytit na účet „Jmění účetní jednotky“.6 Způsoby vyřazení majetku:
likvidací (škoda, manko, plné opotřebení)
prodejem
darem
bezúplatným převodem
vkladem do obchodní společnosti nebo družstva
nedokončením (odpisem zmařené investice)
Při vyřazování majetku musíme nejprve doúčtovat oprávky (účet 07x, 08x) přes nákladové účty 5xx. Doúčtování oprávek se uskutečňuje vždy do výše ocenění majetku (v případě, že existuje zůstatková cena u majetku). Poté majetek vyřadíme zápisem 07x MD/ 01x D a dlouhodobý hmotný majetek zápisem 08x MD/ 02x D. Existují-li k majetku opravné položky, zruší se zápisem 15x nebo 16x MD/ 556 D. V případě nerozpuštěné dotace na pořízení majetku se zúčtuje do výnosů zápisem 403 MD/ 672 D. Vyřazování však můžeme také zahájit doúčtováním zůstatkové ceny na nákladový účet. 6
Srov. MÁČE, Miroslav, Účetnictví pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace a organizační složky státu. s. 134.
18
Zůstatková cena se pak stane rozdílem mezi dosavadními oprávkami a pořizovací cenou. Následně majetek vyřadíme v pořizovací ceně.7
1.7.1 Vyřazení DHM movité věci – škoda Při vyřazení movité věci z důvodu škody účtujeme vyřazení majetku na účtu „Samostatné movité věci“ (022) a na účtu „Oprávky k samostatným movitým věcem“ (082). Vzniklou škodu musí uhradit viník na „Běžný účet“ (241) prostřednictvím „Pohledávek za zaměstnanci“ (335). Tato částka je snížena náklady na „Opravy a udržování“. Dále získaný „Materiál na skladě“ (112), který nám sníží náklady na účtu „Manka a škody“ (547). Výsledným efektem je navýšení „Fondu reprodukce majetku“ (416) a snížení „Jmění účetní jednotky“ (401). V Tab. 5 je zachyceno pomocí předkontací s konkrétními čísly výše uvedené. Tabulka 5 - Účtování o vyřazení movité věci - škoda
Popis
Částka
MD
D
Zúčtování škody
40 000
547
082
Vyřazení DHM
100 000
082
022
Získaný materiál
20 000
112
-20. 000
547
40 000
335
649
40 000
241
335
10 000
511
241
40 000
401
416
Získaný materiál – úprava nákladů Popis škody viníkovi k úhradě Úhrada škody viníkem Náklady na odstranění škody Tvorba zdrojů krytí Zdroj: Máče (2012)
1.7.2 Vyřazení majetku – prodej V tab. 6 je zachyceno účtování o vyřazení majetku z důvodu prodeje. Účtováním rozdílu mezi „Výnosy z prodeje dlouhodobého hmotného majetku“ (646) a „Zůstatkové 7
Srov. SCHNEIDEROVÁ, Ivana a Zdeněk NEJEZCHLEB, Účetní reforma 2012 pro ÚSC a jimi zřizované příspěvkové organizace. s. 242-244.
19
ceny prodaného dlouhodobého hmotného majetku“ (553), vznikl zisk ve výši 20 000 Kč. Příjem 40 000 Kč na „Běžný účet“ (241) je součet zisku z prodeje 20 000 Kč a zůstatkové ceny majetku 20 000 Kč. Vytvoření „Fondu reprodukce majetku“ (416) je možné pouze ve výši zůstatkové ceny DHM a o stejnou částku snížíme také „Jmění účetní jednotky“ (401). Tabulka 6 - Účtování o vyřazení majetku - prodej
Popis
Částka
MD
D
20 000
553
081
100 000
081
021
20 000
401
416
40 000
311
646
40 000
241
311
Zúčtování zůstatkové ceny DHM Vyřazení DHM v pořizovací ceně Tvorba fondu reprodukce majetku Předpis faktury odběrateli za DHM Úhrada faktury odběratelem
Zdroj: Máče (2012) Vyřazení DHM stavby prodejem, prodej stavby za 40 000 Kč se zůstat. Cenou 20 000 Kč
1.7.3 Vyřazení majetku – darování Při vyřazení majetku darováním se sepíše darovací smlouva. Zůstatková cena se účtuje na účet „Dary“.
1.7.4 Vyřazení majetku – bezúplatným převodem Tabulka č. 7 zachycuje postup účtování vyřazení majetku bezúplatným převodem. Musíme vyřadit majetek (software) z účetnictví. Navýšíme „Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku“ (078) na hodnotu pořizovací ceny a následně zrušit „Software“ (013) tak i jeho „Oprávky“ (078).
20
Tabulka 7 - Účtování o vyřazení majetku – bezúplatný převod
Popis Zúčtování zůstatkové ceny Tvorba zdrojů krytí ve výši zůstat. ceny Vyřazení software
Částka
MD
D
20 000
551
078
20 000
401
416
100 000
073
013
Zdroj: Máče (2012) Vyřazení DNM software, bezúplatným převodem, pořizovací cena 100 000 Kč, oprávky 80 000 Kč 1.7.5 Vyřazení majetku – nepeněžní vklad do obchodní společnosti, 100 % účast obce Při vyřazování majetku nepeněžního vkladu se postupuje trochu odlišně, než při klasickém vyřazování. Odlišnost spočívá v tom, že na jedné straně skutečně dojde k vyřazení majetku, ale na druhé straně vznikne majetek – dlouhodobý finanční majetek. Nemělo by docházet k zobrazení v nákladech a současně k vyřazení dotace na pořízení DM, ta by se jen přesunula na finanční majetek, k účtům 06x. Dotace na účtu 403 pak zůstane až do doby, než se s ní bude nakládat. Dotace se rozpustí do výnosů (403 MD/672 D) v okamžiku, kdy se dlouhodobý finanční majetek dostane do nákladů při vyřazení.
1.7.6 Vyřazení majetku – zmařená investice V některých případech dochází k zastavení pořizování nedokončené investice. Důvodem může být nedostatek zdrojů k financování nebo nebylo vyhověno žádosti o dotaci, nedošlo k poskytnutí úvěru nebo dochází ke změně investora (např. vybudování kruhového objezdu zajistí krajská správa silnic). Zmařená investice se pak zaúčtuje zápisem 547 MD/ 04x D. O okamžiku uskutečnění účetního případu je okamžik rozhodnutí o nedokončení pořizovaného majetku. Dojde-li ke změně investora, může dojít k převodu nedokončené investice do majetku investora nového. Postup
21
účtování by se změnil jen v případě, že dojde k převodu na jinou účetní jednotku např. výše transferu 403 MD a zbytek na 401 MD/ 042 D.8
1.8 Technické zhodnocení Technické zhodnocení není v účetních předpisech řádně nadefinováno. Dle § 33 zákona o daních z příjmů se technickým zhodnocením rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýší u jednotlivého majetku v úhrnu za zdaňovací období částku 40 000 Kč. Protože zákon definuje technické zhodnocení poměrně jednoduše a přesně, ale obecně, vznikají v praxi problémy. Poplatníci se snaží technické zhodnocení zaměnit za opravu nebo údržbu. Opravou majetku se rozumí uvedení do původního, použitelného stavu. Opravou se částečně odstraňuje fyzické opotřebení nebo poškození za účelem uvedení majetku do předchozího nebo provozuschopného stavu. Údržba majetku je soustavná činnost, kterou se zpomalí fyzické opotřebení, předchází se poruchám a odstraňují se závady. Za technické zhodnocení se považuje vše, co není uvedení majetku do původního stavu. 1.8.1 Rekonstrukce Rekonstrukcí se rozumí takové zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů. Dojde-li prováděnou akcí ke změně byť jen jednoho technického parametru (nemusí to být vždy ten hlavní), a to sebemenší hodnotou, jedná se o rekonstrukci. Za změnu technických parametrů není považována jen samotná záměna použitého materiálu, a to například při výměně oken s dřevěným rámem za okna s plastovým rámem, pokud zůstanou zachovány původní rozměry oken a počet vrstev skel. 1.8.2 Modernizace Modernizací se dle zákona rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku. Posuzovaní, zda se jedná o modernizaci, je nutné provádět k původnímu stavu a je-li konečná vybavenost majetku větší, nehovoříme o pouhé opravě. Problémy zde byly odstraněny stanovením stejné hranice hodnoty pro majetek i technické zhodnocení, protože předměty rozšiřující použitelnost nebo vybavenost ve vyšší hodnotě, jsou vždy odpisovaným majetkem.
8
Srov. MÁČE, Miroslav, Účetnictví pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace a organizační složky státu. s. 135-138.
22
1.8.3 Technické zhodnocení vlastního majetku Jedná-li se o technické zhodnocení v prvním roce odpisování, tak se hodnota technického zhodnocení promítne do vstupní ceny majetku. Jedná – li se o technické zhodnocení v dalších letech odpisování, tak se hodnota technického zhodnocení promítne do zvýšené vstupní ceny nebo do zvýšené zůstatkové ceny a dojde ke změně v postupu odpisování. U nehmotného majetku se hodnota technického zhodnocení promítá do ocenění. Technické zhodnocení provedené na majetku, který není majetkem vymezen dle zákona, vzniká kategorie majetku jiného – technické zhodnocení odpisované samostatně. Technickým zhodnocením kulturní památky vzniká jiný majetek, se zvláštním způsobem odpisování (rovnoměrně po dobu 15 let). Technické zhodnocení provedené nájemcem – při ukončení pronájmu nebo souhlasu vlastníka s odpisováním nájemce část hodnoty technického zhodnocení zvyšuje vstupní (zůstatkovou cenu) majetku. Technické zhodnocení na hmotném majetku, u kterého jsou poplatníkem uplatňovány mimořádné odpisy podle § 30 a zákona, vzniká kategorie majetku jiného – technické zhodnocení, které je nutné odpisovat samostatně. 1.8.4 Technické zhodnocení cizího majetku Při technickém zhodnocení cizího majetku je uzavřena smlouva s vlastníkem o provedení, úhradě a odpisování technického zhodnocení. Vzniká tak jiný majetek, který je zařazen do majetku a odpisuje se. Pokud není s vlastníkem uzavřena žádná smlouva, tak není možné technické zhodnocení promítnout do nákladů ani odpisem a hradí se ze zisku. Technickým zhodnocením se rozumí výdaje na dokončené nástavby, přístavby, stavební úpravy, modernizace majetku, rekonstrukce, převýší-li za zdaňovací období částku 40 000 Kč, pokud jsou hrazeny budoucím nájemcem na cizím hmotném majetku během doby jeho pořizování za podmínky, že se stane nájemcem tohoto majetku nebo jeho části. Vlastník majetku nezahrne výdaje budoucím nájemcem do vstupní ceny.
23
1.8.5 Závazné posouzení technického zhodnocení Od 1. 1. 2008 je možné při problémech s určením technického zhodnocení nebo nejasností v § 33a zákona požádat příslušného správce daně, aby vydal závazné posouzení, zda je zásah do majetku opravdu technickým zhodnocením. Žádost je zpoplatněna správním poplatkem ve výši 10 000 Kč podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. V žádosti musí poplatník uvést identifikaci žádajícího poplatníka (jméno, příjmení, bydliště), identifikaci majetku (název, popis, číselné označení), popis stavu před pořízením a před zahájením zásahu, popis využití majetku v současnosti a využití majetku po zásahu, popis prací, které jsou vykonány v rámci zásahu a další. 1.8.6 Technické zhodnocení nehmotného majetku Za technické zhodnocení nehmotného majetku se považují výdaje na ukončené rozšíření vybavenosti nebo zásahy, které mají za následek změnu účelu nehmotného majetku, dojde-li k převýšení částky 40 000 Kč. Na rozdíl od hmotného majetku se nejedná o souhrn zásahů za zdaňovací období, ale je hodnocena každá akce zvlášť. Vstupní cena nehmotného majetku je pak zvýšena o technické zhodnocení. Technickým zhodnocením mohou být i výdaje, které nepřesáhnou částku 40 000 Kč, pokud je poplatník neuplatní jako výdaj (náklad).9 1.8.7 Uspořádací účty technického zhodnocení Směrná účtová osnova obsahuje dva účty s názvem „Uspořádací účet technického zhodnocení“. Jeden je pro dlouhodobý hmotný a druhý pro dlouhodobý nehmotný majetek. Obsah těchto účtu je řešen v § 14 odst. 10 a § 11 odst. 6 písm. d) vyhlášky č. 410/2009 Sb. Jsou to tzv. kalkulační účty, na kterých se sleduje, zda technické zhodnocení za jedno účetní období, přesáhne stanovenou hranici 40 000 Kč. Pokud ano, ocenění majetku se navýší. Pokud stanovené hodnoty nedosáhnou, převedou se z uspořádacího účtu do nákladů. Účet slouží pro sledování zásahů do majetku, není určen pro sledování oprav majetku. Před zahájením účtování na uspořádací účet musí být rozhodnuto, zda se jedná o technické zhodnocení nebo opravu. Využití účtu je pouze na jedno účetní období a ke konci roku musí mít nulový stav.
9
Srov. PRUDKÝ, Pavel a Milan LOŠŤÁK, Hmotný a nehmotný majetek v praxi 2012. s. 76-80.
24
Příklad na využití účtu 045 Obec si pořizuje půdní nástavbu. Zásah do majetku je technickým zhodnocením a rozpočet práce je 1,2 mil. Kč. -
v tomto případě je zbytečné používat účet 045, výdaje s pořízením včetně projektu se budou rovnou účtovat na účet pořízení 042.
Obec si objednala práce na izolaci sklepa v budově. Předpokládaná fakturace prací je 40 000 Kč. -
v tomto případě je vhodné použít účet 045
-
po dokončení prací se posoudí, zda náklady přesáhly částku 40 000 Kč, která je nutná pro technické zhodnocení a navýšíme hodnotu majetku nebo zaúčtujeme do nákladů na účet 549. Pokud technické zhodnocení nebude do konce roku dokončeno, převedeme dle odhadu jeho celkové výše na účet pořízení 042 nebo rovnou do nákladů na účet 549.
Na účtech 044 a 045 účtujeme případy fyzických zásahů do majetku pod „hranici“ technického zhodnocení. Pro nehmotný majetek je hranice stanovena na částku 60 000 Kč pro hmotný majetek na částku 40 000 Kč. Účtujeme zde i v případech, kdy nevíme, zda za účetní období dojde k překročení této hranice. Do konce roku je však nutné vyhodnotit, zda vzniká pořízení majetku nebo náklad. Jestliže je technické zhodnocení nedokončené a je pravděpodobné, že hranice dosáhne, pak provedeme převod na účet pořízení 042.10
1.9 Inventarizace majetku Inventarizace majetku je nedílnou součástí vedení účetnictví a slouží k jeho průkaznosti. Povinnost účetní jednotky provádět inventarizaci je stanovena zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Inventarizace znamená porovnávat skutečný stav se stavem zachyceným v jakékoliv evidenci, ať už jde o účetnictví, daňovou evidenci nebo evidenci majetku. Inventarizace je nezbytná k tomu, aby účetnictví podávalo poctivý a věrný obraz skutečného stavu. Inventarizaci můžeme rozdělit na: 10
Srov. SCHNEIDEROVÁ, Ivana a Zdeněk NEJEZCHLEB, Účetní reforma 2012 pro ÚSC a jimi zřizované příspěvkové organizace. s. 235-237.
25
periodickou
–
inventarizace
prováděna
k okamžiku
sestavení
řádné
a mimořádné účetní závěrky
průběžnou – inventarizace prováděna v průběhu účetního období.
U dlouhodobého hmotného majetku se skutečný stav zjišťuje fyzickou inventurou. Tu lze provést v průběhu posledních čtyř měsíců účetního období nebo v prvním měsíci následujícího účetního období. Stav majetku zjištěný pomocí fyzické inventury se musí prokázat do konce účetního období a musí být upraven o úbytky a přírůstky, které nastaly do konce účetního období. Dokladová inventura se provádí vždy k 31. 12. Fyzická inventura ověří skutečné stavy hmotného nebo nehmotného majetku pomocí vážení, přepočtení nebo přeměření. Dokladovou inventurou se zjišťuje skutečný stav závazků a pohledávek nebo majetku, u něhož nelze provést fyzickou inventuru. Skutečný stav se prokazuje písemnostmi (doklady, smlouvy, listiny). Všechny skutečné stavy majetku se zaznamenávají v inventárních soupisech. Obsah inventárních soupisů:
druh inventovaného majetku
identifikaci inventovaného majetku (z důvodu jednoznačného určení majetku a jeho porovnání se stavem v evidenci)
podpis osoby, která provádí inventarizaci
způsob zjišťování skutečných stavů
ocenění majetku k okamžiku ukončení inventury
okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury
vyznačení inventarizačních rozdílů
Inventarizací může být zjištěna shoda stavu účetního se stavem fyzickým nebo můžou být zjištěny inventarizační rozdíly. O inventarizačních rozdílech se účtuje do účetního období, za které se ověřuje stav majetku a závazků.
Inventarizační rozdíly: a) skutečný stav je nižší než stav v účetnictví = manko (schodek u cenin a peněz) b) skutečný stav je vyšší než stav v účetnictví = přebytek
26
Účtování inventarizačních rozdílů:
přebytek majetku – účtuje se na vrub příslušného majetkového účtu třídy 0 a ve prospěch účtu 401- Jmění účetní jednotky.
manko majetku – zčásti se účtuje do nákladů na účet 547 a ve prospěch účtu 07x nebo 08x a zbylá část může být předepsána k náhradě odpovědné osobě jako pohledávka za zaměstnanci (současně se majetek vyúčtuje 401/0XX).
Výsledkem inventarizace nemusí být jen inventarizační rozdíly zjištěné porovnáním skutečného a účetního stavu, ale i chyby, které je nutné před ukončením inventarizačního rozdílu odstranit. Při provádění fyzické nebo dokladové inventury můžeme zjistit nevyužité nebo přebytečné druhy majetku, zda jsou druhy majetku řádně opravovány a udržovány a případně navrhnout nápravná opatření.
Inventarizace vybraných druhů majetku
Dlouhodobý nehmotný majetek: a) Software – fyzickou inventurou kontrola počtu a úplnosti softwarových produktů, dokladová inventura ověří, zda je nákup podložen fakturami a je autorizovaný (licence) b) Ocenitelná práva – dokladová inventura ověří doklady o nákupu licencí a práv Dlouhodobý hmotný majetek: a) Pozemky, budovy, haly a stavby – skutečný stav zjištěn fyzickou i dokladovou inventurou ke stejnému datu. Dokladová inventura zjistí, zda záznamy účetní jednotky jsou v souladu s evidencí katastru nemovitostí vedenou na vlastnickém listu u místně příslušného pozemkového úřadu. Při fyzické inventuře se zjišťuje jejich stav přímo v terénu. U staveb se v účetnictví kontroluje správnost zachycení nástaveb a přístaveb. b) Stroje, přístroje, zařízení, dopravní prostředky a inventář – fyzická inventura kontroluje správnost a řádnost označení předmětů, zda jsou udržovány a využívány. Kontroluje se také úplnost příslušenství. c) Nedokončené hmotné investice – dokladová inventura prováděna na základě faktur od dodavatelů za hmotné investice (projektové, montážní práce). Fyzická 27
inventura ověřuje, zda rozsah a stav investic odpovídá rozpočtu, projektu nebo financovaným částkám. d) Pronajatý dlouhodobý majetek – dokladová inventura je prováděna pronajímatelem a u nájemce fyzická inventura. Dlouhodobý finanční majetek: Inventarizace prováděna dokladovým způsobem (výpis z centrální evidence cenných papírů) nebo fyzickou inventurou (přepočet listinných akcií). Obsahem inventurního soupisu je seznam cenných papírů a vkladů do společnosti, které vlastní, v členění podle druhu investice, počtu vkladů a cenných papírů, nominální ceny vkladů a cenných papírů a účetní hodnoty (ceny ocenění nebo pořízení).11
1.10 Opravné položky k majetku Opravné položky přechodně snižují hodnotu majetku. Přechodné snížení hodnoty majetku se v účetnictví účetní jednotky zobrazuje průběžně k okamžiku zjištění, nejpozději však k rozvahovému dni. Opravné položky se tvoří, jestliže hodnota majetku je výrazně nižší, než je jeho ocenění v účetnictví, včetně oprávek a není-li toto snížení z dlouhodobého hlediska. Zjistí-li účetní jednotka, že dočasné snížení hodnoty majetku je nižší nebo vyšší než dříve vytvořená opravná položka, musí opravit i výši opravné položky. Navýší-li se hodnota ocenění majetku v účetnictví, účetní jednotka může pouze provést snížení opravné položky. Opravné položky se nevytvářejí k dlouhodobému drobnému majetku a nemůžou mít aktivní zůstatek.12 Významnost a frekvence účtování Účtování o opravných položkách je možné provádět ve frekvenci jednou ročně v návaznosti na provádění inventarizace. Sníží-li se přechodně hodnota majetku účetní jednotky o více než 20 %, účtuje se o této skutečnosti bez zbytečného odkladu.
11
Srov. MÁČE, Miroslav, Účetnictví pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace a organizační složky státu. s. 298-302. 12
Srov. tamtéž, s. 143.
28
Příklady majetku, ke kterému by se měly opravné položky tvořit: -
např. u nedokončeného dlouhodobého majetku – rozestavěná stavba kulturního domu. Město není schopno stavbu dokončit z finančních důvodů a uvažuje o jejím odprodeji za mnohem nižší hodnotu, proto je vhodné k tomuto majetku vytvořit opravnou položku.
-
stavba
koupaliště,
kterému
hrozí
uzavření
z důvodu
neplnění
hygienických požadavků13 Tab. 8 přibližuje účtování tvorby opravné položky k pozemku v hodnotě 40 000 Kč. Opravná položka ve výši 40 000 Kč není výdajem, ale dočasně nám sníží aktiva prostřednictvím účtu 161 – „Opravné položky k pozemkům“ a současně nám vzrostou náklady na účtu 556 – „Tvorba a zúčtování opravných položek“. Tabulka 8 - Tvorba opravné položky k pozemku (snížení)
Popis Tvorba opravné položky k pozemku
Částka
MD
D
40 000
556
161
Zdroj: Máče (2012) Tab. 9 zobrazuje postup při účtování zrušení opravné položky k pozemku v hodnotě 40 000 Kč. Protože opravná položka nemůže zvýšit hodnotu majetku, musíme zrušit „Opravnou položku k pozemkům“ (161) a účtované náklady „Tvorba a zúčtování opravných položek“ (556) v plné výši. Zbylou hodnotu pojmeme jako přecenění „Pozemku“ (031), které nám zvýší jmění účetní jednotky na účtu „Jiné oceňovací rozdíly“ (407). Tabulka 9 - Tvorba opravné položky k pozemku (zvýšení)
Popis Zrušení opravné položky k pozemku Přecenění pozemku
Částka
MD
D
40 000
161
556
20 000
031
407
Zdroj: Máče (2012) 13
Srov. SCHNEIDEROVÁ, Ivana a Zdeněk NEJEZCHLEB, Účetní reforma 2012 pro ÚSC a jimi zřizované příspěvkové organizace. s. 143-148.
29
1.11 Rezervy na opravy majetku Rezervy upravuje zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu. Tento zákon umožňuje vytvářet rezervy na opravy hmotného majetku, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Rezervy podléhají inventarizaci k rozvahovému dni podle účetní evidence. Platí, že výdaje (náklady), na které účetní jednotka vytvoří rezervy, musí být z těchto rezerv hrazeny. Po pominutí důvodů, pro které byly rezervy vytvořeny, zákon stanoví tyto rezervy zrušit. Aby mohly daňově uznatelné rezervy existovat, musí nejprve existovat prokazatelné, oprávněné a závažné důvody. Je nezbytné mít veškerou dokumentaci týkající se rezerv v pořádku, protože rezervy mohou významně ovlivnit základ daně. Zákon umožňuje tvořit rezervy na opravy hmotného majetku. Opravou se rozumí odstranění účinků fyzického opotřebení nebo poškození tak, aby byl majetek uveden do provozuschopného nebo předchozího stavu. Provozuschopným stavem se rozumí opravy s použitím jiných než původních dílů nebo materiálů, nesmí však dojít k technickému zhodnocení. Rezervy na hmotný majetek je možné tvořit u majetku, který má dobu odpisování 5 a více let a pokud má poplatník vlastnické právo k majetku nebo je nájemcem majetku. Rezervy se netvoří u majetku:
určeného k likvidaci
opravován v důsledku škody
pravidelné opravy každý rok
ke kterému má poplatník vlastnické právo v konkurzu
Výše rezervy se určuje podle charakteru opravy. Rezervy jsou tvořeny na opravy finančně náročné a rozsáhlé. Tvorba rezerv umožňuje velké výdaje (náklady) rozdělit do více zdaňovacích období. Pro každý druh majetku a opravy musí být předem stanoven rozpočet předpokládaných nákladů (u plátců DPH bez DPH). Výše rezervy za zdaňovací období je rovna podílu rozpočtu nákladů na opravu a počtu zdaňovacích období, která uplynou od zahájení tvorby rezervy do termínu opravy. Tvorba rezervy musí přesáhnout více než jedno období.
Maximální doba tvorby rezervy u hmotného majetku:
majetek 2. odpisové skupiny po dobu 3 zdaňovacích období 30
majetek 3. odpisové skupiny po dobu 6 zdaňovacích období
majetek 4. odpisové skupiny po dobu 8 zdaňovacích období
majetek 5. a 6. odpisové skupiny po dobu 10 zdaňovacích období
V případě, že oprava není zahájena ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, ve kterém se oprava předpokládala, rezerva se zruší.14 Tab. 10 zachycuje účtování tvorby a použití rezervy. Při tvorbě rezervy se použije nákladový účet (555) „Tvorba a zúčtování rezerv“na straně MD a účet (441) „Rezervy“ na straně D. Při účtování čerpání rezervy se použijí stejné účty, jen se prohodí. Účet (441) „Rezervy“ budeme účtovat na straně MD a účet (555) „Tvorba a zúčtování rezerv“ na straně D. Tabulka 10 - Tvorba a použití rezervy
Popis
Částka
MD
D
Tvorba rezervy
120 000
555
441
Použití rezervy
120 000
441
555
Zdroj: Svobodová (2013)
1.12 Odpisy majetku Dlouhodobý majetek přináší účetní jednotce užitek po dobu jeho použitelnosti. Majetek se postupně opotřebovává a snižuje se jeho hodnota. Peněžním vyjádřením opotřebení jsou tzv. odpisy. Odpisy vyjadřují snížení hodnoty majetku v čase. Majetek může být opotřebován z důvodu fyzického nebo morálního (zastarávání). Fyzické opotřebení znamená, že předmět přestává po určité době splňovat své funkce, ke kterým byl pořízen. V praxi rozlišujeme odpisy účetní a daňové. Účetní odpisy vstupují do účetnictví firmy a ovlivňují hospodářský výsledek. O daňových odpisech účetní jednotka neúčtuje, protože tyto odpisy slouží pro zjištění daňového základu. Kumulované odpisy neboli oprávky tvoří součet odpisů majetku v jednotlivých letech. Pomocí oprávek zjišťujeme zůstatkovou cenu majetku. Zůstatková cena majetku je
14
Srov. PRUDKÝ, Pavel a Milan LOŠŤÁK, Hmotný a nehmotný majetek v praxi 2012. s. 192-195.
31
rovna rozdílu mezi vstupní cenou a celkovou výší odpisů. Vstupní cena je cena, za kterou je majetek pořízen nebo v účetnictví oceněn.15 Nositelé odpisů – kdo může odpis uplatnit:
vlastník – dle daňového zákona a zákona o účetnictví odpisuje hmotný a nehmotný majetek vlastník tohoto majetku, tedy daňový subjekt s vlastnickým právem, organizační složka státu oprávněna hospodařit s majetkem státu a organizace zřízena územním samosprávným celkem, pokud se tento majetek podílí na dosahování zdanitelných příjmů. Majetek může kromě vlastníka odpisovat také poplatník, který nabyl práva užívat majetek za úplatu.
nájemce – nájemce může odpisovat majetek pouze tehdy, jedná-li se o nájemní vztah mezi majitelem majetku, tedy jeho pronajímatelem a nájemcem. Majitel majetku se musí smluvně zavázat, že neuplatní právo na odpisy majetku a nájemci poskytne podklady k provedení odpisů.
technická rekultivace – promítnout tuto investici do nákladů může pouze ten, kdo na technickou rekultivaci vynaložil prostředky. Rekultivace nemusí být vždy prováděna jen na vlastním majetku, je rozhodující, kdo má ze zákona rekultivaci provést.
Zajištění závazků převodem práva - vzniká při převodu vlastnictví hmotného movitého majetku na věřitele, majetek však nadále odpisuje vlastník. Smlouva stvrdí, že odpis nepřevezme nový vlastník po dobu zajištění závazku převodem práva.
hmotný majetek na cizím majetku – odpis majetku provádí poplatník, u něhož je majetek evidován. Jde o poplatníka, který stavby nebo pěstitelské celky trvalých porostů pořídil na cizím pozemku a měl přitom souhlas vlastníka a hradí pořizovací cenu tohoto majetku a zařadí majetek do své evidence.16
15
Srov. MÁČE, Miroslav, Účetnictví pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace a organizační složky státu. s. 140. Srov. SCHNEIDEROVÁ, Ivana a Zdeněk NEJEZCHLEB, Účetní reforma 2012 pro ÚSC a jimi zřizované příspěvkové organizace. s. 154-161. 16
Srov. PRUDKÝ, Pavel a Milan LOŠŤÁK, Hmotný a nehmotný majetek v praxi 2012. s. 97-104.
32
1.12.1 Účetní a daňové odpisy Odpisování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku se provádí na základě odpisového plánu pomocí účetních odpisů, které si daňový subjekt stanoví sám, podle opotřebení majetku. Sazby účetních odpisů můžeme stanovit podle doby upotřebitelnosti, z hlediska času nebo ve vztahu k výkonům. Účetní odpisy se snaží o reálné vykázání hodnoty majetku a o rozložení pořizovací ceny majetku do nákladů. Pokud účetní odpisy zobrazují skutečný stav majetku, vzniká velmi často rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy. Daňová evidence umožňuje promítnout daňové odpisy přímo do výdajů, v účetnictví musíme nejprve vyhodnotit výši účetních odpisů, potom výši daňových odpisů. Pokud jsou účetní odpisy menší než daňové, je možné pro výpočet základu daně zvýšit daňové výdaje a tím dojde k snížení základu daně. Pokud jsou daňové odpisy menší než účetní, musíme základ daně naopak zvýšit. Tyto operace se provádějí neúčetně v okamžiku sestavování daňového přiznání. Odpisové plány mohou mít různou podobu. Záleží na vnitropodnikové směrnici, jak stanoví účetní a daňové odpisy pro jednotlivé vybrané složky majetku, odpovědnost za majetek nebo způsob evidence.17 1.12.2 Způsoby odpisování Získáním hmotného a nehmotného majetku musíme zvolit způsob odpisování. Jakým způsobem bude odpisování probíhat, záleží na daňovém subjektu – majiteli. Zvolený způsob odpisování však nelze změnit. U nově pořízeného hmotného a nehmotného majetku se určuje způsob odpisování zvlášť i tehdy, jde-li o stejné předměty pořízené najednou. Každý majetek může být odpisován jinak. Odpisování je možno provádět pouze do výše vstupní ceny nebo do zvýšené vstupní ceny, případně do ceny technického zhodnocení. Než daňový subjekt zvolí způsob odpisování, musí si zjistit, zda nemá povinnost v již započatém způsobu odpisování pokračovat. Při výpočtu odpisu vycházíme ze vstupní ceny majetku jako celku a ze stanovených odpisů se pro jednotlivá zdaňovací období určí část odpisů vstupujících do daňového základu. Způsoby odpisování dle zákona:
rovnoměrné – upravuje ho § 31 zákona o daních z příjmů. Vstupní cena majetku je přenášena do základu daně rovnoměrně po celou dobu odpisování. Odpisování se provádí na základě odpisových sazeb. Při rovnoměrném
17
Srov. PRUDKÝ, Pavel a Milan LOŠŤÁK, Hmotný a nehmotný majetek v praxi 2012. s. 90.
33
odpisování se stanoví odpisy majetku ve výši jedné setiny součinu vstupní ceny a přiřazené odpisové sazby. V prvním roce odpisování je výše roční odpisové sazby jiná než u odpisu v dalších letech odpisování. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
zrychlené - upravuje ho § 32 zákona o daních z příjmů. Zrychlený způsob odpisování majetku umožňuje poplatníkovi odepsat v počátečních letech větší hodnotu, než u rovnoměrného odpisu. V závěru odpisování se však hodnota odpisu stále snižuje. Nejvyšší daňový odpis je v druhém roce odpisování. Odpisování majetku zrychleným způsobem se provádí pomocí odpisových koeficientů. Odpis se stanoví jako podíl vstupní ceny a přiřazeného koeficientu. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
Výpočet odpisů Při výpočtu odpisů se postupuje: 1) zařadíme majetek do odpisové skupiny 2) stanovíme dobu odpisování 3) vypočítáme roční odpis dle zvoleného způsobu odpisování 4) evidujeme a sledujeme zůstatkovou cenu 5) v okamžiku dosažení výše odpisů vstupní ceny majetku, ukončíme odpisování Vzorec pro výpočet rovnoměrného odpisu První rok odpisování ,
(1)
kde VC je vstupní cena, OS odpisová sazba pro první rok. Odpis v dalších letech ,
(2)
kde VC je vstupní cena, OS2 odpisová sazba v dalších letech. Vzorec pro výpočet zrychleného odpisu První rok odpisování 34
(3) kde VC je vstupní cena, K1 koeficient pro první rok odpisování. Odpis v dalších letech (4) kde ZC je zůstatková cena, K2 koeficient zrychleného odpisování pro další roky, X pořadové číslo vyjadřující rok, pro který se odpisy počítají.18 1.12.3 Určení odpisové skupiny Každému hmotnému majetku musí být přiřazena odpisová skupina. Odpisová skupina se určuje podle charakteru majetku a podle přílohy č. 1 zákona o daních z příjmů. V tomto zákoně je majetek rozdělen do šesti odpisových skupin podle délky odpisování. Pokud nelze zařadit konkrétní hmotný majetek do odpisové skupiny, protože tam není uveden, zařadí se do odpisové skupiny 2. Od roku 2001 není v odpisových skupinách zařazen majetek nehmotný. Zařazení majetku do odpisové skupiny se provádí v prvním roce odpisování a po celou dobu odpisování se nemění. Ke změně by došlo pouze v případě změny zákona a přeřazení majetku do jiné odpisové skupiny. Způsob odpisování (rovnoměrně nebo zrychleně) zůstává zachován, změní se pouze sazba nebo koeficient a dál se pokračuje v odpisování. Tabulka č. 11 zobrazuje přehled odpisových skupin s dobou odpisování majetku a s příklady majetku, který je do jednotlivých skupin zařazen.
18
Srov. PRUDKÝ, Pavel a Milan LOŠŤÁK, Hmotný a nehmotný majetek v praxi 2012. s. 105-122.
35
Tabulka 11 - Odpisové skupiny a doba odpisování majetku
Odpisová skupina
Příklady majetku zařazeného do
Doba odpisování
jednotlivých skupin plastové kancelářské a školní potřeby, laboratorní sklo, sklo pro zdravotnictví a
1
3
farmaceutické účely, kancelářské stroje a počítače, televizní kamery, dýchací přístroje, plynové masky, atd. strojní zařízení, motorová vozidla, časoměrné přístroje, revolvery a jiné střelné zbraně
2
5
včetně loveckých, letadla a kosmické lodě (balóny, družice), přívěsy, návěsy, kontejnery, atd. kovové konstrukce nosné pro mosty a části
3
10
mostů, dekorační sochy, sošky, turbíny, pece a hořáky, kladky, kladkostroje, jeřáby, výtahy, klimatizační zařízení, atd. budovy ze dřeva a plastů, průmyslové komíny
4
20
chemických podniků, koupaliště, vedení potrubí, atd.
5
30
dálnice, silnice, tunely, podjezdy a podchody, nádrže, objekty čistíren odpadních vod, atd. administrativní budovy, historické nebo
6
50
kulturní památky, budovy pro společenské a kulturní účely, muzea, knihovny, atd.
Zdroj: vlastní zpracování dle Marková (2013) Šestá odpisová skupina s dobou odpisování 50 let byla zavedena od 1. 1. 2004. Do této skupiny patří vybraná stavební díla v podstatě nevýrobního charakteru. Pokud je v nemovitosti realizováno více činností (např. výrobní, administrativní, obchodní), zařazuje se stavební dílo (budova, stavba, dům) do odpisové skupiny podle jejího hlavního užívání. Pokud je užívání budovy rozdílné, stanoví se hlavní užívání podle
36
převažujícího podílu na celkové využitelné podlahové ploše. Do šesté odpisové skupiny jsou tedy zařazena pouze konkrétně vymezená stavební díla.19 1.12.4 Účtování odpisů Tab. 12 zachycuje postup účtování odpisování dlouhodobého nehmotného majetku – nehmotné výsledky výzkumu a vývoje. Odpisy se účtují do nákladů na příslušný nákladový účet (551) – „Odpisy dlouhodobého majetku“ na stranu MD a na stranu D účtujeme oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku – účet (072) „Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje“. Tabulka 12 - Účtování odpisování nehmotného majetku – nehmotné výsledky výzkumu a vývoje
Popis Odpis dlouhodobého nehmotného majetku
Částka
MD
D
10 000
551
072
Zdroj: Svobodová (2013) Tabulka č. 13 zobrazuje účtování odpisování dlouhodobého nehmotného majetku – software. Na stranu MD zaúčtujeme na nákladový účet (551) „Odpisy dlouhodobého majetku“ a na stranu D zaúčtujeme na účet (073) „Oprávky k softwaru“. Tabulka 13 - Účtování odpisování nehmotného majetku - software
Popis
Částka
MD
D
8 000
551
073
Odpis dlouhodobého nehmotného majetku - software Zdroj: Svobodová (2013)
V tab. 14 je zachyceno účtování dlouhodobého hmotného majetku – stavba s konkrétními účty. Na stranu MD zaúčtujeme na nákladový účet (551) „Odpisy dlouhodobého majetku“ a na stranu D zaúčtujeme na účet (081) „Oprávky ke stavbám“.
19
Srov. PRUDKÝ, Pavel a Milan LOŠŤÁK, Hmotný a nehmotný majetek v praxi 2012. s. 148-149.
37
Tabulka 14 - Účtování odpisování hmotného majetku - stavba
Popis
Částka
MD
D
10 000
551
081
Odpis dlouhodobého hmotného majetku stavba Zdroj: Svobodová (2013)
1.13 Likvidace majetku 1) Ukončení odpisování - odpisování majetku končí v okamžiku, kdy se uplatněné odpisy rovnají vstupní ceně. Odpisování však může skončit i v průběhu odpisování. Záleží pouze na rozhodnutí daňového subjektu, kdy se rozhodne přestat využívat majetek pro dosahování příjmů. Důvodem přerušení odpisování může být např. opotřebení majetku, přechod na jinou výrobu, morální zastarávání, ukončení určité výroby atd. 2) Likvidace majetku a zůstatková cena – likvidace vyřazeného majetku se může uskutečnit např. zničením, prodejem, řízenou likvidací – sešrotování, předáním majetku atd. Rovná-li se zůstatková cena vyřazovaného majetku nule, provede daňový subjekt pouze záznamy v evidenci majetku na inventární kartě a majetek vyřadí. Do nákladů nelze uplatnit nenulovou zůstatkovou cenu majetku tehdy, je-li majetek vyřazen v důsledku darování nebo bezúplatného převodu, účetně však v podvojném účetnictví patří do nákladů na účet „Dary“. Do daňových nákladů lze uplatnit částečně nenulovou zůstatkovou cenu v případě vyřazení majetku v důsledku škody (jiná škoda než živelná pohroma nebo škoda způsobená neznámým pachatelem). V tomto případě je zůstatková cena promítnuta do daňově uznatelných výdajů plně. Při vyřazení majetku se zůstatkovou cenou z důvodu jiné škody, můžeme do daňově uznatelných výdajů zahrnout pouze část zůstatkové ceny, která odpovídá výši náhrady škody, kterou poplatník získá od pojišťovny nebo toho, kdo škodu způsobil. Pokud je náhrada škody vyšší než zůstatková cena majetku, můžeme do nákladů dát pouze zůstatkovou cenu. Pokud není škoda nahrazena vůbec, nelze do daňových nákladů promítnout zůstatkovou cenu ani z části. Při zlikvidování hmotného a nehmotného majetku nebo jeho částečném prodeji je nákladem poměrná část
38
zůstatkové ceny. Poplatník určí sám poměrnou část podle dokumentace nebo skutečného stavu. Zbývající část zůstatkové ceny dále odpisujeme. 3) Likvidace neodpisovaného majetku – neodpisovaný majetek je možno promítnout do daňově uznatelných nákladů v okamžiku prodeje tohoto majetku. V jiných případech likvidace nemůžeme do daňových nákladů uplatnit vůbec 20
nic.
20
Srov. PRUDKÝ, Pavel a Milan LOŠŤÁK, Hmotný a nehmotný majetek v praxi 2012. s. 162-169.
39
2 Účetnictví a majetek města Uničova První část této kapitoly stručně představuje město Uničov, ke kterému je celá práce vztažena. V další části je uvedena legislativa, kterou se musí účetní jednotka při vedení účetnictví řídit, dále je pak popsán způsob vedení účetnictví, účetní program, ve kterém probíhá účtování účetní jednotky a výkazy a sestavy tisknuté z tohoto programu. Kapitola je věnována taky postupu při nabývání majetku, postupu při vyřazování nepotřebného a poškozeného majetku. Závěr kapitoly popisuje tvorbu a použití rezerv, představuje odpisy majetku účetní jednotky a postup a termíny při sestavování účetní závěrky.
2.1 Představení města Uničov je jedno ze sedmi moravských královských měst, ležící na přechodu Hané, Hrubého a Nízkého Jeseníku. Jádrem oblasti je povodí řeky Oskavy. Na jihu je kraj otevřen řece Moravě, oddělený lesem Doubrava. Město se nachází v olomouckém kraji. Leží mezi městy Olomouc a Šumperk, která jsou spojena železniční tratí. V současné době má Uničov asi 12 tisíc obyvatel. Ve městě se nachází mnoho historických památek, jako například radnice, kostel Nanebevzetí Panny Marie, Medelská brána a hradební zdi, Mariánský sloup, Vodní branka, městská šatlava nebo kašna s Neptunem a orlem, díky kterým je město navštěvováno turisty. Neoddělitelnou součástí města je osm přidružených obcí (místních částí), které byly k městu připojeny a jsou to: Horní Sukolom, Dolní Sukolom, Brníčko, Nová Dědina, Benkov, Střelice, Renoty a Dětřichov. Ve městě byla vybudována také nová průmyslová zóna podpořena zahraničním kapitálem a ta zčásti vyřešila problémy s nezaměstnaností. V Uničově se nachází tři základní školy a několik středních škol, městský park s novým a moderním koupalištěm, fotbalovým a zimním stadionem nebo kinem. Život obyvatel je zpestřován každoročním pořádáním tzv. Uničovského kulturního léta, kdy do města zavítají známé osobnosti.
2.2 Legislativní rámec Účetnictví města se řídí právními předpisy, kterými jsou:
zákon o účetnictví č. 563/1991., ve znění pozdějších předpisů
vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané jednotky
40
České účetní standardy pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon o finanční kontrole
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technické vyhláška o účetních záznamech)
Vyhláška č. 451/2011 Sb. o způsobu, termínech a rozsahu údajů
Vyhláška č. 270/2010 Sb. o inventarizaci
České účetní standardy č. 701 – 708
Dále obecně závaznými předpisy (občanským zákoníkem, zákonem o daních z příjmů, zákoníkem práce).
2.3 Systém vedení účetnictví Vedení účetnictví města je zabezpečováno prostřednictvím výpočetní techniky programem GINIS firmy GORDIC Jihlava s.r.o., obchodním zástupcem je firma KORAC Prostějov s.r.o., která zabezpečuje jeho aktualizaci v souladu s předpisy a požadavky MF ČR v rámci účetnictví a výkaznictví. Účetní období je shodné s kalendářním rokem, činí nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců. Měsíční a roční závěrka se zasílá elektronicky do automatu Olomouckého kraje v termínech stanovených krajem přímo hlavní účetní. V souladu s vyhláškou č. 434/2010 Sb. a dále vyhláškou č. 403/2010 Sb. jsou zasílány výkazy na MF ČR do systému CSUIS (Centrální systém účetních informací státu). Tyto výkazy jsou zasílány hlavní účetní. Program GINIS je provozován plně v souladu s platnými vyhláškami a českými účetními standardy. Program zabezpečuje předepsané výkazy MF ČR, provádí 41
uzávěrkové operace a archivaci všech dat na flash disk (měsíční uzávěrka) a na pevný disk. Archivace protokolů o uskutečněných přenosech výkazů na ministerstvo financí je prováděno v programu WPED. Program GINIS neumožňuje provádět opravy účetních dokladů přepisem dat. Opravy je možné provést pouze přeúčtováním na původním dokladu nebo novým účetním dokladem. Na původním dokladu se uvede způsob opravy, na opraveném dokladu je odvolávka na původní doklad. Dále se účetnictví města řídí směrnicí S/12/2005 Evidence a vymáhání pohledávek, směrnicí S/02/2010 O nakládání s příslušenstvím pohledávek souvisejících s užíváním bytů a nebytových prostor. Mzdovou agendou a zpracováním mezd se zabývá mzdová účetní, které jsou vedoucími odborů předávány doklady týkající se mezd. Platy jsou zaměstnancům vypláceny formou bezhotovostního převodu na jejich účet u peněžních ústavů. Z pokladny je vyplácena jen zanedbatelná část platů.
2.4 Výkazy a sestavy tisknuté z programu GINIS Z programu společnosti GORDIC jsou měsíčně tisknuty výkazy a sestavy:
výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu ÚSC, regionálních rad a DSO (dobrovolné svazky obcí) v Kč
přehled pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků v Kč
rozvaha – bilance OSS, územních samosprávných celků, PO a regionálních rad v Kč
výkaz zisku a ztráty OSS, územních samosprávných celků, PO a regionálních rad v Kč
příloha účetní závěrky OSS, územních samosprávných celků, PO a regionálních rad v Kč
zůstatky bankovních účtů v Kč
kontrolní sestavy účtování v Kč
rozbor plnění příjmů rozpočtu v Kč
rozbor čerpání výdajů rozpočtu v Kč
přehled o peněžních tocích a o změnách vlastního kapitálu - ročně
Tyto uvedené výkazy a sestavy slouží k průběžné kontrole účtování a k průběžnému vyhodnocování plnění rozpočtu.
42
2.5 Postup při nabývání majetku Dlouhodobý majetek může být pořízen koupí, vlastní činností nebo ho účetní jednotka může získat bezúplatně formou daru. Nejčastější způsob pořízení majetku města je nákup. Nákup majetku musí být schválen individuálně nebo se schvaluje hromadně v rámci rozpočtu. Pokud se až v průběhu roku rozhodne účetní jednotka pořídit například pozemek nebo osobní automobil, přijme se tzv. rozpočtové opatření. Pořízení majetku do částky 500 000 Kč schvaluje rada města, pořízení majetku přesahující částku 500 000 Kč schvaluje zastupitelstvo města. O pořizování menšího majetku z prostředků schváleného rozpočtu města rozhoduje příslušný vedoucí odboru. Město pořizuje majetek také vlastní činností. Může se jednat o pořízení zcela nového majetku nebo o modernizaci nebo rekonstrukci stávajícího majetku, např. chodníky nebo vybudování cyklostezek. Pořízení majetku se účtuje na majetkové účty. 1) Dlouhodobý nehmotný majetek (DNM) Účet 013 Software – účtován na položce 6111 bez ohledu na to, zda je nebo není předmětem autorských práv. Tento účet zahrnuje programové vybavení v pořizovací ceně. Jde o nákup software, multilicence a upgrade nad 60 000 Kč za rok. Účet 019 Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek – účtován na položce 6119. Tento účet se použije při pořízení dokumentů charakteru studií a plánů před samostatným zpracováním projektové dokumentace, které mají souvislost s budoucím pořízením majetku. Energetické audity a územní plány jsou účtovány jako investiční výdaj, pokud poskytovatel dotace na pořízení tohoto majetku nerozhodne jinak. Plány rozvoje, povodňové plány jsou účtovány jako provozní výdaj. V majetku se neevidují. Účet 018 Drobný dlouhodobý nehmotný majetek DDNM – jedná se o majetek, jehož pořizovací cena je v částce 7 000 Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 60 000 Kč. Tento majetek je účtován na položce 5172. Pořizovací cena tohoto majetku se hradí vždy jako provozní výdaj a je účtován na vrub účtu 518 – Ostatní služby. Zařazuje-li se tento majetek do evidence, provede se 100 % odpis (018 Má Dáti x 078 Dal oprávky k DDNM). Rozpočtová skladba: Položka:
43
5169 Nákup ostatních služeb (úpravy nehmotného majetku) – na majetkových účtech se neeviduje 5171 Opravy a udržování (update - aktualizace programů) – na majetkových účtech se neeviduje 5172 Programové vybavení (do 60. 000 Kč), upgrade – na majetkových účtech se neeviduje 6111 Programové vybavení (nad 60. 000 Kč), upgrade nad 60. 000 Kč 6119 Ostatní nákup DNM (nad 60. 000 Kč), upgrade nad 60. 000 Kč DNM 2) Dlouhodobý hmotný majetek (DHM) a) Pozemky – bez ohledu na výši ocenění – pokud účetní jednotka koupí les za účelem jeho pěstování, zahrne se hodnota koupeného lesa do pořizovací ceny pozemku. b) Stavby – včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, vodní díla a další stavební díla. Tento bod obsahuje také stavby bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti. c) Technické rekultivace – pokud není zvláštním předpisem stanoveno jinak d) Byty a nebytové prostory – vymezené jako jednotky zákonem č. 72/1994 Sb., e) Nemovité kulturní památky – pořízené koupí, darem, děděním nebo byly dříve oceněny znalcem, nebo pokud se tento majetek v průběhu používání stal kulturní památkou f) Samostatné movité věci a soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením – použitelnost delší než jeden rok a ocenění jedné položky převyšuje částku 40 000 Kč včetně technického zhodnocení tohoto majetku g) Předměty z drahých kovů h) Pěstitelské celky trvalých porostů – ovocné stromy a keře, porosty vinic a chmelnic i) Ostatní dlouhodobý majetek – ložiska nevyhrazeného nerostu nebo jejich části bez ohledu na cenu pořízení j) Kulturní předměty – movitý DHM bez ohledu na výši ceny pořízení, pořízený za účelem výzdoby interiérů
44
Za dlouhodobý hmotný majetek jsou považovány věci, které jsou uvedené do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a právních předpisů pro užívání. Odpisovaný DHM se účtuje na těchto účtech: Účet 021- Stavby Účet 022 – Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Účet 028 – Drobný dlouhodobý hmotný majetek DDHM – jedná se o majetek, jehož pořizovací cena je v částce 3 000 Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 40 000 Kč. Zaúčtování DDHM se provede na vrub účtu 028 – DDHM (v rámci rozpočtové skladby položka 5137 – DDHM, položka 5134 – Prádlo, oděv, obuv) a ve prospěch účtu 088 Oprávky k DDHM. Pořizovací cena tohoto majetku je vždy hrazena jako provozní výdaj a účtuje na vrub účtu 501 – Spotřeba materiálu. Nový nákup zařízení (nábytek) se vede jako celek. Účetní jednotka se sama rozhodne, který DDHM do 3 000 Kč s dobou použitelnosti delší než jeden rok bude sledovat v podrozvahové evidenci. Tento majetek je pak evidován na účtech 901, 902, 903 Majetek účetní jednotky. Neodpisovaný DHM se účtuje na těchto účtech: Účet 031 Pozemky – vedeny v účetní evidenci v cenách dle platných předpisů. Ocenění majetku neovlivňuje změna charakteru pozemků. Účet 032 Kulturní předměty – umělecká díla a umělecké předměty s pořizovací cenou 10 000 Kč a vyšší musí být doloženy fotodokumentací. Jsou vedeny v operativní evidenci na odboru kultury a vnějších vztahů. 3) Dlouhodobý finanční majetek Mezi dlouhodobý finanční majetek patří zejména dlouhodobé cenné papíry a podíly, které bude mít účetní jednotka v držení po dobu delší než 1 rok, poskytnuté půjčky, dluhové cenné papíry držené do splatnosti, soubory movitých a nemovitých věcí pronajímaných jako celek (podle § 28 zákona o daních z příjmů), ostatní dlouhodobý finanční majetek a pořizovaný dlouhodobý finanční majetek. S pořízením cenných papírů vznikají náklady, které jsou součástí pořizovací ceny. Jedná se o poplatky makléřům, burzám nebo poradcům. Součástí pořizovací ceny nejsou
45
úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů a náklady spojené s držbou cenného papíru a podílu. Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek je evidován na účtu 043.
Náklady související s pořízením DNM a DHM S pořízením majetku souvisí náklady zejména na přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, odměny za poradenské služby, správní poplatky, předprojektové přípravné práce, odvody za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, poplatky na odnětí lesnické půdy ať už dočasně nebo trvale, průzkumné, geologické, geodetické práce, patenty, licence, vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí z důvodu nové výstavby, zůstatkové ceny vyřazených staveb a náklady na vyřazení jsou součástí nákladů na novou výstavbu. Mezi náklady související s pořízením patří také zkoušky před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání, zabezpečovací a udržovací práce při zastavení pořizování majetku.
2.6 Postup při vyřazovaní poškozeného a nepotřebného majetku Dlouhodobý majetek může být vyřazen z důvodu prodeje, likvidace, bezúplatného převodu, převodu na základě právních předpisů, může být vložen do jiné obchodní společnosti či družstva nebo ho můžeme vyřadit v důsledku manka a škody. Pořizovací cenu odepisovaného dlouhodobého hmotného majetku vyúčtuje účetní jednotka na účtech:
021 Stavby
022 Samostatné movité věci a soubory movitých věcí
028 DDHM
Pořizovací cenu odepisovaného dlouhodobého nehmotného majetku vyúčtuje účetní jednotka na účtech:
013 Software
018 DDNM
019 Ostatní DNM
Účtuje-li účetní jednotka o vyřazení dlouhodobého majetku, musí zvolit příslušný účet oprávek, v případě dotace se provede její rozpuštění. Při prodeji majetku, který je oceněn reálnou hodnotou se navíc použije účet 407, na který se účtuje při ocenění reálnou hodnotou.
46
Chce-li účetní jednotka vyřadit majetek, musí vedoucí příslušného odboru předložit radě města písemný „Návrh na vyřazení nepotřebného dlouhodobého majetku“, který musí obsahovat datum návrhu na vyřazení, důvod, proč má být majetek vyřazen, soupis jednotlivých předmětů v pořizovacích cenách. Jedná-li se o elektrospotřebiče nebo podobná technická zařízení, musí být nefunkčnost potvrzena odborníkem nebo doložena nerentabilnost opravy. Návrh musí být podepsán příslušnou inventarizační komisí a vedoucím příslušného odboru. Pokud je návrh na vyřazení majetku schválen radou města, příslušný vedoucí odboru vyhotoví „Zápis o vyřazení dlouhodobého majetku“, který musí obsahovat přiložený „Návrh na vyřazení dlouhodobého majetku“, sumář dle jednotlivých účtů, způsob likvidace. Musí také obsahovat souhlas a podpis příslušné inventarizační komise a statutárního zástupce. Příslušná inventarizační komise musí v termínu do 14 dnů po vyhotovení zápisu zajistit vlastní likvidaci vyřazeného majetku a vyhotovit „Protokol o likvidaci vyřazeného majetku“, který musí obsahovat „Návrh“ a „Zápis“, uvést způsob likvidace, jak bylo s vyřazeným majetkem naloženo a podpisy příslušné DIK komise a vedoucího příslušného odboru. Všechny výše zmíněné písemnosti musí příslušný vedoucí odborů bez odkladu předložit finančnímu odboru jako doklad k vyřazení majetku z účetnictví. Majetek je vyřazován dle potřeby, zpravidla 2x ročně k 1. 6. a 1. 12. příslušného roku.
2.7 Tvorba a použití rezerv Účtování o rezervách se řídí zákonem č. 563/91 Sb. o účetnictví, prováděcí vyhláškou, zákonem o rezervách, účtovou osnovou a postupy účtování OSS, ÚSC a PO a zákonem o daních z příjmů. V rámci hospodářské činnosti může účetní jednotka tvořit rezervy na:
opravy hmotného majetku
na pěstební činnost
47
Účetní jednotka města netvoří žádné rezervy na opravy hmotného majetku. Rezervy na pěstební činnost jsou tvořeny společností Spojené městské lesy, s.r.o., která je samostatným subjektem a proto o těchto rezervách účtuje sama.
2.8 Odpisy Účetní jednotka začala používat odpisy v roce 2011. Odpisovaní majetku se provádí zjednodušeným způsobem. Účetní jednotka pro účely sestavení odpisového plánu provede určení stanovené doby používání dlouhodobého majetku. Odpisování se provádí v souladu s odpisovým plánem. V případě nově pořízeného použitého dlouhodobého majetku sestaví účetní jednotka odpisový plán pro zbývající dobu používání, která musí odpovídat stanovené zbývající době používání v letech dané účetní odpisové skupině. V takto sestaveném odpisovém plánu nezobrazuje účetní jednotka předchozí dobu používání majetku. Pro město je odpisování majetku neefektivní. Jedním z důvodů, proč se odpisy používají je skutečnost, že pomáhají snížit základ daně, což město nepotřebuje, protože platí daně sobě. Pro účetní jednotku představuje odpisování majetku administrativní pracnost. Kdyby město nemuselo snižovat odpisy hodnotu majetku, bylo by fakticky bohatší.
2.9 Účetní závěrka (dle programu firmy GORDIC) Než účetní jednotka sestaví výkazy účetní závěrky, musí uzavřít účetní knihy, ze kterých zjistí celkové obraty stran Má Dáti a DAL jednotlivých syntetických účtů, konečné zůstatky na aktivních a pasivních účtech a konečné zůstatky na nákladových a výnosových účtech, základ daně z příjmů a splatnou daňovou povinnost účetní jednotky za účetní období a účetní hospodářský výsledek. Účetní závěrku tvoří:
rozvaha
výkaz zisku a ztráty
příloha
Účetní jednotka předává měsíčně účetní data Krajskému úřadu v Olomouci, čtvrtletně zasílá účetní a finanční výkazy podepsané starostou města. Ministerstvu financí předkládá finanční výkazy za vlastní hospodaření města: a) měsíčně – finanční „Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí“. b) čtvrtletně – „Rozvahu - bilanci organizačních složek státu, územních samosprávných celků, příspěvkových organizací a regionálních rad“ 48
-
„Výkaz zisku a ztráty
-
Příloha účetní závěrky
c) ročně – výkaz Přehled o peněžních tocích a o změnách vlastního kapitálu Podle zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, § 42, a na základě zákona č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, § 17, je účetní jednotka povinna si nechat přezkoumat své hospodaření za uplynulý kalendářní rok. Předmětem přezkoumání je kontrola, zda účetní jednotka hospodaří podle rozpočtu a způsob nakládání s majetkem.
Termíny účetní závěrky Účetní závěrka se sestavuje až pokynem z Olomouckého kraje. Výkazy se odesílají ministerstvu financí dle platné legislativy, účetní závěrka musí být ověřena auditorem do 28. 2. následujícího roku a závěrečný účet musí být vyhotoven do 31. 3. též následujícího roku. Odpovědné osoby za sestavení účetní závěrky jsou hlavní účetní za oblast účetnictví a rozpočtářka za oblast rozpočtu.
49
3 Zachycení vývoje a struktury majetku v čase V následující kapitole je zachycen vývoj dlouhodobého nehmotného, hmotného a finančního majetku v čase. Jsou zde zobrazena také aktiva účetní jednotky rozčleněná na stálá a oběžná, pohledávky a závazky rozděleny na krátkodobé a dlouhodobé, náklady a výnosy za hlavní a hospodářskou činnost během sledované období. Druhá část této kapitoly je věnována procentuálnímu zastoupení DNM, DHM, DFM a aktiv a jejich grafickému znázornění. Za účelem analýzy dat a jejich komparace byly vybrány roky 2009, 2010, 2011 a 2012.
3.1 Zachycení DNM v čase Tabulka č. 15 zachycuje DNM v letech 2009 až 2012. Jak je z tabulky patrné, účetní jednotka během sledovaného období neevidovala žádné nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, žádná ocenitelná práva ani zálohy na DNM. Město neprovádí výzkum a vývojem se nezabývá, protože to není předmětem jeho činnosti. Položka ocenitelná práva má hodnotu nula v každém roce, neboť město žádné licence nenakupuje. Účetní jednotka by samozřejmě mohla mít ocenitelná práva, ale je to pro ni zbytečné. Nejvyšší hodnotu položky Software zaznamenala účetní jednotka v roce 2010, kdy hodnota programového vybavení dosáhla částky téměř pět milionů korun. Účetní jednotka investuje do programového vybavení více peněz v porovnání s jinými městy, má však menší počet zaměstnanců. Investice do položky software zdůvodňuje tak, že pokud mají zaměstnanci k dispozici kvalitní programy, jsou schopni podat stejný výkon jako jiná města s větším počtem pracovníků. Účetní program, ve kterém město účtuje, se nazývá GINIS. Za nedokončený DNM je považována inženýrská a projektová příprava. Největší nárůst hodnoty nedokončeného DNM zaznamenala účetní jednotka v roce 2011, kdy probíhala projektová příprava kompostárny.
50
Tabulka 15 - Zachycení DNM v čase
DNM
2009
2010
2011
2012
0,00
0,00
0,00
0,00
4 305 289,00
4 993 339,00
1 598 662,00
4 928 167,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Drobný DNM
4 025 918,50
0,00
0,00
0,00
Ostatní DNM
7 053 556,00
7 040 556,00
3 398 034,00
2 941 909,00
803 821,30
862 321,30
2 753 269,30
745 521,30
0,00
0,00
0,00
0,00
16 188 584, 80
12 896 216,30
7 749 965,30
8 615 597,30
Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ocenitelná práva
Nedokončený DNM Zálohy na DNM Celkem
Zdroj: vlastní zpracování dle účetní závěrky z let 2009-2012
3.2 Zachycení DHM v čase Dlouhodobý hmotný majetek je zobrazen v tabulce č. 16. Změny v jednotlivých letech u položky pozemky jsou způsobeny především nákupem a prodejem. Ve většině případů účetní jednotka pozemky spíše prodává, než aby je nakupovala. Nejčastěji jsou pozemky prodávány na výstavbu bydlení. Pokud se naskytne příležitost pořídit pozemky v rozvojové lokalitě nebo za výhodnou cenu, nebo je-li to nutné, jsou samozřejmě pořízeny. Nejvyšší souhrnné hodnoty dosáhly pozemky v roce 2010, kdy je účetní jednotka evidovala v celkové výši 460 179 101 Kč. Hodnota kulturních předmětů v roce 2009 byla stejná jako v roce 2010. V těchto letech tedy nedošlo k žádným změnám. K výrazné změně došlo až v roce 2011, kdy je z tabulky vidět nárůst hodnoty o více než 60 milionů korun. Tato změna byla způsobena celkovou rekonstrukcí náměstí. Pro rok 2012 zůstává hodnota kulturních předmětů stejná jako v roce 2011.
51
V roce 2011 začalo město z důvodu spuštění reformy účetnictví státu kromě jiného používat odpisy a majetek odepisovat, proto mezi roky 2010 a 2011 došlo ke skokovým pohybům v položce stavby. Účetní jednotka neeviduje žádné pěstitelské celky trvalých porostů, protože se pěstování nevěnuje a nic nepěstuje. V případě potřeby se provádí nákup již vypěstovaných výrobků. Hodnoty nedokončeného DHM vyjadřují rozpracovanost, jedná se o nedokončené investice. Účetní jednotka by se měla snažit, aby všechny rozpracované projekty byly dokončené, protože jinak neslouží tomu účelu, kterému by sloužit měly. Sledování tendence vývoje není smysluplné. Účetní jednotka by se měla zabývat skutečnou rozpracovaností projektu. Měla by si zkontrolovat, zda se jedná o opodstatněnou rozpracovanost nebo nedůvodnou, až zbytečnou. Kontroly fáze rozpracovanosti by měly být průběžné. Z tabulky tedy vyplývá, že nejlepší situace pro město byla v roce 2010, kdy byly připravené projekty skutečně dokončené. Naopak nejvíce nedokončeného DHM evidovala účetní jednotka v roce 2012. Nedokončený DHM znamená projektovou přípravu na akci, u které město očekává získání dotace. Jedná se např. o projekty i deset let staré (projekt kanalizace). Hodnoty nedokončeného DHM se zvýšily z roku 2010 na rok 2011 téměř o pět milionů korun, protože do tohoto roku vstoupil projekt „komunitní kompostárna“. Tento projekt byl na konci roku 2011 skutečně zrealizován. Pro město je tento projekt velmi výhodný, protože může svůj organický odpad zpracovávat v režijních nákladech, tedy s velkou úsporou nákladů na dopravu a poplatky za likvidaci. Kompostárnu využívají především Technické služby při údržbě veřejné zeleně.
52
Tabulka 16 - Zachycení DHM v čase
DHM Pozemky Kulturní předměty Stavby
2009
2010
2011
2012
457 829 412,00
460 179 101,00
452 456 127,00
458 335 615,00
297 300,00
297 300,00
60 969 300,00
60 969 300,00
891 701 686,75
895 295 996,30
1 029 367 216,00 1 108 913 067,00
Samostatné
24 728 773,00
31 066 632,00
32 124 103,00
29 114 052,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Drobný DHM
19 613 058,11
0,00
0,00
0,00
Ostatní DHM
0,00
0,00
0,00
2 120 526,00
16 824 956,08
12 223 073,19
17 077 306,88
20 595 191,23
0,00
0,00
0,00
0,00
movité věci Pěstitelské celky trvalých porostů
Nedokončený DHM Zálohy na DHM Celkem
1 548 660 715,19 1 612 679 173,19 1 454 328 523,63 1 466 430 680,53
Zdroj: vlastní zpracování dle účetní závěrky z let 2009-2012
3.3 Zachycení DFM v čase Dlouhodobý finanční majetek zachycuje tabulka č. 17. Hodnoty u položky majetkové účasti v osobách s rozhodujícím vlivem jsou ve všech čtyřech sledovaných letech stejné. Nedochází zde k žádným změnám. U položky majetkové účasti v osobách s podstatným vlivem nedošlo také k žádné změně a hodnoty za každý rok jsou neměnné, stejně jako u ostatního dlouhodobého finančního majetku. Město vlastní 50 % podíl ve firmě EKO-UNIMED, s.r.o., která má sídlo v Medlově. Tato společnost provozuje sběrný dvůr, zajišťuje zejména skladování a likvidaci tuhého komunálního odpadu, stavebného odpadu, likvidace nebezpečného odpadu a provádí také zpětný odběr elektrospotřebičů. Podíl ve výši 100 % má město ve společnosti s ručením omezeným Technické služby Uničov. Tato společnost provozuje kompletní městské technické 53
služby, zejména se jedná o komplexní údržbu komunikací a dopravního značení, zeleně, veřejných sportovišť, mobiliáře. Majetkové účasti v osobách s podstatným vlivem zahrnuje 1/3 podílu účetní jednotky ve společnosti Spojené lesy, s.r.o. Položka dluhové cenné papíry držené do splatnosti dosahuje hodnoty nula, protože se účetní jednotka cennými papíry nezabývá. Půjčky účetní jednotky se drží dlouhodobě na nule. Účetní jednotka dlouhodobě půjčky neposkytuje, pouze krátkodobě. Jedná se o půjčky města lidem. V položce ostatní DFM je zahrnutý podíl města ve společnosti MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ, a.s. Město vlastní v této společnosti 14 % neobchodovatelných akcií. U této skupiny majetku lze říct, že během sledovaného období nedochází k žádným změnám ani pohybům jednotlivých hodnot položek, protože se jedná o stabilní společnosti a nemění se ani počet účastníků.
54
Tabulka 17 - Zachycení DFM v čase
DFM
2009
2010
2011
2012
19 362 000,00
19 362 000,00
19 362 000,00
19 362 000,00
3 834 000,00
3 834 000,00
3 834 000,00
3 834 000,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
81 731 000,00
81 731 000,00
81 731 000,00
81 731 000,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
104 927 000,00
104 927 000,00
104 927 000,00
104 927 000,00
Majetkové účasti v osobách s rozhodujícím vlivem Majetkové účasti v osobách s podstatným vlivem Dluhové cenné papíry držené do splatnosti Dlouhodobé půjčky Termínované vklady dlouhodobé Ostatní DFM Pořizovaný DFM Poskytnuté zálohy na DFM Celkem
Zdroj: vlastní zpracování dle účetní závěrky z let 2009-2012
3.4 Zachycení aktiv účetní jednotky v čase Následující tabulka zachycuje aktiva účetní jednotky během let 2009 až 2012. Aktiva jsou rozdělena na stálá a oběžná. Z tabulky lze vidět, že hodnota aktiv je v každém roce jiná a mění se. Pro hospodaření účetní jednotky není změna výše aktiv nijak zvlášť významná. Pokud by se jednalo např. o výrobní podnik, hodnota aktiv by se zkoumala a hlídala detailněji a mnohem důsledněji, protože by měla pro takový podnik větší vypovídací schopnost. U ÚSC může tento ukazatel kolísat v těchto hodnotách bez jakýchkoliv významnějších dopadů. 55
Hodnoty stálých aktiv jsou mnohem vyšší než hodnoty aktiv oběžných. Tento rozdíl je způsoben především strukturou složení stálých a oběžných aktiv a jejich významem pro účetní jednotku či společnost. Nejvyšší hodnoty dosáhla stálá aktiva v roce 2010, oběžná v roce 2012. Tabulka 18 - Zachycení DFM v čase
Aktiva
2009
Stálá
2010
2011
2012
1 669 776 299,99 1 748 107 492,69 1 584 757 725,53 1 595 253 291,03
Oběžná Celkem
51 901 880,55
63 996 371,70
64 636 556,21
71 969 968,70
1 721 678 180,54 1 812 103 864,39 1 649 394 281,74 1 667 223 259,73
Zdroj: vlastní zpracování dle výkazu rozvahy 2009-2012
3.5 Zachycení závazků účetní jednotky v čase Tabulka č. 19 zobrazuje závazky účetní jednotky rozčleněné na krátkodobé a dlouhodobé. Významnou položku krátkodobých závazků tvoří závazky z užívání bytů a nebytových prostorů. Nájemci bytů a nebytových prostor platí během roku zálohy na energie a teplo, tyto zálohy se však zúčtují až v měsíci lednu nebo únoru. Při sestavování účetní závěrky k 31. 12. jsou tyto zálohy evidovány pořád v závazcích. Protože u privatizace bytového fondu došlo k masivnímu úbytku v prodeji bytů, snížila se i hodnota inkasovaných záloh. Velmi podobná situace je také u dotací do kultury a sportu. V měsíci lednu nebo únoru se tyto dotace zúčtují a hodnota závazků se sníží, přes účetní závěrku sestavovanou v prosinci však prochází jako závazky s velmi vysokou hodnotou. Nejvyšší hodnotu krátkodobých závazků zaznamenala účetní jednotka v roce 2010, nejnižší pak v roce 2009. Dlouhodobý závazek představuje úvěr města, který byl použit na výstavbu krytého bazénu. Tento úvěr bude splacen v roce 2016. Vodárenská společnost si u města předplatila nájem a každý rok se jí odečítá nájemné ve výši odpisů. Dlouhodobý nájem od vodárenské společnosti byl poskytnut z důvodu zainvestování tohoto majetku. V letošním roce společnosti předplacené nájemné končí a již započne platit nájem, který je dohodnut nadále ve výši odpisů. Nejvyšší hodnoty dosáhly dlouhodobé závazky v roce 2010, nejnižší pak v roce 2009.
56
Tabulka 19 - Zachycení závazků účetní jednotky v čase
Závazky
2009
2010
2011
2012
Krátkodobé
17 399 143,36
51 861 609,39
47 919 936,62
42 940 313,16
Dlouhodobé
19 046 285,00
46 027 240,63
36 771 910,23
25 693 806,03
Zdroj: vlastní zpracování dle výkazu rozvahy 2009-2012
3.6 Zachycení pohledávek účetní jednotky v čase Pohledávky představují problém všech obcí a měst. Jedná se o nekonečný boj s neplatiči, zejména pak místních poplatků. V Uničově to jsou především poplatky za odvoz a likvidaci TKO (tuhý komunální odpad) a nájmy bytů a nebytových prostor. Hodnota pohledávek se vyvíjí v čase s ohledem na úspěšnost vymáhání nedoplatků, je však významně ovlivněna také nezaměstnaností, hospodářskou situací, změnou skladby obyvatel. Město spolupracuje s exekutory poté, co se mu nepodaří vymoct nedoplatky vlastní činností. U nedoplatků nájmů je tato situace složitější v tom, že exekučnímu vymáhání musí předcházet soudní rozhodnutí. Tabulka č. 20 zachycuje pohledávky účetní jednotky během čtyř let. Nejvyšší hodnoty dosáhly krátkodobé pohledávky v roce 2011, nejnižší hodnoty v roce 2009. Nejvyšší hodnotu dlouhodobých pohledávek zaznamenala účetní jednotka v roce 2009, nejnižší hodnotu v roce 2012. Tabulka 20 - Zachycení pohledávek účetní jednotky v čase
Pohledávky
2009
2010
2011
2012
Krátkodobé
24 123 956,31
33 188 896,04
45 196 190,18
37 568 458,74
Dlouhodobé
19 220 016,60
17 605 103,20
17 752 236,60
15 280 013,20
Zdroj: vlastní zpracování dle výkazu rozvahy 2009-2012
3.7 Náklady a výnosy účetní jednotky Sledování nákladů a výnosů u ÚSC je jiné než u běžné podnikatelské činnosti. Hlavní a zásadní rozdíl je v tom, že účetní jednotka sleduje své náklady a výnosy zvlášť za hlavní činnost a za činnost hospodářskou. Obchodní společnosti vykazují náklady a výnosy pouze za činnost hospodářskou. Hlavní činnost je pro účetní jednotku taková činnost, ze které neplyne zisk (provoz školky nebo dětského hřiště). Hospodářskou činností se rozumí činnost podnikatelská, která generuje zisk a plyne z ní prospěch. V následující tabulce jsou zobrazeny náklady účetní jednotky. V roce 2009 došlo k velké změně v účetnictví účetní jednotky a také ke změně ve výkaznictví, proto v tabulce 57
chybí údaj o nákladech za hlavní činnost, stejně tak jako v tabulce zobrazující výnosy. Nejvyšší náklady z hlavní činnosti byly v roce 2010, nejnižší v roce 2011. Hospodářská činnost dosáhla nejvyšších nákladů v roce 2010. Rok 2009, 2011 a 2012 zaznamenává stabilní vývoj bez výrazných změn. Tabulka 21 - Zachycení nákladů účetní jednotky v čase
Náklady
2009
Hlavní činnost Hospodářská činnost
15 998 967,58
2010
2011
2012
200 649 444,45
130 191 991,51
177 859 205,70
17 250 610,11
15 709 750,58
15 356 856,21
Zdroj: vlastní zpracování dle účetní závěrky z let 2009-2012 Výnosy účetní jednotky z hlavní činnosti byly nejvyšší v roce 2010. Nejnižších výnosů bylo dosaženo v roce 2011. Hospodářská činnost dosahuje nejvyšších hodnot v roce 2010, nejnižších v roce 2012, i když se příliš neliší od výnosů roku 2011. Změna v nákladech a výnosech u hospodářské činnosti je způsobena především prodejem významného počtu bytů v jednotlivých sledovaných letech. V roce 2009, 2011 a 2012 se náklady pohybují v hodnotách přes patnáct milionů korun, jen v roce 2010 přesahuje hodnota nákladů výši sedmnácti milionů korun. Ve výnosech se pak pohybuje výše výnosů z hospodářské činnosti v letech 2009, 2011 a 2012 velmi podobně, pouze rok 2010 přesahuje hodnotu sedmnácti milionů korun. Tato změna byla způsobena tím, že město v roce 2010 dokončilo privatizaci bytového fondu. Změna v hodnotách je tedy způsobena zvýšenou aktivitou při prodeji a nákupu bytů během tohoto roku, kdy se prodalo 750 bytů. V roce 2012 zaznamenala účetní jednotka prodej již jen 45 bytů. Město nyní vlastní 557 bytů. Proces privatizace bytů byl v roce 2012 ukončen, v současné době jsou odprodávány již jen zbylé jednotlivé byty. Odchylky ve výnosech a nákladech za hlavní činnost jsou způsobeny především investičními akcemi a přijatými dotacemi na ně. To je jeden z hlavních důvodů, proč došlo k tak výrazné změně v nákladech účetní jednotky mezi rokem 2010 a 2011, v roce 2010 proběhla celková rekonstrukce náměstí zhruba za šedesát milionů korun.
58
Tabulka 22 - Zachycení výnosů účetní jednotky v čase
Výnosy
2009
Hlavní činnost Hospodářská činnost
15 233 301,07
2010
2011
2012
234 867 722,87
174 030 689,57
191 607 749,57
17 162 870,34
14 954 424,96
14 583 470,90
Zdroj: vlastní zpracování dle účetní závěrky z let 2009-2012 Odečte-li účetní jednotka výnosy od nákladů, získá výsledek hospodaření před zdaněním, kterým může být zisk nebo ztráta. Účetní jednotka sleduje náklady a výnosy z hospodářské činnosti mimo rozpočtové příjmy a výdaje. Nejpozději do konce kalendářního roku se musejí hospodářské výsledky promítnout do rozpočtu. Náklady, které souvisejí s hospodářskou činností, se účtují v účtové třídě 5 a výnosy v účtové třídě 6. Po zavedení plátcovství DPH od 1. 4. 2009 se účtuje také v účtové třídě 7. Splatná daňová povinnost se zjistí na základě základu daně a sazby stanovené zákonem o daních z příjmů. Předběžná daň z příjmů je zaúčtována jako předpis na vrub účtu 591 a ve prospěch účtu 389. Daňová povinnost se v následujícím účetním období zaúčtuje jako zrušení předpisu daně, dále se provede proúčtování daně za činnost hospodářskou a za činnost rozpočtovou. Úhrada daně se provádí z rozpočtové činnosti jako příjem daně za obec. Z údajů o nákladech a výnosech účetní jednotky si lze všimnout, že v každém roce je výsledek hospodaření za hlavní činnost ziskový. Výsledek hospodaření za hospodářskou činnost je vždy ztrátový. Do budoucna se dá obecně předpokládat, že situace bude stejná. Výsledek hospodaření za hlavní činnost dosáhne zisku, za hospodářskou činnost ztráty. Vlastní-li ÚSC majetek generující zisk, lze říct, že se dostává do schizofrenní pozice. Pokud je k tomu ještě navíc ÚSC plátcem DPH, vzniklá situace je ještě komplikovanější.
59
3.8 Zastoupení jednotlivých aktiv v procentech Následující kapitola zachycuje procentuální zastoupení dlouhodobého nehmotného majetku, dlouhodobého hmotného majetku a dlouhodobého finančního majetku. Je zde zachycen také vývoj stálých a oběžných aktiv v čase, vývoj DNM v čase, vývoj DHM v čase a vývoj DFM v čase. 3.8.1 Dlouhodobý nehmotný majetek 2009 Graf č. 1 zobrazuje procentuální zastoupení dlouhodobého nehmotného majetku za rok 2009. Největší zastoupení má položka s názvem Ostatní DNM, která dosahuje hodnoty 43,57 %. Položka software představuje zastoupení ve výši 26,59 %. Drobný DNM dosáhl v roce 2009 hodnoty 24,87 % a úplně nejmenší zastoupení má nedokončený DNM. Graf 1 - Dlouhodobý nehmotný majetek 2009
Dlouhodobý nehmotný majetek 2009 4,97%
26,59%
Software Drobný DNM Ostatní DNM
43,57%
Nedokončený DNM 24,87%
Zdroj: vlastní zpracování dle účetní závěrky z roku 2009
Dlouhodobý nehmotný majetek 2010 Dlouhodobý nehmotný majetek a jeho procentuální zastoupení za rok 2010 je zobrazeno v grafu č. 2. Oproti roku 2009, kde byly zastoupeny 4 položky DNM, jsou v roce 2010 pouze 3 položky. Stejně jako za rok 2009 i v roce 2010 má ostatní DNM největší zastoupení. Položka software je v tomto roce zastoupena ve výši 38,72 % a představuje tak oproti roku 2009 nárůst, který byl způsoben investicí do nákupu programového vybavení. Nedokončený DNM ve výši 6,69 % představuje oproti minulému roku také nárůst.
60
Graf 1 - Dlouhodobý nehmotný majetek 2010
Dlouhodobý nehmotný majetek 2010 6,69%
Software
38,72%
Ostatní DNM 54,59%
Nedokončený DNM
Zdroj: vlastní zpracování dle účetní závěrky z roku 2010 Dlouhodobý nehmotný majetek 2011 Procentuální zastoupení DNM za rok 2011 je zobrazeno v následujícím grafu. Stejně jako v roce 2009 a 2010 i v roce 2011 představuje největší zastoupení nehmotného majetku položka ostatní DNM. Nedokončený DNM v roce 2011 představuje výrazný nárůst oproti předchozím dvěma rokům a jeho procentuální zastoupení dosahuje hodnoty 35,53 %. Tento nárůst je způsoben projektovou přípravou na akci kompostárna města. Položka software představuje zastoupení ve výši 20,63 % a její hodnota je v tomto roce nejnižší za celé sledované období. Graf 2 - Dlouhodobý nehmotný majetek 2011
Dlouhodobý nehmotný majetek 2011
20,63% 35,53%
Software Ostatní DNM Nedokončený DNM 43,84%
Zdroj: vlastní zpracování dle účetní závěrky z roku 2011 61
Dlouhodobý nehmotný majetek 2012 Posledním grafickým vyjádřením procentuálního zastoupení DNM je graf č. 4. V roce 2012 dominuje položka software, která zastupuje nehmotný majetek ve výši 57,2 %. Tato hodnota je úplně nejvyšší za celé 4 roky sledování. Ostatní DNM dosahuje hodnoty 34,15 %, což je jeho vůbec nejnižší hodnota za sledované období. Nedokončený DNM zastupuje nehmotný majetek pro tento rok ve výši 8,65 %. Graf 3 - Dlouhodobý nehmotný majetek 2012
Dlouhodobý nehmotný majetek 2012 8,65% Software Ostatní DNM
34,15% 57,20%
Nedokončený DNM
Zdroj: vlastní zpracování dle účetní závěrky z roku 2012
3.8.2 Dlouhodobý hmotný majetek 2009 Dlouhodobý hmotný majetek za rok 2009 a jeho % zastoupení je zachyceno v grafu č. 5. Z grafu je patrné, že položka stavby zastupuje hmotný majetek ve výši 66,46 % a graf tak ovládá. Položka pozemky s hodnotou 29,56 % představuje na grafu druhé největší zastoupení. Drobný, nedokončený majetek a SMV vyjadřují jen malé zastoupení. Znázornění kulturních předmětů je velmi nepatrné, protože dosahuje hodnot pouze 0,02 %.
62
Graf 4 - Dlouhodobý hmotný majetek 2009
Dlouhodobý hmotný majetek 2009 1,60%
1,27% 1,09% Pozemky Kulturní předměty
29,56%
Stavby SMV 0,02%
66,46%
Drobný DHM Nedokončený DHM
Zdroj: vlastní zpracování dle účetní závěrky z roku 2009 Dlouhodobý hmotný majetek 2010 Následující graf zachycuje dlouhodobý hmotný majetek za rok 2010. Jako předchozímu grafu i tady dominuje položka stavby, následovaná položkou pozemky. SMV a nedokončený DHM představují jen nepatrnou výseč grafu. Kulturní předměty dosahují v tomto roce stejného % podílu jako v roce 2009 a zůstávají tedy beze změny. Graf 6 - Dlouhodobý hmotný majetek 2010
Dlouhodobý hmotný majetek 2010 1,93%
0,76%
Pozemky
28,53%
Kulturní předměty Stavby 0,02% 68,76%
SMV Nedokončený DHM
Zdroj: vlastní zpracování dle účetní závěrky z roku 2010
63
Dlouhodobý hmotný majetek 2011 Následující graf zobrazuje DHM za rok 2011. Stejně jako v roce 2010 i v roce 2011 představují stavby a pozemky nejvyšší % zastoupení. Položky software a nedokončený DHM mírně vzrostly v tomto roce. Kulturní předměty a jejich % zastoupení je vůbec největší za celé sledované období. Nárůst je způsoben celkovou rekonstrukcí náměstí, která proběhla během roku 2011. Graf 5 - Dlouhodobý hmotný majetek 2011
Dlouhodobý hmotný majetek 2011 2,21%
1,17%
Pozemky
31,11%
Kulturní předměty Stavby SMV 61,31%
Nedokončený DHM 4,20%
Zdroj: vlastní zpracování dle účetní závěrky z roku 2011
Dlouhodobý hmotný majetek 2012 Na grafu č. 8 je zobrazeno % zastoupení DHM za rok 2012. Stejně jako v předchozích letech i zde má největší zastoupení položka stavby, jejíž hodnota během sledovaného období neklesla pod 60 %. Pozemky zastupují majetek ve výši 31,26 % a dosahují své největší hodnoty vůbec, drží se však dlouhodobě téměř ve stejných hodnotách. Nedokončený, ostatní DHM a SMV představují opět velmi malé zastoupení a kulturní předměty ve výši 4,16 % vykazují svoji druhou nejvyšší hodnotu.
64
Graf 6 - Dlouhodobý hmotný majetek 2012
Dlouhodobý hmotný majetek 2012 1,99%
0,14%
1,40% Pozemky Kulturní předměty
31,26%
Stavby SMV 61,05%
Ostatní DHM 4,16%
Nedokončený DHM
Zdroj: vlastní zpracování dle účetní závěrky z roku 2012 3.8.3 Dlouhodobý finanční majetek Dlouhodobý finanční majetek zobrazuje graf č. 9. Zatímco dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a jejich procentuální zastoupení bylo znázorněno za každý rok samostatně, finanční majetek je zobrazen pouze na jednom grafu. Je to z toho důvodu, že všechny hodnoty jsou v každém roce stejné a je tedy zbytečné vytvářet 4 grafy. Pro znázornění % zastoupení jednotlivých složek finančního majetku stačí graf jeden. Největší zastoupení představuje položka ostatní DFM, která vyjadřuje zastoupení ve výši 77,9 %. Majetkové účasti v osobách s rozhodujícím vlivem jsou zastoupeny ve výši 18,4 % a majetkové účasti v osobách s podstatným vlivem pouze ve výši 3,7 %. Graf 7 - Dlouhodobý finanční majetek
Dlouhodobý finanční majetek
18,40% 3,70%
Majetkové účasti v osobách s rozhodujícím vlivem Majetkové účasti v osobách s podstatným vlivem Ostatní DFM
77,90%
Zdroj: vlastní zpracování dle účetní závěrky z let 2009-2012 65
3.9 Vývoj stálých a oběžných aktiv v čase Vývoj stálých a oběžných aktiv je zobrazen v grafu č. 10. Z grafu je patrné, že stálá aktiva mají mnohem větší % zastoupení než aktiva oběžná a rostou ve prospěch oběžných aktiv. Tento rozdíl je způsoben tím, že účetní jednotka není výrobním subjektem a neeviduje žádný materiál nebo výrobky, ale převládají pozemky, stavby a další majetek. Vývoj stálých aktiv během sledovaného období je téměř neměnný. V roce 2009 byla stálá aktiva zastoupena ve výši 96,99 %, v roce 2010 ve výši 96,47 %, v roce 2011 ve výši 96,08 % a v roce 2012 ve výši 95,68 %, což zobrazuje v grafu mírný pokles. Oběžná aktiva mají tendenci rostoucí. V roce 2009 byla zastoupena ve výši 3,01 %, v roce 2010 už to bylo 3,53 %, v roce 2011 se ještě zvýšila na 3,92 % a v roce 2012 představují zastoupení ve výši 4,32 %. Ze zjištěných údajů o oběžných aktivech nelze usuzovat tendence vývoje, které by měly nějakou vypovídací schopnost. Graf 8 - Vývoj stálých a oběžných aktiv v čase 120,00% 100,00% 80,00%
2009 2010
60,00%
2011
40,00%
2012
20,00% 0,00% Stálá aktiva
Oběžná aktiva
Zdroj: vlastní zpracování dle účetní závěrky z let 2009-2012
3.10 Vývoj dlouhodobého nehmotného majetku v čase Vývoj dlouhodobého nehmotného majetku zachycuje graf č. 11. První srovnávanou složkou DNM je software. Procentuální zastoupení položky software se v jednotlivých letech mění a graf zobrazuje jak růst, tak pokles. Největší % zastoupení má tato položka s hodnotou 57,20 % v roce 2012, nejnižší v roce 2011 s hodnotou 20,63 %. Růst nebo pokles hodnot je způsoben vlivem investic účetní jednotky do programového vybavení. Druhou srovnávanou složkou je ostatní DNM. Nejvyšší % zastoupení dosahuje tato skupina majetku v roce 2010 s hodnotou 54,59 %, nejnižší pak v roce 2012 s hodnotou 34,15 %. V roce 2009 a 2011 je zastoupení s hodnotou přes 43 % téměř shodné. Poslední položku grafu představuje nedokončený DNM, který má během sledovaného období rostoucí tendenci. Největšího 66
zastoupení dosáhla tato položka v roce 2011, kdy probíhala projektová příprava kompostárny města a nedokončený DNM byl ve výši 35,53 %. Vůbec nejnižší % zastoupení představuje rok 2009 s hodnotou 4,97 %. Takto nízké zastoupení dokazuje, že v letech 2009, 2010 a 2012 nebyly připravovány žádné rozsáhlé projekty, přesto se dá z rostoucí tendence grafu usuzovat, že jistá činnost v této oblasti probíhala. Graf 9 - Vývoj dlouhodobého nehmotného majetku v čase 70,00% 60,00% 50,00% 2009
40,00%
2010 30,00%
2011 2012
20,00% 10,00% 0,00% Software
Ostatní DNM
Nedokončený DNM
Zdroj: vlastní zpracování dle účetní závěrky z let 2009-2012
3.11 Vývoj dlouhodobého hmotného majetku v čase Dlouhodobý hmotný majetek a jeho vývoj zachycuje graf č. 12. První složku této skupiny majetku tvoří pozemky. Tendence grafu je jak rostoucí, tak klesající, z důvodů nákupu a prodeje pozemků v jednotlivých letech. Nejnižší % zastoupení znázorňuje rok 2010 s hodnotou 28,53 %. V letech 2011 a 2012 překročily pozemky hodnotu zastoupení 30 %. Druhou složkou DHM jsou stavby. Největší % zastoupení představuje rok 2010 ve výši 68,76 %. Hodnota zastoupení staveb během sledovaného období nikdy neklesla pod 60 %. Samostatné movité věci zaznamenávají rostoucí tendenci, jejich vývoj je však nepatrný, až zanedbatelný a pro účetní jednotku nijak zvlášť významný. Sledovat tendence vývoje u nedokončeného DHM není smysluplné. Cílem této skupiny majetku je, aby všechny rozpracované projekty byly dokončené. Srovnávání a vývoj kulturních předmětů je velmi nepatrný a v letech 2009 a 2010 je % zastoupení stejné a to ve výši 0,02 %. Růst hodnot je
67
zaznamenám až v roce 2011 a 2012, kdy proběhla celková rekonstrukce náměstí, a procentuální zastoupení přesáhlo výši 4 %. Graf 10 - Vývoj dlouhodobého hmotného majetku v čase 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 2009 40,00%
2010
30,00%
2011 2012
20,00% 10,00% 0,00% Pozemky
Stavby
SMV
Nedokončený DHM
Kulturní předměty
Zdroj: vlastní zpracování dle účetní závěrky z let 2009-2012
3.12 Vývoj dlouhodobého finančního majetku v čase V grafu č. 13 je znázorněn vývoj dlouhodobého finančního majetku. U této skupiny majetku nedochází ke změnám % zastoupení během sledovaného období. Tato skutečnost je způsobena tím, že účetní jednotka do této oblasti majetku nezasahuje a nedochází zde ani k žádným změnám. Majetkové účasti v osobách s rozhodujícím vlivem jsou zastoupeny ve výši 18,40 %, majetkové účasti v osobách s podstatným vlivem ve výši 3,70 %. Tato hodnota představuje 1/3 podílu účetní jednotky ve společnosti Spojené lesy, s.r.o. Ostatní DFM je zastoupen ve výši 77,90 %. Takto vysoké zastoupení je způsobeno podílem ve společnosti MORAVSKÁ
VODÁRENSKÁ,
a.s.,
ve
neobchodovatelných akcií.
68
které
účetní
jednotka
vlastní
14
%
Graf 11 - Vývoj dlouhodobého finančního majetku v čase 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00%
2009
40,00%
2010
30,00%
2011
20,00%
2012
10,00% 0,00% Majetkové účasti v Majetkové účasti v osobách s osobách s podstatným rozhodujícím vlivem vlivem
Ostatní DFM
Zdroj: vlastní zpracování dle účetní závěrky z let 2009-2012
69
Závěr Hospodaření města lze přirovnat k hospodaření v rodině. Stejně jako rodina i město zvažuje nutné výdaje charakteru provozních nákladů nebo údržbu a opravy a teprve poté může uvažovat, jak bude nakládat s volnými prostředky. Tyto volné prostředky lze označit jako zbytné výdaje. Za zbytné výdaje může rodina vyrazit na dovolenou nebo město postavit nové hřiště. Rozdíl v rozhodování, jak naložit s peněžními prostředky je v tom, že rodina nevytváří žádné tabulky nebo grafy, ale rozhodování probíhá pouze v hlavě. Sortiment výdajů města je mnohonásobně větší, logika uvažování je však podobná. Z toho vyplývá, že město nemůže učinit rozhodnutí tak rychle, jako rodina. Sběr informací a velký počet lidí délku rozhodování výrazně ovlivňuje. Cílem práce bylo poskytnout přehled o hospodaření a zachytit vývoj majetku v čase. Pro analýzu dat a sledování tendencí vývoje byly vybrány čtyři roky. Větší vypovídací schopnost by mělo delší časové období, nicméně to není možné. Jedním z důvodů, proč nelze dlouhodobě porovnávat jednotlivé skupiny majetku nebo jejich hodnoty je skutečnost, že se neustále mění podstata účetnictví a výkaznictví. Dochází ke změnám ve způsobu sběru dat, ve způsobu vykazování a některé položky jsou měněny úplně. Sbírané a vykazované údaje pak mohou zobrazovat údaj, který neodpovídá skutečnosti. Tendence grafu můžou být rostoucí nebo klesající, ale realita může být jiná. Dlouhodobé sledování tendencí je důležité a pro účetní jednotku vhodné, ale je nutné, aby se nezasahovalo do prezentace sbíraných dat. Pokud jsou zásahy časté, tak je kontinuita vykazovaných dat narušena. Mezi rokem 2009 a 2010 došlo v mnoha položkách ke skokovým, zdánlivě neodůvodněným změnám, protože bylo zavedeno zcela nové účetnictví v neziskové sféře a byla spuštěna celostátní reforma
ÚSC. Srovnávat rok 2009 a 2010 je tedy v mnoha
ohledech velmi obtížné. První část práce charakterizovala a klasifikovala dlouhodobý majetek. Závěr druhé části práce je ten, že město Uničov používá k vedení účetnictví program GINIS. Závěrem třetí částí práce je zjištění, že nelze dlouhodobě porovnávat jednotlivé skupiny majetku.
70
Anotace
Příjmení a jméno:
Jakub Krajc
Název školy:
Moravská vysoká škola Olomouc
Název práce v českém jazyce:
Analýza účtování a vykazování dlouhodobého majetku města Uničov
Název práce v anglickém jazyce: Analysis of the Accounting and Reporting of Fixed Assets in Unicov Town Vedoucí práce:
Ing. Michal Krajňák
Počet stran:
73
Rok obhajoby:
2014
Klíčová slova v českém jazyce:
účetnictví, majetek, aktiva, město
Klíčová slova v anglickém jazyce: accounting, property, assets, city
Cílem bakalářské práce je poskytnout přehled o hospodaření a zachytit vývoj majetku v čase. Práce je složena ze tří základních částí. První část charakterizuje a klasifikuje dlouhodobý majetek. V další části práce je představeno město Uničov a vysvětlen systém vedení účetnictví města. Poslední část práce zachycuje vývoj a srovnání majetku v čase, za pomoci metod analýzy dat a jejich komparace. The aim of my bachelor’s thesis is to provide overview of economy and to record development of assets in time. First chapter of thesis is defining fixed assets. The next part is introducing Uničov town and it explains the system of accounting that the town uses. The last part is recording development and compares assets in time with help of analysis method and comparison of data.
71
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY MÁČE, Miroslav. Účetnictví pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace a organizační složky státu. 1. vyd. Praha: Grada, 2012. 632 s. ISBN 978-80-247-3637-2. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2013. 22. vyd. Praha: Grada, 2013, 270 s. ISBN 978-80247-4643-2. PRUDKÝ, Pavel a Milan LOŠŤÁK. Hmotný a nehmotný majetek v praxi 2012. 14. vyd. Olomouc: Anag, 2012. 311 s. ISBN 978-80-7263-733-1. SCHNEIDEROVÁ, Ivana a Zdeněk NEJEZCHLEB. Účetní reforma 2012 pro ÚSC a jimi zřizované příspěvkové organizace. 1. vyd. Turnov: Acha, 2012. 710 s. ISBN 978-80-2602780-5. SVOBODOVÁ, Jaroslava. Účtová osnova, České účetní standardy pro některé vybrané účetní jednotky. 9. vyd. Olomouc: Anag, 2012. 528 s. ISBN 978-80-7263-738-6. SVOBODOVÁ, Jaroslava. Účtová osnova, České účetní standardy pro některé vybrané účetní jednotky. 9. vyd. Olomouc: Anag, 2013. 560 s. ISBN 978-80-7263-777-5. ZÁVĚREČNÝ ÚČET MĚSTO UNIČOV 2009 ZÁVĚREČNÝ ÚČET MĚSTO UNIČOV 2010 ZÁVĚREČNÝ ÚČET MĚSTO UNIČOV 2011 ZÁVĚREČNÝ ÚČET MĚSTO UNIČOV 2012
72
SEZNAM TABULEK Tabulka 1 - Účtování o pořízení majetku koupí za hotové.................................................................... 15 Tabulka 2- Účtování o pořízení majetku na fakturu (DNM – software) ............................................... 16 Tabulka 3 - Účtování o pořízení majetku ve vlastní režii...................................................................... 17 Tabulka 4 - Účtování o získání majetku bezúplatně.............................................................................. 18 Tabulka 5 - Účtování o vyřazení movité věci - škoda ........................................................................... 19 Tabulka 6 - Účtování o vyřazení majetku - prodej ................................................................................ 20 Tabulka 7 - Účtování o vyřazení majetku – bezúplatný převod ............................................................ 21 Tabulka 8 - Tvorba opravné položky k pozemku (snížení) ................................................................... 29 Tabulka 9 - Tvorba opravné položky k pozemku (zvýšení) .................................................................. 29 Tabulka 10 - Tvorba a použití rezervy .................................................................................................. 31 Tabulka 11 - Odpisové skupiny a doba odpisování majetku ................................................................. 36 Tabulka 12 - Účtování odpisování nehmotného majetku – nehmotné výsledky výzkumu a vývoje ... 37 Tabulka 13 - Účtování odpisování nehmotného majetku - software ..................................................... 37 Tabulka 14 - Účtování odpisování hmotného majetku - stavba ............................................................ 38 Tabulka 15 - Zachycení DNM v čase .................................................................................................... 51 Tabulka 16 - Zachycení DHM v čase .................................................................................................... 53 Tabulka 17 - Zachycení DFM v čase .................................................................................................... 55 Tabulka 18 - Zachycení DFM v čase .................................................................................................... 56 Tabulka 19 - Zachycení závazků účetní jednotky v čase ...................................................................... 57 Tabulka 20 - Zachycení pohledávek účetní jednotky v čase ................................................................. 57 Tabulka 21 - Zachycení nákladů účetní jednotky v čase ....................................................................... 58 Tabulka 22 - Zachycení výnosů účetní jednotky v čase ........................................................................ 59
SEZNAM GRAFŮ Graf 1 – Dlouhodobý nehmotný majetek 2009 …………………………………………………….....60 Graf 2 - Dlouhodobý nehmotný majetek 2010 ...................................................................................... 61 Graf 3 - Dlouhodobý nehmotný majetek 2011 ...................................................................................... 61 Graf 4 - Dlouhodobý nehmotný majetek 2012 ...................................................................................... 62 Graf 5 - Dlouhodobý hmotný majetek 2009.......................................................................................... 63 6raf 6 - Dlouhodobý hmotný majetek 2010 .......................................................................................... 63 Graf 7 - Dlouhodobý hmotný majetek 2011.......................................................................................... 64 Graf 8 - Dlouhodobý hmotný majetek 2012.......................................................................................... 65 Graf 9 - Dlouhodobý finanční majetek .................................................................................................. 65 Graf 10 - Vývoj stálých a oběžných aktiv v čase .................................................................................. 66 Graf 11 - Vývoj dlouhodobého nehmotného majetku v čase ................................................................ 67 Graf 12 - Vývoj dlouhodobého hmotného majetku v čase .................................................................... 68 Graf 13 - Vývoj dlouhodobého finančního majetku v čase ................................................................... 69
73